-'..---'--- -TRtSKY Z nILNY

HERMANKOTRBATRfSKYZDfLNYREZBARE . 5TIti\NABLOK. NakladatelstviBlokvBrne4 TRl bK\" I, \) j j ;,\: Y fU ":I.H.\({ r5 STRANATIllSKY Z DILNYREZB; v_T1USKYZDfLNYREZBAREHERMANKOTRBACo vimotom,jak vznikalo a vznikdfezbdfske dfloBLOKSTRANA 6 TlUSKYZDfLNYREZBAREHerman Kotrba, 1982PhotographyMilos .Budile, 1982;HermanKotrba, 1982Epilogue "Bohumil Samek, 1982TRISKYZuit.xvREZs,\RESneld napomobou tytoY Ik d/ / '/)0/ J',' titsC} Z 1m)! reZfJcZfe' tomu.Czb)! m!czdjCloz)ekzirkel!Jin'f 1'0zh!edcZ 17Zoh! pozncZz)elta vdiit si tvoNveho dtab,kterjJe obrdif u dflech1mzelcd minulosti...7UVODUvodSTRANA 9OVODPadesat rokuuplynuloodlistopadovehodne, kdyjsempoprvevstoupil dodilnysvehomistra, abychseucilkrasnemupovo-. lani, fezbafstvi , ' .Tak jsemse stal elenemdilenskeho kolektivu, ve kteremWdymladyuceii, starsf tovarys i mistr podle svych sil a schopnosti pra-covali na spolecnemdile. Bylo to prostredl, ktere melojeste cosizkouzla stfedoveke prace. Dilna prosycena charakteristickou vunidreva a prachu, naplnena hudbou udeni palice na rukojef dlataa typickym vrzavymzvukem, kterymse ostfi dlata zahryzava dodfeva.Tam [sem se naucil rozeznavatnejenruzne druhy dfeva, jakopfi-[emnou Iipu, tvrdyduba why ofech, ale i vlastnosti kazdehojednotli-veho kusu, apodlevahy, barvyawnepoznavat, zda sehodi propozadovany uce!.Zkusenosrmepoucila, jaknasazovat dlato, kde uderit, anebokdemohusnadneji nekolikakratkymi pfienymi zafezy, tamzase stlaco-vanimrukojeti dlatazapacit atakmalounamahouodstepitvetsi kusmaterialu. Zrucnost a forte! jsem zaplatil nejednou kapkoukrve, kterazbarvila opracovane dfevo.Naucil jsemse cenit lesklou ocel a bfitke ostfi dlata a jadmostdfeva, Propadl jsemkouzluprostredi, kde stoji na polici zaprasenemodely, v koute hruba polena, uprostfed dilny posekana pracovnistolice a na ni rozpracovana socha, silna stipa, na ktere jsou vevelkychplochachahrubyrn dlatemnaznacenybudoudtvarypostavy.Videla wi! jsemod te doby, ze tatoodnoZsocharsketvorby,umelecke zpracovani dreva, uztehdypoprvni sverovevalcezjevneupadajici, jenavyrnfeni ana prstechjednerukybysednes asi dalispocitat ti umelci, ktefi jdtesi oblibili vdecneapoddajnedrevokezteIesneni svych myslenek,Je ale proto opravneny nazor, Ze rezbarsrv! bylondylidovejsisestrouklasicke discipliny, sochafstvi? Pocitame piece drobnezanroveplastikyneznarnychfezbaruegyptskeStarefise, DonatellovuMagda-lenuadreveneskulpturyMooravymezi nejmonumentalnejsi a zaro-veii nejprocitenejsf plody vytvarneho ducha.jednostranny ajistenespravny Moor nafezbafstvi mohl vzniknoutv 19. stoleti, ve kteremvyvrcholilynepffznive faktory, kdypo po-slednim vypetifezbafske rvorbyrokokanastaladeprese, vekterefez-barskeurneni skutecne jenzivofilo. Snadtovyvolalyracionalistickemyslenkoveproudyv druhepolovici 19. stoleti, Mozna, Zeto bylozcasti podmineno znovuobjevenimdosudzasypanehoantickeho sveta,obraznefilologiiafaktickyarcheologii? JakY podilnesedfivejsi Win-ckelmann a senzacni objevy v Pompejich, kde estetove obdivovaliHmskekopie del feckeho sochafstvi? Zcasti a vzdalene na to snad'pusobilo Napoleonovo vojenske dobrodruzstvi v Egypte (v doprovoduarcheologul), kreremupfinesloneuspech, proEvropuvsakobjevnypohled na starou egyptskou kulturu. Anebo to souviselovseobecnesezchudnutimEvropyvdlouhotrvajidvojnoveperiode, zekteresenakonec [edine vyvije1 chladny arozumarsky klasicismus?Snad puso-bilanemenezhoubnenovafalesMkonjunkturafezbafstv], krerana-konecnastala vnejmenevhodnedobe, kdyvreakci naprilisnezdu-STRANA 11STRANA 12 OVODrazneni nepochopene antiky evropsky romantismusobjevil stfedovek?Bylato konjunktura, kdypurismus potfeboval nahradouza odstra-nene barokni zafizeni romanskych a gotickychkostehi "slohoveoltafe,zpovednicea kfizovecesty", jaknabizeji obrazkoveprospektyneko-likavelkovyrobcuse sklady na celemsvete, v Mnichove, Bombajia Filadelfii, Svymzpusobemnapomahalatei ielezniCni a lodni do-pravaumoiiiujici dopravovat na objednavkukaZde mnoasevikarar-skeho mramoru, porfyruz Uralua svedskeiulykamkolivnasvete.Stejnetakzdokonalena technika odlevani a m6dni gaIvanoplastika,napomahajicl vgriinderskemobdobi napliiovat palace zbohatlikuso-chami a hfbitovy(nekdeazdodoes) "honosnymi"bezduchymi porn-niky.. Moznavsechny tytouvedenefakeory spolusepfiCinily0 to, ZesestaIo fezbarstvi "popelkou" vyrvarne kultury, kteni uznavala jen"yslechtilematerialy"mramor, bronzasadru, Ano, sadru, nebolepefeceno plastelina modelafskouhlinu. Vtechtoplastickychmateria-lech tehdypracovali z velke casti umelci, sochafi: ostatni obstaralizrucnffemeslnici , stukatefi, kamenici a dfevafi, ktefi pracovali talCtechnickydokonale, ze jejichvyrobkyreprodukuji Wdytah mode-lovaci spachtle a temer otisky prstumistra.Bylotrebavelkeho preroduvesmyslenf umelcu, abysivzpornnelinapozitek, vyverajici zprimepracev skulptivnimmaterialu, zeza-pasus tvrdouhmotouazuspokojeni z vitezsrvl, Pomaluanejistesevraceli jennekteri kzakladumsamotneskulptivni tvorby, abyvydo-bylivlastnimarukamabezprostrednez mrtvehmotytvary, ktere sivduchupfedstavovali. Abycitlivyrnarukamavedli nastro], kterymodstraiiuji hrubymaterial, aby se nakonec objeviIa ztelesnena mys-lenka osvobozena od zajeti hmoty, FrantisekBilek, Ernst Barlacha Henry Moore svympfikladem ukazuji,zejen tvurci myslenka umel-ce je sila, ktera "zuslechtuje" material.. Behern sve dlouhodobe praxe, vyplnene zeasti rvofivou praci,zcasti restaurovanirnrezbafskychdel od 14. az po 20. stoleti, jsemmel moznost zjistit apoznavatnejen rozdilnyprojevumelce ruznychdob, aletez rozdily ashodne momenty vpostupu rvarovani materialu,tedy v tom, 00 se vseobecne nazyva "teehnikou".Snazil jsemsedopatrat blizsichpoznatkii 0 tomtotematuvlitera-ture, ksvemuzklamani jsemvsaknasel vcelemprebohatemv'Yberupraci, zabyvajlcichse tematikou umeleckounebotechnickousotva ne-kolikzrnek toho, cojsem hledal.Technickadokonalost a trvanlivostvytvorufezbaruminulychdobjedostarecnymdukazern0 tom, zestafi mistri znali aovladali (roz-hodne vicnezsoucasni) zpracovavanematerialy avyrazoveprostfed-ky a dovedli uplatfiovat svoje znalosti na pravern miste.Zfejme vsaknepovaZovali tito poctivi mistfi dlata, na rozdil adzastupcu[inychoboru, za potrebnea prospesnezaznamenavat svojezkusenosti a znalosti, atakjeuchovat propouceni svych nasledov-niku.Pracovni postup skulptivniho umelce je totiz mnohempCimejsiabezpoostfednejsi nel: napnkladpostupmalice anevyiadujezda1ekatak sloiitY pripravny pr:aces jakodilo malice.OVODKrometohojsempoznal zvlastnf zkusenosti, porvrzenezmnohastran,Zei nejpfesnejsi navodyna jakoukolivcinnost, nemluve0 pracia postupu sochare nebo fezbafe, bezpodporyvizualn! zlrosenostia prakticke Cinnosti malokdy mohou vest k llspesnymvjsledkum. Pra-vidlo, zeclovek se chybamiuei, plati tu vicenei jinde. Existuji slovynepopsatelne"fOrtele", [akymi pracujeodbornik, anii si tohojeve-dom. ]soutopronehosamozfejmosei, ktereovsem Casto rozhoduji-elm zpusobem ovliviluji vysledek prace,Praktickeznalosti starychmistrui'e2Jbarunebylyzachycenypisem-ne (vime, zezCasti [sou prostenezaznamenaeelne) aumelci novedobynamzustali taketemeftolikdluzni, Protonenachazimezoborufez-. b ~ f s k e technikyobsimejsi zaznarny, jakeexisruji 0 [inych odveevichIidske prace.Z tohotoduvodu jsem se rozhodlnapsae, co vim 0 tom, jak. vznikaa jak v minulosti vznikalo fezbafskedtlo.Chci zaznamenat vsechno, comi bylov dllenske praxi sdelenomistrem, vse, cojsemziskal vlastni zkusenosti avlastnimi chybami,i to, cojsem sedovedel 0 praci starychfezbafUpozorovanima roz-horemjejich del.STRANA 13CO NAM sovr LITERATURA0 ttEzBA:R.sTvt STRANA , 15Co nam poviliteratura 0 fezbafstviCO NAM rovrLITERATURA0 ltEZBAltSTVt:Zajern spolecnosti jako konzumenta umeni neni vzdy, jakpoznamez mnozstvisoucasnych dokumenni, stejne intenzivni,. nybrZ podleha znacnyrn zmenarn, Produkceje vprime souvis-losti se spotrebou, ktera je nakonec rozhodujicimcinitelem, zvlasrpokud jde 0 umeni vytvarna, Kolisani lze pozorovat mezi [ednotli-vymi oborynejenvdobachneklidnych, aletezvdobachklidu, atoprostez toho duvodu, ze "potreba seobratila na jinepozitkynebozajmy" (K. S. Amerling).Otazkouna tornto rniste ovsemnejsouani tak vnejsi okolnosti,ktere zapficinilyrust nebo pokles urnelecke produkce, aletechnolo-.gicke podminky, ktere ovlivnily podobu dila umelce.Nemuzebyt sporu 0 tom, ze schopnost tvorir neni pfirnozavislanavnejsichokolnostechazejelatentneskrytavclovelrni vdobach,kdypro ruzne prieiny nerna meznost se projevovat. Formy, jak seprojevit, si najde tvurce vzdy, kdykoliv se mu naskytne moznostsvojeschopnosti uplatfiovat. Dokonalost projevujeale uzpfimoza-visla na moznosti pestovat a tfibit formyprojevu. Vtompredevsimlezi rozhodujici faktor, pomoci ktereho muze vytvor umelce dosah-nout vroholu, [ak ostatne uz [asne dokazoval moravskybarokni so-charOndrej Schweigel.I kdyz todnes uz tolikneplati, v dHvejsich dobach, a specialnev rezbarskem urneni, tiroeinitele pusobili v plne mire.Rezbarske umeni, [akuzdrive naznaceno, rostloazanikalo vpod-statesezajrnern vedouci vrstvyspolecnosti, Rezbar a malifv .ackolivjednotlivi mistri byli vAzeni aoteni i panovnikyabyli denyvyssihocechu, pfece nalezel! dostavufemeslnfku. Pokles poptavkypo jejichpraci vyvolaval silnejs! ikonkurencni boj. Zcasti sevzdy v takovernpfipadepokouseli vyfciit problemy omezenimdorostu, pfi dele trva-jici depresi nastal utekod povolani . Nurnost najitdostatecnouobzivuvyvolavalapakautomatickouregulaci poctu .rnist ni . Nedostatekmoe-nostiuplatnenl odradil mladeho chlapce ucitse umeleckernupovolani,ukaz, ktery pozorujeme i v nejnovejsi dobe. Naopak vzriist spole-censkepoptavky vyvolavaCasto' pozoruhodnerychlezrnnozenitvurcu.Nekdyovsernzcelavyjimecne vznikaji "uzkeprofily" tim, zevy-nikajici osobnost nechtene strhne velikou cast vyznamnejsich ukoluna sebe a tim je snizena rnoznost uplatneni pro druhe, zvlast promlade urnelce. Nazorne to ukazuje pfiklad Michelangela, krery sitakna vrcholusve slavy privodil zavist druhyohsocharu:.Kiometohomubyli mladsi [lorenilti socbaii malonakloneni. LevX. totiz zadal . . . ,aby Michelangelo udelal. modely na sochy pro fa-sddu(SanLorenzo) ve velikosti, ve ktere melybyt prouedeny, abyjini mohli podle nich pracooat a taktobybylaprdce diloeukoncena.Michelangelo sek tomunedal pobnout, Onzhotovoval jen malemo-dely, podle nichz byljedine on schopen pracovat. Mladi topovazovaliza umyslnou nepfejicnost. Onzechce vsechnosam vykonat, aby samvsechno vydelal a jim znemoznil, aby se pfiuCili jeho umeni. t