Somatický růst dětí v náhradní péči

DĚTI

NA CESTĚ 

VÝSLEDKY VÝZKUMU PODPOŘENÉHO NADAČNÍM FONDEM J&T

RNDr. Hana Kuželová, Ph.D.

 

• Úvod do problematiky• Porodní parametry a růst u dětí v jednotlivých

typech péče• Informace ke zdravotnímu stavu dětí v

jednotlivých typech péče

Somatický vývoj

Zdárný somatický vývoj je podmíněn: • kvalitní výživou a životními podmínkami,• dostatečnou stimulací ve všech souvisejících

oblastech. Například nedostatečná motorická stimulace může vést

k obtížím v růstu.Nedostatečná stimulace kognitivní může mít vliv na vývoj

některých mozkových struktur.

Somatický vývoj zahrnuje i vývoj imunity.

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj

• Děti vystavené nepříznivému prostředí v prvních letech života – tedy i prostředí bez dostatečného kontaktu s dospělým a citového strádání (Langmeier, Matějček, 1974) – vykazují celou řadu obtíží i v oblasti somatického vývoje.

• Děti, které v některé oblasti potřeb (zejména socio-emoční) strádají, dosahují nižší tělesné hmotnosti i tělesné výšky (Cohen et al., 2008).

• Deprivace a působení negativních faktorů obecně se neprojevuje zpočátku jen zpomalením mentálního vývoje, ale i dlouhodobým zpomalením vývoje tělesného.

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj

• Děti vyrůstající v nedostatečných citových podmínkách v dětských domovech mají sklony k opoždění v tělesném vývoji – z hlediska tělesné výšky, hmotnosti, ale i obvodu hlavy a hrudníku (Bakwin, 1949; Fried, Mayer, 1948; Smyke et al., 2004; Spitz, 1945; St. Petersburg – USA Orphanage Research Team, 2005).

• děti v ústavní výchově významné růstové a vývojové opoždění oproti normální populaci (Palacois et al., 2010)

• menší obvod hlavy a hrudníku (Smyke et al., 2004)• může dojít k dřívější pubertě - puberta praecox (Baron et al.,

2000; Teilmann et al., 2006) spojené nežádoucím sociálním a předčasně sexualizovaným chováním

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj

• V opožděném tělesném vývoji nehraje primární roli malnutrice, ale psycho-sociální deprivace (Kim et al., 2003).

• Opoždění tělesného růstu následkem deprivace nazýváme „psychosociální malý vzrůst“ (Blizzard, 1990; Johnson, 2000a, 2000b; Skuse et al., 1996).

Náhradní výchovná péče a vliv na somatický vývoj

• Studie uvádějí velmi pozvolné zlepšení v tělesném vývoji dítěte po příchodu do náhradní péče, které trvá někdy až tři roky, než dojde k tzv. catch–up růstu a stabilizaci tělesné hmotnosti (Van Ijzendoorn et al., 2007)

• Catch-up růst je dobrým ukazatelem podmínek a kvality poskytované péče a zlepšení v kognitivním vývoji (Johnson et al., 2010).

• Je pravděpodobné, že ne tolik zlepšení výživy, ale zejména další změny, jako je například lepší výchovné a sociální prostředí, mají významný vliv na růst.

Porodní parametry

• Dle aktuálního výzkumu v ČR (Ptáček et al., 2011) jsou u dětí v různých typech péče významné rozdíly již v porodní hmotnosti a porodní délce.

• Zejména u dětí s nízkou porodní hmotností (s porodní hmotností pod 2500g) je somatický vývoj kriticky ohrožen (Johnson et al., 2010).

• Nízká porodní hmotnost dítě dále znevýhodňuje, děti s nízkou porodní hmotností jsou totiž náchylnější jak k nejrůznějším komplikacím, tak k následkům psychické deprivace.

• Proto je třeba věnovat jim zvláště zvýšenou péči, a to nejen zdravotní, ale zejména péči v oblasti sociálního kontaktu s dospělou osobou.

Nízká porodní hmotnost

• Děti umístěné do náhradní péče strádají od samého počátku svého života a vývojové opoždění má dále dlouhodobý charakter.

• Deficity v tělesném růstu i tělesné hmotnosti sice mohou být ovlivněny nedostatečnou výživou (zanedbávání biologickými rodiči, předčasný porod nebo intrauterinní malnutrice), ale ve většině případů úzce korelují s psychickou deprivací a strádáním v citové oblasti.

• Tyto děti mohou poté dále neprospívat, pokud se nezlepší podmínky, výživa či péče.

Porodní hmotnost a délkaPrůměrná porodní hmotnost: • Dětí v biologických rodinách 3,55 kg. • Děti z dětských domovů 2,97 kg.• Děti v pěstounské péči 2,92 kg.

Děti v náhradní péči tedy mají v anamnéze nižší porodní délku a porodní hmotnost oproti dětem v biologických rodinách.

Ačkoli mají tyto děti ve srovnání s biologickými rodinami méně často v anamnéze uveden např. předčasný porod nebo porodní komplikace (ačkoli tento fakt může být způsoben chybějícími údaji), přesto je jejich porodní hmotnost a délka prokazatelně nižší.

Tyto údaje opět mohou odrážet nepříznivý již prenatální vývoj (nechtěné těhotenství, strádání apod.).

Průměrná porodní délka:Dětí v biologických rodinách 51 cm.Děti z dětských domovů 48 cm. Děti v pěstounské péči 48 cm.

Somatický vývoj u dětí v různých formách péče

• Studie v r. 2011 poukázala na nižší hodnoty tělesné výšky a tělesné hmotnosti u dětí v náhradních formách péče.

S Dskó r_ va h a : F(3 ;2 4 9 ) = 9 ,5 0 5 5 ; p = 0 ,0 0 0 0 0 6 S d skó r_ vyska : F(3 ;2 5 1 ) = 8 ,7 8 3 2 ; p = 0 ,0 0 0 0 1 S Dskó r_ B M I: F(3 ;2 4 5 ) = 2 ,7 0 3 4 ; p = 0 ,0 4 6 1

S Dskó r_ va h a S d skó r_ vyska S Dskó r_ B M I

B D N P

S K UP INA

-1 ,2

-1 ,0

-0 ,8

-0 ,6

-0 ,4

-0 ,2

0 ,0

0 ,2

0 ,4

0 ,6

0 ,8

1 ,0

SD hodnoty pro výšku, váhu a BMI ve sledovaných souborech.

Tělesná výška

• Průměrný výškový přírůstek za dva roky je 12 cm u dětí z biologických rodin, 11 cm z pěstounských rodin a 14 cm u dětí z dětských domovů.

• V době testování se v průměru děti z dětských domovů nacházejí v období vrcholu růstového spurtu, což může mít vliv na výsledky srovnání.

• Nicméně zjištění, že děti v dětských domovech vykazují aktuálně růstovou rychlost v normě, svědčí o tom, že z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají a jejich růst tedy nemusí být zásadně ovlivněn.

Tělesná hmotnost• Hodnoty tělesné hmotnosti se u všech sledovaných

skupin pohybují okolo průměru. Vzhledem k českým národním normám nevykazují zásadní rozdíl.

• Hmotnostní přírůstek za dva roky je u dětí z biologických rodin v průměru 9 kg, u dětí z pěstounských rodin 9,5 kg a u dětí z dětských domovů 13 kg.

• Z hlediska fyzických potřeb děti v dětských domovech nestrádají.

Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav

• Ohroženou oblastí u dětí v institucionálním prostředí je imunita (Catherine, 2005; Prescott, 2003), což nadále ovlivňuje celkovou zdravotní prognózu těchto dětí.

• Děti, které prošly ústavní péčí v raných obdobích, vykazují změny imunity ve smyslu vyšší nemocnosti, vyššího výskytu alergií apod. (např. Kessler et al., 2008; Espié et al., 2011).

Náhradní výchovná péče a vliv na zdravotní stav

• Mohou se vyskytovat i další fyzické obtíže související s nedostatečnou péčí v raném dětství - omezeným kontaktem s dospělým, oslabeným pocitem bezpečí a tedy i vyšší sensitivitou.

• V důsledku toho pak později i běžné každodenní stresory, které by za normálních okolností vůbec stresové reakce nevyvolaly, mohou u těchto dětí vyvolat i zcela neadekvátní reakci.

• Obtíže kardiovaskulární a neuroendokrinní (Perry et al., 1995),• ischemická choroba srdeční, jaterní choroby, dokonce i pozdější

rakovina plic (Kessler et al., 2008),• u vzorku adoptovaných dětí bylo zjištěno jen 15 % úplně zdravých

dětí (Johnson a kol., 1992), 85 % dětí mělo zdravotní problémy (Fisher et al., 1997),

• problémy se spánkem, hypertenze (Perry et al., 1995).

Zdravotní stav dítěteB P D

výborný 37,2 24,7 26velmi dobrý 42,6 35,1 32dobrý 14,9 24,7 23slabý 1,1 0 1špatný 0 0 3nevím 0 0 0neuvedeno 4,3 9,1 15CELKEM 100 100 100

údaje uvedeny v %

výborný velmi dobrý dobrý slabý špatný nevím 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

B P D

Užívání medikace(údaje uvedeny v %)

Zdravotní stav dítěte

B P Džádná 49 46,8 48medikace psychiatrická 1,1 9 4medikace jiná 29,9 18,2 23neuvedeno 22 26 25CELKEM 100 100 100

B P D 0

10

20

30

40

50

60

žádná medikace psychiatrická medikace jiná

Zdravotní stav dítěte

B P Dběžné nemoci 67 62,3 71opakované záněty dýchacích cest 17 14,3 4léčí se dlouhodobě 9,6 13 10neuvedeno 6,4 10,4 15CELKEM 100 100 100

běžné nemoci opakované záněty dýchacích cest

léčí se dlouhodobě 0

10

20

30

40

50

60

70

80

Chart Title

B P D

Zdravotní stav dítěte

B P Dne 67 72,7 80ano 25,5 14,3 6neuvedeno 7,5 13 14CELKEM 100 100 100

Výskyt alergieB P D 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

ne ano

MOŽNÉ DŮSLEDKY INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE V RANÉM VĚKUV OBLASTI SOMATICKÉHO VÝVOJE

Výchozí předpoklady:• Opoždění tělesného vývoje• Oslabený imunitní systém• Zvýšená potřeba specializované lékařské péče

Aktuální nálezy:• Fyzický růst srovnatelný s ostatními skupinami• Zdravotní stav dobrý• Nejsou indikátory spec. lék. péče

ZÁVĚRY

• Ústavní péče nemá u zkoumaných skupin statisticky prokazatelný vliv na růstové charakteristiky dětí ani jejich zdravotní stav.

• Děti přicházejí do náhradních forem péče s řadou pre/perinatálních a rodinných rizik,

• nicméně ve všech formách péče se jim v oblasti zdravotního stavu tyto rizika – u sledovaných skupin kompenzovat.

Děkuji za pozornosti