SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

ZÁSOBY - POŘÍZENÍ, EVIDENCE, VYSKLAD ŇOVÁNÍ. ÚČTOVÁNÍ

ZPŮSOBEM A, B.

BAKALÁ ŘSKÁ PRÁCE

Autor: Ivo Svoboda

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Milada Dandová

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE

Autor Ivo Svoboda

Bakalářský studijní program Ekonomika a management

Obor Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu: Zásoby - pořízení, evidence, vyskladnění. Účtování způsbem A, B

Zásady pro vypracování:

1) Zpracování a shromáždění podkladů k danému tématu z odborné literatury

2) Představení a popis subjektu, ve kterém bude bakalářská práce zpracována

3) Popis současného stavu a zpracování daného tématu v konkrétní společnosti (např. popis zpracování tzn. Jak se vede evidence zásob a jaká je návaznost do účetnictví a jak se zásoby účtují)

4) Vyhodnocení popsané skutečnosti, tzn. např. i popsat případné chyby a nedostatky

5) Případný návrh na jiné - správné řešení

Rozsah práce: 50

Seznam odborné literatury:

1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

2. Vyhláška č. 500/2002 Sb.

3. MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D., Účetní předpisy pro podni-katele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, a. s., 2007, 572 s, ISBN 978-80-7357-289-1

4. LOUŠA, F., Zásoby – komplexní průvodce účtováním a oceňováním, 3. aktualizované vydání, Praha: Grada Publishing, 2007. 172 s. ISBN978-80-247-2117-0

Datum zadání bakalářské práce: září 2008

Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009 L. S.

Ivo Svoboda Ing. Milada Dandová autor vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Abstrakt

Bakalářská práce pojednává o zásobách, které představují významnou část majetku

podniku připravenou pro budoucí uplatnění.

V teoretické části se zabývám vymezením základního pojmu zásoby, pravidly, způsoby

oceňování zásob a účtováním různých oblastí pro názorné vymezení problematiky zásob.

Praktická část je zaměřena na popis společnosti, na kterou je prováděna aplikační část

a dále na vymezení surovin, výrobků od objednání až po expedici, popis činností

souvisejících se zásobami a specifickou problematikou typickou pro tuto firmu.

V závěru bude snaha o vysvětlení, proč společnost používá pro účtování způsob A a jaký

účel má pro oceňování použití váženého aritmetického průměru.

Kurzfassung

Die Bakkalaureusarbeit behandelt die Vorräte, welche den bedeutenden Teil

des für zufünftige Anwendung vorbereiten Betriebsvermögens darstellen.

Im theoretischen Teil befasse ich mich mit der Abgrenzung des Grundbegriffes

die Vorräte, Regeln, Weise der Bewertung von Vorräten und mit Abrechnung

der verschiedenen Gebiete zwecks einer demonstrativem Abgrenzung der Problematik

der Vorräte.

Der praktische Teil ist auf die Beschreibung der Gesellschaft, auf welche

der Anwendungsteil durchgeführt wird und weiter ist auf die Abgrenzung der Rohstoffe,

Erzeugnisse von der Bestellung bis zur Expedition, auf die Beschreibung

der mit den Vorräten und mit der für diese Firma bezeichnenden spezifischen Problematik

zusammenhängenden Tätigkeit, gerichtet.

Im Schluss besteht die Bemühung um eine Erklärung, barum die Gesellschaft

für Abrechnung die Weise A benützt und was für einen Zweck hat für die Bewertung

die Anwendung des gewogenen arithmetischen Mittels.

Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma „Zásoby – pořízení, evidence, vyskladňování.

Účtování způsobem A, B“ vypracoval samostatně na základě pokynů vedoucí bakalářské

práce, materiálů a vlastních zjištění uvedených v seznamu literatury.

Ve Znojmě dne 23.4.2009

……………………………… Ivo Svoboda

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Miladě Dandové za metodické vedení a odborné

rady, které mi poskytla při zpracování bakalářské práce.

Mé poděkování také patří paní Anně Kabátkové, vedoucí účetnictví, která mi poskytla

podklady a informace o způsobu vedení zásob ve společnosti.

Obsah

ÚVOD ..................................................................................................................10

CÍL A METODIKA BAKALÁ ŘSKÉ PRÁCE......................................................11

1 TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................12

1.1 Charakteristika, způsoby účtování a daňová evidence zásob...............................12 1.1.1 Pojem zásoby ............................................................................................12

1.1.2 Účtování o zásobách .................................................................................13

1.2 Oceňování zásob........................................................................................................15

1.2.1 Oceňování zásob při pořízení ...................................................................15

1.2.2 Pořízení zásob ze zahraničí.......................................................................16

1.2.3 Oceňování zásob na skladě a při jejich vyskladnění.................................17

1.2.3.1 Vážený aritmetický průměr ......................................................................17

1.2.3.2 První do skladu, první ze skladu nebo-li metoda FIFO ............................18

1.3 Účtování pořízení materiálu (způsob A).................................................................19

1.3.1 Pořízení materiálu z tuzemska ..................................................................19

1.3.2 Pořízení materiálu ze zahraničí.................................................................20

1.3.2.1 Pořízení materiálu z jiného členského státu EU .......................................20

1.3.2.2 Pořízení materiálu ze zemí mimo EU.......................................................21

1.3.3 Slevy na nakoupený materiál ....................................................................22

1.3.3.1 Bonus ........................................................................................................22

1.3.3.2 Skonto .......................................................................................................23

1.3.4 Analytická evidence zásob........................................................................24

1.4 Vyskladnění zásob.....................................................................................................25

1.4.1 Prodej zásob materiálu, výrobků nebo zboží ............................................25

1.4.2 Úbytek zásob do výroby ...........................................................................26

1.5 Účtování o výrobcích ................................................................................................26

2 PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................28

2.1 Profil společnosti .......................................................................................................28

2.1.1 Vznik, vývoj..............................................................................................28

2.1.2 Předmět podnikání ....................................................................................28

2.1.3 Základní kapitál ........................................................................................29

2.1.4 Obchodní činnost ......................................................................................29

2.2. Informační systém OR-SYSTEM............................................................................29

2.3 Základní rozlišení surovin, oceňování, evidence zásob .........................................31

2.3.1 Vstupní suroviny.......................................................................................31

2.3.1.1 Základní surovina .....................................................................................31

2.3.1.2 Vedlejší suroviny ......................................................................................32

2.3.2 Oceňování zásob .......................................................................................32

2.3.2.1 Oceňování zásob v české měně ................................................................32

2.3.2.2 Oceňování zásob v cizí měně....................................................................33

2.3.2.3 Evidence zásob pomocí systému OR-SYSTEM.......................................33

2.4 Účtování zásob od jejich pořízení po spotřebu ......................................................35

2.4.1 Nákup a skladování...................................................................................35

2.4.2 Vyskladnění zásob ....................................................................................37

2.4.2.1 Jednicový materiál ....................................................................................37

2.4.2.2 Režijní materiál.........................................................................................37

2.5 Účtování o přeměně materiálu ve výrobek.............................................................37

2.6 Evidence hotových výrobků .....................................................................................39

2.6.1 Příjem vlastní výroby na sklad..................................................................39

2.6.2 Skladování ................................................................................................39

2.6.3 Expedice hotových výrobků a polotovarů ................................................39

2.6.4 Prodej materiálu........................................................................................40

2.7 Zvláštní případy účtování zásob..............................................................................41

2.7.1 Skonta a bonusy........................................................................................41

2.7.1.1 Poskytnutá skonta .....................................................................................41

2.7.1.2 Přijatá skonta a bonusy .............................................................................41

2.7.2 Materiál na cestě, nevyfakturované dodávky ...........................................42

2.7.2.1 Materiál na cestě .......................................................................................42

2.7.2.2 Nevyfakturované dodávky........................................................................43

2.7.3 Reklamace.................................................................................................43

2.7.3.1 Reklamace poskytované odběratelům ......................................................43

2.7.3.2 Reklamace na dodané suroviny ................................................................44

ZÁVĚR ..................................................................................................................46

POUŽITÉ ZDROJE .................................................................................................48

POUŽITÉ ZKRATKY .............................................................................................49

PŘÍLOHY..................................................................................................................50

10

Úvod

Zásoby představují v mnoha podnicích jednu z běžných složek obchodního majetku,

dokonce v některých jsou i majetkem rozhodujícím a to převážně při obchodní činnosti.

Důležitou roli v činnosti podniku, kterou by se měl každý z nich zabývat, jsou zásoby

a proces zásobování. Z důvodu, že je tato role velmi zajímavá a je jí třeba věnovat určitou

pozornost, zvolil jsem si jako téma bakalářské práce zásoby.

Majetek uložený v zásobách přestavuje potenciální výnosy v budoucnu.

Zásobování přestavuje činnost zabezpečující (zajišťující) přísun surovin do podniku

v požadovaném množství, kvalitě, ve stanovené době, v optimálních cenách nutných

ke splnění plánovaných úkolů. Ty se pak používají pro podnikatelskou činnost.

S příjmem materiálových zásob dochází k úbytku finančních zdrojů, které mohou

v podniku posléze chybět. Je tedy velmi důležité zásoby udržovat v optimální výši, kterou

bude zajištěn bezproblémový chod podniku a náklady s nimi spojené budou co možná

nejnižší. Z toho vyplývá, že podnik v zásobách váže značný kapitál a vyžaduje tedy,

aby zásoby co nejdříve přecházely do oběhu a byly realizovány.

Aby zásoby mohly plnit svůj účel a byly podniku co možná nejméně na obtíž, měl by o ně

podnik pečovat, sledovat jejich stav a průběžně je evidovat. Velmi důležitou roli hraje

způsob oceňování zásob, který může ovlivnit hodnotu aktiv a následně se promítá

do aktuálního výsledku hospodaření.

Dalším důvodem výběru tohoto tématu je, že již několik let jsem součástí této firmy

a denně se zásobami pracuji. S problémem procesu zásobování a se zásobami samotnými

neustále pracujeme a snažíme se najít co možná nejlepší podmínky. Zásoby ve firmě tvoří

nevýznamnější roli, a tedy zákonitě patří mezi jedny z nejsledovanějších.

11

Cíl a metodika bakalářské práce

Předmětem mé bakalářské práce jsou zásoby, jejich pořízení, evidence a vyskladňování,

včetně účtování způsobem A a B. Toto téma jsem si vybral právě proto, že se již pátým

rokem tímto problémem zabývám a rád bych nějakým způsobem přispěl k jeho zlepšení

či alespoň upevnění stávající situace v naší firmě.

Cílem mé práce je popsat teoretické postupy a srovnat je s poznatky získanými

ve společnosti TOS ZNOJMO.

V teoretické části popíši všechny oblasti od vymezení pojmů přes způsoby účtování

a pořízení zásob při nákupu a při vyskladňování až po vysvětlení jednotlivých případů

účtování. Zde se zaměřím na účtování činností, které souvisí s pořízením zásob

až po účtování při prodeji. Z důvodu, že ve společnosti TOS ZNOJMO se setkávám

převážně s účtování o zásobách způsobem A, rozhodl jsem se zaměřit na tento způsob

i v teoretické části.

Podklady pro teoretickou část jsem čerpal z odborné literatury, příslušných zákonů

a z poznatků získaných při studiu.

Praktickou část jsem zaměřil na popis postupů, které vznikají v souvislosti se zásobami.

Tato část je rozdělena do dvou oblastí, přičemž v jedné se zaměřuji na činnosti související

s materiálem a surovinami potřebnými pro výrobu a ve druhé popisuji postupy týkající se

výrobků od jejich objednání až po expedici a fakturaci.

Praktickou částí navazuji na strukturu z části teoretické s využitím poznatků a informací

získaných převážně mým několikaletým působením na postu referenta zásobování

a poskytnutých zaměstnanci společnosti. Z toho vyplývá, že jsem využil pro vysvětlení

praktické příklady, se kterými se velmi často setkávám, a vše doplnil o přílohy.

12

1 Teoretická část

1.1 Charakteristika, způsoby účtování a daňová evidence

zásob

1.1.1 Pojem zásoby

Zásoby tvoří oběžný majetek, který je charakterizován jednorázovou spotřebou

nebo přeměnou v jiné části majetku. Pro účely přesného vyjádření pojmu zásoby a jejich

náplně se využívá vymezení v § 9 vyhlášky 500/2002 Sb. (dále jen Vyhláška).

Z pohledu vykazování v rozvaze se jedná o položku označenou „C.I. Zásoby“, která se

člení na dalších šest položek:

• C.I.1. Materiál

• C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary

• C.I.3. Výrobky

• C.I.4. Zvířata

• C.I.5. Zboží

• C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby

Ve výše uvedeném § 9 Vyhlášky obsahuje C.I.1. Materiál tyto části:

• suroviny, to je základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela

nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu (např. litina u skříní převodovek),

• pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu

(např. lak na výrobky),

• provozovací látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky

(např. mazadla, palivo, čisticí prostředky),

• náhradní díly sloužící k uvedení výrobku či dlouhodobého a krátkodobého majetku

do původního stavu,

• obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek

nebo zboží,

13

• další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši

ocenění,

• samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší

než jeden rok s oceněním ve výši do 40.000 Kč, o kterém účetní jednotka účtuje

jako o zásobách,

• pokusná zvířata.

C.I.2. Nedokončená výroba a polotovary obsahuje:

• zásoby, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou

již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem,

• polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny

nebo zkompletovány do hotových výrobků. Mohou být též samostatně prodány.

Položka "C.I.3. Výrobky" obsahuje věci vlastní výroby určené k prodeji nebo k vlastní

spotřebě uvnitř podniku.

C.I.4. Zvířata – nezařazená do dlouhodobého majetku, jako např. mladá chovná zvířata,

zvířata ve výkrmu, ryby, hejna slepic, kachen krůt, perliček, psi, včelstva.

Položka "C.I.5. Zboží" představuje movité věci včetně zvířat v neměnné podobě,

které vlastník pořizuje za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi

obchoduje.

C.I.6. Poskytnuté zálohy na zásoby – poskytnuté krátkodobé a dlouhodobé zálohy

na pořízení zásob.

1.1.2 Účtování o zásobách

Účetní předpisy umožňují dva způsoby účtování o pořízení a úbytku zásob. Základní

postupy účtování o zásobách jsou uvedeny v ČÚS 015 – Zásoby bod 4. Tyto způsoby

účtování (způsob A a B) se od sebe liší frekvencí účetních zápisů na účty zásob v účtové

třídě 1 – Zásoby. Platí však, že v rámci analytických účtů podle míst uskladnění

nebo odpovědných osob může být použit pouze jeden z těchto způsobů.

14

Způsob A

Nakupované zásoby se podle způsobu A účtují v průběhu účetního období na vrub

příslušného účtu rozvahy a do nákladů se dostávají při jejich spotřebě na základě výdejek.

To znamená, že všechny přírůstky a všechny úbytky zásob se v průběhu účetního období

účtují jako samostatné účetní operace.

V případě účtování zásob vlastní výroby způsobem A se přírůstky zásob oceněné vlastními

náklady zaúčtují na vrub příslušného účtu účtové skupiny 12 a do výnosů ve pospěch

příslušného účtu v účtové skupině 61. Při úbytku zásob se účtuje na vrub příslušného

výnosového účtu v účtové skupině 61 a jako snížení stavu zásob na příslušný účet v účtové

skupiny 12.

Způsob B

Pro účtování způsobem B je typické, že na účtech zásob se účtuje pouze v případě otevření

a uzavření účetních knih. V průběhu účetního období se stavy zásob zaznamenávají pouze

ve skladové evidenci, kterou je nutné vést na analytických účtech, aby byla provedena

průkaznost stavu zásob v průběhu účetního období a pořizovací ceny zásob.

Při použití způsobu B se nakupované zásoby v průběhu účetního období účtují přímo

do spotřeby na vrub příslušných účtů v účtové skupině 5 a ve prospěch příslušných účtů

v účtových třídách 2 nebo 3 podle toho, zda došlo k nákupu za hotové či zda bylo účtováno

o závazku. Na majetkové účty se zaúčtují až při roční uzávěrce, kdy jsou zaúčtovány

zůstatky zásob na skladě na základě údajů ze skladové evidence a podle provedené

inventarizace.

U zásob vlastní výroby při uplatnění způsobu B nedochází v průběhu účetního období

k žádnému účetnímu zápisu na účtech účtové skupiny 12. Vynaložené náklady na výrobu

se průběžně účtují na příslušné účty v účtové třídě 5. Při uzavírání účetních knih

se počáteční stavy zaúčtované na počátku účetního období na účtech v účtové skupině 12

zaúčtují jako úbytek na vrub příslušných účtů v účtové skupině 61. Konečné stavy jsou

k rozvahovému dni zaúčtovány na vrub příslušných účtů v účtové skupině 12

a ve prospěch příslušných účtů v účtové skupině 61.

15

1.2 Oceňování zásob

1.2.1 Oceňování zásob při pořízení

Pravidla oceňování zásob jsou popsaná v § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

§ 49 Vyhlášky a ČÚS 015 Zásoby. Podle § 25 Zákona lze rozdělit způsoby pořízení:

• pořizovací cena – oceňují se všechny zásoby (výjimkou jsou zásoby vytvořené

vlastní činností),

• vlastní náklady – zásoby vytvořené vlastní činností,

• reprodukční pořizovací cena – za předpokladu, že není známa původní pořizovací

cena.

„Zásoby se oceňují podle § 25 Zákona a § 49 Vyhlášky pořizovacími cenami,

reprodukčními pořizovacími cenami nebo u zásob vlastní výroby vlastními náklady,

jejich úbytky lze oceňovat též cenou zjištěnou váženým aritmetickým průměrem nebo

metodou "první do skladu - první ze skladu."1

Pořizovací cena – cena, za kterou jsou zásoby skutečně pořízeny. Její součástí jsou

náklady, které souvisejí s jejich pořízením (clo, provize, pojistné při přepravě, externí

a interní přeprava). Součástí pořizovací ceny naopak nejsou úroky z úvěrů a půjček,

které jsou poskytnuty na jejich pořízení..

Vlastní náklady – přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část

nepřímých nákladů, které se k činnosti vztahují.

Reprodukční pořizovací cena – rozumí se cena, za kterou by byly zásoby pořízeny v době,

kdy je o nich účtováno.

„Zásoby pořízené bezplatně, nalezené (přebytky zásob), odpad a zbytkové produkty

vrácené z výroby či jiné činnosti se ocení reprodukční pořizovací cenou.“2

____________________ 1 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1. 2 viz tamtéž

16

„Nakoupená zvířata se oceňují pořizovací cenou, zvířata vlastního odchovu (příchovky)

vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou. Přírůstky zvířat se oceňují vlastními

náklady.“3

1.2.2 Pořízení zásob ze zahraničí

Způsoby a pravidla pro výpočet ceny při pořízení v cizí měně vyplývá z obecných

ustanovení Zákona. Jedná se o ustanovení § 24 Zákona, odst. 2a), 6a) a 7, a dále

ustanovení § 25. V § 25 Zákona je uvedeno, že zásoby se oceňují pořizovacími cenami

(s výjimkou zásob vytvořených vlastní činností) a dále, že zásoby vytvořené vlastní

činností se oceňují ve vlastních nákladech.

Výše uvedené odstavce § 24 říkají následující:

„Odst. 2 a) – Účetní jednotky oceňují majetek a závazky k okamžiku uskutečnění účetního

případu způsoby podle § 25.

Odst. 6 a) – Majetek a závazky vyjádřené v cizí měně přepočítávají účetní jednotky

na českou měnu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou,

a to k okamžiku ocenění podle odstavce 2 písm. a).

Odst. 7 – Pro účely ocenění podle odstavce 2 písm. a) může účetní jednotka použít

pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený

vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou

národní bankou, používaný účetní jednotkou po předem stanovenou dobu. Stanovená doba

nesmí přesáhnout účetní období. Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný

kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní

bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného

kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem i v průběhu

stanovené doby; v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny musí být pevný

kurz změněn vždy.“4

____________________ 3 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1. 4 viz tamtéž

17

1.2.3 Oceňování zásob na skladě a při jejich vyskladnění

Způsoby, jakými může účetní jednotka vést ocenění zásob na skladě a jaké ocenění zvolit

při jejich vyskladnění, vychází z § 25 odst. 1 a odst. 3 Zákona.

Při nákupu materiálu dochází často k tomu, že ceny jednoho druhu materiálu nejsou stejné

a to jak od různých dodavatelů, tak i od jednoho dodavatele v různé době dodání.

Tato situace zapříčiní různé komplikace, zejména se jedná o komplikace při oceňování

vydaného materiálu ze skladu. Dle Českého účetního standardu lze využít u stejného druhu

zásob tyto možnosti oceňování:

• vážený aritmetický průměr,

• metoda FIFO.

1.2.3.1 Vážený aritmetický průměr

„Vážený aritmetický průměr podle bodu 3.1 se v případě využití této metody počítá

nejméně jednou za měsíc.“5

Rozlišujeme dvě varianty ocenění při úbytku zásob pomocí váženého aritmetického

průměru:

a) vážený průměr proměnlivý – vychází se z toho, že se zjišťuje po každém novém

přírůstku určitého druhu materiálu,

stav materiálu na skladě v Kč Výpočet průměrné PC = stav materiálu na skladě v jednotkách množství

b) vážený průměr periodický – počítá se za určité období ne však delší než 1 měsíc.

Tato cena se použije pro ocenění vydaného materiálu v dalším měsíci.

____________________ 5 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1.

18

Příklad č. 1

Společnost A se zabývá výrobou skla. V březnu koupila sklářský písek:

3. 3. 2009 250 kg sklářského písku, celková pořizovací cena činila

45 500 Kč (182 Kč/kg)

15. 3. 2009 150 kg sklářského písku, celková pořizovací cena činila

31 500 Kč (210 Kč/kg)

K 28. 2. 2009 bylo zjištěno množství sklářského písku v hodnotě 40 000 Kč (200 Kč/kg).

Podle výdejek bylo vydáno do spotřeby za březen 500 kg tohoto písku.

Pro výpočet použijeme výše uvedený vzore.

40 000 + (250 kg * 182 Kč) + (150 kg * 210 Kč) 117 000 Průměrná PC = = = 195 Kč 200 + 250 + 150 600

Výdej sklářského písku za březen byl v hodnotě (500 kg * 195 Kč) = 97 500 Kč

1.2.3.2 První do skladu, první ze skladu nebo-li metoda FIFO

Vyskladněný materiál se oceňuje od nejstarší zásoby k zásobě novější, podle toho,

jak je materiál odebírán. Při použití této metody je důležité vést pomocnou evidenci

(evidování pořadí, ve kterém dochází k přírůstku zásob a také k jejich úbytkům),

abychom měli přehled o tom, jaké množství měrných jednotek určitého majetku a za jakou

cenu máme na skladě.

Příklad č.2

Zadání je stejné jako v předcházejícím příkladě.

Řešení metodou FIFO:

Spotřeba zásob bude oceněna takto:

Spotřeba ze skladu 200 kg * 200 Kč 40 000 Kč

Spotřeba 1. dodávky 250 kg * 182 Kč 45 500 Kč

Částečná spotřeba 2. dodávky 50 kg * 210 Kč 10 500 Kč

Spotřeba písku za březen 96 000 Kč

19

1.3 Účtování pořízení materiálu (způsob A)

„Účtování o pořízení a úbytku zásob se provádí způsobem A nebo B. Účetní jednotka

může účtovat zásoby způsobem A i způsobem B. V rámci analytických účtů podle míst

uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených

způsobů.“6

1.3.1 Pořízení materiálu z tuzemska

Při pořízení materiálu z tuzemska dochází k zaúčtování do účtové třídy 1 Zásoby,

dle vnitropodnikových směrnic je možno proúčtovat na analytický účet příslušného skladu.

Pořizovací cena může být zvýšena o náklady s pořízením souvisejícími,

jako např. přepravné, provize, skladné, clo, atd. Do nákladů se dostávají zásoby při jejich

spotřebě.

Při pořízení zásob se setkáváme převážně s následujícími účetními případy:

� faktura přijatá (dodavatelská) za nákup materiálu 111/321

� náklady s pořízením související (např. pojistné) 111/321

� příjem (vystavena příjemka) nakoupeného materiálu na sklad 112/111

� úhrada přijaté dodavatelské faktury (z bank. účtu) 321/221

� výdej materiálu do spotřeby ze skladu 501/112

Mimo výše uvedené účtování mohou vzniknout další účetní případy:

� vnitropodniková přeprava 111/622

� vnitřní účetní doklad na výrobu materiálu ve vlast. režii 111/622

Aktivace materiálu, nebo-li materiál vyrobený ve vlastní režii, znamená, že si účetní

jednotka vyrobí některé druhy materiálu sama. Zpravidla se jedná o specifický materiál,

který běžně účetní jednotka nevyrábí (např. náhradní díly, obaly). Při výrobě tohoto

____________________ 6 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška

zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1.

20

materiálu se předmět oceňuje ve vlastních nákladech, tzn. prvotní náklady jsou účtovány

na jednotlivé nákladové účty (hrubé mzdy zaměstnanců – 521, doprava materiálu – 501,

vyskladnění materiálu – 501). Při předání materiálu na sklad je účtováno na příslušný účet

zásob a ve prospěch účtu výnosového.

1.3.2 Pořízení materiálu ze zahraničí

Při nákupu materiálu ze zahraničí rozlišujeme, zda se jedná o pořízení materiálu z jiného

členského státu EU nebo zda se jedná o pořízení ze zemí mimo EU.

Nákup materiálu od zahraničního dodavatele se účtuje stejným způsobem jako nákup

v tuzemsku, pouze s tím rozdílem, že fakturovaná částka bude v zahraniční měně

a je nutno, aby si ji účetní jednotka přepočítala na měnu domácí (v našem případě českou).

Dle § 24 Zákona může účetní jednotka použít pro přepočítání:

a) denní kurz – aktuální kurz ČNB ke dni uskutečnění účetního případu, 7

b) pevný kurz – kurz ČNB platný na začátku účetního období, jehož délku stanoví

účetní jednotka ve vnitropodnikových směrnicích. 8

1.3.2.1 Pořízení materiálu z jiného členského státu EU

Dodavatel z jiného členského státu EU nebude při dodání materiál zdaňovat daní z přidané

hodnoty na výstupu, pokud mu česká firma sdělí svoje daňové identifikační číslo (DIČ).

Tuzemský odběratel (kupující) si sám vypočte DPH z přijaté dodávky materiálu a má

povinnost vypočtenou daň odvést finančnímu úřadu. Za předpokladu, že má česká firma

od dodavatele z členského státu EU daňový doklad (tzn. fakturu o nákupu), má nárok

na odpočet daně.9 Bude-li mít česká firma plný nárok na odpočet, bude daň na vstupu

a na výstupu stejná a odvod daně finančnímu úřadu nulový.

____________________ 7 MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem, Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1. 8 viz tamtéž 9 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

21

„Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani

povinnost přiznat daň:

a) ke dni vystavení daňového dokladu, pokud byl daňový doklad vystaven osobou

registrovanou k dani v jiném členském státě před patnáctým dnem měsíce,

který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, nebo

b) k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží

pořízeno.“10

Povinnost odvést DPH z nákupu má česká firma dnem vystavení dokladu, nejpozději však

do patnáctého dne následujícího měsíce po měsíci, v němž došlo k pořízení materiálu.

Další možností je, že firmě nebyl vystaven daňový doklad do 15. dne měsíce,

který následuje po měsíci pořízení, ale povinnost přiznat daň jí vzniká. Při účtování

přidanění a odpočtu je vhodné použít pomocný účet, např. 349 – Spojovací účet k DPH,

jehož číselné označení a název je v pravomoci účetní jednotky.

Dochází k následujícím účetním případům:

� faktura od zahraničního dodavatele (přepočtená na Kč) 111/321

� výpočet povinnosti přiznat daň 349/343

� nárok na odpočet 343/349

� příjemka materiálu na sklad 112/111

� úhrada faktury (z bankovního účtu) 321/221

1.3.2.2 Pořízení materiálu ze zemí mimo EU

Při dovozu materiálu ze zemí mimo EU vyměřuje clo příslušný celní orgán na základě

celní deklarace. Clo se vypočítá z celní hodnoty vyjádřené v české měně pomocí příslušné

sazby z celního sazebníku (v praxi se eviduje na pomocný účet 379 – Jiné závazky).

Ke zjištění celní hodnoty převedené na Kč se použije tzv. celní kurz. DPH je účetní

jednotkou vypočítáno obdobným způsobem jako při pořízení z jiného státu EU,

pouze s tím rozdílem, že clo je zahrnuto do základu pro výpočet DPH.

____________________ 10 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

22

Při účtování vznikají tyto účetní případy:

� faktura od zahraničního dodavatele 111/321

� celní deklarace – clo 111/379

� výpočet povinnosti přiznat daň 349/343

� nárok na odpočet 343/349

� příjemka materiálu na sklad 112/111

� úhrada faktury (z bankovního účtu) 321/221

� úhrada závazku celnímu úřadu (z bank. účtu) 379/221

1.3.3 Slevy na nakoupený materiál

V souvislosti s nákupem materiálu se můžeme setkat s tím, že dodavatel poskytne

z různých důvodů slevu. Pokud není sleva výsledkem reklamace, tak se obvykle jedná o

bonus či skonto.

1.3.3.1 Bonus

Sleva poskytnutá dodavatelem při splnění podmínek odběru určitého množství. Hranice

bývá obvykle stanovena buď hodnotou odebraného materiálu, nebo v technických

jednotkách.

Bonus může být poskytnut, až když je odebráno určité množství nebo až po fakturačním

objemu dodatečně. Při tomto častějším případu se setkáváme s použitím účtu 548 – Ostatní

provozní náklady, resp. s účtem 648 – Ostatní provozní výnosy.

Případy, se kterými se můžeme s poskytnutím bonusu setkat:

1) bonus ve formě naturálního plnění

– poskytnutí bonusu ve formě bezúplatné dodávky 131/321

– výnos z bonusu 321/648

23

2) bonus poskytnut v penězích (odečet z následující faktury)

– oznámení o nároku na bonus 315/648

– přijatý bonus – výpis z bank. účtu 221/315

přijatá faktura na nákup zboží - cena bez DPH 131/321

- DPH 343/321

- bonus 321/648

– úhrada zbývající části faktury 321/221

1.3.3.2 Skonto

Jedná se o případ, kdy dodavatel poskytne slevu z fakturované částky, protože byla

zaplacena před lhůtou splatnosti. Setkat se můžeme s následujícími variantami:

� skonto je cenovou podmínkou, která je uplatněna již při stanovení fakturační ceny

a cena je již konečná – sleva je poskytována hned s odebráním zboží, to znamená,

že je snížena pořizovací cena nakupovaného zboží.

� dodavatel fakturuje cenu, na kterou je dodatečně poskytnuto finanční zvýhodnění

za předpokladu, že dojde k zaplacení před lhůtou splatnosti – čím delší je doba

úhrady, tím vyšší je konečná cena, která nahrazuje úroky za pozdější úhradu.

Případ užití skonta:

- příjem zboží na fakturu 100,- 131/321100

- zaplacení faktury 97,- 321100/221

- uplatnění skonta (zaplaceno ve lhůtě) 3,- 321100/668

„Nárok na skonto, či povinnost poskytnout skonto, vzniká teprve tehdy, když je úhrada

skutečně provedena. Proto se o něm účtuje do nákladů či výnosů toho období, v kterém

odběratel provedl úhradu, bez ohledu na to, kdy dodavatel skonto přiznal.“16

____________________ 16 LOUŠA, F. Zásoby – komplexní průvodce účtováním a oceňováním, 3. aktualizované vyd. Praha: Grada, 2007. 172 s. ISBN978-80-

247-2117-0

24

1.3.4 Analytická evidence zásob

Na syntetických účtech je účtováno o materiálu v pořizovacích cenách. Při nákupu

materiálu může dojít k situaci, že od jednoho dodavatele, tak i od různých dodavatelů,

mohou být různé ceny jednoho druhu materiálu. V různé výši mohou být také vedlejší

náklady, které závisí na dopravě, cenách jednotlivých dopravců, atd.

„Účetní jednotka z tohoto důvodu vytváří v rámci syntetických účtů účty analytické,

které člení podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob a míst uložení

či umístění při účtování o majetku.“17

„Analytické účty se vedou se zohledněním předmětu činnosti účetní jednotky podle druhů

či skupin zásob ve skladové evidenci.“18

Z výše uvedeného vyplývá, že analytická evidence je vedena takovým způsobem,

který nejlépe vyhovuje konkrétním podmínkám účetní jednotky.

V praxi je nejčastěji používán následující způsob, který rozděluje pořizovací cenu na cenu

pořízení a vedlejší pořizovací náklady:

� 112/100 – Materiál na skladě – cena pořízení,

� 112/200 – Materiál na skladě – vedlejší pořizovací náklady.

Musí však platit, že součet obou analytických účtů udává skutečnou pořizovací cenu,

která je uvedena na syntetickém účtu 112 – Materiál na skladě. Důležité je správně

vypočítat poměrnou část vedlejších pořizovacích nákladů, které lze v daném roce rozpustit

do 5. účtové třídy.

____________________ 17 Český účetní standard pro podnikatele č. 001 Účty a zásady účtování na účtech 18 Český účetní standard pro podnikatele č. 015 Zásoby

25

Částku lze vypočítat pomocí vzorce:

UZ

Poměrná část vedlejších pořizovacích nákladů = ---------------------- x N

PSZ + PŘZ

UZ úbytky zásob v ceně pořízení účtovaných na účtu 112/100 na straně Dal

PSZ + PŘZ počáteční stav + přírůstky zásob v ceně pořízení účtovaných na účtu

112/100 na straně Má dáti

N suma vedlejších pořizovacích nákladů účtovaných na účtu 112/200

1.4 Vyskladnění zásob

Úbytek zásob je vyjádřen v ceně, ve které jsou evidovány na skladě. Rozlišujeme několik

úbytků zásob (vyskladnění do spotřeby, přeskladnění, vyskladnění v důsledku jejich

zničení nebo ztráty, vklad, darování, atd.). Já se budu zabývat vyskladněním zásob

do spotřeby a to v důsledku:

- prodeje zásob materiálu nebo zboží

- výroby nebo jiné konečné spotřeby

1.4.1 Prodej zásob materiálu, výrobků nebo zboží

K prodeji materiálu přistupuje účetní jednotka pouze sporadicky a to např. pokud má

nadbytek nebo nepotřebné zásoby materiálu. Materiál je prodávám většinou za smluvní

cenu, k níž je připočítáno DPH. Nejčastěji se setkáváme s prodejem zásob vlastní výroby

či zboží, kdy jejich úbytek je účtován do nákladů (u výrobků se jedná o změnu jejich

stavu) a zároveň do výnosů z prodeje vůči pohledávkám, popřípadě jako tržba v hotovosti

do pokladny.

Při účtování vznikají následující situace:

a) Prodej materiálu

- tržba za prodaný materiál - cena bez daně 311, 211/642

- DPH 311, 211/343

- výdejka na úbytek prodaného materiálu 542/112

26

b) Prodej výrobků

- tržba za prodané výrobky - cena bez daně 311, 211/601

- DPH 311, 211/343

- výdejka na úbytek prodaných výrobků 613/123

c) Prodej zboží

- tržba za prodané zboží - cena bez daně 311, 211/604

- DPH 311, 211/343

- výdejka na úbytek prodaného zboží 504/132

1.4.2 Úbytek zásob do výroby

U výrobních účetních jednotek je tento druh pohybu zásob tím nejobvyklejším. Je třeba

rozhodnout, které druhy materiálu a v jakých případech budou při vyskladnění směřovat

do přímých nákladů zakázek nebo výrobků. Velmi účelné je vyčlenění analytického účtu

pro sledování spotřeby přímého materiálu. Za přímý materiál je považován materiál

základní na jednici výroby.

Při úbytku zásob do výroby se setkáváme s tímto případem 501/112

V případě, že účetní jednotka rozlišuje analyticky cenu pořízení a vedlejší náklady,

tak dochází k těmto účetním případům:

- úbytek zásob materiálu v ceně pořízení 501/112100

- úbytek poměrné části vedlejších pořizovacích nákladů 501/112200

1.5 Účtování o výrobcích

Zásoby vytvořené vlastní činností jsou oceňovány ve vlastních nákladech. „Vlastními

náklady se rozumí buď skutečná výše nákladů nebo výše nákladů podle operativních

(plánových) kalkulací, pokud jsou stanoveny v podmínkách technické přípravy výroby.“19

____________________ 19 Český účetní standard pro podnikatele č. 015 Zásoby

27

Zásoby vlastní výroby vznikají ve výrobním procesu, při poskytování služeb a jsou tvořeny

nedokončenou výrobou, polotovary vlastní výroby a výrobky. Pro účtování zásob vlastní

výroby se používá účtová skupina 12, pro aktivaci těchto zásob (výrobu) účtová

skupina 61.

Nedokončená výroba (účet 121) vzniká obvykle provedením jednoho či více výrobních

stupňů, doposud se ještě nestala hotovým výrobkem, ale již není materiálem.

S výrobou vlastních výrobků se setkáváme s následujícími účetními operacemi:

- spotřeba materiálu z vlastního skladu 501/112

- mzdové náklady 521/331

- pojistné na zdrav. a soc. pojištění placené zaměstnavatelem 524/336

- nedokončená výroba ve vlastních nákladech 121/611

- převod ze skladu nedokončené výroby do skladu hotových

výrobků 611/121

- dokončeno X ks výrobků 123/613

Při prodeji výrobků to jsou následující účetní případy:

- vyskladnění Y ks výrobků za účelem prodeje 613/123

- vystavení faktury odběrateli - cena bez DPH 311/601

- DPH 311/343

28

2 Praktická část

2.1 Profil společnosti

2.1.1 Vznik, vývoj

Praktická část je aplikována v rámci společnosti TOS ZNOJMO, která byla založena

v roce 1970 v areálu bývalé vodní elektrárny u řeky Dyje jako organizační složka

národního podniku TOS KUŘIM. Výrobním programem byly součásti frézek

a jednoúčelových strojů.

Jméno TOS ZNOJMO se objevilo na trhu pohonné techniky v roce 1978,

kdy byl vybudován odštěpný závod na ulici Družstevní ve Znojmě, jehož hlavním

výrobkem byly variátory. Privatizací v roce 1992 a jejím následným dokončením v roce

1997 došlo ke vzniku právního subjektu TOS ZNOJMO, akciová společnost.

V TOS ZNOJMO patří mezi prvořadou prioritu jakost, kterou je nutno vhodným způsobem

řídit. Při uspokojování potřeb zákazníků se řídí certifikovaným systémem řízení jakosti

dle ISO 9001:2000. První systém řízení jakosti firma získala v roce 2002 a v letošním roce

byl úspěšně obnoven.

2.1.2 Předmět podnikání

Hlavním předmětem činnosti v současné době:

1) specializace na sériovou výrobu převodovek, zejména se jedná o převodovky

šnekové, variátory s lamelovým řetězem,

2) převodové skříně s čelním či kuželovým ozubením,

3) speciální převodovky určené pro přenos velkých kroutících momentů dle přání

zákazníka,

4) zahraniční obchodní činnost,

5) zprostředkovatelská činnost, atd.

29

2.1.3 Základní kapitál

Základní kapitál ke vzniku společnosti činil 99 738 000 Kč, byl splacen v jeho plné výši

a ke změně jeho výše do současnosti nedošlo. Základní kapitál přestavuje 99 738 ks akcií

na majitele s nominální hodnotou 1 000 Kč za jednu akcii.

2.1.4 Obchodní činnost

Hlavním teritoriem obchodních aktivit společnosti je Česká republika a Slovensko.

K neméně významným patří státy EU, východní Asie a Jižní Ameriky. Ve většině těchto

zemí má firma své zástupce, kteří na základě dlouhodobých smluv provádí propagaci.

Svým zákazníkům poskytuje firma a její zástupci obchodně-technické a poradenské

služby. K nejčastějším zákazníkům patří výrobci potravinářských, transportních, textilních,

dřevoobráběcích zařízení a strojů. Firma je pravidelným účastníkem Mezinárodního

strojírenského veletrhu v Brně a mezinárodního strojírenského veletrhu Hannover Messe.

Umístění produkce:

� Tuzemsko (cca. 65%)

� Export (cca. 35%), např. Německo, Itálie, Slovensko, Nizozemí, Švýcarsko,

Bělorusko, Rusko, Indie, atd.

Vývoj nových výrobků je zajišťován vlastními pracovníky a vývojovými pracovišti

specializovaných firem popř. vysokých škol.

2.2. Informa ční systém OR-SYSTEM

Rok 1998 byl pro firma TOS ZNOJMO zvratový co se týče vedení účetnictví. Do té doby

se účetnictví zpracovávalo prostřednictvím jednoho centrálního a několika přidružených

počítačů. OR-SYSTEM umožňuje dohlížet na zpracování všech dat v reálném čase, a tak

má firma neustále přehled o aktuálních datech pro řízení a rozhodování.

30

OR-SYSTEM pokrývá společně se svými nástavbami všechny standardní procesy

a funkce. Je určen převážně pro obchodní a výrobní podniky s malosériovou, kusovou

a zakázkovou výrobu, ale i pro výrobu hromadnou.

Informační systém OR-SYSTEM je tvořen těmito hlavními moduly:

� jádro

� obchod

� konstrukce a technologie

� výroba

� údržba

� kalkulace

� ekonomika

� sociální moduly

Pro účely této práce jsou významné tyto:

� OBCHOD – je jedním z nejvýznamnějších a nejvyužívanějším oblastem OR-

SYSTEM. Je tvořen moduly „prodej, nákup a skladové hospodářství“. Pokrývá

veškeré požadavky od nákupu surovin, materiálů, polotovarů, hotových výrobků,

zboží přes skladování až po jejich prodej. Modul je ukončen vystavením dodacích,

daňových dokladů a zpracování různých statistika a výkazů.

o Modul „prodej“ – monitoring, evidence a vyhodnocení prodejního procesu.

Tento modul je vytvořen tak, aby umožnil vícejazyčný tisk obchodních

dokladů. Jeho součástí je adresář odběratelů, který může být tvořen

skupinami vázanými k určitým vazbám (cena dle odběratele, dle výrobku

či jiného specifika) a s ním spojený číselník. Na základě vyhotovení

dodacího listu je automaticky vytištěna i faktura.

o Modul „nákup“ – umožňuje realizaci nákupní a zásobovací činnosti

s efektivním využitím skladových zásob. Bezprostředně po provedení

operací jsou k dispozici údaje jednotlivých účtů (nákupní cena, plánované

zásoby, poslední objednávka, příjem, aktuální stav, limit čerpání, v našem

případě i průměrná cena).

o Modul „skladové hospodářství“ – sledování stavu a toku zásob jednotlivých

středisek a oddělení. Materiál, výrobky jsou rozděleny na vlastní (vyráběné)

a cizí (nakupované) a dále dle skladů (viz. kapitola 2.3.2.3 Evidence zásob

31

pomocí systému OR-SYSTEM). Systém umožňuje zobrazit historii pohybů

a stavu skladů či přímo jednotlivých položek.

� VÝROBA – plánování a řízení výroby. Vychází z požadavků modulů „prodej,

nákup a skladové hospodářství“. Následně jim poskytuje podklady o objednávkách,

potřebných zásobách pro výrobu. Pomocí modulu „výrobní plánování“

jsou vytvářeny výrobní plány, jejich oceňování a vyhodnocení potřebných

materiálových a kapacitních potřeb. Na základě požadavků z oddělení prodeje

(zákaznické objednávky), stavu zásob, rozpracovanosti výroby, kapacitních

možností se vytváří výrobní zakázky. Modul „vyhodnocování zakázek“ dává firmě

okamžitou informaci o stavu jednotlivých zakázek, jejich rozpracovanosti.

� EKONOMIKA – finanční účetnictví. Funkcí modulu je na základě provedených

operací vést účetnictví. Jejich výsledkem je základní účetní kniha, sestavení

výkazů, zajištění platebního styku, tvorba platebních kalendářů. Tyto údaje lze

na obrazovce prohlédnout a je možno provést vyhodnocení bilancí a výsledovky

na základě podmodulu „konsolidovaná účetní uzávěrka“.

2.3 Základní rozlišení surovin, oceňování, evidence zásob

2.3.1 Vstupní suroviny

Podle požadavků výrobku je upravován základní výrobní materiál, od kterého se odvíjí

další suroviny používané pro výrobu. Charakteristiky výrobků záleží zejména na kvalitě

a vlastnostech surovin, které do nich vstupují přímou či nepřímou formou.

2.3.1.1 Základní surovina

Základních surovin pro výrobu převodových zařízení je hned několik:

- hutní materiál,

- spojovací materiál a těsnící prvky,

- ložiska,

- elektromotory,

- řetězy

- šedá litina (odlitky).

32

Všechny nakupované suroviny společnost eviduje na účtu 111 s příslušnou analytikou

jednotlivých skladů. Jednotlivé sklady jsou následně dále analyticky tvořeny kódy

dle vnitropodnikových směrnic.

Dodavatelé tyto suroviny dodávají v kusech, kilogramech nebo dle jiných požadavků

společnosti.

Vzniklý odpad po výrobě firma buď prodává nebo nechává odborně odstranit.

2.3.1.2 Vedlejší suroviny

K výrobě převodových zařízení jsou potřeba k hlavním surovinám i suroviny další, kterými

se docílí požadované funkčnosti a konečného vzhledu. V oblasti funkčnosti, pohybu to jsou

oleje, maziva, lepidla, tmely, namísto oblasti povrchové úpravy, kde se používají různé

druhy barev.

Vedlejší suroviny tvořící nedělitelnou část výrobku, jsou evidovány stejně jako základní

materiál na účtu 111, resp. 112, se specifickou analytickou evidencí.

2.3.2 Oceňování zásob

2.3.2.1 Oceňování zásob v české měně

Zásoby jsou účtování v pořizovacích cenách, které zahrnují cenu pořízení a náklady

s pořízením související. Těmito náklady jsou:

- celní poplatky,

- provize,

- skladovací poplatky,

- externí a interní přeprava.

Přírůstek materiálu se oceňuje pomocí metody váženého aritmetického průměru, tedy

materiál je odepisován ze skladu za cenu, která je v daný okamžik pohybu aktuální.

33

Pro ocenění zásob se používá následující vzorec váženého aritmetického průměru:

mat. na skladě v Kč + poslední přírůstek v Kč Vážený průměr proměnlivý = ------------------------------------------------------------------------

mat. na skladě v množství + poslední přírůstek v množství

Pro hodnocení nákladů je využívána také tato metoda průměrných cen, protože v opačném

případě by byl stejný výrobek za totožných podmínek nákladově rozdílný, tzn. jednou

by byly spotřebovávány suroviny levnější od jednoho dodavatele a následně by došlo

k nákupu dražších surovin na stejný výrobek od jiného dodavatele.

Hotové výrobky a polotovary jsou oceňovány vlastními náklady dle kalkulace zahrnující

cenu vstupního materiálu, práci a poměrnou část výrobních režijních nákladů.

2.3.2.2 Oceňování zásob v cizí měně

Společnost používá pro přepočet cizích měn aktuální denní kurz devizového trhu

vyhlášeného ČNB.

2.3.2.3 Evidence zásob pomocí systému OR-SYSTEM

Pro účtování a přehled o zásobách firma používá systém OR-SYSTEM, který jsem již

podrobně popsal v kapitole 2.2 Informační systém OR-SYSTEM. Společnost při účtování

většiny zásob používá způsob A. Způsob B je použit pouze pro účely chodu firmy (energie,

hygienické potřeby, drobný kancelářský materiál, atd.). Pro stanovení ceny výrobků

by bylo použití způsobu B velmi náročné, ba dokonce i nemožné, protože by náklady

na všechny výrobky vycházely z průměru spotřeby.

Společnost TOS ZNOJMO, akciová společnost. používá pro jednotlivé druhy zásob

následující označení skupin:

• Kooperace (polotovary vyráběné mimo firmu) skupina č. 03

• Součásti variátorů skupina č. 08

• Součásti převodovek skupina č. 09

34

• Součásti strojů skupina č. 10

• Vyráběné nářadí skupina č. 19

• Montáž strojů skupina č. 20

• Montáž variátorů skupina č. 28

• Hutní materiál skupina č. 30

• Odlitky z barevných kovů skupina č. 31

• Odlitky ze šedé litiny skupina č. 32

• Spojovací materiál skupina č. 33

• Ložiska skupina č. 34

• Elektromateriál skupina č. 35

• Lamelové řetězy skupina č. 36

• Pomocný materiál skupina č. 37

• Obaly skupina č. 38

• Palivo skupina č. 40

• Neshodné výrobky skupina č. 42

• Nakupované nářadí skupina č. 51

• Útlumový program skupina č. 95

Systém OR-SYSTEM používá obecně pro jednotlivé nakupované zásoby 8 místné číslo,

výjimku tvoří následující položky: polotovary (12 místné číslo), výrobky (16 místné číslo).

Příkladem bych uvedl následující položky:

- ložisko kuličkové 6006 SKF 3406 0601

- pastorek 3,06 čelní 4136 0971 3501

- MRT 60A SF5B 3720 0000 B630

Tyto řady jsou velmi důležité při pohybu materiálu, polotovarů a výrobků ve firmě.

Znamená to, že při přemístění se nevystavují účetní doklady, ale pouze interní materiálový

doklad, na kterém je uvedeno přesné vyspecifikování, jeho identifikace a umístění.

35

2.4 Účtování zásob od jejich pořízení po spotřebu

2.4.1 Nákup a skladování

Nákup materiálu firma provádí prostřednictvím objednávek. Výjimečně se setkáváme

s účtováním vedlejších pořizovacích nákladů, které ve firmě většinou odpadají, neboť jsou

již započítány v ceně objednávky. Jedná se o dopravu, clo, poštovné či manipulační

poplatky. Vedlejší pořizovací náklady tedy tvoří součást skladové ceny nakupovaného

materiálu. Pokud dojde k vedlejším pořizovacím nákladům, tak se jedná především

o vnitropodnikovou dopravu vlastními auty nebo smluvními dopravci.

Operace při pořízení materiálu:

� pořízení materiálu tuzemsko (hutní materiál) 111030 / 321100

� pořízení materiálu zahraničí (hutní materiál) 111030 / 321200

� vedlejší pořizovací náklady (externí - tuzemsko) 111030 / 321100

� vedlejší pořizovací náklady (vnitropodnikové) 111030 / 622

Plánování výroby se provádí na 1 rok dopředu. Tímto má společnost přehled o poptávce

po její produkci a v návaznosti na tyto poznatky může naplánovat, jaké suroviny,

v jakém množství a čase jsou potřeba. Nákup probíhá v návaznosti na potřeby a požadavky

jednotlivých zákazníků.

Z důvodu, že společnost vyrábí přímo dle požadavku zákazníka, vystavuje pouze zřídka

referent nákupu dlouhodobou rámcovou smlouvu. Jedná se spíše o orientační plánované

množství na příští kalendářní rok. Jednotlivé subobjednávky musí být obvykle tvořeny

následujícími informacemi:

� interní číslo suroviny v systému,

� druh suroviny,

� množství suroviny,

� termín dodávky,

� interní číslo objednávky.

36

Dle vnitropodnikových směrnic provádí referent zásobování pravidelné výběry

a hodnocení dodavatelů. Tyto výběry následují po větších veletrzích, kterých se firma

účastní (nový potenciální dodavatelé), nejčastěji koncem kalendářního roku

(tedy i účetního roku firmy). Důvodem je neustálé udržování konkurenceschopnosti

a sjednávání dohod pro dodávky surovin pro příští období.

U všech došlých surovin musí být provedena kontrola skladníkem, popřípadě i dalším

kontrolou pověřeným pracovníkem, aby bylo zkontrolováno, že dodané množství odpovídá

množství uvedenému na dodacím listě. Kontrola se provádí přepočítáním, přeměřením,

popř. podrobnějším prověřením jakosti a kvality.

Po této kontrole následuje uskladnění surovin. To znamená, že suroviny jsou přemístěny

do příslušného skladu a dle požadavků uskladněny.

Následně příslušný referent zásobování provede kontrolu daných dokumentů k dodávce,

aby ověřil, zda dodavatel správně uvedl číslo objednávky na dodacím listě. Platí,

že referent zásobování provede příjem podle dodacího listu na příslušný sklad a tedy musí

dodávky souhlasit s objednávkou.

Zaúčtování přijatého materiálu na sklad je totožné u tuzemského i zahraničního dodavatele

(hutní materiál): 112030 / 111030

37

2.4.2 Vyskladnění zásob

Materiál se do spotřeby přemisťuje na základě požadavků z výroby a probíhá v ceně, která

je aktuální na skladě, v ceně průměrné.

Zaúčtování materiálu do spotřeby 501100 / 112030

2.4.2.1 Jednicový materiál

Ke spotřebě základního materiálu dochází prostřednictvím výrobních zakázek na základě

výdejky. Celkové množství surovin je závislé na sortimentu výroby a převážně

na kusovníku.

V kusovníku je uvedeno, jaká je spotřeba surovin na 1 kus výrobku, tedy udává,

kolik základních surovin, tak i vedlejších surovin, je potřeba na určitý výrobek.

2.4.2.2 Režijní materiál

Jedná se o materiál, který nelze propočítat na jednotlivé výrobky, jako např. obaly, fólie,

kartony, bedny, palety.

Plánování a nákup režijního materiálu probíhá stejným způsobem jako u jednicového

materiálu s rozdílem odepisování do spotřeby. Platí, že tento materiál se účtuje ze skladu

do spotřeby na základě skutečné spotřeby. Jedná se o skutečnou spotřebu výrobního

střediska. Nelze ho určit na jeden výrobek (zakázku), protože nejsme schopni dopředu určit

jeho skutečnou spotřebu.

2.5 Účtování o přeměně materiálu ve výrobek

Výroba, tedy i přeměna materiálu, závisí na uzavřených smlouvách a objednávkách

od drobných či větších podnikatelů. Výroba ve společnosti TOS ZNOJMO, akciová

společnost je zakázková. Tímto pojmem mám na mysli, že pouze část výroby je na sklad,

jinak veškerá výroba je dle specifických požadavků jednotlivých zákazníků.

38

Po přijetí objednávky od zákazníka se vystaví odbytová zakázka, na základě které

se vytvoří potvrzení a zakázka je zaplánována do výroby dle náročnosti, aktuálního stavu

zásob a nynější rozpracovanosti. Z důvodu specifikačních rozdílů jednotlivých zakázek

musí téměř každá zakázka procházet přes konstrukci a následně technickou přípravu

výroby, která vytvoří kusovník výrobku obsahující soupis surovin a jejich množství

potřebné pro výrobu.

Potřeba surovin na jednotlivé zakázky je rozdílná. Je uvedena v kusovníku výrobku

a následně je závislá na množství kusů zadaném výrobním úsekem.

Než se materiál stane konečným výrobkem, tak musí projít mnoha operacemi

komunikujícími mezi sebou prostřednictvím materiálových dokladů.

Jako příklad bych uvedl přeměnu hutního materiálu od jeho nákupu po hotový výrobek

(převodovku):

� nákup hutního materiálu na fakturu - tuzemsko 111030 / 321100

� přijmutí materiálu na sklad 112030 / 111030

� spotřeba materiálu (na základě výdejky - výroba) 501100 / 112030

� příjem polotovarů na sklad („výškový sklad“) 122 / 612

� vyskladnění polotovarů 612 / 122

� příjem výrobků z montážního úseku na sklad 123 / 613

Převodovka se samozřejmě nevyrábí pouze z hutního materiálu. Pro zjednodušení jsem

uvedl přeměnu pouze jednoho materiálu.

Po výdeji materiálu se provádí práce úzce spjaté s úsekem výroby polotovarů, a to:

- obrábění,

- soustružení,

- broušení,

- atd.

39

2.6 Evidence hotových výrobků

2.6.1 Příjem vlastní výroby na sklad

Polotovary jsou po dokončení přijímány na sklad. V návaznosti na výdejku jsou předány

k jedné z posledních operací, a to k montáži, kde dostává výrobek konečnou podobu

a je připraven přejít do lakovny a ke kontrole nebo mohou být prodávány jako náhradní

díly.

2.6.2 Skladování

Pokud je kvalita a funkčnost schválena, pokračuje výrobek na základě skladových příkazů

do skladu výrobků. V případě zjištění rozdílů a nesrovnalostí (hlučnost, chvění, prolínání

oleje, atd.) je výrobek vrácen do úseku montáže, kde dojde k jeho demontáži a následném

odstranění problému. Takto opravený výrobek prochází záběhem a kontrolou a přechází

do příslušného skladu.

2.6.3 Expedice hotových výrobků a polotovarů

V okamžiku expedice zadá skladník do počítačového systému, co hledá. Systém

mu znázorní, kde se výrobek nachází. Na základě expedičního listu je výrobek vydán ze

skladu hotových výrobků. Následně je vytvořen dodací list a faktura.

Zaúčtování vyskladnění hotových výrobků: 613 / 123

Z výše uvedeného vyplývá, že společnost neprodává pouze hotové výrobky,

ale též polotovary či materiál.

Polotovary se prodávají převážně zákazníkům jako náhradní díly k jejich převodovkám.

Účtování prodeje polotovarů probíhá prakticky stejným způsobem jako u hotových

výrobků pouze s tím rozdílem, že již neprochází montáží. Dochází tedy k odúčtování

ze skladu na základě dodacího listu.

40

0

200

400

600

800

1000

1200ob

jem

pro

deje

[tis

. ks]

2005 2006 2007 2008

Rok

Graf č. 1 - Vývoj prodeje vlastních výrobk ů [tis. ks]

DWR

LUWI

BENTELE

Zdroj: Práce autora

2.6.4 Prodej materiálu

Materiál společnost prodává ve dvou situacích:

1) Prodej nadnormativních zásob.

2) Prodej materiálu drobným podnikatelům či středním firmám.

Prodej nadnormativních zásob společnost řeší většinou v závislosti na pozastavení či úplné

ukončení výroby specifického výrobku a s tím spojené vysoké zásoby příslušného

materiálu. Pro společnost je výhodnější nabídnout tyto zásoby za nepatrně nižší cenu

zákazníkům než vynakládat vysoké náklady na jejich skladování. V případě nutnosti

přistoupí na cenu kompromisní, kdy se dohodne se zákazníkem. Z tohoto důvodu

při prodeji nadnormativních zásob není striktně dána cena, za kterou se má materiál prodat.

Z důvodu, že drobní podnikatelé a střední firmy nejsou schopni zajistit dostačující objem

surovin pro poskytnutí výhodných cen, jsou nuceni oslovit podniky s takovými cenami,

které budou stále pro ně výhodné. Společnost tento krok vítá, protože tím může získat další

výhody jako např. nižší ceny či slevy.

41

V obou případech podnik účtuje následující:

- úbytek materiálu ze skladu (ložiska) 542 / 112034

- tržby z prodeje materiálu - tuzemsko 311100 / 642

- úhrada faktury 221 / 31110

Faktury přijaté i vydané jsou rozlišovány analyticky v závislosti na lokalitě:

� Tuzemské faktury – 312100; 311100,

� Zahraniční faktury – 312200; 311200.

2.7 Zvláštní případy účtování zásob

2.7.1 Skonta a bonusy

2.7.1.1 Poskytnutá skonta

Poskytnutí skonta není až tak častou situací, se kterou by se společnost setkávala.

Obvykle je sjednáváno v rámci smluv s většími či významnými odběrateli a to zpravidla

na rok. Možností pro poskytnutí skonta je několik. Společnost poskytuje skonto převážně

v případě zaplacení smluvené částky před termínem splatnosti v předem určené době,

např. do 14 dnů skonto 2% z částky.

2.7.1.2 Přijatá skonta a bonusy

Stejně jako společnost poskytuje svým zákazníkům různé slevy, dochází k jejich

poskytování i v jejich prospěch od dodavatelů. Zpravidla se setkává s nároky na slevu

v podobě skont či bonusů. Tyto případy jsou však od stálých dodavatelů, se kterými

jsou již předem domluveny podmínky.

Skonto bývá poskytnuto převážně za těchto podmínek:

- původní platební podmínky 60 nebo 90 dnů netto,

- pokud společnost zaplatí částku za dodávku do 14dnů,

- společnosti je poskytnuto skonto ve výši 2%.

42

Výše a podmínky poskytnutí skonta jsou závislé především na dohodě mezi obchodními

partnery.

Pomocí stejného postupu dochází k poskytování dalších slev. Nárok na slevu má tedy

společnost při splnění podmínek uvedených ve smlouvě.

Bonus ve formě množstevního bonusu:

- poskytnutí bonusu ve formě bezúplatné dodávky 111/321 150,-

- výnos z bonusu 321/648 150,-

Účtování o finančním bonusu:

- přijatá faktura 111/321 500,-

- platba 321/221 400,-

- přijatý bonus 321/668 100,-

2.7.2 Materiál na cestě, nevyfakturované dodávky

Na konci účetního období ke dni uzavírání účetních knih firma kontroluje, zda došlo

skutečně k převzetí materiálu, zda jsou přijaty faktury. V případě zjištění nesrovnalostí

je musí řešit zaúčtováním do účetních knih. S těmito případy se firma setkává pouze

výjimečně.

Tyto nesrovnalosti vznikají, když:

• chybí dodávka materiálu a účetní doklad je k dispozici – materiál na cestě,

• nebo materiál je ve firmě, ale účetní doklad doposud nedošel – nevyfakturovaná

dodávka.

2.7.2.1 Materiál na cestě

K účtování materiálu na cestě dochází v situaci, kdy firma ke dni uzavření účetních knih

obdržela fakturu, ale neobdržela dodávku materiálu uvedeném na účetním dokladu.

Dochází tedy k situaci, že je materiál na cestě.

43

Účtování materiálu na cestě v roce 2008:

• přijatá faktura za nákup materiálu - bez DPH 1000,- 111030 / 321100

- DPH 190,- 343 / 321100

• vnitřní účet. doklad na nepřevzatý materiál 1000,- 119030 / 111030

Účtování materiálu po dodání v roce 2009:

• příjemka na dodaný materiál 1000,- 112030 / 119030

2.7.2.2 Nevyfakturované dodávky

V případě, že firma obdržela na konci účetního období materiál, ale faktura včas

nedorazila, aby mohla být zaúčtována, vyhotoví firma namísto faktury vnitřní účetní

doklad, na základě kterého zaúčtuje účetní případ. Náhradu za účetní doklad od odběratele,

účet 321 – dodavatelé, použije účet 389 – Dohadné účty pasivní.

Účtování nevyfakturovaných dodávek:

• příjemka materiálu 1000,- 112030 / 111030

• vnitřní účet. doklad na nevyfaktur. dodávku 1000,- 111030 / 389

• faktura přijatá - bez DPH 1000,- 389 / 321100

- DPH 190,- 343 / 321100

2.7.3 Reklamace

2.7.3.1 Reklamace poskytované odběratelům

Pokud odběratel zjistí nějaké nesrovnalosti v dodávce, např. neodpovídající množství

či neodpovídající kvalita, pošle dodávku zpět či žádá o slevu. Tato dodávka je předána

do oddělení kontroly, kde se zjišťuje nesrovnalost.

Mohou nastat následující situace:

1) uznání reklamace,

2) neuznání reklamace.

44

V případě poslání dodávky nazpět do firmy se zjišťuje, zda je vada způsobena nesprávným

užíváním či na základě špatného materiálu či způsobu montáže.

Jestliže je reklamace uznána, pošle se zákazníkovi dobropis nebo nová dodávka.

Dobropis na reklamovanou dodávku společnost účtuje: - 311 / - 601

- 311 / - 343

Reklamace, která není uznána nevstupuje do účetnictví společnosti.

2.7.3.2 Reklamace na dodané suroviny

Tato situace je přesným opakem výše zmíněné. Společnost sama reklamuje dodávky

s neodpovídajícím množstvím surovin či dokonce dodávky nekvalitní. Vady materiálu

mohou být zjištěny i v průběhu výroby. V tomto případě se vystavuje na základě nálezu

kontroly POV dokument, ve kterém se vyčíslí výše škody, která vznikla v důsledku špatné

dodávky a je požadována od dodavatele, aby ji nahradil. Vývoj reklamací je k vidění

na grafu č. 2.

Zde dochází ke stejným situacím jako v předešlém případě:

1) reklamace je uznána,

2) reklamace není akceptována.

Účtování reklamace na dodaný materiál (tuzemsko = zahraničí):

- došlá faktura za materiál 111/321 100,--

- DPH 343/321 19,--

- účtování dobropisu 111/321 - 50,--

- DPH 343/321 - 9,50

V případě neuznané reklamace je zápis proveden 549/111 50,--

45

Graf č. 2 - Vývoj reklamací na nakoupený materiál

0

5

10

15

20

25

30

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

rok

% r

ekla

m. m

nožs

tví

hutní materiál

spojovací materiál

odlitky

ložiska

Zdroj: Práce autora

46

Závěr

Praktická část je prováděna v rámci společnosti TOS ZNOJMO, a.s., jednou

z nejvýznamnějších českých výrobců převodových komponentů, která již dlouhá léta patří

k předním evropským firmám ve svém oboru.

Ke každodenním činnostem patří zabývání se problematikou zásob. Přestože firma

své zásoby dělí na hlavní a režijní, tak v konečné fázi jsou pro ni stejně důležité jako

hotové výrobky či polotovary.

Na základě několikaletých zkušeností mohu s klidným srdcem říci, že přestože se firma

v určitých letech snažila oceňovat zásoby metodou FIFO, není možné tuto metodu použít,

neboť např. u surovin „spojovacího materiálu“ je uskladnění v boxech a u dalších surovin

to jejich charakter nevyžaduje. Společnost využívá pro oceňování materiálových zásob

vážený aritmetický průměr. Cena materiálu je tedy po každém pohybu na účtu

přepočítávána a následně je i v této aktuální ceně odepisován do spotřeby.

Společnost dostává do nákladů vždy skutečné množství zásob. To je typické pro účtování

způsobem A. Způsob B je využíván při nákupu drobného materiálu určeného přímo

do výroby či pro nákup surovin pro chod podniku (elektřina, plyn, voda, atd.).

Přestože je v praktické části hovořeno o vedlejších pořizovacích nákladech jako

o nákladech nevýznamných, jelikož jsou součástí ceny objednané suroviny, vyskytují se

situace, kdy si firma bez vlastní dopravy neumí a ani nemůže přestavit zajištění

požadované produkce. Pro zajištění operativních dodávek a pro případ zajištění surovin

vlastní firma služební vozidla.

Reklamací se firma zabývá jen velice zřídka. V tomto případě používá zápis - 311/ - 601;

- 311/ - 343 a - 111/ - 321; - 343/ - 321. Tímto zápisem dochází ke zjednodušení a rozdílu

oproti teoretické části.

Účtování o výrobcích je prováděno obdobným způsobem, který je popsán v teoretické části

za použití analytické evidence.

47

Velkým přínosem pro firmu je informační systém OR-SYSTEM, používaný pro kompletní

vedení všech oblastí ve firmě. Z důvodu, že je program používán několik let, tak již splňuje

dokonale veškeré požadavky jednotlivých úseků. Potřebám společnosti tento program

naprosto vyhovuje, protože vývojáři programu jsou ochotni do detailu vyhovět

požadavkům a přizpůsobit program i pro posledního pracovníka firmy.

48

Použité zdroje Český účetní standard pro podnikatele LOUŠA, F. Zásoby – komplexní průvodce účtováním a oceňováním. 3. aktualit. vyd. Praha: Grada, 2007. 172 s. ISBN 978-80-247-2117-0. MÜLLEROVÁ, L., VOMÁČKOVÁ, H., DVOŘÁKOVÁ, D. Účetní předpisy pro podnikatele (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška zákonu, České účetní standardy) s komentářem. Praha: Aspi, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7357-289-1. OR-System [online]. c2008 [cit. 2009-03-07]. Dostupné z <http://www.orcz.cz/www/www.nsf/0/C2BC270F6828F0B5C1257480002C22BE?OpenDocument>. TOS ZNOJMO, akciová společnost [online]. Aktualizace: 4.2.2009. [cit. 2009-03-25]. Dostupné z <http:// www.tos-znojmo.cz >. Vyhláška 500/2002 Sb. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

49

Použité zkratky

Vyhláška Vyhláška č. 500/2002 Sb.

ČÚS České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.

500/2002 Sb.

Zákon Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

PC Pořizovací cena

EU Evropská unie

ČNB Česká národní banka

DIČ Daňové identifikační číslo

DPH Daň z přidané hodnoty

50

Přílohy

Příloha č. 1: Objednávka

Příloha č. 2: Dodací list

Příloha č. 3: Výdejka materiálu

Příloha č. 1: Objednávka

Příloha č. 2: Dodací list

Příloha č. 3: Výdejka materiálu