Stopy zapomenutého liduObraz dějin Polabských Slovanů v historiografii

Libuše Hrabová

České Budějovice 2006

STOPY ZAPOMENUTÉHOLIDUObraz dějin Polabských Slovanů v historiografii

libuše hrabová

© PhDr. Libuše Hrabová CSc.© 2006VydalBohumírNĚMEC–VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství

Edice — Světové dějiny

ISBN 80-86829-18-9

Památce knížete Gotšalka Obodritského.

�

  obsah úvod — 9část první – zápas o svobodu — 17kapitola první – Velká cesta na západ — 18 Prameny a literatura 30 Bibliografie 33kapitola druhá – Na hranici — 37 Prameny a literatura 50 Bibliografie 52kapitola třetí – Od Sály k Odře před tisíci lety — 55 Widukind 56 Bavorský geograf a Ibrahim Ibn Jakub 65 ThietmarMeziborský 68 Adam Brémský �� Prameny a literatura 93 Bibliografie 94kapitola čtvrtá – Kmeny, státy, božiště — 99 Hradištěakmeny 99 Kmenovésvazyastáty 114 Pohanstvíajehosvatyně 116 Prameny a literatura 12� Bibliografie 129kapitola pátá – Kronikář z posvátného lesa — 133 PosledníMestivojovci 13� Křížovávýprava 146 Poslední boj 150 Prameny a literatura 16� Bibliografie 1�0kapitola šestá – Po pádu — 173 Pomořany 173 Branibory 1�9 Rujana 183 Lužice 189 Kolonizace 192 Prameny a literatura 194 Bibliografie 196

8 9

část druhá – zvony potopeného města — 201kapitola sedmá – Země těch druhých — 202 Bibliografie 214kapitola osmá – Jen jedenkrát — 217 AlbertKrantz 21� Johann Bugenhagen 222 ThomasKantzowaDavidChytreus 225 Bibliografie 229kapitola devátá – První a poslední — 232 Bibliografie 24�kapitola desátá – Národu mého rakev — 249 Bibliografie 262kapitola jedenáctá – Lužice a Lužičtí Srbové — 265 Bibliografie 288závěr — 291přílohy — 295 Seznampřílohavyobrazení 295 Rodokmeny 295 Mapyaplány 295 Černobílávyobrazení 295 Rejstříky 298 Rejstříkjmenný–osobyapospolitosti 298 Rejstříkautorůuváděnýchvtextu 304 Rejstříkmístní 307 Rejstříkvěcný 311 Resumé 314

  úvod PodpříkrovemdnešnívšedníastřízlivéstředníEvropyseskrýváminulostvzdalujícíserokzarokemdovětšídálky.Iudálostinedávnédobysestávajípronovégeneracetajemstvím.Jenmaláčástznichutkvělavlidsképamětijakodějiny.Vícenežminulostnašehoprostorunáslákajítajemstvíegypt-skýchpyramid,indiánskýchměstzarostlýchpralesem,kouzelnýchpraktikkeltskýchdruidů–tajemstvítakvzdálenáatakpohádková.MinuloststředníEvropyjeblízkonásanenípohádková.Skrytýmiproudyvzlínádonašehočasu.Složitéakrutéosudynašichpředkůapředchůdcůnásnutíuvažovatojejichsnahách,cílechastanoviscíchazaujímatknimstanoviskovlastní.Protosečastoradějiodvracímeazapomínáme.Zapomínánímvšakminulostnemizí.Časodčasuseskrýváaopětvystu-

pujenapovrch.Nestane-lisezrcadlem,vněmžhledámepoznánísebesamých,aje-lipouzeužitakezdůvodněnívytčenýchcílů,můžebýtnebez-pečnáamnohdyizhoubná.Jeprototřebaobčassevrátitkobrazuskrytýchazapomenutýchdějinapřihlédnoutktomu,vjakýchodstínechbylmalo-vánazjakýchúhlůbylnazíránvpředchozíchobdobích.Obrazydějin,podá-vanéhistoriografiínebopublicistikou,školnímdějepisemneboústnítra-dicí,jsoucestami,kterézprostředkovávajíminulostnašemuibudoucímučasu.Působilyapůsobívmyslilidíavstupujídočinůlidskýchpospolitostí,povůlijedněchaprotivůlijiných,pochopenéišpatněvykládané,kupro-spěchuikeškodě.Dávnáinedávnáminulostvstupujedopřítomnostineče-kaněavnepředvídanépodobě.Jetřebaznátsíluskrytýchproudů,chránitjeichránitpřednimi.

Naseverodnašichzemížillid,jehožpředkovépřišlidokrajůmeziřekamiSálouaLabemnazápaděaOdrounavýchodě,českýmihoraminajihuaBal-tickýmmořemnaseveruvestejnédobě,jakopřišlidoČechanaMoravupředkovénaši.Jazyktěchtonašichsousedůbylvelmiblízkýčeštiněipol-štině.SousedénazápadějenazývaliVendi,pravděpodobněpodlejménapůvodníchobyvateltétooblasti.NovodobáliteraturajenazýváPolabštíSlo-vané.Onisamisevšaknikdyzajedenceleknepokládaliažádnýspolečnýnázevneužívali.Zestředověkýchpramenůvíme,žetentolidtvořilytřivelkéskupinykmenů.NaseverozápaděumořetobyliObodrité,obloukemodstředníhoLabekústíOdrysetáhloúzemíLuticů,kteřísetakénazývaliViltineboVeleti,meziSálouaLabemsídliliSrbové,příbuzníliduvdnešníHorní

10 11

aDolníLužici,nakterýpozdějijménoSrbůpřešlo.SjednocovánímkmenůsepodobnějakovČecháchnebovPolskuvytvořilaknížectvíuObodritů,uzápadníchLuticů-StodoranůanaRujaně,apevněorganizovanýkme-novýsvazčtyřkmenůLuticůvýchodních.Lutickýsvazserozpadlvpolo-vině11.století.Ostoletpozdějibylapodlouhýchválkáchuvedenáknížec-tvívyvrácenaajejichúzemíbylookupovánosousednímivládci.Důsledkemztrátysvobodybylzánikjazyka,zněhožsenezachovaljedinýsouvislýtextajehoždoklademjsoupouzemístnínázvy.SlovanskýjazykseudrželpouzevLužici,kteráod14.do17.století(anačasjiždříve)patřilakčeskémukrá-lovství.Tamseslovanskýjazykupevnildo16.stoletíjakojazykspisovný.

Zánikjazyka,kulturyihistorickéhovědomítakpočetnéhoetnikanatakrozsáhlémúzemístředníEvropyvzbuzovalpozornostavedlkrůznýmvýkladům.Propochopenídnešnísituace–zapomněníiznovuobjevováníjehodávnéexistence–mánejvětšívýznamobrazjehodějin,jakýseutvo-řilvpředminulémstoletí.Devatenáctéstoletípromítlosvévelkénacionálníkonfliktydouvedenýchzápasůstoletídesátéhoaždvanáctého.Zánikslo-vanskéhoobyvatelstvanaúzemímeziLabemaOdroumělbýtprojednypří-kladem,prodruhévarováním.Naněmeckéstraněbylavyzvedávánavítěznáexpanze,kterázískala

porážkouPolabskýchSlovanůněmeckémunárodunováúzemíakterábymělapokračovatdalšímdobývánímakolonizacívýchodníchzemí.Na„slo-vanskéstraně“,reprezentovanépolskou,českouazčástiiruskouliteratu-rou,bylosudPolabskýchSlovanůpřijímánjakodokladtrvaléhonebezpečí,ohrožujícíhoexistencizápadoslovanskýchnárodů,ajakoprojevodvěkéhokonfliktuNěmectvaaSlovanstva.ZpůvodníhoobrazudějinPolabskýchSlovanůpodanéhovestředověkusevybíralyjentymotivy,kterésejevilyvhodnékezdůvodněnístanovisekmodernídoby.Takčeskáliteraturavštípiladoobecnéhopovědomí„vyhubeníSlovanů

Polabských“vespojenísejménemmarkraběteGéra,kterýpozvalnahos-tinutřicetslovanskýchknížatanechaljepřinípovraždit.Tatokrvaváepi-zodazdějin10.stoletízakryladalšídvěstoletísamostatnostiPolabskýchSlovanůajejichbojůosvobodu.Vdoběobavobudoucíexistencičeskéhonárodanazačátku19.stoletímělbýtosudPolabskýchSlovanůvýstrahouprolhostejné,kteřísenepodílelinanárodnímúsilí,ivarovánímpronárod,abynepromarnilto,cosemupodařilovydobýt.Úlohuvýstražnéhopří-kladuneztratilobrazdějinPolabskýchSlovanůaninakoncistoletí,kdyužexistencečeskéhonárodabylapevnězakotvenavjehopolitickýchinsti-tucích,občanskýchorganizacích,včeskémškolstvívšechstupňůivevše-strannémrozvojikultury.Ohroženívšakbylopřítomnovevnitřníslabostihabsburskémnohonárodnostnímonarchie,ježsedostávaladostálevětšízávislostinarostoucímocisjednocenéhoněmeckéhocísařství,kteréote-vřeněhlásalosvédobyvačnécíleacestuválečnýchkonfliktůjakonástrojekjejichdosažení.

VcísařskémNěmeckuseobrazstředověkéhovzoruúspěšnéexpanzeněmeckéhonárodanijaknevyhýbalmyšlencevyhubení(Ausrottung)slovan-skéhoobyvatelstvajakonutnéhodůsledkujehoporážky.ArgumentovaloseneschopnostíPolabskýchSlovanůpřijmoutvyššícivilizaci,cožmělozpů-sobitrychlézatlačeníobyvatelzpůvodníchsídelavymizeníjazyka.JejichmístomělozaujmoutněmeckéobyvatelstvomasověpřicházejícízezápadunebopodlejinéverzestaříGermáni,kteřívystoupilizúkrytu,kdežilipodobu slovanské nadvlády.Uvedenénázorypřejímala ještě i literaturadvacátýchatřicátých let

20.století.Teprvekonecdruhésvětovéválkypřineslpostupněobrat.Včes-kémprostředísevytratilpocitohrožení,přesnějiřečenoohroženígerma-nizacíazánikemidentityčeskéhonároda.Tímzmizelaipozornost,věno-vanápředchozímigeneracemizánikuPolabskýchSlovanů,ajejichosudbylzapomenut.Zcelajinaktomubylonaněmeckéstraně.Odpadesátýchletserozvíjelstáleintenzivněji,atovoboučástechrozdělenéhoNěmecka,zápasarcheologůahistorikůopřekonáníobrazudějin,kterýbylvytvořenvněmeckéhistoriografiivdruhépůli19.století.Novévýzkumypřineslydůkazyostavuvýrobyakulturyslovanskéspolečnosti.Podílelisenanichvědci,kteří,jakohistorikHerbertLudatnebojazykovědecErnstSchwarz,užvpředválečnémobdobísvýmifundovanýmivýzkumykorigovaliobecnětradovanátvrzení.Významnýmpředznamenánímnověnastoupenécestybylamonografie

WolfgangaBrüskehozroku1955Untersuchungen zur Geschichte des Lutitzen-bundes – Výzkumy k dějinám lutického svazu,kterápodlenázorusvéhoautoramělabýt„předstupněmkpoznáníceléhovnitřníhoavnějšíhovývojePolab-skýchSlovanů“.AutorsevěnovaljenněkterýmotázkámvnitřníhoavnějšíhovývojeLuticů,alejehopráceneztratiladodnessvůjvýznam.Bylapočátkemněmeckýchstudií,kterézkoumalydějinykmenů,nadkmenovýchspolečenstvíastátůPolabskýchSlovanůjakosvébytnýchhistorickýchsubjektů,azměnilytakúhelpohledustaršíhistoriografie,kterájevidělajenjakoobjektněmeckéexpanze.Vedlestatí,kterébylyktomutotématupublikoványvčasopisech,vesbornícíchzkonferencínebovesbornícíchkpoctěvýznamnýchautorů,shrnulytematikudějinPolabskýchSlovanůtřivelkésborníky,vydanévždysdvacetiletýmodstupem.ByltosborníkSiedlung und Verfassung der Slawen zwischen Elbe, Saale und Oder – Sídla a zřízení Slovanů mezi Sálou, Labem a Odrou zroku1960,kterýredigovalHerbertLudat,třídílnýsborníksmnohapod-nětnýmistudieminazvanýGermania slavica zlet1980–1982,kterýredigovalvýznamnýautorpoválečnégeneraceWolfgangH.Fritze,akonečněsborník,kterývyšelvsouvislostismezinárodnívýstavoukroku2000,nazvanýEuro-pas Mitte um 1000. VtěchtotřechsbornícíchjemožnosledovatzměnyobrazudějinPolabskýchSlovanůvsouvislostisestřídánímgeneracíhistoriků.Vesborníkuzroku2000užpublikujepřevážněnovágenerace,kteránemuselavsoběpřekonávatstereotypyuplynulýchobdobíakterázačleňujedějinyzeměmeziLabemaOdrouokoloroku1000dospolečnýchdějinstředníEvropy.

12 13

Vedlepracíhistorickýchjetřebavyzvednoutpublikacearcheologů,kteréseznamovalyužodpočátkupadesátýchletminuléhostoletísvýsledkyvýzkumůslovanskýchhradišť.Shrnutívýsledkůarcheologickýchvýzkumůpřinesla soubornápráceDie Slawen in Deutschland, vydaná JoachimemHerrmannem v roce 1985.VýznampronásmáistaršípublikacetéhožautoraZwischen Hradschin und Vineta zroku1971,protoževyšlaveslovenskémpře-kladuroku1973.Vedlepublikacívydanýchtiskemseznamujísvýsledkyarcheologickýchvýzkumůmuzejníexpozice,kterésvýmpůsobenímzasa-hujírozhodněvětšíokruhzájemcůnežhistorickéstudie.Rekonstrukceslo-vanskýchhradišť–aťknimmámejakékolivvýhrady–přitahujínávštěv-níkyaměníjejichnázornaúroveňživotaslovanskéhoobyvatelstvavestře-dověkuvícenežcokolivjiného.ArcheologovéahistorikovévoboučástechNěmeckaudělalipropoznání

slovanskéhoobdobívelkýkuspráce.Jetřebaještěuvéstčtyřsvazkovoubib-liografiipramenůaliteraturydoroku1980,kterouzpracovalChristianLübkeapublikovalvletech1984–1987jakoRegesten zur Geschichte der Slaven an Elbe und Oder (vom Jahr 900 an).Avšakanisebedokonalejšíbibliografie,aniobsáhlésborníkystudiínenahradípublikaci,kterádosudchybí:novýobrazdějinPolabskýchSlovanů,kterýbynašelsvéodpovídajícímístovcel-kovýchdějináchNěmecka,vdějináchstředníEvropyaEvropyvůbec.Takovýobraz,kterýbybylobecněakceptovánazačleněndosložitémozaikyevrop-skýchdějin,můžepřinéstjenněmeckáhistorickáliteratura.Předkládanáprácenechceaaninemůžebýtjehočeskounáhradou.Je

obrácenakčeskémučtenáři,zjehožpředstavominulostisedějinyPolab-skýchSlovanůzcelavytratily.Nenítotakzcelajehovina.Ikdybysnadznějakéhodůvoduhledalčeskouliteraturuktomutotématu,našelbyvposled-nímpůlstoletípouzestudiehistorikůslovanskéhoprávaVladimíraPro-cházkyaHynkaBulínazpadesátýchašedesátýchletnebobysemuselvrá-titažkliteratuře19.století.Avšakjetřebahnedzdepřipomenout,abyčte-nářnebylzklamánpředkládanouknížkou,žeanitatoprácenepřinášídějinyPolabskýchSlovanů.Sledujepouze–jakuvádípodtitul–vývojobrazujejichdějinvhistorickéliteratuřeodprvníchzáznamůažposoučasnost.

VýjimečnostobrazudějinPolabskýchSlovanůjevtom,žejejichvlastníobrazdějinsenezachoval.Neznamenáto,ženikdynebyl,ikdyžto,coříkám,sebudezdátpřílišvelkouhypotézou.Alevímenejenoantickýchpospolitostech,nýbržiotěch,kteréseusadilynaseverodřímskéhranicevzápadní,středníiseverníEvropě,žemělysvéobrazyminulosti:hrdinskéeposy,příběhyopříchoduaobsazenínovévlasti,dynasticképověsti,takjaktakovéobrazyminulostiznámezKosmovykronikyjako„starépověstičeské“.Ovšemtytoranépodobydějin,vnichžseprolínápaměťamytolo-gie,mámedoloženyjentam,kdeve12.a13.stoletínašlipísmaznalíkřesťanésílupřekonatnechuťkpohanskýmpověstemazaznamenalipísemně,cozústněpodávanýchobrazůdějinzbylo.Kdybynebylozápisůirskýchmni-

chůve12.století,neznalibychomirskýobrazosídleníostrovavpodoběLebor Gabala – Knihy nájezdů,bezKosmybychomneznalipraotceČechaaniPřemysla,bezSnorrihoSturlusonapůvodníislandskéságy.Utěchtozapi-sovatelůpřekonalpocitsounáležitostispředkypodlekrveajazykaaverzikřesťanůkpohanům.Nictakovéhosenemohlostátuprostředkrutýchbojů12.století,kdyse

zeměnejseverozápadnějšíchSlovanůocitlypodobrovskýmtlakem,souvi-sejícímskřižáckouideologií,kterázachvátilaEvropu.Válečnékonflikty,kterýmipokračovaladruhákřížovávýpravaprotiSlovanůmzroku1147,vedlyvšedesátýchletech12.stoletíkpáduaokupaciobodritskéhoknížec-tví,kdobytíRujanyakzáborustodoranskéhoknížectví.PoraženíSlovanébylioznačenizapohanyastigmapohanstvínanichlpěloještěpodlouhástaletí.Neníprotopředstavitelné,žebytehdyčipozdějimohlnějakýklerikzaznamenathrdinsképísně,oslavovatslovanskáknížataabojovníky,chvá-litminulostjako„našedějiny“.Všechno,coodějináchPolabskýchSlovanůvíme,bylozapsánonastraně

jejichnepřátel.Jevůbecmožnouvažovatověrohodnostipohleduzestrany„těchdruhých“,zvláštěkdyžmámejenmaloumožnostkonfrontovatvyprá-věcípramenynavzájemaještěmenšímožnostdoplňovatjejichpopisudá-lostíjinýmpramennýmmateriálem?Základníinformaceoděnínaslovan-skéstraněiobojíchprotislovanskýmpospolitostemzaLabempodávajíčtyřivelkékroniky,kterépatříkvrcholnýmdílůmstředověkéhokronikář-skéhodějepisectví:kronikacorveyskéhomnichaWidukinda,kronikamezi-borskéhobiskupaThietmara,kronikabrémskéhokanovníkaAdamaakro-nikafarářevevsiBožověvdnešnímHolštýnskuHelmolda.Každáztěchtokronikjejinakkoncipována,dotýkásejinéhoúzemí,vycházízjinýchmyš-lenkovýchokruhůaobracísekjinýmčtenářům.Přestonebomožnáprávěprotopodávajíkapitolytěchtokronik,kterésetýkajíPolabskýchSlovanů,plastickýobrazjejichdějinadojistémírypoodhalujíimožnýpohledzjejichstrany.Jevšaknutnosipoložitotázku,zdato,žebylypsánynastraněnepřá-

telPolabskýchSlovanů,znamenalo,žebylypsányzpozicetěchtonepřátel.Bylatopředevšímruskáhistoriografie,kteráoznačovalauvedenékronikářezanepřáteleSlovanů.Jejichstanoviskajevšakmožnopoznatužpřizběž-némnahlédnutidokronik.Jistě,žekronikářinesympatizovalispohany.Šířeníkřesťanskéhonáboženstvíbyloproněpozitivníhodnotou,protože„sloužiloblahutěch,kteříuvěřili,iblahutěch,skrzekteréuvěřili“,jakna-psalAdamBrémský.Jakoklerikovévšakpokládalizasvoupovinnostkriti-zovatpostupy,kterésejimjevilyprošířeníkřesťanstvíjakokontraproduk-tivní.Odsuzovališířeníkřesťanstvínásilím,apředevšímválky,prokterébylošířeníkřesťanstvízáminkouajejichžcílembylobezohlednévybíránídávekodporažených.KdyžuznávalidokonceoprávněnostodporuSlovanůprotitakovýmpostupům,dostávalisenasaméhranicesvéhoprávanakritiku.

14 15

ZákladníobrazdějinPolabskýchSlovanů,kterývytvořilyčtyřivelkékro-niky,zachytilvrcholnoudobujejichsamostatnosti.Ikdyžhodoplňujídalšívyprávěcíprameny,hlavnírysyobrazusetímnemění.Kvelkýmkronikám,předevšímkposledníznich,kroniceHelmoldově,setakévracelapozdějšíhistorickáliteratura,kdykolivznovuvyvstalyotázky,kdobyliPolabštíSlo-vané,jakapročzanikliacoponichzůstalo.Nadruhouztěchtootázekdodnesnelzeodpovědět.Spádemsamostatnýchpolitickýchcelkůseuza-vřeliobrazjejichdějin.SlavičiVendipozdějšíchpramenůužnebylijednajícípospolitostíapotomcijejichknížatužnebylipředstavitelisvéholidu.Ústupjazykaavědomísounáležitostinikdonedokumentoval.Nepochybněvšaktrvalvelmidlouhoapodílelosenaněmvícefaktorů,nežuváděladosavadníliteratura.PoslednístopyživéhojazykamimoúzemíLužicebylyzachycenyvprvnípolovině18.století.

Tatoknihasesnažípředložitčtenářipokudmožnoautentickýobraz,jakýodějináchPolabskýchSlovanůpodávajísoudobévyprávěcíprameny.ProtožežádnýznichnenívěnovánpouzedějinámPolabskýchSlovanů,jdetuovýňatkytextůneboozkrácenéakomentovanépřevyprávění.Protožejsoutopřevážnětextylatinské,bylojenutnopřeložit,atobohuželitam,kde,jakouHelmoldovykroniky,existujídokoncedvačesképřeklady.Jejichjazykbyvšaknebyldnešnímučtenářisrozumitelný.Každýpře-kladjeinterpretací.Abyčtenářmělmožnostsisprávnostpřekladuověřit,uvádímupřeloženýchtextůodkazykedicímpůvodníhoznění.Jsouzaznamenányvsou-pisechpramenůkjednotlivýmkapitolám.Edice,nakteréodkazuji,jsouuváděnyvždynaprvnímmístě,teprvepaknásledujívydanépřekladypramenůnebodalšíedice.Včeskýchpřekladechsičtenářpříslušnémístolehcenajdevkapitole,nanižseodkazuje.Naliteraturuvtextukapitolneodkazuji,odkazujinanivdodatcíchkekapitolám,kterépodávajístručnépřehledyvývojeproblémůvliteratuřeojednot-livých obdobích.Českéliteraturyičeskýchpřekladůjemálo.Pokudjdeoknihyastudieněmec-

kých,polskýchalužickosrbskýchautorů,snažilajsemseoto,abysevseznamechliteraturyobjevilajménatěchnejvýznamnějších,kteřísevuplynulémstoletíději-namiPolabskýchSlovanůzabývali.Zdalekavšaknemohlabýtuvedenavšechnajejichdíla.Vždysemimůževytknout,žejsemtuneboonustudiičitohoneboonohoautoraopomenula.Soupisliteraturypodávájenvýběrděl,atotěch,kterásevzta-hujíkotázkámvtextuzmiňovaným.Proúplnýpřehledliteraturyapramenůodka-zujinavýšeuvedenoubibliografiiChristianaLübka.Dalšímproblémemjepsaníosobníchamístníchjmen.Snažilajsemseužívat

jejichdoloženou(Stargard,dnesOldenburg)nebopředpokládanou(Veligard,dnesMecklenburg)původníslovanskouformu.Jinájménamístmajíuždlouhovžitoučeskoupodobu(Branibor,Míšeň,aleiMagdeburk,Hamburk,Brémy)atutojsemzachovala,podobnějakočeskýuzusuosobníchjmen(Jindřich).Jménaosobimístvrůznýchpodobáchjsouvzájemněodkazovánavrejstřících.

NazávěrděkujipanunakladateliBohumíruNěmcovizato,žeminabídlvydánítétopráce,Dr.MěrćinuVölklovi,předsedoviMaćiceserbské,aPhDr.PetruKaletovi,PhD.,zMasarykovaústavuAVČRzapřečteníknihyasvédceřiMagdaleněvanDuij-keren-Hrabovézamnohostrannoupéčioúpravukonečnépodobytextu.

V Hranicích 14. května 2006.Libuše Hrabová

1�

    část první   zápas o svobodu

„Onivšaknicméněradějivoliliválkunežmír,cenícedrahousvobodunadvšechnubědu.Tentodruhlidíjetvrdý,umísnášetnámahu,přivyklnej-nuznějšímuzpůsobuživota,ato,conámbývátěžkýmbřemenem,Slovanépokládajítéměřzarozkoš.Přešlovelmimnohodní,kdyzápasilisestřída-výmštěstímjedniproslávuaprovelkéaširécísařství,druzízasvoboduaprotihrozbězávislosti.“

Widukind,mnichklášteraCorvey, ve Třech knihách saských dějin,knihaII, kapitola20,druhápolovina10.století.

„Slované, utiskovaní křesťanskými soudci více než bylo spravedlivé,bylidohnániktomu,abysvrhli jhootroctvíaabysvousvoboduhájilizbraněmi.“

Adam,kanovníkbrémský,vČinech biskupů hamburského kostela,knihaII, kapitola42,druhápolovina11.století.

„Slovanésvrhliozbrojenourukoujhoslužebnostiastakovouzarputi-lostíduchahájilisvobodu,žeradějichtělizemřít,nežopětpřijmoutjménokřesťanůaplatittributsaskýmvévodům.TakovoupotupusipřipravilanešťastnálakotaSasů,kteří,kdyžještěbylivplnésíleavynášelisečas-týmivítězstvími,neuznávali,ževálkanáležíBohuaodněhojevítězství.Slovanskékmenyzatížilitakovýmidávkamiapoplatky,žejehořkánut-nostdohnalaktomu,abysevzepřelyzákonůmbožímaslužebnostivůčiknížatům.“

Helmold,knězbožovský,veSlovanské kronice,knihaI,kapitola25,s.110–112,

druhápolovina12.století.

18 19

    kapitola první   velká cesta na západ

Promnohénárodyje„počátkemdějin“příchodjejichpředkůdozemě,kterájimbylapředurčenaakterouosídliliapojmenovali.Vypravováníopří-chodechjsounejrůznějšíhodruhu.Některáznichjsouvelmistaráamajísouvislostsmýty,jakonapř.irskýeposopětinájezdech,znichžteprveposlednímusepodařiloostrovosídlit.StarýzákonvyprávíopříchoduAbra-hámadozeměHospodinemzaslíbenéjehopotomkům.VyprávěnířímskéhobásníkaVergiliaposouvalopočátekřímskýchdějinpředdomácípověstioRomuloviaRémoviaspojovalopředkyŘímanůsuprchlíkemzhořícíTrójeAeneem.UpověstioAeneovijezřetelnýjejípůvodvliteratuře.Vergi-liuschtělvzájmuŘímavytvořitnovýepos,navazujícínaslavnýřeckýhrdin-skýepos,HomérovuIliadu.Vyprávěnímopříchodupředkůzačínalytakémnohéstředověkékroniky.ČeskýkronikářKosmaslíčilpříchodČechůstakovýmzaujetím,jakoby

bylosobněpřítomennahořeŘípu,kdyžpraotecČechpozdravilnovouzemiajeholidjídaljménoČechy.Zařadilalesvélíčenípříchodupředkůdo„báj-néhovyprávěnístarců“oudálostech,kterépředcházelyskutečnédějinyčes-kéhoknížectvípodvládouPřemyslovců.AvšakpříchodSlovanůdostředníEvropynepatřídooblastibájí.Potvrzujíhoijinéprameny,předevšímpakarcheologickévýzkumymodernídoby.

OSlovanechve středoevropskýchkončinách sedo7. stoletínevědělo.Vpovědomízápadníchzemíseobjevilináhle,atoažvefázi,kdyutvořilijakousizřetelnouorganizaci,kterápodvedenímfranckéhokupceSámavymanilaSlovanysídlícínaseverodDunajezpodručíkočovnýchAvarůadokázalaúspěšněbojovatisvojskemfranckéhokráleDagoberta.PříběhzápasuDagobertaseSámemokoloroku630zaznamenalodějepisnédíloautoranazývanéhoFredegar(Fredegars.144–159),kterékolemroku660popisovaloudálostivříšifranckýchkrálůzroduMerovejců.Fredegarovyzprávyvšakzůstalyizolovanýmiinformacemi,kteréžádnéjinépramenynepotvrzují.TeprvestoletpoDagobertovisezačínajíobjevovatzprávyoSlovanechvestředníEvropě.Odtédobyzprávpřibývalo–přítomnostSlo-vanůvoblastikolemLabeaSályzaznamenávalyzápisyvefranckéříšistálečastěji.Množstvídosudneznáméholidu,jenžseobjevilrelativněnáhle,udi-vovaloještěpozdějšígenerace,jakdokládápřípisekvtextutzv.Bavorského

geografa,popisujícíhov10.stoletísídlaslovanskýchkmenůajejichhra-diště:„Slavinonsuntnati,sedseminati.–Slovanésenerodí,tisesejí.“(Bavorskýgeografs.3).ExistenceSlovanůnaseverodDunajeanavýchododLabeaSályje

všestémavdalšíchstoletíchdoloženaiarcheologickýminálezy.Častoseobjevujíhroby,pozdějiisídlištěaopevnění,vnichžjasnýmznakemslo-vanskéhopůvodujekeramika–jednoduchénádobyvyráběnévrucebezhrnčířskéhokruhu,přestožebylvtěchtooblastechužívánužvobdobířímskýchvlivůiještědřívevdobáchkeltskéhoosídlení.Slovanésesicerelativněrychlepřizpůsobovalinovémuprostředí,alenávratpředchozíúrovněvýrobynádobí,nástrojůazbranítrvalpřecejennějakoudobu.Keramikaz6.století,nejvýraznějšípozůstatekčinnostinověpříchozích,bylahrubá,užitková,bezuměleckýchnároků.Převažovalybezuchéhrncesvýdutínadpolovinouvýškynádoby.Pozdějiseuhrncůohrnovalohrdloabylyzdobenytypickouvrytouvlnovkou.Zhrncůsejedlodřevěnýmilží-cemi.Nižšímiskybylyvzácné.Keramikasevyrábělapodomácku,spe-cializovaníhrnčířiještěnebyli.JakořemeslníciseobjevovalimeziSlo-vanykovářiaprojejichpotřebupracujícíuhlíři,kteřípřipravovalizbuko-véhodřevadřevěnéuhlí.Hlavnímzaměstnánímnověpříchozích–jakokonečněnaprostévětšinyevropskéhoobyvatelstvatédoby–bylozemě-dělství.Vněmpřevažovaloprimitivníobilnářství,užívajícítzv.divokéhotravopolníhosystému:střídáníosetýchpolíaneosetýchploch.Pěstovalasepšenice,ječmenažito,zněhožsepekltmavýchléb.Žitobylaplodina,kterouSlovanépřineslizpravlastiarozšířilivnovýchsídlech.Pěstovalysetakéluštěniny.Střídáníplochvšakvtétodoběnebyloještěsystematickéanipravidelné.Půdaseužívaladovyčerpání,paksenechalaležetněko-likletladem,nebosepolepřemístilananovouvhodnoupůdu.Přitomtozpůsobuobdělávánípůdybylyposuvyobyvatelstvazcelapřirozené.Nelzevšakmluvitokočovnémzemědělství.Posuvybylypomaléazemědělcisevětšinounevracelizpětnaopuštěnámísta,kamzasepřicházelynové skupiny.Předpoklad,žeSlovanépřišlidonovýchsídlišťužvorganizovaných

útvarech–kmenech,nepokládámzapřílišpřesvědčivý.Jakmilesevšakusadili,nepochybněseutvářeníkmenovýchorganizacíurychlilo.Jepodi-vuhodné,jakbrzypopříchoduzačalibudovatopevněnáhradiště,jejichžstavbavyžadovalapevnouorganizacivětšíchpospolitostí.Menšískupinkyzemědělcůsevšakdálepohybovalynazápadausazovalysevopuštěnýchmístech,vhodnýchproorbu.ŠířeníSlovanůdostředníEvropyzačaloněkdyv5.století.Uždříve

seSlovanéusazovalivpovodístředníhoadolníhoDunajeazačalipro-nikatdooblastínaBalkáně,kterépatřilydosférymociByzantskéříše.TitojižníSlovanéstejnějakoSlovanénadnešnímSlovenskuapostupněivdnešníchčeskýchzemíchmělivelképotížeskočovníkyturkotatarskéhopůvodu,Avary.ZeměnaseverodKarpatačeskýchhraničníchhor,které

20 21

v6.–7.stoletítakéintenzivněosidlovaloslovanskéobyvatelstvo,avarskénájezdynepostihly.

PříchodSlovanůdostředíEvropypotvrzujíarcheologickédokladyveshoděspísemnýmizprávamiistradicí.Avšakotázka,odkudvlastněSlovanédonovýchsídlišťpřišli,zůstaladosudotevřenáanebudeasinikdybezezbytkuzodpovězena.VýšezmíněnýBavorskýgeografpokládalza„království,zekteréhovšechnaplemenaSlovanůpovstalaa,jakseuvádí,vzalapočátek,“Srbsko.(Bavorskýgeografs.2).Druhávelkákronikačeskýchdějin,českypsanáveršovanákronikatzv.Dalimila,necháváČechypřijítzezemězvanéCharváty,kteráje„vsrbskémjazyku“.(Dalimils.20).OpůvoduSlovanůzPanoniečiIlyrie,tedyzpovodíDunajenebozBalkánu,psaliikronikářipolštíaruští.Stoutopředstavou„kolébkySlovanů“vystačilikronikářiaždoobdobí

renesance,kdyrozvojzkoumánířímskýchařeckýchpramenůobjevilnovésouvislostiavjejichdůsledkuvznikalynovévýkladypůvoduSlovanů.HlavnísnahouautorůbylonajítSlovanyvněkterémz„národů“,onichžpsalista-rověcíhistorikovéageografové.Prorenesančnívzdělancebylobjevenvedruhépolovině15.stoletíspis

nejslavnějšíhořímskéhohistorikaPubliaCorneliaTacitazvanýGermania.Stalsezákladnímzdrojeminformacíotom,jakvypadalaEvropazahra-nicemiřímskéříševprvníchstoletíchnašeholetopočtu.ProkolébkuSlo-vanůsejevilavýznamnouinformace,ženasamémseverovýchodnímkonci„Germanie“,přibližněvoblastivýchodněoddolníVisly,žilkmenVenedů,okterých,jakpsalTacitus,senevědělo,zdapatří,nebonepatříkeGermá-nům.VoněchTacitovýchVenedechhledaliněkteříhistorikovépředkySlo-vanů.SlovanéskutečněbyliodprvníchpísemnýchzprávonichnazývániVenedy(latinskyVendi,Vindi,Vinethi,Venethi,německyWenden),samisetakvšaknikdynenazývali.NázevVendiproSlovanyseobjevujeužv6.sto-letíugótskéhohistorikaJordana,kterýsezmiňujeosetkáníSlovanůsger-mánskýmiGótyvblízkostiČernéhomoře.JménoVendibylotehdydávánoSlovanůmobecně,pozdějisezúžilojennaSlovanyzápadní.Od10.století,kdysevytvořilčeskýapolskýstát,bylototojménoužívánojenproSlovanymeziSálouaLabemnajednéaOdroudruhéstraněaproSlovanyvKorutan-sku.Pookupaciseverníchslovanskýchzemíve12.stoletínabylohanlivéhopřízvuku.Označovaloporobenéobyvatelejakopohany,jakonerovnoprávnéobyvateleměst,jakonejnižšívrstvuspolečnosti.Postupněseustálilojakooznačenípropůvodníslovanskéobyvateleněmeckýchzemí,aleproonenhanlivýpřízvukbylojimiodmítáno.Vněmčiněseještědoroku1945uží-valoproLužickéSrbyoznačeníWenden,prokorutanskéSlovinceWinden.Podruhésvětovéválcevymizelozoficiálníchpublikací,úředníchiodbor-ných,dnesužseznovuužívá.Někdeseještězachovalovtoponymii,vejménechněkterýchobcí,nebovnázvuWendlandprooblastvýchodněodHannoveru.

OtázkaTacitovýchVenedůseukázalavjinémsvětlepotom,cosevlite-ratuřeobjevilypřipomínky, žeantickýmautorůmnebyli známipouzeVenedovéuBaltickéhomoře.DalekoznámějšíVenedovébylijazykověpří-buzníLatinůmasídlilivseverníčástiApeninskéhopoloostrova,kdeponichzůstaloitalskéjménoBenátek–Venezia.(JanKollárvespiseStaroitá-liaslavjanskásesnažildokázat,žeititoVenedovébyliSlované,adokonceidnesexistujíhlasatelétohotonázoru).OjinýchVenedechpsalvZápiscíchoválcegalskéJuliusCaesarjakookeltskémkmeni,kterýsídlilnajihoddnešníBretaně.TitoVenedovévynikalimořeplavbouastavboulodí.ZůstaloponichjménokrajeVandée.VHomérověIliaděseobjevujínazápadnímpobřežíMaléAsieHenetové–aHenetoijevřečtinětakénázevproBenát-čany.VzápadnímLotyšskujeřekaVentaměstoVentspils.Do13.stoletítamžilijacísiVenedové,onichžseneví,jakéhobylipůvodu.Nejseverozápad-nějšívýběžekWalesusenazýváGwyned.Shodnýmrysemvšechmíst,kdeVenedisídlili,jepolohaumoře,většinounazápadnímpobřeží.Shodnýmrysemlidutamsídlícíhojeznalostmořeplavbyastavbylodí.VedleVenetů

Más

a (M

ass)

Rýn

Rýn

Mohan

Fuld

a

Vezera

Sála

Labe

Labe

Vltava

Dunaj

Odra

Wiltenburg

Kolín(Köln)

Mohuč(Mainz)

Fulda

Řezno(Regensburg)

Cáchy(Achen)

Utrecht

sídlo

hradiště

klášter

pronikání Francké říše

pronikání Slovanů

západní hranicekompaktního slovan-ského osídlení

se

ve

rn

í mo ř e

s

Pronikání Slovanů za Sálu a Labe.

22 23

CaesarovýchbylislavnýmimořeplavciiBenátčanéa„vendickýmiměsty“bylanazývánapřístavníměstaHanzynaBaltuivdobě,kdyslovanštíVen-dovébyliopovrhováni.UžnaarcheologickémkongresuvBerlíněvroce1968seuvažovaloomož-

nosti,žeVenedovébylivelkoustarouetnickouskupinouobdobnouKeltům,kterásídlilanaseverustředníEvropy,ajejíjménobylonaSlovanypřene-seno.ZbytkyVenedůneznáméhopůvodudokládajístředověképrameny.JménoVenedůnelzevysvětlitzeslovanskýchjazyků,ikdyžsetakovépokusyobjevily.Uvažovaloseopůvodukeltském,germánském,aletakéopůvoduobecněindoevropskémneboipředindoevropském.Nejnovějšínázoryspo-jujíVenedyvPobaltí,severníItáliiavjižníBretanijakojedenlidavyzve-dávajíjehopodílnavytvářeníevropskécivilizace.Vzhledemkpolozeuve-dených„vendickýchoblastí“umořejepravděpodobnásouvislostjménaseslovnímkmenemven–vlhkýneboslitevskýmslovemvanduo–voda.Nepo-chybnějenázevVenedivelmistarý,aťužbyldávnýmpřímořskýmpospo-litostemdáván,nebosetak„lidéodvody“saminazývali.NaSlovanybylpakpřenesen,kdyžserozšířilidopůvodníchsídelVenedů,podobnějakosenaBavory(Bajuvarii)aČechy(BohemiodBojo-haemum)přeneslpůvodnínázevkeltskýchBojů.Jménoodvozenéodslovníhokmenevend-sedostaloijednomuzgermánskýchkmenů,kterýprošelbaltskýmpobřežímnasvécestěkjihu.ByltokmenVandalů,jehožjménoprostrašnézpustošeníŘímavroce410sestaloobecnýmoznačenímpustošitelů.JináteorieztotožňovalaSlovanysestarověkýmlidemkočovnýchSar-

matů.Sarmatskáteorieovládalapolskouhistoriografiiv15.–17.století.Nao-pakv19.anazačátku20.stoletísepolštívědcisnažilidokázatpradávnoupřítomnostSlovanůvestředníEvropěahledalipředkySlovanůvLugiích,uváděnýchřímskýmzeměpiscemPtolemaiemnaúzemídnešníhovýchod-níhoNěmecka.PoukazovalinapodobnostjménaLugiůspozdějšímslovan-skýmnázvemLužice.Tutomožnostvšakjazykovědcizamítli.UjižníchSlovanůpanovalopřesvědčení,žepředkySlovanůbylibalkán-

štíIlyrové,cožnavazovalonastředověképředstavy,kteréhledalykolébkuSlovanůnaBalkáně,vSrbskunebovChorvatsku.Ilyrskáteoriebylavelmihouževnatáapůsobilainaliteraturu19.století.Zdálose,ženovodobéarcheologickévýzkumybudouschopnyvyřešit

otázky,nakteréhledánípředkůvantickýchpramenechnedovedloodpově-dět.Koncem19.stoletíarcheologovéobjevilisvébytnoukulturudobybron-zovéaranédobyželeznéscentremnaúzemíLužiceaSlezska.Vyznačovalasepohřbyžehem,rozsáhlýmipohřebištižárovýchhrobůspředmětyvěno-vanýmimrtvým,keramikousvýraznýmianezaměnitelnýmiznakyamohut-nýmihradišti.Bylanazvánakulturoulužickýchpopelnicovýchpolí.Ti,kdohledalikolébkuSlovanůvestředníEvropě,vidělivlidulužickýchpopelni-covýchpolíPraslovany.Postupněsevšakukazovalyrozdílymezirysykul-turylužickéakulturyprvníchSlovanůvestředníEvropě.Oběkulturybylyodsebeoddělenyněkolikastaletíminapřelomuletopočtu,vnichžsenena-

šlystopy,kterébysvědčilyonávaznostitěchtokultur.Vývojlužickékulturyveslovanskounelzedokázat.Přestobyli(ajsouidnes)někteřípolštíhisto-rikovéaarcheologovépřesvědčenioautochtonnostiSlovanůnavýchododLabeanaúzemíPolska.JináteoriekladekolébkuSlovanůdopohraničídnešníhoPolskaaUkra-

jiny,úžejidopovodířekyPripjet.Najejímutvářenísevýznamněpodíleličeštívědci.PavelJosefŠafaříkodmítlveSlovanskýchstarožitnostechpanon-skýisarmatskýpůvodSlovanůapřiklonilsekutvářeníslovanskýchspole-čenstvínavýchoděvnepřílišpřesněvymezenéoblastimeziDunajem,Dně-prem,BaltickýmmořemaOdrou,nikolivvšakvAsii,dokterévjehodoběněkteříautořiSlovanyvykazovali.Šafaříkůvvýkladslovanskékolébkypři-jalarozpracovalLuborNiederle.Avšakanituto,unásobecněpřijímanou,představunebylomožnoarcheologickýmidůkazyjednoznačněprokázat.HledánípůvoduSlovanůvkultuřeprzeworskévseverovýchodnímPolskuanivkultuřeoksyvijskénaúzemíUkrajinynedalouspokojivouodpověďnaotázkupůvodníchsídel,protožetytokulturyseshodujíseznakykulturyslovanskéjenněkterýmirysy.MarijaGimbutas,významnálitevskáarcheoložka,kterápůsobilavUSA,

doporučovalavesvémonografiiTheSlavsnesoustřeďovatpozornostjennadobybezprostředněpředcházejícípříchodSlovanůdojižníastředníEvropy,aleobrátitsedalekohloubějidominulosti.VprvnímtisíciletípřednašímletopočtembylykrajenaseverodČernéhomořeovládányiránskýmiSkýty,pastevcisvyspěloukulturou,kteřípřevrstvilipůvodnírolnickéobyvatelstvo.Archeologickývýzkumtamníchrolnickýchosadukazuje,ževoblastižilidlouhodoběusedlízemědělci,nakterépředpříchodemSkýtůpůsobilykul-turnívlivyzestředníEvropy.TotoosídleníbyloSkýtypodmaněnomezilety750–200př.Kr.apojejichúpadkupakjinýmiÍránci,Sarmaty.Řeckýhisto-rikHerodotossezmiňujev5.stoletípř.Kr.otom,žezaSkýtykrálovskými,kteříovládajízeměnaseverodČernéhomoře,žijíSkýtovéoráči.Doskýt-skéoblastipronikalyzČernomořínejdříveřecké,pozdějiřímskévlivy,okoloroku200poKr.sempřišlizeseverugermánštíGótovéaGepidové,zDál-néhovýchodupakturkotatarštíHunové,kteřínajistoudobuoblastovládli.HunskáinvazevytlačilaGótynazápad,rozbilavztahykeStředomoříazni-čilastarákulturnícentra.Veslovanskýchjazycíchzůstalystopyvlivůjazykůvšechtěchtodobyvatelů,odSkýtůpoGóty,anenítedypochybyotom,žeseSlovanéstěmitojazykysetkali.PodleM.Gimbutasrolnickýlid„Proto-slovanů“přežilútlakrůznýchmocipánůapojejichpádusejehoskrytásílaprojevilavobdobíslovanskýchmigrací.PřidlouhémputovánínazápadsevšakSlovanémuselivzdátvýrobníiživotníúrovně,jakoumělivpravlasti,apřicházelidonovýchsídelsprimitivnějšímitechnikamiizpůsobemživota.Postupněsevšakvnovémprostředíadaptovali.Zdáse,žeteorieM.Gimbutaselegantněalogickyspojujerůznéaspekty,ježjejípředchůdcibralivúvahuprořešeníproblémupravlastiSlovanů,aťužseopíraliopísemnéneboarche-ologicképrameny,kterévšakizolovaněkodpovědinedostačovaly.

24 25

PokudjdeostředníEvropu,průběhonévelkécestynazápadještězdalekaneníprozkoumán.Nenívyloučeno,ženěkteréproudypřicházelycestouseverněodKarpatajinéšlyjižnícestoupřesPodunajíaobrátilysepaknasever.Obecněsepřijímá,žev6.–7.stoletíSlovanéužosídlilivhojnémpočtuzeměnavýchododSály-LabeanaseverodDunaje,adokoncedalekopře-kročililabskouhranicisměremnazápad.Slovanévšaknepřišlidoprázdnézemě.StředníEvropabylaoblastí

odedávnaosídlenou.NapřelomuletopočtuzápasilyřímskéoddílynadDunajemsKeltyapozdějisGermánypronikajícímikjihu,kteřísesnažilidostatkvytouženémubohatémuateplémuStředomoří.Pohybgermán-skýchkmenůbylsložitý:seskupovalyseazaserozdělovaly,jejichčástisevracelyzpětdostaršíchsídelnebodokoncedoSkandinávie,odkudvyšly,spojovalysesnegermánskýmiskupinami,kterésevnastalémpohybutla-čilykzápadučikjihu(OstrogótisHuny,SvébovéskavkazskýmiAlany),přijímaly od Římanů půdu jako jejich spojenci, v dohodě s ŘímanyiprotijejichvůliseusazovalyvItálii,Gallii,naPyrenejskémpoloostrověivseverníAfriceavytvářelynovéstáty.PohybGermánůsledovaliŘímanésúzkostíazoufalstvím.Uprostředbouřlivýchproměnzaniklaroku476říšezápadořímská.ProstoremmeziSálou,LabemaOdrou,budoucímslovanskýmúze-

mím,procházeliodseverugermánštíVarnové,Vandalové,Silingové,Lan-gobardiasetkávalisetamsezbytkypůvodníchobyvatel.PohybSlovanůšelodvýchodunazápadnapříčpohybuGermánů.Střetymeziniminejsoudoloženyžádnýmdruhempramenů.Prostorbylvelkýaskupinymalé,cíleselišily,takjakoselišilicharakterskupin,vnichžjedniadruzípřichá-zeli.KdyžseGermánipřiblížiliřímskéhranicinaRýněanaDunaji,sesku-povalisevkmenech,jejichžjménaznámedíkyřímskýmautorům.Kmenymělysváúzemí,svévlastnízvykyazákony,vojenskouorganizaciaorgányvojensko-politickémoci.Navýbojedořímskéhoúzemísevydalněkdycelýkmen,jindytobylazáležitostoddílubojovníků,kteřízbytekkmenenechaliněkdezasebou.Oslovanskýchkmenechmámezprávyažzdostipozdnídoby.Nenívylou-

čeno,žesejejichkmenovéorganizacevytvářelyteprvepousazenívnovýchsídlištích.Kmenovéorganizacebylyužvelmisložitoustrukturou,spojujícívelkýpočetpříslušníkůpospolitostijinýmivazbami,nežbylopokrevnípří-buzenství,jakésvazovalorod.Kmenbylpředevšímorganizacívojenskou.Slované,pokudmohouotomvypovídatarcheologickénálezy,přicházelispíševmenšíchskupinách.TakjakoseGermáni,jakseobecněpřijímá,setkávalisestaršímosíd-

lením,setkávaliseSlovanézasesezbytkyGermánů,kteřípoodchodukmenůčibojovýchdružinzůstalivosadách,vnichžmožnážiliještěspolusezbytkypůvodníhoobyvatelstva.ObojíčasemseSlovanysplynuli.Nakon-taktyspůvodnímobyvatelstvemukazujímístnínázvy,kterébylypřejatydoslovanskýchjazyků.Zvláštěnázvyřekmajípředslovanskýapředgermánský

původ.Uněkterýchsepředpokládá,žebylypřejatyGermányazprostřed-koványSlovanům,jinébylyasipřejatypřímo.

V7.stoletívlnaslovanskéhoosídleníužpřekročilaLabe.DrobnéskupinypronikalyizařekuSáludopovodíhorníhoMohanuajižnějidoBavorskaapodhůříAlp.Procesjejichusidlovánínazápadodpozdějšíchčeskýchhranicjemožnosledovatpodlemístníchjmenavykopávekasvědčíoněmipramenypísemné.Slovanskéskupiny,kteréseusazovalynazápadodSályaLabe,bylypísemnýmipramenyoznačoványpouzeobecnýmnázvemSlavineboVendi.Jenvněkterýchpřípadechbylytytonázvypřesnějiurčenypodleoblasti,kdeseusídlili:MeovinidinahornímMohanuneboRatanzvinidinařeceRadnici(Radantia,dnesRegnitz).VpramenechseobjevujíiBoiowinidineboBeu-Winides.ToovšemmohlibýtjakSlovanéuhranicČech(Bojo- -haemum),takSlovanéžijícívBavorsku(Baju-varia).Slovanéosidlujícíoblastinazápadodkompaktníhoslovanskéhoosíd-

lenívytvářelitřiokruhy,lišícísevelikostíizpůsobemosidlování,atonajihuokruhseverovýchodníhoBavorskaahorníhoPomohaní,nazápadodstředníhoLabeokruhdurynskýanaseveruokruhtzv.hannoverskéhoWendlandu.Unovodobýchregionálníchhistorikůvzbuzovalonejvícepozornostislo-

vanskéosídleníprvníhookruhu,zasahujícíodDunajeažnaseverzaMohan.HistorickáliteraturaseotamníSlovanyzajímalajižodkonce18.století.Oceňovalapředevšímto,žetamslovanštípříchozíkolonizovalidotédobypustélesníoblasti,zavedlipěstováníkulturníchplodinatěžbukovů.Slo-vanskéobyvatelstvovlesnímhornatémpásmupřímoučeskéhranicebyloprvotnímosídlením.Předpokládáse,žejazykověměloblížekSrbům,jazy-kovéskupiněvoblastimeziSálouaLabem,nežkČechům,oddělenýmpus-týmihorami,jimižpodlecestopisuIbrahimaibnJakubaještěv10.stoletívedlyjendlouhéaobtížnépřechody.Staršígermánskéosídleníobsadilouždávnotepléaúrodné(avinorodé)oblastinaMohanuvokolíWürzburkuaSchweinfurtunasprašovépůdě.DotěchkončinSlovanéproniklijenmísty,aleprávěonichmámepísemnézprávy,protožeseusazovalimezipůvodnímobyvatelstvem,žijícímužvkřesťanskéspolečnostiapodmocívelkýchvlast-níkůpůdy.JednaznejzajímavějšíchzprávpocházízlistupapežeZachari-áše„apoštoluGermánie“sv.Bonifácovi,kterýorganizovalcírkevnísprávuvZárýnskéGermánii.Bonifácsepapežedotazoval,zdasemůžeodSlo-vanů,kdyžjsoupohané,aleobývajíkřesťanskouzemi,vybíratcensus–pravidelnýpoplatekzapůdu.Šlozřejměoto,zdaneníprovlastníkapůdyhříchembrátdávkyodpohanů.Papežodpověděl,žesesamozřejměmajídávkyvybírat,protožekdybysedělibezplacení,pokládalibytuzemizasvouvlastní.(Bonifács.200).ZemíSlovanů(regioSlavorumneboterraSlavorum)bylanazývánaona

oblastlesů,onížsepsaloještěvroce1006,žeje„skorocelápokrytalesemabydlítamSlované“.Obyvatelstvotétooblastibyloještěnapřelomu

26 2�

tisíciletípohanské.Roku1004založilcísařJindřichII.biskupstvívBam-berku(původněBabenberg,tedyBabíhora),„abybyloodstraněnopohan-stvíuSlovanů“.Slovanskéosídlenívedledokladůvpísemnýchzpráváchlistin,korespon-

denceaanálůdosvědčujeitoponymie.Mnohovsíidalekonazápadodhranicekompaktníhoslovanskéhoosídlenímájména,kterásevyznačujíivdnešnípodoběkoncovkou-itz,tedy-ice,jakoDöllnitz,Köblitz,Teublitz,Grabitz,Ölschnitz.Záznamyz12.–13.stoletíukazujípůvodnějšípodobutěchtojmen,nežjepodobadnešní.(Ovšemkaždákoncovka-itzneníslo-vanskéhopůvodu.Jménařekna-itzjsouzkeltsko-latinskýchnázvů,např.Regnitz-Redentia,Pegnitz-Pegentia).Ménějemístzakončenýchpůvodněna-ov,vnovépodoběna-au(Laesau,Klenau)nebo-in(Döberein,Kössain).Mnoháslovanskájménabylapozdějispojenasněmeckýmpřídomkem,např.známéMarktredwitz(asiTrhovéRadovice)blízkočeskýchhranic.ČastoseuslovanskýchmístníchnázvůobjevujeoznačeníNeu/Alt,Hoch/Nie-der,znichžjednooznačujepůvodníslovanskouosaduneboosadu,donížbyliSlovanévystěhováni,druhéosaduněmeckou.ObjevujísetakénázvyněmeckéspřídomkemWindisch(Windischengrün,Windischbuchen)nebonaopakvevsiusedlíSlované-Wendenbylispojovánisejménempána,kte-rémupatřili(Meinhartswinden,Bernhartswinden,tedyMeinhartovi,Ber-nardoviSlované).Analýzemístníchjmenvuvedenéjižníoblastijevěnovánvelkýpočetprací,mezinimiknejvýznamnějšímpatřístudiejazykovědceErnstaSchwarze.DíkyjehostudiímvstoupilyotázkymístníchjmenjakopramenůkdějinámSlovanůnadnešnímněmeckémúzemídoobecnéhopovědomí,kdyždřívebylyzkoumányponejvíceregionálnímibadateli.Vdobách,kdyslovanštírolníciposouvalisvévsipoprouduMohanu,

postupovala proti proudupo staré keltské cestě expanze francké říšeavytvářelavPomohaní„VýchodníFranky“jakovýchodiskokovládnutíDurynskaapozdějiBavorska.VýchodníFrankypatříjižpostaletíkBavor-sku,aledodnestamzůstávávědomísvébytnostiaspojenísBavorskemsepokládájenzaadministrativnízáležitost.Frančtíšlechtici,dosazovaníkrálijakohrabatanebocírkevníhodnostářidoVýchodníchFrank,začle-nilislovanskéosídlencestejnějakopůvodníobyvatelePomohanídoeko-nomickéapolitickéstrukturyfranckéříše.Později,v9.a10.stoletísestalijejichpotomcipányionévýchodní„zeměSlovanů“,označovanýchdříveza „Slavosliberos–svobodnéSlovany“.V11.stoletíjetatozemějižnazývána„terraFrancorum–zeměFranků“.Mizeníslovanskéhojazykatamtrvaloasidéle,nežsedomníváme.PronikáníodSályaLabeaodčeskýchhraničníchhorkzápadusejeví

jakopomaléanijaknekoordinovanéhledánínovépůdyvneosídlenýchneboopuštěnýchmístech,někdyjakousazovánívsídlištíchužstávajících,kdepakspolečněžiliGermániiSlovanéa,cožještěvícepřekvapuje,ponějakýčasikřesťanéapohané.Řády,utvářejícívztahmezivlastníkempůdyarol-níkem,kterýnanípracoval,přinášelipředstaviteléfranckéříše.Dostá-

valiodkrálepůduispoddanýmizároveňspovinnostíspravovatoblastpostránceadministrativní,vojenskéináboženské.Ozbrojenékonfliktymezipříchozímapůvodnímobyvatelstvemnebomezirolníkyafranckýmipánynejsoudoloženy.

ProudySlovanůpřecházelytakéstředníLabeausidlovalyse–ikdyžnetakhlubokojakovjižníaseverníoblasti–vúzemíchnajeholevémbřehu.TytokrajenazápadodstředníhoLabebylypředpříchodemSlovanůosídlenygermánskýmikmeny,znichžněkteréserozpadly,rozešlyneboodešly,abynakonecúplnězanikly,jakonapř.Varnové,jejichžzbytkysenaurčitýčasještěobjevilynaúzemídnešníhoNizozemskaiRakouska.Vedlekmenůčiskupinpohybujícíchsetímtoúzemímsměremkřímskéhranici,žilivtétooblastiDurynkové.Tizůstávalivesvýchsídlechanapočátkuprvníhotisí-ciletívytvořilistabilnějšíútvar,jenžpostupněnabylpodobykmenovéhoknížectví,alenezapojilsedonadkmenovéstrukturysaskýchkmenů.Totoknížectvízanikloažpodnáporemfranckéříšezezápadu,kdyžfranckýkrálDagobertDurynskoobsadil(přitépříležitostisestřetlseSámem)austanoviltamsvéhosprávce.Královskýmístodržícísevšakzakrátkoosamostatniljakodurynskývévoda,navázalstykyseSlovanyajehorodusepodařiloudržetpodalšíchstoletDurynskosamostatné.TeprvefranckádynastieKarlovcůporoce752Durynskoznovuovládla.PřesjehoúzemípakpronikalakLabi,kdesedostaladokontaktuseSlovany.ZDurynskaaPomohanísevytvořilklínmezitehdyještěrelativněsamostatnýmBavorskemnajihuaodbojnýmiSasynaseveru,kterépakdefinitivněpodrobilsvémociKarelVeliký.Slovanskéosídlenívdruhémokruhubylodvojíhopůvodu.Najedné

stranějsouturolníciusazujícísenalevémbřehuLabe,nadruhéstraněseSlovanéobjevujídalekozápadnějivevzdálenýchaizolovanýchosadách.Např.klášterFuldunastejnojmennémprameniVezeryobklopovalařadavsíseslovanskýmipoddanýmikláštera.PodobnéosadyseobjevujíiujinýchcírkevníchinstitucíDurynska.Zdásebýtdostipravděpodobné,ževtěchtovzdálenýchkrajíchseslovanštíosadnícineusazovalidobrovolně,alebylitamusazovánijakozajatci.KlášterFuldavznikljižroku744vpustékrajinědivokýchlesůnajižním

pomezíSaska.Slovanésevjehohistoriiobjevujízáhy.Životopisjehozakla-dateleaprvníhoopataSturma(VitaSturmi,s.369)líčí,jakSturmhledalmístoproklášterabloudilsesvýmoslíkemhlubokýmilesy.UřekyFuldysesetkalznenadáníseskupinouslovanskýchbojovníků,kteřítamvhor-kémdniodpočívali,myliseapotápěli(autorlegendyasinikdynamístěnebyl,protožeřekaFuldauklášterajejenomtrochuvětšípotok,alesnadtehdybylovnívodyvíc).Světecijehooslíksezděsilijejichnahotyazápa-chu.Slovanésesiceopatovipošklebovali,alekdyžobjasnil,cotamhledá,nechali ho jít.OzbrojenéskupinySlovanů,kterésepohybovalyvpolovině8.stoletívDu-

rynsku,jakobylata,snížsesetkalopatSturm,přicházelypravděpodobně

28 29

zkompaktněosídlenéoblastimeziSálouaLabem.Mohlatobýtdružinanějakéhokmenovéhopředákazevzdálenější,kmenověorganizovanéslo-vanskéoblasti.Užvícenežostoletdřívezmiňujetzv.Fredegarvesvékro-nicesrbskéhoknížeteDervana,kterýnavázalstykyseSámempoporážcefranckéhokráleDagobertavbitvěuVogastisburku.Fredegarpíšeioúto-cíchSlovanůnaDurynskoafranckékrálovství.Alektomuseještěvrátíme,kmeny,knížataajejichdružinyiozbrojenékonfliktypatříuždojinékapi-tolynežpohybslovanskýchrolníkůnazápad.PoslednízuvedenýchokruhůseprostíránajihodHannoveru.Nasevero-

západějetokrajinavřesovišť,tzv.LüneburgerHeide.Vjejívýchodníčástiležípodvápencovouhorou,kterouuprostředrovinyvytlačilyzvlhlévrstvysoli,městoLüneburk.Nahoře,kterátehdyještěčnělavysokonadkrajinu,postavilv10.stoletísaskývévodaHermanBillungtvrzprotiSlovanům.NaseverovýchododLüneburkubyloúzemísaskéhokmeneBardů,najihovýchoděúdolířekyJesny(dnesJetzel),dokteréhopřišlavlnaslovanskéhoosídlení,atakoddělilaSasyodDurynska.LesyamírnýmikopciobklopenáachráněnáúrodnákrajinasenazývalaDrevansko(nejstaršínázevDrevani,německyDrawehnneboDra-vehnenland)aslovanskézemědělskéobyvatelstvovníudrželosvůjjazykasvůjzpůsobživotaaždo18.století.OsídleníDrevanskamádodnesmnohéspeci-fickérysy,kterésejindenezachovaly.Nenívšakjisté,zdapocházejízdoby,kdysevtétokrajiněobjeviliprvníSlované.DolesníhoútočištěvDrevanskuprchalitotižpozději,ve12.století,obyvateléválkoupustošenéhoslovanskéhoZálabíateprvetehdyseobjevilaspecifikadrevanskékultury,znichžmnohásepřesztrátujazykazachovaladodnes.KDrevanskuseještěvrátímevkapitole9.

KamaždospělakdesezastavilpohybSlovanůsměremnazápad?Podiv-nouaizolovanouzůstávázpráva,žeSlovanéozbrojenoumocípronikli

ažtéměřkAtlantickémuoceánu.Velkýkronikář8.stoletíBedaVenerabi-lis(Ctihodný),kterýsestalautoritouproceléraněstředověkédějepisec-tvízápadníchzemí,píševesvýchCírkevních dějinách kmene Anglů o misijní činnostisvéhosoučasníkaasoukmenovceWillibrordanapomezíFrankůaFrísů(vdnešnímNizozemsku).FranckýkrálPipindarovalWillibrordovi„místoprobiskupskýstolecvesvémslavnémhradě,kterýsestarýmnázvemvnářečíoněchkmenůjmenovalViltaburg,tj.MěstoViltů,galskýmjazykempakTrajectum“,tj.Přívoz,dnešníUtrecht.(Bedacol.274).ComátentohradspolečnéhoseSlovany?JménoViltibyloskutečnějednímznázvůmohut-néhoabojovnéhoseskupeníSlovanůnavýchododstředníhoLabe.Problémjevtom,žeBedovazprávapředcházíopůlstoletíprvnídokladyjménaslo-vanskýchViltůneboVilců,pozdějinazývanýchLutici,vjinýchpramenech.Bedaadalšíautoři,kteřív9.–11.stoletíBedovuzprávuoWiltenburgupře-jímali,nikdenehovoříotom,žebyoniutrechtštíViltibyliSlované.Teprvevpolovině14.stoletíutrechtskýhistorikJanBeka(Beka1973,s.4–7)rozši-řujeBedovyúdaje:„lidSlovanůneboliViltů“dobylaobsadilstarouřímskoupevnostjménemAntoninuavystavělnajejímmístěhrad,kterýsepodlejejichjménanazývalWiltenburg.ViltisespojilisFrízyachystalisenapad-noutGalii.HradpakdobylkrálDagobertanajehomístěpostavilUtrecht.(Bekas.4–7).BekovotvrzeníopříchoduSlovanůdoNizozemskabylopřejímánoaroz-

šiřovánonizozemskýmihistorikyod14.do17.století.Tiužpřidávaliiinfor-maci,žecelýkrajuUtrechtusepůvodnějmenovalSlavianeboSlavenia,apři-jímaliSlovanyjakopředkyHolanďanů(obyvatelhrabstvíHollandaúzemíutrechtskéhobiskupství).NijakvšaktytonizozemskéSlovanynespojovaliseSlovanystřednínebovýchodníEvropy.Důležitéproněbylojento,žeuznali-lizasvépředkyneznáméSlovany,nebylijejichpředkovéaniFran-kové,aniFrísové.ŘímskápevnostuUtrechtubylavnedávnédobězkoumánanizozem-

skýmiarcheology.ChránilapřechodpřesKřivýRýnaleželaněkolikkilome-trůnavýchododdnešníhoUtrechtu.Sběrateléstarožitnostíonívěděliužod16.století,prvníarcheologickévýzkumyzačalyjižroku1828.Tobohuželznemožnilopoznánístředověképodobypevnosti.Abyseumožnilpřístupkřímskýmpamátkám,bylyv19.stoletívrchnívrstvyodstraněnyakosti,kterésetamnašly,prodányproprůmyslovézpracování.AvšakjménoWil-tenburgsepostaletíuchovalovmístnítradici.Nazývalasetakpolekolempevnosti,jakuvedlbadateliv18.stoletímístnísedlák,ajménoWiltenburgseudrželododnesjakojménoselskéhostatku,kterémupozemkypatří.Ověřit,zdabyliraněstředověcíVilti,kteřínarozvalináchřímsképevnosti

postavilisvůjhrad,skutečněSlované,seužasinikdynepodaří.MohlatobýtskupinabojovnýchSlovanů-Vilců,pozdějizvanýchLutici,mohlitobýtipůvodníobyvateléstředníhoPolabí,ponichžSlovanéjménoViltůzdědiliavytlačilijedálenazápad,mohlatobýt,cožjeasinejpravděpodobnější,smíšenádružinaslovanskáaneslovanská.Pohybykmenůaozbrojených

Lüneburk, veduta města v polovině 17. století, v pozadí v levé polovině stojí dnes odtěžená hora Kalckberg s hradem, který založil v 10. století saský vévoda Herman Billung.

30 31

skupinvdivokýchdobáchporozpaduzápadořímskéříšedopoloviny8.sto-letíbylychaotickéajsouvpísemnýchivarcheologickýchpramenechtěžkopostižitelné.TeprveupevněnífranckéříšezavládydynastieKarlovcůpřineslorůst

vzdělanostialespoňvmocenskýchcentrechtétoříšeatímivícepísemnýchzprávotom,cosedělovokruhujejíchhranic.Takézkoumáníarcheologic-kýchpramenůmámnohemvícemožností,zkoumá-lidobu,vnížsenovíobyvateléstředníEvropyužusadili.Pozůstatkysídlišť,hradišťapohřebišťdoplňujívestálevětšímířeobrazsituace8.–10.stoletínapomezífranckéříšeaslovanskéhoobyvatelstvastředníEvropy.

pramenyaliteraturaPovědomíostěhováníSlovanůnazápadseudrželovpamětiobyvatelstředníEvropyještěv10.(Bavorskýgeograf)i12.století(Kosmas).Teprveve14.stoletísevšakobje-vujezařazeníSlovanůdosoupisurůznýchkmenůvelkého„stěhovánínárodů“.BylotozásluhousvětovékronikyMartinazOpavy,zvanéhotakéMartinusPolonus.(Mar-tinzOpavys.447).RenesančníhistorikovéhledaliSlovanyvrůznýchbarbarskýchnárodech,uváděnýchantickouliteraturou.Velkouváhumělatzv.sarmatskáteorie,šířenápolskouliteraturouv15.av16.století(MaciejzMiechowa1517,MarcinKro-mer1555).TatoteoriespojovalaSlovany,alepředevšímPoláky,síránskýmikočov-níkySarmaty.SarmatskáteorieovlivnilaiJanaDubravia(Dubravius1589)adalšíčeskéhistoriky.OvlivuKromerovaspisusrov.OldřichKrálík:Vliv Kromerův na čes-kou historiografii.(Králík1955).Nejnovějipřinášípřehledovývojipolskéhosarma-

tismuajehopolitickýchsouvislostechiliteraturukproblémustudieNorbertaKer-skena.(Kersken2003).Odmyslíme-liodpolitickýchaspektůsarmatskéteorie,jenutnokonstatovat,žeposunulakolébkuSlovanůzPanonienavýchod.Oběteorie,sarmatskáipanonská,sehouževnatědrželyaždozačátku19.století.Jinévýcho-diskoSlovanůpoložilnapobřežíBaltickéhomořehamburskýrenesančníhistorikAlbertKrantz,kterýztotožnilSlovanysTacitovýmiVenedyisgermánskýmiVan-daly.(Krantz1519).Ojehokoncepcivícev8.kapitole.Nazačátku19.stoletísestalpůvodSlovanůpolitickyzávažnouotázkouvsou-

vislostisesebeuvědomovánímslovanskýchnárodů,zvláštěnárodůstředoevrop-ských,ashledánímjejichcestydobudoucnosti.Odpověďnaonuotázkubylonutnoopřítonovémetodyhistoricképráce,kterébydokázalypřekonatnedostatkystar-šíchkoncepcí.ByltočeskypíšícíbadatelslovenskéhopůvoduPavelJosefŠafařík,který,inspirovánstudiípolskéhoautoraWawrzynceSurowieckéhoŚledzienie począt-ków narodów słowiańskich,uveřejněnouveVaršavěvroce1820,zpracovalnejdřívejejínadšenýikritickýkomentář.(Šafařík1828).Pozdějiseotázkypůvoduanejstar-šíchdějinslovanskýchnárodůstalytématemŠafaříkovaživotníhodíla,dvousvazko-vých Slovanských starožitností,kterévyšlypoprvé1837,vedruhémdoplněnémvydáníroku1862.(Šafařík1862).Vtomtodíleseautorvyjádřilkritickykpředchozímcizímivlastnímstudiímasnažilsenastínitvlastníkoncepcipočátkůdějinslovanskýchnárodů.Významnévšakje,žesepřihlásilknovodobémetodězkoumání,kterávycházízceléhodostupnéhokomplexupramenů,nikolivpouzezpramenůnáhodněvybraných,jaktomubyloustaršíhistorickéliteratury.„Všestrannýmzkoumánímarozsudnýmvyložením“velikéhomnožstvípramenů,kněmužmupomáhalazna-lostmnohastarýchimoderníchjazyků,vytvořildílo,ježdodnesneztratilosvůjvýznam.Rozsahpramenůbylvšakvjehodoběomezený–archeologickévýzkumyformouvykopávekbylysotvavpočátcíchajejichmetodyserodilytěžceapomalu.Šafaříkseopíralpřevážněopramenypísemné.Poctivéúsilíoúplnéshromážděníinformacípramenů,kteréznejrůznějšíchsměrůumožnilynahlédnoutnapočátkyslovanskýchnárodů,dalyvšakjehodílujehoobecněuznávanoukvalitu.PokudjdeokolébkuSlovanů,ŠafaříkodmítlveSlovanskýchstarožitnostech

jejichpanonskýisarmatskýpůvodapřiklonilsekutvářeníslovanskéhospolečen-stvínavýchoděvnepřílišpřesněvymezenéoblastimeziDunajem,Dněprem,Bal-tickýmmořemaOdrou,nikolivvšakvAsii,dokterévjehodoběněkteříautořiSlo-vanyvykazovali.NaŠafaříkověvymezeníkolébkySlovanůtrvalijehopokračovatelLuborNiederle,

který vydal své Slovanské starožitnostivletech1902–1925(Niederle1902–25),avpod-statěceláčeskáislovenskáhistorickávěda(srov.Váňa1983).NiederlevěnovalotázcepůvoduSlovanůdruhýsvazeksvéhopětisvazkovéhodíla.Vpolskéhistoriografiisepovyhasnutísarmatskéteorieprojevilasnahaposu-

nouthranicikolébkySlovanůnazápadazahrnoutdoníceléúzemíPolska.Západníhranicikolébkykladlsoučasník,přítelaoponentŠafaříkůvJoachimLelewel(Lelewel1853–srov.Labuda1962)naOdru.Alejižv19.stoletíseobjevilynázory,žeSlo-vanéjsoupůvodnímiobyvateliiúzemímeziLabemaOdrou.Autochtonisté,jaksestoupencitohotonázorunazývali(zestaršíchpolskýchbadatelůEduardaWilhelm

Wiltenburg, místní název odvozený od hradu z doby stěhování národů, je doložen ve 14. i v 18. století. Dnes se tak nazývá na tomto místě stojící selský statek.