ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizaceČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.0434NÁZEV PROJEKTU: Šablony – Gymnázium TanvaldČÍSLO ŠABLONY: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICTAUTOR: Jan KOHOUTEKTEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografieNÁZEV DUMu: Hydrosféra – povrchové vody, vodní tokyPOŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 14KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_14DATUM TVORBY: 7.11.2012ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM pojednává o mokřadech - jejich vzniku, místy výskytu a o způsobu jejich ochrany

METODICKÝ POKYN:

Bažiny• Část zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou

• Některé druhy močálů jsou zásobeny pouze pomocí dešťových srážek, což má za následek jejich zakyselení a vznik kyselé rašeliny

• Druhá skupina je zásobena jak srážkami tak i protékající vodou, což vede ke vzniku neutrálního prostředí

• Charakteristickým znakem bažin je pomalá průtočnost vody, která je často ještě více zpomalována rostoucí vegetací

• Vznikají na plochých oblastech, kde je spádová křivka vodních toků velmi malá až skoro žádná

Rašeliniště• Místa vzniku, výskytu či těžby rašeliny

• Jde o bažinný ekosystém, který je trvale zamokřen pramenitou nebo dešťovou vodou, se značnou produkcí rostlinné biomasy

• Ta se v důsledku zamokření a nepříznivých podmínek nedostatečně rozkládá

• V rašeliništi dochází k hromadění rostlinné organické hmoty

• Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu

Rašeliniště • rašeliniště vrchovištní – vzniká v prostředí s kyselou

reakcí, nižší teplotou, nízkou aktivitou mikroorganismů a s vodou obsahující málo minerálních látek

• Obvykle je charakterizováno nepropustným podložím, jehož vlivem pochází prakticky veškerá voda v rašeliništi z atmosférických srážek

• rašeliniště slatinné – vzniká v prostředí s reakcí neutrální, vyššími teplotami, početnější mikroflórou a se značně mineralizovanými podzemními vodami

• Zadržuje menší množství vody

• rašeliniště přechodné – je smíšeného původu

Lütt-Witt Moor, slatina v Henstedt-Ulzburguv severním Německu

Rašelina • Nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál

• pokrývají 2 % povrchu Země (asi 3 miliony km²)

• největší zásoby mají země jako Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Irsko, Finsko, Estonsko, Skotsko, Polsko

• V Česku se těží rašelina například na Šumavě, ve Slavkovském lese u Krásna a v dalších lokalitách

• Přibližně 60 % všech světových mokřadů jsou rašeliniště

• Při správných podmínkách se během geologických období z rašeliny stane lignitové uhlí

Rašelina• Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých

zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety

• Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně

• Rašelina obsahuje 53–58 % spalitelných látek

• Po usušení rašelina může být použita jako fosilní palivo

• V mnoha zemích, včetně Irska a Skotska, kde je málo stromů, je rašelina tradičně používána k vaření a vytápění domů

Těžba rašeliny

Rašelina sloužící jako termoizolace - Skotsko

Lindowský muž z 1.stol n.l.

Elektrárna spalující rašelinu - Finsko

Slatiniště

• Vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody – vznikají v okolí vývěrů podzemních vod, slepých říčních ramen

• Tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem

• Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo

Význam mokřadů• Představují přirozenou zásobárnu vody v krajině• Mají značnou retenční schopnost v případě

nadměrných srážek• Poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických

mokřadních organismů• Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a

živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených• Je to jeden z největších fondů genetické biodiverzity• Patří mezi tři biotopy s největší biologickou aktivitou

(po deštných pralesech a korálových útesech)• Jsou považovány za vysoce cenné biotopy• Jejich počet i rozloha, na které se vyskytují, však ubývá

Ramsarská konvence (1971)

• Úmluva o mokřadech• Biotopy vodního ptactva• Ochrana biologické rozmanitosti• Význam pro probíhající procesy• Zamezení ubývání mokřadů• Seznam mokřadů mezinárodního

významu

• V ČR 12 lokalit

Ramsarská konvence (1971)

• 1 801 mokřadů• 1 630 000 km²• Nejvíce 166 ve Spojeném království• Státem s největší rozlohou mokřadů

Kanada – 130 000km²• Záliv královny Maud – 62 800km²• 3 rozdílné soubory vzhledem k

převažujícímu charakteru mokřadu: 1. rašeliniště2. rybniční soustavy 3. mokřady vázané na nivní polohy

podél říčních toků

Ramsarská konvence (ČR)

• Třeboňsko, kde jsou do seznamu mezinárodních mokřadů zařazena:

1. lesní rašeliniště označená jako Třeboňská rašeliniště s přirozenými porosty rojovníku bahenního a místy až pralesovitými porosty borovice blatky

2. specifické mokřady – Třeboňské rybníky, jejichž vznik je výrazně ovlivněn činností člověka – budováním rybniční soustavy

• Zatímco na Šumavě se mokřady regionálně označují jako slatě, na Třeboňsku pak blata

Velký TisýVelký Tisý

Ramsarská konvence (ČR)

• Na Dokesku jsou významné mokřady Novozámecký a Břehyňský rybník na Dokesku v blízkosti Máchova jezera, jejichž geneze je obdobná Třeboňským rybníkům

• Lednické rybníky, které tvoří soustavu pěti mělkých rybníků v nivě řeky Dyje, která je součástí rozsáhlého Lednicko-valtického areálu

• Mokřady dolního toku Dyje byly původně součástí souvislého komplexu lužních biotopů podél řeky Dyje a Moravy

• Nyní jsou rozčleněny výstavbou tří Novomlýnských nádrží a na řadě míst poznamenány regulacemi toků a přeměnou původních luk na pole

• Lokalita je jedním z nejvýznamnějších hnízdišť některých vodních ptáků v ČR a nejvýznamnější tahovou zastávkou a zimovištěm

Ramsarská konvence (1971)

• V nivě Moravy: Litovelské Pomoraví

• v nivě řeky Odry – Poodří, ležící v centru Moravské brány, kde se zachovala mokřadní společenstva podél přirozeně meandrujícího toku, se soustavou jezer, mrtvých ramen a tůní

• Mokřady Liběchovky a Pšovky, kde jsou mokřady vázány na prameniště, potoky, tůně a rybníky (v CHKO Kokořínsko)

• Rašeliništi subarktického charakteru s kombinací arktických a aplinských prvků a výskytem ohrožených, reliktních a endemických rostlinných a živočišných druhů jsou Krkonošská rašeliniště

Lužní les poblíž Mladče

CHKO Litovelské Pomoravý

Selská hráz severně od obce Horka nad Moravou umožňuje rozliv povodní v lužním lese a chrání pole a obce. Slouží jako protipovodňová hráz

Stav lokality před výstavbou

CHKO Litovelské Pomoravý

Použité zdroje a literaturaLiteratura:Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS.Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment.Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment.

Internetové zdroje:http://cs.wikipedia.org/wiki/Ra%C5%A1elinahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Ramsarsk%C3%A1_%C3%BAmluvahttp://cs.wikipedia.org/wiki/Litovelsk%C3%A9_Pomorav%C3%AD

Použité zdroje a literaturaObrazové materiály:VAN DER CRABBEN, Jan. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:L%C3%BCtt-Witt_Moor-2.jpg JÜRGEN. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elbe_swamp.jpg FISCHER, Christian. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Torfabbau-.jpg DRÉO, Johann. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ferme_tourbe_glaumb%C3%A6r_face.jpgPEEL, Mike. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lindow_Man_1.jpg ESTORMIZ. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Toppila_power_plant.JPG RAMSAR. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:RAMSAR-logo.gif RYCHTECKÝ, Pavel. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Velk%C3%BD_Tis%C3%BD.JPG DR. KILLER. wikipedia [online]. [cit 7.11.2012.]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:LiPo_les.jpg MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Selska_hraz_Horka_2004.jpg MAŇAS, Michal. wikipedia [online]. [cit. 7.11.2012]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vyrovnavaci_rameno_Horka_2003.jpg