Kiriakovský MichalTlustá Monika

obecně

musí se jednat o stát ve smyslu

mezinárodního práva

musí se jednat o evropský stát

stát musí uznávat hodnoty Unie (definované

Smlouvou o EU) a zavázat se k podpoře

těchto hodnot

podání žádosti o přijetí adresované Radě

Rada má povinnost o žádosti informovat

Evropský parlament a vnitrostátní

parlamenty

Rada předá žádost k posouzení Komisi

na zákl. stanoviska Komise rozhodne Rada o

zahájení přístupových jednání

souhlas Evropského parlamentu, který

rozhoduje o přistoupení absolutní většinou

v přístupové smlouvě stanoveny podmínky

přistoupení

smlouva musí být ratifikována všemi

členskými státy a žadatelem

po nabytí její platnosti – členem EU

1. politické kritérium◦ stabilní instituce garantující demokracii, právní

stát, ochranu lidských práv a respektování menšin

2. hospodářské kr.◦ fungující tržní hospodářství

3. zavádění acquis◦ věrnost politickým, hospodářským a měnovým

cílům Unie

přehled jednotlivých zemí

1. navázání diplomatických vztahů – 1992

2. podpis Stabilizační a asociační dohody (SAA)

– říjen 2001

3. podání žádosti o členství – 21. 2. 2003

4. kladné stanovisko Komise k žádosti – duben

2004

5. SAA vstoupila v platnost – únor 2005

6. zahájení přístupových jednání – říjen 2005

nejlépe připravená země západního Balkánu

teoretická možnost individuálního přistoupení

před ostatními zeměmi

je nejpokročilejším a ekonomicky nejvýkonějším

balkánským uchazečem

Chorvatsko je politicky stabilní, kulturně i

geograficky blízké současné Evropské unii

podmínky přistoupeni- splněny

předpokládá se, že přijetí Chorvatska může být odkládáno, ale téměř s jistotou k němu dojde

Chorvatsko disponuje nadpoloviční podporou v celé Evropské unii (kromě Lucemburska, které je proti jeho přijetí)

Chorvatsko se zbavilo nálepky válčící země

převládá pozitivní image, která je spojená s turismem

vyrovnání se s minulostí (válečné tribunály)

1. zapojení se do Stabilizačního a

asociačního procesu – červen 2003

2. podepsána SAA – 29. 4. 2008

3. podání žádosti o členství – 22. 12. 2009

klíčová otázka Kosova

zahraniční politika Srbska

Srbové neusilují o vstup do NATO

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (Radko Mladić)

Srbsko je v podobné pozici jako zbývající státy západního Balkánu (pozitiva i negativa)

očekává se možně přistoupení ve skupině s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou a Makedonií

členské státy Evropské unie nemají zvláštní námitky proti přistoupení Srbska do EU

1. vyhlášení nezávislosti Kosova – 17. února 2008

vyhlášení a následné uznání nezávislosti Kosova

Kosovo je v současné době nejméně způsobilý uchazeč o členství v EU

Kosovo zatím nepodniklo žádný z integračních kroků ve smyslu podpisu asociační dohody, podání žádosti o členství atd. (integrační proces)

předpokládá se, že vzhledem k poměrům v této zemi bude Kosovo připraveno na vstup do EU jako poslední- bude vstupovat ve 3. vlně po Chorvatsku a ostatních zemích Západního Balkánu

vztah Kosova a Srbska podmíněnost uznání nezávislosti Kosova

ze strany Srbska- podmínka vstupu Srbska do EU

špatná hospodářská situace

nedostatečná administrativní kapacita a

kontrola území na severu země

zpoždění v transformaci ekonomiky

Kypr, Rumunsko, Slovensko a Španělsko

1. začátek spolupráce - 1997

2. podpis SAA – 16. června 2008

není členskou zemí EU

výrazný zájem EU o integraci Bosny a

Hercegoviny

BaH jako poslední zahájila jednání s

Evropskou unií o Stabilizační a asociační

dohodě

summit Evropské unie v červnu 2003 v Soluni

komplikovaný systém rozhodování existence několika úrovní moci pomalý legislativní proces nedokončená reforma policie

mezi problematické oblasti dále patří: nedostatečně rozvinutá ekonomika, korupce, organizovaný zločin, významný vliv mezinárodních organizací na rozhodování BaH

83 % občanů Bosny a Hercegoviny podporuje vstup země do Evropské unie(jedná se o jednu z mála otázek, na kterých se občané BaH dokážou napříč etniky shodnout)

pomalé jednání bosensko-hercegovinských představitelů

1. začátek spolupráce - 1997

2. zapojení se do Stabilizačního a

asociačního procesu – červen 2006

3. podpis SAA – 15. 10. 2007

4. podání žádosti o členství – 15. 12. 2008

5. platnost SAA – 15. října 2007

země, která v roce 2007 uzavřela Asociační dohodu

má reálnou šanci se v nebližší době stát kandidátskou zemí

z hlediska veřejného mínění je na tom podobně dobře jako Makedonie nebo Srbsko

patří mezi státy, které tvoří skupinu mezi Chorvatskem a Albánií

navzdory pozitivnímu vývoji v zemi se nepředpokládá, že by Černá Hora mohla přistoupit do EU individuálně

(bude muset počkat na své „pomalejší kolegy“ ve skupině)

pozitiva ČH: vysoký ekonomický růst, rozumný přístup k veřejným financím, liberální daňová politika, působící ekonomické reformy z předchozího období

Černá Hora zaznamenala výrazný úspěch v podobě bezvízového režimu

negativa situace v ČH:vliv politických elit na soudní orgány a veřejnou správu, nedostatečná administrativní kapacita, organizovaná trestná činnost, rozsáhlá korupce a nedostatečná efektivita boje proti ní, přílišná centralizace rozhodovacích procesů, značný rozsah stínové ekonomiky

podmínky přistoupení jsou spojeny s řešením těchto problémů

1. začátek spolupráce - 1992

2. podpis SAA – červen 2006

3. SAA vstoupila v platnost – 1. 4. 2009

4. žádost o členství – 28. 4. 2009

v roce 2006 Albánie ukončila jednání o Stabilizační a asociační dohodě

pozitivní a konstruktivní role Albánie na Západním Balkáně

Albánie v posledních letech dosáhla výrazného pokroku v hospodářské i politické oblasti

zlepšení úrovně lidských zdrojů

rozvoj mechanismů pro koordinaci mezi institucemi

rozvoj koherentní politiky ve všech oblastech nutných reforem

veřejné mínění o přistoupení Albánie do EU

řada členských států má své výhrady spojeny právě s Albánií

proti přijetí Albánie se staví obyvatelé Řecka, Slovenska, Francie, Finska a Česka

1. první vzájemná dohoda (čerpání pomoci z

programu PHARE) – 1996

2. podpis SAA – duben 2001

3. SAA vstoupila v platnost – duben 2004

4. podání žádostni o členství – březen 2004

5. přiznán kandidátský statut – prosinec 2005

Makedonie je společně s Chorvatskem a Tureckem kandidátní zemí do Evropské unie

tato země je nyní připravena na možný vstup do EU

Pro vstup Makedonie do EU je zcela zásadní dlouholetý spor s Řeckem o název státu

Řecko momentálně fakticky blokuje vstup této země do EU

Stejně jako Srbsko ani Makedonie ve své situaci nemá moc na výběr- Řecko na své straně disponuje spojenci z řad členských státu EU, např.: Francie

Etnické problémy - početná menšina obyvatel albánské národnosti

Hranice s Albánií a Kosovem

řecko-makedonský konflikt a české předsednictví EU

stabilizace evropského kontinentu

zamezení válečným konfliktům

proces předvstupních jednání motivuje státy

k vyřešení svých problémů

vytváření pocitu jednotné evropské identity

rozvoj evropského kontinentu

prolínání národních kultur – růst

nacionalistických tendencí

rozšiřování Unie představuje překážku

dalšímu prohlubování

TESAŘ, Filip. Integrace zemí západního Balkánu do EU a NATO [online]. Ústav mezinárodních vztahů Praha, srpen 2008 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na <http://www.iir.cz/upload/PolicyPapers/2008/PP%20Tesa%F8.pdf>.

TESAŘ, Filip. EU-35: dojde k rozšíření na Balkán? Mezinárodní politika, 2006, č. 11, s. 4-7.

KASUM, Damir. Vztahy Bosny a Hercegoviny a Evropské unie. Mezinárodní politika, 2006, č. 11, s. 13-14.

Co nového by měla přinést „Reformní smlouva“ [online]. Informační podklad Parlamentního institutu č. 1.183, červenec 2007 [cit. 2. října 2010]. Dostupné na<>.

SYCHRA, Zdeněk. Černá Hora má slušnou pozici i kredit [online]. EurActiv.cz, 20. května 2010 [cit. 6. října 2010]. Dostupné na <http://euractiv.cz/rozsirovani-eu/analyza/zdenek-sychra-cerna-hora-ma-slusnou-pozici-i-kredit-007506>.

Vztahy EU a Chorvatska [online]. EurActiv.cz, aktualizováno 12. července 2010 [cit. 5. října 2010]. Dostupné na <http://euractiv.cz/rozsirovano-eu/link-dossier/vztahy-eu-a-chorvatska-000070>.

EU a západní Balkán [online]. EurActiv.cz, 30. září 2008 [cit. 5. října 2010]. Dostupné na <http://euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier/eu-a-zapadni-balkan>.

Evropská unie, Srbsko a Kosovo [online]. EurActiv.cz, aktualizováno 29. září 2010 [cit. 10. října 2010]. Dostupné na <http://euractiv.cz/rozsirovani-eu/link-dossier)evropskaunie-srbsko-a-kosovo-000068>.