Upload
truongnguyet
View
234
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Mgr. David Mikoláš
Starověká Mezopotámie Učební text
STAROVĚKÁ MEZOPOTÁMIE
Klíčová slova: kolébka civilizace, příchod Sumerů, zakládání městských států, zemědělství, řemeslná
výroba, vynález kola, matematika a astronomie, Chammurapiho zákoník, rozvrstvení společnosti,
architektura a stavební materiály, klínové písmo
oblast mezi řekami Eufrat a Tigris (meziříčí), kolébka civilizace
na severu Mezopotámie mírné podnebí s dostatkem srážek, na jihu sucho (na jaře
záplavy)
nejdříve osídlen v 6. - 5. tisíciletí př. n. l. sever, na přelomu 4. a 3. tisíciletí př. n. l.
příchod středoasijských Sumerů do jižní Mezopotámie - zakládání prvních městských
států: Ur, Uruk, Eridu, Nippur, Lagaš, Kiš
hlavním zdrojem obživy zemědělství: obilí, zelenina, ovoce, datle
stavba nádrží, budování soustavy zavlažovacích kanálů; odvodňování bažin
nedostatek dřeva a kovů => dovoz karavanami z ciziny; k placení používány kousky
stříbra
řemeslná výroba zpočátku soustředěna na výrobu zemědělských nástrojů, od první
poloviny 3. tisíciletí př. n. l. zaznamenán rozvoj dalších řemesel: hrnčířství, tkaní
a barvení látek, výroba šperků a zbraní
vynález kola, rozsáhlé astronomické a matematické znalosti (znalost desítkové a
šedesátkové soustavy)
víra v mnoho bohů, kteří stvořili svět a z jejichž vůle vládnou společnosti králové,
vyhlašující zákony
jeden z nejstarších zákoníků nechal sepsat král Sumeru a Akkadu, Slunce Babylonu
Chammurapi (1792 – 1750 př. n. l.): „Oko za oko, zub za zub…“
společnost rozdělena na plnoprávné občany, svobodné a otroky
budovy stavěny z nepálených cihel sušených na slunci, pro významnější stavby
vypalovány a glazovány
nejvýznamnějšími stavbami ve městech byly chrámy – zikkuraty a paláce vládců,
zdobené pestrými mozaikami a reliéfy
informace zaznamenávány klínovým písmem na hliněné tabulky: platba daní,
dohody mezi lidmi, nové poznatky, literární příběhy (např. Epos o Gilgamešovi)
přehled mezopotámských říší:
o Sumer (3000 – 2000 př. n. l.)
o Akkad (2334 – 2154 př. n. l.)
o Asýrie (2000 – 609 př. n. l.)
o Babylónie (19. století – 539 př. n. l.) – rozvrácena Peršany
Mgr. David Mikoláš
Starověká Mezopotámie Učební text
Generace starověkých obyvatel Mezopotámie dokázaly promyšlenou a dobře
zorganizovanou prací postupně přeměnit krajinu v úrodnou oblast. Ta poskytovala obživu
velkému množství lidí. Mnozí z nich se věnovali řemeslu a obchodu.
Národy Mezopotámie žily v malých i velkých státech. Panovník sám rozhodoval i určoval
zákony. Kdo zákony porušil, byl přísně potrestán.
V Mezopotámii žili lidé hovořící odlišnými jazyky. Uctívali mnoho bohů. Z této různorodosti
nakonec vytvořili nový způsob života se společnými náboženskými představami a literárními
příběhy. Vzniklo zde písmo, vytvořily se první státy. Zrodila se jedna z nejstarších civilizací na
světě.
BAREŠ, Ladislav a kol. Život mezi řekami… In: Dějepis 6. Praha: Fraus, 2007, s. 50-57.
Klínové písmo, 2400 př. n. l.
(Dopis poslaný veleknězem Lu’ennou lagašskému králi, informující o smrti králova syna v bitvě.)
Aššurbanipal na lovu, 640 př. n. l. Aššurbanipal byl posledním významným králem tzv.
novoasyrského období. Vládl v letech 669 - 631 př. n. l. Založil první systematicky organizovanou knihovnu na Blízkém
východě, jejíž sbírky se částečně uchovaly dodnes.
Sloup s Chammurapiho zákoníkem, 18. stol. př. n. l. (Muzeum v Louvre, Francie)
Mgr. David Mikoláš
Starověká Mezopotámie Učební text
Standarta z Uru, „Válečný panel“, 2600 př. n. l.
(Jedná se o dvě desky, jemné mozaiky z lazuritu, perleti a červeného vápence, obsahující výjevy z války a míru.)
Babylonská Ištařina brána (Ištařina brána byla osmou bránou babylonského vnitřního města. K
její výstavbě došlo kolem roku 575 př. n. l. z příkazu novobabylonského krále Nebukadnesara II. a byla zasvěcena babylonské bohyni plodnosti,
lásky a války, Ištar. Většinu jejího povrchu pokrývaly modře glazované cihly s nízkým
reliéfem se zvířecími motivy, především draky a býky. Stěny průchodu zdobily nízké reliéfy se lvy, symbolem bohyně Ištar.
Ve 30. letech 20. století byla postavena její rekonstrukce v Pergamském muzeu v Berlíně. Další jednotlivé zachované části jsou
rozptýleny v několika muzeích po celém světě.) Zbytky archeologickým výzkumem odhalené
Ištařiny brány, 1932
Mgr. David Mikoláš
Starověká Mezopotámie Učební text
Zbytky zikkuratu v Uru, 2100 př. n. l. Zikkurat v Uru, rekonstrukce
Výtvarné ztvárnění sumerského města Ur
Visuté zahrady Semiramidiny,
v pozadí Babylonská věž, obraz pravděpodobně z 19. století (Podle pověsti byly vybudovány pro královnu Semiramis, která vyrostla v zelené Médii a proto Nebukadnesar II. přikázal kolem roku 600 př. n.
l. postavit visuté zahrady na terasách paláce, aby ji potěšil.)
Dioritová socha lagašského prince Gudey, cca 2120 př. n. l. (Gudea byl vládce města Lagaše v jižní Mezopotámii. Nechal
vybudovat řadu chrámů a paláců, obnovoval zavlažovací kanály a komunikace. Do dnešních dnů se zachovalo asi třicet soch z tvrdého a lesklého sopečného dioritu. Jsou na nich vytesány
nápisy v klínovém písmu, jež líčí jeho bohatou stavební činnost a oddanost bohům.)