1

VŠFS ZS 2005-06

přednáškaIntegrace ČR do EU prostřednictvím pohybu PS1. 12. 2005

2

Cíl

Postup: od obecného ke zvláštnímu Cíl: prokázat, že trhy PS v EU

nejsou ohroženy migrací z nových ČZ, rozhodně ne z ČR

3

Prameny Dubská, D.: Práce v zahraničí z pohledu

platební bilance České republiky. ČSÚ Praha 2004.

Cihelková, E. a kol.: Světová ekonomika. VŠE Praha 1996. ISBN 80-7079-966-8.

EUROSTAT (webové stránky). Think-Tanks analýza z r. 2000.

4

OSNOVA

1. Vymezení základních pojmů2. Vývoj po 2. sv. válce3. EU – 90. léta4. Migrace PS a ČR

5

ad 1 – Vymezení základních pojmů Mezinárodní migrace obyvatelstva –

širší pojem dobrovolnost ekonomické motivy pohyb obyvatelstva přes hranice státu dlouhodobý či trvalý pobyt.

6

ad 1 – 1. pokračování Mezinárodní pohyb PS – faktor

internacionalizace v celosvětovém měřítku.

Mimoekonomické příčiny (přesuny jsou náhlé, živelné, často masové, ale i nedobrovolné). Přesuny se týkají nejen PS, ale i jejich rodin.

7

ad 1 – 2. pokračování Ekonomické příčiny: rozdílná

ekonomická úroveň, a tedy i rozdílná cena PS, nevyrovnanost P a N PS v jednotlivých zemích.

Potřeba jak kvalifikovaných (IT, Hi-Tech), tak i nekvalifikovaných PS.brain-drain – nejen ve VTE, ale i v emerging markets a v TE.

8

ad 2 – Vývoj po 2. sv. válce Vývozci PS (historicky): VB,

Holandsko, Německo, Itálie, Japonsko, Řecko, Turecko, Španělsko, Portugalsko, Mexiko, země Afriky a Asie.

Dovozci (historicky): USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Argentina, Brazílie aj.

9

ad 2 – 1. pokračování Tento druh migrace – 19. st. – z vyspělé

části světa do nových oblastí. Trvalý charakter (i rodiny).

Migrace po 2. sv. válce migrace z méně vyspělé E do vyspělých

zemí E (neplatí absolutně); podíl zahraničních pracovníků (ZP) v

bývalých CPE nízký, migrace z CPE – politické motivy.

10

ad 2 – 2. pokračování S rozpadem CPE – migrace z V na Z

(v další části). V r. 1991 ve světě odhadem 20 mil.

běženců, asylantů a migrantů, v polovině 90. let odhad 100 mil.

11

ad 2 – 3. pokračování Exportéři po 2. sv. válce (vedle již

uvedených): Kolumbie, Tunisko, Malajsie, Sýrie, Srí Lanka (především RE).

Importéři po 2. sv. válce (mimo již uvedených): Holandsko, Kuvajt, Venezuela, Itálie, Finsko, Singapur, Izrael, Jižní Afrika aj.

12

ad 2 – 4. pokračování Pohyb VF (jak K, tak i PS). Pohyb PS – velmi riskantní

(ekonomické a sociální problémy). Mnoho bariér mezinárodní mobilitě

PS oproti pohybu K často vyšší. Bariéry jak u vyvážejících, tak i

dovážejících (hostitelských) zemí.

13

ad 2 – 5. pokračování Překážky na straně vyvážejících zemí:

změna životního stylu, omezení rodinných svazků, právní aspekty, politické, jazykové aj.

Překážky na straně dovážejících zemí – první skupina: přístup na trh práce v dovážejících zemích –

právní aspekty (vízum, povolení pobytu, pracovní povolení). Odlišnosti.

14

ad 2 – 6. pokračování licenční požadavky či podmínky; další: požadavek na národnost či zemi,

ověření jazykových znalostí, uznávání diplomů apod.)

druhá skupina: omezování možnosti zahraničních pracovníků

poskytovat služby za stejných podmínek s domácími subjekty (omezení občanských práv a regulace životních podmínek).

15

ad 2 – 7. pokračování Důsledky mezinárodního pobytu PS –

projev jak ve vyvážející, tak i v dovážející zemi: růst světového produktu – produktivita

práce migrantů zpravidla vyšší v hostitelské než domácí zemi;

snížení produkce v zemi vývozce převýšeno růstem produkce v hostitelské zemi;

16

ad 2 – 8. pokračování migrace ovlivňuje i důchody (v zemi

vývozce růst mezd, v zemi dovozce pokles – neplatí absolutně);

snižování nezaměstnanosti v zemi vývozce, růst deviz, zvyšuje se kvalifikační úroveň apod.;

odliv kvalifikovaných PS – zpomalení technické, kulturní a vzdělanostní úrovně v zemi vývozce;

17

ad 2 – 9. pokračování země dovozce spoří náklady na

vzdělání, které nese vyvážející země; země hostitelská – migranti platí do SR

více, než z něj dostávají; ZP pracují zpravidla za nižší mzdu a v

těch oblastech ekonomiky, které nejsou předmětem zájmu domácích PS.

18

ad 3 – Situace v EU v 90. letech

EU a migrace ze zemí SVE Od pádu Berlínské zdi nárůst

migrace z KZ EU; příliv příliš malý na to, aby obavy; roční čistá migrace z CEEC-10 do EU

vrchol v r. 1990 – více než 300 tisíc lidí, ale následoval pokles přílivu;

19

ad 3 – 1. pokračování počet rezidentů z CEEC-10 v EU-15

odhadován na 850 tisíc (1998); podle EUROSTAT v r. 1998 asi 250 tisíc PS

z CEEC-10 zaměstnáno v EU; údaje mohou být podhodnoceny (dočasně

zaměstnaní) – přesto EUROSTAT odhaduje, že počet nepřesahuje 300 tisíc;

20

ad 3 – 2. pokračování mohou být postiženy pouze 2 země –

Rakousko a Německo; Charakteristika migrace z CEEC v E v 90.

letech formální vzdělání vyšší než u ostatních

migrantů či domácích PS; migranti z CEEC-10 stejná odvětví jako ostatní

cizinci – „modré“ límečky v průmyslu a ve službách místa s nízkou kvalifikací;

21

ad 3 – 3. pokračování totéž se týkalo i etnických Němců, kteří

migrovali do N počátkem 90. let; schopnost PS z CEEC-10 prosadit se na

trhu práce – slabá, i když vzdělání vysoké; ve střednědobém a dlouhodobém

horizontu může vyšší formální úroveň vzdělání migrantů z CEEC-10 ovlivnit trhy práce některých kategorií.

22

ad 3 – 4. pokračování S ohledem na rozdíl ve mzdách a

příjmech/osobu migrace z CEEC-10 v 90. letech velmi nízká;

V r. 1998 727 228 migrantů z CEEC-10 do EU (bez Rakouska, Francie, Řecka, Itálie, Irska a Portugalska);

kumulovaná migrace z CEEC 1990-1997 642 tisíc osob;

23

ad 3 – 5. pokračování Nepřesnost statistik – 850 tisíc rezidentů v

r. 1998 z CEEC v EU; PS CEEC-6 (bez Slovinska a zemí Pobaltí)

v r. 1995 v EU (bez Irska) 250 tisíc; roste však dočasná migrace – v

samotném Německu převedeno na roční základ 250 tisíc PS (ze statistik);

24

ad 3 – 6. pokračování statistiky nepřesné – podle odhadů

však nepřesahuje 300 tisíc; Rakousko a Německo – nejvíce

ovlivněné migrací z CEEC 73 % populace v pracovním věku a 80

% pracovníků, kteří migrovali z CEEC do EU zůstali v Rakousku a Německu (1998);

25

ad 3 – 7. pokračování podíl osob z CEEC na celkové

zaměstnanosti činil v r. 1995 1,1 % v Rakousku, 0,5 % v Německu, 0,2 % ve Švédsku a Řecku. V ostatních zemích v polovině 90. let minimální;

jiné bylo u kandidátských zemí, které hraničily s EU: podíl pracovníků pracujících v EU na populaci v pracovním věku činil v r. 1998 více než 0,6 % v Maďarsku, 0,4 % v bývalé ČSFR a Polsku a 0,3 % v Bulharsku a Rumunsku;

26

ad 3 – 8. pokračování téměř polovina zahraničních

pracovníků z CEEC-6 (bez Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska) v r. 1998 pocházela z Polska, 17 % z Rumunska, 16 % z Maďarska, 11 % z ČR a SR a 9 % z Bulharska;

27

ad 3 – 9. pokračování vysoký podíl rezidentů z CEEC-10 v

Rakousku a Německu – geografická blízkost hraje velikou úlohu;

oproti migraci J - S migrace V-Z je charakterizována relativně vysokým rozdílem v důchodech/osobu a krátkou geografickou vzdáleností;

28

ad 3 – 10. pokračování nejvíce mohou být zasaženy

východní regiony Rakouska a Německa, hraničící s CEEC;

Německo – specifické rysy: migranti se nevyskytují v nových zemích SRN (hraničící s Polskem), nýbrž ve starých (Bavorsko – regiony hraničící s ČR) a v průmyslových centrech;

29

ad 3 – 11. pokračování přesto podíl PS z CEEC činil v r. 1998

1,0 – 2,5 % v těchto postižených regionech. Odlišnosti migrantů z CEEC od ostatních migrantů:

migranti (PS) z CEEC byly v r. 1998 v průměru mladší, než ostatní zahraniční PS v EU;

30

ad 3 – 12. pokračování téměř 70 % pracovníků z CEEC bylo ve

věku 25 - 44 let, zatímco v EU z celkového počtu PS pouze 55 % patří do této věkové skupiny;

zaměstnanost migrantů z CEEC byla v r. 1998 pod průměrem EU;

podíl PS (práceschopných) z CEEC na populaci v produktivním věku a podíl zaměstnanců z CEEC na populaci v produktivním věku činil 63 % resp. 53 % v r. 1998;

31

ad 3 – 13. pokračování stejné údaje za EU 68 % a 61 %; míra nezaměstnanosti migrantů z CEEC

16,5 % - průměr EU 10,3 % (1998); migranti z CEEC zaměstnanost

nadprůměrná v domácnostech, turistice, stavebnictví a průmyslu, zatímco jejich podíl ve veřejné správě, zemědělství, v oblasti financí a vzdělávání pod průměrem;

32

ad 3 – 14. pokračování zatímco jejich vzdělání vyšší,

uplatňují se ve stejných odvětvích, jako ostatní cizinci – tj. ve službách náročných na práci, především nekvalifikovanou a ve stavebnictví a průmyslu;

migranti nebyly schopni využít náklady na vzdělání (human capital) na trzích práce v EU!

33

ad 4 – Migrace PS a ČR –

Odchody občanů ČR za prací do zahraničí (EU)

1. Vymezení základních pojmů2. Náhrady a mzdy a jejich dynamika3. Objemy náhrad a mezd podle zemí4. Počty rezidentů v zahraničí

34

ad 4.1 – Vymezení základních pojmů Pohled na Schéma 1 - Bilance výnosů. Pohled na Tabulku 1 – struktura bilance

výnosů – zde pohled na Výnosy (Příjmy z práce v zahraničí) a Náklady (Náklady na práci cizinců v ČR).

ČR: výdaje na práci zahraničních pracovníků jsou vyšší než příjmy z práce v cizině.

35

ad 4.1 – 1. pokračováníPoužité pojmy: Rezident: subjekt který sídlí a působí v ČR

alespoň 1 rok. Rezident: i subjekt, který působí mimo ČR

(zastupitelské a jiné orgány ČR). Rezident: subjekt, který vlastní budovy a

pozemky na území ČR (za rezidenta je považován při transakcích s těmito pozemky a budovami).

36

ad 4.1 – 2. pokračování Studenti– rezidenti vždy bez ohledu

na délku studia studia v zahraničí. Rezidenti: občané ČR s trvalým

bydlištěm v ČR a na krátké období (méně než rok) vycestují do zahraničí za prací a i za jiným účelem.

37

ad 4.1 – 3. pokračování Náhrady zaměstnancům (bilance

výnosů) se týkají rezidentů ČR pracujících v cizí zemi – jsou úhrnem jejich mezd a sociálních příspěvků zaměstnavatelů. Současně sem patří i náklady vynaložené na práci zahraničních pracovníků v ČR. Výsledek: saldo náhrad.

38

ad 4.1 – 4. pokračování Oficiální rezidenti v zahraničí

podléhají tamějším odvodům daní a dalších příspěvků. Příklad: druhy odvodů z mezd v Německu: daň z příjmu (od 1800 EUR měsíčně) + příplatky solidarity (pro nové země Německa – od 2500 EUR) + církevní daň (diferencovaná teritoriálně, platí se od 1800 EUR) +

39

ad 4.1 – 5. pokračování

důchodové pojištění (9,55 % hrubé mzdy) + sociální pojištění (3,25 % hrubé mzdy) + zdravotní pojištění (7 % hrubé mzdy) a také pojištění pro případ pečovatelské služby (0,85 % hrubé mzdy – odvádějí všichni občané).

40

ad 4.1 – 6. pokračování

Z pohledu práce v zahraničí jsou rezidenti osoby s trvalým bydlištěm v ČR, které vyjíždějí na období zpravidla kratší než 1 rok s cílem získat výdělek.

41

ad 4.2 – Celkové objemy náhrad a mezd a jejich dynamika

V ČR jsou celkové náklady na práci nerezidentů výrazně vyšší než příjmy z práce rezidentů v zahraničí – a to i přesto, že v r. 2003 stouply tyto příjmy proti r. 2002 asi o 1/3 (vyšší počet občanů ČR v cizině a slábnoucí kurs CZK/EUR).

42

ad 4.2 – 1. pokračování Bilance výnosů BÚPB: náhrady

zaměstnancům u rezidentů (občanů ČR pracujících v cizině) r. 2003 13,9 mld. Kč (téměř o 1/3 vyšší než v r. 2002).

Ale objem náhrad nerezidentům (cizincům zaměstnaných v ČR) byl více než 2x vyšší (30,3 mld. Kč).

43

ad 4.2 – 2. pokračování Saldo náhrad v r. 2003 bylo deficitní o

16,4 mld. Kč, i když stouply příjmy Čechů v zahraniční meziročně o 30 %.

Vliv: růst počtu osob ČR pracujících v zahraniční a kursové vlivy. V roce 1999 průměrný kurs 36,88CZK/EUR, v r. 2002 30,81 CZK/EUR (koruna posilovala). V r. 2003 průměrný kurs téměř 37 CZK/EUR.

44

ad 4.3 – Objemy náhrad a mezd podle zemí

Zájem občanů ČR se soustřeďuje nejvíce na Německo, Rakousko, VB a Itálii.

Nejvíce peněz si v r. 2003 čeští občané vydělali v Německu – každé čtvrtletí r. 2003 1,2 mld. Kč, za celý rok 4,9 mld. Kč (r. 2002 3,2 mld. Kč).

45

ad 4.3 – 1. pokračování Rakousko – příjmy ve formě náhrad

zaměstnancům r. 2003 téměř 2 mld. Kč (r. 2002 mírně převýšily 1,1 mld. Kč).

VB r. 2003 1,5 mld. Kč (r. 2002 0,4 mld. Kč).

Itálie r. 2003 0,5 mld. Kč.

46

ad 4.3 – 2. pokračování Pozor: v případě uvedených 4 zemí

objemy peněz získaných českými pracovníky jsou podstatně vyšší než objemy peněz, které získali občané těchto zemí pracující v ČR. Občané těchto 4 zemí působí v ČR převážně jako podnikatelé či samostatní zaměstnanci cizích firem placení ze zahraničí.

47

ad 4.3 – 3. pokračování Příjmy z práce rezidentů zaměstnaných v

EU v r. 2003 více než 8,9 mld. Kč (r.2002 4,3 mld. Kč).

Výrazně se zvýšil objem peněz vydělaných rezidenty v zemích SVE. V porovnání se zeměmi EU činil asi 10 %: r. 2001 SVE 247 mil. Kč. r. 2002 jen 221 mil. Kč, r. 2003 910 mil. Kč.

48

ad 4.3 – 4. pokračování Se zeměmi SVE má ČR ale zápornou

bilanci – proti zhruba 0,9 mld. Kč příjmů bylo v r. 2003 vynaloženo 16,4 mld. jako náklady na práci občanů těchto zemí v ČR.

49

ad 4.4 – Počty rezidentů v zahraničí

V r. 2003 vyjelo oproti r. 2002 za prací o ¼ více občanů ČR.

Podle Výběrového šetření pracovních sil pracovalo v zahraničí v r. 2003 celkem 22 900 občanů ČR (r. 2002 18500). Z toho legálně 14900(12000). V období 1998 – 2000 jejich počet ročně kolísal mezi 16 až 18 tisíci osob. V r. 2001 pracovalo v průměru v zahraničí 15800 občanů ČR.

50

ad 4.4 – 1. pokračování Legálně – zachyceni ve statistikách

sociálního zabezpečení dané země. Nelegální – odhad.

Z uvedených celkových počtů v r. 2003 Německo 6800 občanů ČR, VB 3600 osob. Rakousko 3300, USA 2000 a 1400 Itálie. Akcelerace přílivu do VB.

51

ad 4.4 – 2. pokračování Ve srovnání s občany některých zemí

SVE (především Polska) počet nízký – absolutně i v přepočtu na 1 obyvatele. Polsko asi 4x více občanů, v zahraničí pracuje každý rok asi půl milionů Poláků (305 tis. legálně). Náhrady polským občanům v zahraničí v r. 2003 přes 2 mld. EUR (66,3 miliard Kč). ČR – 13,9 mld. Kč.

52

ad 4.4 – 3. pokračování Podle metodiky odhadů (statistika

národních účtů) pracuje v zahraničí zhruba 35 % rezidentů nelegálně.

„Černá“ mzda 60 % hrubé mzdy Němců, legální 90 %.

53

ad 4.4 – 4. pokračování Téměř každý třetí z občanů ČR

pracujících v zahraničí působil v r. 2003 v Německu (29,9 %). Ve VB 15,3 %, v Rakousku 14,4 %.

Dlouhodobě počet zaměstnaných v Německu klesá, v Rakousku stagnuje, velmi rychle ale roste počet osob do vzdálenějších zemí (VB).

54

ad 4.4 – 5. pokračování V období 1993 – 2003 nejvyšší počet

v r. 1993, od té doby počet rezidentů pracujících v cizině až do r. 1998 mírně klesal. V r. 2003 dosáhl úrovně r. 1994.

V období 1996 – 1997 se snižovaly příjmy z práce v zahraničí – rychleji, než klesal počet občanů ČR vyjíždějících v této době za prací.

55

ad 4.4 – 6. pokračování Počty rezidentů v cizině a příjmy z

jejich práce spolu zhruba korelují teprve od r. 1998.

Budoucí volný pohyb PS v E-25 zvětší migraci.

56

ad 4.4 – 7. pokračování Obavy z masivního přílivu českých

pracovníků do E-15 se zřejmě nenaplní. Rizika leží jinde: v Rakousku není výraznější příliv PS z ČR, ale zájem rakouských občanů o levnější nákupy a služby v ČR či v Maďarsku – podle odhadu Rakouské zaměstnanecké komory způsobí v příhraničí ztrátu 15 tis. pracovních míst.