1y texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty ttexty texty texty texty texty texty texty t textyxty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty txty texty texty texty texty texty texty texty ty texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty ttexty texty texty texty texty texty texty t textyxty texty texty texty texty texty texty tex

slo 33jaro 2004

2vodnk:vodnk:vodnk:vodnk:vodnk:

Letn dopis na zimn Bystiku IIILetn dopis na zimn Bystiku IIILetn dopis na zimn Bystiku IIILetn dopis na zimn Bystiku IIILetn dopis na zimn Bystiku IIIPablo,vypiv ti tvrt lahve mendozskho tin

to! jako bych si erven baret nasadil na hlavu, eeno s bsnkem. A vyrazil kortzarovatulicemi a k ece, k t hlinovat vod, co se uzanedlouho vleje do ocenu a ocen do n. Trochu slan, trochu sladk. Zelen vrbiky a takov vlnobit! Tu bukinisti vystavuj lkav hbety,tu kavrnci obadn spoutj prastar pstroje prskajc pru, tu tlust kocoui podimuj narecoletskch hrobkch slavnch porteos. Tuodvahu mt vydat se jako kdysi oni na velkpacr, za nov prh. A teba ve vraednmChacu vyszet bavlnk. Naedit slovanskou krevcesmnou, co probouz dobr sly. Mat.

Kdybych to uml, Pablo, napsal bych romn nebo namaloval obraz, Pijk mat by sejmenoval. Ten nejobyejnj pbh by to byl:star mu na zpra venkovskho staven, kamse vejdou parnky a vlaky, oceny, pout, krlovsk vinohrad, bn kostel i pec na chleba...Kaktus kandelbr a vhled na barevnou hradbupoho.

Andy! Vysoko pod sluncem hledal jsem ivot, kamenem hrl na kmen, petrofon zvoniladunl, drolil se a utpoval, a se z hory vylhlnek. Pedstav si ty miliony let a kus skly,kterou kdysi proudila hork krev. Kdy pak titisce metr nad hladinou vleze do sirn lznanech se lechtat smradlavmi bublinami, jeti hej a hn pomysl i na to, e nemus bt zlstt se amonitem. Teba pro radost dt, co sit vydloubnou z balvanu. Tepl vtr echr kondorm kdla, v ledovci to vre, jak se hora protahuje a roste.

Pablo, v, chtl bych vdt, pro pod platNerudovo esk: Kdykoli jsem se z ciziny dovlasti vracel a piblioval se k matice Praze,bylo mi vdy nesmrn kruno u srdce jakobych ml odvrhnout vechnu pjemnost ivotaa vkroit do ernho, kalnho moe, jako bychopoutl okruh volnho mylen a vstupoval dokruh nsiln zkivench, kde kad slovo le,kad pohled mysln urka.

ekl bys: pzniv vtry, a on pitom stajen dobr vzduch! Vivir! Contar!?

Poslm zvj pozdrav.Ren

(Buenos Aires, La Plata, bezen 2004)

3ObsahObsahObsahObsahObsah:

vodnkRen Kok:Ren Kok:Ren Kok:Ren Kok:Ren Kok: Letn dopis na zimnLetn dopis na zimnLetn dopis na zimnLetn dopis na zimnLetn dopis na zimnBystiku III___2Bystiku III___2Bystiku III___2Bystiku III___2Bystiku III___2

poeziePetr MotlPetr MotlPetr MotlPetr MotlPetr Motl: ***___8_9___8_9___8_9___8_9___8_9Jakub GrombJakub GrombJakub GrombJakub GrombJakub Gromb: ***___15___15___15___15___15Tom T. KsTom T. KsTom T. KsTom T. KsTom T. Ks: ***___24___24___24___24___24

przaPeter GettingPeter GettingPeter GettingPeter GettingPeter Getting: Zimn samota___4_6___4_6___4_6___4_6___4_6Petr HrukaPetr HrukaPetr HrukaPetr HrukaPetr Hruka: bes___6_7___6_7___6_7___6_7___6_7Jan PavelJan PavelJan PavelJan PavelJan Pavel: Otec a syn___10_11___10_11___10_11___10_11___10_11

pekladMieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw Wojtasik: ***___20_21___20_21___20_21___20_21___20_21

comicsMichal JareMichal JareMichal JareMichal JareMichal Jare: ___16_17___16_17___16_17___16_17___16_17

z archivuFerda ilinsk:___18_19Ferda ilinsk:___18_19Ferda ilinsk:___18_19Ferda ilinsk:___18_19Ferda ilinsk:___18_19

rozhovorDalibor Malina:Dalibor Malina:Dalibor Malina:Dalibor Malina:Dalibor Malina: Rozhovor s divadelnmreisrem J. A. Pitnskm___20_23___20_23___20_23___20_23___20_23

jen takJakub ChrobkJakub ChrobkJakub ChrobkJakub ChrobkJakub Chrobk: ___22_23___22_23___22_23___22_23___22_23

recenzeDalibor MalinaDalibor MalinaDalibor MalinaDalibor MalinaDalibor Malina: Nvrat male VladimraFuky pes Valasko___24_25___24_25___24_25___24_25___24_25Jan JlekJan JlekJan JlekJan JlekJan Jlek: Nomen omen___26_29___26_29___26_29___26_29___26_29Mojmr TrvnekMojmr TrvnekMojmr TrvnekMojmr TrvnekMojmr Trvnek: Posledndopis___29_31___29_31___29_31___29_31___29_31

TEXTYTEXTYTEXTYTEXTYTEXTY, literrn tvrtletnk, slo 33, ronk IX.,fredaktor: Pavel Kotrla, vydavatel: Knihkupectv Malina,redakce: Ji Hrabal, Jakub Chrobk, Ren Kok, DaliborMalina, Milan Orlek, Martin kabraha; registrace MK R E13264, internetov adresa: http://www.inext.cz/textyhttp://www.inext.cz/textyhttp://www.inext.cz/textyhttp://www.inext.cz/textyhttp://www.inext.cz/texty

Kontaktn adresy:Kontaktn adresy:Kontaktn adresy:Kontaktn adresy:Kontaktn adresy:

Pavel KotrlaBystika 267756 24tel.: 571 443 567pkotrla@atlas.cz

Knihkupectv MalinaDoln nmst 344755 01 Vsetntel.: 571 419 531knihkup@vsnet.cz

4Z I M N S A M O T AZ I M N S A M O T AZ I M N S A M O T AZ I M N S A M O T AZ I M N S A M O T AP e t e r G e t t i n g

Bola to dlh zima. Au na jej zaiatku,po tom, o sa jej vkrtkom ase prihodiloviacero neprjemnost, ktor jej vak nemalkto dosvedi, prila Larisia na to, e by nasvoje veern prechdzky mestom nemalachodi sama. i to u bolo dajak slovn, iin obaovanie, i ete alie neprjemnosti, iba tuen od postv vpriahlch ulikch,zktorch bolo vere vidie len tmav uhbav siluety, mohlo s napokon aj oobyajnoplechnutie automobilom, priebeh celej vecimal podobn scenr: ke sa ocitla tvrouvtvr pomysleniu, e on zleitosvmysle potresta i aspo pokarha vinnka zahlsi, narazila zakadm na obavu, ejej iados zostane nevypout, neprijat,odmietnut. iadne ochrann spreje ani sla tiesovch liniek by jej vtom nepomohli.Zadovila si teda to, oho neprtomnos takdrazne vtch okamihoch pociovala zadovila si svedka. Mohla to tak pokojnenazva. Svedka. Ve ni in, ako ete jedenpr o, ete jeden pr u, ktor prpadneniekedy vbudcnosti dosved to, o povie,nepotrebovala. Prve na tom toti zakadm lebo nezostalo len pri pomyslen, neskrdolo aj na iny zakadm jej snaha dovola sa spravodlivosti stroskotala; na tom, enemala po svojom boku nikoho, okom by simohla by celkom ist, e bude nielen sprevdza kad jej krok, ale e predovetkmneskr na prslunch miestach podoprie jejslov shlasom.

Dovtedy chodila Larisia vdy sama.Odvtedy zaali chodi Larisie dve. Odvtedychodili spolu.

Svoj npad povaovala za vydaren.Druh Larisia nikdy nehovorila viac, ne bolotreba, aodpovedala len vtedy, ke jej bolapoloen otzka. Druh Larisia chodievalaveda prvej Larisie apodobali sa na seba akodvojiky. Obas zali do galrie alebo len takkstarmu cintornu ali poveda jeho vysokch mrov, povali vietor zachytenvkorunch stromov. Druh Larisia bol proste dobr svedok.

Prv nedorozumenie nastalo vtedy, keraz chcela oklama samu seba. Znie to trocha hlpo, poveda, e klamala samu seba,zva lo predsa iba opletky; pri tej prlei

5tosti vak postrehla, e to rob astejie, akosa nazdvala. Naprklad pri tom peknomkostme vobchodnom dome. Bol to posledn kus. Cel as sa presviedala, e tchniekoko centimetrov vpse, o jej chbalo,nazbiera prv ne skon zima; a vtedy sikostm predsa obleie, bol to toti jarn kostm; nevhajc preto, kpila si ho; no druhLarisia nezabudla vtedy sucho podotkn,o si otom mysl ona, aete to sene zhrn svojm krtkym Nie. Aprv Larisiavedela, e je to pravda. Nikdy doposia sa jejto nepodarilo, nech sa oto akokovek penlivo pokala, nikdy tch nedosiahnutench,inokedy tak niotnch osem centimetrovnezska, na takto, i in vznamnejiu zmenu mala u aj privea rokov preo by sa jejto vlastne malo podari prve teraz? Bolavdy tak chuduk... I vpleciach bola takzka, tluk ako dievatko, plecia akobyani nemala. Atie ju zabolelo, e ten kostmzostane visie vskrini daromne. Bol to pekn kostm snorkou ako doplnkom.

Alebo ke pri nhodnom stretnut so starou znmou odpovedala na pozvanie na nvtevu Isto, adruh Larisia to opravila naMono; ake vasopiseckch testoch zakrkovala pri neprjemnch otzkach Mono, druh Larisia to zasa prepsala na Isto.Strpovalo jej to ivot. Ke stla pred zrkadlom anaklonila sa bliie, hne sa tam vynoril tie Larisie . 2. Namiesto slov Veivot ete nekon... si zaala druh Larisiapri znmom lgri zrdia pospevova Prve teraz je na konci... prve teraz na konci..., aako pomten vla sa srozpaenmirukami premvala izbami. Ke sa vyspalasFrederikom, povedala jej, e sa nemuselatak pretvarova, vkriky, stony, zastieranieodporu kejakultu apachu potu aaj omusistrane cudziemu, o sa nezmyje pod sprchou. Vdy, ke druh Larisia vyslovila svoje stroh Nie asvoje Nikdy, bolo to,akoby sa jej dotkla adov dla.

A toto boli len prv nedorozumenia. Zanimi ich nasledovalo viac, stle, stle viac,privea nedorozumen na vyrovnan vzah;aako sa prvej Larisii videlo, druh Larisiaztchto zvd nevyla napokon nikdy akoporazen. asom sa to ete zhorilo.

Ke sa teda druhej Larisie zbavila boloto vnoci, vtme, spravila to vjej vlastnejposteli, vankom, nikto ni nepoul, tro

6P E T R H R U K AP E T R H R U K AP E T R H R U K AP E T R H R U K AP E T R H R U K A

B E S B E S B E S B E S B E S

Za tvrt: Pamatuj na den odpoinku, abysjej svtil. Ale kdy jsme si naposled odpoinuli;skuten odpoinuli Ve svm stehu a odhodln zskat pro ivot zakzku, kter by mudodala dstojnou sobstanost a konen smysl. Tak stran unaveni svrme opradla veernch idl rukama sblmi klouby, pedklonnijako vhdce nebo ve vtru namhme oiahlavu a srdce voekvn vc ptch. Takunaveni a ohroeni svrme sv poven a svprva. A i vnoci ta hrozn prce sn, jsouli tovbec jet sny, takov ty horen chvaty,snimi se sname zavzat stle se zamodrchvajc tkaniky bot nebo dt do kabely nkolik poslednch, zoufale se rozutkvajcch vc.

Dnes bude bes, svtek obleen. Vezmisi ty aty, kter tolik pipomnaj botanick zahrady vKew, kde jsme nikdy nebyli. Nebudu sedvat, a si je bude zkouet, natoen profilemknejvtmu zrcadlu vdom.

Bude bes, svtek svtla. Sobotn lampy vis nad nmi. Nechej je hoet i dopoledne, pro lehk trnut ztoho pltvn.

cha sa jej uavilo. Ete tej noci odniesla telona kraj leska, kde ho u alie rno prikrylnov istobiely sneh. Ode neskr si odrazu na nieo spomenula, kostm mlky zvesila zveiaka, vrtila sa tam, opatrne odhrabala sneh, kostmom odela nah biele telo(o nelo ahko, stuhnut dy sa vzpieralipohybom) apotom na t nevzhadn kpkupred sebou znova navila sneh. Ke stmskonila, odchdzajc si vimla, e sa jejnepodarilo upravi vetko tak, ako bolo predtm, skrehnutmi rukami nahrnula akosiprivea snehu, to miesto vyzeralo teraz akohrob.

(1999)

Peter GettingPeter GettingPeter GettingPeter GettingPeter Getting (1975) publicista na volnnoze (redaktor ilinskch novn). Publikuje recenze a vlastn prce (RAK, Romboid, Dotyky, Knin revue a Ps vno. V roce 2003zskal v souti Jakove Kysuce povdkouEpizda so zlm koncom, stredom, zaiatkom prvn cenu.

7Bude bes, idovsk svtek danch vc.Zapovd se obdlvn pdy, stavba dom, prce ve dev i vkovech, penen bemen. Polo zavazadla, nebo i cestovn se zapovd.Zstanem prost tady. Zapovd se psan Ve,co by vedlo kvytven novch vc, se dneszapovd.

Nebo dalch vc neteba. Svt je ji hotov jenom jsme si toho dosud nestaili vimnout,pro sam svrn zakzek a poven a prva.Ve potebn a krsn by tady nkde ji mlobt, knalezen ve vratkch domech, slovech,odrazech vodn hladiny. Vechno u je.Avtomhle skutenm spoinut nechej poloitm ruce na sv, protoe bude bes a i rozdlvn ohn se zapovd.

V K U C H Y N IV K U C H Y N IV K U C H Y N IV K U C H Y N IV K U C H Y N I

Vjeli bychom do tmylut vtve neszench javorsahaly by hrabivpo autuNkde na krajibyla by tam pomran kapleale nemusela by btani ten vyhozen plech detnemuselo by tam bt nicVystoupili bychomstli vedle sebezase tak bezradn a pevnve svetrech a ve svtlechndhern kou od stTeprve pakbych seel dolpeptat se na cestu

Petr Hruka Petr Hruka Petr Hruka Petr Hruka Petr Hruka (1964) narozen v Ostrav.Vydal bsnick sbrky Obvac nepokoje(1995), Msce (1998), Vdycky se ty dveezavraly (2002).

8P E T R M O T LP E T R M O T LP E T R M O T LP E T R M O T LP E T R M O T L

D O P I SD O P I SD O P I SD O P I SD O P I S

v zavranch dvech uvzne lskov oechoi se polekaja jejich mokr popel potrh dopisprv vytaen ze schrnky

prsvitka vrby za oknemstbrn svtlo ve kterm u neum lht

D V H R A D YD V H R A D YD V H R A D YD V H R A D YD V H R A D Y

v rannm slunci chest kosi v list

pruhy mlhy: aluzie ped strnve kter se oteve bukov okno

obl jinovatkou pokryt kemenna ulovm meznkutubus metra za dolmspn dv ed tla sdlit

pky spadan jablkahnilobn vn poznn ve zkehlm sadu

Z T R A C E N K L V E S YZ T R A C E N K L V E S YZ T R A C E N K L V E S YZ T R A C E N K L V E S YZ T R A C E N K L V E S Y

znmky z oblky se pokldaj na stlcizozemsk princezny obrouben

palikovanmi krajkami

vz se senem kolb vandrkyjitrnice kole a skka vlky za kopcem

elektrick piano kter zstalo na zastvcezn v kousku prv vyfouknutho skla:klub Modr ipka zakreslen rozpjejcmi se

psmenydo seitu Jilsk ulice mokr do Vnoc

K A T A N YK A T A N YK A T A N YK A T A N YK A T A N Y

vtr posunuje po rybnkudo loky stoen list

katany se nahbaj pes zbradltla pes vni noci

9Z Z Z Z Z

doke vidt dovnit vc: hnedale zstv ti po nich jen przdn dlakter sp s km se j zamane

dv se co dlaj jins tm co u dvno vln v kosatcch

a chladn nehybntak jako ern jezero s raelinou pod atypod jeho hladinou spat pl tsta pl mrtv ryby: na prhledn papr

vybledl

P O Z P T K UP O Z P T K UP O Z P T K UP O Z P T K UP O Z P T K U

kdla kavky jsou v okumokr snh v peinch

dvee maringotky se zhoupnou ve vtruzatpyt se

sen

P O K L A DP O K L A DP O K L A DP O K L A DP O K L A D

poklad kter hled le domav almae se kterou sp pracha pavouk souk jej nit

tieotevi dvkaani nedchej

Vendrysk poetick magazin

Vojtch Kuera, Kosmkova 21,615 00 Brno idenice

adalbert.weles@centrum.czhttp://www.weles.cz

Petr MotlPetr MotlPetr MotlPetr MotlPetr Motl (1964) bsnk (nap. sb. lenFridrich), vydavatel asopis (nap. Modrkvt), organiztor literrnch veer.

10

J A N P A V E LJ A N P A V E LJ A N P A V E LJ A N P A V E LJ A N P A V E L

Otec a syn

I.Otec ponese v nru dt. Hrd s nm bude

kret ospalou krajinou. Pjde zdnliv klidnma vyrovnanm krokem. Smen a s pchoupohldne na dt zamilovanma oima, kter sei pese vechno lskypln usmj. Z peinek sesem tam ozve krtk pobreknut, ale jinak nic.dn vytrval pl osielho dtte.

II.Dv postavy na hol plni. Vt pjde t

kopdnm krokem unavenho mue a menbude vedle n cupitat drobnmi krky mldte.Jen dv postavy v celm okol, kter pohlt tivticho. Pjdou vedle sebe mlky, protoe u budou dlouhou dobu na cest.

III.Otec a syn. Pjdou dl a dl, a se ped nimi

oteve nekonen bl pl.Tak a co te? zept se syn. A co potom?Pjdeme asi dl a dl, odpov otec.A syn vezme po chvli vhajcho otce za

ruku a udl rozhodn krok. Ve snhu se objevprvn stopa.

IV.Jakmile otec a syn zastav uprosted neko

nen bl pln, syn se podv na otce a povd:

Je mi zima.J vm, ekne otec smutn a naposledy

se podv na stopy za nimi. Tudy cesta nikdynevedla.

J vm, prohls syn, ani by se naposledy podval na stopy za nimi. Za chvli zanesnit.

Za chvli zane snit.

V.Padne facka. Do okolnho ticha se ezav

zakousne ostr pl. Syn schov tv do dlan.Jeho bolest bude paliv a zahnzd se hlubokouvnit. Poct vztek a zrove strach, protoenebude vdt, jestli jet nkdy nalezne toliksly, aby se podval otci zpma do o. Zamraen postava vedle syna se najednou oto, aby jnebylo vidt do tve a ute si oi do rukvupromrzlho kabtu.

11

VI.Mm ze, pomysl si otec.Mm hlad, napadne syna.Ale nahlas nic neeknou. Budou se bt. Bu

dou se bt piznat jakoukoli slabost. Budou sebt piznat jakoukoli slabost, kter by je mohlajet vce odcizit. Ale oba v tu chvli pochop, emaj peci jen nco spolenho.

VII.Dv postavy tie stoj. Ped nimi cosi blho

tm splv spln. Mkk hebkost z tohovyzauje a hlad po tle i dui. Otec i syn na tochvli hled. Otec trochu neastn. A syn skrzesvoji dtskou naivitu zane vit, e u nebudesotcem tolik sm.

VIII.Otec ponese v nru dt. Hrd a vzpme

n bude kret ospalou krajinou. Pjde zdnlivklidnm a vyrovnanm krokem. S pchou pohldne na dt zamilovanma oima, kter selskypln usmj. Z peinek se sem tam ozvekrtk pobreknut, ale jinak nic. dn vytrvalpl osielho dtte. Zato starmu synovi budenjak do ple.

IX.Otec i oba synov pjdou dl a dl, a se

ped nimi oteve nekonen bl pl.Co ns tam asi ek? zept se mlad

syn.Nevm, ekne star.Vak uvidme, pronese otec, vezme syny

za ruce a rychle udl prvn krok.

Upocenou krajinouUpocenou krajinouUpocenou krajinouUpocenou krajinouUpocenou krajinoukik havran nahn hrzudtem apitom je tak mlo asuA pitom je tak mlodtem

Zernal bobule bezuZernal bobule bezuZernal bobule bezuZernal bobule bezuZernal bobule bezuse naklnj k zemiTepot se tsena storuk nebi

12

SM JSEM PECE OCHOTNK!SM JSEM KNIHOVNK, NYN

TAKKAJC REISRNA POSTUPU!

(Rozhovor s divadelnm reisremJ. A. Pitnskm)

Jan Antonn Pitnsk je originln umlecapozoruhodn lovk. Vechno dl se zaujetm a je to vidt na nm, i na tom, co dl. Zaujetje ptomno v tom, jak hovo, jak poslouch, jak siprohl a vybr knky. A u tto innosti jsme sepoznali. Spe on poznal mne, protoe j jsem hoznal u dvno pedtm. Pak jsem se mu, eenoupmn, vnutil a poprosil ho o pr odpovd proTexty. Poslal jsem mu otzky a on mi brzy odpovdl. Po jejich peten jsem si uvdomil, e divadelnkem, ale v tom horm slova smyslu, jsemj. Vystavl jsem svmi otzkami njakou podivnou scnu, trochu umlou, kter by pinejlepmmohla patit k jin he. Natst to, co se v kulisch dje, je iv a zajmav. Nechal jsem protovechno tak.

V nkolika pedelch slech Text se v rozhovorech pedstavily vznamn osobnosti: Janulk, vydavatel Britskch list, filozof VclavBlohradsk, reisr Radovan Lipus, a mohli bychom uvdt osobnosti dal. U vech mla amv jejich ivotech velk vznam literatura. Ikdyse j teba profesn nevnuj, ovlivnila a ovlivujejejich vnmn svta, hloubku proitk, vybz jekcestm do oblast, kter by bez n mon aniobjeveny nebyly. Ve vaem ivot knky svouroli sehrly i profesn. Jakou roli v nm a ve vadivadeln praxi hraje literatura dnes? A co vszaujalo ze souasn esk literrn tvorby?

Souasnou literaturu vcemn sleduji pravideln, skrze Tvar, skrze pravidelnou ast svouv knihkupectvch, skrze sv kamardy v brnnskch nakladatelstvch...Mj zjem je ohniv vcemn, straliv, poutajc a veobjmajc, protoe to mm velmi rd, a taky jist i hltav, abychnezapomnl na dobr slovo vyjadujc mjvztah...Kdysi ml jsem takovou trojtylenku,vdy jsem odpovdal na podobnou otzku slovy:Micka, Kahuda, Kotko, a troku pedskokanem byl Kremlika Vt... te u ale je to troku jin,v posledn dob jsem si zamiloval posledn sbrkuPavla Petra a chvilky z knihy Rudenkov Noci,noci kup. Vdy se v tch vtech rozhorlm, e sinevzpomenu na dal zitky a vdy se mi tyvty protiv v tom, jak mne lk prv jen vypotvn krsnch vc, ale jsem na to pli zbrkl...Nu, jsem tedy rd, e jsem ekl aspo nco.

13

Literatura nem jen svou reprezentativn tv,iniciativn a ochotn, nkdy a navn a jednotvrn zaznamenvanou rozmanitmi mdii. Djese i v nich patrech. Svd o tom napkladnae Texty. Jak se na toto dn dvte a co meliteratue dnes, kdy to, co nen mediln reflektovno, jako by nebylo, pinst?

Jakpak, prosm vs, ni patra? Boku, jakpak ovem, jak pravte, ni patra? Toj vbec, pranic ale, neuznvm. J vtinouvykouzlil jsem nejhez vci prv z tchto pater, viz. oddl ve Zvuku, jak jsou tam ty zznamylid z venkova, z dob byvch...Vdy toto m lovk nejradi, ty listy gymnazijn, listy spolku ptel, regionln tisky, jednodenky pan Vikingov... Nebo lpje tot prv ni patro,ne?

V poslednch letech se zd, e zjem o divadlo roste. S tm kontrastuje fakt, o kterm sehodn mluv, e chyb pvodn dramatick tvorba. Dramatiky jako by zastupovali reisi. Pohybuj se vce i mn suvernn v osvdenchdramatickch pedlohch, akcentuj pi pravtextu a pi inscenovn tu i onu jejich vznamovou rovinu a to nkdy a natolik, e pvodn textse ztrc za osobnost inscentor a jako by mlfunkci jenom motivan, inspirativn. Reisr znsobuje svou roli tvrce, vn partner v dialoguspotebnou autoritou, autor, jako by odchzel.Je tato situace normln?

To se prv te vyjasuje, ono to u pichz,protoe autor je poehnan, a dobrch autor...Te se najednou inscenuj souasn zahranintexty, nejvc asi Irov, Maai, Angliani... Divcinebyli na to zvykl, brali to jako njak vstelky,mli k souasnmu textu nedvru, ale to je natst pry, pece i v Nrodnm divadle kdysi vcnebval te takov dramatika pevauje...Ktm eskm t se za chvli dojde. Problmvidm v takov dosti kuriosn vci toti e senehraj hry autor generace ne tak dvn, totinikde se nedvaj Topol, nikde Uhde, Steigerwald,nikde Ma, nikde Karva, mlo Smoka, autorte zralch, te jaksi klasickch... Tak asi lidi mate,kdy nehraje se klasika, tak nen dobr chodit namlad. No a to se za chvli zmn.

Patte k reisrm, kte spontnn vyvolvaj pozornost divk a kritiky originalitou inscenanch postup, otevenost vkladu dramatickho textu a bohatstvm asociac, kter v jehojevitn interpretaci uplatujete. Nyn, kdy tentorozhovor vedeme, se pipravujete na inscenovn Stroupenickho Naich furiant v Nrodnm

14

divadle v Praze. Ovlivuj vae inscenan zmry v Nrodnm divadle i jin okolnosti ne istdivadeln? Mm na mysli hlavn ty, kter souvisej se symbolikou Zlat kapliky a pecitlivloststi divck obce a kritik na to, co a jak se v nhraje? Nebo k prci pistupujete stejn nespoutan jako teba ve Zln nebo v Uherskm Hraditi?

Ano, snam se, jak pravte, bti nespoutankdekoliv, ale je pravdou, e v Nrodnm je to oncot, pravdpodobn vinou samotnch reisr, e nesamozejm vplouvaj do nesamozejmho prosted, nejist, pli pipraven, pli snaiv, nelehkonoz... (To o sob nyn mluvm, to jjsem trapn pipraven, to j jen jsem tak trapnsnaivcem...) Ale prce nakonec je to stejn tk jako kdekoliv jinde, ili kdekoliv jinde je to stejntak tk jako v tom Nrodnm, v t kaplice.

Vsetnsk Divadlo v Lidovm dom uvedlonedvno vai hru z r.1988 Matka. Jak se vm veVsetn lbilo? A jak se dvte na prci tch, kterjsme zvykl oznaovat za tzv.divadeln ochotnky? K zkladn motivaci nkdejch ochotnk, tjseberalizaci a chuti zprostedkovvat kulturn hodnoty mimo velk mstsk centra, v em bylomnoho obrozeneckho, te zeteln pibylo nconavc, co obohacuje dramatick umn obecnaspojuje amatry s profesionlnm divadlemmnohem podstatnji ne dv. Ctte pozici tohototypu divadla podobn? Pokud ano, m je zpsobena tato zmna?

Sm jsem pece ochotnk! Sm jsem knihovnk, nyn takkajc reisr na postupu, vyslouilec divadelnch ji dvno foen! Ve vskutkupodn, myslm, zrodilo se na jevitch ochotnickch, od Peka, Marvana, Hrunskch a pochlapce z divadla Beruka teba. Co k tomu vceci? Tam teprve jsou slyet ta mal tempa, neslyiteln nikdy, a pece drobn, skuten tempa neho skuten pvodnho, neho skuten konajcho, konavho, dlnho, nic a jet mnokzalho, vroucho.

Otzky J. A. Pitnskmu poloil Dalibor Malina

Jan Antonn Pitnsk Jan Antonn Pitnsk Jan Antonn Pitnsk Jan Antonn Pitnsk Jan Antonn Pitnsk (1955) divadeln reisr,dramatik, autor, psob na eskch a slovenskch divadelnch scnch. Je znm originalitouinscenanch postup, nekvonvennost pstupu k dramatickmu textu, kter rozvj s vysokoumrou fantazie a osobit stylizace. Na scnu uvedl mj.hry Demla,Durycha, Dostojevskho, Kafky, Reyneka, Mchy, Toolea i Manna.

15

J A K U B G R O M B J A K U B G R O M B J A K U B G R O M B J A K U B G R O M B J A K U B G R O M B

P r o M i c h a e l uP r o M i c h a e l uP r o M i c h a e l uP r o M i c h a e l uP r o M i c h a e l u

Tak u se ned nic dlatne odejt stedema jen vhlav si podretbradavky tv jak hrozny Guzal karaa tvoje oi jak prvohorn moevdy co jsem ti mohl nabdnoutne svoji dmantovou vrtac korunkulesklou jak led vlunch leschte u vmnadbhal jsem ti vdycky do ofsajdua byl jsem pitom trapnjak vtip od Ceplechy.

P e r o v s k n d r a , 1 8 . 6 . 2 0 0 3P e r o v s k n d r a , 1 8 . 6 . 2 0 0 3P e r o v s k n d r a , 1 8 . 6 . 2 0 0 3P e r o v s k n d r a , 1 8 . 6 . 2 0 0 3P e r o v s k n d r a , 1 8 . 6 . 2 0 0 3

Vlak m samozejmplhodinov zpodnrann slunce vysuujerosu na asfaltupern je zaplnn dvkamise thlma oplenma nohamanecht naslouchm rozhovorudvou staenekna druhm konci vagnuTo bud moov cesty a byly!zazn vtzoslavn.

Z t i s w h i s k a s e mZ t i s w h i s k a s e mZ t i s w h i s k a s e mZ t i s w h i s k a s e mZ t i s w h i s k a s e m

Zplotlost koich boka pika ocasu se chvjenad opradlem pohovkyu okna poslouchmmaltn tny Maltazhudebn koly naprotia vychutnvm vni pustoryluzmtm se vtom vemjak igelitov pytlkzachycen na vtviu dlouho jsem podn nespalpotebuji si vsob udlateleznou nedli.

Jakub GrombJakub GrombJakub GrombJakub GrombJakub Gromb (1974) absolvent FF UPvOlomouci. ije v Bzenci. Bsn, povdky,recenze, pamti a jin texty publikuje ve Tvaru, Aluzi, Textech, Jihovchodn pot, Hostu, Welesu.

16

17

M

icha

l Ja

re

18

Z A P O M E N U T F E R D A I L I N S K

Tm kad msto i vesnice mlo nebodosud m njakho svho psmka. S Valaskm Mezim se poj jmno roztomilho podivna Frantika Smoka, jeho opera omnia vyla ped nkolika lety. Na Ferdu ilavskho aliasDamae Mrze (18771964) z Krhov se u pozapomnlo. Domnvm se, e neprvem. Rozsahem i kvalitou toti jeho dlo Smokovy jurodiv texty nepochybn ped. Nsledujc povdka je pevzata ze strojopisu knihy Star povstia historky z Valaska, pozenho autorovmidcerami. Povsti byly podle daj v pozstalosti vydny knin v roce 1937. (mo)

Ti dni dla, ti dni pi,to ma mus vyivi.!

Nebok star Cajsper z Krhovj od Valaskho Meza mli svoje zvltn poekadlo, ili heslo, podla kerho sa cel ivo. Toznlo:

Ti dni dla, ti dni pi,to ma mus vyivi.

A e sa jim to poekadlo lbilo a velice zamlvalo, to si ho pocest, jiaci do huti, lebozhuti, po pod nosem pobrukovali, nemlilinikoho s km by klbosili. A e to heslo, jaksvat evandlium zachovvali, bylo to na nichzdaleka viditeln. Oi jim svtily jak koi a nostak pkn ervel, jak fijalky na lce. Chasnciz Krhovj sloili proto o nich psniku:

Ten pan Cajsper, to je pn,on si upne dy chce sm,naleje si goalky a nacpe si do fajky,prce m vdy nadbytek, pije jako dobytek,a od teho sen nos sa jemu rmn.

Ta psnika strca neroztoila, z tj si nicnedlali, akolvk jm j ogai co chvila za uimahelekali, a to nejvcj tedov, dy strc trknutsa popletali z huti z prce dom. Zato ale, dy sajednc nebok star Voda opovil na cestdo o jim tvrdi, e goalka je zdrav lidskmukodliv, to sa tak dohrali, e rozdvili hubujak vrata a tak sa naho rozkekli, e sa torozlhalo po celej ddin:

19

A ty jeden pletikou, co ty me o goalce plkota, dy niemu nerozum a ani nevjak goalka je. Aby si vdl, ty ogune, j mms goalk svoje zkuenosti a dyby n n byl byu dvno pod zelenm drnem. Ale goalka nivot zachrnila, rozum, ty nezkuen a jaktok hlpe ululum!

Tak hubaili strc do u starmu Vodoviaten nevdl, co by na to ml odpovdt,aproto edem gbil na strca s oteven hub.A ak ani nemoh nic na to ct, lebo vdl, e jepravdiv to strcovo povdn.

Bylo to vcj jak ped deseti rokama, dystrc Cajsper dostali skpku, z kerj sa postupem asu vylehla tk, ivotu nebezpenchoroba. Dochtor, co strca tedov navtvoval a lil, nadil Cajsprce, e nesm nemocnmu dva dn npoje, obsahujc alkohol, obzvlt ne goalku, chceli toti, aby nemocnzasj vyzdravl.

To, bae chcu, honem ujiovala tetkadochtora, a proto jeho nazen doslovn zachovvala a pacientovi dn goalky da nechcla, akolvk ten o pod gamrl a prosl.Nemoc sa vak po horila, a doshla takho stupa, e kad na prvn pohled poznl, enemocn je u v poslednm tae. A byla vmhrzna na strca pohldn, jak byli chud a vyzbl, no opravdu u edem sam kos a koa. Uani mlvi nemohli, edem po eptali:

Ach, Boe, rozboe, dajt n tj goaleky, dajte aspo krapeneku, aspo belineku,co by n troku jazyk ovlal, lebo a to v hub,v krku a vade eredn a hrozn pl, e sa nzd, e u zhom.

Tak prosili strc po tetku a ta zasj tjeho prosbu vydila dochtorovi a ptala se ho,lesti me nemocnmu tj goalky da. A dochtor, dy sa na pacienta podval, odpovdl:

Nu, dejte mu t goalky, kdy tak po ntou, stejn mu nen pomoci, tak a si tedyjet na svm milovanm npoji naposledypochutn.

Dala tedy Cajsprka Cajsprovi goalkyaCajspr sa s chuti napl, dala mu podruhjaCajspr dlil a dlil, a oi vyvalovl, dala mupotet a Cajspr pl a pl a po pl a nemocpolevila a Cajspr zaal jes a potem u slil a jeda pl a naisto vyzdravl.

Tak zachrnila goalka ivot Cajsprovi,aproto si j Cajspr vil, proto j bl cel ivotvdn a nikdy roznikdy nic zlho na dopusti nedl.

20

MIECZYSAW WOJTASIKMIECZYSAW WOJTASIKMIECZYSAW WOJTASIKMIECZYSAW WOJTASIKMIECZYSAW WOJTASIK

NevmNevmNevmNevmNevm

Pl bych si abyste se vichninali vmch bsnchbeznoh staec ztunelu u ndradvenka przran jako tekutinavyrpvajc zmky chodnkupadestnk dnesvalovec olovnho psvitua nadj naplnn enakter m vzala za nedopalek cigaretynakonec sm nedopalekdokud je vnm jiskravnitnho ruavak pozastavil jsem se nad mylenkouco lepho si mu ptlta ba j stle nevm

OdletOdletOdletOdletOdlet

Vleh neexistencesvtc stopaa plazc se temnotato vechnoje blm prkem

vpozad lodyhy moudrostiskpou edivostale dnou edou bukuneprobud kasti

veee budespolu servenm mechema vsrdcch hodinse povs netopi

Mj promteismusMj promteismusMj promteismusMj promteismusMj promteismus

Probudil jsem serozhrnuji blost kolemjsem pikovn ke sklepskovec a nebo spe betonna pupku skorkalan kouska slaninya kde jsou ti orlivhaj haj?a skorkakrout hlavikou a ki

21

Pod k mtuPod k mtuPod k mtuPod k mtuPod k mtu

A pesto Sisyfossi nestoval na plochou nohuani na astigmatismusod zblesk slunce

ctil svj tepvkameni to je jako bys hledldo vnosti

vyst asod kapky detpo kapku

Milnijn apostrofaMilnijn apostrofaMilnijn apostrofaMilnijn apostrofaMilnijn apostrofa

Sho Pane zVysokostina Mars Venuinebo jinou planetu(m jich pln mlhoviny)nebo prost ped sebe plnou nru ivotaPosyp slonenm hnojivema kveteA tu starou Smrttak neunavujneustlmi vpravami na Zem

Mieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw WojtasikMieczysaw Wojtasik se narodil vr. 1941na Kujavch. Autor osmi sbrek poezie a pojednom aforism a fraek. Bsn publikovalve vce ne ticeti almanach a antologich,mnohokrt vasopisech a na vlnch Polskho Radia. Zabv se tak uvdnm tvorby zanajcch bsnk, literrn kritikouapekld z ukrajinsk, rusk a bulharskpoezie. Byl lenem Skupiny bsnickho faktu Parkan a nkolika dalch literrnchakulturnch skupin. Pedseda Literrnho klubu uitel Pomo a Kujav vBydgoszczy, lenZemsk rady pracovnch sdruen kulturnchtvrc a poradce Literrnho kruhu Pomoskho vojenskho okruhu. Pracuje jako profesor vBydgoszczsk akademii KazimraVelkho. Peklady pochzej ze sbrky Midzy mitem a kowadem (Mezi mtem a kovadlinou, Krakw, Miniatura, 2000).

z poltiny peloil Libor Martinek

22

J E N T A K . . .J E N T A K . . .J E N T A K . . .J E N T A K . . .J E N T A K . . .

Svt se stv stle rychlejm a je podobtnj vletu zachytit alespo stn nzoru,odlesk lovka celho, s jeho pesvdenmazaujatm postojem. Rozhodli jsme se protona tchto strnkch zaznamenat prv vsledek zastaven se a zaujet postoje. Nepjde vdyojevy literrn, dleit je to, e se jedn o skutenosti, kter jednotliv redaktory nenechalyvklidu. Zanm j

Jezdm na hokej na Vsetn sice mn nebych chtl, ale o to radi. Dal zu tak bohathromady dvod lze opsat takto: vsetnt hokejov fanouci (pesnji, abych neidealizoval:Alexej jako bubenk urit) si dok dlat pruzrasisticky orientovanch hesel fotbalovchfanouk kohokoliv krom Slavie. Nedl se aletato satira didakticky, pedagogicky je moncel motivace a proveden pomlen, ale je tosranda a m to bav: msto rozplizlho, zaitho,nepokornho a pedevm pitomho JudeSlavie, JudeSlavie vymyslelo se na Vsetn JugoSlavie, JugoSlavie. e se tm heslem nic nek? Na nikoho se nepluje? To je fakt a navcmm za to, e to je dobe. Ale teba Bernekztoho byl tak vlaufu, e stlel i na lecho protihre pl minuty po odpskn.

Do Brna jezdm jet mn ne na Vsetn,ikdy to nenesu tak tce. Pesto jsem rd, ejsem pijel na Potulnho dlnka, festival podan J. E. Friem (na organizaci se notn podltak Petr Hruka). Byl jsem tam poprv a pojedu zas, protoe je dobr (aspo) jednou za roknejen chtt vit, ale doslovn uvit ve smyslpsan a ten poezie. Nejde jen o to, e se vBrnpotkvaj nejrznj generace bsnick, e tujsou ke slyen dleit a krsn texty (vybrm:Jan Balabn, Vt Slva, I. M. Jirous, J. H. Krchovsk, Pavel Kolmaka, M. J. Sthr a pochopiteln oba organiztoi). To podstatnj se mondje mimo sama ten. Jsou to pozoruhodnsetkn odlinch a protichdnch mnohdy typ,kter se drun a dvorn poslaj do iti, aby sepak (s jet vt eleganc a jet nnji) ujiovali, e je to dobr stavt svt na nohy. Me tonkomu znt jako popis srazu astnk vylodn vNormandii, ale je to jinak. VBrn lo o tovdt, e poezie jet je a chce dle bt, tedyibude.

Chudk Hrabal, kdyby vdl, co se o nmknedoitmu jubileu pe vtiskovch zprvchesk televize, nejen e by se obracel vhrob

23

ahlna by pod tlakem tchto nekoordinovanchvbuch hnvu bublala, ale asi by i rozrazil ve,co mu stoj vcest a el by autorovi naplcatdrku. Skutenost, e to neudlal, nesvdotom, e neexistuje posmrtn ivot, ale o tom,e ta sprva je tak pitom, e Hrabal nernernernernervstt a udlat ve popsan, tak aspo j, bypes papr. Nebudu se tu zdrovat takovmi malikostmi, jako jsou nadbyten pvlastky apod.Daleko drastitj jsou blboly na konci tiskovzprvy: Komedie o slepot, kter v bnmivot vichni obas podlhme pi setknchsrznmi chytrky a podvodnky, pat kdlmBohumila Hrabala, na kter se nezapomn (Jdeo Andlsk oi! Pozn. J.Ch.).

Przy Bohumila Hrabala se stvaly pedlohou pro filmae zejmna dky jeho mistrovskmu vypravskmu talentu, laskavmu humoru a dokonal charakteristice postav. Tu (slun eeno) nepesnou interpretaci Andlskcho bych sice nesnesl, ale asi peil, ale laskavhumor je u moc. Chyb u jenom pan Hrabalanjak to moc velk srdko. NE, NE, NEastokrt ne! Hrabal ml svt pli rd na to,aby jej zaslepoval jakmsi laskavm humorem.Ten penechte, pane Krafle, etnickm humoreskm, do Hrabala jej neimplantuje! Barvotiskovost, kter je pirozenm podlom Hrabalovy literatury, je zcela jinho du. Nechce laskat,ale vzruovat, a vtom je kruciln rozdl.

Ale na zvr radostn zprva. Vylo tetslo literrn libstky Odvrcen strana msce. To, co jsem chtl a ml, ale neekl, o prvnchdvou, km a te: je to vsledek radostnhosetkvn sliteraturou, sjej tvorbou stejn jakoetbou. U redakn okruh je jakousi ochrannouznmkou (Jan Balabn, Pavel a Petr Hrukova Ivo Kaleta), jene vichni zmiovan maj daleko ktomu, aby vytveli tribunu kdovkohoakdoveho. Jen se rozhodli, e budou pedkldat texty, kter pokldaj za dleit. Nejde o to,jeli autorem Karel iktanc, nebo dychtiv zamilovan kolk. Nejde ani o pvodnost, vzvrubv zznam pozoruhodnch setkn rznorodch text. To ve jako vraz radosti zliteratury.A hlavn: cel je to vyvedeno v elegantn vprav. Jemn zdrsnn, sp vrskovit papr odstnu loutnouc trvy a poklidn, nijak na sebeneupozorujc typografick proveden jsouktomu idelnmi prostedky. Zd se, e odvrcen strana msce je pesn ta, na kter seda ivotu. A to je dobe.

Jakub Chrobk

24

T O M T . K ST O M T . K ST O M T . K ST O M T . K ST O M T . K S

j a k u s n mj a k u s n mj a k u s n mj a k u s n mj a k u s n m

na hrachuv dvrn neznmch konincha jiste bez koncejsem obracen na roni spnkutolikrt vj pavho ocasu otvr mou hlavuza dkaz byt

jak usnms ohromnm strachem ale den co den jekam se vracetsvlci seped uloenm zavt knihuknihu odloitnastdanmi kameny obavhodit do rodnho hnzdajako pchnut do mapyhic sunt leons

* * ** * ** * ** * ** * *znovu je nochdky utichly

tyto paprov zdijejich srsty ohranienv pojem domovv slovo domovv al domovhledaje spoinut podl svtelpamti

vstoup a jako vkikrozhne se svce lebkykter ji chrn jenmajesttem zaat psti

t o j e p a k l o v k j a k o p s k l et o j e p a k l o v k j a k o p s k l et o j e p a k l o v k j a k o p s k l et o j e p a k l o v k j a k o p s k l et o j e p a k l o v k j a k o p s k l e

vyjc strach z velk postelenutkav pedstava e kdykolivedle mne me leetspt nah dvkanebo mrtvola

Tom T. KsTom T. KsTom T. KsTom T. KsTom T. Ks (1978) pracuje jako dramaturgaprodukn Kulturn kavrny Jablo v Plzni. Knin publikoval: Teplo zima milovat (2002), dlevrznch sborncch a asopisecky.

25

NVRAT MALE VLADIMRANVRAT MALE VLADIMRANVRAT MALE VLADIMRANVRAT MALE VLADIMRANVRAT MALE VLADIMRAFUKY PES VALASKOFUKY PES VALASKOFUKY PES VALASKOFUKY PES VALASKOFUKY PES VALASKO

Mal, knin grafik a ilustrtor VladimrFuka byl mstsk lovk vzel z esk krajiny a jejho stesku. Narodil se v roce 1926vPsku a zemel v roce 1977 v New Yorku.Na potku kariry pevaovala krajinomalba, ve figurln tvorb se pak ohlaoval Daumier. Nco tkho spov na jeho figurch,jednodue promalovan plochy v pozad vtahuj divka do obrazu, kter zachycuje djiny,as v nm b a dl lovka nen zvidnhodn. 50. lta minulho stolet pinej velk Fukovo tma: Labyrint. Prostupuje jehodlo malsk i grafick ve fragmentechivcelku. Vtrav se vrac a drs. Pes velkspch, kter Fuka v tehdejm eskoslovensku m na poli knin kultury (ilustroval, vypravil nebo se jinak vtvarn podlel na 252 knihch), ale i vstavnictv ( pat k tvrcm spchu s. pavilonu na svtov vstav EXPO58 v Bruselu), emigruje v r. 1967 smanelkouEvou a dcerou Ivankou do Spojench sttamerickch. Jeho jmno miz zveejnho ivota i ze slovnk. O jeho pedasn smrti veSpojench sttech se v echch dovdaj pouze nejbli pbuzn a ptel.

Vladimr Fuka byl mstsk lovk. Pedsvou emigrac navtvil Spojen stty dvakrt (1964,1966). Reklama a jej vkiky, svtinformac a jejich penosu, vizuln neotelamonumentln svt modern architektury,akustick kulisa vemocnho a svdjchojazzu i noblesa interpretace klasickch partitur patily patrn k tomu, co male okouzlilo.Byl oddn umn, uchvacovn barevnost,konstrukc a kompozic, prniky skutenost,v nich lze vytuit vd roli intelektuality.Apece byl tento originln mal a grafik, svmpojetm malby a pstupem k vtvarnm kolm solitr, inspirovn tak lyrikou krajiny jehodui zdnliv vzdlen, Valaskem.

V dob, kdy il v eskoslovensku, navtvil Valasko nkolikrt. Poprv asi tehdy, kdyse jel pedstavit rodin sv budouc manelky Evy na Sol. Spisovatelce Marii a maliFrantiku Podevovm, kte se nad VelkmiKarlovicemi usadili se svmi dvma dceramiEvou a Dagmar ke konci tictch let. Cotady Vladimr Fuka pi opakovanch nvtvch od potku let padestch vidl a slyel(lze si to zase jenom domlet, ale urit

26

zbarev pevaovala zelen, z akustickchpodnt pak ve od ticha po zvuk lidskhohlasu, housl a cimblu), se pli nepodobalojeho vysnnmu svtu rozvinut civilizace.Imaginace vak pracovala a jej vsledky docela korespondovaly s dvnou, ale nikdy neuskutennou pedstavou male Podevyovytvoen obdoby francouzskho Barbizonu na Solni, mst otevenm umlcmaodkrvajcm na Solni nekonen monosti inspirace symbolizovan legendrn hospodou na artku i vyhlenmi pohledy zesolskho hebene na Javornky i vzdlenslovensk hory. Existuje o tom dkaz. Vroce1955 Fuka nakreslil a zsti koloroval obraz,kter pedstavuje okol Podevovy sroubenchalupy v roce 1999, tedy za necelch padest let. Fukova vize by dnes urit siln drdila ortodoxn ochrnce prody, nebo nadchalupou valask spisovatelky a valaskho male pelt helikoptra Podevovy leteck spolenosti, pistvac plocha je takkasoust chalupy, jej prodlouen terasa jeprodn restaurac s pohodlnm pjezdem proautomobily tunelem a pod chalupu; v nedalekch vitrnch lze spatit jako muzejn kouskyfigurnu ve valaskm kroji a model typickvalask obytn devnice. Odlehen a suvernn Fukova kresba pln pozoruhodnchanpaditch detail m v sob kus ironie,kus neuskutenn touhy, kterou autor kresby sdlel se svm starm kolegou. Ukazujeale tak polohy a monosti Fukova talentu,kter byly velkm pslibem pro esk vtvarn umn.

O nvrat k dlu Vladimra Fuky a zjemojeho osobnost se po roce 1989 nejvce zaslouila jeho ena Eva Fukov (Fuka), dnessvtov znm fotografka a organiztorkaumleckho ivota ( v posledn dob se podlela mj. na organizaci spnho vystoupeneskch fotograf na losk vstav PARISFOTO). Prvn Fukovy vstavy se uskutenilyv Praze. V dubnu a kvtnu t. r. byly ukzkyzautorovch ilustrac a knin oblky vystaveny v galerii V Poschod Knihkupectv Malina ve Vsetn. Nvrat ke knin ilustraci knihpro dospl a k opravdu tvrmu vtvarnmu een kninch oblek pirozen a logickyrozvjejc umlcv celkov vtvarn nzor(aprozrazujc neobyejn cit pro slovesnnr) dnes pipomn kus ztracenho snu.

Dalibor Malina

27

NOMEN OMENNOMEN OMENNOMEN OMENNOMEN OMENNOMEN OMEN

et distributoi peloili nzev filmu Mela Gibsona jako Utrpen Krista (v originle The Passionof Christ), m jednoznan vystihli smysl celho dla. Pi hledn onoho smyslu si nejprve vymezme to, m Utrpen Krista (a by mlo nebopinejmenm mohlo bt) nen.

Film nen pbhem Krista, ve smyslu pokusuo inovujc pohled na pvod a podstatu Kristovamtu. Gibson pistupuje ktmatu se stle stejnm, a umnn konstantnm zmrem.Vosobnm ivot je horliv praktikujc katolk a celjeho film je velmi poznamenn pokornm a invencinehledajcm pstupem, co se obsahu pbhu te.Ve filmu nechyb dn zbiblickch fakt, dnzklasickch vt. Tato skutenost by mohla vstkpedstav, e Gibson natoil dal zady barvotiskovch ilustrac Bible sedukativnm a agitanm zmrem. Umuen Krista ztto ablony vystupuje (minimln) ve dvou aspektech: kromdrsav brutality je to jaksi neurit esoterinostcelho dla. Film jako by byl natoen pouze proznal (tedy kesansk) divky. Kdo nezn biblicktext, nedoke identifikovat takka dnouzpostav, kter vstupuj do pbhu bez pedstaven a bez jakhokoliv motivace, krom t, kternm je znma zbiblickho textu. Veronika se svoupovstnou roukou se pro neznalho divka zplouje do pouh eny s hadrem, evangelista Janje jen postavou, kter neustle doprovz PannuMarii. Jist lze namtnout, e o jmna a tak nejde,ale vGibsonov bytostn realistickm pojet setento nedostatek stv dkazem podivn estetick i smantick rozkolsanosti celho dla. I proto se Umuen Krista ned zaadit do nru historickho filmu, kter co nejvrnji rekonstruuje danou udlost. Krom zmnn nejasn identifikacepostav se ve filmu objevuj nkter faktick lapsy.Za vechny jmenujme zmaten jazyk vechny postavy (vetn Pilta) mluv aramejsky, co jejist ozvltujc, le jen mlo historicky vrn.Latinsky mluv pouze mt katani, jejich dialogynejsou peloeny, m se vytv dojem jejich odlinosti od Pilta.

Za zdnliv kompaktn psobcm dlem seskrv rozpait psobc a vmnoha ohledech paradoxn snmek. Historickou vrohodnost naruuje zjedn strany pli zaujat pohled, ze stranydruh zbyten nedostatky faktickho rzu.Oreisrsk a filmask invenci pak neme btvbec e Gibson vede svho hrdinu na k bezjakhokoliv nznaku vyuit monost filmu. Hlavn

28

pbh je vuzlovch bodech stdn retrospektivami zsadnch udlost zKristova ivota pedtm.Retrospektivy film nijak neobohacuj, jen pidvajdal povinn citace zBible. Stejn toporn pracuje Gibson vrovin symbol vcelm dle jsoupouity pouze konvenn, vmnoha pedchozchdlech znovu a znovu vyuvan symboly (letc holubice pro volnost a svobodu, had jako zlo i kontrastn zbarven blho pltna krv).

Cel dlo je vedeno svm umanutm tvrcem knaplnn jedinho, dominujcho zmru. Divk vkin vtaen do osidel filmu (a tud bezmonosti adekvtn se brnit) je nucen projtsKristem jeho dokonale odspiritualizovanm, krut fyzickm martyriem. Mra brutality je vUmuenKrista hodna nejen nzvu filmu, ale tak jeho celosvtovho echa tm dv tetiny asu pbhunevidme tv ani tlo Kristovo, nebo ob je rozdrsno do masa a pokryto neproniknutelnou vrstvou zaschl krve. Dobrou tvrthodinu sledujememonotnn biovn Krista, pi kterm jsou muhky vytrhvny kousky zad, rukou a jinch st tla. Umuen Krista nen film snkolika velmibrutlnmi scnami, nbr paliv dlouh sadistick muen divk. Pokud jste nuceni dlouh destky minut sledovat nco takovho, nutn se musobjevit a stle znovu se vracet otzka po smyslua elu celho dla.

Domnvm se, e Gibson chtl sett staletmivrstven nnos Kristova mtu a ukzat nm ivho a skutenho lovka, kter byl utrn ivmia skutenmi lidmi. Vno a chlb symbolizuj postalet pi Veei pn Kristovu krev a tlo Gibsonchtl pipomenout, e ped kesanskmi dogmaty le jejich zdroj, ped mtem osud lovka a pedinstituc crkve vra vBoha. V prbhu filmu se jakodivci snad opravdu dokeme piblit ke Kristovijako lovku, toto piblen m ovem dva naprosto zsadn nedostatky. Vprvn ad jde znovuomru a asovou nekonenost zakouenho muen reisr jm ztratil divky a zskal otroky, jejich emoce svd diktt krvavch obraz do jedinho smru, ze kterho nen niku. Vnmn Umuen Krista se tak zplouje do znechucen i soucitu stranm tlem, kter kvli naturalismu dlaztrc (stejn jako nae vnmn) jakkoliv duchovn rozmr. Ztoho vyplv druh fatln nedostatek ve svm celkovm vyznn je film svm zpsobem ateistick. Pro bo pvod Krista nepinfilm explicitn dn dkaz (i zvren zmrtvchvstn je podno velmi chaoticky a nepesvdiv), daleko hor je, e dlo neposkytuje ani dnimplicitn vznamy, kter by iniciovaly rozjmn

29

oKristovi uvnit ns. Nejvtm nedostatkemGibsonova filmu nen filmask bezradnost i nkter diskutabiln faktick aspekty, ale skutenost,e zde chyb jakkoliv duchovn rozmr. PbhKrista byl pbhem nespravedliv umuenho lovka, ale teprve a duchovn rozmr (zde je monozstat u vry a neobracet se nutn kcrkvi) vytvoilfenomn na kterm je postavena cel euroamerick civilizace. A u vme nebo nevme, eKristus byl Syn bo a jedin lovk, kter dokzalpekonat smrt, Umuen Krista nm ve vztahukjeho osudu nic zsadnho nepinese a na nic dleitho neodpov.

Jan Jlek

POSLEDN DOPIS

Literrn djiny maj sv meandry, v jejich psinch uvzla dla, kter jsou sicevliterrnch slovncch s jmny svch autor,ale mlokter ten je tam hled. Zapomenut me bt jet hlub, byloli mu institucionln pomoeno cenzurnmi a likvidanmiverdikty, jimi proslula padest lta minulho stolet. Takto byl v esk literatue takkazaduen tich hlas prozaika Frantika Bbuse(19031966). Ve tyictch letech vydal povdkov cyklus Vtr a pl, romn manelsk nevry Jde za nmi vrolomnk a vyznnlsky k matce a rodnmu kraji ve vzpomnkch z dtstv Za gro kudla ( a bibliofilskypovdkovou skicu Inkvizice). Jeho literrnodkaz vetn nevydan pozstalosti pipomenul v r.1993 na konferenci vHradci Krlov Pavel Studnika. (Knin ve sbornku Hlavn tma: Psychologick prza; str. 153157,Gaudeamus 1994.)

V edestch letech mi Frantiek Kelinapjil rukopis Bbusova romnu Slunce svtna nespravedliv. Nebyl vydn dodnes. Mlby co ci k diskusm a zamylenmovyrovnn se s minulost. Zaznamenv toti jednu neveselou kapitolu z asu po skonen druh svtov vlky: hrdiny a bojovnky,kte se vynoili a po vtzstv a tm horlivjiprovdj nrodn oistu brutalitou a likvidacelov posbranch zrdc a kolaborant.

Rukopis nesledoval konjunkturln cleaBbus si byl vdom, e nem valnou nadjina vydn jeho svdectv, beletrizujc zkuenosti autora i jeho bratra knze, s asempozorujcho sv bval ministranty a farnky

30

v loze samozvanch kat. Bylo to vyprvno podivn zadrhlm jazykem, kter by sesm hrozil toho, o em m vypovdat. Frantiek Kelina m vyzval, abych sv dojmynapsal autorovi.

Msto odpovdi mi pilo oznmen: Frantiek Bbus, sotva tiaedestilet, nhle zemel.

Za pr tdn po jeho smrti mi pan Bbusov poslala odpov, koncept dopisu, poslednho, kter zemel napsal a u nestailpepsat naisto a odeslat. Zveejujili tentodojmav dokument, chci pipomenout Bbusovo nevydan dlo, kter dosvduje, e etspisovatel nebyli tak nevmav a neten kezlm skutkm svch souasnk, jak by sezdlo podle vydan literrn tvorby. A zrovenabzm dopis jako nahldnut do autorovavzcn ryzho charakteru; ukzat jeho pokoru i sebevdom, kter trv na svm vztahukrealit a ivotu.

Mil pane Trvnku,nevm, jak bych Vm dost podkoval za

vecko, co jste pro m uspokojen udlal jakodobrovoln ten rukopisu. Pitte si svzklamn i sv poten, byloli pece jen jak,jako svj podl na tto prci. Nedala se udlatjinak. A proto jsem nedokav vyhlel Vsudek i tensk dojem. Od FrantikaKeliny vm, e ve Vs mme mt ztlesnnuautorskou pedstavu tene, nedivte se proto m zvdavosti. Nevte, jak jsem rd, ejste na strnkch Slunce vude nael to,oem jsem si nebyl docela jist, e to tennajde, protoe m umn mon nestailoktomu, aby mu to umonilo. Je te snmik, s autory bez ten. Mme pst, mmemluvit, k tm, kte jsou, vme, e jsou, alenedostaneme se k nim, leda jednotlivm chodnkem nejsoukromjm, atak se nedokvme toho, e bychom slovo slyeli znt. Jeto stav podobn hluchot, tedy jev patologick. Trpen je to opravdu. Vy jste se bl odumrn. Ta i ta vtev m v sob vedle schopnosti t i odumen, a u asem i sekerou.

Uvedl jsem, e jsem Slunce neuml udlat jinak. Bylo mi pi cel prci zejm, e seteba nikdy nevytiskne. To znamen, e jsemstl pi sv povinnosti morln jako jedinmmtku.

Nazval jste Skunce zkost o lovka. Ano.Je to eeno naprosto pesn. Nedalo by seto pojmenovat lp. Bolest Boha (odvn tvr

31

zen) to je nco, uvdomuji si to teprve te,kdy jste to vyslovil, e takovto stesk nakrev plynouc marn se v nkolika obmnchprovj vlastn vm, co jsem dosud psal. ChciVs pesvdit o tom, e jste vidl vc ne jazetelnji; poslm pro Vs scnu azvrzpohdky Nae krlovna chod bosa jako dka osobn pozdrav. Tam je to nejprostm zpsobem, co na jinch strnkch v jinch vcech, zjinaen. Nepokoum se Vm vc nepodpis napsat rukou tuze mlo itelnou.

Situace nejdramatitj, propastnakonfliktn, pete, utkv v mysli nejpevnjimon prv proto, e jsou vyprvny klidnm hlasem, jen rytmem neznateln zvlnnm... Mm z tchto Vaich dek radost:nael jsem tene, na jakho jsem myslilanosil ho v sob. Velmi asto jsem se o tohlehdal s Vclavem Renem, ovem rozenmdramatikem. Ani Kelinovi to nebvalo po chuti.Ale tte epa. Nezd se Vm u nho, e cellidsk ivot, a je, jak je, vid nakonec jakokrystal nebo kmen vybrouen do definitivnho tvaru? kal jsem tomu, e ep vid vecko naped, jako by se dval od hrobu zptkyke kolbce, a tvrdval jsem, e to je kesansk vidn ivota, vidn ze Zjeven a lidsk(tedy generan, nikoli individuln) zkuenostikontinuln. V tom s nm musme bt zajedno,stejn jako s milm Frantikem Lazeckm.Nejsem pli polemick zastnce sv mylenky, nejsem ani dost vmluvn, jist jste siviml i nevaln slovn zsoby, ba stv se mipeasto, e sp mlm v okamicch, v nichby slova mla nst jet v ne vysoko izavst hloubji, ne se stv. Je to ta nejtimuzika, jakou odborn hudebnk i zpvk vyznauje dvma i temi p, a jsou snad i lid, eradji ml, zbon, hluboce ml, tak to majvdu me, kdy spje k Promnn. (...)

Dopis je psn ernou propiskou po oboustranch dvou lstk papru form. A5, s nkolika opravami a vpisky. K textu dopisu dopluji jen tuto poznmku:

Frantiek Kelina napsal doslov k Bbusov prvn knce povdek, bsnk Frantiek Lazeck byl redaktorem asopisu d, vnmBbus sv texty publikoval. Vclav Ren byljeho dvrn ptel. Romn Slunce svt nanespravedliv je uveden veri z Renovy bsn, napsan k ivotnmu jubileu Bbusova bratra knze.

Mojmr Trvnek

32

texty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textytexty texty texty texty texty texty texty teexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textexty texty texty texty texty texty texty textyexty texty texty texty texty texty texty textyxty texty texty texty texty texty texty texty tty texty texty texty texty texty texty texty tey texty texty texty texty texty texty texty textytexty texty texty texty texty texty texty te