SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií

SOCIOLOGIE B2

Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D.

AR 2013/2014

Fakulta sociálních studií katedra sociologie

Sociologie B2

Hodinová dotace: 1/1 (přednášky a cvičení)

Počet kreditů: 5

Způsob zakončení: zápočet /zkouška

Forma zkoušky: písemný test (otevřené otázky)

Forma zápočtu: prezentace na cvičení (2 varianty zadání)

ZADÁNÍ PREZENTACE PROBĚHNE NA NEJBLIŽŠÍM CVIČENÍ

Prezentace na cvičení = kratší verze testu

Absence prezentace = delší verze testu

Tematická struktura

1.Dvojí poznání sociální reality – laické a vědecké poznání světa. Role sociologického výzkumu v poznání sociální reality. Základní terminologie – věda, výzkum, průzkum, šetření, výzkumná sonda, anketa. Předmět sociologického výzkumu a výzkumná paradigmata.

2. Předmět sociologického výzkumu – příklad. Lidské štěstí jako téma sociologického výzkumu. Jak empiricky zkoumat lidské štěstí?

3. Empirický sociologický výzkum a jeho etapy. Projekt sociologického výzkumu. Přípravná a realizační fáze. Zpracování dat.

4. Výzkumná paradigma v sociologii. Kvantitativní a kvalitativní sociologický výzkum. Kvantifikace a měření vlastností sociálních jevů. Vztah statistiky a sociologického poznání. Statistický soubor, statistická jednotka, druhy statistických znaků. Pojmy hypotéza, operacionalizace, dekompozice, proměnná.

5. Techniky sběru dat. Možnosti a omezení poznání sociální reality. Dotazník, rozhovor, pozorování, anketa, studium písemných pramenů. Základní pravidla tvorby dotazníku, formulace otázek. Druhy pozorování a typy rozhovorů. Příprava a vedení výzkumných rozhovorů. Okolnosti realizace anket.

6. Výběrové postupy. Základní a výběrový soubor, vyčerpávající a výběrová šetření. Výběrový soubor a problém reprezentativnosti. Základní podmínky reprezentativnosti výběrových šetření. Variabilita, výběrový chyba, spolehlivost. Reprezentativní, kvazi-reprezentativní a nereprezentativní výběrové postupy.

Povinná a doporučená literatura

ROUBAL, O., PETROVÁ, I., ZICH, F. Metodologie marketingových výzkumů. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014 ( v tisku).

ZICH, F., ROUBAL, O. Úvod do sociologického výzkumu. 2. rozšířené vydání. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014 ( v tisku).

ZICH, F. Úvod do sociologického výzkumu. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2010.

DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2005.

Roubal, O. Sociologie a pozdně moderní společnost. Praha: VŠFS, EDICE EUPRESS, 2014

Povinná a doporučená literatura

KOZEL R., L. MYNÁŘOVÁ, H. SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky

marketingového výzkumu. Praha. Grada Publishing, 2011.

REICHEL, J. (2009): Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Praha: Grada.

MIŠOVIČ, J. a kol. (2010): Od A do Z ve výzkumech veřejného mínění. Těšín: Orego.

HENDL, J. (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha: Portál.

HENDL J. (2004): Přehled statistických metod zpracování dat. Praha: Portál.

ROUBAL, O. Poznání sociálního profilu studentů a jeho role v marketingové praxi vysokých škol ve „společnosti vědění“. Communication Today, 2013, roč. 4, č. 1, s. 60-76.

ROUBAL, O. Vzdělávání marketingových specialistů a očekávání marketingové praxe. AULA –revue pro vysokoškolskou a vědní politiku, 2012 (ročník 20, č. 1, s. 2-22.

DVOJÍ PŘÍSTUP POZNÁNÍ REALITY

Laické a vědecké poznání sociální reality

Poznávání světa jako podstata lidské existence

Poznávání světa nepředstavuje pouze podmínku řešení existenčních starostí, ale i podmínku naplňování existenciálních potřeb lidského života.

Jedině prostřednictvím poznávání světa získává lidský život smysl, určitý směr, řád, stává se uchopitelným a srozumitelným.

Neztrácí se nutně v chaotickém „neřádu“ fyzického světa, nýbrž získává „vyšší“ podstatu, nemateriální rozměr, stává se smysluplným projektem.

Laické poznání založené na zdravém rozumu není ideální, je:

Nesystematické

Nekontrolované Rutinní Málo pochybující

Redukované

Zatížené řadou subjektivních předpokladů a mentálních omezení

Podléhá subjektivním hodnocením, emocionálním stavům a náladám,dřívějším současným zkušenostem

Podléhá předsudkům a stereotypům

Vědecké poznání lze chápat jako systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu

Komplikovanější Specializované

Strukturované Specifická pravidla získávání poznatků, ověřování a hodnocení,

Institucionalizované

Systematické

„Objektivita“

Pluralita přístupů

Abstraktní jazyk

Je reprezentováno skupinou profesionálů, vědeckých pracovníků, akademiků, specialistů

Vztah vědeckého a laického poznání reality


Uspořádání znalostí založených na laickém poznání se řídí subjektivní důležitostí --- Uspořádání znalostí založených na vědeckém poznání se řídí paradigmaticky určenými kritérii

Znalosti dosažené laickým poznáním jsou nesystematické --- Znalosti získané vědeckým poznáním jsou charakteristické systematickým uspořádáním

Laické poznání může být neuvědomované rutinní, automatické, bez jasného směřování, cíle --- Vědecké poznání se vyznačuje reflektovaným systematickým a metodickým jednáním, je zcela vědomé a cíleně orientované


Laické poznání je spontánní, nekontrolované a neorganizované --- Vědecké poznání je vždy záměrné, organizované a kontrolované

Laické poznání se vyhýbá pochybnostem --- Vědecké poznání je založeno na systematizaci pochybností

Laické poznání přistupuje k realitě jako nezpochybnitelné a „samozřejmé“ skutečnosti --- Vědecké poznání se vztahuje k realitě jako „nesamozřejmé“ skutečnosti a řeší otázky o podmínkách chápání této skutečnosti

Laické poznání nehledá alternativní přístupy --- Vědecké poznání sleduje možnosti odkrývat pluralitu alternativ přístupů

Rozhodněte, v případě jakých tvrzení doplnit slovo vědec, a v jakých případech slovo laik?

a) ..... přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů b) ..... buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje

jejich složky empirickému ověřování c) ..... si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou a

nemusí mít blízký vztah k realitě d) ..... ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně e) ..... se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů f) ..... má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými

představami a sklony g) ..... jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení

Jak proti sobě může stát laické a vědecké poznání reality?

Peníze znamenají štěstí

Čím více toho mám, tím budu šťastnější

Čím větší nabídka možností, tím atraktivnější život

Čím vzdělanější budu, tím větší štěstí budu prožívat

Štěstí závisí na vnějších okolnostech života, tedy na tom, co mám a kde žiji, jak pracuji,……

D. Kahneman Myšlení rychlé a pomalé (2012)

To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu

Př. Cold – pressor test

Účastníci ponoří ruku do bolestivě studené vody

1. Krátká procedura - 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia

2. Dlouhá procedura – 60 vteřin ponořená ruka ve studené vodě – 14st. Celsia

a dalších 30 vteřin ve vodě s teplotou 15 st. Celsia

Jaké proceduře dávají respondenti přednost?

Konflikt prožitého užitku a rozhodovacího užitku…..

D. Kahneman Myšlení rychlé a pomalé (2012)

To, jak se v životě rozhodujeme stojí často proti zdravému rozumu

Emocionální framing

1) Akceptovali byste riskantní hru, která nabízí 10 % šanci vyhrát 95 dolarů a 90 % šanci prohrát 5 dolarů ?

2) Zaplatili byste 5 dolarů za možnost účasti v loterii, která nabízí 10% šanci vyhrát 100 dolarů a 90% šanci nevyhrát nic?

Co je pro nás přijatelnější?

Výsledek „zarámovaný“ v podobě ceny losu v loterii, nebo jak prohra v hazardní hře?

„Ztráty evokují silnější negativní pocity něž cena či náklady“.

A) Žena si koupila dvě vstupenky do divadla v ceně 80 dolarů za kus. Když přijde do divadla tak zjistí, že po cestě vstupenky ztratila. Koupí další dvě vstupenky, aby na představení mohla jít?

B) Žena jde do divadla s cílem koupit dvě vstupenky, které stojí 80 dolarů za kus. Přijede do divadla a zjistí, že 160 dolarů na nákup ztratila. Může zaplatit kreditní kartou. Koupí vstupenky?

Problém obsahuje mentální účty a klam utopených nákladů

Odlišné rámce vyvolávají odlišné mentální účty;

Důležitost ztráty závisí na účtu, vůči kterému je ztráta uplatněna

Při ztrátě vstupenek = účet spojený s tímto představením

Při ztrátě peněz = účet „obecných příjmů a výdajů“

Zdravý rozum a sociologické poznání

„Balík příručního vědění“,

Každodenní, nereflektované, nesystematické, nekontrolované a rutinní poznání sociální reality

Jeho obsahem jsou osvojené způsoby vnímání a porozumění určitým

procesům stavům a situacím, pomocí kterých jsme schopni obstát v každodenní realitě světa.

„Balík příručního vědění“ tak představuje soubor praktických návykůumožňujících zvládat běžné životní situace.

Každý z nás realizuje jakousi vlastní „laickou“ sociologii

Jaká je tedy role vědeckého poznání, když „balík příručního

vědění“, zdá se, představuje dostatečnou a spolehlivou

individuální výzbroj pro zvládnutí těch nejdůležitějších situací

každodenního života?

Zdravý rozum je limitován

Socializací - procesem, v rámci kterého si internalizujeme řadu návyků a postojů, přijímáme určité hodnotové struktury a obecně se identifikujeme s určitou vizí reality. Jde o to, že zdroje této socializace jsou vždy nějakým způsobem omezeny – určitou výchovou rodičů, konkrétní školou a jejími učiteli, konkrétními kamarády a vrstevníky, vybranými médii, informacemi apod.


Jazykem - jednotlivé jazyky se různí v možnosti vyjadřovat některé skutečnosti. Například jazyk Inuitů (v částech Kanady a Grónska nesprávně označovaných jako Eskymáci) obsahuje několik desítek odlišných termínů pro označení různého typu sněhu, podobně v sámštině identifikujeme více než 50 možných výrazů pro sníh (jen pro zajímavost, v jazyce Sámů existuje více než 100 výrazů pro označení soba).


Inuitské výrazy pro sníh

aput = sníh na zemiqana = padající sníhpiqsirpoq = sníh ve větru, vířící padající sníh (sloveso)qimuqsuq = sněhový vírmauja = měkký, hluboký sníh, ve kterém se těžko chodíaqilokoq = lehce padající sníhpiegnartoq = sníh vhodný pro jízdu na saníchmatsaaruti = mokrý sníh, který lze použít k pokrytí skluznic saní ledempukak = sypké krystalky sněhu, které vypadají jako sůl

A co čeština ???


České výrazy pro déšť

….mžít, mrholit, krápat, poprchávat, pršet, leje jako z konve,……


Prostorem - kde vyrůstáme, žijeme, pracujeme a umíráme. Prostor, němž se pohybujeme, ovlivňuje naši sociální zkušenost. Mělo by platit, že čím omezenější tento prostor je, tím méně sociálních zkušeností a omezenější náplň zdravého rozumu. A naopak, čím větší prostor využíváme k práci, trávení volného času, cestování, tím více zdrojů k naplnění obsahů zdravého rozumu.


Masovými sdělovacími prostředky - které na nás působí stále intenzivněji a stávají se téměř trvalou součástí naší každodennosti. V důsledku tohoto působení je pravděpodobně stále náročnější zdravý rozum zachovat a nepodlehnout tlaku sériově produkovaných sdělení a mediálních obrazů vytvářejících vlastní kyber-prostorovou realitu. Systém fungování masových sdělovacích prostředků a vůbec moderních informačních a komunikačních technologií stojí možná tak trochu mimo zdravý rozum.


Sociálními skupinami - kam patříme, nebo patřit chceme (referenční skupiny). V každé sociální skupině, jejíž jsme součástí, dochází k sociálnímu působení na vědomí člověka, jeho názory, postoje, přesvědčení, hodnoty či životní cíle.

Kde se nejčastěji setkáváme se sociologickým výzkumem?

Sociologie se objevuje veřejnosti nejprve ve svých praktických aplikacích – marketing a výzkumy veřejného mínění, různé ankety

a průzkumy

Základní vymezení pojmů – s čím se Základní vymezení pojmů – s čím se nejčastěji setkáváme?nejčastěji setkáváme?

VýzkumVýzkum

PrůzkumPrůzkum

Výzkumná sondaVýzkumná sonda

ŠetřeníŠetření

AnketaAnketa


Průzkum:Průzkum:

bývá definován jako jedna z etap výzkumu realizovaná v terénu nebo jako samostatná výzkumná akce postrádající hlubší teoretické pozadí.


Výzkumná sonda:Výzkumná sonda:

je zpravidla zaměřena na dílčí a neúplnou část výzkumného problému, poznatky z výzkumné sondy slouží jak k ověření obecně podmínek sběru dat v terénu (ochota respondentů odpovídat, možnosti a omezení práce tazatelů, testování nástroje sběru dat aj.), tak i pro celkovou orientaci a přípravu rozsáhlejší výzkumné akce. Výzkumná sonda má tedy často povahu pilotáže, tj. předvýzkumu.


Šetření: Šetření:

představuje aplikaci konkrétní výzkumné techniky v terénu (dotazníkové šetření, sběr dat pomocí pozorování atd.), stává se součástí průzkumu.

Typy výzkumů Typy výzkumů

Základní výzkumZákladní výzkum (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro (řeší se teoretické otázky, předpoklady pro budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní budoucí výzkum, probíhá laboratorně – př. koncept vzdělanostní společnosti) – společnosti) – jde o vytváření základních poznatkůjde o vytváření základních poznatků

Aplikovaný výzkumAplikovaný výzkum (řeší praktické otázky, cílem je návrh (řeší praktické otázky, cílem je návrh opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – opatření, intervencí, programů, probíhá v přirozeném prostředí – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – př. jak zlepšit pedagogický proces na vybrané vysoké škole?) – praktické problémy a aplikacepraktické problémy a aplikace

Akční výzkumAkční výzkum (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není (usiluje o změnu stavu, má politické pozadí, není hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – hodnotově neutrální – př. feministický výzkum) – řešení řešení lokálních praktických problémů lokálních praktických problémů

Evaluační výzkumEvaluační výzkum (hodnotové posouzení intervencí na základě (hodnotové posouzení intervencí na základě empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – empirické evidence - př. zavádění E learningu na VŠ) – určení hodnoty, kvality a významu intervenceurčení hodnoty, kvality a významu intervence

Kritický výzkumKritický výzkum (cílem je kritika stávajících společenských (cílem je kritika stávajících společenských nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – nerovností – př. otázky nerovného přístupu k VŠ vzdělání) – osvětlení a změna sociálních nerovnostíosvětlení a změna sociálních nerovností

Funkce výzkumu Funkce výzkumu

VědeckáVědecká

Sociotechnická Sociotechnická

HumanizačníHumanizační

EdukačníEdukační

Propagační - marketingováPropagační - marketingová

Sociologie a výzkumSociologie a výzkum

Co už možná o praktických aplikací sociologie víme?

Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost

Výzkumy volebního chování a princip reflexivity

Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“?

Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb?

R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli

Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí


Odhad volebních preferencí a Odhad volebních preferencí a spirála mlčeníspirála mlčení

Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají?Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají?

1)1) Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací.izolací.

2)2) Jednotlivci pociťují z možné izolace strachJednotlivci pociťují z možné izolace strach

3)3) Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většinamyslí většina

Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšiněnázorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká – vzniká spirála mlčení: spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují silnější pozice, menšinové názory ustupují

Příklad

Aktuálně je zajímavý průzkum společnosti Jablotron (prosinec 2012) zaměřený na populaci bytových zlodějů (odsouzených)

Způsoby vniknutí…. Do domu se tedy podle zlodějů nejsnáze dostává přes okno (84 %), sklepem (74 %) a garáží (73 %).

Co zloděje odradí….. alarmy (70 %), bezpečnostní dveře typu NEXT (69 %) a bezpečnostní skla (63 %). Více než polovinu pachatelů by k odchodu přimělo i označení „Objekt je napojen na pult centrální ochrany" a stejný počet uvádí, že by si vloupání rozmysleli také díky hlídacímu psovi

Neúčinné zabezpečení….. sousedé ve vedlejším domě však pro ně nepředstavují žádnou překážku. Stejně tak ani houkající alarm, který není napojený na ochranku. V krádeži při jeho houkání dokážou prý pokračovat dvě třetiny z nich.

Navíc přes 60 procent dotázaných zlodějů uvádí, že alarm umístěný viditelně na domě je pro ně často lákadlem, že tam bydlí bohatí lidé.

Kam se vloupat……Pokud bydlíte v panelovém domě, je pravděpodobné, že vás zloděj navštíví přes den, zatímco do rodinného domu se pokusí vloupat spíše v noci.

Sociologie B2

Zadání zápočtového projektu

Varianta 1

Projekt sociologického výzkumu

Teoretická částTeoretická část

1) 1) Zdůvodníte výběru tématu Zdůvodníte výběru tématu a představíte jeho a představíte jeho obecnější charakteristiku – proč je třeba zkoumat, proč obecnější charakteristiku – proč je třeba zkoumat, proč stojí za pozornost, k čemu a pro koho budou sloužit stojí za pozornost, k čemu a pro koho budou sloužit výsledkyvýsledky

2) 2) Vymezíte problém Vymezíte problém – co konkrétně řešíte, na co se – co konkrétně řešíte, na co se zaměříte? zaměříte?

3) 3) Stanovíte cíle výzkumu Stanovíte cíle výzkumu - na jaké otázky hledáte - na jaké otázky hledáte odpovědi, čeho chcete dosáhnout, co výzkumem odpovědi, čeho chcete dosáhnout, co výzkumem sledujete? sledujete?

4) 4) Formulujete hypotézu Formulujete hypotézu – jaký předpoklad nebo – jaký předpoklad nebo předpoklady ověřujete? předpoklady ověřujete?

Metodická částMetodická část

1) Jakou metodou budete problém řešit? 1) Jakou metodou budete problém řešit? Kvantitativně nebo kvalitativně?Kvantitativně nebo kvalitativně?

2) Jak získáte data? Jakou techniku sběru 2) Jak získáte data? Jakou techniku sběru empirických dat použijete? (Představíte empirických dat použijete? (Představíte dotazníkdotazník jako nástroj sběru dat, popř. jinou jako nástroj sběru dat, popř. jinou techniku) techniku)

3) Koho budete zkoumat? Charakterizujete 3) Koho budete zkoumat? Charakterizujete soubor respondentů. Základní a výběrový soubor respondentů. Základní a výběrový soubor.soubor.

4) Jak zkoumaný vzorek budete vybírat? 4) Jak zkoumaný vzorek budete vybírat?

Naznačíte výběrový postup. Naznačíte výběrový postup.

5) Jak zpracujete data? Naznačte způsob 5) Jak zpracujete data? Naznačte způsob analýzy dat. analýzy dat.

Plán výzkumuPlán výzkumu

a) časový plána) časový plán b) finanční plánb) finanční plán c) organizace výzkumu – personální c) organizace výzkumu – personální

zajištění zajištění d) výstupy – publikace, konference, d) výstupy – publikace, konference,

seminářesemináře

Varianta 2

Prezentace nezamýšlených efektů reklamních sdělení

Zadavatelé reklamy a tvůrci kampaní plánují efekty marketingových sdělení

Dochází při tom k neplánovaným a nezamýšleným dopadům

Přesah cílové skupiny mimo cílovou skupinu původně zamýšlenou – pozitivní a negativní efekty

Modifikace dopadu na cílovou skupinu mimo dopad zamýšlený - pozitivní a negativní efekty

Příklady neplánovaných (nezamýšlených) dopadů

reklamních sdělení

Reklama na PROSTENAL Byla rozhodujícím impulsem nákupu pro 42,5 % respondentů Lékárník motivoval k nákupu 15,7 % respondentů Kamarád 14,5 % dotazovaných (ostatnídoporučení lékař).

Zajímavým zjištěním je však skutečnost, že významný podíl respondentů (22 %) se rozhodlo pro PROSTENAL na základě doporučení ze strany manželky.


Co už možná o praktických aplikací sociologie víme?

Víme, že prováděné výzkumy prakticky působí (ovlivňují) veřejnost

Výzkumy volebního chování a princip reflexivity

Výzkumy volebního chování působí zejména na „nerozhodnuté“ voliče – jak velký podíl elektorátu tvoří „nerozhodnutí“?

Závažná otázka zní: nemůže zveřejnění výsledků o volebních preferencích ovlivnit tuto nerozhodnutou skupinu voličů a vychýlit tak možný výsledek voleb?

R. K. Merton (1910-2002): existuje rozpor mezi tím, jak by věci vypadaly, kdyby všechno šlo „svou cestou“, a jak probíhají, když se lidé dozvědí, že by „nějak“ probíhat mohli

Princip sebenaplňujícího se proroctví – jde o předpověď, která se naplní nikoli proto, že „objektivní stav věcí“ vede k určitému výsledku, ale proto, že je vyslovena a ovlivní jednání lidí


Odhad volebních preferencí a Odhad volebních preferencí a spirála mlčeníspirála mlčení

Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají?Proč některé předpovědi volebních výsledků selhávají?

1)1) Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, Společnost hrozí jedincům, kteří se názorově příliš odlišují, izolací.izolací.

2)2) Jednotlivci pociťují z možné izolace strachJednotlivci pociťují z možné izolace strach

3)3) Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží Strach z izolace vede jedince k tomu, že se snaží vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si vyhodnocovat názorové klima ve svém okolí, aby zjistili, co si myslí většinamyslí většina

Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým Lidé se tedy snaží být konformní, být v souladu s většinovým názorem a skrývat názory, které jsou v menšiněnázorem a skrývat názory, které jsou v menšině – vzniká – vzniká spirála mlčení: spirála mlčení: názory vnímané jako dominantní získávají názory vnímané jako dominantní získávají silnější pozice, menšinové názory ustupují silnější pozice, menšinové názory ustupují

Ilustrace empirického výzkumu sociálního profilu vysokoškoláků

Vstupní informace k výzkumům sociálního profilu vysokoškoláků

Základní údaje

Výzkum EUROSTUDENT IV

Výzkum VŠFS

Období výzkumu srpen až listopad 2009, došetření únor až duben 2010 listopad 2011

Cílová skupina studenti vysokých škol, ISECD 5A všichni studenti VŠFS

Metoda sběru dat náhodný výběr z matriky studentů (studenti druhého a vyššího ročníku: stratifikovaný náhodný výběr z databáze SIMS; studenti prvních ročníků: každý desátý)

metoda CAWI (on-line dotazník)

Výběrový soubor 58 000 studentů 5 346 studentů

Odpovědělo 12 573 studentů (52 %) 1457 studentů (27%)

[1]

V dotazníku byla položena následující otázka: „Od studia očekávám, že mě dobře připraví na budoucí povolání – Jak důležité je pro Vás toto očekávání“. Studenti odpovídali na škále významnosti 1 až 5 (1 velice

důležité – 5 zcela nedůležité)

Uvedená data v (%)

Typ školy 1 2 3 4 5

Veřejná, státní 53,1 31,1 12,1 2,5 1,1

Soukromá 46,6 31,1 17,1 2,9 2,2

XY – nejvýznamnější konkurent VŠFS z veřejných škol

43 41,3 12,4 2,7 0,6

VŠFS 45,3 29,8 18,3 4,3 2,3

Celkem 51,0 31,3 13,5 2,8 1,4

V dotazníku byla položena následující otázka: „Od studia očekávám, že mě dobře připraví na budoucí povolání – Jak důležité je pro Vás toto očekávání“. Studenti odpovídali na škále významnosti 1 až 5 (1 velice

důležité – 5 zcela nedůležité)

- studenti VŠFS (a soukromých škol vůbec) uvažují vedle

přínosů samotného „přímého“ studia častěji i o jiných faktorech, které by mohly být předpokladem úspěšného výkonu budoucí profese

- studenti veřejných vysokých škol vkládají v souvislosti s přípravou na budoucí povolání do vzdělávacího procesu větší naděje a více spoléhají na systém samotného studia, populace posluchačů soukromých vysokých škol je pravděpodobně těsněji orientována spíše na kompetence, získání určité praktické kvalifikace a efektivně využitelných schopností

- můžeme zde předpokládat, že teoretická příprava studia se

zdá být pro posluchače soukromých vysokých škol jen málo atraktivním faktorem ovlivňující úspěch ve výkonu budoucí profese

V roce 2011 jsme nezávisle na tomto výzkumu realizovali dotazníkové šetření v 1. ročníku bakalářského studia VŠFS na reprezentativním vzorku 701 respondentů (73 % základního souboru). V dotazníku jsme položili otázku „Na čem, podle Vašeho názoru, závisí úspěšnost absolventa školy v praxi?“. Podle odpovědí studentů jsou třemi nejvýznamnějšími faktory úspěchu absolventa v praxi:

1. reálné zkušenosti z praxe (19,1 %) 2. kontakty s lidmi, známosti (16,9 %) 3. měkké dovednosti (16 %). . . .teoretické znalostiznalosti reálií a stavu společnosti

„Považujete své současné studium za dobrou přípravu na budoucí zaměstnání“?

Míra souhlasu (%)

Typ školy Rozhodně ano Spíše ano Nevím

Veřejná, státní 26,8 54,7 4,5

Soukromá 32,6 52,7 4,9

XY - nejvýznamnější konkurent VŠFS z veřejných škol

16,8 59,0 3,3

VŠFS 19,9 59,0 4,7

Celkem 26,1 55,2 4,5

„Považujete své současné studium za dobrou přípravu na budoucí zaměstnání“?

studium je považováno za dobrou přípravu na budoucí povolání zhruba stejným podílem studentů soukromých, tak i veřejných vysokých škol

přibližně 80% studujících vysokou školu je podle odpovědí spokojeno se studiem jako přípravou budoucího povolání. V případě studentů VŠFS považuje své studium za dobrou přípravu na povolání 79 % respondentů.

Uvedené výsledky výzkumů sociálního profilu vysokoškoláků umožňují využít některá empirická data k

účelům marketingové kampaně VŠFS.

Ukázka návrhu marketingového sdělení VŠFS v roce 2013 (direct mail) – empirický výzkum EUROSTUDENT IV a VŠFS sociálního profilu studentů

VŠFS je dobrou přípravou na povolání – to si myslí 79 % studentů VŠFS, v tomto hodnocení se neliší od studentů veřejných vysokých škol, ani od svého největšího konkurenta mezi veřejnými vysokými školami Studijní programy VŠFS naplňují očekávání – většina posluchačů VŠFS oceňuje, že studijní programy naplňují jejich představy o přípravě na budoucí povolání. Podobně vysoké ocenění studijních programů nedosahuje největší konkurent VŠFS mezi veřejnými vysokými školami. Studium na VŠFS vede k osobnímu rozvoji – studium na VŠFS podle většiny posluchačů naplňuje očekávání osobního rozvoje. V tomto hodnocení je VŠFS srovnatelná s ostatními veřejnými školami.

Ukázka podkladu propagačního materiálu VŠFS v roce 2012 (direct mail) – aktuální empirický výzkum sociálního profilu studentů/absolventů VŠFS

VŠFS znamená kvalitní vzdělání – to si myslí po prvních dvou semestrech studia na VŠFS 92,7 % oslovených posluchačů (z celkového počtu 701 respondentů). Právě přesvědčení, že VŠFS poskytuje kvalitní vzdělání a vysokou odbornou úroveň pedagogů je jedním z hlavních důvodů k zahájení studia na VŠFS. Opět bych si vybral VŠFS – pokud by se naši studenti po zkušenostech s prvním rokem studia na VŠFS měli rozhodovat pro studium na vysoké škole, opět by se pro VŠFS rozhodlo celkem 83,4 % našich posluchačů. Po tříleté zkušenosti se studiem na VŠFS by tato škola zůstala první volbou vysokoškolských studií pro 82,2 % posluchačů. Podmínky studia na VŠFS – naši studenti hodnotili na konci prvního ročníku celkové podmínky studia na VŠFS na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší). Celkový průměr tohoto kritéria dosáhl podle odpovědí velmi pozitivního průměru 1,92. Před studiem na VŠFS zkušenosti s jinou VŠ – celkem 24,3 % současných posluchačů bakalářského studia na VŠFS má zkušenost s předchozím studiem na jiné vysoké škole. Tento podíl studentů srovnával a hodnotil na škále 1-5 (1 – nejlepší; 5- nejhorší) různé oblasti na VŠFS a předchozí VŠ. Podle odpovědí je hodnocen přístup pedagogů ke studentům na VŠFS celkovým průměrem 1,99, zatímco stejná oblast na předcházející VŠ výrazně méně příznivěji, a to průměrem 3,24. Práce studijního oddělení dosahuje na VŠFS podle odpovědí průměru 1,71, oproti průměru 3,03 na ostatních školách. Absolventi jsou rádi, že studovali VŠFS – význam absolvování VŠFS manifestuje celkem 82,4 % všech držitelů akademických titulů z VŠFS Absolventi VŠFS mají práci - zkušenosti se získáním zaměstnání absolventů VŠFS jsou příznivé. Celkem 57 % našich absolventů pracovalo již během studia, každý třetí našel po absolutoriu VŠFS zaměstnání bez větších problému (10 % zcela bez problémů).

Documents

SOCIOLOGIE B2 Mgr. Ondřej Roubal, Ph.D. AR 2013/2014 Fakulta sociálních studií