Vaskulárna S1 medicína 2015

Vaskulárnamedicína

www.solen.sk

S12015

ISSN 1338-0214

Program kongresu a abstrakty

XIX. SLOVENSKÝ KONGRES CIEVNEJ CHIRURGIE

smedzinárodnouúčasťou

26. – 28. marec 2015, Jasná

3

www.solen.sk | 2015; 7(S1) | Vaskulárna medicína – Suplement 1

Slovenská spoločnosť cievnej chirurgie, o. z. Slovenskej lekárskej spoločnosti/Slovak Society for Vascular Surgery of the Slovak Medical Association

usporiada/organize

XIX. SLOVENSKÝ KONGRES CIEVNEJ CHIRURGIE

S MEDZINÁRODNOU ÚČASŤOU

19th SLOVAK CONGRESS OF VASCULAR SURGERY WITH INTERNATIONAL PARTICIPATION

26. – 28. marec 2015 / March 26 to 28, 2015

Miesto konania / Congress venueJASNÁ, Demänovská dolina

www.druzbahotel.sk

Mediálny partner: Solen, s. r. o.

4

Vaskulárna medicína – Suplement 1 | 2015; 7(S1) | www.solen.sk

4 Podujatie podporili

Generálny partner

Servier Slovensko, s. r. o.Hlavný partner

Alfa Wassermann Czech, s. r. o.VystavovateliaA care, s. r. o.Amirex, a. s.

Apotex (ČR), s. r. o.Aries Slovakia, s. r. o.

B. Braun Medical, s. r. o.Covidien ECE, s.r.o. DISPOMED, s. r. o.

Hartmann-Rico, s. r. o.INAMED, s.r.o.

Mac´s MEDICAL CEE, s. r. o.Maxis, a. s.

Medmedical, s. r. o.Mölnlycke Health Care, s. r. o.Pharmacare Slovakia, s. r. o.

Pobtex, s. r. o.SANOFI

Slovakia Medical, s. r. o.Thuasne SK, s. r. o.

TIMED, s. r. o.Unomed, s. r. o.

Mediálny partner

Solen, s. r. o.

Organizačný výborOrganizing Committee

Členovia výboru SSCCH SLSMembers of the Council of the Slovak Society for Vascular Surgery

Prezident kongresu/President of the Congressprof. MUDr.Vladimír Šefránek, PhD. Vedecký sekretár/Scientific SecretaryMUDr. Peter Mondek, PhD., MSc.Predseda organizačného výboru/Head of the Organizing Committeeprof. MUDr.Vladimír Šefránek, PhD. Predseda lokálneho organizačného výboru /Head of the Local Organizing Committee MUDr. František Rusňák

Prezident/President of the Councilprof. MUDr.Vladimír Šefránek, PhD. Viceprezident/Vice PresidentMUDr. Ján Tomka, PhD. Vedecký sekretár/Scientific SecretaryMUDr. Peter Mondek, PhD., MSc.Pokladník/TreasurerMUDr. Tomáš Dulka Členovia/MembersMUDr. František RusňákMUDr. Igor Šinák, PhD.MUDr. Július Janek

Kongres je zaradený do zoznamu kreditovaných podujatí SACCME. Potvrdenie o účasti bude možné vyzdvihnúť si v posledný deň kongresu pri registrácii. SACCME pridelilo kredity podujatiu nasledovne: Pasívna účasť: 26. 03. 2015 – 7 kreditov, 27. 03. 2015 – 8 kreditov, 28. 03. 2015 – 2 kredity, spolu 17 kreditov.Aktívna účasť: autor prednášky, posteru, panelovej diskusie 10 kreditov, spoluautor 5 kreditov. Autorovi prednášky, ktorá je vedená v cudzom jazyku sa priznáva 15 kreditov, spoluautorovi 10 kreditov. Kredity možno priznať najviac dvom spoluautorom. Aktívnym účastníkom sa kredity za aktívnu a pasívnu účasť sčítavajú. This meeting is listed in the credited scientific meetings by SACCME. Each participant can obtain the official certificate of participation at the registration desk last day of the meeting.

HLAVNÉ TÉMY/MAIN TOPICS Chirurgická liečba karotických artérií/Surgical treatment of carotid arteries Uzáverové ochorenia končatinových tepien/Occlusive diseases of the arteries of extremities Infekcia v cievnej chirurgii/Infection in vascular surgery Problémy v súčasnej flebochirurgii/Contemporary problems in venous surgery Cievne prístupy pre dialýzu po vyčerpaní štandardných možností/Vascular acces for

haemodialysis after consumption of standard possibilities Mezenteriálna ischémia/Mesenteric ischaemia Poranenia ciev/Traumatic laesions of the vessels Varia, klinicky zaujímavé kazuistiky/Varia, clinical interesting case reports Fórum mladých chirurgov/Forum of young vascular surgeons Sesterská sekcia/Section of nurses

6


Odborný program

Registrácia/Registration:Streda 25. 03. 2015 16.00 – 19.00

Štvrtok 26. 03. 2015 08.30 – 17.00

Piatok 27. 03. 2015 08.30 – 17.00

Sobota 28. 03. 2015 09.00 – 11.00

STREDA, 25. MAREC 2015 17.00 – 19.00 Zasadanie výboru Slovenskej spoločnosti pre cievnu chirurgiu SLS a poradného zboru hlavného odborníka MZ pre odbor cievna chirurgia Hotel Družba, Jasná

ŠTVRTOK, 26. MAREC 2015 09.00 – 12.30 USG workshopUltrazvuková diagnostika artérií dolných končatín pre cievnych chirurgovLektori: doc. MUDr. Dalibor Musil, PhD., MUDr. František Žernovický F. jr.

12.50 – 13.00 Otvorenie kongresu

13.00 – 14.30 SEKCIA A: Ochorenia retroperitoneálnych ciev Predsedníctvo: Janek J., Köcher M.1. Chirurgická liečba zhubných nádorov dolnej dutej žily (Surgical treatment of malignant tumors

of the inferior vena cava) – Janek J., Kminiak R., Necpal R., Tomka J., Kováč O., Takáč R. (Banská Bystrica)2. Chirurgický přístup – jedna z možností léčby endoleaku I. B typu v zájmu zachování

průtoku vnitřní pánevní tepnou – kazuistika (Surgical approach – one of the treatment options endoleak type I. B in order to maintain the flow of internal pelvic artery – case report) – Vlček L., Vidim T., Poch T. (Kolín)

3. Pseudoaneuryzma v. cava inferior mylne považovaná za agresívny malígny nádor (Pseudoanerysm mistakenly considered as aggressive malignan tumor) – Peteja M., Lerch M., Jalůvka F., Zonča P. (Ostrava)

4. Endovaskulární léčba disekce aorty typ B v chronickém stadiu onemocnění (Endovascular treatment of Aortic Type B Dissection in Chronic Stage of Disease) – Kučera D. (Ostrava)

7


Odborný program

5. Endovaskulární léčba poranění hrudní aorty (Endovascular treatment of thoracic aortic trauma) – Köcher M., Černá M., Utíkal P., Bachleda P., Dráč P., Prášil V. (Olomouc)

6. Incidence ruptury malých aneuryzmat břišní aorty a predikce rizika ruptury za pomoci počítačového modelu napětí cévní stěny (Incidence of small abdominal aortic aneurysm ruptures and rupture prediction based on computer modeling of vascular wall stress) – Kubíček L., Staffa R., Vlachovský R., Polzer S. (Brno)

7. Zajímavé kazuistiky pacientů s aneuryzmatem břišní aorty (Interesting cases of patients with abdominal aorta aneurysm) – Šilhart Z., Kysela P. (Brno)

8. Karcinóm obličky prerastajúci do vena cava inferior (Renal cell carcinoma invading the inferior vena cava) – Molčan T., Danaj M., Cvik M., Mikurčík E. (Trnava)

14.30 – 16.00 SEKCIA B: Infekcie a mezenteriálna ischémia Predsedníctvo: Slyško R., Tomka J.1. Možno definitívne vyliečiť infekciu cievnej protézy? (Is the prosthetic infection definitely

treatable?) – Šefránek V., Necpal R., Tomka J. (Bratislava)2. Infekcia protézy aortobifemorálneho bypassu riešená extraanatomickým laterálnym

iliako-popliteálnym bypassom (Infection of aortobifemoralis bypass prosthesis treated extraanatomical lateral iliac-popliteal bypass) – Štefanič P., Sihotský V., Kubíková M., Smola A., Zavacká M., Frankovičová M. (Košice)

3. Primárne aortoenterické fistuly – súčasné trendy – kazuistika (Primary aortoenteric fistulas – state of the art – case report) – Slyško R., Takács R., Prochotský G., Švarc P., Lámala R., Lévay J., Gajdošová M. (Bratislava)

4. Řešení infekce cévní protézy na netransplantačním pracovišti (Solution of the Vascular Prothesis Infection on Nontransplant Workplace) – Pták P., Louda V., Beneš J. (České Budějovice)

5. Spondylodiscitída – zriedkavá komplikácia infekcie aorty (Spondylodiscitis – a rare complication related to aortic infection) – Necpal R., Tomka J., Šefránek V. (Banská Bystrica, Bratislava)

6. The use of extra-anatomic bypass with Omniflow II biosynthetic vascular graft in emergency and septic vascular surgery – Matia I., Wiltberger G., Hansen K., Fellmer P. T. (Germany)

7. Wilkieho syndróm – arteriomesenterická kompresia duodena (Wilkie´s syndrome – arteriomesenteric obstruction of the duodenum) – Tomka J., Beláček J., Jokúty T., Zita Z. (Bratislava)

8. Akútna mezenteriálna ischémia – kazuistiky (Acute Mesenteric Ischemia – case reports) – Beňo P., Rusňák M., Rusňák F., Podolec M., Horný Ľ., Kuročka M. (Ružomberok)

9. Aneurysma a. renalis – ex vivo resekce a ortotopická reimplantace (Renal artery aneurysm – ex vivo resection and orthotopic reimplantation) – Vidim T., Jandejsek J., Denemark L., Poch T. (Kolín)

16.00 – 16.30 Prestávka/Coffee Break

8


Odborný program

16.30 – 17.30 SEKCIA C: Ochorenia supraaortových ciev Predsedníctvo: Říha D., Mondek P.1. Studie ACST-2 (Asymptomatic carotid surgery trial-2) – súčasný stav a průběžné výsledky

(ACST-2 Study (Asymptomatic carotid surgery trial-2) – status update and interim results) – Vlachovský R., Staffa R., Přívara M., Křiž Z., Vojtíšek B., Suškevič I., Reif M., Goldemund D. (Brno)

2. Karotická endarterektómia – chirurgická prevencia NCMP (Carotid endarterectomy – surgical prevention of stroke) – Sihotský V., Kopolovets I., Kubíková M., Tomečko M., Smola A., Torma N., Zavacká M., Štefanič P., Frankovičová M. (Košice)

3. Kdy je včasná karotická endarterektomie opravdu včasná? (At what time is carotid endarterectomy timely?) – Říha D., Szkatula J., Bulejčík J., Blaha L., Šolek R. (Třinec)

4. Emergentní trombendarterektomie pro akutní symptomatickou okluzi vnitřní karodity v situaci těžkého iktu a neúspěšné trombolytické terapie (Emergent thrombendarterectomy for acute symptomatic occlusion of internal carotid artery in cases of severe stroke and failed thrombolytic therapy) – Guňka I., Krajíčková D., Leško M., Janata P., Lojík M., Raupach J. (Hradec Králové)

5. Volně vlajíci trombus ve vnitřní karotidě léčený antikoagulací a odloženou endarterektomií vnitřní karotidy (Free floating thrombus in internal carotid artery treated by antikoagulation and delayed internal carotid artery endarterectomy) – Leško M., Guňka I., Lojík M., Krajíčková D., Ferko A. (Hradec Králové)

6. TOS – úspěchy a neúspěchy chirurgické terapie (TOS – successes and failures of the surgical treatment) – Blaha L., Říha D., Fabián B. (Třinec)

17.30 – 18.30 Plenárne zasadnutie Slovenskej spoločnosti cievnej chirurgie SLS 1. Správa o činnosti spoločnosti v období 2014 – 2015 – Šefránek V.2. Správa hlavného odborníka 2014 – 2015 – Tomka J.3. Finančná správa – Dulka T.4. Správa zo zasadnutia výboru ESVS – Dulka T.5. Diskusia

9


Odborný program

PIATOK, 27. MAREC 2015 9.00 – 12.30 SEKCIA D: Sesterská sekcia Predsedníctvo: Beňo P., Kovaríková B., Bírošová A. (súťažné prednášky 1 – 4)1. Manažment ošetrovateľskej starostlivosti po operačnom výkone na brachiu u pacientov

s chronickou renálnou insuficienciou (Managment acute care beds with kidney dysfunction) – Kubizniaková M., Vlasatá Ľ., Vaľková M. (Košice, Bratislava)

2. Thoracic outlet syndróm – naše skúsenosti (Thoracic outlet syndrome – our experiences) – Jamerneggová P., Valentová A. (Bratislava)

3. Permcath – neustála výzva (Permcath – continuous appeal) – Vízváryová M., Kovariková B. (Bratislava)

4. Wilkieho syndróm v operačnej sále – kazuistika z pohľadu inštrumentárky (Wilkie's syndrome in the operating room – a case report from the scrub nurse) – Kudlejová M., Takáčová G., Turnerová P., Luričková M., Zita Z. (Bratislava)

5. Příjem pacienta na chirurgické oddělení před plánovanou versus akutní operací (Admition of the patients to the surgical department before planned versus urgent operations, possible risks) – Szturcová I. (Třinec)

6. Naše skúsenosti a výsledky z ošetrovania komplikovanej operačnej rany po opakovaných cievnych výkonoch – kazuistika (Our experience and results of treatment of complicated surgical wound after repeated vascular performance) – Vlasatá Ľ., Munková A. (Košice)

7. Je niečo nové v problematike amputácií? (Is there anything new in problem of amputation?) – Tomková M., Kontšeková I. (Martin)

8. Som operačná sestra. Čo mi dala cievna chirurgia? (I am a surgical nurse. What did vascular surgery give me?) – Borská R. (Martin)


9. Význam rehabilitácie po vysokých amputáciách na dolných končatinách (Impact of physiotherapy on maior extremities amputation) – Melicherčíková K., Horváthová A., Húsková S. (Bratislava)

10. Môže byť darovanie krvi nebezpečné? (Is blood donation dangerous?) – Bónová M., Sedláčková A. (Nitra)

11. Je niečo nové v následnej starostlivosti po amputácii? (Is something new in follow up care after amputation?) – Matúšková D., Janíčeková G. (Martin)

12. Dlouhodobé cévní přístupy u dialyzovaných pacientů (Long-time vascular access of the dialyzed patients) – Heczková A., Cimalová U. (Třinec)

10


Odborný program

13. Chirurgická liečba cerebrovaskulárnej insuficiencie z pohľadu operačnej sestry (Surgical treatment of cerebrovascular insufficiency in terms of surgical nurses) – Palaščáková B., Polláková A. (Košice)

14. Úloha rádiologického asistenta při hybridních výkonech prováděných na našem pracovišti (Function of the radiologic technologist during combined performances in our department) – Vaníčková V. (Ostrava-Vítkovice)

15. Srovnání intervenčního a hybridního výkonu na našem pracovišti (Comparison of intervention and combined performance in our department) – Hluchníková L. (Ostrava-Vítkovice)

13.00 – 14.15 SEKCIA E: Cievny prístup pre dialýzu Predsedníctvo: Šinák I., Necpal R.1. Fungujúca AV fistula, alebo kedy sme schopní vytvoriť spoľahlivú AV fistulu?

(Functioning AV fistula, or when we are able to create a reliable AV fistula?) – Staško P., Kubíková M., Sihotský V., Tomečko M., Smola A., Zavacká M., Pobehová J., Keller J., Granda T., Žurkovský I., Kopolovets I., Štefanič P., Frankovičová M. (Košice)

2. Transpozícia VFS, cievny prístup prvej voľby na DK (SFV transposition, the first choice lower extremity access) – Šinák I., Patkaňová L., Talapková R., Hlinka Ľ. (Martin)

3. Translumbálny prístup na zavedenie permanentného dialyzačného katétra (Translumbar vascular access for long-term hemodialysis catheter) – Rusňák M., Beňo P., Kodaj J., Horný Ľ., Podolec M., Kuročka M., Oravec T., Rusňák F. (Ružomberok)

4. Cévní přístup pro domácí hemodialýzu (Vascular Acces for Home Haemodialysis) – Svoboda L. (Praha)

5. Iatrogenní poranění cév při endovaskulárním ošetření dialyzačních fistulí (Iatrogenic injury of vessels by endovascular terapy in hemodialysis fistulas) – Porod J., Heller S., Vařejka P. (Příbram)

6. Neurologické komplikácie dialyzačných prístupov (Neurological complications of dialysis accesses) – Kováč O., Necpal R., Janek J., Kminiak R. (Banská Bystrica)

7. Náš pohled na řešení aneurysmatické degenerace a hyperfunkce AV zkratu (Our view of the solution of aneurysmal degeneration and arteriovenous shunt hyperfunction) – Fabián B., Burša P., Říha D., Bulejčík J., Blaha L. (Třinec)

8. Hyperfunkčná artériovenózna fistula (High-flow arteriovenous fistula) – Patkaňová L., Šinák I., Hlinka Ľ., Talapková R. (Martin)

14.15 – 15.45 SEKCIA F: Ochorenia tepien dolných končatín Predsedníctvo: Frankovičová M., Maresch M.1. Hybridné revaskularizácie dolných končatín (Hybrid lower limb revascularization)

– Maresch M., Kamal D. (Bahrain)

11


Odborný program

2. Hybridní revaskularizační výkony v léčbě postižení tepenného systému dolních končetin (Hybrid procedures in the treatment of lower extremity arterial diseases) – Biroš E., Staffa R., Vlachovský R., Trnová-Chudárková M., Vojtíšek B., Suškevič I. (Brno)

3. Chirurgická a endovaskulárna revaskularizácia femoro-popliteálneho úseku u pacientov s PAOD a CLI v našej klinickej praxi (Surgical and endovascular revascularization of femoro-poplitel region in patients with PAOD and CLI in our clinical practice) – Pobehová J., Zavacká M., Kubíková M., Špak Ľ., Koščo M., Tomečko M., Smola A., Staško P., Pataky Š., Kriegerová K., Frankovičová M. (Košice)

4. Efektivita intra-arteriální trombolýzy při řešení uzávěru cévních rekonstrukcí u pacientů s periferním tepenným onemocněním (The effectiveness of intra-arterial thrombolysis of vascular reconstruction occlusion in patients with peripheral arterial disease) – Rokošný S., Baláž P., Malý Š., Wohlfahrt P., Janoušek L. (Brno)

5. Iatrogénne poranenia ciev po kardioinvazívnych výkonoch z pohľadu cievneho chirurga (Iatrogenic injury after cardiovascular invasive procedures solved by Vascular Surgery) – Zavacká M., Pobehová J., Kubíková M., Tomečko M., Smola A., Sihotský V., Keller J., Staško P., Štefanič P., Žurkovský I., Frankovičová M. (Košice)

6. Výdute popliteálnej tepny riešené chirurgicky v rokoch 2010 – 2014 (Surgical treatment of popliteal aneurysms in years 2010 – 2014) – Frankovičová M., Pobehová J., Kubíková M., Sihotský V., Tomečko M., Granda T., Štefanič P. (Košice)

7. Endovaskulární léčba aneuryzmatu popliteální tepny stentgraftem (Endovascular treatment of popliteal artery aneurysm with stentgraft) – Černá M., Köcher M., Hrbáček O., Prášil V., Hazinger M., Bachleda P., Utíkal P., Dráč P. (Olomouc)

8. Aneuryzma podkolenní tepny a její chirurgické řešení – naše zkušenosti (Popliteal artery aneuryzm and its surgical solution – our experiences) – Šilhart Z., Kysela P. (Brno)


16.15 – 16.45 Prednáškový blok podporený edukačným grantom spoločnosti SERVIER1. Diagnostika a medikamentózna liečba CHVO – štandardný diagnostický a terapeutický

postup – Štvrtinová V.2. Kompresívna a chirurgická liečba – štandardný diagnostický a terapeutický postup

– Šefránek V.3. 1 000 endovenóznych ablácií kmeňových varixov – úspechy, komplikácie a...

– Žernovický F., Marton E., Tomka J., Šefránek V.

12


Odborný program

16.45 – 17.15 Prednáškový blok podporený edukačným grantom spoločnosti ALFA WASSERMANN1. Manažment pacienta s CHVO a PAOO na Slovensku – Mondek P.2. Použitie sulodexidu v praxi – pohľad skeptika – Necpal R.3. Vred predkolenia – kazuistika – Vincze O.

17.15 – 18.30 SEKCIA G: Chronická venózna insuficiencia Predsedníctvo: Šefránek V., Kovács V.1. Základné princípy chirurgickej liečby pokročilej chronickej venóznej insuficiencie

dolných končatín (Basic principles of the surgical treatment of severe chronic venous insufficiency) – Mazuch J., Mazuchová J. (Martin)

2. Ultrazvukem akcelerovaná trombolýza u hluboké žilní trombózy DKK – zkušenosti jednoho centra (Ultrasound – accelerated thrombolysis for deep venous thrombosis of lower extremities – single center experience) – Kozák J., Jetmar V., Válka M., Kučera D., Maděřič D., Vávrová M., Bezecný J. (Ostrava-Vítkovice)

3. Prvé výsledky s ELVeS radiálnym vláknom v endovenóznej chirurgii varixov (The first result with ELVeS radial fibre in endovenous surgery of varicose veins) – Výrostko V., Vávra M. (Handlová)

4. Laserová ablace přední akcesorní velké safény (VSMAA) (Endovenous laser treatment of the accesory anterior great saphenous vein) – Vlachovský R., Staffa R., Buček J. (Brno)

5. Rádiofrekvenčná ablácia varixov nielen z medicínskeho aspektu (Not only the medical aspects of radiofrequency ablation of varicose veins) – Munka Š., Kovács V. (Rimavská Sobota)

6. Venózny tromboembolizmus seniorov – problém polymorbidity (Venous thromboembolism in seniors – problem of polymorbidity) – Dostálová K., Maheľová L., Moricová S., Luha J., Kukučková L. (Bratislava)

7. Valvuloplastika v. superficialis femoris – kazuistika (Superficial femoral vein valvuloplasty – case report) – Takács R., Gajdošová M., Švarc P., Lámala R., Slyško R., Kissová S., Bajčíková B., Papastavrou D., Lévay J. (Bratislava)

8. Ulcus cruris na angiochirurgickej ambulancii a možnosti liečby (Ulcus cruris in angiosurgical ambulance and possibilities in treatment) – Torma N., Kopolovets G., Lacková V., Frankovičová M. (Košice)

9. Endovaskulárna liečba syndrómu hornej dutej žily – kazuistiky (Endovascular treatment of superior vena cava syndrome – case reports) – Sivák J., Hadvig S., Palkech T., Striežová I., Vozár M. (Banská Bystrica)

10. Insuficience vena saphena accesoria anterior v klinické praxi (Anterior accesory saphenous vein insufficiency in clinical practice) – Šlais M., Horváth V., Honěk T., Štádler P. (Praha)

20.00 Slávnostný GALA večer

13


Odborný program

SOBOTA, 28. MAREC 2015 9.00 – 11.00 Sekcia H: Varia Predsedníctvo: Rusňák F., Kubíková M.1. Dôsledky drogovej závislosti v cievnej chirurgii (The consequences of drug addiction

in vascular surgery) – Kubíková M., Štefanič P., Sihotský V., Tomečko M., Smola A., Staško P., Pobehová J., Kopolovets I., Keller J., Granda T., Žurkovský I., Frankovičová M. (Košice)

2. Poranění tepenného systému dospělých a dětí (Injuries of arteries in adults and children) – Šilhart Z., Kysela P. (Brno)

3. Naše skúsenosti s posttraumatickými pseudoaneuryzmami periférnych tepien – kazuistika (Our experience with posttraumatic peripheral arterial pseudoaneurysms – case report) – Mesárošová S., Mondek P., Galko J., Tóth J., Kadlečíková K., Bódiš Ľ. (Nitra)

4. Embólie po brušných operáciách klasických a laparoskopických (Embolisation after standard abdominal and laparoscopic surgery) – Jurková A., Ferenčík A., Tutka Š., Murcko M. (Trebišov)

5. Pozice extraanatomického bypassu v tepenné rekonstrukční chirurgii – cross over F-F bypass v naší sestavě (Place of the extra–anatomic bypass in vascular surgery – cross over F-F bypass in our series) – Šilhart Z., Kysela P. (Brno)

6. Špecifiká využitia V.A.C. v cievnej chirurgii (The use of the V.A.C. in vascular surgery) – Kissová S., Lámala R., Bajčíková B., Gajdošová M. (Bratislava)

7. Starostlivosť o komplikácie diabetickej nohy v rámci oddelenia jednodňovej chirurgie (Management of diabetic foot in one day surgery department) – Petrašovič M., Rybár J. (Bratislava)

8. Kritická končatinová ischémia u 86-ročnej polymorbídnej pacientky (Critical limb ischaemia in an 86-years old polymorbid patient) – Perina B., Dostálová K., Maheľová Ľ., Moricová Š. (Bratislava)

9. Akútne stavy v intervenčnej radiológii – kazuistiky (Acute cases in interventional radiology – case reports) – Litvín I., Sirotný E. (Trenčín)

Záver kongresu

14


14 Abstrakty – lekári

Sekcia A. Ochorenia retroperitoneálnych cievChirurgická liečba zhubných nádorov dolnej dutej žily Surgical treatment of malignant tumors of the inferior vena cava Janek J., Kminiak R., Necpal R., Tomka J., Kováč O., Takáč R. Oddelenie cievnej chirurgie, FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica Klinika cievnej chirurgie NÚSCH, a. s., Bratislava

Nádory dolnej dutej žily (DDŽ) sú zriedkavé a väčšinou malígne. Liečba nádorov je náročná, pretože ich symptomatológia je nešpecifická, ad-juvantná liečba je neúčinná a chirurgická liečba vyžaduje rozsiahly operačný výkon, ktorého dlho-dobý výsledok je ťažko predvídateľný. Napriek tomu je chirurgická liečba jedinou možnou metódou záchrany pacienta. Základné delenie je na nádory primárne a nádory sekundárne. Najčastejší primár-ny nádor DDŽ je leiomyosarkóm. Leiomyosarkóm DDŽ je zriedkavý, predstavuje len 2 % všetkých leiomyosarkómov. Najčastejšie sekundárne nádory DDŽ sú malígne tromby pri karcinómoch oblič-ky. Radikálna chirurgická liečba týchto nádorov je resekcia DDŽ. V prípade postihnutého retrohe-patálneho úseku je potrebná mediálna viscerálna rotácia pečene. Rekonštrukcia kontinuity DDŽ je preferovaná metóda, sú však situácie, keď nie je nevyhnutná. Autori prezentujú svoje skúsenosti s chirurgickou liečbou týchto zriedkavých typov nádorov v celom rozsahu dolnej dutej žily v úseku od iliokaválneho konfluens až po úroveň bránice.

Chirurgický přístup – jedna z možností léčby endoleaku I. B typu v zájmu zachování průtoku vnitřní pánevní tepnou – kazuistika Surgical approach – one of the treatment options endoleak type I. B in order to maintain the flow of internal pelvic artery – case report Vlček L., Vidim T., Poch T. Chirurgické oddělení a Centrum vaskulárních intervencí Oblastní nemocnice Kolín, a. s., Kolín

Endoleak je častou komplikací endovaskulár-ní léčby aneurysmatu abdominální aorty (EVAR) a nachází se až u 25 % všech pacientů po této léč-bě. Zdá se být slabým místem této, jinak v mnoha ohledech velmi přínosné, endovaskulární meto-dy. Rozeznáváme 5 základních typů endoleaku. Endoleak I. typu by měl být řešen neprodleně, endovaskulárně či chirurgicky. Vzhledem k nižší perioperační mortalitě a morbiditě jsou v léčbě tohoto typu endoleaku upřednostňovány en-dovaskulární metody. V některých případech je však nezbytné více zatěžující řešení chirurgické.

Ve svém kazuistickém sdělení autoři pre-zentují případ pacienta po EVAR s endoleakem I. B typu, který byl úspěšně chirurgicky léčen. Chirurgickou léčbu si vyžádala nutnost zachová-ní průtoku vnitřní pánevní tepnou na endolea-kem postižené straně, když druhostranná vnitřní pánevní tepna byla již v první době cíleně oklu-dována a překryta stentgraftem.

Za obsahovú a formálnu stránku abstraktov zodpovedajú výhradne autori.

15


15Abstrakty – lekári

Pseudoaneuryzma v. cava inferior mylne považovaná za agresívny malígny nádor Pseudoanerysm mistakenly considered as aggressive malign tumor Peteja M., Lerch M., Jalůvka F., Zonča P. Chirurgická klinika FN, Ostrava

Ide o kazuistiku 34-ročného muža, u ktorého sa objavil edém oboch dolných končatín. V rámci diagnostiky bola zistená trombóza v. cava inferior na podklade útlaku nádorom retroperitonea. Bioptizácia bola nevýťažná, tumor progredoval, preto bola empiricky zvolená onkologická liečba „naslepo.“ K nám sa pacient dostal na chirurgickú histologizáciu pre absolútnu rezistenciu tumoru na CHT. V priebehu revízie bola zistená pseudo-aneuryzma VCI, pravdepodobne na podklade vytrhnutia drobnej vetvy z hlavného kmeňa. Po prevedenej resekcii a Milesovej kavoplikácii bol pacient nastavený na Warfarin a v dobrom stave prepustený do ambulantnej starostlivosti.

Endovaskulární léčba disekce aorty typ B v chronickém stadiu onemocnění Endovasclar Treatment of Aortic Type B Dissection in Chronic Stage of Disease Kučera D. Vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice, Ostrava

Cíl: Cílem práce je objasnit způsob hojení a remodelace aorty po úspěšné endovaskulární léčbě disekce aorty typu B v chronickém stádiu onemocnění.

Materiál a metodika: Během let 2000 až 2014 bylo na našem pracovišti léčeno celkem 52 pacientů pro disekci aorty typu B, 31 pacien-

tů bylo léčeno v akutním či subakutním stádiu a 21 v chronickém stádiu onemocnění. Všichni pacienti, pokud to jejich klinický stav dovolil, byli podrobeni vyšetřením, které zahrnovaly základ-ní biochemické vyšetření, tlakové 24-hodinové Holterovské vyšetření, CT angiografické vyšetření (CTA) aorty, vyšetření transesofageální echokar-diografií (TEE) a digitální subtrakční angiografii (DSA). V dalším průběhu byli pacienti podrobeni sledování, které spočívalo v provedení základ-ního laboratorního screeningu, 24-hodinové Holterovské monitorování a provedení CTA celé aorty, a to v 6 měsíčních intervalech první 2 roky a v ročních intervalech následně. Práce analyzuje výsledky léčby u pacientů v chronickém stádiu onemocnění a její specifika.

Výsledky: Pro chronické stadium onemoc-nění nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl celkového průměru hrudní aorty mezi hodno-tami na začátku sledování a hodnotami po 12 měsících, statisticky významný rozdíl byl zjištěn až po 24 měsících (p = 0,0356) a po 36 měsících (p = 0,0043), a to ve smyslu zmenšení průměru hrudní aorty. Dále byl zjištěn statisticky význam-ný rozdíl mezi hodnotami plochy pravého lumen na začátku sledování a hodnotami po 12 měsí-cích (p < 0,001), po 24 měsících (p < 0,001) a po 36 měsících (p < 0,001), a to ve smyslu nárůstu plochy true lumen a statisticky významný rozdíl mezi hodnotami na začátku sledování a hodno-tami po 12 měsících (p < 0,001), po 24 měsících (p < 0,001) a po 36 měsících (p < 0,001), a to ve smyslu zmenšení plochy false lumen hrudní aor-ty. Pro oblast břišní aorty nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl celkového průměru aorty mezi hodnotami na začátku sledování a hodnotami po 12 – 36 měsících.

16



Závěr: Překrytím primárního entry a navo-zením trombosy false lumen dochází ke stati-sticky významnému zmenšení celkového prů-měru hrudní aorty s nárůstem velikosti pravého a zmenšováním velikosti falešného kanálu i pro chronické stadium onemocnění.

Endovaskulární léčba poranění hrudní aorty Endovascular treatment of thoracic aortic trauma Köcher M., Černá M., Utíkal P., Bachleda P., Dráč P., Prášil V. Radiologická klinika, Pracoviště intervenční radiologie, II. chirurgická klinika FN, Olomouc

Cíl: TEVAR je dnes metodou první volby léč-by poranění hrudní aorty, která zcela vytlačila léč-bu chirurgickou. K léčbě jsou indikováni pacienti s intramurálním hematomem a pseudoaneuryz-matem. Cílem sdělení je retrospektivně zhodno-tit akutní léčbu traumatického postižení hrudní aorty implantací stentgraftu v Traumacentru FN Olomouc.

Materiál a metodika: K endovaskulární léč-bě poranění hrudní aorty implantací stentgraftu, diagnostikovaného pomocí CT, bylo indikováno na našem pracovišti od roku 2006 do roku 2014 11 nemocných, 9 mužů a 2 ženy. Průměrný věk nemocných byl 34,7 let.

Výsledky: Výkon byl technicky úspěšný u všech nemocných. Během hospitalizace ze-mřel jeden nemocný bez souvislosti s pora-něním aorty. Perioperační mortalita z důvodu jakékoli příčiny smrti byla tedy v našem souboru 9 %. Primární endoleak jsme nezaznamenali. Průměrná doba sledování byla 33 měsíce (3 – 89

měsíců). Během dalšího sledování jsme nezjistili žádnou komplikaci související s endovaskulární léčbou traumatu hrudní aorty.

Závěr: Endovaskulární léčba traumat hrudní aorty je léčbou efektivní a bezpečnou. Vzhledem k očekávané délce života u většinou mladých nemocných je však nutné delší sledování.

Incidence ruptury malých aneuryzmat břišní aorty a predikce rizika ruptury za pomoci počítačového modelu napětí cévní stěny Incidence of small abdominal aortic aneurysm ruptures and rupture prediction based on computer modelling of vascular wall stress Kubíček L., Staffa R., Vlachovský R., Polzer S. II. chirurgická klinika, Centrum cévních onemocnění LF MU a FN u sv. Anny, Brno

Cíl: Ruptura aneuryzmatu břišní aorty (AAA) patří mezi urgentní stavy a je spojena s velmi vy-sokou mortalitou. Častější případ bývá náhodný nález asymptomatického AAA. V takovém případě je další postup řízen platnými guidelines dle jeho maximálního průměru. Pokud je max. průměr nad 5,5 cm, je pacient indikován k intervenčnímu zákro-ku, pokud je menší než 5,5 cm (tzv. malé AAA), je pacient dispenzarizován (UTZ nebo CT kontroly). Navzdory tomuto kritériu je v dostupné literatuře uváděno, že 10 – 24 % prasklých AAA má max. průměr menší než 5,5 cm, a tak i významná část dispenzarizovaných pacientů může být ohrožena rupturou. Našim cílem bylo zjistit procento prask-lých malých AAA řešených v našem centru, a záro-veň identifikovat rizikové faktory pro rupturu těchto malých AAA. Moderním trendem na poli diagnos-

17



tiky AAA je hledání nových metod, které by byly schopné predikovat riziko ruptury AAA, a tak včas odhalit rizikové pacienty i s malými AAA. Jednou z těchto metod je predikce ruptury AAA pomocí 3D počítačového modelu napětí stěny aneuryzmatu. Na tvorbě takového modelu se již několik let podílí i naše centrum ve spolupráci s Ústavem mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky VUT Brno.

Soubor a metodika: Ve sledovaném dvou-letém období bylo v našem centru řešeno 41 prasklých AAA (32 mužů, 9 žen). U všech byl změřen max. průměr AAA z CT snímků a by-ly zaznamenány potenciální rizikové faktory. Získaná data byla statisticky testována k odha-lení souvislosti s rupturou malých AAA. V rámci projektu vytvoření funkčního počítačového modelu napětí cévní stěny AAA probíhají při elektivních resekčních výkonech odběry vzorků stěny a testování jejich mechanických vlastností. Zároveň je z předoperačních CT snímků vytvořen 3D počítačový model AAA a pomocí metody konečných elementů je určeno napětí cévní stě-ny v jednotlivých částech AAA a odhad rizika ruptury. Data získaná z mechanických zkoušek vzorku stěny jsou následně použita ke korekci a zpřesnění takto získaného modelu.

Výsledky: Ze 41 pacientů mělo 7 (6 mužů, 1 žena) průměr AAA pod 5,5 cm, t. j. 17,1 %. Ze statistického testování vyplynulo, že pacienti s CHOPN měli průměr AAA signifikantně větší (p = 0,047), valná většina pacientů s rupturou AAA měla hypertenzi (n = 38) a nebyl zjištěn signi-fikantní rozdíl mezi průměrem prasklého AAA u mužů a žen (p = 0,487), ženy se však dožívaly vyššího věku před vznikem ruptury (p = 0,04). Do projektu modelace AAA byly použity vzorky od 50 pacientů a dle získaných dat byl upraven pů-

vodně navržený teoretický model. Do budoucna plánujeme další zpřesnění modelu s použitím čerstvých tubulárních vzorků AAA z animálního modelu, získaná data by mohla výrazně přiblížit model k plánovanému klinickému využití.

Závěr: Cílem projektu je vytvoření dostateč-ně přesného modelu, který by umožnil rozpo-znání aneuryzmat s vysokým napětím stěny z CT snímků i při malém průměru. Použitím funkčního modelu bychom získali pomocný diagnostický nástroj, který by umožnil indikovat k interven-ci i pacienty s malými aneuryzmaty s vysokým napětím stěny, a tím i vysokým rizikem ruptury. V takovém případě by bylo možné předejít rup-tuře u nezanedbatelné části pacientů, kteří by byli indikováni k dispenzarizaci.

Projekt byl podpořen grantem GAČR 13-16304S panel č. P108.

Zajímavé kazuistiky pacientů s aneuryzmatem břišní aorty Interesting cases of patients with abdominal aorta aneurysm Šilhart Z., Kysela P. Chirurgická klinika FN, Brno

I přes rozvoj endovaskulárních metod řešení AAA, zůstává standardní metodou chirurgická resekce s inkluzní cévní náhradou.

Materiál a metodika: Ze souboru 477 pa-cientů operovaných na chirurgické klinice FN Brno v letech 2000 – 2014 s velkou nebo rychle rostoucí, případně rupturovanou výdutí břišní aorty byly vybrány kazuistiky, které považujeme za zajímavé. 1. Pacient s levostranně uloženou dolní dutou žilou a AAA řešen úspěšnou resekcí s tubulárním graftem. 2. Pacient s objemným AAA po předchozí radikální cystektomii a ne-

18



ovesikou. Řešen opět resekcí AAA s implantací tubulární protézy. 3. Pacient s prokázanou ileo--femorální žilní trombózou vlevo. Po došetření zjištěno objemné AAA infrarenálně. To bylo ře-šeno implantací bifurkační aorto-biilické protézy. Po operaci s úpravou žilní drenáže LDK. 4. Pacient po úspěšné trombolýze pro masivní plicní em-bolizaci s akutním cor pulmonale. Při vyšetření zjištěna trombóza vena poplitea a objemné AAA infrarenálně 11 cm. S patřičným časovým odstu-pem byla provedena resekce AAA a implantace tubulárního graftu. 5. Nemocný se současně pří-tomným Grawitz tumorem levé ledviny a velkým infrarenálním aneuryzmatem břišní aorty. Byla provedena resekce AAA s náhradou tubulární protézou se simultánní levostrannou nefrektomií a lymfadenektomií retroperitonea.

Výsledky: Všichni pacienti se zhojili bez komplikací, a také perioperační průběh byl nekomplikovaný. Díky chirurgickému přístupu mohla být současně řešena další významná ko-morbidita (Grawitz tumor, útlak levostranné ilické žíly s její trombózou) a ani abnormální anatomic-ké poměry nebo významná předchozí operace nemusí být kontraindikací chirurgického výkonu.

Závěr: I přes rozvoj endovaskulárních metod zůstává chirurgická resekce aneuryzmatu břišní aorty standardní metodou.

Karcinóm obličky prerastajúci do vena cava inferior Renal cell carcinoma invading the inferior vena cava Molčan T., Danaj M., Cvik M., Mikurčík E. Chirurgická klinika FN, Trnava

Karcinóm obličky má schopnosť prerastať do žilového systému obličky a vytvárať nádoro-

vý trombus, ktorý ďalej rastie v smere toku krvi do dolnej dutej žily. Chirurgická liečba nádoru obličky s nádorovým trombom v dolnej dutej žile predstavuje však jedinú možnosť kuratív-nej liečby. Odstránenie nádorového trombu je súčasťou radikálnej nefrektómie.

Karcinóm obličky tvorí asi 2 % všetkých zhubných nádorov, má vzostupnú tendenciu hlavne v krajinách západnej a východnej Európy, hlavne u mužov s priemerným vekom 60 rokov. Na Slovensku je registrovaných asi 900 prípadov ročne s incidenciou asi 20 mužov a 12 žien na 100 000 obyvateľov. Tumory infiltrujúce DDŽ sú klasifikované v kategórii T3 a – c medzinárod-nej klasifikácie. T3 karcinómy obličky sa okrem typického „urologického trias“ – mikroskopickej alebo makroskopickej hematúrie, tupej boles-ti v lumbálnej oblasti a hmatateľnej nádorovej masy môžu primárne prejaviť náhlym opuchom DK s bolestivosťou pri uzávere dolnej dutej žily.

Presná diagnostika karcinómu obličky patrí do kompetencie urologického pracoviska, okrem fyzikálneho a laboratórneho vyšetrenia majú dominantné postavenie zobrazovacie metodi-ky – USG, CT AG a NMR vyšetrenie s presnou lokalizáciou a extenziou nádoru vo VCI, samotná chirurgická liečba je optimálna v multidiscipli-nárnom tíme skúseného anestéziológa, urológa a cievneho chirurga.

Základným predpokladom úspešnej liečby je úplné odstránenie postihnutej obličky a infiltrujú-cich tumoróznych hmôt prerastajúcich do dolnej dutej žily. Pri nefrektómii je potrebné ponechať aspoň 2 cm kýpeť renálnej vény, lymfadenektómia priľahlých lymfatických uzlín a epinefrektómia v prípade prerastania tumoru do nadobličky sú obligatórne. Následným krokom je dôkladné vy-

19



preparovanie VCI s presnou identifikáciou tromb-karcinómu v jej infrarenálnej i suprarenálnej časti s prevenciou embolizácie voľnej časti karcinómu v jeho kraniálnej pozícii, ale aj presné určenie kaudálnej hranice expanzie. Po zabezpečení VCI nasleduje príprava na naloženie priečnych klemov s možnosťou preklemovania parciálnym klemom pred uzatvorením venotómie.

Autori majú dobré skúsenosti s odstránením tumoru vo VCI z dvoch prístupov. Z ponechané-ho zvyšku renálnej vény pri objemovo malých tumoroch alebo z pozdĺžnej incízie na prednej

stene VCI. Vysoko pod bránicu alebo do pravej srdcovej predsiene prerastajúce tumory si vy-žadujú dôkladnú prípravu s určením taktického postupu na prevenciu embolizácie karcinómu do srdca a pľúc.

Na záver autori vo svojej prednáške prezen-tujú 10-ročné skúsenosti s liečbou tejto entity na svojich kmeňových pracoviskách. Podrobne rozoberajú postup chirurgickej intervencie na bezpečné a úplné odstránenie nádorových trombov v dolnej dutej žile vysoko nasadajú-cich pod bránicu.

Sekcia B. Infekcie a mezenteriálna ischémiaMožno definitívne vyliečiť infekciu cievnej protézy? Is the prosthetic infection definitely treatable? Šefránek V., Necpal R., Tomka J. LF SZU a NÚSCH, a. s., Bratislava

Úvod: Infekcia je najvážnejšou komplikáciou, ktorá môže postihnúť pacienta v cievnej chirurgii. Diagnóza a adekvátna liečba rozvinutej infekcie býva spravidla oneskorená, čo má za následok katastrofálne konzekvencie. Prítomnosť infekcie stavia cievneho chirurga vždy pred ťažko rieši-teľnú úlohu. Eradikácia infekcie, najmä v cievnej protéze, je veľmi náročná. Cieľom je čo najrých-lejšie a dlhodobo eradikovať septický proces pri zachovaní a udržaní normálnej arteriálnej per-fúzie. Jedinou možnosťou je chirurgická liečba. K dispozícii je v súčasnosti niekoľko odlišných po-stupov. Existujú principiálne 3 možnosti riešenia: konvenčný postup, in situ modality a postupy prezervujúce infikovaný graft. Zmienka o použití

postupov prezervujúcich infikovaný graft vyvo-láva búrlivú diskusiu na domácich fórach napriek jednoznačnej opore v odbornej literatúre.

Materiál a metódy: Vyhodnotením malého súboru 32 pacientov z vlastných skúseností v ro-koch 2008 – 2014 sa snažíme dať na túto otázku as-poň parciálnu odpoveď. Na našom pracovisku rieši-me prípady infekcie cievnych protéz diferencovane. Kritériá selekcie pacientov na voľbu konkrétneho postupu sú založené na klinickom obraze, stupni postihnutia cievnej protézy a mikrobiologickom náleze. Protetický graft možno na základe našich skúseností prezervovať a liečiť infekciu pri skorej infekcii s extrakavitárnou lokalizáciou a bez po-stihnutia anastomóz. Spočíva v sérii debridmentu rany na operačnej sále s výplachmi cytotoxickými roztokmi, aplikáciou lokálnych ATB alebo antiseptík a opakovanými bakteriologickými vyšetreniami. Veľmi účinne zapájame to tejto starostlivosti VAC terapiu. Po zvládnutí infekcie nasleduje rotačná myoplastika a etapovitá sekundárna sutúra rán.

20



Výsledky tohto súboru: Vo všetkých liečených prípadoch sa podarilo infekciu zvládnuť natoľko, že bola možná sekundár-na sutúra pri zachovanej funkcii arteriálnej rekonštrukcie. Pacienti sú síce sledovaní po-merne krátke obdobie, ale doterajšie výsledky sú veľmi sľubné.

Infekcia protézy aortobifemorálneho bypassu riešená extraanatomickým laterálnym iliako-popliteálnym bypassom Infection of aortobifemoralis bypass prosthesis treated extraanatomical lateral illiac-popliteal bypass Štefanič P., Sihotský V., Kubíková M., Smola A., Závacká M., Frankovičová M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

Úvod: Infekcie protéz predstavujú závaž-ný problém v cievnej chirurgii. Infekcie protéz v aortoiliakálnej oblasti majú 25 – 50 % letali-tu. Prinášame kazuistiku pacientky s infekciou pravého ramienka protézy aortobifemorálneho bypassu.

Kazuistika: 53-ročná pacientka päť rokov po aortobifemorálnom bypasse prichádza pod obrazom pseodoaneurzmy distálnej anasto-mózy pravého ramienka aortobifemorálneho bypassu. V anestézii bola vykonaná resekcia pseudoaneuryzmy a náhrada safénozným inter-pozitom. V pooperačnom priebehu sa objavuje infekcia pravého ramienka bypassu. Vzhľadom na infekciu v pravej inguine vykonávame resek-ciu distálnej anastomózy a pravého ramienka protézy aortobifemorálneho bypassu a vy-konávame extraanatomický iliakopopliteálny

bypass s protézou s laterálnym prístupom na a. poplitea. Infekcia v pravej inguine riešená in-cízou a kontraincíziou stehna a retroperitonea. Pacientka má aplikovanú masívnu intravenóznu ATB liečbu podľa kultivácie. Následne ústup infekcie. Sedemdesiaty tretí deň hospitalizácie prepustená do ambulantnej starostlivosti, kde rany v pravej inguine pravidelné preväzované. Momentálne rany zhojené. Pacientka bez zná-mok infekcie.

Záver: Štandardným postupom riešenia infekcie protézy na našom pracovisku je ex-plantácia protézy alebo jej infikovanej časti a náhrada extraanatomickým bypassom spo-lu s masívnou intravenóznou antibiotickou liečbou.

Primárne aortoenterické fistuly – súčasné trendy – kazuistika Primary aortoenteric fustulan – state of art – case report Slyško R., Takács R., Prochotský G., Švarc P., Lámala R., Lévay J., Gajdošová M. Oddelenie cievnej chirurgie UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava

Prednáška sa zaoberá poslednými štandar-dami diagnostiky a liečby tejto zriedkavej entity a následne rozoberá partikulárny case report u pacienta s infekčnou PSA infrarenálnej abdo-minálnej aorty s aróziou steny duodena riešené-ho in situ náhradou infrarenálneho úseku aorty bifurkačným graftom vytvoreným s autológnej VFS, prekrytím rekonštrukcie omentoplastikou a ošetrením lézie duodena pomocou kľučky jej-una charakteru Roux Y s vyživovacou punkčnou jejunostómiou.

21



Řešení infekce cévní protézy na netransplantačním pracovišti Solution vascular prothesis infection on nontransplant workplace Pták P., Louda V., Beneš J. Chirurgické oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice

Úvod: Infekce cévní protézy je obávaná komplikace na všech typech pracovišť. I přes znalost celkových i lokálních rizikových faktorů infekce se nevyhneme indikacím rekonstrukce s nutností použití cévní protézy. Vyloučením zná-mých nepříznivých faktorů jsme schopni snížit procento rizika infekce, nejsme ovšem schopni jej absolutně eliminovat. V současné době ne- existuje ideální řešení infekce cévní protézy.

Metodika: V období 7/2011 – 12/2014 jsme operovali celkem 287 pacientů, u kterých byla indikována rekonstrukce tepen DK bypassem, u 249 pacientů jsme použily cévní protézu. V tomto období jsme byli nuceni řešit 12 x infekci cévní protézy. Manifestaci infekce jsme registro-vali od 1 do 108 měsíců. Negativní mikrobiolo-gický nález jsme zaznamenali ve 3 případech. Infekci v oblasti suprainguinální jsme řešili v 5 případech, infrainguinálně 7 x. Jedenkrát se po-dařilo vyhojit infekci bez explantace protézy, 2 x jsme explantovali protézu bez rekonstrukce, 2 x jsme byli nuceni explantovat infikovanou protézu s rekonstrukcí in situ (Silvergraft). 3 x jsme použili techniku explantace protézy ve femoropopliteá-lním úseku s plastikou AFC a AFP štěpem z VSM, 1 x bylo použito extraanatomického bypassu, 2 x jsme nahradili protézu štěpem z VSM a l x jsme využili překladu pacienta na vyšší pracoviště.

Výsledky: Mortalita v našem souboru do-sáhla 30,7 % (4 pacienti), ovšem v souvislosti

s výkonem jsme zaznamenali pouze 1 úmrtí, ostatní 3 nastaly jako projev generalizované ate-rosklerózy (2 x IM, 1 x CMP). K amputaci končetiny jsme museli přistoupit v 16 % (2 pacienti).

Závěr: Netransplantační pracoviště mají k dispozici téměř všechny metody a možnosti řešení infekce cévních protéz. Naše pracoviště má snahu řešit infekce cévní protézy ve vlastní režii a využít vyšší (transplantační) centrum jen v ojedinělých situacích, kdy okolnosti vyžadují použití allograftu.

Spondylodiscitída – zriedkavá komplikácia infekcie aorty Spondylodiscitis – rare complication related to aortic infection Necpal R., Tomka J., Šefránek V. Klinika cievnej chirurgie NÚSCH, a. s., Bratislava Oddelenie cievnej chirurgie FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica

Infekcia v aortálnej chirurgii je závažnou komplikáciou s vysokou morbiditou a mortalitou. Zriedkavou manifestáciou je spondylodiscitída priľahlých stavcov chrbtice. V prednáške prezen-tujeme vlastný súbor 3 pacientov s touto kom-plikáciou. V dvoch prípadoch išlo o komplikáciu po PEVAR a v jednom prípade spondylodiscitída vznikla pri mykotickej aneuryzme brušnej aorty. Vo všetkých prípadoch boli pacienti operovaní, pričom do infikovaného terénu bol vždy im-plantovaný arteriálny allograft. Po odstránení infekčného ložiska (stentgraftu) boli odstránené aj infikované masy a sekvestre z oblasti stavcov a disku. Dutina bola vyplnená garamycínovou penou a drénovaná. Pacienti boli dlhodobo lie-čení ATB. Jeden pacient musel podstúpiť neuro-

22



chirurgickú operáciu, pri ktorej bola zo zadného prístupu zrealizovaná stabilizácia chrbtice. V po-operačnom období zomrel jeden pacient na ťažkú bronchopneumóniu.

Na základe našich skúseností a dostupnej literatúry rozoberáme etiológiu, klinický obraz, diagnostiku a liečbu tejto zriedkavej, ale závažnej komplikácie.

The use of extra-anatomic bypass with Omniflow II biosynthetic vascular graft in emergency and septic vascular surgery The use of extra-anatomic bypass with Omniflow II biosynthetic vascular graft in emergency and septic vascular surgery Matia I., Wiltberger G., Hansen K., Fellmer P. T. Department of Visceral, Transplant, Thorax and Vascular Surgery, University of Leipzig, Leipzig, Germany

Introduction: The good resistance to infec-tion of Omniflow II biosynthetic vascular grafts led us to use this material for extra-anatomical revascularisation in specific indications of emer-gency and septic vascular surgery.

Methods: Between June 2011 and August 2014 we used Omniflow II biosynthetic vascular graft as a material for extra-anatomic recon-struction in 23 patients. The indication for ex-tra-anatomic bypass was a treatment of vascular prosthesis or stentgraft infection, groin arteries infection, revascularisation after extended tumor extirpation and revascularisation after emer-gency aortomonoiliac EVAR procedure. The fo-llowing extra-anatomical revascularisations were

performed: femoro-femoral cross-over bypass (n = 17), ilio-femoral obturator bypass (n = 4) and axillo-femoral bypass (n = 2).

Results: The follow-up period ranged be-tween 1 day and 32 months with mortality rate of 40 %. There was no graft-related death in this high-risk group of patients. The primary patency rate was 78 %. The secondary patency rate was 91 %. The limb salvage rate was 87 %. The anasto-motic pseudoaneurysm developed in 3 patients (13 %) and was resolved successfully by surgery.

Conclusions: Our experience suggests that it is possible and safe to use an extra-anatomic vascular reconstructions with Omniflow II bio-synthetic vascular graft in high-risk conditions of emergency and septic vascular surgery.

Wilkieho syndróm – arteriomesenterická kompresia duodena Wilkie's syndrom – arteriomesenteric obstruction of the duodenum Tomka J., Beláček J., Jokúty T., Zita Z. Klinika cievnej chirurgie, NÚSCH, a. s., Bratislava

Kompresívny syndróm artériou mesente-rica superior (AMS) duodena ako príčina vý-razných GIT klinických ťažkostí u pacientov sa vyskytuje v chirurgickej praxi obzvlášť raritne. Arteriomesententerická kompresia duodena bola prvýkrát opísaná von Rokitanským (1842) a Wilkiem v roku 1927 ako chronický duodenálny ileus. Príčinou tohto syndrómu je ostrý odstup a tesný paraaortálny priebeh a. mesenterica su-perior (norma 30 – 45 stupňov) pri syndróme okolo 14 – 20 stupňov. Tento anomálny priebeh AMS sa klinicky veľmi často prejavuje len ako

23



Nutcrackerov syndróm (kompresia v. renalis sin.) a raritne ako kompresia v prechode časti D3/D4 duodena. V klinickom obraze navyše oproti angine abdominalis je charakteristická výrazná gastroplégia a postprandiálne zvracanie u pa-cientov. Podľa literárnych údajov bol tento syn-dróm opísaný len u 57 pacientoch a najčastejšie bol riešený ako črevný derivačný bypass (latero-laterálnou dudodenojejunálnou anastomózou, eventuálne gastrojejunostómiou, zriedkavo len adheziolýzou Trietzovho ligamenta). Prvá úspeš-ná chirurgická revaskularizačná dekompresia bo-la vykonaná v roku 2008 v Düsseldorfe. Arteriálny mesenterický kompresívny ring bol odstránený pomocou transpozície a. mesenterica superior z jej pôvodného suprarenálneho odstupu do infrarenálnej časti aorty. Autori referujú o tom-to spôsobe chirurgickej liečby (transpozičnej technike AMS do infrarenálnej časti aorty) aj na ich pracovisku. Zrejme to bol prvý transpozičný výkon na AMS pri tejto diagnóze vykonaný na Slovensku. Výkon bol realizovaný u 27-ročného pacienta s výraznou kachexiou (46 kg), s vý-raznými postprandiálnymi ťažkosťami napriek vyťaženej gastroenterologickej konzervatívnej liečbe. Pacient bol kompletne gastroenterologic-ky vyšetrený pri závažnej gastroplégii – funkčné vyšetrenie motility žalúdka, GIT pasáž, gastrosko-pia, kolonoskopia, MR enterografia s negatívnymi nálezmi. Až MRA a CTA angiografia so simultán-nym kontrastom GIT pasáže odhalila závažnú kompresiu duodena s pridruženou závažnou kompresiou v. renalis sin.

Transpozičnú techniku AMS pokladáme u mladých pacientov pri tomto syndróme za fyziologickejšie operačné riešenie ako primárne indikované GIT derivačné anastomózy.

Akútna mezenteriálna ischémia – kazuistiky Acute Mesenteric Ischemia – case reports Beňo P., Rusňák M., Rusňák F., Podolec M., Horný Ľ., Kuročka M. Klinika cievnej chirurgie UVN SNP Ružomberok FN, Ružomberok

Úvod: Akútna mezenteriálna ischémia (AMI) predstavuje iba 1 – 2 % z ochorení GIT-u, je však zaťažená vysokou mortalitou, ktorá sa bez ohľadu na etiológiu pohybuje okolo 70 % (59 – 93 %). V súvislosti so zlepšujúcimi sa diagnos-tickými možnosťami v súčasnosti letalita pozvoľna klesá. Ochorenie sa vyskytuje prevažne vo vysokom veku, pričom prevažujú ženy nad mužmi 75 verzus 25 %. Prevalencia AMI je 0,1 %. Incidencia sa udáva 5,4 na 100 000 obyvateľov. V etiológii predstavuje arteriálna embólia 40 – 50 %, arteriálna trombóza 25 %, neokluzívne mezenteriálne ischémie 20 % a venózna trombóza 5 – 15 %. Klinický obraz nie je špecifický, často je diskrepancia medzi ťažkou alte-ráciou pacienta a chudobným klinickým nálezom. Avšak klinické prejavy nebývajú vždy jednoznačné a v 20 – 25 % prípadoch úplne chýbajú. Diagnostika je často neskorá a je príčinou ireverzibilných is-chemických zmien na tenkom čreve s nutnosťou rozsiahlych resekcií a následnej zlej prognózy pa-cienta. Úspešnosť liečby je závislá od jej včasnosti. Podľa literatúry pokiaľ je začatá do 12 hodín od vzniku príznakov, je vitalita čreva zachovaná v 100 % prípadov, pokiaľ je začatá v intervale 12 – 24 hodín, podarí sa vitalitu čreva zachovať v cca 56 %, ale pri časovom intervale viac ako 24 hodín je šanca na záchranu čreva v cca 18 % prípadov.

Materiál a metodika: Na našich kazuisti-kách za posledný rok by sme chceli prezento-vať uvedené skutočnosti – zvýšený výskyt AMI,

24



Sekcia C. Ochorenia supraaortových ciev

najmä však zlepšenie a zrýchlenie diagnostické-ho procesu s presunom na špecializované cievne pracovisko v čase, ktorý umožňuje po správnej liečbe priaznivé vyhliadky pre pacienta.

Záver: AMI je potenciálne fatálne cievne ocho-renie s vysokou mortalitou a stúpajúcou incidenci-ou. Úspešnosť liečby závisí od 1. rozsahu ischémie, 2. správnej a včasnej diagnostiky, 3. včasnej ope-račnej liečby, 4. zachovania vitality revaskularizova-ného čreva, respektíve rozsahu vynútenej resekcie ischemizovaného nekrotického čreva, 5. následnej pooperačnej intenzívnej starostlivosti.

Aneurysma a. renalis – ex vivo resekce a ortotopická reimplantace Renal artery aneurysm – ex vivo resection and ortotopic reimplantation Vidim T., Jandejsek J., Denemark L., Poch T. Chirurgické oddělení a Centrum

vaskulárních intervencí Oblastní nemocnice Kolín, a. s., Kolín

Autoři rozebírají problematiku výdutě ledvinné tepny, etiologii, indikační kritéria a možnosti terapie. Podrobněji popisují kazuistiku pacientky s onemoc-něním fibromuskulární dysplazií. Pacientka byla refe-rována na cévní chirurgii pro vícečetné aneurysma-tické dilatace a. renalis vlevo. Již v anamnéze měla intervenční léčbu pro stenózy a. renalis vpravo při základním onemocnění. Po zhodnocení funkční vý-znamnosti obou ledvin a morfologie 4 výdutí a. renalis vlevo bylo rozhodnuto o operačním řešení. Vzhledem k juxtahilovému uložení výdutí byla nezbytná explan-tace ledviny, ex vivo reparace tepenného zásobení a ortotopická reimplantace štěpu s vytvořením aorto-renálního by-passu. Celé ošetření za studené ischemie bylo provedeno v přípravě konzervačním roztokem. Po operaci se pacientka zhojila per primam, kontrolní vyšetření prokázala dobrou funkci štěpu.

Studie ACST-2 (asymptomatic carotid surgery trial-2) – současný stav a průběžné výsledky ACST-2 study (asymptomatic carotid surgery trial-2) – status update and interim results Vlachovský R.1, Staffa R.1, Přívara M.1, Kříž Z.1, Vojtíšek B.2, Suškevič I.2, Reif M.3, Goldemund D.3 1I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno 2II. chirurgická klinika, Centrum cévních onemocnění LF MU a FN u sv. Anny, Brno 3Klinika zobrazovacích metod, Centrum

cévních onemocnění LF MU a FN u sv. Anny, Brno

Úvod: Studie ACST-2 je v současnosti největší studií srovnávající karotický stenting (CAS) a karotic-kou endarterektomii (CEA) u pacientů se závažnou asymptomatickou stenózou vyžadující revaskulari-zaci. Jde o nekomerční studii sponzorovanou a ří-zenou University of Oxford ve Velké Británii. Z naší země se studie účastní zatím 3 centra, přičemž naše nemocnice přispěla zatím 23 pacienty.

Metody: Do studie jsou zařazováni pacienti, u kterých je indikována revaskularizace, a kde je možná jak klasická chirurgická endarterektomie, tak karotický stenting, a kde zároveň není jasné,

25



že některá z metod je výhodnější. Cévní chirurg ve studii operuje svojí obvyklou technikou, stejně tak intervenční radiolog/angiolog využívá své běžné instrumentárium. Představujeme základní charakteristiku a také zaslepené kombinované průběžné výsledky dosavadního souboru, re-spektive prvních 986 pacientů zařazených do studie od jejího počátku.

Výsledky: Celkem 986 pacientů (687 mužů, 299 žen), průměrného věku 68,7 let (SD +/- 8,1) bylo stejným dílem randomizováno k CEA nebo CAS. Většina (96 %) měla ipsilaterální stenózu 70 – 99 % (medián 80 %) s kontralaterální stenózou 50 – 99 % ve 30 % a kontralaterální okluzí v 8 %. U 691 pa-cientů, kteří absolvovali intervenci na krkavicích a u kterých proběhla 1-měsíční kontrola (a hod-nocení Rankin skóre v případě mozkové příhody), bylo 30-denní riziko invalidizující mozkové příhody, fatálního infarktu myokardu nebo úmrtí 1 %.

Závěr: Časné a předběžné výsledky studie ACST-2 ukazují na fakt, že současné intervence na krkavicích pro asymptomatickou stenózu mají nízké riziko závažné morbidity a mortality, což je v souhlasu s výsledky jiných studií. Studie pokra-čuje v náboru center, monitoruje všechny peri-procedurální události včetně mozkových příhod a dává si za cíl randomizovat až 5 000 pacientů, aby bylo možno stanovit případné rozdílné vý-sledky mezi stentingem a endarterektomií.

Karotická endarterektómia – chirurgická prevencia NCMP Carotid endarterectomy – surgical prevention of stroke Sihotský V., Kopolovets I., Kubíková M., Tomečko M., Smola A., Torma N., Zavacká M., Štefanič P., Frankovičová M.

Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

Úvod: Náhla cievna mozgová príhoda (NCMP) predstavuje tretiu najčastejšiu príčinu smrti v rozvinutých krajinách. Stenóza karotickej artérie je najvýznamnejší rizikový faktor pre vznik NCMP. Ročné riziko ischemického iktu je pri zá-važných asymptomatických stenózach a. carotis interna (ACI) asi 3 – 5 %. Pri symptomatických ste-nózach je to asi 20 až 25 % ročne. Preto karotická endarterektómia môže redukovať riziko NCMP pri aterosklerotických stenózach ACI.

Účel: Analýza karotickej endarterektómie u pacientov s asymptomatickou a symptoma-tickou stenózou karotickej artérie.

Materiály a metódy: Na Klinike cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s. bola v období rokov 2011 – 2014 karotická endarterektómia vykonaná u 315 pacientov so stenózou ACI. Vek pacientov: od 38 do 84 rokov. Priemerný vek pacientov bol 65 rokov. Z toho: muži – 61,5 % (194 pacientov) a ženy – 41,7 % (129 pacientov). Väčšina pacientov – 162 (51,6 %) bola indikovaná na operáciu po prekonanej ischemickej NCMP. U ostatných pacientov – 153 (48,4 %), bola indikovaná operácia pri dia-gnostikovanej stenóze karotídy ako prevencia NCMP. Všetci pacienti mali pred operáciou realizované USG vyšetrenie karotíd. U 196 pa-cientov (62,4 %) bolo urobené angiografické vyšetrenie. Pacientom po NCMP sme pred operáciou indikovali CT vyšetrenie mozgu na verifikáciu prítomnosti ischemickeho ložiska. Pri asymptomatických pacientoch so stenózou ACI bola karotická endarterektómia indikovaná pri stenóze 60 % a viac. V prípade hypoecho-génneho plátu opísaného pri duplexnom USG

26



vyšetrení, bola CEA (karotická endarteektómia) vykonaná už pri 50 % stenóze ACI.

Pacientom so symptomatickou stenózou CEA bola operácia indikovaná pri stenóze 50 % a viac. Časový interval medzi prekonanou NCMP a operáciou bol podľa možnosti do 14 dní po NCMP pri prítomnosti ischemického ložiska do rozmerov 2 x 2,5 cm a minimálnej neurologickej symptomatológie alebo najskôr 6 týždňov po NCMP a stabilizácii stavu pacienta. Operácie sme prevádzali v celkovej anestézii s intraope-račnou transkraniálnou oximetriou. Používali sme 2 metodiky karotickej endarterektómie: klasickú s PTFE záplatou alebo everznú. Výber techniky bol na hlavnom chirurgovi. V prípade poklesu saturácie na 30 % sme zavádzali do karotídy shunt.

V pooperačnej fáze sme pacientom odpor-účali 10 dní užívať preventívnu dávku nízkomo-lekulárneho heparínu a dlhodobo Clopidogrel 75 mg 1 x denne. Kontrolné USG vyšetrenie karotíd sme odporúčali každých 6 mesiacov.

Výsledky: Zo 153 asymptomatických pacien-tov bola everzná endarterektómia vykonaná 49 pa-cientom (32,0 %). Klasická endarterektómia s PTFE záplatou bola vykonaná 62 pacientom (40,5 %). Shunt bol zavedený 40 pacientom (26,1 %). Veľké komplikácie v pooperačnej fáze CMP sa objavili pri 2 pacientoch (1,3 %), infarkt myo-kardu pri 1 pacientovi (0,7 %). Žiadny pacient v tejto skupine nezomrel. Iné komplikácie – u 1 pacienta – krvácanie z operačnej rany (0,7 %). U 6 pacientov – lézie hlavových nervov (3,9 %).

Zo 162 symptomatických pacientov everzná endarterektómia bola vykonaná u 56 (34,6 %), klasická endarterektómia s PTFE záplatou v 78 (48,4 %) a zavedený shunt u 24 pacientov (14,8 %).

Veľké komplikácie v pooperačnej fáze CMP sa objavili pri 4 pacientov (1,2 %), infarkt myokar-du vznikol u 2 pacientov (0,7 %). V tejto skupine zomreli 4 pacienti (2,5 %), z ktorých 2 – po CMP, 1 – IM, 1 – tromboembólia.

Kdy je včasná karotická endarterektomie opravdu včasná? At what time is carotid endarterectomy timely? Říha D., Szkatula J., Bulejčík J., Blaha L., Šolek R. Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec

Autoři se ve svém sdělení zabývají změnou načasování karotické endarterektomie u paci-entů po mozkových iktech, kteří mají stenózu vnitřní karotidy. Po zveřejnění studií a na základě guide-lines hlavně neurologických společností se chirurgický výkon výrazně posunul do krát-kého časového úseku po vzniku iktu, protože většina opakovaných iktů vzniká do měsíce po prvním. Snahou chirurga je tedy endarterektomií zabránit nové CMP.

Autoři předkládají vlastní zkušenosti s léčbou těchto symptomatických stenóz.

Emergentní trombendarterektomie pro akutní symptomatickou okluzi vnitřní karotidy v situaci těžkého iktu a neúspěšné trombolytické terapie Emergent thrombendarterectomy for acute symptomatic occlusion of internal carotid artery in cases of severe stroke and failed thrombolytic therapy Guňka I., Krajíčková D., Leško M., Janata P.,

27



Lojík M., Raupach J. Chirurgická klinika FN, Hradec Králové

Ischemická cévní mozková příhoda v dů-sledku akutní okluze vnitřní krkavice má obecně velmi špatnou prognózu a její optimální léčba není jednoznačná. Původní pokusy o revasku-larizaci často končily katastrofickými výsledky, a to nejčastěji v důsledku závažného poope-račního intracerebrálního krvácení. Emergentní karotická trombendarterektomie tak doposud nebyla systematicky zkoumána jako možná léč-ba k záchraně perfuze sice ischemického, ale stále ještě viabilního mozkového parenchymu. Intravenózní trombolýza s využitím rekombi-nantního tkáňového aktivátoru plasminogenu je efektivní metoda zlepšující funkční výsledky léčby ischemických cévních mozkových příhod. Nicméně míra částečných či kompletních re-kanalizací je nízká a v případě akutních okluzí vnitřních krkavic dosahuje pouze 10 %. Navíc i přes tuto léčbu je mortalita ischemických iktů v důsledku akutních karotických okluzí stále mezi 24 – 27 % a dobrých funkčních výsledků (modi-fikované Rankinovo skóre 0 – 2) je dosahováno jen u 10 až 29 % pacientů. V případě karotické endarterektomie navazující na trombolytickou léčbu je nutné připustit zvýšené riziko poten-ciálních fatálních krvácivých komplikací. I když se v poslední době objevují práce prokazující relativní bezpečnost karotických endarterektomií prováděných po trombolýze, jde o případy, kdy je chirurgický výkon prováděn jako sekundární prevence recidivy iktu zpravidla v odstupu ně-kolika dnů od ukončené trombolýzy. V součas-nosti nejsou k dispozici validní data zabývající se specificky efektivitou a bezpečností karotické trombendarterektomie prováděné jako ultimátní

výkon v situaci těžkého akutního iktu a selhávající trombolytické léčby.

Autoři na podkladě dvou případů emergent-ních karotických endarterektomií provedených bezprostředně po ukončené neúspěšné trom-bolytické léčbě chtějí prezentovat výše uvede-nou problematiku a poukázat na možnosti jak v diagnosticko-léčebném procesu selektovat potenciální kandidáty, kteří mohou z urgentní revaskularizace profitovat.

Volně vlající trombus ve vnitřní karotidě léčený antikoagulací a odloženou endarterektomií vnitřní karotidy Free floating thrombus in internal carotid artery treated by antikoagulation and delayed internal carotid artery endarterectomy Leško M., Guňka I., Lojík M., Krajíčková D., Ferko A. Cevní chirurgie FN, Hradec Králové

Volně vlající trombus ve vnitřní karotidě je vzácná klinická jednotka. V literatuře jsou popsá-ny pouze kazuistiky a ojedinělé malé soubory pacientů. Autoři předkládají kazuistiku pacienta s ischemickou cévní mozkovou příhodou na podkladě arterio-arteriální embolizace z ulce-rovaného plátu vnitřní karotidy s volně vlajícím trombem. Pacient byl v první době léčen anti-koagulační terapií. Během UZ sledování došlo postupně k úplnému rozpuštění vlajícího trom-bu, bez další klinicky manifestní periferní em-bolizace. Následně byla provedena chirurgická endarterektomie pro kritickou stenozu vnitřní karotidy. Pacient byl po této kombinované léč-bě bez neurologického deficitu a plně zhojen.

28



Současné názory na optimální léčbu při nálezu volně vlajícího trombu ve vnitřní karotidě jsou stále nejednotné.

TOS – úspěchy a neúspěchy chirurgické terapie TOS – successes and failures of the surgical treatment Blaha L., Říha D., Fabián B. Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec

Thoracic outlet syndrom se projevuje širokou škálou symptomů neurologických, arteriálních či venózních. Zejména projevy neurologické jsou velmi rozmanité a bývá často obtížné určit jejich pravou etiologii. Tepenné a žilní symptomy jsou na diagnostiku o něco méně náročné.

V diagnostice se opíráme o pečlivou anamnézu potíží, jejich vzniku a průběh, klinické vyšetření včetně polohových testů, neurologické vyšetření, dUZ tepen s polohami na TOS, angio-grafii, popřípadě CTAG či MR brachiálního plexu. Při klinicky závažných symptomech a neúspěchu konzervativní terapie je indikována chirurgická léčba – resekce I. žebra (popřípadě i krčního) se skalenectomií. Často je nutno k tomuto výkonu připojit ještě další – cévní rekonstrukci, endo-vaskulární výkon, horní hrudní sympatectomii.

Na našem chirurgickém oddělení jsme od roku 2004 provedli 28 resekcí I. žebra (2 x i krč-ního) u 23 pacientů (5 žen podstoupilo výkon oboustranně). V souboru převažovaly ženy – 82 %. Pravostranný výkon byl v 57 %, vlevo 43 %.

Průměrný věk pacientů byl 39 let (17 – 61 let). Neurologické symptomy (parestezie, neuralgie, porucha jemné motoriky, atrofie) byly u 61 % paci-entů, sekundární Raynaud. syndrom u 50 %, arteri-ální projevy (klaudikace, chlad, trof. defekty), u 50 % a žilní u 14 % (trombosa, otoky). S přidružených výkonů (ne nutně v jedné době) jsme provedli 10 x horní hrudní sympatectomii, 3 x PTA subklaviální žíly, 1 x trombectomii, 2 x subklavio-axilární by-pass. Z pooperačních komplikací stojí za uvedení – 2 x hemothorax, 1 x hematom suprapleurálně, 1 x dehiscence rány, 3 x projevy poškození n. in-tercostobrachialis (hypestezie), 1 x dočasná paresa n. thoracodorsalis (odstávání lopatky), 2 x dočasná neurapraxie brachiálního plexu, 1 x axonotmesa n. ulnaris, 1 x neuralgie paže.

Výsledky: Výborný terapeutický efekt je u žilních symptomů – v našem souboru 100 %. U ischemických klaudikací a terapii trof. defektů je efekt také výborný. U Raynaud. sy. je již úspěšnost nižší – vymizení symptomů u 57 %, určité zlep-šení 29 %, plná recidiva 14 %. A úspěšnost v na-šem souboru příliš nezvýšila ani následná HHS. U neurologických symptomů měla operace vý-borný efekt u 47 % výkonů, určité zlepšení u 41 %, bez efektu bylo 12 % výkonů. Dobré výsledky by-ly při zlepšení jemné motoriky, naopak parestezie často (byť v menší míře) přetrvávají.

Závěr: Resekce I. žebra se skalenotomií (+ eventuálně přidružený výkon) má výborný efekt u žilních a arteriálních projevů TOS. Nižší pro-centuální úspěšnost je při terapii sekundárního Raynaud. sy. a u neurogenního TOS.

29



Sekcia E. Cievny prístup pre dialýzuFungujúca AV fistula, alebo kedy sme schopní vytvoriť spoľahlivú AV fistulu? Functioning AV fistula, or when we are able to create a reliable AV fistula? Staško P., Kubíková M., Sihotský V., Tomečko M., Smola A., Závacká M., Pobehová J., Keller J., Granda T., Žurkovský I., Kopolovets I., Štefanič P., Frankovičová M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s, Košice

AV fistula (AVF) na dialýzu je chirurgicky vy-tvorené spojenie medzi natívnou tepnou a žilou u pacienta, ktoré slúži ako základný chronický cievny prístup pre potrebu dlhodobej dialýzy používaný najčastejšie 3 x do týždňa.

Veľa pacientov, ktorí nie sú vhodnými kandi-dátmi na transplantáciu obličiek, alebo tých, pre ktorých nemôže byť zabezpečený kompatibilný darca, sú závislí od hemodialýzy po celé obdobie ich života. Táto situácia vedie k dlhodobej potre-be a využitiu prístupu dialýzy. Vytvorenie a hlav-ne zachovanie dobre fungujúceho dialyzačného prístupu fistuly je jedným z najzložitejších problé-mov u týchto pacientov. Podľa medzinárodných štatistík až viac ako 25 % dialyzovaných pacientov má problémy s prístupom v zmysle jeho mal-funkcie, eventuálne samotného zlyhania.

Na správnosti jej fungovania sa podieľa mnoho faktorov. Okrem opisovaných samotných morfologických a demografických faktorov sa na primárnom fungovaní AVF môže podieľať aj samotný ľudský faktor operatéra. Či už ide o tech-nickú chybu, nedostatok skúseností, alebo len

nezodpovedný prístup samotného operatéra, ktorý pre pacienta môže znamenať afunkčný cievny prístup spojený s opakovanými pokusmi o vytvorenie cievneho prístupu, stále platí hlav-ná zásada, a to vytvoriť pacientovi spoľahlivý prístup.

Je jedným z týchto faktorov aj dĺžka klinickej praxe a počet výkonov samotného operatéra? Skutočne platí nepísané pravidlo, že mladý ci-evny chirurg sa má učiť šiť anastomózy na AV fistulách? A vôbec, dáva to preklad dostatočného fungovania primárnych AVF, alebo vystavujeme pacienta riziku afunkcie AVF na vrub získania skúseností pre mladého cievneho chirurga? Vytvorenie dobre fungujúceho cievneho prístu-pu pre pacienta znamená záchranu jeho života. Preto pri jeho vytváraní je potrebné zohľadniť viacero rôznych faktorov, ktoré sa môžu postarať o to, aby bola AVF insuficientná pre samotnú dialýzu. Ako ukazuje samotná prax, dostatočná diagnostika, vhodne zvolená stratégia vytvárania a samotné skúsenosti operatéra dávajú predpo-klad dostatočne fungujúcej AVF.

Trasnpozícia VFS, cievny prístup prvej voľby na DK SFV transposition, the first choice lower extremity access Šinák I., Patkaňová L., Talapková R., Hlinka Ľ. Oddelenie cievnej chirurgie UNM, Martin

Úplné vyčerpanie povrchových žíl horných končatín alebo obojstranná nerekonštruova-teľná obštrukcia centrálnych žíl vrátane VCS, pacienta v chronickom dialyzačnom progra-

30



me, vyžaduje vytvorenie cievneho prístupu mimo oblasť HK. V minulosti realizované AVF na dolných končatinách s transpozíciou VSM v priamej alebo loop forme vykazujú vysoké percento komplikácií vo forme infekcií proxi-málneho stehna, časté trombózy, krvácanie a tvorbu aneuryziem.

Posledné desaťročie je v tejto indikácii pre-ferované použitie hlbokej femorálnej žily. VFS sa vypreparuje v jej celom priebehu po popliteálnu vénu. Po jej distálnom prerušení a transpozícii do podkožia sa skonštruuje anastomóza na distál-nu časť AFS. Výhodou prístupu je dostatočne dlhý priamy kanylačný segment. Literárne údaje potvrdili, že obavy z venóznej hypertenzie po použití VFS nie sú opodstatnené. Na vytvore-nie AVF ale nie sú vhodní pacienti s klinickými prejavmi PAO.

Dnes je transpozícia VFS považovaná za prístup prvej voľby na dolnej končatine s excelentnou dlhodobou priechodnosťou a nízkou morbiditou.

V prednáške dokumentujeme naše prvé skúse-nosti s operačnou technikou, výsledkami a poten-ciálnymi úskaliami operácie u rizikových pacientov.

Translumbárny prístup na zavedenie permanentného dialyzačného katétra Translumbar vascular access for long-term hemodialysis catheter Rusňák M., Beňo P., Kodaj J., Horný Ľ., Podolec M., Kuročka M., Oravec T., Rusňák F. Klinika cievnej chirurgie ÚVN SNP Ružomberok – FN, Ružomberok

Pravidelná hemodialyzačná liečba vyžaduje vytvorenie a udržanie adekvátneho cievneho

prístupu. Napriek tomu, že preferovaným ciev-nym prístupom je natívna artériovenózna fistula, je jej vytvorenie v niektorých prípadoch kontra-indikované alebo technicky nemožné. V týchto prípadoch dlhodobý cievny prístup zabezpečujú tunelové permanentné katétre so svojimi vý-hodami aj nevýhodami. Optimálnym miestom implantácie katétra je pravá vnútorná jugulárna žila. U pacientov, ktorí vyžadovali opakované intervencie na vytvorenie alebo udržanie ciev-neho prístupu, môže nastať situácia, keď dôjde k vyčerpaniu konvenčných miest na zavedenie cievneho prístupu. V tejto situácii prichádzajú do úvahy tzv. nekonvenčné prístupy, ako je naprí-klad translumbárny prístup do dolnej dutej žily. V práci uvádzame dve kazuistiky, keď sme cievny prístup zabezpečili perkutánnou translumbár-nou implantáciou katétra do dolnej dutej žily. Pri nemožnosti použitia konvenčných prístupov pre permanentný žilový katéter môže translumbárny prístup ponúknuť relatívne bezpečný a efektívny cievny prístup na dlhodobú dialyzačnú liečbu.

Cévní přístup pro domácí hemodialýzu Vascular Acces for Home Haemodialysis Svoboda L. DC BBraun-Avitum, Nemocnice na Homolce, Praha

Od 1. 1. 2015 je možno léčit hemodialýzou (HD) i pacienty v domácím prostředí frekvencí až 7 x týd-ně v režimu denních HD. Přítomnost další školené osoby při HD je nutná. Máme zkušenosti s domácí HD, nejdéle byl pacient léčen domácí HD v režimu 3 x T bez podstatných komplikací 8 let. Limitem pro tuto léčbu je podle literatury cévní přístup a jeho infekce. U dobře formovaných AV píštělí je pravi-

31



delná punkce self-care možná, metodika je odlišná. Napojování tupých jehel do jediného místa pro arteriální a venózní vpich (metoda button-hole) je metoda pro pacienty schůdná, ale riziko infekce je vyšší než u žebříčkové metody. K úspěchu a snížení rizik vede trénink správné metodiky na centru, do-poručená doba nácviku je nad 3 měsíce, personální náročnost je značná. V zemích s vyšším procentem protetických cévních náhrad pro dialýzu preferují pacienti tento přístup, riziko závažné infekce je limi-tem. Permanentní tunelizovaný katétr centrální žíly je mezi pacienty populární, ale přináší v domácím prostředí vice rizik než ostatní přístupy a v jiném spektru (například vzduchová embolizace). V sou-ladu s doporučenými postupy je nutné aplikovat do katétrů „zátky“ s antikoagulační i antibakteriální účinností (citrát + alkohol, eventuálně speciality). Technické pomůcky jako Hemasite a DiaTAP button (Bentley) a subkutánní dialyzační komůrkové por-ty LifeSite Hemodialysis Access System (Vasca) a Dialock Hemodialysis System (Biolink) nebudou využitelné před podstatnou inovací.

Iatrogenní poranění cév při endovaskulárním ošetření dialyzačních fistulí Iatrogenic injury of vessels by endovsacualr therapy in hemodialysis fistulas Porod J., Heller S., Vařejka P. AngioCentrum, Příbram

Poranění cévního přístupu dialyzovaného pacienta při endovaskulárních výkonech patří mezi vzácné, avšak potenciálně nebezpečné si-tuace. Cílem našeho sdělení je prezentovat naše zkušenosti s takovými případy, nastínit možnosti jejich prevence a řešení.

Neurologické komplikácie dialyzačných prístupov Neurological complications of dialysis accesses Kováč O., Necpal R., Janek J., Kminiak R. Oddelenie cievnej chirurgie, FNsP F. D. Roosevelta, Banská Bystrica

Pre pacientov s chronickým renálnym zlyha-ním znamená hemodialýza záchranu života. Na jej správny priebeh je kľúčový dobre fungujúci hemodialyzačný prístup, najčastejšie artériovenóz-na fistula. S nárastom počtu pacientov v dialyzač-nom programe rastú aj požiadavky na prístupy, pri ktorých vytváraní sa vyskytuje aj spektrum rôznych komplikácií. Jedny z menej diskutovaných sú neurologické komplikácie. V práci sa zaobe-ráme najčastejšími neurologickými komplikáci-ami hemodialyzačných prístupov (lézie nervov, neuralgie, kompartment syndróm, ischemická monomerická neuropatia), ich diagnostikou, te-rapeutickými možnosťami a prevenciou vzniku.

Náš pohled na řešení aneurysmatické degenerace a hyperfunkce AV zkratu Our view on the solution of aneurysmal degeneration and hyperfunction arteriovenous shunt Fabián B., Burša P., Říha D., Bulejčík J., Blaha L. Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec

Nativní AV zkrat je ideálním cévním přístupem pro nemocné s renálním selháním vyžadujícím he-modialýzu. Aneurysmatická degenerace a hyper-funkce se řadí mezi pozdní komplikace postihující 10 – 20 % nativních AV zkratů. Tyto komplikace

32



mohou vést až k zániku cévního přístupu. Použití zevního vyztužení žilní části zkratu pomocí speci-ální síťky a eventuálně plastika anastomózy vyřeší hyperfunkci a spolu s aneurysmorhafií i anerysma-tickou degeneraci. Tato metoda se nám osvědčila. Průchodnost této rekonstrukce je velmi dobrá, kanylace žíly není komplikovaná a nezaznamenali jsme ani žádné infekční komplikace. S touto meto-dou je spojený jednoznačný benefit pro pacienta.

Hyperfunkčná AV fistula High-flow arteriovenous fistula Patkaňová L., Šinák I., Hlinka Ľ., Talapková R. Oddelenie cievnej chirurgie UNM, Martin

Zriedkavejšou komplikáciou dialyzačnej arté-riovenóznej spojky je jej hyperfunkcia, či s, alebo bez známok kardiálneho zlyhávania. V súčasnosti sa stáva častejšie diskutovanou problematikou v dôsledku narastajúceho výskytu. V prevencii vzni-ku takejto komplikácie zohrávajú úlohu: správna

voľba cievneho dialyzačného prístupu pre konkrét-neho pacienta, korektná operačná technika a po-operačný manažment. V rámci operačnej techniky je osobitný dôraz kladený na adekvátnu dĺžku arté-riovenóznej anastomózy, nakoľko predisponujúcim faktorom na vznik hyperfunkcie je príliš dlhá ana-stomóza. AVF zvyšuje kardiálny výdaj, ktorý môže viesť ku koncentrickej hypertrofii ľavej komory. Táto je kľúčovým faktorom v rozvoji kongestívneho kardiálneho zlyhávania. V súčasnosti nie je jednotná všeobecne akceptovaná definícia hyperfunkčnej fistuly. Taktiež odporučenia ohľadom indikácie a načasovania korekčného operačného výkonu sú rôznorodé. Výber typu operačnej modality pri riešení hyperfunkčnej fistuly by mal zohľadňovať prietok krvi fistulou, klinický obraz, lokalizáciu a typ artériovenóznej fistuly, ako aj, v neposlednom rade, skúsenosti pracoviska. I keď ide o zriedkavé kom-plikácie, ich dôsledky sú závažné. Preto je dôležité tieto komplikácie riešiť v dostatočnom predstihu so zreteľom na zachovanie AVF.

Sekcia F. Ochorenia tepien dolných končatínHybridné revaskularizácie dolných končatín Hybrid lower limb revascularization Maresch M., Kamal D. BDF-RMS Hospital, West Riffa, Bahrain

Dobré dlhodobé výsledky klasických otvo-rených operácií zlepšujúcich krvné zásobenie končatín – bypassové, premosťujúce rekonštruk-cie či endarterektómia sú preverené desiatkami rokov. Sú ale zaťažené vyšším operačným rizi-kom ako endovaskulárne výkony – angioplastika a stenting, ktoré postupne svojimi výhodami

nahradzujú otvorené operácie. Je dôležité po-znať výsledky a komplikácie oboch postupov, definovať indikácie a stratifikovať riziko pacienta. Na základe toho sa následne rozhodnúť, ktorý postup je v danom prípade optimálny. S po-stupným zvyšovaním priemerného veku našich pacientov sa čoraz častejšie stretávame s kom-plexnými léziami na viacerých etážach – v pa-nvovom a stehennom riečisku, v oblasti kolena či pod ním, a častejšie u diabetikov aj v oblasti členka a nohy. V našej prednáške referujeme o 22 prípadoch, keď sme úspešne kombinovali

33



endovaskulárny zákrok s otvorenou chirurgickou operáciou na hybridnej sále v snahe o komplex-nú revaskularizáciu s minimalizáciou rizika na strane pacientov.

Hybridní revaskularizační výkony v léčbě postižení tepenného systému dolních končetin Hybrid procedures in treatment of lower extremity arterial diseases Biroš E., Staffa R., Vlachovský R., Trnová-Chudárková M., Vojtíšek B., Suškevič I. II. chirurgická klinika, Centrum cévních onemocnění LF MU a FN u sv. Anny, Brno

Cíl: Zhodnocení našich zkušeností a výsled-ků ze simultánní aplikace endovaskulárních a ote-vřených cévně-chirurgických postupů v terapii postižení tepenného systému dolních končetin.

Soubor a metodika: Retrospektivní analýza souboru pacientů, kteří podstoupili hybridní cév-ně-rekonstrukční výkon na tepenném systému dolních končetin. Zhodnocení indikačních kritérií, typu výkonů a pooperačního sledování pacientů.

Výsledky: Sledovaný soubor tvoří 131 paci-entů, kteří podstoupili hybridní revaskularizaci. Indikační kritéria k výkonu: chronická kritická kon-četinová ischémie u 48 pacientů (36,6 %), akutní končetinová ischémie u 15 pacientů (11,5 %), končetinová ischémie ve stádiu klaudikací u 67 pacientů (51,1 %), aneuryzma popliteální arterie u 1 pacienta (0,8 %). Ženy tvořili 23,7 % (31), mu-ži 76,3 % (100) souboru. Průměrný věk pacien- tů 68 let. Včasná pooperační mortalita 3,1 % (4 pacienti). Včasná pooperační ztráta končetiny ve 3 případech (2,3 %). Neúspěch endovaskulární části intervence zaznamenán ve 4 případech (3,1 %). Typy hybridních operací: u 40 pacientů

(30,5 %) plastika tepen v třísle spojena s translu-minální angioplastikou pánevních tepen, u 54 pacientů (41 %) plastika tepen v třísle doplněna o transluminální angioplastiku infrainguinálního tepenného řečiště, u 13 pacientů (10 %) byla implantace femoro-popliteálního bypassu do-plněna o transluminální angioplastiku pánev-ních tepen, jiné typy výkonů byly provedeny ve 23 případech (18,5 %). Podrobné statistické zpracování dat, včetně vyhodnocení primární, primární asistované a sekundární průchodnosti bude součástí prezentace.

Závěr: Hybridní výkony představují efektiv-ní a moderní přístup v terapii pacientů s mul-tietážovým postižením tepenného systému dolních končetin. Hlavní výhodou metody je snížení extenzivity chirurgické revaskularizace zapojením endovaskulární části výkonu, z če-hož profitují hlavně pacienti kompromitováni interními riziky, a limitace kumulace periproce-durálních rizik provedením obou částí výkonu v jedné době.

Chirurgická a endovaskulárna revaskularizácia femoro-popliteálneho úseku u pacientov s PAOD a CLI v našej klinickej praxi Surgical and endovascular revascularization of femoro-popliteal region in patients with PAOD and CLI in our clinical practice Pobehová J.1, Zavacká M.1, Kubíková M.1, Špak Ľ.2, Koščo M.2, Tomečko M.2, Smola A.1, Staško P.1, Pataky Š.2, Kriegerová K.3, Frankovičová M.1 1Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

34



2Angiologické oddelenie Kliniky kardiológie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice 3Oddelenie rádiodiagnostiky, VÚSCH, a. s., Košice

Príčinou periférneho artériového ochore-nia dolných končatín je aterosklerotické po-stihnutie tepien. Ochorenie výrazne znižuje kvalitu života (často vedie k amputácii kon-čatiny) a jeho hlavnými rizikovými faktormi sú: chronická renálna insuficiencia, diabetes mellitus a fajčenie. U pacientov, ktorých klau-dikácie výrazne obmedzujú v aktívnom živote indikujeme rekonštrukciu vo forme klasického femoro-popliteálneho bypassu. Chirurgický výkon je možné doplniť alebo nahradiť per-kutánnou trasnluminálnou angioplastikou (PTA). Cieľom retrospektívneho sledovania na Klinike cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s. v Košiciach v rokoch 2008 – 2010 bolo: analyzo-vať a v daných parametroch porovnať výsledky realizovaných chirurgických a endovaskulár-nych revaskularizácií u pacientov s perifér-nym artériovým ochorením dolných končatín vo femoro-popliteálnej oblasti. Zistili sme, že použitie bypassu, respektíve endovaskulárnej angioplastiky u pacientov s infrainguinálnym postihnutím počas 1-ročného sledovania neviedlo k rozdielom v klinickej a technickej úspešnosti, v primárnej a sekundárnej prie-chodnosti ciev medzi skupinami. Taktiež sme nezistili rozdiely v nutnosti revaskularizácie ani amputácie končatiny v priebehu 1 roka od výkonu. Použitie bypassu bolo asociované s častejším výskytom zlepšenia symptómov kritickej končatinovej ischémie a častejším výskytom hematómu po výkone.

Efektivita intra-arteriální trombolýzy při řešení uzávěru cévních rekonstrukcí u pacientů s periferním tepenným onemocněním The effectiveness of intra-arterial thrombolysis of vascular reconstruction occlusion in patients with peripheral arterial disease Rokošný S.1, Baláž P.1, Malý Š.1, Wohlfahrt P.2, Janoušek L.1 1Klinika transplantační a cévní chirurgie, IKEM, Praha 2Oddělení preventivní kardiologie, IKEM Praha, Centrum pro kardiovaskulární prevenci I. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha, Mezinárodní Klinické výzkumné centrum, Nemocnice u Sv. Anny, Brno

Úvod: V chirurgické léčbě periferního tepen-ného onemocnění jsou využívané protetické, autovenózní a allovenózní grafty. Intra-arteriální trombolýza (IATL) cévních rekonstrukcí je jednou z rutinních terapeutických možností. Cílem sdě-lení je zhodnocení efektu IATL u včasné okluze 3 typů cévních rekonstrukcí.

Metody: Retrospektivní analýza efektu IATL u pacientů s okluzí periferní allovenózní cévní rekonstrukce v období 9/2000 – 12/2013 ve srov-nání s efektem IATL u pacientů s tzv. non-allo-venózní rekonstrukcí (protetické a autovenózní grafty) v období 1/2012 – 12/2013.

Výsledky: Z celkového počtu IATL rekonstrukcí (n = 100) bylo řešeno 39 protetických, 26 autove-nózních a 35 allovenózních graftů; pro symptoma-tologii akutní končetinové ischémie (AKI) u 26, kritic-ké končetinové ischémie (CLI) u 28 a pro klaudikace

35



u 48 pacientů. Trombolýza nebyla úspěšná u 19 pacientů. Diabetes mellitus (OR 9,6; p = 0,07) byl asociován se selháním IATL. Průchodnost i záchra-na končetiny byla nejnižší u pacientů s allovenózní rekonstrukcí a v podskupině pacientů s AKI.

Závěr: Naše výsledky podporují využití IATL pro záchranu končetiny u allovenózních graftů i přes dokumentovanou nízkou dlouhodobou průchodnost.

Iatrogénne poranenia ciev po kardioinvazívnych výkonoch z pohľadu cievneho chirurga Iatrogenic injury after cardiovascular invasive procedures solved by Vascular Surgery Zavacká M., Pobehová J., Kubíková M., Tomečko M., Smola A., Sihotský V., Keller J., Staško P., Štefanič P., Žurkovský I., Frankovičová M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

S rozvojom starostlivosti o pacientov s kar-diovaskulárnymi chorobami rastie aj množstvo výkonov invazívnej kardiológie.

Počet pacientov s kardiovaskulárnymi ocho-reniami narastá a neustále sa rozvíjajú dokona-lejšie a efektívnejšie diagnostické a terapeutické metódy. Cievni chirurgovia a invazivisti sa čoraz viac musia zaoberať manažmentom komplikácií, ktoré súvisia s endovaskulárnymi intervenciami. Trendy vedú k snahám o prevenciu iatrogénnych poškodení, ale invazívne diagnostické a terapeu-tické výkony sú spojené s rizikom pre pacienta a komplikáciám sa úplne vyhnúť nedá.

Stálym problémom, ktorý súvisí s arteriálnymi kanylačnými procedúrami, sú pseudoaneuryzmy.

Pseudoaneuryzma je dutina, tvorená okolitým tkanivom cievy a s cievou je spojená krčkom. Na rozdiel od aneuryzmy, keď je výduť tvorená cievnou stenou. Do pseudoaneuryzmy prúdi krčkom krv, v nej sa otáča a vracia sa späť do cievy (kyvadlový tok). Pseudoaneuryzma (nepravá výduť) vzniká najčastejšie pri poranení cievy a často ako kompli-kácia po lekárskom zákroku (iatrogénna trauma), najčastejšie však na spoločnej stehnovej tepne po jej nabodnutím pri katetrizácii a to asi v 1 – 2 % týchto výkonov. Cez pretrvávajúci punkčný kanál vyteká krv do okolia cievy, čím sa vytvára boles-tivý hematóm. Príčinou pseudoaneuryziem po katetrizácii býva nedostatočná kompresia cievy po katetrizácii (napríklad pri obezite alebo včasná mobilizácia pacienta a nedodržanie pokojového režimu). Prejavuje sa bolestivým hmatným pulzujú-cim útvarom v mieste vpichu. Straty krvi môžu viesť až k závažnej málokrvnosti. V diagnostike pseudo-aneuryzmy je spoľahlivou a rýchlou metódou ultra-zvukové vyšetrenie a manažment pacientov patrí do rúk špecialistov – angiológov, angiochirurgov alebo špecialistov v angiologickej intervenčnej rá-diológii. Diagnózu potvrdí ultrazvukové vyšetrenie.

Vo VÚSCH, a. s., Košice v období od 1. 1. 2014 do 1. 1. 2015 bolo na pracovisku invazívnej kardiológie vykonaných 4 625 diagnostických aj terapeutic-kých katetrizačných výkonov. Retrospektívne sme vyhodnotili incidenciu lokálnych komplikácií (PSA, AV fistuly, hematómy s léziou artérie, trombózy).

Počet pacientov s kardiovaskulárnymi choro-bami narastá a neustále sa rozvíjajú dokonalejšie a efektívnejšie diagnostické aj terapeutické me-tódy. Trendy vedú k snahám o prevenciu iatro-génnych PSA, invazívne kardiologické výkony sú však spojené s rizikom pre pacienta a kompliká-ciám sa úplne vyhnúť nedá.

36



Výdute popliteálnej tepny riešené chirurgicky v rokoch 2010 – 2014 Surgical treatment of popliteal aneurysms in years 2010 – 2014 Frankovičová M., Pobehová J., Kubíková M., Sihotský V., Tomečko M., Granda T., Štefanič P. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

Ochorenia arteria poplitea delíme na atero-sklerotické a neaterosklerotické. Do druhej skupiny patria: embólie, aneuryzmy, cystická degenerácia adventície, entrapment syndróm, traumatické poškodenia a útlak tepny okolitými štruktúrami. Aneuryzma a. poplitea je definovaná ako dilatácia tepny o viac ako 50 % normy alebo ako dilatácia nad 15 mm, pričom fyziologický priemer tepny je do 1 cm. V 95 – 99 % bývajú postihnutí muži s priemerným vekom 65 rokov. Rizikovými faktormi ochorenia sú: fajčenie, arteriálna hypertenzia a muž-ské pohlavie. Klinicky môže ochorenie prebiehať asymptomaticky (35 – 45 %), symptomaticky ako akútna, chronická končatinová ischémia alebo vo forme klaudikácií. Komplikáciami dilatácie sú: akút-na trombóza, embolizácia do periférnych tepien alebo ruptúra. Chirurgická liečba je indikovaná pri progresii rastu nad 20 mm, pri prítomnosti násten-ných trombov či zalomení tepny. Preferovaným graftom zostáva v. saphena magna. 5-ročná prie-chodnosť je 91 – 100 %, riziko amputácie je 0,8 % a celková mortalita 0,4 %. V liečbe výdutí s prejavmi akútnej končatinovej ischémie zohráva dôležitú úlohu aj endovaskulárna terapia v podobe lokál-nej trombolýzy spojenej s PTA distálnych tepien. V našom súbore pacientov s výduťami a. poplitea v rokoch 2010 – 2014 sme chirurgicky riešili 22 paci-entov. V súbore prevládali muži. 77,27 % pacientov

bolo symptomatických. Z dostupnej dokumentácie bola priemerná dĺžka aneuryzmy a. poplitea 4,35 cm a priemerná šírka 2,77 cm.

77,27 % pacientov malo našitý femoro-po-pliteálny a popliteo-popliteálny bypass s auto-lógnou VSM a exklúziou aneuryzmy. 13,63 % pacientov malo našitý femoro-popliteálny by-pass s protézou, u 4,54 % pacientov bola robená exklúzia aneuryzmy, u 4,54 % pacientov bol naši-tý primárne femoro-popliteálny tibiálny bypass s VSM, doplnený jump bypassom na krurálne tepny po endovaskulárnej liečbe.

Endovaskulární léčba aneuryzmatu popliteální tepny stentgraftem Endovascular treatment of popliteal artery aneurysm with stentgraft Černá M., Köcher M., Hrbáček O., Prášil V., Hazinger M., Bachleda P., Utíkal P., Dráč P. Radiologická klinika, II. chirurgická klinika LF UP a FN, Olomouc

Cíl: Cílem je zhodnotit zkušenosti s léčbou aneuryzmatu podkolenní tepny stentgraftem.

Materiál a metoda: V období od června 2011 do října 2014 jsme na našem pracovišti léčili 18 aneuryzmat podkolenní tepny u 14 pacientů pomocí stentgraftu. Jednalo se o 13 mužů a 1 ženu ve věku od 50 do 90 let. Věkový průměr byl 70 let. Léčili jsme 3 aneuryzmata o průměru menším než 2 cm, 12 aneuryzmat o průměru 2 – 5 cm a 3 výdutě o průměru větším než 5 cm

Výsledky: Pacienti byli sledováni 2 – 35 mě-síců, průměrná doba sledování byly 13,4 měsíce. Technická úspěšnost byla 100 %. Primární průchod-nost byla 78 %, sekundární průchodnost byla 94 %. Podle Kaplan-Maierovy analýzy byly pravděpodob-

37



nost primární průchodnosti za 6 a 12 měsíců po implantaci stentgraftu stejná, a to 75,8 % (95 % CI: 54,6 – 97,0 %), pravděpodobnost sekundární průchod-nosti za 6 a 12 měsíců 94,4 % (95 % CI: 83,8 – 100 %).

Závěr: Endovaskulární léčba stentgraftem je možnou alternativou chirurgické léčby aneury-zmatu podkolenní tepny. Endovaskulární léčba je jednoduchá, bezpečná a účinná.

Aneuryzma podkolenní tepny a její chirurgické řešení – naše zkušenosti Popliteal artery aneuryzm and its surgical solution – our experiences Šilhart Z., Kysela P. Chirurgická klinika FN, Brno

Aneuryzmata podkolenní tepny (AAP) jsou nejčastěji se vyskytujícím periferním aneuryzma-tem. Z celkového počtu periferních výdutí tvoří 70 – 85 %. Oboustranný výskyt je uváděn mezi 25 – 70%. Ve 20 – 40 % případů je AAP spojeno s přítomností aneuryzmatu abdominální aorty. AAP jsou často asymptomatická, pacienti netrpí klaudikacemi. Jako projev výdutě se většinou dostaví akutní končetinová ischémie způsobená trombózou aneuryzmatu nebo periferní emboli-zací a nasedajícím sekundárním trombózou bér-cového řečiště. Tento stav je spojen s vysokým rizikem následné amputace končetiny.

Materiál a metodika: Na naší klinice bylo v období 2003 – 2014 odoperováno 85 pacientů s AAP. 2/3 byla symptomatická aneuryzmata. Na našem pracovišti operujeme pacienty s AAP

o průměru 2 cm a více, pokud možno již v asym-ptomatickém stádiu, a tím se snažíme předcházet zmíněným závažným komplikacím. Chirurgický přístup volíme buď mediální s ligaturou, případ-ně resekcí aneuryzmatu, a založením bypassu, nebo dorzální s resekcí aneuryzmatu s užitím interpozita.

Výsledky: Amputovanost byla 6 %, stejné množství pacientů vyžadovalo provedení fascioto-mie. Předchozí trombolýza byla využita v 7 %, u 11 % jsme prováděli trombektomii periferie během vý-konu. Nezaregistrovali jsme uzávěr rekonstrukce.

Diskuze: Vyšetřovací metodou první volby je UZ. Vzhledem k výskytu simultánních aneuryzmat břišní aorty a druhostranné podkolenní tepny vždy doplňujeme CTAG tepen dolních konče-tin. U pacientů s akutní trombózou aneuryzmatu či periferní embolizací jsme několikrát použili s dobrým efektem kombinovaný postup. Nejprve lokální trombolýza rtPA s následnou resekcí ane-uryzmatu. A to i přesto, že ze strany radiologů je v poslední době ústup od trombolýz právě pro riziko periprocedurální periferní embolizace. U pacientů, kteří nezvládnou chirurgické řešení, můžeme zavedením potaženého stentu zabránit periferní embolizaci trombotických hmot.

Závěr: Jen elektivní výkony v asympto-matickém stádiu zajistí optimální výsledky. Průchodnost rekonstrukcí je dostatečně dlouho-dobá. V případě akutně vzniklé kritické ischémie s periferní embolizací a nárůstem apozičního trombu je výhodné kombinovat lokální trombo-lýzu s včasnou chirurgickou intervencí.

38



Sekcia G. Chronická venózna insuficiencia

Základné princípy chirurgickej liečby pokročilej chronickej venóznej insuficiencie dolných končatín Basic principles of the surgical treatment of severe chronic venous insufficiency Mazuch J., Mazuchová J. Chirurgická klinika JLF UK a UNM, Martin Ústav lekárskej biológie JLF UK, Martin

Pod chronickou venóznou insuficienciou (CHVI) rozumieme valvulárnu inkompetenciu s následným venóznym refluxom, venóznou hy-pertenziou a poruchami mikrocirkulácie, čo je typické pre pokročilé varixy dolných končatín (DK).

Cieľom chirurgickej liečby je nielen odstrániť varixy, ale aj venóznu hypertenziu, alebo ju as-poň podstatne znížiť. V praxi to znamená zrušiť všetky refluxné body na úrovni safeno-femorál-nej junkcie (SFJ), safeno-popliteálnej junkcie (SPJ) a všetkých insuficientných priamych perforáto-rov. Na úrovni povrchového venózneho systému odstrániť celý insuficientný povrchový venózny systém a insuficientné perforátory (stripping eventuálne ablačné metódy).

Pri primárnych varixoch je najčastejšie prí-tomná insuficiencia SFJ, kde je indikovaná krosek-tómia. Krosektómia VSM s vysokou ligatúrou VSM je základný a principiálny výkon pri insuficiencii SFJ pri rozvinutej varikóznej chorobe DK. Bol to práve Trendelenburg, ktorý roku 1890 navrhol ligatúru VSM v oblasti SFJ, a preto bol tento výkon pomenovaný ako Trendelenburgova operácia. Tento chirurgický výkon bol mnohými chirurgmi rôzne modifikovaný, ale aj rôzne deformovaný. Často sa robili nízke ligatúry VSM bez disekcie

a ligatúry vúsťujúcich vén s ponechaním kýpťa VSM, čo bolo príčinou častých recidív varixov DK.

Druhou vážnou indikáciou na krosektómiu a chirurgiu SFJ sú anomálie SFJ. Všetky vúsťujúce vény do sifónu VSM môžu vytvárať rôzne ano-málie, ktoré treba vyriešiť pri krosektómii. Sem patria predovšetkým anomálie vústenia VSM do v. femoralis communis: ektaktická junkcia SFJ (aneuryzmy), zdvojená junkcia SFJ, plexiformná junkcia, H-forma junkcie, anomálie vústenia v. sa-phena accesoria (VSA) a ďalšie. Treťou indikáciou na krosektómiu je ascenzia trombózy VSM pri varikoflebitíde. Autori demonštrujú na bohatom klinickom materiáli vlastné klinické skúsenosti s chirurgiou SFJ a jej anomálií.

Z angiochirurgického hľadiska za najradikálnejší výkon pri insuficiencii povrchového venózneho systému (VSM, VSP) považujeme stripping, ktorý môže byť totálny, parciálny a invaginačný. Ostatné varikózne konvolúty možno odstrániť rôznymi tech-nikami. V chirurgii CHVI významnú úlohu majú tiež insuficientné perforátory (vv. communicantes), ktoré spájajú povrchový venózny systém s hĺbkovým. Ich insuficiencia hrá významnú úlohu v rozvoji CHVI. Najčastejšie sú postihnuté Cockettove perforátory, menej Boydove a Doddove perforátory, ktoré keď sú insuficientné svojím refluxom participujú na rozvoji venóznej hyperterzie. Inkompetencia perforátora je definovaná ako spätný tok venóznej krvi trvajúci viac ako 0,3 – 0,5 sekundy počas relaxačnej fázy po uvoľnení manuálnej kompresie. Makroskopicky za insuficientný perforátor sa pokladá perforátor širší ako 3 mm, čo je zároveň indikáciou na prerušenie perforátora. Ak príčinou insuficiencie perforátora

39



je insuficientná VSM, eventuálne VSP, stačí vykonať výkon na povrchovom venóznom systéme, ak je šírka perforátora menšia ako 3 mm.

Indikácie na prerušenie perforátorov:1. ak je inkompetencia hĺbkového systému spo-

jená s refluxom bez evidentného postihnutia povrchového systému,

2. pri súčasnom refluxe v povrchovom a hĺb-kovom venóznom systéme sa odporúča ligatúra perforátorov a kompresívna liečba,

3. pri izolovanej insuficiencii perforátora s evi-dentnou CHVI.Všeobecne možno konštatovať, že výskyt

inkompetetných perforátorov je hlavne u paci-entov s pokročilou CHVI (klinické štádium C4 – C6 podľa CEAP klasifikácie) indikáciou na chirurgickú liečbu a prerušenie perforátorov. Tieto perforáto-ry dosahujú niekedy šírku až 10 – 12 mm.

Autori demonštrujú vlastné klinické výsledky s chirurgiou perforátorov pr pokročilých formách CHVI. Pri vaskulárnej inkompetencii na úrovni hĺbkového venózneho systému sú indikované valvuloplastiky a iné rôzne techniky.

Ultrazvukem akcelerovaná trombolýza u hluboké žilní trombozy DKK – zkušenosti jednoho centra Ultrasound-accelerated thrombolysis for deep venous thrombosis of lower extremities – single center experience Kozák J., Jetmar V., Válka M., Kučera D., Maděřič D., Vávrová M., Bezecný J. Vaskulární centrum, Vítkovická nemocnice, Ostrava-Vítkovic

Cíl: Prezentovat naše výsledky s léčbou hlu-boké žilní trombózy (HŽT) pomocí lokální ultra-zvukem akcelerované trombolýzy (EKOS katétr,

uzLKT) v porovnání s klasickou lokální kontinuální trombolýzou (LKT).

Materiál a metoda: Od 1. 4. 2013 do 31. 12. 2014 jsme intervenčně ošetřili celkem 44 pa-cientů (19 mužů, 25 žen) s HŽT, kde průměrný věk pacientů byl 37,5 let (16 – 65) s průměrným trváním symptomů 10 dní (1 – 90). 27 pacientů bylo ošetřeno pomocí klasické LKT a 17 pacientů pomocí ultrazvukem akcelerované LKT.

Výsledky: Celková doba trombolýzy (lýza nad 90 % dle angiografie) byla ve skupině LKT 52,1 hod. (20,5 – 66,0) a ve skupině uzLKT 39,4 hod. (22,0 – 68,0). Celkové množství aplikované Actilyse bylo ve skupině LKT 51,4 ml (20,0 – 65,0) a ve skupině uzLKT 40,0 ml (18,5 – 68,0). U všech pacientů nebyly sledovány žádné závažné kr-vácivé komplikace ani jiné komplikace, které by vyžadovaly prolongovanou hospitalizaci na JIP.

Závěr: Zkrácením doby trombolýzy v prů-měru o 20,5 % a redukcí celkové dávky Actilyse v průměru o 20,5 % se nám ultrazvukem akcele-rovaná trombolýza jeví jako efektivnější a rych-lejší než klasická LKT v léčbě HŽT DKK.

Prvé výsledky s ELVeS radiálnym vláknom v endovenóznej chirurgii varixov The first result with ELVeS radial fibre in endovenous surgery of varicose veins Výrostko V., Vávra M. Oddelenie JZSCH, Nemocnica Handlová – 2. súkromná nemocnica, s. r. o., Handlová

Úvod: V dnešnom období je metódou voľby v liečbe CVI chirurgická intervencia. Je tendencia na používanie minimálne invazívnych metód, kto-ré prinášajú vysokú mieru eliminácie patologické-

40



ho refluxu v povrchových varikóznych kmeňoch, minimálne komplikácie a komfort pre pacienta.

Metóda: Retrospektívna štúdia zameraná na hodnotenie uzáveru a dĺžky pahýľov safénových kmeňov jeden rok po EVLA s použitím 1470 nm ELVeS radiálneho vlákna od februára 2013 do februára 2014. Súbor tvorí 485 insuficientných v. s. m., 99 v. s. p. a 78 v. s. a. a.

Výsledky: Úspešnosť uzáveru safénových kme-ňov po roku do EVLA bola 99,09 %. Po 12 -tich me-siacoch došlo k rekanalizácii v 6-tich prípadoch z cel-kovo 485 výkonov na v. s. m. Dĺžka pahýľov STUMP 0 bola v 80 %, STUMP 1 v 15 % a STUMP 2 v 2 %.

Záver: S použitím 1470 nm radiálneho lase-ru je možné dosiahnuť veľmi vysoké percento uzáverov insuficientných kmeňov prakticky bez limitácie priemeru insuficientných kmeňov, ako aj štádia CVI. Spolu s nízkym výskytom kompli-kácií, časovou nenáročnosťou výkonu, s rýchlou rekonvalescenciou a výborným kozmetickým efektom sa radí EVLA medzi metódy voľby v lieč-be insuficientných safénových kmeňov.

Laserová ablace přední akcesorní velké safény (VSMAA) Endovenous laser treatment of the accesory anterior great saphenous vein Vlachovský R., Staffa R., Buček J. II. chirurgická klinika, Centrum cévních onemocnění LF MU a FN u sv. Anny, Brno

Cíl: Během operací pro insuficienci saféno--femorální junkce (SFJ) a přední přídatné velké safény (VSMAA) řada chirurgů stále stripuje (ne-bo abluje) i velkou safénu (VSM). Na naší malé studii chceme demonstrovat účinnost a krát-kodobé výsledky endovenózní laserové ablace VSMAA s prezervací suficientního kmene VSM.

Metody: Dvacet osm pacientů absolvovalo EVLA VSMAA (skupina A) a stejný počet kontrol prodělal klasickou operaci varixů pro stejný typ postižení – insuficience SFJ a VSMAA (skupina B). Srovnávali jsme ultrazvukovou kompetenci SFJ, úspěšnost ablace (stippingu) a VCSS skóre (Venous Clinical Severity Score).

Výsledky: V obou skupinách byl po 1 roce úspěšně odstraněn reflux ve VSMAA u 26 z 28 pacientů (skupina A), respektive 27 z 28 pacientů (skupina B). Po 12 měsících nebyl žádný rozdíl ve VCSS mezi oběma skupinami, podobně byla stejná i satisfakce pacientů.

Závěr: EVLA VSMAA je stejně účinnou a efektivní metodou jako klasické operace re-fluxu v oblasti VSMAA. Pro pacienty hledající alternativní a miniinvazivní přístup představuje bezpečnou a účinnou metodu.

Rádiofrekvenčná ablácia varixov nielen z medicínskeho aspektu Not only the medical aspects of radiofrequency ablation of varicose veins Munka Š., Kovács V. Súkromná ambulancia cievnej chirurgie, Rimavská Sobota, Lučenec

Endovenózna liečba kmeňových varixov dolných končatín v tumescentnej anestézii sa stala štandardom v praxi autorov. Vo vlastnom súbore pacientov porovnávajú rôzne endove-nózne techniky, obdobie liečby, schopnosť ná-vratu pacienta k bežným aktivitám. Na základe trojročných výsledkov preferujú rádiofrekvenč-nú Venefit procedúru, ktorá má najvyšší pomer oklúzie. Efektivitu termickej ablácie symptoma-tických varixov vyhodnocujú aj zo sociálneho a ekonomického hľadiska. Porovnávajú náklady

41



a bezpečnosť procedúry v podmienkach ope-račnej sály a zákrokovej miestnosti.

Venózny tromboembolizmus seniorov – problém polymorbidity Venous thromboembolism in seniors – problem of polymorbidity Dostálová K.1, Maheľová L.2, Moricová S.1, Luha J.3, Kukučková L.4 1Katedra preventívnej a klinickej medicíny, Fakulta verejného zdravotníctva, Slovenská zdravotnícka univerzita, Bratislava 2Klinika pracovného lekárstva toxikológie Lekárskej fakulty Univerzity Komenského, Univerzitná nemocnica Bratislava, Bratislava 3Ústav lekárskej biológie, genetiky a klinickej genetiky, Lekárska fakulta University Komenského, Bratislava 4Slovenská spoločnosť všeobecného lekárstva Slovenskej lekárskej spoločnosti, Oddelenie dlhodobo chorých, Univerzitná nemocnica Bratislava, Bratislava

Venózny tromboembolizmus (VTE) sa vyskytuje vo všetkých vekových kategóriách. Postihuje ako mladých pacientov, tak seniorov. S vyšším vekom sa výskyt VTE zvyšuje. Pred štvrtou dekádou života je incidencia VTE pomerne nízka asi 1/10 000 ročne. Rýchlo rastie po dosiahnutí veku 45 rokov a blíži sa k 5 – 6/1 000 ročne vo veku nad 80 rokov. Rizikové faktory VTE typické pre seniorov prispievajúce k zvýšenému výskytu VTE sú nasledovné : 1. samotný vek, starnutie tkanív 2. nádorové ochorenia 3. protinádorová liečba, 4. traumy a s nimi spojená liečba, 5. imobilizácia.

Metodika: Súbor tvorilo 219 pacientov s VTE sledovaných za posledných 6 rokov v spádovej an-

giologickej ambulancii. Flebotrombóza bola dia-gnostikovaná farebnou duplexnou sonografiou, pľúcna embólia bola diagnostikovaná pomocou CT pulmoangiografie alebo perfúzno-ventilačnej scintigrafie. Sledované rizikové faktory VTE: rodinná anamnéza VTE, genetické vyšetrenie trombofílie: faktor V Leiden G1691A, faktor II G20210A, MTHFR C677T, MTHFR A1298C. Ďalej boli zisťované sekun-dárne rizikové faktory VTE: nádorové ochorenia, traumy, operácia podstúpená menej ako 5 týždňov pred objavením sa VTE, užívanie hormonálnej an-tikoncepcie, tehotenstvo, hormonálna substitučná terapiu alebo hormonálna protinádorová terapia, chemoterapia, rádioterapia, cestovanie, imobilizá-cia, zápalové ochorenia. V rámci edukačnej časti štúdie sme zisťovali, či pacient dokáže vysvetliť princíp flebotrombózy, princíp pľúcnej embólie a pomenovať rizikové faktory VTE. Pacienti boli vo veku 66 – 90 rokov. 20,55 % pacientov bolo vo veku 21 až 45 rokov. 21,6 % seniorov a 13,3 % mladých dospelých prekonalo pľúcnu embóliu, rozdiel nie je štatisticky významný (Fisherov exaktný test, p = 0,476). Recidívu VTE sme zaznamenali u 52,3 % seniorov, ale len u 28,9 % mladých dospelých (p = 0,018). 42,2 % mladých dospelých, ale len 28,4 % seniorov v našom súbore malo významnejšie trombofilné mutácie, rozdiel však nie je štatistic-ky významný (p = 0,336). 11,4 % seniorov a 22,2 % mladých dospelých udávalo výskyt VTE u príbuz-ných (p = 0,113). 34,1 % seniorov malo nádorové ochorenia, avšak iba 4,4 % mladých dospelých (p < 0,000). 17,0 % seniorov a 24,4 % mladých dospelých trpí VTE v súvislosti s traumou (nerozlišovali sme druh traumy) (p = 0,589). U 11,4 % seniorov a 8,9 % mladých dospelých sa vyvinula perioperačná (p = 0,575). 31,1 % mladých dospelých a 4,5 % seniorov prekonalo VTE v súvislosti s užívaním hormónov

42



(p < 0,000). 4,4 % mladých dospelých a 4,5 % seni-orov sa VTE vyskytol v súvislosti s cestovaním (p = 0,426). Mladí ľudia dosiahli vyššie vzdelanie než seni-ori (53,3 % mladých dospelých dosiahlo stredoškol-ské vzdelanie, 37,8 % mladých ľudí dosiahlo vyššie vzdelanie v porovnaní s 34,1 % a 22,7 % seniorov (p < 0,000). Vedomosti pacientov o princípe VTE a rizi-kových faktoroch boli predmetom dotazníka. 93,3 % mladých dospelých a 79,5 % seniorov bolo schop-ných vysvetliť princíp žilovej trombózy (p = 0,057). Rovnako sa potvrdili slabšie vedomosti seniorov o princípe pľúcnej embólie (p < 0,000). Len 28,4 % seniorov dokázalo vysvetliť princíp pľúcnej embólie oproti 48,9 % mladých dospelých. 17,8 % mladých dospelých a 48,9 % seniorov nebolo schopných určiť ani rizikový faktor VTE. 82,2 % mladých dospelých, ale len 51,1 % seniorov vedelo pomenovať aspoň jeden rizikový faktor VTE (p = 0,008).

Závery: Potvrdili sme, že prítomnosť sekun-dárnych rizikových faktorov u starších jedincov je výrazne vyššia než u mladých dospelých. Uvedená analýza nabáda zdravotníckych pracovníkov k dôslednej tromboprofylaxii u seniorov, hlavne v perioperačnom období, po traume a pri výskyte nádorového ochorenia. Nižšie vzdelanie, nižšia do-stupnosť moderných komunikačných technológií sa zdajú byť nevýhodou u seniorov, a preto sa je nutné pre túto komunitu voliť vhodnejšie, viac personalizované formy edukácie.

Valvuloplastika v. superficialis femoris – kazuistika Superficial femoral vein valvuloplasty – case report Takács R., Gajdošová M., Švarc P., Lámala R., Slyško R., Kissová S., Bajčíková B., Papastavrou D., Lévay J.

Oddelenie cievnej chirurgie UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava

Chronická venózna insuficencia, zvlášť v štádiu venóznych ulkusov, je ochorenie zaťa-žené vysokým stupňom rekurencie. Kauzálne chirurgické riešenie je často problematické až nemožné. Liečba insuficiencie povrchového žilo-vého systému a perforátorov síce dokáže zlepšiť prognózu u veľkej časti pacientov, ale vybraná časť pacientov môže profitovať aj z chirurgickej rekonštrukcie alebo intervencie na hlbokom ži-lovom systéme. Autori v príspevku prezentujú prehľad techník liečby chlopňovej insuficiencie hlbokých žíl a kazuistiku pacienta s CHVI rieše-ného valvuloplastikou v. femoris superficialis.

Ulcus cruris v angiochirurgickej ambulancii a možnosti liečby Ulcus cruris in angiosurgical ambulance and possibilities in treatment Torma N.1, Kopolovets G. 1, Lacková V. 1, Frankovičová M. 2 1Cievne centrum Imea – CC, s. r. o., Košice 2Klinika cievnej chirurgie UPJŠ LF a VÚSCH, a. s., Košice

V našej ambulancii cievnej chirurgie sme rea-lizovali celkovo 4 836 vyšetrení u 4 562 pacientov. V ostatných prípadoch išlo o kontrolné vyšetrenie a prevazy. V zostave prevažovali pacienti s CVI, kto-rých sme vyšetrili 3 896. Priemerný vek pacientov s CVI bol 57 rokov. Prevažovali ženy v 2 926 prípa-doch. V štádiu C1 sme mali 918 pacientov, v štádiu C2 1 328 pacientov, v štádiu C3 674 pacientov, v štá-diu C4 615 pacientov, v štádiu C5 321 pacientov v štádiu C6 52 pacientov. Z pacientov, u ktorých bol navrhnutá chirurgická liečba, bolo u nás ope-rovaných 25 pacientov v JAS (1 x RAF, 24 x OP, v 12

43



prípadoch skleroTh VSM realizovaná angiológmi). Väčšinou išlo o insuficientnú SF junkciu a v 15 prí-padoch bol realizovaný kompletný stripping VSM, v 2 prípadoch kompletný stripping VSP a v 3 prí-padoch limitovaný stripping VSM a v 4 prípadoch redo OP pre recidívu varixov (kypeť VSM s refluxom, eventuálne ponechaná VSM). Ostatní pacienti buď odmietli liečbu, alebo boli operovaní na iných pra-coviskách. U pacientov s defektmi dolných končatín sme realizovali lokálnu liečbu, kompresívnu terapiu a podľa možnosti aj intervenciu (2 boli operovaní u nás, 3 čakajú operáciu u nás, 17 v aktuálnom liečení a ostatní aktuálne odmietajú chirurgickú RAF, ako aj sklero Th – respektíve uvažujú o liečbe). Ulcus cruris bol našom súbore lokalizovaný vždy len na jednej končatine. V ostatných 766 pacientov mali len v 112 prípadoch zastúpenie pacienti s ICHS DK, z toho len v 8 prípadoch s ICHS DK v štádiu F IV. V ostatných prípadoch išlo o vyšetrenie ciev karotíd alebo z diferenciálno-diagnostických príčin.

Endovaskulárna liečba syndrómu hornej dutej žily – kazuistiky Endovascular treatment of superior vena cava syndrome – case reports Sivák J., Hadvig S., Palkech T., Striežová I., Vozár M. Stredoslovenský ústav srdcových a cievnych chorôb, a. s., Banská Bystrica

Úvod: Výskyt centrálnych venóznych stenóz a obštrukcií a s tým spojených komplikácií má stú-pajúcu tendenciu, najmä v dôsledku zvyšujúceho sa počtu dialyzovaných pacientov a pacientov s im-plantovaným kardiostimulátorom. Zvlášť vysoký je hlavne u dialyzovaných pacientov s anamnézou zavedenia centrálneho venózneho katétra. Niektoré štúdie uvádzajú výskyt centrálnych stenóz a ob-

štrukcií až u 27 % takýchto pacientov. V prípade zavedenia CVK cestou vena subclavia je prevalencia dokonca 42 – 50 %. Najobávanejšou komplikáciou centrálnych stenóz a obštrukcií je syndróm hornej dutej žily (SVCS). Ide o klinický syndróm prejavujúci sa opuchmi oboch horných končatín a tváre, s di-latáciou venóznych kolaterál na hrudníku a krku. Často býva spojený s bolesťami hlavy a závažným dyspnoe. Štatisticky sa udáva výskyt SVCS u 1 – 3 % pacientov so zavedeným CVK, prípadne s implan-tovaným kardiostimulátorom. Stále však platí, že viac ako 60 % všetkých SVCS je malígnej etiológie (karcinómy pľúc a primárne nádory mediastína).

Kazuistiky: Cieľom prezentácie je v struč-nosti zhrnúť problematiku centrálnych venóz-nych stenóz a poukázať na možnosti ich endo-vaskulárnej liečby. V prvej kazuistike sa venujeme prípadu 36-ročnej pacientky v štádiu terminálne obličkového zlyhávania so zavedeným dializač-ným prístupom cestou pravej jugulárnej vény. V druhej kazuistike predstavujeme 53-ročnú pa-cientku s karcinómom prsníka s metastázami do pľúc a skeletu. Pacientka zároveň opakovane absolvovala kúry rádioterapie a chemoterapie. U pacientok sa prezentovali príznaky syndrómu hornej dutej žily (opuch tváre, pocit tlaku do hlavy, dyspnoe, zvýraznená kolaterálna žilová kresba), v prvom prípade zároveň spojené so zlyhaním dializačného prístupu. Diagnóza bola potvrdená CT-pulmoangiografickým vyšetrením aj konvenčnou katétrovou flebografiou s transfe-morálneho venózneho prístupu. V oboch prípa-doch boli lézie úspešne ošetrené angioplastikou s následnou implantáciou samoexpandibilných stentov. Hneď na druhý deň došlo k regresii sym-ptómov a pacientky boli v stabilizovanom stave prepustené do domácej starostlivosti.

44



Záver: Incidencia centrálnych venóznych stenóz a obštrukcií s prejavmi syndrómu hor-nej dutej žily má vo svete stúpajúcu tendenciu. Endovaskulárna liečba symptomatických cent-rálnych venóznych stenóz a obštrukcií predsta-vuje bezpečnú a účinnú terapeutickú stratégiu s malým periprocedurálnym rizikom a rýchlou regresiou symptómov.

Insuficience vena saphena accesoria anterior v klinické praxi Anterior accesory saphenous vein insufficiency in clinical practice Šlais M., Horváth V., Honěk T., Štádler P. Avicena chirurgie, Nemocnice Na Homolce, Praha

Chronická žilní insuficience a její léčba zau-jímá významné místo v náplni cévní chirurgie. S rozvojem moderních metod endovenozní léč-

by se stala pro chirurgy opět atraktivní, mnohdy i finančně zajímavou. Přínos pro pacienty je také podložen dostupnou evidencí. Většina metod endovenozní léčby a dostupných dat se týká řešení insuficience kmenových žil, vena saphena magna a vena saphena parva. Poměrně význam-ná skupina pacientů přichází do naší klinické praxe s postižením nekmenových žil, velmi často s přítomným refluxem v povodí vena saphena accesoria anterior. U části z těchto pacientů se jedná o přímou manifestaci, další část již byla operována klasickou cestou krossektomie a stri-ppingu nebo některou z endovenozních metod. Autoři se ve svém sdělení zabývají výskytem a typem postižení vena saphena accesoria ante-rior. Na souboru 50 pacientů prezentují způsoby její léčby a její výsledky s přihlédnutím k využití moderních metod endovenozní ablace a pěnové skleroterapie.

Sekcia H. VariaDôsledky drogovej závislosti v cievnej chirurgii The consequences of drug addiction in vascular surgery Kubíková M., Štefanič P., Sihotský V., Tomečko M., Smola A., Staško P., Pobehová J., Kopolovets I., Keller J., Granda T., Žurkovský I., Frankovičová M. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

Drogovú závislosť vnímame ako celospo-ločenský problém vzhľadom na jej dopady v dnešnej populácii nielen v mladej, ale i staršej generácie, či už vzdelaných, alebo nevzdelaných

ľudí. V súvislosti s aplikáciou intravenóznych drog sa v cievnej chirurgii stretávame s poškodením venózneho systému najčastejšie horných, ale aj dolných končatín. Výnimkou nie je ani pora-nenie arteriálneho systému v podobe pseudo-aneuryziem, infikovaných hematómov alebo akútnej ischémie spôsobenej intraarteriálnou aplikáciou drog podobne, ako prezentujeme aj v našej kazuistike. Neopomenuteľný u týchto pacientov je aj prenos infekčných ochorení na ošetrujúci personál.

Kazuistika: Muž, 41 rokov, s anamnézou drogovej závislosti od liekov (sedatíva, anxioly-tiká), hospitalizovaný na Klinike cievnej chirurgie

45



VÚSCH, a. s. v Košiciach s hematómom v pravej ingvine. Perioperačne nájdené cudzie teleso (ihla na i. v. aplikáciu) veľkosti cca 3,5 cm. Pooperačný priebeh bez komplikácií, v dobrom zdravotnom stave pacient prepustený domov.

O rok neskôr pacient opakovane hospitalizo-vaný s 3-dňovou anamnézou edému a cyanózy ľavej dolnej končatiny so senzoricko-motorickým deficitom po intraarteriálnej aplikácii drog do a. femoralis communis l. sin, s uzáverom tepien ľavého predkolenia. U pacienta realizovaný ope-račný výkon: trombectomia, fasciotomia cruris. Pooperačne rozvoj masívneho kompartment syndrómu, elevácia renálnych parametrov s ob-razom akútneho renálneho zlyhania. Vzhľadom na ireverzibilné ischemické zmeny z vitálnej indi-kácie vykonaná amputácia ľavej dolnej končatiny v stehne.

Drogová závislosť je zodpovedná za výskyt množstva komplikácií nie len vo vnútornom le-kárstve v podobe toxického poškodenia pečene alebo prenosu infekčných ochorení, ale taktiež aj množstvo komplikácií v dôsledku poranenia ciev. Takéto poranenia môžu mať za následok ire-verzibilné zmeny vedúce k trvalej invalidite paci-enta podobne, ako v našom príspevku. Drogovo závislí pacienti taktiež predstavujú hrozbu pre personál v dôsledku výskytu infekčných ochorení prenosných telesnými tekutinami.

Poranění tepenného systému dospělých a dětí Injuries of arteries in adults and children Šilhart Z., Kysela P. Chirurgická klinika FN, Brno

Poranění cévního systému stále přibývá. Mimo stále častějších vojenských konfliktů ve světě je to

u nás způsobeno především rozvojem automobi-lismu, adrenalinových sportů a cyklistiky na straně jedné, a rozvojem miniinvazivních postupů v medicí-ně včetně endovaskulárních metod na straně druhé. Přestože bychom uměli cévní poranění technicky vyřešit, problémem stále zůstává včasná diagnostika, načasování výkonů v rámci polytraumatizovaného pacienta a problém vhodné cévní náhrady, zvláště u polytraumat nebo rozsáhlých končetinových pora-nění, kde nemusí být vhodný štěp vůbec k dispozici.

Materiál a metodika: Na Chirurgické klini-ce FN Brno jsme v letech 2003 – 2014 řešili 149 cévních poranění.

Výsledky: 84 ze 149 poranění bylo iatrogen-ních. Iatrogenní leze se vyskytly prakticky všechny do 48 hodin od výkonu, a to včetně opožděné dia-gnostiky. Tedy do 2 dnů si patologie všimne již každý. Zaznamenali jsme 10 % včasné pooperační selhání rekonstrukce, které až v 50 procentech případů nebylo jednoduše řešitelné, ale skončilo amputací končetiny nebo fasciotomií s významným dopadem pro funkčnost končetiny. V případě subadventiciální ruptury po ortopedickém výkonu jsme zaznamenali asi ve 20 % opožděnou diagnostiku.

Diskuze: V případech postpunkčních lézí je suverénní diagnostickou metodou využívanou k dia-gnostice a sledování průběhu i úspěšnosti léčby duplexní UZ. V počátcích byla suverénní diagnos-tickou metodou s možným terapeutickým efektem DSA. Nyní je prakticky zcela vytlačena CT angiografií. Z chirurgických metod využíváme všechny mož-nosti až na náhrady alografty. Používáme arteficiál-ní i autologní náhrady jako bypassy, interpozitum, záplatu. V případě dobré možnosti mobilizace cév s krátkým postižením i přímou suturu (především u viscerálních tepen). Stále častěji využíváme mi-nimálně intervenčních metod k řešení těchto pro-

46



blémů. Postraumatické AV píštěle jsme několikrát úspěšně řešili zavedením stentgraftu do tepny, postpunkční pseudoaneurysmata lze řešit aplika-cí Thrombinu do místa krčku pod UZ kontrolou a současnou kompresí (Tissucolkit např.). Neúspěch rekonstrukcí se vyskytuje významně častěji u pa-cientů polytraumatizovaných nebo se závažnými sdruženými poraněními, kde je často rozsáhlá devas-tace měkkých tkání. Nutnost následné fasciotomie významně roste s délkou ischemie periferie, což je ale známý fakt. U polytraumatizovaných pacien-tů je také vysoké riziko trombózy rekonstrukce po výkonu, proto požadujeme prodlouženou měsíční profylaxi nízkomolekulárním heparinem.

Závěr: Při řešení cévních úrazů je třeba myslet především na: 1. samotné cévní poranění v pří-padě anamnézy sebemenšího úrazu, nezvyklé-ho pohybu, miniinvazivního léčebného výkonu včetně angiografií a endovaskulárních metod, ale především u ortopedických a traumatologických výkonů (artroskopie, totální kloubní náhrady); 2. včasnou diagnózu, která v případě iatrogenních převažujících lezí znamená pečlivé kontroly lokál-ního nálezu a prokrvené periferie v několikahodi-nových intervalech v prvních 24 – 48 hodinách po výkonu; 3. na možnost využití endovaskulárních metod k řešení, kombinované metody; 4. rekon-strukce musí být bez napětí. O úspěchu rozhoduje především čas a kvalita okolních tkání.

Naše skúsenosti s posttraumatickými pseudoaneuryzmami periférnych tepien – kazuistika Our experience with posttraumatic peripheral arterial pseudoaneurysms – case report Mesárošová S., Mondek P., Galko J., Tóth J.,

Kadlečíková K., Bódiš Ľ. Oddelenie cievnej chirurgie FN, Nitra

Posttraumatické pseudoaneuryzmy periférnych tepien sa vyskytujú zriedkavo a vo všeobecnosti sa manifestujú ako neskorá komplikácia cievnych poranení. Frekvencia výskytu PSA na horných kon-čatinách je oveľa menšia ako na dolných končati-nách. Medzi príčiny vzniku patria penetrujúce, tupé, prípadne iatrogénne poranenia. Pseudoaneuryzmy môžu viesť k rôznym závažným komplikáciám ako ku kompresii priľahlých nervových štruktúr v dôsledku progresie PSA, kožným eróziám, ruptúre a krvácaniu, ako aj periférnej embolizácii.

Preto ak pseudoaneuryzma nie je správne diagnostikovaná a liečená, môže dokonca viesť až k strate končatiny.

V našej prvej kazuistike prezentujeme zriedkavý prípad výskytu posttraumatickej pseudoaneuryz-my v dôsledku bodného poranenia v oblasti steh-na. USG a CTA vyšetrením bola diagnostikovaná veľká PSA a. femoralis superficialis veľkosti 125 x 90 x 85 mm. Pacient podstúpil úspešnú resekciu PSA s následnou cievnou rekonštrukciou venóznym interpozitom autológnou VSM a na 6. pooperačný deň bol prepustený do ambulantnej starostlivosti. Obdobný prípad uvádzame v druhej kazuistike u drogovo závislej mladej pacientky, u ktorej so-nografickým vyšetrením bola verifikovaná PSA a. femoralis communis, ktorá vznikla po opakovaných punkciách AFC, zároveň aj s vedľajším nálezom hlbokej žilovej trombózy v. femoralis. U pacientky bolo tiež indikované chirurgické riešenie PSA – resekcia a rekonštrukcia venóznym interpozitom.

Poúrazové PSA periférnych tepien sú zriedkavým klinickým prejavom cievneho poranenia. Vzhľadom na vysoké riziko komplikácií je včasná diagnostika PSA dôležitým faktorom úspešnej chirurgickej liečby.

47



Embólie po brušných operáciách klasických a laparoskopických Emboles after standard abdominal and laparoscopic surgery Jurková A., Ferenčík A., Tutka Š., Murcko M. Chirurgické oddelenie, NsP Trebišov, a. s., člen skupiny SVET ZDRAVIA, Trebišov

Úvod: Embólia je definovaná ako náhle uza-tvorenie krvnej cievy embolom. Termín embólia pochádza z gréckeho slova embole, čo znamená vniknúť. Najčastejším zdrojom embólie je embo-lus z ľavého srdca, ktorý vycestuje a embolizuje do mozgu (60 %), končatiny (30 %), zriedkavejšie potom do obličky, čreva, poprípade sleziny.

Metodika: Na našom pracovisku sme re-trospektívne analyzovali prípady dvoch pacien-tov, mužov, vo veku 49 a 66 rokov, ktorých sme revidovali laparoskopicky pre cholecystolitiázu a klasicky pre kalózny prepylorický ulcus, pri ne-gatívnej biopsii. Pacienti predoperačne prehodno-tení internistom, odporučená profylaktická dávka nízkomolekularného heparínu v perioperačnom období. Druhý pacient v liekovej anamnéze užíval perorálny kumarínový antikoagulans na odporu-čenie kardiológa. Aj pri odporučených dávkach nízkomolekulového heparínu a včasnej mobilizácii dochádza u oboch pacientov na 3. pooperačný deň k rozvoju klinických známok embolizácie do periférnych artérií dolných končatín. Preto dopl-nené USG arteriálneho systému DK, CT angio-grafia DK, kde známky embolizácie potvrdené. Indikovaný operačný výkon – embolektómia Fogarty, a následná liečba nízkomolekulovým heparínom už v terapeutických dávkach.

Výsledky: Pacienti po operačnej revízii sta-bilizovaní, lokálny nález postupne s obnovou cirkulácie, DK teplé, bez parestézií, pulz. na perif.

aa hmatné. Na 7. a 10. deň od prvej operácie prepustení do ambulantnej liečby, odporučený následný dispenzár v cievnej poradni.

Záver: Na záver treba podotknúť, že aj na-priek aplikácii profylaktickej dávky nízkomoleku-lového heparínu, včasnej pooperačnej mobilizá-cii sa aj dnes stretávame s prípadmi pooperačnej embolizácie, kľúčovým krokom je včasné rozpo-znanie a adekvátny manažment liečby.

Pozice extraanatomického bypassu v tepenné rekonstrukční chirurgii – cross over F-F bypass v naší sestavě A place for the extra-anatomic bypass in vascular surgery – cross over F-F bypass in our series Šilhart Z., Kysela P. Chirurgická klinika FN, Brno

Pod pojmem extraanatomický bypass rozu-míme přemostění cévního systému jinou ces-tou než přirozenou. Extraanatomické bypassy můžeme rozdělit do dvou kategorií. A) oblast extrakraniálních tepen (supraaortálních tepen); B) úsek aorto-ilicko-femorální. Zásadní rozdíl mezi oběma skupinami je dán odlišnou indikací.

Materiál a metodika: Naši přednášku věnuje-me 357 cross-overfemoro-femorálním bypassům, které jsme za období 2003 – 2014 založili na našem pracovišti. Pacienti jsou pravidelně sledováni 5 let, pak jsou předávání ke sledování praktikem.

Výsledky: Střední průchodnost těchto by-passů přesahuje 5 let. Skupina pacientů však není homogenní. Průchodnost bypassů v případě vy-nucených výkonů, kde je indikován jako poslední možnost k záchraně končetiny, je významně kratší. Naopak, průchodnost bypassů v případech primár-ní rekonstrukce při jednostranné neprůchodnosti

48



ilického řečiště a dobrém výtokovém traktu vý-znamně 5 let přesahuje (pacienti se nám nevrací).

Závěr: Extraanatomické bypassy jsou v ob-lasti extrakraniálních tepen rutinní metodou volby (i když dnes převažují endovaskulární techniky). V oblasti aorto-ilicko-femorální jsou operací spíše vynucenou, limitovanou příslušný-mi indikačními kritérii. Nejsou tedy alternativou přímé rekonstrukce. Přesto, dlouhodobá prů-chodnost těchto bypassů a nízká míra komplikací výkonu nás vedou k indikacím i v případech, kdy považujeme transabdominální výkon za rizikový.

Špecifiká využitia V.A.C. v cievnej chirurgii Using V.A.C in vascular surgery Kissová S., Lámala R., Bajčíková B., Gajdošová M. Oddelenie cievnej chirurgie UNB, Nemocnica sv. Cyrila a Metoda, Bratislava

Zhodnotenie využitia V.A.C. u cievnochi-rurgických pacientov s defektom na nohe pri záchrane končatiny. Súbor pacientov v 5-ročnom sledovaní so zameraním na kvalitu života po ma-lých amputáciách a vyhojení defektov pomocou V.A.C. v kontraste s niekedy nevyhnutnými veľký-mi amputáciami s protézovaním kýpťa. Následné zameranie sa na možnosť zapojenia sa pacienta do pracovného prostredia a s tým spojené ná-klady jednak na liečbu, ako aj následný prínos pacienta pre spoločnosť.

Starostlivosť o komplikácie diabetickej nohy v rámci oddelenia jednodňovej chirurgie Management of diabetic foot in one day surery department

Petrašovič M., Rybár J. NsP Medissimo, Bratislava

Dlhodobá tendencia vývoja zdravotníckej sta-rostlivosti smeruje ku znižovaniu invazivity liečby a jej presunu do ambulantných podmienok. Tento trend zasahuje aj oblasť starostlivosti o diabetickú nohu. Autori na jednotlivých kauzistikách poukazujú na možnosti nových postupov netypických ampu-tácií, ktoré sa dajú vykonávať aj podmienkach OJZS.

Kritická končatinová ischémia u 86-ročnej polymorbídnej pacientky Critical limb ischaemia in 86-years old polymorbid patient Perina B.1, Dostálová K.2, Maheľová L.3, Moricová Š.2 1Chirurgická klinika UNB, Bratislava 2Fakulta verejného zdravotníctva SZU, Bratislava 3Klinika pracovného lekárstva UNB, Bratislava

U pacientov s kritickou končatinovou is-chémiou je primárnym cieľom liečby zhojenie defektu aj za cenu len dočasnej priechodnosti intervenovanej artérie. Autori opisujú kazuistiku 86-ročnej polymorbídnej pacientky z domova sociálnych služieb, doteraz samostatne mobilnej pacientky, s defektom na pravom predkolení a päte s postupnou progresiou v priebehu 7 mesiacov až na oblasť Achillovej šľachy, v tomto období pacientka už bola imobilná. Z pridruže-ných ochorení prítomná ischemická choroba srdca, diabetes mellitus, po cievnej mozgovej príhode v minulosti, artériová hypertenzia, normochrómna normocytová anémia ľahkého stupňa. Pacientka bola ambulantne sledova-ná chirurgom, pre progresiu defektu odoslaná

49



na hospitalizáciu na Chirurgickú kliniku UNB, Bratislava-Kramáre 11. 4. 2014. Počas prvej hos-pitalizácie realizovaná duplexná ultrasonografia s nálezom hemodynamicky významnej stenózy artérie v oblasti femoro-popliteálneho úseku. Pacientka bola odoslaná na konzultáciu na vyššie pracovisko cievnej chirurgie. 12. 5. 2014 hospitali-zovaná na cievnej chirurgii, kde bola realizovaná revaskularizácia stenotizovanej časti femoro--popliteálnej artérie formou stentingu. 3. 6. 2014 bol revaskularizačný výkon doplnený o komplet-nú excíziu tendinis Achillei cum necrectomiam s evakuáciou abscesu. Došlo k postupnému zho-jenie defektu v priebehu niekoľkých mesiacov. Pacientka je v dôslednom sledovaní chirurga, angiológa, diabetológa, kontrolná duplexná ultrasonografia bez restenózy, stent dobre prie-chodný, v 12/2014 mobilná, chodiaca s G apará-tom. Úspešná revaskularizácia nie je konečným cieľom liečby u týchto pacientov, ale len súčasťou celkovej starostlivosti. Dosiahnutie úplného zho-jenia lézie vyžaduje multidisciplinárny prístup rôznych špecialistov (angiológ, intervenčný rá-diológ alebo angiológ, cievny chirurg, podiater, plastický chirurg, všeobecný lekár, rehabilitačný pracovník). Okrem vyššie uvedených faktorov zo-hráva kľúčovú úlohu aj rodinné zázemie a ďalšia starostlivosť mimo zdravotníckeho zariadenia, prípadne domovy sociálnych služieb, keďže vo veľkej mierne ide o starších polymorbídnych pa-cientov. Touto spoluprácou sa dá aj znížiť počet vysokých amputácií na Slovensku, ktorých výskyt je stále vysoký.

Akútne stavy v intervenčnej radiológii – kazuistiky Acute Cases in Interventional Radiology

– case reports Litvín I., Sirotný E. Rádiologické oddelenie FN, Trenčín

Východiská: Miniivazívne endovaskulárne a perkutánne zákroky v intervenčnej rádiológii sa v posledných dekádach stávajú nepostrá-dateľnou súčasťou manažmentu čoraz širšieho spektra pacientov v akútnom ohrození života. Výhodami intervenčných rádiologických po-stupov je miniinvazivita s menšou perioperač-nou záťažou pre pacienta a menším počtom komplikácií. Zároveň je tu potenciál pomocou sofistikovaného inštrumentária endovaskulár-ne preniknúť do oblastí, ktoré sú konvenčnými chirurgickými technikami často až neriešiteľné.

Ciele: Na príklade viacerých kazuistík chcem poukázať na výhody endovaskulárneho oše-trenia u pacientov s krvácaniami do horného a dolného GIT-u, spomeniem endovaskulárne možnosti u pacientov s hemoptýzami a syn-drómom hornej dutej žily. Poukážem na výhody endovaskulárneho ošetrenia u polytraumatizo-vaných pacientov s arteriálnou extravazáciou a vyberiem aj niekoľko kazuistík miniinvazívnej rekanalizácie akútneho uzáveru hornej mezen-teriálnej artérie.

Záver: Verím, že vzájomnou komunikáciou s chirurgickými odbormi a ostatnými zaintereso-vanými zložkami budeme schopní endovaskulár-ne metódy pevnejšie etablovať v podmienkach slovenského zdravotníctva, a to vytváraním ino-vatívnych odporúčaní v spojení s rozvojom siete intervenčných rádiologických pracovísk.

Klúčové slová: akútne krvácanie, endo-vaskulárne embolizačné metódy, rekanalizá-cia akútnych uzáverov hornej mezenteriálnej artérie.

50


50 Abstrakty – sestry

Manažment ošetrovateľskej starostlivosti po operačnom výkone na brachiu u pacientov s chronickou renálnou insuficienciou Management acute care beds fiincion kidney Kubizniaková M., Vlasatá Ľ., Vaľková M. Klinika cievnej chirurgie VÚSCH, a. s., Košice

Témou mojej prednášky je poukázať na pa-cientov s chronickou renálnou insuficienciou, hlavne na hyperfunkčné AV spojky a ich ope-račné a pooperačné riešenie.

Thoracic outlet syndróm – naše skúsenosti Thoracic outlet syndrom – our experiences Jamerneggová P., Valentová A. Klinika cievnej chirurgie NÚSCH, a. s., Bratislava

Thoracic outlet syndróm (TOS) zahŕňa sku-pinu ochorení spôsobených útlakom štruktúr v oblasti ramenného pletenca. Rozpoznávame TOS arteriálny, venózny alebo neurogénny s ich charakteristickými príznakmi. Na našej klinike sa zaoberáme chirurgickou liečbou alebo hybrid-nou liečbou. V minulom roku sme operačne rie-šili 13 pacientov s manifestnými známkami TOS.

V prednáške sa chceme podeliť o naše skúsenosti.

Permcath – neustála výzva Permcath – continuous appeal Vízváryová M., Kovariková B. Klinika cievnej chirurgie NÚSCH, a. s., Bratislava

Permanentné dialyzačné katétre sa použí-vajú na bezprostredné zabezpečenie prístupu pre

hemodialýzu. Túto možnosť využívame hlavne u pacientov s vyčerpanými možnosťami iného dialyzačného prístupu alebo u pacientov, ktorých zdravotný stav nedovoľuje zvoliť inú možnosť dia-lyzačného prístupu. Chceme poukázať na výhody daného prístupu a poukázať na ošetrovateľskú starostlivosť pred a po zavedení permcathu.

Wilkieho syndróm v operačnej sále – kazuistika z pohľadu inštrumentárky Wilkie´s syndrome in the operating room – a case report from the scrub nurse Kudlejová M., Takáčová G., Turnerová P., Juríčková M., Zita Z. Operačné sály NÚSCH, a. s., FOaZOŠ SZU, Bratislava

V prednáške sa z pohľadu inštrumentárky ve-nujeme raritnej problematike pacienta s Wilkieho a Nutckrakerovým syndrómom indikovaného na operačné riešenie v intraoperačnom období. U pacienta bola indikovaná transpozícia a. me-senterica superior. Opisujeme prípravu aseptické-ho operačného poľa vrátane nástrojov a prístro-jov, samotný operačný postup a starostlivosť o operačnú ranu pri ukončení výkonu.

Příjem pacienta na chirurgické oddělení před plánovanou versus akutní operací Income of the patients to he surgical department before planned versus urgent operations, possible risks Szturcová I.

Sekcia D. Sesterská sekcia

51


51Abstrakty – sestry

Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí, a. s., Třinec

Touto prací bych ráda přiblížila příjem klientů na chirurgické oddělení u plánovaných a akutních výkonů od přijetí po transport na operační sál. Popsala bych odlišnost mezi plánovanými příjmy s dostatečným časovým plánem, kdy jsou zastou-peny všechny ambulance a oddělení, které se podílí na přijetí klienta k plánovanému operačnímu výko-nu od prvního rozhovoru s chirurgem v ambulanci po přesun k operačnímu výkonu. U akutních příjmů si musíme uvědomovat jejich možná rizika vzniklá nedostatkem času při urgentnosti a závažnosti operačního výkonu. Je nutné zajistit vše potřebné v přípravě pacienta před operací v krátkém časo-vém úseku a předejít možným rizikům.

Naše skúsenosti a výsledky z ošetrovania komplikovanej operačnej rany po opakovaných cievnych výkonoch – kazuistika Our experience and results of treatment of complicated surgical wound after repeated vascular performance – case report Vlasatá Ľ., Munková A. Klinika cievnej chirurgie LF UPJŠ a VÚSCH, a. s., Košice

Ošetrovanie rán po opakovaných cievnych výko-noch si vyžaduje veľkú trpezlivosť zo strany pacienta a ošetrujúceho personálu. Z hľadiska každodennej praxe ide o časovo aj finančne veľmi náročný pro-blém, hospitalizácia je dlhšia, často niekoľko týždňov. Z hľadiska pacienta ide o komplikáciu, ktorá silne ovplyvňuje jeho ďalší život, a to zdravotne, psychicky aj ekonomicky. „Len čistá rana sa môže vyliečiť.“

Preto je dôležité:− ošetrovanie tkaniva – debridement – tvorba

čistej spodiny rany,− kontrola zápalu a infekcie,− rovnováha vlhkosti,− podpora reepitalizácie.

Je niečo nové v problematike amputácií? Is there something new in problematic of amputation? Tomková M., Kontšeková I. Spoločné operačné sály UNM, Martin

Akákoľvek amputácia je veľkým zásahom do života človeka. Ovplyvní nie len jeho duševnú rovnováhu, ale aj pracovnú spôsobilosť, celkový osobný aj spoločenský život. Patrí k historicky najstarším chirurgickým výkonom. Bohužiaľ, je neoddeliteľnou súčasťou cievnej chirurgie. Má mnoho príčin, medzi ktoré patrí najmä ire-verzibilné ischemické poškodenie. Je známych niekoľko typov amputácií. Každá z nich má však svoje pravidlá a zásady, ktoré treba dodržať. Je to dôležité nie len z dôvodu dobrého zahojenia amputačného pahýľa, ale aj na zabezpečenie opätovného zaradenia človeka do pracovného, spoločenského a rodinného života.

Som operačná sestra. Čo mi dala cievna chirurgia? (filozofická reflexia) I´m surgery nurse. What vascular surgery gaves me? (philosophical thésis) Borská R. Spoločné operačné sály UNM, Martin

V kuloároch operačných sestier traduje mý-tus o inštrumentovaní. ,,Asistovanie pri výkonoch na cievach, je za odmenu.“ Operačná technika

52



a asistovanie patrí do chirurgickej propedeutiky. Prednáška filozoficky reflektuje na tzv. našu ciev-no-chirurgickú domácu propedeutiku. Operačná sestra so širokým všeobecným zameraním pred-kladá vnútorné monológy o dialógoch v ope-račnej sále počas rekonštrukčných výkonov. Pri výkonoch s maximálnym vyčerpaním možností o záchranu kritickej končatiny. Predkladá niekoľ-ké zozbierané terminológie z kuchyne cievnej chirurgie. Platí, že profesia operačná sestra, je životný štýl. Prednáškou to spresníme: inštru-mentárka v cievnej chirurgii je filozofický smer. O nasmerovaní priechodnosti.

Význam rehabilitácie po vysokých amputáciách na dolných končatinách Impact of physiotherapy on maior extremities amputation Melicherčíková K., Horváthová A., Húsková S. Fyziatricko-rehabilitačné oddelenie, NÚSCH, a. s., Bratislava

V prednáške sa venujeme komplexnej re-habilitácii po vysokých amputáciách v oblasti dolných končatín.

Amputácia znamená pre pacienta v čase jej realizácie veľkú psychickú a fyzickú záťaž. Odrazom tohto faktu je aj pomerne vysoké per-cento komplikácií a operačná mortalita. V ďalšom živote sa podmienky pacientov výrazne zmenia a vyžadujú adaptáciu na úplne nové okolnosti. Až viac ako 80 % amputácií je zapríčinených cievnym ochorením a v 30 % vznikajú v dôsledku komplikácií diabetes mellitus.

V predoperačnej fáze, pokiaľ je rehabilitácia vôbec možná, sa venujeme udržaniu fyzickej

kondície a kladieme dôraz na zlepšenie psychic-kého stavu pacienta. Vo pooperačnom období sa venujeme optimalizácii tvaru a funkcii ampu-tačného kýpťa. Okrem toho pacienta postupne vertikalizujeme do sedu a stoja, nacvičujeme chôdzu bez protézy a poslednou fázou reha-bilitačného procesu je protézovanie a aktívne zapojenie pacienta do bežného života.

Kľúčové slová: amputácia, rehabilitácia, protetika.

Môže byť darovanie krvi nebezpečné? Is blood donation dangerous? Bónová M., Sedláčková A. Operačné sály FN, Nitra

Prednáška opisuje kazuistiku 29-ročného muža, ktorý bol darovať krv a následne sa z neho stal 29-ročný pacient s diagnózou pseudoane-uryzma arterie brachialis l. sin. po odbere krvi. Pacient bol odoslaný na našu cievnu ambulanciu vo FN Nitra, kde mu včasne a exaktne určili dia-gnózu. Periférne pulzácie mal hmatné, ruka bez neurologického deficitu, pulzujúca rezistencia v oblasti fossa cubiti 2 x 2 cm. Ruka nebolestivá, bez inflamácie a poškodenia kontinuity kože. Pacientovi bolo odporučené chirurgické riešenie, dostal termín s odporučením relatívneho pokoja. Bol plánovane prijatý za účelom chirurgického riešenia: resekcia pseudoaneuryzmy AB po iatro-génnej lézii pri odbere krvi. K poškodeniu došlo zo strany ošetrujúceho personálu.

V momentálnej, tzv. rýchlej dobe, ktorú žije-me, sa zvyšuje riziko takýchto forenzných situácií. Úlohou tejto prezentácie je poukázať na násled-nú ošetrovateľskú starostlivosť v prípade, keď už k takejto situácii došlo.

53


53Abstrakty – sestry

Je niečo nové v následnej starostlivosti po amputácii? Is something new in follow up care after amputation? Matúšková D., Janíčeková G. Oddelenie cievnej chirurgie UNM, Martin

Amputácie dolných končatín sú veľkým zá-sahom do života nielen samotného pacienta, ale aj jeho najbližšieho okolia. Naša prezentácia je zameraná na komplexnú, kontinuálnu starost-livosť o pacienta po amputácii dolnej končatiny. Zameriame sa na témy z oblasti rehabilitácie – nové trendy vo fyzioterapii, ortoprotetiky – najnovšie protetické pomôcky, sociálnej výpo-moci a nových možností hojenia amputačných rán. V bežnej praxi je nepostačujúce množstvo informácií o danej problematike, a týmto by sme chceli kompenzovať tento handicap v telesnej, psychickej aj sociálnej oblasti, a zachovať tak kvalitu života amputovaného pacienta.

Dlouhodobé cévní přístupy u dialyzovaných pacientů Long-time vascular accesses of the dialyzed patients Heczková A., Cimalová U. Centrum cévní a miniinvazivní chirurgie, Nemocnice Podlesí a. s., Třinec

V přednášce se zabýváme indikacemi cévních přístupů k dialyzačnímu programu. Rozebíráme současné možnosti a druhy cévních přístupů – arteriovenózní fistuly nativní, arteficiální, dialyzační kanyly. U jednotlivých druhů přístupů popisu-jeme indikace, provedení, možné komplikace. Přednášku ilustrujeme názornými schématy pro-vedení a fotodokumentací z operací.

Chirurgická liečba cerebrovaskulárnej insuficiencie z pohľadu operačnej sestry Surgical treatment of cerebrovascular insufficiency in terms of surgical nurses Palaščáková B., Polláková A. VÚSCH, a. s., Košice

Práca prezentuje chirurgickú liečbu cerebro-vaskulárnej insuficiencie z pohľadu operačnej sestry. Hlavná časť je zameraná na operačný výkon – karotická endarterektómia. V práci analyzujeme predoperačnú prípravu pacienta, operačný postup ako štandard a následnú pooperačnú starostlivosť. Záverečná časť sa zaoberá štatistickými údajmi chirurgického riešenia u pacientov na pracovisku Kliniky cievnej chirurgie VÚSCH, a. s., Košice.

Úloha radiologického asistenta při hybridních výkonech prováděných na našem pracovišti Function of radiologic technologist during combined performances in our department Vaníčková V. Vítkovická nemocnice, a. s., Ostrava-Vítkovice

Cílem této práce je představit úlohu radiologic-kého asistenta v týmu lékařů a sester provádějících hybridní výkon na našem pracovišti. Nedílnou sou-částí této problematiky je systém ochrany všech osob vstupujících do kontrolovaného pásma, tedy jak lékařů a pomocného zdravotnického personálu, tak pacienta. Přínos této práce lze shledat hlavně v připomenutí rizik, která při práci s ionizujícím zářením hrozí a která by měla všechny zúčastněné vést k obezřetnějšímu chování jak na katetrizačním sále, tak na ovladovně a v přilehlých prostorách.

54



Srovnání intervenčního a hybridního výkonu na našem pracovišti Comparison of intervention and combined performance in our department Hluchníková L. Vítkovická nemocnice, a. s., Ostrava-Vítkovice

Cílem této práce je srovnání přípravy, průbě-hu a péče o pacienta u intervenčních a hybrid-ních výkonů, které na našem pracovišti probíhají. Podstatou je zejména poukázat na úlohu sester, pracujících na katetrizačním sále, které jsou pří-tomny u obou typů výkonů a spolupracují se zbývajícím zdravotnickým personálem a lékaři. Přínosem práce je zejména poukázat na rozdíl mezi těmito výkony, a to jak celkově, tak v jejich jednotlivých krocích.

55


55Poznámky

56


56 Poznámky

57


57Poznámky

58


58 Informácie

Vaskulárna medicína – Suplement 1 Samostatne nepredajná príloha. Citačná skratka: Vask. med., Supl. Vychádza ako príloha časopisu Vaskulárna medicína. Časopis je indexovaný v Bibliographia Medica Slovaca (BMS). Citácie sú spracované v CiBaMed.

Spracovala spoločnosť SOLEN, s. r. o., vydavateľ časopisu Vaskulárna medicína Adresa redakcie: SOLEN, s. r. o., Ambrova 5, 831 01 Bratislava, www.solen.sk, e-mail: [email protected] Redaktorka: Mgr. Andrea Dúbravčíková, [email protected] Grafická úprava a sadzba: Ján Kopčok, [email protected]

Abstrakty neprešli jazykovou korektúrou.

Vydavateľ nenesie zodpovednosť za údaje a názory autorov jednotlivých článkov či inzerátov.

Reprodukcia obsahu je povolená len s priamym súhlasom redakcie.

ISSN 1338-0214

Efektívna liečba v každom štádiuCHronického Venózneho Ochorenia!

15 D

TX C

2 05

GP

SAR

GA/R

S ✳ P

ri po

rovn

aní s

dvo

ma

bale

niam

i Det

rale

xu 6

0 tb

l.. Z

droj

AD

C čí

seln

ík 0

3/20

14

VÝHODNÉ!120 tbl. BALENIE

DETRALEXZloženie*: Čistená mikronizovaná fl avonoidná frakcia 500 mg: 450 mg Diosminum, 50 mg fl avonoidy vyjadrené ako Hesperidinum. Indikácie*: Liečba venolymfatickej insufi ciencie s nasledujúcimi symptómami: pocit ťažkých nôh, ranný výskyt pocitu unavených nôh, bolesť. Liečba funkčných symptómov akútnej hemoroidálnej epizódy. Dávkovanie a spôsob podávania*: Venolymfatická insufi ciencia: 2 tablety denne. Akútny hemoroidálny atak: dáv-ka môže byť zvýšená až na 6 tabliet denne. Kontraindikácie*: Precitlivenosť na liečivo alebo pomocné látky lieku. Upozornenia*: Podávanie tohto lieku na symptomatickú liečbu akútnych hemoroidov nevylučuje liečbu iných ochorení konečníka. Ak symptómy ihneď neustúpia, má sa vykonať proktologické vyšetrenie a liečba sa má prehodnotiť. Interakcie*: Žiadne. Fertilita*. Gravidita*. Laktácia*: Vyhnúť sa liečbe. Ovplyvnenie schopnosti viesť vozidlá a obsluhovať stroje*. Nežiaduce účinky*: Časté: hnačka, dyspepsia, nauzea, vracanie. Menej časté: kolitída. Zriedkavé: bolesť hlavy, závrat, nevoľnosť, vyrážka, pruritus, urtikária. Neznáme: bolesť brucha**, izolovaný edém tváre, pier, očných viečok. Výnimočne Quinckeho edém. Predávkovanie*. Vlastnosti*: Venofarmakum a vazoprotektívum. Detralex pôsobí na žilový návrat: redukuje venóznu distenzibilitu a venostázu; na úrovni mikrocirkulácie znižuje kapilárnu permeabilitu a zvyšuje kapilárnu rezistenciu. Balenie*: Balenie 60, 90 alebo 120 fi lmom obalených tabliet Detralexu. Dátum revízie textu: Apríl 2014. Držiteľ rozhodnutia o registrácii: Les Laboratoires Servier, 50, rue Carnot, 92284 Suresnes cedex, Francúzsko. www.servier.com. Výdaj lieku je viazaný na lekársky predpis.

* Podrobné informácie sú uvedené v súhrne charakteristických vlastností lieku, ktorý vám poskytneme na adrese: Servier Slovensko, spol. s r. o., Pribinova 10, 811 09 Bratislava, tel.: 02/59204111, fax: 02/54432690

** Prosím, všimnite si zmenu v informácii o lieku. Edukačný grant poskytuje spoločnosť SERVIER SLOVENSKO spol. s r.o.

NEMÁ ŽIADNE GENERIKUM

120 tbl.

PACIENT UŠETRÍ AŽ

6,47€✳

C0s

Bez

vonk

ajších prejavov

C1

Met

ličky

a re

tikulárne žily

C2

Kŕčo

vé žily

C3Opuch C4

Zmen

a na koži C5

Zhoj

ený

vred žilového pôvodu C6

Akt

ívny

vre

d žilového pôvodu

2 tbl. 1x denne

bl. x denne

DET inzercia 210_297 02 2015.indd 1 17. 2. 2015 11:22:39

Documents

Vaskulárna S1 medicína 2015