SV. KLEMENT MARIA HOFBAUER,knz kongregace n ej sv . v ykupitele.

KRTK IVOTOPIS.

NASTNIL

P. F R A N T . B L A K C. SS. R.

Druh vydn.

Schvleno nejd. kn. arcib. Ordinaritem v Praze a eholnmi pedstavenmi.

V PRAZE 1909.CYRILLO-METHODJSK KNIHTISKRNA V. KOTRBA

NKLADEM VLASTNM.

v o d .

ivoty svatch jsou takka rozkonou zahradou, ve kter nalzme na dalek cest ku vlasti nebesk hojnho odpoinku a nejvydatnj posily.

Tak ivot svatho Klementa M. Hofbauera, knze z Kongregace Nejsv. Vykupitele, kter dne 20. kvtna roku 1909 slavnostn za svatho prohlen byl, jest nm takovou duchovn zahradou, jak zvlt za poslednch let potebujeme k zotaven z umdlenosti, do n modern nevra a veobecn znemravnlost s takovm silm ns strhnouti se sna.

Nebo ctnosti sv. Klementa, zejmna jeho pevn a iv vra a vrouc lska k Bohu, k crkvi a k nmstku Kristovu, papei v m, hrdinn pklady pokory a poslunosti, umrtvenosti a istoty, kter nm dv, divy milosti Bo, je skrze nho k spse nesetnch du se staly: to ve nm co nejvmluvnji hls, e ani modern nevra, ani hn bezuzdnost smyslnch cht, v n millionov nejvy svj idel vid, ns nevede k spse, nbr e spsa nae jedin tam jest, kde,

4Duch sv. pebv a ve d a spravuje, v prav a jedin, svat a apotolsk crkvi Kristov a v dtinn poslunosti, kterou tto sv duchovn matce ve vcech vry, mrav a kzn vdy svdomit prokazovati mme.

Jest tedy zhodno, aby ivot svatho Klementa byl vude co nejvce roziovn a ve znmost uvdn. A proto prv na

stupuje tak tento spisek ji po druh svou cestu svtem. K najde i tentokrte mnoho ten a pinese vem hojnho uitku!

Posluen nazen papee Urbana VIII. prohlauji zrove, e spisek podrobuji ve vem neomylnmu soudu crkve svat a e ve, co pi, v jejm smyslu psti chci.

V Praze, dne 8. z 1909.

Spisovatel.

HLAVA PRVN.

Mld sv. Klementa.1. N a r o z e n a k e s t .

Nedaleko Znojma na Morav le v malebn rovin na ece Dyji mal, ale hledn vesnika T a s o v i c e s krsnm farnm kostelem. Duchovnmi sprvci byli tam od XIII. stolet a do csae Josefa II. Praemonstrti z blzkho kltera Louky. Te jest to fara kn svtskch.

V tto klidn osad il v XVIII. stolet vzorn katolick mu P e t r P a v e l H o f b a u e r se svou zbonou manelkou Mari, rozenou Steerovou. Hofbauer byl eznkem, ale zabval se t polnm hospodstvm a vinastvm. Rodem byl z Moravskch Budjovic a jmenoval se pvodn Dvok, pomnil vak jet za svobodna, kdy do nmeckch Tasovic po prci piel, dle tehdejho zvyku sv jmno a psal se od t doby Hofbauer. Jeho mateskou e byla etina, uml vak tak dobe nmecky; jeho manelka byla dcerou tasovickho starosty a mluvila jen nmecky.

6Hofbaurm daroval Bh dvanct dt, z nich devtm byl n oslavenec, svat Klement. Sedm dt vzal si Bh ji v tlm mld k sob do nebe, z pozstalch pak pti dt byl sv. Klement nejmlad. Narodil se na den sv. tpna, 26. prosince 1751, a byl tho dne ve farnm chrmu Pn poktn. Na ktu sv. obdrel jmno Jan. Klementem byl nazvn teprv pozdji jako poustevnk.

Mluvit nauila ho, kdy povyrostl, dobr a peliv matka; matetinou jeho byla tedy nmina. Ale t etin zhy se piuil. Byl za tm elem ji jako dtko posln na njakou dobu k svmu ddekovi do Mor. Budjovic. Tam tak pozdji jako pekask tovary jeden as pracoval a v etin se utvrdil. Bh sm to tak dil. Nebo sv. Klement ml pozdji, jak uvidme, nejvce mezi Slovany pracovati, a sice ve Varav mezi Polky a ve Vdni ml bti prvnm, kter vymohl eskmu, do t doby naprosto oputnmu lidu, stlou duchovn sprvu v ei matesk.

2. Z b o n ma t ka .Zbon, ctnostn a moudr matka jest

neocenitelnm pokladem. Nebo ona jedin dovede vychovvati dtky opravdu ctnostn a svat. J tedy pat vecka chvla a vecko uznn.

A takovou byla t matka sv. Klementa. Ve vchov spravovala se, jak sv. Klement pozdji sm dosvdil, hlavn dv

ma zsadami. Pedn zsadou jej bylo: dtko pat na prvnm mst Bohu, a mus tud naped pro Boha vychovno bti. Proto uila dtky sv pedevm Boha a Nejbl. Pannu Marii, Matku Bo, znt a milovat. O pbzch svatch ze Starho a Novho Zkona jim nejradji vypravovala, a pi tom jim vtpovala pravdy svatho nboenstv; zvlt pak uila je se modliti, aby, kdy zanou chodit do koly, nboensk zklad u z domu s sebou pinesly. Kdy pak sv. Klementu, hoku tehdy teprv sedmiletmu, zemel otec, vedla ho truchlc matka k obrazu Ukiovanho, kouc: Hle, tento bude te otcem tvm; pii se, abys vdy tou cestou krel, kter se jemu lb. Slova ta nevymizela sv. Klementu nikdy z pamti.

Druhou zsadou ctnostn matky Klementovy bylo: dtko teba ji v tlr mld vsti k1 tomu, aby se nauilo se bezaprati a svvoli a zl nklonnosti po tlaovati. V tomto sebezaprn cviila zbon Hofbauerka sv dtky neustle, vtpujc jim tak nejvt oklivost ped hchem a zamezujc tomu, aby si nepi- vykly chybm, jako zlosti, neposlunosti, li a jinm, kter u v dtskm srdc tak snadno se probouzej.

Ovoce vten tto vchovy brzy se u- kzalo. Sv. Klement zaal prospvati v ctnostech u jako dtko. Her ostatnch dt nemiloval, ale za to tm radji se modlil a do kostela chodil. Jak1 o modlitb smlel, dal u tehdy na jevo. Jednou

8toti doprovzel matku. Cestou setkali se s pbuznmi. Matka se jich tzala, co dlaj. Pbuzn odpovdli, e si krt chvli. Sv. Klement nepochopuje slov tch, tzal se, co ekli. Kdy pak mu to matka vysvtlila, pravil vecek udiven: Nemaj-li co dlat, a se modl. Nejmilej modlitbou byl mu renec. K Pann Marii vbec rd se modlil a ji vroucn ctil a miloval, ano k jej cti a chvle kadou sobotu i s matkou se po- stval. Dovoleni k tomu dostal vdy on matky v odmnu za to, e cel tden vzorn se choval. K vzornmu tomuto chovn patila hlavn poslunost. Proti vli matky nikdy nic neinil, kad jej pn bylo mu rozkazem. Ve, co inil, inil s jejm vdomm a po jej vli. Tak ve kole bval vdy pro svou pli a sv mravn chovn vem ostatnm od kn i uitel za vzor kladen. Pi tom bval vdy velice pvtivm a laskavm, tak e ho vichni upmn milovali. Zejmna k chudm lnul celm srdcem a jim rd rozdval, co sm darem dostal, nebo si postem odepel. Prvn sm svatosti vzrstalo tud v srdci Klementov co nejutenji.

'3. Na e me s l e .Ovdovl chud matka musila se o

to starati, aby jej dtky brzy njak uiten prci se vyuily, a pak samy sob chleba vydlvaly. Proto zavedla sv. Klementa do Znojma, aby se tam uil peka

9em. Pan mistr, Frantiek Dob, pijal ho rd a uil ho svdomit. A sv. Klement pi- ioval se zas co mohl, aby v uen dobe prospval. Svou pl a vnmavost, poslunost a zbonost dobyl si lsky svho mistra plnou mrou. T vichni ostatn ho milovali zvlt pro jeho pvtivost a slunost vskutku srden. Ve Znojm pobyl svat Klement asi 3 roky a vyuil se pekastv k nejvt spokojenosti mistra.

Sotva pak e stal se tovaryem, byl povoln za pekaskho pomocnka do kltera luckho. Nebo udeil tehdy velik hlad a Klement ml pomhti i v pekrn, i u brny kltera pi rozdvn chleba chudin, co mu bylo nejvt tchou. Ale dlouho pomocnkem nezstal. Brzy uinil jej opat eho Lambek. mrn a dobrotiv pn, komornkem a sluhou v jdeln. Tento ad zastval pak sv. Klement tyi lta, a do smrti opata r. 1775. Tho roku opustil klter luck. emeslem svm zabval se od t doby jen s pestvkami. Roku 1777 pekail v Morav. Budjovicch, na to pak roku 1778 odeel do Vdn a pijal prci u elezn hruky, naproti klteru Uruli- nek', kde ml pozdji jako apotol Vdn tolik se proslaviti. Ale ani ve Vdni nepracoval nepetrit, nbr peruil dvakrt svou prci, aby mohl putovati do ma, a roku 1783 emesla svho pl? nechal.

Svou zbonost a pl poutal i ve

10

Vdni na sebe pozornost mnohch. Zejmna sptelil se s Petrem Kuncmannem, rodilm z Burg-Krumbaehu v diecsi virc- bursgk. Byli oba tovaryi pekaskmi a pracovali spolu u elezn hruky. Ve zbonosti byl jeden druhmu nejlepm pkladem a nejmocnj pobdkou.

Tehdy se stalo, e pape Pius VI. pijel do Vdn. Bylo to v beznu roku 1782. Csa Josef II. byl toti oddn smru, jemu kali ve Francii Jansenismus, neboli Gallikanismus a v Nmecku Febro- nianismus. Byl to smr zsad necrkevnch. Dle tchto zsad chtl csa Josef II. crkev sv. sm diti i ve vcech duchovnch, do kterch dnmu svtskmu panovnku nic nen. a v nich vekeru moc Kristus Pn svil jedin crkvi svat. Proto pijel pape Pius VI. sm do Vdn, chtje csae pohnouti k tomu, by crkve neutiskoval a zkonm Bom se neprotivil. Ale vecka snaha jeho byla marn. Byl od nevreckch lid, kte csae ovldali, jen ootupen a musil s nepozenou zase do ma se navrtiti.

Avak jednoho doshl pape Pius VI. tehdy pece. Utvrdil toti toho v lsce k crkvi a k nmstku Kristovu, kter uo- zdji ml s takovm spchem na potlaen nevreckch zsad ve Vdni pracovati, sv. Klementa, tehdy chudho, nepovimnutho tovarye pekaskho. Svat Klement modlil se za sv. Otce co nejvroucnji a byl nejhlubm alem naplnn, kdy vidl nezdar papev. Za to

11

tm vtm ohnm zahoel proti nevr- cm a odhodlal se, e ze vech sil se vynasna, aby jednou crkvi sv. proti jejm neptelm co nejlep sluby prokzati mohl. A poehnn, kter tehdy v nepehlednm zstupu vcho lidu od papee dostal, bylo mu k tomu zdrojem nejhojnjch milost.

4. H o r l i v - s t u d e n t .Svat Klement miloval prci velice a

bval vdy pracovnkem pilnm a dbalm. Vdl, e nm Bh prci daroval k naemu dobru asnmu, i vnmu. Ale pi tom pi vem nectil se sv. Klement ve svm emesle astnm. Neml k ttc prci povoln. Bh jej volal do stavu jinho, ku prci jin. Sv. Klement touil u od malika bti knzem. Ale pro chudobu nemohl jt studovati, a ho dp. far ke studim u pipravoval. Prozatm musil svou dobrou vli Bohu v ob pinsti a jej za pomoc prositi. A to sv. Klement inil. Proto kostely tolik miloval je tak asto navtvoval, a v nich tak rd se modlil, zvlt na mi svatou velice asto, i ve vedn dny, kdykoliv mu to jen mono bylo, chodil a pi mi sv. s tak obdivuhodnou pkladnou zbonost nejen jako mal chlapec, ale i jako tovary vdy ministroval.

Svou touhu po stavu knskm projevil sv. Klement zejmna, kdy byl ve Znojm v uen u pana mistra Dobe. Pti-

12

lety synek mistrv miloval toti sv. Klementa, kter mu o Pnu Jei a Pann Marii a andlku strnm atd. tolik kr- nch vc uml vypravovati, tak velice, e chtl s nm choditi i pi roznen .peiv. Aby vak svat Klement nemusil s malm dtkem cestou tolik asu strvit, nosil chlapce na ruce, a tak s koem na zdech a s dtkem na ruce, chodil po mst za svou povinnost. Lidem se to lbilo a mnoz ertovn za nm volali: Hle,svat Kritof!, tak e svat Klement, nerozumje slovm tm, sm se ohlel kolem, kde jak Kritof je. Doma pak sdlil v,e pan mistrov, tzaje se, pro lid za nm tak volali. A tu se dovdl, e sv. Kritof penel z lsky k Pnu Bohu lidi pes eku, a e jednou piel sm Kristus Pn k nmu a dal se od nho jako mal dtko na druh beh pensti; a proto se vyobrazuje svat Kritof, jak nese dtko pes eku a na to si lid vzpomnli, kdy svatho Klementa s dtkem na ruce vidli. Kdy to svat Klement slyel, vzdychl a ekl: , k bych byl tak jednou Kritofem a mohl jako knz Krista Pna ve svch rukou nositi .

Prvn krok k vyplnn tohoto pn uinil v kltee luckm. Zbon opat eho dovolil mu, aby sml studovati v kltern kole prvn tyi tdy latinsk ili cel ni gymnasium, kter se tehdy gramatikou nazvalo, a udlal ho za tm elem komornkem; aby ml vce kdy ke studiu. Sv. Klement uil se velmi siln

13

a odbyl si vecky tyi tdy s nejlepm prospchem.

Tehdy byl v kltee luckm t jeden pbuzn sv. Klementa, Jan Jahn. Jahn byl jen o rok star, ne sv. Klement; chodili v Tasovicch spolu do koly. Kdy pak sv. Klement el na emeslo, el Jahn studovat. Ve Znojm si odbyl gymnasium a v Olomouci filosofii. Na to piel roku 1772 jako novic k Praemonstrtm do Louky, studoval tam bohoslov a byl r. 1774 vysvcen na knze. Jahn byl velice uen, ale t pyn. A proto mu jednou sv. Kliment ekl: Jene, mus vc se modlit a mn st, nebo jednou zle poho . A Jahn pohoel. Stal se sice pro- fessorem na universit a kanovnkem u sv. tpna ve Vdni a psal mnoho uench knih, ale nkter z nich byly pro bludy, kter Jahn, ani sm nevda, napsal, od crkve sv. zapovzeny.

Kdy si odbyl sv. Klement v Louce ni gymnasium a k: Praemonstrtmvstoupiti nechtl, nemaje k nim povoln, a jeho dobrodinec opat eho tak ji umel, nezbylo mu nic, ne klter opustit. Ale co te;? K studim penz nebylo. Co tedy udlal? Poruil ve Pnu Bohu a nemoha se stti i'kn[zem, odhodlal se, e bude Bohu slouiti aspo jako poustevnk. Poustevnu zbudoval si v lese u Milfrnu nedaleko Znojma. Vyvolil si toto msto proto, aby mohl hodn asto choditi do kostela v Mil- frn, kde byla od pradvna socha mi

14

lho Spasitele k; sloupu pivzanho a zbiovanho velice uctvna. Slub tohoto trpcho Spasitele chtl sv. Klement cel ivot svj zasvtiti. Proto il ve sv poustevn velmi kajcn a nejednou putoval do Milfrnu i s tkm kem na ramenou a vybzel t ostatn, kte se u jeho poustevny rdi zastavovali, aby kajc ivot vedli.

Avak u po roce opustil sv. Klement svou poustevnu zas, ponvad csa Josef II. poustevnk ve sv i trpti nechtl. To bylo r. 1777. Nevda pak kam se obrtiti, pijal prci naped v Mor. Budjovicch a po roce ve Vdni. Z Vdn vykonal s Kuncmannem, jej zatm poznal a velice si oblbil, dv pout pky a do ma, aby si vyprosil u Boha prostedk k pokraovn ve studich. Nebo neustle myslil jen na to, jak by pece jenom knzem se stal. Kdy se po druh z ma vracel, zastavil se v Tivoli, msteku v krajin hornat a velmi pvabn a asi est mil od ma vzdlen. Tam se mu velice zalbilo, tak e sa i s Kuncmannem rozhodl v Tivoli zstati. Nedaleko msta byla poustevna s kostelkem Panny Marie. V poustevn ili tehdy tyi poustevnci, k nim se Klement s Kuncmannem pidruili. Od nejd. pana biskupa dostali k tomu svolen a sv. poehnn a tak nov jmna. Kuncman dostal jmno Emanuel a Hofbauer Klement. Tato jmna Si oba ponechali pro cel ivot.

Ale ani v Tivoli neml sv. Klement

15

stn. Nectil se tam doma a proto sm bez Kuncmanna odeel zas nazpt do Vdn, jsa pevn odhodln sv studia dokoniti. Ve Vdni naped pracoval v jednom pekaskm zvod. Do kostela chodil k svatmu tpnu; tam tak ministroval. A te piel teprve as, kdy pnliv a dlouholet prosby jeho mly konen vyslyeny bti. Zvltnm zenm Bom stalo se toti, e ti velmi ctnostn sestry, lechtiny z Maul, kter k sv. tpnu piln do kostela chodily, jednou pro d nemohly po mi sv. dostati se dom. Sv. Klement to zpozoroval a dobhl jim ochotn pro vz. To se zbonm lechtinm velmi lbilo i ptaly se Klementa, kdo e jest, a dozvdve se, e by rd byl knzem, ale pro chudobu e neme studia sv dokoniti, slbily mu podporu, ano vyzvaly jej, aby emesla nechal a k studiu se zase navrtil.

Sv. Klement zajsal radost. A ponvad byl prv podzim a zatek kolnho roku, opustil ihned mistra a dal se zapsati na vym gymnasiu vdeskm, kter se tehdy nazvalo filosofi, ponvad se tam mimo etinu, mathematiku a fysiku hlavn uilo filosofii. Sv. Klement byl tedy po sedmi letech zase studentem a to studentem elezn ple, tak e i tentokrte velmi dobe prospval.

Tu mu Bh poslal msto Kuncmanna ptele novho, o 10 let mladho Tadee Hubla, echa, rodilho z ermn. Hbl byl tehdy tak chud student a zpasil s

16

hladem, proto upevnil jednou na dvech svatotpnskho dmu lstek s prosbou o njak zamstnn. Sv. Klement viml si lstku, vyhledal Hubla dle adressy na lstku udan, ujal se ho a vyprosil mu u svch dobroditelek, lechtien z Maul, hojn podpory. A Hubl toho zasluhoval, byl studentem velmi zbonm a ctnostnm. Od t doby studovali Hofbauer a Hubl spolen a zstali po cel ivot nerozlunmi pteli.

5. V k l t e e .

Filosofick studia trvala vlastn dva roky. Ale sv. Klement studoval ve Vdni filosofii jen jeden rok. Pinou toho bylo, e pan professor tvrdil ve svch pednkch vci, kter s crkevnm duchem nijak se nesrovnvaly. Proto na p. jednou sv, Klement vecek rozhoen pi pednce povstal a pravil: Pane professore, co tu tvrdte, nen katolick, a odeel z hodiny ven. Pan professor poznal pozdji svou chybu a podkoval sv. Klementu za toto pokrn, ka: Dobe jste tehdy u- dlal, dkuji vm za to.

Studia filosofick a bohosloveck nesla se vbec tehdy duchem nekatolickm nejen na vysokch kolch vdeskch, ale vude jinde v Rakousku. Nkte profes- soi. byli sice zbon a ctnostn, ale jin zas byli hotovmi nevrci a mlde jen kazili. Z t piny sv. Klement se odhodlal, e ve studich bude pokraovati v m a

17

pemluvil i Hiibla, aby s nm na cestu do ma se vydal.

Oba se tedy rozlouili se svmi dobro- ditelkami, lechtinami z Maul, a putovali o przdninch r. 1784 do ma. V m navtvovali piln kostely a poslali k nebi sv nejvroucnj prosby. Modlili se, aby je Bh osvtil a dal jim poznati, co initi maj, a vedl je tam, kde je sm dle nejsv. vle sv chce mti. A takto se modlil zvlt sv. Klement. Nebo u del as myslil na to, stti se nejen knzem, ale t eholnkem a byl pevn odhodln, tentokrte v m mysl svj provsti, jen e pod jet nevdl, do kterho kltera by vstoupil.

Tu si jednoho dne veer oba, Hofbauer i Hbl, ujednali, e rno navtv ten kostel, jeho zvony nejdve zaslechnou. Rno, kdy vstali, zvonilo prv s vky blzkho kostelka sv. Julina. Tam se tedy oba nai ptel vypravili. V kostele konali eholnci prv sv rann modlitby. Zbonost jejich sv. Klementa velmi dojala. I ptal se, vraceje se dom, jednoho hoka, jac jsou to eholnci. Hok' pravil: To jsou kn Kongregace Nejsv. Vykupitele a ty bude tak jednm z nich. Posledn slovo chlapcovo uinilo na sv. Klementa zcela zvltn dojem. Zdlo se mu, jakoby neustle slyel vnitn hlas: Bude jednm z nich; to tv povoln; tam t chce Bh mti. Proto aby zas pokoje nael, odlouil se mezi dnem na chvli od Hubla a zael si k sv. Ju-

18

linu, dal si zavolati pedstavenho kltera, jm tehdy byl rektor P. Landi, a vyptval se na kongregaci a jejho zakladatele, jej el a jej innost. A kdy P. Landi vecko mu vysvtlil, nabyl sv. Klement pevnho pesvden, e Bh do tto kongregace tak jej vol, a vyprvl P. Landimu krtce zas cel svj ivot a na konec prosil za pijet do kltera, jeho se mu ihned dostalo od tehdejho generlnho pedstavenho Frantika di Pauly, jen v kltee sv. Julina sdlil.

Po tak astnm pozen chvtal s nevslovnou radost dom a vyprvl ve Hblovi. Ale Hubla zprva ta nepotila, nbr spe velice rozilila a zarmoutila. inil vitky Hofbauerovi, e ho chce v cizin opustit, e to vypad jako zrada a podobn. A domluvm Hofbauerovm, aby t do kongregace vstoupil, nechtl nijak rozumti. V tomto rozruen mysl setrvali oba a do veera. Nastala noc a Hubl el vecek rozmrzen spt. Ale sv. Klementu do span nebylo. Naopak klekl si a prokleel celou noc na modlitbch. Bylo mu Hubla lto; modlil se za, aby mu Bh' tak dal milost povoln k stavu eholnmu. A nemodlil se nadarmo. Rno, kdy oba li do kostela Panny Marie, zvan Maggiore, pravil pojednou Hubl: V co? Zstanu zde s tebou a vstoupm tak do kongregace. Na ta slova sv. Klement ekal. S nejvt radostobjal Hubla a vedl ho tho rna k sv. Ju-

19

Kanu a vyprosil jemu, e byl za novicepijat.

Novicit zaali oba hned, a to u svatho Julina v m, kde do kongregace pijati byli. P. rektor Landi byl jejich novicmistrem. Dne 24. jna 1784, na svtek sv. archandla Rafaela, dostali eholn at. Novicit mlj velice psn, ale konali jej s takovou horlivost, e ji po necelch pti mscch, toti 19. bezna 1785, na na svtek sv. Josefa, smli sloit eholn sliby svat chudoby, istoty a poslunosti zrove s psahou, e v kongregaci a do smrti vytrvaj.

Po novicit byli ihned poslni do Frosinone, aby tam studovali bohoslov a pipravovali se ke knstv. Tam studovali cel rok a byli pak 29. bezna 1786 na knze vysvceni. Tak krtkm studim bohosloveckm snad mnoh se podiv. Ale teba na pamti mti, e sv. Klement sH- blem studovali opravdu cel rok a to den co den od noci do noci, bez oddechu a bez przdnin a Bh sm jim tak podivuhodn byl npomocen. Tolik aspo jisto je, e se oba vem zkoukm, kter tehdy od kandidt na knstv se vyadovaly, s dobrm prospchem podrobili. Svat Alfons byl v t vci velice psnm a zsad jeho bylo v kongregaci svdomit dbno.

Na knze byli Hofbauer a Hubl vysvceni ve Veroli, od Frosinone ti hodiny vzdlenm. li tam pky a pky zase dom se vrtili. Kdy pak1 unaveni dom prv v poledne pili, bylo jim msto bd-

20

poinku pi obd uloeno: Hofbauerovi, aby posluhoval ostatnm, a Hiiblovi, aby etl, emu oba s nejvt ochotou a radost se podrobili.

Sv. Alfonsa, zakladatele kongregace, kter tehdy v Pagani v jin Italii jet il, ale ji k smrti se pipravoval, nevidli, ani s nm nemluvili. Za to vak svat Alfons, kdy o jejich vstoupen do kongregace slyel, zaradoval se velice a pedpovdl, e kongregaci v zaalpskch krajinch roz a mnoho dobrho vykonaj, co pozdji vecko tak se stalo.

HLAVA DRUH.

Svat Klement ve Varav.1. Do Va r a v y .

Po vysvcen na knze zstal svat Klement s Hblem prozatm nkolik msc u sv. Julina. Studovali a utvrzovali se jet v nkterch odvtvch vd boho- slovnch a zrove pipravovali se na mis- sie. Nebo mli co nejdve odejiti zase nazpt do zem rakouskch, aby se tam o zaveden a rozen kongregace pokusili. Touto mylenkou zabval se toti sv. Klement u od potku eholnho svho ivota a pedstaven i sv. Alfons sm s tm pln souhlasili.

Kdy se oba novosvcenci k missio- nskm pracm dostaten pipravili, vydali se pky na cestu. Do Vdn dorazili asi zatkem z 1786. Ale pochodili zle. Crkev sv. byla tehdy v Rakousku na vech stranch utiskovna a pronsledovna, a kltery trply v pronsledovn tom: nejvce; bylo jich pes tisc jedinm pra krtnutm zrueno. Sv. Klement po

22

znal brzy, e by vecky jeho nmahy tentokrt byly marn a proto psal svmu generlnmu pedstavenmu do ma o dovolen, by sml sv sluby nabdnout! Propagand. Generln pedstaven to dovolil a v Propagand byli tomu velice rdi. Nebo prv tehdy dal Monsignor Saluzzo, papesk nuncius na dvoe polskm ve Varav, o missione, kterch nutn poteboval. Sv. Klementu bylo tud odepsno, aby se i s Hiiblem bez prodlen odebral do Varavy.

Zprva ta dola do Vdn asi 9. jna 1786. Oba hned odcestovali. Zakusili ovem mnoho, nebo do Varavy mli daleko, byli na cest pes dva msce a to v mraziv dob zimn. Avak podobnm vcem byl svat Klement u dvno zvykl. Rd ve trpl, vda, e se tm Bohu zalb a nesmrtelnm dum prospje.

Na tto cest ml svat Klement tak jednu velikou radost. Setkal se toti zas po desti letech s Emanuelem Kuncman- nem. Stalo se to hned za Vdn na most pes Dunaj. Pekvapen obou ptel bylo velik. Kuncmann byl obleen v sel hnd at poustevnick s kapucou, v ruce ml velikou hl a zdl se bti velice unaven. Vypravoval, e jde do Kolna na Rn navtvit hroby sv. t krl. Ale svat Klement mu domluvil, aby pouti nechal a radji do kongregace vstoupil. Kuncmann nedal se dlouho pobzet, nbr hned pln radosti na veejn cest si klekl a sv. Klementa o knsk poehnn a o pi

23

jet do du prosil. Sv. Klement, maje vecky plnomoci k zaveden kongregace potebn, s radost jej pijal, nae ubrali se vichni ti smrem k Hollabrunnu a Znojmu.

Do Hollabrunnu li pky. Z Hollabrunnu do Znojma jeli povozem. Milosrdenstv to jim prokzal vzorn katolick uitel z Rejce, Jan Berger, u nho tak penocovali. Sv. Klement zstal za to rodin Bergrov vdy vdnm.

Ve Znojm vypadalo to smutn. Z 5 klter byly ti zrueny a v kasrny a koly promnny a z frantiknskho kostela stalo se vojensk skladit. T klter luck byl od r. 1784 kasrnou. To byly smutn nsledky Josefnsk reformy. Na to nemohl se svat Klement dlouho dvati a proto se ve Znojm dlouho nezdrel. Jen blzk Tasovice, sv rodit, ze Znojma navtvil. Sestra Barbora pivtala ho s celou svou rodinou velmi srden, ale dobr, starostliv matka Klementova ji nebyla iva; leela na hbitov u rok a tyi msce. Tam za n spchal sv. Klement na hbitov, aby se za n pomodlil a j za ve jet jednou podkoval a j slbil, e jejmi radami a napomenutmi vdy svdomit spravovati se bude. Na to rozlouil se zas se vemi pteli a znmmi a putoval s P. Hblem a Kuncmannem dle, a po mnohch trapch konen vichni t cle svho doli.

24

2. B e n n o n i t .

Sv. Klement piel do Varavy kolem vnoc r. 1786 a byl od papeskho nuncia co nejsrdenji uvtn. Ale prci hned nedostal. Prozatm musil ekati, a by nastalo mrnj poas, a potom teprv ml odejiti do Pomoan, nebo do Kuronska. Ale Bh usoudil jinak. Ne pilo jaro, rozhodl se papesk nuncius, e si sv. Klementa nech ve Varav sam. Nebo ve velikm tomto mst bylo vce teba mission, ne kdekoliv jinde. Tak stala se Varava psobitm syn svatho Alfonsa. Tam strvil sv. Klement pes 21 let knskho svho ivota a vykonal nejobtnj prce apotolskho svho adu.

Za sdlo byl sv. Klementu dn kostel a klter na Novm Mst varavskm. Kostel byl zasvcen sv. Bennonovi, biskupu meskmu, slavnmu apotolu luickch Srb. Sto let psobili v nm Jesuit nejv blahodrn, ale od roku 1774 stl pln oputn a zanedbn. Sv. Klementu nastala tedy velik prce, pedevm kostel a klter vyistiti a do podku dti. Bylo k tomu velik odvahy teba; nebo sputn na tomto svatm mst ned se ani popsati a sv. Klement ml jedin ti tolary v kapse a ivobyt musil sob asvm spolubratm tak platiti. Avak dvra jeho v Boha neznala mez. Kdykoliv se nalzal v nejvt nouzi, el k milmu Spasiteli v Nejsvtj Svtosti a pokad si vyprosil veho, eho poteboval. Tak byl

25

kostel i klter sv. Ben nona v krtkm ase skvle obnoven.

Na hlavnm olti nahrazena porouchan socha sv. Bennona pekrsnm novm obrazem tho svtce a umstn t obraz Panny Marie ustavin pomoci. Cel olt byl bohat vyzdoben a skvl se leskem vzcnch korunnch svcn a zil moem svtel a dchal vn nejlibjch kvtin. Podobn zzeny a vyzdobeny i vedlej olte, na jedn stran olt sv. Josefa, jej sv. Klement si vyvolil za ochrnce kltera, a na druh olt Krista Pna k sloupu pivzanho. Mimo to postavena nov postrann kaple, do n se vystupovalo po 12 stupnch. V kapli na olti byl obraz milho Spasitele, zbiovanho a trnm korunovanho, jak jej Pilt ukzal idm, ka: Ejhle lovk! Obraz ten byl tak dojemn, e pohledem na velmi mnoho hnk se obrtilo a na pokn dalo. Tak pekrsn obraz Panny Marie bolestn visel v kapli na stn.

Mimo to podil sv. Klement i mnoho jinch vzcnch obraz, je v jistch dobch v kostele vystavoval a ped nimi s lidem zvltn pobonosti konal. Slovem kostel sv. Bennona byl p sv. Klementa promnn v pbytek Boha nejdstojnj. Lid se vech stran se tam schzeli a obdivovali nejen kostel, ale t nov strce svatyn, chud a horliv syny sv. Alfonsa, a ponvad je jinak pojmenovati neumli, zaali jim kat B e n n o n i t ,

26

kterto jmno sv. Klementu a jeho spo- lubratm zstalo a do vypuzen z Polska.

3. A p o t o l s k i n n o s t u s v a t h o Be nnona .

Kostel sv. Bennona byl pvodn nrodnm kostelem nmeckm a proto ml sv. Klement zvlt o duchovn poteby Nmc svdomit se starat. Ale ponvad bylo Nmc ve Varav pomrn mlo, a duchovn zanedbanost polskho lidu nemla skoro dnch mez, ustanovil se sv. Klement hned z potku na tom, e se bude starati o Polky jako o Nmce. Proto se zaal hned polsk uiti i s P. H- blem, co obma bylo dosti snadnm, ponvad umli esky. Zpovdati polsk dovedli oba dost brzy. Ale kzati polsk si jet netroufali. P. Hubl zaal polsk kzati a r. 1799 a sv. Klement jet pozdji. Avak za to kzali u sv. Bennona jin Redemptorist, prvn to polt ci sv. Klementa, tak e u od r. 1795 bylo o polsk kazatele dobe postarno.

Sluby Bo konaly se u sv. Bennona, zvlt kdy vzrostl poet dlnk, zpsobem nejokzalejm. Od 5 hodin rno a do 7 veer, pracovali kn den co

27

nmeckm kznm bvala pro Polky, kte nmecky nerozumli, v kapli me sv. Konen o 11. hodin tet slavn me sv., kterou mval obyejn sv. Klement sm, nebo nkter z crkevnch hodnost. O dstojn zpv a crkevn hudbu pi slavnch mch svatch bylo t postarno. Mimo to slouvalo u sv. Bennona 20 a 30 kn me sv. O d p o l e d n e : O pl 4. hodin kzn nmeck a slavn nepory ped vystavenou Nejsv. Svtost. O pl est kzn polsk. Potom byla pobonost kov cesty se sv. poehnnm stdav nmecky a polsk. Na zakonenou dne mval pak' jeden knz vdy s lidem zpytovn svdom a vzbudil s nm 3 Bosk ctnosti a el a ltost nad hchy.

Mimo to zavedl sv. Klement tak nkter vhodn bratrstva, jako i jednoty pro jednotliv stavy, zvlt pro mldence a pro panny. Jednoty a bratrstva mla sv pravideln schze a pednky, sv generln pijmn a sastovala se crkevnch prvod a jinch nboenskch cvien.

Tak Marinsk kzn a kzn o Nejsvtj Svtosti konala se u sv. Bennona velice asto a byly konny t rzn devtidenn pobonosti, lidov exercitie a pod. Pozdji mvali i Francouzov sv kzn v ei francouzsk, ano i pro jinovrce a pro idy konny byly zvltn pednky na obranu sv. vry katolick.

Svtky Pn a Panny Marie, zejmna pak slavnost Boho Tla a vstav Nejsv. Sv

28

tosti oslavovaly se co nejvelikolepji. Jen baldachn, pod nm noena byla v prvodu Nejsv. Svatost, vyzdoben byl zlatem v cen esti tisc frank. Podobn drahocenn byla i ostatn slavnostn roucha bohosluebn. K tomu pimen okrleny byly i vecky olte a ozdoben cel kostel.

Takovm zpsobem snail se sv. Klement pivbiti do kostela co nejvce lid, aby je pak svmi plamennmi, nadenmi apotolskmi kznmi mohl pohnouti ku pokn a k polepen ivota. A to se mu tak podailo; nebo Duch sv. pracoval s nm a poehnn bo ho doprovzelo. Nval kajcnk rostl neustle. U v prvnch letech, kdy sv. Klement pracoval s P. Hblem sm, pijmalo u sv. Bennona svtosti ron na 20.000 kajcnk. Za deset let vrostl poet ten na 50.000 a po 20 letech potalo se ron pes 100.000 tch, kte k svtostem pistupovali. A kdyby bylo vce zpovdnk zpovdalo, bylo by kajcnk jet vce bvalo. Nebo mnoz pro nval u zpovdnic k zpovdi se ani dostat nemohli. Mezi kajcnky bylo pak velik mnostv i nejzarytjch hnk, kter sv. Klement ku pokn obrtil, ano i velmi mnoho jinovrc, zvlt protestant, jako i mnoho nevrc a id, kte psobenm sv. Klementa pijali vru katolickou. Kostel sv. Bennona stal se o- pravdu toitm hnk, kte z daleka a iroka sem chvtali, aby s Bohem se smili. Vecky zpovdnice byly neustle oblhny den co den od rna a do ve

29

era. Zejmna sv. Klement byl jako dobrotiv, moudr a svat zpovdnk veobecn ven a vyhledvn.

4. P r v n c i sv. K l e me n t a .Velikolep apotolsk innost v kostele

sv. Bennona byla jen proto monou, e se eholn druina Bennonit zsluhou sv. Klementa neustle vzmahala i co do potu i co do vnitn dokonalosti.

Sv. Klement byl ji od potku zplnomocnn p ijmati novice, vychovvati studenty a kleriky a zakldati kltery a peovati vbec o zaveden a rozkvt kongregace v zaalpskch krajinch. K tomu byl roku 1793 jmenovn t generlnm vikem pro kraje severn. Svena mu tedy vekera moc. A moci t pouval sv. Klement opravdu mrou nejplnj.

O rozmnoen len svho kltera staral se s takovm spchem, e u po 12 letech pracovalo u sv. Benona 25 kn Redemptorist. Z tchto spolupracovnk sv. Klementa musme se aspo o nkterch krtce zmniti.

Z polskch kn vynikali hlavn dva:l . P . B l u me n a u , kter se pvodn jmenoval Kwiatkowski. Vstoupil do kongregace u jako knz a byl vtenm kazatelem. 2. P. P o d g o r s k i. Byl do kongregace pijat od sv. Klementa u roku 1787 jako 131et chlapec. Roku 1794 sloil sliby a roku 1797 byl vysvcen na knze. Byl horlivm kazatelem a il jako svtec. Ml pozdji bti biskupem v Bukureti, ale ne

30

bylo mono jej k pijet tto dstojnosti pohnouti.

Z Nmc vyznamenali se svou innost u sv. Bennona hlavn ti kn, kte byli vichni zrove tak dokonale mocni ei polsk. Byli to: 1. P. J e s t e r s h e i m , rodem Slezk, mu velmi rozvn a moudr, kter pozdji roku 1804 kongregaci u vldy v Berln proti vem obalobm skvle obhjil. 2. Oba brati, V a l e n t i n a K a z i m r La n g a n k i .

Z ech vstoupili tehdy do kongregace ve Varav dva: P. F r a n t . Br ess - 1 e r, kter byl vtenm novicmistrem, a P. Jan Kraus , syn c. k. prokurtora, kter plyn mluvil esky, nmecky, latinsky a francouzsky a se vyznamenval neobyejnou pokorou a poslunost, apotolskou horlivost a snahou po dokonalosti. A- vak oba tito vzorn eholnci zemeli u roku 1796.

Mimo to patili k druin sv. Klementa ve Varav t tyi Francouzov. Pili do Polska a z Francie za sv. Klementem, o jeho velikolep innosti na dalekm zpad byli slyeli. Jmna jejich jsou: 1. L e m e r c i e r z Ami ensu . Zemel v 32. roce vku svho po del bolestn nemoci, kterou s hrdinnou trplivost snel. .2. V a n n e l e t z diecse re-, mesk. Byl po mnobo let vbornm novicmistrem. 3. M i k u l Leno i r . Byl, ne do kongregace vstoupil, professorem hebrejtiny a vynikal t svou znalost ei syrsk, chaldejsk, eck a mathematiky.

31

Jako eholnk pozmnil z nutn opatrnosti sv jmno a nazval se Schwarz. Byl dle svdectv samho sv. Klementa muem velik ctnosti. 4. Nejproslavenjm byl vak P. J o s e f P a s s e r a t , jeho process blahoeen se prv tak u kon. Narodil se 30. dubna roku 1772 v Joinville v Cham- pagni. Do Varavy piel jako bohoslovec po mnohch nehodch a strastech roku 1795. Dne 13. listopadu roku 1796 sloil sliby a 15. dubna roku 1797 byl vysvcen na knze. Byl pravm svtcem, radost sv. Klementa, chloubou sv. Bennona a perlou kongregace.

O ostatnch, t horlivch a ctnostnch spolupracovncch sv. Klementa nebudeme se tu rozepisovati. Jenom si jet krtce povzme, jak ctnostn ivot vichni tito milkov Bo v kltee u sv. Bennona vedli. Svatou eholi zachovvali co nejsvdomitji. Kadhp! i nejmenho pestupku bli se jako hada. Pedepsan cvien, rozjmn a jin, konna byla vdy s vekerou horlivost i pi nejvtm nvalu prce. Ctnosti, v kterch se tak nenavn, obtav, ano hrdinn cviili, aspo si vyjmenujme. Byla to pevn a iv vra, neochvjn dvra a vrouc lska k Bohu a k blinm, spojen s apotolskou horlivost pro spsu nesmrtelnch du. Jako eholnci vyznamenvali se vestrannm se- bezaprnm a umrtvovnm svch smysl. Sliby zachovvali co nejdokonaleji. Svat chudoba, andlsk istota a naprost poslunost byla jim neocenitelnm pokladem,

32

Hojnch milost a posil, k dokonalmu ivotu potebnch, nalzali v ustavin zbon modlitb, zvlt v ct a lsce k Nejsv. Svtosti a k nejblahosl. Pann Marii.

A ve vech tchto ctnostech byl svat Klement vem ostatnm vzorem a zrove t strcem velice dbalm toho, aby nikdo na cest dokonalosti neochaboval nebo na bezcest nezabloudil. Proto vechny stle pouoval a napomnal, varoval a kral, v dobrot, lsce i psnost, ba ani trest neetil, kde toho teba bylo.

Touto dokonalost a svatost ivota nahromadili si vichni nejhojnjch zsluh pro nebe a pimli Boha, e jejich podniky a prce pro spsu nesmrtelnch du tak tde ehnal a jim pomhal obraceti k pokn tisce a tisce hnk, kte by jinak sotva spasen byli doli.

5. O t e c c h u d c h a o p u t n c h .Apotolsk prce, kter konny byly

v kostele sv. Bennona samm, horlivm Bennonitm nepostaovali. Sv. Klement byl pamtliv toho, e dobr past nem pi jen o oveky na pastv, ale e t vychz na pout, aby tam oveku ztracenou hledal, a kdy by ji nael, aby ji na bedrch svch k stdci svmu pinesl.

Tmto dobrm pastem chtl i svat Klement bti. Proto neekal jen na hnky, kte k sv. Bennonu sami pichzeli, nbr el sm na ulice a cesty, do dlen,

33

chat a poIj a hledal pobloudil a oputn, nemocn a chud, mal i velik, aby je k stdci Kristovu zas nazpt pivedl.

Pro oputnou mlde zdil za tm elem tyi stavy: 1. S i r o t i n e c pro zstupy sirotk, kterch bylo zvlt roku 1794 po dobyt a sboen varavskho pedmst Pragy ruskm vojevdcem Su- vorovem bez potu. Svat Klement je odevad do stavu pivdl, je asto sm myl, od hmyzu istil, a nov atil. Potom je vyuoval a k svtostem pipravoval a ku kesanskmu ivotu navdl. Aby je mohl uiviti, sm pro n almuny sbral. Pi tchto obchzkch naplil mu kdysi jeden lovk v hostinci msto almuny zlostn do tve. Avak svtec nepozbyl klidu; utel se jen a pravil: To bylo pro mne, ale te mi dejte nco pro m sirotky. Pokorou tou byl hnk vecek hnut: obdaroval sv. Klementa tde, obrtil se a byl od t doby velikm ctitelem svtce.2. Mimo to zdil sv. Klement k o l u p r o z a n e d b a n c h l a pce , o jejich vchovu rodie bu nechtli, nebo nemohli se starati. kolu tu navtvovalo roku 1793 pes ti sta chlapc. 3. P ro o p u t n k o l n d v k y zdil zas k o l u jinou a odevzdal ji sprv kongregace panen, kterou' tak sm zaloil a dil. 4. Poslze ujal se sv. Klement t studujcch, kte od rozputn du jesuitskho velmi zanedbvni byli, a zaloil pro n gymnasium, a konvikt. Z vtenho uilit toho vylo mnoho mu, kn i laik, kte

34

se pozdji zbonm ivotem i vdomostmi svmi velice proslavili.

S nemen horlivost peoval svat Klement t o dospl. Kdekoliv nael tulky a ebrky a podobnho druhu lidi, na ulicch a na cestch, v mst a na venkov, vecky brval s sebou k sv. Ben- nonu. Tam mli svou tulnu. Sv. Klement je oistil, oatil, nasytil a nechal u sebe tak dlouho, a byli v nboenstv dostaten vyueni a vycvieni a k svtostem jak nle pipraveni. Jet vce vak hledal duchovn oputn lidi v domech a rodinch. Tam jich nael na vech stranch takka bez potu.

Byli to pedevm chudi . Ti byli nejoputnj. Sv. Klement pevzal starost, o jejich asn a vn blaho. Co almuen tmto ubohm roznesl a rozdal, v jedin Bh. tdrost sv. Klementa neznala mez. Dejte a bude vm dno, odpovdal tm, kte mu plin pltvn vytkali. Zdlo se, jakoby il jen pro chud a neustle jen na n myslil. Byl pravm otcem jejich. Avak nikomu nedal almuny, ani by nebyl poslouil t jeho dui. Pouoval, til, napomnal a kral vecky bez pestn. A ponvad slova jeho byla slova svtce, vnikala t do srdc a pinela stonsobn uitek.

Podobn ujmal se sv. Klement t n e mo c n c h . Jim rozuml, s nimi ctil, je miloval jako nikdo jin. Proto tak nemocn velice rdi ho u sebe vidli, po nm touili a ho volali. A sv. Klement

35

jim slouil s dobrotou a trplivost vskutku andlskou. Chodil k nim za kadho dne, ano kolikrt u nich setrval i cel noci, i nejhorho neasu a velmi asto i v noci, aby je til. dn nava nebo vlastn choroba, ani dlouh cesta, ani nebezpe nkazy nebrnilo mu nikdy v nvtv nemocnch. Aby pak nvtvm tm Bh tm vce ehnal, modlil se sv. Klement za nemocn neustle, zvlt kdy k nim chodil, nebo od nich se vracel. A tak se mu podailo velmi mnoho hnk jet na smrteln posteli s Bohem smiti a pro vnost zachrniti.

Kte pak nebyli ani chud, ani nemocn, ale za to tm vce trpli zanedbanost nboenskou, ty hledl sv. Klement na pravou cestu zas pivsti hlavn pouovnm, rozmluvami a t i s k e m, d o b r o u e t b o u . Tisku pital velikou cenu. Zl tisk nenvidl, ale v dobrm vidl nejvydatnj a nejasovj prostedek k potlaen zla a k obran a k rozen sv. nboenstv. Proto kde mohl, zl spisy veho druhu odstraoval a dobrmi nahrazoval. Pro rozen dobr etby neetil dnch vloh a dnch nmah. Tak se mu podailo velik mnostv dobrch spis, zejmna spis sv. Alfonsa, roziti; a nejen to, nbr svmi domluvami a svm nvodem doshl i toho, e velmi mnoho novch dobrch spis bylo napsno a vydno. Jeho zsluhou jest na p., e i mis- sionrn knka byla vytisknuta. Touto p o dobr tisk zskal svat Klement mimo

36

ni a stedn stavy t velmi mnoho u- enc a vzdlanc a stal se tak stediskem katolick intelligence. A tak mohl sv. Klement jist se sv. Pavlem zvolati: Vechnm vecko uinn jsem, abych vecky k spasen pivedl. (I. Kor. 9. 22.)

6. No v k l t e r y .Kostel a klter u sv. Bennona byl

prvnm a, jak se zdlo, velice astnm pokusem zavsti kongregaci v zaalpskch krajinch. Z tohoto koene mla kongregace na severu v siln kmen vyrsti a co nejbohatji se rozvtviti. To byl mysl sv. Klementa. Za tmto clem pracoval nenavn pes 20 let.

Proto peoval vude o zzen novch klter. Prvnch devt let ml na mysli jen i polskou. Tam zaloil mimo klter u sv. Bennona jet tyi jin kltery a sice: u sv. ke ve Varav, v Mi- tav, hlavnm mst Kuronska, v Lutkovi- cch u Varavy a v Radzyminu u Siedlce. Vude v tchto kltech pracovalo se s velikou horlivost a s velikm poehnnm Bom a to nejen doma v kostelch, ale t na sv. missich, akoliv sv. missi pomrn mlo konno bylo pro velik nval prce doma.

Kdy vak tetm rozdlenm Polska r. 1795 cel krlovstv pochovno bylo a jednotliv stty o i polskou se rozdlily a kraje varavsk pod vldou protestantskch Prus se dostaly, zaal sv. Klement se bti, aby nebyl z Polska vyhnn a proto

37

ohlel se vas, zda by v jinch krajch usaditi se mohl.

Za tm elem vydal se sv. Klement r. 1795 s P. Hblem na cesty. Prvn cestu konali do ech. Do Prahy pili 14. z a zstali tam! 9 dn, a do 25. z. Navtvili hrob sv. Jana Nepomuckho, sv. Vclava, sv. Ludmily, sv. Vta a sv. Norberta. Sv. Klement splnil zrove svj slib, jej pi oblhn Pragy uinil, e bude k hrobu sv. Jana putovati, bude-li Varava ped shoenm a spustoenm zachrnna. Tehdy byl vyslyen a od t doby ctil sv. Jana velice a ozdobil tak jeho sochou brnu kltera u sv. Bennona. V echch by byl svat Klement rd njak klter zaloil, kal: Praha mus jednou na bti . Ale tehdy nebylo mono o nco se pokusiti pro velmi nepzniv pomry, jich ve svm listu do ma velice litoval. Ba ani pozdj pokusy zskati aspo njak studenty z ech a Moravy, se mu nezdaily, ponvad rakousk vlda nikomu nedovolovala za hranice od- chzeti. Studenti, kter svat Klement vzal s sebou do Varavy, musili se zase vrtit.

Z Prahy cestoval sv. Klement a do Lindavy ve vbsku na Bodamskm jezee. Ale ani tam nic nepodil, a tamnj probot jej pozval a k. zaloen kltera sm pomhati chtl. Proto vrtil se svat Klement zas dom. Dva roky na to 1797cestoval sv. Klement po druh do Bavor a doel a do Rezna. Ale i tentokrt vrtil se s nepozenou zas do Varavy.

38

Roku pak 1802 uinil tet pokus, usa- diti se nkde v Bavorsku. Tentokrt cestoval na Vde a Star Oettinky v Bavorsku, poutn to msto marinsk, a do velkovvodstv badenskho. Pozval jej tam kne Schwarzenberg na sv statky a nabzel mu zpola v zceninch se nalzajc klter, zvan Hora Tbor v Jestettech. Sv. Klement pijal nabdku a zdil na Hoe Tbor s napjetm vech sil prvn klter nmeck, kter vak po tyech letech zas opustiti musil, ponvad vlda jej trpti nechtla. Mezitm cestoval r. 1803 z Jestet do Itlie, aby tam ve Folignu dal nkolik klerik vysvtiti na knze. Pi t ple- tosti navtvil tak Rm.

Potom zaloil sv. Klement r. 1805 tak klter v Tryberku v ernm lese v jinm Badensku a jet jin klter v Ba- benhausenu ve vbskm Bavorsku, nedaleko hranic wrtemberskch. Ale oba tyto kltery nemly dnho trvn. Tak ve Weinriedu u Babenhausenu a v Churu sv. Klement krtkou dobu se zdroval a blahodrn psobil. Nkolik jinch mench pokus v nmeckch krajch se usaditi, ani neuvedeme.

Mimo to pokouel se svat Klement o zzen njakho kltera ve vcarsku. Roku 1807 zzen klter ve Vissachu. Ale po 4 letech byla kltern osada zas od Francouz vyhnna. eholnci zdrovali se pak ve Vircpurku v Bavoch, a r. 1818 se jim zase podailo na njakou dobu do vcar se vrtiti a ve Valsaintu se usa-

39

dti. Roku 1803 byl sv. Klement s P. Pas- seratem i ve Francii, a sice v Joinville v Champagni; ale tam teprv nebylo ani mono pomleti na zzen njakho kltera. Ano, i v Rusku chtl svat Klement se usaditi a vyjednval za tm elem s ady. Ne i tam byly jeho snahy bezvsledn.

Z Bavor vrtil se svat Klement do Varavy v prosinci 1806. Byly to tk a trpk chvle tehda pro tak horlivho svtce. Avak ani ve Varav neekalo na nic dobrho. Za pl roku stihla ho neoe- van, velmi bolestn rna. Dne 4. ervence 1807 zemel toti P. Hubl. Roznemohl s? pi oetovn rannch italskch vojn a zemel v povsti velik svatosti. Svat Klement oetoval ho sm v nemoci a zatlail mu po smrti oi a nemohl dlouho tohoto svho nejmilovanjho ptele oeleti.

Avak vecky tyto strasti byly jen pedzvst strast a bou jet horch, kter nad sv. Klementem jako ern mrak jiji se stahovaly.

7. Bou e .Pokud Polsko bylo krlovstvm samo

statnm, dailo se sv. Klementu ve Varav dobe. Krl Stanislav Poniatowski neml sice vry skoro dn, ponvad mu u dvno byli nevret francouzt filosofov milej, ne katechismus a slovo Bo, a vedl tak velmi nemravn ivot, ale byl i pi tom pi vem jet velikm do

40

brkem a pravd pstupnm a nedovedl nikomu nic odepti. Proto mohl i sv. Klement ve Varav a v polsk i vbec neruen pracovati.

Avak to netrvalo dlouho. Roku 1795 dospla polsk e svou rozervanost bo- bohuel tak daleko, e si ji stty zkrtka mezi sebou rozdlily. Krl Poniatowski odejel do Ruska a Polsko pestalo bti krlovstvm. Povislansk kraje s hlavnm polskm mstem Varavou pivtleny byly k protestantskmu Prusku. To bylo pro katolky velikm netstm. Nastalo pronsledovn a utiskovn na vech stranch. I svat Klement trpl velice. Ale m vce byl utlaovn, tm munji se brnil. Pter Jestersheim prokazoval mu v t vci nejvydatnj sluby. Touto moudrou a neohroenou obranou podailo se sv. Klementu sv kltery v Polsku aspo prozatm zachrniti. Jet hor asy nastaly vak roku 1807. Mrem tilskm bylo vvodstv varavsk oddleno a uinno samostatnm pod svrchovanost krle saskho, Bedicha Augusta. Ale tak tomu bylo jen na pape; ve skutenosti nebyla ani Varava samostatnou, ani nebyl krl Bedich August svrchovanm pnem, nbr pnem ve Varav byl Napoleon. Ten ustanovil ve varavskm velkovvodstv sm sv ednky a dval vude sm sv rozkazy, dle toho, co mu ednci jeho sdlili a radili. A ednci ti byli ne- vrci a bezboci nejhorho druhu.

Krl Bedich August byl dobr katolk

41

a znal sv. Klementa a ctil ho velice a nebyl by mu sm nikdy ublil. Ale jednak neml dn moci a jednak byl t velmi slab a nedovedl proti nespravedlivm rozkazm Napoleonovm dosti se brnit. A tak se stalo, e i sv. Klementa, a velmi nerad, z Varavy vypovdl.

Francouzt nevrci tento pd svatho Klementa dobe pipravili. Pedevm snaili se Bennonity pipraviti o vnost a dobr jmno u lidu. Proto skldali o Ben- nonitech hanliv psn a psali proti nim na cti utrhan, pomlouvan, liv spisy a roziovali je mezi lidem. Na divadlech vystupovali herci v at Bennonit, hrajce lohy padouch a svdnk. V krmch a dlnch nadvno na Bennonity jako na nejhor vyvrhel lidstva a vechno to nejhor o nich roztruovno. Na ulicch byli tupeni a hanobeni a klacky a pstmi biti, tak e kolikrt sotva ivotem vyvzli. To vechno mlo slouiti k tomu, aby byl svat Klement uinn ve Varav nemonm.

Bezbon tyto tisky doshly svho vrcholu dne 16. dubna 1808 na Blou sobotu pi slavnosti Vzken Pn. Dva francouzt dstojnci vyvolali toti svm nectnm a drzm chovnm takov rozhoen lidu, e z toho prav rvaka povstala. Rozechvn a pohoren bylo velik. Svat Klement neml toho ovem viny dn. Ale zlomyslnm bezbonkm to dostailo. Vzali si to za zminku, e Ben- nonit jsou nepokojn a nebezpen lid a

42

vymohli si u csae Napoleona jejich vypovzen. dn obrana nepomohla. Csa Napoleon dal krli Bedichu Augustovi rozkaz, aby Bennonity vypudil. Krl s nejvt ltost poslechl a napsal dekret na zruen Redemptorist dne 9. ervna 1808. Tento dekret byl sv. Klementu a jeho spolu- bratm dne 19. ervna od komisa peten a druh den asn rno byli vichni v nkolika krytch vozch rznmi smry z Varavy odvezeni. Kam, nikdo z nich nevdl. Ale ve Varav povstala z toho takov veobecn rozhoenost, e i vojsko musilo vythnouti, aby klid a podek byl udren.

Tak bylo krsn dlo sv. Klementa, prce dvou destilet, pln znieno. Po oputn Varavy rozeli se i ostatn kltery, a tak nezbylo v Polsku po sv. Klementu nic, ne dobr zsady, kter v srdce lidu rozsval. Ty se vak v srdcch dobe ujaly a nevyhynuly ani po dlouhch ltech. Pamtka na sv. Klementa zstala v krajch, kde pracoval, ivou a na nae doby.

Svmi pracemi, nmahami a utrpenmi doshl vak svat Klement jednoho, toti dobyl si u Boha nesmrnch zsluh, pipravil a zrodnil na vech stranch kongregaci pdu, aby mohla v mohutn strom vzrsti. Sm pak stromu toho mlo dle vle Bo vzkliti ve Vdni, kam svat Klement po vyhnn z Varavy se odebral. Tam jej tedy nsledujme, abychom jeho da innost poznali.

HLAVA TET.

Sv. Kement ve Vdni.Mal z a t k y .

Sv. Klement a vichni jeho spolubrati byli z Varavy zavezeni do protestantskho Kostna, pevnosti v nmeck provincii braniborsk, lec vchodn od Berlna pi st Varty do Odry. Jest to bval osada slovanskch Lubuan. Tehdy patil Kostn Francouzm, kte mrem tilskm zstali v dren vech dobytch pevnost. Kam zavezeni byli, dovdli se uboz vyhnanci a rta mst samm.

V Kostn byl jim vykzn za obydl jeden star dm. Bylo s nimi zachzeno dosti vldn; tak mi sv. mohli v jednom pokoji slouiti. Protestantsk, vlastn ponmen a o katolickou vru pipraven slovansk lid je obdivoval a ml s nimi velikou trpnost. Jak dlouho tam zstanou, nevdli. Ale nebyli tam dlouho. U za msc dostali rozkaz, aby kad do sv otiny odeel. Rozeli se tedy vichni na vechny strany. S mnohmi z nich ne

44

shledal se sv. Klement u nikdy. Sm Vydal se s klerikem Strkem smrem k Vdni. el na Olomouc a Brno. Do Vdn piel po mnohch trampotch asi v jnu r. 1808.

Ve Vdni zaal sv. Klement pracovati znovu jako ped 22 roky ve Varav, jen e s obtemi jet vtmi. S potku stl jako nebezpen lovk pod psnm dohledem policejnm. Proto se vech prac zevnjch zdroval; za to .vak tm vce se modlil a kajcmi skutky Bohu zalbiti se snail. Bydlil naped u jednoho svho znmho, potom se pesthoval do jinho bytu, a dostal byt v dom u kostela italskho. Tam il sv. Klement v plnm zti cel rok.

Koncem roku 1809 zemel vak zbon administrtor kostela Virginio na hlavni- ku, kterou si ulovil pi zaopatovn rannch Francouz po bitvch u Asper a Vagramu a sv. Klementu bylo uloeno, aby prozatm, ne nov sprvce ustanoven bude, sm sluby Bo v italskm kostele konal. To byl zatek innosti sv. Klementa ve Vdni. Nov sprvce piel sice brzy, ale byl to staik Klement Caselli, a proto zstal sv. Klement jeho vpomocnm knzem a staral se o vekeru sprvu kostela a o bohoslubu vlastn sm. Pi tom dochzel tak rd do kostela k Mechitari- stm, aby i tam vypomhal, zvlt, aby chud lid zpovdal.

Tmto zpsobem byl svat Klement innm tyi lta, a do roku 1813 a ji

45

tehdy vzbuzoval svou horlivost zejmna na kazateln a ve zpovdnici, veobecn obdiv! V t dob, 14. jna 1810, byl t Martin Stark od apotolskho nuncia Se- veroliho vysvcen na knze a zaal sv. Klementu v duchovn sprv t horliv pomhati.

2. S p r v c e m k o s t e l a U u l i n e k .Svou blahodrnou innost v italskm

kostele zalbil se sv. Klement velice arcibiskupu vdeskmu, Sigmundu hrabti z Hohenwarth, kter byl sice velmi zbon a dobroinn, ale proti nevreck zplav neuml a nedovedl se nikterak brnit; pro vysok st neml k tomu u ani potebnch sil ani nutn odvahy. Za to vak s tm vt ochotou se piinil, aby sv. Klementu zjednal msto, kde by sv. vru hjiti a v srdcch nboensky naprosto zanedbanho lidu obivovati mohl. Proto, kdy se uprzdnilo msto zpovdnka u Urulinek, ustanovil pro tento - ad sv. Klementa, kter se tak zrove stal sprvcem klternho kostela.

ad svj nastoupil sv. Klement dne 31. kvtna 1813. Asi 100 krok od kltera najal si nov byt v jedn star budov a pesthoval se tam se studentem Srnou a P. Sabellim, kter mu piel na pomoc ze vcarska. P. Stark zstal zatm innm v kostele italskm. Ted nastala sv. Klementu nov starost a nov prce, vyistit a dstojn zdit kostel a zvelebit sluby Bo. Co inil v t vci ve

Varav, inil zde, a proto o tom iti slov ani nemusme. Dosta ci, e kostel urulinsk stal se p sv. Klementa brzy nejoblbenjm a nejnavtvovanjm v cel Vdni.

Potup a pronsledovn zakusil svat Klement pro svou horlivost dosti. Ale ze vech utrpen mval jen radost a Bohu za n dkoval. Byl obalovn dokonce i u arcibiskupsk konsistoe a musil se do- staviti ped jej soud. Svat Klement piel. Bylo s nm zachzeno velmi hrub. Nen divu. Nkte pni v konsistoi byli hotovmi nevrci. Kdy svat Klement pozoroval, e u takovch pn spravedlnosti se nedovol, pravil: Zde nen dobe bti, a otoil se a odeel. Sm' arcibiskup Sigmund Hohenvvarth ho za to chvlil, ka: P. Hofbauer to dl jako prav apotol: stese s nohou svch prach a jde.

U Urulinek povznesl svat Klement eholn, znan uvolnnou kze velice, akoliv nkter z eholnic se tomu nemlo protivily. Avak sv. Klement pemohl svou moudrost, lskou a rozhodnost vecky pekky a velik odpor, tak e lep kze brzy nejhojnjho ovoce pineti zaala. Byl opravdu muem Bom a muem svatm, jak jej Urulinky veobecn nazvaly, a nejlepm jejich duchovnm vdcem a rdcem a starostlivm otcem, maje neustle jejich dobro asn i vn na mysli.

Pro sam starosti o spsu jinch ne- nezapomnal vak na posvcovn sebe sa

47

mho. Vlastn spsa byla mu vdy prvn povinnost. Proto vedl se svmi spolubratry vdy psn eholn ivot a dval vem ostatnm ve vem nejlep pklad. Svou dokonalou umrtvenosti a hlubokou pokorou byl nejvrnjm obrazem trpcho a ponenho Spasitele. Svou zbonost, ustavinou sebranost mysli a po- henost v modlitbch podobal se vce andlu, ne lovku. Svou nejsvdomitj horlivost v zachovvn svatch pravidel a eholnch slib byl pravm hrdinou kesansk dokonalosti. Tak snail se naped stti se sm svatm, ne zaal posvcovati jin. Proto bylo t kad jeho slovo posvceno milost Bo a psobilo na srdce lidsk tak podivuhodnmi inky.

3. A p o t o l e m V dn .Zvltn pozornost vnujeme te pi,

kterou ml sv. Klement o rozkvt sv. vry ve Vdni a v Rakousku vbec. Byla to - loha velik a tk. Nebo vude panovala naprost nboensk lhostejnost, bezboe- ck nevra dochzela veobecn obliby a byla modou, a zkza mrav valila se jako rozvlnn moe po vech krajch e. A hle, sv. Klement, chud, slab a pohrdan eholnk, vecko toto zlo zastavil a zatlail a sv. ve zase k vtzstv pomohl.

A jakch prostedk k tomu uil? Pedevm se ovem snail neustlmi modlitbami, kajcnost, hrdinnmi ctnostmi a svatm ivotem Boha, tolikermi hchy a

48

urkami rozhnvanho, usmiti a brnv k' pokladm nejhojnjch milost Boch vem otevti.

Avak mimo to piinil se t ze vech sil, abv svou apotolskou innost pobloudil od nevrv a hchu odvrtil a Bohu, ve a crkvi zskal.

Pedevm oracoval nenavn na k a z a t e l n . ftkalo se: Chce-li slyeti slavn kazatele, b tam a tam. Chce-li vak slyet kzati apotola, jdi a poslouchej P. Hofbauera. Svat Klement mluvil vdy velmi jednodue, aby mu vichni, i neuen a dtky rozumti mohli. Pedmtem jeho kzn bvaly nravdy, tkajc se kesanskho dennho ivota, zvlt pravdv vn, pikzn Bo a crkevn hch ve vech svch odstnech', povinnosti stavu, kesansk ctnosti a Kristus Pn ve svm dle Vykupitelskm jako pina a vzor veker na dokonalosti. Pravdami tmi bvl sv. Klement vecek proniknut, tak e kzal s nejvtm nadenm a neohroenost svtce, neboje se tch. jim slovo Bo nebv vhod. Proto svmi kznmi "psobil na srdce svch' poslucha jako tepl jarn d na mrazem ztuhlou zem. Tiscov hnk dali se na pokn a zaali vsti vzorn kesansk ivot. A mnoho jinovrc, zvlt protestant, obrtilo se na vru katolickou. Sm slavn kazatel Werner jednou ekl: P. Hofbauer jest muem zcela zvltnm, jemu se nevyrovn nikdo, z st jeho mluv Duch sv.

Ve z p o v d n i c i byl sv. Klement je

49

t innjm a horlivjm, kaje: Na kazateln se oechy srej a ve zpovdnici se sbraj.

Uml s kajcnky velmi moude jednati. Snadno rozpoznvala pochopoval jejich vlastnosti, vlohy a sly a dle toho t rzn rznmi cestami kajcnosti a kesanskch ctnost vedl. Pi tom byl vdy obdivuhodn trpliv a laskav, ale, kde lo o polepen, zrove psn a neprosn. Dlouhch e nikdy nedlal. Dovedl mlo slovy mnoho ci a srdcem hnouti. Vichni odchzeli od jeho zpovdnice uspokojeni a v dobrm utvrzeni a zachovali mu vekeru svou dvru a pivdli k nmu i jin ze svch ptel a znmch k sv. zpovdi. Tak byl sv. Klement jako zpovdnk ode vech ctn a milovn, a z daleka iroka chodili k nmu kajcnci veho druhu, uen i neuen, bohat i chud, aby si zejmna generln, ili ivotn sv. zpov u nho vykonali. Nebo k tto zpovdi sv. Klement vecky nejvce vybzel a o n lid nejastji pouoval. Z jeho kajcnk a horlivch ctitel uvdme aspo nkter. Byli to : Apotolsk nuncius Severoli, pozdj arcibiskup Rauscher, biskup Bedich z Baragy, kne-biskup Roman Zngerle, tehdy univ. professor, kanovnk dr. Veith, Bedich Zachari Werner, bavorsk krl Ludvk I. za svho 'pobytu ve Vdni, dvorn radov Adam Ml- ler a Wagner, generl Woeber, knna Bretzenheimov, hrabnka Karolina Zichy a nesetn jin. Tak Jesuit P. Albert

50

Diesbach a P. Bedich Rinn byli se sv. Klementem v ivmstyku.

Nejvce vak zpovdal sv. Klement chudinu. O chud a o nemocn staral se nejradji. Ti byli jeho prvn milkov. Zdlo se, jakoby jen pro n il. Je vyhledvati, navtvovati a titi, jim pomhati a almunu rozdvati bylo jeho radost. Pi tom je pouoval, k sv. zpovdi pipravoval, je zpovdal a ke kesanskmu ivotu nabdal. Kolik du tmto zpsobem pro vnost zachrnil, v jedin Bh.

Velice mnoho dobrho psobil sv. Klement t veernmi schzemi a konferencemi ve svm byt. Vrtil-li se toti z kostela nebo od nemocnch veer dom, oekval ho ji zstup nejvce mladch mu, kte k nmu jako dtky k otci se vech stran se hrnuli, pouen, radu a pomoc u nho hledajce. Byli to lid vech stav, nejen chudina, ale t uenci a bohi, jako na p. lechtic Bedich Schlegl, nmeck bsnk Klement Brentano, baron Penkler, lechtic Antonn Pilt, redaktor Rakouskho Pozorovatele hrab Frantiek Szechnyi, lechtic Bedich Klinkow- strm, otec obou Jesuit Josefa a Maxmilina Klinkowstroma a mnoz jin. Bvalo, jich a 50. Sv. Klement zachzel s nimi jako se svmi syny. astoval je, pouoval, napomnal, zpovdal a ke vemu dobrmu vedl. V tchto schzkch ml zrove nejlep pleitost iti tak dobr spisy, co bylo vdy jeho zlibou. Mnoho schopnch mladch lid povzbudil a piml t

51

k pracm spisovatelskm a dobyl si tak o rozmnoen dobrho tisku nejvtch zsluh.

O vchovu koln mldee nesml se sice pro nepzniv pomry tak starati, jako v Polsku, ale inil pece aspo co mohl; psobil na dobrou vchovu dtek hlavn v rodinch a nemn t u eholnic, kter mlde vyuovaly. Nejvtch pak zsluh si zjednal o zzen vychovvacho stavu pro lechtick hochy. Ostav byl maloen roku 1818, a vylo z nho mnoho lechtic, kte pozdji v diplomacii a na jinch vysokch mstech nemlo vynikli.

Apotolsk innost sv. Klementa doshla vak vrcholu svho na vdeskm kon- gressu, kter zaal 1..listopadu r. 1814. Tehdy ukzal sv. Klement nejvce, jak vrnm a horlivm synem sv. katolick crkve jest. Crkev sv. sice vdy miloval jako svou duchovn matku, a j po vecka lta nejlep sluby prokazoval a papee vdy ctil jako nmstka Kristova a hjil prv jeho. A e jest synem katolick crkve, prohlaoval vdy za sv nejvt tst. A ponvad byl v psemnm styku s papeem samm a s kardinly a jim dleit zprvy podval a rady udlel, ml pleitost mnohmu zlu zabrniti a dobr vci pispti a pleitost takovch nikdy nezanedbal.

Ale vechno to, co sv. Klement dosud inil pro crkev sv. a papee ojedinle a po rznu, uinil na vdeskm kongressu takka najednou. Na tomto kongressu sjeli se toti zstupcov nmeckch a rakou

52

skch zem a jednali o crkevnch zleitostech. Nebo nmeck primas Dalberg a jeho generln vik Wessenberg, kte byli pni velmi svobodomysln, chtli,- aby katolci v zemch nmeckch od ma skoro pln se odtrhli a si zdili svou nmeckou crkev nrodn. Hrozil tedy crkvi sv. rozkol. Obhjci crkve sv. byli tehdy kardinl Konsalvi a apotolsk nuncius Severoli. Oba pak ustanovili za enka na kongressu vtenho kanovnka prskho Helfreicha.

Boj byl ostr. Ale, Bohu dky, crkev sv. vyla z nho vtzem. A zsluhou? Kardinl Konsalvi i nuncius Severoli hledali radu a pomoc u sv. Klementa. Kanovnk Helfreich dlel t stle u nho. Ve bylo tam umluveno a ujednno. Nejednou pracovno v pokoji sv. Klementa skoro cel noci na pamtnch spisech, kter mly na kongressu bti podny. Velikm obhjcem crkve sv. byl tehdy t korunn princ bavorsk Ludvk I., kter ml velik vliv na svho otce Maxmilina I. Vak i Ludvk I. chodil na radu k sv. Klementu a jednou byl u nho dokonce a do rna, ne se umluvili a poradili, co initi teba. A nemlo prospli poslze dobr vci t tehdej romantit urnalist svmi lnky a spisy. Byli to : legl, Schlosser,Werner, Pilt a Mller.

Vichni tito muov byli vak ci a kajcnci sv. Klementa, kter sm je pohdal, aby na obranu crkve sv. psali, a jim do pra diktoval, co a jak psti maj.

53

A tak mohl kardinl Reisach vm prvem ci, e v dob kongressu byl P. Hofbauer stediskem, kolem nho katolit uenci se shromaovali a zbran k boji proti rozkolnickm snahm hledali. A zbran ty u sv. Klementa tak nali a sv. crkev staten obhjili. A proto nazvme svatho Klementa z vdnosti a p o t o le m V d n .4. D r u h m z a k l a d a t e l e m K o n g r e

g a c e Ne j sv. Vy k u p i t e l e .S vekermi pracemi na probuzen ka

tolickho ivota ve Vdni spojoval sv. Klement vdy velikou snahu o zaveden a zveleben kongregace v zemch zaalpskch, zejmna pak v Rakousku. Musil vak bti velmi opatrnm. Proto pracoval v t zleitosti potichu, ale bez ustn. Shromaoval kolem sebe vdy vce k, kter si naped vychovval a pak k slibm pipoutl a za leny kongregace pijmal. Z prvnch byli zvlt ti: P. Frantiek Haetscher, P. Jan Madlener a P. Antonn Passy. Mimo to byli nkte vten kn, jako Bedich Zachari Werner, vhlasn kazatel, spisovatel a po sv. Klementu druh apotol Vdn, a kanovnk dr. Veith a j., tak dvrnmi pteli a pomocnky sv. Klementa, e se povaovali t skoro za leny kongregace.

Kongregace mla tehdy na severu jen jedin edn uznan klter, toti ve Vallsaintu ve vcansku, kde byl pedstavenm P. Passerat. Avak ani tam si sv.

54

Klement bezpenho trvn nesliboval. Proto ohlel se neustle, kde by se pevnji usaditi mohl. Do Ameriky zamlel poslati missione ji od roku 1811. Ale nedolo k tomu. Roku 1815 poslal na dost apotolskho vike Ercolaniho ti missione do Valaska, nynjho krlovstv rumunskho. Uinn tam pokus zaloiti klter v hlavnm mst Bukureti. Ale po esti letech, r. 1821, musili se missio- ni pro nedostatek prostedk zase do Vdn vrtiti. Zajmavo jest, e z Bukureti chodili piln na missie t mezi slovansk Bulhary. Sv. Klement chvlil sm bulharsk lid jako velmi ptuln ku knm a litoval toho, e pro tento oputn nrod vce initi nemohl.

Slovany ml vbec stle na mysli. V Polsku snail se vemon, aby zase njak klter zditi mohl. Tak o zaloen kltera v Rusku znovu se pokouel. Ale bohuel marn. T ve Vdni ujmal se Slovan, zvlt ech, co nejvce. Byl jejich oblbenm zpovdnkem, otcem a rdcem. Zvlt mu bylo lto, e echov dosud nemli v cel Vdni dnho kostela, kde by se jim v matesk jejich ei kzalo a o jejich nboensk poteby vbec dobe postarno bylo. I umnil si, e se jim o takov kostel sm postar. Vyhldl si za tm elem kostel Panny Marie na Nbe.

U tohoto kostela zamlel zditi prvn klter Redemptorist v Rakousku se zvazkem, aby se lenov kongregace v ko

55

stele Panny Marie starali o sluby Bo nmeck i esk. Tb byl vrchol vech pn sv. Klementa. K tomu bylo mu vak te ba, aby kongregace byla v Rakousku naped uznna a piputna. A toho doshnouti bylo prv tou nejt lohou. Ale sv. Klement toho pece doshl, akoliv na v posledn c hvli pila jet jedna petrpk zkouka.

Neopatrnost P. Sabelliho dovdli se toti vlda, e sv. Klement je lenem kongregace, v Rakousku dosud neuznan. To byla voda na mln nevrc, kte beztoho vemon se snaili, jak by sv. Klementa z Vdn a z Rakouska vypuditi mohli. Te nali k tomu pinu a dali se do sv nekal prce ihned. Sv. Klement byl podroben vslechu a donucen podepsati listinu, e Vde a Rakousko opust.

To bylo vak arcibiskupu Hohenwar- tovi pece plinm. el sm k csai Frantiku I. a prosil ho za ochranu pro P. Hofbauera a doshl, co chtl. P. Hofbauer ml prozatm zstati ve Vdni. Na to odcestoval csa Frantiek I. do ma. V m ujal se vak sv. Klementa jet veleji sm pape Pius VII. A t pmluvu papeovu csa rd vyslyel a litoval P. Hofbauera pro vytrpn pko velice a slbil, e mu za ve hojnou nhradu d. A dal mu ji, nebo kdy se dovdl od svho zpovdnka Vincence Darnauta, e nejvelejm pnm P. Hofbauera jest, aby jeho kongregace v Rakousku pijata a uznna byla, vzkzal mu, aby svou

56

dost o pijet kongregace ihned podal. Sv. Klement jsal radost. dost hned vyhotovil a zrove s pamtnm spisem o elu kongregace a s prosbou o penechn oputnho kostela na Nbe csai po jeho nvratu z Itlie sm pinesl. Csa pijal jej velice mile a slbil mu, e mu ve vem vyhovno bude. To se stalo 19. jna 1819. Sv. Klement byl tedy u cle svch tueb.

Uskutenn tchto tueb se sice nedokal. Zemel ji 15. bezna 1820, kdeto csa Frantiek I. dostl svmu slibu dekretem z 22. dubna 1820. Ale nicmn sv. Klement to byl, jen kongregaci na severu k vzrstu pivedl a tak druhm zakladatelem jejm se stal. Nebo od tch dob rozioyala se kongregace po vech krajch Evropy a do celho svta. Te psob v Evrop, v Americe, v Africe, v Austrlii a a na Filipnskch ostrovech. M 16 provinci a 12 viceprovinci, 208 klter a pes 3800 len, mezi nimi pes 1900 kn. A t v slovanskch krajch je kongregace hodn rozena a se vc a vce. P r o v i n c i e p r a s k m 7 klter a 140 len, z nich je 52 kn, kte nenavn pracuj v echch, na Morav i na Uherskm Slovensku. Ro n konaj mimo jin prce na 90 missi a na 50 kurs rznch exerciti a maj ron pes pt tisc kzn a rznch pednek a pes 300.000 kajcnkm udlej svtost pokn. Mimo to pracuje se t horliv pro echy v pti domech, pipsanch provincii vdesk, ve dvou domech ve Vdni,

57

na Nbe a v Hernasu, a ve tech domech v echch. V ce p r o v i n c i e p o l s k m pt klter 4 v Halii a 1 ve Varav, kde sv. Klement tolik let pracoval a 72 leny, z nich jsou 34 kn. Tito missioni konaj r o n mimo jin prce na 50 svatch missi, a to v Polsku i v Rusku, ano i v Sibii a v Mandursku. Exerciti maj do roka na 40, vech kzn a pednek ron pes 3000 a kajcnk pes 400.000.

Tak blahodrn psob nyn kongregace, jej velikolep rozvtven a rozen je zsluhou sv. Klementa.5. S mr t a o s l a v a sv. Kl e me n t a .

Kdy byl sv. Klement u jist, e kongregace v Rakousku pijata bude, pravil: Dosud jsem zakouel samy odpor a sam pko; te mne vak oekv jen slva a proto peji si umti. A Bh toto jeho pn splnil. Na tet nedli postn, 5. bezna 1820 kzal sv. Klement naposled. Ve tvrtek na to slouil jet mi svatou. Potom ulehl. Byl vecek vyslen a trpl silnou horekou. Nemoci pibvalo kadm dnem. Do pondlka se vyvinul na tle svtcov velmi bolestn rakovinn znt. Svat Klement vak trpl vecko tie jako bernek. Byl neustle pohen v modlitbch a klanl se jen nejsv. vli Bo, kaje: Stani se ve, co Bh chce a kdy Bh chce. Byl dokonalm vzorem a pravm hrdinou ctnosti i v poslednch

58

svch chvlch. V pondl pijal svtosti umrajcch s nejpkladnj zbonost. Na to obral se milm svm Bohem a do stedy. Ve stedu v poledne, prv kdy zvonilo Andl Pn, napomenul jet okolo- stojc, aby si klekli a se pomodlili. I klekli si vichni a modlili se, a zatm, co se modlili, odevzdal sv. Klement nepozorovan a tie dui svou Bohu. Zemel svat, jak svat il, dne 15. bezna 1820.

Zprva o jeho smrti roznesla se rychle po cel Vdni. Zstupy lidstva hrnuly se k mrtvole u prvn den. Vichni si pli mti po svtci njakou pamtku, i vlasy brali si s jeho hlavy a mal kousky si z jeho at sthali. Jednoho pesvden byli vichni, e P. Hofbauer byl velikm svtcem. Poheb mu vystrojili 16. bezna velikolep, jakho Vde do t doby nevidla. Nepehledn davy lidstva doprovzely rakev a do chrmu svatotpnskho, kde Zachari Werner se modlil absoluci. Na to mrtvola byla uloena do umrl komory a druhho dne pevezena do Ma- ria-Enzersdorfu nedaleko Vdn a tam na hbitov slavnostn pochovna.

V Maria-Enzersdorfu leelo tlo sv. Klementa 42 lta, a r. 1862 dne 4. listopadu bylo s velikou slvou peneseno do Vdn a tam v kostele Panny Marie na Nbe na evangelijn stran hlavnho olte pod mramorovm pomnkem uloeno. Roku 1888 byl vak postaven v tome kostele pekrsn gotick olt, na nm od t doby jsou ostatky sv. Klementa um

59

stny ve skvostn pozlacen bronzov rakvi. Jen hlava penesena byla do kostela Redemptorist do Hernalsu.

Ode dne pohbu vzmhala se cta k P. Hofbauerovi vdy vce a vce a rostla t dvra lidu v jeho pmluvu a pomoc. A ne nadarmo. Mnoho proseb bylo nejpodivuhodnjm zpsobem vyslyeno. Zvlt zde zaznamenvme dv uzdraven, kter od crkve sv. po velmi bedlivm vyeten a prozkoumn a naprostm, bezpenm zjitn, za prav zzraky prohlena byla: 1. Baronessa Aneka Fiathov, dvka devtilet, onemocnla roku 1863 v stavu Salesianek ve Vdni na znt kloubu ky- elnho, spojen s krtinatost a hrozcm vymknutm lev nohy. Uboh dtko mlo nohu nemoc u vecku zkivenu a lkai marn se namhali j pomoci. Tehdy bylo to v ptek 5. nora 1864, vzala nemocn toit sv k P. Hofbauerovi a zaala konati k nmu devtidenn pobonost. A hle, tetho dne, v nedli, o polednch znamenala pojednou, e me nohou pohybovati. A vskutku, povstala a chodila, jakoby o dn nemoci ani nebyla slyela. Sami lkai uzdraven to prohlsili za zzrak Bo. 2. Podobn uzdravena byla t Marie Hoffmannov z Ringsheim v Badensku, provdan za zmenickho pomocnka ve Vdni. Trpla u osm let nebezpenou prtr, kter j stle vystupovala a konen u dnm zpsobem od lka zatlaena bti nemohla. Na operaci nebylo tak mono pro slabost upracovan 52let eny

60

pomleti. Nsledkem toho vynikl prtr ili kla ztvrdla, trven stalo se nemonm a znt, znamen blzk smrti, se dostavil. V tto nejvy nouzi zaala se nemocn modliti k Hofbauerovi. A hle, najednou ztratila se prtr nadobro, a nemocn vstala z postele pln zdrva.

Pro tyto zzraky byl roku 1864 zapoat naped proces informativn a potom proces apotolsk za pinou blahoeen P. Hofbauera. Procesem bylo zjitno, e P. Hofbauer byl,opravdovm hrdinou ctnost, a e Bh na jeho pmluvu ony zzraky vskutku uinil. Na zklad toho byl P. Hofbauer dne 29. ledna 1888 prohlen za b l a h o s l a v e n h o .

Ml-li vak prohlen bti za svatho, bylo teba novch dvou zzrak, jimi by sm Bh projevil svou vli, aby se bl. Klementu t nejvy cty v crkvi sv. dostalo. A hle, i tyto dva zzraky sestly a sice: 1. V noru 1897 trpla ctih. sestra Vigora Versingerov v kltee Frantik- nek v Mallersdorf plicnmi souchotinami, spojenmi zrove s velmi prudkm tuber- kulosnm zntem pohrudnice. Nemocn byla v nejvtm nebezpe smrti a pijala tak ji svtosti umrajcch; ale konala jet s vekerou dvrou devtidenn pobonost k bl. Klementu za uzdraven a byla vyslyena. Ku konci noveny usnula jednou velmi klidn, a kdy se probudila, byla pln zdrva. 2. Druh zzrak stal se v beznu roku 1905 v italskm mst Neapoli. Tam byla Amalie Conte stiena u

61

sedm msc velmi bolestnm zntem levho kolena, kter ml v zpt nezhojitelnou ankylosu, ili zkostnatn, stvrdnut kloubnch kost a nsledkem toho nehybnost kloub. Nemocn byla vak ctitelkou bl. Klementa a vzala k nmu svou dvru: poloila si jeho obrzek na nemocn koleno a prosila pnliv o pomoc. Sotva ze tak uinila, obivlo j koleno pln, tak e vecky obvazy odhodila a hned zdrva choditi mohla.

Tyto zzraky byly crkv sv. prozkoumny a za p,aprosto jist stvrzeny, tak 'e pape Pius X. bl. Klementa M. Hofbauera dne 20. kvtna 1909 s l a v n o s t n za s v a t h o p r o h l s i l .

Slavnostn svatoeen jest jeden z nejvelkolepjch kon moci Kristovy v crkvi sv. a tm rovno slavnostnmu prohlen nauky sv. vry za pravdu Bohem zjevenou. Pape jako nmstek Krista Pna a veden Duchem sv. tu prohlauje ped celm svtem, e sluha Bo byl hrdinou kesanskch ctnost a e pro sv ctnosti doel slvy vn a tud jest hoden cty vech vcch. Vt cti neme, vru, dostati se nikomu na svt. Vecka slva i nejmocnjch panovnk ned se pirovnat! k slv, kter se stv astnm ten, kdo za svatho jest prohlen.

Takov slvy doshl tud sv: Klement tm, e byl za svatho prohlen. A za to mme ho ctti a pkladu jeho nsledovati a radami a nauenmi jeho se spravovati. A ponvad jest v nebi t na

62

m ochrncem a orodovnkem, mme ho tak horliv za jeho pmluvu prositi a k nmu ve vech svch potebch s vekerou dvrou se utkati.

, k nm sv. Klement vypros t milosti, abychom ctnost jeho vdy nsledovali, v dobrm vytrvali a jednou s nm vn blaenosti v nebi povali!

OBSAH.S trana

v o d ...................... ............................................ 3Hlava prvn: Mld sv. Klementa.

1. Narozen a k e s t ................................................ 52. Zbon m atka........................................................63. Na em esle ............................................................84. Horliv s tu d e n t............... . ............................. 115. V k l t e e ........................................................ 16

Hlava druh: Sv. Klement ve Varav.1. Do Varavy..........................................................212. Bennonit............................................................. 243. Apotolsk innost sv. B e n n o n a .................... 264. Prvn ci sv. K lem enta................................... 295. Otec chudch a oputnch . . . . . . . . 326. Nov kltery...................................................... 367. Boue . ..............................................................39

Hlava tet: Sv. Klement ve Vdni.1. Mal za tk y ...................................................... 432. Sprvcem kostela U ru linek ............................453. Apotolem V d n .............................................. 474. Druhm zakladatelem Kongr. Neisv. Vyku

pitele .....................................................................535. Smrt a oslava sv. K lem enta............................57

vod.Mld sv. Klementa.Svat Klement ve Varav.Sv. Klement ve Vdni.OBSAH.