of 23/23
„Tento obraz, tajuplný pro vědu a provokující rozum, jak jej nazval Jan Pavel II., je pro věřící velkým znamením Kristova utrpení. Tělo a Tvář muže z Turínského plátna nesou s neuvěřitelnou zřetelností znaky utrpení, jež podstoupil Ježíš, jak nám byla předána ve svědectví evangelií. Pro nás dnes je Turínské plátno mocným odkazem, abychom v tomto obraze rozjímali nad bolestí každého člověka a nad utrpeními, která ani často nedokážeme pojmenovat. Avšak tváří v tvář Plátnu je modlitba stejně jako úvaha toho, kdo hledá, burcována nadějí. Nadějí na život bez bolesti, v radosti Pána, jak On sám slíbil (Jan 15,11); a také naději, že v bratrské lásce mužů a žen současnosti nadále promlouvá ono svědectví, které Pán přikázal svým: „Z toho poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem“ (Jan 13,35). Pro nadcházející výstav jsem zvolil motto «Passio Christi passio hominis» právě proto, abych zdůraznil hluboký vztah mezi utrpením, které podstoupil Pán Ježíš, utrpeními dnešních mužů a žen a nadějí na radost, která nás shromažďuje ve vykoupení, jež nám Kristus přinesl. Toto je ústředním poselstvím Turínského plátna; a vzájemná láska mezi bratřími chce být i poselstvím nadcházejícího výstavu od 10. dubna do 23. května 2010.“ (turínský arcibiskup, kardinál Severino Poletto) "Pane, hledám tvou tvář" Jan Pavel II. při modlitbě před Turínským plátnem, 24. května 1998 Tato slova – jež jsou vůdčím mottem naší nadcházející pouti - byla mottem nejdelší výstavy turínského plátna v dějinách. Lněné plátno, zahalené tajemstvím, jež nedokázala odhalit ani nejmodernější vědecká bádání, přitahuje při každém výstavu miliony lidí, protože je výzvou k zamyšlení: je plátnem do něhož bylo zahaleno Ježíšovo tělo po ukřižování?; je středověkým "falzifikátem"?; jak je možné, že se v něm dodnes uchovaly stopy krve? To jsou otázky, které udivují nejen vědce, ale hluboce se dotýkají i srdcí prostých lidí: při dvou předchozích veřejných výstavech plátna - v r. 1978 a 1998 - stanulo před touto relikvii dva a půl milionu poutníků, aby rozjímali nad jeho poselstvím. Následující výstav pak byl nejdelší v dějinách: trval 70 dní - od 12. srpna do 22. října 2000. Bylo přáním Jana Pavla II., aby byla zařazena do slavení Jubilejního roku. Plátno je 4,37 m dlouhé a 1,11m široké. Bylo „Vultum tuum, Domine, requiro“ P P E E R R E E G G R R I I N N A A T T I I O O T TURÍNSKÉ PLÁTNO

„Vultum tuum, Domine, requiro“ PEREGRINATIO · 2 utkáno rybí kostí a poskytuje oboustranný obraz lidského těla, jež bylo podrobeno mučení a vykazuje rány na levém zápěstí,

  • View
    215

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of „Vultum tuum, Domine, requiro“ PEREGRINATIO · 2 utkáno rybí kostí a poskytuje oboustranný...

Tento obraz, tajupln pro vdu a provokujc rozum, jak jej nazval Jan Pavel II., je pro vc velkm znamenm Kristova utrpen. Tlo a Tv mue z Turnskho pltna nesou s neuvitelnou zetelnost znaky utrpen, je podstoupil Je, jak nm byla pedna ve svdectv evangeli. Pro ns dnes je Turnsk pltno mocnm odkazem, abychom v tomto obraze rozjmali nad bolest kadho lovka a nad utrpenmi, kter ani asto nedokeme pojmenovat. Avak tv v tv Pltnu je modlitba stejn jako vaha toho, kdo hled, burcovna nadj. Nadj na ivot bez bolesti, v radosti Pna, jak On sm slbil (Jan 15,11); a tak nadji, e v bratrsk lsce mu a en souasnosti nadle promlouv ono svdectv, kter Pn pikzal svm: Z toho poznaj, e jste moji uednci, budete-li mt lsku k sob navzjem (Jan 13,35). Pro nadchzejc vstav jsem zvolil motto Passio Christi passio hominis prv proto, abych zdraznil hlubok vztah mezi utrpenm, kter podstoupil Pn Je, utrpenmi dnench mu a en a nadj na radost, kter ns shromauje ve vykoupen, je nm Kristus pinesl. Toto je stednm poselstvm Turnskho pltna; a vzjemn lska mezi bratmi chce bt i poselstvm nadchzejcho vstavu od 10. dubna do 23. kvtna 2010. (turnsk arcibiskup, kardinl Severino Poletto)

"Pane, hledm tvou tv" Jan Pavel II. pi modlitb ped Turnskm pltnem, 24. kvtna 1998

Tato slova je jsou vdm mottem na nadchzejc pouti - byla mottem nejdel vstavy turnskho pltna v djinch. Lnn pltno, zahalen tajemstvm, je nedokzala odhalit ani nejmodernj vdeck bdn, pitahuje pi kadm vstavu miliony lid, protoe je vzvou k zamylen: je pltnem do

nho bylo zahaleno Jeovo tlo po ukiovn?; je stedovkm "falzifiktem"?; jak je mon, e se v nm dodnes uchovaly stopy krve? To jsou otzky, kter udivuj nejen vdce, ale hluboce se dotkaj i srdc prostch lid: pi dvou pedchozch veejnch vstavech pltna - v r. 1978 a 1998 - stanulo ped touto relikvii dva a pl milionu poutnk, aby rozjmali nad jeho poselstvm. Nsledujc vstav pak byl nejdel v djinch: trval 70 dn - od 12. srpna do 22. jna 2000. Bylo pnm Jana Pavla II., aby byla zaazena do slaven Jubilejnho roku. Pltno je 4,37 m dlouh a 1,11m irok. Bylo

Vultum tuum, Domine, requiro

PPEERREEGGRRIINNAATTIIOO TTUURRNNSSKK PPLLTTNNOO

2

utkno ryb kost a poskytuje oboustrann obraz lidskho tla, je bylo podrobeno muen a vykazuje rny na levm zpst, na nohou a pravm boku. Mme ped sebou pohebn pltno, je nen v idovsk i vchodn tradici pohbvn zvl znm. Obraz pin dva otisky lidskho tla, rozloenho naznak. Jsou zde patrn dv odlin barvy: otisky spiov barvy, lehce stnovan a bez pesnch kontur, oznaujc sti tla; dle pak otisky erven barvy, zpsoben krevnmi skvrnami na pltn. eln otisk pedstavuje hlavu a tv mue, vysokho asi 1,80m, s dlouhmi vlasy, i rozvrstvenm knru a vous. Na tvi mue z pltna lze rozpoznat podlitiny a odeniny, a to zvlt na prav stran. Stopy po ranch jsou zjevn na hrudnku a hornch konetinch. Zadn otisk ukazuje na ztylek, na nm jsou patrny mnoh krevn usazeniny. Na zdech a po kotnky jsou zjevn etn porann, zpsoben biovnm. Mezi monmi pinami smrti mue z pltna, se jev jako nejpravdpodobnj asfyxie (uduen). Kdy bylo tlo zavinuto do pltna, nachzelo se u ve stavu mrtvoln strnulosti, jak lze usoudit z polohy hlavy i nepirozen polohy trupu a konetin. Na pltn nejsou stopy rozkladu. Tlo tedy muselo bt zahaleno v pltn jen po dobu nezbytnou k vytvoen obrazu ve form negativnho otisku, ne vak dle ne nkolik destek hodin. Tlo pak bylo oddleno od pltna ani by dolo k jakmukoliv poruen stop krve. V Eusebiovch (IV. st.) Crkevnch djinch se dovdme, e autor znal spis pod nzvem Skutky Tadeovy. Dlo vzniklo v Srii a pin nsledujc pbh: Kdy Abgar, krl Edessy slyel vyprvt o Jeovi a jeho zzracch, poslal mu dopis, ve kterm ho prosil, aby k nmu piel a uzdravil ho ze stran nemoci. Je vak pozvn nepijal, ale napsal krli list, v nm slibuje, e k nmu pole jednoho ze svch uednk. Zvltn Bo inspirace pak vedla po Jeov zmrtvchvstn apotola Tome, e poslal do Edessy Tadee, jednoho ze sedmdesti Pnovch uednk. Tade krle uzdravil z tk nemoci, a cel Edessa se obrtila ke kesanstv. Eusebius tedy peloil ze syrtiny do etiny zmnnou korespondenci mezi Jeem a Abgarem. Tvrdil, e ml v rukou originln text z edesskch archv. Pe: "Existuje o tom psan svdectv, pevzat z archv v Edesse, kter tehdy byla krlovskm mstem: tady, v obecnch dokumentech, ve kterch je popsn dvnovk a Abgarovy iny, se nachz tento pbh, uchovvan od tehdejch dob a podnes. Nejlep bude seznmit se se samotnmi dopisy, je jsem pevzal z tchto archv a doslova peloil ze syrtiny": Kopie dopisu, kter napsal zdej vldce Abgar Jeovi, a prostednictvm posla Ananie mu jej poslal do Jeruzalma.

"Abgar, syn Uchamasv, vldce (Edessy), Jeovi, dobrmu Spasiteli, kter se ukzal na zem Jeruzalma. Bu pozdraven. Slyel jsem vyprvt o tob i o tvch uzdravench, kter kon bez lk i rostlin. Podle toho, co se k, vrac zrak slepm a dv kret chromm; oiuje malomocn, vyhn neist duchy a dmony, uzdravuje ty, kdo jsou postieni nevylitelnmi nemocemi, ks mrtv. Kdy jsem toto vechno o tob slyel, nabyl jsem pesvden, e bu jsi Bh, kter sestoupil z nebe a kon tyto divy, anebo jsi Bo syn, jen in tyto zzraky. Proto ti te pu a prosm t, aby ses namhal pijt ke mn a uzdravit mj neduh. Protoe jsem se tak dovdl, e proti tob id reptaj a stroj ti klady: m msto je mal, ale estn, a bude tu dost msta pro ns oba".

3

Jeova odpov Abgarovi, zaslan skrze Ananie:

Tato korespondence mezi Jeem a krlem Abgarem kolovala po celm Vchod a na Zpad se objevila, kdy Rufinus peloil Eusebiovy Crkevn djiny. Je znmo, e krl Abgar skuten vldl v Ouchama od r. 4 p. Kr. do r. 7 po Kr., a pot od r. 13 do r. 50 po Kr. Tyto dopisy vak nejsou prav. Sm Augustin popr existenci jakhokoli autentickho Jeova listu a Gelazinv dekret prohlauje tyto dopisy za apokryfy. Tadeovy skutky jsou tedy legendami ze III. stolet. Nicmn, prv v tto legend se dotme, e Je vtiskl svj obliej do rouky, kterou pak poslal krli Abgarovi.

Abgar V Ukkama, krl Edessy, vldce Osroene, byl malomocn. Poslal svho psae Ananie, aby vyhledal Jee, a ten aby ho uzdravil.

Protoe Je nemohl pijt, chtl Anani alespo namalovat jeho portrt, ale "pro nevslovnou slvu, kter vyzaovala z jeho tve a promovala se v milost", se mu to nepodailo.

Sm Je tehdy vzal pltno - mandylon (rouku) a piloil si jej na tv, take se do nj otiskly jeho rysy. Kdy se krl Abgar na mandylon upen zahledl, byl uzdraven a obrtil se.

Kdy se Abgarv syn znovu vrtil k pohanstv, nechal edessk biskup "Svatou tv" zazdt.

Csa Konstantin, - po vtzstvch Jana Kurkuase na Vchod (na jae 943), - koupil "Svatou tv" vmnou za 200 saracnskch rukojmch a 12.000 stbrnch denr. 16. srpna 944 se pak slavil svtek penesen Svat tve do Konstantinopole. Dnes se tento den slav jako svtek Svat tve.

Tak se mandylon dostal do povdom cel Evropy. Zde se tak zaalo s ikonami Svat tve (nap. Veroniina rouka v Laonu).

Z pohledu souasnho bdn je teba uznat, e z ist historickho hlediska nelze s uritost popsat osudy pltna v dob ped XIV. stoletm. Dokumenty (veho druhu:

"Blahoslaven ty, kter jsi ve mne uvil, ani bys mne spatil. Nebo je o mn psno, e ti, kdo m vid, ve mne neuv, aby ti, kdo mne nevidli uvili a ili. Pokud jde o o tv pozvn, abych k tob piel, je teba, abych tady vykonal ve, k emu jsem byl posln a kdy toto dlo zavrm, vrtil se k tomu, kter mne poslal. Jakmile budu vyzdvien k nmu, polu ti jednoho ze svch uednk, aby t uzdravil z tv nemoci a dal ivot tob i tm, kdo jsou s tebou".

4

literrn, prvn, ikonografick, ...) nm vskutku neposkytuj odpovdi na zkladn otzku: uchovalo se v prvnm kesanskm stolet pltno, o nm mluv evangelia? A v ppad kladn odpovdi, v jakch historickch souvislostech a jak se uctvalo? Lze najt njak vztah mezi onm pltnem a Turnskm pltnem? "Jist" djiny Turnskho pltna zanaj kolem poloviny XIV. stolet. Tehdy toti Geoffroy de Charny, urozen francouzsk lechtic daroval kostelu v Lirey - kter pedtm nechal postavit - lnn pltno, do nho byl vtitna podoba, povaovan za obraz ukiovanho Krista. Od tohoto data mme pesn dochovny vechny etapy putovn pltna (Lirey-Chambry-Turn). Ale co bylo pedtm? V podstat existuj dv odpovdi: bu pltno neexistovalo - a jeho pvod lze tedy datovat kolem roku 1300; anebo se uchovvalo na Vchod a prezentovalo se jinak ne tomu bylo pozdji na Zpad. Tato pracovn hypotza je oprvnn vzhledem k tomu, e stedovk datovn, bez ohledu na vdeckou diskuzi o jejich zvrech, nen uspokojiv s ohledem na celou adu skutenost, kter vyplvaj ze studia pltna, zatmco absence zprv nikterak nepopr existenci pltna v mnohem starm obdob. Na zklad cel ady studi, oprajc se sice o vratk ukazatele, kter vak na druh stran nelze podceovat - "skryt" djiny pltna krely hypoteticky nsledujcmi etapami: Jeruzalm - Edessa - Konstantinopol - Atny, aby pak vstoupily do "jistho" datovn (Lirey-Chambry-Turn). JERUZALM Je-li Turnsk pltno onm pltnem, do nho bylo zavinuto Jeovo tlo po snt z ke, a kter zstalo v hrobce po zmrtvchvstn, pak je teba hledat jeho pvod v Jeruzalm, kde bylo jist s velkou pelivost uchovvno v prvotn crkevn komunit. Vyjma nejasnch zmnek v evangelich, pedevm v evangeliu sv. Jana, neexistuj vslovn a pm svdectv o tom, jak se Jeovo pohebn roucho uchovvalo. Toto mlen jistm zpsobem prolamuje jeden ryvek apokryfnho spisu tzv. idovskho evangelia, v nm se prav, e Je po svm zmrtvchvstn "svil pltno Veleknzovu sluebnku". Existuj tak dal svdectv o pltnech, se skvrnami i obrazy, nelze z nich vak uinit dn zvr, tkajc se druhu objektu a jeho djin. Toto ve tedy nedovoluje pedem vylouit monost ptomnosti pltna a jeho uchovn. EDESSA V Edesse (v jihovchodnm Turecku) se v prvnm tiscilet kesansk ry po znanou dobu uchovvalo a uctvalo tzv. "Mandylion" neboli Edessk obraz, jen nleel k hlavnm "svatm tvm" Krista, kter se nachzely v helnsko-byzantskm svt. Tento vjev znaj historikov umn, nebo je povaovn za potek ikonografick tradice Krista. Malsk zobrazen Mandylionu jej ztvruj jako relikvi ve tvaru tverce, v jeho stedu je tv vousatho mue s dlouhmi vlasy. Rzn legendy, kter vyprvj o jeho pvodu, jej spojuj pmo s Jeem, kter vtiskl svou tv do kusu pltna, ecky 'mandylion' (tek), kter poslal jako dar edesskmu krli Abgarovi. Relikvie byla v tomto mst znma a slavnostn se uctvala jist u ped VI: stoletm, nebo zde psobila zzraky. Pot byla v roce 944 penesena do Konstantinopole, kde se uchovvala v pokladu byzantskch csa. V roce 1978 se objevila zajmav hypotza, podle n by ml bt Mandylion toton s pltnem. Hypotza se opr o rzn prvky a o nkter charakteristiky, ktermi se

5

vyznauje ikona: 'rakos tetradiplon' neboli sloena "dvakrt, tyikrt pes sebe"; a 'archepoiete', ili "nevytvoen lidskou rukou'. Tyto dva prvky se zce poj s Turnskm pltnem. Podle poslednch rozbor popis pchodu ikony do Konstantinopole se zd, e lze usoudit, e "tek" uchovvan ve tvercovm relikvii ve skutenosti skrv mnohem vt st pltna, obsahujc obraz celho zmuenho tla. KONSTANTINOPOL Stle v rovin "hypotetickch djin" Turnskho pltna dovoluj nkter ukazatele umstit pltno do hlavnho msta Byzance: od roku 944 se zde spolu s dalmi relikviemi spjatmi s Jeovm pozemskm ivotem uchovvalo Mandylion, pochzejc z Edessy, kter - jist souasn hypotza ztotouje s Turnskm pltnem. Bhem XIII. stolet se v byzantskm umn citliv upravuje ztvrnn Jeova snt z ke a Pomazn Jeova mrtvho tla, co jak se zd, vyplv z poznatk detail zskanch studiem pltna. Vzhledem k jemnosti detail a k dvnmu datovn, m znan vznam zobrazen Pomazn Krista, obsaen v Prayov rukopise (dnes uchovvanm v Budapeti), kter vznikl v letech 1192-93. Jeho pvodce pochzel z Konstantinopole, anebo v tomto prosted il. V roce 1204, jet ped vyplennm msta bhem IV. Kick vpravy, si piccardsk lechtic, Robert de Clari, do svho denku poznamenal, e vidl "Pnovo pltno", na nm byl patrn obraz celho Pnova tla. Toto pltno se uchovvalo v kostele Panny Marie v Blacherne.Toto pltno - jak dodv - zmizelo bhem franskho plenn. I kdy tedy neexistuj jist prvky, abychom mohly tyto informace navzjem propojit z pltnem Lirey-Turn, je nicmn velmi vznamn, e meme lokalizovat pltno je figuruje v Konstantinopoli. ATNY Dokument z datem 1. srpna 1205 pipout domnnku, e pltno putovalo i tmto mstem. Jedn se o list, kter krtce po vyplenn Konstantinopole zaslal Theodorus Angelus, pbuzn sesazench byzantskch csa, papei Innocenci III., a v nm pranuje chovn kickch dobyvatel a lupi relikvi, mezi nimi i pltna, kter se uchovv v Atnch. Tato indikace je zajmav z toho dvodu, e nov feudln pn Atn, kter se zde prv tho roku usadil, byl Otto de La Roche, jeden z vdc kick vpravy, kter po obsazen Konstantinopole sdlil prv v mstech, kde stl chrm Blacherne. Citovan dokument znme, bohuel, pouze dky kopii z 19. stolet, pozen z dvnj kopie, kter vak byla zniena bhem II. svtov vlky. Dobe vak zapad do obdob po IV. kov vprav. Navc vztahy mezi rodinou La Roche a nsledn atnskch knat s Geoffroy de Charny, prvnm jistm vlastnkem pltna na Zpad, in tyto informace velmi povzbudivmi. LIREY Prvn jist a nezvratiteln svdectv o Turnskm pltn se a podnes datuj do poloviny XIV. stolet, kdy Geoffroy de Charny, zdatn ryt a mu hlubok vry, poven na

6

francouzskho generla, uloil pltno do kostela v Lirey, kter nechal postavit v roce 1353 na svm feudlnm panstv v Champagne. Geoffroy zemel v bitv o Poitiers, 19. z 1356. Mezi tmito dvma daty se pltno poprv objevuje v zpadn Evrop. Motiv, msto a zpsob, jak Geoffrey pltno nabyl vak zstv zahalen tajemstvm. Zprva o ptomnosti tak mimodnho objektu se rychle rozila, a velmi brzy sem zaaly proudit prvn pout vcch, ale souasn zaaly i prvn diskuze o pravosti pltna a dovolenosti jeho veejnch vstav. V poslednm desetilet XIV. stolet musel syn Geoffroye de Charny vst vleklou, rozshlou a ostrou diskuzi o tchto otzkch s kanovnky v Lirey a s biskupem v Troyes. Do tohoto sporu byl zataen i vzdoropape Klement VII. Dokumenty tto diskuze umouj zrekonstruovat osudy pltna v pedchozch desetiletch, nikoli vak vyeit z definitivn platnost nastolen problmy. V prvn polovin XV. stolet - vzhledem k vypuknut stolet vlky - odnesla Marguerite de Charny pltno z kostela v Lirey (1418) a vzala jej sebou na sv cesty po Evrop. Nakonec dola toit u dvora Savojskho vvodstv, s nm byli spznni jak jej otec, tak i jej druh manel, Hubert de La Roche. Tak, po jednnch mezi vvodou Ludvkem a Marktou, dolo v roce 1453 k penesen pltna k Savojskmu dvoru. CHAMBRY Savojt nejprve pltno uchovvali jako soust svho soukromho pokladu a nosili jej sebou pi svch zaalpskch cestch, jak to bylo u stedovkch dvor zvykem. Ludvkv syn, Amadeus IX. Blaen, zaal v roce 1471 s vzdobou a pestavbou hradn kaple v hlavnm mst vvodstv - Chambry. Kaple nyn byla mnohem vt, vzhledem k zmru umstit pltno prv zde. Zpotku bylo pltno uloeno ve frantiknskm kostele, aby pak nsledn spoinulo definitivn v Sainte-Chapelle du Saint-Suaire. Za tchto okolnost podali Savojt papee o uznn zvltnho liturgickho svtku, eho v roce 1502 doshli. Svtek se slavil 4. kvtna. Avak 4. prosince 1532 por zniil Sainte-Chapelle a zpsobil i znan pokozen pltna, kter pak v roce 1534 opravily klarisky v Chambry. Kdy se rozpoutala vlka mezi Frantikem I. a Karlem V., musel savojsk vvoda ped francouzskm vojskem uprchnout do Piemontu. Vzal sebou i pltno, kter bylo nkolikrt vystavovno v Turn, Miln, Vercelli. Do Sainte-Chapelle se pak slavnostn vrtilo 4. ervna 1561 po uzaven Cateau-Cambrsiskho mru v roce 1559, jm nov vvoda Emanuele Filiberto znovu nabyl svch stt. Z podntu novho a mladho vvody zan slavn ra rodu Savojskch. Doba dozrla k nastolen jin savojsk politiky, kter zamila

7

sv strategick zjmy na apeninsk poloostrov. V dsledku toho bylo pemstno i vldn stedisko z Chambry do Turna. Zmn politicko-administrativnho centra vak jet schzel "nboensk" znak: pltno. 14. z 1578 proto Emanuele Filiberto definitivn penesl pltno z Chambry do Turna. TURN Pltno dosplo do Turna 14. z 1578, provzeno salvami kann a bylo pijato s velkou slvou. Pleitost k jeho penesen ze Chambry se naskytla, kdy milnsk arcibiskup - Karel Boromejsk projevil pn vydat se pky na pou, aby uctil pltno a tak splnil slib, kter dal v dob moru v roce 1576. Aby se tomuto velmi znmmu poutnkovi, svat povsti, usnadnilo putovn, pedevm namhav cesta pes Alpy, bylo rozhodnuto o penesen pltna do Turna, kde u pak zstalo po cel nsledujc stolet, a stalo se pedmtem mnoha vstav a veejnch i soukromch uctvn. /obr. sv. Karel Boromejsk ped pltnem/. Ostatn, i nboensk vdom celho kraje bylo velmi ovlivnno jeho ptomnost. Dokazuje to velk mnostv ikonografickch zobrazen v kaplch i na domech na celm piemontskm zem. Veejnou ctu potvrzuj rovn velkolep a slavnostn vstavy, kter byly obzvl ast po dv stalet baroka. I rod Savojskch, vyjma osobn hlubok cty, kterou dosvduj rzn soukrom spisy, povaoval pltno za "paldium" svho domu, za znamen hmatateln Bo pzn, co bylo dkazem baroknho chpn boskho pvodu veker asn moci. Zpotku se pltno uchovvalo v kostele sv. Frantika z Assisi, pot v knec kapli sv. Vavince. Kolem roku 1583 bylo peneseno do kaple-rotundy v antickm knecm palci, a v roce 1587 byla umstna v dmu ve stnku, kter byl tvoen sloupy z ernho mramoru a stl na mst dnenho hlavnho olte. Emanuele Filiberto, kter zemel v roce 1580, chtl vybudovat kapli, ve kter by se pltno uchovvalo, ale k uskutenn tto pedstavy dolo a v XVII. stolet dle projekt Bernardina Quadriho a Guarina Guariniho, jen navrhl i velkolepou kopuli. 1. ervence 1694 bylo pltno umstno v kapli na olti v relikvii, kter navrhl Antonio Bertola. Od t doby se pltno uchovvalo v tto kapli a do roku 1996, kdy bylo kvli restaurtorskm pracm umstno v chrov kapli dmu. Toto pemstn bylo prozetelnostn, nebo dky nmu pltno uniklo poru, kter vypukl v noci z 11. na 12. dubna 1997 a vn pokodil celou kapli. Pltno opustilo Turn jen dvakrt: v roce 1706 bylo peneseno do Janova, protoe se blilo francouzsk vojsko, kter zaalo s oblhnm msta; a ve XX. stolet, v letech 1939-46, kdy z obav ped vlenmi udlostmi II. svtov vlky bylo peneseno do svatyn na Montevergine u Avellina.

8

SSTTUUDDIIUUMM TTUURRNNSSKKHHOO PPLLTTNNAA Podle tradice bylo do Turnskho pltna krtce po ukiovn zahaleno tlo Jee Krista. Lnn textilie je dlouh 436 centimetr, irok 110 centimetr a v 1420 gram. Nzev pltna je odvozen od italskho msta Turn, kde je tato relikvie uchovvna od roku 1578. Pouhm okem jsou na ni viditeln obrysy mue vysokho asi 180 centimetr. Dodnes nikdo nedokzal uspokojiv vysvtlit, jakm zpsobem otisk vznikl. Skeptici dostali dvod k radosti v roce 1988, kdy expertn tmy z univerzit v Oxfordu, Curychu a Tusconu provedly radiouhlkovou zkouku nkolika vlken a dosply k zvru, e roucho vzniklo s 95 procentn pravdpodobnost mezi roky 1260 a 1390. Nedvno se ovem ukzalo, e testovan vzorky byly odstieny z opravovanho kusu ltky a textilie je ve skutenosti mnohem star. Posledn analzy kladou okamik jejho vzniku mezi 1 tiscilet p.n.l. a 7. stolet n.l. Autenticitu pltna potvrzuje cel ada verifikovatelnch indici. Mezi nejpdnj z nich pat zpsob tkan, pouit materil, otisk mince z roku 29 a ptomnost pylu endemickch druh rostlin. Jak u bylo zmnno, na Turnsk pltno se dosud neobjasnnm zpsobem zepedu i zezadu otiskla postava dosplho mue vysokho zhruba 175 a 180 centimetr. Jeho st se odhaduje na 35 a 40 let. Vousy a vlasy mu sahaly a po ramena, svalstvo ml dobe vyvinut, hmotnost nepesahovala 81 kilogram. Obraz spiovho zabarven je na ltce nejlpe viditeln ze vzdlenosti kolem pti metr, pi pohledu zblzka nejsou obrysy zeteln. Naopak jasn ohranien jsou rezav skvrny zaschl krve. Krom toho se vedle postavy nachzej dv ady tmavch bod a dal pokozen msta, kter pravdpodobn vznikla pi poru kaple v Chambry na vchod Francie v roce 1532. Pozoruhodn je, e otisk tla zashl pouze tenkou vrstvu o tloutce 180 a 600 nanometr a pesn odpovd anatomickm skutenostem. Pipomn spe fotografick negativ. Obsahuje dokonce trojrozmrn data, na jejich zklad bylo mon rekonstruovat tv s etnmi detaily nezachytitelnmi na bn fotografii (kapky krve na vousech, stopy

9

rozmazan krve na prav tvi, otisk minc v onch dlcch). Snahy o vysvtlen vzniku otisku osciluj od reakce nabalzmovanho tla s povrchem roucha, pes psoben plyn, a po elektromagnetick nebo radioaktivn vlivy nebo zrunou malskou prci bez viditelnch stop ttce. Posledn uveden monost je vak podle vtiny odbornk prakticky vylouena. Materil, struktura a zpsob zhotoven Turnsk pltno je lnnou ltkou s nepatrnou pms bavlny. Len, kter byl pi tkan pouit, byl ve sv dob velice drah a je charakteristick pro oblast Stedomo. Podle biblickch evangeli koupil pohebn rub Jev tajn uednk a bohat len idovsk velerady Josef z Arimatie. Poznatky zskan profesorem Gilbertem Raesem z Belgie v roce 1973 doplnila v roce 2002 pikov vcarsk expertka na djiny textili Dr. Mechthilda Fluryov-Lembergov. Ve prospch pravosti drahocenn pamtky svd mimo jin i specifick zpsob tkan. Jde o tzv. upinov kepr (ti k jedn, three-to-one), jen je nezamniteln a snadno rozpoznateln. Uvn byl pouze v krtkm obdob na zatku naeho letopotu. Stejnm zpsobem se tkalo v pevnosti Massada u Mrtvho moe znien pi idovskm povstn proti manm v roce 72 po Kristu. Tent vzor je zobrazen na malb z 12. stolet znzorujc Kristv pohebn rub. Dr. Fluryov-Lembergov se domnv, e mal musel bt v kontaktu s Turnskm pltnem a byl si vdom neobvyklho typu tkan. Lnn nit maj prmr piblin 0,15 milimetru, pltno jako celek je siln 0,35 milimetru. Na dlku 1 centimetru se vejde asi 25 pnch nebo podlnch nit. Jako pms byla pouita bavlna druhu bavlnku bylinnho (Gossypium herbaceum) bn rozenho v zemch Blzkho vchodu. V Evrop nebyla bavlna znma a do 16. stolet, kdy ji Arabov pivezli na Siclii a na jih Pyrenejskho poloostrova. Skladovn Dr. Mechtilda Fluryov-Lembergov zastv nzor, e autenticitu pltna prokazuje i "zpsob pehbn pltna i stopy vlhkosti v lemech", kter "jsou stejn, jako se objevily na svitcch od Mrtvho moe," a kter "naznauj, e rub se uchovval v amfoe, co se ve starovku dlvalo." Od t doby se podmnky pi skladovn asto mnily. Pinejmenm dvakrt byla textilie vn ohroena porem, zkze se vak pokad shodou okolnost podailo zabrnit. V souasn dob je uchovvna ve speciln ndob naplnn argonem, aby se pedelo oxidaci. "Kdybychom nezashli vas, podklad tkaniny by ztemnl stejn jako obraz a ten by nakonec zmizel pln," poznamenala Fluryov-Lembergov. Pylov zrna vcarsk kriminolog a specialista na falovan obrazy Dr. Max Frei odebral v listopadu 1973 pomoc lepc psky vzorky z povrchu pltna. V univerzitn laboratoi v Curychu pak vzorky v letech 1974 a 1975 peliv zkoumal a identifikoval 165 zrnek pylu 48 druh rostlin. Nejhojnji byla zastoupena rostlina Gundelia tournefortii (45 zrnek, 27,3%). Frei rostliny rozdlil do ty skupin:

10

Poutn rostliny typu halofil (dvaj pednost mstm s vysokm obsahem soli) - rostou v oblasti Palestiny, kolem Mrtvho moe a Negevu. Stepn rostliny - typick pro stepn oblasti tureck Anatolie - Bytlis, Diyarbakir, Mardin, Urfa (bval Edessa) a Malatya. Men skupina rostlin, jejich vskyt je vzn na okol Istanbulu (dve Konstantinopol). Rostliny rostouc na jihozpad Evropy. Je znmo, e pylov zrna maj schopnost zachovvat sv vlastnosti po adu stalet. Z ptomnosti pylu rostlin typickch pro uritou geografickou oblast je mon usuzovat, e se v dan oblasti relikvie nachzela. A podle legendy bylo pltno skuten brzy po Jeov smrti pepraveno z Jeruzalma do Edessy a pozdji do Konstantinopole. Ve stedovku se dostalo do Francie a nakonec skonilo v Itlii. Na vzkum Dr. Freie navzali dal odbornci, mezi nimi i botanik Dr. Avinoam Danin z Hebrejsk univerzity v Jeruzalm a palynolog Dr. Uri Baruch. Danin pedstavil vsledky svho vzkumu v roce 1999 na XVI. Mezinrodnm botanickm kongresu v americkm St. Luis. Na rubi objevil krom pylu rostlin tak otisky rostlinnch st. Ve sv studii zdraznil, e kombinace dvou specifickch druh (Gundelia tournefortii a Zygophyllum dumosum) je jasnm dokladem toho, e se pltno muselo nachzet v okol Jeruzalma a to v beznu nebo dubnu, protoe tyto dv rostliny se vedle sebe vyskytuj pouze v uvedench mscch na malm zem v okol idovskho hlavnho msta. Ve zven me (40%) byl detekovn pyl Gundelia tournefortii. Rostlina se navc otiskla pobl ramen postavy. Danin s Baruchem v, e prv z tohoto druhu byla spletena trnov koruna. Dv pylov zrna Gundelia tournefortii byla identifikovna na rouce uloen od 8. stolet v katedrle ve panlskm Oviedu. Podle katolick tradice byla do rouky zahalena Kristova hlava. Umstn potn rouky o rozmrech 83 x 53 centimetr lze vystopovat zptn a do 1. stolet. Otisk mince z roku 29 Snmky zskan pomoc mikroskopu pi polarizovanm svtle odhalily, e on dlky zakrvaly kulat pedmty. Jezuita Francis L. Filas z univerzity v Chicagu v roce 1979 zjistil, e lo o historick mince. Na minci nad pravm okem byla rozpoznna zahnut hl a psmena "U CAI". Pilt nechal v Jeruzalm v letech 29 a 32 razit penze (lepton simpulum) s npisem TIBERIOU KAISAROS (Csa Tiberius). V numismatickch sbrkch na celm svt se dochovaly ti kusy mince z roku 29 s npisem TIBERIOU CAISAROS, take je reln, e na zaven oi zemelho byly poloeny penze z tto chybn raby. Archeologov jsou tto teorii pzniv naklonni, protoe id mli skuten v 1. stolet ve zvyku klst zemelm na oi mince.

11

Npisy Farmaceut Piero Ugolotti a pter Aldo Marastoni si v roce 1978 vimli, e na Turnskm pltn lze rozeznat velmi patn iteln npisy. Jednotliv psmena se podailo rozlutit a v roce 1995 francouzce Anne Laure-Courageov. Dal vzkum realizovali v roce 1997 Grgoire Kaplan, Marcel Alonso a Andr Marion z Paskho stavu pro optiku (Paris Institut dOptique). Rozlutno bylo nkolik slov psanch zvltn smsic latiny, hebrejtiny a etiny. Tento zpsob vyjadovn byl ped 5. stoletm v tomto regionu obvykl. Vdci se piklnj k monosti, e npisy vytvoili ednc, kte zapeeovali Jev hrob. Nejitelnj je npis "INNECE", co je asi zkratka nebo st vrazu "IN NECEM IBIS" (trest smrti). Tak dal slova jsou pozoruhodn: "PEZU" (vykonn), "(I)HSOY" (Je), "NAZARENUS" (Nazaretsk), "(O)PSKIA" (stn oblieje) nebo TIBERIUS CSAR (csa Tiberius). Stopy krve a dal fyziologick poznatky Na rubi se nachzej rezav flky - stopy krve. Velk rna o ce 4,5 a vce 1,5 cm je umstn mezi ptm a estm ebrem otiskl postavy a mohlo ji zpsobit bodnut kopm. Krev inouc se z rny na boku byla krv posmrtnou, protoe plazma zstala na okrajch a fibrin (blkovinn ltka vznikajc pi sren krve) uprosted. Na ostatnch mstech jde o krev pedsmrtnou, nebo svtlou plazmu obklopuje fibrin z vnj strany. Krev prtila tak z ran v zpstch, kam bvaly neastnkm odsouzenm k ukiovn vreny heby. Dlan by vhu tla nemohly unst. Pi tomto zpsobu pibjen ke ki dochzelo k zasaen citlivho hybnho nervu, v dsledku eho se palec obrtil do dlan smrem k malku. Proto jsou na pltn rozliiteln jen tyi prsty. "Otisk pedstavuje mue ukiovanho pesn tak, jak to popisuj evangelia: pibitho na k za zpst a nikoliv za ruce, jak to ukazuje vtina stedovkch zobrazen jeho utrpen," konstatovala Dr. Fluryov-Lembergov. Nohy byly uprosted non klenby proraeny dlouhm hebem. Lev noha byla peloena pes pravou. Z analz vylo najevo, e mu ml krevn skupinu AB negativn. Pozoruhodn je, e stejn krevn skupina byla zjitna tak na rouce z katedrly ve panlskm Oviedu, o n jsme se zmnili u v souvislosti pylem rostliny Gundelia tournefortii. Vzkum uskutenn trojic panlskch vdc v roce 1998 dospl k zvru, e rouka i pltno pravdpodobn zakrvaly stejnou osobu. Krevn skupina AB je pomrn vzcn. Vyskytuje se pouze u 2 a 5 procent populace. Pedpokld se, e vznikla promsenm Kavkazan s krevn skupinou A a Mongol s krevn skupinou B nkdy po roce 1000 po Kristu, ale datovn nen vbec jist. Nkte experti st skupiny odhaduj na 2500 let.

12

Odsouzenci byl na hlavu nasazen ostr bodav pedmt, nelo vak o trnovou korunu ale spe o jakousi pilbu s dlouhmi a ostrmi trny. Viditeln je krvcen zepedu (na rozhran vlasov pokrvky hlavy a ela) i zezadu. Krpje krve stkaly a k obo (zejmna k levmu). Dal slepovaly vlasy nebo protkaly smrem ke spnkm. Popraven lovk byl idem s pimen dlouhmi vlasy a vousy. V tlu hlavy mu dlouh pramen vlas sahal a k lopatkm. Prv takov copnky jsou charakteristick pro idy ijc v dobch kolem pelomu naeho letopotu. Rasov se postava shoduje s typem vyskytujcm se dodnes mezi sefardickmi idy nebo vzneenmi Araby. O utrpen mue zahalenho do ltky vypovd mimo jin zduen prav strany oblieje. Otekl je zejmna lcn kost a prav horn lko. Vynvaj i onicov oblouky. Zrann byl rovn doln ret a lev st brady. Nos byl ve sv horn tetin peraen. Rny pokrvaj cel tlo od hlavy a po doln konetiny. Pevldaj rny o dlce kolem 3 centimetr, jejich poet se odhaduje na 80 a 120. Pesn poet nen podle nkterch badatel mon urit. Jin experti na zklad novjch vzkumnch metod tvrd, e osoba dostala 121 ran dtkami ze dvou smr. Vypad to, e biovan se v inkriminovanou chvli nachzel ve schoulen pozici pipoutan ke klu. Biici zejm pouili dtky Flagrum Romanum (obr.) se dvma pry kovovch kuliek spojench tyinkami.

Na textilii jsou viditeln i pohmodniny, otlaeniny a rhy. Ty jsou nejvraznj na pravm rameni, co me bt pozstatek po nesen pnho trmu. Vmluvn jsou i odeniny v mstech lev lopatky a nad pravou lopatkou. Odhaduje se, e trm ml hmotnost asi 35 kilogram. Odenina na levm koleni je povaovna za indicii, e Je byl pravk a pod thou trmu nkolikrt klesl. Lkai konstatovali, e smrt musela nastat nkolik hodin ped tm, ne byl ukiovan zabalen do pltna. Tlo se nachzelo v napmen poloze, bylo ztuhl s hrudnkem vypnutm k nadchnut se zdvienm nadbikem a vpadlm podbikem. Drobn kapky posmrtnho sra zachycenho na obou stranch postavy nenesou dn znmky rozkladu, take kontakt s ltkou nemohl trvat dle ne nkolik dn.

Dr. Rogers a chybn zvry vzkumu z roku 1988 Dr. Raymond Rogers pracoval jako chemik v Nrodn laboratoi v Los Alamos (Los Alamos National Laboratory, LANL) v americkm stt Nov Mexiko. V roce 1978 se

13

osobn podlel na Vzkumnm projektu Turnskho pltna (Shroud of Turin Research Project, STURP). Kdy v roce 1988 provedly ti svtov uznvan laboratoe radiokarbonovou analzu odezk tkaniny, neml dvod nevit jejm vsledkm. Vdci v anglickm Oxfordu, vcarskm Curychu a arizonskm Tusconu po rozboru vzorku o velikosti 1 x 7 centimetr (rozdlenho na 3 dly) dospli nezvisle na sob ke shodnm zvrm: Ltka byla zhotovena kolem roku 1325 s toleranc plus mnus 65 let. K jejmu prvnmu historicky doloitelnmu vystaven dolo a v roce 1389, take nebylo co eit. Vtina pozorovatel mla jasno a Turnsk pltno oznaila za crkevn padlek. V roce 2000 vak odbornci pipustili monost omylu. Potvrdilo se toti, e textilie byla ve stedovku opravovna. Zejmna okraje byly prokazateln zplatovny. V roce 2002 byly zplaty odstranny a restaurtoi vyjdili vn pochybnosti o kusu tkaniny pouitm k dataci v roce 1988. "Tento fragment je mastn a je v nm inkrustovan uhlk pochzejc z poru, jemu pltno uniklo v roce 1532 v Chambry," uvedla tehdy vedouc vzkumnho tmu Dr. Mechthilda Fluryov-Lembergov ze vcarska. "Kdy jsem etl jejich zprvu, domnval jsem se, e jejich hypotza je nepravdpodobn, ale mohu ji ovit na vzorcch, kter jsem archivoval," popsal svou poten skepsi Rogers. V prosinci 2003 mu kolega z tmu STURP poskytl vzorek roucha vyuit pi rozboru v roce 1988. Nsledn analza, pi n mu asistovala Anna Arnoldi z Milnsk univerzity, ho pimla diametrln pehodnotit nzor. "Byl jsem ohromen, kdy jsem zjistil, e s nimi musm souhlasit," ekl Rogers. Vzorek toti na rozdl od zbytku pltna obsahoval moen barvivo, moidlo z oxidu hlinku, vanilin a spleten vlkna vlny se lnem. Moen barvivo se ve Francii a Anglii do 16. stolet nepouvalo. Zplata vznikla zejm v roce 1534, tedy nedlouho po poru v kapli ve francouzskm Chambry (4.12.1532), kdy bylo pltno pokozeno. Sestry du svat Klry ltku peliv vyspravily a na nov sti nanesly hnd barvivo, aby tak doclily podobnho odstnu, jak ml zbytek pltna. "Datovn z roku 1988 bylo pro dodan vzorek urit sprvn. Nicmn nen pochyb o tom, radiokarbonovou metodou zkouman vzorek m pln jin chemick sloen ne hlavn st roucha. Publikovan doba vzniku tohoto vzorku se neshoduje s dobou, kdy bylo pltno vytvoeno," konstatoval Rogers. Dr. Rogers u vzork ze stedovk zplaty i pvodnho roucha v roce 2003 zjioval, jestli obsahuj vanilin. Vanilin vznik rozpadem ligninu v bunnch stnch rostlin. Z lnnch tkanin postupem asu miz a podle jeho mnostv se uruje st materilu. Zatmco v opravovan sti byl vanilin ptomen, vlkna z pvodn tkaniny u tuto ltku neobsahovala. Podle toho odhadl Rogers st Turnskho pltna na 1300 a 3000 let. Jeho poznatky jsou ve shod s dvjm vzkumem vdc ze skupiny STURP, kte vyuili metodu ultrafialov fluorescence a oznmili, e cp, z nho byly v 80. letech odebrny vzorky, nen shodn s ostatnmi stmi roucha. Studie Dr. Rogerse byla 20. ledna 2005 publikovna v odbornm asopise ThermoChimica Acta. Krtce po t 8. bezna 2005 Raymond Rogers zemel.

14

MMEEMMOORREESS BBEEAATT PPAASSSSIIOONNIISS

Proto na pamtku poehnan smrti (msk knon) /3. postn kzn P. Raniero Cantalamessy, ofm, v kapli Redemptoris Mater ve Vatikn, 7. 4. 2006/

Skly se trhaly (Mt 27, 51)

1. Utrpen a Turnsk pltno Motiv Kristova utrpen pat v zpadnm umn bezesporu k nejastjm. Sta vzpomenout na nespoetn malsk i sochask ztvrnn Jee v Getsemanech, Ecce homo, ukiovn, proslul snmn z ke, zvan piety, a v nmecky mluvcm svt Vesperbild. V souasnm sekularizovanm svt zstalo umn jednou z mla forem evangelizace, kter pronik i do prosted uzavench jakkoli form hlsn. Poznal jsem japonskou dvku, kter konvertovala a pijala kest prv dky studiu umn ve Florencii.

dn umleck ztvrnn utrpen vak nevyvolalo a dosud nevzbuzuje as jako Turnsk pltno. Z naeho pohledu nezle na tom vdt, zda je Pltno vrohodn i nikoli, nebo zda vzniklo pirozen i umle, zda je pouhou ikonou nebo i relikvi. Jist je, e jde o nejslavnj a nejvzneenj ztvrnn smrti, na jak kdy lidsk oko patilo. Me-li Bh zemt, pak toto je pinejmenm nevhodn zpsob, jak nm pedstavit jeho smrt. Sklesl vka, seven rty, vn rysy tve: spe ne na mrtvho ve nut k mylence na lovka pohrouenho do hlubok a tich meditace. Jakoby lo o peklad starobyl antifony soboty Svatho tdne do obraz: Caro mea requiescet in spe, m tlo odpov v nadji. I dvn homlie na Svatou sobotu, kter se te v Liturgii etby, nabv

Jan Pavel II. ped Turnskm pltnem, 1983

15

zvltn sly, teme-li ji ped Pltnem: Co se stalo? Dnes na zemi panuje velk ticho, hlubok mlen a osamn. Hlubok mlen, protoe Krl sp1. Teologie nm k, e pi Jeov smrti se jeho due oddlila od tla, jako je tomu u kadho umrajcho lovka, ale jeho bostv zstalo spojeno s du i tlem. Pltno pak je nejdokonalej zobrazenm tohoto kristologickho tajemstv. Ono tlo je oddleno od due, nikoli vak od bostv. Na zmuen, avak zcela majesttn tvi Krista na Pltn, se zra cosi boskho. Abychom si to uvdomili, sta srovnat Pltno s jinmi zobrazenmi mrtvho tla Kristova, jak je vytvoily lidsk ruce umlc, nap, s Kristem z Mantegni a jet vce mon s obrazem Holbeina mladho v basilejskm muzeu, kter pedstavuje

Kristovo tlo v cel jeho strnulosti a ponajcm rozkladu. Ped tmto obrazem kal Dostojevskij, kter ped nm bhem sv cesty dlouho meditoval lze snadno pijt o vru2; ped Turnskm pltnem lze naopak vru najt anebo

ji znovu najt pot, co byla ztracena. Tv Krista na Pltn je tak jistou mez, zd, oddlujc dva svty: svt lid, pln neklidu, nsil a hchu, a svt Bo, zlu nedostiiteln. Je behem, o nj se tt vechny vlny, jakoby v Kristu, Bh kal moci zla to, co v knize Job k ocenu: A sem doshne a ne dl; tady se roztt hrdost tvch vln (Job 38,11). Ped pltnem se meme modlit tmito slovy: Pane, ui mn tvm pltnem. A bude znovu snmn z ke, pij ke mn ve svtosti svho tla a sv krve, abych t

ovinul svou vrou a svou lskou jako do sudaria, aby se tak tv rysy vtiskly do m due a zanechaly v n nesmazatelnou stopu. Z hrub a drsn ltky mho lidstv ui, Pane, sv pltno! 2. Utrpen Spasitelovy due V tto meditaci se v duchu peneseme na Kalvrii. Strhujc udlost djin svta shrnuj evangelist do t slov: a ukiovali ho (Marek a Matou), tam ho ukiovali (Luk), aby ho ukiovali (Jan). 1 Starobyl homlie na sobotu Svatho tdne (PG 43, 439 s.). 2 F. Dostoevskij, Idiot, st II.

16

teni, k nim se obraceli, dobe vdli, co tato slova obsahuj; my vak ne, proto musme erpat z jinch pramen. Avak I tyto jsou neuviteln stroh; ukiovn bylo tak dsiv, e se muselo dret daleko eeno slovy Cicerona nejen vidu, ale i slechu kadho mskho obana3. Pro dobro lid se o nm nemlo mluvit. Odsouzenec mohl bt na k pivzn v zpst provazy anebo pibit heby. Zmnka o ranch na rukou a nohou Zmrtvchvstalho nm k, e v ppad Jee byl pouit druh zpsob a snadno si lze pedstavit ukrutnou bolest, jakou pedstavoval. O bezprostedn fyzick pin Jeovy smrti bylo peloeno mnoho teori: infarkt, uduen; ta nejnovj ukazuje, e tm nejzejmjm lkaskm vysvtlenm Kristovy smrti je dehydratace a ztrta krve. Mnohem hlub a bolestnj ne utrpen tla, vak byla bolest Kristovy due. Ta mla jin piny. Tou prvn byla samota. Evangelia kladou velk draz na to, jak Jee v jeho utrpen postupn opoutli: zstupy, uednci a nakonec i sm Otec nechte mne samotnho (Jan 16,32); tehdy jej vichni uednci opustili a utekli (Mt 26,56; Mk 14,50). Kristova samota je psobiv zvlt v udlosti Getseman, kdy opakovan a marn hled nkoho, kdo by mu byl blzko. K vyjden tto chvle Marek i Matou pouvaj slovesa ademonein. Je znmo, e psmeno a- na zatku slova, znamen v etin neptomnost, schzen; demonein m t koen jako demos, lid, a jako demokracie. Vyjaduje se tu vdom lovka, odezanho od lidskho spoleenstv, kter se stal koist jakhosi teroru osamn, jako nkdo vymrtn do dalekho vesmru, kde pestoe ki, jeho hlas zanik v hvzdn przdnot. Samota dosahuje svho vrcholu na ki, kdy Je ve svm lidstv ct, e jej opustil dokonce i Otec: Boe mj, Boe mj, pro jsi m opustil?. To nebylo voln sklenosti a zoufalstv, jak se mnohdy myslelo. Pokud by to tak evangelist chpali, jist by z toho neodvozovali vyznn vry mskho setnka: To byl opravdu Syn Bo! (Mt 27,54; Mk 15,39). Nic tedy nebrn domnvat se, e evangelist vykldali Jeovo voln ve svtle citovanho almu, jako vraz extrmn samoty a oputn, kter Je ve svm lidstv v tomto okamiku zakouel4. To, co apotol Pavel m za nejza oputnost a utrpen jak je na svt mon, stt se anatema, od Krista vzdlenm, ve prospch svch pokrevnch brat (srv. m 9,1), to Kristus zakouel na ki ve vztahu k Bohu. Stal se ateistou, bez Boha, aby se lid mohli k Bohu vrtit. Existuje toti aktivn ateizmus, trestuhodn, kter spov v odmtn Boha, a ateizmus pasivn, trestu a vykoupen, kter spov v tom bt Bohem odmtnut i se jako odmtnut ctit. Je teba ptt se mystik, kte v nepatrn me sdleli Kristovu temnou noc, posledn mezi nimi Matky Terezy z Kalkaty5, abychom poznali, jak je tato forma ateizmu bolestn Dalm aspektem vnitnho Kristova utrpen bylo ponen a opovren. Opovren, oputn od lid potupen, od ns zneven (Iz 53,3.7). Tak to pedpovdl Izai a tak se i stalo. Od okamiku zaten a pod kem se kolem osoby Krista vzmh opovren, nadvky a klebky. Oblekli mu nachov pl, potom upletli korunu z trn a vloili mu ji na hlavu. Nato ho zaali zdravit: Bu zdrv, idovsk krli! A bili ho

3 Srv. Cicerone, Pro Rabirio 5, 16. 4 Srv. R. Brown, The Death of the Messia, II, p. 1051 5 Srv. Adventn vahy nad kesanskou svatost ve svtle zkuenosti Matky Terezy z Kalkaty, P. R. Cantalamessa ofmcap, Farn Informtor 14.-25.12.2003.

17

rkosovou hol po hlav, plivali mu do tve, klekali ped nm na kolena a klanli se mu. Kdy se mu dost neposmvali, svlkli mu nachov pl a dali mu jeho aty. Pak ho vyvedli ven, aby ho ukiovali (Mk 15,17-20). Pod kem se mu vysmvali velekn, uitel a star, kdy kali: Jinm pomhal, sm sob pomoci neme (Mt 27,41s). Je je poraenm. Vichni nespoetn ivotem poraen maj nkoho, kdo je doke pochopit a pomoci jim. Spasitelova due m vak jet hlub dvod samoty a ponen. V Getsemanech se modl, aby mu byl odat kalich (srv. Mk 14,36). Obraz kalicha v Bibli vzbuzuje tm vdy mylenku na Bo hnv proti hchu (srv. Iz 51,22; l 75,9; Skt 14,10). Na zatku listu svat Pavel postavil skutenost, kter m hodnotu veobecnho principu: Bo hnv se projevuje z nebe proti velik patnosti (m 1,18). Tam, kde je hch, se mus zamit i Bo hnv proti nmu, jinak by se Bh kompromitoval hchem a padlo by i samo rozlien mezi dobrem a zlem. Bo hnv je tot co Bo svatost. Nyn Je v Getsemanech je patnost, vekerou zlobou svta. On, jak pe apotol, je lovkem, kter se stal hchem (2Kor 5,21). Bo hnv vzplane proti nmu. Nekonen pitalivost, kter od vnosti panuje mezi Otcem a Synem, nyn prochz stejn nekonenm odporem mezi svatost Bo a zlobou hchu a to je pt kalich. 3. Jsem to snad j, Pane? Nadela chvle, abychom od kontemplace utrpen peli k na odpovdi na nj. Na potku jsem zmnil lohu, jakou v souvislosti s Kristovm utrpenm sehrlo umn. Vedle malstv a sochastv je teba s vdnost vzpomenout i hudbu. Pro mnoho lid, uvnit i vn kesanstv, jsou Bachovy Paije podle Matoue jedinm prostedkem poznn Kristova utrpen. Prostedek, ped nm lze jen st zstat zcela nezaujatmi a rezervovanmi. Vyprvn udlost (recitativ) se v nich proln s meditac (rie), modlitbou (chorly), povznesenm srdce; to ve pronik do smyslovho vnmn a do nitra psobivost hudby, kter zde dosahuje svch vsostnch vrchol. Vzhledem k tmto meditacm jsem se znovu zaposlouchal do Bachovch Paij podle sv. Matoue a byl tam jeden okamik, kter mne hluboce dojal. Po ohlen zrady se vichni apotolov tzali Jee: Jsem to snad j, Pane? Herr, bin ichs? Jet pedtm vak, ne je nm dno slyet Jeovu odpov, jakoby anuloval vekerou vzdlenost mezi udlost a jej pipomnkou, nechv skladatel vystoupit dnenmu zbonmu kesanu, kter hlasit provolv sv vyznn: Ano, jsem to j, j jsem zrdce!, Ich bibs, ich sollte ben. Tento vklad je hluboce biblick. Kerygma, neboli hlsn utrpen je tvoeno vdy dvma prvky: udlost trpl, zemel -, a motivac udlosti pro ns, pro nae hchy. Byl vydn na smrt k apotol pro nae hchy (m 4,25); zemel za bezbonky, umel za ns (m 5,6.8). Stle tak. Utrpen nm nevyhnuteln zstv ciz, dokud do nj nevstoupme zkmi dvky onoho pro ns. Utrpen skuten pochop jen ten, kdo pozn, e toto je i jeho dlem. Jinak to ostatn je pouze rozptlenm. J jsem Jid, kter zrazuje, Petr, co zapr, zstup, jen ki Toho ne, ale Barabe! To se uskutenilo pokad, kdy jsem dal pednost svmu uspokojen, svmu pohodl, sv cti ped Kristem. Don Primo Mazzolari v pamtn promluv na Velk ptek, se nemlil, kdy mluvil o naem bratru Jidovi. Jestlie Kristus zemel pro mne a za m hchy, k se tu tedy kdy prost obrtme vtu do ptomnho asu e to j jsem zabil Jee z Nazareta, e ho zdrtili m hchy.

18

Petr to v den Letnic drazn prohlauje k tem tiscm poslucha: Vy jste zabili Jee z Nazareta!, Zapeli jste Svatho a Spravedlivho! (srv. Skt 2,23; 3,14). Z onch t tisc nebyli vichni na Kalvrii a nepibjeli heby, nebyli ani ped Piltem, aby dali jeho ukiovn. Mohli protestovat, avak pijmaj obvinn a kaj apotolm: Brati, co mme dlat? (Skt 2,37). Duch svat je usvdil z hchu, kdy jim dal k zamylen prostou vahu: jestlie mesi zemel za hchy svho lidu a j se dopustil hchu, j jsem zabil Mesie. Je psno, e ve chvli Kristovy smrti se chrmov opona roztrhla vpli odshora a dol, zem se tsla, skly se trhaly, hroby otvraly a mnoh tla zemelch svatch vstala z mrtvch (Mt 27,51s). Tato znamen se obvykle vykldaj apokalypticky (symbolick e pro popis apokalyptick udlosti), ale maj i parenetick vznam: ukazuj to, k emu m dojt v srdci toho, kdo te a medituje nad Kristovm utrpenm. Svat lev Velik pe: A se tese lidsk pirozenosti ped popravou Vykupitele, a se trhaj skly nevcch srdc a ti, kdo byli uzaveni v hrobech sv smrtelnosti, a vyjdou a pozvednou balvan, co na je til6. Dospli jsme k mstu, kde musme sklzet plody na meditace o Utrpen. Bible vyloila hlubok smysl slova metanoia, obrcen, jako zmnu srdce: Stvo mi, Boe, nov srdce, Roztrhnte sv srdce, ne pouze aty (Joel 2,23). Obrazem srdce se vyjaduje i obrcen zstup, kter naslouchaly Petrovu kzn: Proniklo jim to do srdce (Skt 2,37). Kad obrcen pedpokld pohyb, pechod z jednoho stavu do jinho, z msta, odkud se vychz, tam, kam se m dojt. Vchodiskem, stavem odkud se vychz, je podle Psma tvrdost srdce: Ponechal jsem ho tvrdosti jeho srdce, aby krel podle svch zmr (l 80,13), Pro tvrdost vaeho srdce vm Moj dovolil zapudit manelky (Mt 19,8), Zarmoucen nad tvrdost jejich srdc (Mk 3,5), Kral je pro jejich nevru a tvrdost srdce (Mk 16,14), Svou tvrdost a nekajcm srdcem hromad nad sebou hnv (m 2,5). V cel Bibli, ale zvlt v Novm zkon, je srdce oznaenm sdla vnitnho ivota, v protikladu s vnjm zdnm: lovk hodnot podle zdn, Pn vid srdce (1Sam 16,7). Srdce je nejhlubm j lovka, jeho osoby, zvlt pak jeho rozumu a vle. Je stedem nboenskho ivota, mstem, kde se Bh obrac k lovku a lovk rozhoduje o sv odpovdi Bohu. Je tedy pochopiteln, co pro Psmo znamen tvrdost srdce: odmtnut podrobit se Bohu, milovat jej celm srdcem, poslouchat jeho zkon. Vznamn je biblick vraz sklerokardia. Tvrd srdce je srdce sklerotick, nepropustn k jakkoli form lsky, kter nen lskou k sob. Obrazy, kterch Psmo pouv jsou srdce z kamene (Ez 36,26), neobezan srdce (Jer 9,26), tvrd je (Deut 3,39). Termn ad quem neboli cl obrcen je shodn popsn obrazy srdce zkrouenho, zrannho, roztrenho, obezanho, srdce z masa, novho srdce: Obt Hospodinu je zkrouen duch, zkrouenm a pokornm srdcem, Boe, nepohrdne (l 51,19).; Na kom spoine mj pohled? Na pokornm a na tom, kdo je zkrouenho ducha a kdo se boj mho slova (Iz 66,1); Abychom mohli bt pijati se zkrouenm a pokornm srdcem. 4. Stojm u dve a klepu Pokusme se nyn poznat, jak dochz k tto promn srdce. Je teba rozliit dv situace. Pokud jde o prvn obrcen, od nevry k ve, i od hchu k milosti, Kristus je venku a 6 Sv. lev Velik, Sermo 66, 3 (PL 54, 366).

19

tlue na zdi srdce, aby mohl vejt; pokud jde o nsledn obrcen, od stavu milosti k stavu vymu, od vlanosti k horlivosti, je tomu naopak: Kristus je uvnit a bu na stny srdce, aby mohl vyjt! Vylom to. Pi ktu jsme dostali Kristova Ducha; zstv v ns jako ve svm chrm (1Kor 3,16), dokud nen vyhnn smrtelnm hchem. Me se ale stt, e tento Duch kon jako vze, zazdn v srdci z kamene, kter se kolem nj vytvo. Neme se rozpnat a nechat ze sebe pronikat schopnosti, innosti a osobn vnmn. Kdy teme o Kristu v Apokalypse: Hle, j stojm u dve a klepu (Skt 3,20), musme pochopit, e netlue zven, ale zevnit; nechce vstoupit, nbr vyjt. Apotol k, e se v ns mus utvet Kristus (Gal 4,19), toti e se mus rozvjet a nabvat sv pln formy. A prv tomuto vvoji brn srdce z kamene. Mnohdy vidme po stranch cest vzrostl stromy (v m jsou to obvykle pnie), jejich koeny, uvznn v asfaltu bojuj o to, aby se mohly rozrstat a v uritch mstech zvedaj i samotn beton. Tak si musme pedstavit i Bo krlovstv v ns: je to sm, kter se m stt mocnm stromem, na nm budou hnzdit nebet ptci, ale jeho rst jen st pekonv odpor naeho sobectv. Pochopiteln jsou v tto situaci rzn stupn. U vtiny du usilujcch o duchovn putovn nen Kristus uvznn v nitru ve svrac kazajce, ale ekli bychom ve svobod pod dohledem. Me se voln pohybovat, ale jen uvnit pesn stanovench hranic. Dochz k tomu, kdy mu mlky dvme na vdom, co po ns me a co neme dat. Modlitbu, jist, ale nesm ruit spnek, odpoinek, zdrav informace ; poslunost, jist, ale nesm zneuvat na ochoty; istotu, jist, ale ne do t mry, aby ns zbavil njak uvolujc podvan, i pehnan Zkrtka, uvn stednch mr. Nejproslulejm pkladem prvnho obrcen, toti z hchu k milosti, je djinch svatosti svat Augustin; nejpounjm pkladem druhho obrcen, toti od vlanosti k horlivosti, je svat Terezie z Avily. Dalo by se ct, e to, co o sob v ivotopise k, je pehnan a vnukan jemnost jejho svdom, ale me nm to poslouit jako uiten zpytovn svdom. Od pomjivosti k pomjivosti, od marnosti k marnosti, od pleitosti k pleitosti jsem zaala znovu uvdt svou dui v nebezpe Mla jsem zalben v Boch vcech a nedokzala jsem se vymanit z tch svtskch. Chtla jsem smit tyto dva neptele, tak vzjemn si protiec: ivot ducha s choutkami a pomjivostmi smysl. Vsledkem tohoto stavu bylo hlubok netst, v nm snad poznvme i to sv: Skoro dvacet let jsem strvila v tomto rozbouenm moi. Upadala jsem a povstvala, a zvedala se tak patn, e jsem znovu a znovu upadala. Pokud jde o dokonalost, byla jsem ve skutenosti tak nzko, e jsem si skoro vbec nevmala vednch hch, ani smrtelnch jsem se nebla, jak bych mla, protoe jsem se nevyhbala jejich nebezpem. Mohu ci, e mj ivot byl tm nejnudnjm, jak si lze vbec pedstavit, nebo jsem se netila z Boha, ani nebyla spokojena se svtem. Kdy jsem byla ve svtskch pomjivostech, mylenka na to, m jsem zavzna Bohu mi je dvala trvit se zrmutkem; a kdy jsem byla s Bohem, asto mne vyruovaly nklonnosti ke svtu7. Prv rozjmn nad Utrpenm bylo pro Terezii rozhodujcm podntem ke zmn. Pohleme jak svtice popisuje okamik svho obrcen: Kdy jsem jednoho dne vstoupila do oratoe, m oi spoinuly na soe, kter tam byla umstna v souvislosti s nadchzejcm svtkem, kter se ml v kltee slavit, a kvli nmu byla obstarna. 7 S. Terezie z Avily, Vita, cc. 7-8

20

Znzorovala naeho Pna, posetho ranami, a byla tak vrn, e pi jejm spaten jsem se cel ctila dojata, protoe zptomovala skuten to, co pro ns vytrpl: pi mylence na nevdnost, s n jsem na tyto rny odpovdala, jsem poctila takovou bolest, e se mi zdlo, e mi pukne srdce. V slzch jsem se k n vrhla, a vroucn prosila, aby mi dal slu jej u neuret. ekla jsem mu, e nevstanu, dokud mi ned to, o dm. Urit m vyslyel, protoe od t doby jsem se jen lepila8. Dnes u vme a kam se lepila! 5. Nechci chlubit nim jinm Stoj psno, e onoho dne kdy lid vidli, co se stalo, bili se v prsa a vraceli se dom (Lk 23,48). Tak to chceme uinit i my, kdy se vrtme k na prci pot, co jsme byli s Jeem na Kalvrii. Pot, co jsme jedenkrt proli naim malm duchovnm zemtesenm vidme, jak se Kristv k a jeho smrt mn v docela jin znamen, z vrcholu obvinn a motivu zoufalstv a smutku, se mn v dvod radosti a jistoty. Propter nos, za ns se mn v pro nobis, pro ns, v n prospch. K se tak jev jako pcha a slva, neboli eeno sty svatho Pavla, jako jsav jistota, doprovzen pohnutou vdnost, k n se lovk pozved ve ve a kter se vyjaduje chvlou a dkvzdnm. Bez obav se meme otevt on radostn a duchovn dimenzi, v n se k u nejev jako hloupost a pohoren, nbr naopak, jako Bo moc a Bo moudrost. Meme jej uinit dvodem sv nezlomn jistoty, nejvym dkazem Bo lsky k nm, nevyerpatelnm tmatem hlsn a bez jakkoli jeitnosti, ale s hlubokou pokorou, ci s apotolem: Nechci se chlubit nim jinm, ne kem naeho Pna, Jee Krista (Gal 6,14). Ve dob, kdy z vce stran probh tlak na odstrann k z aul a veejnch mst, musme jej my, kesan, vce ne kdykoli pedtm povsit na stny svch srdc. Tuto meditaci jsme zaali prosbou k Jei, aby uinil nai dui svm pltnem. Slovy Stabat Mater prosme Marii, aby nm pomohla tento program uskutenit:

Sancta Mater, istud agas,/

crucifixi fige plagas/ cordi meo valide:

Svat Matko,

do srdce mho, vtiskni rny Syna svho, jeho k k je i mj.

8 Tamt, 9, 1-3

21

LLAA SSIINNDDOONNEE SSPPEECCCCHHIIOO DDEELL VVAANNGGEELLOO

HOMLIE PAPEE JANA PAVLA II. PED TURNSKM PLTNEM, 24. 5. 1998

Milovan brati a sestry, s pohledem upenm k Turnskmu pltnu bych rd srden pozdravil vs vechny, vc turnsk Crkve. Zdravm poutnky, kte v prbhu obdob tohoto vstavu pichzej ze vech st svta, aby kontemplovali jedno z nejvce burcujcch znamen lsky trpcho Vykupitele. Kdy jsem vstupoval do dmu, kter jet nese rny zpsoben stralivm porem, k nmu dolo ped rokem, zastavil jsem se v adoraci ped eucharisti, svtost, kter je stedem pozornosti Crkve a kter, pod prostmi zpsobami uchovv pravou, skutenou a podstatnou Kristovu ptomnost. Ve svtle tto Kristovy ptomnosti uprosted ns, jsem pak stanul ped Turnskm rubem, vzcnm pltnem, je nm me pomoci lpe pochopit tajemstv lsky Boho Syna k nm. Ped Turnskm pltnem, psobivm a drsajcm obrazem nevslovnch muk, bych rd vzdal dky Pnu za tento mimodn dar, kter d po vcm lskyplnou oddanost a plnou ochotu k nsledovn Pna. Turnsk pltno je vzvou inteligenci Vyaduje pedevm nasazen kadho lovka, zvlt badatele, aby s pokorou pijal hlubok poselstv, vyslan jeho rozumu a jeho ivotu. Tajemn kouzlo, je Turnsk pltno vzbuzuje, nut k formulovn otzek, tkajcch se vztahu mezi pltnem a historickm pbhem Jeovm. Protoe se nejedn o matrii vry, Crkev nem zvltn kompetenci, aby se k tmto otzkm vyjadovala. Vdcm svuje kol, aby pokraovali v bdn, a tak dospli k nalezen nleitch odpovd na otzky spjat s tmto pltnem, do nho bylo podle tradice zavinuto tlo

22

naeho Vykupitele, pot co bylo sato z ke. Crkev vybz ke studiu pltna bez pedchozch zaujet, je by pedem sniovala vsledky, kter jim neodpovdaj; vybz je, aby jednali s vnitn svobodou a ohleduplnm respektem jak pokud jde o vdeckou metodologii, tak o citlivost vcch. Pro vcho m pedevm vhu to, e Turnsk pltno je zrcadlem evangelia. Vskutku, jestlie se dvme na posvtn pltno, nelze se vzdt mylenky, e obraz v nm ptomn m tak hlubok vztah s tm, co vyprvj evangelia o Jeov utrpen a smrti, e kad vnmav lovk se ct vnitn zasaen a pohnut v rozjmn nad nm. Kdo k nmu pistupuje rovn s vdomm, e Pltno v sob nepout srdce lid, ale odkazuje na Toho, k jeho slub jej lskypln Otcova prozetelnost urila. Proto je sprvn chovat vdom vzcnosti tohoto obrazu, kter maj vichni ped oima, ale nikdo jej pro tuto chvli nedoke vysvtlit. Pro kadho myslcho lovka je motivem k hlubokm vahm, je dok a pohnout ivotem. Pltno je tak skuten jedinenm znamenm, kter odkazuje na Jee, na prav Slovo Otce, a vyzv k utven vlastnho ivota podle Toho, kter vydal sm sebe za ns. V Pltn patme na obraz lidskho utrpen. Modernmu lovku, asto roztkanmu blahobytem a technologickmi vdobytky, drama tolika brat, a vyzv ho, aby se ptal na tajemstv bolesti a do hloubky se zamlel nad jeho pinami. Otisk zmuenho tla Ukiovanho, dokldajc hrznou schopnost lovka psobit bolest a smrt svm blinm, se stav jako ikona utrpen nevinnho vech dob; bez potu tragdi, je poznamenaly minul djiny, a dramat, co se nepestvaj ve svt odehrvat. Jak ped Turnskm pltnem nemyslet na miliony lid, co umraj hlady, na hrzy, provzejc mnostv vlek, kter zbrocuj nrody krv, na brutln zneuvn en a dt, na miliony lidskch bytost, kter ij v nouzi a ponen na okraji metropol, zvlt v rozvojovch zemch? Jak s rozpaky a soucitem nevzpomenout ty, kdo nemohou povat ani tch nejzkladnjch obanskch prv, obti muen a terorizmu, otroky zloinnch organizac? Pipomnaje tyto dramatick situace, Pltno ns nejen nut vyjt z vlastnho egoizmu, ale vede ns k odhalen tajemstv bolesti, je posvcena Kristovou obt pin spsu celmu lidstvu. Turnsk pltno, - krom toho, e je obrazem hchu lovka - je tak obrazem Bo lsky. Vybz, abychom objevili posledn pinu Jeovy vykupitelsk smrti. V nezmrnm utrpen, je zachycuje, se stv tm hmatatelnou lska Toho, kter tak miloval svt, e dal svho jednorozenho Syna (Jan 3,16), a ukazuje jej pekvapiv dimenze. Ped nimi vc nemohou ne v cel pravd zvolat: Pane, nemohl jsi m milovat vc!, a hned si uvdomit, e odpovdnost za toto utrpen nese hch: jsou to hchy kad lidsk bytosti. Mluv-li k nm Pltno o lsce a hchu, vyzv ns vechny, abychom si do sv due vtiskli tv Bo lsky, a tak z n vytsnili stralivou skutenost hchu. Kontemplace tohoto zmuenho Tla pomh dnenmu lovku vymanit se z povrchnosti a sobectv, s jakm velmi asto jedn o lsce a hchu. in odkaz na Bo slovo a stalet kesanskho vdom, Pltno ept: v v Bo lsku, v nejvt poklad darovan lidstvu a prchej ped hchem, nejvtm netstm djin. Turnsk pltno je tak obrazem bezmocnosti: bezmocnosti smrti, v n se zjevuje nejza dsledek tajemstv Vtlen. Pltno rube ns nut pomovat se s tm nejznepokojivjm aspektem tajemstv Vtlen, kterm je i ten, v nm se ukazuje, jak pravdiv se Bh stal skutenm lovkem, ve vem - krom hchu - vzal na sebe nai

23

pirozenost. Kad je otesen mylenkou, e ani Bo Syn se nepostavil sle smrti, ale vichni jsme naplnni pohnutm pi pomylen, e ml podl na naem lidskm stavu a do t mry, e se chtl podrobit naprost bezmoci okamiku, v nm ivot pohasn. Je to zkuenost Bl Soboty, vznamn krok Jeova putovn ke slv, z nho pronik paprsek svtla, halc bolest a smrt kadho lovka. Kdy nm vra pipomn Kristovo vtzstv, sdluje nm jistotu, e poslednm clem na existence nen hrob. Bh ns vol ke vzken a k nesmrtelnmu ivotu. Turnsk pltno je obrazem ticha. Je to tragick ticho nesdlnosti, je m ve smrti svj nejvy vraz, a je ticho plodnosti, kter je vlastn tomu, kdo se stran toho, aby ho bylo slyet navenek, aby tak pronikl do hlubin pravdy a ivota. Pltno vyjaduje nejen ticho smrti, ale tak odvn a plodn ticho pekonn pomjivho, dky naprostmu pohrouen do vn Bo ptomnosti. Poskytuje tak psobiv potvrzen skutenosti, e milosrdnou vemohoucnost naeho Boha nezastav dn sla zla, ba co vc, doke pivst k dobrmu i samotnou slu zla. Nae doba potebuje znovu objevit plodnost ticha, aby pekonala rozptylovn zvuky, obrazy, emi, kter pli asto brn naslouchn Bomu hlasu. Milovan brati a sestry! V arcibiskup, drah kardinl Giovanni Saldarini, papesk kustd Svatho Pltna, pedloil jako motto tohoto slavnostnho vstavu slova: Vichni uz tvou spsu. Ano, clem putovn, je nesetn zstupy v k tomuto mstu je prv pijt a vidt toto tragick a zn znamen Umuen, zvstujc lsku Vykupitele. Tato ikona Krista oputnho v dramatickm a slavn stavu smrti, kter je po stalet pedmtem vznamnch zobrazovn a kter u sto let, dky fotografii, je rozena v mnostv reprodukc, vybz kret k srdci tajemstv ivota a smrti, abychom odhalili velk a tn tajemstv, kter se nm v nm dv. Pltno nm pedstavuje Jee ve chvli jeho nejza bezmocnosti, a pipomn nm, e ve znien tto smrti spov spsa celho svta. Turnsk pltno se tak stv vzvou, abychom provali kadou zkuenost, vetn zkuenosti utrpen a nejza bezmocnosti, v postoji toho, kdo v, e milosrdn lska Bo pemh kadou chudobu, podmnnost, kad pokuen o zoufalstv. Bo Duch, kter pebv v naich srdcch, a v kadm probud nezbytnou touhu a velkodunost k pijet poselstv Pltna a uin z nj inspirujc kritrium ivota. S tmto vroucm pnm udluji zvltn apotolsk poehnn vm vem, poutnkm, kte navtv Turnsk pltno i tm, kdo jsou duchovn a v mylenkch u tohoto pekvapivho znamen Kristovy lsky.