Vitaminy rozpustné v tucích

A D

EK

játra

máslo

sýry

ryby

rostlinné tuky

rostlinné oleje

zelenina

růžičková kapusta

hrášek

paprika

rajčata

rybí tuk

ryby

kakao

hlávkový salát

brokolice

kapusta

špenát

sluníčko

Vitamin A Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten, který je tvořen dvěma molekulami retinolu spojenými na aldehydových koncích svých uhlíkových řetězců. β- karoten není dostatečně účinně metabolizován na vitamin A a má jako zdroj vitaminu A šestkrát menší účinnost než samotný retinol.

Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.

Toxicita vitaminu A –hypervitaminosa – se projeví po vyčerpání kapacity vazebných bílkovin (CRBP), kdy jsou buňky vystaveny působení nenavázaného retinolu - únava, nervozita, bolesti kostí, bolesti hlavy

Maximální denní dávka 3000 mikrogramů

Vitamin A

 

Vitamin A

Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)

Vitamin E

Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina)

v menší míře živočišný původ

Funkce v organismu

Centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály.

Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán.

Doporučená denní dávka 8 mg - ženy

Vitamin E

Vitamin E

Buněčná membrána se zabudovaným vitaminem E (Andreas P, 2001)

  Vitamin D

Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů.

Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu

vzniká v organismu působením UV záření z

provitaminu D3

D2 –ergokalciferol – rostlinného původu

Obě formy mají stejnou účinnost v organismu

Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

  Vitamin D

• Včasná detekce poklesu hladin kalcitriolu/kalcidiolu – onemocnění ledvin (nefrologické ambulance, pacienti

v dializačním programu)– ↓ hladin:

↔ rozvoj sekundární hyperparathyreózy imunomodulační účinek

• Sledování suplementace – nutná znalost hladin v

organismu

Význam stanovení vitaminu D

Vitamin D

  Vitamin D

Zdroje vitaminu:

a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku

b) rostlinné – výjmečně – kakao

Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin

Maximální denní dávka – 50 mikrogramů (200 IU = 5 μg)

 

Vitamin K

V přírodě se vyskytuje ve 2 formách:

Fylochinon - rostlinné zdroje

Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu

+ syntetický menadion

Funkce v organismu:

1. Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat.

2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí

 

Vitamin K

Zdroje vitaminu K

hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát

Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den

Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí

30-50 mikrogramů na den – děti

 

Vitamin K

 

Vitaminy rozpustné ve vodě

;

B1 thiamin

B2 riboflavin

B6 pyridoxin

B12 kobalamin

biotin niacin

kyselina listová

vitamin C

kys. pantothenová

 

Vitamin B1-Thiamin

Metabolismus

ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí

Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové

maso,zvěřina

rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny

Průměrná denní dávka- 1 mg

 

Vitamin B1-Thiamin

 

Vitamin B2- Riboflavin

Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů

Oxidoredukční procesy

Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny

Denní dávka – 1,2 – 1,5 mg

 

Vitamin B2- Riboflavin

Riboflavin

Riboflavin fosfát

Flavin adenin dinukleotid

 

Vitamin B6 - Pyridoxin

Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů

Imunitní odpověď

Funkce steroidních hormomů

Tvorba kolagenu

Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové

maso,

kvasnice

22 % zelenina – brambory, banány

Doporučená denní dávka 1,8 –1,9 mg

 

Vitamin B6 - Pyridoxin

Různé formy vitaminu:

Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty

+ metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony

Celá řada metod pro stanovení jednotlivých látek

 

Vitamin B12 - kobalamin

Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin

Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem

Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu

Játra, mléko, mléčné výrobky

Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den

Stanovení- HPLC s UV detekcí

 

Niacin

Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou

a její amid – nikotin amid

Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí.

Hypervitaminóza – poškození jater

Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo

Denní dávka – 16- 20 mg

Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek

 

Biotin

Také vitamin H nebo S

Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna

Růst a obměna buněk, tkání

Hypovitaminóza – poškození pokožky

Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát

v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu

Denní dávka 50 mikrogramů

 

Kyselina pantothenová –Vitamin B5

Biosyntéza koenzymu A, který vstupuje do citrátového cyklu

Výskyt ve fortifikovaných potravinách :

Pantothenan vápenatý

Panthenol

Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství

Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže

Hypervitaminóza – méně častá, průjem

Denní dávka – 3 – 10 mg

 

Kyselina listová – Folát

Kyselina pteroyl –glutamová , folic acid

Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace

Metabolismus homocysteinu

Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší

hladiny cholesterolu

V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad

Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů

Nádory

Denní dávka – 200 mikrogramů, těhotenství –300 mikrogramů

Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

 

Kyselina listová – Folát

Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina,

špenát, květák, zelí, brokolice

živočišné zdroje – játra

Obohacování potravin kys. listovou

Stanovení:

Méně časté – v současné době nabývá na významu

HPLC metoda – s UV detekcí

 

Vitamin C – kyselina askorbová

Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna

Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů

- snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa

Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybiz, jahody

zelenina – zelí, paprika, křen, brambory

Hypovitaminóza – kurděje

Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí