Rovnovha ekonomiky aModel AS-AD*

Model AS - ADpopisuje proces dosahovn makroekonomick rovnovhy; (tak ukazuje vznik inflace a monosti obrany proti n)

Agregtn poptvka - AD

Keynesinsk kivka ADAD kivka agregtn poptvky, zachycuje vliv zmny cenov hladiny na vvoji relnho vstupu Y (tj. poptvan produkce Y)Keynesinci postuluj, e za kivkou AD se skrvaj reln veliiny, tj. na velikosti agregtn poptvky zvis vstup ekonomiky - m vt agregtn poptvka, tm vt vstupodvozena z modelu IS-LM

Kivka AD keynesovsk odvozenCo se stane, jestlie dojde k vzestupu cenov hladiny P? sniuj se reln penn zstatky M/P kles reln nabdka penz pi dan poptvce po penzch pak roste nominln rokov mra i tlak na pokles spotebnch a investinch vdaj I0 a C0 take vkonenm dsledku kles agregtn vstup Y

P (M/P) i I0&C0 Y

kad kivka LM odpovd jin rovni reln nabdky penz tj. jin rovni cenov hladinykad bod na AD odr njak rovnovn bod IS-LM za kivkou AD se skrvaj reln veliiny, tj. na velikosti agregtn poptvky zvis vstup ekonomikyP2LM (M/P1)

P1ISLM(M/P2)

i2i1 Y2 Y1 Y2 Y1AD

Sklon a posuny ADSklon AD:AD bude tm plo, m bude plo IS a tm plo, m bude strmj LM (sklon AD tedy ovlivuj stejn faktory jako IS-LM)AD je tm plo, m b (souvis splochost IS)Posuny AD:K posunm AD dochz, kdy je cenov hladina fixn AD posouvaj faktory, kter posunuj kivky IS a LMfiskln faktory t, TR, G posouvaj dopravamonetrn faktory M vnominlnm vyjdenpsychologick faktory (oekvn) optimismus posunuje AD dopravapesimismus posunuje AD dolevau oteven ekonomiky tak zmna istho exportu

Efekt zmny cenov hladinyZmna cenov hladiny tedy psob zprostedkovan pes rokovou sazbu na zmnu autonomnch vdaj a tud i produktu.Efekt zmny cenov hladiny na produkt vak (podle neoklasik) nemus bt jen zprostedkovan pes rokovou sazbu, ale me bt i pm nap. Pigev efekt

Pigev efekt (relnch pennch zstatk )Jestlie vekonomice dojde ke zmn cenov hladiny P (nap. budeme uvaovat pokles) zv se reln penn zstatky M/P = (M/P) ty bezprostedn zpsob zven soukrom spoteby C (ne zprostedkovan pes snenou rokovou sazbu), protoe jsou vtto situaci spotebitel reln bohat dochz ke zvyovn agregtnho vstupu Y

P M/ P = (M/P) C Ymeme dokonce uvaovat i situaci horizontln LM (tj. past likvidity)Ekonomika si opt pome sama vrecesi vznik tlak na pokles P pak automaticky C, kivka IS se posune doprava a tak vzroste Y ani by se musela mnit ipokud by platil Pigev efekt, pak by vdy pi zmnch P dolo kopan zmn Y take kivka AD je podle nj vdy klesajc

Nmitky proti Pigeovu efektuNmitka spojen sefektem oekvnnap. jestlie se ekonomika nachz vdepresi, vznik tlak na P, ale lid nemus reagovat zvyovnm spoteby C0, protoe mohou oekvat jet dal pokles cen a odkldat svou spotebuNmitka spojen sFisherovm efektem (= efekt redistribuce, perozdlen bohatstv)nap. jestlie se ekonomika nachz vdepresi, vznik a P, pak dochz vlivem deflace kredistribuci (perozdlen bohatstv) vekonomice smrem od dlunk kvitelmdlunk vrac viteli uritou nominln stku jako spltku pjky, ale vrac ji vdob, kdy m vt kupn slu. Spousta dlunk se tak dostv do ekonomickch problm, pestvaj bt schopni hradit sv zvazky, m se dostvaj do problm tak banky (jako vitel), co vede kpoklesu penn nabdky jak vnominlnm tak vrelnm vyjden (kles toti vrov aktivita komernch bank)vdepresi tedy Y neporoste smrem kY*, protoe se dostv do problm finann sektor a sice proto, e dojde kve zmnnmu perozdlovn

AD a kvantitativn teorie penzToto odvozen vychz z rovnice smny: M.V = P.Yje k, e nominln dchod (P.Y) bude tm vy m vy bude zsoba penz (M) nebo rychlost obratu penz (V)(pedpokld prun nominln mzdy a ceny)Odvozenm zskme funkci AD: P = M.V / YMezi produktem a cenovou hladinou tedy existuje nepm mrnost

AD a kvantitativn teorie penz PY ADY* AD' P0 P1Vzroste-li mnostv penz v obhu nebo zv-li se rychlost obratu penz, vzroste (ceteris paribus) cenov hladina, reln vstup se nezmn

Agregtn nabdka - AS

Klasick pojet kivky ASpedpokld dokonale prun nominln mzdy a cenyz toho vyplv i jej tvar: vertikla na rovni potencilnho produktutzn. e zmny AD povedou pouze ke zmn cenov hladiny, reln veliiny se nemnK tomuto pojet AS se vztahuje tzv. Sayv zkon k, e agregtn nabdka si hled svoji poptvku tj. to, co je vyrobeno, je automaticky prodno (poptvka se vdy pizpsob nabdce)

Klasick pojet kivky AS PY ADY* AD' P0 P1 AS

Keynesinsk pojet kivky AS extrmn ppadVysvtlen .1:vychz z pedpokladu konstantnho MPL a fixnch nominlnch mezdjeliko je kad dal jednotka prce stejn produktivn, nen nutn, aby dochzelo k poklesu reln mzdy aby rostlo poptvan mnostv prcetm pdem ani nen nutn, aby s rostoucm nabzenm mnostvm produkce rostla cenov hladinakivka AS bude horizontln

Keynesinsk pojet kivky AS extrmn ppadVysvtlen .2:Horizontln prbh AD souvis spedpokladem, e vekonomice jsou ve velkm rozsahu nevyuity vrobn faktory (nap. v recesi), je vysok nezamstnanost a tak vppad vyuvn kapitlu a pdy jsou rezervykdyby vzrostla AD (posun doprava) nap. kdyby poptvku stimulovala vlda veejnmi vdaji firmy by vdsledku rostouc poptvky po sv vrob chtly zamstnvat vt mnostv VF vekonomice je velmi vysok nezamstnanost a tak by vzestup poptvky po prci nevyvolal rst nominlnch mezd W a tm pdem se nezmn ani cenov hladina P (firmy si vrecesi rozhodn nemohou diktovat ceny)AD W = 0 a P = 0

Keynesinsk pojet kivky AS extrmn ppadADFunguje zde pesn opak Sayova zkona zde si agregtn poptvka vytv svou nabdku (vrobci jsou pi danch cench schopni a ochotni vyrobit a nabdnout jakkoliv poptvan mnostv)

Keynesinsk pojet kivky AS kompromisn situacevychz z pedpokladu klesajcho MPL a fixnch nominlnch mezdJe-li MPL klesajc, pak firmy budou ochotny najmat vce prce jen za pedpokladu poklesu reln mzdy, nebo:firmy maximalizuj zisk, jestlie MPL= W/Pa reln mzdy budou klesat, poroste-li P kivka AS bude mt tedy rostouc tvar, tj. firmy budou ochotny nabzet vce produkce, vzroste-li cenov hladina

Keynesinsk pojet kivky AS kompromisn situace PYY* P0 P1Y0Y1ASAD1AD0

Monetaristick pojet AS adaptivn oekvnrozliuje krtk a dlouh obdobpstup zaloen na mylnm vnmn skutenostiadaptivn oekvn ekonomick subjekty (firmy a domcnosti) tvo oekvn na zklad zkuenost z minulostiinformace jsou asymetrick firmy maj lep info ne domcnosticeny a nominln mzdy jsou v SR mlo prun, v LR prun dokonaleSAS pozitivn sklonn, LAS vertikln na rovni potencilnho produktu

Monetaristick pojet AS adaptivn oekvn PY ADY* AD' P0 P2 SAS P1Mnov expanze povede k rstu ADDochz k tlaku na rst Y, ale ten je na potencilu, firmy jsou ochotny nabzet vce produkce, ale tu je mon vyrobit pouze s vtm mnostvm prceFirmy mus mrn zvit nominln mzdy, aby motivovaly pracovn slu vce pracovat rst nomin.mezd je ni ne rst cenov hladiny reln mzda tedy klesRst nominlnch mezd je domcnostmi vnmn jako rst mezd relnch ochota pracovat roste roste vstup za rove potenciluY1Po ase si domcnosti vimnou, e rostou ceny a poaduj kompenzaci v podob vych mezd SAS se posune vlevo, vstup se vrac na potencil vzrostla jen cenov hladina SAS'W0 W1 a zrove P0 P1, ale (P1 P0) > (W1 W0)

Monetaristick pojet AS adaptivn oekvn zvry modelumnov politika ovlivuje reln veliiny pouze krtkodob, v dlouhm obdob psob pouze na cenovou hladinudoporuen: zvyovat mnostv penz v obhu stejnm tempem jakm roste potenciln produktjedin tak je zabezpeen stabiln vvoj bez inflanch tlak

Keynesinsk vs. konzervativn pojet modelu AS-ADKeynes.pojet:vlun krtkodob pohled HP ovlivuje reln veliinyorientace na poptvkovou stranu nabdka jaksi v pasivn rolidoporuen: aktivn fiskln politika, mnov politika jako podprn nstroj pro zvyovn vkonu

Keynesinsk vs. konzervativn pojet modelu AS-ADKonzervativn pojet (monetarismus):striktn rozlien krtkodobch a dlouhodobch efektv SR HP ovlivuje reln veliiny, protoe existuje nedokonal informovanostv LR HP neovlivuje reln veliiny, m inek pouze na cenovou hladinudoporuen: rst penn zsoby mus bt v souladu s rstem potencilnho produktu

Doplnk

Problematinost modelu AS-ADvnitn nekonzistentn model AD bn odvozovna z pedpokladu o fixnch cench a mzdch, ale AS ne vdykeynes. AD nen definovna za potencilnm produktemkeynes. AD je sama o sob kivkou zobrazujc rovnovhu ekonomiky k emu je tedy poteba kivka AS?s kivkami AS a AD bv bn zachzeno jako s mikroekonomickmi kivkami S a D, co me bt chpno jako neppustn