1

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

VZTAH SPORTOVNÍ ČINNOSTI A SUBJEKTIVNÍHO VNÍMÁNÍ

KVALITY ŽIVOTA U OSOB SE ZÍSKANÝM TĚLĚSNÝM POSTIŽENÍM

Diplomová práce

(magisterská)

Autor: Bc. Tomáš Mlčák, Aplikovaná tělesná výchova

Vedoucí práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc

Olomouc 2014

2

Jméno a příjmení autora práce: Bc. Tomáš Mlčák

Název diplomové práce: Vztah sportovní činnosti a subjektivního vnímání kvality života u

osob se získaným tělesným postižením

Pracoviště: Katedra aplikovaných pohybových aktivit

Vedoucí magisterské práce: prof. PhDr. Hana Válková, CSc

Rok obhajoby: 2014

Abstrakt:

Východiska: na pozadí sportu a typů tělesného postižení se řeší subjektivní reflexe na vlastní

kvalitu života u osob s tělesným postižením po traumatu. Cíl: zjistit význam a přínos sportu

pro osoby se získaným zdravotním postižením na jeho začlenění do běžného života z psycho-

sociálního hlediska. Metodika: výzkumná studie zahrnuje 15 mužů s tělesným postižením ve

věku 29 – 50let, rozděluje je do tří skupin po 5 participantech dle individuální diagnózy a

stupně postižení. Ke zjištění vnímání kvality života byla užita vlastní anketa a

standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Vzhledem k počtu participantů byla pro

zpracování dat užita deskriptivní statistika a logická analýza. Výsledky: zpracováním a

vyhodnocením všech nasbíraných poznatků se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport

pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů

a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo

zjištěno, že stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou

akomodaci do intaktní společnosti.

Klíčová slova: stres (coping), frustrační tolerance, posttraumatická situace, kritické životní

situace, sport, tělesné postižení, kvalita života

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovnických služeb.

3

Author’s first name and surname: Bc. Tomáš Mlčák

Title of the bachelor thesis: Relationship sports activities and subjective perception of

quality of life in persons with acquired disabilities

Place of work: The department of adapted physical activities

Supervisor: prof. PhDr. Hana Válková, CSc

Thesis defense in: 2014

Thesis abstract:

Background: background in sports and types of physical disability is dealt subjective

reflection on their own quality of life for persons with disabilities from trauma. Objective: To

assess the importance and benefits of sport for people with acquired disabilities in its

integration into the daily life of a psycho-social perspective. Methods: The research study

includes 15 men with disabilities aged 29 - 50 years, divided into three groups of five

participants according to individual diagnosis and degree of disability. To determine the

perceptions of quality of life was used in the inquiry and standardized questionnaire

WHOQOL-BREF. Given the number of participants has been used for processing data

descriptive statistics. Results: The processing and evaluation of all evidence collected, it was

found that all respondents sport has a positive effect on health, improve physical function,

obtaining new social contacts and integration into society intact and that the subjective

perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of disability is the main

determinant of quality of life and positive post - traumatic accommodation remains warranted

in intact society.

Key words: Stress (coping), frustration tolerance, post-traumatic situations, critical life

situations, sport, disability, quality of life

I agree to lend this Master thesis within the librarian services.

4

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením prof. PhDr.

Hany Válkové, CSc, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady

vědecké etiky.

V Olomouci dne ……………………………………..

Podpis

5

Děkuji prof. PhDr. Haně Válkové, CSc za pomoc a cenné rady, které mi poskytla při

zpracování diplomové práce. Děkuji také všem participantům, kteří byli ochotni upřímně

vyplnit anketu a dotazník.

6

OBSAH

1. ÚVOD………………………………………………………………….……………. 8

2. PŘEHLED POZNATKŮ……………………………………………….…………. 10

2.1 Úraz – získané tělesné postižení…………………………………….……………. 10

2.1.1 Charakter a statistika úrazů…………………………………….…………….. 10

2.1.2 Důsledky úrazů……………………………………………………….……… 11

2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace,

frustrační tolerance……………………………………………….……. 11

2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová,

výchovně vzdělávací oblast………………………………….………… 12

2.1.2.3 Koncept těch druhých……………………………………………...….. 14

2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace……………………………………..… 14

2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část……………………………………... 16

2.2.1.1 Paraplegie……………………………………………………………… 16

2.2.1.2 Kvadruplegie………………………………………………………...… 16

2.2.1.3 Amputace……………………………………………………………… 17

2.3 Člověk a sport…………………………………………………………………….. 18

2.3.1 Sport a jeho úkoly……………………………………………………………. 19

2.3.2 Sport osob s tělesným postižením…………………………………………… 24

2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR……………………………. 27

2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením……………………………………. 28

2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením…………………………………… 29

2.3.6 Klasifikace…………………………………………………………………… 30

2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením…………………………... 32

2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením………….. 34

2.4 Kvalita života……………………………………………………………………... 35

2.4.1 Hodnocení kvality života……………………………………………………. 37

3. VÝZKUMNÁ ČÁST………………………………………………………………. 39

3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly……………………………………………... 39

3.1.1 Cíl práce……………………………………………………………………... 39

3.1.2 Výzkumné otázky……………………………………………………………. 39

3.1.3 Úkoly a postup řešení práce…………………………………………………. 39

7

3.2 Metodika…………………………………………………………………………. 40

3.2.1 Vzorek participantů………………………………………………………….. 40

3.2.2 Strategie práce……………………………………………………………….. 41

3.2.3 Sběr dat……………………………………………………………………… 42

3.2.4 Zpracování dat………………………………………………………………. 44

3.2.5 Organizace výzkumu………………………………………………………… 46

4. VÝSLEDKY……………………………………………………………………… 48

4.1 Vyhodnocení ankety……………………………………………………………... 48

4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF……………………………………… 49

5. DISKUZE…………………………………………………………………………. 57

6. ZÁVĚR ……………………………………………………………………………. 61

7. SOUHRN………………………………………………………………………….. 62

8. SUMMARY………………………………………………………………………. 63

REFERENČNÍ SEZNAM……………………………………………………….. 64

PŘÍLOHY…………………………………………………………………………. 66

8

1. ÚVOD

Pohyb patří k základním projevům života jedince. Jeho jakákoliv změna ve formě

omezení nebo dokonce úplného znemožnění má zásadní vliv na každého člověka, který byl

touto změnou postižen. Takové pohybové omezení a v krajním případě až úplná imobilita se

zásadně projevuje v jeho individuálním fyzickém a psychickém vývoji. Problematický a

velmi složitý je následný proces jeho opětovného návratu do plnohodnotného života.

Také v dnešní moderní době se denně stávají úrazy a vyskytují nemoci, které naruší

nebo zcela změní život a hodnotové priority člověka. Právě v těchto chvílích je velmi důležitá

péče odborných pracovníků, včasný a plně profesionální přístup lékařů a odborníků z oboru

medicíny a následná pomoc sociálních pracovníků a institucí. Nezanedbatelnou úlohu v této

situaci hraje podpora rodiny. Vzdělávací proces je nedílnou součástí vývoje a resocializace

člověka s hendikepem.

Pro svou diplomovou práci jsem si zvolil téma, které je z mého úhlu pohledu velmi

důležité. V naší společnosti žije velké množství tělesně postižených osob. Tito lidé chtějí žít

stejně plnohodnotný život jako lidé bez postižení.

Práce je rozdělena na dvě základní části a to část teoretickou a empirickou.

Teoretická část popisuje historii a problematiku tělesně postižených osob z různých úhlů

pohledu danou historickým vývojem. Snaží se vymezit, co to je zdravotní postižení, jak se

postižení dělí, jaký má vliv na kvalitu života a psychosociální vývoj jedince. V této části je

také popsáno tělesné postižení, jeho etiologie, klasifikace a také specifika života lidí s

tělesným postižením. Dále se tato kapitola věnuje samotné problematice sportu zdravotně

postižených, významu tělesné výchovy, sportu zdravotně postižených na všech úrovních a

dále jsou popsány sporty a organizace handicapovaných sportovců.

Náplní empirické části je výzkum s cílem přinést malou sondu do života osob

s tělesným postižením. Nejdříve vymezuje cíle, charakteristiku zkoumaného vzorku a

metodiku výzkumu. Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem

pro kvantitativní výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými

otázkami. Dalším prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil,

byly použity otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené. V závěru je celý

výzkum analyzován a uzavřen shrnutím.

Má diplomová práce a její zpracování, úzce souvisí jednak s mou osobní zkušeností

s posttraumatickou amputací, tak i s mnohaletým vztahem a prací s tělesně postiženými

9

sportovci. Měl jsem tedy možnost se hlouběji a detailněji seznámit s problematikou osob se

získaným tělesným postižením.

10

2. Přehled poznatků

2.1 Úraz – získané tělesné postižení

„Úraz je tělesné poškození, které vzniká nezávisle na vůli postiženého náhlým a

násilným působením zevních sil.“ (Pokorný, 2002, 7).

Úrazy nastávají nejčastěji při dopravních nehodách, při zasažení elektrickým proudem,

při živelních katastrofách atd. Trvalé následky mohou výrazně omezit mobilitu člověka,

ztěžovat nejen jeho výchovu a vzdělávání, ale i kvalitu celého jeho dalšího života.

Nejzávažnější bývají např. úrazová onemocnění mozku a míchy (otřes mozku, zhmoždění

mozku nebo jeho části), zlomeniny obratlů, úrazová poškození periferních nervů (neuropraxis,

axonotmesis).

2.1.1 Charakter a statistika úrazů

Tělesné postižení získané úrazem.

Do této kategorie se řadí obrny (traumatické, míchy), deformace a amputace.

Traumatické obrny vznikají v důsledku úrazu, při kterém dochází k otevřenému nebo

uzavřenému poranění hlavy a mozku. Rozlišujeme tyto typy traumatických obrn:

- Otřes mozku (komoce), který dále dělíme na lehký, střední, těžký

- Stlačení mozku (komprese)

- Zhmoždění mozku (kontuse)

Následky poranění hlavy a mozku jsou závislé na:

- Umístění

- Stupni a rozsahu poškození

- Věku a uběhlé doby od vzniku poranění

Obrny míchy jsou důsledkem poraněním míchy, které podle rozsahu může být úplné a

částečné, a také umístěním poranění. Tady obecně platí pravidlo, čím je poranění blíže ke

krční páteři, tím závažnější postižení vzniká. Rozdělujeme tyto stupně poranění míchy:

- Hemiparéza - ochrnutí končetin na jedné straně těla

- Paraparéza - ochrnutí obou končetin horních nebo dolních

- Kvadruparéza - ochrnutí všech čtyř končetin

11

Příčiny získání tělesného poškození:

- Jsou poranění zaviněna automobilovými nehodami

- Tzv. prázdninové úrazy kde typickým příkladem jsou skoky do vody

- Působení přímého násilí na tělo, které neodolá tlaku

- Sportovní aktivity

- Pády z výšky

- Prudký otřes, výbuch, postřelení

V roce 2012 bylo na silnicích v České republice způsobeno 81 404 nehod, kde došlo

k 681 úmrtím, zraněno bylo 25 576 osob z toho2 986 těžce (http://www.czso.cz/).

2.1.2 Důsledky úrazů

V důsledku vážných úrazů je velké riziko provedení amputace (Renotiérová, Ludíková,

a kol. 2006, 117). U takového typu postižení hraje větší roli psychika jedince. V tomto

okamžiku je pro něho důležitá rodina a nejbližší okolí, kteří jedinci pomáhají ses novými

skutečnostmi vyrovnat (Buřvalová & Reimayerová, 2007, 93). Získané tělesné postižení

představuje vyšší trauma pro osobnost jedince, protože jedinec ví, co ztratil a novou životní

situaci vidí jednoznačně hůře. Důležitým faktorem, který hraje roli při kvalitě života, je

rozsah a stupeň pohybového omezení, člověk tak zjistí úroveň své samostatnosti. Ta je dána

schopností sebeobsluhy a samostatné lokomoce (Opatřilová, 2005, 62).

2.1.2.1 Psychologické důsledky – frustrace, stres, deprivace, frustrační tolerance

Zdravý psychický vývoj je složitou soustavou vlivů a interakcí mezi jedincem a jeho

okolím. Podněty a stimulace přicházející člověku ze známého a bezpečného prostředí rodiny a

hrají velkou roli v utváření osobnosti, hodnot, charakteru, norem a postojů, ale také

z okolního, neznámého prostředí. To vše utváří osobnost jedince a je tedy velmi důležité

poskytnout potřebné stimuly a podmínky ke zdravému psychickému vývoji. Při nedostatečné

stimulaci může dojít k zastavení psychického vývoje nebo dokonce k regresi již naučeného. U

zdravého člověka je tento proces sám o sobě velmi komplikovaný a u člověka se získaným

tělesným postižením se ještě více komplikuje. Jedním z důležitých faktorů, který má velký

vliv na osobnost tělesně postiženého člověka, je rozlišení vrozeného a získaného poškození. U

vrozeného poškození se jedinec postupem času a vývoje aklimatizuje, v podstatě je pro něj

12

normou, že má nějaký handicap. Samozřejmě si všímá, že se odlišuje, ale je na to „zvyklý“

(Vágnerová, 2008, 128).

U získaného postižení je pro jedince velikost trauma závislé na věku. S vyšším věkem si

člověk uvědomuje svou „ztrátu“. Ztrátou rozumíme veškeré činnosti, schopnosti a pohybové

aktivity, které člověk v důsledku tělesného poškození už není schopen vůbec vykonávat nebo

pouze v omezeném rozsahu. Je logické, že bude svou situaci porovnávat s dosavadními

zkušenostmi a bude chápat jako změnu k horšímu. Bude-li se jednat o velmi nesoběstačného

člověka, snižuje se jeho míra tolerance vůči stresu. Při nedostatečném uspokojení základních

psychických potřeb může vznikat psychická deprivace. V této chvíli je velmi důležitá podpora

rodiny, pozitivní citové vazby a vztahy s okolím a zamezení separace. V případě nezdravého

zaměření se na handicap prohloubí se odlišnosti od „zdravých“, objevují se úzkost, strach a

pocit bezmoci, který může dospět až k smutku a depresi a různě zaměřené agresi.

2.1.2.2 Sociální důsledky – rodinná, pracovní, volnočasová, výchovně vzdělávací oblast

Jedinec žije v určitém prostředí, ať už je definováno jako makroprostředí (např. stát),

mezoprostředí (např. bydliště, pracoviště) či mikroprostředí (rodina) (Mareš, 2012, 78).

Přirozeným zdrojem sociální opory pro jedince v tísni bývají jeho nejbližší lidé,

zpravidla rodina. Je vhodné rozlišit fungování rodiny a podobu vzájemných vztahů v rodině

za dvou okolností: v období, kdy se nic zvláštního neděje, kdy život běží „normálně“, a pak

v období, kdy někdo v rodině zažívá trauma a snaží se s ním vyrovnat. V prvním případě

rodina funguje tak, jak je zvyklá. Každý ví, jak se asi zachová ten druhý, vztahy jsou ustálené,

sociální role rozdělené.

Ve druhém případě traumatická událost obvykle zasahuje celou rodinu, nikoli jen

jednoho člena. Vzrůstá napětí, objevují se náznaky konfliktů. Začíná se hledat „viník“

události. Trvá-li zátěžová situace dlouho, pak se vyčerpávají psychické rezervy a ti, kdo mají

být svému blízkému oporou, začnou sami potřebovat sociální oporu (Mareš, 2012, 36).

Handicapovaný člověk se do lidské společnosti potřebuje integrovat v řadě oblastí, které

odpovídají pestrosti života v naší populaci. Patří sem školská integrace (např. individuální

zařazování dětí s handicapem do běžných tříd nebo zřizování speciálních tříd v běžných

školách), pracovní integrace (zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, projekty

podporovaného zaměstnávání znevýhodněných osob apod.), společenská (komunitní)

integrace (bezbariérové bydlení a společenské prostředí, sociální pomoc a podpora

samostatného a nezávislého způsobu života osob s handicapem (Slowík, 2007, 26).

13

Stejně jako u zdravého psychického vývoje jedince s tělesným poškozením, je i u

sociálního hlediska velmi důležité zamezit separaci takového člověka ze společnosti a

kolektivu, na který byl jedinec zvyklý. Dále je potřeba zachovat aktivity, které mají pro něho

hodnotu a poskytují mu uspokojení a seberealizaci. Tyto běžné denní aktivity a úkony jsou

pro „zdravého“ jedince samozřejmostí, avšak pro handicapovaného jedince se stávají

příležitostí zapomenout na svou nemoc, handicap, bolest a celkově starosti s tím spojené.

(Kocurová, 2002, 59).

Významnou roli hraje také setkávání lidí, kteří si mohou vyměňovat zkušenosti s péčí o

handicapovaného člověka, svěřit se se svými problémy a ulevit si tak od denních starostí. V

této chvíli hrají volnočasové aktivity velmi významnou roli. Poskytují prostor pro odpočinek,

uspokojení potřeb (v oblasti kreativity, sportu, přírody atp.), vydání přebytečné energie nebo

naopak načerpání nové pozitivní, vyjádření postojů a názorů a umožňují sdružování podobně

handicapovaných jedinců. Mohou také sloužit jako prostředek rehabilitace a léčby. Zvláště u

postiženého dítěte to má stejnou váhu a navíc je k tomu přidána důležitost zachování těchto

příležitostí. Handicapované dítě je zvyklé na ústupky ze strany rodiny (v důsledku někdy až

přehnané mateřské péče) a musí se učit přizpůsobování a schopnosti kompromisu.

Podle Vágnerové (2008,171) „vývoj dítěte s vrozeným postižením prochází stejnými

fázemi jako vývoj dítěte zdravého, ale v některých vývojových obdobích může smyslové či

pohybové postižení limitovat rozvoj určitých kompetencí, popř. jej zcela znemožňovat.“

Socializace je proces probíhající celý život, člověk si osvojuje specifické formy

lidského chování, jazyk, poznatky, hodnoty a kulturu a tím se začleňuje do společnosti.

Jedinec se učí od svých rodičů a lidí v úzkém okolí, učí se sociální komunikací a vzájemnou

interakcí. V jedné z etap socializace dítěte dochází k začlenění do širší sociální společnosti a

vztahů, systému a sociálních rolí, které jsou již utvářeny vstupem dítěte do dalších sociálních

skupin a ne jen rodinou a zájmy. Toto je období, kdy si handicapovaný jedinec opět začne

všímat odlišností od ostatních vrstevníků. Je to také období fyzických změn a utváření vztahů

a přátelství.

U separovaného jedince nelze tyto potřeby naplnit a nastupuje psychická deprivace,

stres a psychické poruchy. Zdravou inkluzí by se mělo těmto negativním vlivům zamezit, ale

musí k tomu být vhodné podmínky. Zde opět nastupuje na řadu otázka společenské tolerance,

přizpůsobivosti, ochoty a pravomoci úřadů. Mnohdy není možné zabezpečit všestranné

podmínky a je zde na místě zvážit možnost vhodného pobytového zařízení – což opět není

nejvhodnější řešení, kvůli odloučení od rodiny, ze kterého vyplývají další negativní prožitky.

Je jasné, že se jedná o komplexní a složitou problematiku, která nemá snadné řešení. Mnohdy

14

jsou rodiny vydány na nevoli orgánů a úřadů a naší legislativy a společenské zvyklosti

(Vágnerová, Mussová & Štech, 2004, 178).

2.1.2.3 Koncept těch druhých

Tejkalová (2012, 37) uvádí, že určité aspekty – například poúrazová ztráta hybnosti

části těla nebo vrozený syndrom způsobující mentální handicap – jsou však v naší kultuře

považovány za odchylku od „normálu“ převážně v negativním slova smyslu času navzdory

(jakkoliv se v průběhu historie měnil přístup společnosti k postiženým lidem) právě kvůli

omezením pro běžný život, které z nich vyplývají. Většinová společnost tedy považuje za

normální nehandicapované sportovce a jejich postižení kolegové jsou v rolích těch druhých.

Je také třeba se zamyslet nad tím, zda určitý vliv na jejich reprezentaci nemůže mít i to, že

téměř sto procent lidí ve sportovních redakcích českých tištěných médií je bez handicapu a

v rovině vytváření kategorií má blíž k nepostiženým sportovcům.

Jako ti druzí (v obou smyslech slova) se vnímají i sami handicapovaní sportovci. Často

mají tendenci nějakým způsobem sebe a své výkony obhajovat srovnáním se sportem

nepostižených. Deník Sport například cituje plavce Martina Kováře po příletu z Atén: “Není

to tak, jak si myslí většina lidí, že někam přijedeme a nějaký doktor nám dá za nic medaili.

Náš trénink je mnohdy náročnější a bolestivější než u zdravých sportovců.“

2.2 Poúrazová a následná celková rehabilitace

Traumatické události mívají různou podobu. Mohou se týkat zdravotních problémů

jedince (vážná nemoc, těžký úraz), rodinných problémů (konflikty v rodině, vážná nemoc

někoho z rodiny, rozvod, úmrtí v rodině), pracovních problémů (ztráta zaměstnání),

dopravních problémů (oběť dopravní nehody), přírodních (povodeň, požár, vichřice,

zemětřesení), násilných činů v míru (týrání či zneužívání, přepadení, znásilnění, únos),

násilných činů v době války (oběť teroristického útoku, nechtěný účastník bojů válčících

stran, oběť vězení, apod.) (Mareš 2012, 31).

Pojem rehabilitace se postupně rozšířil v půli 20. století a znamenal původně prostředky

pro dosažení návratu k plnému zdraví, tedy odstranění následků úrazu či nemoci. Byl také

používán ve smyslu „pracovní rehabilitace“, tedy návrat osoby se zdravotním postižením do

pracovního procesu (Votava, 2009, 9).

Mareš (2012, 31) také podotýká: „Záleží na jedinci a jeho specifických životních

podmínkách, jak závažnou událost subjektivně vnímá a hodnotí. Proto není vhodné spoléhat

15

se na to, jak hodnotí traumatickou událost profesionálové (lékaři, zdravotní sestry,

fyzioterapeuti, psychologové, sociální pracovníci), nýbrž je třeba zjišťovat, jak závažnost

prožitého traumatu hodnotí jedinec sám.

Léčebné metody jsou zaměřeny na kompenzaci tělesného handicapu, ale někdy i na

změnu postojů k vlastním problémům. Proto je nutný individuální přístup.

- Medicínská léčba – cílem je zlepšení či udržení přijatelného stavu v závislosti na

typu postižení, minimalizace bolesti, udržení samostatnosti a soběstačnosti,

prevence komplikací

- Léčba medikamentózní

- Operační léčba

- Rehabilitační péče – různé typy rehabilitace slouží k dosažení maximálně

možného stupně hybnosti nebo k uchování stávajícího stavu v případě, že hrozí

riziko jeho zhoršení

- Kompenzační pomůcky umožňující dosažení alespoň určitého stupně pohybové

samostatnosti

- Psychoterapeutická péče individuální – psychoterapeutické vedení se často

zaměřuje na změnu postojů k vlastním potížím. Jsou využívány behaviorální

metody, nedirektivní nácvik sociálních dovedností, skupinová terapie, apod.

- Terapeutická práce s rodinou – pomoc potřebují i ostatní rodinní příslušníci.

Pomoc mohou nabídnout pod odborným vedením skupiny rodičů nebo partnerů

tělesně postižených, které pomáhají sdílením obdobných problémů, mnohdy i v

získávání užitečných informací a zkušeností

Podle Kábeleho (1992, 11) „sledování sportovní zátěže vozíčkářů přineslo řadu

poznatků využitelných v rámci komplexní rehabilitace tělesně postižených“.

Mareš (2012, 37) uvádí, že rozvoj zahrnuje pozitivní změny, které se u jedince objevily

poté, co se s traumatickou událostí vyrovnal. Některé změny si uvědomuje hned, jiné až

s odstupem času. O některých ví spíše on sám a nejsou navenek příliš patrné, jiných změn si

nejprve všimne jeho okolí, neboť jedinec reaguje jinak než dříve, a teprve potom si je připustí

sám.

16

2.2.1 Vybrané diagnózy pro výzkumnou část

2.2.1.1 Paraplegie

Paraplegie je soubor symptomů, způsobených poškozením míchy. Patří mezi ně

především ochrnutí dolních končetin, poruchy vegetativní činnosti, poruchy svalového tonusu

a další. Nejčastější příčinou jsou úrazy, zejména autonehody. Pro ochrnutí všech končetin se

užívá název kvadruplegie.

Mezinárodní klasifikace ICD-10 je řadí do následujících skupin:

S14 – poškození nervů a míchy v krční oblasti

S24 – poškození nervů a míchy v hrudní oblasti

S34 – poškození míchy a nervů v břišní a pánevní oblasti

G82 – paraplegie a tetraplegie

V moderních společnostech s množstvím autonehod přibývají ročně stovky paraplegiků,

často mladých, energických a schopných lidí (převážně mužů), kteří jsou často upoutáni na

vozík nebo na lůžko. Po náročném léčení a ústavní rehabilitaci je čeká nesmírně obtížné

období aspoň částečného návratu do společnosti, kde potřebují nejen lékařskou a

zdravotnickou pomoc (Faltýnková, 2001, 106).

2.2.1.2 Kvadruplegie

Kvadruplegie je úplné nebo částečné ochrnutí všech čtyř končetin a trupu, způsobené

poškozením míchy v dolní krční oblasti. Termín kvadruplegie vychází ze spojení dvou

různých slov. Jedno pochází z latiny a druhé z řečtiny. Výraz „kvadru“ vznikl z latinského

quattuor, což znamená „čtyři“, čímž odkazuje na počet postižených končetin. Slovo „plegie“

je původem z řeckého plegia a znamená „ochrnutí“. Někdy se používá původem pouze řecký

termín tetraplegie. Častou příčinou takového vážného tělesného postižení většinou bohužel

doživotního, je poranění míchy při úrazu, například autonehodě, pádu z výšky nebo skokem

do mělké vody.

Podle výšky poškození míchy v krční oblasti dělíme ochrnutí do několika úrovní:

- Nejnižší úrovní míšního poškození je člověk samostatný ve většině aktivit, i když

bez základní asistence se také neobejdou

- Střední úroveň míšního poškození má člověk, který je schopen si částečně

sednout, zvládnout základní úchopy při hygieně a jídle, přesunout se na vozík,

nebo obléknout si horní polovinu těla. Takový člověk je sice závislý na asistenci

17

dalšího člověka a často potřebují elektrický vozík pro svobodnější pohyb. Na

vhodném povrchu však někdy dokážou ovládat i lehký mechanický vozík.

Potřebují různé kompenzační pomůcky, hlavně pro ruce a také častější komplexní

rehabilitaci, která je zde velmi důležitá. Někdy mohou zvládnout například i řízení

upraveného automobilu, což vede k další soběstačnosti

- U nejvyššího postižení je člověk zcela odkázáni na své okolí, protože má ochrnuté

celé tělo. Pro možný pohyb těchto osob je nutný elektrický vozík ovládaný

bradou, pro komunikaci mohou používat ústní tyčku, ovládat počítač jazykem,

případně očima

Přes veškerá omezení pohybového aparátu a další negativní zdravotní a sociální aspekty

je však často reálné, aby kvadruplegici mohli pracovat a realizovat se jako zdraví lidé.

2.2.1.3 Amputace

Amputací se rozumí umělé odnětí části nebo i celé končetiny od trupu. Příčinou je většinou

úraz, kdy k amputaci může dojít buď v důsledku samotného úrazu, nebo chirurgickou cestou

těsně po něm, kdy již není žádné jiné východisko. Velmi důležitá je spolupráce s protetickým

oddělením a také s plastickou chirurgií, pro nalezení co nejoptimálnějšího řešení vzniklé

situace (Jankovský, Pfeiffer & Švestková, 2005, 89).

Úraz však nemusí být jedinou příčinou amputace. Existuje celá řada situací, které vedou

k amputaci končetiny. Patří sem například cévní onemocnění, zhoubné nádory na končetinách

či sepse, která nelze již zvládnout jinými prostředky. Omezení hybnosti je dle odborné

literatury členěno na částečné nebo celkové, primární nebo sekundární. Při primárním

omezení se jedná o přímé postižení vlastního hybného ústrojí nebo postižení centrální či

periferní nervové soustavy, kdy v periferní části je postiženo vlastní hybné ústrojí, např.

amputací, deformací, vývojovými vadami apod. Ve druhém případě zůstává centrální i

periferní nervová soustava a vlastní pohybové ústrojí bez patologických změn, hybnost je

však omezena z jiných příčin. Projevují se tu důsledky chorob srdečních, revmatických,

kostních apod., které omezují pohyb nemocného. (Vítková, 2004, 9).

Příčiny traumatických amputací:

- dopravní nehoda

- pracovní úraz

- válečné poranění

18

Další příčinou amputace mohou být cévní onemocnění – choroba Bürger-

Winiwarterova. Při této nemoci vzniká akutní zánět žil a tepen, při kterém dochází

k postupující trombóze. Vyznačuje se bolestmi při pohybu, nakonec bývají bolesti i v klidu a

vedou až k amputaci končetiny (Pipeková, 2006, 19).

„Dalším důvodem amputace jsou zhoubné nádory na končetinách. Amputace může být i

infekčního původu se sepsí, kterou nelze zvládnout konzervativními prostředky (Chirurgická

propedeutika, 1993, 28)“.

2.3 Člověk a sport

„Sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i

neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice,

upevňování zdraví a dosahování výkonů v soutěžích všech úrovní“ (Zákon č. 115/2001 Sb.,

Evropská charta sportu 1992).

Z dnešního hlediska můžeme jednoznačně říci, že sport patří k nejvýznamnějším

fenoménům společnosti. Sport ovlivňuje lidstvo na všech kontinentech bez ohledu na barvu

pleti, národnost, jazyk ideologii, filozofii či náboženské vyznání. Takovou roli získal

historickým vývojem člověka a společnosti. Z dnešního hlediska je sport prakticky

neoddělitelnou součástí běžného života člověka a společnosti. Vydobyl si takové postavení, že

je podporován mezinárodními politickými organizacemi celosvětového významu a podporují

ho vlády většiny států. Historickým vývojem se zásadně změnilo chápání sportu od zábavy a

her, které sloužilo jako uvolnění a potěšení od práce a existenčních povinností člověka.

V dnešní době se sport chápe jako složitý společenský jev, který má svou vnitřní

strukturu ovlivňující cílevědomě kultivaci společnosti a zároveň člověka. Dochází přitom

k uspokojování lidské potřeby rozvíjet tělesné, morální, duchovní a sociální aspekty osobnost

člověka odpovídající jeho individuálním zájmům, ale také společenským. Dnešní proces

globalizace se negativně projevuje narušováním přirozené rovnovážné harmonie člověka

preferencí konzumního způsobu života a materiálních hodnot. Důsledkem tohoto procesu je

potlačování duchovní ale hlavně citové dimenze člověka. Protože obecně platí, že každá akce

vyvolává reakci, pak přirozenou reakcí člověka je hledání kompenzace, která by ztracenou

rovnováhu obnovila. Velmi důležitou a nezastupitelnou roli v tomto procesu hledání

kompenzace právě sehrává sport. Nejvýznamnějším a zároveň nejdůležitějším rysem sportu

jako hry je svoboda, svoboda dobrovolné účasti, svoboda při rozhodování. Sport poskytuje

19

hluboký prožitek a zároveň také dramatické napětí přinášející jeho řešení a tím současně i

uspokojení, zklidnění a vyrovnání. Při sportu každý, kdo se chce zúčastnit, musí také

dobrovolně dodržovat oficiálně přijatá pravidla, která stanoví způsoby jejich jednání při

soutěžích, ale také nepsaná pravidla sportovního chování mimo sportoviště.

Sportovní výkony jednotlivců ale i týmů vyjadřují četné hodnoty, které jsou významné

ve vztahu ke sportovcům, ale mají také zásadní vliv ke společnosti. Sportovní soutěže se

konají po celém světě a výkony sportovců se prezentují před širokou veřejností a to jak pro

přímé diváky, tak i pro diváky nepřímé prostřednictvím médií. Zvláště úspěšná reprezentace

sportovců bývá zdrojem růstu národního sebevědomí a vlasteneckého cítění. Sportovní hry

svými hodnotami přispívají k obohacení života a mají propagačně – výchovný význam

zejména pro děti a mládež.

2.3.1 Sport a jeho úkoly

Podle Hodaně (2000) stanovení cíle a formulované funkce sportu jsou podobně jako

v ostatních druzích tělocvičné aktivity uskutečňovány postupným plněním:

a) úkolu zdravotního

b) úkolu vzdělávacího

c) úkolu výchovného

Sportografie

Různá tradiční dělení tělocvičných činností a sportů (dále jen sportů) vymezují dle

sezóny (zimní – letní, což už v dnešních umělých podmínkách mnohdy neplatí), na

individuální a kolektivní (týmové), dle užití náčiní (míčové, pálkové, raketové), atd., atd.

ovšem nevystihují specifický vztah sportu mezi psychikou, specifickou regulací motoriky a

typem psychické odolnosti. Vztah mezi psychikou, motorikou a výkonem v určité činnosti

obsahuje některé komponenty společné, jakož i ostatní činnosti, prováděné na vrcholové

úrovni: tj. fyzickou způsobilost, kapacitu dovedností či znalostí, kvalitu analyzátorů a

schopnost percepce (nebo náhradních mechanismů percepce), volní úroveň (výkonovou

motivaci, vytrvalost apod.). I vrcholový houslista musí být vytrvalý, koncentrovaný, stejně

jako studující chce-li uspět ve studiu. Totéž platí i pro sportovce, chce-li uspět ve vrcholové

soutěži (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 57-58).

20

Základními kritérii pro pochopení nároků daného sportu na psychiku jedince

jsou:

1. Podmínky, v nichž se činnost odehrává, druh (typ) prostředí, pomůcek apod. Ty

mohou být:

a) Umělé, standardní nebo

b) Přirozené, přírodní, s převahou činností v terénu, nebo

c) Typicky sociální;

2. Nároky na somatickou kapacitu, na fyziologickou kapacitu (charakteristiky

rychlostní, vytrvalostní, silové, případně kontraindikace);

3. Nároky na psychiku: tlak prostředí (umělého, přírodního, sociálního), přičemž

hlavní princip spočívá ve třech dimenzích:

a) Typ koncentrace a volního úsilí:

Maximální, zaměřená na detail, na úzký objekt. Maximální koncentrace

veškeré kapacity psychické i fyzické do krátkého časového úseku, s různým

charakterem zátěže na cévní a dýchací aparát;

Sub-maximální, udržovaná po dlouhou dobu, s odvoláváním monotónní zátěží,

s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát;

Střídavá, rychle se střídající úseky s maximální koncentrací na detail a

s rychlým přepojováním pozornosti na celek, na kontext probíhajícího

pohybového procesu, s vysokými nároky na cévní a dýchací aparát;

b) Rozhodovací procesy ve vztahu k vyhodnocení situace:

Ve vztahu k sobě samému,

Ve vztahu k soupeři či spoluhráčům, včetně výběru vhodné pohybové

dovednosti, rychlé realizace ve správném čase do správného prostoru, a to

v kooperaci či kompetici;

c) Poslední fáze motorického učení:

Je charakterizována proporcí automatizmu a plasticity, tudíž existují dvě krajní

varianty řešení:

Učení směrem do hloubky, precizní provedení dovednosti. Není-li dovednost

přesně podle pravidel, dochází v soutěži ke stržení bodů či diskvalifikaci;

Učení směrem k zafixování principu, algoritmu, které jsou využívány plasticky

a flexibilně v nových variabilních plastických situacích;

21

4. Specifika sociální, spočívají v tom, zda se jedná o sport v sociálním prostředí

(jednotlivci či týmy proti sobě) a sport divácky či mediálně atraktivní.

V kombinaci základních čtyř oblastí kritérií pak lze formulovat typické nároky na

psychiku jedince a dle těchto nároků rozdělit PAS do 5 základních kategorií:

1. Senzorické,

2. Esteticko-koordinační,

3. Funkčně-mobilizační, krátkodobé, dlouhodobé,

4. Rizikové,

5. Anticipační: individuální, týmové, s převahou mentální strategie.

Tabulka č. 1. Charakteristika 5 kategorií sportovních činností dle kritéria nároků na psychiku

jedince

kategorie – typ činnosti

(příklady)

prostředí hlavní princip typ koncentrace typ volního úsilí typ 3. fáze motorického

učení

SENZIRICKÉ

střelecké sporty

kulečník

bowling

curling

umělé, stálé precizace

dovednosti,

spojení

oko-ruka

soustředění na

detail

maximální do

krátkého

okamžiku, lokální

únava

automatizmus, preciznost

dovednosti

FUNKČNĚ MOBILIZAČNÍ

atletika

běžecké lyžování

cyklistika

veslování

kanoistika

a) krátkodobé

sprinty, hody, vrhy, skoky,

vzpírání

b) dlouhodobé

tratě nad 500 m

dua - triatlon

umělé, stálé precizace

dovednosti,

ustálený

pohybový vzorec

soustředění na

stabilní pohybový

vzorec

a) maximální, do

krátkého

okamžiku,

lokální únava

b) překonávání

zatížení

cévního

aparátu

automatizmus, preciznost

dovednosti

ESTETICKO-KOORDINAČNÍ

typy gymnastiky aerobic

krasobruslení

akrobatické lyžování

synchronní plavání

skoky do vody

umělé,

proměnlivé

precizace

dovednosti,

bezoporová fáze,

šoumenství

soustředění na

stabilní řetězec

pohybů

maximální, do

krátkého

okamžiku, lokální

únava

střídající se automatizmus

plasticita

22

ANTICIPAČNÍ

a) individuální a dyadické

tenis, stolní tenis, badminton,

úpolové sporty (šerm, box, zápas)

b) týmové

basketbal, fotbal, florbal, hokej,

volejbal…

c) mentální

šachy, karetní sporty, deskové hry

umělé

sociální –

proměnlivé

anticipace rozhodování,

rozdělování

pozornosti,

periferní vidění,

vyvážená

excitace

a inhibice

dlouhodobé,

překonávání

zatížení cévního a

dýchacího aparátu

c) udržení emocí

algoritmus, plasticita

RIZIKOVÉ

„benzínové“ sporty

letecké sporty

skoky na lyžích

sjezdové lyžování

potápění

proměnlivé,

spojení

s technikou

anticipace,

překonávání

nezvyklých

pocitů: rychlost,

hloubka, tlak,

bezoporové

postavení

rozhodování,

rozdělování

pozornosti,

periferní vidění,

vyvážená

excitace

a inhibice

dlouhodobé,

faktor přežití

algoritmus, plasticita

Žádná kategorizace není stoprocentně „čistá“, dochází k míšení faktorů z jednotlivých

skupin (biatlon, moderní pětiboj, orientační závody, cyklokross, skoky do vody, akrobatické

lyžování atd.). Ukazuje se, že tento trend začíná i ve vrcholovém sportu, kdy do olympijského

programu je v současné době zařazeno mnoho nových druhů sportů, tzv. „rizikových“ či

„výzvových“ v kombinaci s esteticko – koordinačními. Jsou mediálně i divácky atraktivní. U

mládeže (teenagerů) právě sporty, „směšující“ parametry jednotlivých skupin, které zajišťují

dostatek dobrodružství, emotivity, bez přílišné cirkulo-respirační námahy nebo bez drilu

monotónních dovedností, jsou u současné mládeže atraktivní (snowboarding vers. běžecké

lyžování, ringo vers. volejbal, in-line bruslení vers. běhání, cykloturistika vers. pěší turistika,

florbal vers. basketbal, atd.).

Psychická kapacita osobnosti vzhledem k danému sportu se podílí na dlouhodobém

mistrovství sportovce. Znalost sportografie může ovlivňovat volbu nadaných pro daný typ

sportu a kultivaci talentů, specializaci, dlouhodobý sportovní trénink, jehož součástí je

dlouhodobá psychická příprava. Výše zmíněné parametry se totiž musejí vychovávat od

dětství, v generačním či komunitním přenosu, od přípravek ve sportu až po vrcholovou

kariéru (Válková in Hoffmannová, Šebek, 2013, 62-66).

Sport je zajímavý a zároveň přitažlivý především pro tu část veřejnosti, která preferuje

aktivní způsob života a to sport pro svou šíři, mnohostrannost a přístupnost zcela splňuje.

Poskytuje příležitost k uspokojování osobních ambicí a umožňuje uplatnění řady motivů. Patří

sem sportovci všech věkových kategorií nejrůznější výkonnostní úrovně, kteří chtějí a hlavně

se snaží dosáhnout svých individuálních výkonů ve vybraných sportovních činnostech. Jejich

23

svobodná volba odpovídá jejich individuálním zájmům a předpokladům. To se zvláště

projevuje nejen ve výběru sportovního odvětví nebo disciplíny, ale hlavně také i v úrovni

jejich provozování. Na základě toho je patrné, že každý sportovec má možnost zapojit se do

takových sportovních aktivit, které nejlépe odpovídají jeho aktuálním potřebám a

schopnostem. Změna druhu, formy a úrovně sportování je možná prakticky kdykoliv a tak se

stává sport přitažlivým pro širokou veřejnost.

Rekreační sport je nejpřístupnější a nejrozšířenější sport, který zahrnuje řadu

nejrůznějších pohybových aktivit, přitom mnohé z nich ani nenaplňují kritéria sportovní

činnosti. U rekreačního sportu se jedná o spontánní, často systematickou, činnost ve volném

čase jednotlivce všech věkových kategorií. Mezi hlavní motivační faktory rekreačního sporu

je pohybová zábava, udržení či zlepšení zdravotního stavu ale také psychického stavu a

kondice ve vhodném sociálním prostředí. Tímto je rekreační sport velkým přínosem ke

zdravému způsobu života. Vzhledem ke společenskému významu rekreačního sportu se na

vytváření podmínek pro tento druh sportu zásadně podílí stát prostřednictvím orgánů

samosprávy.

Výkonnostní sport je prakticky zájmová činnost realizována ve sportovních klubech a je

přístupná všem ve svém volném čase. Tento druh sportu charakterizují organizace a hlavně

pravidelné soutěže řízené sportovními svazy. Aktivní sportovci si hodnoty jako např.

seberealizace, sociální kontakt, prožitek vytvářejí a spotřebovávají sami. Výkonnostní sport

svým obsahem a formou plně odpovídá kritériím definující sportovní činnost. Můžeme také

říci, že svou funkcí nejúčinněji ovlivňuje snahu člověka o uvědomělé vlastní zdokonalování,

zvyšování výkonnosti v konkrétním sportu, o rozvoj duševních i fyzických sil. Na rozdíl od

rekreačního sportu se výkonnostní sport realizuje výhradně diferencovaně ve věkových a

výkonnostních kategoriích.

Sport zdravotně postižených je velmi specifický a společensky velmi významný

z následujících dvou základních důvodů:

- Aktivní provozování kompenzuje sportovcům jejich zdravotní omezení a dodává

jejich životu nový prostor

- Trénink sportovců a jejich účast v soutěžích napomáhá integraci této skupiny do

společnosti

Podrobný rozbor významu sportu zdravotně postižených je popsán v dalších kapitolách

této práce.

24

Sport zdravotně postižených je organizován a realizován na všech úrovních, jak na

rekreační a výkonnostní, tak i na vrcholové.

Vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu. Provozování tohoto sportu

jednoznačně přesahuje volný čas, proto jsou pro něj vybíráni jedinci s příslušnými vrozenými

dispozicemi mající předpoklady pro daný sport. Jejich životní režim se přizpůsobuje

požadavkům tréninku a sportu. Jsou pro ně vytvářeny speciální podmínky a mají zvláštní

společenský statut. Z tohoto důvodu se jejich sportovní činnost stává určitým společenským

závazkem, posláním a uplatněním. Z tohoto hlediska vrcholoví sportovci vytvářejí hodnoty a

veřejnost je spotřebovává. Každý sport má v národním měřítku svou vrcholovou úroveň, ale

jeho konkurenceschopnost vůči zahraničí je rozdílná. Některé dosahované sportovní výsledky

snesou přísné mezinárodní měřítko, některé hrají podřadnou úlohu. Funkce vrcholového

sportu spočívá především v propagačním a agitačním působení na veřejnost, a to jak

z národního tak i mezinárodního hlediska.

Profesionální sport je zcela specifický, i když je těsně spojen se sportem vrcholovým.

Profesionální sport nabízí zábavu pro širokou veřejnost s využití médií. Technicky toto

odvětví sportu zajišťují organizace zabývající se podnikáním zvláště v oboru reklamy za

účelem zisku. Profesionální sport se proto především zajímá nejpopulárnějšími sporty nebo na

sporty se silným ekonomickým potenciálem. Divácký sport je výrazem zájmu veřejnosti o

sport, o sportovní výkony a hodnoty.

Sport je zároveň nutno brát jako součást kultury a jeho závislost na společnosti. Kultura

a sport obohacují člověka a napomáhají jeho rozvoji, ovlivňují kvalitu života a jeho

smysluplnost. Sport působení na člověka ve všech etapách jeho ontogeneze. Na rozvoji sportu

je podstatný podíl vědy a její vliv na sport neustále stoupá. Věda umožnila vytvořit teoretické

základy vrcholového sportu a hlavně nové přístupy ve sportovním tréninku (Dovalil, 2008,

72-76).

2.3.2 Sport osob s tělesným postižením

Po celou dobu vývoje lidské společnosti vždy existovali a budou existovat stále lidé,

kteří se odlišují vzhledem, tělesnou nebo smyslovou vadou nebo nemocí od naprosté většiny

lidské populace. Společnost na tuto skutečnost musela reagovat a s problematikou takových

odlišností se vyrovnat. Z historického pohledu se společnost tuto skutečnost snažila řešit

způsobem, který odpovídal vyspělosti té dané země, historií, kulturou, hodnotami, normami,

postoji a také konkrétními podmínkami odlišující se skupiny. Z dnešního úhlu pohledu pokud

25

se podíváme na historii řešení této problematiky, můžeme říci, že teprve v posledních

desítkách let se tato situace řeší tím způsobem, že společnost vytváří podmínky pro aktivní

zapojení těchto lidí do plnohodnotného života.

Světová zdravotnická organizace definuje zdraví jako nejen nepřítomnost nemoci, ale

také nalezení a hlavně udržení bio-psycho-socio-spirituální pohody. Na základě to je zcela

jasné, že i člověk s nějakým omezením se může subjektivně cítit zdráv, jestliže se s určitou

negativní situací vnitřně vyrovnal (Pacholík, 2010, 17-20). A právě pohyb, je jeden z prvků,

který může zásadně přispět k zachování a obnovení vnitřní pohody. Ale ne každý takový

člověk se může věnovat pohybovým aktivitám. Tato skutečnost vedla k vytvoření různých

modifikací a alternativ oblíbených sportů, které již můžou realizovat také osobami

s postižením. Vhodné kompenzační pomůcky a odpovídající podpora umožní osobám

s postižením věnovat se téměř všem sportům (Kudláček et al., 2007).

Vyplnění volného času provozováním sportovních aktivit je proces zlepšování tělesné

kondice, nácvik obratnosti a nových dovedností. Osoby se zdravotním postižením se tak

dostávají do společnosti osob se stejnými problémy, ale s podobnými zájmy a podobného

věku. Při provozování sportovních aktivit jsou dosahovány měřitelné výsledky umožňující

srovnávání s ostatními podobně postiženými lidmi, ale hlavně sledovat vlastní výkon a

výsledky v průběhu času.

Sport osob se zdravotním postižením se provozuje na různých úrovních a rozlišují se tři

oblasti sportovních aktivit (Dovadil, 2009, 125):

- Sport rekreační – u rekreačního sportu není rozhodující výkon nebo výsledek,

ale pozitivní osobní zkušenost, smysluplné vyplnění volného času, udržení

fyzické kondice. A nezanedbatelná také není možnosti dostat se do přírodního

prostředí. U této oblasti sportu je malá pravděpodobnost rizika přetížení sil

sportovce a tím i zhoršení zdravotního stavu

- Sport výkonnostní – sport výkonnostní představuje zájmovou soutěžní činnost ve

sportovních klubech, je organizovaný, má pravidelné soutěže různých věkových a

výkonnostních kategoriích řízeny jednotlivými sportovními svazy. Cílem

výkonnostního sportu je získání pozitivního prožitku, sociálního kontaktu,

zlepšování fyzické kondice a seberealizace

- Sport vrcholový – vrcholový sport je nejvyšší výkonnostní úroveň sportu.

Projevuje se vyšší náročností na psychickou, fyzickou a technickou připravenost,

26

změnou životního stylu, vyššími požadavky na odborné trenérské vedení, vyšší

náročností na organizaci i finance, potřebou asistentů a pomůcek. Sportovní

vrcholové soutěže jsou nejvíce spojovány s paralympijským hnutím

Obecným cílem sportovní aktivity je na rozvoj osobnosti a to především individuálních

schopností, získávání samostatnosti a soběstačnosti, odstraňování psychických stresů.

Po zdravotní stránce má sportovní aktivita smysl především terapeutický a rehabilitační

a to z těchto důvodů:

- obnovuje, zlepšuje a udržuje dřívější funkce nebo pomáhá maximalizovat funkce

zbývající,

- zlepšuje úroveň motoriky, držení těla, prostorovou orientaci a celkovou

koordinaci,

- je také účinným prostředkem proti svalové atrofii a udržuje a rozvíjí fyzickou

kondici postižených.

Psychologický význam sportovní aktivity spočívá v oblasti:

- na zvyšování sebedůvěry a samostatnosti,

- pocitu vlastní hodnoty,

- na zlepšení subjektivního pocitu zdraví, síly a energie.

Sociální význam sportovní aktivity má především v oblasti:

- umožnění společné participaci osob s postižením i bez postižení,

- zapojení do společenských aktivit,

- předcházení sociální izolaci,

- přijímání nové sociální role,

- navazování nových přátelství,

- výměně zkušeností a informací.

Ale bohužel také sport pro tělesně postižené má své negativa. V dnešní době se soutěže

tělesně postižených stávají vrcholovou záležitostí a tím se stávají zajímavé pro reklamní a

marketinkové společnosti. Tím jsou na jedné straně zajišťovány zdroje financování, ale na

straně druhé sport již neslouží jako prostředek k realizaci, ale stávají se jeho cílem a vše je mu

obětováno. Ve snaze podat maximální výkon na vrcholové úrovni může dojít při tréninku

z důvodu provozování převážně jednostranné fyzické zátěže k těžkému a nenávratnému

poškození.

27

2.3.3 Podpora sportovců s tělesným postižením v ČR

Tělesně postižení sportovci naší, v té době socialistické, republiky se zúčastnily v 70.

letech minulého století prvních oficiálních reprezentačních startů v zahraničí. Česká republika

neměla do roku 1992 vytvořený systém pravidelné přípravy handicapovaných sportovců,

jinými slovy řečeno, žádný nebyl. Vznikem mezinárodních závodů začali sportovci teprve s

pravidelným tréninkem. Pravidelné sportovní aktivity sloužily původně jen jako doplňující

prostředek rehabilitační péče a hlavním úkolem bylo zjistit, jakých dosažených schopností lze

získat tělesným cvičením. Tento trénink, jako takový, nebyl ale prováděn k tomu určených

zařízení, ale sportovci se připravovali doma za podpory přátel a rodiny prakticky bez

specializované trenérské pomoci. V posledních letech se zásadně změnil přístup k trénování a

vnímání sportu osob se zdravotním postižením a dnes již jsou sportovci plně pod vedením

profesionálních trenérů a jejich skladba tréninku a tréninkové období svou podobou má

strukturu jako u sportovců bez postižení. A to klade vysoké nároky na financování celého

systému sportu tělesně postižených a navíc v České republice existují dvě zastřešující

organizace pro jeden druh handicapu. Jeden druh handicapu zastupují v národním

paralympijském výboru dva sportovní svazy – Česká asociace tělesně handicapovaných

sportovců (ČATHS) a Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS). Ale pro to, aby

stát finančně podporoval sport tělesně postižených sportovců, musí nejpozději do konce roku

skončit tato nežádoucí tuzemská anomálie, jež vznikla jako důsledek sporu funkcionářů.

Takový požadavek již před rokem vyslovil také Mezinárodní paralympijský výbor.

„Český paralympijský výbor (ČPV), pod jehož křídla patří Český svaz tělesné

postižených sportovců (ČSTPS) i mladší Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců

(ČATHS), kvůli udržení státních dotací schválil vytvoření třetí podobné organizace - Českého

spolku pro sport tělesně postižených. Spolek by měl zastřešit sportovce obou mnoho let

znesvářených stran a zástupci ČPV tvrdí, že je to jediná možnost, jak obdržet dotaci na

činnost handicapovaného sportu i pro olympijský rok 2014. Vedení ČSTPS tento krok

považuje pouze za vytvoření účelové organizace, aby ČPV odklonil další peníze.“

(http://sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsi-

organizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih).

28

2.3.4 Letní sporty osob s tělesným postižením

Z hlediska možnosti výběru sportu tělesně postižených, jsou podstatně větší možnosti

při výběru letních sportů. Příklady sportů provozovaných českými svazy pro sportovce s

tělesným postižením jsou následující:

• atletika • basketbal vozíčkářů • boccia • cyklistika, handcyklistika • florbal vozíčkářů• fotbal

spastiků • jachting • jízda na koni • kuželky • lukostřelba • lyžování • orientační běh • plavání

• rugby vozíčkářů • sledge hokej • stolní tenis • střelba • šachy • tenis • triatlon, duatlon •

turistika • vodní turistika • volejbal • vzpírání • závěsný kuželník

Přehled sportů, které v současnosti jsou na programu letních paralympijských her je

uveden v následující tabulce:

Tabulka č. 2. Přehled sportů letních paralympijských her

lukostřelba fotbal (5-a-side) goalball odbíjená

jachting triatlon tenis tanec

atletika fotbal (7-a-side) judo basketbal

boccia vzpírání střelba šerm

cyklistika veslování plavání ragby

jezdectví kanoistika stolní tenis

- Veslování je nejmladším paralympijským sportem. Mezi paralympijské sporty bylo

zařazeno v roce 2005 a první soutěže proběhly v rámci LPH v Pekingu v roce 2008.

Aplikované veslování je určeno sportovcům s tělesným postižením, kteří splňují

podmínku minimálního postižení. Veslování je specifické díky využití sportovních

kompenzačních pomůcek, které umožňují zapojení veslařů s různou mírou postižení.

- Plavání patří mezi nejdůležitější paralympijské sporty, které bylo zařazeno do

programu LPH od samého počátku konání her a to od Říma 1960. Obdobně jako při

Olympijských hrách plavci soutěží ve volném stylu, prsou, motýlku, znaku a

polohovém závodě. V roce 2006 bylo plavání zrakově a tělesně postižených sportovců

provozováno v 80 zemích světa. Plavci jsou do soutěží rozděleni na základě funkční

klasifikace.

- Sportovní střelba je na programu paralympijských her od Toronta 1976. V roce 2006

byla sportovní střelba provozována v 51 zemích. Sportovní střelba je testem přesnosti

a kontroly. Střílí se série ran na statické terče z pušek a pistolí. Soutěží se účastní

29

muži i ženy ve dvou kategoriích dle míry postižení. Střelba probíhá na vzdálenost 10,

25 a 50 metrů ze vzduchových a malorážkových zbraní, střílí se v rámci soutěží

jednotlivců i týmů.

- Tenis na vozíku vznikl v USA a v současnosti stále roste jeho obliba na celém světě a

již v roce 2006 byl provozován v 70 zemích. Tenis se na program paralympijských

her poprvé dostal v roce 1992 v Barceloně. Tenis na vozíku se hraje dle pravidel

tradičního tenisu a úroveň dovedností, zdatnosti i strategie v tenisu na vozíku je

srovnatelná s tenisem osob bez postižení. V tenise neexistuje klasifikační systém, ale

existuje samostatná skupina pro hráče s kvadruplegií.

- Jachting byl poprvé zařazen na program LPH jako ukázkový sport v roce 1996

v Atlantě, oficiální paralympijský sport byl jachting zařazen v Sydney 2000.

Klasifikační systém v jachtingu je založen na čtyřech klíčových schopnostech:

rovnováha, funkce ruky, mobilita a zraková kontrola. Soutěže probíhají ve třech

lodních třídách: jednomístné a trojmístné plachetnice jsou otevřeny téměř všem

skupinám postižení a dvojmístné plachetnice jsou určeny sportovcům se závažným

postižením.

Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).

2.3.5 Zimní sporty osob s tělesným postižením

Tabulka č. 3. Přehled sportů zimních paralympijských her

Alpské lyžování Běh na lyžích Sledge hokej Biatlon Curling

Alpské lyžování

V posledních letech si zimních sportů užívá stále více lidí s omezenými pohybovými

schopnostmi. V alpském lyžování se pořádají tři soutěže:

- sjezd

- super obří slalom

- obří slalom a slalom

Tento druh sportu je určen pro sportovce s tělesným postižením jako např. míšní léze,

centrální poruchy hybnosti, amputace, atd. ale také zrakovým postižením. Tělesně postižení

sportovci využívají modifikované pomůcky a závodí v kategoriích sedící a stojící, zrakově

postižení sjezdaři sjíždějí trasu s trasérem za použití zvukových signálů. (Daďová, 2008, 21).

30

Běh na lyžích

Běh na lyžích je přístupný sportovcům s tělesným postižením, kteří jsou rozděleni do

skupin sedících a stojících a s postižením zrakovým. Na paralympijských hrách se soutěží ve

dvou disciplínách: v běhu a biatlonu. Sportovci v běhu na lyžích využívají specializovaných

pomůcek. Zrakově postižení jedinci soutěží s trasérem.

Sledge hokej

Sledge hokej je v podstatě forma ledního hokeje pro tělesně postižené sportovce a patří

mezi nejatraktivnější, nejrychlejší a nejtvrdší sporty zdravotně postižených. Hráči bruslí na

speciálních saních nazvaných ice-sledge, které jsou vyrobeny z kovové konstrukce, která má

zespodu namontované speciální nože, podobné bruslím. Odrážejí se dvěma speciálně

upravenými hokejkami, které jsou z jedné strany zakončeny ocelovými bodci a z druhé strany

čepelí na hru. Pravidla jsou podobná klasickému lednímu hokeji a největší rozdíly spočívají v

průhlednosti mantinelů a to z toho důvodu, aby hokejisté na střídačce viděli na ledovou

plochu. Trojice rozhodčích při nástupu hráčů klečí na ledě, aby nad hokejisty nevyčnívali,

přičemž každá třetina se hraje 15 minut oproti 20 minutám u běžného ledního hokeje. Lední

hokej je tvrdá hra a stejně tak i sledge hokej. Všechny přestupky jsou také trestány. Největší

popularitu má tento sport ve Spojených státech a Kanadě, ale i u nás se tento sport rychle

rozšířil a i čeští sledge hokejisté slaví mezinárodní úspěchy. Od roku 1994, kdy byl sledge

hokej poprvé uveden do programu paralympijských her.

Zdroj: (http://www.paralympic.org [online]).

2.3.6 Klasifikace

Klasifikace sportu pro zdravotně postižené je definována jako: „Hodnotící systém, který

se používá k rozdělení sportovců do tříd při různých sportovních aktivitách tak, aby jim

poskytl srovnatelný výchozí bod pro trénink a soutěže, a tím zajistil fair play“ (Daďová et al.,

2008, 7).

Protože postižení sportovci nemohou sportovat za rovnocenných podmínek z důvodu

rozmanitého typu a stupně poškození jako klasičtí sportovci, byl vytvořen tzv. klasifikační

systém. Cílem tohoto systému bylo vytvoření skupin sportovců se stejným pohybovým

potenciálem a zajistit, ať je výkon závislý především na tréninku a úrovni sportovních

schopností a ne na typu či stupni poškození. Vedle této klasifikace, je ještě klasifikace

v paralympijských sportech, která stanovují pravidla, způsob hodnocení a klasifikační třídy.

31

Sportovec, který chce závodit na mezinárodních závodech pořádaných IPC, musí být

oklasifikován podle funkčního klasifikačního systému FCS, který rozděluje sportovce do tříd

dle postižení tak, aby měl každý optimální podmínky pro soutěžení v duchu fair play. Jinými

slovy výsledek nesmí být v žádném případě ovlivněn postižením, ale tím, jak sportovec

natrénoval či jak je talentovaný. Vstupním kritériem pro vstup do soutěží rozumíme tzv.

minimální handicap, což znamená, že musí mít diagnostikovanou zdravotní poruchu, která má

prokazatelný vliv na sportovní výkon a pro daného jedince znamená, že se nemůže účastnit

sportu nepostižených. V případě, že byl jedinec označen jako osoba s minimálním

handicapem, může být dále klasifikován. Součástí klasifikace je medicínský test (zaměřený

nejčastěji na svalovou zkoušku) a funkčně technický test, orientovaný na analýzu schopností

ve specifických sportovních dovednostech nebo hrách. Rozdělují sportovce do tříd, jež jsou

standardizovány určitým předem definovaným profilem závodníka (např. třídy pro sportovce

s amputací, plavecké třídy...). Klasifikační třídu označujeme u většiny sportů kombinací

písmen a čísel (např. F36, S3 atd.), popřípadě bodovou hodnotou (1.0 bod, 2.0 body atd.).

Kromě ní se však určuje statut závodníka (resp. jeho sportovní třídy), který vymezuje nutnost

opakovaného testování apod., k jeho označení se využívají písmena N, R a C.

N = new – sportovec dosud nebyl klasifikován mezinárodním týmem (pouze národním)

před závody musí být otestován běžnými klasifikačními postupy, je sledován v průběhu

soutěže jak klasifikátory, tak svými konkurenty. Jeho kategorie se může měnit.

R = under review – sportovec s proměnlivou klasifikací, tj. ten, jehož postižení

je progresivní (resp. zdravotní postižení není stabilizované) nebo existují pochybnosti

o jeho správném zařazení. Jeho kategorie podléhá revizi - tzn. musí před závody projít

klasifikační prohlídkou, jeho kategorie se může měnit.

C (P) = confirmed (permanent) – sportovec s potvrzenou (dříve uváděna jako

„permanentní“) klasifikací, který je oklasifikován a není pochyb o klasifikaci ani

se nepředpokládá změna funkčního stavu. Nemusí být před soutěží znovu testován,

jeho třída se nemění (Titl, 2010).

Klasifikace je hodně diskutovaným tématem. Ta nemůže být nikdy dokonalá, protože

žádní dva lidé nejsou stejní a proto není možné vytvořit identické podmínky každému

sportovci. Proto bude neustále probíhat vývoj a změny v klasifikaci.

32

2.3.7 Sportovní organizace osob s tělesným postižením

K mezinárodním sportovním organizacím, které se věnují a zastřešují jednotlivé národní

organizace sportovců s tělesným postižením, patří:

- Mezinárodní paralympijský výbor (IPC),

- Evropská organizace neslyšících sportovců (EDSO),

- Evropský paralympijský výbor (EPC),

- Mezinárodní federace nevidomých sportovců (IBSA),

- Mezinárodní cyklistická unie (UCI),

- Mezinárodní deaflympijský výbor (ICSD),

- Mezinárodní rekreační a sportovní asociace pro spasticky postižené (CP-ISRA),

- Mezinárodní sportovní federace pro osoby s postižením intelektu (INAS-FID),

- Mezinárodní sportovní federací vozíčkářů a amputářů (IWAS).

Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) je mezinárodní nezisková organizace a globální

řídící orgán pro paralympijské hnutí. IPC organizuje paralympijské hry a také plní funkci jako

mezinárodní federace pro devět sportů. Mezi nejvýznamnější patří:

- IPC Alpské lyžování (IPC AS) Dohlíží a koordinuje IPC Alpské lyžování mistrovství

světa a ostatní soutěže

- IPC Athletics (IPC AT) Dohlíží a koordinuje IPC Mistrovství světa v atletice a další

soutěže

- IPC Ice Sledge hokej (IPC ISH) Dohlíží a koordinuje IPC Ice Sledge hokej mistrovství

světa a ostatní soutěže

- IPC Běh na lyžích (IPC NS) Dohlíží a koordinuje IPC biatlonu a cross-country

lyžování mistrovství světa a ostatní soutěže

- IPC Powerlifting (IPC PO) Dohlíží a koordinuje IPC silovém trojboji mistrovství světa

a ostatní soutěže

- IPC Shooting (IPC SH) Dohlíží a koordinuje IPC Shooting mistrovství světa a dalších

soutěží

IPC podporuje hodnoty paralympijských myšlenek a vytváření sportovní příležitosti pro

všechny osoby se zdravotním postižením, a to jak od začátečníků tak až po vrcholovou

úroveň. IPC má demokratickou ústavu a strukturu, je složen ze zástupců 174 národních

paralympijských výborů (NPC), čtyř mezinárodních organizací sportu pro osoby se

33

zdravotním postižením (IOSD je) a pěti regionálních organizací. IPC funguje jako zastřešující

organizace zastupující různé sporty a postižení. To se liší od jiných mezinárodních

sportovních organizací pro postižené sportovce, protože ty zastupují převážně jediný sport

nebo zdravotního postižení.

České národní organizace sdružující sportovce s postižením jsou Český paralympijský

výbor (ČPV) a Unie zdravotně postižených sportovců České republiky (UZPS ČR) spadající

v dnešní době pod Český olympijský výbor (ČOV). Tato nejednotnost v uspořádání je ze

světového hlediska zcela něco výjimečného, ale ne pozitivního.

Unie zdravotně postižených sportovců České republiky je občanské sdružení, které

vzniklo v roce 1993. Její snahou je podpora a rozvoj sportu zdravotně postižených, ale také

podpora tělesné výchovy a turistiky zdravotně postižených. Oproti Českému paralympijskému

výboru se tedy nezabývá pouze přípravou sportovců na mezinárodní sportovní akce, jako

např. na hry paralympijské, ale má podstatně širší význam. Zaměřuje se celkově na podporu

všech sportovních a tělesných aktivit zdravotně postižených sportovců, tedy i na sporty, které

nejsou paralympijské.

Český paralympijský výbor (ČPV) byl založen v roce 1994 jako paralelní organizace

Českého olympijského výboru, a to z iniciativy Mezinárodního paralympijského výboru

(IPC), Mezinárodního výboru sportů neslyšících (ICSD) a po dohodě národních svazů

zdravotně postižených sportovců. Český paralympijský výbor navazuje na činnost Unie

zdravotně postižených sportovců České republiky a zastřešuje okolo 18 000 sportovců

organizovaných v šesti sportovních svazech, které jsou jejími členy. Jedná se o Českou

asociaci tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS), Českou federaci Spastic Handicap o.

s. (ČFSH), Český svaz mentálně postižených sportovců o. s. (ČSMPS), Český svaz

neslyšících sportovců (ČSNS), Český svaz zrakově postižených sportovců o. s. (ČSZPS) a

Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS) (Český paralympijský výbor [online]).

Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců (ČATHS).

- je dobrovolné občanské sdružení, jehož cílem je podpora tělesné výchovy a sportu

tělesně handicapovaných občanů. Zabezpečuje rozvoj sportovních aktivit pro

všechny věkové kategorie, různého stupně handicapu, a to od sportu rekreačního,

přes výkonnostní, až po vrcholovou úroveň na mezinárodní úrovni. Asociace

pořádá územní, celostátní a mezinárodní sportovní soutěže v České republice

(Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online]).

34

Česká federace Spastic Handicap (ČFSH)

- vznikla v roce 1992, je členem mezinárodní organizace CP-ISRA (Mezinárodní

asociace pro sport a rekreaci osob s dětskou mozkovou obrnou) a Českého

paralympijského výboru. Provozuje sportovní aktivity zaměřené převážně na

osoby s dětskou mozkovou obrnou zaměřenou převážně na mládež. Zaměřuje se

nejenom na rekreační sport, ale také na sport výkonnostní. Snaží se zajišťovat

vhodné podmínky pro trénink, materiální vybavení, odborné vedení a účast na

vrcholných domácích i zahraničních soutěžích. V každém roce pořádá Spastic

Handicap více než 25 domácích soutěží v různých druzích sportu některé také se

zahraniční účastí. Ze sportovních aktivit provozuje atletiku, bocciu, curling,

cyklistiku, lukostřelbu a závěsný kuželník (Česká federace Spastic Handicap

[online]).

Český svaz tělesně postižených sportovců (ČSTPS)

- poskytuje širokou nabídku pohybových aktivit a zajišťuje podmínky pro

vrcholový sport zdravotně postižených sportovců. Tato organizace byla založena

v roce 1960 a provozuje činnost skoro 2000 sportovců v 70 klubech, provozující

15 sportů, z toho 7 paralympijských (Český svaz tělesně postižených sportovců

[online]).

2.3.8 Mezinárodní a národní sportovní hry osob s tělesným postižením

Nepsaným, ale uznávaným, vrcholem každého sportovce nebo sportovního týmu jsou

olympijské hry. Tato skutečnost platí také pro sportovce tělesně postižené. Následný výčet

mezinárodních her podle jejich společenského a sportovního významu je následující.

Paralympijské hry

Její charakteristika se dá stručně popsat jako:

- Vrcholnou soutěž špičkových vrcholových sportovců s různým postižením.

- Schopnosti, zkušenosti a potřeby paralympioniků jsou zcela rovnocenné s klasickými

olympioniky.

- Před vlastní účastí je nutno projít přísnými kvalifikačními limity a výběrem do

národního týmu.

- Konají se ve 4-leté periodě, na stejném místě a v krátkém časovém odstupu po konání

Olympijských her.

35

- Od Olympijských her se liší zdravotní klasifikací, požadavky na časovou koordinaci

her a vlastní financování.

Vedle toho jsou pořádána Mistrovství světa a Evropy v jednotlivých druzích sportu,

který zastřešuje daná mezinárodní organizace a uspořádáním pověřuje zvolený členský stát

zastupovaný národní organizací.

Na národní úrovni jsou organizovány jednotlivé mistroství republiky jednotlivých

sportů, která jsou uzavřená nebo otevřená s mezinárodní účastí. Zároveň jsou také

organizovány turnaje, ale jejich počet je limitován finančním rozpočtem jednotlivých

organizací.

2.4 Kvalita života

V poslední době se vzrůstající intenzitou se objevuje termín kvalita. Vyskytuje se nejen

ve vědeckých studiích, ale i v obecných úvahách. Postupně se usadil do medicínské oblasti,

do jazyku politiků a členů státní správy. Užívá se i v sociálních službách. Přesnou a výstižnou

definici nelze jasně popsat. Kvalita života je velice široký, nejednoznačně definovaný termín.

V dnešní době existuje řada definic kvality života, ale žádnou z nich nelze všeobecně

akceptovat. Pokud hovoříme o kvalitě života, tak vlastně většinou sledujeme, jaký vliv má

onemocnění handicapovaného na jeho celkový stav, na jeho způsob života a pocit životní

spokojenosti.

U vrozených hendikepů, přes všechny problémy s tím spojené, dochází vlivem

vývojových a věkových zvláštností k určitému vyrovnávání se s důsledky postižení a

začleněním do kolektivu. Míra závisí ovšem jednak (a především) na atmosféře v rodině, ve

škole, v rehabilitačním ústavu a jednak v závažnosti hendikepu a zvláště pak v přístupu

konkrétního jedince (Hošek, Tilinger, 2010, 89-90).

Část fyzického prožívání bývá charakterizována hlavními ukazateli zdravotního stavu tj.

a) Přítomností či nepřítomností zdravotních potíží

b) Skutečností, jestli dané potíže vyžadují léčbu, a na kolik jsou pro člověka

omezující

c) Zda je přítomna bolest, další nepříjemné příznaky a skutečnosti

Psychické prožívání bývá nejčastěji určováno přítomností pozitivních a absencí

negativních emocí, dále pocitem vitality, síly.

36

V sociologii je termín kvalita života běžně používaný. Ze sociologického hlediska jsou

nejčastěji ve výzkumech sledovány oblasti:

a) Vzdělání

b) Ekonomická situace

c) Zaměstnání

d) Partnerství

e) Rodina

f) Etnická příslušnost

g) Úroveň sociálních služeb a sociální zabezpečení

h) Politické zřízení i celkové společenské klima. I když chybí jasná shoda o obsahu

kvality života, nabývá tento koncept stále více na významu a stává se klíčovým

při hodnocení lidského života jednotlivce i kolektivu (Křivohlavý, 2001, 40).

Kvalitou se tak rozumí „jakost, hodnota“, je to „charakteristický rys, jímž se daný jev

odlišuje jako celek od jiného celku. Hovoříme-li o kvalitě života a máme-li na mysli

jednotlivého člověka, vybíráme z celé problematiky kvality života její dílčí oblasti“.

(Křivohlavý, 2001, 162-163). Na kvalitu života ale také můžeme pohlížet ze dvou stran a to

objektivního nebo subjektivního hlediska. Objektivní kvalita života znamená:

- Splnění požadavků týkající se sociálních a materiálních podmínek života

- Sociálního statusu

- Fyzického zdraví

Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se

životem tak, jak je jedinec hodnotí sám ze svého pohledu. V subjektivním přístupu je pak

kvalitou života míněno to, jak jedinec vnímá a hodnotí své postavení ve světě v kontextu

kultury a hodnotových systémů, ve kterých žije, a to ve vztahu k osobním cílům, očekáváním,

zájmům a životnímu stylu (Vymětal, 2003, 26).

Všechny pohledy i definice mají jedno společné. Pojem kvalita života by měl obsahovat

údaje o fyzickém, psychickém a psychosociálním stavu jedince. Na kvalitu života je

pohlíženo jako na vícerozměrnou veličinu a obvykle je definována jako „subjektivní

posouzení vlastní životní situace“.

37

2.4.1 Hodnocení kvality života:

Ve výzkumné a klinické praxi se používá pět různých metodik sledování kvality života:

- Spontánní oznamování (výpověď člověka)

- Psychometrické testy (umožňují pozorovat i jemnější změny kvality života)

- Aktivní dotazování (rozhovor, dotazníky)

- Nepřímá měřítka (používají se u osob s omezenou schopností se vyjadřovat)

- Pozorování

Byly vymezeny oblasti, ve kterých se kvalita života hodnotí. Švédský rehabilitační lékař

prof. Fugl-Meyer navrhl, aby se kvalita života posuzovala ze čtyř hledisek:

1. Kvalita života vnímaná jako celek

2. Kvalita života vnímaná v základních šesti doménách

3. Množství pozitivních zážitků, které kvalitu života zlepšují

4. Množství negativních zážitků, které kvalitu života zhoršují

Další možností je francouzský dotazník SQUALA (Subjective Quality of Life

Analysis), který posuzuje 17 oblastí dvojím způsobem a to:

- Podle důležitosti každé oblasti pro dotazovaného

- Podle spokojenosti v té dané oblasti

Mareš (2012) uvádí čtyři nejčastěji používané kvantitativní nástroje, které zjišťují

posttraumatický rozvoj a vnímaný přínos. Jsou to:

PTGI – Posttraumatic Growth Inventory

SRGS – Stress-Related Growth Scale

BFS – Benefit Finding Scale

CiOQ – Change in Outlook Questionnaire

Tyto nástroje se vyznačují velmi dobrou vnitřní konzistencí. Výše jejich skóre obvykle

predikuje (i když ne úplně pokaždé), zda se dostaví u jedinců pohoda (well-being), nebo

nemoc, jak předpokládá teorie posttraumatického rozvoje. Naopak osobnostní charakteristiky,

o nichž se předpokládá, že by měly predikovat rozvoj jedince (např. optimismus), skutečně

predikují úroveň rozvoje.

38

Existuje řada dalších hodnotících dotazníků. Světová zdravotnická organizace například

doporučuje WHOQOL (WHO Quality of Life) (Dragomirecká, 2006). Tento typ dotazníku

jsem použil pro výzkum v této práci.

39

3. VÝZKUMNÁ ČÁST

3.1 Cíl práce, výzkumné otázky a úkoly

3.1.1 Cíl práce

Cílem předkládané práce je zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným postižením

do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímané kvalitě života.

Dílčím cílem je srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni

postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci

osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.

3.1.2 Výzkumné otázky

- Jak dlouho trvala post-traumatická rekonvalescence do doby zapojení do sportu?

- Existuje vztah mezi zapojením do sportu a do dalších oblastí života (vzdělání, práce,

apod.)?

- Které faktory považují respondenti za podstatné pro zvládnutí post-traumatické

situace?

- Jakou úlohu pro vnímání subjektivní kvality života hrají domény:

a) Fyzické zdraví

b) Prožívání

c) Sociální vztahy

d) Prostředí

- Jsou rozdílně vnímané dle typu individuální diagnózy?

a) paraplegie

b) kvadruplegie

c) amputace

3.1.3 Úkoly a postup řešení práce

Studium literatury/zdrojů dle klíčových slov.

Zpracovat koncept výzkumného šetření.

Zpracovat koncept semi-strukturovaného rozhovoru a evidence dat.

Zajistit vzorek participantů včetně informovaného souhlasu.

40

Realizovat šetření v terénu – zajistit semi-strukturované rozhovory s participanty

za účelem získání potřebných dat a evidence.

Zajistit potřebná data využitím standardizovaného dotazníkového zkoumání.

Zajistit kompletní evidenci získaných dat a poznatků

Provést vyhodnocení, analýzu a zpracování takto získaných výsledků.

Interpretovat výsledky.

Zpracovat závěrečnou zprávu.

3.2 Metodika

3.2.1 Vzorek participantů

Výběr komparovaných participantů je intencionální.

Všichni participanti jsou v současné době aktivními sportovci.

Do tří skupin, které jsem zvolil, bylo vybráno 15 participantů se třemi různými

typy diagnóz – paraplegie, kvadruplegie a amputace.

Pro přehlednost jsem pojmenoval skupiny následovně:

- Skupina č. 1 = PARAPLEGICI

- Skupina č. 2 = KVADRUPLEGICI

- Skupina č. 3 = AMPUTÁŘI

V každé skupině bylo 5 respondentů s danou diagnózou.

Skupinu tvořily osoby mužského pohlaví ve věku od 29 do 50 let.

Mezi participanty zkoumaného celku byli dva s vysokoškolským vzděláním, čtyři

se středoškolským vzděláním a devět se středním odborným vzděláním.

Z uvedeného celku bylo pět osob s živností a zbytek, i.e. deset bylo řádně

zaměstnáno na plný či částečný pracovní úvazek.

Všichni participanti byli před úrazem aktivními sportovci.

Pro ilustraci jsem zpracoval přehlednou tabulku s dílčími daty jednotlivých participantů.

Jména byla záměrně s odkazem na etický kodex změněna.

41

Tabulka č. 4. Tabulkové znázornění charakteristiky jednotlivých participantů

Jméno Dg. věk 1* věk

2* vzdělání povolání sporty 1 ** sporty 2 **

Dan paraplegie 38 33 vyučen podnikatel fitnes, kolo sledge hokej

Dominik paraplegie 31 27 maturita zaměstnán fotbal florbal, monoski

Libor paraplegie 43 29 vyučen zaměstnán kolo sledge hokej

Radek paraplegie 42 24 vyučen podnikatel horolezectví basketbal

Jan paraplegie 48 20 maturita zaměstnán různé basketbal

David kvadruplegie 30 27 vyučen zaměstnán kolektivní

hry plavání

Josef kvadruplegie 50 18 vyučen zaměstnán plavání plavání, atletika

Pavel kvadruplegie 29 18 maturita podnikatel fotbal, hokej kvadrugby, boccia

Přemysl kvadruplegie 33 23 vyučen zaměstnán fotbal, kolo kvadrugby

Roman kvadruplegie 36 20 vysoké zaměstnán lyže, kolo,

raft

kvadrugby,

plavání

Erik amputace 39 19 vyučen zaměstnán kolo sledge hokej

Jiří amputace 37 20 maturita podnikatel gymnastika sledge hokej

Michal amputace 33 20 vyučen zaměstnán hokej sledge hokej

Petr amputace 33 24 vyučen podnikatel fotbal sledge hokej

Tomáš amputace 35 20 vysoké zaměstnán fotbal, hokej basketbal, sledge

aj.

* věk 1 - současný věk

* věk 2 - věk v době traumatu

** sporty 1 - sportovní aktivity před traumatem

** sporty 2 - sportovní aktivity po traumatu

3.2.2 Strategie práce

Heuristická – jedná se o hledání znaků, kdy prostřednictvím ankety a semi-

strukturovaných rozhovorů je snahou odhalit reálný vliv sportovních aktivit na

subjektivní vnímání kvality života osob se získaným tělesným postižením.

Komparativní – pomocí standardizovaného dotazníku WHOQOL-BREF zjistit a

porovnat rozdíly v kvalitě života těchto osob dle individuální diagnózy a stupně

tělesného postižení.

42

3.2.3 Sběr dat

Nejdůležitější metodou při sběru dat byla metoda dotazování. Médiem pro kvantitativní

výzkum byl použit plně standardizovaný dotazník tvořený uzavřenými otázkami. Dalším

prostředkem pro výzkum jsem zvolil anketu. V anketě, kterou jsem sestavil, byly použity

otázky všech tří typů – otevřené, polouzavřené i uzavřené.

a) Anketu jsem zvolil zejména pro získání informací následujících oblastí:

- demografické údaje,

- individuální sportovní historie,

- názory na kvalitu života.

b) Standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF jsem vybral pro sběr dat v oblast kvality

života.

Anketa:

Anketu jsem sestavoval a otázky volil na základě vlastní zkušenosti s osobami se

získaným tělesným postižením. Soustředil jsem se zejména na to, abych s jejich pomocí

zmapoval dobu mezi traumatem a dobou zapojení do sportovních aktivit a na základě toho,

mohl pojmenovat determinanty ovlivňující pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se

získaným tělesným postižením do intaktní společnosti.

1. Jméno (bez příjmení)

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané?

3. Jaký je Váš současný věk?

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu?

5. Jak k traumatu došlo?

6. Jaká byla konečná diagnóza?

7. Jak dlouho trvala hospitalizace?

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké?

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem?

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze?

12. Máte rodinu?

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit?

14. Máte přátele?

43

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit?

16. Pracoval/a jste před úrazem?

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte?

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat?

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc.

21. Kdo Ti řekl o sportu

22. Sportovní aktivity před úrazem

23. Sportovní aktivity po úraze

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává?

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného

života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

Dotazník WHOQOL-BREF:

Kvalita života se v současné době používá pro hodnocení zdravotních a sociálních

intervencí u širokého spektra onemocnění a nepříznivých životních okolností. Světová

zdravotnická organizace vyvinula dotazník zaměřený právě na měření kvality života

WHOQOL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment) a jeho zkrácenou

verzi WHOQOL-BREF. Dotazník WHOQOL-BREF sestává z 24 položek sdružených do 4

domén a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a zdravotní stav

(celkem tedy 26 položek). Tato zkrácená forma dotazníku vychází z dotazníku WHOQOL-

100. Výběr položek byl proveden tak, aby dotazník pokrýval široké spektrum aspektů kvality

života. Znění položek bylo beze změn převzato z plné verze dotazníku WHOQOL – 100.

Kvalitu života autoři definují stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), tedy že

kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije,

a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům. Dotazníky slouží k

sebeposouzení kvality života jedince. Respondent je vyplňuje sám, pouze v případě potřeby se

předkládají formou standardizovaného rozhovoru. Oba dotazníky jsou určeny pro hodnocení

44

kvality života skupin nebo populací. Umožňují mezinárodní nebo regionální srovnání nebo

srovnání skupin s různými sociodemografickými charakteristikami. Výsledky dotazníku

WHOQOL-BREF jsou rozděleny do 4 domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy,

prostředí) a dvou samostatných položek hodnotících celkovou kvalitu života a spokojenost se

zdravím (Dragomirecká, Bartoňová, 2006).

3.2.4 Zpracování dat

V předkládané diplomové práci se setkáme s typem šetření, které se nazývá

kvantitativní výzkum. Kvantitativní výzkum je metoda standardizovaného vědeckého

výzkumu, který popisuje jevy pomocí proměnných (znaků), které jsou sestrojeny tak, aby

měřily určité vlastnosti. Výsledky takových měření jsou pak zpracovány a interpretovány,

například s využitím statistiky (Jeřábek, 1992).

Pro tento typ výzkumu byla zvolena metoda dotazování, kdy dvěma médii pro sběr

potřebných dat byla zvolena anketa a standardizovaný dotazník WHOQOL-BREF. Anketa

byla zčásti rozeslána e-mailem a zčásti probíhala formou semi-strukturovaného rozhovoru u

patnácti participantů (viz, kapitola 4.2.1 Vzorek participantů). Otázky však byly identické a

evidence a následná transkripce probíhala stejným způsobem. Samotné zpracování proběhlo

formou sčítání identických položek u jednotlivých odpovědí a následnou komparací výsledků.

Konečné výsledky jsou řádně uvedeny ve výsledkové části této práce. Nechybí rovněž jejich

grafické znázornění.

V předchozí kapitole byl jako jedna z forem sběru dat zmíněn plně standardizovaný

dotazník WHOQOL-BREF. Pro výzkum bylo vybráno patnáct participantů se získaným

tělesným postižením, přičemž záměrně byli rozděleni do třech skupin dle diagnózy a to proto,

aby výsledná data byla exaktní v co největší možné míře. První skupinu tvořili respondenti

s diagnózou paraplegie, druhou skupinou byli respondenti s diagnózou kvadruplegie a třetí

skupinu tvořili osoby s amputací jedné či dvou dolních končetin. Všem participantům, kteří

byli po předchozí domluvě seznámeni s typem a účelem výzkumu, byly e-mailem či osobně

předloženy v časovém horizontu dvou měsíců výše uvedené dotazníky, do kterých

zaznamenávali své odpovědi. Ty byly posléze zpracovány, vyhodnoceny a provedla se

komparace daných objektů. I zde, jsou veškeré výsledky interpretovány ve výsledkové části

práce, včetně grafického znázornění.

Dotazníky WHOQOL-BREF byly zpracovány na základě českého manuálu WHOQOL-

BREF.

45

Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF

Výsledky WHOQOL-BREF se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů a

průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících celkovou kvalitu života (Q1) a

zdravotní stav (Q2). Q1 odpovídá otázce: Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života?

Q2 koresponduje s otázkou: Jak jste spokojen/a se svým zdravím? Průměrné hrubé

skóry domén jsou standardizované průměrné hodnoty položek příslušných ke každé doméně.

Doména 1 – Fyzické zdraví

Průměrný hrubý skór se počítá ze sedmi položek (q3, q4, q10, q15, q16, q17 a q18), kdy:

q3 je otázka: Do jaké míry máte pocit, že Vám fyzická bolest brání dělat to, co potřebujete?

q4 odpovídá otázce: Jak moc potřebujete nějakou léčbu, abyste fungoval/a v běžném životě?

q10 je otázka: Máte dost energie pro běžný život?

q15 je otázka: Jak velké potíže Vám dělá pohybovat se mimo domov?

q16 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým spánkem?

q17 je otázka: Jak spokojený/á jste s tím, jak jste schopen/a vykonávat každodenní aktivity?

q18 je otázka: Jak spokojený/á jste se svou schopností pracovat?

Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR((6-C2);(6-D2);J2;O2;P2;Q2;R2)*4 (Dvojice PÍSMENO

ČÍSLO ve vzorci, např. C2, představuje adresu buňky v Excelu).

Doména 2 – Prožívání

Průměrný hrubý skór se počítá ze šesti položek (q5, q6, q7, q11, q19 a q26).

q5 se shoduje s otázkou: Jak moc Vás baví život?

q6 odpovídá otázce: Do jaké míry má Váš život podle Vás smysl?

q7 je otázka: Jak dobře jste schopen/a se soustředit?

q11 koresponduje s otázkou: Jste schopen/a přijmout svůj fyzický vzhled (to, jak vypadáte)?

q19 je otázka: Jak spokojený/á jste sám/a se sebou?

q26 odpovídá otázce: Jak často jste měl/a negativní pocity jako špatná nálada, zoufalství,

úzkost, deprese?

Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(E2;F2;G2;K2;S2;(6-Z2))*4

Doména 3 – Sociální vztahy

Průměrný hrubý skór se počítá ze tří položek (q20, q21 a q22).

q20 je otázka: Jak spokojený/á jste se svými osobními vztahy?

q21 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste se svým sexuálním životem?

q22 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s podporou, kterou Vám poskytují Vaši přátelé?

46

Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(T2;U2;V2)*4

Doména 4 - Prostředí

Průměrný hrubý skór se počítá z osmi položek (q8, q9, q12, q13, q14, q23, q24 a q25).

q8 odpovídá otázce: Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě?

q9 je otázka: Jak zdravé je Vaše fyzické prostředí, ve kterém žijete?

q12 je otázka: Máte dost peněz na to, abyste uspokojil/a své potřeby?

q13 koresponduje s otázkou: Jak dostupné jsou pro Vás informace, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

q14 je otázka: Máte dostatek příležitostí pro rozvíjení svých zájmů?

q23 se shoduje s otázkou: Jak spokojený/á jste se svým bydlením?

q24 je otázka: Jak spokojený/á jste s dostupností Vaší zdravotní péče?

q25 odpovídá otázce: Jak spokojený/á jste s tím, jak se Vám daří dostat se tam, kam

potřebujete?

Vzorec pro výpočet: =PRŮMĚR(H2;I2;L2;M2;N2;W2;X2;Y2)*4

U položek q3, q4 a q26, bylo nutné ve výpočtu otočit škály, proto jsou ve vzorci

odečteny od čísla šest. Rozpětí hrubého skóru u domén se pohybuje od minima 4 do maxima

20, přičemž vyšší hodnota poukazuje na lepší kvalitu života (Dragomirecká, Bartoňová,

2006).

Skóry byly tvořeny za pomocí počítačové aplikace Microsoft Office Excel 2010.

3.2.5 Organizace výzkumu

Z počátku bylo nezbytně nutné shromáždění poznatků, na jejichž základě jsem vytvořil

strategii výzkumu. Prostudoval jsem potřebnou literaturu, zejména jiné diplomové práce

s obdobným tématem či zabývající se osobami s tělesným postižením. Do jisté míry mě

inspirovala diplomová práce Zdeňka Titla: „Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou

amputací na kvalitu života v kontextu ucelené rehabilitace.“ Tam jsem se seznámil

s dotazníkem na kvalitu životu WHOQOL-BREF, který jsem použil ve výzkumné části.

Nejprve jsem se s ním potřeboval naučit pracovat, k čemuž jsem použil literaturu od

Dragomirecké a Bartoňové 2006: „Příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života

Světové zdravotnické organizace.“

Jako druhé médium pro kvantitativní výzkum mi posloužila anketa, kterou jsem sestavil

na základě vlastní zkušenosti s osobami se získaným tělesným postižením. Vodítkem mi byl i

můj hendikep, díky kterému jsem měl možnost nahlédnout do života osob s tělesným

47

postižením, co se týče nejen zdravotního stavu jako takového, ale i ve směru integrace do

intaktní společnosti, sportovních aktivit i rodinného života.

Participanti odpovídali formou otevřených, polouzavřených a uzavřených otázek.

Otázky byly voleny tak, abychom mohli participanty identifikovat (jména byla záměrně

změněna z důvodu zachování etického kodexu o anonymitě), verifikovat diagnózu pro selekci

do skupin, dále etiologii traumatu pro zajištění vhodnosti daných vzorků a posléze otázky,

které nám po vyhodnocení měly nalézt odpověď na první cíl, kterým je zjistit, zdali mají

sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou integraci/inkluzi osob se získaným

tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.

Výzkum jsem provedl u celkem patnácti participantů. Při výběru respondentů na

rozhovor jsem je osobně informoval o mém požadavku – rozhovoru či e-mailové

korespondenci, který je určen jen na potřeby mé diplomové práce. Tímto krátkým pohovorem

jsem měl možnost ověřit si komunikační schopnosti jednotlivých respondentů i jejich

náklonnost k mému požadavku. Snažil jsem se na ně zapůsobit klidně a otevřeně jsem

pohovořil i o mém studiu na Olomoucké univerzitě.

Ankety a dotazníky jsem zčásti rozeslal e-mailovou poštou z důvodu destinace

participantů a část jsem provedl osobně formou semi-strukturovaných rozhovorů. Znění

otázek bylo identické a rozhovory jsem rozvrhl do více dnů a na každý se pečlivě připravil

z důvodu zajištění kvality, zejména co se připravenosti týče. Setkání jsem plánoval vždy tak,

aby se nekonaly dva ve stejný den. Měl jsem tak možnost i sám zjistit na co vše bylo

dostatečně odpovězeno a podle toho se lépe připravil na následující rozhovor. Samozřejmě,

každý s respondentů mi byl jinak nakloněn a na kladené otázky reagovali různě. V průměru

trval, každý rozhovor dvě hodiny. V konečném hodnocení společných rozhovorů si myslím,

že vše proběhlo v poklidné přátelské atmosféře. Celková doba výzkumu trvala zhruba dva

měsíce a následné zpracování asi jeden měsíc.

Všem participantům jsem nabídl rozeslání konečných výsledků. Většina mou nabídku

přijala. Zpracované výsledky jim zašlu po obhajobě diplomové práce. Ta může sloužit do

budoucna jako informační materiál pro osoby s různými typy tělesného postižení se zájmem o

aplikované pohybové aktivity.

48

4. VÝSLEDKY

V této kapitole Vám budu interpretovat výsledky explorace mezi ad 1/ jednotlivými

participanty a ad 2/ mezi skupinami, které byly záměrně selektovány z patnácti participantů

dle diagnózy a stupně postižení, viz. bod č. 1.4 – vzorek participantů, abychom dosáhli

vytyčených cílů.

4.1 Vyhodnocení ankety

Výsledky anketního šetření jsem zpracoval do přehledné tabulky, kdy jsem se zaměřil

v dotazníku na otázku č. 25, která zní: „Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti

umožnil zapojení do běžného života? Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě

jiných, uveď.“

- Rehabilitace (rozuměj doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

Devět respondentů odpovědělo sport, tři odpověděli práce, dva se shodli na odpovědi

přátelé a u jednoho jsem zaznamenal odpověď, rodina. V tabulce č. 8 je grafické znázornění,

které zřetelně interpretuje odpovědi participantů formou percentilu.

Tabulka č. 5. Grafické znázornění s intepretací percentilu.

49

Pomineme-li fakt, že první kontakt mimo zdravotnického personálu a rodinných

příslušníku po operačních zákrocích byla následná rehabilitace, z výše uvedeného jasně

vyplývá, že prvním podnětem pro začlenění do intaktní společnosti byly na prvním místě

s počtem devíti skórů sportovní aktivity. Na druhém místě se třemi skóry je práce, na třetí

pozici se dvěma skóry se usadili přátelé a až na čtvrtém místě s jedním skórem byla rodina.

Rehabilitace nebyla uvedena ani jedním z participantů.

4.2 Vyhodnocení dotazníku WHOQOL-BREF

V této sekci výzkumu jsem měl k dispozici tři skupiny sestávající se z patnácti

participantů. Při vyhledávání jednotlivých participantů a následnou selekcí do tří skupin jsem

se snažil, aby každá skupina měla v zastoupení pět vzorků se stejným stupněm tělesného

postižení, aby výsledky šetření byly exaktní v nejvyšší možné míře.

Skupina paraplegiků měla ve svém středu dva podnikatele a tři osoby v běžném

pracovním procesu. Věk v této skupině se pohyboval od 31 do 48 let, věkový aritmetický

průměr tedy byl 40,4 roků. Ve skupině kvadruplegiků byl pouze jeden z participantů

podnikatel a zbytek, tedy čtyři, byli zaměstnáni na pracovní poměr. Zde jsme měli věkový

rozsah 29 – 50 let. Aritmetický věkový průměr této skupiny byl 35,6 roků. V poslední skupině

amputářů, byli shodně s první skupinou dva podnikatelé a tři zaměstnanci na pracovní poměr

všichni ve věku od 33 do 39 let. Věkový průměr této skupiny byl 35,4 roků.

Výsledky dotazníků se vyjadřují v podobě čtyř doménových skórů měřených na číselné

stupnici 4–20, kdy 4 je nejnižší a 20 nejvyšší hodnota (vyšší hodnota demonstruje vyšší

kvalitu života v dané oblasti) a průměrných hrubých skórů dvou položek hodnotících

celkovou kvalitu života (Q1) a zdravotní stav (Q2).

U všech výsledků pro ilustraci uvádím tabulkové i grafické znázornění.

Tabulka č. 9. zobrazuje průměrné hodnoty všech naměřených skórů u jednotlivých skupin ve

všech čtyřech doménách. Tabulka č. 10. poté stejné výsledky demonstruje v grafu, kdy velice

srozumitelně demonstruje, zdali jejich pomyslná křivka kvalita života stoupá či naopak klesá.

50

Tabulka č. 6. Průměrný percentil u jednotlivých domén u vybraných skupin

Domény/Skupiny Paraplegici Kvadruplegici Amputáři

Fyzické zdraví 13,60 10,06 15,31

Prožívání 13,07 7,07 15,87

Sociální vztahy 13,87 10,67 16,53

Prostředí 12,80 12,20 13,20

Tabulka č. 7. Vizualizace křivky kvality života u vybraných skupin

Výsledky jednotlivých doménových skórů:

Doména 1 (Fyzické zdraví) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,60, u

kvadruplegiků 10,06 a u amputářů 15,31. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,54 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,25 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,71 ve prospěch amputářů

51

Tabulka č. 8. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „fyzické zdraví“

s rozdělením podle vybraných skupin

q3 q4 q10 q15 q16 q17 q18 Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 2 1 3 2 2 2 1 10,86

kód 2 3 3 1 3 4 3 3 11,43

kód 3 1 1 4 3 3 4 3 15,43

kód 4 1 1 3 2 4 3 4 14,86

kód 5 1 1 2 3 4 3 5 15,43

68,00 13,60

Kv

ad

rup

legie

kód 6 1 3 1 1 2 1 1 8,00

kód 7 2 4 2 1 3 2 2 9,14

kód 8 1 3 1 2 3 2 3 10,86

kód 9 1 1 2 1 2 2 2 10,86

kód 10 1 1 2 1 2 2 3 11,43

50,29 10,06

Am

pu

tace

kód 11 4 1 4 3 4 4 3 14,29

kód 12 2 2 4 4 2 4 4 14,86

kód 13 3 1 4 5 4 5 5 17,71

kód 14 4 2 5 5 4 5 4 16,57

kód 15 2 1 1 3 2 3 5 13,14

76,57 15,31

V komparaci jednotlivých skupin dle naměřených hodnot u domény 1 (Fyzické zdraví),

vychází lépe skupina amputářů před skupinou paraplegiků o 1,71 bodů a před skupinou

kvadruplegiků dokonce o 5,25 bodů. Skupina paraplegiků ve srovnání se skupinou

kvadruplegiků vyšla lépe o 3,54 bodů. Proč tomu tak je? Nabízí se explanace, že díky

podstatně větší mobilitě osob s amputacemi dolních končetin a tím pádem využívání

diametrálně odlišných kompenzačních pomůcek, zejména protéz, se cítí tito participanti

fyzicky daleko lépe než respondenti z obou dalších skupin. V druhém případě, tedy

komparace skupin č. 1 se skupinou č. 2, kde dominuje jasně skupina paraplegiků, spatřuji

hlavní podíl v typologii postižení, kdy paraplegici byť používají k pohybu rovněž invalidní

vozík, mají daleko větší možnosti při zvolené sportovní disciplíně a je patrné, že u těchto je

kladen hlavní požadavek na výkon horních končetin.

52

Doména 2 (Prožívání) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,07, u kvadruplegiků 7,07

a u amputářů 15,87. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 6,00 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 8,80 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,80 ve prospěch amputářů

Tabulka č. 9. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prožívání“

s rozdělením podle vybraných skupin

q5 q6 q7 q11 q19 q26 Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 3 4 4 2 2 3 12,00

kód 2 2 3 4 3 3 4 11,33

kód 3 5 4 3 3 3 3 14,00

kód 4 5 5 3 3 2 3 14,00

kód 5 3 4 4 2 4 2 14,00

65,33 13,07

Kvad

rup

legie

kód 6 1 1 2 1 2 4 6,00

kód 7 2 1 3 1 2 5 6,67

kód 8 3 2 3 1 2 3 9,33

kód 9 1 1 4 1 1 4 6,67

kód 10 1 2 3 2 1 5 6,67

35,33 7,07

Am

pu

tace

kód 11 3 3 4 2 3 3 12,00

kód 12 4 4 4 3 4 2 15,33

kód 13 5 4 5 4 4 1 18,00

kód 14 4 3 2 5 5 1 16,00

kód 15 5 5 4 3 5 1 18,00

79,33 15,87

U druhé domény 2 (Prožívání), je tomu obdobně jako u první. Skupina amputářů

v komparaci s oběma dalšími skupinami vyšla s hrubým skórem vyšším o 2,80 bodů vůči

paraplegikům a dokonce o 8,80 bodů vůči skupině kvadruplegiků. V dalším hodnocení měli

paraplegici vyšší skór než kvadruplegici o rovných 6,00 bodů. Zde bych označil za hlavní

53

determinantu podílející se na pozitivních výsledcích v obou případech podíl psychiky jedinců

a míru frustrační tolerance.

Doména 3 (Sociální vztahy) – průměrná hodnota u paraplegiků je 13,87, u kvadruplegiků

10,67 a u amputářů 16,53. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 3,20 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 5,86 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 2,66 ve prospěch amputářů

Tabulka č. 10. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „sociální vztahy“

s rozdělením podle vybraných skupin

q20 q21 q22 Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 3 2 4 12,00

kód 2 4 2 5 14,67

kód 3 4 2 4 13,33

kód 4 4 3 5 16,00

kód 5 4 1 5 13,33

69,33 13,87

Kvad

rup

legie

kód 6 3 1 4 10,67

kód 7 1 1 5 9,33

kód 8 1 3 4 10,67

kód 9 2 1 5 10,67

kód 10 3 1 5 12,00

53,33 10,67

Am

pu

tace

kód 11 4 4 5 17,33

kód 12 3 4 5 16,00

kód 13 3 4 3 13,33

kód 14 4 5 5 18,67

kód 15 5 5 3 17,33

82,67 16,53

U domény 3 (Sociální vztahy), lze u všech tří skupin spatřit vzestupnou tendenci oproti

předchozím doménám viz. tabulka č. 4 Graf souhrn. Rozdíly skórů jsou ve stejném znamení

jako u předchozích. Amputáři v komparaci s paraplegiky mají vyšší hodnotu rozdílu o 2,66

54

bodů a s kvadruplegiky 5,86. Paraplegici jsou na tom lépe než kvadruplegici o 3,20 bodů. Zde

je evidentní, že stupně postižení mají rovnoměrný podíl na sociálních vztazích, kdy u řádného

používání kompenzačních pomůcek – protéz u amputářů je mnohdy hendikep viditelně

neidentifikovatelný. A u kvadruplegiků, je stigma omezené možnosti plnohodnotného

využívání horních končetin v komparaci s paraplegiky evidentní.

Doména 4 (Prostředí) – průměrná hodnota u paraplegiků je 12,80 u kvadruplegiků 12,20

a u amputářů 13,20. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 0,60 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 0,40 ve prospěch amputářů

Tabulka č. 11. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u domény „prostředí“

s rozdělením podle vybraných skupin

q8 q9 q12 q13 q14 q23 q24 q25 Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 4 1 4 4 3 3 4 2 12,50

kód 2 4 2 4 5 2 3 3 3 13,00

kód 3 4 3 2 4 4 4 4 3 14,00

kód 4 5 4 1 4 2 1 2 1 10,00

kód 5 3 3 3 5 4 4 4 3 14,50

64,00 12,80

Kvad

rup

legie

kód 6 4 3 2 4 1 2 3 3 11,00

kód 7 3 4 4 4 2 4 2 2 12,50

kód 8 2 4 3 4 1 2 5 2 11,50

kód 9 4 3 1 4 2 3 4 2 11,50

kód 10 5 3 3 4 3 3 4 4 14,50

61,00 12,20

Am

pu

tace

kód 11 4 3 1 3 2 3 3 3 11,00

kód 12 3 4 2 4 4 3 1 5 13,00

kód 13 4 1 3 5 4 5 4 5 15,50

kód 14 2 3 1 3 5 4 4 5 13,50

kód 15 5 1 3 5 3 3 3 3 13,00

66,00 13,20

55

U poslední domény 4 (Prostředí), se vzácně shodli všichni participanti. Sešli se

víceméně pouze s minimálními rozdíly shodně, což odpovídá tomu, že lidé s hendikepem mají

jednotný názor na prostředí, ve kterém žijí. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami jsou 0,40

bodů ve prospěch skupiny 3 vůči skupině 1, dále skupina 3 má vyšší skór než skupina 2 o 1

bod a konečně u skupiny 1 a skupiny 3 je rozdíl pouhých 0,60 bodů ve prospěch skupiny 1.

Výsledky celkové kvality života (Q1) a zdravotního stavu (Q2) (měřené na škále 1–5):

Q1: Jak byste hodnotil/a kvalitu svého života?

Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 3,20

Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 2,20

Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,20

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,00 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,00 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,00 ve prospěch amputářů

Tabulka č. 12. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti

„kvalita života“ s rozdělením podle vybraných skupin

q1-Ʃ průměr

q1-Ʃ průměr

q1-Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 3

Kvad

rup

legie

kód 6 3

Am

pu

tace

kód 11 3

kód 2 2

kód 7 2

kód 12 5

kód 3 4

kód 8 3

kód 13 4

kód 4 5

kód 9 1

kód 14 4

kód 5 2

kód 10 2

kód 15 5

16 3,20

11 2,20

21 4,20

V první samostatné oblasti (Kvalita života), jak je patrné z dosažených výsledků, vyšla

nejlépe skupina amputářů o celý 1 bod před skupinou paraplegiků a o 2 celé body před

skupinou kvadruplegiků. Skupina paraplegiků tedy měla o jeden celý bod více než skupina

kvadruplegiků. Je tedy jasné, že i zde, mají „navrch“ amputáři. I zde je tedy zřejmé, že

koreluje stupeň postižení s psychikou jedince a odráží se to na kvalitě života jednotlivých

participantů.

56

Q2: Jak jste spokojen/a se svým zdravím?

Průměrný hrubý skór u paraplegiků: 2,60

Průměrný hrubý skór u kvadruplegiků: 1,40

Průměrný hrubý skór u amputářů: 4,00

Rozdíly mezi jednotlivými skupinami je následující:

Skupina 1 vs. Skupina 2 = 1,20 ve prospěch paraplegiků

Skupina 2 vs. Skupina 3 = 2,60 ve prospěch amputářů

Skupina 1 vs. Skupina 3 = 1,40 ve prospěch amputářů

Tabulka č. 13. Naměřené hodnoty u jednotlivých participantů u první samostatné oblasti

„zdravotní stav“ s rozdělením podle vybraných skupin

q2-Ʃ průměr

q2-Ʃ průměr

q2-Ʃ průměr

Para

ple

gie

kód 1 2

Kvad

rup

legie

kód 6 1

Am

pu

tace

kód 11 4

kód 2 1

kód 7 1

kód 12 3

kód 3 4

kód 8 2

kód 13 4

kód 4 4

kód 9 2

kód 14 5

kód 5 2

kód 10 1

kód 15 4

13 2,60

7 1,40

20 4,00

Ve druhé ze samostatných oblastí (Zdravotní stav), je pomyslné pořadí skupin neměnné,

stejně jako tomu bylo v předchozí oblasti – kvalitě života. Zde se však nacházíme v oblasti,

která přímo koresponduje s individuální diagnózou, je tedy nasnadě, že výsledky vyšly

s nejvyšším dosaženým skórem pro skupinu amputářů.

57

5. DISKUZE

Na počátek diskuze pokládám za nezbytné zmínit determinanty, které mohly vytvořit

jisté hranice explorace. Jedná se zejména o nízký počet participantů jednotlivých skupin,

který není schopen zajistit nevyvratitelnost dosažených výsledků. Taktéž tři zkoumané

skupiny, které byly selektovány dle jednotlivých diagnóz, se mohou jevit jako příliš

homogenní, což může v oblasti kritiky vyvolat oponenturu, že nebyl zvolen větší počet

daných skupin s větším rozsahem typů tělesných postižení. Nelze rovněž zaručit pravdivost

odpovědí v dotaznících či anketách. Dosažené výsledky tedy mají orientační vypovídající

hodnotu, přičemž uvedené závěry nemusí odhalovat skutečnost jaká doopravdy je.

Navzdory tomu, nad dosaženými výsledky je potřeba se minimálně zamyslet, neboť

naměřené hodnoty a dosažené výsledky demonstrují jasné ukazatele. Jsem plně přesvědčen,

že předkládaná práce má svou vědeckou hodnotu a věřím, že s odstupem času se projeví

přínos mé práce v praxi.

Anketní průzkum ukázal, že sportovní aktivity mají dominující vztah k pozitivní post-

traumatické akomodaci u osob s tělesným postižením do intaktní společnosti. Z celkového

počtu patnácti participantů, se pro tuto možnost vyslovilo devět z nich. Hrouda (2002) uvádí,

že nemalou, ba dokonce rozhodující roli v resocializačním procesu sehrává pohybová aktivita

ve formě sportovních soutěží a her. Dosažené výsledky tuto tezi podtrhují.

V podobném duchu se vyjadřuje i Bartoňová (2004), která říká, že socializace je

celoživotní proces. Po úraze se dosavadní začlenění do společnosti náhle změní. Musí nastat

jakýsi návrat do života, který probíhá resocializací. Sport je pro člověka po úraze významný

resocializační prvek v jeho životě. Pomůže mu poznat nové přátele, kteří mají podobný osud.

Naskytnou se nové zážitky a rozvíjí se jeho společenský život. Jedinci pomáhá vědomí, že

patří do určité společnosti lidí.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tomu tak bylo i u mne, ačkoli jsem neměl sebemenší

psychický blok, co se zapojení do běžného života a setkávání s intaktními osobami týče.

Nicméně, s postupem času se u mne projevilo to, že jsem jako invalidní důchodce bez

pracovního poměru, měl najednou více času než mí přátelé a stávalo se, že máme přirozeně

odlišný životní styl. Tento jev, u mne vymizel právě s oním zapojením do sportovních aktivit,

kdy jsem začal hrát sledge hokej. Najednou jsem byl tak řečeno „mezi svýma“. Měli jsme

společná témata k diskuzi, stejný, či obdobný životní styl, který nám „zajistil“ hendikep a do

jisté míry i stejné cíle. Alespoň co se sportovních cílů a zapojení do běžného života týče.

58

V dotazníkovém šetření jsem zjišťoval, vnímání kvality života u osob se získaným

tělesným postižením dle individuální diagnózy. Vyhodnocení dotazníkového šetření spočívalo

ve vyjádření dosažených skórů u čtyř domén (fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy a

prostředí) a dvou samostatných oblastí (kvalita života a zdravotní stav).

Je až s podivem, že u všech čtyř domén i obou samostatných oblastí, dosáhli nejvyšších

skórů (slouží jako ukazatele, čím vyšší, tím lepší např. kvalita života), vždy participanti

s amputací před respondenty s diagnózou paraplegie a kvadruplegie a poté paraplegici před

osobami s kvadruplegií. Pojďme ale od začátku.

Již ve výsledkové části jsem u domény fyzické zdraví uvedl domněnku, že by převaha

amputářů před dalšími skupinami, mohla být odůvodněna typem a používáním

kompenzačních pomůcek, v tomto případě, protéz. V současné době trh nabízí širokou škálu

velice kvalitních protéz, které nabízejí kupříkladu protézu s inteligentním kolenním kloubem,

který ovládá mikročip. Chůze s takovým typem protézy nabízí vysoký komfort, zejména co se

mobility týče. Z tohoto důvodu nabízím tuto tezi.

U domény prožívání byly dosažené hodnoty (viz. kapitola výsledky) a tím i rozdíly jiné

než v prvním případě, nicméně konečný efekt byl stejný. Nejvyšších průměrných skórů opět

dosáhli amputáři před první a druhou skupinou. U těchto výsledků jsem zmínil slova, jako

jsou psychika člověka a frustrační tolerance.

Obecná míra odolnosti k zátěžovým situacím se označuje jako frustrační tolerance. Je

to schopnost vypořádat se s náročnými životními situacemi bez nepřiměřených,

maladaptivních reakcí, schopnost vynakládat úsilí na překonávání potíží, ale zároveň i

dostatečná sebedůvěra v tyto schopnosti, v možnosti najít přijatelné řešení. Označuje míru

zátěže, s níž se člověk dovede bez větších problémů vyrovnat. Tato kompetence se nerozvíjí

u každého člověka stejným způsobem. Závisí na vrozených dispozicích, na vývojové úrovni,

individuálních zkušenostech i aktuálním stavu (Vágnerová, 2000, 31).

Byť je každý člověk individuum, bylo by bláhové pomíjet názor, že stupeň postižení

v tomto případě nemá na psychický stav dopad. Podíváme-li se na odpovědi u otázky č. 21,

která zní: „Jak jste spokojen se svým sexuálním životem?“ Zjistíme, že opět jsou nejvíce

spokojení amputáři, až po nich jsou paraplegici a nakonec kvadruplegici. Tuto otázku jsem

rovněž konfrontoval s výsledkovým grafem v diplomové práci Zdeňka Titla (2010). Ten u

této otázky dokonce naměřil u amputářů větší spokojenost se sexuálním životem než u

zdravých jedinců.

59

V tomto případě spojuji sexuální spokojenost s prožíváním hlavně v duchovním směru,

byť v dotazníku patří tato otázka do domény sociální vztahy. Samozřejmě důvody mohou a

jistě i jsou různé.

Ve třetí doméně, sociální vztahy, jsme se u výsledků setkali s vzestupnou tendencí u

všech tří skupin. Je to rovněž doména, u které se naměřily nejvyšší hodnoty dosažených

skórů. Nicméně, v komparaci jednotlivých skupin opět vyšli naprázdno participanti

s diagnózou kvadruplegie a nejvyšší naměřené hodnoty měli osoby s amputací. Stupeň

postižení zde evidentně hraje klíčovou roli. Opět bych zmínil kvalitu protéz v současné době.

S kvalitní kompenzační pomůckou a řádnou a včasnou rehabilitační péčí, se jedinec

s amputací dolní končetiny ať již nad kolenem či pod kolenem, je schopen naučit chůzi takové

kvality, že laik jen stěží může rozpoznat tak velký hendikep jakým amputace je. Nabízejí se i

jiný vysvětlení. Kupříkladu, u kvadruplegiků může a jistě i hraje roli schopnost postarat se o

sebe sama. Určitě, je spousta takových, co jsou velice samostatní, ale absence stoprocentního

využití horních končetin v komparaci s paraplegikama je rovněž markantní. Z vlastní

zkušenosti vím, jaký rozdíl to je třeba ve zvládnutí osobní hygieny. Tuto každodenní rutinu

zvládá jinak člověk s amputací dolní končetiny a jinak člověk, který se mimo to, že se

pohybuje pouze s pomocí invalidního vozíku, má navíc výrazné omezení horních končetin.

Z toho vyplývá, že jinak se navazuje kontakt člověku s protézou, kdy protistrana nemá o

jeho hendikepu ani ponětí a jinak osobě, u které je postižení na první pohled patrné. Člověk je

odmala vychováván k plné samostatnosti a nezávislosti na druhé osobě. Co ale potom, když

nastane chvíle, kdy daný jedinec potřebuje pomoc druhé osoby. Pochopitelně nechce být

nikomu na obtíž a často se stane, že se uzavře do sebe a stáhne do zákoutí domova. O to hůře

se potom navazují nové vztahy a to zejména s osobami opačného pohlaví. Jak vyplynulo

z anketního šetření, u osob s kvadruplegií byla zaznamenána nejdelší průměrná doba od

traumatu do zapojení do sportovních aktivit i do pracovního poměru. Je tedy evidentní co bylo

již zmíněno a to, že stupeň postižení v této doméně má klíčovou úlohu.

V poslední doméně prostředí, se všichni respondenti vzácně shodli a byli naměřené

pouze minimální rozdíly průměrných hodnot v konečném zpracování. Celkový aritmetický

průměr odpovědí u této domény je 3,18, tzn. téměř čistý střed. Odpovědi ohodnocené

známkou č. 3 na otázky u této domény byly: „středně“ a „ani spokojen ani nespokojen“.

Jinými slovy, participanti ačkoli jsou z různých částí republiky, shodně nejsou spokojeni ve

svém okolí, ať se jedná o životní prostředí, finanční stránku nebo služby ve zdravotnických

zařízeních. Důvody mohou být rozličné. Klasik by řekl, že peníze nejsou potřeba, hlavně ať je

jich dostatek. Z vlastní zkušenosti vím, jak složité je v dnešní době najít práci a u osob

60

s tělesným postižením to platí dvojnásob. A když už pracují, tak mnohdy za minimální mzdu.

Otázka životního prostředí je velice diskutovaným tématem, na všech frontách. Jsou regiony,

kde je to lepší, např. na jihu Moravy je nesrovnatelně lepší životní prostředí než v kraji

Moravskoslezském. Sám pocházím z tohoto kraje a neznám člověka, který by zde byl

s životním prostředím spokojený.

V první samostatné oblasti s příznačným názvem kvalita života, vyšli opět lépe amputáři

před participanty s paraplegií s průměrným skórem vyšším o 1 celý bod a o celé 2 body před

participanty s diagnózou kvadruplegie. Skupina paraplegiků měla průměrný skór vyšší o 1

celý bod než skupina kvadruplegiků. I zde je tedy nepřehlédnutelný vliv stupně postižení u

daných osob. Titl (2010), ve své diplomové práci naměřil ve stejné oblasti u osob s amputací

dokonce shodný výsledek se zdravými jedinci. Je patrné, že takto postižení lidé vnímají život

naprosto rozdílně než osoby s těžším stupněm postižení. Zrovna tak, se to dá chápat i u

respondentů z první skupiny. Ti rovněž cítí kvalitu života na vyšší úrovni než osoby s těžším

stupněm tělesného postižení.

Nejinak tomu je u druhé samostatné oblasti zdravotní stav. I zde amputáři na

pomyslném žebříčku vystoupali nejvýš. Na druhé příčce zakotvili paraplegici a

kvadruplegikům zůstala třetí pozice. Jak tomu sám název napovídá, jinak tomu nejspíš být ani

nemůže. Je nasnadě, že člověk, který k chůzi používá kvalitní protézu, se cítí po zdravotní

stránce daleko lépe než člověk používající ke svému dennímu životu invalidní vozík a

mnohdy je třeba i závislý na pomoci druhé osoby.

Po vyhodnocení a zpracování všech nasbíraných poznatků se ukázalo, že sportovní

aktivity mají nepřímo úměrný vztah ke kvalitě života osob s tělesným postižením. Je to

způsobeno tím, že samotná sportovní aktivita jako taková nezmění kvalitu života daného

jedince, ale má přímý pozitivní vliv na zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání

nových sociálních kontaktů a začlenění do intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání

kvality života.

61

6. ZÁVĚR

Hlavním cílem této práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným

postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života.

Dílčím cílem potom bylo srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni

postižení a zjistit, zdali mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci

osob se získaným tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.

Z anketního šetření vyplynulo, že průměrná post-traumatická rekonvalescence všech

participantů byla 3,15 roků. Pro exaktnost a možnou komparaci bylo však nezbytně nutné

uvést průměrné hodnoty dle vybraných skupin, které byly selektovány dle individuální

diagnózy daných participantů. U první skupiny s diagnózou paraplegie byla naměřena

průměrná hodnota 3,6 roků, u druhé skupiny, ve které byli participanti s diagnózou

kvadruplegie 4,4 roků a nakonec skupina amputářů měla průměrnou hodnotu 1,4 roků.

Z těchto ukazatelů plyne, že stupeň postižení má přímý vliv na post-traumatickou

rekonvalescenci.

Z šetření naopak není zřejmé, zdali existuje přímá spojitost mezi integrací do sportu a

zapojení do běžného života mysleme tím např. získání pracovního poměru či vize dalšího

sebevzdělávání apod.

Nicméně, výzkum jasně pojmenoval determinanty podstatné pro zvládnutí post-

traumatické situace, kdy 9 respondentů odpovědělo, že impulzem pro integraci do života,

rozumějme odstranění bariér v navozování sociálních kontaktů, pro ně byly sportovní aktivity.

3 participanti uvedli jako hlavní determinantu získání pracovního poměru, pro 2 byl

rozhodující faktor přátelé a pouze pro jednoho hrála klíčovou roli rodina.

V dotazníkovém šetření se zkoumalo, jakou úlohu hrají domény fyzické zdraví,

prožívání, sociální vztahy a prostředí na subjektivní vnímaní kvality života roli. Průměrné

naměřené skóry ukázaly, že v subjektivním vnímaní kvality života mají všechny čtyři domény

dominantní postavení. Totéž potvrdily další dvě měřené samostatné oblasti kvalita života a

zdravotní stav. Rovněž jasným ukazatelem jak jednotliví participanti vnímají dané domény

dle typu individuální diagnózy, kdy nejvyšších průměrných hodnot dosáhli participanti

s amputací, druhých nejvyšších průměrných hodnot dosáhli respondenti zařazeni do skupiny

s diagnózou paraplegie a nejnižší průměrné hodnoty byly naměřeny u osob s kvadruplegií.

Jako pozitiva práce vnímám, že se jedná o jednu z prvních studií daného typu a byť se

může zdát, že 15 participantů je pro výzkum daného typu málo řekl bych, že na prostředí

v České republice, je daný počet adekvátní.

62

7. SOUHRN

Cílem diplomové práce bylo zjistit, zdali zapojení osob se získaným tělesným

postižením do sportovní činnosti je ve vztahu s jejich subjektivně vnímanou kvalitou života a

dále srovnat tyto ukazatele vzhledem k individuální diagnóze a stupni postižení a zjistit, zdali

mají sportovní aktivity vliv na pozitivní post-traumatickou akomodaci osob se získaným

tělesným postižením zpět do intaktní společnosti.

Z důvodu velkého množství tělesných postižení, jsem se zaměřil pouze na sportovce se

získaným tělesným handicapem, kteří provozují sport na všech úrovních. Práce má teoreticko-

výzkumný charakter. Pokud se budu zabývat propojením obou částí, pak chci zdůraznit, že mi

teoretický výklad poskytl důležitý náhled do tématu, který jsem zužitkoval ve výzkumné

části.

Jednotlivé druhy postižení a pro ně vhodné sportovní aktivity byly popsány v teoretické

části. Zaměřil jsem se pouze na základy dané problematiky, při detailním popisu by teoretická

část byla neúměrně dlouhá.

V praktické části byl vymezen cíl výzkumu a v jeho rámci dílčí cíle. Dále byl popsán

metodický postup a byl charakterizován výzkumný vzorek. Pro kvantitativní výzkum jsem

zvolil anketu a dotazníkové šetření.

Z výzkumného šetření se zjistilo, že u všech dotazovaných má sport pozitivní vliv na

zdravotní stav, zlepšení fyzických funkcí, získání nových sociálních kontaktů a začlenění do

intaktní společnosti a tím na subjektivní vnímání kvality života. Mimo to bylo zjištěno, že

stupeň postižení je hlavní determinantou na pozitivní post-traumatickou rekonvalescenci.

Představuje i určitou formu seberealizace, kdy mají tito jedinci možnost zažívat úspěch,

prožívat pozitivní pocity a v mnoha případech i najít nový smysl života. Lze tedy říci, že

význam sportovní aktivity u osob s tělesným postižením je nesporný. Sportovní aktivita osob

s tělesným postižením je důkazem jejich silné vůle a motivace.

63

8. SUMMARY

The aim of the thesis was to determine whether the integration of persons with acquired

disabilities in sports activities in relation to their subjective perception of quality of life and to

compare these characteristics with respect to individual diagnosis and degree of disability and

to determine whether a sports positive impact on positive post-traumatic accommodation

remains warranted in intact society.

Due to the large amount of disability, I focused only on athletes with acquired physical

disabilities who run sport at all levels. The work is theoretical and research purposes only. If I

consider the link between the two parts, then I want to emphasize that my theoretical

explanation provided important insights into the topic, which I utilized in the research part.

The various types of disabilities and suitable for them sports activities were described in

the theoretical part. I focused only on the basis of the issue in the detailed description of the

theoretical part was unreasonable.

In the practical part was defined research objective and in the context of sub-goals.

Furthermore, the described methodological procedure and was characterized by the research

sample. For quantitative research I chose a survey questionnaire.

From the survey it was found that all respondents sport has a positive effect on health,

improve physical function, obtaining new social contacts and integration into society intact

and that the subjective perception of quality of life. Moreover, it was found that the degree of

disability is the main determinant of the positive post- traumatic recovery. Also represents a

form of self-realization, when these individuals have the opportunity to experience success,

experience positive emotions, and in many cases, find new meaning in life. We can say that

the importance of sports for persons with disabilities is undeniable. Sports activity of people

with disabilities is a testament to their strong will and motivation.

64

REFERENČNÍ SEZNAM

Bartoňová, R. (2004) Sportovní socializace tenistů na vozíku. Postupová práce, Olomouc:

Univerzita Palackého.

Buřvaldová, D., & Reitmayerová, E. (2007) Tělesně postižený. Praha: Vzdělávací institut

ochrany dětí.

Daďová, K.et al. (2008) Klasifikace pro výkonnostní sport tělesně postižených. Praha:

Karolinum.

Dovalil, J. & kol. (2008) Lexikon sportovního tréninku. Praha: Karolinum.

Dovadil, J. (1986) Pohybové schopnosti a jejich rozvoj ve sportovním tréninku. Praha:

Olympia.

Dragomirecká, E. & Bartoňová, J. (2006) WHOQOL-BREF, WHOQOL-100 Příručka pro

uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha:

Psychiatrické centrum Praha.

Faltýnková, Z. (2001). Paraplegie, tetraplegie, Praha: Svaz paraplegiků.

Hodaň, B. (2000). Úvod do teorie tělesné kultury. Olomouc: Univerzita Palackého

Hoffmannová, J. & Šebek, L. (2010) Fenomén X-sportů a aktivit. Olomouc: Univerzita

Palackého.

Hošek, V., & Tilinger, P. (2010) Wellness jako odbornost. Praha: Palestra.

Hrouda, T. (2002). Význam sportu pro vysokoškolského studenta s tělesným postižením.

Jankovský, J., Pfeiffer, J., & Švestková, O. (2005) Vybrané kapitoly z uceleného systému

rehabilitace. České Budějovice: ZSF JU.

Jeřábek, H. (1992). Úvod do sociologického výzkumu. Praha: Karolinum.

Kábele, F. (1992) Somatopedie. Praha: Karolinum.

Kocurová, M. a kol. (2002) Speciální pedagogika pro pomáhající profese. Plzeň:

Západočeská univerzita.

Křivohlavý, J. (2002) Psychologie nemoci. Praha: Grada.

Kudláček, M., Ješina, O., Machová, I. & Válek, J. (2007). Aplikované pohybové aktivity pro

osoby s tělesným postižením. Olomouc: Univerzita Palackého.

Mareš, J. (2012). Posttraumatický rozvoj člověka. Praha: Grada

Němcová -Tejkalová, A. (2012) Ti druzí sportovci. Mediální stereotypizace a rámcování

handicapovaných v tisku. Praha: Karolinum.

65

Opatřilová, D. (2005). Metody práce u jedinců s těžkým postižením a více vadami. Brno:

Masarykova univerzita.

Pacholík, V. (2010). Psychologie aktivního způsobu života: Motivace lidí k pohybovým

aktivitám – recenze knihy. Brno: Masarykova univerzita.

Pipeková, J. (2006). Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido,

Pokorný, V. (2002). Traumatologie. Praha: Triton.

Renotiérová, M., Ludíková, L. & kol. (2006). Speciální pedagogika. Olomouc: Univerzita

Palackého.

Slowík, J. (2007). Speciální pedagogika, Praha: Grada.

Titl, Z. (2010). Vliv sportovních aktivit u osob s poúrazovou amputací na kvalitu života

v kontextu ucelené rehabilitace. Diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého.

Vágnerová, M. (2004). Psychopatologie pro pomáhající profese (rozšířené a přepracované

vydání). Praha: Portál.

Vágnerová, M., Mussová, Z., & Štech, S. (2001). Psychologie handicapu. Praha: Karolinum

Vítková, M. (2004). Integrativní speciální pedagogika. Brno: Paido.

Vítková, M. (2006). Somatopedie. Klasifikace pohybových vad. Brno: Paido.

Votava, J. (2009). Ergoterapie a technické pomůcky v rehabilitaci. Liberec: Technická

univerzita.

Vymětal, J. (2003). Lékařská psychologie. Praha: Portál.

INTERNETOVÉ ZDROJE:

Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců [online].

Česká federace Spastic Handicap [online].

Český paralympijský výbor [online].

Český svaz tělesně postižených sportovců [online].

Český svaz zrakově postižených sportovců [online].

Pro plný život [online].

Unie zdravotně postižených sportovců [online].

http://www.czso.cz/cz/cr_1989_ts/1403.pdf. [online].

http://www.mvcr.cz/clanek/sport-a-evropska-unie.aspx [online].

http://www.paralympic.org [online].

http://www.sport.lidovky.cz/spory-v-ceskem-paralympijskem-hnuti-nekonci-vznikla-dalsi-

organizace-1ee-/ostatni-sporty.aspx?c=A131221_131306_ln-sport-ostatni_mih [online].

66

PŘÍLOHY

Příloha č. 1.

ANKETA

1. Jméno (bez příjmení) Daniel

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? získané

3. Jaký je Váš současný věk? 38

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 33

5. Jak k traumatu došlo? autonehoda

6. Jaká byla konečná diagnóza? paraplegik

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 měsíců

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? rehabilitace v RÚ Hrabyně

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? ženatý

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? nezměněn

12. Máte rodinu? ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne

14. Máte přátele? ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, podnikám

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen v oboru

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 3 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu kamarádi

22. Sportovní aktivity před úrazem fitnes , kolo

23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? sportovní vyžití – radost

s pohybu

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

67

Příloha č. 2.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Dominik

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 31

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 27

5. Jak k traumatu došlo? Skokem do vody

6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 měsíců

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace v ústavu

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, plánovač

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? Asi 3 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? SŠ Stavební

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu Známí

22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal

23. Sportovní aktivity po úraze Florbal, monoski

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Fyzičku, kamarády, dobrý pocit

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

68

Příloha č. 3.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Libor

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 43

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 29

5. Jak k traumatu došlo? Havárie na kole

6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie – trauma Th 11-12

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? Půl roku

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Ženatý

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

14. Máte přátele? Spoustu

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v truhlářské dílně

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 5 let

21. Kdo Ti řekl o sportu Kamarádi

22. Sportovní aktivity před úrazem kolo

23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Radost

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

69

Příloha č. 4.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Radek

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 42

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 24

5. Jak k traumatu došlo? Pád z výšky

6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraparéza, zlomenina L1+L2

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 10 měsíců

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík, francouzské

berle

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence?

- Rehabilitace Ano 4 měsíce, podepsání

Revers, a pak asi rok doma (v RÚ Hrabyně tehdy neuměli léčit dekubit)

- Psychologická poradna celý život

- Psychiatrická ambulance velmi pomohlo, když si se

mnou nějaká psycholožka zahrála v nemocnici „Člověče nezlob se“, pár dnů poté, co jsem

ochrnul při vědomí v nemocnici na JIP. Velmi na to vzpomínám s úsměvem a povděkem.

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Ženatý

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý

12. Máte rodinu? Ano, 2 děti

13. Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Délku Ne

- Rodiče Ne

- Sourozenci Ne

- Děti Ano

14. Máte přátele? Doufám

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Určitě

16. Pracoval/a jste před úrazem? Byl jsem na volné noze.

Výškové práce a řidič.

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Snažil jsem se. Od roku úrazu

1993 jsem vystřídal 3 zaměstnání. V současné době podnikám

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 1 rok

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Střední vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Bylo to okamžitě při pobytu

v RÚ Hrabyně, sportoval jsem i za zdrava, tak nebyl probém.

70

21. Kdo Ti řekl o sportu Jeden skvělý človíček –

vozíčkář, obyvatel v Hrabyni – Jiří Vellé – jezdil po pokojích a přemlouval nové mrzáčky ke

hře basketbal na vozíku

22. Sportovní aktivity před úrazem Horolezectví, a tehdy byl

horolezec všestranný sportovec (běžky, kolo, přespolní běh, vodní sporty, lyžování)

23. Sportovní aktivity po úraze Basketbal, vodní lyže,

tandemový skok z letadla a ze svahu, handbike, potápění, sjezdové lyžování.

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Kamarády, uvolnění od stresu

a pocit, že ještě nemusím klepat na dveře Domova důchodců, překonávání hranic….

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života?

Z výše uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

71

Příloha č. 5.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Jan

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 48

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20

5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda

6. Jaká byla konečná diagnóza? Paraplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 4 měsíce

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík, francouzské hole

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ne

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ano

16. Pracoval/a jste před úrazem? ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, ve fabrice

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Maturita

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 8 let

21. Kdo Ti řekl o sportu Sám

22. Sportovní aktivity před úrazem různé

23. Sportovní aktivity po úraze basketbal na vozíku

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Pomáhá udržovat kondici

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

72

Příloha č. 6.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) David

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 30

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 27

5. Jak k traumatu došlo? Pád na kole

6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 4 měsíce

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Ano, invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace a psychologická

poradna

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v chráněné dílně

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 3 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu Sportoval jsem již před

úrazem

22. Sportovní aktivity před úrazem kolektivní hry

23. Sportovní aktivity po úraze plavání

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Hodně, dává mi ze sebe dobrý

pocit

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

73

Příloha č. 7.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Josef

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 50

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 18

5. Jak k traumatu došlo? Pád z lešení

6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 3 měsíce

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, práce z domu

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 5 let

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 11 roků

21. Kdo Ti řekl o sportu Kolegové vozmeni

22. Sportovní aktivity před úrazem Plaval jsem závodně

23. Sportovní aktivity po úraze Plavání, atletika

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Aktivitu a možnost setkávání

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

74

Příloha č. 8.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Pavel

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 29

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 18

5. Jak k traumatu došlo? Bouračka na motorce

6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 7 měsíců

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Vozík, ruční řízení, skútr

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Pak ženatý, pak rozvedený a

teď ženatý

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, na vlastní noze –

poradenství

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Střední škola

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Rok

21. Kdo Ti řekl o sportu

22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal, hokej, lyžování

23. Sportovní aktivity po úraze Ragby, boccia

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Relax, zábava, setkávání

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

75

Příloha č. 9.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Přemysl

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 33

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 23

5. Jak k traumatu došlo? Pád do bazénu

6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruparéza

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 6 týdnů

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Ano – 6 měsíců

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, v dílně

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 8 roků

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen bez maturity

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu Kamarád

22. Sportovní aktivity před úrazem Rekreačně fotbal a cyklistika

23. Sportovní aktivity po úraze Kvadrugby

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Výzva k dosažení úspěchu,

pohyb

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

76

Příloha č. 10.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Roman

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 36

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20

5. Jak k traumatu došlo? Skok do vody

6. Jaká byla konečná diagnóza? Kvadruplegie

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 2 měsíce na spinální JIP

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Už ženatý, bohužel…

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny délku Vašeho zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano, naštěstí…

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, skladník

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 3 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vysoké

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 5 let

21. Kdo Ti řekl o sportu Nikdo

22. Sportovní aktivity před úrazem Lyžování-sjezd, cyklistika,

rafting

23. Sportovní aktivity po úraze Kvadrugby, plavání

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Vyplnění volného času

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

77

Příloha č. 11.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Erik

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 39

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 19

5. Jak k traumatu došlo? Pád pod vlak

6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace dolních končetin

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 2 měsíce

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Invalidní vozík

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Oženil jsem se po 10 letech

12. Máte rodinu? Ano 2 děti

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, přednášky pro nadace,

sdružení, školy etc.

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 7 roků

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Dlouho, cca 4 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu kamarád z občanského

sdružení

22. Sportovní aktivity před úrazem kolo

23. Sportovní aktivity po úraze sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Peníze, slávu, sebevědomí

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

78

Příloha č. 12.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Jiří

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 37

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20

5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda

6. Jaká byla konečná diagnóza? Ztráta PDK ve stehně

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 50 dní

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Ano, protéza, berle

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ano

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Podpořili mě

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, na živnost

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 1 rok

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ÚSO

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. 2 roky

21. Kdo Ti řekl o sportu Ve sdružení ve Zlíně

22. Sportovní aktivity před úrazem Gymnastika, motokros

23. Sportovní aktivity po úraze Žádné, až po těch letech

Sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Adrenalin, zábava, lepší fyz.

kondice

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

79

Příloha č. 13.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Michal

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 33

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20

5. Jak k traumatu došlo? Poranění o sklo, poté sepse

6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace LDK nad kolenem

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 měsíc + 1 měsíc rehabilitace

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza, berle

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, administrativní

pracovník

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 6 roků

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? SOU

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Ihned

21. Kdo Ti řekl o sportu Na protetice

22. Sportovní aktivity před úrazem Ano, hokej

23. Sportovní aktivity po úraze Ano, sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Sebeuspokojení, skvělá parta

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

80

Příloha č. 14.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Petr

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 33

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 24

5. Jak k traumatu došlo? Autonehoda

6. Jaká byla konečná diagnóza? Amputace

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 rok

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza dolní končetiny

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace v Chuchelné

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Ženatý

12. Máte rodinu? Ano

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ano

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, podnikám

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 2 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Vyučen

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. ½ roku

21. Kdo Ti řekl o sportu Televize

22. Sportovní aktivity před úrazem Rekreačně fotbal

23. Sportovní aktivity po úraze Sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Dobrý pocit

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

81

Příloha č. 15.

ANKETA

1. Jméno (pouze křesní) Tomáš

2. Jedná se o postižení vrozené nebo získané? Získané

3. Jaký je Váš současný věk? 35

4. Jaký byl Váš věk v době úrazu? 20

5. Jak k traumatu došlo? Pád pod vlak

6. Jaká byla konečná diagnóza? Transfemorální amputace

LDK

7. Jak dlouho trvala hospitalizace? 1 měsíc

8. Používáte kompenzační pomůcky? Jaké? Protéza, francouzské hole

9. Jakou formou probíhala Vaše rekonvalescence? Rehabilitace – 2 měsíce v

Chuchelné

10. Jaký byl Váš rodinný stav před úrazem? Svobodný

11. Jaký byl Váš rodinný stav po úraze? Svobodný

12. Máte rodinu? Ano – 2 krásné děti

13. Ovlivnili členové rodiny Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

14. Máte přátele? Ano

15. Ovlivnili přátelé Vaše zapojení do sportovních aktivit? Ne

16. Pracoval/a jste před úrazem? Ne

17. Pracujete? Jestli ano, jaký druh povolání vykonáváte? Ano, zásobovač

18. Jak dlouho trvalo, než jste opět začal pracovat? 4 roky

19. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? VŠ

20. Jak dlouho trvalo, než ses začal zajímat o sport etc. Ihned

21. Kdo Ti řekl o sportu V Chuchelné

22. Sportovní aktivity před úrazem Fotbal, hokej závodně

23. Sportovní aktivity po úraze Plavání, atletika, sledge hokej

24. Co pro Tebe znamená sport a co Ti dává? Radost z pohybu, přátelé

25. Když se zamyslíš, co byl Tvůj první podnět, který Ti umožnil zapojení do běžného života? Z výše

uvedeného se nabízí tyto možnosti. V případě jiných, uveď.

- Rehabilitace (doba v rehabilitačním ústavu či v nemocničním zařízení)

- Rodina

- Přátelé

- Práce

- Sport

- Jiné

82

Příloha č. 16.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: DAN

Datum: 7.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

83

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

84

Příloha č. 17.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: DOMINIK

Datum: 15.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2

85

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

86

Příloha č. 18.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: LIBOR

Datum: 25.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3

87

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

88

Příloha č. 19.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: RADEK

Datum: 2.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4

89

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

90

Příloha č. 20.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: JAN

Datum: 11.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 5

91

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

92

Příloha č. 21.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: DAVID

Datum: 3.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 6

93

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

94

Příloha č. 22.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: JOSEF

Datum: 16.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 7

95

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

96

Příloha č. 23.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: PAVEL

Datum: 21.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 8

97

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

98

Příloha č. 24.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: PŘEMYSL

Datum: 1.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 9

99

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

100

Příloha č. 25.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: ROMAN

Datum: 27.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

101

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

102

Příloha č. 26.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Tazatel: ERIK

Datum: 13.6.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1

103

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

104

Příloha č. 27.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: JIŘÍ

Datum: 19.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 2

105

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

106

Příloha č. 28.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Tazatel: MICHAL

Datum: 19.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 3

107

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

108

Příloha č. 29.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: PETR

Datum: 21.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 4

109

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!

110

Příloha č. 30.

DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA (WHOQOL)

Kód:

Participant: TOMÁŠ

Datum: 13.5.2013

Tento dotazník zjišťuje, jak vnímáte kvalitu svého života, zdraví a ostatních životních oblastí. Přečtu Vám jednotlivé otázky

spolu s možnostmi odpovědí. Pokud si nejste jist/á, jak na otázku odpovědět, vyberte, prosím, odpověď, která se Vám zdá

nejvhodnější. Často to bývá to, co Vás napadne jako první.

Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za posledních 30 dnů.

Velmi

špatná

Špatná Ani špatná ani dobrá Dobrá Velmi

dobrá

1. Jak byste zhodnotil/a kvalitu svého života

1

2

3

4

5

Velmi nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-kojen/a Velmi

spo-kojen/a

2. Jak jste spokojen/á se svým

zdravím?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, jak moc jste během posledních 30 dnů prožíval/a určité věci.

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

3. Do jaké míry Vám bolest brání v tom, co potřebujete

dělat?

1

2

3

4

5

4. Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a

fungovat v každodenním životě?

1

2

3

4

5

5. Jak moc Vás těší život? 1 2 3 4 5

6. Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?

1

2

3

4

5

7. Jak se dokážete soustředit?

1

2

3

4

5

Vůbec

ne

Trochu Středně Hodně Maximálně

8. Jak bezpečně se cítíte ve svém

každodenním životě?

1

2

3

4

5

9. Jak zdravé je prostředí,

ve kterém žijete?

1

2

3

4

5

Následující otázky zjišťují, v jakém rozsahu jste dělal/a nebo mohl/a provádět určité činnosti v posledních 30 dnech.

Vůbec

ne

Spíše

ne

Středně Většinou

ano

Zcela

10. Máte dost energie pro každodenní život?

1

2

3

4

5

11. Dokážete akceptovat svůj tělesný vzhled?

1

2

3

4

5

12. Máte dost peněz k uspokojení svých potřeb?

1

2

3

4

5

13. Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj

každodenní život?

1

2

3

4

5

14. Máte možnost věnovat se svým zálibám?

1

2

3

4

5

0 0 0 0 0 0 0 0 1 5

111

Velmi špatně Špatně Ani špatně

ani dobře

Dobře Velmi dobře

15. Jak se dokážete pohybovat?

1

2

3

4

5

Další otázky se zaměřují na to, jak jste byl/a šťastný/a nebo spokojený/á s různými oblastmi svého života v posledních 30

dnech.

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani

nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

16. Jak jste spokojen/a se svým spánkem?

1

2

3

4

5

17. Jak jste spokojen/a se svou schopností provádět

každodenní činnosti?

1

2

3

4

5

Velmi

nespo-

kojen/a

Nespo-

kojen/a

Ani spo-

kojen/a

ani nespo-

kojen/a

Spo-

kojen/a

Velmi

spo-

kojen/a

18. Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?

1

2

3

4

5

19. Jak jste spokojen/a sám/sama se sebou?

1

2

3

4

5

20. Jak jste spokojen/a se svými osobními vztahy?

1

2

3

4

5

21. Jak jste spokojen/a se svým sexuálním životem?

1

2

3

4

5

22. Jak jste spokojen/a s

podporou, kterou Vám

poskytují přátelé?

1

2

3

4

5

23. Jak jste spokojen/a s podmínkami v místě, kde žijete?

1

2

3

4

5

24. Jak jste spokojen/a

s dostupností zdravotní péče?

1

2

3

4

5

25. Jak jste spokojen/a s dopravou?

1

2

3

4

5

Následující otázka se týká toho, jak často jste prožíval/a určité věci během posledních 30 dnů.

Nikdy Někdy Středně Cel-kem

často

Ne-

ustále

26. Jak často prožíváte negativní

pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj,

úzkost, nebo deprese?

1

2

3

4

5

Máte nějaké připomínky/chcete ještě k dotazníku něco říci?

NE

Konec!