Click here to load reader

Úvodní jazykový seminář

  • View
    79

  • Download
    20

Embed Size (px)

DESCRIPTION

uvodni jazykovy seminar

Text of Úvodní jazykový seminář

  • vodn jazykov semin: vklad a cvien

    (s terminologickm slovnkem)

    Robert Adam

    Martin Bene

    Ivana Bozdchov

    Pavlna Jnov

    Frantiek Martnek

    Hana Prokov

    Lucie Saicov malov

    Grafick prava Jan erch

    Sazba DTP Nakladatelstv Karolinum

    Vydn prvn

    Univerzita Karlova vPraze, 2014

    Robert Adam, Martin Bene, Ivana Bozdchov,

    Pavlna Jnov, Frantiek Martnek, Hana Prokov,

    Lucie Saicov malov

    ISBN 978-80-246-2633-8 (online: pdf)

    Pruka vznikla vrmci projektu Rozvoj a inovace

    bakalskho studia eskho jazyka vstavu eskho jazyka

    a teorie komunikace FF UK vPraze (CZ.2.17/3.1.00/33275),

    kter byl realizovn vobdob 20112013 za finann podpory

    Operanho programu Praha Adaptabilita.

  • Univerzita Karlova v Praze

    Nakladatelstv Karolinum 2014

    http://www.cupress.cuni.cz

  • Obsah

    vod 9

    1 Morfematika 111.1 Zkladn pojmy 11 1.1.1 rove morf (amorfm) 11 1.1.2 Morfy vs. morfmy 12 1.1.3 Alomorfy 121.2 Typologie morf(m) 13 1.2.1 Nulov morf 15 1.2.2 Pedpony (prefixy) 17 1.2.2.1 Slovotvorn pedpony 17 1.2.2.2 Tvarotvorn pedpony 17 1.2.3 Koenov morfmy 18 1.2.4 Ppony (sufixy) 19 1.2.4.1 Slovotvorn ppony 19 1.2.4.2 Kmenotvorn ppony 20 1.2.4.2.1 Alternace kmenotvornch ppon slovesn tdy 21 1.2.4.3 Tvarotvorn ppony 23 1.2.4.3.1 Nefinln tvarotvorn ppony 23 1.2.4.3.2 Finln tvarotvorn ppony koncovky 26 1.2.5 Postfixy 28 1.2.6 Interfixy 29 1.2.7 Lexikln morf(m)y 291.3 Morfematick rozbor 30Literatura 31Cvien 33een 35

  • 2 Slovotvorba 402.1 Podstata tvoen slov 402.2 Slovotvorn vztahy aprostedky 40 2.2.1 Fundace, motivace 40 2.2.2 Slovotvorn zklad aslovotvorn formant 41 2.2.2.1 Hlskov zmny 41 2.2.3 Slovotvorn afixy 422.3 Slovotvorn zpsoby apostupy 42 2.3.1 Derivace 42 2.3.2 Kompozice 43 2.3.3 Konverze 44 2.3.4 Reflexivizace 44 2.3.5 Slovotvorn pravy 44 2.3.5.1 Univerbizace 44 2.3.5.2 Abreviace 452.4 Slovotvorn rozbor 45Literatura 46Cvien 48een 51

    3 Morfologie 573.1 Ohbn (flexe) 573.2 Jmna askloovn (deklinace) 58 3.2.1 Morfologick kategorie jmen 58 3.2.2 Deklinan systm etiny 59 3.2.3 Poznmky kvznamovmu tdn jmennch slovnch druh 61 3.2.4 Pklady morfologickho rozboru jmen 633.3 Slovesa aasovn (konjugace) 64 3.3.1 Typy tvar ve slovesnm paradigmatu 64 3.3.2 Morfologick kategorie sloves 65 3.3.3 Konjugan systm etiny 68 3.3.4 Pklady morfologickho rozboru sloves 693.4 Neohebn slovn druhy 70 3.4.1 Pslovce 70 3.4.2 Pedloky 72 3.4.3 Spojky 73 3.4.4 stice 73 3.4.5 Citoslovce 73 3.4.6 Pklady morfologickho rozboru neohebnch slov 74Literatura 75

  • Cvien 76een 80

    4 Syntax 874.1 Vta avpov 87 4.1.1 Popis stavby vty 88 4.1.2 Vztahy mezi vtnmi leny 89 4.1.2.1 Vztahy smantick 90 4.1.2.2 Vztahy formln syntaktick 91 4.1.3 Nkolikansobn, komplexn avceslovn vtn leny 92 4.1.4 Vtn leny 94 4.1.4.1 Psudek 94 4.1.4.2 Podmt 95 4.1.4.3 Pedmt 96 4.1.4.4 Psloven uren 97 4.1.4.5 Doplnk 101 4.1.4.6 Pvlastek 102 4.1.5 Zvislostn strom 1034.2 Souvt 106 4.2.1 Souvt podadn asouadn 106 4.2.2 Vznamov vztahy mezi souadn spojenmi vtami 107 4.2.3 Schematick znzornn stavby souvt 109 4.2.4 Syntaktick rozbor tvar spmou e 1114.3 Pklad syntaktickho rozboru 112Literatura 118Cvien 119een 124

    5 Terminologick slovnk 1405.1 Svcnm azenm hesel 1405.2 Sabecednm azenm hesel 164Literatura 189

    Doporuen literatura tkajc se npln vodnho jazykovho semine (popularizan prce, pruky, cviebnice) 190

  • 9Mil studenti vodnho jazykovho semine,

    pijetm ke studiu bohemistiky na FF UK vPraze jste se stali zanajcmi odbornky na esk jazyk. Abyste mohli uvaovat ojazyce tak, jak je to mezi odbornky obvykl, je teba, abyste se seznmili spstupem, kter v jazyce spatuje hierarchicky strukturovan systm jazykovch prostedk, aabyste se nauili stakovouto pedstavou jazyka pracovat. Jazyk je vn nahlen jako uritm zpsobem uspodan soubor prvk, kter maj mezi sebou mnostv vztah rznho typu jako systm; jeho kolem je slouit kvyjadovn vznam atm usnadovat mylen a mezilidskou komunikaci. Hierarchick uspodn systmu spov vtom, e ve sloit apitom pevn pohromad drc budov jazykovho systmu lze vylenit jednotliv patra podle toho, jak rozshl ajak sloit jsou jejich stavebn kameny. Ona patra nazvme jazykov roviny; kad rovin psluej jazykov jednotky uritho stupn sloitosti. Plat pitom, e jednotky ni roviny se sdruuj v celky, kter slou jako jednotky roviny vy.

    Nejmen jazykovou jednotkou, kter se njak podl na vyjadovn vznamu, je fonm; sm vznam nem, ale je schopen rozliovat vznam vjednotce nadazen (morfmu). Fonmy zkoum fonologie. Na rovin bezprostedn vy morfematick je jednotkou morfm: je to nejmen jazykov jednotka, kter m (zvukovou) formu ivznam. Disciplna, kter se zabv morfmy, se nazv morfematika. Zmorfm se skldaj slova (rznch druh) aslovn tvary, tet rovina je tedy tvaroslovn (morfologick) adisciplna, kter ji zkoum apopisuje, je tvaroslov (morfologie). Slova ajejich tvary se pak sdruuj do vt asouvt zde se dostvme na rovinu syntaktickou.

    vod

  • 10

    Zvukov strnce jazyka, atedy ifonmm se vprvnm ronku bohemistickho studia na FF UK v Praze vnuje samostatn pedmt. Vvodnm jazykovm semini (av tto pruce) se proto zamme jen na morfematiku, morfologii asyntax. Pidme jet jednu disciplnu, pro vhled do jazykovho systmu aorientaci vnm navsost uitenou, toti slovotvorbu. Slovotvorba se na stavbu slova dv zjinho hlediska ne morfematika: nezajm ji, ze kterch steek se slovo skld, nbr jak je slovo utveno ve vztahu kjinm slovm.

    Vtto pruce Vm nabzme zkladn vklady kuvedenm tyem disciplnm, doprovzen adou pklad, ake kad vykldan discipln nkolik cvien (vetn kle). Vklady nemaj bt komplexnm popisem pslun roviny eskho jazyka: jsou zacleny ktomu, abyste na jejich zklad zdokonalili svou dovednost jazykovho rozboru. Zmnoha rznch pojet si vdy jedno vybraj, na jin jen msty odkazuj. Vtto pruce si vybrme spe pojet formln (zejmna se to tk morfologie asyntaxe), protoe pro vodn orientaci vesk mluvnici je to jednodu.

    Vedle zskn zkladn orientace vjazykovm systmu etiny avedle rozvoje dovednosti jazykov analzy si mus zanajc odbornk na etinu rovn osvojit zkladn jazykovdnou terminologii. Iktomuto kolu vodnho jazykovho semine by mla slouit tato pruka. Terminologick slovnk Vm vn nabzme vdvojm azen: vobvyklm abecednm ave vcnm podle jednotlivch jazykovdnch discipln ajejich tematickch oblast.

    Tato pruka vznikala vstavu eskho jazyka ateorie komunikace FF UK vPraze bhem zimnho semestru akademickho roku 2012/2013 vrmci projektu OPPA Rozvoj ainovace bakalskho studia eskho jazyka. Vklad omorfematice prvotn koncipoval Martin Bene, vklad o slovotvorb Ivana Bozdchov, vklad o morfologii Robert Adam avklad osyntaxi Pavlna Jnov. Ovech stech pruky vak plat, e se na jejich vsledn podob vznamnou mrou podlel cel autorsk kolektiv (svjimkou M.Benee).

    Pejeme Vm hodn radosti, pouen azdaru pi objevovn stavby jazyka ajeho nevyerpatelnch vyjadovacch monost akrs.

    Autoi

  • 11

    1 Morfematika

    1.1 Zkladn pojmy

    1.1.1 rove morf (amorfm)

    Vtzv. rovinnm nebo rovovm pstupu kjazykovmu systmu se tradin vydluje (i) rovina zvukov (rovina fonm), (ii) rovina stavebnch prvk, znich se skldaj slova (tj. rovina koen, ppon, pedpon atp.), (iii) rovina slov nebo slovnch tvar, (iv) rovina vt a(v) rovina text. Pot se stm, e prvky roviny ni funguj jako stavebn kameny pro prvky roviny vy. Zjmu jazykovdn disciplny oznaovan jako mor-fematika odpovd rovina (ii) stavebnch kamen slov, tj. rovina koen, ppon, pedpon atd. Stejn jako je vtina vt, tj. jednotek vy rovn, sloena znkolika jednotek rovn ni, tj. ze slov (slovnch tvar), je ivtina slovnch tvar, tentokrt jakoto jednotek vy rovn, sloena zuritch stavebnch jednotek rovn ni.

    Tyto jednotky pslun ni rovn, fungujc jako stavebn kameny slov, se nazvaj morfy; mnoiny skldajc se z formln podobnch morf se stejnm vznamem se pak oznauj jako morfmy (viz ktomu dle). Morfy jsou nejmen, dle neleniteln jazykov formy/vrazy, kter nesou urit lexikln nebo gramatick vznam. (Fonmy jakoto jednotky ni rovn, znich se skldaj morfy, maj u jen formu/vraz, nikoli svj vlastn vznam.)

    Hranice mezi dvma morfy, kter jsou soust tho slova nebo slovnho tvaru, se oznauje jako morfematick ev (zname jej dle spojovnkem: uvidla).

  • 12

    1.1.2 Morfy vs. morfmy

    Jeliko v jazycch existuj morfy, kter sice nejsou zcela toton, ale maj zrove npadn podobnou formln podobu atoton lexikln nebo gramatick vznam, zavd se do popisu jazykov roviny koen, pedpon appon pojem morfm. Morfm je jednotka abstraktn jde omnoinu morf stejnho druhu, kter maj stejn vznam akter jsou si zpravidla svou formln stavbou (zvukov/graficky) npadn podobn. Morfm je tedy jednotka definovan na zklad vznamu; lexikln nebo gramatick vznam tto jednotky je vkonkrtnch slovech nebo slovnch tvarech realizovn prostednictvm vce rznch, ale zpravidla jen drobn odlinch forem. k se pak, e morfm je realizovn prostednictvm jednoho ze svch morf.

    Koenov morfm slexiklnmvznamem vt vodn tok je nap. vrznch (pbuznch) slovech ajejich tvarech, vnich se vyskytuje, realizovn formln si navzjem podobnmi morfy -ek- (eka), -ec- (ece), -e- (eit), -- (po). Morfm -EK- je tedy mnoinou morf {-ek-, -ec-, -e-, --}. Mluvli se nkde omorfmu -EK-, je teba mt na pamti, e se tak pomoc uiten zkratky odkazuje kabstraktn jednotce, tj. kcel mnoin morf se stejnm vznamem apodobnou stavbou, jimi me bt dan morfm realizovn. Zpis -EK- zde slou jen jako reprezentant cel mnoiny morf (patcch kjednomu morfmu).

    Vetin je bn, e jeden morfm je (vzvislosti na kontextu) realizovn vtm potem rznch morf. Existuj vak imorfmy, kter jsou ve vech kontextech realizovny jen jedinm morfem (dan morfm je pak tvoen jednoprvkovou mnoinou morf); nap. koenov morfm -LES- svznamem souvisl porost jehlinatch nebo listnatch (nikoli ovocnch) strom je vdy realizovn jen morfem -les- (srov. les0, lesek0, lesn, poles, lesostep0, pralesy atp.).

    1.1.3 Alomorfy

Search related