Slovenští maturanti se opět chystají do ČR

Obsah

Shrnutí hlavních poznatků - Slováci mířící do ČR .......................................................................... 1

Testování a dotazníkové šetření na Slovensku ................................................................................ 2

Charakteristika testu OSP ................................................................................................................... 2

Národní srovnávací zkoušky (NSZ) .................................................................................................. 3

Kontext – vývoj ..................................................................................................................................... 4

Jak uvažují letošní maturanti na Slovensku? .................................................................................... 6

Slovenská „elita“ míří do Čech ........................................................................................................... 6

Které české obory jsou pro Slováky nejpřitažlivější? ...................................................................... 8

Slováci jdou do ČR za kvalitou ........................................................................................................... 9

Příloha č. 1 - Účast v projektu testování OSP ................................................................................ 10

Příloha č. 2 - Nejžádanější české fakulty ....................................................................................... 11

Příloha č. 3 - uchazeči o studium v ČR podle národnosti ........................................................... 12

Shrnutí hlavních poznatků - Slováci mířící do ČR

• Každoročně míří na české VŠ kolem 13-ti tisíc slováků, přibližně polovina je přijata.

• Nejsilnější zájem je mezi letošními slovenskými maturanty mířícími do ČR o obory ekonomické, lékařské a IT.

• Nejlépe studijně disponováni jsou slovenští maturanti mířící na obory IT (suveréně vedou s prům. percentilem 69,9), dále pak na lékařské, technické a přírodovědné.

• Do ČR míří ti nejlépe studijně disponovaní - vezmeme-li např. desetinu těch nejlepších slovenských maturantů, tak až 70 % z nich plánuje studium v ČR.

• Jedním z hlavních důvodů pro studium v ČR je kvalitnější studium. Uvadí to až 82 % procent slovenských uchazečů o studium v ČR.

• Mezi slovenskými uchazeči suveréně vedou brněnské fakulty, mezi nimi vyniká Masarykova univerzita (5 fakult MU obsadilo 5 prvních příček, pokud jde o počet uchazečů ze Slovenska). Následují pak olomoucké a pražské fakulty. Nejvyšší počet slovenských uchazečů má Lékařská fakulta MU – celkem 2331.

Testování a dotazníkové šetření na Slovensku

Testování Obecných studijních předpokladů (OSP) uskutečnila společnost Scio v listopadu 2014 na slovenských středních školách.

Hlavním cílem projektu bylo seznámit slovenské studenty s typem testu, se kterým se čím dál častěji setkávají v přijímacím řiezní na vysoké školy v ČR i v SR. Pro studenty se jedná o novou zkušenost – nejedná se o test znalostí, ale o test posuzující schopnosti nezbytné pro studium vysoké školy. Obdobné typy testů jsou v rozvinutých vzdělávacích systémech v zahraničí úspěšně využívány v přijímacím řízení na VŠ již desítky let (např. SAT, GRE, LSAT, TSA, GMAT, MCAT, SweSAT atd.).

Společně se samotným testováním proběhlo i dotazníkové šetření, které nám umožnilo podívat se na některé aspekty přechodu mezi sekundárním a terciárním vzděláváním.

Testování se účastnilo 14 224 žáků ze 173 škol, z toho 7 143 maturantů.

Charakteristika testu OSP Test OSP1 je nejčastěji využívaným testem v rámci Národních srovnávacích zkoušek (viz dálší strana), podle jeho výsledku přijímá 56 fakult v ČR a SR.

Test OSP je složený ze čtyř oddílů: verbální, logický, argumentační a kvantitativní.

Testy společnosti Scio jsou připravovány v souladu s oborem educational measurement a z pohledu kvality trvale vykazují špičkové hodnoty (reliabilita kolem 0,9).

1 Více o testu OSP na www.scio.cz/nsz/osp.asp

Národní srovnávací zkoušky (NSZ) NSZ v roce 2014/2015 nahrazují nebo doplňují přijímací zkoušky na 64 fakultách českých a slovenských vysokých škol. Oproti roku předchozímu přibylo letos dalších 7 fakult :

Farmaceutická fakulta UK Praha Přírodovědecká fakulta MU Brno Fakulta tělesné kultury UP Olomouc Fakulta veterinární hygieny a ekologie VFU Fakulte politických vied a medzinárodných vzťahov UMB B. Bystrica Fakulta verejnej správy UPJŠ Košice Fakulta elektrotechniky a informatiky TUKE Košice

Kompletní přehled fakult: www.scio.sk/fakulty

Součástí NSZ jsou tyto předměty:

• obecné studijní předpoklady • základy společenských věd • matematika • přírodní vědy (bio, chem) • cizí jazyky (angličtina, němčina)

V posledním ročníku NSZ (2013/14) byl počet účastníků 22 340, z toho bylo 3 620 slováků. V aktuálním ročníku (2014/15) lze předpokládat mírné zvýšení tohoto počtu.

NSZ se konají celkem ve 41 městech (30 českých, 10 slovenských). NSZ se konají celkem v 7 termínech v průběhu celého školního roku.

Nejbližší termín NSZ již 7. února 2015.

Kontext – vývoj

V posledních 20 letech došlo k rychlému vývoji, co se týče počtu studentů nastupujících na vysoké školy. Zatímco v 70. letech na VŠ nastupovalo pouze 13% absolventů SŠ, v devadesatých letech to již bylo téměř 25% a za posledních 10 let se počet absolventů SŠ nastupujících na VŠ ještě zdvojnásobil. Momentálně na vysoké školy nastupuje lehce nad 60% absolventů SŠ (přibližně stejné hodnoty dosahuje průměr za EU).

Navzdory tomu stále platí (lze předpokládat, že i do budoucna bude platit), že absolventi VŠ vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti, a to kolem 5 %, SŠ s mat. 12%, SOU 27%.

Cizinci a Slováci na českých VŠ

V průběhu posledních 15 let se dramaticky zvýšil také podíl cizinců studujících na českých VŠ a to z 4 % v roce 2001 na 10 % v roce 2012. Celkem se v roce 2012 jednalo o cca 40 000 zahraničních studentů, kteří studovali českou VŠ. Z toho 61 % byli studenti ze Slovenska (tj. přibližně 24 500).

Navzdory poklesu demografické křivky se počet i podíl slovenských uchazečů o studium na českých VŠ udržuje stále na stejně vysoké úrovni. Ostatní národnosti viz příloha č. 3.

2011

celkem Slováci podíl

Slováků počet podaných přihlášek na české VŠ 366 476 21 530 5,9% počet uchazečů o studium na českých VŠ 171 439 12 756 7,4%

2012

celkem Slováci podíl

Slováků počet podaných přihlášek na české VŠ 347 973 22 161 6,4% počet uchazečů o studium na českých VŠ 164 164 13 385 8,2%

2013

celkem Slováci podíl

Slováků počet podaných přihlášek na české VŠ 333 378 21 742 6,5 % počet uchazečů o studium na českých VŠ 160 355 12 833 8,0 %

Tabulka s českými fakultami, o něž je mezi Slováky největší zájem – viz Příloha č. 2 .

Vyplatí se to českému státu?

Často kladenou otázkou mezi odbornou i laickou veřejností je, zda se státu vyplatí financovat studium zahraničních studentů. V České republice na toto téma žádná odborná studie zpracována dosud nebyla. Můžeme však uvést závěry německé instituce German Academic Exchange Service (DAAD), která zveřejnila studii 2, která se zabývá právě ekonomický přínosem, jež představují zahraniční studenti pro země, kam přijedou studovat.

2 http://monitor.icef.com/2014/04/new-research-explores-economic-impact-of-international-students-on-host-countries/

Studie se zaměřuje na podrobné zkoumání šesti evropských zemí (Německo, Rakousko, Nizozemsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko). Celkově studie dochází k následujícím závěrům: 1. zahraniční studenti přinášejí ekonomice hostitelské země jednoznačně pozitivní přínos, 2. přínos roste s časem – čím déle student, případně absolvent zůstává v hostitelské zemi, a pokud pracuje, ekonomický přínos narůstá. Návratnost nákladů vynaložených na studium zahraničního studenta záleží na mnoha faktorech, krom jiného i na daňové politice. V případě, že 30 % zahraničních studentů zůstane po ukončení studia pracovat např. v Německu, náklady na jejich studium se vrátí během pěti let, v Polsku 4,5 let.

To je pravděpodobně také jedním z důvodů, proč některé země podporují růst počtu zahraničních studentů VŠ. Například Holandsko v roce 2014 představilo nový plán3 směřující k rozvoji mezinárodního charakteru terciárního vzdělávání. Zahraniční studenti v Holandsku i holandští studenti studující v cizině budou podpořeni stipendii. Holandská agentura pro vysokoškolské vzdělávání Nuffic otevřela své kanceláře v řadě rychle se rozvíjejících mimoevropských zemí: Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko, Jižní Korea, Thajsko a Vietnam. Plánované změny mají zajistit podmínky pro to, aby studenti po absolvování mohli v Holandsku zůstat a pracovat, neboť holandská znalostní ekonomika potřebuje odborníky s různým jazykovým a kulturním zázemím. Internacionalizace vzdělávání je nezbytná v podmínkách dynamického trhu pracovních sil, který se neomezuje pouze na jednu zemi a její ekonomiku.

3 http://monitor.icef.com/2014/08/dutch-government-announces-new-vision-for-international-education/

Jak uvažují letošní maturanti na Slovensku? Chytří jdou na IT, techniku a medicínu

Z grafu je patrné, že pokud jde o zájem, tak mezi slovenskými maturanty vedou obory ekonomické. Následují obory lékařské a IT.

Co se týče studijních předpokladů tak nejlépe dopadli studenti zajímající se o obory IT – ti dosahují dokonce silně nadprůměrných výsledků v testu OSP (prům. percenitl 69,9 4). Následují obory technické (60,5), lékařské (60,3) a přírodovědné (59,6). Na opačném konci se nachází uchazeči o obory zdravotně-sociální (36,4) a pedagogické (36,8).

Slovenská „elita“ míří do Čech Každoročně se na české fakulty hlásí kolem 13.000 uchazečů ze Slovenska, přibližně polovina z nich je i přijata. Zajímalo nás, o které skupiny studentů se jedná.

35% všech žáků 4. ročníků SŠ se vyjádřilo, že uvažuje o podání přihlášky do ČR. Podíváme-li se na jednotlivé typy škol, tak v případě žáků z víceletých gymnázií je to dokonce až 50% a a v případě čtyřletých gymnázií přes 40 % - viz graf:

4 Percentil – vyjadřuje pořadí účastníka přepočítané na stupnici od 0 do 100. Lze také interpretovat, jako percento ostatních testovaných žáků, které dotyčný předstihl.

53,9 60,3

69,9

60,5 59,6

50,4

36,8

56,3 51,2 50,1

36,4 39,2

43,6

50,6

0

10

20

30

40

50

60

70

80

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

ekon lék IT tech přír hum ped jaz spol práv zdra zem jiný nevím

poče

t žák

ů

počet žáků

prům. percentil

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

100%

G4 GV OA SPS SOS Typ studia

Zájem o studium na VŠ podle typu studia - jen poslední ročník SŠ

neviem

žádná VŠ

ano-SR

ano-SR+ČR

ano-ČR

Pokud půjdeme ještě dále a podíváme se z pohledu studijních předpokladů na skupinu 20 % nejlepších z jednotlivých typů škol, tak zjistíme, že například u GV pouze 30 % žáků je rozhodnuto zůstat na VŠ na Slovensku, ostatní plánují podat přihlášku do ČR.

Nakonec jsme se podívali, jak uvažuje 10 % nejlepších , tj. elita středních škol. Z grafu je patrné, že až 70 % z nich uvažuje o podání přihlášky do ČR. To potvrzuje tezi, že za studiem v ČR míří spíše ta část studentů, která je studijně lépe disponovaná.

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

G4 GV OA SOS SPS

Ve které zemi si podá přihlášku na VŠ nejlepších 20 % rozhodnutých účastníků z každého typu SŠ studia, jen poslední ročník SŠ

jen SR

SR i ČR

jen ČR

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

nejlepších 10 % ostatní Účastníci

Ve které zemi si podá přihlášku na VŠ nejlepších 10 % rozhodnutých účastníků z posledního ročníku SŠ

jen SR

SR i ČR

jen ČR

Které české obory jsou pro Slováky nejpřitažlivější? V následujícím grafu vidíme oborový zájem letošních slovenských maturantů uvažujících o podání přihlášky do ČR. Nejčastěji utíkají za studiem ekonomie , lékařských oborů a IT. U lékařských oborů a IT dokonce počet zájemců o studium v ČR výrazně převyšuje počet zájemců o studium v SR.

0

100

200

300

400

500

600

Poče

t

Typ VŠ oboru

Preference typů VŠ oborů podle zájmu studovat v ČR - pouze rozhodnutí účastníci z posledního ročníku SŠ

VŠ (mj.) v ČR

VŠ jen v SR

Slováci jdou do ČR za kvalitou V dotazníkovém šetření provedeném v roce 2013 jsme se slovenských uchazečů hlásících se do ČR a skládajících Národní srovnávací zkoušky zeptali, jaká je jejich hlavní motivace odchodu do ČR. 82 % z nich uvedlo jako jeden z hlavních důvodů kvalitu studia. Odpovědi byly následující (uchazeči mohli zaškrtnout více možností):

odpověď podíl české VŠ nabízí kvalitnější studium 82% lepší pracovní příležitosti po ukončení studia 27% láká mne studentský život v Praze/Brně 26% lepší pracovní příležitosti během studia 16% rád bych v ČR zůstal natrvalo 10% přítomností kamarádů 7% jiné 1%

Šetření provedeno mezi 426 slovenskými respondenty, kteří měli podané přihlášky na české fakulty

Potvrzuje to i slovenský student Matúš Slančo, který studuje dokonce na dvou brněnských fakultách (FSS MU a ESF MU v Brně):

"K štúdiu v ČR ma priviedli osobné dôvody ako aj odporúčania priateľov, ktorí už v Prahe či Brne nejaký čas študovali. Keďže mám ročnu skúsenosť aj so štúdiom na Slovensku, dovolím si tvrdiť, že v kvalite vysokých štôl existujú medzi oboma krajinami priepastné rozdiely. Medzi tie hlavné patrí využívanie informačných techonológií a systémov, ktoré sú na slovenských VŠ prítomné iba pro forma, či výbava učební, knižníc a dostupnosť elektronických zdrojov, ktoré v čechách poskytujú niekoľkonásobne kvalitnejšie a rozhodne motivujúcejšie zázemie pre štúdium. Hlavným rozdielom vo výuke samotnej je potom oveľa väčšie prenechávanie zodpovednosti na študentovi v ČR, ktoré ho vedie k samostatnosti a schopnosti myslieť kriticky, vytvárať si názory a väzby medzi pojmami a následne ich využívať v praxi. Štúdium na Slovensku je naopak pomerne šablónovité a nepružné, zamerané skôr na drilovanie teoretických informácii, ktoré ale študentov nikto neučí použiť. Povedal by som preto, že České vysoké školy produkujú samostatnejších, informačne gramotnejších a na reálny život lepšie pripravených študentov."

Příloha č. 1 - Účast v projektu testování OSP Realizovala společnost Scio, Slovensko, listopad 2014

Počty žáků podle typu školy a ročníku

ročník 6 7 8 9 1 2 3 4 celkem

G4 0 0 0 0 486 1005 2143 3383 7017 GV 63 77 95 104 295 241 1090 1294 3259 OA 0 0 0 0 44 47 438 809 1338 SPS 0 0 0 0 73 21 298 508 900 SOS 0 0 0 0 54 64 378 1123 1619 SOU 0 0 0 0 0 0 46 22 68 ZŠ 0 0 23 0 0 0 0 0 23 celkem 69 84 126 113 953 1380 4396 7143 14224

Počty žáků podle typu školy a kraje

G4 GV OA SPS SOS SOU ZŠ celkem

Banskobystrický kraj 842 538 398 14 217 0 0 2009 Bratislavský kraj 810 930 217 52 97 0 23 2129 Košický kraj 1361 333 233 79 88 0 0 2094 Nitranský kraj 307 139 72 89 51 0 0 658 Prešovský kraj 1204 360 130 191 350 0 0 2235 Trenčínský kraj 789 174 20 73 244 68 0 1368 Trnavský kraj 190 172 84 0 146 0 0 592 Žilinský kraj 1514 613 184 402 426 0 0 3139 celkem 7017 3259 1338 900 1619 68 23 14224

Složení účastníků podle typu školy a pohlaví

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

G4 GV OA SPS SOS SOU

ženy

muži

Příloha č. 2 - Nejžádanější české fakulty Slovenští uchazeči preferují Brno, Olomouc a Prahu (r. 2013; zdroj MŠMT)

celkem Slováci

fakulta počet

přihlášek počet

přijatých počet

zapsaných počet

přihlášek počet

přijatých počet

zapsaných

podíl Slováků - přihlášky

podíl Slováků -

přijatí

podíl Slováků - zapsaní

MU v Brně, Lékařská fakulta 8754 1620 955 2331 327 199 26,6% 20,2% 20,8% MU v Brně, Filozofická fakulta 10325 4190 2320 1460 575 315 14,1% 13,7% 13,6% MU v Brně, Ekonomicko-správní fakulta 6337 1670 819 1008 222 113 15,9% 13,3% 13,8% MU v Brně, Fakulta sociálních studií 7160 1509 625 964 141 66 13,5% 9,3% 10,6% MU v Brně, Přírodovědecká fakulta 4308 2206 1054 863 452 206 20,0% 20,5% 19,5% UP v Olomouci, Lékařská fakulta 2900 461 312 860 158 108 29,7% 34,3% 34,6% UK v Praze, 1. lékařská fakulta 6218 1503 1000 838 185 145 13,5% 12,3% 14,5% MU v Brně, Fakulta informatiky 2092 1067 573 738 410 246 35,3% 38,4% 42,9% UK v Praze, Filozofická fakulta 8410 1524 1014 480 72 54 5,7% 4,7% 5,3% MENDELU v Brně, Provozně ekonomická fakulta 3416 1512 1163 404 241 197 11,8% 15,9% 16,9% MU v Brně, Právnická fakulta 5431 1137 809 387 59 45 7,1% 5,2% 5,6% VUT v Brně, Fakulta stavební 3315 2669 1584 367 322 181 11,1% 12,1% 11,4% VUT v Brně, Fakulta informačních technologií 1340 686 658 363 203 188 27,1% 29,6% 28,6% UP v Olomouci, Filozofická fakulta 6397 1365 1359 330 74 74 5,2% 5,4% 5,4% UK v Praze, 2. lékařská fakulta 2574 331 283 326 32 28 12,7% 9,7% 9,9% VUT v Brně, Fakulta podnikatelská 3297 1204 724 287 150 84 8,7% 12,5% 11,6% UK v Praze, Fakulta sociálních věd 5558 1193 747 279 61 42 5,0% 5,1% 5,6% VUT v Brně, F. elektrotechniky a komunikačních technologií 1853 1245 1009 275 184 149 14,8% 14,8% 14,8% UK v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 1545 711 422 272 177 97 17,6% 24,9% 23,0% VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství 2587 1626 1315 266 190 150 10,3% 11,7% 11,4% OU v Ostravě, Lékařská fakulta 2508 485 422 245 58 41 9,8% 12,0% 9,7% VŠE v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů 2720 979 828 245 123 101 9,0% 12,6% 12,2% VFU v Brně, Farmaceutická fakulta 985 231 159 231 46 27 23,5% 19,9% 17,0% UK v Praze, Matematicko-fyzikální fakulta 1540 781 560 225 128 95 14,6% 16,4% 17,0% UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací 1266 249 231 223 45 44 17,6% 18,1% 19,0% VŠE v Praze, Fakulta podnikohospodářská 3416 769 560 223 72 49 6,5% 9,4% 8,8%

Příloha č. 3 - uchazeči o studium v ČR podle národnosti Vedle slováků se na české VŠ hlásí rusové, ukrajinci, ale také třeba američané (r. 2013; zdroj MŠMT)

Počty uchazečů o studium na českých VŠ (zahrnuty jsou veřejné i soukromé VŠ)

země uchazečů přijatých zapsaných Česko 134309 93744 88138 Slovensko 12833 6191 5004 Rusko 4081 2086 1692 Ukrajina 1601 848 716 Kazachstán 1357 679 562 Vietnam 838 528 469 Spojené státy 563 532 512 Bělorusko 472 253 199 Německo 338 131 113 Velká Británie 325 153 127 Norsko 273 119 95 Polsko 184 66 57 Saúdská Arábie 176 85 75 Portugalsko 162 106 80 Ázerbájdžán 145 72 56 Uzbekistán 136 60 47 Nigérie 135 28 18 Švédsko 129 51 43 Moldavsko 105 50 43 Řecko 103 60 43 Kypr 92 54 38 Izrael 86 52 33 Kyrgyzstán 72 35 30 Mongolsko 69 40 32 Ostatní 153 64 52