V U D C ECASOPIS

PRO SKAUTSKE PRACOVNIKY,

CINOVNIKY A v Qd CE

o r g a n n ACe l n ic t v a SVAZU

j u n Ak Q s k a u t O r c s .

RIDI R E D A K C N l KRUH.

R O C N I K VII.

BREZEN 1 9 2 7 . C I S L O 6.

Rocnc Kc 18’—, s premii. Cislo za Kc 2‘—.

Redakce a administrace Praha II., postovm schranka 571, (Skautsky domov, Petrske nabfezi).

'■ -7V ■' ■■': *, ••

■... V-

■ i;-'.

•/

■Kf-

f3^;

I' .s'

: i

VUDCECASOPIS p r o SKAUTSKE PRACOVNIKY, CINOVNIKY

A VUDCE.ORGAN NACELNICTVA SVAZU JUNAKU-SKAUTU RCS.

BREZEN 1927. ROCNIK VII. CISLO 6.

JAN I^ODZIMEK:Henri David Thoreau,

filosof, zdlesdk a zpytatcl pnrody.

Chtel jsciii se Ti pfibliziti, velky saniotari waldeiisky . . . . Slczl jsem miioha uboci i skaly. iia nichz in'ci koniklec i osinaty kavyl rostly, probchl jscm v zanicem' mnohy sluricem pozla- ceny haj i stiiicm setiii^lou roklinu a nice m6 casto .objaly belokorou bfizii, iia inz lilava spocinula v sladke unave. Chtel jsem ci'titi, co jsi citil Ty, elite! jsem mliiviti se stromy i kfo- vinami a proto jsem iiasloiiclial sevelu listi. chtel jsem se vloupati do krtcich nor, abych iiiilkl ze sveta, v nejz 'osud mne hodil, hledal jsem Tebe ii svych a nalezl jsem Te.

Davidc Tiioreaii, ja pfisel k Tobe, abych Te poziial! Vsak tezko objeviti iiekoho v prazdnem dome. Vefeje otevfeny do- kofan a dloiiho jiz tomu, co jsi odesel tam, odkud se jeste iiikdo nevratil. Snad politoval jsi poutnika, jenz v ucte ziral k prameni, z iiehoz jsi kazdodeime pil, snad cenil’s jeho unavu jako potein zvlhceny sat svhj po namahavc ceste, snad za- iiatral jt?i mondrym zrakeni svyni kol sebe jak driihdy jsi cinival.

Davide I'lioreau, pfisel jsem k Tobe a nevida Te v pfi- liytku 'I vem. zahoukal jsem v sire lesy, vsak toliko ozvena byla mi odpovedi. A ten odrazeny Idas jakoby mi Tikazoval zpet k nivarn, lesum, lucinam a pahrbkum . . . .

Ja pak stale se vraceje v ta mista, nalezl jsem v hliiboke kotlinc mociil venceny pichlavou trnkou a spoustoii zlutdho stuh’kii na hladine. Jeho bfeh obrostly travou, trhal se pod nohoii vetfelcovou, jakoby vystrahu daval nezvanym a mel je k rychlemii navratu. Obesel jsem jej nekolikrate a odchazeje odtud, vracel jsem se zase.

V techto mistech pfemyslel jsem o J obe a vybehna pak na blizkoii strah, liledel jsem do udolu s vodnim okem, jehoz lesk- nouci se povrch byl mi hloubkou Tvdho Waldenu. Rozhlizel jsem se po lesich, jimiz obzor se vlnil v zafi odpoledniho shince. rnfij zrak zvedl se po rezave khfe kfivolakvch borovic

Struiia V 0 1) C K Cislo 6.

a padl na protejsi skaliii zficeninu. A tclidy jsem byl Tvuj. velky Thoreau! Citil jsem jako iiikdy pfcd tim, ze jsi iieodesel iiavzdy, ba ani na okamzik. a zes’ tii i s tim co 'I'i b\llo tak drahe!

I.

Thoreau filosof.

1.Snad se budte nekoinii zdati, ze jsem tinuo uodtitulkcm zafadil velk61io

myslitele concordsk^ho do spolecnosti, jeji'2 vyziiani, by( rozmaiiitfi, tvofi prece jednu vyhranenou kastu. Snad se nekdo pozastavi nad Tliorcau - filosofem a namitne, ze trhani myslenkovy odkaz jclio, ic rozpitvavam basnicky celek jeho di'la v celecky a th'St.'m tak zarovcn pfcdstavn mySlen- kov6 uceIen6ho cloveka. Vzdyt Thoreau byl tak vSestranny, 2e feSil si s nezmgrnou laskou i opravdovosti kteroukoliv drobnost deiinilio iiivota, jako pfi'rodnicky problem, nebo nejakou otazku tranceiidentalni. U n6ho nalezneme basnicky obraz krajiny vedle ryze exaktnicli pozorovani bio- logickych, nebo filosofickS livahy. Jak na mysl inu pfichizely pfi poliledii na ozivenou bazinu, nebo zalesnene vrcholky lesu, tak tfidil mySlenky a duchaplnS napady sv6 na papife zapisniku.

Thoreau nikdy nevySel z nejtesnej§iho kontaktu se zivoteni v pfirodc i na ulid a odtud vn6j§i i vnitfni raz jeho di'la. Neit pres tuto vlastnost jeho praci a mysleni, ino^no dobfe, bez obavy, ze by se tak stalo na ujnui svSraznosti di'la, osv6tliti jednotllve slozky jeho. Clieeine ho pocliopiti, chceme s ni'm rozinlouvati, cliceme pfemySleti nad jeho odkazeiii a patfiti fian okem essayisty, vSdoiice, ze vyklad nale^el jeiiiii saiiiotii6inii, iiain pak poiihy komentaf s hrsti vlastiu'ch myslenek a citii.

Thoreau je pfirodopisec, zalesak, basin'k, filosof i iiarodoliospodaf. Ne2 tato vsestrannost neplvne u neho z nfijakfiho odbornictvi — ne — on ie clovekem zdravych iiazoru, j.miz zijc a k 'erc poklada za jedine spravn^. Nelze mu upFiti znalosti, ale ty jsou mu prostredkem, iiikoli diem jako ve vede pro vedu, prostredkem k tomu, co poklada za nejdulezitSjsi, k moudremu ri'zem' zivota. Kazdy clovek, ponSvadz se ho zivot teplou i studeiiou dIaiT dotyka. iiiiri nr ti a ma sviii vztah k pFirodfi. k vesmiru, ma sv6 nabozenstvl a zije die urcitych zasacl at ii2 je cimkoliv a jakkoli stojf vysoko na spoleCciiskdm zebFi'ku. Jenze, co u v6t.^iiiy lidi je odkou- kan6 dobovd a pln6 resignace, pF.padnS z omezenosti a zvracenosti fivota vubec se neprojevuje — tot u 'Fhoreaua originelni a opravdov6. Originelni, ale ne pro originalitu, na to byl clovekem pFlliS siln6 viry v sebe, oprav- dov6, pon6vad2 sam bvl nejvyS opravdovy a sv6domity. Tlioreau je krasny dov6k, zdravy 1 tarn, kde u mnohych se zahnizdila nemoc, nemoc vlekla. takze se bezmala stavd kletbou byti, zachvacujfc celou spoleCnost. A ac nebylo jeho umyslem osobnS Idciti tuto 'spolednost, kterou pohrdal a nad jeji'2 osud stavel casto svuj ostry sarkasmus, vykonal dost! pro ni, odka- zuje jf svuj myslenkovy poklad. Ead bych vyzdvihl vyznam Thoreau-uv jako razovit^ho myslitele. filosofa sui generis, ktery sice nepFedstavoval a nepFedstavuje ngjaky filosoiicky sys'em descariovske vahy, aniz co po- dobncho. za to v.sak prinesi krasnou kytici stale svezich mySleiiek a pod- nStu, jak rozumnS 2i't. Tisi'c samozFejmosti, ale nutno je znovu a znovu lidstvu opakovati, nebof ono opravdu stun6 a neustale zhrda dobroii radou.

Cislo 6. V 0 D C E Sfruiia 83.

H. D. T h o r e a u nale2f do skupiny filosofii transcendentalm'cli razeiii Emersonova, ktery jest puvodcein a zakladatelem tohoto sm6ru filosofovani. Odsuzuji'ce eminentni zava2nost tradice a abstrahujice zcela od minulosti, liledaji transcendentalist^ v pfirodg samotnd 16ky pro bolesti clovgcenstva. I'firoda jest .im bohatou studnici moiidrosti. darkyni niravnich noreni i vte- lenou inoznosti jak poziiati Bolia. Prostredkem k t6mto cilum jest pak samota. do niz se pchylll na civS 16ta a dva mdstce i Thoreau.

Hybnou pakou 2ivota dneSniho cov6ka v mestskych i venkovskydi osadach jest civilisace, jejff vyslapana cestiCka tahla se takd okolo Thoreau-ova prahu. Ale jen okolo, iicbof za Waldenem byly jiz hlubokd lesy, jejichz husty stin upomi'nal na za§l§ doby kmeiiovdho zfizeni indlan- skych vesnic a davno opustena oliniSte s ulamanymi hroty si'pu ve veko- vitdm popelu zbyla tu co nahrobky primitivm' rudoSskd kultury. Na jedn6 stranfi tedy novoanglicka civilisace statu Massachusetts, na druhe ne- dotdena pfiroda se stineni sv6ho praobj'yatele.

Tot pros'tfedi. v neniz zijc nai5 filosof, tot praineu. odkud vyvfira iicziii6nic bohatstvi jelio zdravvcii napadii, Tlioreaii-a sice Jako dScko zrodil Concord, ale jako dosp61elio a rozumndlio ClovCka odchovala jej concordska pfi'rodni nadhera. Slodujice 2ivot i dilo Thoreau-ovo neinuzeine neznamenati neustaly jeho utfik do lesu, do voln6 prfirie a osatnelSho, divokdho prostfedi nejzazsich kondiu v okruhu rodndho mesta. Jeho pobyt u waldenskdho rybnika je pouhyin vyvrcholenim tSchto odstfedivych snah od iiudne spoiecnosti a rukou lidskou porusenc zemc. Miloval vse divoke, vSe pfirozenc a pficiiidnim lidskytn nezm6ndne. .ledine to pok'.adal za rozumove i organicky zdrav.d. Jeho slova: .Jak blizko dobru, co je divok6“. a tot&i V ruznych obmdnach opakovand v jeho knihach, ukazuje takd k onoinu prameni, ktery main na mysli a zaroven je kritikou vyumelkovane nepfirozenosti spoledcnskych zfizeni jeho soudasniku. „2ivot trva s di- vokosti."

•lest tedy Thoreau filosofem tichdho lesa, cernavych jezer, hlubokycli udoli i travnatych pahrbku a strani. Ty ho inspiruji a snad jeste nespoko- jenost s lidskou zavilosti, ktera ho svadi k ironickdmu lismesku nad tako- vym kfedkein concordskych der. Od Waldenu a z liidin sudburyjskych zazniva hlas jasndho, nezkreslendho lisudku inassachusettskdho filosofa, feknete snad, az pfilis originelniho a ndkdy trochu podivndho k porozumdni. Ovseni nejste zvykli, aby filosof odchazel z lidskdho Babylonu, zil prostidce a poznaval jeste ndco jindho nez potistdnd stranky svych pfedchudcu. Vdzfte jiz po krk ve staldin theoretisovanf i tenkrate, kdyz uz kuzi z vas statiuji a va§e spisy, halda vSelikych myslenck, pferostly davno v§e, co Ize k lidskd moudrosti pocitati. . .

Zbaven pachu vsednflio, spoledenskdho 2ivota i slozitdho inventafe naSich tdzkopadnych bydliSt, prost vseho shonu po zisku a pfekotndni vyddlku, Thoreau myslil pfi nejmen§im jasndji a volndji nez my, kteff tdSime se z jeho mySlenkovdho dila, jakoby bylo zarukou a velkym slibem lepSiho. byf vzdialendho pfi§ti!

Pfistupujeme k rozboru lilavnich mySlenek a zasad filosofickych anii se pfidr2ime ndjakd zvlaStd vytdene soustavy. Jde nam nejvfce a pokud iiiozno o uplnou postavii ,Thoreau-ova dlovdka" a po'om o jeho kritiku spolednosti lidskd, kterdito veci pokladame za nejddle2itdj§i, a jim2 tedy zvysenou pozornost venujeme.

D'e n^zo^'u Thoreau-ovycti je dlovek civilisovany otrokem svych ne- mistnd zvysenych polfeb, nebo rabem svdho majetku. Pfepych, ktery neiif nidfm jinym, nes£ vystfednim a abnormalnfm pfepjetim lidskych potfeb.

Str.iiia X4. V 0 D C K Cislo 6.

iienn'ize byt kryt nornialniin vytezkenv pracc a proto uvadi Cloveka do zvysenvch pomeru serviln ch. A tetf si pfedstavtc, kolik skuteCnych pfe- pycliovych pfedmetu pbdrzelo beheni dob stalym a v6dn6 «i'feiiym uzi'vanmi peCet6 t. zv. kulturni nezbytnosti? Ffipusti'me-li, ze zvySena kultura vy- zaduje si zvySeni ukojnych prostfedku, must' byti toto zvySenf stejiiomernfe a iiesini zabihati do extrSmu zmekCiiosti a te2ce vykiipovaii6lio pohodli. za nez si lidstvo vymSnilo a jemuz obStovalo osobni svobodii. Ale to sc boliuzel jiz povetsing stalo a pfivedio spoIe5nost lidskoii iia vyd6lkarsk£ cesty, V jcjicli2 blat6 se po cel6 planets brodi. Vznika typ vydelkafskelio clovSka, ktery chce mi'ti daleko vice nez spotrcbnje, neiniriiS nitiva svSta. jeho cely zivot vybiji sc v mezich konvencnicli starosti, v ncnstalSin vydSl- kafcni a nielkych, poiize smysliini hovio’eh radostedi. I’raeiiiici clovek stavti se strojem, cela pak soiistava, misto aby dlila k race kriisnSho. pfirozenelto a dobreho Sloveka, pfinasi luim ieii znidn. nelio lilazna.

V zornSin uhlu Thorean-ovy filosofie rozeznaval byeli s oliledein na Innotne statky dva drnhy lidi. .ledni, nadani vetSini nebo inensfin niajetkem. pracuji na svem, drnzl odkazani json na praci )iainezdnoii. af nz jc tato vysledkem cinnosti rukou nebo hlavy.

Majetku af movitenni nebo nemoviteimi iiepfiklada nas filosoi vetst vahy, nez tSzkSmu bfemeni, kterS nerozumny obySejnS vlece az do smrti. Statek stava se casto panem svSho pana a tento v nein ztraci iiplnS vlastn! neodvislost, ac by to. co mu statek behem zivota poskytne, inolil ziskati levnSji a bez otrockycli okovu. Proto ..dostati sc do zivota jako dedie jineni znaniena ne narozenf. ale spiSe potrat.“

Protoz takS obetovati sebe celSlio k dosazeni inajetkii je posetile. Neni nedustojnejsiho zaniSstiiani pro rozinnnSho a inondrost inilujiciiio. nez je toto. Uciniti si z nScelio cil. co nemuze se dobfe zvati ani prostfed- kem zivotm'm. jest pfi nejmensim totSz. jako zastaviti se iiavzdy na polovicni ceste a nikdy nedosahnouti vyteene mety. A pfeee json spnnst> lidi. ocliotne dnem i noci plaziti se zenii za hroudou zlata.

Ale i poctlvejSi zamestnam'. nez je pravS nadhozenS zlatokopeetvi nia dues ryze vydelkafsky raz a hromadSni majetku v inalSin i velkdm stalo se ci'lem valne vet.siny lidi. „Jest nerozumnS od clovSka liromaditi lilavne limotnS bohatstvi. domy a pole. NaSimi statky v zivotC. skuteSnym naSim boliatstvim je ona vyse mysleni. kterou ctiovame, k niz jsme pfemySlem'm dospSli.“ pravi Thoreau, ale to plati zda sc jen pro filosofy. V dnesni •spoleCnosti nalezneme nejvice pfikladu prave opacnycli. LidS mravniini poklady a velkymi myslenkami pohrdaji. nebo json k nim lliostejni. bledice si jen zisku a vydelkafskych zajmu. K jakym extremum tu cas'o docliazi, v; kazdy a ze ani ethika spolecnosti nieeho tu nez'skava. je saniozfejmo ..Myslim, 2e nic, ani zlocin se vice nepfici poesii. ha i zivotu satnSmu. jakt^ neustaly shon po vydSlku!"

Clovek namezdne pracujicr neni na tom o innolio lepe. I tolio vy- delkafstvi pokazilo. Nebof ..udelati neco, dm vyziskate penize a nic jinSho. znamena byti opravdu lenochem, nebo nScim hor5im.“ ..Okolem dSnikovyni bv mek) bvti ne za.dstiti si zivohyti. dostati ..dobron praci“. nybr2 vykonati dobre ureitS dilo; a 1 po penSzni strance by bylo pro mSsto usporou platiti svS dSlniky tak dobfe, aby necitili. ie pracuji pro nizkS licely. jako pouze pro 2ivobyti, nybrJS pro cile vSdeckS. ba mravni. Ne- najimejte nikoho. kdo pracuje za penize. nybrz jen takovSlio, kdo pracuje z lasky pro praci!“ - Opet lidS. ktefi znehodnotili puvab prace. dnice ji nastrojem nevhodnSho vydSlku a stavovsky odstupnovanSho kastovnictvf. ba vie. zneu2iv§e pracovni energie na I'lcely zbyteSnS. odmSnuji nedosta- tepne delnika pro zvySeni vlastnicli rent. Tim zase ntrpSla kvalita proda- vq,nS prace a mravni vztali praenjiho k ni. To plati pro delnika rukou 1 pracovnika dusevniho. (Pokracovani.)

Cislo (i. V 0 DC E Straiia to.

A, H. SVOJSIK:

Dokumenty kongrcsu ve Svycarech.VI.

Svaz slovanskych skautfi a skautek.iiicziiiarodiiinii kongresy vzdy spo.'ujuiiH; sclinzc Svazu slovanskych

-.kautu a skautek. ,Iak znanK). byl zalozeii v Praze pfi prvn m sletu iiaseho iunactva v roce 1922 za pn'tomriosti zastupcii narodnicli skautskych orga- nisad polskych. srbskyxli a chorvatsk.ycli, ruskycli a Seskoslovenskych. -•AeSel se od te doby v Pafizi. Kodani a koneCnfi pfi inezinarodiu'ni kongresu o<isledniiii ve svycarskeni Kanderstegii.

Narodiii svazy vykonaly zaiistc zalo/.eivin Slovanskelio svazu ciu vy- zuaniny a radostny-. Na pouhc pozvdui sesli se t-ii po dlouhe dob6 opet ke six)leciie praci zastiipci slovauskycli uarodu a staSily dv6 schuze k do- fiode (> pracovnim plauii. uietodadi i otazkach osobnich. a tak se zdalo. ze Slovansky svaz zahv splni. co jsme od neho odekavali.

.Ale vaziiou zavadou iikazaio se rozdelenl likolu. Prvuini presidentem Slovauskeho svazu zvoleu byl Ceclioslovak, ale soucasnS generalnlni sekre- tafeni Polak. a tii aui cetiia korespoudence, ani uejlepsl na§e vide ne- pfekleuula rfizne potize. takzc iiedoSlo ve Varsave ani k vydaui naseho spoleduelm orgami .,Slavia“. ad .isine do neho pcslali jiz sve pflspSvky a uvolili se liraditi potfebuoii cast uakladii. Nepochvbuii. ze by se byl byval stal vazny’ui poiltkem nas vSech a zali\ dal Svazu take podrobny program.

Na sklonku prvelio dvouleti dal isciii uavrh, aby tunkce ye Svazu pra- videlne se stfldaiy a president i generalnl sekretaf aby byli pfislusniky teho2 nar(Kla. Navrli byl pfi.at a sidlcni Svazu na dal5i dv6 leta stal se Belehrad, presidentem Dr. Popovic. tajemnikem Dr. K. Stajic.

Ackoliv Svaz vykazoval v iTinoliem smeru cinnost iispesnou. tak na pfiklad ve stydeh mladeze i cinovnikti skautskych. v zalezdecli. spolecnvcli zavodocli. tabofeni a pod., nepodafilo se do lonska rozvinoirti plnou 6in- nost. jaka byla puvodnd pfedpokladana a v Kanderstegu v nekolika spo- iecnych scliuz.cli hovofili jsme o pfidnach, iez brzdily vets! rozmacti na- ^eho iisili, i o tom, jak by bydo nejlepe postupovati do budouena.

NejlepSl cestou k tom-u zdalo se mi, aby presidentem a generalnim sekretafem byli bratfi Polaci, a tak pfi nove volbd do Slovanskelio svazu skautii a skautek, kamz zatim pfistoupili take skauti bulharsti, zvoleni byli na pfiStl obdobi: Presidentem Dr. Tadeusz Strumillo, pfedseda Zwiasku Harcerstwa Polskiego, vicepresidenty Dr. Popovic (.lugoslavie), Svojs.k (Ceskoslovensko) a Petr Trajanov, nacelnik skautu bulharskyeb. gencral- nlni sekretafem br. Olgierd (irzymalowski.

,Iako neidulezitdiSi krok k uskiitecneni naseho programu doporucil isem zadti s vydavanim spolecncho sbornikii Svazu a biatfi Poldci rukou- ildnin pfisllbili zahy uvesti Jej ve skutek, Doufejme, ze stane se tak i V ostatinm programem Svazu na prospech mladeze narodit slovanskych.

1 skaiitske sjezdy mezinarodnt pfes vSechnu nejlepsi snahu a oprav- dove skaut.ske bratrstvi jasne ukazuji nerovnost prostfedku, s nimiz pfi- chazefi narodove velid a bohati a ti, ktefi pro representad na niezinarod- nfin foru m.vaji prostfedku poskrovmu. A my. Cechosilovaci. byli jsme i tentokrate na torn ne htife. nebof na svou zadost nedostali jsme ani halefe podpory, ba ani odpov6di. A mvsh'm, ze bychom v celdm tom veli- keni shromdidgni zastupcu 33 statu nenaSli druhd delegace, k ntz se stat tak macessky chovd iako ke sve skaiitske organisaci Ceskoslovensko

Strana 86. V 0 D c 1-: Ci'slo 6.

Kdyz jsein si to v KandersteKii tivSdomil. mel .scni pocit ponizeni, jakeho iscm V celem zivote nepoznal.

V takovych chvili'ch byvalo mi inezi bratry Slovaiiy jcste nejvolneji. Tam nebylo tfeba nic zast.rat. tam isme si rozum5li tiojlcpe. A byl to take Slo\;^ansky svaz, jenz dal mi nc krasnejsi chyb kongresii. V posledni sclifizce Svazu na vecer pfed rozchodem mitivil jsem o potfcbe skautingu pro Parody slovanske, ktery Jest pro jejich mladez mnoliem vet.siho vy- znamu, iiez na pfiklad pro mladez anglosaskou. o nutnosti prolnouti vSeclt- mi nasi praci opravdovou larkon a semknonti se v nerozluCny svazek slo- vanskeho bratrstvi. A tn do.iat • pfistoupil zastupce .liigoslavie. ii.slechtily bratr Popovic, k zastupei Biilharska, pltikovniku Trajanovi, jclioz prsa prdvg kryly fady stub valeenyeh. obejmul jej a polibenim tam duleko od vlasti zpeCetil lepsi pomCr dvon bratrskych narodu.

Je pomerne snadno navazovati styky se Svedeni. AmeriCanem, .lapon- eem, ale casto byva velmi iiesnadno ziti trvale v m.rii se sonsedem. tfeba to by! rodny bratr.

Byl to skautsky dtieh bratrstvi. ktery pod belostnymi vrclioly alp- .skymi v te chylli slavil vti'tCzstvi,

Kez cely Svaz slovanskych skautii a skantek prodchmit tinuo dnciiem .ide vstfic lep.si bndoncnosti!

I>odatkem k posledni stati o mensinovem skautiiiKii pfipojuii dosloviie zneni nmliivy, jez byla vytledkem porad ceskosloven kycli a niatfarskych skaiitfi o organisaci skatitu madarskeho jazyka na Slovenskti.

Protokolkonference. konaiie v Kanderstegu, v hoteln Bernerhoi, dne 24. srpna 1926.

Pfi'tomni; Sir Pobert Baden-I’owell. Chief-scout, pan Kbbe Lieberath, nacelnfk svedskych skautu, prof. A. B. Svojsfk a Jos.. Riissler-Ofovsky za ceskoslovenske skaiity a dr. de Parkas a dr. F. de Molnar za maJarske skanty.

Chief-scout vyzyva pfitomne, aby projednali zaleziiosti. tykaj.ci se ska.utu madarske men.siny ve statg ceskoslovenskem.

Pfitomni po delsi diskusi sjednotlili se na tom, ze skautske oddily ceskoslovenskych obtfanii mad'arske narodnosti mohou byti zfizovanv za tgchto podminek:

(Jddily jsou cleny Svazu Junakii Skautii RCS a mohou byti iitvofeiiv V kteremkoli mi'ste republiky.

I'yto oddily pfi.moti pravidla a organisacni fady Svazii .Imiakii Skautii PC s a V dusledku toho i skautsky slib tohoto Svazu.

Vudci a vedouci btidou fieskoslovensti obcane madarske narodnosti.Viiitfni spolkovou feci v tSchto oddilech je madarstina.Vudce ustanovuje Nacelnictvo Svazu .lunakii Skautu PCS, ale odd ly

maji pravo tvto vudce navrhnouti. Naielnictvo miize jmenovani odepfiti jen tern, ktefi by byli trestani pro mravni nebo politicka provineni. nebo iich2 zivot byl by neskautsky.

Zastupei oddilii madarske narodnosti maji pravo voliti do Mlavniho stanu Svazu Jtmakli Skautu PCS pouze jedinou osobu (sekretafe pro ma­darske skauty).

Podepsani:.1. P 6 s s 1 e r-0 f o v s k y Fhhe L i e b e r a t h 1 )r. F. de M o I n a i-

Ant. B. S v o j s i k Or. F a r k a s

Ci.sid (). V D DC1-: Strana. 87.

H(VHUS (il.OS. Olomouc

D ovolena jako tresi.SlySeli jste iii n6kdy o nejakem uCiteli, ktery by hocha, jeii2 se inu

nechce pofadng ucit, poslal na mSsi'c domii?— Ne? —— Nu, ia takd ne. — A slyseli isle ji2 nfikdy o nejakSm vudci, ktery

by hochovi, jenz mu nedSla prav6 dobrotu, dal na par mesi'cu dovolenou?— Ano.— ’Sohuzel, ja tdz. Ne o jednoni. ale o desftkach vudcu a vudkyn jsem

to slySel. Nechapu vubec, jak se niolil takovy zlozvyk lijmouti.Moch nepf.i de na scliuzku nebo nei ikon poradii. pofadne se neoinliivi

a bratr vudce mu da mesic dovolend.Nebo: Skautky pfijely z tabora doinii. Okamzite svolaji scliuzi cestn6

rady, aby soudila taborovd proviiiilce. — Sestra A. opozdila se telidy a tehdy pfi nakupu o hodiny. (Sla si dat zastfilmoiit mikado.) — 1 mesic dovo- lenfi. — Sestra B. nechtfila kdysi na tabofe pujcit liodinky vedouci sv6 skii- piny, dvakrat pfiSia pozd6 k obCdn a krome toho koupala se na miste V fece, kde se koupat nem6la — 4 mCsice dovolene. ■— Atd.—

Nechci poukazovat na to, 2e si to ni5la ona cestna rada vyfidit s tSmi dfivcaty hned na tabofe a nebo. kdyby to bylo vskiitku neco va2n6j§iho, dSveata kratce poslat domu.*) Ale clici jen fiei, ze at je to proviii6ni jak^koli, musi ho t6mef vzdy viidee nebo takova cestna rada potrestat dovolenou. Byva to nekdy zvraceny iiazor. ale zel, obycejne to nebyva vubec zadny nazor, nybrz proste lenost. — Vudce se nechce s hochem vice zabyvat, hoclia vychovavat a tak mu da dovolenou a ma od n6j pokoj. Nektefi uvadfiji na omluvu t6to lenosti, ze pry ie nespravedlive. aby vudce zabVval se jednim darebakem na ukor ostatin'ch hochu dobrych.

Ptam se jich: „Co je to skauting?" — „Vychova!“ — „A kobo je v prv6 fade tfeba vychovavat, ty dobrd, nebo ty horsi? — A jak chcete vyebova- vat, kdyz ho poSlete na dovolenou?”

Proc je dovolena nespravnym trestem?Pro nSkterd hocliy neznamena dovolena vubec zadny trest. .Ie to pfi-

jemna zmgna programu. V sobotu musi ostatni ho.si na scliuzku, v ned61i prodavat listky na koncerte v parku a oni si jdou do biografu — na kopa- nou. A je§t6 k tomu hodne ostentativng, aby ostatni ho.si yideli, ze jim to nic rievadi, ze nesnii jit na schuzku atd. — oni, ze maji zabavu lepsi. —

U jinych hochu znamena nucena dovolena asi tolik jako bychom je vylouCili. Nevrati se jiz. A kdy2 se snad po nejakgm pfemlouvani vrati, je jim skauting jiz jaksi cizi, nestanou .se jiz nikdy jeho sourodou casti. — Takova jsou zejmgna deveata a hosi sebevedomgjsi a starsi. —

Nikdy si nemysleme. ze hoch, jen^ dostal dovolenou, bude nejak zvlasf litovat svgho 6inu (zvla§t6, kdy2 se mu nefeknc nic jingho, ne^ ze ma mesic nucenou dovolenou), ze bude dfilat pokaiv:. Ne, on .<6 jistotiie bude citit ura2eny, vudce samdho bude obvifiovat z nespravcdlnosti a pod.

Nucena dovolena hodila by .se iiejvy.se za nSjakg v6tsi provingni pro hocha nebo devee 'imz je skauting vsim, jez v.skutku boll, ze se na urcitou dobii nemohou zucastnit oddiloveho zivota. Upozornuji ale — pouze dovo­lena kratka: i dobrv hoch se pfi takovc pulrocni nebo dokonce rocni dnvo- leng skautingu odcizi.

Za dnesnich okolnosti mu2e byt spravng dat nucenou dovolenou tg2 tehdy, kdyz hoch z vlastni viny ve skole neprospiva. Ze je to spravng jen relativne, nikoHv pedagogicky, iikazal pekiig br. prof. K. Smolik v lohskgm

*) O tom, jak trestat pfestupky na tabofe. rognik 1925-26.

9. cisle cas. ..Vudce"

Strumi SS. V D DC K Cislo ().

rocniku ,,Vtidce“ (str. 66). — Odni'niaine ti'm sicu rodi6um a Skole inoziiost vytky, ze skautins odvadi liocha od uceni, ale hochovi tim iieprospivame. Musime se snazit a tento driih nucen6 dovolene odstranit.

Proc je dovolena nespravnytn trestem. vidinie iie.il6pe z tolio. jaky ma vliv na hochy.

Na nieniSi' liocliy nema iiikdy dobry vliv. Ze skaiita slaiie se iiavstfiviiik biografu a footballii a neni-li ze zvlaSt6 dobre rodiny — uliem'k. i'ak se mi Casto zda, ze mnoli6ho chudSiho hocha dava takova nCkolikameslCni dovolena pfimo na pospas ulici.

A lioSi starSi? — U t6ch to neni lepSi. Snazi se, pfirozeiiC, vitdy iiaji'ti si ngjakou nahradu za skauting. Je pravda, nektefi pSstnji dale tnristiku. iehkou atletikii a jine sportj% ale vetsinou stavaji se z nicii frajirci, plaSici se po korsecli a koncertech. nebo zabijejici zbytecn? sebc i sviij Cas v za- koufenych kavarnach u karet a kolem biliardu.

Bratfi! Uvcdoinenic si„ ^e lake vudeove oddilii imiiiie iircitou zodpo- vCdnost nejeu vuci sobe, ale vuei cel6mu naseinn skamsk6nui linnti. llve- <KlTneme si, ze i tresty niatne vychovavat a iie kazit.

S K A U T I .

NSkolik podnetu vudeum.Mas-li prvotfidnilio skauta pres US let stafi a iienias-li pro iiClio praei

v oddile. postiip jej jin6inu vudei za zastupce viidce. «

kde je dosti novacku k doplneni oddilu, klidne nedi sve ..nespokoiene" skauty odeji'ti a prijmi nove. (Ale necin tak jen proto, abys inSl zase „nov6“ lidi v oddile. Tak stava se oddil prucliodnim doinem a tvoji lioSi. sotva ke skantingii ..pri£ichnon“, iniisi zase jiti.)

* « *Prace pro doniov je stejne dobra prace skautska jako zalesactvi. Ziiani

hocha, ktery po tfi niesice vcdl doinacnost, co niatka byla neinocna. (V anglick6m; housecraft, scoutcraft, woodtraft.)

Nas oddilovy dobry skutek se iiezdafil, protoze jej liosi iiechteli ze- smfiSniti, Jejich rodice nedovoluji jini jinou cinnost nez takovou, pfi ktere ziskaji penize. (Proc se tedy nezavede vyroba ruznych pfedmfitu ruko- dSlnych ktere Ize zpcngziti a uhraditi jinii z velke casti vylohy skauto- vani? Roznmni rodice iiznajf cenn clenstvi v oddile, kde se p6stnie sp(v fivost.) « «

Musini pracovati, abycli se nzivil a cas, ktery inoliu venovati oddilii nestaci, abych jim dal vyevik, jakelio potfebuji, (To je prave popiid k za- ved'eni dnizinoyS sonstavy a povyseni schopnycli liocliu za radee a zastupce vvidee. Pak staci Cas kazdCmii pfi dobrC vfili.)

Zakladni veci, ktera ini ponialia iidrz(;vati oddil pohroinadC, je, ze se pokiid mozno nejcasteji schazime venkn, inisto neplodnych a nudnych Casto schiizek v klnbovnC. (Ma-li vsak viidce dobry program pro schrizky v mist- nostech. i tn si iidrzi odd.1 cily a soiidrzny.)

Cislo (). V 0 1) c h; Mraiia 89.

Spolupraco s ruziiynii obcaiisk.viiii ornaiiisaojini je nejlopSi'm cineiii, kiery vykoiia oddi'l pro sebc a pro popularisaci .skautingii.

* *Bodnjeiiie-li v dnizinovein iicbo oddi'lov iii zavode, iiedavainc bodii z.i

dobr6 skiitky, protoze .saini liosi prolilasili, ?,e by to nicilo podstatii inySleii- ky a hesla: Kazdy den aspon jcden dobry .skntek.

* « «Ceia odilova rada tica.stni se ziipiiicb vudcovskycli knrsii.

* * *Vybody prazdiiiiioVielio tabofeiii iniily by byti odepfeny hocliu, kter.v

od posledm'ho tabora nepostoupil ani o .stiipen ve skaiitskSin vycvikii. (,(e-li to vinou skauta, 2e nepostoupil, biicf pfcce za vSech okolnosti prijat do tabora. '|■ll je mi'sto, aby byl povzbiizen postoupiti, je-li jen schopen. Vy- hidovatl luK'by z vyliod prazdninoveho taboi cni znamenti ztraceti je najisto.)

K O Z H L E D Y .C l Z I N A.

Casopis ...lamborce* v iazvce ii6tiieck6m. Mezinarodni kancelari skaut- ■skd dan byl podnet, aby casopis i,Jamboree" vychazel vedle vydani franconzsk^ho a anglick^ho i nSinecky. Aby se tento iiavrh iiskuteCnil, bylo by tfeba znati aspon pfiblizny podet odbfiratelu tohoto nemeckdho vydani. Protoze u nas je znalost ndmdiny vcinii rozsifena. pfi.^la by organisace timto nCrneckytn kompendiem svetovelio skautingu snad vhod. Za t.ni uCelein zadanic vsecllnJ^ kteri by toto neineckd vydani clitdli odebirati, aby se nezavaziie pfihlasili. Pfedplatnd cini do na§i zeme 6 s 6 d. (kolem Kd 2 0 . ). Vychazi dtvrtletnd s dtyfstrankovou obrazovou pfiloliou na kfi- doveni papife. Pfihlasky do Svazu mezinarodniinu zpravodaji.

/Vieziiiarodni demokratieky koiigres pro mir. fAarcus Sagnier zalozii V r. 1890 , Brazdu" (Le Sillon). hnnti niladydi .sociabie-detnokratickydi katolikn. kterezto iiiniti bylo papezeni Piein X. zavrzeno a tak v r. 1910 obratil Sagnier sviij zfetel k politickenni zivotu a dal podnet k nstaveni hnutf „La Jeune Repiiblique". ktera se po valce postavila v delo snidrii padfistickydi a smifovadch. Vstoupivsi ve styk s podobnynii linutimi v sousednidi zeinidi. vybudovala deniokratiekou internacionalii. ktera konala sviij posledni sjezd v Seine-et-Oise na zaniku Bierville od 16. do 22. srpna 1926. Odastn'kii bylo na 5.400 ze vsedi tenief statu. Zaliajeni Pfedehazel pochodnov.v pruvod nekolika tisic delegatii s 30 prapory repre- sentovaiiych zenii v dele. Pracovalo se ve tfech koinisich: 1. iiiravnost a Jnesni tendence inladeze ve viiech narodech. 2. otazkv socialni. svetova hospodafska krise a niladez, 3. organisaee velkydi hnuti inladeze. Ve dtvrtek. 19. srpna, byl skautsk.v den. nebof tohoto s.'ezdu na popiid londyn- skelio Ostfedi ziidastnilo se tnnoho skautii. Biervill podobal se toho due mezinarodniinu Jamboree. Veder bjd ohromny taborovy olien. pfi nemz si pfitomni skauti sllbili pracovati neunavne pro n rr mezi narody a lepji byti dloveka. Pfi rozloudeni uspofadaii skvdly ohnostroj, jehoz stfedem bylo y rudych a zlatydi plamenedi zaf.ci slovo „PAX“ — MlR.

Spanelsko. Skautske hnuti ve Spanelsku dosahlo v posleduich ndkolika letech znameniteho rozsireni a .4’ri se i dale kaMym rokem usjxikojivyni zpiisobem. Je kontrolovano viddou a vsechna vyznamna rozhodnuti jsou if schvalovana. V Madridii maii skanti znamenite tabofiSte na ohvodii

Str:uia 90. \ 0 D C V. Cislo 6.

mesta a pr« prazdiiinove taborv ie vyhrazen prostor avi 25 mil od mesta V pohofi Ouadarrama. Hmiti obsahuie vlcata. skautv a rovcrx-, odd ly pru- mgrcm po 40 clenech, druziny po 6 az 8. .le-li tu jest6 ponCkiid znatelna snalia po drilii. da sc vysvetliti ien nedoftatkern scliopiiycli viidcii, vse- obecnou bolesti hnutl skautskelio. Presidentem jc iiynl Primo do Rivera, ielu) zastupcem a cinnyiii pfedsedoii Don Molinas. Hlaviii stan ma svc mistnosti v ne.starsi easti mesta, kde je take skaiitske nmseimi, pine po- zoruliodnvch vyrobkii riikodelnycli. Snazi se zavesti viidcovske kiirsy po vzoru Qlllwellskeni a dojde-li k toniu. biide to hmiti ve ^ipanClsku velrni na prorpecli. Pfeklad Baden-Powellovy kniliy ..ScontinK for Boys" pof.dil senor Casas a ie prave v tiskn. Vedle toho ie tam i neeo piiviKlni litera- tiiry o skautingii.

Italie. Skautske pomery v Italii dostaly se v jistem smvslii do kolise s moci statni. Fasisnius, jako iia vse, tak i na skaiiting vztalil svou ruku a podfizuje skautske hnuti v italii svyni zaimum. V diibmi 192b vydan byl zakon, kterym se zfizuje orRanisace italske niladeze imd nazvem Opera Nazionale Balilla“. Proviuleei nafizeni k tom,iito zakonii vvsla 9. ledna 1927. Balilla jc jmeno jinocba. ktery za panstvi r^akouika v severnl Italii jal se kamenovati rakonske vojaky a podnitil tak revoliici v .lanove. Balilla je narodnlm hrdinou a jelio jmenem byla ozdobeiia i organisaee mladeze. Mail' V 111 nn'sto ho.si i jinoSi od 7 do 18 let. OrRaiiisace po vnCjskit dosti odpovida skautske. vedeni je vSak v rtikoii dusto.n kii aktivnich i rescrv- iifch. Dospglejsi hosi konaji tu jakysl kurs pfedvojenske v.veliovy .a po slozeni slibu jsou pfijati do strany a stava i se clenv' lasistieke milice. Clenstvi v „Balille“ neni sice povinne. ale pomery miti ke vstiipu teni6r kazdeho. 2adna organisace, zabyva.ilci se vychovoii mladeze. nemiize stati stranou. aby se nepfipojila. Pfirozene, ze nas zajiinalo. aik dopadly pri tom skautske organisace, registrovanc v Mezinarodni kancelafi londynske. Jsou to ..Giovanni Esploratori Italiani" a ...^ssoeiazione Seoutistica Cat- toliea'h Prvi. svobodomysliii!. byli doteeni mene, Na iiiierpelaci senatora Robilanta odpovedel ministr Federzoni. ze FF ploratori. kterym pfiznava znacne zasluhy, nemaji se ceho obavati. Podle novelio zakona mohou spolupusobiti vsechny organisace, ktere maji ucel telovychovny .'•poieny s mravni a iiarodiii vycliovou. Stejne ministr Bottai, kteremu bezprOitfedne podleha ..Opera Nazionale Balilla". vyslovil sve sympatie Hlavniin'u stamu Rsploratoni a konstatoval. ze nema iii.'trtikci, ktere by se tykaly teto skautske organisace. Stejne i vltkla zuskila na dale pfizniya toniuto hnuti. poskytnuv.si mu pravidelnou statu; podporu vsech pfislusnych ministerstev. Hnuti trva ucelene, ien v Milane pfestoupilo pet oddilii a v Crcmoiie jeden k ..Balille". Ostatni zustavaji verni. F'sploratori lituii. ze nebylo i Italii inozno dojiti k federativni dohode mezi skautskynh organisacemi, ktera by ie byla ucinila odolneisi a ceka i horke dny. Slibuji vsak vydrzeti a konati svou povinnost az „k hofkemu konci". Ponekud jinc je to s ..Associazione Scoiitistica Cattolica Italiana". Z tech organisaci, ktere b ly vydanym za- konem zruseny. vynaty byly nekterc nabozenske na pf. ..Oioventii Catto­lica" a skauti katolicti, kterym vsak byl nakazan novy naze\- ..Associazione Giovanni Esploratori Cattolici Italiani" a povoleno jim trvami jen v mi- stech, kde pocet obyvatelstva nepfesahuie 2().ll(HI. Tak se stalo. ze by vlastne dobra polovina katolickych skautii byla rozpiistfina. A tu naf dil papez Pius XI. sam ze sve moci, aby om- odd ly v mistech pod 20 00(1 ohyvatel se rozesly. Onem pak v mistech lidnatejsich dal liplnou autonomii. zprostiv je pfisluSenstvi ke Svazti Katolicke Mladeze. Je iisto, ze se roz- chod neobesel bez vytrznosti mezi oddih' a m.stninii vydiory fasistick.vmi. ale zprav o nejakych obStech na 2ivotech nam nas iniormator neftodava. Tisk. pry z vySsTlio rozkazu, pfijal celoti tiito vec bez zajmii. .lak bude dale se skautingem v Italii, nelze pfedpovidati a neopomeneme podati zpravu. jakmile doidoii nas nove informace.

Cislo b. V 0 D C K Strana 9 ] ,

CESKOSLOVENSKO.Ustfedni telovychovny svaz 5sl. stranv sodalistlck6. Ten to Svaz je

iistfednoii telovychovnych orgaiiisaci csl. strany narodnS socialisticke. Za- lozen byl loni v cervenci v dobe vSesokolskeho sletu a Edruzuje: a) mistni odbory UTS, b) Csl. obec junaku volnosti s jejlmi kmeny, c) Csl. obec tiiristickoii s je.lml odbory, d) kluby cyklistii Vpfed, e) sportoviii a t61o- vychovnc kluby, hlas.d se ke straiic. Ma tyto lilavnl sekce: a) sportovnl.b) junackou. c) turistickou, d) cyklistickoii. Uraciije se na orsranisacn.ni upeynenl. Vzoretn tii byla nesponiC Eederace proletafske tSlovychovy. zf.zena komunisty.

Vysledky diskiisnich skupln na IV. sjezdu YMCY v Brn6. Na briidn- ^kem sjezdu YMCY ucineny byly ii6ktere projevy, jicliz je radno poyslmnouti si i nasiin ciiiiteliiiii. Uyadlnie z nidi ty, ktere po naSein soudu maji k nani bezprostfedni vztali. R o d i n a . Mladcz nynCjiyf upada dasto do znaCnych rozporu v povinnostech. ktere ji uklada rod.'na, skola, spolky, narodnost atd. Jedine vychodisko z tfichto sporii tvofi kfestansky zaklad rodiny, vycliova k zacadovosti za kazdoii cenu a obetava, vzajemna laska. M r a v- ni p f e y y c h o v a ni u z e. IJiide se sinUJt vycliovayat mladez k pohlavni zdrzenliyosti a custote tdlovydiovou, usilini o noyy typ spoiecenskych zabay, nahrazuj cicti podiybne a spatne (tanec, jak je dries pestovan), yy- berem vhodne litcratiirv a snahoii o vyinyceni patologickych zjevu sexu- alnich z unieni vubec. jakoz i o luipravu povrcliniho, nespravneho vefej- nelio tnineni o niravnosti a pohlavnidi problcmech. A b s t i n e n c e . YMCA nenii'ni doporucoyati zavedeni uplne proliibice, jako y Americe. jezto ne- imyazuje dnesni nioralnl uroven vetsiny naroda po te'o strance za dosta- tecnou, aby skytala zaruku, ze proliibice nepoyede k nove rnoznosti pod- vodu vuCi statu. P r o f e s i o n a 1 i s in ii s. Ve syetlc noyycli idealii inla- deze V dobe pntomne a Evanselia Kristova jevi se dnesni' prakse profes.o- iialirniu v odporu se zasadanii kresfaiiskyriii, ac se pfiziiava, ze profesio- iialismus sani. pokiid obsahuje pryek sliizby blizniniii a nutrie pedagofficke odbornictvi. je kfesfairky. Nespornoii vyliodou je otevfene pfiznavany profesioiialisniiis proti Isiianiaterismu. S p o r t a n e d e l e . V otazce ziie- svecovani nedele sportem sjednocujeiiie se na zasade, ze nedele imi pfi- vadeti niysl lidskoii k ducliovn.mu soustfedeni. dikuvzdani, rozjiniani, po- kofe a spojeiif s Bolietii. Toto vsak nevyliicuje v diicliii nedele vedeiiou lekreaci. vzdelani a odppdiiiek, zvlaste ii tech, jiiiiz se totio jindy iiedo- stava. P o 1 i t i k a. Tu panu.i tyto zasady: Vstgpoyati z kfesfaiiskelio sta- iioyiska zasad^• inraviiilio politickelio zivota a spravncho nazoru na pod- slatu, fuiikce a die politiky, pestovati cit iiiraviii odpovednosti a pocti- vosti V P'olitice. Poskytovati pouceni o programech i praksi politickych stran. jediiak aby se na nidi aplikovaly vseobecne zasady, jediiak aby mlady muz byl orientovaii taW. aby mold voliti niezi stranami. az do- speje. N a r o d 11 o s t a b r a ii n o s t. Trya'i'ce na proyadeni zakonne za- lucene dcliraiiy men.sin. odm tame jak iiepfirozenoii beznarodnost a ne- lasku k vlastni feCi a kultufe, tak pfepjaty nadonalismus. hlasajld poyy- senost bezohlednost a nenavist k spoluobcaniim jlne narodnosti. Takoyy sovinismus je ziviiou piidoii nalady valecne a valkii povazuje YMCA za strasne zlo, za hrozny projev hfisnosti lidske. ITaciiji'ce spolecne se vSemi rozumiivmi a slechetnymi hiiutimi mirovymi, iiepopirame ysak pravo na ■spravedliyou obranu proti utocnikiini. V arniade yidime proto zlo nutne. dokud nedpjde k vseobecnemu odzbrojeniil a pfijeti zaruk mezinarodni bezpednosti. Pokud se tyde pfed'vojenske yychoyy u nas. chceme v ni viddti krok k odvojensteni a zadanie, aby se pfi ni nevnasel do mladeze vojensky duch. posilujici v tointo veku nebezpecne vrozene pudy bojovne.- Kdo rozvazi teclito iidkolik postulatu YMCY a sroyna se zasadami

naseho Imiiti, pozna celkem velikoii pfibiiznost jelio se svetovyni hiuiti'm Y.MCA. a tak i ielio opravnenost.

Stntiia 92. V 0 D C E Cislo (i.

S K A U T S K E HRY.NEKOLIK her p r o v l c a t a .

Retezova hoiiba. Ova luisi cliopi su za nice a lioiii ostatnii. aniz by se pustili druh dniha. Koho se dotknou, je vzat do stfedu a honba po- kraciije ve tfecli, pak ve ctyfech atd. Jen hoch na kraji fetgzu smi se dniha dotkiioiiti. Pfetrhne-li se fetez. hoch dotieny v tom okamzikn neni chycen. Hraje se, az jsou vSichiii vychytani.

B6h pres lidske pfekazky, Dve iiebo iiekolik skupin (driiziiiv nelxf odd.ly). Tfi hosi z druziny tvnfi pfekazky: 1. sehmit ve stoji |)fedkrocneiii. race opfeny o kolena; 2. sto i zpfiina; 3. ve sto.ii rozkmdneni, noliy hodne ud sebe vzdaleny. Rozestavenf pfekazek: bSh asi iia .Sll az 60 nietrii. Prvni pfekazka asi 10 m od startu, druha od prv6 take 10 in, pak cil :is 30 m od startu. Tfetii pfekazka as 15 in od startu, Celeni k druzine a ponSkud \ levo od prvotm'ho sm6ru. Hra; Prvni z fady vybShne, pfe'koci roznozkou prvou pfekazkit, dobehne k druhii, koleni ktere iiciiii v behti cely kruli. aniz b\- se pfekazky dotkl. dobShne k cili. obratk b6zi zpet. proleze tfeti pfekazce inezi nohama. bezi ke sve fad6, dotkne se sveho nastupce. ktery teprve potoni srni vybehnoiiti a pocina si jako prvy. Ktera skiipina ie drive hotova, z.'skava.

Kanonada. (2ertovnc.) RozdSI sinecku ve dve nebo vice skupin. U startu postav hochy do za:tupu a c'le iiprav asi na 40 az 50 m od startu. U cilii lezi na zemi skladaci zidlicka a vcdle ni stoji hoch, ktery pro kazdeho ucastnika m4 papirovv pytlik. Prvy hoch vybfihne, dobehne k c.li. zvedne stolicku, rozevfe ji, postavu, posadi se na ni. V tom do- stane od kamarada pytlk ; nafoukne jej a I'ldereni diane „vybouchne“. Vstane, slozi stolidku, polozi ji na zem. bSzi na sve niisto. Kdv?,_ dobehne. v \razi driihv skaiit a iiiiini stejn5. Ktera fada ie dfiv ho*ova. vitgzi.

The Soo'iit Executive.

L I T E R A TURA.naSe no vink y .

Dr. .) o s e i S i m a n e k : Oldskauting. Pokyny vsein, kdoz pfekrocilii.hlapecky’ v6k, af ]iz dnes nebo pfed davnymi letj' a chteji si zaohovati do pozdn ho veku nebo znova nalezti svfizest a radost inladi. vyzdobou od Jifi Havelky a Slavy Buska. Knihovna .lunaku-Skautu Ceskosloven- skych. Cis. 18. Nakladem Ceskeho lidoveho knihkupectvi a antikvariatu ,1. Springera v Praze. Za 6 Kc. Kniha. kteni netnuze postradati nikdo. kdo se hlasi k hnuti oldskautskemu, a kdo chce poznati pravy smysl a pod- statu mySlenky oidskautske. Spisovatel vytyCuie tu program hnuti a udava cesty. kterymi jest sc brati k toiizenemu cili. Nove namety a nove my- slenkt pfivadeji na nove drahy a davaii hnuti viastni a osobity r^z. Knihu pfedte a musi i pfecisti i kazdy skautsky cinovnik. mal-li miti po- ehopeni pro vetev nasich starsich rkautu. Kniha. ktera nesmi chybeti aid V zadne oddilove knihovne, ma-!i kazdy vudce a star.4i skaut si byti vfidom rozsahu naSeho hnuti a vvznati se ve vSech ieho odvetvich. Kniha iiasim nezbytnd.

F r a n k E l s t n e r : Kniha o uzlech. Nauka o iizlovaiii a o v.scin. co' s tim souvisi. S 15 tabulemi .iako pfilohou a mnoha obrazy v tekstu. Na­kladem Svazn Skautfi RCS. Za 20 Kc. PravC se dotiskuije obsirna kniha. kterou se, pokiid ndm znamo, nemuze pochhibiti zadnii pKaiitska organisaCe

Cislo 6. V 0 DC h; Strana 9.C

na svete. Latka jc tu vvcurpana do poslediiicli jediiotlivosti a uvedeiio vse, nac pfi uzlovam' mozno pfijiti a zejinena poukazano .'u vzdy a vsudf iia praktickc pouziti vylozeneho. takze Ctenaf vi neieii iak, ale i proc. Kniha Inide obkbena ne'en ii skautii, ale i v jiiiych kriizfch, ktere v iii najdoii iiejen hojnoii zabavii. ale i hodiifi iizitku. Podrobm' obsah knih> |X)dame po vyjitf a mozno iiz nyiil einiti pfedbeznc objednavky. kferC bndou vyfizovany v pofadii. iak dosly. Piste si na Svaz.

P. B. N e V i 11; Rovering, ticel a inetod\- roverstvi. Pfelozil a doslo- veni opatHI Jan Novak. Skaufska kniliovna. Svazek 9. Nakladem Svazu ■liinaku Skautii RCS. Praha. Za .5 Ke brozoVana. V nevelike kn'zce taji so I luboka moudros't zkuJenelio skaiitskelio vudce. ktery v ni ulozil bohate /kusenosti ziskane rozsahlou praksi a ninohynii pokusy. Stavi roverstvi na pevny zaklad a dava imi siner i snivsl. Da,l-li roverfim posveceni' Ro­bert Baden-Powell v knize „Na poiiti za lirpechem", vytyeii-li snier a tidal cil. pak Nevill pfivadi na cestii, kterii ti'into snierem a k vytcenemu ei'li vede nejbezpeCnSii a nejkratieji. Be/, znalnsti tetn knizkt' nezakladeite roverfi.

O R G A N f S A d N LPOCTV.

Stfibrnou svastiku obdizeli za dioubolete a vyznamne sluzby pro- kazane skautskemu hnutf: br. L ii d v i k D v o r a c e k. s. v. v Ndcbode; br, I a n K r t i c k a, z. z. pro znpii luieliodskoii v Skalici; br. B f e t i s l a v ^ ' e c e r e k . Opava.

.IMENOVANi.Zupiiini zpravodaiem: br. .A n t o n I ii T ii r e k. fed. gt'inn., Tabor.Zast. zup. zpravcd.: br. Dr. K ni a n u e 1 C b a I ii p n y. Tabor.Okresnim zpravodaiem: br. Ia n B ii c li a r, .lileinnice; br. R ii d.

T o r ma n . Caslav; br. V l a s t i m i l V o k o 1 e k. l^ardiibiee.Zast. okr. zprav.: hr. T r. Di i s ek , .Vlor. Ostra\ a. pro vicata.Taiiem. zup. zpravod,: br. E m a n. L a s t o v i c k a.O . z.. Praha.Sborovym vudcem: br. Ka r . N o v ii k, Pralia.Vijdcovsky dekret obdrzel; br. Ant . L ii k a v s k y. Brandys n. O.;

I)r. Lad . P i t c li a r d. Tfor. .leleni; br. F r a n t. H ii s a k. Kladno; br, F r a n t . St u i. Kladno.

NACELNICTVO.Schuze dne 4. ledna 1927. Vzato na v6domi ohlaseni. ze kiirs min.

zdravot. a tel. vyeh. odlozen b’d na velikonoce. — Taj. Novak podava informace o stavii skautingn v .lilemnici. — Stiznost slovenskeho referatn vzata na vedomf a zan'dl se pro bndoucno potfebne. — Zemska schuze moravskycti cinovnikii konana byla 19. XII. v Prerove: delegatem Na6el- nictva hyl br. E. Skfivan. Podava podrobny referat. —■ Pffiat byl navrh pferovskeho sjezdn. aby byla vypsana soutez na propagacni brozurkn o skautingn. — O zalezitosteeh v Uherskem Brode referuje vyslany iam- delegat br. VI. Merles. Tamni chlapecke oddilv byly rozpuSteny, jmenl. pokud bylo, zajistfno. nafizeno likvidovani v.^ech zavazku a liprava od- dflovych finanaf. Jinak nic na ucinenych usnesenich Nacelnictva nemeiieno. v kteremz smyslu bade i cinitelum na veci sucastnenym dopsano. — Uci- iiSno toto usneseni zavazne bezpodmlnecne pro vsechny: U z a v i r a - l i o d d 1 1 f I n a n 5 ti i z a v a z e k. p r e s a h u j f e i K c 100.—. p o k u d n e n i

Strana 94. V U D C E C i's lo 6.

k r y t h o t o v o s t i o d d i l u , p o t f e b u j e k t o n i u s v o l c n l okr . z p r a v o d a j e . C i n i l o - l i b y p f e d l u z e n f p r e s 500 K C, j e k t o- mu t f e b a s v o l e n i N a c e l n i c t v a . Kd e j e u s t a v e i i o M i s t n i s d r u z e n i , s p a d a j i t y t o v e c i v i e h o k o n i p e t e n c i . — Ukra- jinstf skauti utvori se Svazem narodni pracovm' souruCenstvi a budou si umenovati pfislu§ne delegaty ve funkci z. o. z. — Referovano o Slovan- skem Svazu Skautskem a budou poslany clankv do spoleiucho casopisu. •Agendy se zatiiii uj'ma zahr. zprav. .1. Novak.

Schuze due 18. ledna 1927. Spoluprace s Masarykovou Ligou proti tuberkulose budc op6t provadena a oddi!y se vyzyvaii k spoliiuCasti na agitacnini tydnu — Upravena definitivne pravidla o sluzebiifch letech Ijodle iiavrliii br. .1. Maska; uvefejneno bude hromadiiS se zinenami po Hlav. Staniu. — R e f e r e n t e m p r o s k a u t i n g v u z e i n i n a r o d n S o h r o z e n e m .f in e n o v a n ,b r. z. z. p r o f. K. S in o i f k v hodnosti m i s t o n a c e l n i k a Svazu. ftad, vyiiiczui'ci jeho koinpetenci, ie vytiStenV tointo c'sle. — Tajeninik referu.ie o vecech z Krai. Hradee Zale^itost vyloucenych skautu a zalezdtosti finanini odkazaiiy taninimu br. zup. z.— Na zupni schuzi do Ml. Boleslavi delegovan br. niistomie. prof. Srainck.— Schuze Hiavm'ho Staiiu stanoveiia na 6. bfeziia. V sobotu pfed Hni budou porady — Mistonac. br. Jan Novak referu.ie o sdiiizi ziipnii v Na- chodS a pfediiasi vyslovena tain pfani a navrhy.

RADvvmezujici konipetenci referenta pro skauting v uzeini iiarodiie olirozeiiem.

1. Usnesen'm Nacelnictva SJS RCS ze due 18. ledna 1927 zfizire se iuiikce referenta pro skauting v uzeini narodne ohrozeneni v hodnosti i n i s t o n a c e l n f k a Svazu.

2. Kcmpetence ieho je ve sve podstate propagaCni. organisacii’' a pod- purna. Autorita dohledaci a disciplinarni zhstava vylirazena pfislusnytn okresnini a zupn'm zpravodaiuin.

3. Referentu pro skauting v uzeini narodne ohrozeneni pfislusi zeinieiia;a) davati popud k tvofeni oddilii narodnosti deskoslovcnskc v mj.stech,

kde cesky zivel jest v nieiisine;b) miti V evidenci viiechny oddilv, ktere inozno za nien.sinove pova-

zovati. iiifoniiovati se o jejich cinnosti. potfebach. vztahu k vefeinosti vzhledein k niistnim pomeruni;

c) ciniti zpravodaiuin okresn'm a zupnini. i>okud se inistn'ch poingrii ly&e. a Nacelnictvu viieobecng navrhy a davati nainCtv a popudy, ktere by byly na prospech zivotu takovych oddilu v men.^inach;

d) doporu6ovati a vymahati podporv fiiiancni 1 vCcne od instituci skautskych i vefeinych pro tyto oddily;

e) miti povsechnou peci o podrobnosti i celkovv rozvoi skautinguV mensinach, pokiid za dobre uzna. iiebo potfeba se ukaze.

4. Duverniky referenta pro skauting v iizemi narodne ohrozeneni isou pfisluSn; okresni a zupni zpravodajove, se kterymi iedna pf'mo.

5. Kompetence referenta pro skauting v uzeini narodnfi ohrozeneni vztahuje se na zeme historicke (Cechy. Moravu a Slezsko). Slovensko a I’odkarpatska Rus pro sve zviastni potnery isou z kompetence ieho yy- liaty.

6. Vylohy vznikle agendou tohoto referenta hradii Svaz. po pfipade zalohami, ktere budo.u pololetne vyuCtovany.

7. Referent pro skauting v uzeini narodnS ohro?.enein ie ex officio vSlenem Organisaim'ho odboru Svazu a pfi schuz.ch Hlavniho Stanu a Valneho Sjezdu pfislui5i mu samostatn;<i referat.

Cislo {). V 0 D C K Straiia 95.

8. Jnieirovati referenta pro skaiitiiiK v uzeint iiarodne ohrozenem pfi- slusi NaCelnictvu Svazu, ktere tiito funkci zfi'dilo a nui pravo. kdykoliv za dobre uzna, opet ii zrusiti neho nov6 upraviti.

9 Kancelaf Svazu poskytne refareiitu pro skauting v uzenii olirozeneni potfebne poinuckv (seznamv oddi!lu. razitka. formiilafe. obeznikv. listovni papir a pod.), pokud o to pozada.

10. Skauti jine narodnosti nezli cerkosloveiiske jsou z konipetence referenta pro skauting v lizemi narodnC ohrozencni vynati

H L I D K A .

Spravny lisiidek. V casopisc ..Moravsko-Slezske Noviny", vydavanein V Mor. Ostrave. vc stati Fr. Ryska: ...le tfeba iitvofiti spolccny oesky reformne-z:votin' svaz“, ctenie tento odstavec; .,Vla;tnini zivotnfi-reforni- n ni proiidenn iisiliijici'ni nej'en o "zdattiost teiesnoii a zdravi. ale i o vy- chovu cloveka vnitfne dnkonalelio. je .liinactvi ve vsecli foiinach (Sva- zovy skauting. Woodcraft, politicke skautingy). Moliou-li vsak initi vedle sebc SVC opravtiLMii anglickv skauting lladen-Powelltiv i Thonipson-Se- toniiv aniericky woodcraft, ackoliv bv pro svoti ideovou bVzko t niohly spl.Miout V iedno Iniuti. niaj'ci pfednosti obon, nemajf ideoveho opravn6ni politicke skautingy, nebot dokoiialost cloveka ninze byti jen jedna, t, j. lidska a ne soclalisticka. koinuiilsticka neb narodne-deniokraticka. Nebof strany. spolecenske nauk\- i ,<:ocialisiniis j.soii dncasne, visak vsestranna dokonalost lidska nia tiodnotu vecnou,"

.funacke bratrstvi? Zda se, ze nfikoniu velnii na tom zalezf. aby nebylo klidu niezi ceskoslovenskyini junackynii organisaceini. Svedci o tom cla- necek v rubrice „.!unactvi“ v nar soc. ,,M!adycli Proudech" z 12. 1.. (irganu niladeze nar. soc. Cteme tarn; ,.N a s e j u n a c k e li n u t i. represen- tovane Csl. obci iunakd voluosti. pfediaz': po prvm'm stadia sveho roz- yoje k stabilisaci. zpracovani clen; tva a soiistavne vychove fadnych ve- doncich. aby se moh'.o v jarnlin obdob; znovu vrhnouti do prace. Ac od r. 1924 nedosta'o ani halefe subveiice (nefrnenSi rocni rozpocet ,:e na 80 az lOO tis:c). k d e z t o p r i v i l e g o v a n y S v a z d o s t a l s u b v e n c e i z a r o k 1926 a m a s v i i j b i o g r a f. pfece laska a oddannst clenii k myslence .i'unacke kona divy.“ ,Ie to jiste podivny zlozvyk: pochvaliti '■von praci a zjistiti jeji zdar, ale pfi tom yzdy ne.setrng rypnoiU do sou- seda a k tomu jeste nepravdami a zlomyslnostmi. Nepravdou jc. ze jsme, my ..privilegovani". dostali r.ubvence i za rok 1926. Konstatuieme podle pravdy. ze co tyto fadkv pfseme, nedostali ,sme za rok 1926 na subvenach od iiikolio ani halefe. A byli j me to my. „privllegovain'“, ktefi na rok 1924 nedostali rovnez ani korunky, co Junaci volnorti, jak konS'tatoval je'icli nacelnik. prof. Bures, y lonskem unorovem cisle ,Plainene“. obdrzeli tfetiiiu z pill milionu Kc. tedy 166 tisic Kc, sumu, o ktere se nam, ..prlvl- legovanym“. nlkdy ani ncsnilo. ‘Na rok 1925 dostali isme penlz, ktery je nepatrnym zlomkem stedre dotace .Umakhm volnosti. Je vsak tim bolest- neis', ze nam statin' podporn, ktere .isme vsak ani nedostali, vycita list, jenz se tlnize stateni dal sanovat l(M).tKH) KS. A zlomyslnosti ie oiia narazka na lias blograf. 'Fen biografek, sedmnacteho fadu, v zastrcetie ulici bube- nedskc! Je pfece dobfe znanio. ze pfifceni takovelio biografu bylo darem danajskym. Dostali isme koncesl. ale blograf. t. j. zaflzeni. mistnostl, musili jsinc kiHiplti resp. zaplatiti odstupne. Na tento blograf jsnie jeSte dnes dluzni a v dob6, kdy v Praze rostou bia iako houby po de§ti (na Letne jsou ui dtyfih budeme brzy na tento „na§“ biograf, na jeho provoz, do- placet. Ano. taklile ,.Hvezda“ nebo ..Louvre", to bv bvlo n6co. ale na

w

jlruK i 9b. V U I) C K Ci.slo 6.

lakovc bioKra^ l)\li jsnic niy pfilis ..privilejjovani". l)afi-li sc vain, pa- I'.ove, prace, teste se z toho. ale nas nechte na poko.ii. .linak to vase ner- vosni ohl.zen; se po jiiiych a nahledaiii do jejich kapes dela do cpi. iako byste si tim I'lspeclicm iiebjii tak docela jisti.

,|ak skaiiti ,.lainou“ stavky. Ve ..Skautii Piiik()|)iiikii“ cteiiie clanek p. liiK. Styclia ..VyhledA' do budoiiciia". kde o siiiCru Baden-Powellove pravi; .,Jeho stanoyirko k socialismii je nepfatelskc, jak jsnie casto cetli \e zpra\ach, kde bylo staveno za vzor skaiitskctio ..r.ytifstyi’' podlamo- yani delniekycli akei' staykokazectyim nebo prisIiilioyaii.ni statni policii a yo skii". Abychoni toto niiiieni iivedli na pravoii mini, stiii zde cast pra- videl a radii anstlickc skaiitrke ore:anisace, ktera \\cliazeii kazdorocite. Na str. 4S. cteine opet y r. 1927 iako jsnie c.tayali \ zd\' drive: ..S i a \-k . -Asociace liocliii-skaiitii (The Bin- Scouts Assaciation) jc sdrii/cni nepoliti- ckc a nikd ■ nebiuf poskytovana jelio ponioc k podhiniovani iakychkoli radnycli pruniyslovycli stavek (to brcakiin; am' ordiiiarx' coniniercial strike). Naproti toniii je-li ucineiia pfislusnyini yefejliynii aiitoritami yy- zva. zc je tfeba dobrovolnych pracovnikh, aby liylo zabraneiio zavaz- neimi nebezpeci pro celou vefcinost nebo tczkyin zavadain, plynonciiii ze stavky. iiciii, proC by yiidce. srozntiiey se se syyni zpravodaieiii. ne- jiiolil nabidnoiiti sviii oddil kii poinoci. Ale i v toin pf padc nikdy nelnid cinen natlak na jednotlivce skaiity. pokud by dobrovolne sve sliizln' ne- nabidli a take neiiiiize nikdo byti pro nehcast na (akovc dobrovolne slnz.be kanin." Taklilc tedy ti .AnKlicaiic ..lamon“ stavky. ,\ nertieiieno na tom niceho ani po .'•tiivce Reneralni, ktera data Ansjlicaninn za vyucenou.

priive v tcto stavce skaiiti-delnici. ktefi sanii stavkovali. nab.'dli sve sliiz.lry na prosp6cli nejsirsi vefeinosti {opatfovani iiileka deteni. potravin do neinocnic. ciiorobincii. usnadne'iii vefeine dopi'av\' a pod.), z cehoz ineli pro.'-pech i stavknjici a jejich rodiny. A skaut pr.y v .Anglii a v Ame- rice nein ohliben. Odkiid tedy ty stafisice skaiitu y tdclito zein'ch? Kdybj' p. iiiK. Stych znal dobfe poniery niczi anglickoii niladezi, nabyl b■ jinchn nazoru. Ci se doinniva, ze synkove bohatcii. vychovavani y soiikromych lyceich. jsoii skaiity? ,Ie to prave mladez prolcUifska. ktera skautiije. iiebot pro ty z ..v^•sokych kriihh", jak mini bylo y .Anglii feceno, se skaiitiiig ..nehodi".

Skautske plakaty. Dansky skautsky svaz pofadii letos vystavn. tA- xaiici ,se skautske prace a propa.gace skautske inyslenk\'. S povailenlni a vedoniim Mezliuirodniho vyborii skaiitskeho obraci se mi vsechny organi- sace sveta. aby do Kodane byh' zaslany skautske plakaty vseho driihii. Najdoii se smid oddily nebo sbol• • skautske. ktere by iiiolih' neco podob- neho vystavovati. Kdo skautske plakaty mii. po.sli je do listfedi Svazn k riikam niezinar. zpravodaje. Ste.'ne isun zadany i skautske milepky. pokud Se skaiiti zabyvaji tiirito zpusobem propagace a reklamy.

Statistiky. NezaiKuneiite na statistiky! Touto doboii maji uz byt vsech­ny u br. okresnich zpravodajii. Vgininete si postiipii: Oddllove statistikj zaslete do konce ledna svyni pf.'slnsnyin o k r e s n i in z p r a v o d a j li in. Ti poridi okresni statistikii a se v.*5enii oddilovynii statistikanii ji zasloii z i i p n t m u z p r a v o d a j i . Ten pak pofidiv znpni statistikii po§le vSe (i s oddil. a okr. stat.) zemskemu listredi (Praha, Pferov. Kosice. U2horod). Do Prahy Svazn nikdo nic neposile], jen hr. ziipiii. Co sem oniylern za- bfehlo. bude poslano na pfi'sln.sne niisto. Kancelaf Svazn.

Vydavatel Svaz Junaku skautfl R. C. S. - Odpovedn^ redaktor Jan Novak. Knihtiskarna ..Blahoslav", Praha II.. Krakovska ul. c. 7

Prodejna skautski^ch, turistickych a sportovnfch potfeb Svazu Jundku-Skautu RCS,

Praha II., Petrskd ndbfezi (zadnf budova) D opisy: Postovnf schr^nka 5 71.

nabizi tyto knihy k dODineni oddilovych knihoven:A. “B. Svojsik: Cesk!v skaut. . Kc !•—

1 Baclen-Powell: Cil a ukol. . . „ 270Jan Novak: Druzinova soustava. ,■ 9'—

/ Dr. Matou.sck: .lak skflly vypra-/ ^ .............................................I Pltillips; Listy radci. — Zakon

skaiitii..........................................................6'60__ NaCelnictvo Svazu: Na obranu

I skautinKit. ................................ 3-—MUDr. Klika: Nizor l^kafe na

skaiitovani. ............................... . 1'—•A. B. Svojsik: OrKani^ace................................................ . . . 9 —Dr. Siriianek: Old ScoutiiiK.............................................■ • „ 6 —A. B. Svoj.sik: Poini hry...................................... ...................9-—J. Miiller: Pr^zdniiiovd taborv.............................................. 7-—A. Ku?.iCka: Zpravodai...................................................................... 960B. Herbenova-K. Milcicovii: Pfiru^ka diviiho skautineu. . ,. 24’—Dr. Clialupn: : SkautinK a sokoistvo................................................. 7-80MUDr. VVcigner: Skauting v ramci tfiles. vychovy.................. 1'503, odd. vod. .skautu: Skautska pfinieka. . . ,. 4-—K. Storch: T^bornicka pfinidka.........................................................5 -

B. Svojsik: Tabofeni. ......................................................... 6-—Um6ni pozorovati. .................................................................5'—

Baden-Powell: Na pout! za uspgchent...................................... ..... 20'—J. SvAb: Vlfe. 1. svazek.......................................................................... 7-80

II. svazek. ...................................... 7 80H. S. V. S.: Vodnt skautinic......................................................... 3'—.A. B. Svojsik: V pNrode. ............................................................... 750— Vychova obcana republiky skaiituvanim.............................. 4-50

-A. B. Svojsik-Jan Novak: ZakladovA skautinsu............................45-—Dr. Berkovcova: Prace v zahradA........................................................P80Lewis W. Pies: Lehka atbletika..................................... 6-—• - Plovani a vodnl s p o r t y . .......................... - ............................6-—— Pravidia pro Wolleyball............................................................ 5-—

- Hry............................................................................................. .... 5‘—L. Stejskal: Lyzaf. . . . . . . . . . . . . 5‘—K. Jarolimek: NAvod k vedeni lyiafskych k u r s u ....................A-—Prof. Majda: Pfipravne cviky k plovani na prsou........................L50Dr. Simanek: SkautinK.......................................................................9"—M. a L. Hainerovy: Vareni v pfirodA.......................................... 4-50Kunaver-VosAtka: Do hor................................................................. 14-—Stkp. Houdek: Vojenska mapa. 11. v y d a n i . ................................... 15‘—Ing-. J. HlavAiSek: Skautske radio................................................... lO —

Upuzurnujeme. ze novy cenik Prodeiny vyjde zaAAtkem unora. Ce- niky z roku 1926 jsou iiz rozebrany a proswne proto fadatele o kratkA

strpeni.

Telefon 30110. Ufel ! ek. uf. 34890.

Prodejnaskautskych, turistickych a sporl. polfeb

Svazu Junaku-Skautu RCS, Praha II., Petrske nabf. (zadni budova).

Post, schranka 571.

Co stoji uplna skautska vystroj ?

S kau tky :KlobouCek Kc IfrHalenka . „ ,'>()•Suknf . „ <)5'Satek . . „ 8-Pas koieny „ 11'

Celkcm Kf 170'

Skau ta :Klobouk novy Kc 28 Ko§ile ripsovii „ 38 Kalhoty niancli. „ 45 S^tek . . . 8Pas koieny . „ 11

Celkem Ke 130 —

ZasiM se na dobirku neb za predem zaslany obnos.

Reklamace uznav^me jen do 3 dnu po obdrzenf zbozi.

Vl^ete:Cepicka . . Kc 16Tricko . , . „ 15Kalhotky . . „ 30Satek . . . „ 8Pas kozeny . „ 11

Celkem KC 80

P

\