Upload
shay
View
35
Download
1
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Téma 4: Teorie foto-grafického obrazu. Mark Klett, Byron kontrolující pozici měsíce na svém laptopu, 1997, fotografie. Počátky fotografie. Daguerrotypie , 1839 Negativ – positiv Louis DaguerreHippolyte Bayard Nicephore NiepceFox Talbot - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Téma 4: Teorie foto-grafického obrazu
Mark Klett, Byron kontrolující pozici měsíce na svém laptopu, 1997, fotografie
Počátky fotografie
Daguerrotypie, 1839 Negativ – positivLouis Daguerre Hippolyte BayardNicephore Niepce Fox TalbotDaguerre, Zátiší v ateliéru, 1837 Bayard, Autoportrét jako
utopený muž, 1840
Camera obscuraA. Kirchner, Ars magna lucis et umbrae,1671
FotogenieZachycení okamžiku: snímky z filmů Bláznivý Petříček (J.-L.
Godard, 1965), Boy Meets Girls (L. Carax, 1984)
Henry Cartier-BressonSkok, 1932
Fotografie soutěží s malířstvím:
Adam Salomon, Portrét Jeana
Jacquese Ampéra cca 1860
Piktorialistická fotografieHenry Peach Robinson
Fading away, 1858
Henry Peach RobinsonThe Lady of Shalott, 1861
Niepce a Daguerre: reprodukce světaW. H. Fox Talbot: „photogenic drawings“
Man Rayrayogram solarizovaná fotografie
Piktorialismus
E. Stieglitz
Zima na 5. avenue
1893
„Rozhodující okamžik“
Henry Cartier-Bresson
Pouliční kavárna, Paříž
1969
Robert Doisneaucyklus Tři sekundy věčnosti, 1948-1951
Výstava The Family of ManNew York, Museum of Modern Art, 1955
autor výstavy: Edward Steichen
Robert FrankThe Americans, 1955-56, titulní foto
Robert Frankz cyklu Bus Photographs, 1958
Stereoskopie
Zlatý věk fotožurnalismuLife, Vu, Illustration … Mladý svět
Max BuchartzLotta (oko), cca 1927
Man RayOko, cca 1930
André KerteszMelancholický tulipán, 1939
Jeff WallTatoos and Shadows, 2000
André KerteszBez názvu
(zátiší), 1974
Cindy ShermanNepojmenovaný filmový záběr č. 10
Cindy ShermanNepojmenovaný filmový záběr č. 21
Erich Salomonreportážní snímky, 1930, 1931
Robert CapaNear Cerro Murano, 5. 9. 1936
Eugene AtgetFontaine du passage,6 rue des Guillemites,1911
Un Coin du quai de la Tournelle, 5e arrondissement,1910-11
Eugene AtgetAu Tambour, 63 quai de la Tournelle, 1908
Obchod, Avenue des gobelins, 1925
Teorie fotografieWalter Benjamin
W. Benjamin, Malé dějiny fotografie (1931). Reaguje na názor, že umění si ne-smí pomáhat mechanickými pomůckami: „Zde vystupuje ve vší své těžko-pádné hrubosti šosácké pojetí umění, odmítající jakoukoliv technickou úva-hu, přesto však tušící svou záhubu s provokativními nástupem nové techni-ky. Nicméně bylo to právě toto fetišistické pojetí umění, s nímž zápasili teoretikové fotografie téměř celé jedno století, samozřejmě aniž by dosáhli sebemenšího výsledku, neboť jim nešlo o nic víc než získat pro svého foto-grafa „pověřující listiny" od soudcovské stolice, kterou fotograf sám převrátil.
Dívejte se na takový obrázek dostatečně dlouho a uvědomíte si, nakolik se znovu sešly protiklady: ta nejexaktnější technika je schopna dát svým výrobkům magickou hodnotu, kterou namalovaný obraz navždy postrádá. Ať je fotograf jakkoliv zručný, ať jakkoliv pečlivě vybírá pózu svého modelu, divák vždy pocítí neodolatelně nutkání, hledat droboučkou jiskřičku náhody, okamžiku, ve kterém skutečnost, taková jaká byla, vtiskla svůj charakter obrázku; najít ten nepatrný bod, v němž se v bezprostřednosti toho dávno minulého okamžiku uložila budoucnost tak přesvědčivě, že ji můžeme znovu objevit.“
Benjamin ocenil fotografa E. Atgeta, který fotografoval ulice jako liduprázdné a dík tomu se jeho snímky stávají „doličným předmětem historického procesu“ a vyžadují specifickou recepci. (Umělecké dílo ve věku své technické repro-dukovatelnosti, 1936)
Na Benjamina se odvolává postmoderní teoretik Douglas Crimp a další autoři.
Teorie fotografieRoland Barthes
R. Barthes, Světlá komora, 1980. O fotografii napsal: "Je bláznivá anebo moudrá? Fotografie může být jedním i druhým: je moudrá, zůstává-li její realismus relativní, temperovaný estetickými či empirickými zvyk-lostmi (listovat ilustrovaným časopisem u holiče, u zubaře); bláznivá, jeli tento realismus absolutní, a, lze-li to tak říci, originální. (…) Musím volit sám: buď podřídím to, co předvádí, civilizovanému kódu dokona-lých iluzí, anebo v ní budu čelit procitání ne-polapitelné reality."
"Jiným prostředkem k tomu, jak přivést Fotografii ke zmoudření, je ze-všeobecnit ji, zestádnit, zbanalizovat ji, aby již nemusela čelit žádné-mu jinému obrazu, vzhledem k němuž by se musela nějak vyznačo-vat, stvrzovat svou zvláštnost, svůj skandál, své bláznovství. To se děje v naší společnosti, v níž fotografie svou tyranií likviduje jiné obra-zy: nikde již nejsou rytiny anebo figurativní (neabstraktní) malby.“
Klíčové pojmy: studium – obvyklý symbolický význam fotografie, punctum – osobní význam pro diváka, to co jej bezprostředně oslovuje.
Susan Sontagová, O fotografii, 1973 (české vydání 2002)
„Od nedávna má fotografie tak široké uplatnění, že ji většina lidí neprovozuje jako umění. Je hlavně společenským ritem, obranou před úzkostí a prostředkem moci.“
Anne Leibowitz,
Susan Sontag