Sttni moc

princpySttni mocVeejn a sttn moc

Veejn moc je svrchovan a nadazen. Sttn moc je druhem veejn moci.Orgny disponujic veejnou moc (krom sttu je to samosprva,nebonap. lkask komora i esk televize) maj prvo jednostran vnutit sv autoritativn rozhodnut ostatnm subjektm.

Horizontln dlba moci

Pedstavuje samostatnost a funkn oddlenost jednotlivch sloek moci a zrove jejichvzjemn kontroln psoben.Jej proveden definujeformu vldy(sttn zzen) konkrtnho sttu (nap. prezidentsk rep., parlamentn rep. nebo absolutistick monarchie atd.)Podle klasick koncepce dlby moci, kterou vytvoilCh. Montesquieu(O duchu zkon) a rozpracovalitvrci stavy USA (Hamilton, Madison, Jay) rozliujeme moczkonodrnou,vkonnouasoudn(tripartice moci)Systm brzd a protivh (checks and balances)Zakotvuje zajitn rovnovhy moc a jejich vzjemnou kontrolu i rovnovhu mezi politickou reprezentac a profesionlnm (apolitickm) vkonnm sttnm apartem.Pluralita mociPedstavuje dlbu kompetenc a vzjemnou kontrolu mezi stavnmi orgny v rmci jedn sloky moci (nap. dv komory bikamerlnho parlamentu navzjem nebo prezident a vlda v rmci moci vkonn)

Vertikln dlba moci (decentralizace moci)Zajiuje relnou decentralizaci moci a uplatnnprincipu subsidiarity(rozhodovn ve veejnm sektoru m probhat na nejnim stupni sprvy, nejble k obanm, jak je to mon)V klasickm smyslu uruje jakou mrou pravomoc disponuj centrln orgny a jakou mrou orgnymstn autonomienebozemn a zjmov samosprvy.Vertikln dlba moci definuje jakm zpsobem je sttzemn uspodnJejm dalm aspektem je dlba moci mezi sttem a mezinrodnmi institucemi a organizacemi, ppadn odlien moci sttu (jako zkonodrce) a stavodrce.stava RDlba moci Horizontln dlba moci

Princip dlby moci je v stav R zakotven vl. 2:Lid je zdrojem veker sttn moci; vykonv ji prostednictvm orgn moci zkonodrn, vkonn a soudn.Podle doktrinlnho vkladu pat toto ustanoven mezipodstatn nleitosti demokratickho prvnho sttua jeho zmna je neppustn Dlba moci se projevuje v konstrukci stavy rozdlenm stavnch orgnu do jednotlivch hlav a jejich pojmenovnm.Moc zkonodrn - hlava druh

Je tvoena Sentem a Poslaneckou snmovnou.Vlda je odpovdn Poslaneck snmovn prostednictvm institutu vysloven dvry a odvozuje od n svoji legitimitu.Jako naruen systmu dlby moci se jev nezakotveninkompatibility funkcposlanc a len vldy.Dleit je stabilizan a brzdc funkce Sentu volenho na jinm principu ne PS a obmovanho postupn.

Moc vkonn - hlava tet

Zahrnuje Prezidenta, vldu a jej orgny a sttn zastupitelstvPostaven vldy v stavnm systmu je velmi siln nejen kvli dlouhodob tendenci oslabovn role Parlamentu, ale pedevm vlivem faktickho psoben vldnch politickch stran jako rozhodujc politick sly v Parlamentu.Rozsah pravomoc vldy je vymezen pouze negativn, tzn. e me rozhodovat o vech otzkch nenlecch ostatnm stavnm orgnm.Moc soudn - hlava tvrt

stavn soud, soustava soud.Moc soudn stoj stranou a jej oddlen nen v zsad ohroeno.Do jejho vkonu ale zasahuje prezident svou pravomoc udlitmilost(l 62 g) ) aamentstii(l 63 j) ). Ovlivuje tak personln sloen soud pi jmenovn soudc (event. pi vbru stavnch soudc).stavn soud pedstavuje dleit konroln a brzdc prvek nejen vi Parlamentu (v rmci abstraktn kontroly stavnosti), ale i jinm orgnm.

Moc kontrolnNejvy kontroln ad - hlava ptHistoricky se vydluje z moci soudn a v R ji pedstavuje Nejvy konroln ad a implicitnOchrnce veejnch prv(tento insitut nen zakotven stavn, upravuje hozkon . 349/1999 Sb. o veejnm ochrnci prv, ale v materilmm smyslu se svm postavenm bl stavnmu orgnu).Moc bankovnesk nrodn banka - hlava est Vydluje se z moci vkonn, jej zakotven nen z hlediska stavn komparatistiky pli obvykl.

Vertikln dlba moci (decentralizace moci)Z hlediska vertikln dlby moci je R decentralizovanunitrn stt.l. 11 :zem esk republiky tvo nedln celek, jeho sttn hranice mohou bt mnny jen stavnm zkonem.) se zaruenou uzemn samosprvou uplatujic princip subsidiarity (l. 8 :Zaruuje se samosprva zemnch samosprvnch celk.).A) Decentralizace moci se uplatuje v rmci systmu dvoustupov zemn samosprvy:Krajsk samosprvaObecn samosprva

B) Vertikln dlba moci ve zvltnm smyslu vyplv jednak z pijet mezinrodnch prvnch zvazk, jednak z penesen nkterch pravomoc na mezinrodn organizace. Pedstavuje dlbu moci mezi tmito organizacemi a sttem.l. 10a :(1) Mezinrodn smlouvou mohou bt nkter pravomoci orgn esk republiky peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci.Projevuje se zde stle slc tendence omezen suvernn sttn moci.

C)stavodrn mocZ hlediska vertikln dlby moci m zvltn povahu, je svm zpsobem nejvy moc ve stt. Je tomoc konstitujic(pouvoir constituant) nadazenmocijiustaven(pouvoir constitu).Disponuje j parlament jako celek.Zkonodrna mocstava R parlament 1.Zkonodrn pravomocl. 15 :(1) Zkonodrn moc v esk republice nle Parlamentu.Parlament R m vlun prvo pijmat zkony a je jedinm orgnem v R, kter m pravomoc vydvat veobecn zvazn pedpisy s celosttn psobnost (mimo Parlament by podle stavy mohl zkonodrnou moc vykonvat lid pmo pedevm prostednictvm referenda, ale stavn zkon upravujc referendum dosud nebyl pijat)zkonodrn pravomoc zahrnuje jak moc stavodrnou (pijmn stavy a stavnch zkon), tak i pravomoc vydvat bn zkony

Pravomoc vyjadovat souhlas k ratifikaci mezinrodnch smluvsouhlas k ratifikaci mezinrodnch smluv mus vyjdit ob komory Parlamentumezinrodn smlouvy, s jejich ratifikac Parlament vyjaduje souhlas, se dl do 2 zkladnch skupin:

smlouvy podle lnku 10a stavy, ktermi mohou bt nkter pravomoci orgn esk republiky peneseny na mezinrodn organizaci nebo instituci

takov smlouva pen vsostn pravomoci R vyplvajc z jej suverenity na mezinrodn subjekt, piem lnek je nutn pout jak pro smlouvu novou, tak i pro novelizaci smlouvy ji existujck ratifikaci takov smlouvy je teba souhlasu3/5 vtiny vech poslanc a 3/5 vtiny ptomnch sentor(smlouva se schvaluje stejn jako stavn zkon)v ppad smluv uvedench v lnku 10a tak me zvltn stavn zkon stanovit, e k ratifikaci dan smlouvy je zapotebsouhlas v referendu, pak se ratifikace smlouvy Parlament neastnjedinou takovou smlouvou jeSmlouva o pistoupen esk republiky kEU(.44/2004 Sb.m.s), ale k jej ratifikaci dolo podlestavnho zkona . 515/2002na zklad souhlasu danho v referendu

ostatn smlouvy, k jejich ratifikaci je nezbytn souhlas Parlamentu na zklad l.49 stavy

smlouvy upravujc prva a povinnosti osob, smlouvy spojeneck, mrov a jin politick, smlouvy, z nich vznik lenstv R v mezinrodn organizaci, smlouvy hospodsk, kter jsou veobecn povahy a smlouvy o dalch vcech, jejich prava je vyhrazena zkonemtyto smlouvy mus bt pijatobma komoramiParlamentu a tovtinou ptomnch(l.39 odst.2)tyto smlouvy sjednv prezident, proto jsou asto oznaovny jakoprezidentsk(jejich sjednvn prezident nepenesl na vldu podle l.63 odst.1 b)Komory Parlamentu esk republiky

Struktra parlamentuR mdvoukomorovParlament, kter se skld zPoslaneck snmovnyaSentukoncepce dvoukomorovho parlamentu vychz z tradice prvn republiky (Nrodn shromdn se skldalo z PS a Sentu) a z Federlnho shromdn, pihldnuto bylo tak k fungujcm dvoukomorovm systmm v souasnch demokratickch sttech, dvoukomorov systm m zejmna funkci kontroln a tak funkci dvoj ochrany stability stavy.

Poslaneck snmovna (= doln komora Parlamentu)200poslanc volench na4roky systmempomrnho zastoupenaktivn volebn prvo18let, pasivn volebn prvo21letPS me btrozputna prezidentem republikyz dvod taxativn vymezench vl. 35

Sent (= horn komora Parlamentu)81poslanc volench na6let s tm, e kad2roky se obmn1/3sentorvolba jedvoukolov, vol sevtinovm systmemaktivn volebn prvo18let, pasivn volebn prvo40letsent je stle inn anerozpustitelnVzjemn vztah obou komor

vztah obou komor je dn pedevm jejichrol v legislativnm procesu(l. 39-48 )rozhodujc slovo pi zkonodrn innosti m Poslaneck snmovna, me toti Sent pi pijmn bnch zkon pehlasovat a to nadpolovin vtinou vech poslancrovnocenn postaven m Sent pi pijmn stavnch zkon a tak zkon podle l.40 (= volebn zkon, stykov zkon, zkon o jednacm du Sentu), kdy neme bt pehlasovndle maj komory rovn postaven pi vyjadovn souhlasu s mezinrodnmi smlouvami a pi pijmn nkterch dalch rozhodnut, zejmna tch tkajcch se bezpenosti R

Sent m vznamnou lohu zejmna v ppad, je-li PS rozputna (l.33stavy)Sent me v tto dob pijmat na nvrh vldyzkonn opatenve vcech, kter nesnesou odkladu a jinak by k pijet vyadovaly formu zkonaSent v tomto obdobnemepijmat zkonn opaten ve vcech stavy, sttnho rozpotu, sttnho zvrenho tu a volebnch zkonsm vyjadovat souhlas s ratifikac mezinrodnch smluvSent v tomto obdob naopakmesm rozhodnouto mimodnch stavecho souhlasu s vyslnm ozbrojench sil R do zahranio souhlasu s pobytem cizch ozbrojench sil na naem zemo pijet usnesen o asti R v ozbrojench systmech mezinrodnch organizac, jej je R lenemzkonn opaten sm Sentu navrhnout jen vlda, vyhlauje se stejn jako zkony, ale mus bt PS schvleno na jej prvn schzi, jinak pozbv platnostOrgny a funkcioni komor Parlamentu Rje dleit odliit pojem zzen orgnu a ustaven orgnuzzenorgnu = rozhodnut, e v komoe bude urit orgn jednatustavenorgnu = volba len danho orgnustava v l.30 a 31 stanov, e komory Parlamentu jako sv orgny zizujvboryakomise ty jsou zizovny usnesenm komor; stava nepedpisuje, kter vbory a komise m komora zdit, z jednacch d komor ale vyplv, e komora je povinna zdit ty vbory a komise, kter maj zkonem stanoven funkce

stava zizuje tyto orgny a funkcione komor:Funkcioni PS: pedseda PS, mstopedsedov PSOrgny PS: vbory, komise, vyetovac komise (orgn sui generis, nikoli komise)Funkcioni Sentu: pedseda Sentu, mstopedsedov SentuOrgny Sentu: vbory, komisena kad schzi jsou z len komor voleni tzv.ovovatel, kte ovuj sprvnost vyhotoven usnesen komory, ale ti nejsou povaovni za funkcione

Vbory a Komisestava v l.30 a 31 stanov, e komory Parlamentu jako sv orgny zizujvboryakomise ty jsou zizovny usnesenm komor; stava nepedpisuje, kter vbory a komise m komora zdit, z jednacch d komor ale vyplv, e komora je povinna zdit ty vbory a komise, kter maj zkonem stanoven funkcepodle JPS mus PS zdit vbormandtov a imunitn,petin,organizan,rozpotov,kontrolnavbor pro evropsk zleitostipodle JS mus Sent zdit vbororganizan,mandtov a imunitnavbor pro zleitosti EU

Podvbory a volebn komisesamotn vbory si mohou zizovat svpodvboryjako orgny vboru (nikoli orgny komory)vbory jsou vdy zizovny na ustavujc schzi PS resp. na prvn schzi v novm funknm obdob Sentu, bhem volebnho obdob sice lze zdit nov vbor, ale bn se to nestvkomise bvaj zizovny k urit dl problematice a to bu jako komise stl nebo ad hocpo volbch je v kad komoe jako prvn orgn ustavenavolebn komisejako orgn, kter hraje dleitou roli pi volb funkcion i orgn komor

Pravomoci funkcion a orgn komorpedseda Poslaneck snmovnyjeho pravomoci jsou stanoveny stavou a vyjmenovny v 29 JPS, pedseda pak pln tak dal koly dle poven Snmovnyfunkce na zklad stavy = funkce svm zpsobemsamostatn a osobn, v nich pedseda PS nen zastupiteln mstopedsedynavrhovn pedsedy vldy(l.68 odst.3 ) a to v ppad, kdy se dvakrt nepoda vyslovit dvru vldvkon sti pravomoc prezidenta republikyv dob, kdy nen funkce prezidenta obsazena nebo ji prezident neme ze zvanch dvod vykonvat (l.66 )funkce vztahujc se ke vzniku a zniku adu prezidenta republiky pedseda PS pijm slib prezidenta a pijm prohlen prezidenta, kterm se vzdv aduv dalch pravomocch je pedseda PS zastupiteln mstopedsedyzastupovn PS navenek pedseda postupuje nvrhy zkon Sentu a prezidentu republiky, zasl zkony pedsedovi vldy k podpisu, podepisuje zkony a usnesen PS a vykonv dal funkce stanoven zkonyvnitn pravomoci svolv, zahajuje, ukonuje, peruuje a d schzi, vyhlauje stav legislativn nouze, povolv nhradnky za poslance atd.stavn povahy je t pravomoc poskytnout souhlas k pedn zadrenho poslance soudu pokud byl dopaden pi spchn trestnho inu (l.27 odst.5 )pedsedu PS zastupuj mstopedsedov a to v urenm poad nebo na jeho pokyn

pedseda Sentuzastupuje Sent navenek, vykonv podobn vnj a vnitn funkce pro Sent jako pedseda PS, v ppad poteby jej zastupuj mstopedsedov Sentunepodepisuje zkony, alepodepisuje zkonn opatenSentunem dnou zvltn osobn funkci, pouze v ppad rozputn PS vykonv pedseda Sentupravomoci prezidenta republikypodle l.66

vbory komornejdleitj orgny komor Parlamentu, vbory maj lohu legislativn (projednvaj nvrhy zkon a mezinrodnch smluv) i koly dal (nap. kontrola exekutivy)innost vbor je pomrn podrobn upravena jednacmi dy, zejmna jejich innost v rmci legislativnho procesu, kdy jsou vbory ve sv funkci nezastupiteln

vbory Poslaneck snmovnyvbory maj pedevm dva hlavn koly =zkonodrnou innostakontrolu vldyv jednotlivch rezortechlen vldy je povinen se dostavit na jednn vboru kdykoli o to vbor svm usnesenm pod (l.38 odst.2 ), me se ale nechat zastoupit svm nmstkem nebo jinm lenem vldy; dle si vbor me vydat t ast vedoucch stednch sprvnch orgnvbory mohou zizovat pro dl otzkypodvbory, jejich leny mohou bt pouze poslanci, podvbory nemaj rozhodovac funkci, pouze poradnjednn vbor je veejn pokud vbor nerozhodne jinak

vbory se zvltnmi funkcemi:mandtov a imunitn- ovuje mandty poslanc na ustavujc schzi PSpetin projednv petice adresovan Poslaneck snmovn, m t funkci bnho vboru pro oblast lidskch prvorganizan loha dcho orgnu v PS, organizuje a koordinuje prci orgn snmovny, pipravuje schzi snmovny a navrhuje jej poadvolebn zzen JPS pro ely volby len Rady T a Rady eskho rozhlasuvbor pro evropsk zleitosti m zvltn postaven, zabv se informacemi o pipravovanch rozhodnutch na pd orgn EU, kter vlda poskytuje Parlamentu

delegace= zvltn sbory, kter Parlament vytv pro zastupovn Parlamentu nebo R v mezinrodnch organizacch, kter maj orgn parlamentnho typu nap. Delegace do Parlamentnho shromdn Rady Evropy, Delegace do Parlamentnho shromdn NATO

Vyetovac komiseme j zdit jenPoslaneck snmovnaa to provyeten vci veejnho zjmu, jej zzen mus navrhnout nejmn1/5poslanc (l. 30 )vsledkem jej innosti je pedloen zprvy na schzi PSzen ped Vyetovac komis upravuje JPS ve sv plozeZkonodrn procesProces ppravy, tvorby, projednvn a schvalovn legislativy ze strany vldy, Parlamentu a prezidenta republiky, kter kon jejm vyhlenmveSbrce zkon upraveno souhrnem norem, zakldajcch postup orgn sttu pi pprav a pijet zkonZkonodrn a stavodrn moc nle vhradn Parlamentu (l. 15 ) - PS a Sent tu maj nerovn postaven (slab loha S), je to jedna ze zkladnch funkc Parlamentu

princip svrchovanosti zkona- postaven zkona v systmu pedpis stt (v LZPS v preambuli - uznvajc neporuitelnost pirozench prv lovka, prv obana a svrchovanost zkona)Souvis s l. 2 odst. 1 - lid vykonv sttn moc prostednictvm orgn moci zkonodrn, vkonn a soudnJen zkon (v. Z) je primrnm celosttnm pedpisem a jen dky nmu me bt prosazena moc na zem sttu a vi obyvatelstvu sttu + jen Parlament me stanovit, kter mezinrodn smlouvy mohou bt bezprostedn zvazn na zem RFze1) Zkonodrn iniciativaPrvo podat nvrh zkona (lze podat pouze v PS, ne v S) a zrove povinnost zkonodrnho sboru se tmto nvrhem jako nvrhem zkona zabvat (pokraovat v zkonodrnm procesu projednvnm nvrhu)Sprvem zkonodrn iniciativy souvis i prvo navrhovatele vzt svj nvrh zpt (to lze dle J PS jen do ukonen druhho ten v PS, pot jen a pouze se souhlasem PS - pokud je ji nvrh v Sentu, zpt jej vzt nelze)l. 41 odst. 2 -Nvrh zkona me podatPoslanecSkupina poslancSent(jako celek)Vlda(a pouze vlda pinvrhu zkona o sttnm rozpotu/nvrh sttnho zvrenho tu o tchto dvou se pak usn pouze PS) preferovna, vtina nvrh pochz od vldy + zmocnn k sekundrn normotvorb (naizovac moc vldy - l. 78 )Zastupitelstvo vych zemnch samosprvnch celk(krajsk zastupitelstva a zastupitelstvo hlavnho msta Prahy, toto ustanoven nalezneme i v zkon . 129/2000 Sb. o krajch a 131/2000 Sb. o hl. mst Praze)

Nvrh se podv PS (respektive jejmu pedsedovi )M-li bt k zkonu vydn tak provdc pedpis, me si organizan vbor vydat od navrhovatele tak jeho nvrh, a obligatorn mus bt pedloen tehdy, pokud m nabt innosti zrove se zkonem

Nleitosti nvrhu stanovuje J PSPsemnnvrh pesnho znn toho, na em se m Parlament usnst (+ navc pedloit na technickm nosii dat v elektronick podob)Nvrh zkonav paragrafovanm znn(Z na lnky) - obsah normativnch vt, lennDvodov zprva2) Projednn v Parlamentuprava legislativnho procesu nen pro vechny zkony shodn, li se hlavn podlem PS/SBn (standartn) legislativn proces(viz ne)Nejastj, dle l. 41-42 a 44-52 , zkrcen proces v l. 8 Z o bezpenosti R3 subjekty - PS, S a prezidentLegislativn proces s rovnoprvnm postavenm komorPro pijet zkona je teba vslovn schvlen obma komoramiSent nelze pehlasovat, Sent neme vyjdit vli se nvrhem nezabvat, pokud nvrh zamtne, je zamtnut s konenou platnost a jeho projednvn konstavn zkony, zkony dle l. 40 - volebn zkon, zkon o zsadch jednn a styku obou komor mezi sebou jako i navenek, zkon o J S

Nvrhy ZPS se usn 3/5 (kvalifikovanou) vtinou vech poslanc - pokud jde o pijet Z jako celku / o usnesen o zamtnut Z, o usnesen o vrcen pedkladateli i o pozmovacch nvrzch bnou vtinouS se usn 3/5 vtinou vech ptomnch sentorPrezident republiky nem pravomoc Z vrtit

Ratifikace mezinrodnch smluvdle l.49 - souhlasu obou komor Parlamentu je teba pi ratifikaci tchto mezinrodnch smluv:upravujcch prva a povinnosti osobspojeneckch, mrovch a jinch politickchz nich vznik lenstv R v mezinrodn organizacihospodskch, je jsou veobecn povahyLegislativn proces v jedin komoe

Pouze PS- nvrh zkona o sttnm rozpotu a nvrh sttnho zvrenho tu, Sent jej neprojednv vbec (l. 42 )Upraveno zvltn st J PSNevztahuj se na nj obecn ustanoven J o legislativnm procesu - zejmna lhtyOdlin legislativn proces J PS zakazuje prostednictvm zkona o sttnm rozpotu zmny jinch zkonNvrh je oprvnna pedloit pouze vlda, nvrh se projednv na veejn schzi PS3) Prezident

Prezident se t podl na zkonodrnm procesuDle l. 62 i) - podepisuje zkony (pravomoc bez kontrasignace)Proel-li nvrh zkona spn celm legislativnm procesem v Parlamentu, je zkon pijat, nsleduje podpis pedsedy PS a postoupen zkona k podpisu prezidentu republikyPravomoc vrtit pijat zkonDle l. 50 odst. 1 - prezident m prvo vrtit pijat zkon s odvodnnm do 15 dn ode dne, kdy mu byl postoupenDle l. 62 h) - m prvo vrtit Parlamentu pijat zkon s vjimkou zkona stavnhoBez kontrasignacePouze zkony obyejn, ne Z + ne zkon pijat ve zkrcenm jednn dle Z o bezpenosti R

Podpis zkona

Pokud prezident republiky zkon nevrt, je povinen jej podepsatPodpis - vyjden toho, e nehodl zkon vetovatPo podepsn nen nutno ekat na uplynut 15ti denn lhty a podepsan zkon lze poslat k podpisu pedsedovi vldy a pot jej vyhlsit

Vyhlen

Pijat zkony podepisuje tedy pedseda PS, prezident a nakonec pedseda vldyK platnosti zkona je poteba, aby byl vyhlenPublikace Ve Sbrce zkon se vyhlauj jednak prvn pedpisy, jednak dal akty sttnch orgnUveejnnm plnho znn v eskm jazyce se vyhlauj tytoprvn pedpisystavn zkonyzkonyzkonn opaten Sentu(dosud nepijato, zatm nedolo k rozputn PS - info z 2008)nazen vldyprvn pedpisy vydvan ministerstvy a ostatnmi stednmi sprvnmi ady; prvn pedpisy jinch sprvnch ad a prvnickch osob, pokud na zklad zvltnho zkona vydvaj prvn pedpisy s celosttn psobnost(tj. vyhlky)

Platnost- prvn pedpis j nabv dnem vyhlen ve Sb.Den vyhlen den rozesln pslun stky Sb., uveden v jejm zhlav, od tohoto dne mus bt stka kadmu dostupn alespo v kad obciDnem sv platnosti se stv prvn pedpis soust prvnho du a t schvalujc orgn je jm vznPlatnost je podmnkou innosti (princip zkazu zptn psobnosti zkon zkaz retroaktivity)innost- nutno odliit od platnostiDen, kdy prvn pedpiszakld, mn nebo ru prvn vztahy, tedy vstupuje v ivotDnem innosti je mon aplikace prvnho pedpisu, normy v nm stanoven prvn vynutitelnObvykle stanovena vslovn (nalezneme zpravidla na konci prvnho pedpisu), ke konkrtnmu datu nebo ke dni, kdy nastane njak prvn skutenostPokud nen vslovn stanoveno datum innosti, plat obecn pravidlo (dle zkonu . 309/1999 Sb.) nen-li stanovena innost pozdj, nabv prvn pedpis innost15. dnem po vyhlenX

Vyaduje-li nalhav obecn zjem innost dvj, lze tak vjimen uinit, nikdy vak nesm bt datum innosti dve, ne datum platnosti

Vldaskld se z pedsedy vldy, mstopedsed vldy a ministrje politicky odpovdn PS

Vkonn mocVznik funkcepedsedu vldy jmenuje prezident republiky (stavn zvyklost - je z vtzn strany Xa priorivak prezident nevzn dnmi stavnpr. skutenostmi, stejn tak nen stanovena dn lhta, nicmn mlo by to bt bez zbytenho odkladu) a na jeho nvrh jmenuje ostatn leny vldy a povuje je zenm ministerstev nebo jinch ad (l. 68)vlda pedstupuje do 30 dn po svm jmenovn ped PS a d o vysloven dvry (jako celek)k pijet usnesen o vysloven dvry vld je teba souhlasunadpolovin vtiny ptomnch poslancpokud nov jmenovan vlda nezsk dvru (mus tak podat demisi, nebo ji prezident odvol), znovu prezident republiky jmenuje pedsedu vldy a na jeho nvrh jmenuje ostatn leny vldyjestlie ani takto nov jmenovan vlda nezsk dvru, jmenuje prezident republiky pedsedu vldy na nvrh pedsedy PS (pi optovnm nevysloven dvry me prezident PS rozpustit)pedseda i dal lenov vldy se ujmaj sv funkcejmenovnm, po jmenovn skldaj slib do rukou prezidenta republiky

Znik funkce

pedseda vldy podv demisi do rukou prezidenta republiky, ostatn lenov vldy podvaj demisi do rukou prezidenta republiky prostednictvm pedsedy vldyobligatorn demise vldy prezident je povinen tuto demisi pijmout, kdy:PS zamtla jej dost o vysloven dvry - z jakhokoliv dvodu, i bez jeho udnPS j vyslovila nedvru (nadpolovin vtinou vech poslanc)vdy po ustavujc schzi nov zvolen PSprezident republiky odvolv vldu, kter nepodala demisi, akoli ji byla povinna podatfakultativn demise vldy- vlda se na tom sama usnese, vtinou z politickch dvod, prezident tuto demisi nemus ihned pijmout (me se pokusit vldu pesvdit, aby demisi vzala zpt)ukonen vkonu funkce lena vldy z vlastn vle- len vldy se rozhodne vzdt funkce, podv demisi do rukou prezidenta prostednictvm pedsedy vldy, prezident ji me odmtnout/ihned nepijmout a sm zahjit jednn s pedsedou, aby odvrtil pijet demiseukonen vkonu fce lena vldy z vle pedsedy vldy- pedseda prezidentu navrhne odvolat lena vldy, ten je povinen nvrhu vyhovtVkonn moc Rpodle stavy je zdrojemveker sttnmocilid - moc vkonn je tedy vedle SM a ZM jednou z moc, pomoc n lid uplatuje svou vli pi sprv vc veejnchVM obstarv pedevmzleitosti podstatn sti veejn sprvy, jejm subjektem jestt, kter ji vykonv skrzevldu,ministerstvaajin sprvn ady, pop. i orgny zemn samosprvy (l. 79 odst. 3, l. 105 )za orgny moci vkonn lze povaovatveker orgny, kter nenleej ani do moci zkonodrn, ani do moci soudnmoc vkonn - Hlava III stavy R

Ministerstva a jin stedn sprvn adye2 typy stednch sprvnch ad: ministerstva a jin stedn sprvn adystedn sprvn ady typick znaky:psobnost pro zem celho sttuanadzenost ostatnm sprvnm adm v oboru jejich psobnosti(princip subordinace)

Ministerstvamonokratick orgn v ele ministr (na zklad poven - l. 68 odst. 2 ), jmenovn prezidentem na nvrh pedsedy vldyministr je oprvnndelegovaturit pravomoci na vedouc zamstnance ministerstva (zejmna nmstky) x ale odpovdnost ministra za rozhodnut vydan ademministrstavn-politicky odpovdn pedsedovi vldy, kter me navrhnout odvoln lena vldy ministr ale nem prvn odpovdnost premirovi (tu me nst pouze v ppad, m-li na konkrtn rozhodnut skuten vliv)okruh psobnosti ministerstev vymezuje zkon NR . 2/1969 Sb. (kompetenn zkon), v dalch zkonech je psobnost pak dle roziovna a mnna

VLDA Riprovldu plat obecn principy vyjdeny v stav a Listin:sttn moc slou vem obanm a lze ji uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon(l. 2 odst. 3 a l. 2 odst. 2 LZPS),vlda mus vdy pi vkonu svch pravomoc dbt hodnot demokracie a vyvarovat se strann jakkoli vlun ideologii(l. 2 odst. 1 LZPS)

vlda jevrcholnm orgnem moci vkonn(l. 67 odst. 1 )je stedm cel exekutivy, celou vkonnou moc a jej sousti d, sjednocuje, usmruje, kontroluje a nese za ni vrcholnou a politickou odpovdnost (l.68 odst.1 )Normotvorba vldy R

vlda vydvnazenk proveden zkona a v jeho mezch jedn se o oprvnn k druhotn, provdc podzkonn normotvorb (secundum et intra legemelem nazen je rozvst zkon do vtch podrobnost a uvdt jej v ivotnazen mus bt obecn (dopadat na neuritou skupinu adrest)nazen jsou vyhlaovna ve Sbrce zkonnazen vldy bez vazby na zkon (tj. vedle zkona, praeter legem) jsou vyloena, nen teba k tomuto proveden vslovnho zmocnn, vlda k tomu m oprvnn pmo z stavy generln zmocnnnazen mus bt zaloeno na uritm zkonnazen vldy proti zkonm (contra legem) jsou tak vylouena, nebo nazenm vldy nelze mnit platn zkoninnost zkona me bt zvisl na vydn nazen vldyKontrola vldyPS ustavuje jako sv orgny rzn stle komise, kter dohl nad zkonnost postup rznch sloek exekutivypodle l.30 stavy JEN PS me zdit vyetovac komisi pro vyeten vci veejnho zjmu, pokud to navrhne alespo 1/5 poslancPS me vld ukldat obecn koly, pi nesplnn z nich me vyvodit politickou odpovdnost, neve ale budouc vldy, pokud je nepevezme nov PSposlanci podle l. 53 mohouinterpelovatvldu nebo lena vldypovinnost odpovdt na interpelaci do 30ti dnJ PS rozliuje interpelace stn (111) - podan na schzi PS, nebo psemn (112) - podan pes pedsedu PS

a. pravaHlava III. stavy - Moc vkonnZkon o bezpenosti R ( . 110/1998 Sb.)J PS (. 90/1995 Sb.)J S (. 107/1999 Sb.)Zkon o Kanceli prezidenta republiky (. 114/1993 Sb.)tradice, obyeje (prvo prezidenta bt mezi sttnmi initeli uvdn na prvnm mst, je dritelem kl od korunovanch klenot sttu)hodnoty, principy sttu (vyjden v stav, Listin)Prezident republiky R

Postaven, charakteristika

Zaazen prezidenta (ped vldu) neodpovd realit, ale historickmu konceptu, podl na vkonn moci mall. 54 odst. 1 Prezident je hlavou sttu. X vrcholnm orgnem je vldal. 62 - taxativn vet kompetenc bez kontrasignacel. 63 demonstrativn vet kompetenc s kontrasignac(lena vldy, odpovdn), ne ve,co je zde zahrnut, jsou rozhodnut, pesto u tchto kompetenc mus prezident postupovat spolen s vldou

Odpovdnost za velezradu a hrub poruen stavy l. 65 odst. 2, l. 87 odst. 1 g) )Velezrada jednn prezidenta republiky smujc proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jako i demokratickmu prvnmu du (zk. o S); stavn delikt, nikoli T (proto nelze nikoho sthat za spolupachatelstv)Hrub poruen stavy nebo jin sousti stavnho podku - stavn deliktSoud S, aloba Sentu (pedkld 1/3 sentor, jednn neveejn, hlasovn veejn podle jmen), lze ji odvolat do doby, ne se S odebere k zvren porad, prezident m prvo si zvolit jednoho i vce obhjc, rozsudek Nlezem SSankce ztrta funkce a volitelnosti

Prezidentnem zstupce, stava nezn osvobozen z aduVjimkou je l. 66 Uvoln-li se ad prezidenta a nov jet nen zvolen i nesloil slib, i neme-li prezident ze zvanch dvod svj ad vykonvat, a shodne-li se na tom PS i S, pechzej nkter pravomoci na pedsedu vldy, nkter na pedsedu PS (pi rozputn PS na pedsedu S)

Zkladn pravomoci hlavy sttu v mezinrodnch vztazchZastupuje stt navenek(l. 63 odst. 1 a) ) jeho prvn zvazn mezinrodn kony jsou kony sttuSjednv a ratifikuje mezinrodn smlouvy(l. 63 odst. 1 b) )Prezidentsk smlouvy l.49 a 10a k ratifikaci nutn souhlas Parlamentu R (i souhlas prostednictvm referenda)Pijm, povuje a odvolvvedouc zastupitelskch mis(l. 63 odst. 1 d) )Velvyslanci, nunciov, vyslanciKontrasignaceReprezentuje stt navenekpi nvtvch, pi vystupovn na zasednch mezin. organizac i shromdn hlav stt - pi vkonu zahranin politiky je povinen dbt obsahu svho slibu, obsah vkonn moci v tto oblasti je specifikovn kompetennm zkonem (. 2/1969 Sb.)Akty prezidenta republikyRozhodnutJmenuje a odvolv vldu, pijm demisi - VMSvolv zasedn PS, rozpout ji; podepisuje nebo vrac zkony ZMRatifikuje, sjednv mezinrodn smlouvy diplomatick oblast, mezinrodn prvoJmenovn soudc a funkcion; milost, amnestie SMRozhodnut vrchnho velitele ozbrojench sil, jmenovn generl obranaUdlovn vyznamennJin prvn aktyakt, kde vystupuje jako procesn strana u soudu - nevystupuje zde jako rozhodovac orgnnvrh kandidta na fci ombudsmana - rozhoduje PSPolitick aktyVystoupen v zahraniSkldn slib a rezignac do rukou prezidentaSlibdo rukou prezidenta skldajpedseda a lenov vldy (l. 69 )soudci S (l. 85 )prezident a viceprezident NKUkonen funkcerezignacdo rukou prezidentademise vldy a len vldy bez kontrasignace, jde o rozhodnut prezidenta

Udlovn sttnch vyznamenn

propjuje a udluje st. vyznamenn (dy a medaile), oceuje tak zsluhy (za budovn svobodn, demokr. spolenosti atd); kontrasignace, nvrhy podvaj ob komory Parlamentu a vlda, prezident me udlit vyznamenn i mimo tyto nvrhydy lze udlit za zsluhy o stt i tm , kte nejsou obany RFunkn obdob

Trv 5 let, pot seode dne sloen slibu, konec dnem kter pedchz dni volby po 5 letechLze prodlouitmaximln o 6 msc, podle l. 10 Z 110/1998 Sb. O bezpenosti RNen-li mon konat volby ve stanovench lhtch stav nouze, ohroen, vlkaNelzejejodvolat, ani pi trvn dvodu v l. 66 mezera v stavl. 62 stavyBez kontrasignacePrezident republikya) jmenuje a odvolv pedsedu a dal leny vldy a pijm jejich demisi, odvolv vldu a pijm jej demisi,b) svolv zasedn Poslaneck snmovny,c) rozpout Poslaneckou snmovnu,d) povuje vldu, jej demisi pijalnebokterou odvolal, vykonvnm jejch funkc prozatmn a do jmenovn nov vldy,e) jmenuje soudce stavnho soudu, jeho pedsedu a mstopedsedy,f) jmenuje ze soudc pedsedu a mstopedsedy Nejvyho soudu,g) odpout a zmruje tresty uloen soudem a zahlazuje odsouzen,h) m prvo vrtit Parlamentu pijat zkonsvjimkou zkona stavnho,i) podepisuje zkony,j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyho kontrolnho adu,k) jmenuje leny Bankovn rady esk nrodn bankyl. 63 stavyS kontrasignac(1) Prezident republiky dlea) zastupuje stt navenek,b) sjednv a ratifikuje mezinrodn smlouvy; sjednvn mezinrodnch smluv me penst na vldu nebo s jejm souhlasem na jej jednotliv leny,c) je vrchnm velitelem ozbrojench sil,d) pijm vedouc zastupitelskch mis,e) povuje a odvolv vedouc zastupitelskch mis,f) vyhlauje volby do Poslaneck snmovny a do Sentu,g) jmenuje a povyuje generly,h) propjuje a udluje sttn vyznamenn, nezmocn-li k tomu jin orgn,i) jmenuje soudce,j) naizuje, abysetrestn zen nezahajovalo, a bylo-li zahjeno, aby se v nm nepokraovalo,k) m prvo udlovat amnestii.(2) Prezidentovi republiky pslu vykonvat i pravomoci, kter nejsou vslovn v stavnm zkon uvedeny, stanov-li tak zkon.(3) Rozhodnut prezidenta republiky vydan podle odstavce 1 a 2 vyaduje ke sv platnosti spolupodpis pedsedy vldy nebo jm povenho lena vldy.(4) Za rozhodnut prezidenta republiky, kter vyaduje spolupodpis pedsedy vldy nebo jm povenho lena vldy, odpovd vlda.stava- 4.hlava (Moc soudn)LZPS- 5.hlava (Prvo na soudn a jinou prvn ochranu)2 dleit zkonypromoc soudn6/2002 Sb., o soudech a soudcch soustava soud, zsady innosti, organizace soud, ustanovovn soudc a psedcch, znik funkce soudce a psedcho, postaven soudc182/1993 Sb., o stavnmsoudu viz pslun otzkaOstatn zkony7/2002 Sb., o zenvevcech soudc a sttnch zstupc vcikolem krnho zen121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch Sttnho zastupitelstv159/2006 Sb., o stetu zjm236/1995 Sb., o platu soudc99/1963 Sb. - Obansk soudn d141/1961 Sb. - Trestn soudn d150/2002 Sb. - Sprvn soudn d (je nutn chpat ho jako lex specialis ve vztahu k zkonu o soudech a soudcch)

SOUDN MOCsoudnictv je specifick innost sttu, pi n k tomu uren, na ostatnch slokch sttnho mechanismu nezvisl, orgny sttu garantuj a napluj spravedlnost tm, e poskytuj ochranu fyzickm i prvnickm osobmzkladem soudnictv jerozhodovno dodrovn a poruovn prvnch noremsoudnictv je funkc sttu, me existovat pouze vevazb na stt, pomoc vytvoen soud jako specifickch orgn sttusoudyrozhodujspory o prvo, vyslovuj vinu za poruen prva a udluj tresty i proti vli astnkrozhodnut soud jsouzvazna jsouvynutitelnsttn moc

Soudn systmyKontinentlnsoudynalzaj prvo, rozhoduj v konkrtnch vcech, kauzu posuzuj podle obecn zvaznch pravidel - zkonAngloamericksoudy pi nalzn prva t prvotvo, vyuvaj precedentykoly soudnictv

rozhodovat o obanskch a trestnch vcechpomoc obanskch (civilnch), trestnch, specializovanch (obchodn, pracovn, finann, vojensk ) a vyjmench (stann) soudzajiovat ochranu zkladnch prv a svobodped veejnou moc, pomoc stavnho souduzajiovat kontrolu stavnosti sttnch akttak stavnost konn pedstavitel sttn mociimpeachment = obaloba z velezrady, ze patnho vkonu funkcezajiovat kontrolu zkonnosti akt sttn sprvysprvn soudnictvVkon soudnictv

= organizan zpsob rozhodovn, rozhoduje :samosoudceml by to bt vdy soudce z povolnsentbu jenom soudci nebo soudce + psedcporotasloen z laik posuzuje otzky viny a nevinyprofesionln soudci posuzuj prvn otzkyexistuje hlavn v angloamerick prvn kultuena rozhodovn a jin innosti soud se mohou podlet justin ekatel, asistenti soudc, vy soudn ednci (na zklad zkona . 189/1994 Sb.), soudn tajemnci a soudn vykonavatel (zkon . 120/2001 Sb.)v ddickm zen pipravuje podklady pro rozhodnut soudu not ve funkci soudnho komisaejako poradn orgn pedsedy soudu je zizovna soudcovsk rada, volen vemi soudci pslunho soudu1) Obecn soudyCiviln soudnictvje historicky nejstar innost soud, dl se na:1) zen nalzac zen sporn, nesporn, konkursn, vyrovnvac, zajiovac, rozhod zen2) zen exekunTrestn soudnictve 2 sttn funkce: prvn konflikt mezi pachatelem a sttem, postih kriminalityTto vnitn (ve uveden) diferenciaci odpovd soustava obecnch soud:a) podle specializace soudy obansk, trestn, obchodn, pracovn, platebn atd.b) podle stup soudn soustavyokresn - obvody jsou vymezeny zemm obc (viz ploha zkona o soudech a soudcch)krajsk - obvody jsou vymezeny obvody okresnch soudvrchnPraha - do tohoto obvodu pat obvody Mstskho soudu v Praze a krajskcch soud v Praze, eskch Budjovicch, Plzni, st nad Labem a Hradci KrlovOlomouc - do tohoto obvodu pat obvody krajskch soud v Brn a Ostravnejvy -sdlem Nejvyho soudu je Brno; rozdlen na kolegia (obanskoprvn, trestnprvn a obchodn)) Sprvn soudnictvspecializovan soudn kontrola zkonnosti v rozhodnutch orgn sttn sprvy (exekutivy)v R soudn d sprvn (zkon . 150/2002 Sb.)rozhodnut nepezkoumv jin sprvn orgn, ale soudkoeny m v Anglii a ve Franciiod 19.stol. nkolik modelnmeck sprvn soudnictv je soust sprvnho systmurakousk - sprvn soudnictv je oddleno od sttn sprvyjedinm kritriem je zkonrozhoduje nakasanm principu soud rozhodnut sprvnho orgnu potvrd nebo zru a vrt sprvnmu orgnu k novmu rozhodnut, neme ho vak zmnit a nahradit vlastnm rozhodnutm x v apelanm a reviznm principu odvolac orgn me t rozhodnut potvrdit, zruit i zmnitvykonvaj ho:obecn soudyjedin sprvn soud pro cel stt

Mezinrodn soudnictvm nadsttn povahuMezinrodn soudn dvr v Haagu, podle Charty OSN e spory mezi sttyVbor pro lidsk prva v enevEvropsk soud pro lidsk prva ve trasburkuEvropsk soudn dvr v rmci EU, sdl v Lucemburkuexistuj t trestn tribunly soud vlen zloiny a zloiny proti lidskosti

Rozhod soudysttem uznvan nesttn instituce, kde rozhodci na zklad shodn vle stran rozhoduj zejmna obchodn spory

Soudn uniesoudnictv pro jeden stt vykonv druh (Itlie pro San Marino)

Zruky soudcovsk innosti

Nezvislost vs. nestrannostNezvislost = soudce nesm dostat (nap. politick) pokyn, oddlenost vech sttnch mocNestrannost = soudce nesm bt zainteresovn na rozhodnutNezvislost soud vs. nezvislost soudcNezvislost soud = dsledn oddlen od ostatnch sloek sttn (veejn) moci, jejich autonomie v rmci dlby sttn mociNezvislost soudc = oddlen od ostatnch sloek sttn (veejn) moci, ale i politickho systmu + zahrnuje v sob i nezvislost v rmci moci soudn a v rmci danho souduNezvislost je nutnm pedpoklademnestrannosti, kterou nikdo nesm ohrozit (zkaz petic zasahovat do nezvisosti soudu, TZ (10.hlava) T proti podku ve vcech veejnch, 335 zasahovn do nezvislosti soudu (hroz a 12 let odnt svobody))

ZEMN LENENzemn samosprva

je prostorov vymezen funkn celek, kter je nadn prvem samostatn rozhodovat o svch zleitostech= samostatn, nezvisl, svobodn sprva, kterou vykonv zemn spoleenstv oban samo nad sebou (spoleenstv obecn a krajsk)jedna z forem spoluasti FO na sprv sttudopluje klasick pile mociVeejn sprva

= poskytovn sprvnch innost souvisejcch s veejnmi slubamirove: stedn (vlda), regionln (kraje, ), mstn (obce)nositelem je nejklasitji sttdnes rozdlena nasttn sprvuasamosprvuSttn sprva vykonvaj ji sttn orgny moc zkonodrn, vkonn a soudn, nejvce prce m moc vkonnSamosprvave smyslu politickm princip veejn sprvyve smyslu prvnm prvn vymezen postaven samosprvy (prvo na kus veejn sprvy)Korporace (corpus=tlo)samosprva m korporativn charakter (l. 101 odst. 3 stavy)jedn se o spoleenstv, kter je sloeno z FO, ale navenek vystupuje jako jedno tlo jako PO m prvo svm jmnem vystupovat v prvnch vztazch (obec, kraj, ), je subjektem prvsamosprva je veejnoprvn korporac je to subjekt veejnoprvn enumerativnost veejnoprvnch pretenz pi vkonu veejn mocizrove vak soukromoprvn charakter - 18 odst. 1 psm. c) obanskho zkonku zsada legln licence ve vcech samosprvyMunicipio= teritorium, zemmunicipalita = obecn/mstsk samosprvapouv se z hlediska vymezen zem obce nebo vych celkmunicipln prvo = prvo obcDecentralizacez centra pedan pravomoci na mstn orgny= deetatizace = odsttnn, oslabovn role sttu v mstnch zleitostechDekoncentracepostoupen kompetenc na orgny niho stupn (vkon sttn sprvy, nap. stavebn zen)prvn d stanov meze, ve kterch se decentralizovan a dekoncentrovan orgny mohou pohybovatRozdl mezi autonomi a samosprvou

zemnautonomieme vydvat sv prvn pedpisy, dokonce i zkony, navc se jejich pravomoci li;samosprvaje v kad jednotce ve stt stejn;autonomie je vym prvkem samostatnosti (nap. ve panlsku jsou rzn autonomie)

Nrodnostn samosprva

pslunost k samosprvnmu spoleenstv je dna nrodnostje obvykle realizovna ve sttech s nrodnostnmi meninaminkdy jej funkci me suplovat zemn samosprva (Rakousko-Uhersko a postaven ech)Charakteristika zemnch samosprvnch celkvytvoit nebo zruit VSC lze jen stavnm zkonem realizovno st. zkonem . 347/1997 Sb., o vytvoen vych zemn samosprvnch celk (st. zkon 176/2001 Sb. zmnil pak nzev 4 kraj)vytvoeno 14 VSC (13 kraj + Praha)

SC je zemn spoleenstv oban s prvem na samosprvu, patc mezi podstatn nleitosti demokratickho prvnho sttuspravuje sv zleitostim svj majetekhospoda se svm rozpotemspravuje se pmo (obany v referendu) nebo nepmo (volen orgny)vydv vlastn prvn normy v samostatn psobnosti, kter mus bt v souladu se zkonemsttn sprvu vykonv jen v zkonem svench zleitostechsoustava NEN na hierarchickm principu, kraj i obec je na stejn samosprvn rovniobec je zkladnm lnkem zemn samosprvy, samosprvn kompetence kraje je doplujc a mus bt vslovn stanovena zkonemsamosprva mzklad zemn, osobn a ekonomick

A. zemn zklad samosprvyzem obce = jedno i vce katastrlnch zem (na jednom k.. neme bt vce obc)zem jednotlivch obc na sebe bezprostedn navazujobecm povinnost trvale oznait hranice svho zem a toto oznaen udrovat

Osobn zklad samosprvyosobnm zkladem obce je zemn spoleenstv oban obce, tj. FO, kter jsou st. obany R a maj v obci trval pobyt(jde tedy o vztah FO k danmu zem), zvltn kategori jsou a. cizinci, kterm je udleno estn obanstv (jeho udlen nen podmnno trvalm pobytem v obci) i b. cizinci, kte maj prva oban obce z mezinrodn smlouvy, kterou je R vzna a kter byla vyhlena, avak mus bt v obci pihleni k trvalmu pobytuEkonomick zklad samosprvymajetek obc a kraj je tvoen hmotnm majetkem a majetkovmi prvysubjekty samosprvy (obce, kraje) maj vlastn majetek, se kterm samostatn hospoda, maj vlastn pjmy a svj vlastn rozpoet shodn postaven s jinmi FO a PO

rozliujeme2 zkladn psobnosti(toto rozlien stanovuje zkon o obcch): samostatnou a penesenousamostatn= samosprva, sprva tch zleitost, kter obec/kraj spravuj samostatn, nezvislost na vkonn moci je garantovna pmo stavoupenesen jde o sttn sprvu (kompetence sttu), pouze je penesena na zemn samosprvn celky

Orgny zemnch samosprvnch celkZastupitelstvovrcholn samosprvn orgnzemnho samosprvnho spoleenstvzastupitel voleni tajn, veobecn, rovn, pm volebn prvo (l. 102 stavy),funkn obdob4 roky

Radavkonn orgnv oblasti samostatn psobnostileny vol a odvolv zastupitelstvokolektivn orgn

Dal orgnystarosta/primtor/hejtman, obecn/mstsk/krajsk ad, zvltn orgny (pestupkov komise..)

Normotvorba zemnch samosprvnch celkvydvnobecn zvaznch vyhlekupraveno v l. 104 odst. 3 stavy (zastupitelstvo)nen to ani moc vkonn, ani zkonodrn (vyplv to ze systematiky stavy)je toprojev samosprvy

KONEC