stavení Absolonovy osobité chronologie paleo -litického osídlení a koncepce aurignacienu,popírající existenci středního paleolitu na Mo-ravě (Absolon 1927a, Absolon 1927b, Absolon1929).

V severní Africe Absolon strávil celkemměsíc a půl, přičemž uskutečnil několik stu-dijních exkurzí po archeologických lokalitáchAlžírska a jižního Tuniska. Cestu spolu s man-želkou zahájili 3. dubna v Olomouci, o sedmdnů později vyplouvali z Marseille do Alžíru

media (he igure of Absolon has been devotedattention recently in several publications:Kostrhun 2003, Kostrhun 2009, Kostrhun2014: 131–182, Kostrhun 2017, Oliva 2014).

Absolon’s interest in Africa arose from twofacts. In September 1924, the second interna-tional anthropological congress (Congrès in-ternational d’anthropologie et d’archéologiepréhistoriqes) took place in Prague, the par-ticipants of which visited with great interest onan excursion also Dolní Věstonice, where theMoravian Land Museum began systematic

25

Jan Břečka

Účastníci konference v Constantine odcestovali v neděli 10. dubna z Marseille do Alžíru na palubě lodi Timgad. Nafotografii Karla Absolona druhá zprava Valerie Absolonová. V osobním rukopisném deníku si Absolon k cestě po-znamenal Zlá jízda. © Archiv Ústavu Anthropos MZM.

The participants of the conference v Constantine left on Sunday 10th April from Marseilles for Algeria on board the shipTimgad. In the photograph of Karel Absolon, the second from the right is Valerie Absolonová. In his personal manuscriptjournal, Absolon commented on the journey Zlá jízda [Evil Journal]. © Archive of the Anthropos Institute of the MM.

Africké expedice Jana Jelínka(1974–1987)

Aktivní činnost Karla Absolona byla přerušenav roce 1938, když byl nucen odejít do penze.Osudy Moravského zemského muzea pak bylyspjaty se společenskými a politickými změna-mi, které zasáhly celou zemi v období druhésvětové války, popsané již na řadě jiných míst(Oliva 2014, Oliva 2015, Břečka 2002, Kostr-hun 2014: 174–181). V druhé polovině 20. sto-letí pak tvář instituce do značné míry vytvářelamnohovrstevná osobnost antropologa a takéředitele Moravského zemského muzea JanaJelínka (1926–2004), jemuž bylo věnovánoi první číslo Studií Centra kulturní antropologie(1/20016; Kostrhun 2016, zde i s další biogra-ickou literaturou). Jan Jelínek vedle své bo-haté organizační a vědecké činnosti rozvíjelv dobách reálného socialismu v Českosloven-

African expedition of Jan Jelínek

(1974–1987)

he active participation of Karel Absolon wasinterrupted in 1938, when he was forced intoretirement. he fates of the Moravian Land Mu-seum were then connected with the social andpolitical changes, which afected the entire so-ciety in the period of World War II, describedalready in a number of other places (Oliva 2014,Oliva 2015, Břečka 2002, Kostrhun 2014: 174–181). In the second half of the 20th century, theface of the institution was shaped to a signiicantdegree by the multi-layered personality of theanthropologist and also director of the Mora-vian Land Musem Jan Jelínek (1926–2004), towhom also the irst issue of Studies of the Centre

of Cultural Anthropology (1/20016; Kostrhun2016, also here with further biographicalliterature) was devoted. Besides his rich organizational and scientiic activities, Jan

39

Jan Břečka

Jan Jelínek na paleolitickém (acheulenském) sídlišti Germa, Libye. © Michal Tůma. Soukromý archiv Jana Jelínka ml.

Jan Jelínek at the Palaeolithic (Acheulean) settlement Germa, Libya. © Michal Tůma. Private archive of Jan Jelínek, Jr.

rysem stavby těla těchto primátů bylo, že vesvé anatomii vykazovali osobitou mozaikušimpanzích a homininních znaků a morfolo-gické struktury spjaté s adaptací na bipedii(d’Errico – Backwell 2006).

3. Před 4–1,4 milionu let se ve východnía jižní Africe rozšířilo několik druhů homi-ninního rodu Australopithecus, velmi dobřeadaptovaných na prostředí lesostepi a savany.V průběhu evoluce se diferencovali na archa-ické australopitéky a robustní australopitéky.Přestože pokročilí australopitéci již pravděpo-dobně byli schopni užívat přírodní předmětyjako nástroje, jejich adaptační strategii je mož-né označit pouze za protokulturu. Evolučnístatus australopitéků jako potenciálních evo-lučních předků lidského rodu je předmětemmnoha diskuzí. Dnes již klasický paleoantro-pologický evoluční model favorizuje za před-chůdce raných zástupců rodu Homo druh Au-

54

Jan Břečka

Australopithecus afarensis – kosti, svalya kůže. © John Sibbick.

Australopithecus afarensis – bones, musc-les and skin. © John Sibbick.

remains have been found in present-dayEthiopia at the Aramis and Kaddaba sites(Middle Awash). A typical feature of the bodystructure of these primates was that theiranatomy exhibited a distinct mosaic of chim-panzees and hominin traits and morphologi-cal structures associated with adaptation withbipedality (d’Errico – Backwell 2006).

3. Several species of the hominin genusAustralopithecus, very well adapted to thesteppe and savannah, pervaded 4–1.4 millionyears ago in eastern and southern Africa. Ar-chaic australopithecines and robust australo-pithecines developed distinct features over thecourse of evolution. While advanced australo-pithecines were probably already able to usenatural objects as tools, their adaptation strat-egy can only be called “proto-culture.” Evolu-tionarily advanced Australopithecus probablywere like contemporary apes in their ability touse natural objects as tools. he recent discov-ery of 3.3 million-year-old stone tools calledlomekwian found on the western shore of

a opatřují jim potravu po všechny zbývajícídny jejich života. Staří lidé (10 % populace jestarší 50 let) jsou ctěni zejména pro svoji zku-šenost a moudrost. Stáří, stejně jako dětství, jezproštěno povinností a zátěží (Shostaková1993, Marshall 1999).

Každé ráno se skupina dospělých vydá růz-nými směry za potravou. !Kungové pátrají poobživě samostatně nebo ve dvojicích. Jsou takschopni pokrýt rozsáhlejší teritorium, nežkdyby pracovali jako skupina. Cokoliv najdounebo uloví, přinesou zpět do tábora, kde seo potravu rozdělí s ostatními. Velikost a dělbapodílu sice závisí na jednotlivci, ale !Kungovédbají o to, aby uspokojili potřeby rodiny a op-latili minulé laskavosti. Rodina například po-zve k jídlu někoho stojícího opodál, pošle dětik sousedům s dárky, trochou zeleniny nebovezme kousky masa a ořechy a jde na návště-vu. To znamená, že každá rodinná večeře jekombinací potravy, kterou členové rodinyposbírali a jež jim byla darována. Výměna po-travy mezi !Kungy představuje efektivní sy-stém založený na principu altruistické recipro-city. Reciproční výměna není omezena napotravu, ale týká se také koloběhu služeba různých spotřebních předmětů. Napříkladkdyž některá osoba dostane šíp nebo taneční

and wisdom. Old age, like childhood, is ex-empt from duties and burdens (Shostak 1981,Marshall 1999).

Every morning a group of adults sets outin diferent directions foraging for food. he!Kung forage for food individually or in pairs.hey are thus able to cover a larger territorythan if they would work as a group. Whateverthey ind or catch, they bring back to theircamp where the food is shared with others.he size and division of the share may de-pend on the individual but the !Kung careabout meeting the needs of the families andrepaying past favours. For example, a familyasks someone standing nearby to eat withthem, sends kids to their neighbours withgits, some vegetables or they take pieces ofmeat and nuts and go to visit. his means thatevery family dinner is a combination of thefood which the members of the family for-aged and were donated. he exchange of foodbetween the !Kung represents an efectivesystem based on the principle of altruisticreciprocity. Reciprocal exchange is not onlylimited to food but it also concerns circula-tion of services and diferent articles of con-sumption. For example, if one person is givenan arrow or a dance belt as a git, they keep itfor several months and then they give it awayagain. Concurrently, they somehow believe

76

Jan Břečka

Oheň je pro !Kungy zdrojem tepla,prostředkem tepelné úpravy potra-vy, místem setkávání a symbolembezpečí domova. © Marco Tonoli.

Fire is the source of heat, means offood preparation, a meeting point anda symbol of home safety for the!Kung. © Marco Tonoli.

80

Jan Břečka

Ohniskem rodinného života !Kungů jsou matky a jejich děti.© Václav Soukup.

Mothers and their children are the centre of the !Kung familylife. © Václav Soukup.

Typickou stavbu !Kungů reprezentují rákosové chýše připo-mínající svou konstrukcí iglú. © Václav Soukup.

Typical !Kung construction is represented by igloo-like reedhuts. © Václav Soukup.

středkem ochrany před zlými duchy (kel asuf)a jejich vstupem do lidského těla. Proto mužizůstávali zahalení, když se ocitli sami na opuš-těných místech. V tradiční tuarežské společ-nosti musel každý muž přijmout závoj kolem18 let, kdy dospěl a mohl se oženit. V oka-mžiku, kdy přijal závoj, byl na sedm dní uza-vřen a izolován, stejně jako v případě sňatku.Jedná se o akt rituálu přechodu, který souvisís nošením závoje a statusem manžela nebopotenciálního manžela. Závoj zakrýval čelo,uši a zejména ústa dospělého muže. Nosil sedoma nebo na cestách, v průběhu dne i večera,během jídla a pití, a někteří muži dokoncespali zahalení. Pravidelné nošení indigovězbarveného závoje obarvovalo nejenom obličeja oblast kolem očí, ale i viditelné části rukoua nohou. Tuaregové, kteří odložili svůj závojv průběhu jídla, tím odhalovali své nízké po-stavení otroků nebo vazalů. Naopak šlechticiv těchto situacích svá ústa na veřejnosti ne-vystavovali (Westermarck 1926, Casajus 1985).

every man had to accept the veil at around18 years of age when they became adult andcould get married. At the moment when aman accepted the veil, he was closed andisolated for seven days, which repeated inthe case of wedding. It is a transition rituallinked with wearing the veil and status ofhusband or potential husband. he veil cov-ered the forehead, ears and especially themouth of an adult man. It was worn whenthe man was on a journey, during the dayand evening, when eating and drinking,some people even slept covered in the veil.Regular wearing of the indigo-dye colouredveil resulted not only in colouring of theface and the area around the eyes, but alsoof the visible parts of hands and feet. heTuaregs who put their veil aside when eat-ing revealed their low position of slaves orvassals. By contrast, nobles never showedtheir mouth in such situations in public(Westermarck 1926, Casajus 1985).

he Tuaregs hide their faces under a veiland adjust the position of their veil when in

107

Jan Břečka

Tuareg zahalený do moderního typu závoje tagelmust během Festival au désert, který se každoročně koná v saharsképoušti v západoafrickém Mali. © Alfred Weidinger, 2012.

A Tuareg covered with tagelmust, a modern type of veil, during Festival au désert, which takes place every year in theSahara Desert in Mali in West Africa. © Alfred Weidinger, 2012.

v mezinárodní obchod a cestovní ruch, kteréjsou narůstajícím zdrojem příjmů Tuaregů.V oblasti turistického ruchu hraje význam-nou roli fenomén Západem vytvořenéhomýtu, v němž jsou Tuaregové, bez ohledu nareálný stav jejich životní existence, prezen-továni jako stateční válečníci a tajemní modřílidé s tváří zahalenou závojem, kteří v se-dlech svých velbloudů nezadržitelně putujínekonečnými dunami Sahary. V souvislostis procesy modernizace a rozvojem cestov-ního ruchu je pro Tuaregy stále důležitějšíjejich participace na turistickém průmyslu,kde mohou využít své znalosti jazyků, kul-turního a přírodního prostředí, a skutečnost,že se pohybují na známém území. Status mo-derního nomáda označovaný jako ishumara role turistického průvodce Tuaregům navícotevírá možnost proniknout i do světa zá-padní kultury a stát se kosmopolitní součástímultikulturního světa.

national trade and tourism, which are an in-creasing source of the Tuaregs’ income. Whatplays an important role in tourisms is thephenomenon of the myth created by theWest, according to which the Tuaregs are, re-gardless of their actual situation, presentedas brave warriors and mysterious blue menwith the face covered with a veil, who travelin the saddles of their camels across the ini-nite dunes of the Sahara. In connection withmodernization processes and tourism devel-opment, it is still more and more importantfor the Tuaregs to participate in tourismwhere they can make use of their languageskills, knowing the cultural and natural en-vironment and also the fact they are movingaround a place that they know very well.Moreover, the status of modern nomads re-ferred to as ishumar and the role as touristguides opens the possibility for the Tuaregsto penetrate the world of the western cultureand become a cosmopolitan part of the mul-ticultural world.

123

Jan Břečka

Soumrak Tuaregů: tuarežský průvodce odpočívající v duně Tin-Merzouga v pohoří Tadrart Acacus v jižním Alžírsku.© Evan Cole.

The twilight of the Tuaregs: a Tuareg guide taking a rest in the Dune of Tin-Merzouga in the Tadrart Acacus, SouthAlgeria. © Evan Cole.

140

Jan Břečka

Trh v Timbuktu, Mali. © Kate Leeming.

Market in Timbuktu, Mali. © Kate Leeming.

Timbuktu, Mali. © Marco Di Lauro.

Timbuktu, Mali. © Marco Di Lauro.

antropomorfních postav. Charakteristickýmtématem je „přítomnost koňů nejčastěji zobra-zených v divokém úprku, téměř v letu, a zapřa-žené do lehkého dvoukolého vozu (…) Vedledvoukolých vozů s dvojspřežím nacházíme i vy-obrazení troj- ba i čtyřspřeží koní.“ (Jelínek:nedatováno). V období koní je výtvarnýmiprostředky zdůrazňován význam mužů, ze-jména mužů, kteří drží zbraně, kopí, oštěpnebo oštěp s kovovým hrotem. Neschází ov-šem ani ženy ozdobené šperky a oděné v dlou-hých rozevlátých šatech. Lidské postavy jsouschematicky formovány dvěma trojúhelníky,jejichž vrcholy se setkávají ve středu těla. Z je-

with iron tips. However, women embellishedwith jewels and wearing long and wavingdresses are not lacking. Human igures areschematically formed by double triangleswhose vertices meet in the middle of the body.here are typically three lines that look likefeelers stemming from their round heads.“Paintings of human igures in this style signii-cantly difer from paintings of the previous Pas-toral (Bovidian) Period. here is a distinct in-clination to simpliication. he basic ofa human igure is a combination of two trian-gle-like shapes, while the motifs of the depic-tions also change. here are frequent depictionsof hunting and other descriptive scenes, espe-

168

Jan Břečka

Každodenní motivy z pasteveckého období zahrnují například ženy umývající si vlasy. Uan Amil, Wádí Teshuinat,pohoří Tadrart Acacus, Libye. Otisk motivu skalního umění v měřítku 1:1 pořízený během výzkumů Jana Jelínka.© Marek Smejkal.

Everyday motifs from the Pastoral Period include women washing their hands. Uan Amil, Wadi Teshuinat, Tadrart AcacusMountains, Libya. Imprint of a motif from rock surface with a scale of 1:1 made by Jan Jelínek during his research.© Marek Smejkal.

186

Jan Břečka

Kolekce A. Debruge, patrně lokalitad’Ali Bacha. © Fotografie Z. Nerudo-vá.

The collection of A. Debruge, appar-ently the locality d’Ali Bacha. © Pho-to Z. Nerudová.

Neolitická čepelková jádra (d’Ali Ba-cha). © Kresba T. Janků.

Neolithic bladelet cores (d’Ali Bacha).© Drawings T. Janků.

Útržek francouzského deníku s Absolonovouručně psanou poznámkou. © Součást sbírekÚstavu Anthropos.

A fragment of the French news with Absolon’shandwritten note. © Part of the Anthropos In-stitute collections.