Embed Size (px)
Citation preview
Veřejné financeUkončení: test 45 min., 20 testových otázek (včetně
příkladu)Literatura:• Hamerníková, B., Maaytová, A.: Ve řejné finance ,
Praha 2010,
• Hamerníková B.,,Kubátová K.: Veřejné finance , EUROLEX, Praha 2004 ISBN 8086432882
• Musgrave, Musgraveová. Veřejné finance v teorii a praxi, Management Press, Praha 1994
• Nemec, Wright, Verejné financie - Teoretické a proaktické aspekty verejných financií v procese transformácie krajin strednej Európy, NISPAcee, Bratislava 1997
• Stiglitz, Ekonomie veřejného sektoru. Grada, Praha 1997
Obsah:• Základní pojmy v oblasti ve řejných financí:• Příčiny a cíle vládních zásah ů a fiskální funkce vlády:• Základních pojmy v oblasti ve řejné volby, zp ůsoby kolektivního
rozhodování: (např. hlasovací paradox, volič medián, Downsův model politického cyklu a Niskanenův model)
• Veřejný rozpo čet a veřejná rozpo čtová soustava, funkce rozpo čtu a hlavní rozpo čtové zásady:
• Veřejné výdaje, faktory ovliv ňující vývoj ve řejných výdaj ů , veřejnévýdaje v ČR: (makroekonomické a mikroekonomické aspekty a dopady veřejných výdajů. faktory ovlivňující objem a strukturu veřejných výdajů, sledování efektivnosti veřejných výdajových programů (CMA,CBA aj.).
• Veřejné p říjmy: základní pojmy v oblasti veřejných příjmů, daňováproblematika :principy, klasifikace, daňová incidence.
• Fiskální federalismus: prostorové aspekty veřejných financí a jejich základních funkcí, prvků a vztahů, fiskální decentralizace a místní finance včetně aplikace v ČR.
• Základní aspekty fiskální politiky: pojmy související s fiskální politikou, nástroje používané v rámci fiskální politiky, modely FP
• Fiskální nerovnováha ( deficit a ve řejný dluh), situace v ČR:Charakteristika pojmu krátkodobá a dlouhodobá fiskální nerovnováha, deficit a veřejný dluh v České republice v období 1993-2010
ZZáájmovjmovéé (n(náátlakovtlakovéé) skupiny ve ve) skupiny ve veřřejnejnéévolbvolběě
cíl - maximalizace vlastního užitku- ovliv ňují ostatní subjekty „politického“ trhu
Klasifikace (např.):- dle cíl ů : ochranné (odbory), podp ůrné zájmové skupiny - dle „spole čného“zájmu: profese, m ísto ,škola….
Jak ovlivňují politiky?voliče?• poskytováním informací (selektivní), expertní činnosti • využíváním ekonomické moci tj. nátlaku – stávky,
demonstrace, podplácení (p římé, nep římé)• soudními spory – žaloba u mezinárodních soud ů
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801240035-reporteri-ct/
Pravidlo prostPravidlo prost éé vvěěttššinyiny• vítěz - varianta, která získá nadpolovi ční počet hlas ůProblém: silná opoziceaplikace v p řípadě rozhodování o dvou alternativách
Pravidlo kvalifikované v ětšiny• vítěz - varianta, která získá nadpolovi ční počet hlas ů – 3/5, 2/3
Pravidlo relativní v ětšiny• vítěz - varianta, která získá nejvíce hlas ů
Problém: vítězství o pouhý hlas (pravidlo v ětšiny jediného hlasu), problém silnáopozice – nutné kompromisy
Hlasování na základ ě přidělování bod ů• aplikace - každý voli č má stejný po čet bod ů (např. 100), vítěz: varianta
s nejvyšším po čtem bod ů• problém: možnost ovlivn ění výsledk ů stanovením podmínek pro
přidělování bod ů
Bord ův po čet - vážené po řadí• aplikace - jednotlivým preferencím (po řadím) expertn ě přiřazena váha,
vážené hlasy se s čítají• vítěz: varianta s nejv ětším ziskem vážených hlas ů
CondorcetovoCondorcetovo kritkritéérium rium (francouzský filozof, matematik, politik, (francouzský filozof, matematik, politik, od r. 1769 od r. 1769 ččlen Francouzsklen Francouzskéé akademie vakademie věěd)d)
• aplikace - porovnávání každé varianty s každou• vítěz: varianta, která vyhrává nad každou variantou
výhoda: zachycení uspořádání preferencí jednotlivých voličů
problém: vznik hlasovacího paradoxu
Další pojmy:politik altruista
voli č medián
vězňovo dilema – kooperace a nekooperace nezabýváme se
"správným" jednáním, ale hledáme "nejlepší" postup bez ohledu
na morálku – podraz - ten, kdo jedná sobecky, se chová ra cionáln ě
Státn í rozpo čet• centralizovaný peněžní fond • bilance příjmů a výdajů státu• finanční plán na rozpočtové období• právní norma – zákon• nástroj hospodářské politiky
ukazatele státního rozpočtu - závazné1) ukazatele souhrnné - celkové p říjmy a výdaje kapitoly2) ukazatele průřezové - ve všech kapitolách SR3) ukazatele specifické - liší se pro jednotlivé kapitoly
Rozpočtové zásady� požadavky na konstrukci SR� platné pro všechny veřejné rozpočty
� úplnost
� jednotnost
� reálnost a pravdivost - souvisí s kvalitou odhad ů rozpo čtových p říjmů a výdaj ů
� každoročního sestavování a schvalování
� vyrovnanost - v delším časovém období
� publicity - zásada zve řejnění či zásada ve řejnosti
� přehlednost - stanovení v ěcné struktury rozpo čtů
Návrh rozpočtu 2011
Státní rozpočet 2009 - výsledek
Predikce vývoje makroekonomických indikátorů – říjen 2008
Predikce vývoje makroekonomických indikátorů – leden 2009
Rozpočtová skladba• jednotné povinné třídění peněžních operací veřejných rozpočtů, • neplatí pro zdravotní pojišťovny, Pozemkovýfond…• určena MF vyhláškou (č. 323/2002 Sb.)
hlavní zásady (pilí ře):
� jednotnost
� peněžní (cash) princip zaznamenávání operací
� čtyři hlediska třídění: odpovědnostní, druhové, odvětvové a konsolidační
Rozpočtový procesčtyři základní fáze:
� příprava a projednávání návrhu rozpo čtu ve vlád ě (orgánu moci výkonné)
� projednávání a schvalování návrhu v parlamentu (orgánu moci zákonodárné)
� realizace rozpo čtu , tj. hospoda ření podle rozpo čtu v pr ůběhu rozpo čtového
roku
� následná kontrola
Návrh rozpočtu 2011 – výdaje
Vývoj výdajů a příjmů SR 2010 –měsíční plnění v mld. Kč
0
20
40
60
80
100
120
140
Leden Únor Březen Duben Kv ěten Červ en Červ enec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
Příjmy Výdaje
Vývoj výdajů a příjmů SR 2010 – měsíčníplnění v %
0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0 14,0
Leden
Únor
Březen
Duben
Květen
Červen
Červenec
Srpen
Září
Říjen
Listopad
Prosinec
Příjmy Výdaje
Metody rozpočtování� nabídkový p řístup - financování stávajících institucí bez
hodnocení účelnosti nebo kvality služeb, jednoduché, přírůstkové rozpočtování
� přístup poptávkový - rozpočet formulován na základěveřejného zájmu v oblasti jednotlivých politik
� výkonové rozpočtování - naplňování výkonových ukazatel ů, rozpo čet představuje náklady na realizaci
� programové rozpočtování – alokace pro jednotlivéprogramy, výkonové ukazatele pro hodnocení
� rozpočtování s nulovou bází� rozpočtování na základě výsledků (management by
objectives) - alokace na programy s jasn ě stanovenými cíli
VEŘEJNÉ VÝDAJE• finan ční prost ředky vynakládané v rámci rozpo čtové soustavy k pln ění fiskálních funkcí na
principu nenávratnosti a neekvivalence• zdrojem krytí: veřejné příjmy (daně) + dluhové financování• ukazatele:absolutnípodílové– VV/HDP
- elasticita VV- dílčí elasticita
Faktory ovliv ňující vývoj ve řejných výdaj ů� demografický faktor� geografické faktory
� urbanistické faktory
� technicko-technologické faktory – podpora financování vědy a výzkumu - základní výzkum
� politický faktor
� sociální politika
� inflace
Struktura ČR podle věkových skupin a
pohlaví r. 1930
85+80-84
75-79
70-74
65-69
55-59
50-5445-49
40-44
35-39
30-3425-29
20-24
15-19
10-14
5-9
0-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Struktura ČR podle v ěkových skupin
a pohlaví r. 1990
85+80-8475-79
70-74
65-69
55-59
50-5445-49
40-44
35-39
30-3425-29
20-2415-19
10-14
5-9
0-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Struktura ČR podle věkových
skupin a pohlaví v roce 203085+
80-84
75-79
70-74
65-69
55-59
50-54
45-49
40-44
35-39
30-34
25-29
20-24
15-19
10-14
5-9
0-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Teorie vysv ětlující zm ěny ve VV
�demonstrační efekt – srovnání se zahraničím
�fiskální iluze - nadspotřeba a neefektivnosti
�Wagnerův zákon: „Podíl VV na HDP roste s r ůstem d ůchodu na jednoho obyvatele, resp. s hospodá řským rozvojem zem ě“.
�Baumolův zákon: „Náklady na jednotku výkonu ve veřejném sektoru se zvyšují“.
�stát blahobytu
�posunový efekt
Obecný postup analýzy a hodnocen ív oblasti alokace VV (Stiglitz )
� identifikace potřeb a cílů - CO? (požadavky na cíl –ověřitelný, kvantifikovatelný, reálný…)
� identifikace selhání trhu - PROČ? (ekonomickáargumentace + redistribuční)
� stanovení množiny řešení – omezení: časové, finanční, prostorové
form ální (abstraktní) – šlo by to, ale….reálná (konkrétní) – lze bez významných zm ěn� možnosti: veřejná produkce, regulovaná produkce� hodnocení alternativ – metody, efekty� analýza politických souvislostí� výběr alternativy (výsledné hodnocení)
Analýza efektivnosti alternativefektivní je program, ve kterém B > C
analýza užitků
� hmotné – lze ocenit pomocí cen (r ůst mezd, sníženínezaměstnanosti, r ůst HDP…)
� nehmotné – nelze ocenit (r ůst bezpe čnosti, záchrana život ů, zlepšení životního prost ředí…)
� vnitřní – na územ í toho, kdo je platí� vnější� krátkodobé� střednědobé� dlouhodobédle dopadu na soukromý sektor� substituční� důchodový
Náklady• náklady = vzdání se části zdrojů
Klasifikace:a) hmotné x nehmotnéb) přímé ( bezprost ředně souvisí s konkrétním
výkonem) x nep římé
c) variabilní (m ění se s úrovní výstupu - nap ř. v souvislosti se školením – nákup u čebnic, lektorské služby) x fixní (na údržbu objektu, topení… , výstup m ůže být i nulový)…..
Základní metody nákladově outputovéhoohodnocování
užitečnosthodnotovéjednotky
CUA
naturálníjednotky
hodnotovéjednotky
CEA
hodnotovéjednotky
hodnotovéjednotky
CBA
neměří sehodnotovéjednotky
CMA
forma m ěřenívýstup ů
forma m ěřenínáklad ů
metoda
Metoda CMA• jednoduchá• předpoklad: VÝSTUPY VŠECH ALTERNATIV JSOU
SROVNATELNÉ• k určení nákladů se využívá:
– průmyslově inženýrská metoda – parametrický odhad nákladů
• výběrovým kritériem – nejnižší cenaMETODA CBA
• ohodnocování pomocí stínových cen • respektování faktoru času tj.používání diskontní
společenské sazby• forma analýzy nákladů a výnosů• jednoduchá analýza (užší pojetí)• komplexní analýza (širší pojetí)
Metoda CEA� výhoda : výstupy nejsou oceňovány peněžně
sledování efektivnosti nákladů vložených na naturální či fyzickou jednotku
� stejný druh výstupu
základní otázka JAK nejlevněji dosáhnout daného cíle
� aplikace: náklady na jednotku
Metoda C UA• vychází z teorie užitku• užitek - subjektivní uspokojení• použití hodnotící stupnice• aplikace vážení užitnosti jednotlivých alternativPoužití:• hodnocení zdravotnických programů• hodnocení veřejných zakázek
Aplikace CEA – p řeškolen í části person álu
20,1743,737E
22,1795,636D
20,3832,341C
21,786840B
21,3809,438A
Náklady na
jednotku
Celkovénáklady
(C)
Počet jednotek výstupu
(E)
Nabídka školícího programu
Veřejné zakázkysimulace tržních procesů - poptávající = organizace veřejného sektorurozdíly od klasického spot řebitele :- nakupující není konečný spotřebitel- o koupi rozhoduje skupina osob ne jedinec – hodnotící komise- rozhodovací proces je formalizovaný – upraven zákonemCíl: zabezpečení kvalitnějších veřejných statků (služeb) za nižší cenutransparentnost – vyhlášení, zadání (více dodavatelů → růst konkurence →pokles ceny → růst efektivnostidodržování legislativy
Problémy:korupce (zvýšení příjmů u jedince, náklady nesou daňoví poplatníci) -http://www.youtube.com/watch?v=f0-SY70ZR08koluzní kartel - dohoda mezi jednotlivými účastníky veřejných soutěží za účelem rozdělení trhu
Problematika ve řejných zakázek a PPP projekt ů (partnerství veřejného a soukromého
sektoru, Public Private Partnerships)základní charakteristiky:� dlouhodobost kontraktuveřejná zakázka - obvykle jednorázováPPP projekty - n ěkolik desítek let � objem kontraktuPPP - desítky miliard� vlastnictvíveřejné zakázky - ve řejný sektor si objedná ur čité zboží,
jehož se stává vlastníkem PPP – vlastníkem je soukromý subjekt, který danou
věc/zařízení provozuje (zm ěna vlastnických práv od soukrom ého k ve řejnému sektoru - po dlouhé dob ě)
Výhody• zachování kontroly – realizace projektů přenechána soukromému sektoru bez ztráty
kontroly
• kvalita – vyšší kvalita při vynaložení stejných nákladů
• přenos rizik – rozdělení zodpovědnosti za náklady a rizika mezi oba sektory
• efektivní realizace – realizace dříve, rychleji
• transparentnost – projekt se nedělí na velké množství menších zakázek
• motivace – soukromý sektor - možnost dlouhodobých příjmů
RIZIKA� problém - stanovení kvality výstupu, NUTNÁ ustanovení o kvalit ě poskytovaných služeb
- standardy
� otázka politické odpovědnosti - zavazuje k platbám v časovém horizontu delším nežvolební období - činitelé odpov ědní za špatné rozhodnutí nebudou sankcionováni
� působení nátlakových skupin� nedostatečná legislativa� možnost skrytého zadlužování veřejného sektoru , půjčovat“ si formou PPP projektů je
dražší než normálně na kapitálových trzích� růst dluhu a deficitu - při uzav ření smlouvy (sou částí je budoucí pln ění veřejného
sektoru) - jednorázové zvýšení deficitu tedy i dluhu o hodnotu odpovídající celéhodnot ě kontraktu
•
Veřejné příjmy• příjmy všech typů vládních rozpočtů
charakteristiky: nedobrovolnost, nenávratnost, neúčelovostfunkce: alokační, redistribuční, stabilizační
UKAZATELE:daňová kvóta :podíl všech daní k HDP (v četně sociálního a zdravotního pojišt ění) = složená
daňová kvótajednoduchá da ňová kvóta = dan ě / HDP
elasticita danía) celkováb) díl čí
klasifikace:� návratné (půjčky a emise obligací) a nenávratné (daně, poplatky, výnosy
státních firem atp.)� daňové a neda ňové (poplatky, úvěry, emise obligací, příjmy z prodeje
majetku…) poplatky: platby za poskytovaná zboží a služby - ekvivalentní charakter; poplatky - notářské, soudní, správní poplatky, místní poplatky
� dle úrovn ě rozpo čtu
Struktura veřejných příjmů v ČR –bez zdravotního pojištění
0% 20% 40% 60% 80% 100%
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Veřejné příjmy v ČR
DPFO DPPO Sociální příspěvky DPH Spotřební daně Ostatní daněTržby Ostatní nedaňové příjmy
1 9 9 5 2 0 0 0 2 0 0 5 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 B E 2 9 ,5 3 1 ,2 3 1 ,1 3 0 ,9 3 0 ,3 3 0 ,3 B G : 2 1 ,5 2 3 ,7 2 4 ,5 2 5 ,6 2 5 ,2 C Z 2 1 ,8 1 9 ,6 2 1 ,0 2 0 ,4 2 1 ,0 1 9 ,9 D K 4 7 ,7 4 7 ,6 4 9 ,7 4 8 ,6 4 8 ,0 4 7 ,2 D E 2 2 ,9 2 5 ,0 2 2 ,5 2 3 ,3 2 4 ,2 2 4 ,3 E E 2 4 ,0 2 0 ,1 2 0 ,4 2 0 ,8 2 1 ,5 2 0 ,4 IE 2 8 ,1 2 7 ,2 2 6 ,1 2 7 ,5 2 6 ,5 2 3 ,9 E L 1 9 ,8 2 4 ,1 2 0 ,6 2 0 ,6 2 0 ,6 2 0 ,4 E S 2 0 ,9 2 1 ,9 2 3 ,5 2 4 ,3 2 4 ,9 2 0 ,8 F R 2 4 ,2 2 8 ,0 2 7 ,3 2 7 ,5 2 7 ,0 2 6 ,6 IT 2 7 ,4 2 9 ,7 2 7 ,9 2 9 ,5 3 0 ,1 2 9 ,4
C Y 2 0 ,2 2 3 ,4 2 7 ,3 2 8 ,6 3 3 ,4 3 1 ,5 L V 2 1 ,2 1 9 ,6 2 0 ,6 2 1 ,7 2 1 ,8 2 0 ,7 L T 2 0 ,4 2 0 ,7 2 0 ,4 2 1 ,0 2 1 ,1 2 1 ,3 L U 2 7 ,3 2 9 ,1 2 7 ,1 2 5 ,8 2 5 ,9 2 5 ,5 H U 2 6 ,1 2 6 ,0 2 4 ,9 2 4 ,7 2 6 ,2 2 6 ,6 M T 2 0 ,6 2 1 ,8 2 7 ,5 2 7 ,5 2 8 ,7 2 8 ,3 N L 2 4 ,3 2 4 ,5 2 4 ,6 2 5 ,0 2 5 ,3 2 4 ,6 A T 2 6 ,5 2 8 ,4 2 7 ,7 2 7 ,4 2 7 ,9 2 8 ,4 P L 2 5 ,8 1 9 ,6 2 0 ,5 2 1 ,6 2 2 ,9 2 3 ,0 P T 2 2 ,4 2 4 ,0 2 3 ,7 2 4 ,5 2 5 ,1 2 4 ,8 R O 2 1 ,0 1 9 ,1 1 8 ,2 1 8 ,8 1 9 ,3 1 8 ,7 S I 2 2 ,4 2 3 ,2 2 4 ,4 2 4 ,3 2 4 ,1 2 3 ,3
S K 2 5 ,3 2 0 ,0 1 8 ,7 1 7 ,5 1 7 ,6 1 7 ,2 F I 3 1 ,6 3 5 ,3 3 2 ,0 3 1 ,3 3 1 ,1 3 1 ,0
S E 3 5 ,7 3 8 ,6 3 6 ,7 3 6 ,9 3 6 ,1 3 5 ,9 U K 2 8 ,6 3 0 ,5 2 9 ,3 3 0 ,0 2 9 ,8 3 0 ,5
1995 2000 2005 2006 2007 2008 BE 43,8 45,0 44,7 44,3 43,9 44,3 BG : 32,5 34,0 33,2 34,2 33,3 CZ 36,2 33,8 37,1 36,7 37,2 36,1 DK 48,8 49,4 50,8 49,6 49,0 48,2 DE 39,8 41,9 38,8 39,2 39,4 39,3 EE 36,3 31,0 30,6 31,1 32,3 32,2 IE 33,1 31,6 30,8 32,3 31,4 29,3 EL 29,1 34,6 31,8 31,7 32,4 32,6 ES 32,7 33,9 35,6 36,4 37,1 33,1 FR 42,7 44,1 43,6 43,9 43,2 42,8 IT 40,1 41,8 40,4 42,0 43,1 42,8 CY 26,7 30,0 35,5 36,5 40,9 39,2 LV 33,2 29,5 29,0 30,4 30,5 28,9 LT 27,5 30,1 28,5 29,4 29,7 30,3 LU 37,1 39,1 37,6 35,6 35,7 35,6 HU 40,8 39,0 37,5 37,2 39,8 40,4 MT 26,8 28,2 33,9 33,7 34,6 34,5 NL 40,2 39,9 37,6 39,0 38,9 39,1 AT 41,4 43,2 42,3 41,9 42,2 42,8 PL 37,1 32,6 32,8 33,8 34,8 34,3 PT 32,1 34,3 35,1 35,9 36,8 36,7 RO 29,1 30,2 27,8 28,5 29,0 28,0 SI 39,2 37,5 38,6 38,3 37,8 37,3 SK 40,3 34,1 31,3 29,2 29,3 29,1 FI 45,7 47,2 44,0 43,5 43,0 43,1 SE 47,9 51,8 49,5 49,0 48,3 47,1 UK 34,7 36,7 36,0 36,8 36,5 37,3
Daňová terminologie• daňový subjekt – daňový plátce, daňový poplatník• daňový objekt (předmět zdanění)• algoritmus stanovení daňové povinnosti (daně):
– předmět daně (úprava: vyjmutí ze zdanění, osvobození od zdanění, snížení daňového základu)→základ daně → sazba daně → daň (snížení daňovépovinnosti)
• sazba daní: - pevná nebo procentní (ad valorem )
• daňová částka• daňový výnos
Daňové principy• daňové principy: priority stanoveny tv ůrci da ňového
systému • nekonzistentní - jedna základní priorita, jíž jsou ostatní
principy pod řízeny• daňová historie: Adam Smith – 4 principy (da ňové kánony)neoklasikové – daně patří do ekonomiky, ale musí být nízkéJ. M. Keynes – daně ve fiskální politice – stabilizátoryneokonzervatismus – podobný neoklasik ům, ale dan ě
sleduje i makroekonomicky – A. Laffer
Současné daňové principy• daňová spravedlnost
• efektivnost – minimalizace náklad ů na výb ěr daní
• pružnost (flexibilita) – reakce na zm ěny ek.veli čin
• daňová koordinace - omezení da ňové konkurence -
rámcové smlouvy o zamezení dvojího zdan ění
• daňová harmonizace – omezení da ňové konkurence –
směrnice EU, harmonizace základu, sazeb nebo
administrativy
• …
Daňová spravedlnost• přístupy k da ňové spravedlnosti:
A. placení daní na základ ě principu prosp ěchu (užitku)• každý platí dan ě podle toho, jaký m á užitek z ve řejných
výdaj ů
základní problémy této teorie:– 1. jak změřit prosp ěch z ve řejných výdaj ů– 2. jak p řesvědčit potenciální da ňové poplatníky, aby
tento poci ťovaný užitek sd ělili– 3. takový systém zdanění neumožňuje redistribuciB. placení daní na základ ě principu platební schopnosti
• princip horizontální spravedlnosti:• princip vertikální spravedlnosti: problémy:1. Jak změřit, kdo je na tom lépe/h ůře? Posta čuje jako
kritérium d ůchod, spot řeba nebo majetek?2. Jak více (o kolik, kolikrát) by m ěli platit na daních ti, kdo
jsou na tom lépe?
Lafferova křivka
Daňový systém ČRpřímé daněDPFO - 15 %, nezdanitelná část, odčitatelné položky, sleva na
dani , SUPERHRUBÁ MZDADPPO - 19 % , různé typy odepisovánídaň z nemovitostí - pozemky a budovy, vým ěra pozemku
nebo cena pozemku, sazba dan ě u pozemku – dle užitísazba dan ě u staveb (zastav ěná plocha) – dle užití
silniční daň – vozidla, využívána nebo ur čena k podnikání, + zvláštní poplatek za užívání dálnic
dědická a darovací daň – max. sazba (darovací) 40 %, fcívýše základu dan ě
daň z převodu nemovitostí - základem cena nemovitosti
nepřímé daně
DPH (univerzální) - harmonizována s EU, � základní sazba - 20 % (většina zboží a služeb)� snížená sazba - 10 % (např.potraviny, léky, tiskoviny,
hromadná pravidelná osobní doprava, vodné a sto čné, kulturní činnosti, ubytovací služby, dodávky tepla aj.)
spotřební daně (selektivní) - harmonizovány
minerální oleje (p ř. benzin -12 840K č /1000 l), líh, pivo, víno(př. šumivá vína 2 340 K č/hl.), tabákové výrobky (p ř. cigarety – pevná 1,07K č/kus + 28% z ceny, minim álněcelkem 2,01K č/kus)
sazby – pevné sazby, u cigaret – pevná + % sazba• ostatní nepřímé daně - ekologické daně, poplatky za
znečištění vzduchu či vody a poplatky za odpad.
Mikroekonomick é důsledky zdan ění
Pojmy:- uvalen í daně- nadměrné daňové b řemeno (DWL)- vztah mezi DWL a výší dan ě
- daňový výnos (DV)- rozlo žení daně
- daňová incidence (dopad )
• historický vývoj:– FP od 30. let 20. století v důsledku hospodářské krize (New Deal,
výdajové programy – hodnocení efektivnosti)– využívána po 2. sv. válce (fiskální expanze)– 50 a 60. léta - úspěchy fiskální politiky (růst ekonomiky, vysoká
zaměstnanost a nízká inflace)– 70. léta - neúspěšnost fiskální politiky při pokusech o obnovu
stability (stagflace) – důraz na MP– 80. léta - ekonomie strany nabídky a racionální očekávání– konec 20. století - mix fiskální a monetární politiky– současnost – stabilizační opatření (šrotovné, finanční podpora
finančním institucím……) – růst problému morální hazard!!
Fisk ální politika
Fisk áln í politika• hospodářská politika - snaha vlády dosáhnout p ředem stanovených
ekonomických cíl ůproblém hospodá řské politiky: ekonomický subjekt - stát - vládní selhánímakroekonomické cíle :• žádoucí tempo r ůstu reálného produktu• nízká míra nezam ěstnanosti• nízká míra inflace• vyrovnaná platební bilance PRINCIPY1) Tinbergenův princip (1956) - k dosažení n nezávislých cílů potřebujeme
n nezávislých nástrojů2) problém p řiřazení - Mundell princip (1962) - (tradiční přiřazení fiskálních
nástrojů růstovým cílům a monetárních nástrojů cílům protiinflačním )3) Meadeho princip zodpov ědnosti (1970?) - za každý makroekonomický cíl
je zodpovědná jediná státní instituce
Rozpočtová a fiskální politikaodlišnosti:� cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu
cíl FP - ovlivňovat makroekonomickou výkonnost (reálnéveličiny) růst a nezaměstnanost
� kompetentní subjekty
� nástroje
Nástroje fisk ální politikya) podle charakteru užití nástrojediskreční opatření – reagují na krátkodobé výkyvy makroek. veli činjednorázový charakter, podm íněno politickým souhlasem
vestavvestavěěnnéé stabilizstabilizáátorytory – dlouhodobý charakter, relativn ě stabilní, bez vazby na konkrétní krátkodobou nevyrovnanost- v dob ě recese automaticky expanzivně - v období konjunktury
automaticky restriktivněb) podle typuvýdajové nástroje – výdaje na nákup zboží a služeb a přímé ovlivnění
ADnepřímo - prostřednictvím transferů (nenávratné, neekvivalentníplatby obyvatelstvu), transfery = záporné daně
transfery peněžního charakteru - sociální dávky nemocenské dávkydalší nástroje - výdajové programy, např. rekvalifikační
příjmové nástroje – změny daní, působí na AD nepřímo prostřednictvím vlivu na úroveň spotřeby a investic
Typy fisk ální politiky• fiskální expanze – opat ření směřující ke zvyšování vládních
výdaj ů, snižování daní nebo kombinace obouKDY?• fiskální restrikce – stát snižuje vládní výdaje, zvyšuje dan ě nebo
oboje zárove ňKDY?
účinnost fiskální politiky:• multiplikátor vládních výdajů• daňový multiplikátor• multiplikátor vládních výdajů, existuje-li sazba důchodové daně (t)
1 = 11 – c (1- t) 1- MPC(1-t)
Rozpočtov é saldo
• rozpo čtové p říjmy <<<< rozpo čtové výdaje ⇒⇒⇒⇒ deficit • rozpo čtové p říjmy >>>> rozpo čtové výdaje ⇒⇒⇒⇒ přebytekklasifikace rozpo čtových deficit ů:a) dle zám ěrů vlády • aktivní (strukturální) ⇒⇒⇒⇒ záměrný deficit, vyvolaný
aktivním vládním rozhodnutím• pasivní (cyklický) ⇒⇒⇒⇒ příčinou jsou jevy nezávislé
na vládním rozhodnutíb) dle zp ůsobu výpo čtu:• celkový deficit = prim ární deficit + úroky z ve řejného
dluhu• prim ární deficit ⇒⇒⇒⇒ deficit vzniklý v pr ůběhu daného
roku o čištěný o závazky vlády z p ředcházejících období
Vývoj salda ve vybraných zem ích
-20,0
-15,0
-10,0
-5,0
0,0
5,0
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Belgium Ireland Greece Spain France Italy Portugal
Předpokládan á a skute čná salda
veřejných rozpo čtů ČR
Řešení deficitu
• dluhové krytí
• emisn í financování
• fiskáln í restrikce
• z výnosu z prodeje státn ího majetku
• z přebytk ů rozpo čtů z minulých let
Problematika ve řejného dluhu
• suma finančních pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu
• suma finančních závazků, které má stát vůči ostatním ekonomickým subjektům
Vznik:1) kumulací deficitů (řešení prostřednictvím
dluhového financování)2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty –
problém morálního hazardu
Veřejný dluh1) dle výpočtu • hrubý dluh – státní závazky bez ohledu na výši státníc h
pohledávek• čistý dluh – hrubý dluh o čišt ěný o státní pohledávky2) dle měny• vnit řní – dom ácí zadlužení, v dom ácí měně• vnější – zahrani ční zadlužení, v cizí m ěně (kurzové riziko)3) dle doby splatnosti – krátkodobý, st řednědobý, dlouhodobý4) dle povinnosti – fakultativní x obligatorní5) dle obchodovatelnosti – obchodovatelný x neobchodovatelný
ŘEŠENÍ DLUHU• aktivní řešení – vědom é, záměrné řešení vlády (mimo řádná
odvodová povinnost, krácení výdajových položek, polit icko-administrativní řešení – odm ítnutí dluhu, m ěnová reforma…)
• pasivní řešení –působení faktor ů , které nezávisí na v ůli vlády (q, prominutí dluhu, dary, inflace – snižuje reálnou ho dnotu závazků vlády)
Veřejný dluh v % HDP
1 Z im b a b w e 2 8 2 .6 0 2 0 0 9 e s t . 6 0 F in la n d 4 4 .0 0 2 0 0 9 e s t . 2 J a p a n 1 8 9 .3 0 2 0 0 9 e s t . 6 2 B o l iv ia 4 2 .0 0 2 0 0 9 e s t . 4 L e b a n o n 1 5 6 .0 0 2 0 0 9 e s t . 6 3 D e n m a r k 4 1 .6 0 2 0 0 9 e s t . 6 I t a l y 1 1 5 .2 0 2 0 0 9 e s t . 6 4 S w i t z e r la n d 4 0 .5 0 2 0 0 9 e s t . 7 G r e e c e 1 1 3 .4 0 2 0 0 9 e s t . 7 1 S lo v a k ia 3 7 .1 0 2 0 0 9 e s t . 8 S in g a p o r e 1 1 3 .1 0 2 0 0 9 e s t . 7 3 L a t v ia 3 6 .1 0 2 0 0 9 e s t . 9 I c e la n d 1 0 7 .6 0 2 0 0 9 e s t . 7 4 S w e d e n 3 5 .8 0 2 0 0 9 e s t .
1 0 S u d a n 1 0 3 .7 0 2 0 0 9 e s t . 7 5 C u b a 3 4 .6 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 B e lg iu m 9 7 .6 0 2 0 0 9 e s t . 7 6 Č R 3 4 .1 0 2 0 0 9 e s t . 1 2 S r i L a n k a 8 6 .7 0 2 0 0 9 e s t . 7 7 T a iw a n 3 2 .5 0 2 0 0 9 e s t . 1 3 E g y p t 8 0 .1 0 2 0 0 9 e s t . 8 1 S lo v e n ia 3 1 .8 0 2 0 0 9 e s t . 1 4 I s r a e l 7 8 .4 0 2 0 0 9 e s t . 8 2 L i t h u a n ia 3 1 .7 0 2 0 0 9 e s t . 1 5 H u n g a r y 7 8 .0 0 2 0 0 9 e s t . 8 3 S e r b ia 3 1 .3 0 2 0 0 9 e s t . 1 6 F r a n c e 7 7 .5 0 2 0 0 9 e s t . 9 4 P e r u 2 4 .8 0 2 0 0 9 e s t . 1 7 P o r t u g a l 7 6 .9 0 2 0 0 9 e s t . 9 5 H o n d u r a s 2 4 .4 0 2 0 0 9 e s t . 1 8 C a n a d a 7 5 .4 0 2 0 0 9 e s t . 9 6 P a r a g u a y 2 4 .0 0 2 0 0 9 e s t . 1 9 G e r m a n y 7 2 .1 0 2 0 0 9 e s t . 9 7 R o m a n ia 2 4 .0 0 2 0 0 9 e s t . 2 1 A u s t r ia 6 9 .3 0 2 0 0 9 e s t . 9 8 J iž n í K o r e a 2 3 .5 0 2 0 0 9 e s t . 2 2 U K 6 8 .1 0 2 0 0 9 e s t . 9 9 S a u d i A r a b ia 2 2 .9 0 2 0 0 9 e s t . 2 7 N e th e r la n d s 6 2 .2 0 2 0 0 9 e s t . 1 0 0 N e w Z e a la n d 2 2 .2 0 2 0 0 9 e s t . 2 9 N o r w a y 6 0 .6 0 2 0 0 9 e s t . 1 0 6 V e n e z u e la 1 8 .0 0 2 0 0 9 e s t . 3 0 B r a z i l 6 0 .0 0 2 0 0 9 e s t . 1 0 8 A u s t r a l ia 1 7 .6 0 2 0 0 9 e s t . 2 7 N e th e r la n d s 6 2 .2 0 2 0 0 9 e s t . 1 0 9 C h in a 1 6 .9 0 2 0 0 9 e s t . 2 9 N o r w a y 6 0 .6 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 0 I r a n 1 6 .7 0 2 0 0 9 e s t . 3 0 B r a z i l 6 0 .0 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 1 Q a ta r 1 5 .7 0 2 0 0 9 e s t . 3 2 P h i l ip p in e s 5 8 .7 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 6 B u lg a r ia 1 4 ,8 2 0 0 9 3 4 In d ia 5 8 .0 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 7 N ig e r ia 1 4 .3 0 2 0 0 9 e s t . 3 6 I r e la n d 5 7 .7 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 8 K a z a k h s ta n 1 4 .2 0 2 0 0 9 e s t . 4 5 S p a in 5 3 .2 0 2 0 0 9 e s t . 1 1 9 U z b e k is t a n 9 ,6 2 0 0 9 e s t .
4 7 U n i t e d S ta te s 5 2 .9 0 2 0 0 9 e s t . 1 2 1 E s to n ia 7 ,2 2 0 0 9 e s t .
4 9 A r g e n t in a 4 8 .6 0 2 0 0 9 e s t . 1 2 2 R u s s ia 6 ,3 2 0 0 9 e s t . 5 0 C r o a t ia 4 6 .8 0 2 0 0 9 e s t . 1 2 3 C h i le 6 ,1 2 0 0 9 e s t . 5 1 P o la n d 4 6 .5 0 2 0 0 9 e s t . 1 2 8 L ib y a 3 ,9 2 0 0 9 e s t . 5 3 T u r k e y 4 6 .3 0 2 0 0 9 e s t .
Dluhová matematikafaktory ovlivňující výši veřejného dluhu:- demografický faktor- sociální politika- volební cyklus- ekonomický cyklus- přírodní katastrofy…+ tempo růstu HDP, úroková sazba
111
1
HDP
M
HDP
PDR
HDP
D
HDP
Do
o
o ∆−+=
q
rR o +
+=1
1
Důsledky existence dluhua) rozpočtové důsledky – ovliv ňují saldo ve řejných
rozpo čtů• růst úrok ů• omezen í prostoru pro aktivn í fiskáln í politiku (r ůst
mandatorn ích výdaj ů)• problém investicb) důsledky finanční – souvisí s umis ťování vládn ích
dluhopis ů na trhu- nízká absorbce vládn ích dluhopis ů na dom ácím
trhu - vyt ěsňování soukromých investicc) sociální – souvisí se vznikem moráln ího hazardu
Dluh v ČR• vznik (z deficitu, převzetím závazků za jiné subjekty-
transformační instituce)• složení – státní dluh, dluh místních vládních institucí, SZ• faktory ovlivňující dluh (hospodářský cyklus,politický
cyklus, sociální politika, objem vládních garancí, soudníspory….)
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Dluh sektoru vládních institucí 299,8 340,5 405,4 591,5 702,3 775 855,1 903,5 973 1020,2 1067,3 Dluh úst ředních vládních institucí 271,7 314,6 378,3 559,8 660,6 725,6 790,4 830,9 891,7 935,5 982,1 Dluh místních vládních institucí 36 34,5 35,8 40,3 50 59 72 79,1 86,7 88,3 85,2 Dluh fond ů soc. zabezpečení 1,7 1,2 0,7 0,5 0,4 0,3 0,2 0,3 0,2 0 0
Pro strukturu dluhu ČR je výrazná
1) internalizace dluhu do roku 2003 – pro č?2) od r.2004 nár ůst zahrani čního zadlužení externalizace dluhu – pro č?� nižší náklady financování státního dluhu (nižší úrokov á sazba)� větší objem emise (než co umož ňuje dom ácí trh dluhopis ů pro
jednorázovou emisi)
14.6.2004 - první emise eurodluhopis ů - 1,5 mld EUR3) ZMĚNA SPLATNOSTI4) SECURITIZACE DLUHU
3) securitizace – růst podílu obchodovatelného dluhu(státní dluh dle obchodovatelnosti )
0
100
200
300
400
500
600
700
800
900
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
0,00%
20,00%
40,00%
60,00%
80,00%
100,00%
120,00%
obchodovatelný v mld. obchodovatelný v %
4) změna ve splatnosti dluhu - růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopis ů (SDD) na úkor SPP
0,00%
10,00%
20,00%
30,00%
40,00%
50,00%
60,00%
70,00%
80,00%
90,00%
100,00%
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
SPP Sa DD Ostatní zdroje
Struktura státního dluhu dle měny
0%
20%
40%
60%
80%
100%
r.1993 r.1994 r.1995 r.1996 r.1997 r.1998 r.1999 r.2000 r.2 001 r.2002 r.2003 r.2004 r.2005 r.2006 r.2007 r.2008 r.2009
domácí dluh zahrani ční dluh
Vývoj vý še dluhu na 1 obyvatele + vývoj pod ílu dluhu na 1osobu / pr ůměrnámzda = kolik m ěsíců by osoba s pr ůměrnou mzdou pracovala úhradu „své části“ dluhu
0
20000
40000
60000
80000
100000
120000
1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
3,5
4
4,5
výše dluhu na 1 obyvatele v K č násobek pr ůměrné mzdy
Hrubý vládní dluh
