- 1 -

Článek 1

ÚVOD

1. Účelem tohoto provozního bezpečnostního předpisu je upravit pracovní technologické postupy pro používání zařízení, pravidla pro bezpečnou práci a pohyb zaměstnanců na pracovištích tak, aby se v co největší míře omezila možnost vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání zaměstnanců při práci. Dále tento předpis upozorňuje na konkrétní rizika možného ohrožení života a zdraví při práci v laboratořích Univerzity Pardubice (dále jen „laboratoře“) a uvádí možnosti jejich snížení.

2. Všichni zaměstnanci a studenti Univerzity Pardubice (dále jen „univerzita“), kteří pracují nebo se zdržují v laboratořích, jsou povinni dodržovat tento provozní řád a dbát i dalších pokynů, týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Toto ustanovení se přiměřeně vztahuje i na zaměstnance cizích organizací a další osoby, které se zdržují se souhlasem univerzity v prostorách laboratoří.

Článek 2

KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ 1. Pracovat v laboratoři a obsluhovat její zařízení mohou pouze k tomu příslušným vedoucím

zaměstnancem pověření pracovníci, odborně a zdravotně způsobilí pro tuto činnost. O jejich odborné způsobilosti rozhoduje příslušný vedoucí zaměstnanec, o zdravotní způsobilosti zaměstnance rozhoduje smluvní lékař.

Pověřit zaměstnance uvedenou činností lze až po úspěšném zakončení jeho zaškolení a zácviku.

2. V průběhu zaškolování zaměstnance musí být tento prokazatelně seznámen: • s tímto provozním bezpečnostním předpisem, • návody výrobců pro používání daného zařízení.

Mimo to musí být v omezeném rozsahu seznámen rovněž s potřebnými ustanoveními, uvedenými v „Úvodu“ tohoto předpisu.

Rozsah seznámení s potřebnými ustanoveními stanoví příslušný vedoucí zaměstnanec. 3. Z obsahu uvedených předpisů musí být zaškolovaný zaměstnanec následně přezkoušen,

přičemž musí prokázat jejich vyhovující znalosti. Toto školení a přezkušování musí být

UNIVERZITA PARDUBICE Směrnice č. 8/2013

Věc Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v laboratořích Univerzity Pardubice

Působnost pro Zaměstnance, studenty a osoby zdržující se v laboratořích Účinnost 8. listopadu 2013 Číslo jednací RPO/0030/13 Vypracovaly Petra Hyšplerová, technik BOZP+PO

doc. Ing. Jitka Šrámková, CSc., osoba odborně způsobilá Předkládá Ing. Aleš Pék, vedoucí Technického odboru Schválil Ing. Petr Gabriel, MBA, kvestor

- 2 -

jednou za dva roky opakováno a musí o něm být vedena evidence, uložená u příslušného vedoucího zaměstnance.

4. Uvedené školení a přezkušování zaměstnanců provádí příslušný vedoucí zaměstnanec. 5. Za řádný zácvik obsluhy strojů a zařízení laboratoře odpovídá příslušný vedoucí

zaměstnanec, který stanoví jeho potřebnou dobu a zaměření. 6. V průběhu zácviku si musí zaměstnanec osvojit zejména:

• dodržování bezpečnostních předpisů, zvláště používání předepsaných ochranných zařízení,

• provádění běžné obsluhy a seřizování strojů a zařízení, • bezpečnou manipulaci s materiálem, • řádné používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Článek 3

PRACOVIŠTĚ A VYBAVENÍ LABORATOŘÍ

1. Laboratoří se rozumí místnost vybavená pro odborné nebo vědecké práce experimentální, kontrolní, vývojové apod. v různých oborech vědeckých a technických, např. v chemii, fyzice, biologii, elektronice, fyziologii.

2. Laboratorní jednotka je oddělený prostor, který zpravidla obsahuje více laboratoří a dalších zařízení. Laboratorní jednotky obsahují též hygienická zařízení, zejména šatny, zařízení pro osobní hygienu, záchody apod., jídelnu, kanceláře a další místnosti sloužící laboratornímu personálu. Mohou zahrnovat chodby v dosahu laboratoří.

3. Modelová provozní jednotka je oddělený prostor s malou výrobní kapacitou k prověření výsledků výzkumu a získání podkladů pro výstavbu provozní výrobní jednotky.

4. Laboratoře musí být vybaveny: • osobními ochrannými prostředky • hasebními prostředky • prostředky pro poskytnutí první pomoci • přívodem vody • tam, kde není nařízeno nouzové osvětlení, vhodnou přenosnou svítilnou • asanačními a neutralizačními prostředky, podle charakteru práce a ovládaným výtokem

vody s hadicí. 5. Vstup do laboratoře musí být označen podle povahy práce výstražnými tabulkami (např.

radioaktivní pracoviště, zákaz vstupu s otevřeným ohněm, označení technických plynů a další) podle ČSN 01 8013 a 01 8014.

6. Rozvody energií a jiných médií (plyn, vzduch, voda) musí být označeny podle druhu dopravovaných látek.

7. Únikové cesty a manipulační prostory, uzávěry vody, plynu a hlavní vypínač elektrického proudu musí být stále volné.

8. K zařízením musí být zajištěn bezpečný přístup a dostatečný manipulační prostor umožňující jejich bezpečné používání.

- 3 -

Článek 4

LABORATORNÍ PŘÍSTROJE A ZAŘÍZENÍ

1. Zařízení, přístroje a nářadí musí být udržovány v provozuschopném stavu. Čištění a běžnou údržbu zařízení provádí jeho obsluha. Údržba zařízení se musí provádět podle návodu výrobce zařízení k jeho obsluze.

2. Používání nevhodných nebo poškozených přístrojů, nářadí a laboratorního nádobí je zakázáno. Stav přístrojů musí být před zahájením práce zkontrolován podle návodu k přístroji.

3. U všech strojů a zařízení musí být zakryto převodové soukolí i pohyblivá zařízení strojů. Vypínání musí být snadno dosažitelné z místa obsluhy.

4. Analytické přístroje, laboratorní odstředivky a ostatní přístroje a pomůcky je třeba instalovat a pracovat s nimi podle pokynů výrobce nebo podle jiných schválených doporučení takovým způsobem, aby nebezpečí pro obsluhu, plynoucí z vysokého napětí, kouře nebo par, záření, plamene a výbuchu, bylo sníženo na minimum.

5. Nádoby na lázně s Woodovým kovem musí být ocelové. Je zakázáno používat skleněné nebo hliníkové nádoby.

6. Zařízení, přístroje a nářadí, určené k opravě, musí být předávány čisté a suché, zbavené zbytků chemikálií.

7. Při práci s vakuem nebo přetlakem ve skleněné aparatuře musí být používány vhodné nádoby. Aparatura musí být umístěna v uzavřené digestoři nebo chráněna krytem.

8. Při práci v laboratoři se musí používat pouze pečlivě sestavené aparatury. 9. Zatavené skleněné trubice, ve kterých se provádějí chemické reakce, je nutné chránit

kovovým krytem. 10. Před uvedením do trvalého provozu musí být u zařízení provedena:

• výchozí revize jeho elektrického zařízení, • kontrola správného ustavení stroje, • kontrola spolehlivosti všech ovládacích prvků stroje, • kontrola úplnosti a zkouška funkčnosti instalovaného ochranného zařízení stroje.

11. Během provozu musí být průběžně kontrolován chod stroje a funkce jeho jednotlivých ovládacích a ochranných zařízení.

12. Celková nebo částečná kontrola stroje se musí provést vždy, když dojde k selhání nebo porušení některé jeho strojní části důležité pro bezpečnost provozu.

13. Příslušný vedoucí pracovník musí alespoň jedenkrát za měsíc provést kontrolu zaměřenou na: • udržování pořádku na pracovišti, • technický stav zařízení, • funkčnost ochranného zařízení, • používání osobních ochranných pracovních prostředků.

14. Příslušný vedoucí pracovník je povinen zajistit, aby pravidelné kontroly a revize elektrického a plynového zařízení, byly prováděny v pravidelných lhůtách a v rozsahu stanovených platnými předpisy. O provedených revizích zařízení se vypracují zprávy, které

- 4 -

musí být k dispozici u příslušného vedoucího pracovníka, nejméně do doby vypracování další zprávy z následné revize.

15. Revizi elektrického a plynového zařízení smí provést pouze pracovník s příslušným osvědčením, opravňujícím ho k provádění této činnosti.

16. Případné další periodické kontroly a revize je nutno provádět podle pokynů výrobce stroje, uvedených v návodu k jeho obsluze, případně podle ustanovení jiných obecně platných předpisů.

Článek 5

LABORATORNÍ NÁDOBÍ

1. Laboratorní nádobí se nesmí používat při jídle, pití a k přechovávání potravin. Potraviny ani nápoje určené pro konzumaci nesmí být ukládány do chladniček a mrazicích boxů, určených pro přechovávání chemických látek a biologického materiálu.

2. Laboratorní sklo určené k opravě musí být předáno čisté a suché, zbavené zbytku chemikálií. 3. Je zakázáno dávat k mytí nádobí, které je znečištěno silnými kyselinami nebo zásadami,

látkami toxickými (vysoce toxickými), dráždivými a látkami, které se vodou prudce rozkládají. Poškozené nádobí musí být vyřazeno.

Článek 6

PRÁCE V LABORATOŘÍCH BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY NA OBSLUHU

1. Denně před zahájením práce musí obsluha zařízení provést vizuální kontrolu stavu zařízení. 2. V případě zjištěných nedostatků musí obsluha o nich bezodkladně informovat příslušného

vedoucího zaměstnance. 3. Obsluha zařízení musí být prováděna podle návodů k jeho obsluze, popřípadě podle dalších

bezpečnostně provozních předpisů. 5. Při práci s látkami, které mohou ohrozit lidské zdraví, musí být technickými opatřeními

vyloučen přímý kontakt pracovníků s těmito látkami. 6. Před každou manipulací s látkami, které mohou ohrozit zdraví, se musí pečlivě zkontrolovat

technická i organizační opatření k ochraně zdraví a musí být připraveny asanační prostředky pro případ havárie.

7. Před každou prací s látkami, které mohou ohrozit zdraví, je třeba seznámit se s bezpečnostním listem, dále musí být pečlivě zkontrolována technická i organizační opatření k ochraně zdraví a současně musí být připraveny asanační prostředky pro případ havárie.

8. Laboratorní práce se smí provádět jen v laboratořích, vybavených podle povahy práce. 9. V laboratořích je zakázáno jíst, pít a kouřit. K účelu stravování se musí vyhradit zvláštní

prostory. Tyto prostory musí být zařízeny v bezpečném prostředí, nesmí být komunikačně přímo spojeny s prostorami, ohroženými výbuchem nebo požárem a musí být zřetelně označeny. Tam, kde není možnost zřídit společné denní místnosti (kuchyňky), musí být pro tyto účely vyhrazeno jiné místo.

- 5 -

10. Při laboratorních pracích musí být učiněna opatření odpovídající nebezpečí, které je možno předpokládat na základě vlastností a množství použitých látek a materiálu.

11. Do zařizovacích předmětů hygienických zařízení (klozetové mísy, výlevky, umyvadla, apod.) je zakázáno vylévat nebo sypat chemikálie i reakční odpad.

12. Pro práce, při kterých může dojít k úniku škodlivých chemických látek do ovzduší, se musí zabezpečit odsávání. Do společného odsávacího zařízení se nesmí odvádět škodliviny, které mohou tvořit nebezpečnou směs.

13. Při práci s vakuem nebo přetlakem ve skleněné aparatuře musí být používány vhodné nádoby. Skleněná aparatura musí být umístěna v uzavřené digestoři nebo chráněna krytem (štítem z organického skla nebo kovovou sítí). Obličejový štít nebo ochranné brýle s bočním krytím místo krytu lze použít ve výjimečných případech, technicky odůvodněných. Ustanovení tohoto článku platí v plném rozsahu též pro beztlakové hydrogenace.

14. Olejové lázně mohou být zahřívány jen pod teplotu vzplanutí použitého oleje. V případě vniknutí vody či jiné tekutiny do zahřívané lázně musí být zahřívání přerušeno a olej vyměněn.

15. Při použití el. topných hnízd k zahřívání nebo destilaci látek musí být vzata v úvahu možnost místního přehřátí (rozklad) a značného tepelného doběhu (překypění!!) Dno vložené baňky musí být chráněno skleněnou tkaninou.

16. Skleněné aparatury, zejména aparatury pro vakuovou destilaci, musí být před použitím řádně zkontrolovány (praskliny, škrábance). Vadné sklo nesmí být použito.

17. Při nasazování skleněných trubiček, teploměrů apod. do zátek nebo hadiček je nutno chránit ruce, např. rukavicemi z kadeřeného silonu nebo může být použit dostatečně silný textilní materiál, přeložený podle potřeby do více vrstev. Konec skleněného předmětu nesmí mít ostré hrany a musí být namazán nebo navlhčen.

18. Zatavené skleněné trubice, ve kterých se provádějí chemické reakce, je nutno chránit kovovým krytem. Při manipulaci s nimi, zvláště při jejich otvírání, se musí pracovníci chránit obličejovým štítem a ochrannými rukavicemi.

19. V laboratoři, kde se pracuje se rtutí, musí být stoly opatřeny zvýšeným okrajem s hladkou pracovní plochou beze spár nebo se musí použít podstavných vaniček. Podstavnými vaničkami musí být vybaveny i stabilní přístroje se rtutí. Rozlitou rtuť je zakázáno spláchnout do odpadního potrubí. Musí být pečlivě sesbírána a zbytky zneškodněny.

20. Při přechovávání brómu a jiných těkavých látek musí být zabráněno úniku jejich par do okolního prostoru.

21. Pozor! Při práci s hořlavými látkami hrozí exploze záměnou kapalného dusíku za kapalný kyslík nebo vzduch. Skleněné Dewarovy nádoby musí být opatřeny plechovým ochranným krytem.

Kovové Dewardovy nádoby musí být při dopravě a při přenášení opatřeny krytem hrdla tak, aby zplyněné podíly mohly uniknout, ale aby nemohla vystříknout kapalina.

22. Všechny práce s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi ve smyslu zákona č. 350/2011Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „chemický zákon“) a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), musí být technicky zabezpečeny tak, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné koncentrace pro

- 6 -

pracovní prostředí (dále jen NPK – P) podle příslušných směrnic. U chemických sloučenin, u nichž nejsou NPK – P stanoveny orgánem hygienické služby, se postupuje podle metodických opatření ke stanovení NPK – P. V podrobnostech platí u některých chemických látek nebo pro zvláštní skupiny těchto látek další předpisy. Údaje o ochraně zdraví při práci se uvádí i v příslušných předmětových technických normách, popř. v normách činnosti.

23. Při práci s nebezpečnými chemickými látkami musí být technickými opatřeními vyloučen přímý kontakt pracovníků s těmito látkami. Při práci se musí používat osobní ochranné pracovní prostředky, vždy minimálně ochranné brýle, dále ochranné rukavice, gumová zástěra, ochranný štít, aj. podle povahy práce.

24. Při práci s látkami, které pokožku leptají a dráždí (např. žíraviny) nebo ji odmašťují (organická rozpouštědla), musí být pracovníci podle povahy práce vybaveni ochrannými mastmi.

25. Při práci, při které může dojít k úniku škodlivých látek do ovzduší, musí být prováděno účinné větrání pracoviště.

26. Látky, na které se vztahují ustanovení chemického zákona a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označení a balení chemických látek a směsí, musí být podle těchto předpisů označovány a musí být s nimi podle těchto předpisů zacházeno.

27. Pracoviště musí být udržováno v čistotě a pořádku, ve stavu, který neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Bezodkladně se musí z podlahy odstraňovat rozlité kapaliny.

Článek 7

ZAKÁZANÉ ČINNOSTI Vzhledem k vysokému riziku vzniku závažných pracovních úrazů se k ochraně života a zdraví pracovníků v laboratoři stanoví následující mimořádně nebezpečné činnosti jako zvlášť zakázané, přičemž nedodržování těchto zákazů bude posuzováno jako závažné porušení pracovní kázně: 1. Je zakázáno pracovat v laboratoři osobám, které k tomu nejsou oprávněny. 2. Je zakázáno v laboratořích jíst, pít a kouřit. 3. Je zakázáno používat při práci poškozené přístroje nebo poškozené laboratorní nádobí. 4. Je zakázáno na lázně s Woodovým kovem používat skleněné nebo hliníkové nádoby. 5. Je zakázáno dávat k mytí nádobí, které je znečistěné silnými kyselinami nebo alkáliemi

látkami toxickými, dráždivými nebo látkami, které se vodou prudce rozkládají. 6. Je zakázáno používat laboratorní sklo na jídlo, pití nebo přechovávání potravin. 7. Je zakázáno potraviny a nápoje ukládat do chladniček, určených pro přechovávání

chemických látek nebo biologického materiálu. 8. Je zakázáno obaly s toxickými látkami nebo žíravinami přemísťovat otevřené. 9. Je zakázáno používat na shromažďování odpadních rozpouštědel nádoby z plastů. 10. Je zakázáno nechat při destilaci hořlavých kapalin aparaturu bez dozoru. 11. Je zakázáno ponechat hořet zapálené kahany bez dozoru.

- 7 -

12 Je zakázáno používat k chlazení reakčních nádob s alkalickými kovy, hydridy a organokovovými sloučeninami vodu nebo alkohol.

13. Je zakázáno zahřívat silná oxidační činidla otevřeným plamenem nebo v olejové lázni. 14. Je zakázáno pipetovat toxické látky a žíraviny ústy. 15. Je zakázáno používat k odstranění rozlité kyseliny dusičné a dalších silných oxidačních

směsí piliny, textil nebo jiné organické látky. 16. Je zakázáno vylévat nebo sypat do hygienických zařízení chemikálie nebo reakční odpad. 17. Je zakázáno splachovat do odpadního potrubí rozlitou rtuť. 18. Je zakázáno vhazovat do nádob na odpad látky, které mohou způsobit požár. 19. Při práci s technickými plyny je zakázáno:

• používat láhve, u nichž prošla lhůta periodické zkoušky nebo láhve poškozené, • používat poškozené nebo nevhodné redukční ventily, • používat hrubé násilí nebo nevhodné nástroje při otvírání a zavírání ventilů, • používat láhve k jiným účelům nebo na jiné plyny, než pro které jsou určeny, • opravovat láhve a ventily nebo měnit jejich označení, • urychlovat vypouštění plynů zahříváním, • volně vypouštět plyny v uzavřených prostorách.

20. Je zakázáno, aby jakékoliv práce na elektrickém zařízení prováděli pracovníci bez příslušné elektrotechnické kvalifikace.

21. Je zakázáno pracovat bez přidělených osobních ochranných pracovních prostředků.

Článek 8

MANIPULACE S NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI LÁTKAMI

A NEBEZPEČNÝMI CHEMICKÝMI SMĚSMI

Tuto problematiku upravuje chemický zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích, Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označení a balení chemických látek a směsí a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

1. Práce s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi musí být omezeny na nejmenší možnou míru. Tyto látky mohou být používány pouze tam, kde je nelze nahradit látkami nebo pracovními postupy méně nebezpečnými a kde jsou zajištěna dostatečná technická opatření k ochraně zdraví a dodržování nejvyšší přípustné koncentrace chemické látky v pracovním ovzduší (NPK – P). Musí být uchovány tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

2. Obaly s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi se nesmí přemísťovat otevřené. Při jejich odlévání a přelévání musí být nádoby umístěny tak, aby nedošlo k jejich převrhnutí nebo rozbití. Žíraviny z balónu mohou být odlévány jen pomocí výklopných košů. Nebezpečné chemické látky a chemické směsi v pevném stavu musí být nabírány lopatkami, laboratorními lžícemi nebo špachtlemi z materiálu, který nereaguje s danou látkou.

3. Je zakázáno nasávat nebezpečné chemické látky a chemické směsi do pipet ústy. Musí být používány bezpečnostní pipety, balónky, pipetovací nástavce nebo se musí nasávat

- 8 -

pomocí vakua. 4. Žíraviny, jejichž rozpouštěním nebo ředěním se uvolňuje teplo, musí být rozpouštěny

po částech za stálého míchání a chlazení. 5. Rozlité kyseliny je nutno ihned spláchnout vodou, případně neutralizovat uhličitanem

sodným a opět spláchnout vodou. Rozlité zásady spláchnout vodou. 6. K odstranění rozlité kyseliny dusičné a dalších silných oxidačních směsí (chromsírová)

se nesmí používat piliny, textil ani jiné organické látky. 7. Do laboratorních výlevek, laboratorních kalichů a jiných laboratorních odtoků se smí

vylévat jen dostatečně naředěné vodné roztoky (nejméně 1 : 30) kyselin a hydroxidů, nesmí se vylévat látky vysoce toxické.

8. Jakákoliv manipulace s látkami dráždivými, zapáchajícími a toxickými (vysoce toxickými) je dovolena pouze v digestořích.

ROZDĚLENÍ CHEMICKÝCH LÁTEK A CHEMICKÝCH SMĚSÍ PŘEHLED NEBEZPEČNÝCH VLASTNOSTÍ PODLE CHEMICKÉHO ZÁKONA

Vlastnosti látek a směsí, skupiny nebezpečnosti (1) Výrobce, dovozce nebo následný uživatel, který uvádí na trh látku nebo směs, ji v závislosti na intenzitě jejích nebezpečných vlastností při klasifikaci zařazuje do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, kterými jsou:

1. výbušné látky nebo směsi; výbušnou je pevná, kapalná, pastovitá nebo gelovitá látka nebo směs, která může exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle uvolňuje plyny, a která za definovaných zkušebních podmínek detonuje, rychle shoří nebo po zahřátí vybuchuje, pokud je v částečně uzavřeném prostoru,

2. oxidující látky nebo směsi; oxidující je látka nebo směs, která vyvolává vysoce exotermní reakci ve styku s jinými látkami, zejména hořlavými,

3. extrémně hořlavé látky nebo směsi; extrémně hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má extrémně nízký bod vzplanutí a nízký bod varu a/nebo plynná látka nebo směs, která je hořlavá ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku,

4. vysoce hořlavé látky nebo směsi; vysoce hořlavou je: • látka nebo směs, která se může samovolně zahřívat a nakonec se vznítí ve styku

se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv dodání energie, • pevná látka nebo směs, která se může snadno zapálit po krátkém styku se zdrojem

zapálení a která pokračuje v hoření nebo shoří po jeho odstranění, • kapalná látka nebo směs, která má velmi nízký bod vzplanutí, • látka nebo směs, která ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňuje vysoce

hořlavé plyny v nebezpečných množstvích, 5. hořlavé látky nebo směsi; hořlavou je kapalná látka nebo směs, která má nízký bod

vzplanutí, 6. vysoce toxické látky nebo směsi; vysoce toxickou je látka nebo směs, která při

vdechnutí, požití nebo při průniku kůží ve velmi malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní či chronické poškození zdraví,

- 9 -

7. toxické látky nebo směsi; toxickou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží v malých množstvích způsobuje smrt nebo akutní či chronické poškození zdraví,

8. zdraví škodlivé látky nebo směsi; zdraví škodlivou je látka nebo směs, která při vdechnutí, požití nebo při průniku kůží může způsobit smrt nebo akutní či chronické poškození zdraví,

9. žíravé látky nebo směsi; žíravou je látka nebo směs, která může zničit živé tkáně při styku s nimi,

10. dráždivé látky nebo směsi; dráždivou je látka nebo směs, která může při okamžitém, dlouhodobém nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemá žíravé účinky,

11. senzibilizující látky nebo směsi; senzibilizující je látka nebo směs, která může při vdechování, požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici dané látky nebo směsi vzniknou charakteristické nepříznivé účinky,

12. karcinogenní látky nebo směsi • kategorie 1; karcinogenní kategorie 1 je látka nebo směs, u níž existuje průkazná

souvislost mezi expozicí člověka látkou nebo směsi a vznikem rakoviny, • kategorie 2; karcinogenní kategorie 2 je látka nebo směs, pro kterou existují

dostatečné důkazy pro vznik rakoviny na základě dlouhodobých studií na zvířatech, • kategorie 3; karcinogenní kategorie 3 je látka nebo směs, pro kterou existují některé

důkazy pro vznik rakoviny na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,

13. mutagenní látky nebo směsi • kategorie 1; mutagenní kategorie 1 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné

důkazy pro souvislost mezi expozicí člověka látkou nebo směsi a poškozením dědičných vlastností,

• kategorie 2; mutagenní kategorie 2 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro poškození dědičných vlastností na základě dlouhodobých studií na zvířatech,

• kategorie 3; mutagenní kategorie 3 je látka nebo směs, pro niž existují některé důkazy pro poškození dědičných vlastností na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,

14. látky nebo směsi toxické pro reprodukci • kategorie 1; toxická pro reprodukci kategorie 1 je látka nebo směs, pro niž existují

dostatečné důkazy pro souvislost mezi expozicí člověka látkou nebo směsi a poškozením fertility nebo vznikem vývojové toxicity,

• kategorie 2; toxická pro reprodukci kategorie 2 je látka nebo směs, pro niž existují dostatečné důkazy pro poškození fertility nebo vznik vývojové toxicity na základě dlouhodobých studií na zvířatech,

• kategorie 3; toxická pro reprodukci kategorie 3 je látka nebo směs, pro niž existují některé důkazy pro poškození fertility nebo vznik vývojové toxicity na základě studií na zvířatech, avšak tyto důkazy nejsou postačující pro zařazení látky nebo směsi do kategorie 2,

15. látky nebo směsi nebezpečné pro životní prostředí; nebezpečnou pro životní prostředí je látka nebo směs, která při vstupu do životního prostředí představuje nebo může

- 10 -

představovat okamžité nebo pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.

(2) Látka nebo směs, která má jednu nebo více nebezpečných vlastností, pro které je za podmínek stanovených tímto zákonem zařazena do jedné nebo více skupin nebezpečnosti, je nebezpečnou látkou nebo nebezpečnou směsí.

PŘEHLED VÝSTRAŽNÝCH SYMBOLŮ NEBEZPEČNOSTI PODLE CHEMICKÉHO ZÁKONA A SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 1999/45/ES TÝKAJÍCÍ SE KLASIFIKACE,

BALENÍ A OZNAČOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH PŘÍPRAVKŮ (DPD)

výbušný extrémně vysoce zdraví dráždivý hořlavý toxický škodlivý

oxidující vysoce toxický nebezpečný pro žíravý hořlavý životní prostředí

PŘEHLED STANDARDNÍCH VĚT (R-VĚT) OZNAČUJÍCÍCH SPECIFICKOU RIZIKOVOST A PŘEHLED STANDARDNÍCH POKYNŮ (S-VĚT) PRO BEZPEČNÉ

ZACHÁZENÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A SMĚSMI

Nebezpečným chemickým látkám a směsím jsou přidělovány R-věty a S-věty ve slovním vyjádření včetně číselného označení podle chemického zákona, v souladu s právem Evropských společenství, zejména: Směrnicí Rady 67/548/EHS, Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES, Směrnice Rady 76/796/EHS. JEDNODUCHÉ R-VĚTY R1 Výbušný v suchém stavu R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení R3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působení jiných zdrojů zapálení R4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny R5 Zahřívání může způsobit výbuch R6 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu R7 Může způsobit požár R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár R9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem R10 Hořlavý R11 Vysoce hořlavý

- 11 -

R12 Extrémně hořlavý R14 Prudce reaguje s vodou R15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny R16 Výbušný při smíchání s oxidačními látkami R17 Samovznětlivý na vzduchu R18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem R19 Může vytvářet výbušné peroxidy R20 Zdraví škodlivý při vdechování R21 Zdraví škodlivý při styku s kůží R22 Zdraví škodlivý při požití R23 Toxický při vdechování R24 Toxický při styku s kůží R25 Toxický při požití R26 Vysoce toxický při vdechování R27 Vysoce toxický při styku s kůží R28 Vysoce toxický při požití R29 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou R30 Při používání se může stát vysoce hořlavým R31 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami R32 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami R33 Nebezpečí kumulativních účinků R34 Způsobuje poleptání R35 Způsobuje těžké poleptání R36 Dráždí oči R37 Dráždí dýchací orgány R38 Dráždí kůži R39 Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků R40 Možné nebezpečí nevratných účinků R41 Nebezpečí vážného poškození očí R42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování R43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží R44 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu R45 Může vyvolat rakovinu R46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností R48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví R49 Může vyvolat rakovinu při vdechování R50 Vysoce toxický pro vodní organismy R51 Toxický pro vodní organismy R52 Škodlivý pro vodní organismy R53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R54 Toxický pro rostliny R55 Toxický pro zvířata R56 Toxický pro půdní organismy R57 Toxický pro včely R58 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí R59 Nebezpečný pro ozónovou vrstvu R60 Může poškodit reprodukční schopnost R61 Může poškodit plod v těle matky R62 Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti

- 12 -

R63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky R64 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka R65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic R66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže R67 Vdechování par může způsobit ospalost a závratě R68 Možné nebezpečí nevratných účinků

KOMBINACE R-VĚT R14/15 Prudce reaguje s vodou za uvolňování extrémně hořlavých plynů R15/29 Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn R20/21 Zdraví škodlivý při vdechování a při styku s kůží R20/22 Zdraví škodlivý při vdechování a při požití R20/21/22 Zdraví škodlivý při vdechování, styku s kůží a při požití R21/22 Zdraví škodlivý při styku s kůží a při požití R23/24 Toxický při vdechování a při styku s kůží R23/25 Toxický při vdechování a při požití R23/24/25 Toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R24/25 Toxický při styku s kůží a při požití R26/27 Vysoce toxický při vdechování a při styku s kůží R26/28 Vysoce toxický při vdechování a při požití R26/27/28 Vysoce toxický při vdechování, styku s kůží a při požití R27/28 Vysoce toxický při styku s kůží a při požití R36/37 Dráždí oči a dýchací orgány R36/38 Dráždí oči a kůži R36/37/38 Dráždí oči, dýchací orgány a kůži R37/38 Dráždí dýchací orgány a kůži R39/23 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování R39/24 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží R39/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití R39/23/24 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při styku

s kůží R39/23/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování a při požití R39/24/25 Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží

a při požití R39/23/24/25Toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování, styku s kůží

a při požití R39/26 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování R39/27 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží R39/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při požití R39/26/27 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování

a při styku s kůží R39/26/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování

a při požití R39/27/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při styku s kůží

a při požití R39/26/27/28 Vysoce toxický: nebezpečí velmi vážných nevratných účinků při vdechování,

styku s kůží a při požití R42/43 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování a při styku s kůží R48/20 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici

- 13 -

vdechováním R48/21 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici

stykem s kůží R48/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici

požíváním R48/20/21 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním a stykem s kůží R48/20/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici

vdechováním a požíváním R/48/21/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici

stykem s kůží a požíváním R48/20/21/22 Zdraví škodlivý: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním R/48/23 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním R48/24 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží R48/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici požíváním R48/23/24 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním

a stykem s kůží R48/23/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním

a požíváním R48/24/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici stykem s kůží

a požíváním R48/23/24/25 Toxický: nebezpečí vážného poškození zdraví při dlouhodobé expozici vdechováním, stykem s kůží a požíváním R50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky

ve vodním prostředí R51/53 Toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky

ve vodním prostředí R52/53 Škodlivý pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky

ve vodním prostředí R68/20 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování. R68/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží R68/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při požití R68/20/21 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při styku

s kůží R68/20/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování a při požití R68/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při styku s kůží a při požití R68/20/21/22 Zdraví škodlivý: možné nebezpečí nevratných účinků při vdechování. při styku

s kůží a při požití

S-VĚTY Standardní pokyny pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky JEDNODUCHÉ S-VĚTY: S1 Uchovávejte pod uzamčením S2 Uchovávejte mimo dosah dětí S3 Uchovávejte v chladnu S4 Uchovávejte mimo obytné objekty S5 Uchovávejte pod... (příslušnou kapalinu specifikuje výrobce) S6 Uchovávejte pod... (inertní plyn specifikuje výrobce)

- 14 -

S7 Uchovávejte obal těsně uzavřený S8 Uchovávejte obal suchý S9 Uchovávejte obal na dobře větraném místě S12 Neuchovávejte obal těsně uzavřený S13 Uchovávejte odděleně do potravin, nápojů a krmiv S14 Uchovávejte odděleně od ...(vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) S15 Chraňte před teplem S16 Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – zákaz kouření S17 Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů S18 Zacházejte s obalem opatrně a opatrně jej otevírejte S20 Nejezte a nepijte při používání S21 Nekuřte při používání S22 Nevdechujte prach S23 Nevdechujte plyny/dýmy/páry/aerosol (příslušný výraz specifikuje výrobce) S24 Zamezte styku s kůží S25 Zamezte styku s očima S26 Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte lékařskou pomoc S27 Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení S28 Při styku s kůží okamžitě omyjte (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce) S29 Nevylévejte do kanalizace S30 K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu S33 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny S35 Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněný bezpečným způsobem S36 Používejte vhodný ochranný oděv S37 Používejte vhodné ochranné rukavice S38 V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro ochranu

dýchacích orgánů S39 Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej S40 Podlahy a předměty znečištěné tímto materiálem čistěte (specifikuje výrobce) S41 V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy S42 Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný prostředek k ochraně

dýchacích orgánů (specifikuje výrobce, dovozce a distributor) S43 V případě požáru použijte ... (uveďte zde konkrétní typ hasicího zařízení. Pokud

zvyšuje riziko voda, připojte “Nikdy nepoužívat vodu”) S45 V případě úrazu nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc (je-li

možno, ukažte toto označení) S46 Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal nebo označení S47 Uchovávejte při teplotě nepřesahující ... °C (specifikuje výrobce, dovozce

a distributor) S48 Uchovávejte ve zvlhčeném stavu ... (vhodnou látku specifikuje výrobce, dovozce

a distributor) S49 Uchovávejte pouze v původním obalu S50 Nesměšujte s ... (specifikuje výrobce) S51 Používejte pouze v dobře větraných prostorách S52 Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy S53 Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce S56 Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě zvláštních nebo

nebezpečných odpadů S57 Používejte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí

- 15 -

S59 Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci S60 Tento materiál nebo jeho obal musí být zneškodněn jako nebezpečný odpad S61 Zabraňte uvolnění do životního prostředí, viz speciální pokyny nebo bezpečnostní

listy S62 Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte

tento obal nebo označení S63 V případě nehody, při vdechnutí, přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte

ho v klidu S64 Při požití vypláchněte ústa velkým množstvím vody (pouze je-li postižený

při vědomí).

KOMBINACE S-VĚT: S1/2 Uchovávejte uzamčené a mimo dosah dětí S3/7 Uchovávejte obal těsně uzavřený na chladném místě S3/9/14 Uchovávejte na chladném, dobře větraném místě odděleně od ... (vzájemně

se vylučující látky uvede výrobce, dovozce a distributor) S3/9/14/49 Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném, dobře větraném místě odděleně

od ... (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce) S3/9/49 Uchovávejte pouze v původním obalu na chladném, dobře větraném místě S3/14 Uchovávejte na chladném místě odděleně od ... (vzájemně se vylučující látky uvede

výrobce) S7/8 Uchovávejte obal těsně uzavřený a suchý S7/9 Uchovávejte obal těsně uzavřený, na dobře větraném místě S7/47 Uchovávejte obal těsně uzavřený, při teplotě nepřesahující ... °C (specifikuje

výrobce) S20/21 Nejezte, nepijte a nekuřte při používání S24/25 Zamezte styku s kůží a očima S27/28 Při styku s kůží okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení a kůži okamžitě

omyjte velkým množstvím ... (vhodnou kapalinu specifikuje výrobce) S29/35 Nevylévejte do kanalizace, tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny

bezpečným způsobem S29/56 Nevylévejte do kanalizace, zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě

zvláštních nebo nebezpečných odpadů S36/37 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné rukavice S36/37/39 Používejte vhodný ochranný oděv, ochranné rukavice a ochranné brýle nebo

obličejový štít S36/39 Používejte vhodný ochranný oděv a ochranné brýle nebo obličejový štít S37/39 Používejte vhodné ochranné rukavice a ochranné brýle nebo obličejový štít S47/49 Uchovávejte pouze v původním obalu při teplotě nepřesahující ... °C (specifikuje

výrobce)

Každý výrobce je povinen při první dodávce chemické látky dodat bezpečnostní list buď v tištěné, nebo elektronické podobě, při opakované dodávce na požádání. Je v zájmu každého pracovníka se s obsahem bezpečnostního listu seznámit.

Při nakládání s nebezpečnými látkami a směsmi je každý povinen chránit zdraví člověka a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly nebezpečnosti, větami označujícími specifickou rizikovost a pokyny pro bezpečné nakládání.

- 16 -

Organizace je povinna vydat pro pracoviště na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, písemná pravidla, podle § 44a odst. 10 zákona o ochraně veřejného zdraví. Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech chemických látek a směsí, se kterými zaměstnanci nakládají, pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a ochranu životního prostředí, pokyny pro první předlékařskou pomoc a postup při nehodě. Text pravidel je organizace povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušných podle místa činnosti. Dne 31. 12. 2008 vyšlo v Úředním věstníku EU nařízení s úplným názvem Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. Nařízení vychází ze stávajících předpisů v oblasti chemických látek, ale vytváří nový dost odlišný systém klasifikace a označování nebezpečných látek a směsí.

Podle Nařízení (ES) č. 1272/2008 – CLP jsou chemické látky a směsi děleny do těchto kategorií nebezpečnosti s příslušnými výstražnými symboly

nebezpečnosti: 1. Fyzikální nebezpečnost

Fyzikální nebezpečnost je založena na systému UNDGS (United Nations Dangerous Goods System, Systém nebezpečného zboží OSN). Tyto regulace a testovací metody OSN lze najít na webu OSN. Protože záběr GHS zahrnuje všechny příjemce informací, bylo nutné provést určitá rozšíření a změny v popisu nebezpečnosti.

• Výbušniny jsou zařazeny do jedné z šesti podkategorií v závislosti na druhu nebezpečí, které představují, jak je uvedeno v UNDGS.

• Hořlavý plyn je taková plynná látka, která je hořlavá na vzduchu při 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků testu nebo výpočetní metody.

• Hořlavé aerosoly by měly být považovány za Kategorii 1 nebo Kategorii 2, obsahují-li jakoukoli složku, která je podle kritérií klasifikována jako hořlavá, tedy hořlavé kapaliny, hořlavé plyny nebo hořlavé tuhé látky.

• Oxidující plyn je jakýkoliv plyn, který může obecně poskytováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu, či se na něm podílet ve větší míře, než tak činí vzduch. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné kategorie na základě toho, že (obecně poskytováním kyslíku) způsobují zapálení jiného materiálu, či se na něm podílejí ve větší míře, než tak činí vzduch.

• Plyny pod tlakem jsou plyny obsažené v nádobě při tlaku nejméně 280 Pa při 20 °C nebo ve zkapalněné podobě. Toto zahrnuje čtyři typy plynů nebo plynných směsí ve vztahu k účinkům náhlého uvolnění tlaku nebo ochlazení, které mohou vést k vážným

- 17 -

škodám na zdraví, majetku nebo životním prostředí, nezávisle na jiných rizicích, které tyto plyny mohou mít.

• Hořlavá kapalina je kapalina s teplotou vzplanutí do 93°C. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze čtyř kategorií na základě zápalného bodu a bodu varu.

• Hořlavá tuhá látka je látka, která je snadno zápalná nebo může způsobit vznícení při tření či k němu přispět. Snadno zápalné tuhé látky jsou práškové, granulární nebo mazlavé látky, které jsou nebezpečné, jestliže je lze snadno zapálit krátkým kontaktem se zdrojem zapálení, například hořící zápalkou, a jestliže se plamen rychle šíří.

• Samovolně reagující látky jsou tepelně nestabilní kapaliny nebo pevné látky, které podléhají silně exotermickému tepelnému rozkladu i bez přístupu kyslíku (vzduchu). Tato definice vylučuje materiály klasifikované GHS jako výbušné, organické peroxidy nebo jako látky oxidující.

• Pyroforická kapalina je taková kapalina, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.3.

• Pyroforická tuhá látka je taková tuhá látka, která je i v malých množstvích schopna se vznítit do pěti minut poté, co přijde do kontaktu se vzduchem. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné kategorie na základě výsledků Testu OSN N.2.

• Samozahřívající se látky jsou tuhé látky nebo kapaliny jiné než pyroforické látky, které jsou reakcí se vzduchem nebo bez zdroje energie schopny se samy zahřívat. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě výsledků Testu OSN N.4.

• Látky, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, jsou tuhé látky nebo kapaliny, které jsou při kontaktu s vodou (interakcí s ní) schopny se samy zapálit nebo uvolňovat hořlavé plyny v nebezpečných množstvích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN N.5, který měří vývin plynu a rychlost vývinu.

• Oxidující kapaliny jsou kapaliny, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.2.

• Oxidující tuhé látky jsou tuhé látky, které, ačkoliv nemusí být nutně zápalné, mohou, obecně uvolňováním kyslíku, způsobit zapálení jiného materiálu nebo k němu přispět. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě výsledků Testu OSN O.1.

• Organické peroxidy jsou organické kapaliny nebo tuhé látky, které obsahují bivalentní strukturu -O-O- a lze je považovat za deriváty peroxidu vodíku, kde jsou jeden či oba atomy vodíku nahrazeny organickými radikály. Termín zahrnuje také směsi s organickými peroxidy. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jednoho ze sedmi "typů", A až G, na základě výsledků Série testů OSN A až H.

• Látky žíravé pro kovy jsou látky nebo směsi, které chemickým účinkem poškozují nebo ničí kovy. Tyto látky nebo směsi jsou řazeny do jediné kategorie na základě testů (Ocel: ISO 9328 (II): 1991 - Ocel typ P235; Hliník: ASTM G31-72 (1990) - neplátovaný typ

- 18 -

7075-T6 nebo AZ5GU-T66). Kritéria GHS jsou míra koroze na povrchu oceli nebo hliníku převyšující 6,25 mm ročně při testovací teplotě 55 °C.

2. Zdravotní nebezpečnost

• Akutní toxicita zahrnuje pět kategorií GHS, ze kterých lze vybrat příslušné elementy relevantní pro dopravu, ochranu spotřebitelů, pracovníků a životního prostředí. Látky se začleňují do jedné z pěti kategorií toxicity na základě LD50 (orální, dermální) nebo LC50 (inhalace).

• Poleptání kůže znamená způsobení nevratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.

• Podráždění kůže znamená způsobení vratného poškození kůže po aplikaci testovací látky po dobu až 4 hodiny. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí více než jednu úroveň podráždění kůže, se poskytuje dodatečná kategorie mírného podráždění.

• Vážné poškození očí znamená způsobení poškození tkáně oka nebo vážnou fyzikální poruchu zraku, následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které není plně vratné do 21 dnů od aplikace. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.

• Podráždění očí znamená změny v oku následující po aplikaci testovací látky na přední povrch oka, které jsou plně vratné do 21 dnů po aplikaci. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie. Pro orgány, jako jsou regulátoři pesticidů, které chtějí více než jednu úroveň podráždění očí, lze vybírat jednu ze dvou podkategorií, v závislosti na tom, zda jsou změny vratné do 21 nebo do 7 dnů.

• Senzibilizace dýchacích orgánů znamená, že látka po inhalaci vyvolává hypersenzitivitu dýchacích cest. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.

• Senzibilizace kůže znamená, že látka po kontaktu s kůží vyvolává alergickou reakci. Definice "senzibilizace kůže" je ekvivalentní "kontaktní senzibilizaci". Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jediné harmonizované kategorie.

• Mutagenita v zárodečných buňkách znamená, že činidlo způsobuje zvýšený výskyt mutací v populaci buněk a/nebo organismů. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií. Kategorie 1 má dvě podkategorie.

• Karcinogenita znamená, že látka nebo směs látek vyvolává nádorové bujení nebo zvyšuje jeho výskyt. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou harmonizovaných kategorií. Kategorie 1 má dvě podkategorie.

• Toxicita pro reprodukci zahrnuje nežádoucí účinky na pohlavní funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, stejně jako vývojovou toxicitu u potomků. Látky a směsi s reprodukčními nebo vývojovými účinky se řadí do jedné ze dvou kategorií, "známý nebo předpokládaný" a "podezřelý". Kategorie 1 má dvě podkategorie pro reprodukční a vývojové účinky. Látky, které mohou znamenat nebezpečí pro kojence, mají samostatnou kategorii, Účinky při nebo prostřednictvím kojení.

• Toxicita pro specifické cílové orgány (TOST) je třída, která rozlišuje mezi jednorázovou a opakovanou expozicí pro účinky na cílové orgány. Všechny významné

- 19 -

účinky na zdraví, jinak specificky nezahrnuté do GHS, které mohou narušit funkci, jak vratně tak nevratně, ihned nebo s prodlevou, jsou zahrnuty do třídy nesmrtelné toxicity pro specifické cílové orgány (TOST). Narkotické účinky a podráždění dýchacích orgánů se považují za systémové účinky pro cílové orgány následující po jednorázové expozici. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro jednorázovou expozici jsou řazeny do jedné ze tří kategorií. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti pro opakovanou expozici jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií.

• Nebezpečí při vdechnutí zahrnuje akutní účinky, jako je chemická pneumonie, různého stupně postižení dýchacích orgánů nebo smrti po vdechnutí. Vdechnutí je vstup kapaliny nebo tuhé látky přímo přes ústní nebo nosní dutinu, anebo nepřímo vdechnutím zvratků, do průdušnice a dolních cest dýchacích. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze dvou kategorií na základě jejich viskozity.

3. Nebezpečnost pro životní prostředí

•

• Chronické nebezpečí pro vodní prostředí znamená potenciální nebo skutečné vlastnosti materiálu způsobovat nežádoucí účinky na vodní organismy při expozicích, které jsou určeny v relaci k životnímu cyklu organismů. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze čtyř kategorií na základě toxicity a osudu v životním prostředí: LC50 (ryby), EC50 (korýši) nebo ErC50 (řasy nebo jiné vodní rostliny), a

Akutní nebezpečí pro vodní prostředí znamená přirozenou vlastnost materiálu způsobovat při krátkodobé expozici poškození vodních organismů. Látky a směsi této třídy nebezpečnosti jsou řazeny do jedné ze tří kategorií na základě akutní toxicity: LC50 (ryby), EC50 (korýši) nebo ErC50 (řasy nebo jiné vodní rostliny). V některých regulačních systémech mohou být tyto kategorie pro některé sektory dále děleny nebo rozšiřovány.

degradace nebo bioakumulace. • Nebezpečný pro ozonovou vrstvu se klasifikuje látka, pokud dostupné poznatky o jejích

vlastnostech a jejím předpokládaném nebo pozorovaném osudu a chování v životním prostředí naznačují, že může představovat nebezpečí pro strukturu a fungování stratosférické ozónové vrstvy.

4. Klasifikace směsí

Přístup GHS ke klasifikaci směsí z hlediska nebezpečnosti pro zdraví nebo životní prostředí je komplexní. Používá se vrstvený přístup a záleží na množství dostupných informací o směsi samotné a o jejích složkách. Principy, které byly vyvinuty pro klasifikaci směsí, staví na existujících systémech jako je například systém Evropské unie pro klasifikaci přípravků uložený Směrnicí 1999/45/EC. Proces pro klasifikaci směsí je založen na těchto krocích:

• Pokud jsou k dispozici toxikologická nebo ekotoxikologická data pro směs jako takovou, bude klasifikace směsi založena na těchto datech.

• Pokud data pro směs nejsou k dispozici, použijí se odpovídající "přemosťovací principy" (bridging principles) s daty pro složky anebo pro podobné směsi.

• Nejsou-li k dispozici ani data pro směs jako takovou (1), ani nelze použít přemosťovací principy (2), použijí se ke klasifikaci směsi výpočtové nebo zlomové hodnoty popsané ve specifickém koncovém bodě.

- 20 -

Podle Nařízení Evropského Parlamentu A Rady (ES) č. 1271/2008 jsou v platnosti nové výstražné symboly, zcela nový je symbol GHS04 plyny pod tlakem a symbol GHS07, případně symbol GHS010. Další novinka je signální slovo, a to buď NEBEZPEČÍ - signální slovo označující závažnější kategorie nebezpečnosti a signální slovo VAROVÁNÍ - označující méně závažné kategorie nebezpečnosti.

VÝSTRAŽNÉ SYMBOLY NEBEZPEČNOSTI

GHS01 - výbušné

látky

GHS02 - hořlavé

látky

GHS03 - oxidační

látky

GHS04 - plyny

pod tlakem

GHS05 - korozivní a

žíravé látky

GHS06 - toxické

látky

GHS07 - dráždivé

látky

GHS08 - látky nebezpečné pro

zdraví

GHS09 - látky

nebezpečné pro životní prostředí

GHS10 - látky s

neznámými vlastnostmi

STANDARDNÍ VĚTY O NEBEZPEČNOSTI (H-VĚTY)

PŘEHLED H-VĚT H200 Nestabilní výbušnina. H201 Výbušnina; nebezpečí masivního výbuchu. H202 Výbušnina; vážné nebezpečí zasažení částicemi. H203 Výbušnina; nebezpečí požáru, tlakové vlny nebo zasažení částicemi. H204 Nebezpečí požáru nebo zasažení částicemi. H205 Při požáru může způsobit masivní výbuch. H220 Extrémně hořlavý plyn. H221 Hořlavý plyn. H222 Extrémně hořlavý aerosol. H223 Hořlavý aerosol. H224 Extrémně hořlavá kapalina a páry.

- 21 -

H225 Vysoce hořlavá kapalina a páry. H226 Hořlavá kapalina a páry. H228 Hořlavá tuhá látka. H240 Zahřívání může způsobit výbuch. H241 Zahřívání může způsobit požár nebo výbuch. H242 Zahřívání může způsobit požár. H250 Při styku se vzduchem se samovolně vznítí. H251 Samovolně se zahřívá: může se vznítit. H252 Ve velkém množství se samovolně zahřívá; může se vznítit. H260 Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny, které se mohou samovolně vznítit. H261 Při styku s vodou uvolňuje hořlavé plyny. H270 Může způsobit nebo zesílit požár; oxidant. H271 Může způsobit požár nebo výbuch; silný oxidant. H272 Může zesílit požár; oxidant. H280 Obsahuje plyn pod tlakem; při zahřívání může vybuchnout. H281 Obsahuje zchlazený plyn; může způsobit omrzliny nebo poškození chladem. H290 Může být korozivní pro kovy. H300 Při požití může způsobit smrt. H301 Toxický při požití. H302 Zdraví škodlivý při požití. H304 Při požití a vniknutí do dýchacích cest může způsobit smrt. H310 Při styku s kůží může způsobit smrt. H311 Toxický při styku s kůží. H312 Zdraví škodlivý při styku s kůží. H314 Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. H315 Dráždí kůži. H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci. H318 Způsobuje vážné poškození očí. H319 Způsobuje vážné podráždění očí. H330 Při vdechování může způsobit smrt. H331 Toxický při vdechování. H332 Zdraví škodlivý při vdechování. H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže. H335 Může způsobit podráždění dýchacích cest. H336 Může způsobit ospalost nebo závratě. H340 Může vyvolat genetické poškození. H341 Podezření na genetické poškození. H350 Může vyvolat rakovinu. H351 Podezření na vyvolání rakoviny. H360 Může poškodit reprodukční schopnost nebo plod v těle matky.

- 22 -

H361 Podezření na poškození reprodukční schopnosti nebo plodu v těle matky. H362 Může poškodit kojence prostřednictvím mateřského mléka. H370 Způsobuje poškození orgánů. H371 Může způsobit poškození orgánů. H372 Způsobuje poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici. H373 Může způsobit poškození orgánů při prodloužené nebo opakované expozici. H400 Vysoce toxický pro vodní organismy. H410 Vysoce toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H411 Toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H412 Škodlivý pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky. H413 Může vyvolat dlouhodobé škodlivé účinky pro vodní organismy. DOPLŇKOVÉ INFORMACE O NEBEZPEČNOSTI EUH 001 Výbušný v suchém stavu. EUH 006 Výbušný za přístupu i bez přístupu vzduchu. EUH 014 Prudce reaguje s vodou. EUH 018 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se vzduchem. EUH 019 Může vytvářet výbušné peroxidy. EUH 044 Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu. EUH 029 Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou. EUH 031 Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami. EUH 032 Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami. EUH 066 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže. EUH 070 Toxický při styku s očima. EUH 071 Způsobuje poleptání dýchacích cest. EUH 059 Nebezpečný pro ozonovou vrstvu. EUH 201 Obsahuje olovo. Nemá se používat na povrchy, které mohou okusovat nebo olizovat

děti. EUH 201A Pozor! Obsahuje olovo. EUH 202 Kyanoakrylát. Nebezpečí. Okamžitě slepuje kůži a oči. Uchovávejte mimo dosah dětí. EUH 203 Obsahuje chrom (VI). Může vyvolat alergickou reakci. EUH 204 Obsahuje isokyanáty. Může vyvolat alergickou reakci. EUH 205 Obsahuje epoxidové složky. Může vyvolat alergickou reakci. EUH 206 Pozor! Nepoužívejte společně s jinými výrobky. Může uvolňovat nebezpečné plyny

(chlor). EUH 207 Pozor! Obsahuje kadmium. Při používání vznikají nebezpečné výpary. Viz informace

dodané výrobcem. Dodržujte bezpečnostní pokyny. EUH 208 Obsahuje (název senzibilizující látky). Může vyvolat alergickou reakci. EUH 209 Při používání se může stát vysoce hořlavým. EUH 209A Při používání se může stát hořlavým. EUH 210 Na vyžádání je k dispozici bezpečnostní list.

- 23 -

EUH 401 Dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro lidské zdraví a životní prostředí.

POKYNY PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ (P-VĚTY) PŘEHLED P-VĚT P101 Je-li nutná lékařská pomoc, mějte po ruce obal nebo štítek výrobku. P102 Uchovávejte mimo dosah dětí. P103 Před použitím si přečtěte údaje na štítku. P201 Před použitím si obstarejte speciální instrukce. P202 Nepoužívejte, dokud jste si nepřečetli všechny bezpečnostní pokyny

a neporozuměli jim. P210 Chraňte před teplem/jiskrami/otevřeným plamenem/horkými povrchy. – Zákaz

kouření. P211 Nestříkejte do otevřeného ohně nebo jiných zdrojů zapálení. P220 Uchovávejte/skladujte odděleně od oděvů/…/hořlavých materiálů. P221 Proveďte preventivní opatření proti smíchání s hořlavými materiály… P222 Zabraňte styku se vzduchem. P223 Chraňte před možným stykem s vodou kvůli prudké reakci a možnému náhlému

vzplanutí. P230 Uchovávejte ve zvlhčeném stavu … P231 Manipulace pod inertním plynem. P232 Chraňte před vlhkem. P233 Uchovávejte obal těsně uzavřený. P234 Uchovávejte pouze v původním obalu. P235 Uchovávejte v chladu. P240 Uzemněte obal a odběrové zařízení. P241 Používejte elektrické/ventilační/osvětlovací/…/zařízení do výbušného prostředí. P242 Používejte pouze nářadí z nejiskřícího kovu. P243 Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny. P244 Udržujte redukční ventily bez maziva a oleje. P250 Nevystavujte obrušování/nárazům/…/tření. P251 Tlakový obal: nepropichujte nebo nespalujte ani po použití. P260 Nevdechujte prach/dým/plyn/mlhu/páry/aerosoly. P261 Zamezte vdechování prachu/dýmu/plynu/mlhy/par/aerosolů. P262 Zabraňte styku s očima, kůží nebo oděvem. P263 Zabraňte styku během těhotenství/kojení. P264 Po manipulaci důkladně omyjte …. P270 Při používání tohoto výrobku nejezte, nepijte ani nekuřte. P271 Používejte pouze venku nebo v dobře větraných prostorách.

- 24 -

P272 Kontaminovaný pracovní oděv neodnášejte z pracoviště. P273 Zabraňte uvolnění do životního prostředí. P280 Používejte ochranné rukavice/ochranný oděv/ochranné brýle/obličejový štít. P281 Používejte požadované osobní ochranné prostředky. P282 Používejte ochranné rukavice proti chladu/obličejový štít/ochranné brýle. P283 Používejte ohnivzdorný/nehořlavý oděv. P284 Používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P285 V případě nedostatečného větrání používejte vybavení pro ochranu dýchacích cest. P231+232 Manipulace pod inertním plynem. Chraňte před vlhkem. P235+410 Uchovávejte v chladu. Chraňte před slunečním zářením. P301 PŘI POŽITÍ: P302 PŘI STYKU S KŮŽÍ: P303 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): P304 PŘI VDECHNUTÍ: P305 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: P306 PŘI STYKU S ODĚVEM: P307 PŘI expozici: P308 PŘI expozici nebo podezření na ni: P309 PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: P310 Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P311 Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P312 Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO

nebo lékaře. P313 Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P314 Necítíte-li se dobře, vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P315 Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P320 Je nutné odborné ošetření (viz … na tomto štítku). P321 Odborné ošetření (viz … na tomto štítku). P322 Specifické opatření (viz … na tomto štítku). P330 Vypláchněte ústa. P331 NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P332 Při podráždění kůže: P333 Při podráždění kůže nebo vyrážce: P334 Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P335 Volné částice odstraňte z kůže. P336 Omrzlá místa ošetřete vlažnou vodou. Postižené místo netřete. P337 Přetrvává-li podráždění očí: P338 Vyjměte kontaktní čočky, jsou-li nasazeny, a pokud je lze vyjmout snadno.

Pokračujte ve vyplachování. P340 Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu v poloze usnadňující

- 25 -

dýchání. P341 Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu

v poloze usnadňující dýchání. P342 Při dýchacích potížích: P350 Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P351 Několik minut opatrně oplachujte vodou. P352 Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P353 Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P360 Kontaminovaný oděv a kůži okamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom

oděv odložte. P361 Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě svlékněte. P362 Kontaminovaný oděv svlékněte a před opětovným použitím ho vyperte. P363 Kontaminovaný oděv před opětovným použitím vyperte. P370 V případě požáru: P371 V případě velkého požáru a velkého množství: P372 Nebezpečí výbuchu v případě požáru. P373 Požár NEHASTE, dostane-li se k výbušninám. P374 Haste z přiměřené vzdálenosti a dodržujte běžná opatření. P375 Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P376 Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P377 Požár unikajícího plynu: Nehaste, nelze-li únik bezpečně zastavit. P378 K hašení použijte …. P380 Vykliďte prostor. P381 Odstraňte všechny zdroje zapálení, můžete-li tak učinit bez rizika. P390 Uniklý produkt absorbujte, aby se zabránilo materiálním škodám. P391 Uniklý produkt seberte. P301+310 PŘI POŽITÍ: Okamžitě volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO

nebo lékaře. P301+312 PŘI POŽITÍ: Necítíte-li se dobře, volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ

STŘEDISKO nebo lékaře. P301+330+331 PŘI POŽITÍ: Vypláchněte ústa. NEVYVOLÁVEJTE zvracení. P302+334 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého obvazu. P302+350 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Jemně omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P302+352 PŘI STYKU S KŮŽÍ: Omyjte velkým množstvím vody a mýdla. P303+361+353 PŘI STYKU S KŮŽÍ (nebo s vlasy): Veškeré kontaminované části oděvu okamžitě

svlékněte. Opláchněte kůži vodou/osprchujte. P304+340 PŘI VDECHNUTÍ: Přeneste postiženého na čerstvý vzduch a ponechte jej v klidu,

v poloze usnadňující dýchání. P304+341 PŘI VDECHNUTÍ: Při obtížném dýchání přeneste postiženého na čerstvý vzduch

a ponechte jej v klidu, v poloze usnadňující dýchání. P305+351+338 PŘI ZASAŽENÍ OČÍ: Několik minut opatrně vyplachujte vodou. Vyjměte

- 26 -

kontaktní čočky, jsou-li nasazeny a pokud je lze vyjmout snadno. Pokračujte ve vyplachování.

P306+360 PŘI STYKU S ODĚVEM: Kontaminovaný oděv a kůži okamžitě omyjte velkým množstvím vody a potom oděv odložte.

P307+311 PŘI expozici: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře.

P308+313 PŘI expozici nebo podezření na ni: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P309+311 PŘI expozici nebo necítíte-li se dobře: Volejte TOXIKOLOGICKÉ

INFORMAČNÍ STŘEDISKO nebo lékaře. P332+313 Při podráždění kůže: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P333+313 Při podráždění kůže nebo vyrážce: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P335+334 Volné částice odstraňte z kůže. Ponořte do studené vody/zabalte do vlhkého

obvazu. P337+313 Přetrvává-li podráždění očí: Vyhledejte lékařskou pomoc/ošetření. P342+311 Při dýchacích potížích: Volejte TOXIKOLOGICKÉ INFORMAČNÍ STŘEDISKO

nebo lékaře. P370+376 V případě požáru: Zastavte únik, můžete-li tak učinit bez rizika. P370+378 V případě požáru: K hašení použijte …. P370+380 V případě požáru: Vykliďte prostor. P370+380+375 V případě požáru: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí výbuchu haste z dostatečné

vzdálenosti. P371+380+375 V případě velkého požáru a velkého množství: Vykliďte prostor. Kvůli nebezpečí

výbuchu haste z dostatečné vzdálenosti. P401 Skladujte … P402 Skladujte na suchém místě. P403 Skladujte na dobře větraném místě. P404 Skladujte v uzavřeném obalu. P405 Skladujte uzamčené. P406 Skladujte v obalu odolném proti korozi/… obalu s odolnou vnitřní vrstvou. P407 Mezi stohy/paletami ponechte vzduchovou mezeru. P410 Chraňte před slunečním zářením. P411 Skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. P412 Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C/122 °F. P413 Množství větší než … kg/… liber skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. P420 Skladujte odděleně od ostatních materiálů. P422 Skladujte pod … P402+404 Skladujte na suchém místě. Skladujte v uzavřeném obalu. P403+233 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte obal těsně uzavřený. P403+235 Skladujte na dobře větraném místě. Uchovávejte v chladu. P410+403 Chraňte před slunečním zářením. Skladujte na dobře větraném místě. P410+412 Chraňte před slunečním zářením. Nevystavujte teplotě přesahující 50 °C/122 °F.

- 27 -

P411+235 Skladujte při teplotě nepřesahující … °C/…°F. Uchovávejte v chladu. P501 Odstraňte obsah/obal … Ve výrobě se látky už od 1. 12. 2010 klasifikují a označují podle DSD (Směrnice Rady 67/548/EHS týkající se klasifikace, balení a označování nebezpečných látek). V bezpečnostním listu se používají jak staré výstražné symboly a R-věty (standardní rizikové věty) a S-věty (standardní věty pro bezpečné nakládání), tak musí být uváděny i podle CLP nové výstražné symboly, nové standardní věty o nebezpečnosti tzv. H-věty a pokyny pro bezpečné zacházení, tzv. P-věty.

Směsi mohou být klasifikovány podle DPD (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES týkajících se klasifikace, označování a balení látek a přípravků) až do 1. 6. 2015. Od tohoto data bude klasifikace, balení, označování i u směsí podle CLP.

Článek 9 PRÁCE S CHEMICKÝMI KARCINOGENY

Při práci s chemickými karcinogeny nebo též mutageny je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Většinou se jedná o látky vysoce toxické, které jsou navíc ještě karcinogenní. Podle zákona č. 350/2011 Sb., jsou karcinogenní látky a směsi rozděleny do třech kategorií. Příklad kategorie 1 je benzidin a jeho soli, 2-naftylamin, formaldehyd, ethylenoxid, vinylchlorid a oxid chromový, arzenitý, arzeničný, nikelnatý, kyselina arzeničná a řada dalších chemikálií jako je azbest, dehet černouhelný a hnědouhelný. Z kategorie 2 je to například methyljodid, akrylamid, akrylonitril, dimethylsulfát, ethylenoxid, diazomethan, aflatoxiny a řada dalších. (Nařízení vlády č. 258/2001 Sb., příloha 2).

ZÁKAZY NĚKTERÝCH PRACÍ

Platí zákaz prací s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrobifenylem, azbestem a polychlorovanými bifenyly s výjimkou mono-a dichlorovaných bifenylů a práce se směsmi obsahujícími více než 0,1% 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrobifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a směsi a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo směsi.

Článek 10

PRÁCE S ROZPOUŠTĚDLY S MOŽNOU TVORBOU PEROXIDŮ

1. K tvorbě peroxidů při delším styku s atmosférickým kyslíkem dochází zejména u těchto rozpouštědel: dialkylétery, dioxan, furan, tetrahydrofuran, cellosolvy, glykolétery, 2-propanol a nenasycené uhlovodíky.

2. Práce s uvedenými rozpouštědly musí být prováděny v digestoři se spuštěnými ochrannými skly. Tam, kde není možno z provozních důvodů pracovat v digestoři, musí se při práci používat obličejový štít nebo ochranné brýle.

- 28 -

3. Před operacemi, kde může dojít ke zkoncentrování peroxidů obsažených v rozpouštědlech (vážné nebezpečí výbuchu), musí být rozpouštědla, u nichž byla zjištěna přítomnost peroxidů, před použitím nebo destilací zbavena peroxidů. Účinnost provedené operace je nutno ověřit.

4. Při zahřívání nádob obsahujících uvedená rozpouštědla nesmí být používána topná hnízda ani přímý plamen (nebezpečí místního přehřátí). Musí být použity lázně s vhodnou kapalinou (např. parafinový, silikonový, minerální olej) zahřívané elektrickým vařičem s krytou spirálou.

5. Při destilacích na kolonách se doporučuje pracovat v inertní (např. dusíkové) atmosféře. 6. Při destilaci musí být ponechán v destilační baňce dostatečně velký destilační zbytek,

nejméně deset procent. 7. Pro přechovávání destilovaných rozpouštědel, uvedených v odstavci 1 tohoto článku,

se doporučuje přídavek fenolického antioxidantu. 8. Způsob likvidace odpadů z destilačních zbytků musí být určen před zahájením práce. 9. Do laboratorních výlevek, laboratorních kalichů a jiných laboratorních odtoků se smí vylévat

jen dostatečně naředěná (nejméně 1 : 10) a s vodou dokonale mísitelná rozpouštědla do množství 0,5 litrů (jednorázově). Rozpouštědla, která se s vodou dokonale nemísí, látky výbušné, se do potrubí vylévat nesmějí.

10. Odpadní rozpouštědla, po dokonalém odstranění zbytků samozápalných látek (a neutralizaci), se shromažďují ve výrazně označených nádobách. Používání nádob z plastů na shromažďování odpadních rozpouštědel je zakázáno. Na pracovištích mohou být nádoby uloženy jen na vyhrazeném místě, které podléhá zvýšenému preventivnímu dohledu a musí být pravidelně vyprazdňovány.

11. V laboratořích se smí ukládat organické peroxidy do množství 15 kg, oddělené od ostatních látek.

12. Organické peroxidy, které nevyžadují chlazení, musí být uloženy v schránkách (skříňkách) z nehořlavého materiálu. Schránka musí být umístěna tak, aby nebyla přímo vystavena slunečnímu záření a vlivu jiných zdrojů tepla. V místnosti, kde jsou uloženy organické peroxidy, se nesmí pracovat s otevřeným ohněm.

13. Organické peroxidy, které vyžadují chlazení, se ukládají do chladniček nebo mrazniček. 14. Pro uložení organických peroxidů do hmotnosti 20 kg vyžadujících chlazení (např.

v příručních skladech) lze použít komerčně vyráběné chladničky a mrazničky. 15. Teplota uvnitř chladničky nebo mrazničky musí být samočinně udržována v předepsaném

rozmezí. Překročení dovolených teplot musí být signalizováno do místa stálé obsluhy. Každá chladnička nebo mraznička musí být vybavena na vnější straně teploměrem.

16. Elektrické zařízení chladničky nebo mrazničky se umísťuje vně chladničky nebo mrazničky nebo musí být v nevýbušném provedení.

17. Uzávěr (dvířka, poklop) chladničky nebo mrazničky nesmí být uzamykatelný. 18. Pro skladování organických peroxidů musí být chlazený prostor kapalinotěsný nebo obaly

s kapalnými organickými peroxidy musí být umístěny v nádobách, (např. na podložních mísách z hliníku nebo plastických hmot) schopných pojmout alespoň obsah největšího obalu.

19. Každá chladnička nebo mraznička musí být označena nápisem „organické peroxidy“

- 29 -

a nejvyšší dovolenou teplotou skladování.

Článek 11

PRÁCE S HOŘLAVÝMI KAPALINAMI (ČSN 650201)

1. Rozdělení hořlavých kapalin (ČSN 65 0201) Za hořlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich směsi s definovaným bodem

vzplanutí, které jsou při teplotách výskytu kapalné a lze u nich stanovit bod hoření, tj. za předvídatelných podmínek jsou schopné hořet nebo vytvářet produkty hoření.

Bod (teplota) vzplanutí je nejnižší teplota, při které se za přesně definovaných podmínek vytvoří nad hladinou hořlavé kapaliny takové množství par, že jejich směs se vzduchem přiblížením plamene vzplane a ihned uhasne.

Bod (teplota) hoření je nejnižší teplota, při níž hodnocený vzorek po zažehnutí zkušebním plaménkem vzplane a hoří po stanovenou dobu (zpravidla 5 s). Je vždy vyšší, než teplota vzplanutí. Bod (teplota) vznícení je nejnižší teplota, při které se optimální směs par nebo plynů dané látky se vzduchem za předepsaných podmínek vznítí. Za vznícení se považuje začátek chemické reakce směsi plynu nebo páry se vzduchem za objevení otevřeného plamene (začátek hoření). Při stanovení teploty vznícení se vznícení vyvolá pouze působením tepla, nikoliv iniciačním zdrojem (plamenem nebo jiskrou).

Třída nebezpečnosti Hořlavé kapaliny se podle teploty vzplanutí dělí do čtyř tříd nebezpečnosti dle bodu vzplanutí

ve °C: I. do 21 °C II. od 21 °C do 55 °C včetně III. od 55 °C do 100 °C včetně IV. nad 100 °C

Stanovení teploty vzplanutí a zatřídění hořlavé kapaliny do příslušné třídy nebezpečnosti zajišťuje obvykle výrobce. U dovážených hořlavých kapalin zajišťuje zatřídění do příslušné třídy nebezpečnosti obvykle dovozce. Teplotu vzplanutí stanoví akreditované zkušebny. Hořlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelně stanoven bod vzplanutí, se ve smyslu normy ČSN 65 0201 považují za hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti.

2. Teplotní třídy (ČSN 33 0371) Hořlavé kapaliny se dále dělí podle teploty vznícení do následujících teplotních tříd: T1 - teplota vznícení nad 450 °C, T2 - teplota vznícení 300 až 450 °C, T3 - teplota vznícení 200 až 300 °C, T4 - teplota vznícení 135 až 200 °C, T5 - teplota vznícení 100 až 135 °C, T6 - teplota vznícení 85 až 100 °C.

Teplotní třídy a třídy nebezpečnosti hořlavých kapalin je nutné odlišovat a vždy vyhodnocovat obě charakteristiky. Zejména při čerpání hořlavých kapalin může dojít k

- 30 -

nepříjemnostem. Jsou hořlavé kapaliny, které náleží do stejné třídy nebezpečnosti (např. I. třídy), ale jsou v různých teplotních třídách. To znamená, že jedna látka se vznítí při zahřátí na teplotu 250 °C (T5), ale druhá již při zahřátí na 80 °C (T6).

3. Mezní množství hořlavých kapalin se udávají v hodnotách pro I. třídu nebezpečnosti. Mezní množství hořlavých kapalin ostatních tříd nebezpečnosti se stanoví přepočtem, pokud nejsou uvedeny výslovně určité třídy nebezpečnosti nebo celkové množství hořlavých kapalin všech tříd nebezpečnosti.

Součinitel pro přepočet objemu hořlavých kapalin třída nebezpečnosti součinitel II 5 III 10 IV 100 Poznámka: 100 litrů hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti je ekvivalentní objemu 500 litrů

hořlavé kapaliny II. třídy nebezpečnosti, objemu 1000 litrů hořlavé kapaliny III. třídy nebezpečnosti a objemu 10 000 litrů hořlavé kapaliny IV. třídy nebezpečnosti.

4. Hořlavé kapaliny II., III. a IV. třídy nebezpečnosti, které při skladování, výrobě nebo zpracování jsou zahřívány na teplotu vzplanutí nebo vyšší, se posuzují jako hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti.

5. Na pracovištích-ve stavebně oddělených prostorách dílen, opraven, laboratoří apod. se smí, v jednom požárním úseku, ukládat a používat nejvýše 250 litrů hořlavých kapalin, z toho 50 litrů I. třídy nebezpečnosti. Při používání výlučně hořlavých kapalin IV. třídy nebezpečnosti smí být maximální uložené množství 1000 l. Přepravní obaly rozbitné, se smí používat pouze do objemu 5 l a musí být uloženy v uzavíratelných nehořlavých skříních. Do celkového množství ukládaných kapalin se nezapočítávají aerosolové přípravky, přípravky s obsahem etanolu a kosmetické, hygienické a čisticí prostředky v přepravních obalech do 1 l.

6. Za hořlavé kapaliny, se ve smyslu ČSN 65 0201 považuje za nízkovroucí, jestliže má při atmosférickém tlaku 101 kPa teplotu varu nižší než 50 °C. (Mezi nízkovroucí hořlavé kapaliny patří např.: buta-1,4-diene, cyklopentan, dietyleter, 1,1-dichloretylen, divinyleter, etanthiol, furan, 2-chlorpropan, 3-chlorpropen, isopropylamin, 2-methylbutan, methylenchlorid, methyl-formiát, propylenoxid, sirouhlík, trichlorsilan)

7. Nízkovroucí hořlavé kapaliny lze ukládat na pracovištích pouze odděleně od ostatních hořlavých kapalin, lze je ukládat v rozbitných přepravních obalech pouze do objemu 1 l.

8. Hořlavé kapaliny I. třídy nebezpečnosti za všech teplot a dále hořlavé kapaliny II. třídy nebezpečnosti zahřáté nad teplotu vzplanutí, se smí vytlačovat pomocí vzduchu o přetlaku nejvýše 0,01 MPa, nebo pomocí inertního dopravního plynu (např. CO2, N2) bez omezení přetlaku.

9. Při práci s nepolárními rozpouštědly je třeba vyloučit vznik statické elektřiny. 10. Při zahřívání hořlavých kapalin je třeba posoudit specifické vlastnosti zahřívaného systému

a učinit opatření, která by zamezila vzniku požáru. Zvláštní opatrnost je třeba věnovat práci s éterem a sirouhlíkem.

11. Při zahřívání hořlavých kapalin v baňkách musí být zabráněno utajenému varu. Jako minimální opatření je nutno použít buď varný kamínek nebo varnou skleněnou trubičku.

Při práci ve vakuu brání utajenému varu použití destilační kapiláry, sahající až ke dnu destilační baňky.

- 31 -

12. Při ohřevu hořlavých kapalin v topných lázních s kapalným médiem se volí lázeň tak, aby byla s ohřívanou hořlavou kapalinou mísitelná. Toto ustanovení se nevztahuje na odpařování malých objemů nízkovroucích hořlavých kapalin a na odpařování na stolních rotačních odparkách za vakua, kde může být použito vodních lázní.

13. Při destilaci hořlavých kapalin je zakázáno ponechat aparaturu bez dozoru. Při použití vodního chlazení se musí kontrolovat přívod vody do chladiče.

14. Při separačních pracích, jako filtrace, extrakce, sublimace, adsorpce, odpařování a odstřeďování, pokud se při nich pracuje s hořlavými kapalinami, je třeba zamezit vzniku výbušných směsí v laboratoři a vyloučit zdroje iniciace a požáru.

15. Mixování, mletí a míchání, pokud se pracuje s hořlavými kapalinami nebo látkami s nízkou teplotou vzplanutí, vyžaduje obdobná opatření jako separační procesy. Nesmí dojít k místnímu přehřátí, které může nastat během mletí nebo mísení pevných látek. Je třeba učinit opatření, aby nedošlo k výbuchu nebo požáru způsobenému prachem hořlavých pevných látek nebo parami hořlavých kapalin.

16. Při rozlití hořlavých kapalin se musí okamžitě zhasnout plynové spotřebiče v místnosti (i karmy), vypnout elektrický proud vně místnosti, vyhlásit zákaz vstupu nepovolaným osobám a zajistit dobré větrání (nikoliv na chodbu). Rozlitá hořlavá kapalina se nechá vsáknout do vhodného porézního materiálu, který musí být odklizen na bezpečné místo (prostor skládky). Rozlitá nepolární rozpouštědla je zakázáno roztírat na podlaze nebo podložce z umělých hmot (nebezpečí výboje statické elektřiny!). Pracovníci, kteří provádějí asanaci, se musí chránit proti škodlivým zdravotním vlivům rozlité kapaliny, ostatní, kteří se likvidace nezúčastňují, se nesmí zdržovat v místnosti.

Článek 12

PRÁCE S ALKALICKÝMI KOVY A OXIDAČNÍMI ČINIDLY

1. Před zahájením práce s alkalickými kovy, jejich hydridy a roztoky organokovových sloučenin musí být předem připraveny vhodné hasební prostředky podle pokynů pro případ havárie.

2. Veškeré operace s alkalickými kovy, jejich hydridy, roztoky organokovových sloučenin a silnými oxidačními činidly se musí provádět s ochrannými prostředky pro ochranu očí a obličeje.

3. Před zahájením práce s těmito látkami musí být zkontrolován stav aparatury, především neporušenost zařízení.

4. K chlazení reakčních nádob s alkalickými kovy, organokovy a jejich hydridy je zakázáno používat vodu nebo alkohol.

5. Při otvírání plechovek s hydridy je třeba dbát zvýšené opatrnosti a musí se počítat s přetlakem vodíku. Doporučuje se otvírání nádob vložených do polyethylenového pytle naplněného dusíkem.

6. Silná oxidační činidla se nesmí zahřívat otevřeným plamenem nebo v olejové lázni. 7. Zbytky alkalických kovů, jejich hydridů alkalických kovů a roztoků organokovových

sloučenin po reakcích nebo sušení rozpouštědel musí být ihned likvidovány. Likvidaci alkalických kovů je nutno provádět v digestoři 96% ethanolem, likvidaci draslíku ethanolem je nutno provádět v atmosféře inertního plynu. Hydridy alkalických kovů se likvidují, podle

- 32 -

jejich reaktivity, octanem ethylnatým nebo acetonem. 8. Pro ukládání alkalických kovů a hydridů alkalických kovů je třeba vyhradit kovovou skříň,

umístěnou na požárně bezpečném místě mimo laboratoř. Skříň musí být označena nesmazatelným nápisem a symbolem „nehasit vodou“.

Článek 13

BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY NA SKLADOVÁNÍ 1. Vysoce toxické látky musí být uchovávány tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití, musí být

uzamčeny pod dvojím zámkem a musí být vedena jejich evidence. 2. Látky, které reagují se sklem nebo se ve styku s ním rozkládají, se musí uchovávat

v nádobách z plastů, kovu nebo ve skleněných nádobách uvnitř opatřených vrstvou parafínu. 3. Látky, které se světlem rozkládají, musí být ukládány v nádobách z tmavého skla nebo

neprůsvitného materiálu. Nádoby s kapalinami, kde zaoblení působí jak spojná čočka, se musí chránit před slunečními paprsky.

4. Alkalické kovy musí být uloženy pod vrstvou inertní vysokovroucí kapaliny a bílý fosfor pod vrstvou vody.

5. Pro ukládání alkalických kovů a hydridů alkalických kovů je třeba vyhradit kovovou skříň mimo laboratoř.

6. Skleněné nádoby, ve kterých se přechovávají samozápalné látky, musí být uloženy v nerozbitném obalu takových rozměrů, aby v případě rozbití skleněné nádoby zůstala samozápalná látka pod ochrannou kapalinou.

7. Odděleně musí být ukládány látky nebezpečné výbuchem a látky, které spolu nebezpečně reagují.

8. Nádoby s agresivními kapalinami musí být ukládány tak, aby byly bezpečně dosažitelné všemi pracovníky laboratoře.

9. Při přechovávání bromu musí být zabráněno úniku jeho par do okolního prostoru.

LABORATORNÍ CHEMIKÁLIE – NEVHODNÉ UKLÁDÁNÍ

1. Odděleně, podle chemické povahy musí být ukládány látky nebezpečné výbuchem a látky, které vzájemně nebezpečně reagují. Příklady nevhodných kombinací uložení chemikálií jsou uvedeny v odstavci 2.

2. Látky, uvedené v levé části této tabulky, nesmí přijít do styku s látkami v pravé části tabulky a naopak.

Organokovové sloučeniny, hydridy kovů, sodík, draslík a další látky, u nichž při poškození obalu může dojít k samovznícení

Všechna hořlavá rozpouštědla

Aminy, chemikálie v kovových a papírových obalech a předměty podléhající korozi

Sloučeniny, uvolňující plynné zplodiny kyselé povahy, jako jsou chloridy karbonových sulfonových kyselin, chlormravenčany, halogen-vodíkové

- 33 -

kyseliny apod.

Síra, fosfor, kovové prášky, uhlí, saze, hořlavé kapaliny, alkalické kovy, kovy žíravých zemin, hořčík, elektron, karbid vápníku, pryskyřice

Oxidovadla

Silná oxidační činidla jako kyselina dusičná, brom, peroxid vodíku, oxid chromový

Methanol, ethanol, další alkoholy, aceton a další ketony, formaldehyd a další aldehydy

Benzen a jeho deriváty, práškové kovy, fosfor a další snadno bromovatelné látky Brom

Kyseliny, halogeny Amoniak

Snadno oxidovatelné a hořlavé látky v rozptýleném stavu (síra, práškové kovy, karborafin, apod.) Dusičnan amonný

Chlorid uhličitý a ostatní chlorované uhlovodíky, vodné roztoky Alkalické kovy, kovy alkalických zemin

Kyseliny, práškové kovy, síra, jemně rozptýlené organické látky nebo látky snadno zápalné, červený fosfor

Chlorečnany

Tuky, oleje, oxidovadla Kovové prášky, bronze

Zápalné kapaliny a nitrovatelné látky, oleje, kovové prášky, fosfor, silné báze Kyselina dusičná

Organická rozpouštědla, papír, dřevo, mazadla a minerální oleje, silná dehydratační činidla, snadno oxidovatelné látky

Kyselina chloristá

Kyselina dusičná, chlorečnany, kovové prášky, látky bazické Kyselina sírová koncentrovaná

Snadno oxidovatelné organické látky, kovové prášky, síra, kyselina sírová Manganistan draselný

Většina přechodných kovů nebo jejich solí, všechny zápalné kapaliny, zápalné látky, anilín, nitromethan, glycerín, oleje, pryskyřice, bavlna, dřevěný prach, uhlí

Peroxid vodíku

Článek 14

LABORATORNÍ ODPADY

- 34 -

1. V laboratořích se třídí odpad podle původu – papír, filtrační papír, znečištěný filtrační papír, sklo bílé, sklo tmavé a běžný odpad. Kapalný odpad je rozdělen podle druhu chemikálií pro zředěné vysoce toxické látky, speciální pro sloučeniny rtuti, stříbra a dalších vysoce toxických látek.

2. Do nádob na odpadky se nesmějí vhazovat látky, které mohou způsobit požár nebo samovznícení. Do nádob na odpadní sklo u sklářských kahanů je zakázáno odhazovat hořlavý materiál. Nádoby na odpadky musí být kovové s poklopem.

3. Střepy a odpad s ostrými hranami musí být ukládány do zvláštní nádoby. Také na skládce musí být ukládány odděleně.

4. Odpad znečištěný oleji (textil, piliny, apod.) nebo hořlavými látkami se musí ukládat do plechových nádob s poklopem. Doporučuje se, aby tyto nádoby byly na nožičkách.

5. Odpadní rozpouštědla se po odstranění zbytků samozápalných látek a neutralizaci shromažďují ve zřetelně označených nádobách.

6. Nakládání a manipulaci s chemickými odpady řeší v plném rozsahu Směrnice Univerzity Pardubice č. 5/2009 - Nakládání a manipulace s odpady.

Článek 15

PRÁCE S TECHNICKÝMI PLYNY

MÍSTNÍ PROVOZNÍ ŘÁD PRO TLAKOVÉ STANICE A ROZVODY TECHNICKÝCH PLYNŮ

1. Vlastnosti jednotlivých, nejčastěji používaných plynů

- hustota (při 0°C a 101,3 kPa), 1,429 kg/m3, bod tání -218°C, bod varu 183,6°C. Kyslík - O2

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nejedovatý a nehořlavý, hoření podporuje a s hořlavými plyny tvoří výbušné směsi. Stlačený kyslík má silnější oxidační účinky. Ve stlačené kyslíkové atmosféře se samovolně vzněcují oleje a tuky. Kapalný kyslík je světle modrý a velmi rychle přechází do plynného stavu. Ve styku s organickými látkami krajně nebezpečný při dotyku vznikají popáleniny, tvoří se výbušné směsi. Kyslík se vyrábí buď jako technický nebo jako lékařský.

- hustota (při 0°C a tlaku 101,3 kPa) 1,978 kg/m3, bod tání 102,4°C, bod varu -88,5°C. Oxid dusný - N2O

Bezbarvý plyn, nehořlavý, s příjemnou vůní a sladkou příchutí, netoxický, narkotický. Při teplotě nad 500°C se stává silným oxidačním činidlem. Směsi se čpavkem nebo vodou při zahřátí vybuchují. V lékařství je znám pod názvem rajský plyn. Po delší době vdechování bez kyslíku může způsobit i zadušení. Oxid dusný se dopravuje a skladuje zkapalněný v ocelových tlakových lahvích. Vodík - H2 - hustota (při 0°C a 101,3 kPa) 0,0899 kg/m3, bod tání -259,2°C, bod varu 252,8°C.

Hořlavý, bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Při rozpínání plynu se tvoří velmi rychle výbušné směsi plynu se vzduchem, které se při expanzi mohou samy vznítit. Plyn je velmi snadno zápalný, kapalný plyn přechází velmi rychle do plynné fáze. Při -252,8°C (bod varu) přechází zkapalněný vodík do plynného stavu. Pokud kapalina dosáhne vyšší teploty, může dojít k výbuchu.

- 35 -

- hustota (při 0°C a 101,3 kPa) 1,2506 kg/m3, bod tání -210°C, bod varu 195,8°C. Dusík - N2

Dusík je netečný, nehořlavý a bezbarvý plyn, bez chuti a bez zápachu. Je dodáván jako stlačený v kovových tlakových nádobách. Je lehčí než vzduch. Při rozpínání plynu mohou krátkodobě vznikat mlhy. Dusík jako součást vzduchu (ve směsi s 21 % kyslíku) je neškodný plyn. Při snížení obsahu kyslíku ve vzduchu pod 16 % obj. se začínají projevovat první příznaky dušení, charakterizované na začátku prohloubeným a zrychleným dýcháním, snížením pozornosti, neschopnosti jasného myšlení a nepřesností při vykonávané práci. Později dochází k sníženému vnímání bolesti, zakalenému vědomí, až k bezvědomí. Při práci v uzavřených prostorách nebo při vstupu do prostorů, kde je možnost zamoření dusíkem, musí být nejdříve ověřena nezávadnost ovzduší. V opačném případě je nutno používat izolační dýchací přístroj se stlačeným vzduchem, regenerační s chemicky vázaným kyslíkem nebo hadicový se stálým přívodem čerstvého vzduchu.

- spec. hmotnost 1,977 kg/m3. Kysličník uhličitý - CO2

Bezbarvý plyn nakyslé chuti a štiplavého zápachu, je nehořlavý, v tuhém stavu je to bílá, tvrdá hmota. Za obyčejné teploty se mění v plyn. Tlumí hoření - při 4 % CO2 ve vzduchu uhasíná hořící plamen. Není jedovatý, ale brání dýchání. Při obsahu 15 % CO2 v ovzduší se člověk zadusí.

- spec. hmotnost 1,293 kg/m3 . Stlačený vzduch - SV

Vzduch je směs několika plynů, bezbarvý, bez zápachu. Jeho kvalita závisí na způsobu výroby. Pro zdravotnické účely musí mít odpovídající stupeň čistoty. Nesmí obsahovat mastnoty. Ve zdravotnictví se používá k pohonu přístrojů a k mísení s kyslíkem pro dýchání.

Podtlak se získává odčerpáním vzduchu v rozvodu pomocí vývěv. Vakuum - Va

Vzácné plyny Helium, neon, argon, krypton, xenon, radon. Jsou to plyny bezbarvé, bez zápachu, chemicky netečné, radon je radioaktivní. Jsou používány ve světelné technice, při svařování k vytvoření ochranné atmosféry.

- hustota (při 0°C a 101,3 kPa) 1,7873 kg/m3, bod tání -189,3°C, bod varu 185,9°C. Argon - Ar

Nehořlavý, bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu. Plyn může být stlačený nebo zkapalněný. Zkapalněný přechází velmi rychle do plynné fáze. Při tomto přechodu se vytvoří nedostatek vzdušného kyslíku a hrozí nebezpečí zadušení. Plynný argon je za normálního tlaku netečný. Ve směsi se vzduchem vytěsňuje kyslík, proto při úniku argonu v uzavřených prostorách dochází ke snížení obsahu kyslíku, projevují se příznaky dušení charakterizované zpočátku zrychleným dýcháním, sníženou pozorností a nepřesností při vykonávání prací. Později dochází ke sníženému vnímání bolesti, k zakalenému vědomí až bezvědomí. Při případném úniku vykázat z ohroženého prostoru všechny nepovolané osoby. Pro práci používat izolační dýchací přístroj se stlačeným vzduchem, regenerační s chemicky vázaným kyslíkem nebo hadicový se stálým přívodem čerstvého vzduchu.

Helium je bezbarvý a mimořádně chemicky netečný plyn, protože jeho valenční elektrony zcela zaplňují valenční orbital 1s a znemožňují tak reakci s jinými prvky. Tvoří pouze jednoatomové molekuly a je těžko zkapalnitelný. Průmyslově se helium vyrábí frakční destilací některých ložisek zemního plynu. V malém množství se helium vyskytuje v zemské

Helium - He

- 36 -

atmosféře (0,524 ml ve 100 l vzduchu), v radioaktivních horninách či zemském plynu. Nejvíce se však nachází ve vesmíru, kde tvoří značnou část atmosféry sluncí. Helium se používá hlavně k dosažení velmi nízkých teplot, k vytvoření inertní atmosféry při svařování hliníku a hořčíku, popř. jejich slitin a také při práci s hořlavinami.

- spec. hmotnost 1,1 kg/m3. Acetylen - C2 H2

Acetylen je nenasycený uhlovodík, bezbarvý plyn, čistý je skoro bez zápachu, není jedovatý, ale má narkotické účinky. Směsi acetylenu se vzduchem a kyslíkem jsou prudce výbušné. Technický acetylen má charakteristický zápach způsobený nečistotami jako jsou sirné sloučeniny a fosforvodík. Při prudkém otevření lahvového ventilu může dojít za určitých okolností k samovznícení. Při reakci acetylenu s mědí a jejími slitinami do obsahu 60 %, stříbrem, chlórem a rtutí se tvoří v suchém stavu acetylidy, které jsou výbušné.

2. Vybavení tlakové nádoby

Každá tlaková nádoba k dopravě plynů (láhev kovová) musí být vybavena alespoň jedním uzavíracím ventilem, který tvoří výstroj tlakové láhve, pokud není stanoveno jinak. K další výstroji patří např. další uzavírací ventil, pojistné ventily, armatury, regulační propojovací potrubí atd. sloužící k ovládání, řízení, kontrole, regulaci a zajištění bezpečného provozu tlakové láhve k dopravě plynů.

Toto barevné značení je předepsáno pouze pro horní zaoblenou část láhve. Velké písmeno N poukazuje na barevné značení a je na horní zaoblené části lahve provedeno dvakrát, vždy na protilehlých stranách láhve. Bližší údaje jsou uvedeny na nálepce s označením nebezpečného zboží na horní válcové části láhve.

Barevné označování tlakových nádob k přepravě plynu.

Vodík - červená Acetylen - kaštanová s písmenem N Kyslík - bílá s písmenem N Argon - tmavě zelená s písmenem N Oxid uhličitý - šedá s písmenem N Dusík - černá s písmenem N Helium - hnědá s písmenem N Xenon, krypton, neon - jasně zelená s písmenem N Formovací plyn (směs dusík/vodík) - červená s písmenem N Směs argon/oxid uhličitý - jasně zelená s písmenem N Stlačený vzduch - jasně zelená s písmenem N

3. Provozně - bezpečnostní předpisy pro manipulaci s jednotlivými lahvemi, jejich

vyprazdňování, skladování a dopravu Lahve jsou nádoby s hrdly o hmotnosti nejvýše 150 kg bez náplně a výstroje, jejichž celková délka nepřesahuje 2 m a poměr délky k vnějšímu průměru nepřesahuje hodnotu 8 Baterie lahví• Lahve musí být vždy zajištěny vhodným způsobem proti převržení.

je spojení tří a více lahví do společného sběrného potrubí

• Venku smí být lahve skladovány pouze dočasně pro provozní účely a jen jsou-li chráněny vhodným způsobem před účinky slunečního záření, před povětrnostními vlivy a proti neoprávněné manipulaci.

- 37 -

• V okruhu 10 metrů od tlakové stanice nebo skladu lahví je zakázáno ukládat jakékoliv hořlavé látky a provádět práce s otevřeným ohněm bez povolení provozovatele.

• Lahve nesmí být skladovány společně s látkami hořlavými, kyselinami, louhy, apod. • Prázdné lahve musí být skladovány za stejných podmínek jako lahve plné. • Ve skladu lahví musí být vyvěšeny provozně-bezpečnostní předpisy. • Sklady musí být označeny nápisy: „Zákaz vstupu nepovolaným osobám“, „Zákaz

manipulace s otevřeným ohněm a mastnotami“, „Ochranné pásmo 10 m“ a max. počet skladovaných lahví.

• Ve skladech, kde jsou společně skladovány plné i prázdné lahve, musí být skladovány odděleně, místa pro uložení lahví musí být opatřena tabulkami - plné lahve, - prázdné lahve.

• Lahve musí být chráněny před nárazem a nesmí se s nimi házet. • Sklady lahví, výfuky pojistných ventilů a rozvodná potrubí je nutné chránit proti

atmosférickým přepětím. • Zásobní lahve opatřené snímatelným kloboučkem musí mít tento klobouček nasazený. • Lahve a sudy musí být chráněny před nárazem, pádem a nesmí se s nimi házet. • Přenášet láhve o celkové hmotnosti větší než 50 kg (včetně) smí nejméně dvě osoby

fyzicky pro tuto práci způsobilé. • Doprava nádob na plyny nákladními výtahy je dovolena jen za náležitých bezpečnostních

opatření, nádoby je nutno zajistit zejména proti převržení a samovolnému posunutí. • Pracovník je povinen před použitím lahev zkontrolovat, zjistí-li závadu, vrátí lahev zpět

do plnírny s uvedením druhu závady. • Místnosti a prostory, kde jsou umístěny provozní a zásobní lahve, musí být větrané.

Větrání musí být tak účinné, aby se za normálních okolností nevytvořila v místnosti koncentrace nebezpečná z hlediska požárního i hygienického.

• Lahve musí být umístěny od sálavých zdrojů tak daleko, aby jejich povrchová teplota nepřesáhla 40°C, od zdrojů otevřeného ohně musí být vzdáleny min. 3 m.

• V laboratoři mohou být umístěny jen lahve s technickými plyny, které jsou pro provoz nezbytné. Nepotřebné nebo prázdné láhve se musí odstranit.

• Proti pádu musí být lahve zajištěny v horní polovině lahve třmeny nebo řetízky nebo musí být umístěny ve stabilních nebo pojízdných stojanech.

• Dveře místnosti, v nichž se vyskytují láhve se stlačenými a jinými plyny, musí být označeny bezpečnostní tabulkou s uvedením druhu a počtu lahví.

• Pracovníci při plnění, vyprazdňování, skladování a dopravě na pracoviště a dopravní prostředky musí být podle druhu plynu a charakteru práce vybaveni ochrannými pracovními prostředky (např. plynová maska, apod.).

• Před zahájením práce s technickými plyny musí být zajištěna větratelnost, připraveny vhodné ochranné, hasební a asanační prostředky, překontrolováno těsnění a funkce redukčních ventilů a těsnění aparatur.

• V jednom požárním úseku nesmí být celkový počet lahví větší, než 24 lahví (přepočteno na lahve s vnitřním objemem 50 l).

• Při práci s technickými plyny je zakázáno: používat lahve, u nichž prošla lhůta periodické zkoušky nebo poškozené lahve, používat nevhodné nebo poškozené redukční ventily, při otevírání a zavírání ventilů používat hrubé násilí nebo nevhodné nástroje včetně

trubkových nástavců, používat lahve k jiným účelům nebo na jiné plyny, než pro které jsou určeny,

- 38 -

lahve a ventily opravovat nebo měnit jejich označení, volné vypouštění plynů v uzavřených prostorách, kromě případů, kdy je toto součástí

pracovního postupu (např. při plynové chromatografii). urychlovat vypouštění plynů zahříváním s výjimkou vodní nebo vzdušné lázně

s maximální teplotou pro: o methylchlorid 25°C o oxid uhličitý 30°C o chlór 35°C o ostatní 40°C o lahve s propan-butanem se zahřívat nesmí

• Při odběru vzorků zkapalněných plynů do tlakových lahví je třeba kontrolovat dodržení maximální povolené hmotnosti náplně.

• Skleněné Dewarovy nádoby musí být opatřeny plechovým ochranným krytem, kovové Dewarovy nádoby musí být při dopravě a při přenášení opatřeny krytem hrdla tak, aby zplyněné podíly mohly uniknout, ale aby nemohla vystříknout kapalina.

• Je zakázáno umísťovat provozní a zásobní lahve v bytech, ve sklepních a suterénních prostorách, v průjezdech, na únikových cestách a schodištích, v kancelářích a šatnách, kuchyních, jídelnách, sociálních zařízeních, garážích, kotelnách, světlících, v objektech s hořlavými konstrukcemi, v nevětraných a obtížně přístupných prostorech a na veřejně přístupných místech.

• Po použití lahve a sudu se musí ventil těsně uzavřít a pro hořlavé, jedovaté a žíravé plyny (kromě acetylenu a vodíku) se přípojka ventilu pojistí závěrnou maticí s těsněním.

• Po použití lahve se musí ventil těsně uzavřít a v lahvi musí zůstat zbytkový přetlak min. 50 kPa.

• Naplněné lahve a sudy, sklady lahví, výfuky pojistných ventilů a rozvodná potrubí, musí být vždy chráněny vhodným způsobem před účinkem slunečního záření.

• Pracovníci, kteří vyprazdňují jednotlivé lahve nebo jinak s nimi manipulují (skladování, doprava, apod.), musí být před pověřením touto činností a pravidelně jednou za 3 roky prokazatelně poučeni v rozsahu pokynů k obsluze. Poučení zajišťují vedoucí zaměstnanci jednotlivých pracovišť.

• Pracovníci jsou povinni udržovat pořádek všude tam, kde se s lahvemi manipuluje. • Zkoušky, opravy a údržbu nádob na plyny mohou provádět pouze oprávněné organizace.

4. Manipulace s láhvemi:

• S lahvemi smí manipulovat osoba pověřená obsluhou. • Lahve musí být k tomuto účelu na určeném místě. • Musí být řádně uchyceny ve svislé (stojaté) poloze (nesmí se při kolizi s pracovníkem

laboratoře vyvrátit či mu jinak ublížit). • Při manipulaci musí být lahve uzavřené. • Po připojení k rozvodu a vpuštění plynu musí pracovník provádějící napojení

překontrolovat těsnost napojení, např. pěnotvorným prostředkem (v případě úniku plynu se budou tvořit na netěsném spoji bublinky). V tomto případě se musí napojení opakovat.

• Před odpojením lahve se musí v prvním případě uzavřít ventil na láhvi. • Při manipulaci s lahvemi dbát zvýšené bezpečnosti a obezřetnosti.

5. Pokyny pro uvedení zařízení do provozu

Nejdříve zkontrolujeme, zda jsou uzavřeny všechny ventily v tlakové stanici. Potom pomocí

- 39 -

připojovacích spirál připojíme jednotlivé lahve do baterie a otevřením lahvových ventilů vpustíme tlak do baterie. Provedeme kontrolu těsnosti připojení jednotlivých lahví, otevřeme vysokotlaký ventil baterie, čímž se vysoký tlak dostane před uzavírací ventily dvouokruhového redukčního panelu. Zvolíme větev, kterou budeme provozovat a otevřeme příslušný uzavírací ventil, a tak se vysoký tlak dostane až před redukční ventil. Po ustálení tlaku nastavíme regulačním šroubem redukčního ventilu požadovaný provozní tlak max. 0,45 MPa. Potom zvolna otevřeme uzavírací ventil do rozvodu a pozvolna naplníme rozvod příslušným médiem. Všechny otevřené ventily označíme tabulkami - otevřeno -, uzavřené ventily označíme tabulkami - zavřeno -. Tím je rozvod připraven k použití. Při otevírání ventilů se musí vyčkat, až se vyrovnají tlaky před ventilem a za ním, teprve potom se ventil může otevřít na plnou hodnotu. Při manipulaci s ventily, i jednotlivými lahvemi je vhodné, aby pracovník zaujal takové postavení, aby v případě výronu kyslíku nebo při vyražení vřetene kyslíku stál mimo jeho pravděpodobnou dráhu.

6. Bezpečnostní zásady pro provoz a obsluhu rozvodů plynů

• při práci s rozvody medicinálních plynů musí být zachována čistota, zejména musí být zajištěno naprosté vyloučení tuků

• v uzavřených prostorách nesmí být aplikován kyslík ani jiné plyny tak, aby došlo k nekontrolovanému zvýšení koncentrace, musí se důsledně dbát, aby nedošlo ke zvýšení koncentrace v důsledku netěsnosti apod.

• do žádného zařízení nesmí být vpouštěn střídavě kyslík a jiný plyn, u něhož není jistota, že je tukuprostý

• všechny ventily u rozvodů musí být uzavírány a otevírány velmi zvolna • při otevírání se musí vyčkat, až se vyrovnají tlaky před ním a za ním, teprve pak můžeme

ventil otevřít na plnou hodnotu • při manipulaci s ventily a lahvemi je vhodné volit takové postavení obsluhy, aby při

případném výronu plynu stál pracovník mimo jeho pravděpodobnou dráhu • každý nebezpečný nebo nenormální stav rozvodu musí být ohlášen obsluze rozvodu,

popřípadě vedení organizace provozující rozvod • na rozvodech nesmí být prováděny jakékoliv neodborné zásahy • při provozu musí být dbáno pokynů a doporučení dodavatele rozvodu, popřípadě výrobců

jednotlivých prvků obsažených v rozvodech • musí být zabráněno tomu, aby s rozvody manipulovaly neoprávněné osoby • v místech, kde je rozvod veden pod omítkou, nesmí být prováděny zásahy, při kterých by

vzniklo nebezpečí poškození rozvodů • nepřipustit žádné unikání kyslíku, nepřipustit, aby kyslík nafoukal do částí oděvů nebo

jiných látek a porézních hmot (vytváří se tím nebezpečná kombinace) • pracovníci v objektech, kde jsou instalovány rozvody mediplynů, musí být seznámeni se

způsoby uzavření jednotlivých částí rozvodů tak, aby v případě nebezpečí mohly provést potřebný zásah

• s těmito zásadami musí být seznámen každý pracovník, který bude s rozvody přicházet do styku, znalost těchto zásad musí být podle potřeby obnovována a doplňována.

7. Pokyny pro případ poruchy, havárie nebo požáru

• uzavřít přívod plynu před místem poškození rozvodu • z okolí úniku odstranit všechny případné zdroje vznícení, prostor intenzivně větrat

- 40 -

• došlo-li k požáru, je nutno uvést v činnosti nejbližší požární tlačítko, požár ohlásit na recepci FChT a provést požární zásah pomocí hasicích přístrojů.

8. Obsluha je povinna 1 x denně (na konci pracovního dne):

• provést vizuální kontrolu stavu instalovaného zařízení • zkontrolovat uzavření uzávěru plynů laboratoře • zkontrolovat uzavření jednotlivých jehlových laboratorních uzávěrů plynů na pracovních

stolech a v digestořích • zkontrolovat uzavření jednotlivých lahví ventilem na lahvi technických plynů

v laboratořích • každý nebezpečný nebo nenormální stav zařízení musí být ihned oznámen pracovníkům

obsluhy zařízení nebo vedení organizace provozující zařízení.

9. Obsluha musí splňovat: Každý, kdo manipuluje s plynovým zařízením, musí být proškolen. Platnost proškolení je 3 roky. Každý z těchto pracovníků zodpovídá za provoz plynových zařízení na jím užívaném pracovišti.

10. Pracovní ochranné pomůcky - vybavení laboratoří při práci s technickými plyny

• lékárnička první pomoci (min. jedna lékárnička na každém podlaží) • ochranné rukavice • ochranné brýle • ochranný plášť

Článek 16

TOPNÉ PLYNY (ZEMNÍ PLYN)

1. Prostor, kde je umístěn hlavní uzávěr plynu, musí být trvale přístupný, větratelný a trvale označen tabulkou podle nebo nápisem „Hlavní uzávěr plynu“, popř. zkratkou HUP. Přístup k hlavnímu uzávěru v objektu musí být označen od míst vstupu do objektu. Označení se v trase k hlavnímu uzávěru umísťuje tak, aby byl přístup jednoznačně určen.

2. Před každým plynovým spotřebičem musí být instalován uzávěr v téže místnosti jako spotřebič.

Nejdelší vzdálenost mezi uzávěrem a vlastním spotřebičem je 1,5 metru. Za uzávěrem musí být šroubení (kromě hadicových kohoutů a bezpečnostních hadic), na které se spotřebič připojuje.

3. Ovládací prvky (klíč) uzávěru musí být k dispozici v prostoru, kde jsou instalovány uzávěry, a to pro každý druh a velikost uzávěru.

4. Připojovat lze jen plynové spotřebiče schválené státní zkušebnou. Všechna topidla a průtokové ohřívače musí být vybaveny pojistkami plamene.

5. Instalace a umístění plynových spotřebičů musí z hlediska požární bezpečnosti odpovídat ČSN 06 1008.

6. Plynové spotřebiče se připojují k plynovodům podle návodu pro montáž, vydaného výrobcem spotřebiče. Přednostně se připojují napevno, např. závitovým spojem k

- 41 -

plynovodu. Dále je možno pro připojení spotřebičů použít připojení bezpečnostní hadice se zástrčkou

a zásuvkou, hadice se závitovými spoji nebo hadice určené pro použití na topné plyny, které musí být na obou koncích zajištěny proti sesmeknutí páskovými svorkami. Všechny hadice pro připojení musí být schváleny příslušnou státní zkušebnou. Při odpojení spotřebiče musí být vývod z plynovodu uzavřen plynotěsně zátkou nebo víčkem.

7. Spotřebiče musí být instalovány tak, aby byl zajištěn volný přístup k ovládacím a uzavíracím orgánům. Pokud je připojení spotřebiče provedeno bezpečnostní hadicí, hadicí se šroubením nebo hadicí plynovou, nesmí být tento spoj ohrožován tepelnými vlivy.

8. Zjistí-li se v uzavřené místnosti nebo v jiných prostorách charakteristický zápach topného plynu nebo je-li z jiného důvodu podezření, že plyn uniká, musí ihned ten, kdo tuto skutečnost zjistil nebo nabyl takového podezření, zajistit, aby v místnosti nebyl otevřený oheň, žhavá tělesa a jiné podobné zdroje zapálení. Dále aby byly uzavřeny plynové uzávěry a vyvětrány postižené místnosti i přilehlé prostory.

9. Při úniku plynných paliv (např. zemního plynu a svítiplynu) musí být uzavřen přívod plynu, vypnut elektrický proud vně ohroženého prostoru, vyhlášen zákaz kouření, zabránit vstupu nepovolaným osobám a vyvětrat pracoviště (zamořený prostor).

10. Při hledání netěsnosti na plynovodu, který je v provozu, nesmí být použit plamen. Malé netěsnosti se zjistí pomocí detektoru plynu nebo pěnivými látkami.

Kontrola těsnosti za provozu provozním přetlakem plynu, prováděná v rámci kontrol a revizí odběrného plynového zařízení, se provádí jedním z následujících způsobů:

a) pěnivými látkami b) detektorem plynu c) přezkoušením

11. Hlavní uzávěr může v naléhavém havarijním případě uzavřít kterákoliv osoba. 12. Byl-li hlavní uzávěr nebo uzávěr na domovním plynovodu z jakýchkoliv důvodů uzavřen

(např. oprava, havárie, apod.), může být znovu otevřen teprve po odstranění veškerých závad a po zjištění, že jsou uzavřeny všechny vývody plynovodu.

13. Uzávěry může otevřít po odstranění všech závad a přezkoušení těsnosti pouze oprávněná organizace.

14. Zapálené kahany je zakázáno nechat hořet bez dozoru. Prošlehne-li plamen dovnitř kahanu nebo dojde-li k ulétnutí plamene, musí se okamžitě uzavřít přívod plynu a kahan seřídit.

Článek 17

TLAKOVÉ NÁDOBY STABILNÍ (TNS)

Charakteristika:

• tlaková nádoba je nádoba, na jejíž stěny působí plyny nebo páry o tlaku větším, než atmosférickém nebo kapaliny o tlaku větším, než hydrostatickém

• za TNS se považuje taková, která: a) nemění své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku b) je přenosná, převozná, popř. pojízdná, pokud je trvale spojena se zdrojem tlaku

(nejde o kovové tlakové nádoby k dopravě plynu)

- 42 -

1. TNS lze uvést do provozu pouze po provedení tlakové zkoušky, výchozí revize, je-li k TNS pasport a předepsaná dokumentace a vyhovuje-li výstroj a příslušenství příslušné dokumentaci. TNS musí být umístěna tak, aby byl volný přístup k armaturám a továrnímu štítku.

2. Ke každé TNS je nutno mít předepsanou dokumentaci (pasport, revizní záznamy, provozní deník, příp. provozní pokyny a písemné pověření zaměstnance odpovědného za bezpečný a hospodárný provoz TNS). O výsledcích kontrol činnosti tlakoměrů (nulování), kontroly průchodnosti pojistných ventilů a kontrol stavoznaků pořizuje obsluha TNS záznam do provozního deníku.

3. Stavoznak musí být viditelný, bezpečně přístupný a chráněný proti poškození a udržován tak, aby byla zaručena jeho správná funkce. Musí mít vyznačení „Nejnižší stav“.

4. Tlakoměr musí být bezpečně přístupný, údaje na něm čitelné. Na stupnici tlakoměru vyznačen max. přípustný pracovní přetlak (červenou ryskou apod.). Musí být vybaven armaturou, umožňující jeho kontrolu za provozu (např. trojcestný kohout).

5. Kontrolu správné činnosti tlakoměru na TNS je nutno provádět nejméně 1x za 3 měsíce. 6. Dodržovat zákaz přetěžování pojistných ventilů. Průchodnost zkoušet za provozu TNS

nadlehčením kuželky nejméně 1x za měsíc (platí pro TNS s pracovním přetlakem do 4 MPa).

7. TNS, pracující s přehřátými parami nebo kapalinou o teplotě nad 50°C, musí být vybaveny teploměrem s označením maximální nebo minimální teploty (červenou ryskou). Teplota musí být řízena tak, aby nebyla překročena max. dovolená teplota.

8. Za provoz TNS musí být ustanoven odpovědný zaměstnanec starší 18 let, prokazatelně zaškolen a přezkoušen. Jeho znalosti musí být prověřeny nejméně 1x za 3 roky.

9. Revize a zkoušky TNS v provozu vykonává jen revizní technik.

Článek 18

ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ

1. Laboratoře jsou prostory bez nebezpečí výbuchu. Větráním, odsáváním nebo jiným způsobem musí být zabráněno vytvoření výbušné směsi v nebezpečném množství.

2. Pro obsluhu a práci na elektrických zařízeních platí ustanovení ČSN EN 50110-1. 3. Osoby bez elektrotechnické kvalifikace – jsou osoby, které neabsolvovaly nižší, střední nebo

vysokou školu elektrotechnického oboru, nejsou vyučeny v elektrotechnickém oboru a ani nebyly prokazatelně poučeny a obeznámeny s obsluhou a prací na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti.

4. Osoby bez elektrotechnické kvalifikace nesmí pracovat na nekrytých živých částech elektrického zařízení, ani se jich dotýkat přímo nebo jakýmkoliv předmětem (netýká se elektrických zařízení s bezpečným napětím nebo bezpečným proudem a výrobou elektrických zařízení).

5. Osoby bez elektrotechnické kvalifikace mohou samy obsluhovat elektrická zařízení malého a nízkého napětí (mn a nn), která jsou provedena tak, že při jejich obsluze nemohou přijít do styku s nekrytými živými částmi elektrického zařízení pod napětím, s výjimkou proudu a napětí bezpečného.

- 43 -

Tyto osoby mohou zapínat a vypínat jednoduchá el. zařízení. Za vypnutého stavu el. zařízení mohou přemísťovat a prodlužovat pohyblivé přívody spojovacími šňůrami opatřenými příslušnými spojovacími částmi (pohyblivé zásuvky a vidlice), vyměňovat přetavené vložky závitových a přístrojových pojistek jen za nové vložky stejné hodnoty (nesmí přetavené vložky opravovat), vyměňovat žárovky, udržovat el. spotřebiče podle návodu výrobce, apod.

Osoby bez elektrotechnické kvalifikace smí vykonávat udržovací práce (čištění, mazání, běžné prohlídky bez rozebírání pomocí nástrojů, apod.), ale vždy jen při vypnutém stavu elektrického zařízení.

Zasahování do elektrického zařízení může způsobit úraz elektrickým proudem, požár, popř. výbuch, a proto je zakázáno.

6. Před přemísťováním nebo pojížděním pracovních strojů nebo spotřebičů, připojených na elektrickou síť pohyblivým přívodem s vidlicí, se musí provést bezpečné odpojení od sítě vytažením vidlice ze zásuvky (aby nemohlo dojít k přerušení nebo vytržení připojených vodičů).

Tento požadavek se nevztahuje na taková zařízení, která jsou k tomu účelu zvlášť konstruována a uzpůsobena, jako např. svítidla, některé spotřebiče pro domácnost, ruční elektromechanické nářadí apod.

7. Při obsluze elektrického zařízení musí obsluhující dbát na příslušné návody a instrukce a místní provozní předpisy k jeho používání, jakož i na to, aby zařízení nebylo nadměrně přetěžováno nebo jinak poškozováno.

Zjistí-li se při obsluze závada na zařízeních (např. poškození izolace, zápach po spálenině, kouř, neobvykle hlučný anebo nárazový chod el. zařízení, silné bručení, trhavý rozběh, nadměrné oteplení některé části el. zařízení, jiskření, brnění od elektrického proudu), musí se el. zařízení ihned vypnout a závada ohlásit údržbě elektrického zařízení nebo nadřízenému pracovníkovi. Poškozená elektrická zařízení se nesmí používat.

8. Při zjištění výskytu statické elektřiny u elektrických i u neelektrických zařízení, projevující se např. elektrickými jiskrami, sršením nebo výbojem mezi částmi zařízení nebo mezi pracujícími a zařízením, je nutné na tento jev upozornit odpovědnou osobu (provozního elektrikáře, vedoucího výroby, správu závodu, apod.).

9. Rozdělení elektrických zařízení a spotřebičů a lhůty jejich revizí řeší směrnice UPa č. 20/2007 – Zajištění revizí a kontrol elektrických zařízení, hromosvodů, elektrického ručního nářadí a elektrických spotřebičů.

Článek 19

POŽÁRNÍ BEZPEČNOST LABORATOŘÍ

1. Při rozlití hořlavých kapalin se musí v místnosti okamžitě zhasnout plynové spotřebiče, vypnout elektrický proud vně místnosti, vyhlásit zákaz vstupu nepovolaných osob a zajistit dobré větrání.

2. Rozlitá hořlavá kapalina se nechá vsáknout do vhodného porézního materiálu, který se pak musí odklidit do kovové nádoby opatřené víkem a zlikvidovat. Rozlitá nepolární rozpouštědla je zakázáno roztírat na podlaze nebo podložce z plastu.

3. Pracovníci, provádějící asanaci, se musí chránit proti škodlivým vlivům rozlité kapaliny. Pracovníci, kteří neprovádějí likvidaci rozlitých hořlavých kapalin, se nesmí zdržovat v místnosti.

- 44 -

4. Při vzniku požáru, výbuchu nebo jiné mimořádné události zaměstnanci postupují podle Požárně poplachových směrnic a Evakuačních plánů, které jsou vyvěšeny na jednotlivých podlažích objektů UPa.

5. Zaměstnanci jsou povinni pečovat o řádné, bezpečné a z hlediska požární ochrany vhodné rozmístění hasicích přístrojů, odpovídajících druhů a náplní podle charakteru provozované činnosti. Chrání hasicí přístroje před poškozením, zneužitím a zabezpečují k nim volný přístup. Neodkladně zajistí nahrazení vyprázdněných a nefunkčních hasicích přístrojů provozuschopnými hasicími přístroji.

6. Školení zaměstnanců o požární ochraně Školení zaměstnanců o požární ochraně obsahuje seznámení (mimo jiné)

o s organizací a zajištěním požární ochrany a se základními povinnostmi, vyplývajícími z předpisů o požární ochraně,

o s požárním nebezpečím, vznikajícím při činnostech a v objektech se zvýšeným požárním nebezpečím a s opatřením, vyplývajícího ze schváleného posouzení požárního nebezpečí,

o s požárním řádem pracoviště, s požárními poplachovými směrnicemi a s požárním evakuačním plánem,

o se zvláštními požadavky na provoz, údržbu a obsluhu zařízení v případě požáru, o s požadavky požární ochrany při výkonu požárně nebezpečných činností, o se zajištěním požární ochrany v době pracovního klidu nebo v době sníženého

provozu, o s rozmístěním hasebních prostředků umístěných na pracovišti a se zacházením

s nimi včetně praktické ukázky. 7. Školení zaměstnanců o požární ochraně provádí vedoucí pracoviště nebo jiná osoba, která

absolvovala školení o požární ochraně pro vedoucí zaměstnance. Školení se opakuje u zaměstnanců vždy jednou za dva roky, u studentů vždy před zahájením semestru.

Článek 20

DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

Tísňové volání: 112 Telefonní čísla pro tísňové volání

Požární ochrana: 150 Záchranná služba: 155 Policie: 158 Městská policie: 156

Elektrický proud: 840 850 860 Pohotovostní a poruchové služby

Plyn: 1239 Voda: 466 310 357 Nemocnice Pardubice: 840 111 246 Údržba FChT: 725805537, 725383591

recepce Studentská 573 - FCHT Polabiny linka 6540 Telefonní čísla recepcí objektu Univerzity Pardubice

- 45 -

recepce Studentská 519 - univerzitní aula linka 6690 recepce Studentská 95 - rektorát linka 6090 recepce Studentská 95 - budova DFJP linka 6122 recepce Studentská 84 - budova EA linka 6040 recepce Studentská 92 - tělocvična linka 6767 recepce nám. Čs. Legií 565 - nová část FEI linka 7270 recepce nám. Čs. Legií 565 - stará část linka 7210 strážnice TP Doubravice linka 8040

Článek 21

PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZECH V LABORATOŘÍCH

1. Poleptání oka Vnikne-li do oka kyselý nebo alkalický roztok nebo látky, které tento roztok tvoří, může

vážnému poškození zabránit jen okamžitý výplach, ke kterému stačí nesterilní voda. Tento výplach je třeba provádět co nejdéle (15–20 minut). Výplach oka je možno provést např. takto: postiženého uložit na bok postižené strany a pod poraněné oko podložit misku nebo smotek vaty (postižený může podržet). Zachránce stahuje palcem dolní víčko a ukazovákem téže ruky zdvihne horní víčko. Do rozšířené štěrbiny je třeba nepřetržitě vpouštět mírný proud tekoucí vody tak, aby stékal od vnitřního k zevnímu očnímu koutku. Postiženému je třeba co nejrychleji zajistit odbornou pomoc. V žádném případě se nesmí používat neutralizační roztok.

2. Poleptání těla Je-li pokožka těla zasažena kyselým nebo alkalickým roztokem, může poleptání zabránit jen

odstranění látky. Je třeba postupovat takto: Zachránce odstraní potřísněný oděv a prádlo tak, aby sám sebe ani postiženého více

nepotřísnil. Poleptaná místa ihned omývá dlouhodobě prudkým proudem vody (15–20 minut). Toto omývání vodou je důležitější než používání neutralizačních roztoků. Po důkladném omytí vodou se může použít neutralizačních roztoků:

a) při poleptání kyselinou 6–10% roztoku uhličitanu sodného b) při poleptání zásadami 2% roztoku kyseliny citrónové nebo octové

Poleptanou kůži je třeba krýt sterilním obvazem. Po poskytnutí první pomoci je třeba postiženého odsunout do zdravotnického zařízení.

3. Popálení Zachránce uhasí všemi dostupnými prostředky oheň (zabalením postiženého do pokrývek)

nebo zamezí působení horké škodliviny (horká voda, pára, apod.) a odstraní hořlavé a zápalné látky z bezprostředního okolí. Při popálení zvláště přilnavými látkami (asfalt, dehet, plast, apod.) polije okamžitě postižená místa studenou vodou nebo popáleného ponoří do vody. Musí ho co nejrychleji ochladit. Z popálené plochy se nestrhává oděv, neodstraňují pevné látky (asfalt). Odstraní se jen žhavé a volně položené předměty nebo chemicky působící předměty. Na popálenou plochu se nic nelije, nesype, ničím se nepotírá (mimo výše uvedeného ochlazení). Po ochlazení se kryje postižená plocha čistým sterilním obvazem (vyžehleným kapesníkem, ručníkem, prostěradlem). Popálené oči je třeba vypláchnout opakovaně borovou vodou nebo čistou vodou. Jen při výjimečně dobrém stavu a malém rozsahu popáleniny, kdy nemocný má chuť k pití, se může podat po troškách tekutina. U těžkých popálenin se ústy nic nepodává. Výjimkou může být vdechnutí horkých par, kdy je možné nechat poraněného, aby si vypláchl ústa, případně se napil studené vody.

- 46 -

4. Otevřené poranění Při otevřeném poranění je třeba především zastavit krvácení a zabránit infekci rány. Ránu

ošetřujeme podle jejího rozsahu a charakteru krvácení. Drobné rány omyjeme proudem vody a sterilně ošetříme (rychloobvaz, akutol, apod.). U rozsáhlejšího poranění stavíme krvácení tlakovým obvazem, výjimečně škrtidlem. Pokud není rána znečištěna chemickými sloučeninami, ránu nevymýváme.

5. Při nadýchání škodlivých látek Dopravíme postiženého na čerstvý vzduch, uvolníme oděv. Nedýchá-li, zahájíme dýchání

z plic do plic. 6. Zasažení elektrickým proudem Zasaženého vyprostíme z dosahu elektrického proudu vypnutím přívodu el. proudu,

odsunutím vodiče suchou dřevěnou tyčí, odtažením poškozeného nebo přerušením vodiče. Je-li zraněný při vědomí, uložíme jej s uvolněným oděvem co nejpohodlněji. Při bezvědomí kontrolujeme dech i tep. Když dostatečně dýchá, uložíme jej do stabilizované polohy. Nedýchá-li, zahájíme umělé dýchání z plic do plic. Při zástavě krevního oběhu provádíme nepřímou srdeční masáž v kombinaci s dýcháním z plic do plic. To provádíme až do příchodu zdravotníků. Ve všech případech zajistíme odbornou pomoc.

Článek 22

ODPOVĚDNOST

Zodpovědnost za dodržování a kontrolu plnění ustanovení tohoto předpisu mají všichni pracovníci univerzity v rozsahu svých povinností, vyplývajících z jejich pracovního zařazení. Zvlášť důležitá je v tomto ohledu zodpovědnost příslušného vedoucího pracovníka a obsluhy zařízení.

1. Příslušný vedoucí pracovník je zejména zodpovědný

• za to, že práci v laboratoři vykonávají pracovníci splňující předepsané kvalifikační požadavky,

• za provedení školení, zácvik a přezkušování pracovníků, • za vedení a uložení evidence o kvalifikaci pracovníků laboratoře, • za vyhrazení místnosti k jídlu a pití, • za určení osob, k jejichž povinnostem patří udržování pracoviště ve stavu, který

neohrožuje bezpečnost a zdraví osob, • za přidělení předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků pracovníkům a za

jejich seznámení s používáním těchto prostředků, • za technický stav zařízení laboratoře, • za bezpečný stav laboratoře včetně jejího předepsaného vybavení, • za bezpečné skladování materiálu, • za dodržování předepsaných pracovních postupů, • za dodržování stanovených zákazů, • za vyřazení zařízení z užívání, v případě, že na něm byly zjištěny takové závady, které

bezprostředně ohrožují život nebo zdraví zaměstnanců, • za včasné provádění předepsaných kontrol a revizí ve stanoveném rozsahu a za

uchovávání dokumentace o jejím provedení,

- 47 -

• za provedení předepsané každoroční komplexní prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v laboratoři,

• za včasné odstranění závad zjištěných při kontrolách zařízení, • za zjišťování, jaká konkrétní rizika poranění nebo ohrožení zdraví osob se při práci

v laboratoři vyskytují, • za provedení předepsaných opatření v případě vzniku mimořádné události.

2. Obsluha zařízení v laboratoři je zejména zodpovědná • za provedení každodenní kontroly zařízení před započetím práce, • za provádění obsluhy zařízení podle návodů výrobce k jejich obsluze, případně podle

dalších předepsaných požadavků, • za dodržování zakázaných činností, • za čistotu strojů a zařízení, • za udržování pořádku na pracovišti, • za důsledné používání přidělených osobních ochranných pracovních prostředků, • za vypnutí všech spotřebičů a přívodů energií před odchodem z pracoviště (ukončení

pracovního dne).

Článek 23

POUŽITÉ PŘEDPISY A NORMY (včetně změn a doplňků)

ČSN 01 8003 - Zásady pro bezpečnou práci v chemických laboratořích ČSN 07 8304 - Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů – provozní pravidla ČSN EN 1089-3 - Lahve na přepravu plynů - Označování lahví (kromě lahví na LPG) ČSN EN 60079-14 - Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru - Část 14: Elektrické instalace v nebezpečných prostorech (jiných než důlních) ČSN EN 50110-1 - Obsluha a práce na elektrických zařízeních ČSN EN 1775 - Zásobování plynem - plynovody v budovách ČSN 38 6462 - Předpisy pro instalaci a rozvod propan-butanu v obytných budovách ČSN 65 0201 - Hořlavé kapaliny – provozovny a sklady ČSN 65 0211 - Bezpečnost při skladování a manipulace s organickými peroxidy Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,

ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního

požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů

Nařízení EP s Rady (ES) č. 1272/2008 – Nařízení evropského parlamentu a rady o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP)

- 48 -

Článek 24

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

1. Tato směrnice nenahrazuje předpisy a instrukce k obsluze konkrétních přístrojů, strojů a zařízení laboratoří.

2. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zajistit v laboratořích dodržování ustanovení této směrnice a jsou odpovědni za to, že s jejím zněním budou pravidelně seznamovat podřízené zaměstnance a studenty.

3. Zrušuje se provozní předpis Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v laboratořích na Univerzitě Pardubice ze dne 17. 2. 2009.

4. Vedoucí zaměstnanci prokazatelně seznámí s obsahem směrnice podřízené zaměstnance, kteří vykonávají práci v laboratoři, včetně pracovníků zajišťujících údržbu a opravy používaných laboratorních zařízení. Zodpovědnost za splnění tohoto požadavku má příslušný vedoucí pracovník.

5. Tato směrnice nabývá platnosti dnem vydání.

V Pardubicích dne 15. listopadu 2013 prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc., rektor