OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184

Toxikologie omamných a psychotropn ích látek

OCH/TOPL 4

RNDr. Tom áš Gucký, Ph.D.ZS 2012/2013

Toxikologie těkavých látek II

Laboratorní diagnostika chronického

abúzu alkoholu.

CDT : Carbohydrate Defficient Transferin

TRANSFERIN:

plazmatický glykoprotein transportující Fe

syntetizován a metabolizován v játrech

molekulová hmotnost 79,750 Da

polypeptidový řetězec s dvěma oligosacharidovými řetězcipřipojených n- glykosidickou vazbou

oligosacharidové řetězce zakončeny kyselinou sialovou

Isoformy transferinu

asialotransferin disialotransferin trisialotransferin

} CDT

Klinický význam vyšetření CDT

samotný alkohol nezpůsobuje nárůst CDT

acetaldehyd snižuje aktivitu enzymů

při denní spotřebě více než 60 g alkoholu během 14 dní

metabolický polo čas – 14 dnůvysoká senzitivita (muži 83%, ženy 60%) p ři specifit ě (muži 97%, ženy 88%)spolu se stanovením GMT, MCV – p řesná diferenciálnídiagnostika

Vyšetření %CDT: falešná pozitivita

• syndrom karbohydrát-deficitních glykoproteinů (CDG I, CDG II)

• primární biliární cirhóza

• autoimunitní hepatitida

• hepatocelulární karcinom

• chronická nebo akutní hepatitida

• genetické varianty transferinu D3

CDT: Možnosti stanovení.

Imunoturbidimetrie:Příprava vzorku:

SPE na iontoměniči,

Imunoturbidimetrické stanovení CDT a celk.transferinu

Výpočet: % CDT = 15,7 x CDT/TT + 0,2

CUT OFF: 3%

HPLC:Příprava vzorku:

Selektivní precipitace proteinů

HPLC analýza, gradient.eluce

CUT OFF: 2,5%

Chromatogramy normálního a

patologického vzorku.

Norm ální sérum Pat ologické sérum

Genetická varianta D3

Norm ální sérum

Gen.varianta D3

Srovnání metod HPLC a IT stanovení%CDT.

Vzorek Imunoturbidimetrie

HPLC

1 4,0 1,61

2 4,2 2,15

3 3,1 1,26

4 3,9 0,81

5 3,6 2,37

6 3,2 1,71

7 2,9 0,49

8 3,1 1,99

Srovnání vybraných analytických

parametrů stanovení %CDT. HPLC vs. IT

Metoda Imunoturbidimetrie

HPLC Imunoturbidimetrie

HPLC

Parametr v šarži kontrolního materiálu

Normálníkontrola

Normálníkontrola

Patologickákontrola

Patologickákontrola

CV (%) 11,86 2,73 9,21 4,45

BIAS (%) 4,29 2,31 3,42 3,51

TEa (%) 28,01 7,76 21,85 12,41

Závěr: Výrazně lepší analytické parametry HPLC metody, výrazná úspora doby přípravy vzorku, minimalizace rizika náhodných chyb při přípravě,minimalizace rizika falešně pozitivních nálezů,ekonomická úspora

Methanol

Mechanismus účinku

• kyselina mravenčí způsobuje acidózu a blokádu oxidačního metabolismu zejména nervových buněk - vazba HCOOH na Fe3+ v enzymech ox. metabolismu, poškození očního nervu

Akutní otrava

• za 1 h po požití zmatenost, ataxie, velmi slabá opilost - účinky methanolu

• za 6 - 30 h symptomy otravy kyselinou mravenčí

– poškození zrakových nervů - pocit mlhy, sněhové vánice, dočasná nebo trvaláslepota

– poškození CNS - parkinsonismus, atetóza, chorea

– GI symptomy - vnitřní krvácení

Specifické antidotum

• ethanol - blokuje ADH, zabraňuje přeměně methanolu na formaldehyd

• Jinak léčba hemodialýzou

Glykoly, ethylenglykol

• Součásti nemrznoucích kapalin, Fridexy – obyvatelstvu dostupné

• Izomery propylenglykolu: méně toxický 1,2-propylenglykol (EKOFRIDEX), toxičtější

1,3-propylenglykol (vytváří kyselinu malonovou) – málo dostupný

• Dávka p. o. rychle vstřebána, rychlá distribuce, eliminace 20% PF močí

•• Metabolismus oxidacMetabolismus oxidacíí::

• ethylenglykol – glykolaldehyd – kys. glykolová – glyoxylová – šťavelová

OH

OH

OH

O

OH

O

OHO

O

OHO

O

OH

OH

Ethylenglykol

•• PPřřííznaky otravy:znaky otravy:• Útlum CNS, euforické opojení, narkotické účinky jako alkohol, později GI potíže, rozvoj

akutního renální selhání• S postupnou tvorbou toxických metabolitů –• s latencí metabolická acidóza, anurie, edém plic a mozku.

•• Terapie Terapie –– co nejdco nejdřřííve po dve po dáávce:vce:• Případné omezení vstřebávání noxy výplachem žaludku• Blokování tvorby toxických metabolitů – podání antidota ethanolu (p. o., i. v.)• monitorovat jeho hladinu 1-2 g/kg, pokud je v krvi zjistilelný EG a k. glykolová• Případná hemodialýza u vážných otrav • Korekce acidózy – natrium bikarbonát infuze

•• LaboratornLaboratorníí diagnostika:diagnostika:• Metabolická acidóza – neprodlenneprodleněě laboratorně ověřit možnost otravy glykolem

Teorie vzniku a typy závislostí

Adiktologie

Ad – dico: přiřknout

Addictus: otrok

Vybrané pojmy:

Craving, tolerance, racionalizace, bagatelizace

Kontrola pití a její ztráta, abstinen ční příznaky

Ranní doušek, ebrieta, palimpsest

Vývoj n ázorů na alkoholismus

MORALISTNÍPŘÍSTUP

MEDICÍNSKÝPŘÍSTUP

BEHAVIORÁLNÍPŘÍSTUP

Benjamin Rusch 1784Definice alkoholismuE.M.Jellinek

Z teorií I.P.Pavlova

Teorie vzniku z ávislostíBiologické teorie:

1979 Feuerlein: genetická teorie

Studium dědičnosti závislostí – rozporuplné výsledky, děti alkoholiků žijící v přirozeném prostředí vs. Děti alkoholiků z dětských domovů(otec – syn 29%, otec – syn – bratr 46%, matka – syn 6%)

Studium chování krys

Enzymové teorie: π – ADH

Dopamin-endorfinová teorie: tetraizochinolinové alkaloidy vytěsňují endorfiny

Teorie vzniku z ávislostíNeurobiologické - sociologické teorie:

1946 Bales: definice přístupu společnosti ke konzumaci alkoholu

- Abstinentní společnosti- Rituální konzumace

- Konviviální: pití odráží solidaritu a upevňuje společenské vztahy

- Utilitární: konzumace slouží uvolnění jedince a osobnímu uspokojeníDistribuce spotřeby alkoholu: log-normální (10% konzumentů spotřebuje 50%

celk.množství)

Bútora 1988: jasně prokázaná korelace mezi množstvím spotř.alkoholu/hlavu a rozšířením alkoholové závislosti

Teorie vzniku z ávislostíPsychologické teorie:

- Teorie redukce tenze

- Teorie inklinace k moci- Behaviorální psychologie, teorie učení

INTERVENUJÍCÍ PROMĚNNÉ FAKTORY

Klasické podmi ňování

Operativní podmi ňování

Učení nápodobou

FARMAKOLOGICKÝ STAV ORGANISMUENVIROMENTÁLNÍ PROVOKUJÍCÍPODNĚT

Typy abúzu alkoholu dle Jellineka

α: osoby s nevyváženou psychikou, řeší pitím vnitřní konfliktynebývá progrese nebo při významném zhoršení intervenujících faktorů

β: osoby s vysokou sociální konformitou, o samotě obvykle nepijí, riziko rozvojezávislosti velmi malé

γ: tzv. ANGLOSASKÉ PITÍ, nejčastější typ progredující závislosti na alkoholu,vyvíjí se při společném pití

δ: samotářské pití, často skryté až do pozdních stádií závislosti a poškozeníorganismu, typické spíše pro ženy

ε: epizodické pití, tahy, kvartální pití, často vazba na larvovanou psychózu

Stádia alkoholismu

I. PREALKOHOLICKÉ STÁDIUM

II. PRODROMÁLNÍ (VAROVNÉ STÁDIUM): objevují se palimpsesty, zvyšuje se tolerance, kontrola pití je přítomná, rozvoj obranných mechanismů

III. ROZHODNÉ STÁDIUM: tolerance nadále stoupá, na kocovinu reaguje nechutí k alkoholu, abstinence možná až v řádu týdnů, ztráta smyslu pro realitu, ublíženost, ztráta kontroly nad drogou, primární životní aktivitou je získat drogu (alkohol)

IV. TERMINÁLNÍ STÁDIUM: morální a osobnostní degradace, tolerance může klesat vlivem jaterního poškození, alkoholické psychózy, ranní doušky, tahy

Alkoholické duševní poruchy

DELIRIUM TREMENS – příčinou je převážně otok mozku, v prodormálním stadiu

poruchy spánku, třes, pocení, nechutenství (jako chřipka), event.až záchvat GM

Psychické příznaky: porucha orientace v prostoru a čase, vidiny (hmyz, oheň)

Trvání: 2-5 dní

Úmrtnost: neléčené cca 30%, léčené cca 2%

ALKOHOLOVÁ HALUCINÓZA

ALKOHOLOVÁ PARANOIDNÍ PSYCHÓZA

KORSAKOVOVA PSYCHÓZA

Základy řízení jakosti v klinických laboratořích

Nároky na klinickou laboratoř.

Produkce přesných a správných výsledků v čase adekvátním pro terapeutický zásah indikujícího lékaře.

požadavky statimové, nestatimové, TAT – turn around time.

Ekonomický chod: plynulost, kapacita, automatizace.

Řízení jakosti: IQC, EQC, dostatečný počet analýz určitého typu za jednotku času, kvalitní interpretace, systematická inovace, edukace pracovníků.

Trendy v laboratorních vyšetřovacích metodách:

CENTRALIZACE, KONSOLIDACE, POCT analyzátory

Kvalita laboratorního výsledku

LABORATORNÍVÝSLEDEK

PŘESNÝ ASPRÁVNÝ

PŘESNÝ ALENESPRÁVNÝ

NEPŘESNÝ ANESPRÁVNÝ

NEPŘESNÝ ALESPRÁVNÝ

Přesnost laboratorní metody

Míra shody mezi výsledky získanými opakovanou analýzou.

Opakovatelnost (repeatability) – přesnost v sérii.

Reprodukovatelnost (reproducibility) – přesnost v čase (mezi sériemi).

Mezilaboratorní reprodukovatelnost.

Míra přesnosti:

Směrodatná odchylka s

s

VARIAČNÍ KOEFICIENT: CV = ------ . 100 (%)

x

Správnost (pravdivost) laboratornímetody

Těsnost souhlasu mezi průměrnou hodnotou x a referenční (dohodnutou) hodnotou x0.

Míra pravdivosti: BIAS (vychýlení)

x – x0

Bias = ---------- . 100 (%)

x0

Chyba systematická

Chyba náhodná

Celková analytická chyba

TEa = 1,96 . s + bias (95% int.spolehlivosti)

Nejistota měření, kombinovaná nejistota měření

Návaznost (traceability) a referenční materiály

- primární ref.materiály

- sekundární (certifikované) ref.materiály

IVD-CE VÝROBKY

VYVINUTÍ, RESP.PŘEVZETÍVHODNÉ ANALYTICKÉ METODY,VALIDACE S VYUŽITÍM (C)RM

VALIDOVANÁ INSTRUMENTACE

KALIBRA ČNÍA KONTROLNÍ MATERIÁL

ZAJIŠTĚNÍ ZDROJE BM(nap ř. SÉRA)ZAJIŠTĚNÍ KONTROLY NEINFEKČNOSTI BMLYOFILIZÁTORVHODNÝ CRM K ZAJIŠTĚNÍ

METROLOGICKÉ NÁVAZNOSTI

ZAJIŠTĚNÍ VSTUPNÍ KONTROLYSTANDARDŮ A POMOCNÝCH CHEMIKÁLIÍ

CERTIFIKOVANÁ VÁHOVNAREAGENCIE

Vývoj IVD -CE produkt ů

ZAJIŠTĚNÍ VÝSTUPNÍ KONTROLY KONTROLA ANALYTICKÝCH ZNAK Ů REAGENCIÍEKONOMICKY VÝHODNÝ ZDROJ REAGENCIÍ

KOMPLETACE KITŮSTÁČÍRNASKLADOVÉ PROSTORYOBALOVÝ MATERIÁL

DOKUMENTACE VP CERTIFIKACE

Validace a verifikace lab.metod

VALIDACE – proces dokazování, že metoda vykazuje vlastnosti, jež jsou k danému použití požadovány.

Rozsah validace v KB:

opakovatelnost a reprodukovatelnost na min.2 hladinách (normální a patologická)

pracovní rozsah

meze detekce a stanovitelnosti

ověření interferencí

VERIFIKACE – zkrácená validace v případě IVD CE výrobku, ověření, že validační údaje výrobce platí v konkrétních podmínkách

Interní a externí kontrola kvality

IQC: min v každé sérii měření, jasné nastavení pravidel (např.za jakých okolností je nutné provést kalibraci, revalidaci atd.)

Westgardova pravidla

EQC: různé mezinárodní organizace Randox – Riqas, DGKL e.V., Instand e.V.

v ČR – SEKK (Systém externí kontroly kvality)