STAROVĚKSTAROVĚKMalá Asie Malá Asie

a a Blízký Blízký

východvýchodMgr. Jitka MoskvováMgr. Jitka Moskvová

MALÁ ASIEMALÁ ASIE oblast nejstaršího zemědělství

vznikala opevněná města (např. Trója)

přírodní podmínky náhorní roviny, pohoří a malé vodní srážky

v hornatějších oblastech se rozvíjelo pastevectví

oblast bohatá na nerostné zdroje

metalurgie objev výroby železa

most mezi Egejskou oblastí, Balkánem a Asií ve druhém tisíciletí př.Kr. se v Malé Asii objevují indoevropské kmeny Chetité, … ve střední a východní části Malé Asie vznikají obchodní centra celá oblast Malé Asie zůstává dlouho rozdrobena

Chetité kolem roku 1650 př.Kr. se začala v Malé Asii tvořit mocná říše Chetitů centrem Chetitské říše bylo město Chattušaš svou moc přechodně rozšířila až do Mezopotámie Chetité ovládli Sýrii, kde roku 1274 př.Kr. zastavili postup Egypta v bitvě u Kadeše načas ovládli i Babylon

do války s Egyptem se dostali znovu na počátku 13. st.př.Kr. uzavřeli první mezinárodní mírovou smlouvu

nakonec kolem roku 1200 př.Kr. podlehla náporu „mořských národů“ a poté i Asyřanům

BLÍZKÝ VÝCHODBLÍZKÝ VÝCHODFÉNIČANÉ

řecký název pro obyvatele území pod pohořím Libanon

též se jim říkalo Foiníčané ve 3.-2. tisíciletí př.Kr. založili města

SIDON, TYROS a BYBLOS,… nejlepší stavitelé lodí, mořeplavci a

obchodníci ve Středomoří na lodích podnikali dlouhé obchodní

plavby

úrodná půda, omezená rozlohou

pěstovali: obilí, olivy, víno, fíky,…

v horách měli ložiska mramoru, lignitu a železné rudy

z hlíny vyráběli červenou keramiku

největším bohatstvím byly libanonské lesy borovice, cypřiše a cedry na stavbu paláců, lodních stěžňů,…, vývoz do ciziny

k barvení látek používali PURPUROVĚ červené barvivo z mořského plže OSTRANKY

FOINOS = odvozeno z řeckého foiniks = purpurově červený

vývoz látek do celého Středomoří

polyteistické náboženství každé město mělo svá ochranná božstva

BAAL ochránce plavby a obchodu

vymysleli HLÁSKOVÉ PÍSMO, tvořené 22 hláskami

pochází z 12. st.př.Kr.

poprvé bylo nalezeno na hrotech fénických šípů

FÉNICKÁ KOLONIZACE při svých plavbách budovali opěrné základny, z nichž vznikaly stálé osady = KOLONIE

mezi všemi vyniklo KARTÁGO

SÝRIE a PALESTINA Sýrie byla rozdrobena na několik

desítek malých státečků střídavě pod vlivem Egypta, Babylónie, Chetitů, Churitů a Hyksósů

při mořském pobřeží Palestiny se usadili nejprve Pelištejci (= Filištíni)

v polovině 13. st.př.Kr. přicházejí do Palestiny hebrejské kmeny podmanily si Kananejce a vytvořily federaci proti Pelištejcům

v čele Hebrejů stáli náčelníci (zároveň soudci a kněží) měli politickou, vojenskou i soudní moc

z bojů s Pelištejci známe Saula z kmene Benjaminova stal se prvním hebrejským králem (končí doba soudců)

první STÁT s centrem v Jeruzalémě vytvořil král DAVID (1010 – 970 př.Kr.)

Davidův syn ŠALAMOUN se snažil upevnit politiku a obchodní styky s okolními státy (Egypt, Fénická města)

v době jeho vlády došlo k rozvoji obchodu

začala výstavba chrámů a paláců v Jeruzalémě

po smrti Šalamouna se hebrejský stát rozdělil na:

severní Izraelské královstvíjižní Judské království

Davidova dynastie vládla v Judském království do roku 587př.Kr. Jeruzalém dobyt Babylóňany

Izraelské království vyvráceno Asyřany

celá Palestina se dostala do babylónského zajetí

roku 539př.Kr. Novobabylónskou říši ovládl perský král KÝROS dovolil Hebrejům návrat do Palestiny

pojmenování HEBREJCI je nahrazeno pojmem IZRAELITÉ a po návratu z babylonského zajetí ŽIDÉ

praotcem hebrejského národa byl ABRAHÁM

jejich náboženství jako první vyznávalo jediného boha JAHVE

historie a kultura je známa především díky dochovaným písemným pramenům Starý zákon (s Novým zákonem tvoří Bibli)

Ve Starém zákoně, posvátné židovské knize, kterou však uznávají také křesťané i muslimové, je možné se dočíst o stvoření světa, historii lidstva s důrazem na Izrael, vyvolený národ, dále jsou jeho součástí různé básnické a mudroslovné knihy a proroctví.

Starý zákon nebyl napsán jako jedna kniha. Jde ve skutečnosti o soubor 73 knih, které byly napsány v různých dobách a jazycích, na mnoha místech a ve velmi odlišných situacích. Můžeme jej rozdělit na několik částí:

prvních pět knih Mojžíšových – tzv. Pentateuch (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium)

historické knihy (Jozue, Soudců, Rút, Samuelovy, Královské, Kronik, …)

básnické a mudroslovné knihy (Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel, Píseň písní)

prorocké knihy (Izaiáš, Jeremiáš, Pláč, Ezechiel, Daniel, …)

deuterokanonické knihy (neuznávané Židy) (Júdit, Tobiáš, Moudrosti, Sírachovec,…)