of 82/82
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA BOHEMISTIKY SLOVESNÝ VID VE VÝUCE ČEŠTINY PRO CIZINCE – NÁVRH APLIKACE METOD KOGNITIVNÍ LINGVISTIKY VERBAL ASPECT IN TEACHING CZECH FOR FOREIGNERS – DRAFT OF THE APPLICATION OF THE METHODS OF COGNITIVE LINGUISTICS Magisterská diplomová práce Autorka: Bc. Markéta Dosoudilová Studijní obor: Česká filologie Vedoucí práce: Mgr. Darina Hradilová, Ph.D. Olomouc 2017

SLOVESNÝ VID VE VÝUCE ČEŠTINY PRO CIZINCE NÁVRH · 2017. 12. 14. · • Čeština expres , • Česky, prosím II. • Communicative Czech (Elementary Czech) • Čeština pro

  • View
    4

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of SLOVESNÝ VID VE VÝUCE ČEŠTINY PRO CIZINCE NÁVRH · 2017. 12. 14. · • Čeština expres ,...

APLIKACE METOD KOGNITIVNÍ LINGVISTIKY
THE APPLICATION OF THE METHODS OF COGNITIVE LINGUISTICS
Magisterská diplomová práce
Olomouc 2017
Prohlašuji, e jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatn pod
odborným dohledem vedoucí práce a uvedla jsem veškeré pouité podklady a literaturu.
V Olomouci dne: ……………………… Podpis: …………………………….
Podkování
Tímto bych ráda podkovala Mgr. Darin Hradilové, Ph.D., za odborné vedení
diplomové práce, vstícný pístup a cenné rady a podnty, díky kterým mohla tato práce
vzniknout, a také za dlouhodobé obohacování mých znalostí v oblasti eštiny jako cizího jazyka.
Velké díky patí také doc. PhDr. Boen Bednaíkové, Dr., a PhDr. Jasn Pacovské, CSc.,
za vzbuzení zájmu a motivaci v kognitivn-lingvistickém bádání.
V neposlední ad bych chtla podkovat Mgr. Pavle Poláchové za praktické
pipomínky k obsahu této diplomové práce, Letní škole slovanských studií FF UP za poskytnutí
nkterých materiál pro excerpci a také všem svým blízkým za trplivost a neutuchající
podporu.
4
OBSAH
2 Slovesný vid ..................................................................................................................... 10
2.2 Slovesný vid v didaktice eštiny jako cizího jazyka.................................................. 12
2.2.1 Slovesný vid na úrovních A1 a A2 Spoleného evropského referenního rámce
pro jazyky ........................................................................................................................ 14
3 Analýza prezentace vidu v uebnicích eštiny pro cizince .............................................. 17
3.1 New Czech Step by Step .......................................................................................... 17
3.2 esky krok za krokem 1 ........................................................................................... 21
3.3 eština expres 2, 3 .................................................................................................. 25
3.4 esky, prosím II. ...................................................................................................... 27
3.5 Communicative Czech (Elementary Czech) ............................................................. 30
3.6 eština pro cizince A1 a A2 ..................................................................................... 33
3.7 Mluvme esky: Gramatika ....................................................................................... 37
3.8 Pehled základní eské gramatiky pro zahraniní studenty .................................... 43
3.9 eská ítanka ........................................................................................................... 46
4.2 Klíové pojmy kognitivní lingvistiky ......................................................................... 55
4.2.1 Význam ............................................................................................................ 55
4.2.3 Kategorizace .................................................................................................... 56
4.3 Kognitivní gramatika ............................................................................................... 58
4.3.2 Základní koncepty kognitivní gramatiky.......................................................... 59
4.4 Kognitivní sémantika ............................................................................................... 61
5 Návrh prezentace vidu z hlediska kognitivní lingvistiky .................................................. 65
5.1 Metaforický význam vidu a jeho charakteristika .................................................... 66
5.2 Uití dokonavých a nedokonavých sloves ............................................................... 71
5.3 Formální charakteristika vidu .................................................................................. 73
Závr ............................................................................................................................................ 76
Anotace ....................................................................................................................................... 77
Analyzované uebnice ................................................................................................................. 80
Seznam obrázk .......................................................................................................................... 81
6
ÚVOD
eština pro cizince a zárove i eština jako cizí jazyk v posledních letech zaívají
obrovský rozmach – vysvtlit si to meme ím dál vtším potem zahraniních student, kteí
do eské republiky pijídjí na studijní pobyty, ale také nárstem zájmu cizinc o pobyt
a zamstnání na našem území.1 Na základ toho se samozejm zvyšuje poptávka po výuce
eštiny pro cizince, s ím rostou i poadavky na kvalitu a pínosnost studijních materiál
a uebnic, vyuovací technik, pístup a dalších aspekt.
Studium eského jazyka a obzvlášt nkterých ástí eské gramatiky je pro cizince
obecn velmi nároné – proto asto hledáme cesty, jak zájemcm o náš jazyk uení usnadnit.
Na tomto míst se jako jedna z alternativ nabízí (alespo dle našeho názoru) kognitivní
lingvistika, respektive kognitivní gramatika, která svým charakterem umouje uinit výuku
jazyk pístupnjší a srozumitelnjší. A práv z tchto dvod (a mimo jiné také kvli velkému
zájmu o ob oblasti) jsme se v této diplomové práci rozhodli zamit naši pozornost na
monosti propojení eštiny pro cizince a metod kognitivní lingvistiky, co by mohlo pinést
mnohé výhody jak pro cizince studující eštinu, tak i pro uitele eštiny jako cizího jazyka.
Inspirací a vzorem jsou nám v tomto smru krom klíových dl významných
pedstavitel tohoto pístupu, jako jsou George Lakoff, Ronald Langacker a další,2 pedevším
práce kognitivní lingvistky Laury Jandy, je se krom obecných princip zabývá práv i vyuitím
kognitivní lingvistiky v eštin pro cizince, konkrétn pak pedevším sémantikou jednotlivých
pád a v menší míe také problematikou vidu. Zejména oblasti vidu a souvisejícím jevm se
(z dvodu obtínosti této gramatické kategorie a také její dosavadní neprobádanosti
prizmatem kognitivní lingvistiky) chceme vnovat v této práci, piem klíové zde bude
hledisko funkn sémantické. Mimo jiné se budeme zabývat také obecnými principy,
pedstaviteli a základními pojmy kognitivní lingvistiky a kognitivní gramatiky, které nám jednak
poskytnou lepší orientaci v této problematice a zárove otevou další monosti, kde a jakými
zpsoby by bylo moné tento pístup ve výuce eštiny jako cizího jazyka vyuít.
Ješt ped tím, ne se s metodami kognitivní lingvistiky a monou prezentací gramatiky
za pomoci tohoto pístupu seznámíme, se však z dvodu poteby dostateného teoretického
1 Zatímco nap. v roce 2010 bylo v eské republice 424 tisíc cizinc (189 tisíc – trvalý pobyt; 235 tisíc – dlouhodobý pobyt nad 90 dní), v roce 2016 to ji bylo 493 tisíc (272 tisíc – trvalý pobyt; 221 tisíc – dlouhodobý pobyt nad 90 dní). Viz eský statistický úad. Cizinci: Poet cizinc [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/cizinci/cizinci-pocet-cizincu 2 Z eských jazykovdc jsou to pak nap. Irena Vaková i Jasa Pacovská a z hlediska zamení se na didaktické vyuití kognitivní lingvistiky Svatava Škodová.
7
základu zamíme na slovesný vid v eštin i v eštin jako cizím jazyce obecn, piem zde
budeme vycházet pedevším z prací Františka Kopeného, Miroslava Komárka, Ivana Poldaufa
a také Milana Hrdliky. Na to pak naváe analýza vybraných uebnic, prostednictvím které se
pokusíme poukázat na to, jakým zpsobem jsou studenti se slovesným videm v eštin
seznamováni, v em se jednotlivé uebnice shodují/liší i kde me být výklad problematický
nebo matoucí a v neposlední ad také do jaké míry, pop. zda vbec, se v rámci tohoto uiva
uívá metod korespondujících s principy kognitivní lingvistiky, respektive kognitivní gramatiky.
Na základ východiska v podob této sondy by pak mlo dojít ke zhodnocení
souasného stavu výuky vidu v uebnicích eštiny pro cizince a následné prezentaci tée oblasti
gramatiky s aplikací metod kognitivní lingvistiky, co povaujeme za jádro našeho zkoumání.
Zámrem této diplomové práce je tedy krom analýzy uebnic také pedstavení dosud
mén uplatované kognitivní lingvistiky a gramatiky, ale pedevším poukázání na monosti
vyuití jejich princip ve výuce eštiny pro cizince, co by mohlo inspirovat a vést k dalším
bádáním v tomto oboru. Nemalým, ale dozajista velice pínosným krokem by pak bylo
pípadné vytvoení uebnice eštiny pro cizince zaloené na tomto pístupu, pro kterou
bychom touto prací chtli vytvoit alespo malou ást.
8
1 CÍLE DIPLOMOVÉ PRÁCE A METODOLOGIE
Souhlasíme s Hrdlikou, e „máme-li na zeteli, aby jinojazyní mluví úspšn zvládli
kategorii slovesného vidu, je nutné, aby o nm bylo pojednáno pehledným, komplexním
(pouení musí pokrýt celou škálu bázových pípad) a srozumitelným zpsobem s drazem na
maximální názornost a explicitnost výkladu (…) i s ohledem na náleitou vyuitelnost
prezentovaných lingvodidaktických poznatk a doporuení v komunikaní praxi.“3 Jak se ale
pokusíme prokázat následnou analýzou (kapitola 3), ne vdy tomu tak v uebnicích eštiny pro
cizince je, a proto si za cíl a stejní ást této diplomové práce klademe pedevším pedstavení
koncepce takového systému prezentace vidu, který:
1) studentm eštiny pro cizince poskytne dostaující vhled do základní problematiky
a obecného fungování této kategorie na základ sémantické charakteristiky,
2) seznámí studenty s kontexty a situacemi, kdy se který z len vidové dvojice pouívá,
3) poskytne ucelený pehled signálních slov,4 která se s dokonavými/nedokonavými
slovesy pojí a mohou k pouití správného vidu studenty navést,
4) pehledn pedstaví jednotlivé zpsoby tvoení len vidových dvojic.
Pro tyto úely bude pitom vyuito metod a princip kognitivní lingvistiky, jimi se
budeme zabývat ve 4. kapitole.
Slovesný vid – jak bude patrné zejména z podkapitoly 2.2 – je toti bezesporu ástí
gramatiky, která si s ohledem na poteby cizinc studujících eštinu zaslouí revizi a pípadnou
editaci v didaktice eštiny jako cizího jazyka, emu však musí pedcházet také tolik potebné
dkladnjší zkoumání této gramatické kategorie, a to pímo ve výukových materiálech eštiny
pro cizince.
Prostednictvím jejich analýzy, je byla z výše popsaných dvod zvolena jako
východisko této práce, je toti moné zjistit, jak jednotliví autoi výukových materiál
k prezentaci vidu pistupují, co je v kapitolách zabývajících se videm upednostováno, i co je
naopak ponecháváno v pozadí (zamení se na formální stránku dokonavých/nedokonavých
tvar, i spíše na vysvtlení obecného fungování kategorie vidu, pop. na pehledy význam
jednotlivých prefix atd.), ale také zda a do jaké míry se ve zkoumaných uebnicích objevují
3 HRDLIKA, Milan. Lingvodidaktická prezentace slovesného vidu. In: Gramatika a výuka eštiny jako cizího jazyka: k prezentaci gramatiky eského jazyka v uebnicích eštiny pro cizince. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2009 (s. 109). (Dále citováno jako HRDLIKA, Milan. Lingvodidaktická prezentace slovesného vidu.) 4 Pojmem signální slova rozumíme lexikální prostedky, jejich výskyt oekáváme na základ významu ve spojení buto s dokonavými, nebo naopak nedokonavými slovesy.
9
popsané problémy (viz Hrdlika – podkapitola 2.2) a pípadn co me studentm pochopení
tohoto jevu usnadovat nebo naopak komplikovat.
K excerpci a následnému popisu byly vybrány níe uvedené uebnice,5 je jsou
v souasnosti v praktické výuce uívány nejvíce a zárove se hlásí (i – pokud byly pro analýzu
dleité i pes to, e danou úrove neuvádí – jsou probíraným uivem odpovídající)
k referenním úrovním A1 nebo A2 Spoleného evropského referenního rámce. Zárove byly
voleny výukové materiály urené pro anglicky mluvící studenty i uebnice bez medianího
jazyka, a to vdy a od dílu, v nm je kategorie vidu systematicky probírána:
• New Czech Step by Step
• esky krok za krokem 1
• eština expres 2, 3
• eština pro cizince A1 a A2
Mezi analyzované zdroje jsme zaadili i tyto doplkové materiály pro výuku:
• Mluvme esky: Gramatika
• eská ítanka
Centrem zájmu našeho zkoumání je pitom výklad vidu jako takový – vidová
problematika v otázce imperativu (akoli je souástí uiva na úrovni A2) byla z dvodu rozsahu
a cíl diplomové práce ponechána stranou.
Zárove jsme se analýzu výkladu vidu – s ohledem na orientaci a cíle práce – rozhodli
doplnit také o alespo ástený vhled do (s tématem úzce související a provázané) prezentace
prefix u sloves pohybu v tchto výukových materiálech, díky emu by mlo být patrné, jak se
v této oblasti (na rozdíl od vidu) uebnice ve zpsobu výkladu shodují a e jsou zde zárove
pítomné také prvky charakteristické pro kognitivní lingvistiku (schémata, obrázková
znázornní atd.).
5 Pi analýze byly zkoumány pouze uebnice, gramatické pehledy a pop. gramatické pílohy k uebnicím, nikoli však pracovní sešity i konverzaní píruky. Pozornost pitom byla zamena zejména na výkladovou i pehledovou ást, mén pak na cviení.
10
Vid (aspekt) je morfologicko-lexikální kategorie, která postihuje vztah dje k plynutí
asu – zjednodušen se dá íci, e slovesný vid zachycuje skutenost, zda sloveso vyjaduje dj,
který je nebo me být ukonen, nebo naopak dj, který ukonený být neme, tedy je asov
neohraniený.
Základním videm je, jak uvádí Kopený,7 vid nedokonavý – takové tvary sloves
nevyjadují, zda dj byl dokonen,8 nebo nikoli (dlat, psát). Druhý, tzv. dokonavý vid (který je
píznakový) se pak tvoí pedponou (udlat, napsat) nebo výjimen píponou -nout (sprchovat
se > sprchnout se). „Naopak nedokonavý vid se pitváí k dokonavému slovesu vdy píponami.
Produktivní jsou dnes pípony -vat (vydlat > vydlávat) nebo -ovat (pivázat > pivazovat,
nakoupit > nakupovat). Píponou -va- (nkdy afektivn opakovanou) se konen pitváí
k základnímu, nedokonavému vidu ješt tetí vidová forma, neaktuální násobená: dlat >
dlávat, chválit > chválívat...“9
Vzniká zde tedy vidový protiklad, druhá a tetí podoba slovesa (tetím tvarem je
frekventantivum10), které se od první neliší lexikálním významem, ale slovesným videm – jedná
se o protiklad slovesa nedokonavého a dokonavého (imperfektivního a perfektivního). Tvoí se
takto vidové dvojice, a to dvma výše uvedenými zpsoby: 1) sufixací tam, kde je základem
dokonavé sloveso (dát > dávat), a 2) prefixací v tch pípadech, kdy je základem nedokonavé
sloveso (vait > uvait).11
V souvislosti s tím je pochopiteln teba zmínit otázku existence tzv. prost vidových
prefix, které nemají vliv na pojmový význam, ale pouze mní nedokonavé sloveso na
dokonavé (dle Poldaufa nap. u sloves zhrozit se, pochopit i také promluvit, dle Kopeného
6 erpáme pedevším z teorií Františka Kopeného, Miroslava Komárka a Ivana Poldaufa. 7 KOPENÝ, František. Slovesný vid v eštin. Praha: Nakladatelství SAV, 1962. 8 Jak je ovšem asto doplováno, jedná se spíše o subjektivní, neli absolutní dokonení (poslechnout si nemusí znamenat zcela vyslechnout apod.). Nejde tedy ani tak o asovou ukonenost, ale o dosaení cíle daného dje, v nm ji nebylo teba pokraovat. 9 KOPENÝ, František. Slovesný vid v eštin. Praha: Nakladatelství SAV, 1962 (s. 5). 10 Tzv. druhý vidový protiklad. 11 V tchto pípadech u se však netvoí další nedokonavý protiklad, nap. *uvaovat. Pozn.: Co se týká zpsob tvoení, Nový encyklopedický slovník eštiny uvádí jako tetí monost „zídka supletivnost koene a supletivnost sufix.“ Nový encyklopedický slovník eštiny. Vid (aspekt) [online]. ©Masarykova univerzita, Brno, 2012–2017 [cit. 2017-04-18]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/VID
11
pak uvidt i uslyšet).12 Jak je ovšem známo a jak zjistíme také v této práci, takových prefix je
jen omezené mnoství a tato funkce platí navíc pouze u nkterých sloves, nikoli všeobecn.
Krom prost vidových prefix však Poldauf vylenil ješt prefixy subsumpní (adící),13 které
mají dle jeho názoru jasnou sémantickou funkci a jedná se o produktivní skupinu (jako píklad
uvádí slovesa provrtat, zadusit, oddlit). Naopak pedpony prost vidové definuje jako
neproduktivní skupinu takových prefix, které jsou nesluitelné s významem slovesa a které
tvoí synchronn nemotivované historismy. Dominantním druhem vidotvorné prefixace jsou
pitom dle nj práv pedpony subsumpní.
O kategorii lexikáln-gramatickou (i gramaticko-lexikální) se tedy jedná proto, e má
tento gramatický jev vliv na lexikální význam slovesa – uruje jej práv sémanticky, tedy bu
jako dj uzavený, v jeho výsledku, nebo naopak jako probíhající proces, který je neohraniený,
neuzavený. Urující je zde pitom i hodnotící postoj mluvího, piem dokonavost meme
chápat jako „projev aktivního postoje k dji i stavu a nedokonavost jako dsledek neaktivního
postoje k dji nebo stavu vyjádenému slovesem. Z toho vyplývá, e dokonavý vid je
charakterizován terminativností, smrovostí, tj. zamením dje k uritému bodu uzavírajícímu
jeho prbh na zaátku nebo na konci, uzaveným pojetím slovesného obsahu. Nedokonavý vid
tuto djovou smrovost a uzavenost neoznauje, vyjaduje prbh dje bez asové
perspektivy.“14
Na tomto míst se v rámci prezentace vidové problematiky nabízí také vyuití
formálních rozdíl mezi dokonavými a nedokonavými slovesy, které shrnuje text z Nového
encyklopedického slovníku eštiny: „V kadé analýze vidu se vychází (a u
explicitn n. implicitn) z jazykových dat, která ukazují rozdíly mezi dok. slovesy
a nedok. slovesy: (i) jen infinitivy nedok. sloves se kombinují s futurálním auxiliárem bud- (budu
psát × budu *napsat) a s fázovými slovesy (zanu psát × zanu*napsat); (ii) nedok. slovesa se
kombinují s asovými adverbiáliemi na otázku „jak dlouho?“, dok. slovesa s asovými
adverbiáliemi na otázku „za jak dlouho?“ (psal dopis hodinu / *za hodinu × napsal dopis
*hodinu / za hodinu); (iii) nedok. slovesa tvoí -ící-deriváty (píšící dopis × *napíšící dopis).
Existují ovšem slovesa, která testem (i) procházejí jako dok. (budu/zanu *posedt), ale text
(ii) je adí mezi slovesa nedok. (posedt hodinu / *za hodinu); viz dále. Zatímco vlastnosti (i)
(iii) platí pro všechna slovesa, byla pozorována ada dalších formálních vlastností, jimi se liší ne
12 KOMÁREK, Miroslav. Prefixace a slovesný vid. In: Slovo a slovesnost, 1984, roník 45 (s. 257–267). Pozn.: Dle našeho názoru je však vidt sémanticky nco jiného ne uvidt – gramatická charakteristika zde formuje význam slovesa a monosti jeho kontextového zapojení. 13 POLDAUF, Ivan. Mechanismus slovesných vid v nové eštin. F 1, 1942 (s. 19). 14 PRÍKOVÁ, Ivana. Didaktické problémy eštiny jako cizího jazyka (Zamení na temporálnost). Magisterská diplomová práce. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, 2007 (s. 17).
12
všechna, ale velké mnoství dok. a nedok. sloves. Nap. tranzitivní dok. slovesa vyadují, aby
jejich pedmt byl vyjáden, kdeto nedok. slovesa asto dovolují nevyjádení akuzativního
pedmtu: Petr psal (dopis) × Petr napsal *(dopis).“15 S tímto však rodilí mluví eštiny v rámci
bného výkladu seznamováni nebývají, protoe výše uvedené „intuitivn“ (tedy na základ
jazykového citu) vdí. Jako ádoucí a pínosné se nám ovšem doplnní výkladu o tuto
charakteristiku jeví práv ve výuce eštiny pro cizince.
Další charakteristika je pak postavena na spjatosti vidu s kategorií asu: dokonavá
slovesa (na rozdíl od nedokonavých) nevyjadují aktuální pítomnost.
K nedokonavým slovesm patí – pro tuto práci takté dleitá – skupina pár sloves
pohybu, je podléhají protikladu determinovanosti16 a indeterminovanosti (jít – chodit, jet –
jezdit, bet – bhat, lett – létat, nést – nosit atd.).
Za dleitý a úelný povaujeme pro naši práci výklad uvedený výše. Další výzkumné
podnty pak vyplynou z dílích (a nemén významných) jev této kategorie, jako je existence
imperfektiv/perfektiv tantum i obouvidových sloves a vidových trojic, propojenost vidu se
zpsobem slovesného dje apod. Pro nás však bude podstatnjší práv obecný pohled na tuto
kategorii v rámci didaktiky eštiny jako cizího jazyka, ke kterému bude jako dostaující základ
slouit výše popsané, a poté konkrétní otázky výkladu vidu v uebnicích i v navrhované
prezentaci kognitivn-lingvistické.
2.2 Slovesný vid v didaktice eštiny jako cizího jazyka
Výklad slovesného vidu v didaktice eštiny jako cizího jazyka u z principu usiluje
o jednoduchost – Poldauf a Šprunk jej pro poteby cizinc vysvtlují takto: „Slovesa oznaují
dj probíhající v ase. Tento dj je zpravidla mono vyjádit dvma slovesy (slovesná dvojice),
napíklad psát – napsat, dát – dávat. Ob slovesa mají stejný význam, oznaují tentý dj, ale
liší se tzv. videm. To znamená, e rzným zpsobem podávají prbh dje. (…) Sloveso
nedokonavé dj filmuje, sloveso dokonavé dj fotografuje.“17 Je toti teba si uvdomit a pi
výuce neopomínat, e neslovanští zájemci o studium eštiny kategorii vidu vbec neznají,
a tudí je nutné zaít pedevším vysvtlením podstaty tohoto specifického, a pro cizince u tak
velmi sloitého jevu. I v naší práci tedy budeme klást draz na to, aby se výklad dostaten
vnoval samotnému principu fungování této kategorie.
15 Nový encyklopedický slovník eštiny. Vid (aspekt) [online]. ©Masarykova univerzita, Brno, 2012–2017 [cit. 2017- 04-18]. Dostupné z: https://www.czechency.org/slovnik/VID 16 Tj. zamenost dje k uritému cíli, i, jak uvidíme v nkterých pojetích dále v této práci, také otázka smrovosti. 17 POLDAUF, Ivan – ŠPRUNK, Karel. eština jazyk cizí. Praha, 1968 (s. 212–213).
13
Jak k metodice výuky vidu poznamenává Holá,18 cizinci se zpravidla uí nejprve
pítomný as sloves nedokonavých a a pozdji se seznamují s videm dokonavým, piem se
tak asto dje ve spojitosti s výukou budoucího asu. Na základ toho pak slovanský vid (a to
zejména u tch student, je se s ním setkávají poprvé) bývá pokládán za jev primárn svázaný
s budoucím asem – dle Holé se tak „metodika výuky nechala svést nejnápadnjším, avšak pro
pochopení podstaty vidu nikoliv nejdleitjším znakem dokonavého slovesa, toti gramatickou
odlišností jeho budoucího asu. Kategorie vidu by však mla být pedstavována pedevším ze
svého sémantického aspektu a jako ucelený jev – nejen s drazem na gramatické zmny, by by
byly sebenápadnjší.“19
Fakt, e dokonavá slovesa nevyjadují pítomnost, ale pouze minulost a budoucnost,
zatímco nedokonavá slovesa vyjadují všechny ti asy, pitom pochopiteln nelze pi výkladu
opomenout; Holá však i kvli výše uvedenému navrhuje, aby ji pi výuce pítomného asu byly
studentm pedstavovány práv i tvary dokonavé. Je toti toho názoru, e by mli cizinci eské
sloveso poznávat komplexn, v jeho „dvojjedinosti“.20
Krom výše uvedeného a také skutenosti, e je kategorie vidu cizinci obecn
povaována za jednu z nejtších21 (a to jak u tch, kteí kategorii vidu ve svém rodném jazyce
nemají a tudí jeho funkci vbec neznají, tak i u Slovan, kteí vidu rozumí na základ znalosti
jeho fungování v mateském jazyce, nicmén jim iní problémy nap. významy a pouívání
jednotlivých prefix i sufix), se však v souvislosti s tímto uivem objevují i jiné problémy. Jak
tvrdí Hrdlika, „zhodnotíme-li lingvodidaktickou prezentaci aspektu v uebnicích eštiny pro
cizince, meme konstatovat, e její úrove není vtšinou uspokojivá. Jde toti zpravidla
o pouení dosti obecné a simplifikované (v nkterých pípadech dokonce nevhodné, zavádjící
i chybné), bez náleité specifikace frekventovaných pípad uití imperfektivních
a perfektivních sloves. Znané nedostatky nalézáme i ve výkladu vidových dvojic.“22 Konkrétn
pak krom nevhodného a zavádjícího zjednodušování (nap. dokonavá slovesa = nenásobený
dj, ukonený x nedokonavá slovesa = násobený dj, opakovaný) zmiuje i neúplné, nesprávné
i zavádjící zpracování (pohybová slovesa jsou nedokonavá), nesprávné píklady
a neadekvátní jinojazyné ekvivalenty, nepihlíení k výchozímu jazyku jinojazyného mluvího,
18 HOLÁ, Lída. K metodice výuky vidu [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: http://www.czechstepbystep.cz/clanky/k_metodice_vyuky_vidu.html 19 Tamté. 20 Jako imperfektivní/perfektivní. 21 Jak dokazuje mimo jiné také výzkumná sonda, která je souástí disertaní práce Michaly Kutlákové eština jako cizí jazyk. Modifikovaný lingvistický popis vybraných gramatických kategorií eštiny. 22 HRDLIKA, Milan. Lingvodidaktická prezentace slovesného vidu (s. 109).
14
v kmeni, supletivní dvojice), nepibliování význam slovesných prefix a další.
2.2.1 Slovesný vid na úrovních A1 a A2 Spoleného evropského referenního rámce
pro jazyky
V souvislosti se zamením pozornosti na tento jev je poteba definovat si, jaké
znalosti se od student eštiny pro cizince na konkrétních úrovních oekávají. Pro úely naší
práce, v ní nás zajímá pedevším poátení fáze výuky zkoumané ásti gramatiky (nikoli výklad
na pokroilejších úrovních, kdy se tato problematika spíše opakuje i dopluje o sloitjší jevy),
jsme se rozhodli zabývat se úrovnmi A1 a A2 Spoleného evropského referenního rámce pro
jazyky,23 jen popisuje poadavky na jednotný systém výuky cizích jazyk.
Dané úrovn jazykové zpsobilosti popisují publikace eština jako cizí jazyk, Úrove A1
a eština jako cizí jazyk, Úrove A2, které jsou „eskou variantou stejn koncipovaných
materiál pro národní evropské jazyky. Podobn jako ostatní materiály tohoto typu vznikla
i tato píruka ze zadání Rady Evropy. (…) Sylabus však není koncipován jako uební program i
jako uebnice. Jeho smyslem (…) je zmapování eštiny z funkního a sémantického hlediska“24
vdy pro danou úrove, a to tak, „aby zpracování mohlo být dále vyuíváno jako metodická
báze a standard nejen k sestavování výukových program v rámci jazykových kurs eštiny pro
cizince, ale té k tvorb uebních materiál i dalších pomcek a v neposlední ad jako
referenní rámec pro poteby zavedení standardního systému zkoušek.“25 Práv zmínné
popisy mohou slouit k orientaci v tom, co se po studentech na dané úrovni v rámci kategorie
vidu poaduje, a zárove i jaký zpsob prezentace je v této oblasti gramatiky autory publikací
navrhován.
Úrove A1:26
V popisech pro tuto úrove se setkáváme s ji díve naznaenou skuteností, a to e
studentm jsou v této fázi výuky pedstavovány zejména tvary sloves imperfektivních. Jeliko
se ale perfektivním tvarm ani pi jednoduché komunikaci nelze zcela vyhnout (studentm
jsou pedstavovány jako „souást fráze, nap. dám si, zaplatím, promite…,“ a „jejich vidová
23 „Spolený evropský referenní rámec poskytuje obecný základ pro vypracovávání jazykových sylab, smrnic pro vývoj kurikulí, zkoušek, uebnic atd. v celé Evrop.“ Spolený evropský referenní rámec pro jazyky: jak se uíme jazykm, jak je vyuujeme a jak v jazycích hodnotíme. 2. eské vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006 (s. 1). 24 ADSKÁ, Milada a kol. eština jako cizí jazyk. Úrove A2. Praha, MŠMT, 2005 (s. 2). 25 Tamté. 26 HÁDKOVÁ, Marie – LÍNEK, Josef – VLASÁKOVÁ, Kateina. eština jako cizí jazyk. Úrove A1. Praha, MŠMT, 2005 (s. 255–256).
15
odlišnost od ostatních sloves se na teoretické rovin netematizuje“27), menšinu tchto sloves
autoi doporuují „prezentovat jako zvláštní tídu sloves, kterou charakterizují následující rysy:
a) Vpf nevyjadují prbh dje/stavu, ale jeho výsledek i uzavenost.
b) Vpf nemají tvary opisného futura. Jejich prézentní tvary odkazují k budoucnosti.“
Dále je pak doporuováno také „spojovat konkrétní Vpf s konkrétními situacemi, aby si
je student mohl zafixovat jako typ reakce.“
Krom toho se studenti na úrovni A1 „seznámí i s nkolika iterativními slovesy (jezdit,
chodit),“ piem „bude pouze teba upozornit na jejich význam (opakovaná i pravidelná
innost).“
Co se týká tvar paradigmat jednotlivých gramatických as, studentm je zde uveden
prézens, u nj „je nutné vyloit, e „menšinová“ perfektivní slovesa mají v prézentu význam
futurální,“ dále préteritum, je tvoí slovesa obou vid, a opisné futurum, které dokonavá
slovesa netvoí.
Úrove A2:28
Na úrovni A2 se ji krom výše uvedeného – tedy základního popisu a rozdlení na
dokonavá a nedokonavá slovesa – studenti setkávají se základními slovotvornými principy
tvorby vidových protjšk pomocí prefixace a sufixace a také s informací, e „nkterá slovesa
jsou obouvidová, nap. vnovat. Nkterá slovesa jsou pouze nedokonavá. Nap. být, mít, stát,
sedt, leet, viset, bydlet, chybt, znamenat, doufat, modální slovesa chtít, muset, mít (nco
udlat), moct, smt (...), základní slovesa pohybu jít – chodit, jet – jezdit, nést – nosit, vézt –
vozit, vést – vodit, bet – bhat, lett – létat (…) aj.,“ piem „vzhledem k tomu, e všechna
tato slovesa jsou pro základní jazykovou komunikaci mimoádn dleitá, vnuje se jim na
úrovni A 2 pomrn znaná pozornost. V mnohem menší míe se vyskytují slovesa pouze
dokonavá. Navíc málokdy patí do základní slovní zásoby, a tak se s nimi úastník kursu na
úrovni A 2 setká jen málokdy. Nap. vyspat se, dovést (nco udlat), unést (tké zavazadlo),
najíst se, napít se aj.“ Pedstavena jsou té párová slovesa, jejich koeny se liší (vzít – brát).
Doplnno je zde i to, e „kategorie slovesného vidu je úzce spjata s kategoriemi
slovesného zpsobu (…) a asu (…). Nap. u slovesných tvar (dokonavých i nedokonavých)
v imperativu se v záporu zpravidla pouívá jen tvar sloves nedokonavých (...). Pokud jde
o kategorii slovesného asu, lze dj probíhající v okamiku promluvy vyjádit jen slovesem
27 KOÁNOVÁ, Ilona. Vyjadování pechodu mezi dvma stavy v eštin s ohledem na výuku cizinc. In: Studie z aplikované lingvistiky, 1, 2014 (s. 84). 28 ADSKÁ, Milada a kol. eština jako cizí jazyk. Úrove A2. Praha, MŠMT, 2005 (s. 182–183).
16
nemohou.“ Prezentována jsou také další determinovaná slovesa vetn prefix, kde je teba
upozornit na to, e prefigovaná a prostá varianta netvoí vidovou dvojici.
Na základ toho by mli studenti po zvládnutí úrovn A2 ovládat minulý as perfektiv
a imperfektiv, pítomný a budoucí as imperfektiv a pouití tvar prézentu perfektiv ve funkci
budoucího asu.
Poadované znalosti na obou námi zkoumaných úrovních pehledn shrnuje tabulka
níe (modrá barva textu odkazuje k úrovni A1 a ervená barva k úrovni A2):
Obrázek 1: Referenní popis eštiny pro úely zkoušky z eského jazyka pro trvalý pobyt v R – úrovn A1, A2 (s. 188)
17
3.1 New Czech Step by Step
New Czech Step by Step je „praktická a komunikativní uebnice souasné eštiny na
bázi anglitiny“29 a jde o kompletn pepracovanou verzi Czech Step by Step z roku 2000 pro
zaáteníky a stedn pokroilé (co tedy pokrývá námi zkoumané úrovn A1–A2). Autorkou
je Lída Holá, na základ eho se pi hodnocení dalších výukových materiál (jako je uebnice
esky krok za krokem 1, která z New Czech Step by Step vychází, a dále eština expres 2 a 3,
z dvodu spoluautorství Lídy Holé) budeme zamovat pedevším na rozdíly oproti výkladu
uitému zde. S kategorií vidu se v New Czech Step by Step studenti setkávají ve 12. lekci,
s významy prefix ve 13. lekci a vše je pehledn shrnuto také v gramatické píloze.
Obrázek 2: New Czech Step by Step, 2012 (s. 124)
29 New Czech Step by Step, 2012 (s. 4).
18
Výklad o slovesném vidu (obrázek 2) zaíná úvodním textem, na kterém je
manifestována práv rozdílnost mezi dokonavými a nedokonavými slovesy (dokonenými
a nedokonenými dji). Protoe se jedná o uebnici uívající zprostedkující jazyk – anglitinu –
a jeliko je pouit (stejn jako v eské verzi textu) minulý as, draz není v anglických
pekladech kladen ani tak na prbhovost dj, které jsou v eštin vyjádeny nedokonavými
tvary (myli okna, ale they washed the windows namísto they were washing the windows), jako
spíše na ukonenost u tvar dokonavých (when they finished washing the windows).
Dále uebnice uvádí, e dosud byly v probíraném uivu uívány pedevším nedokonavé
tvary, piem vtšina sloves má také tvary dokonavé – ovšem s výjimkou modálních
a stavových sloves.
Za velmi dleité na tomto míst povaujeme to, e tato uebnice pojednává o vidu
také jako o prostedku vyjádení úhlu pohledu mluvího na danou innost i dj. Je vhodné
s tímto studenty explicitn seznámit.
Jako charakteristické rysy nedokonavých sloves jsou zde pedstaveny neohranienost
a/nebo opakovanost daného dje, u dokonavých sloves pak naopak ohranienost. Za – dle
našeho názoru – velmi pínosného doplnní obrázky jsou pak imperfektiva definována jako
tvary zachycující aktivitu jako proces, který „filmují“, naopak perfektiva zachycují výsledek této
aktivity – „fotografují jej“.30
Obrázek 3: New Czech Step by Step, 2012 (s. 125)
Jak je patrné z obrázku 3, k procviení pak uebnice opt vyuívá obrázky, které
studentm napomáhají správn porozumt rozdílm mezi pouitím dokonavých
a nedokonavých tvar sloves (tedy opozici prbh versus výsledek).
Obrázek 4: New Czech Step by Step, 2012 (s. 128)
30 Viz výklad Poldaufa a Šprunka (podkapitola 2.2, s. 12).
19
Na obrázku 4 následuje výklad zamený na neexistenci tvaru dokonavého slovesa pro
vyjádení pítomného asu – pouka je zde pitom doplnna o informaci, e ty tvary, které tak
vypadají, vyjadují budoucnost.
Obrázek 5: New Czech Step by Step, 2012 (s. 137)
Zamíme-li se na prezentaci prefix u sloves pohybu, k té jsou zde uity obrázky
vetn popisu jednotlivých význam, pokud jich má daný prefix více ne jeden. Povaovali
bychom ovšem za pínosnjší, kdyby u kadého z nich bylo uvedeno práv i konkrétní sloveso
s tímto prefixem (nap. jako ve cvieních dále v uebnici), a to zejména u tch pípad, kdy je
význam více.
Obrázek 6: New Czech Step by Step, 2012 (s. 233)
Co se pak týká tvoení vidu, tomu se uebnice vnuje zvláš na stran 233, kde
pehledn informuje o tech monostech tvorby druhého lenu vidové dvojice (piem je
zmiována poteba uit se slovesa nazpam práv i s jejich vidovými protjšky). I tak jsou ale
studenti seznámeni s principy jejich tvorby, co jsou prefixace, sufixace a dále pak nepravidelné
páry s formáln odlišnými tvary.
Na tomto míst je zárove krom rozdílu mezi prefixací bez zmny a se zmnou
významu slovesa pehledn vysvtleno také to, e dokonavá slovesa vytvoená pidáním
prefixu mnícího význam dále tvoí sekundární nedokonavá slovesa. Stejn tak u sufixace je
zde uvedeno, e k takto vytvoeným slovesm mohou být pidány také prefixy, piem dojde
ke zmn významu, ale vid zstane totoný. Dle našeho názoru jsou to na této úrovni
informace pesahující rámec poadovaných znalostí.
21
Za dleitý a vhodn zmínný povaujeme fakt, e nkteré dokonavé tvary se na rozdíl
od svých vidových protjšk stávají zvratnými. Perfektivy a imperfektivy tantum se uebnice
nezabývá.
Obrázek 7: New Czech Step by Step, 2012 (píloha)
Shrnutí: K rekapitulaci nám u uebnice New Czech Step by Step me poslouit práv
gramatická píloha, která pehledn shrnuje jak princip fungování vidu, tak i konkrétní formy
vidových dvojic a základní významy prefix, jich si z kognitivního hlediska velmi ceníme.
Obecn ovšem uebnice danou problematiku pojímá relativn hluboce (viz výše popsané
skutenosti, které se – jak zjistíme dále – v jiných výukových materiálech zpravidla neobjevují),
zárove ale pehledn a srozumiteln, a to vyváen z hlediska pomru sémantiky vidu,
formální stránky tvar vidových dvojic a význam prefix. Více pozornosti by mohlo být
vnováno jednotlivým typm uití dokonavých a nedokonavých sloves.
3.2 esky krok za krokem 1
Jak sama autorka uvádí na webových stránkách www.czechstepbystep.cz, „uebnice
esky krok za krokem 1 je urena pro výuku na úrovních A1 a A2. Pod novým názvem v ní
najdeme pepracované, rozšíené a podstatn obsahov i graficky inovované vydání
nejprodávanjší uebnice eštiny jako cizího jazyka New Czech Step by Step.“31 Tato uebnice,
je jsme si pro naši analýzu zvolili v esko-anglické variant, vyšla v roce 2016 a s videm
a prefixy se v ní setkáváme v lekcích 11 a 12.
31 esky krok za krokem 1 [online]. [cit. 2017-09-30]. Dostupné z: http://www.czechstepbystep.cz/publikace/publikace_cesky_krok_za_krokem_1a.html
Obrázek 8: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 5)
Hned v úvodu uebnice, v tzv. FAQ32, jsou studenti seznámeni s dvodem existence
dvou eských ekvivalent pro jedno anglické sloveso – tedy e vid pokrývá potebu vyjádení
akce jako procesu (pirovnání k natáení na kameru) s charakteristickými rysy jako jsou
neohranienost, nedokonenost i opakovanost akce, nebo jako výsledku dané akce i akce
v uritém okamiku (pirovnání k focení).33 Nechybí ani struná informace o tom, jaké asy
jednotlivé vidy vyjadují.
Obrázek 9: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 90)
Jak je patrné z obrázku 9, dále je výklad zamen na rozdíl mezi krátkými a dlouhými
slovesy pohybu, jejich uití a signální výrazy, se kterými v textu/promluv bývají tato slovesa
pouívána. Kontrast mezi opakovaností (nedeterminovaná slovesa pohybu) a akcí/djem
v uritém okamiku (determinovaná slovesa pohybu) je origináln a srozumiteln ukázán na
obrázcích ve cviení 8. Na obrázku 10 níe pak následuje doplnní verb pohybu o prefixy pi-
a od-.
32 Frequently asked questions = asto pokládané dotazy. 33 Základní pouka je totoná, jako v New Czech Step by Step, nicmén je zde rozšíená a doplnná.
23
Obrázek 10: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 92)
Obrázek 11: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 93)
Jak je zejmé z obrázku 11, dále jsou zde oproti New Czech Step by Step lehce
pozmnným grafickým zpsobem pedstaveny také další prefixy a jejich významy.
Obrázek 12: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 100)
Obrázek 12 zachycuje prezentaci základní vidové problematiky a rozdíl mezi
dokonavými a nedokonavými slovesy, je je peván shodná s výkladem na obrázku 8. Je však
znan rozšíena a doplnna je zde (na rozdíl od výkladu v New Czech Step by Step) i informace
24
o tom, e u perfektivních tvar se zpravidla jedná o zachycení akce/dje na jejím zaátku i
konci. Znovu je zde pouita metafora kamery pro nedokonavá slovesa a fotoaparátu pro
dokonavá. Opt nechybí ani umístní jednotlivých tvar do „tabulky“, která studentm
ukazuje, e perfektiva není moné pouít pro vyjádení pítomného asu, ale pouze
k referování o akci, kterou jsme ji vykonali / je dokonená, i kterou v budoucnosti plánujeme
dokonit.
Jak jsme ji zmiovali u New Czech Step by Step, studenti jsou také touto uebnicí
nabádáni k uení se vidových dvojic nazpam – zde je navíc doporuováno, aby tak studenti
uinili vdy v poadí nedokonavé/dokonavé sloveso, a to pro lepší zapamatování si, který tvar
je který. Stejn tak jsou na tomto míst jako výjimky uvedena imperfektiva tantum, tentokrát
je jako upozornní doplnna také informace, e všechna krátká a dlouhá slovesa pohybu jsou
nedokonavá, co studentm me pomoci lépe si tyto souvislosti uvdomit.
Obrázek 13: esky krok za krokem 1, 2016 (s. 103)
Dále pak následuje shrnutí tvar budoucího asu, je jsou rozdleny do ty typ:
budoucí as slovesa být, budoucí as nedokonavých sloves (být + infinitiv), budoucí as
krátkých sloves pohybu a budoucí as dokonavých sloves.
Shrnutí: Uebnice esky krok za krokem 1 staví výklad kategorie vidu a slovesných
prefix na výkladu z New Czech Step by Step, který je však – jak je patrné z výše uvedeného –
lehce pozmnn (také v otázce poadí uiva týkajícího se vidu) a v nkterých ástech doplnn.
Dostaten se vnuje jak form, tak významu této kategorie a studentm poskytuje všechny
potebné informace. Z kognitivn-lingvisticky orientovaného pohledu je zde pínosné
pedevším uití metafory fotografování x filmování, dále zpracování prezentace prefix
a v neposlední ad míra pozornosti vnovaná kontextu uití perfektivních/imperfektivních
tvar.
25
3.3 eština expres 2, 3
Jedná se o uebnice vytvoené Lídou Holou a Pavlou Boilovou. Tento výukový materiál
psaný v eském jazyce (Píloha ke všem dílm je pak dostupná v anglitin, nmin i ruštin)
pokrývá v pípad druhého dílu druhou polovinu úrovn A1 (viz podtitul knihy úrove A1/2)
a s výkladem kategorie vidu se zde studenti zatím nesetkávají. Uebnici však mezi analyzované
zahrnujeme z toho dvodu, e cizince na této úrovni – akoli bez výkladu – seznamuje
s budoucím asem (a tedy tvary budoucího asu imperfektiv, perfektiv i sloves pohybu)
a s tzv. krátkými a dlouhými slovesy pohybu, co k vidové problematice patí a je tedy oblastí
našeho zájmu. Na eštinu expres 2 pak navazuje tetí díl, který ji pokrývá první polovinu
úrovn A2 (úrove A2/1) podle Spoleného evropského referenního rámce. S videm se zde
setkáváme v 6. ze 7 lekcí.
Obrázek 14: eština expres 2, 2011 (s. 23)
V sekci Jazyk pod lupou na obrázku 14 jsou dlouhá a krátká slovesa pohybu (respektive
jejich pouití) vysvtlována na základ opozice opakovaná aktivita versus konkrétní as. Pro
ulehení je studentm souasn poskytnut struný výet signálních slov, která se pojí jednak
s opakovanými aktivitami, jednak s konkrétním asem.
Obrázek 15: eština expres 2, 2011 (s. 24)
Dále se pak uebnice vnuje prefixm u krátkých sloves pohybu, piem zatím pracuje
pouze s pi- a od-. Ty vysvtluje pomocí obrázk a zárove uvádí, e slovesa s prefixy pi- a od-
jsou perfektivní, co by mlo být doplnno slovem krátká (protoe u dlouhých toto neplatí)
a za zváení by dle našeho názoru stálo i zanesení do tabulky a uvedení do kontrastu vi
imperfektivním tvarm, ze kterých jsou tvoena. Zde by pak pouka o tom, e jsou tato slovesa
s prefixy pi- a od- perfektivní, byla na míst a spíše by studentm mohla být nápomocna.
26
Obrázek 16: eština expres 3, 2014 (s. 47)
Pesuneme-li se k eštin expres 3 a výkladu vidové problematiky, imperfektiva jsou
zde definována jako formy vyjadující nelimitovaný nebo opakovaný proces a perfektiva jako
formy vyjadující výsledek dje (tedy rezultát) nebo dj v uritém okamiku. Vidovost je zde
tedy zachycena na základ asto uívané opozice proces versus výsledek, piem je však
doplnna také ona funkce dokonavých tvar pro popis dje v uritém okamiku, s ím se
v uebnicích z formulaního hlediska bn nesetkáváme. Opt ani zde pak nechybí informace
o tom, e nkterá slovesa mají pouze imperfektivní formy, a ta, u kterých tomu tak je, jsou
uvedena namátkou.
Pochopení základního rozdílu mezi jednotlivými leny vidových dvojic (tj. význam
postihující dj jako proces nebo jako jeho rezultát) pak mají studenti prokázat doplnním tvar
sloves k obrázkm názorn vyjadujícím rozdíl mezi prbhem a dokonením, co
z kognitivního hlediska povaujeme za pínosné.
Obrázek 17: eština expres 3, 2014 (s. 48)
27
Dále je pak ve stejné lekci výklad doplnn o souvislost kategorie vidu s asem, piem
„perfektivní slovesa mají jenom budoucí a minulý as. Jejich formy, které vypadají jako
prézentní, vyjadují budoucnost.“34 S touto formulací (podobnost forem futura perfektivních
sloves s prézentní formou) se v námi analyzovaných materiálech nesetkáváme poprvé –
studentm me uvdomní si tohoto faktu pomoci, avšak dle našeho názoru by tato
informace (s adekvátním grafickým znázornním – nap. s peškrtnutým tvarem a pípadn
šipkou) za úelem splnní tohoto cíle mohla být práv souástí tabulky na obrázku 17.
Obrázek 18: eština expres 3, 2014 (s. 52)
Shrnutí: Výklad ke slovesm pohybu v eštin expres 2 povaujeme za srozumitelný
a dostaující, akoli nap. prefixy u dlouhých sloves pohybu zde zatím probírány nejsou. Za
velice pínosnou zde povaujeme prezentaci signálních slov (obrázek 14), co me studentm
dále usnadnit cestu k pochopení a správnému uívání tvar vidových dvojic. Co se pak týká
samotného vidu, eština expres 3 klade draz na dv základní charakteristiky, a to na opozici
proces versus rezultát a poté na neexistenci tvar pítomného asu u perfektivních sloves.
Vysvtlení je dle našeho názoru i pes relativní strunost takté srozumitelné. Co se týká
problematiky prefix i sufix, ta je na tomto míst ponechávána stranou (studentm jsou
nabídnuty vdy oba tvary vidové dvojice bez vysvtlení principu jejich tvorby).
3.4 esky, prosím II.
V uebnici autorky Jitky Cvejnové se s kategorií vidu setkáváme ve druhém díle, který
se „svým obsahem ásten opírá o eskou verzi referenního popisu eštiny eština jako cizí
jazyk, Úrove A2 podle SERR.“35 Tento výukový materiál pitom neuívá zprostedkující jazyk
a jak vyplývá z výše uvedeného i celé pedmluvy, obsahov spluje poadavky na výuku
k získání evropského certifikátu úrovn A2. Vid v této uebnici nalezneme napí lekcemi
a poté souhrnn v pehledu gramatiky, jeho pouití se pro úely naší práce jevilo jako
vhodnjší. Ješt ne se ale na pehledovou ást zamíme blíe, uvedeme ást výkladu
(obrázek 19) ilustrující vysvtlení vidu na základ dokonenosti dje:
34 eština expres 3, 2014 (s. 48). Pozn.: Zde se nabízí srovnání s tvrzením z referenního popisu eštiny (viz s. 15 této práce), e „perfektivní slovesa mají v prézentu význam futurální,“ respektive e jejich „prézentní tvary odkazují k budoucnosti.“ 35 esky, prosím II., 2012 (s. 7).
28
Obrázek 19: esky, prosím II., 2012 (s. 49)
Obrázek 20: esky, prosím II., 2012 (s. 289)
Obrázek 21: esky, prosím II., 2012 (s. 290)
Jak je zejmé z obrázku 20, také v této uebnici je fungování vidu hned na úvod výkladu
vysvtleno ve spojitosti s kategorií asu a neexistencí prézentu perfektiv, a to za pomoci
píklad. Na tomto míst je zárove uvedeno, e akní verba mají formu perfektivní
i imperfektivní, stavová pak podle Cvejnové mají pouze jednu formu „ekvivalentní“ –
imperfektivní.
29
Co se pak týká výkladu jednotlivých kombinací as a vid, nejdíve je (stejn jako na
obrázku 22) v této uebnici popsán význam (nap. zde u imperfektivního prézentu obvyklá akce
a aktuální akce) a poté formy, a to vdy pro dané kombinace (tj. imperfektivní a perfektivní
préteritum, imperfektivní prézens, imperfektivní a perfektivní futurum) pehledn zvláš,
piem jsou uvádny také výjimky. Toto rozdlení shledáváme pínosným.
Obrázek 23: esky, prosím II., 2012 (s. 291)
Za zajímavé povaujeme u prezentace významu perfektivního préterita (obrázek 23)
uití paralely k filmu/filmování: viz nahlíení problematiky vidu jako opozice fotografie versus
film dle Poldaufa a Šprunka – zde ovšem naopak, protoe je kladen draz na sekvenci nkolika
akcí, které by v tomto pojetí byly jednotlivými fotografiemi, ovšem kvli tomu, e je jich více,
jsou pirovnány práv k filmu.
Obrázek 24: esky, prosím II., 2012 (s. 295)
Prefixy jsou pak – jak je na n odkazováno v pehledu gramatiky na obrázku 24 –
probírány ve 4. lekci, ovšem bez uvedení významu u jednotlivých prefix samostatn a bez
rozdlení do skupin s vtším mnostvím píklad. Za zdailejší prezentaci jejich významu pak
proto povaujeme spíše obrázkovou ást (obrázek 25 níe).
Obrázek 25: esky, prosím II., 2012 (s. 91)
30
Obrázek 26: esky, prosím II., 2012 (s. 242)
Pokud se zamíme na obrázek 26, bylo by dle našeho názoru vhodné doplnit tuto
tabulku informací, e dané tvary nebývají pouívány v infinitivu. Tvar pocestujeme bychom pak
do této tabulky nezahrnovali, protoe jednak by se dalo polemizovat o jeho uívání
v mluveném jazyce a dále zde prefix po- vnímáme jako vyjadující ástenost, tedy zmnu
významu (jako u vait – povait, tj. krátce, ásten, co není toté jako uvait nebo budeme
vait; stejn tak pocestovat a budeme cestovat není zamnitelné) a nejedná se tedy o stejný
pípad jako u ostatních tvar v této tabulce uvedených.
Shrnutí: Uebnice esky, prosím II. studentm dle našeho názoru poskytuje v pehledu
gramatiky36 bohatý, pehledný a srozumitelný situaní/komunikaní kontext uívání
jednotlivých tvar vid, a to vdy zárove ve spojení s asem. Práv výklad tchto dílích
význam uití s ohledem na kategorii asu – tedy nikoli pouze uvedení obecných význam
imperfektiv i perfektiv jako takových – zde velmi oceujeme. Co se týká pímo forem tchto
tvar, autorka odkazuje na ji probrané uivo v pechozích kapitolách. Prefixy u sloves pohybu
jsou (v nkterých pípadech za doplnní šipkami) prezentovány pomocí obrázk zachycujících
jejich smrový význam.
Communicative Czech (Elementary Czech) „je první ástí kompletu uebnic, které mají
studenty dovést k pokroilé úrovni znalostí jazyka. Je urena úplným i tzv. falešným
zaáteníkm. Je psána na základ anglitiny.“37 Akoli se k tomu explicitn nehlásí, adíme ji
tedy k námi sledovaným úrovním A1 a A2. Autorkami této publikace jsou Ivana Rešková
a Magdalena Pintarová. Problematiku týkající se vidu zde nalezneme v 8. a 9. lekci (celkový
poet lekcí je 12).
36 Ten byl pouit z toho dvodu, e shrnuje na jednom míst vše, co je v uebnici rozdleno do jednotlivých kapitol – jedná se pitom o tentý výklad. 37 Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 5).
31
Obrázek 27: Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 144)
Úvodní pasáí výkladu o vidu jsou v tomto výukovém materiálu tvary imperfektivního
a perfektivního budoucího asu, piem, jak je zde uvedeno, imperfektivní slovesa jej tvoí za
pomoci budoucího asu slovesa být a infinitivu. U perfektiv tomu tak není – ta dle uebnice
pouívají k odkazování k budoucnosti tvar pítomného asu a jsou tvoena prefixy a sufixy.
Výše zmínné potvrzuje tabulka z obrázku 28 (jedná se pouze o její ást), v ní jsou
uvedeny vidové dvojice a k doplnní pak tvary pítomného (pouze u imperfektiv), budoucího
a minulého asu – studenti tak mohou všechny tvary pehledn vidt, akoli by zde práv ony
prefixy a sufixy mohly být dle našeho názoru graficky zvýraznny.
Obrázek 28: Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 145)
Ješt pedtím (na s. 127) se v této uebnici setkáváme se slovesy jít – chodit, jet – jezdit
– pro úely naší práce jsme se však rozhodli pouít výklad tohoto uiva a z pehledu gramatiky
(viz obrázek 29).
Obrázek 29: Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 242)
Zde se studenti dozvídají, e u tchto sloves jsou vdy oba leny dvojice imperfektivní,
piem u první skupiny (nedeterminovaná slovesa) se jedná o vyjádení pohybu obecn i
v opakování, kdeto u druhé skupiny (determinovaná slovesa) pak o vyjádení jednotlivé akce
v konkrétním ase. U budoucích tvar sloves jít, jet atd. se nabízí explicitní upozornní na jejich
formu, tedy e akoli se jedná o nedokonavé sloveso, netvoí se tvarem budoucího asu
slovesa být a infinitivem, ale prefixem po-/p-.
Obrázek 30: Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 242)
Obrázek 31: Communicative Czech (Elementary Czech), 2005 (s. 243)
Jak je patrné z obrázk 30 a 31, v pehledu je pak uvedeno také to, e tyto dvojice
sloves (íst – peíst apod.) mají podobný význam, ale „s odlišným pohledem na dje i stavy.“
U nedokonavých sloves je to tedy neomezenost, prbh i opakovanost, u dokonavých
dokonenost.
Shrnutí: Výklad tohoto uiva je v Communicative Czech (Elementary Czech) relativn
struný, zamený pedevším na základní obecný význam této kategorie a konkrétní vidové
dvojice. Primárn je zde vid spojován s budoucím asem. Pro zachycení základního principu
fungování vidu zde není pouita ádná metafora a uebnice nevyuívá ani ádná grafická
33
znázornní i schémata. Prefixy a jejich významy, na em se metody kognitivní lingvistiky
promítají nejlépe, zde nejsou prezentovány vbec.
3.6 eština pro cizince A1 a A2
Uebnici eština pro cizince A1 a A238 vytvoily autorky Marie Boccou Kestánková,
Dagmar Štpánková a Kateina Vodiková. Jak je patrné ji z názvu, v nm se k daným
úrovním hlásí, tato i další varianty (vnované úrovním B1 a B2) „jsou ureny studentm, kteí se
potebují pipravit na zkoušky na úrovních popsaných ve Spoleném evropském referenním
rámci pro jazyky.“39 Uebnice neuívá medianí jazyk, celkov má 12 lekcí a s videm studenty
poprvé seznamuje v lekci íslo 6.
Obrázek 32: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 228)
V pojetí této uebnice imperfektivní slovesa zachycují akci, zatímco perfektivní
akci + konec, co je dle našeho názoru výklad spíše ojedinlý, protoe obvykle je u dokonavých
38 eština pro cizince A1 a A2 vyšla v roce 2017 a zatím tak neme být hodnocena jako více i mén uívaná v praktické výuce, nicmén práv její zmiované varianty urené úrovním B1 a B2 jsou u vyuujících oblíbené a tudí její uívání v budoucnu pedpokládáme. 39 eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. X).
34
sloves draz kladen práv na ukonenost, výsledek, nikoli také na samotnou akci. Za zavádjící
zde povaujeme doplnní u imperfektiv, e akce „není hotová, akci te dláme“, co není
pravda, jsou-li jako píklady uvedeny infinitivní tvary (jinak by tomu bylo pi pouití tvar
pítomného asu – i tak by ale byly opomíjeny tvary minulého a budoucího asu). Stejn tak
u perfektiv neplatí, e „akce je hotová“, protoe toto tvrzení nezahrnuje budoucí as („akce
bude hotová“); ást „te akci nedláme“ naopak odpovídá a koresponduje s doplnním ve
spodní ásti obrázku 32, tedy e perfektiva nemají pítomný as. Prostednictvím píklad je
pak implicitn doplnn také rys (ne)opakovanosti. V neposlední ad uebnice v této ásti
výkladu zmiuje také existenci imperfektiv tantum.
Obrázek 33: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 229)
Obrázek 34: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 282)
Jak meme vidt na obrázcích 33 a 34, tvarm budoucího asu perfektivních
a imperfektivních sloves se uebnice vnuje a dále, nicmén zde se u zabývá pouze formou,
nikoli významem tchto tvar a jejich pouitím s ohledem na kategorii vidu (proto, jak jsme
naznaili výše, by mly být všechny asy zahrnuty ji v úvodním výkladu). Zajímavý je také fakt,
e uebnice v tabulce (obrázek 33) graficky zvýrazuje pítomné koncovky slovesa, ale ádnou
pozornost nevnuje prefixu. Budoucí as je zde tedy prezentován izolovan od kategorie vidu
a rozdílu ve form oproti druhému lenu vidové dvojice (i alespo kontrastu mezi perfektivem
a imperfektivem v infinitivu a seznámením s obecnými principy tvoení druhých len vidových
dvojic). Zárove jsou zde uvedeny vdy pouze píklady, nikoli obecný kontext uívaní
budoucího asu perfektiv i imperfektiv (by by se jednalo alespo o opozici rozlišující draz na
výsledek versus prbh).
35
Obrázek 35: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 284)
Dále v uebnici (obrázek 35) následuje výklad zabývající se slovesy pohybu
(s uvedením, e oba „nepojmenované“40 typy tchto sloves jsou imperfektivní), která se od
sebe liší opakováním i jednorázovostí. Doplnno je také nkolik signálních slov vetn uití ve
vtách, chybí však výet tvar ve všech asech.
Obrázek 36 pak zachycuje pokraování tohoto výkladu, piem za povšimnutí stojí, e
obrázky jsou zde pouity pouze pro vysvtlení významu daného slovesa, nikoli na ukázku
rozdílu mezi jednotlivými tvary (srov. s obrázkem 9 – esky krok za krokem 1 na s. 22 této
práce). To je objasnno a zanesením tchto sloves do tabulky, v ní je opt zdraznna
opozice mezi opakovaností a neopakovaností.
Obrázek 36: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 376)
40 Uebnice nepracuje s termíny krátká x dlouhá i determinovaná x nedeterminovaná slovesa pohybu.
36
Zvláš je pak vyloen budoucí as sloves pohybu, piem jednotlivé zpsoby tvoení
jsou shrnuty v pehledných tabulkách (viz obrázek 37). U prvních dvou tabulek však
postrádáme – pro cizince dle našeho názoru dleitou – informaci o tom, e se prefixy pipojují
ke tvarm daného slovesa v pítomném ase.
Stejn tak u prefix u sloves pohybu není dostaten zdraznno, e zatímco
u krátkých variant se prefix pipojuje k nezmnnému prézentnímu tvaru, u nkterých
dlouhých sloves pohybu dochází ke zmn v kmeni. Chybí také informace o tom, o jaký vid se
jedná (pijít – dokonavý x picházet – nedokonavý). Za pínosné povaujeme uití grafických
schémat, která by však v pípad více význam (jako u prefixu do-; obrázek 38) mohla být
doplnna o podrobnjší výklad i nap. uvedení pádu, který je pro daný význam typický (dativ
u prvního významu prefixu do-: dojít k(e) komu/emu), aby byl studentm tento rozdíl zejmý.
Obrázek 37: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 377)
37
Obrázek 38: eština pro cizince A1 a A2, 2017 (s. 420)
Shrnutí: V této uebnici je pi výkladu vidu draz kladen na akci, pouze s rozdílem
doplnní o konec u perfektivních sloves. Spojitost s kategorií asu je zde patrná, avšak tvary
jednotlivých as zde nejsou prezentovány komplexn, aby byly zejmé rozdíly ve form.
eština pro cizince A1 a A2 se dopodrobna nevnuje ani jednotlivým vidovým významm (srov.
výklad nap. v eské ítance dále), ani samotnému tvoení dokonavých a nedokonavých tvar
(prostednictvím prefixace, sufixace, i zmnami v kmeni) – s výjimkou budoucího asu sloves
pohybu. Pomrn malý prostor je vnován také prefixm u sloves pohybu, kde se studenti
seznamují pouze s nkolika nejpouívanjšími pedponami.
3.7 Mluvme esky: Gramatika
Mluvme esky: Gramatika je uebnice autora Dalibora Dobiáše, která je souástí
souboru obsahujícího také ásti ítanka a Konverzace, piem „zadání cviení i výklad jsou ve
všech tech uebnicích v eštin a anglitin“41 a komplet tchto uebnic „vychází z moderní
evropské metodologie výuky jazyk a zohleduje pitom i jisté naptí mezi Spoleným
evropským referenním rámcem pro jazyky a nároným eským popisem eštiny (úrovn A1,
A2) jako flektivního jazyka.“42 Vidu se Mluvme esky: Gramatika vnuje v 18. ze 40 kapitol,
pedponám pak ve 35.
Z obrázku 39 níe je zejmé, e pro výklad vidu je v této uebnici klíová opozice
ukonenosti a neukonenosti dje,43 piem také zde je (jako v mnohých ji analyzovaných
zdrojích) uvedeno, e dosud se studenti setkávali peván s nedokonavými slovesy. Zmínna
je zde pochopiteln také neexistence tvar pítomného asu u dokonavých sloves.
41 Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 3). 42 Tamté. 43 Za zmínku zde dle našeho názoru stojí skutenost, e v anglickém pekladu je v této uebnici pro vyjádení dokonavého slovesa pouito sloveso to complete, nikoli to finish, jak jsme mohli vidt v New Czech Step by Step. Dalo by se toti íci, e tvar finished me být pouit (i chápán) ve významu ukonení dje v jakémkoli jeho stádiu, ovšem completed pouze za pedpokladu, e u je dj/innost/akce kompletn „hotová“, ne pouze ukonená.
38
Dále v tabulce jsou pak uvedeny pedpony, jejich pipojením k nedokonavému slovesu
nedochází ke zmn významu, ale pouze vidu. Akoli je zde eeno, e významy jsou pouze
pibliné, jejich výklad je dle našeho názoru zavádjící (zejména význam „naplnit“ pro prefix
na- i „vrátit se k dívjšímu stavu“ u za-, ale i ostatní) a zvolené píklady u nkterých z nich
povaujeme za nevhodné, stejn jako chybjící informaci o tom, který z více význam se týká
daného píkladu.
Obrázek 39: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 81)
Krom toho uebnice upozoruje také na fakt, e nkterá dokonavá slovesa jsou na
rozdíl od nedokonavých zvratná (p. pít > napít se), nicmén na tomto míst by bylo vhodné
také uvést význam tohoto tvaru, respektive rozdíl mezi napít se a nap. vypít i dopít.
Obrázek 40: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 82)
39
Jako pokraování výkladu jsou – jak zachycuje obrázek 40 – uvedeny nkteré další
vidové dvojice, ovšem bez uvedení informace, zda se jedná o nepravidelné tvary i jaký význam
má v tomto pípad daný prefix.
Obrázek 41: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 83)
Dále se studenti setkávají s pvodn dokonavými slovesy, u nich se vid mní pomocí
pípony (obrázek 41) – jako píklad jsou zde uvedeny tvary dát a dávat, ale v anglické ásti
výkladu chybí jejich anglické ekvivalenty (to give a to be giving), je by pitom cizincm mohly
výrazn pomoci k pochopení tohoto rozdílu. Zmna vidu za pomoci sufixace je zde rozdlena
na 3 typy: -it, -at > - ovat; -t > -vat; -(c)t, -(nou)t > (k)at. Dle našeho názoru by zde tyto ásti
mohly být u zvolených píklad zvýraznny, i by slova mohla být rozdlena, aby byl tento
zpsob tvoení pro studenty transparentnjší.
Obrázek 42: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 84)
Na obrázku 42 je doplnno nkolik dalších sloves – také zde však chybí jejich rozdlení
do skupin dle zpsobu tvoení i dle významu pedpony. Uebnice navíc nepracuje
s rozdlením na krátká a dlouhá slovesa pohybu a studentm tedy není vysvtleno, pro je
vidová dvojice nap. pijít a picházet. Je tedy moné povaovat tento výklad za takový, jen
studenty vede k memorování jednotlivých dvojic bez dostateného vysvtlení tvorby tchto
tvar a utvoení uritého systému.
40
Obrázek 43: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 135)
Obrázek 43 ji zachycuje výklad k prefixm o(b)- a roz(e)-. Za nevhodné zde ovšem
povaujeme zvolení píklad, u nich není uvedený význam „udlat nco z více stran“ zcela
zetelný (jinak by tomu bylo nap. u slovesa osprchovat se nebo u nkterého ze sloves pohybu,
jako nap. obhnout, piem tento význam by pak mohl slouit práv k vysvtlení prefixu
u tvaru oslavit).
Jako další následuje tabulka nkolika sloves, znovu bez rozdlení dle systému vzniku
tchto tvar (smru tvoení), a také cviení, v nm mají být slovesa lenna do skupin podle
toho, jak tvoí dokonavý vid. U mnohých však lze tvoit varianty s nkolika prefixy a tyto
nuance mezi jednotlivými významy (respektive monost tvoit veškeré tyto varianty) nemusejí
být studentm známy a jasny.
41
Obrázek 44: Mluvme esky: Gramatika, 2010 (s. 155)
Obrázek 45: Mluvme esky: Gramatika,