Číslo a název projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnostZvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru

Název a adresa školy Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice, s.r.o., Jeronýmova 28/22,České Budějovice

Kód materiálu Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Název materiálu DUM č. 13 – Spotřeba a investice

Autor Ing. Kateřina Smejkalová

Tematická oblast Makroekonomie

Anotace DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako podklad pro výuku makroekonomie ve druhém ročníku OA

Ročník Ročníky 4., 2. a dále dle potřeby jako výchozí /doplňující při výkladu v ročníku 3.

Datum tvorby Leden 2014

Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Problematika krátkého období v makroekonomii

SPOTŘEBA, ÚSPORY A INVESTICE

1. Fixní cenová hladina – krátkodobě se cenová hladina NEBUDE měnit

2. Dostatečná zásoba práce – fixní mzda3. Dostatečná zásoba kapitálu – fi rmy nejsou

limitovány svými výrobními kapacitami, nejsou limitovány množstvím kapitálu

4. Nedochází k technologickému pokroku

PŘEDPOKLADY PRO TEORETICKÝ EXKURZ DO PROBLEMATIKY V KRÁTKÉM OBDOBÍ:

Disponibilní důchod (YD) = osobní důchod po odečtení daní. Domácnosti ho dělí na spotřebu (C) a úspory (S).

Osobní důchod = souhrn veškerých důchodů, které domácnosti obdrží

Spotřeba (C) = výdaje domácností na nákup spotřebních statků a služeb

Úspory = část YD domácností, kterou domácnosti nepoužijí ihned ke spotřebě.

Investice = ekonomická činnost, při které se subjekt vzdává současné spotřeby s výhledem na zvýšení budoucí spotřeby

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

YD Analytické body týkající se příjmů domácností 1. polovina 2013 –

zdroj: http://www.mpsv.cz/fi les/clanky/16668/analyza_1q_2013.pdf

hrubý disponibilní důchod v sektoru domácností (na bázi národních účtů) klesl nominálně o 0,4 %,

při srovnání růstu MEZD jako největšího zdroje peněžních příjmů domácností a trendu HDP , tedy hlavního ukazatele ekonomické výkonosti státu, je zřejmá větší setrvačnost u vývoje mezd a změny tohoto ukazatele jsou proto pomalejší;

pokles tempa růstu mezd až s určitým zpožděním oproti hrubému domácímu produktu - kromě 1. čtvrtletí roku 2013, kdy se mzdy snížily i nominálně, nedocházelo ani v době recese k výraznému poklesu tohoto ukazatele, a to z důvodu nepružnosti mezd směrem dolů,

AKTUALITY

ačkoliv u převážně proexportních států ( jako ČR) je tlak na zvýšení konkurenceschopnosti pomocí snižování mzdových hladin , mzdy byly v tuzemsku snižovány jen reálně, tedy infl ací, a ta letos byla - i díky nízké poptávce – nižší než 2 %,

průměrná nominální měsíční mzda v národním hospodářství čini la 24 503 Kč

příjmy domácností SOCIÁLNÍHO CHARAKTERU - druhé nejvýznamnější složky úhrnných pří jmů domácností – mírně vzrostly (o 0,3 %);

vzrostl průměrný počet evidovaných nezaměstnaných a zároveň i počet evidovaných nezaměstnaných s nárokem na podporu (http://www.mpsv.cz/cs/14156; http://www.aktualne.cz/wiki/fi nance/podpora-v-nezamestnanosti-2013/r~i:wiki:3552/ ), průměrná výše podpory v nezaměstnanosti se meziročně zvýšila o 7,3 % na 6 211 Kč měsíčně,

AKTUALITY

výrazně (o 40 %) se zvýšil objem prostředků vyplacených na dávky pomoci v hmotné nouzi zejména v souvislosti s navýšením počtu pří jemců dávek v důsledku méně příznivé situace v oblasti př í jmů z pracovní činnosti , zvyšuj íc ího se počtu dlouhodobě nezaměstnaných bez nároku na podporu v nezaměstnanosti , růstu počtu domácností v tzv. j iných formách bydlení (především na ubytovnách) a jej ich nákladů na bydlení,

meziroční průměrný růst spotřebitelských cen (cenové infl ace) o 1,7 % (nižší o 1,8 p.b. než v 1. pololetí 2012) byl ze tř í čtvrtin způsoben lednovým posunem obou sazeb DPH, přičemž snížená sazba vzrostla ze 14 % na 15 % (zejména u potravin, zdravotní péče, bydlení, kultury, rekreací a dopravy), v celém dalším spektru spotřebního koše se základní sazba zvedla na 21 % ; kromě lednové částečné deregulace v oblasti bydlení (elektř ina, plyn, teplo, vodné) a květnového výrazného zlevnění plynu, působil pouze tržní cenový pohyb většinou u potravin a v dopravě (pohonné hmoty), který měl nadále převážně nákladový charakter; také nízká spotřeba domácností infl aci (zejména u zbytného zboží a služeb) spíše tlumila ,

AKTUALITY

jen mírně vyšší než před rokem (2012) byly výdaje domácností na individuální spotřebu sektoru domácností, které omezily svá vydání nejen za zbytné druhy zboží a služeb , ale fyzicky i za řadu dalších položek „spotřebních“ vydání; po zvýšení obou sazeb DPH i tržním cenovým růstem,

intenzita čerpání peněžních půjček se znovu o něco zmírnila, přesto jejich objem u bank dosáhl 1,15 bil. Kč, v jejich skladbě stále dominovaly hypoteční úvěry na bydlení (přírůstek 40,8 mld. Kč, tj. o 6,0 %),

Běžné příjmy sektoru domácností (podle statistiky národních účtů) dosáhly celkové výše 1 505,9 mld. Kč. Meziročně tak poklesly nominálně o 0,1 % (-1,1 mld. Kč) a reálně o 1,8 % (při poklesu hrubého domácího produktu ve stálých cenách o 1,8 %).

Po odpočtu běžných výdajů (především daní z příjmů a příspěvků na sociální a zdravotní pojištění) zůstal sektoru domácností úhrnný disponibilní důchod v částce 1 022,0 mld. Kč, což bylo nominálně o 0,4 % a reálně o 2,1 % méně než ve srovnatelném období roku 2012 (kdy se kupní síla jeho objemu v porovnání s rokem 2011 rovněž snížila o 1,9 %).

AKTUALITY 2013

Uvažujeme spotřebu domácností!

SPOTŘEBA

• Předměty krátkodobé spotřeby: potraviny, nápoje, denní tisk, tabák, apod.

Netrvanlivé výrobky

• Předměty dlouhodobé spotřeby: auta, elektronika, nábytek, apod.

Trvanlivé výrobky

• Doprava, vzdělávání, rekreace, apod.

Služby

Anglický ekonom John Maynard Keynes v r. 1936; kniha „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“

Spotřeba (C) má dle Keynese v uzavřené ekonomice 2 základní složky:

KEYNESOVA TEORIE SPOTŘEBY

Autonomní spotřeba (Ca)• Její výše je nezávislá na velikosti disponibilního

důchodu domácnosti. (Př. základní potraviny)

Indukovaná spotřeba (cYD)• Její výše závisí na disponibilním důchodu domácnosti.

http://citizensusa.wordpress.com/for-liberals/central-planning-doesn%E2%80%99t-work-keynesian-economics/, 8.1.2014

C = spotřebaCa = autonomní spotřebacYD = indukovaná spotřeba

Disponibilní důchod domácností (YD) = důchod, který mají domácnosti skutečně k dispozici

Dále předpokládáme, že:YD (disponibilní důchod) = Y (produkt) – Ta

(autonomní daně) – tY (důchodové daně) + TR (transfery)

FUNKCE SPOTŘEBY

Určitou část utratit na spotřební výdaje

• C

Zbývající část mohou uspořit

• S

DISPONIBILNÍ DŮCHOD MOHOU DOMÁCNOSTI POUŽÍT POUZE DVĚMA ZPŮSOBY: YD = C + S

Z rovnice spotřební funkce: vidíme, že závislost spotřeby na disponibilním důchodu vyjadřujeme veličinou c = mezní sklon ke spotřebě (MPC)

c = MPC = mezní sklon ke spotřebě = jak se změní spotřeba, jestliže se disponibilní důchod změní o jednotku.

Velikost mezního sklonu ke spotřebě se pohybuje mezi 0 a

1

a/ Pokud z dodatečného důchodu neutratí domácnost nic a vše uspoří, bude mezní sklon ke spotřebě 0

b/ Pokud naopak utratí za spotřebu celý dodatečný důchod, bude mezní sklon ke spotřebě roven 1

MEZNÍ SKLON KE SPOTŘEBĚ „C“ = MPC

Horizontální osa – disponibilní důchod (YD)Vertikální osa – spotřeba (C)Spotřební funkce znázorňuje vztah mezi úrovní

spotřebních výdajů a úrovní YD

GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ FUNKCE SPOTŘEBY

http://www.ecorp.euweb.cz/Teorie%20produktu.html, l8.1.2014

Spotřební funkce

Rozpouštění úspor

Tvorba úspor

C = Y

C = Ca + cYD

B

C

Y

Ca

0

Spotřeba

„Základním psychologickým zákonem, na který se můžeme spolehnout zcela bezpečně nejenom a priori, vycházíme-li z naší znalosti lidské povahy, ale i na základě podrobného zkoumání zkušeností, je to, že lidé jsou zpravidla a v průměru ochotni zvyšovat svou spotřebu, zvětšuje-li se jejich důchod, ale nikoliv ve stejné míře, v jaké roste důchod.“ (J. M. Keynes)

Tzn.: S růstem disponibi lního důchodu spotřeba sice absolutně roste, ale jej í podíl na disponibilním důchodu klesá = klesá průměrný sklon ke spotřebě.

Autonomní spotřeba (Ca) zůstává stejná.

Základní charakteristikou spotřební funkce je klesající podíl spotřeby na celkovém důchodu.

Celé platí pro krátké období!!!

V dlouhém období je podíl spotřeby vysvětlován například teori í životního cyklu.

Lidé chtějí v průběhu svého života udržovat stabilní úroveň spotřeby.

Proto v mládí, kdy mají nízký příjem, si musí půjčovat.

V produktivním věku utrácejí méně, než vydělají a více spoří.

Ve stáří mají zase vyšší spotřebu než důchod, utrácejí to, co si ušetřili v produktivním věku.

TEORIE ŽIVOTNÍHO CYKLU

TEORIE ŽIVOTNÍHO CYKLU

Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4.

Co dále ovlivňuje spotřebu:

ZPĚT KE KRÁTKODOBÉ SPOTŘEBNÍ FCI

Úroková míra

• Ovlivňuje domácnosti v tom, kolik uspoří. • Vzroste-li úroková míra, mohou domácnosti za své úspory v bance větší výnos, proto

omezí spotřebu.

Růst bohatství lidí

Očekávání domácností

• Očekávají-li domácnosti pozitivní vývoj do budoucnosti, mohou více utrácet a naopak.

Uvedli jsme, že domácnosti mohou svůj disponibilní důchod použít na spotřebu nebo na úspory.

Úsporová fce je zrcadlovým obrazem fce spotřební

Je-li důchod (YD) nulový, potřebují domácnosti z něčeho fi nancovat svou spotřebu vybírají ze svých úspor

Úsporová fce tedy vychází z bodu na záporné ose – autonomní úspory Sa (nositeli záporné hodnoty, protože je vybíráme při nulovém YD);

V absolutní hodnotě se autonomní úspory rovnají autonomní spotřebě Ca

ÚSPOROVÁ FUNKCE

S každým dodatečným růstem YD rostou úspory stabilním tempem

Stabilní podíl úspor = mezní sklon k úsporám = s (jak se změní úspory, změní-li se disponibilní důchod o jednotku)

Př. Obdrží-li domácnost dodatečných 1 000,- Kč a z nich 80% (c=0,8) věnuje na spotřebu, uspoří 20% (s= 0,2). Znamená to, že mezní sklon ke spotřebě + mezní sklon k úsporám = 1.

ÚSPOROVÁ FUNKCE

C, S

S = -Sa + sYD

C = YD

C = Ca + cYD

A = B = úspory

A

B

Ca

-Sa

0YD

http://www.ucitelka.info/ekonomie/makroekonomie, 8.1.2014

= Ta část příjmu, která je vložena do kapitálu. Tímto jsou dlouhodobé statky, které nepřináší okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení statků v budoucnosti.

Investice mají dva úkoly:a) Ovlivňovat agregátní poptávku (AD) a tím i produkt

a zaměstnanostb) Vedou k akumulaci kapitálu = dlouhodobě vedou ke

zvyšování potenciálního produktu (Y*) a podporují ekonomický růst!!! Říkáme, že působí PROCYKLICKY.

INVESTICE

Provádějí je zejména soukromé fi rmyDělení investic:

INVESTICE

Fixní investice

• Investice do budov, strojů a zařízení firem• Domácnosti do nových domů a bytů• Opotřebovávají se• Vždy plánované!!!

Změna zásob

• Rozdíl mezi stavem zásob na konci a na začátku období• Zásoby jsou jednak finální statky určené k prodeji, ale také materiál• Plánované i neplánované!

Plánované investice • Firma plánuje nákup strojů a budov např.

Neplánované investice • Souvisí se změnou zásob• Kladné = zásoby rostou• Záporné = zásoby klesají• Nulové = zásoby se nemění• Neplánované investice do zásob vznikají tehdy, když firma prodá

méně zboží, než kolik plánovala prodat. • Neprodané zboží zůstane v zásobách – vytváří neplánovaný

přírůstek zásob neboli neplánovanou investici.

PLÁNOVANÉ A NEPLÁNOVANÉ INVESTICE

Firmy tedy část investic předem plánují, chtějí je provést.

INVESTIČNÍ FCE

Ip

Investice I (mld. Kč)

0

200

HDP (mld. Kč)http://www.ucitelka.info/ekonomie/makroekonomie, 8.1.2014

Kolik fi rmy PLÁNUJÍ investovat, nezávisí na výši HDP

Plánované investice jsou bez ohledu na HDP neustále stejné, nezávisí na velikosti produkce = AUTONOMNÍ INVESTICE

FAKTORY, NA KTERÝCH ZÁVISÍ PLÁNOVANÉ INVESTICE

PLÁNOVANÉ INVESTICE ZÁVISÍ NA NÁSLEDUJÍCÍCH FAKTORECH:

Úroková míra

• čím nižší, tím levnější bude financování investic

Daňová politika

Očekávání investorů stran budoucnosti, apod.

Spotřebu tvoří výdaje domácností na statky krátkodobé a dlouhodobé spotřeby a na služby.

Spotřeba se člení na autonomní část, která není odvislá od velikosti disponibilního důchodu a na část, která na YD závisí.

Mezní sklon ke spotřebě udává o kolik se změní spotřeba, jestl iže se disponibilní důchod změní o jednotku.

Spotřeba roste, klesá-l i úroková míra, roste-l i bohatství, zlepšuje-l i se očekávání budoucího vývoje.

Krátkodobě spotřeba absolutně roste, ale jej í podíl na disponibilním důchodu se snižuje. Dlouhodobě je podíl spotřeby na disponibilním důchodu stabilní.

V období s vysokým příjmem domácnosti vydávají na spotřebu méně, než činí jej ich disponibilní důchod, to j im umožňuje tvořit úspory, které využij í v době, kdy jsou jej ich pří jmy nízké.

Mezní sklon k úsporám udává, jak se změní úspory, jestl iže se disponibilní důchod změní o jednotku.

Součet mezního sklonu ke spotřebě a mezního sklonu k úsporám je jedna.

SHRNUTÍ:

Skutečné investice jsou dány součtem plánovaných investic a neplánovaných investic (změnou stavu zásob).

Plánované investice nezávisí na velikosti HDP, ale závisí na úrokové míře.

Z údajů Českého statistického úřadu zpracujte krátkou zajímavou zprávu týkající se spotřeby a investic.

BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: moderní přístup. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-7261-174-4.

PAVELKA, Tomáš a Zdeněk MENDL. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, 278 s. České dějiny (Daranus). ISBN 978-80-86175-58-4.

Makroekonomie: moderní přístup . Vyd. 1. Praha: Management Press, 2007, 514 s. ISBN 978-80-7261-174-4

http://cs.wikipedia.org/wiki/InvesticeVlastní poznámky ze studia FM VSE v Praze

POUŽITÉ ZDROJE: