JEJÍ ROLE A MOŽNOSTI ROZVOJE

ŠA AVU 2011Diplomní projekt Ondřej Synek

KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE

motto:

„Přestože v centru Prahy již není dostatek volných prostor, nikdy nedopustíme, aby

univerzita vystoupila z města, byť by se jednalo o tělocvik.“

Město

Představuji si město, kde učenec potkává blázna a úředníka v zakouřené pivnici. Město, kde činžovní dům sousedí s domem kancelářským, vykřičený dům s kostelem a škola s blázincem.

Město, kde krásné je střídáno ošklivým, aby vynikla jeho krása. Město jako vrstevnatou směsici všeho, co se váže k lidství. Čím lépe promíchána tím lépe odolává zvratům, tím lépe

odolává nečekanému. Představuji si město jako odraz lidského univerza. Místo, kde umírající je nahrazeno novým životaplným.

Snad si je lze představit i jako místo velkého tření jež jiskří nápady, podněty a interakcí. Městské centrum, by pak mělo být místem největšího tření, jiskření, kumulace a tlaku, protože je

průsečíkem a křižovatkou. Nejdostupnějším místem, bodem, který město představuje.Metropole, pak v sobě musí promítat celý region jehož je metropolí, musí poskytovat od všeho

kousek, aby uspokojila touhy všech.Ve městě tušíme řád, který je ověřován a upravován stálým plynutím a omíláním. Co se na svém

místě osvědčí, zůstává. Změna je však všudypřítomná.Garáže, fabriky, sklady a dílny, tušíme, patří na okraj města, zatímco divadla, galerie, tržnice a

radnice bychom vždy hledali v centru, v místě největšího tlaku, nejsnazší dostupnosti. Kam pak v tomto řádu patří univerzita - mezi garáže či divadla?

Univerzita

Univerzita je mí stem střetávání učitele v debatě se studentem, místem inspirace a kvasu; intelektuální šrumec.Univerzita je místo tříbení, sdílení myšlenek, rozvoje a v tomto smyslu je vlastně „městem“. V Praze je vedledalších měst i „město“ univerzitní . Město o čtyřiceti tisících duších, velikostí podobné Mladé Boleslavi, které

pojí touha po vzdělání, vědění, titulech či úspěchu. Město studentů a učitelů, město zúčastněných, městorovnostářské, bez sociálních bariér.

Obdobně jako další „ideová města“ ho není možné jen tak spatřit. Jen na ně kterých místech je zřetelnější . Jeto město, které není na první pohled vázané na místo jako na spojující myšlenky. Přesto, stejně jako ostatníměsta i toto potřebuje místo, kde by se spojující myšlenky tříbily, kde by se setkávaly, místo, které popisuje

Louis I. Kahn (kultovní americký architekt) jako to, kde je dobré se učit. A protože je městem, je i jeho hlavnícharakteristikou hustota, protínání , život. Každé město má svoje místo. Může tímto místem být pouze virtuální

síť, na kterou se odkudkoli a kdykoli mohu připojit - konstrukce obdobná Matrixu? Nebo shodně s městemreálným musí být zhmotněno fyzicky? Je univerzita pouhým zprostředkovatelem přístupu k informacím nebo je

opravdu i městem lidí a jejich vztahů?

Současné univerzitní město pražské je spíš příměstskou kaší, která volně rozptýlena v pražských ulicích netvoří město, jež by tvořit měla. Pokud totiž jednotlivé městské domy rozptýlíte po krajině, město zmizí, přestane být městem. Chybí mu hlavní náměstí, kde by se pravidelně konaly trhy a slavnosti, chybí mu hlavní obchodní ulice, nemá radnici, která by symbolizovala jeho tradici a sílu, nemá vlastní galerii ani koncertní sál. A jeho obyvatelé

musí za prací každý den z dálky dojíždět. Je ztraceno v Praze. Žije tedy na síti virtuální? Nevím, to jako architekt nejsem schopen posoudit.

„Přemýšlím o škole jako o prostředí, kde je dobré se učit. Školy začaly pod stromem u člověka, který netušil, že je učitel, a rozmlouval o svých myšlenkách s několika lidmi, kteří netušili, že jsou studenty. Studenti přemítali o tom, k jaké výměně tu dochází a jak dobré je být v přítomnosti tohoto člověka. Začali proto usilovat o to, aby i jejich synové mohli takovému člověku naslouchat. Záhy vystavěli prostory, z nichž se staly první školy. Založení školy

bylo nevyhnutelné, protože to byla součást lidských tužeb.“ (Kahn, Ticho a světlo, str. 36)

Univerzitní kampus jako město

Pro univerzitu můžeme navrhnout nové samostatné město. Město na zelené louce. Město vzdělávání, debat, sháňky po titulech, získávání úspěchu. Město přednáškových sálů, výzkumných laboratoří, pracoven, studoven, kolejí, menz, sportovišť a knihoven. Sezónní město bez stálých obyvatel, město podřízené síle

či slabosti původní myšlenky. Město s vlastním rytmem vytrženým z okolního světa, město bez sousedství, bez pekáren a hlučných pivnic. Město, které se

snaží městem být, ale nikdy jím ve své jednotvárnosti a omezenosti být nemůže. Město vždy závislé na městě.

Město jako univerzitní kampus

Univerzita není jedinou městskou vrstvou, jediným městem ve městě. Je jich mnohem více, a proto město bez univerzity být může.

Pokud však chce být město metropolí, jak věděl už zakladatel Karel IV., musí mít ve své bohaté mozaice i univerzitu. Univerzita přispívá k městské univerzalitě a sama z ní může těžit. Může rozvíjet podstatné a zapomínat na nepodstatné - to poskytuje město. V tom smyslu potom město - metropole bez univerzity být

nemůže. Pokud si je toho město vědomé, poskytuje univerzitě místo a prostor, který náleží její roli. Jen město, které není metropolí a univerzita, která nezná

svoji roli, mohou dopustit, že se z univerzity stal parazit na městě.

Síť normality

Přestože považuji oblast Alebertova za příliš uzavřenou městskému životu, přestože Pelc Tyrolku v Troji chápu jako zásadní chybu a to nejen kvůli její odtrženosti od ostatních lokalit školy, rozhodl jsem

se zaměřit pouze na rozvoj humanitních fakult Univerzity Karlovy.

Karlova univerzita je odjakživa spjata se Starým Městem pražským. Základní čtyřúhelník původních center univerzity a dvojice největších fakult (Karolinum a Klementinum, Filosofi cká a Právnická fakulta)

je na jeho území. Protože Staré Město ztratilo mnoho ze své vrstevnatosti - stalo se pouhým turistickým a

administrativním centrem, které je pouze z části využíváno Pražany, pokouším se prokázat, že je možné do něj provoz univerzity - resp. humanitních fakult, vtěsnat.

Myslím si, že univerzita může být protihráčem silám, které v současnosti formují charakter pražského městského jádra. Může být nositelem „normality“ - neutralizátorem. Pokouším se prokázat, že je možné

rozptýlit univerzitu do města tak, že se ve výsledku, ač rozptýlena, propojí. Vytvoří pevnou síť.

Za základní kámen, nejmenší díl univerzity považuji jednotlivé fakulty - jejich budovy. Nejen typologickým vzorem, ale i budovami srovnatelné velikosti s budovami fakultními jsou kláštery.

Vzhledem k tomu, že pouze na Starém Městě je v současnosti deset klášterů, lze předpokládat, že obdobně velké stavby by město mohlo úspěšně absorbovat.

Správné fungování pohybu mezi fakultami je určováno ponejvíce složitostí a délkou propojení mezi nimi. Nehraje tedy roli konkrétní místo, ale vzdálenost od dalších důležitých bodů univerzity. Vzdálenost pěší

- nejpřirozenější. Klíčovými body by měla být univerzitní knihovna, v případě Prahy Klementinum, a symbolické centrum univerzity - Karolinum.

Navrhuji tedy jednoduchou matici, která určuje rozmístění fakultních staveb pouze jejich minutovou dochozí vzdáleností. Vzdálenost mezi jednotlivými budovami fakult by měla být přibližně pětiminutová procházka a mezi fakultami a univerzitními centry desetiminutová. Podle tohoto jednoduchého klíče

mohu volit jakékoli prostory, které budou k dispozici.Staré Město disponuje minimem prostorů, kde by se mohlo stavět, aniž bychom něco bourali. Abych

prokázal životaplnost této sítě, mohu volit vhodná místa podle několika klíčů. Prvním mohou být majetky města Prahy, druhým klíčem mohou být volné prostory, třetí klíč může být zcela náhodný a

čtvrtý může být vhodná typologie stávajících budov.Typologicky nejbližší jsou již zmiňované kláštery, kde stačí víceméně instalovat wifi a jsou přizpůsobeny

výuce. Ve svém návrhu volím způsob, který kombinuje volné prostory s typologicky vhodnými budovami. To znamená, že využívám stávající síť klášterů a vhodná volná místa a podle velikosti fakult a dalších již zmíněných souvislostí do nich jednotlivé fakulty rozmisťuji. Vzniká tak síť fakult defi novaná z

většiny sítí bývalých klášterů. Síť pilířů normality.

Srdce Karlovy univerzity

Myslím si, že každá univerzita, obdobně jako jakákoli jiná instituce, by měla mít cosi, co představuje její ideu - smysl a sílu. Měla by mít centrum, střed či

průsečík, obdobně jako mají muslimové Mekku a křesťané Jeruzalém. Co by však mohlo být tímto symbolem a středem v případě Univerzity? Co má schopnosti vytvořit průsečík mezi tak odlišnými studii jako je přírodověda a

fi lozofi e? Co představuje univerzalitu Univerzity? Středověká či angloamerická univerzitní kolej, kde studenti různých oborů sdílejí studentský život? Menza? Sportoviště? Obdoba Senate House v Cambridge? Či jakési studentské centrum

obsahující vše zmíněné?

Já navrhuji „prázdeň“... Symbol velkorysosti, která Univerzity přísluší. Dvůr obklopený ambitem - chodbou, centrum studentského života Univerzity Karlovy,

vše potvrzeno věží - serverovnou, mozkem univerzity, která tvoří dvojici s Astronomickou věží Klementina. Místo společného jídla, sportu, výuky, zábavy

i rituálu. Vše navázáno na nit ambitu vinoucího se kolem „rajského“ dvora. Vše určeno studentům, nikoli však výhradně jim. Klid v samotném epicentru

městského ruchu. Univerzita tak obohacuje město.Navrhuji stavbu na místě nejsilnější tradice univerzity, rozvíjí a potvrzuji

Karolinum. Stavím univerzitní stavbu na místě měšťanských domů. Stavím za cenu bourání.

Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Prahy

Univerzita Karlova sestá vá ze 14 fakult, 36ti a pů l tisí ce studentů prezenč ní ho studia, 5ti a pů l tisí ce zamě stnanců , 9ti set tisí c m2 č isté už itkové plochy, a to pouze v Praze a blí zké m okolí .Je nejstarš í univerzitou severně od Alp, vý znamem a poč tem studentů zdaleka nejdů lež itě jš í vysokou š kolou v č eské m rá mci a podstatnou v rá mci stř edoevropské m. Je institucí poč tem studentů a zamě stnanců srovnatelnou s Mladou Boleslaví a nesrovnatelně vě tš í než Č eské drá hy.Souč asná prostorová situace Univerzity je v mnoha ohledech neuspokojivá . Jednotlivé fakulty jsou vě tš inou roztř í š tě né v mnoha doč asný ch, pronajatý ch a od

hlavní budovy odtrž ený ch prostorá ch.Vě tš ina fakult trpí nedostatkem vhodný ch prostoř . Univerzita se rozví jí v ně kolika oblastech Prahy, př ič emž mezi ně který mi neexistuje ž á dná logická spojitost. Zdá se, ž e vš e je plá nová no ví cemé ně ná hodnou dostupností pozemků č i prostorů .Př í rodově decká fakulta společ ně s 1. a 3. lé kař skou a Matematicko-fyziká lní fakultou vytvá ř í kompaktní vysokoš kolský celek Albertova. Druhou vý raznou oblast tvoř í Staré Mě sto, kde jsou sice roztř í š tě ně , ale v relativně krá tké dochozí vzdá lenosti, rozmí stě ny budovy vě tš iny humanitní ch fakult (FF, PF, PedF, FHS, FSV), ú stavů , Ná rodní knihovna, která supluje

roli knihovny univerzitní a Karolinum - historické centrum Univerzity. Tř etí oblastí je Pelc Tyrolka, kde je soubor staveb Matematicko-fyziká lní fakulty, a o které se uvaž uje jako o jednom z mož ný ch mí st dalš í ho rozvoje. Č tvrtý m vý razný m celkem je Fakulta tě lový chovy a sportu na Veleslaví ně . Dalš í prostory Univerzity jsou v Dejvicí ch, Jinonicí ch, Butovicí ch, Smí chově , Stodů lká ch, Krč i, Brandý se nad Labem, Staré Boleslavi, Milí ně a na mnoha dalš í ch neč ekaný ch mí stech.

Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Starého a Nového Města pražského

Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Starého Města pražského

Souč asné univerzitní mě sto praž ské je spí š př í mě stskou kaš í , která volně rozptý lena v praž ský ch ulicí ch netvoř í mě sto, jež by tvoř it mě la. Pokud totiž jednotlivé mě stské domy rozptý lí te po krajině , mě sto zmizí , př estane bý t mě stem. Chybí mu hlavní ná mě stí , kde by se pravidelně konaly trhy a slavnosti, chybí mu hlavní obchodní ulice, nemá radnici, která by

symbolizovala jeho tradici a sí lu, nemá vlastní galerii ani koncertní sá l. A jeho obyvatelé musí za prací kaž dý den z dá lky dojí ž dě t. Je ztraceno v Praze.

antický gymnasiongymnasium, Olympie středověký klášter

Genealogie stavebního typu

Typologický zá klad evropský ch univerzitní ch staveb nachá zí m ve stř edově ký ch klá š terech, Plató nově Academii, Aristotelově Lycceu - gymnasionu, a snad i v Kahnem zmiň ované m stromě . Gymnasion je prostor vymezený zdí , urč ený sportu a debatě . Obdobně klá š ter postupně zí skal formu stavby, její mž ú stř ední m motivem je rajský dvů r, jasně vymezený prostor klidu, kolem které ho se odehrá vá vš e dalš í . Dvů r př edstavují cí klid vnitř ku oddě lené ho od ruchu okolí .

Stř edově ká univerzitní kolej tvoř í př echod mezi stavbou klá š terní a univerzitní . Zají mavá je souvislost nejen formá lní - motiv dvoru, ale i ve způ sobu fungová ní š koly. Uč itelé a studenti studují a ž ijí pod jednou stř echou, v rá mci jednoho ř á du. Univerzitní kolej tedy př edstavuje nejen prostory urč ené k vý uce, ale i ke společ né mu stravová ní a ubytová ní.

Univerzitní kolej, fenomé n ve stř ední Evropě opuš tě ný, př edstavuje univerzitu v pravé m slova

smyslu. Studenti např í č obory vytvá ř í společ nou komunitu, vytvá ř í ideá lní prů seč í k - př edstavují univerzum.

(„We are beginning to realize that our universities are not worthy the cause or the name, not universal in any sence.“, Wright, The Living City, str. 206)

Matice výběru vhodných míst

Sprá vné fungová ní pohybu mezi fakultami je urč ová no ponejví ce slož itostí a dé lkou propojení mezi nimi. Nehraje tedy roli konkré tní mí sto, ale vzdá lenost od dalš í ch dů ležitý ch bodů univerzity. Vzdá lenost pě š í - nejpř irozeně jš í . Klí č ový mi body by mě la bý t univerzitní knihovna, v př í padě Prahy tuto roli hraje

zejménaknihovna Ná rodní a symbolické centrum univerzity

- Karolinum.Navrhuji jednoduchou matici, která urč uje

rozmí stě ní fakultní ch staveb pouze jejich minutovou dochozí vzdá leností . Vzdá lenost mezi jednotlivý mi

budovami fakult by mě la bý t př ibliž ně pě timinutová prochá zka a mezi fakultami a univerzitní mi centry

desetiminutová . Podle tohoto jednoduché ho klí č e mohu volit jaké koli prostory, které mohou bý t k dispozici.

Posouzení vhodnosti stavebních typů

RENESANČNÍ DŮM MAISLOVÁ SVATOJAKUBSKÝ KLÁŠTERCOLLOREDO-MANSFELDSKÝ PALÁC

FF392 M2

Místa možného rozvoje univerzity

volné prostory

typologicky vhodné budovy

pole zcela náhodné volby

Staré Mě sto disponuje minimem prostorů , kde by se mohlo stavě t aniž bychom něco bourali. Abych proká zal ž ivotaplnost této sí tě , mohu volit vhodná mí sta podle ně kolika klí č ů . První m mohou bý t majetky mě sta Prahy, druhý m klí č em mohou bý t volné prostory, tř etí klí č mů ž e bý t zcela ná hodný a č tvrtý mů ž e bý t vhodná typologie stá vají cí ch budov.

KLÁŠTER ŠIMONA A JUDY8585 m2milosrdní bratři

ANEŽSKÝ KLÁŠTER11450 m2Klarisky

KLÁŠTER SV. KLIMENTA18988 m2jezuité

KLÁŠTER SV. ANNY A SV. VAVŘINCE4605 m2dominikánky

KŘIŽOVNICKÝ KLÁŠTER6064 m2františkáni

KLÁŠTER SV. BARTOLOMĚJE / KONVIKT 2760 / 5220 m2šedé sestry / jezuité

KLÁŠTER SV. JAKUBA VĚTŠÍHO5019 m2Minorité

KLÁŠTER SV. HAVLA2492 m2karmelitáni

KLÁŠTER SV. ARCHANDĚLA MICHAELA2812 m2servité

KLÁŠTER SV. JILJÍ4226 m2dominikáni

Porovnání velikosti „standardní“univerzitní budovy se staroměstskými kláštery

PRÁVNICKÁ FAKULTA5179m2cca 4500 studentů

Klá š tery nejsou pouze typologický m vzorem, ale jsou naví c srovnatelné velikosti jako fakultní budovy. Vzhledem k tomu, ž e na Staré m mě stě je v souč asnosti 10 klá š terů , které mají celkovou rozlohu bezmá la 70 tisí c metrů č tvereč ní ch, lze př edpoklá dat, ž e obdobně velké stavby by mě sto mohlo ú spě š ně absorbovat.

KLÁŠTER SV. JILJÍ

> Fakulta sociálních vědpřesunuté kapacity z Prahy 5: 980 m2přesunuté kapacity z Prahy 10: 579 m2přesunuté kapacity z Lešetic: 350 m2přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 3633 m2chybějící kapacity: 3510 m2celkem nové kapacity: 9052 m2klášter sv. Jiljí: 9659 m2

KL. SV. JAKUBA VĚTŠÍHO

> Pedagogická fakultapřesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 7518 m2chybějící kapacity: 4344 m2celkem nové kapacity: 11862 m2klášter sv. Jakuba většího 11472 m2

KL. SV. ANNY A SV. VAVŘINCE

> Fakulta humanitních studiípřesunuté kapacity z Prahy 2: 163 m2přesunuté kapacity z Prahy 5: 864 m2chybějící kapacity: 2674 m2celkem nové kapacity: 4701 m2klášter sv. Anny a sv. Vavřince 10526 m2

KL. SV. ARCHANDĚLA MICHAELA

> Ústavy UKpřesunuté kapacity z Prahy 2: 2020 m2přesunuté kapacity z Prahy 5: 1006 m2přesunuté kapacity z Prahy 9: 60 m2přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 2760 m2celkem nové kapacity: 5846 m2klášter sv. archanděla Michaela: 6427 m2

KLÁŠTER SV. HAVLA

> Evangelická teologická fakultapřesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 2136 m2klášter sv. Havla: 5696 m2

KŘIŽOVNICKÝ KLÁŠTER

> Filosofi cká fakultahlavní objekt: 7730 m2přesunuté kapacity z Mělníka: 104 m2přesunuté kapacity z Prahy 5: 593 m2přesunuté kapacity z Prahy 10: 98 m2přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 6852 m2chybějící kapacity: 8164 m2celkem nové kapacity: 15811 m2Křižovnický klášter 13861 m2

Aplikace matice

Aplikace matice - rozmístění humanitních fakult UK na Starém Městě

Typologicky nejbliž š í jsou již zmiň ované klá š tery, kde stač í ví cemé ně instalovat wifi a jsou př izpů sobeny vý uce. Volí m způ sob, který kombinuje vhodné volné prostory s typologicky vhodný mi budovami. To znamená , ž e využ í vá m stá vají cí sí ť klá š terů a

vhodná volná mí sta a podle velikosti fakult a dalš í ch již zmí ně ný ch souvislostí do nich jednotlivé fakulty rozmisť uji. Vzniká tak sí ť fakult defi novaná sí tí bý valý ch klá š terů . Sí ť pilí ř ů normality.

pěší dostupnost do 10minut

Město jako univerzitní kampus

Navrhuji tedy „prá zdeň“. Symbol velkorysosti, která univerzitě př í sluš í . Dvů r obklopený ambitem – chodbou, centrum studentské ho ž ivota Univerzity Karlovy, vše potvrzeno vě ž í - serverovnou, mozkem, která tvoř í dvojici s Astronomickou

vě ž i Klementina. Mí sto společ né ho jí dla, sportu, vý uky, zá bavy i rituá lu. Vš e navá zá no na nit ambitu vinoucí ho se kolem „rajské ho“ dvora. Vš e urč eno

studentů m, nikoli vš ak vý hradně jim. Klid v samotné m epicentru mě stské ho ruchu.

Navrhuji stavbu na mí stě nejsilně jš í tradice univerzity, rozví jí m a potvrzuji Karolinum. Staví m univerzitní stavbu na mí stě mě š ť anský ch domů . Staví m za cenu

bourá ní .

Srdce Karlovy univerzity

Srdce Karlovy univerzity

Srdce Karlovy univerzity - model

Srdce Karlovy univerzity - model

Srdce Karlovy univerzity - model

Srdce návrh

Srdce návrh

Srdce návrh

Srdce návrh

Celkové schéma

Karlova univerzita v Praze

Pokusil jsem se prokázat, že představa městského jádra jako odrazu vrstevnatosti a bohatosti, prolínání, křížení, průsečíku může být podpořena, být v jistém smyslu určující i pro rozvoj tak velké instituce jako je Karlova univerzita. Snažil jsem se prokázat, že symbióza Prahy a Univerzity může - musí být výhodná pro oba - jak

Univerzitu, tak město.Navrhl jsem „matici“ defi novanou pouze dochozími vzdálenostmi mezi důležitými

body Univerzity, která umožní vytvořit rozptýlenou, ale pevně propojenou univerzitní síť. Životaschopnost matice jsem se snažil prokázat na konkrétním

případě, kdy jsem v současnosti roztříštěné fakulty soustředil vždy do příslušně velkého a matici vyhovujícího objektu kláštera. Kláštery byly zvoleny čistě kvůli

jejich typologické vhodnosti, dalšími možnostmi volby míst byla volná místa, majetky města Prahy, či jakékoli jiné místo již zastavěné.

Jakýmsi „vedlejším produktem“ mé práce bylo zjištění, že Karlova univerzita nemá v současnosti dostatečně silné a životné místo, které by ji samotnou

symbolizovalo a bylo schopno hrát roli průsečíku životů všech svých fakult, představovat univerzalitu univerzity. Onen symbol - srdce jsem se pokusil vytvořit v přímé návaznosti na historické centrum Univerzity - Karolinum.

Nahradil jsem současnou „změť“ měšťanských domů, dvojí prázdnotou - zahradou a sálem, ke které jsem připoutal to, co je společné všem studentům napříč obory.

Vytvořil jsem stavbu odpovídající spíše tušenému významu Karlovy univerzity.Univerzita má tvořit propojený celek.

prameny a literatura

Aldo Rossi, Architecture of the City, The MIT Press, Massachusett, 1984Louis Kahn, Ticho a světlo, Arbor Vitae, Praha 1998 Campus and the City, Urban Design for the Knowledge Society, sborník, Kerstin Hoeger, Kees Christiaanse, gta Verlag, Zurich, 2007Le Corbusier, Za novou architekturou, Nakl. Petr Rezek, Praha, 2005Italo Calvino, Neviditelná města, Dokořán, Praha, 2007Otakar Novotný, O architektuře, Nakladatelství československých umělců, Praha, 1959Aldo Rossi, Vědecká autobiografi e, Arbor Vitae, Praha, 2005Frank Lloyd Wright, The Living City, Mentor Book / Horizont Press, New York, 1963Vilém Lorenc, Nové město pražské, SNTL, Praha, 1973Zdeněk Wirth, Stará Praha, Nakladatelství J. Otto, Praha 1940K. Domin, V. Vojtíšek, J. Hutter, Karolinum statek národní, Karlova univerzita, Praha, 1934D. Líbal, J. Muk, Staré město pražské, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1996Jaroslav Fragner, náčtrty a plány, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1999Herman Hertzberger, Space and Learning, 010 Publisher, 2008Vitruvius, Deset knih o architektuře, Svoboda, Praha, 1979Josef Havlíček, Návrhy a stavby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1964Silvie Lauder, rozhovor s Martinem Hinoulem, RESPEKT, 2011, ročník XXII - 16 / 17 str. 56 - 61