ROČNÍK XIČÍSLO 1/2007

ZDARMA

Partnerem čísla je společnost

Setkání studentůs rektorem VŠB-TUO

str. 6

str. 7

str. 4

Představujeme:Podnikatelskýinkubátor CPIT

str. 5

str. 9

str. 16

Významné oceněnísystému excelencena FS

„Bakalářsképasování“ na hradu

Kurz Přípravaabsolventa VŠpro vstup dozaměstnání

Pracovna grafickýcha výpočetníchstanic

„V roce 2006 společnost KPMG Česká republika otevřela kancelář takév Ostravě, aby byla blíže svým klientům v severomoravském regionu.V roce 2007 bychom chtěli přijímat nové kolegy pro tuto kancelář i z řadabsolventů Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.“Říká ve svém úvodním slově Petr Sikora, Partner společnosti KPMG Česká republikazodpovědný za vedení kanceláře v Ostravě.

„V roce 2006 společnost KPMG Česká republika otevřela kancelář takév Ostravě, aby byla blíže svým klientům v severomoravském regionu.V roce 2007 bychom chtěli přijímat nové kolegy pro tuto kancelář i z řadabsolventů Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.“Říká ve svém úvodním slově Petr Sikora, Partner společnosti KPMG Česká republikazodpovědný za vedení kanceláře v Ostravě.

Cena Siemensza doktorskou prácipro FS

AKADEMIK 1/2007 3

úvodní slovo

AKADEMIK

»ASOPIS VäB-TUO

RedakËnÌ rada:

Doc. Ing. ä·rka Vilamov·, Ph.D.öÈfredaktorka

Ing. Petra Kubov·manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy VäB-TUO

Ing. Marek Smetana, Ph.D. ñ FBIIng. Roman Kozel, Ph.D. ñ EkF

Ing. Irena Svatoöov· ñ FASTProf. Ing. Arnoöt Pokorn˝, CSc. ñ FS

Ren·ta Most˝nov· ñ FEIDoc. Ing. Petr é˘rek, CSc. ñ HGFProf. Ing. Dana Kriötofov·, CSc. ñ

ñ FMMIPhDr. Daniela Zemanov· ñ

ñ Katedra spoleËensk˝ch vÏdMgr. NadÏûda Pe¯inov· ñ

ñ Katedra jazyk˘Mgr. Ji¯Ì éÌdek ñ KTVS

Mgr. Daniela TkaËÌkov· ññ ⁄st¯ednÌ knihovna

foto: Josef Pol·k

Redakce:

INFOCENTRUM VäB-TUOStudentsk· 1770 (E320)700 32 Ostrava-Poruba

tel./fax: 597 326 375icentrum@centrum.cz

http://ic.vsb.cz

Vyd·v·:

INFOCENTRUM AKADEMIK

Sazba a tisk:

ASEITA spol. s†r.o.Studentsk· 1770/C

700 32 Ostrava-Porubatel.: 596 996 218

Distribuce:

vlastnÌ

N·klad:

5.000 kus˘

Uz·vÏrka p¯ÌötÌho ËÌsla:

2. 2. 2007

Toto ËÌslo vyölo:

21. 1. 2007

ZmÏna program˘ je vyhrazenapo¯adatel˘m

Platnost kaûdÈ akce doporuËujemeovϯit telefonicky

Za obsah reklamy odpovÌd· zadavatel

Obsah p¯ÌspÏvk˘ se nemusÌ

shodovat s n·zorem redakce

ISSN 1213-8916

V·ûenÌ Ëten·¯i,milÈ studentky, milÌ studenti,

brzy ukonËÌte sv· studia a budete se rozhodovat, jak naloûit se svou profesnÌkariÈrou. ÿada z v·s jiû zÌskala pracovnÌ zkuöenosti v nÏkterÈ spoleËnostiv »eskÈ republice nebo i v zahraniËÌ a mÏla tak p¯Ìleûitost ovϯit si teoretickÈznalosti v praxi. Opravdov˝ vstup do pracovnÌho ûivota ale vÏtöinu z v·s teprveËek·, a to v dobÏ, kdy se v·m otevÌrajÌ novÈ moûnosti nejen v »eskÈ republice,ale i v EvropskÈ unii.

SpoleËnost KPMG »esk· republika si v tomto rychle se rozvÌjejÌcÌm a konkurenËnÌmprost¯edÌ jiû ¯adu let udrûuje na trhu v˝znamnÈ postavenÌ, coû dokazujÌ kaûdoroËnÌstatistiky o n·boru a spokojenosti naöich zamÏstnanc˘.

SpoleËnost KPMG »esk· republika pat¯Ì mezi dynamicky se rozvÌjejÌcÌ spoleËnostis mezin·rodnÌm know-how. P˘sobÌ v oblasti auditu, daÚovÈho a finanËnÌhoporadenstvÌ a ¯ÌzenÌ rizik a poradensk˝ch sluûeb. S 650 zamÏstnanci jsme jednouz nejvÏtöÌch spoleËnostÌ v oboru na ËeskÈm trhu. Ovöem poËet zamÏstnanc˘ nenÌhlavnÌm klÌËem k naöemu ̇ spÏchu. TÌm je p¯edevöÌm kvalita naöÌ pr·ce.

Jsme rovnÏû hrdÌ na to, ûe mnoho naöich b˝val˝ch spolupracovnÌk˘ zast·v·v˝znamnÈ pozice ve v˝robnÌch a obchodnÌch spoleËnostech Ëi ve finanËnÌm sektoru.

V pr˘bÏhu patn·cti let p˘sobenÌ na ËeskÈm trhu se n·m poda¯ilo vychovat svÈvlastnÌ zamÏstnance, z nichû mnozÌ dos·hli aû na vedoucÌ pozice a postupnÏnahradili vÏtöinu zahraniËnÌch odbornÌk˘. V souËasnÈ dobÏ ̄ ada Ëesk˝chspolupracovnÌk˘ odjÌûdÌ na dlouhodobÈ st·ûe do zahraniËÌ, kde majÌ moûnostzÌsk·vat cennÈ zkuöenosti v praxi a zdokonalovat svÈ znalosti cizÌch jazyk˘.

V roce 2006 spoleËnost KPMG »esk· republika otev¯ela kancel·¯ takÈ v OstravÏ,aby byla blÌûe sv˝m klient˘m v severomoravskÈm regionu. V roce 2007 bychomchtÏli p¯ijÌmat novÈ kolegy pro tuto kancel·¯ i z ̄ ad absolvent˘ VysokÈ ökoly b·ÚskÈñ TechnickÈ univerzity Ostrava.

P¯eji v·m mnoho ̇ spÏch˘ p¯i ukonËenÌ vaöeho studia a vykroËenÌ do profesnÌhoûivota a tÏöÌm se na spolupr·ci s tÏmi z v·s, kte¯Ì se rozhodnete pro n·roËnou,nicmÈnÏ zajÌmavou a prestiûnÌ pr·ci ve spoleËnosti KPMG »esk· republika.

Petr SikoraPartner spoleËnosti KPMG »esk· republika

zodpovÏdn˝ za vedenÌ kancel·¯e v OstravÏ

4 AKADEMIK 1/2007

Cena Siemens – Werner von Siemens Excellence Award 2006za doktorskou práci pro Fakultu strojní

Ve čtvrtek 14. prosince 2006 se v reprezentativních prostorách Betlém-ské kaple v Praze uskutečnilo slavnostní vyhlášení 9. ročníku Ceny Sie-mens – Werner von Siemens Excellence Award, kterou každoročně udě-luje společnost Siemens ve spolupráci s Fórem průmyslu a vysokýchškol ČR. Předání cen proběhlo za účasti ministryně školství, PhDr. Miro-slavy Kopicové, náměstka ministryně školství prof. PhDr. Petra Matějů,Ph.D., rektorů a prorektorů českých technických univerzit a dalších vý-znamných osobností z oblasti vědy a výzkumu a zástupců firmy Siemens.V dosavadních devíti ročnících Ceny Siemens bylo oceněno 140 laureá-tů; ve formě stipendií a finančních odměn firma Siemens podpořila mla-dé české vědce částkou převyšující 4 milióny korun.

V 9. roËnÌku Ceny Siemens byly hodnoce-ny tyto kategorie: cena za v˝zkum, cena zadoktorskou pr·ci a cena za diplomovou pr·ci.Z rukou gener·lnÌho ̄ editele Siemens v »eskÈrepublice Ing. Pavla Kafky obdrûeli ocenÏnÌstudenti nejen stipendia a finanËnÌ odmÏny,ale takÈ pamÏtnÌ medaili Siemens. JejÌm auto-rem je akademick˝ socha¯ ZdenÏk Kol·¯sk˝.

Pro p¯ihl·öenÌ do soutÏûe je nutnÈ splnitp¯Ìsn· kvalitativnÌ kritÈria. VÌtÏznÈ pr·cevybÌr· porota sloûen· z prorektor˘ pro vÏdua v˝zkum Ëesk˝ch technick˝ch univerzit aze z·stupc˘ spoleËnosti Siemens. I dÌkytomu se Cena Siemens stala jednou z nej-prestiûnÏjöÌch soutÏûÌ svÈho druhu. V letoö-nÌm roce porota hodnotila tÈmϯ stovku vy-nikajÌcÌch pracÌ. ÑVybrat z mnoha desÌtekp¯ihl·öen˝ch pracÌ ty nejlepöÌ je velice ob-tÌûnÈì, potvrzuje p¯edseda komise a prorek-

tor pro vÏdu a v˝zkum »VUT prof. Ladi-slav MusÌlek.

Velmi potÏöujÌcÌ je fakt, ûe mezi letoönÌmilaure·ty v kategorii doktorsk˝ch pracÌ figu-ruje i jmÈno absolventa internÌho doktor-skÈho studia na FakultÏ strojnÌ Ing. V·clavaMoravce, Ph.D., kter˝ naöi ökolu i FakultustrojnÌ reprezentoval svou pracÌ na tÈmaÑZvyöov·nÌ ûivotnosti osov˝ch n·stroj˘

pro modernÌ technologie obr·bÏnÌì.K bliûöÌmu p¯edstavenÌ laure·ta m˘ûe po-slouûit text doporuËenÌ, kterÈ zaslal ökolitel,doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica, jako souË·stformul·¯e k ocenÏnÌ Cenou Siemens:

ÑIng. V·clava Moravce, Ph.D. zn·m od dobjeho magistersk˝ch studiÌ. Jako student Fa-kulty strojnÌ VäB-TUO vûdy vystupoval jakostudent snaûÌcÌ se vyuûÌt pobytu ve ökolek zisku nov˝ch informacÌ a k rozö̯enÌ si od-born˝ch znalostÌ. Vzhledem k tomu, ûe rodin-nÈ z·zemÌ i vlastnÌ z·jem celkem jasnÏ mode-lovaly jeho orientaci na konkrÈtnÌ oblast obr·-bÏcÌch n·stroj˘, byl cÌl jeho ̇ silÌ z¯ejm˝.

Po studijnÌm pobytu na TU Wien a do-konËenÌ magisterskÈho studia nastoupil naFakultu strojnÌ jako internÌ doktorand.V pr˘bÏhu studia se kromÏ soustavnÈ pr·cena doktorskÈ disertaËnÌ pr·ci aktivnÏ zapojili do ûivota ökolÌcÌho pracoviötÏ ñ Katedryobr·bÏnÌ a mont·ûe. PodÌlel se na vedenÌcviËenÌ v nÏkolika p¯edmÏtech, byl ¯eöite-lem t¯Ì internÌch doktorandsk˝ch grant˘,podÌlel se na ̄ eöenÌ nÏkolika ̇ kol˘ v r·mcidoplÚkovÈ Ëinnosti katedry.

BÏhem svÈho doktorskÈho studia vystoupilna osmi mezin·rodnÌch vÏdeck˝ch a dokto-randsk˝ch konferencÌch, kde prezentoval v˝-sledky experiment˘ prov·dÏn˝ch na VäB-TUOstrava, VUT Brno a u firmy BLICKLE v

NÏmecku. V˝sledkem vÏdeckÈ Ëinnosti Ing.V·clava Moravce, Ph.D. bylo i 12 odborn˝chËl·nk˘ v nejr˘znÏjöÌch periodik·ch. Ing. V·c-lav Moravec, Ph.D. ukonËil jako jeden z m·lastudent˘ svÈ studium v termÌnu a po obh·jenÌsvÈ pr·ce nastoupil do firmy, kde se jeho na-bytÈ znalosti jistÏ z˙roËÌ. DoporuËuji pr·ci Ing.Moravce, Ph.D. do soutÏûe o Cenu Siemensnejen pro jejÌ vysokou odbornou i form·lnÌ˙roveÚ, ale i pro mor·lnÌ a charakterovÈ vlast-nosti jejÌho autora.ì

Pro ̇ plnost je t¯eba dodat, ûe Fakulta strojnÌbyla zastoupena i v dalöÌ hodnocenÈ katego-rii a sice v CenÏ Siemens za v˝zkum. »le-nem jedinÈho ocenÏnÈho kolektivu pod ve-denÌm Ing. Bohumila Hor·ka, Ph.D., kter˝zÌskal Cenu za Studii pohonu mobilnÌho

prost¯edku s palivov˝m Ël·nkem, byli Ing. Old¯ich UËeÚ z Katedry v˝robnÌchstroj˘ a konstruov·nÌ.

Nezb˝v·, neû vöem ocenÏn˝m podÏkovatza vzornou reprezentaci ökoly a vϯit, ûei v letech n·sledujÌcÌch bude naöe ökola ne-mÈnÏ ̇ spÏön·.Text a foto: Doc. Dr. Ing. Ivan Mrkvica

ProdÏkan pro vÏdu, v˝zkum a spolupr·cis praxÌ FS

AKADEMIK 1/2007 5

Významné ocenění systému excelencena Fakultě strojní

Když delegace Fakulty strojní Vyso-ké školy báňské-Technické univer-zity Ostrava zaujala svá místa v Pa-láci Žofín v Praze a začal slavnost-ní večer předávání Národní cenyČeské republiky za jakost pro rok2006, byli jsme mírně rozechvělí,i když jsme z odpolední tiskové kon-ference již věděli, co nás čeká.

DÏkan fakulty p¯evzal OcenÏnÌ zlepöenÌ v˝-

konnosti organizace v Programu N·rodnÌ

ceny »eskÈ republiky za jakost a fakultatÌm dos·hla v kategorii ve¯ejnÈ spr·vy ñ hod-

nocenÌ podle modelu excelence EFQM nej-lepöÌho dosaûenÈho v˝sledku za rok 2006, kdyûtoto ocenÏnÌ zÌskala jako jedin· ze z˙ËastnÏ-n˝ch organizacÌ v tÈto kategorii.

ZÌskanÈ ocenÏnÌ je v˝sledkem cÌlevÏdomÈpr·ce vedenÌ fakulty a vöech jejÌch pracov-nÌk˘, kter· se v roce 2005 projevila certifi-kacÌ SystÈmu managementu kvality a po-

ti a zlepöov·nÌ v˝sledk˘. Fakulta si tento n·-roËn˝ model vybrala mimo jinÈ pro moûnostsrovn·nÌ sv˝ch v˝sledk˘ s pr˘myslov˝mipodniky, kde je tento model vyuûÌv·n ̄ adu let.

⁄spÏch naöÌ fakulty by urËitÏ nebyl dosa-ûen bez podpory VysokÈ ökoly b·ÚskÈ-Tech-nickÈ univerzity Ostrava, kter· se orientujena kvalitu systÈm˘ ¯ÌzenÌ a jiû vöechny fa-kulty certifikovaly svÈ systÈmy ̄ ÌzenÌ podlenorem ISO 9000. Proto n·s takÈ potÏöil˙spÏch manaûera jakosti ökoly doc. Ing.Milana Hutyry, CSc., kter˝ byl ocenÏn jakofinalista v prestiûnÌ soutÏûi Manaûer kvality

kraËuje aplikacÌ komplexnÌho systÈmu ex-celence. Model excelence EFQM hodnotÌkaûdou organizaci podle devÌti hlavnÌch kri-tÈriÌ. PrvnÌch pÏt vytv·¯Ì p¯edpoklady pro˙spÏönost organizace, ve zbyl˝ch Ëty¯echse hodnotÌ organizace z hlediska v˝sledk˘nebo cÌl˘, jichû dos·hla. V˝sledky jsou hod-noceny p¯edevöÌm s ohledem na z·kaznÌka,jemuû model p¯ikl·d· nejvyööÌ v·hu. Hod-notÌ se vöak i spokojenost zamÏstnanc˘ avztah organizace k okolÌ, kde p˘sobÌ.

Model EFQM umoûnÌ odhalit slab· mÌstaorganizace a jeötÏ lÈpe vyuûÌt silnÈ str·nky.St·v· se tak siln˝m n·strojem pro manage-ment spoleËnosti p¯i zvyöov·nÌ jejÌ v˝konnos-

roku. Jsme r·di, ûe orientace univerzity nakvalitu se zaËala projevovat a doch·zÌ uzn·-nÌ v nez·visl˝ch hodnocenÌch.

VÌce informacÌ o p¯ed·nÌ Ceny ËeskÈ repub-liky za jakost obsahuje Tiskov· zpr·va Rady»eskÈ republiky pro jakost ze dne 13. listopa-du 2006, dostupn· na adrese: http://www.scj-cr.cz/u-images/TZ_13_ 11_ 06_ def.pdf.

VÌce informacÌ o N·rodnÌ politice podpo-ry jakosti najdete na adrese www.npj.cz.

Doc. Ing. Radim Farana, CSc.Manaûer pro jakost FS

Foto: ArchÌv FS

DÏkan Fakulty strojnÌ VäB-TUO prof. Ing. Petr Horyl, CSc. p¯ebÌr· ocenÏnÌ

Doc. Ing. Milan Hutyra, CSc. p¯ebÌr· ocenÏnÌfinalisty v soutÏûi Manaûer kvality roku

OcenÏnÌ je slavnostnÏ p¯en·öeno na fakultu

6 AKADEMIK 1/2007

Ministerstvo pr˘myslu a ob-chodu v z·¯Ì uplynulÈho rokuschv·lilo dva projekty zamϯenÈna v˝stavbu a provoz Podnika-telskÈho inkub·toru (PI) a Regi-on·lnÌho centra transferu techno-logiÌ (RCTT) v celkovÈ hodnotÏ230 miliÛn˘ korun. Celkem t¯iËtvrtiny n·klad˘ na uskuteËnÏnÌprojekt˘ zaplatÌ Evropsk· unie zesv˝ch struktur·lnÌch fond˘. Pro-jekty se t˝kajÌ v˝stavby a provo-zu objektu TechnologickÈho pa-vilÛnu CPIT ñ TL2. CÌlem pro-jekt˘ je vybudov·nÌ kapacit in-kubaËnÌch ploch pro zaËÌnajÌcÌinovaËnÌ spoleËnosti a vytvo¯enÌinfrastruktury pro poskytov·nÌkvalitnÌch rozvojov˝ch sluûeb.Projekty zpracovalo CentrumpokroËil˝ch inovaËnÌch techno-logiÌ (CPIT) ve spolupr·ci s Cen-trem transferu technologiÌ (CTT).

Objekt PodnikatelskÈho inku-b·toru CPIT bude st·t do konceroku 2007 v centr·lnÌ Ë·sti are·-lu VäB-TUO v OstravÏ-Poru-bÏ. Inkub·tor nabÌdne technickÈz·zemÌ, kter˝m je 3000 m2 Ëis-t˝ch inkubaËnÌch ploch a 2800m2 ostatnÌch ploch pro tÈmϯ Ëty-¯icet zaËÌnajÌcÌch inovaËnÌch fi-rem. Tyto firmy by mÏly vytvo-¯it aû 200 pracovnÌch mÌst. Po-pt·vka uchazeˢ o umÌstÏnÌv inkub·torech v r·mci Morav-skoslezskÈho kraje by mÏla za-bezpeËit dlouhodobou obsaze-nost inkub·toru okolo 85%.

OdbornÌ konzultanti RCTTbudou formou takzvan˝ch Ba-lÌËk˘ nabÌzet inkubovan˝m spo-leËnostem rozvojovÈ sluûby.Jedn· se o konzultaËnÌ a pora-denskÈ sluûby v oblastech jakojsou finance, marketing, ochra-na duöevnÌho vlastnictvÌ, komer-cializace duöevnÌho vlastnictvÌ,pr·vo, lidskÈ zdroje, vzdÏl·nÌ,strategickÈ poradenstvÌ, propo-jov·nÌ spoleËnostÌ, zakl·d·nÌspoleËnostÌ apod.

Velk˝m ˙spÏchem je, ûe Podnikatelsk˝inkub·tor CPIT se pravdÏpodobnÏ stane jed-nÌm z prvnÌch univerzitnÌch inkub·tor˘v »eskÈ republice. VäB-TUO bude tÌmto

Představujeme: PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR CPIT

VeökerÈ informace o aktivit·ch CPIT a mnoho dalöÌch zajÌmavostÌ naleznete na internetov˝ch str·nk·ch www.cpit.vsb.cz.SvÈ dotazy na n·s m˘ûete smϯovat prost¯ednictvÌm elektronickÈ adresy cpit@vsb.cz.

V souËasnosti kaûd· univerzita,kter· se ¯adÌ nebo se chce ¯aditmezi ty nejlepöÌ, tedy i VäB-TUO, inkub·tor spravuje a d·letyto aktivity rozvÌjÌ.

Podnikatelsk˝ inkub·tor CPITotev¯e dve¯e i ostatnÌm z·jem-c˘m o inovaËnÌ podnik·nÌ. Kro-mÏ akademick˝ch pracovnÌk˘,student˘ a absolvent˘, to budoujiû fungujÌcÌ spoleËnosti a firmys inovaËnÌm n·padem Ëi z·mÏ-rem, kterÈ mohou prok·zat ˙z-kou vazbu na v˝zkum a v˝vojuniverzit v MoravskoslezskÈmkraji. TÌmto by mÏly b˝t odbou-r·ny z·kladnÌ problÈmy ryze uni-verzitnÌch inkub·tor˘, kterÈ set˝kajÌ nap¯. v˝raznÈho odbornÈ-ho vyhranÏnÌ u nÏkter˝ch tzv.Ñakademick˝ch podnikatel˘ì.Udrûitelnost p¯ijat˝ch uchazeˢje p¯edpokladem pro dlouhodo-bou udrûitelnost naöeho univer-zitnÌho inkub·toru CPIT. Protokaûd˝ uchazeË o vstup do inku-b·toru musÌ projÌt n·roËn˝mi v˝-bÏrov˝mi kritÈrii.

TÏûkosti v poË·teËnÌ f·zi pod-nik·nÌ vöak nemajÌ nikoho odra-dit od myölenky zaËÌt podnikat avstoupit do PodnikatelskÈho in-kub·toru CPIT. ManagementPodnikatelskÈho inkub·toruCPIT vÌ, ûe velmi d˘leûitou rolim· podnikatelsk· podpora azprost¯edkov·nÌ uËenÌ podnika-telsk˝m dovednostem. Jiû brzybudou p¯edstaveny produktovÈlisty BalÌËk˘ konzultacÌ a sluûeb,kterÈ budou odbornÌ konzultantiRCTT poskytovat spoleËnostemsÌdlÌcÌm v PodnikatelskÈm inku-b·toru CPIT. Od ̄ Ìjna roku 2006jste mÏli a st·le jeötÏ m·te moû-nost se zcela zdarma zapojit dovzdÏl·v·nÌ v r·mci projektuÑSystÈm dalöÌho vzdÏl·v·nÌ pra-covnÌk˘ v˝zkumu a v˝vojev MoravskoslezskÈm kraji a jehorealizaceì (www.vsb.cz/rozvoj-lidskych-zdroju/), kterÈ V·s

m˘ûe na dr·hu zaËÌnajÌcÌho inovaËnÌho pod-nikatele kvalitnÏ p¯ipravit.

Ing. V·clav LukeöManaûer CPIT

tÏûit ze sv˝ch odborn˝ch schopnostÌ a do-vednostÌ a umoûnÌ sv˝m akademick˝m za-mÏstnanc˘m, student˘m Ëi absolvent˘muskuteËÚovat svÈ podnikatelskÈ z·mÏry.

AKADEMIK 1/2007 7

Projekt UNDERSTANDLEONARDO DA VINCI PROGRAMME

Snídaně s děkanem Ekonomické fakultyVe dnech 30. listopadu a 14. prosince se na Ekonomické fakultěVŠB-TUO uskutečnily ve spolupráci se Studentskou komorou AS EkF„Snídaně s děkanem“.

Setkání studentůs rektorem VŠB-TU

OstravaV úterý 12. prosince 2006, se v tom-to předvánočním období plném„vánočního těšení“, uskutečnilopravidelné a již tradiční setkánís vedením VŠB-TU Ostrava. Zvídavéstudenty, kteří si udělali v předvá-nočním shonu čas, přivítala před-sedkyně studentské komory Akade-mického senátu Ing. et Ing. Mgr.Jana Nováková, a uvedla hlavníhohosta tohoto podvečerního setká-ní rektora prof. Ing. Tomáše Čer-máka, CSc. a další hosty – doc. Ing.Jaromíra Gottvalda, CSc. – prorek-tora pro rozvoj, Marii Stonišovou– vedoucí divize stravování, Ing.Boženu Jemelkovou – vedoucí di-vize ubytování.

Pan rektor, ve svÈ ̇ vodnÌ ̄ eËi, informovalo hlubok˝ch p¯emÏn·ch ve ökolstvÌ, kdy ex-perti z†OECD vypracovali expertÌzu, a nynÌse oËek·v·, jak˝ postoj zaujme naöe vl·da,kter· by se mÏla pokusit tyto zmÏny uvÈst dopraxe. Pan rektor se takÈ pochlubil tÌm, ûeVäB-TUO dos·hla certifikace jakosti navöech fakult·ch. Informoval rovnÏû o zmÏ-n·ch financov·nÌ menz a kolejÌ, kdy byla p¯e-devöÌm zruöena dotace na ubytov·nÌ a tu na-hradilo ubytovacÌ stipendium. Prioritou je pakp¯edevöÌm to, aby se neust·le zkvalitÚovalkulturnÌ ûivot student˘. Ubytov·nÌ student˘na kolejÌch v OstravÏ-PorubÏ pat¯Ì st·le mezinejlevnÏjöÌ v celÈ »R, ale i tak by mÏl b˝tzachov·n urËit˝ standard ubytovacÌch sluûeba prost¯edÌ a proto se poËÌt· s postupnou re-konstrukcÌ a modernizacÌ.

Po ̇ vodnÌch slovech pana rektora p¯iöly na¯adu dotazy, kterÈ studenti mohli poloûit vede-nÌ ökoly prost¯ednictvÌm webov˝ch str·nekStavovskÈ unie student˘ VäB-TU Ostrava,http://sus.vsb.cz/. Ve velmi p¯·telskÈ atmosfȯeodpovÌdal pan rektor vst¯ÌcnÏ na ot·zky t˝ka-jÌcÌ se ubytovacÌho a soci·lnÌho stipendia,o leg·lnÌm softwaru pro studium a mimo jinÈtakÈ o t¯ÌdÏnÌ odpadu. Dotazy z†internetovÈhofÛra zodpovÏdÏli i doc. Ing. JaromÌr Gottvald,CSc., Marie Stoniöov· i Ing. Boûena Jemel-kov·. N·sledovala voln· diskuse, kdy sez poË·tku ost˝chavÌ studenti zdr·hali, ale na-konec nev·hali a vyuûili p Ì̄leûitosti poloûit ot·z-ky osobnÏ. VeökerÈ dotazy a odpovÏdi najde-te na v˝öe uveden˝ch str·nk·ch StavovskÈunie a p¯ÌötÏ, milÌ studenti, pokud i V·s zajÌm·dÏnÌ na VaöÌ alma mater, nev·hejte a vyuûijtepodobn˝ch p¯ÌleûitostÌ.

Z·vÏrem pan rektor podÏkoval p¯Ìtomn˝mstudent˘m za ˙Ëast a pop¯·l mnoho ötÏstÌu z·poËt˘ a zkouöek.

Za Stavovskou unii student˘ VäB-TUOstrava

Veronika VonöÌkov·Viceprezident pro finanËnÌ z·leûitosti

Akce byla urËena student˘m 4. a 5. roËnÌ-k˘, kte¯Ì se chtÏli setkat s panem dÏkanemdoc. Ing. Josefem Fialou, CSc. v p¯ÌjemnÈneform·lnÌ atmosfȯe jeho kancel·¯e u chut-nÈ snÌdanÏ, kde mohli p¯ednÈst svÈ p¯ipo-mÌnky, n·mÏty, n·zory na v˝uku, studiumnebo st·tnice.

Studenti se p¯ihlaöovali prost¯ednictvÌminternetu a byl zaznamen·n velk˝ z·jem p¯e-devöÌm o druh˝ termÌn. ProbÌrala se tÈmatapr˘bÏûn˝ch st·tnic, p¯evoditelnosti kredit˘do dalöÌch roËnÌk˘ studia, problÈm˘ kvalityv˝uky cizÌch jazyk˘, ale takÈ chybÏjÌcÌ bufetna novÈ budovÏ E. Ze strany student˘ padlytakÈ n·mÏty na nÏkterÈ novÈ p¯edmÏty, kte-rÈ by uvÌtali v souvislost s jejich vstupemdo praxe po ukonËenÌ studia. TakÈ byly pro-diskutov·ny n·vrhy na zajiötÏnÌ praxÌ dosoukrom˝ch firem a podnik˘ pro studentyposlednÌch roËnÌk˘, d·le pak poûadavekobohatit nÏkterÈ vyuËovanÈ p¯edmÏty o prak-

tickÈ p¯Ìklady a vÌce propojit teorii s reali-tou. Student˘m takÈ chybÌ p¯edmÏt, v nÏmûby se nauËili, jak prezentovat, jak ÑprodatìzÌskanÈ vÏdomosti, interperson·lnÌ komu-nikaci, ̄ eË tÏla apod.

Protoûe byla SnÌdanÏ s dÏkanem hodno-cena jako oboustrannÏ velmi prospÏön·,bude pokraËovat takÈ v letnÌm semestru, ato pro 1.ñ3. roËnÌky, student˘m doporuËu-jeme sledovat n·stÏnky v are·lu Ekonomic-kÈ fakulty a n·stÏnku StudentskÈ komoryAS EkF u mÌstnosti A218b. Studentsk· ko-mora je vöem student˘m EkF takÈ k dispozi-ci na e-mailu studentskakomora.ekf@vsb.cz,kde n·m m˘ûete ps·t svÈ problÈmy, p¯ipo-mÌnky a n·mÏty.

Panu dÏkanovi i vöem z˙ËastnÏn˝m stu-dent˘m velmi dÏkujeme.

Lucie Vilamov·P¯edsedkynÏ StudentskÈ komory AS EkF

Foto: Ing. Petr Brozda

RostoucÌ z·jem o zajiötÏnÌ bezpeËnostikritickÈ infrastruktury a zvl·ötÏ pak ener-getiky obsahuje takÈ nutnost p¯Ìpravy pra-covnÌk˘ v energetice, zvl·ötÏ pak manage-mentu zodpovÏdnÈho za bezpeËnost a spo-lehlivost dod·vky energie. ProblÈm ener-getiky m· navÌc evropsk˝ rozmÏr, protoûejak uk·zaly minulÈ Ñblack-outyì, vznik adopad v˝padk˘ energie mohou b˝t geo-graficky vzd·lenÈ a zas·hnout vÌce st·t˘.Jako p¯ÌspÏvek k ¯eöenÌ tohoto problÈmubyl vytvo¯en projekt Leonardo da VinciUNDERSTAND: European Energy Sup-ply Security Management Co-ordinators

UNDER way towards STANDard indi-cators for continuous vocational educati-on and training, zahrnujÌcÌ 11partner˘z 9 evropsk˝ch zemÌ.

Za Ëeskou republiku se na ̄ eöenÌ projek-tu podÌlÌ pracovnÌ skupina z†Laborato¯ev˝zkumu a managementu rizik FakultybezpeËnostnÌho inûen˝rstvÌ a Katedry ener-getiky Fakulty strojnÌ VäB-TU Ostravapod vedenÌm prof. RNDr. Pavla Danihel-ky, CSc.

Ing. Ji¯Ì Nezhoda, Ph.D.Katedra energetiky FS

8 AKADEMIK 1/2007

Slavnostní otevření specializované „Celoškolské pracovny grafických avýpočetních stanic – A1032“ proběhlo dne 24. 11. 2006 v Ostravě-Poruběza účasti jak zástupců vedení VŠB-TUO, tak zástupců externích firem,které se na její realizaci podílely (Sun Microsystems Czech, s.r.o. Praha,Stickfish, s.r.o. Praha). V rámci podpory spolupráce s průmyslem a přiblí-žení teorie s praxí byla pozvána firma Visteon Autopal Nový Jičín, kteráv praxi využívá software (SW) instalovaný na nových pracovních stani-cích a již delší dobu s naší univerzitou spolupracuje.

SouË·stÌ slavnostnÌho otev¯enÌ bylo p¯edsta-venÌ pracovny öiröÌ ve¯ejnosti, praktick· uk·z-ka rozdÌlu pr·ce na nov˝ch stanicÌch SUNUltra 40 a na klasickÈm PC, vËetnÏ prezentaË-nÌch p¯ÌspÏvk˘ v˝öe uveden˝ch host˘.

Do zkuöebnÌho provozu byla tato pracov-na uvedena jiû 2. 10. 2006 jako realizacedÌlËÌho projektu celoökolskÈho rozvojovÈ-ho projektu.

V souladu s dlouhodob˝m z·mÏrem v ob-lastech rozvoje a budov·nÌ informaËnÌ a ko-munikaËnÌ infrastruktury byla souËasn· pra-covna unixov˝ch grafick˝ch stanic SGI(A1045, 10. p. budovy A rektor·tu) trans-formov·na na zcela novou multiplatformnÌpracovnu grafick˝ch stanic (A1032, 10.p.budovy A rektor·tu) z nÏkolika d˘vod˘:1. instalovan˝ hardware (HW) ñ SGI pra-

covnÌ stanice O2, jiû neumoûÚoval pro-voz aktu·lnÌch verzÌ SW aplikacÌ pouûÌ-van˝ch ve v˝uce,

2. auto¯i a distributo¯i pouûÌvan˝ch SW apli-kacÌ avizovali stagnaci podpory st·vajÌcÌprovozovanÈ SGI platformy pro OS IRIX,

3. v oblasti podpory rozvoje a vyuûitÌ moder-nÌch IT, rozvoje v˝uky a p¯iblÌûenÌ se po-ûadavk˘m praxe pot¯ebovala st·vajÌcÌ pra-covna komplexnÌ p¯estavbu, jak po str·nceHW a SW, tak po str·nce modernizace di-daktick˝ch a audiovizu·lnÌch n·stroj˘.

CÌlem projektu bylo p¯edevöÌm zajistit dalöÌfungov·nÌ unixovÈ pracovny, nabÌdnoutnovÈ kvalitativnÏ vyööÌ hardwarovÈ z·zemÌpro v˝uku nejnovÏjöÌch verzÌ softwarov˝chaplikacÌ. Umoûnit provoz n·roËn˝ch CAD/CAM a FEM systÈm˘, specializovan˝chp¯edmÏt˘, kterÈ vyûadujÌ vysok˝ v˝poËetnÌa grafick˝ v˝kon a majÌ vysokÈ n·roky naoperaËnÌ pamÏù (nap¯Ìklad ̄ eöenÌ rozs·hl˝chmatematick˝ch ˙loh, n·vrhy a simulace voblastech termodynamiky a dynamiky te-kutin, Ë·sti stroj˘ a konstrukcÌ).

3. Instalace SW integraËnÌch n·stroj˘ amultiplatformovÈho SW prost¯edÌ, spl-Úuje poûadavky na prost¯edÌ pro realiza-ci t˝mov˝ch projekt˘.

4. V dobÏ mimo v˝uku bude pracovna vy-uûita pro tvorbu studijnÌch projekt˘ za-dan˝ch z v˝uky.

5. Ve veËernÌch, noËnÌch hodin·ch, o vÌ-kendech a o sv·tcÌch bude plnit funkciv˝poËetnÌho clusteru zaËlenÏnÈho do uni-verzitnÌho SPC.

Specializovan· pracovna je vybavena no-vou audiovizu·lnÌ technikou vË. aktivnÌhoozvuËenÌ. Pedagog˘m je zde umoûnÏno pra-covat formou audiovizu·lnÌ prezentace. TakÈpracovnÌ prost¯edÌ mÌstnosti A1032 doznalozmÏn v podobÏ nov˝ch poËÌtaËov˝ch stol˘,podstavc˘ pod pracovnÌ stanice a ûidlÌ. Sta-bilnÌ klimatickÈ podmÌnky pro zabezpeËenÌnep¯etrûitÈho provozu tÏchto stanic zajiöùujenovÏ instalovan· podstropnÌ klimatizace.Majetek univerzity a provoz v Ëase bez ̄ Ìze-nÈ v˝uky je monitorov·n kamerov˝m systÈ-mem s digit·lnÌm z·znamem. Pracovna jechr·nÏna proti neopr·vnÏnÈmu vstupu EZS.

ProvoznÌ doba pracovny je: 7:15ñ19:15,kdy je prioritnÌ jejÌ obsazenÌ v˝ukou. Mimov˝uku je v tomto ËasovÈm ̇ seku pracovnap¯Ìstupna student˘m pro samostatnou pr·cina projektech zadan˝ch z v˝uky. V pracov-nÌ dny v Ëase 19:15ñ7:00, nep¯etrûitÏ pakbÏhem vÌkend˘ a sv·tk˘ jsou tyto stanicezaËlenÏny do univerzitnÌho SPC, jako vzd·-lenÈ v˝poËetnÌ uzly s moûnostÌ samostatnÈ-ho ̄ eöenÌ sloûit˝ch v˝poËt˘.

BÏhem zimy bychom chtÏli tuto pracovnup¯edstavit co nejöiröÌmu poËtu pedagog˘, abysi ji mohli za¯adit do pl·nu v˝uky na letnÌsemestr roku 2007.

VϯÌme, ûe realizacÌ v˝öe zmiÚovanÈ specia-lizovanÈ pracovny bude mÌt naöe univerzitavytvo¯eny lepöÌ podmÌnky, jak pro vlastnÌzkvalitnÏnÌ studia, tak pro ̇ spÏönÏ se rozvÌje-jÌcÌ spolupr·ci s pr˘myslem. Jako p¯Ìklad spo-lupr·ce a v souvislosti s novou grafickou pra-covnou lze uvÈst spolupr·ci s firmou VisteonAutopal Nov˝ JiËÌn v oblasti konstrukcÌ svÏ-telnÈ a klimatizaËnÌ techniky v automobilovÈmpr˘myslu, kter· se slavnostnÌho otev¯enÌ novÈpracovny rovnÏû aktivnÏ z˙Ëastnila.

Ing. Sylva Nov·kov·VedoucÌ odd. PC uËeben CVT

Nová vysoce specializovaná Celoškolská pracovnagrafických a výpočetních stanic

Za tÌmto ̇ Ëelem bylo ve v˝bÏrovÈm ̄ ÌzenÌzakoupeno 16 ks v˝konn˝ch dvouproceso-rov˝ch pracovnÌch stanic ÑSUN ULTRA40ì, kterÈ byly ve svÈ t¯ÌdÏ a v danÈ dobÏv˝bÏru hodnoceny jako nejrychlejöÌ stanices 64 bitovou architekturou v testech OCUS(Olaf Cortens Utilities). Tyto stanice jsoumimo jinÈ vybaveny 4 GB RAM, v˝kon-n˝mi 400GB SATA HDD, jenû svou ser-verovou architekturou splÚujÌ podmÌnky proprov·dÏnÌ sloûit˝ch a n·roËn˝ch vzd·len˝chv˝poËt˘ v nep¯etrûitÈm reûimu pr·ce. Tutov˝hodu aktivnÏ vyuûÌv·me v noËnÌch hodi-n·ch pro zajiötÏnÌ funkce v˝poËetnÌho clus-teru univerzitnÌho SuperpoËÌtaËovÈho cent-ra ñ SPC. D·le jsou vybaveny profesion·l-nÌ OpenGL grafickou kartou NVIDIAFX3450 pro podporu graficky n·roËn˝chSW aplikacÌ. Stanice SUN ULTRA 40 jsoumultiplatformnÌ a jsou certifikov·ny pro pro-voz nÏkolika operaËnÌch systÈm˘ jako nap¯.Sun Solaris , 64-bit verze; Red Hat Enter-prise Linux, 64-bit verze; MS Windows XPProfessional, 64-bitov· verze.

Naöe univerzita se zapojila do grantu spoleË-nosti Sun Microsystems pro oblast ökolstvÌ,vÏdy a v˝zkumu a tyto pracovnÌ stanice vËetnÏ20ì Sun LCD monitor˘ byly po¯Ìzeny s 50%slevou. Celkov· Ë·stka za HW vybavenÌ tÈtouËebny Ëinila 2.243.578,ñ KË vË. DPH.

V r·mci celoökolskÈho rozvojovÈho pro-jektu byl pro tyto novÈ pracovnÌ stanice za-koupen licenËnÌ a integraËnÌ software za424.876,ñ KË vË. DPH. V˝bÏrovÈ ̄ ÌzenÌ nadod·vku SW vyhr·la firma ITS s.r.o., Pra-ha. PomocÌ zakoupen˝ch SW integr·tor˘ azmÌnÏnÈ multiplatformnosti lze na stanicÌchprovozovat nejvyööÌ moûnÈ dostupnÈ verzesoftware jako nap¯. I-DEAS, NX-I-DEAS,Autocad Inventor Series 10, CATIA V5Solution, Pro/ENGINEER, Fluent, MatLab,Ansys.

VyuûitÌ novÈ vysoce specializovanÈ gra-fickÈ multiplatformnÌ pracovny vidÌme p¯e-devöÌm pro:1. V˝uku n·roËn˝ch CAD/CAM a FEM

systÈm˘ (FS, FEI a dalöÌ fakulty Ëi ka-tedry, jejichû v˝ukov˝ SW vyûaduje v˝-konn˝ grafick˝ HW a je licenËnÏ pokryt).

2. Pracovna bude splÚovat funkci, jak uËeb-ny, tak simulovanÈho pracoviötÏ ñ vzo-rovÈ pracovnÌ prost¯edÌ (integrace PLMmodul˘) pro p¯iblÌûenÌ praxi.

AKADEMIK 1/2007 9

Zahájeny zkoušky prototypu APK2V prosinci 2006 byly zah·jeny zkouöky

prototypu mϯÌcÌho systÈmu APK2, urËe-nÈho k provoznÌmu mϯenÌ geometrick˝chparametr˘ kolejov˝ch tratÌ. N·vrh mecha-nickÈ Ë·sti konstrukce mϯÌcÌho vozÌku bylrealizov·n zamÏstnanci ̇ tvaru CPIT (Cen-trum pokroËil˝ch inovaËnÌch technologiÌ)ve spolupr·ci s Institutem dopravy na Fa-kultÏ strojnÌ a v˝roba prototypu byla rea-lizov·na za p¯ispÏnÌ zamÏstnance Institu-tu geologickÈho inûen˝rstvÌ p. Weipera.

Splnit poûadavky uûivatele z hlediskamechanickÈ konstrukce nebylo jednodu-chÈ, poûadovala se mal· hmotnost a sou-ËasnÏ vysok· tuhost r·mu vozÌku, p¯esnÈ

prov·dÏna jednÌm pracovnÌkem, poûadav-ky na tuhost a p¯esnÈ smÏrovÈ vedenÌ jsoudiktov·ny skuteËnostÌ, ûe jde o mϯÌcÌ sys-tÈm. PrvnÌ v˝sledky zkouöek jsou p¯Ìzni-vÈ, uzav¯enÌ zkouöek je moûnÈ oËek·vatv roce 2007.

Co je vöak na celÈ akci nejd˘leûitÏjöÌ,poda¯ilo se prakticky realizovat z·kladnÌmyölenku stojÌcÌ u zrodu CPIT VäB TUO,tj. budovat v˝znamnou infrastrukturu v˝-zkumu a technologickÈho rozvoje jakozdroje technick˝ch inovacÌ.

Ing. Jan FamfulÌk, Ph.D.Institut dopravy FS

Foto: Ing. Jan NeËas, CPIT

Pracovna grafických a výpočetních stanic SUN ve výucePracovna grafických a výpočetních stanic SUN slouží pro výuku různýchpředmětů, které vyžadují odpovídající výpočetní a grafický výkon. Jsouto zejména předměty, ve kterých jsou prostředkem pro řešení semestrál-ních prací softwarové nástroje pracující s virtuálními technickými mode-ly, realizující různé typy technických výpočtů, a to převážně s využitímmetody konečných prvků.

smÏrovÈ vedenÌ pojezdu. Poûadavek namalou hmotnost vych·zÌ ze zp˘sobu pro-voznÌho nasazenÌ, kdy obsluha vozÌku je

Mezi takovÈ softwarovÈ n·stroje pa-t¯Ì Fluent, Ansys, MARC, Matlab,Pro/Engineeer, NX, I-DEAS a dalöÌ.

Jako p¯Ìklad v˝uky v pracovnÏ gra-fick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUNbude d·le pops·n charakter p¯edmÏ-tu PoËÌtaËov· podpora konstrukË-nÌch pracÌ. P¯edmÏt provozuje Ka-tedra v˝robnÌch stroj˘ a konstruo-v·nÌ Fakulty strojnÌ. Tento p¯edmÏtvyuûÌv· jako prost¯edek pro kon-struov·nÌ CAD/CAM/CAE systÈmI-DEAS. DÌky mocnÈmu softwaro-vÈmu n·stroji a v˝konnÈmu hard-warovÈmu vybavenÌ pracovny je v r·mcip¯edmÏtu re·lnÈ spolupracovat s praxÌ a dop¯edmÏtu zahrnout ˙lohy odpovÌdajÌcÌ n·-roËnosti, jako jsou ˙lohy vyskytujÌcÌ sev pr˘myslovÈ praxi. P¯Ìkladem takovÈ spo-lupr·ce je ˙Ëast firem Autopal-Visteon aERCO ve v˝uce uv·dÏnÈho p¯edmÏtu.

V r·mci p¯edmÏtu PoËÌtaËov· podporakonstrukËnÌch pracÌ studenti nejd¯Ìve pro-jdou z·klady 3D modelov·nÌ v moduluMaster Modeler, kde je vyuûit grafick˝ v˝-kon poËÌtaˢ v pracovnÏ. D·le v p¯edmÏtupokraËujÌ problematikou technick˝ch v˝po-Ët˘ v modulu Simulation. V˝uka je zpest¯e-na exkurzÌ ve firmÏ Autopal-Visteon(www.visteon.cz). Autopal-Visteon je p¯ed-nÌ svÏtov˝ v˝robce automobilov˝ch kom-ponent˘. Studenti zde ve v˝vojovÈm centrua ve v˝robnÌm provoze v NovÈm JiËÌnÏshlÈdnou, jak vypad· konstruktÈrsk· praxeza vyuûitÌ stejn˝ch a obdobn˝ch SW n·-stroj˘ jako vyuûÌvajÌ v r·mci v˝uky v pra-covnÏ grafick˝ch a v˝poËetnÌch stanic SUN.

Exkurze sklÌzÌ od student˘ kladnÈ ohlasy, ato zejmÈna takÈ proto, ûe si uvÏdomÌ v˝-znam v˝uky p¯edmÏtu, kter˝ jim p¯in·öÌ pr·vÏty znalosti, kterÈ poûaduje praxe. O to vÌcetoto uvÏdomÏnÌ u student˘ podpo¯Ì semest-

r·lnÌ projekt, jehoû p¯edmÏtem je konkrÈtnÌtyp ̇ lohy, kter· byla p¯edvedena jako re·l-n˝ projekt v praxi na exkurzi. TakovÈ moû-nosti zahrnutÌ praktick˝ch ˙loh do v˝ukypodpo¯il pr·vÏ vznik pracovny grafick˝ch av˝poËetnÌch stanic SUN.

D·le uv·dÏn˝ p¯edmÏt obsahujeodbornou p¯edn·öku zkuöen˝chkonstruktÈr˘ z firmy ERCO(www.feanalyses.cz). Jedn· seo skupinku pracovnÌk˘ z firmy, kte-r· se zab˝v· tvorbou virtu·lnÌch mo-del˘ a technick˝mi v˝poËty za vyu-ûitÌ metody koneËn˝ch prvk˘. TitoodbornÌci pracujÌ pro r˘znÈ pr˘mys-lovÈ oblasti a zejmÈna ̄ eöÌ ̇ lohy vyö-öÌch sloûitostÌ, kterÈ nepokryjÌ schop-nosti bÏûn˝ch konstrukËnÌch oddÏ-lenÌ. V r·mci p¯edn·öky mimo pro-blematiky v˝poËt˘ v konstruov·nÌpoukazujÌ takÈ na v˝znam moder-nÌch softwarov˝ch n·stroj˘ a v˝kon-

nÈho hardware, a to p¯edevöÌm z d˘vodu tla-ku na rychlost v˝voje v souËasnÈm konku-renËnÌm prost¯edÌ. Na z·kladÏ takov˝ch in-formacÌ z praxe mohou studenti posoudit takÈv˝konnost hardwarovÈho a softwarovÈhovybavenÌ pracovny grafick˝ch a v˝poËetnÌchstanic SUN a takÈ zvaûovat moûnosti vyuûitÌpracovny pro realizaci sv˝ch bakal·¯sk˝ch adiplomov˝ch pracÌ.

R·mcovou p¯edstavivost o v˝konnostivybavenÌ pracovny mohou demonstrovatv˝sledky testu. Byla testov·na v˝poËtov·˙loha za vyuûitÌ metody koneËn˝ch prvk˘v modulu Simulation systÈmu I-DEAS. V˝-sledky Ëasu stejn˝ch ˙loh na poËÌtaËi, kte-r˝m je vybavena pracovna grafick˝ch a v˝-poËetnÌch stanic SUN a na poËÌtaËi o bÏûnÏvyuûÌvanÈm v˝konu uv·dÌ ̇ daje v tabulce.

TakovÈ vybavenÌ poskytuje VäB-TU Os-trava sv˝m student˘m.

Ing. Michal Koles·rKatedra v˝r. stroj˘ a konstruov·nÌ FS

Srovn·nÌ Ëas˘ v˝poËtu pevnostnÌ

line·rnÌ statickÈ ̇ lohy

Stanice SUN PC Intel2 x AMD Pentium 4OPTERON2,8GHz, 3GHz,4GB RAM 512MB RAM

poËet prvk˘: 25 s 140 s80 429prvek line·rnÌËty¯stÏn

poËet prvk˘: 2,5 min. 21,5 min.80 429prvek vyööÌho·̄du

Prototyp mϯÌcÌho vozÌku APK2

10 AKADEMIK 1/2007

Silesian Moodle MootDigitální dialog v globální vzdělávací síti

Vzdělávání v informační a znalostní společnosti vyžaduje řadu význam-ných změn. Jejich realizace je umožněna, ale rovněž zapříčiněna rozvo-jem informačních a komunikačních technologií. Významným počinemv oblasti inovací vzdělávání na škole bylo zavedení řídícího vzdělávací-ho systému Moodle do výuky ve všech jejích formách.

SystÈm je jiû Ëtvrt˝ ökolnÌ rokvyuûÌv·n zejmÈna na Ekonomic-kÈ fakultÏ VäB-TU Ostrava, alerovnÏû i dalöÌmi. SouË·stÌ systÈ-mu na instalaci http://moodle.vsb.cz je jiûbezm·la sedm tisÌc student˘ ve Ëty¯ech stecheLearningov˝ch kurzech. ⁄ËastnÌci nejsoupouze naöimi studenty, ale je umoûnÏno hos-tov·nÌ dalöÌm organizacÌm vstupujÌcÌm dokomunity systÈmu Moodle jako jsou jinÈfakulty, univerzity, ale rovnÏû st¯ednÌ Ëi z·-kladnÌ ökoly a podniky.

Tvorba nov˝ch online kurz˘ studijnÌchp¯edmÏt˘, ale rovnÏû jejich realizace je fi-nancov·na z projekt˘, z nichû nejv˝znam-nÏjöÌ je projekt ESF OP RLZ s n·zvemNechù studuje kdokoliv, kdekoliv a kdyko-liv. Institut inovace vzdÏl·v·nÌ vyvinul ̇ Ëin-nou a efektivnÌ metodiku, jak postupnÏ vta-hovat k realizaci nov˝ch metod a forem vzdÏ-l·v·nÌ dalöÌ pedagogy z fakulty, ale hojnÏi mimo ni. SouË·stÌ strategie je nejen tech-nickÈ a technologickÈ zabezpeËenÌ, ale p¯e-devöÌm soustavn· a systematick· pÈËe o lidi,jeû technologie vyuûÌvajÌ. Vedle cykl˘semin·¯˘ VIRTUNIV (http://www.virtuniv.cz; nynÌ 5. roËnÌk) a semin·¯˘ Elek-tronick· podpora vzdÏl·v·nÌ (http://iiv.vsb.cz; nynÌ 7. cyklus) a dalöÌch, zejmÈnaonline prost¯edk˘, je takÈ jednou roËnÏ po-¯·d·n mezin·rodnÌ workshop s n·zvem Si-lesian Moodle Moot (http://moodle.vsb.cz/smm).

LetoönÌ 3. roËnÌk setk·nÌ p¯ednÌch Ëesk˝chi zahraniËnÌch nov·tor˘ vzdÏl·v·nÌ po¯·da-n˝ ve dnech 2.ñ4. listopadu v Beskydech jev˝znamnou ud·lostÌ na poli eLearningu.Jeho n·zev ÑDigit·lnÌ dialog v glob·lnÌ vzdÏ-l·vacÌ sÌtiì napovÌd·, co bylo v centru p¯Ì-spÏvk˘ a aktivit ˙ËastnÌk˘. SjednocujÌcÌmyölenkou bylo nalÈz·nÌ cesty k vyuûÌv·nÌtechnologiÌ webu 2.0 ve vzdÏl·v·nÌ. Vöich-ni ˙ËastnÌci tak v neform·lnÌch jedn·nÌchsdÌleli podnÏty, jak ve znalostnÌ spoleËnostiopouötÏt pasivnÌ p¯ijÌm·nÌ obsahu internetu(Ñread webì) a zÌsk·vat znalosti a doved-nosti k jeho aktivnÌ tvorbÏ jako efektu soci-·lnÌ interakce. VÏtöina p¯ÌspÏvk˘ se vÏno-vala teoretick˝m poznatk˘m, ale rovnÏû prak-tickÈ realizaci n·stroj˘ vyuûÌvajÌcÌch moû-nostÌ dalöÌho v˝vojovÈho stupnÏ internetucharakterizovan˝ch jako Ñread-write webì.

Virtu·lnÌ souË·stÌ workshopu SMM¥06 sestal takÈ Martin Dougiamas, zakladatel vzdÏ-l·vacÌho systÈmu Moodle, a jeho mil˝ do-meËek s logem Ñmoodleì na adrese MoodleHeadquarters, 16 Wickham St, East Perth,Western Australia. VystoupenÌ uskuteËnÏ-nÈ online videokonferencÌ bylo nejen zatrak-tivnÏnÌm jedn·nÌ, ale rovnÏû zv˝öenÌm v˝-znamnosti workshopu. Vöichni ˙ËastnÌcimÏli moûnost slyöet z tÏch nejpovolanÏjöÌch

˙st o aktivit·ch p¯ipravovan˝ch ve svÏtÏ,vËetnÏ informacÌ o verzi 1.7, v tÏchto dnechpr·vÏ dokonËovanÈ.

Je potÏöitelnÈ, ûe ˙ËastnÌky 3. roËnÌkuWorkshopu Silesian Moodle Moot

(SMM¥06) byly v˝znamnÈ osob-nosti mnoha Ëesk˝ch i zahraniË-nÌch univerzit (celkem z 15 orga-nizacÌ). Vöichni pot¯ebujeme ne-ust·lÈ podnÏty, abychom byli

dob¯e p¯ipraveni na nov˝ typ vzdÏl·v·nÌ,kdy je st·le vÌce poûadov·no, aby se peda-gog st·val odborn˝m poradcem, pr˘vodcema zprost¯edkovatelem vÌce neû pouh˝m p¯e-davatelem znalostÌ. StejnÏ tak, jako na bez-poËtu mÌst svÏta, lze p¯edpokl·dat takÈv »R st·le vÏtöÌ vliv komunity Moodlu nadÏnÌ v oblasti inovacÌ ve vzdÏl·v·nÌ vöechstupÚ˘.

Snad rovnÏû workshop SMM¥06 trochup¯ispÏl k pochopenÌ toho, ûe ve st¯edu dÏnÌje student a jeho metalearning, kdy je pozor-nost vÏnov·na na prvÈm mÌstÏ tomu, jak seuËit, jak zdroje hodnotit, rychle se v nichorientovat a tvo¯ivÏ vyuûÌvat ty pravÈ z nich.

Pro budoucÌ rozvoj ökoly je slibnÈ, ûe sest·v·me souË·stÌ celosvÏtovÈ komunity(http://moodle.org) a ûe se m˘ûeme nach·-zet po boku nap¯. slavnÈ Open Univesity(http://open.ac.uk) a stovek dalöÌch v˝znam-n˝ch institucÌ. PotÏöujÌcÌ je vöak zejmÈnaskuteËnost, ûe intenzivnÌ uplatÚov·nÌ infor-maËnÌch a komunikaËnÌch technologiÌ vevzdÏl·v·nÌ p¯in·öÌ v˝znamnÈ efekty na polizvyöov·nÌ p¯Ìstupnosti vzdÏl·nÌ dalöÌm z·-jemc˘m, vËetnÏ skupin z ¯ad znev˝hodnÏ-n˝ch.

RNDr. Danuöe Bauerov·, Ph.D.Institut inovace ve vzdÏl·v·nÌ EkF

FotosoutěžRedakce časopisu Akademik vypisuje soutěž

Podařilo se Vám zachytit nějakou humornou či kuriózní situaci na naší univerzitě(kterou by bylo možné zveřejnit)?

Podělte se o své fotoúlovky s čtenáři Akademika a pošlete je mailem do redakce: icentrum@centrum.cz.

Předmět zprávy: fotosoutěžk fotografiím můžete přidat krátký komentář a nezapomeňte uvést své jméno a kontaktní údaje.

Zasláním fotografie do soutěže souhlasíte s jejím uveřejněním.Redakce vybere do každého čísla Akademika nejvydařenější snímek a autora odmění.

AKADEMIK 1/2007 11

INZERCE

Odborná vědecká konference ke 45. výročí založeníKatedry tepelné techniky FMMI

Katedra tepelné techniky Fakulty metalurgie a materiálového inženýrstvíVŠB-TU Ostrava pořádala ve dnech 4.–6. 10 2006 v hotelu Relax v Rožno-vě pod Radhoštěm vědeckou konferenci s mezinárodní účastí s názvemTepelná technika v teorii a praxi. Tato konference se uskutečnila u příle-žitosti 45. výročí založení Katedry tepelné techniky na VŠB-TU Ostrava.

V roce 2006 uplynulo 45 let od zaloûenÌKatedry tepelnÈ techniky VäB-TU Ostra-va. BÏhem kr·tkÈ doby od svÈho zaloûenÌse katedra stala v oblasti tepelnÈ techniky apr˘myslovÈ keramiky uzn·van˝m pracoviö-tÏm nejen v naöÌ republice, ale i v soused-nÌch zemÌch. Katedra dnes garantuje studij-nÌ programy ve vöech form·ch vysokoökol-skÈho studia, tedy bakal·¯skÈm, magister-skÈm i doktorskÈm. Je garantem habilitaË-nÌho a jmenovacÌho profesorskÈho ̄ ÌzenÌ proobor Tepeln· technika v pr˘myslu.

Odborn˝m garantem konference byl prof. Ing.Miroslav P¯Ìhoda, CSc. (vedoucÌ katedry). Nap¯ÌpravÏ konference se podÌleli ËlenovÈ sesta-venÈho p¯ÌpravnÈho v˝boru ñ za Katedru tepel-nÈ techniky doc. Ing. Zuzana KleËkov·, CSc. aIng. Ji¯Ì MolÌnek, CSc.; za Energetiku T¯inec,a.s. Ing. Ji¯Ì Lasota, za Teplotechnu pr˘myslo-vÈ pece, s. r. o. Ing. Josef Zeitler a za TAN-GER, s. r. o. Ing. JaromÌr Kupka.

Setk·nÌ obnovilo tradiËnÌ konference po-¯·danÈ katedrou a p¯edloûilo p¯ehled o ̄ eöe-

n˝ch v˝zkumn˝ch a praktick˝ch aktu·lnÌchtÈmatech v oboru tepeln· technika, pr˘mys-lov· keramika a û·rovzdornÈ materi·ly av oborech blÌzk˝ch a navazujÌcÌch. Prostorbyl d·n takÈ doktorand˘m, kte¯Ì sezn·miliodbornou ve¯ejnost s v˝sledky sv˝ch pracÌa zÌskali tak zkuöenosti s tvorbou p¯edn·öeka prezentacÌ.

Jedn·nÌ se z˙Ëastnilo 87 odbornÌk˘ ze sedmizemÌ Evropy ñ »eskÈ republiky, Slovenska,Bulharska, MaÔarska, NÏmecka, Polska a

Ukrajiny. Zah·jenÌ konference sez˙Ëastnil dÏkan FMMI prof. Ing.ºudovÌt Dobrovsk˝, CSc., Dr.h.c.Ve svÈm vystoupenÌ struËnÏ charak-terizoval pedagogickou i vÏdecko-v˝zkumnou Ëinnost fakulty, vËetnÏperspektivnÌch smÏr˘ jejÌho rozvojea zd˘raznil v˝znamnÈ postavenÌKatedry tepelnÈ techniky.

Ve sbornÌku, vydanÈm u p¯Ìleûi-tosti tÈto akce, bylo publikov·no53 odborn˝ch p¯ÌspÏvk˘. SbornÌkrovnÏû obsahuje ve zkr·cenÈ for-

mÏ refer·t profesora P¯Ìhody, v nÏmû se-zn·mil p¯ÌtomnÈ ˙ËastnÌky v historickÈmpr˘¯ezu se z·kladnÌmi fakty, kterÈ vy˙stilyv ustavenÌ samostatnÈ Katedry tepelnÈ tech-niky p¯ed 45 lety, a d·le s v˝vojem katedryvÏdeckov˝zkumn˝m, pedagogick˝m, per-son·lnÌm v pr˘bÏhu trv·nÌ jejÌ existence.

Dle vyj·d¯enÌ ˙ËastnÌk˘ konference lzekonstatovat, ûe odborn· jedn·nÌ byla vede-na na nadstandardnÌ ̇ rovni a p¯inesla mno-ho zajÌmav˝ch podnÏt˘. ⁄ËastnÌci rovnÏûocenili doprovodn˝ program, v nÏmû na-vötÌvili Ë·st roûnovskÈho skanzenu Ml˝n-sk· dolina, ve kterÈ shlÈdli technickou do-vednost a um naöich p¯edk˘. Zd·rn˝ pr˘-bÏh konference byl umocnÏn p¯ekr·sn˝mp¯ÌrodnÌm prost¯edÌm Beskyd a neb˝valepÏkn˝m poËasÌm. NÏkterÈ okamûiky jsouzachyceny na fotografiÌch.

PodÏkov·nÌ za ˙spÏön˝ pr˘bÏh tÈto vÏ-deckÈ konference pat¯Ì sponzor˘m, v˝öeuveden˝m spoleËnostem, organiz·tor˘mz Katedry tepelnÈ techniky a vöem, kte¯Ì bylin·pomocni v pr˘bÏhu p¯Ìprav i vlastnÌhokon·nÌ.

Prof. Ing. Miroslav P¯Ìhoda, CSc.Doc. Ing. Zuzana KleËkov·, CSc.Katedra tepelnÈ techniky FMMI

Foto: Ing. Leoö V·clavÌk

12 AKADEMIK 1/2007

INZERCE

Projekt partnerství se středními školami na Fakultě strojní

V r·mci tÈto Ëinnosti navazujeme st·le tÏs-nÏjöÌ kontakty se st¯ednÌmi ökolami, jejichûabsolventi k n·m p¯ich·zejÌ. P¯i anal˝ze v˝-sledk˘ spolupr·ce a hled·nÌ dalöÌch forem˙ËinnÈ a skuteËnÏ vz·jemnÏ v˝hodnÈ spo-lupr·ce se zrodil z·mÏr projektu PartnerstnÌse st¯ednÌmi ökolami, kter˝ byl vyhl·öen naletoönÌm Setk·nÌ vedenÌ FS se z·stupci v˝-znamn˝ch st¯ednÌch ökol 12. prosince 2006.

Setk·nÌ se z˙Ëastnilo dvacet pÏt reprezen-tant˘ spolupracujÌcÌch st¯ednÌch ökol, vÏtöi-

Fakulta strojní usilovně pracuje na svém systému řízení, analyzuje dosa-žené výsledky a pravidelně hodnotí své dodavatele nejen proto, že takovéčinnosti jsou vyžadovány implementovaným Systémem řízení kvality, alerovněž vzhledem k tomu, že získané informace pomáhají fakultě zlepšo-vat svou činnost a vychovávat absolventy, kteří budou dobře připravenipro nástup do strojírenských podniků nejen v našem regionu.

nou osobnÏ jejich ̄ editel˘.PrvnÌ Ë·st spoleËnÈho jed-n·nÌ byla vÏnov·na anal˝-z·m v˝sledk˘ studia,v r·mci nÌû zÌskaly jednot-livÈ st¯ednÌ ökoly informa-ce o poËtech a ˙spÏönostisv˝ch absolvent˘ studujÌ-cÌch na FS. N·sledovalyinformace o p¯ÌpravÏ no-v˝ch studijnÌch obor˘ aspecializacÌ na FakultÏstrojnÌ, z·mÏrech pro dalöÌobdobÌ, vËetnÏ diskuze

o dalöÌch moûnostech vz·jemnÈ spolupr·ce.Ze strany Fakulty strojnÌ bylo nabÌdnoto

nÏkolik aktivit:ï nabÌdka odborn˝ch exkurzÌ pro studenty

do specializovan˝ch laborato¯Ì,ï nabÌdka ¯ady specializovan˝ch p¯edn·öek

odbornÌk˘ FS pro studenty st¯ednÌch ökol naaktu·lnÌ tÈmata jako ÑPalivovÈ Ël·nky-budouc-nost energetikyì nebo ÑMobilnÌ robotiì,

ï nabÌdka inovaËnÌch kurz˘ pro pedagogyst¯ednÌch ökol, p¯edstavujÌcÌ nejnovÏjöÌ

strojÌrenskÈ technologie, programovÈ n·-stroje apod.SouËasnÏ byly prezentov·ny zkuöenosti

z podan˝ch projekt˘ Evropsk˝ch struktu-r·lnÌch fond˘, zamϯenÈ na spolupr·ci a pod-poru st¯edoökolskÈ v˝uky a moûnosti koo-perace s odbornÌky fakulty.

Setk·nÌ se jiû stalo tradiËnÌm a dÌky sv˝mp¯Ìnos˘m jiû nynÌ oËek·vajÌ ˙ËastnÌci jehodalöÌ pokraËov·nÌ. Letos bylo zakonËenon·vötÏvou novÈ Auly VäB-TUO s prezen-tacÌ projekËnÌch moûnostÌ Auly a unik·tnÌ-ho systÈmu vyt·pÏnÌ pomocÌ tepeln˝ch Ëer-padel.

Doc. Ing. Radim Farana, CSc.ProdÏkan pro Bc., Mgr. studium

a externÌ pracoviötÏ FSFoto: archÌv FS

Z pr˘bÏhu setk·nÌ Exkurze na novÈ Aule VäB-TUO

14 AKADEMIK 1/2007

„Je lepší jednou vidět než desetkrátslyšet.“ Tímto heslem se nechalivést i tři členové Katedry financí EkFMiroslav Čulík, Josef Novotný, JiříValecký spolu s absolventkou EkFVŠB-TU Ostrava Danielou Baklíko-vou, když začali plánovat, kde a jakstrávit loňskou dovolenou. Vzhle-dem k tomu, že jsou v dnešní doběturistické možnosti pro nezávislécestovatele téměř neomezené, zvo-lili jsme tentokrát dvě asijské země:Indickou republiku a Nepálské krá-lovství. Obě země patří mezi ty, kte-ré mají ze svého přírodního, kul-turního a historického bohatstvíopravdu co nabídnout. Na druhoustranu se jedná o jedny z nejchud-ších asijských zemí, kde téměř 70 %obyvatelstva žije na hranici chudo-by. Na celý pobyt v obou zemíchjsme měli 21 dní, i když pro zemětakových rozměrů, jako je třebaIndie, je to zcela určitě málo.

tenky v˝hodnÏjöÌ). Zvolili jsme spoleËnostAEROFLOT, jejÌû ceny jsou dlouhodobÏjedny z nejniûöÌch, a to z d˘vodu nÌzk˝chletiötnÌch poplatk˘. D·le bylo pot¯eba vy¯Ì-dit Indick· multiple vÌza (1600 KË/p˘l roku),naoËkovat se proti vybran˝m infekcÌm anemocem (hepatitida typu A a B, b¯iönÌ ty-fus, meningitida typu C). D˘leûitou souË·s-tÌ vöech p¯Ìprav byla koupÏ pr˘vodce a na-studov·nÌ vöech pot¯ebn˝ch informacÌ. Bylot¯eba zjistit, co je pro tyto zemÏ typickÈ, jak·

je jejich kultura a zvyky (kter˝m je t¯eba sep¯izp˘sobit), a z·roveÚ jsme se chtÏli infor-movat, kam vöude bychom se mohli jet po-dÌvat, co stojÌ za to vidÏt, jak si sh·nÏt uby-tov·nÌ a na co si d·vat pozor.

Odlet z Prahy p¯ipadnul na sobotu 23. z·¯Ì ado indickÈho Delhi (s p¯estupem na moskev-skÈm letiöti Sheremetevo) trval let asi 10 hodin.

PrvnÌ kulturnÌ öok zaûÌv· kaûd ̋Evropan potÈ,co se vymot· z letiötÏ a dopravÌ se do centratohoto indickÈho hlavnÌho mÏsta. OsobnÏ bych

Z Ostravy do srdce Himalájí

Annapurna I (hlavnÌ vrchol, 8 091 m.n.m.)

Pizza se SiemensNa Mikuláše 6. 12. 2006 zorganizovalo INFOCENTRUM VŠB-TUO akcis názvem Pizza se Siemens v budově NK v areálu VŠB-TUO. Prezentacespolečnosti Siemens, která působí na mezinárodním trhu, byla určenapředevším studentům 3.–5. ročníků. Akce se zúčastnili zejména studen-ti Fakulty strojní, Fakulty elektrotechniky a informatiky a Fakulty meta-lurgie a materiálového inženýrství.

V ̇ vodnÌm dvacetiminutovÈm bloku pro-bÏhlo p¯edstavenÌ spoleËnosti Siemens jakojednoho z nejvÏtöÌch glob·lnÌch elektrotech-nick˝ch a elektronick˝ch koncern˘, kter˝p˘sobÌ ve 190 zemÌch svÏta. V souËasnÈ dobÏpat¯Ì Siemens s vÌce neû 14.000 zamÏstnancimezi nejvÏtöÌ zamÏstnavatele v »eskÈ repub-lice. Studenti se dozvÏdÏli, ûe pod spoleËnostSiemens spad· nÏkolik divizÌ a firem jako

nap¯. Siemens Kolejov· vozidla nebo Sie-mens VDO Automotive, ale takÈ spoleËnostiOSRAM Brunt·l a ANF DATA, kterÈ bylyzastoupeny p¯Ìmo na mÌstÏ.

N·sledovala individu·lnÌ prezentace jednot-liv˝ch divizÌ v r·mci p¯edn·ökovÈ mÌstnosti,kde se studenti se z·stupci firmy Siemensmohli setkat osobnÏ a poloûit jim dotazy.⁄ËastnÌci se zde mohli dozvÏdÏt o moûnostivöestrannÈho uplatnÏnÌ absolvent˘, o moû-

nostech ̄ eöenÌ tÈmat diplomov˝ch pracÌ, zÌs-k·nÌ odbornÈ praxe, brig·d a takÈ se mohlisezn·mit s poûadavky na novÈ uchazeËeo zamÏstn·nÌ a v˝hodami, kterÈ spoleËnostSiemens sv˝m zamÏstnanc˘m poskytuje. BÏ-hem akce se pod·valo chutnÈ obËerstvenÌ.Cel˝ projekt byl hodnocen oboustrannÏ jakovelmi prospÏön˝ a zajÌmav˝, nasvÏdËuje tomutakÈ fakt, ûe se ho z˙Ëastnilo tÈmϯ 180 stu-dent˘. V p¯ÌpadÏ, ûe se chcete o spoleËnostiSiemens dozvÏdÏt vÌce, nev·hejte kontakto-vat INFOCENTRUM VäB-TUO nebo vy-uûÌt internetovÈ str·nky spoleËnosti Siemenshttp://www.siemens.cz.

Lucie Vilamov·INFOCENTRUM VäB-TUO

Foto: Roman Zem·nek

VeökerÈ p¯Ìpravy zaËaly zhruba Ëty¯i mÏ-sÌce p¯ed samotn˝m odjezdem. Nejprve bylonutnÈ rezervovat letenky (kaûd˝ z n·s vÌ, ûeËÌm d¯Ìve udÏl·te rezervaci, tÌm je cena le-

AKADEMIK 1/2007 15

ho charakterizoval jako p¯elidnÏnÈ p·chnoucÌzneËiötÏnÈ mÏsto plnÈ nah·nÏˢ, bezdomov-c˘, ûebr·k˘, ̄ idiˢ hazardÈr˘ (kte¯Ì o doprav-nÌch p¯edpisech nemajÌ v˘bec ponÏtÌ, pokudtedy zde v˘bec nÏjakÈ existujÌ) a prodavaˢvöeho moûnÈho. Mimo to se zde volnÏ potu-luje spousta nikomu nepat¯ÌcÌch, na kost vy-hubl˝ch ps˘, posv·tn˝ch krav a k tomu jeötÏspousta potkan˘, kte¯Ì si v hald·ch p·chnou-cÌch odpadk˘ (povalujÌcÌch se vöude po uli-cÌch) hledajÌ zbytky jÌdel. Na norm·lnÌ pro-ch·zku po mÏstÏ bylo nutnÈ zatnout zuby,odloûit z·brany a vyzbrojit se znaËnou d·vkouodvahy. Do tÏchto mÌst vyrazÌ pouze ten, kdotouûÌ po skuteËnÈm dobrodruûstvÌ a kdo chcevidÏt tzv. ÑReal Old Delhiì.

Na druhou stranu je nutno konstatovat, ûezde stojÌ i nÏkolik budov a pam·tek, kterÈstojÌ za to urËitÏ navötÌvit: p¯ekr·sn· Humay-u·nova hrobka ze 16. stoletÌ, Lotosov˝chr·m, »erven· pevnost, meöita Jama Masjitze 17. stoletÌ, kter· je nejvÏtöÌ muslimskoumeöitou v Indii a kter· pojme vÌce neû 25 000vϯÌcÌch a mnoho dalöÌch. Je vöak vûdy nutnÈpoËÌtat s tÌm, ûe jako turista-cizinec zde zapla-tÌte vûdy p¯ibliûnÏ 10ñ20kr·t vyööÌ vstupnÈneû mÌstnÌ obyvatelÈ, i kdyû po p¯epoËtu nanaöi mÏnu zjistÌte, ûe jste nezaplatili o moc vÌcneû na z·mek nebo hrad u n·s. V kaûdÈmp¯ÌpadÏ staËilo v Delhi str·vit dva dny k tomu,abychom poznali to nejzajÌmavÏjöÌ z celÈhomÏsta. Proto jsme rychle koupili lÌstky navlak a p¯es indickÈ ÑmÏsteËko zlodÏj˘ì Gho-rakpur a pohraniËnÌ indicko-nep·lskÈ mÏstoSonaulÌ (kde jsme si za 30 USD vy¯Ìdili vÌza)odjÌûdÌme do Pokhary, druhÈho nejvÏtöÌhonep·lskÈho mÏsta. Jiû po p¯ekroËenÌ hranicje patrn˝ rozdÌl mezi obÏma zemÏmi. Nep·lje mnohem kultivovanÏjöÌ zemÌ, nenÌ tak zne-ËiötÏn˝ (jedinou v˝jimkou je snad mÏsto Ka-thmandu), lidÈ nejsou dotÏrnÌ a nechtÏjÌ z tu-rist˘ tahat jen penÌze, ale dajÌ se s v·mi Ëastodo ¯eËi prostÏ jen tak. Pro n·s »echy je tatozemÏ takÈ cenovÏ v˝hodnÏjöÌ; veökerÈ cenyuvedenÈ v nep·lsk˝ch rupiÌch p¯epoËtenÈ nakoruny jsou p¯ibliûnÏ t¯etinovÈ (v Indii asipoloviËnÌ), takûe sehnat ubytov·nÌ ve dvou-l˘ûkovÈm pokoji za 40 KË/osobu s vlastnÌkoupelnou a WC nenÌ û·dn˝ problÈm. I kdyû

z historick˝ch pam·teknebo jin˝ch turistick˝ch za-jÌmavostÌ toho Pokharamoc nenabÌzÌ, turisty je vy-hled·van· zejmÈna proto,ûe je v˝chozÌm bodem provÏtöinu trek˘ do oblasti po-ho¯Ì Annapurny a Dhaula-ghirÌ. MusÌme uznat, ûe naturisty ze z·padnÌch zemÌje toto mÏsto skuteËnÏ ve-lice dob¯e p¯ipraveno. Ma-jitelÈ hotel˘, hostel˘ a lodgÌvÏtöinou znajÌ d˘vod jejichn·vötÏvy, a proto nabÌzejÌkromÏ ubytov·nÌ jeötÏ ̄ adudalöÌch sluûeb. Je zde moû-nost najmout si pr˘vodce nebo nosiËe, vy¯Ì-dit si povolenÌ pro vstup do hor a vyuûÌt dal-öÌch nabÌzen˝ch v˝hod. TakÈ my jsme se roz-hodli najmout si pr˘vodce, a to za cenu 12USD/den. Tato volba se pak uk·zala jakoskuteËnÏ dob¯e investovanÈ penÌze.

Jiû p¯edem jsme mÏli jako cÌl naöeho trekumÌsto nazvanÈ South Annapurna Base Camp(jiûnÌ z·kladnÌ t·bor Annapurny), kterÈ leûÌve v˝öce p¯ibliûnÏ 4 130 m.n.m. Na cestutam i zpÏt je t¯eba poËÌtat s 8 dny, bÏhemnichû se zdol·v· celkovÈ p¯ev˝öenÌ asi 3 500m. DennÏ je nutno zvl·dnout p¯ibliûnÏ 6ñ8hodin pochodu, kdy se p¯ekon·vajÌ st¯ÌdavÏhlubok· ˙dolÌ s t·hl˝mi dlouh˝mi v˝stupytakûe nÏkdy jsme byli veËer pouze o 300 v˝ö-kov˝ch metr˘ v˝öe neû p¯edchozÌ veËer. Tep-loty se i zde bÏhem dne pohybujÌ kolem 30stupÚ˘ a se zmÏnou nadmo¯skÈ v˝öky se bÏ-hem dne v˝raznÏ nemÏnily; pouze veËer ar·no jsme pociùovali nep¯Ìjemn ̋chlad a hlavnÏvlhko. V˝hodou tohoto treku je, ûe se jiû poprvnÌm dni dostanete do mÌst, kter· jsou tÈ-mϯ ze vöech stran obklopena majest·tn˝misedmitisÌcov˝mi vrcholy, jedinou osmitisÌ-covku ñ hlavnÌ vrchol poho¯Ì Annapurny ñuvidÌte aû poslednÌ den v˝stupu, kdy dorazÌ-te do z·kladnÌho t·bora. NavÌc nenÌ nutnÈ mÌts sebou vlastnÌ stan, protoûe levnÏ se d· p¯e-nocovat v jednoduch˝ch lodgÌch v horsk˝chvesniËk·ch (zpravidla nÏkolik jednoduch˝chpokoj˘ se dvÏma a vÌce l˘ûky, za kterÈ zapla-

tÌte p¯ibliûnÏ 50 KË/osobu).Jejich komfort vöak s p¯i-b˝vajÌcÌ nadmo¯skou v˝ö-kou rapidnÏ kles·. Do z·-kladnÌho t·bora lze dojÌt za4ñ5 dn˘, kdy je nÏkolika-dennÌ ˙mornÈ ölap·nÌ od-mÏnÏno ̇ chvatn˝mi v˝hle-dy na posv·tnou nep·l-skou horu Machhapuchhre(6993 m), AnnapurnaSouth (7219 m), Annapur-na IV (7525 m), Annapur-na II (7939 m) a Annapur-na I (8091 m). Nejkr·snÏj-öÌ v˝hled na okolnÌ hory jevûdy r·no, takûe pokudchcete udÏlat opravdu hez-kÈ z·bÏry, je nutnÈ vylÈzt

ze spac·ku jiû kolem öestÈ, coû p¯i teplot·ch avlhku, kterÈ zde v brzk˝ch rannÌch panujÌ,nenÌ vûdy jednoduchÈ. V z·kladnÌm t·bo¯eAnnanpurny tr·vÌme jeden p¯Ìjemn˝ den, spo-jen˝ s p¯Ìjemn˝m odpoËinkem, focenÌm, pi-tÌm Ëaje z ËerstvÏ natrhanÈ m·ty a ochutn·v·-nÌm oblÌben˝ch placek chapati.

T¯ÌdennÌ cesta zpÏt konËÌ ve vesnici Phedi,kam zajÌûdÌ i mÌstnÌ autobusov· doprava akterou vyuûÌv·me pro p¯esun zpÏt do Po-khary. VyuûÌv·me moûnosti cestovat na st¯e-öe autobusu (i kdyû je ˙plnÏ pr·zdn˝), coûje skuteËnÏ opravdov˝ z·ûitek a vöem v¯eledoporuËujeme takovouto jÌzdu vyzkouöet,pokud budete v zemi, kde je tento zp˘sobcestov·nÌ leg·lnÌ.

Po vy¯ÌzenÌ nezbyt˝ch formalit jsme n·sle-dujÌcÌ den r·no odjeli do hlavnÌho mÏsta Ka-thmandu, jeû je od Pokhary vzd·leno asi osmhodin cesty autobusem a podle naöeho pr˘-vodce je povaûov·no za nejvÌce zneËiötÏnÈmÏsto v Nep·lu. P¯i pohledu na technick˝stav vÏtöiny aut n·s to v˘bec nep¯ekvapuje ñjezdÌ tu vöechno, pokud to m· motor a je toschopno nÏco spalovat. P¯esto m· toto mÏstosv˝m n·vötÏvnÌk˘m co nabÌdnout: DurbarSquare, Patan, Zlat˝ chr·m nebo Bouddha-nath Stupa z 5. stoletÌ a dalöÌ pam·tky. Kath-mandu nenÌ tak p¯elidnÏnÈ jako nap¯. Delhi,ale takÈ zde narazÌte v ˙zk˝ch uliËk·ch navelkÈ mnoûstvÌ kr·mk˘, pouliËnÌch prodava-ˢ, dohazovaˢ hotel˘ a pochybn˝ch restau-racÌ, rikö·k˘, taxik·¯˘, ûebr·k˘ a dÏtÌ ulice.Nejen proto, ûe je zde mezin·rodnÌ letiötÏ, alep¯edevöÌm proto, ûe je Kathmandu v˝chozÌmmÌstem pro vÏtöinu trek˘ do oblasti Everes-tu, je mÏsto a zejmÈna nÏkterÈ Ëtvrti vhodnÈp¯Ìmo pro zahraniËnÌ turisty, kde lze najÌtubytov·nÌ evropskÈho stylu, spoustu restau-racÌ, kav·ren atd. VyuûÌv·me toho taky, a takbez problÈmu a nutnosti p¯edchozÌ rezervacetr·vÌme dvÏ noci v p¯ÌjemnÈm hotelu v centrumÏsta (dvoul˘ûkov˝ pokoj s vlastnÌm soci·l-nÌm za¯ÌzenÌm za 60 KË/osobu).

Kathmandu bylo naöÌ poslednÌ zast·vkoup¯i naöem putov·nÌ po Nep·lskÈm kr·lov-stvÌ, p¯ed n·vratem dom˘ n·m zb˝valy uûjen dvÏ zast·vky ve V·ran·sÌ a Ag¯e.

(PokraËov·nÌ p¯ÌötÏ)Text a foto: Ing. Miroslav »ulÌk, Ph.D.

Katedra financÌ EkFDopravnÌ ruch v ulicÌch Agry

OdpolednÌ siesta (Delhi)

16 AKADEMIK 1/2007

Kurz Příprava absolventa VŠ pro vstup do zaměstnáníZkušenosti pracovníků zabývajících se problematikou uplatnění absol-ventů na trhu práce ukazují, že absolventi českých vysokých škol odchá-zejí do praxe připraveni velmi dobře teoreticky a mnohdy i prakticky, alepříčinou neúspěchu u přijímacích pohovorů bývá nedostatek znalostí adovedností úspěšně se prezentovat ve výběrových řízeních.

Z tohoto d˘vodu naöe univerzita p¯ivÌtalamoûnost zorganizovat v r·mci rozvojovÈhoprojektu kurz P¯Ìprava absolventa Vä provstup do zamÏstn·nÌ.

V˝stupem projektu je cyklus semin·¯˘zamϯen˝ch na p¯Ìpravu student˘ posled-nÌch roËnÌk˘ prezenËnÌ formy studia magis-tersk˝ch studijnÌch program˘ pro vstup dopraxe. CÌlem tÏchto semin·¯˘ je do-stateËnÏ p¯ipravit absolventa v oblastikomunikaËnÌch a prezentaËnÌchschopnostÌ a pomoci tak dos·hnout˙spÏchu ve v˝bÏrov˝ch ̄ ÌzenÌch, kte-r˝ch se z˙ËastnÌ. Pro realizaci bylavybr·na renomovan· firma zab˝va-jÌcÌ se person·lnÌm poradenstvÌmMITA THOR INTERNATIONAL,spol. s r.o.

S p¯ispÏnÌm organizaËnÌ v˝pomociINFOCENTRA VäB-TUO p¯i oslo-vov·nÌ z·jemc˘ se nabÌdka kurzuu naöich student ̆setkala s neobvykl˝mohlasem; kapacita bohuûel nedovolova-la vyhovÏt vöem z·jemc˘m. Celkem sep¯ihl·silo 77 uchazeË ̆z r˘zn˝ch fakult,z toho 1. bÏhu, kter˝ se uskuteËnil vednech 20. 10., 21. 10., 3. 11. a 4. 11. 2006, sez˙Ëastnilo 20 frekventant˘ a 2. bÏhu, kter˝ pro-bÌhal ve dnech 10. 11., 11. 11., 24. 11. a 25. 11.2006, rovnÏû 20 frekventant˘.

Semin·¯e byly rozdÏleny do blok˘. Kaûd˝z nich tvo¯il uzav¯enou Ë·st, jednotlivÈ blo-ky na sebe navazovaly. PrvnÌ blok byl za-mϯen na problematiku: trh pr·ce, oËek·v·-nÌ zamÏstnavatel˘, struktura v˝bÏrovÈho ̄ Ì-zenÌ, organizace hled·nÌ pr·ce, smÏr v˝bÏrua schopnost sebepercepce, korespondencep¯i hled·nÌ pr·ce (CV, motivaËnÌ dopis, pr˘-vodnÌ dopis). Druh˝ blok obsahoval tÈmatajako: p¯Ìprava na pohovor, informace o oso-bÏ kandid·ta, informace o spoleËnosti, ta-

jemstvÌ ˙spÏchu u pohovoru, ot·zky a od-povÏdi, kterÈ jsou klÌËem k ˙spÏchu, sebe-pozn·nÌ siln˝ch a slab˝ch str·nek. T¯etÌ blokse zab˝val ot·zkami: komunikace p¯i poho-voru, prezentace a sebeprezentace, schop-nost improvizace, neverb·lnÌ a verb·lnÌ stylkomunikace, nedostatky a chyby p¯i jedn·-nÌ. Diagnostika, assessement centre a dalöÌ

techniky posuzov·nÌ. Ve ËtvrtÈm bloku sejednalo o p¯Ìpravu CV, motivaËnÌho dopisua korespondence v anglickÈm jazyce, ang-lickou terminologii t˝kajÌcÌ se trhu pr·ce,cizojazyËnÈ n·zvy pracovnÌch pozic, ang-lickÈ pracovnÌ inzer·ty, n·cvik pohovoruv angliËtinÏ apod. Celkov˝ pr˘bÏh byl pro-v·dÏn aktivnÌm systÈmem pr·ce skupiny abyly pouûity klasickÈ i modernÌ techniky ametody: p¯edn·öka, semin·¯, workshop, dis-kuse, testy, brainstorming, n·cvik, skupi-novÈ aktivity, modelovÈ situace.

A jak byli s kurzem spokojeni jeho ̇ ËastnÌ-ci? To lze usoudit z v˝sledku dotaznÌku, vekterÈm absolventi odpovÌdali na ̄ adu ot·zek.

NÏkterÈ odpovÏdi pro ilustraci uv·dÌme:ÑVelice zajÌmavÈ, navÌc prokl·danÈ testy

ke zpest¯enÌ, vynikajÌcÌ motivace. NynÌ sivϯÌm daleko vÌc neû p¯ed tÌmto kurzem.ì

ÑVelice zajÌmavÈ, jsem r·da, ûe jsem kurzabsolvovala.ì

ÑVelice zajÌmavÈ, jak po obsahovÈ str·n-ce, tak i z hlediska formy.ì

ÑJe to velmi dob¯e udÏlanÈ. Z·bavn· for-ma n·m d·v· vÌc, ide·lnÌ je uvÈst p¯Ìklady zeûivota, z praxe, materi·ly byly dostaËujÌcÌ.ì

ÑV˝hoda, ûe lektor je z praxe, s·m nejvÌcvÌ, co personalist˘m vyhovuje apod., snaûÌse n·m to p¯edat, na vöe se dÌv· jin˝ma

oËima. Uû nem·m takovÈobavy ze vöeho.ì

ÑAngliËtina je z·ludn˝ ja-zyk, takûe vöe, co jsme sedozvÏdÏli, bylo p¯Ìnosem.ì

ÑProfesion·lnÌ p¯Ìstup,ochota spolupracovat a vy-svÏtlit i vÏci mimo probÌra-nÈ tÈma, p¯ehled, profesio-n·lnÌ angliËtina, v˝uka na˙rovni, prostÏ super.ì

ÑNebudu se b·t pohovo-ru, vÌm teÔ lÈpe, jak se nanÏj p¯ipravit.ì

ÑUsnadnÌ mi budoucÌpsanÌ CV a PD (pr˘vodnÌ-ho dopisu), jsem sebejistÏj-öÌ, vÌm, co se bude na po-

hovorech oËek·vat.ìÑJinak jsem po dlouhÈ dobÏ slyöela AJ a takÈ

si p¯ipomnÏla slovnÌ z·sobu a zÌskala i nov·slovÌËka, kter· se mi budou hodit u pohovoru.ì

Absolventi kurzu zÌskali osvÏdËenÌ o jehoabsolvov·nÌ. Na z·vÏr lze ¯Ìci, ûe kurz bylhodnocen ze strany realiz·tor˘ i ˙ËastnÌk˘velmi kladnÏ. Je to d˘vod k zamyölenÌ, zdaobdobnÈ akce v budoucnu nezopakovat.VϯÌme, ûe zÌskanÈ zkuöenosti a dovednostinapomohou k ˙spÏchu naöich absolvent˘p¯i jejich uplatnÏnÌ v praktickÈm ûivotÏ.

Ing. Stanislava Kebov·PoradenskÈ centrum VäB-TUO

Foto: archÌv

AKADEMIK 1/2007 17

Vysokoškolský sportovní klub (VSK) VŠB-TU Ostravaoslavil 55. výročí založení!

Na půdě KTVS se sešli sportovci – pamětníci, zakládající členové a za-sloužilí pracovníci výboru a sportovních oddílů, aby si společně připo-mněli 55. výročí založení sportovní organizace na půdě tehdejší VŠB .

V prosinci 1951 vznikla p¯i tehdejöÌ Fakul-tÏ hutnickÈ TÏlov˝chovn· jednota Sl·via VäBOstrava. PrvnÌm p¯edsedou TJ se stal Theo-dor Lazar, pozdÏji dlouholet˝ p¯edseda oddÌ-lu kanoistiky. V souËasnosti jiû TJ fungujepod n·zvem Vysokoökolsk˝ sportovnÌ klub(VSK) VäB-TU Ostrava a trÈninkovou az·vodnÌ Ëinnost ve 20 sportovnÌch oddÌlechvyvÌjÌ 730 Ëlen˘, p¯ev·ûnÏ student˘.

P¯i tÈto slavnostnÌ p¯Ìleûitosti p¯edal v˝kon-n˝ mÌstop¯edseda VSK PaedDr. Aleö HrabupomÌnkovÈ d·rky dlouholet˝m zaslouûil˝mpracovnÌk˘m ve vysokoökolskÈm sportu

V˝konn˝ mÌstop¯edseda VSK PaedDr. Aleö Hrab p¯ivÌtal zakl·dajÌcÌ a zaslouûilÈ Ëleny VSKna p˘dÏ KTVS

VäB-TUO a ocenil tak jejich p¯Ìnos pro bu-dov·nÌ sportovnÌ tradice na naöÌ alma mater.

OcenÏni byli:

Theodor Lazarzakladatel TJ Sl·via VäB a jejÌ prvnÌ p¯ed-sedaPaedDr. AntonÌn ämÈtkadlouholet˝ p¯edseda TJ a dosud Ëinn˝ hos-pod·¯ VSKprof. ZdenÏk HradÌlekdlouholet˝ mÌstop¯edseda TJdoc. Slavoj Poskerdlouholet˝ p¯edseda oddÌlu basketbalu TJ

BÏhem p¯·telskÈho posezenÌ vzpomÌnali a diskutovali pamÏtnÌci o problematice sportov·nÌna VäB-TUO d¯Ìve a nynÌ, zleva: doc. Slavoj Posker, »enda MenöÌk, RNDr. Josef Jan·Ëek,PaedDr. Aleö Hrab, prof. Ing. ZdenÏk HradÌlek, DrSc., Jan Koz·k a Alois Pavl·sek

V˝bor VSK pracoval v letoönÌm

jubilejnÌm roce v tomto sloûenÌ:

P¯edsedaprof. Ing. V·clav RoubÌËek, CSc.

V˝konn˝ mÌstop¯edsedaPaedDr. Aleö Hrab

TajemnÌkMgr. Ji¯Ì éÌdek

Hospod·¯PaedDr. AntonÌn ämÈtka

»lenovÈMgr. Milena »ern·

Mgr. Jaroslav Stola¯ÌkMgr. V·clav Svoboda,RNDr. V·clav Kubica

UpomÌnkov˝ d·rek p¯evzal takÈ zakladatel aprvnÌ p¯edseda TJ Sl·via VäB pan TheodorLazar, dosud aktivnÌ tenista a Sokol

»enda MenöÌkdlouholet˝ p¯edseda oddÌlu sjezdovÈho ly-ûov·nÌ TJLibuöe Ad·mkov·dlouholet· hospod·¯ka TJDr. Arnoöt äarmandlouholet˝ p¯edseda oddÌlu tenisu TJ aspr·vce kurt˘Miroslav Sita¯dlouholet˝ Ëlen oddÌlu tenisu a dosud Ëinn˝pokladnÌk VSK

OcenÏnÌ pak mohli v druûnÈ z·bavÏ prodis-kutovat s kolegy ñ asistenty KTVS i souËas-nou problematiku sportov·nÌ na VäB-TUO azavzpomÌnat na spoleËnÈ chvÌle str·venÈ nasportoviötÌch, na vod·ck˝ch a lyûa¯sk˝ch kur-zech se studenty VäB-TU Ostrava.

Mgr. Ji¯Ì éÌdekTajemnÌk VSK VäB-TUO

Foto: autor

18 AKADEMIK 1/2007

Představujeme osobnost z VŠB-TUO:fotografa a výtvarníka prof. Ing. Jana Fuxu, CSc.

Galerie VäB-TUOhostila dalöÌ ze zajÌma-v˝ch v˝stav fotografiÌ.Jejich autorem je pro-fesor Fuxa z naöÌ uni-verzity, kter˝ nejen od-bornÏ p˘sobÌ na Fakul-tÏ strojnÌ, ale je takÈzn·m˝m fotografem av˝tvarnÌkem.

Jan Fuxa se narodil15. kvÏtna 1947 v Os-travÏ-Z·b¯ehu, ale aû dosv˝ch vysokoökol-sk˝ch studiÌ ûil ve Fren-öt·tÏ pod RadhoötÏmv rodinÏ doktora pr·v afotografky. Po frenöt·t-skÈm gymn·ziu (1962ñ1965) absolvoval Stroj-nÌ fakultu na VysokÈökole b·ÚskÈ v OstravÏ(1965ñ1970). Dvaroky pracoval jako kon-struktÈr v oddÏlenÌ spe-ci·lnÌch stroj˘ ve éÔ·rsk˝ch strojÌrn·ch a slÈ-v·rn·ch ve éÔ·¯e nad S·zavou. Od roku 1972p˘sobil ve V˝zkumnÈm ̇ stavu hutnictvÌ ûe-leza v DobrÈ u Fr˝dku-MÌstku. V roce 1986p¯eöel na Vysokou ökolu b·Úskou do Ostra-vy, kde p˘sobÌ na Kated¯e pruûnosti a pev-nosti Fakulty strojnÌ. V b¯eznu 1991 se habi-litoval jako docent v oboru Technick· me-chanika. V kvÏtnu 2001 p¯ednesl inauguraË-nÌ p¯edn·öku na tÈma: ÑKritÈria pevnosti, ex-periment·lnÌ za¯ÌzenÌ a metodika zkouöenÌì av ̄ Ìjnu 2001 byl jmenov·n profesorem.

VÏdeckÈ aktivityprof. Fuxy jsou zamÏ-¯eny do oblasti meznÌ-ho nam·h·nÌ kovov˝chmateri·l˘. Od ökolnÌchlet se Jan Fuxa aktivnÏzab˝v· v˝tvarn˝mumÏnÌm. ZaËÌnal u dÏ-deËka fotografa v Ate-liÈru Lochman ve Fren-öt·tÏ pod RadhoötÏm.ÑS dÏdeËkem jsem Ëas-to kreslÌval a maloval.NejradÏji konÏ. Domabyly obrazy od JaroÚ-ka, Duöi, Bartoöe a za-jÌmav· keramika. Tovöe jsem vst¯eb·val.Zanechalo to ve mnÏ tr-val˝ dojem a vypÏsto-valo vztah k v˝tvarnÈ-mu umÏnÌ,ì vzpomÌn·prof. Fuxa, kter˝ v roce1959 vyhr·l krajskÈkolo v˝tvarnÈ soutÏûe

v oboru malba. Absolvoval kurz figur·lnÌmalby u profesora J. NedvÏda z UmÏlecko-pr˘myslovÈ ökoly v Praze (1971ñ1972) a so-cha¯skou konzervato¯ (1975ñ1979) u akade-mickÈ socha¯ky HavlÌËkovÈ. Byl mezi ocenÏ-n˝mi v p¯ehlÌdce ÑGenerace 77ì.

Prof. Fuxa je zakl·dajÌcÌm Ëlenem Klubuv˝tvarnÌk˘ ve Frenöt·tÏ pod RadhoötÏm a˙Ëastnil se vöech jejich Salon˘.

Ing. Petra Kubov·Manaûerka pro vnÏjöÌ vztahy

Foto: archÌv

Koncert a workshopdidjeridoo na VŠB-TUODíky záštitě a podpoře děkanů fa-kult VŠB-TUO se v prosinci v novéAule uskutečnil zcela mimořádnýhudební projekt. V pondělí 18. pro-since zazněl v tanečním sále Aulykoncert a workshop Williama Bar-tona, jednoho z předních světovýchhráčů na didjeridoo.

Vicekonzul Amerického velvyslanectvív Praze přednášel v Aule VŠB-TU Ostrava

V úterý 28. listopadu 2006 se v ta-nečním sále Auly VŠB-TUO konal in-formační seminář vicekonzula Ame-rického velvyslanectví v Praze HartaNelsona pro studenty i veřejnosto možnostech studia a práce v USA .

Americk˝ vicekonzul se zamϯil na nÏkolikpro studenty velmi zajÌmav˝ch tÈmat. V pr˘-bÏhu semin·¯e probral zp˘sob i veökerÈ d˘le-

ûitÈ form·lnÌ n·leûitosti û·dostÌ o studentsk·vÌza pro studijnÌ a pracovnÌ pobyty v USA, ato konkrÈtnÏ o vÌza tipu J-1 a F-1, postup p¯ijejich udÏlov·nÌ a p¯ÌpadnÈ d˘vody zamÌtnutÌ,podrobnÏji se zamϯil takÈ na prezentaci pro-gramu Work and Travel. Velk˝ z·jem vzbu-dilo tÈma studia v USA a moûnosti zÌsk·nÌfinanËnÌ podpory na jeho profinancov·nÌ.

Pan vicekonzul podrobnÏ sezn·mil studen-ty s ËinnostÌ Nadace J. Williama Fulbrighta,s dalöÌmi sponzorovan˝mi studijnÌmi poby-ty a takÈ poradil student˘m s v˝bÏrem stu-dijnÌch a pracovnÌch program˘. Cel˝ semi-n·¯ probÏhl v anglickÈm jazyce.

Po skonËenÌ semin·¯e si pan vicekonzul pro-hlÈdl are·l ökoly, prodiskutoval s prorektorempro rozvoj doc. Ing. JaromÌrem Gottwaldem,CSc. moûnosti dalöÌ spolupr·ce a p¯islÌbil opa-kov·nÌ obdobn˝ch semin·¯˘ i v p¯ÌötÌm roce.

Mgr. Alice Wostr·⁄sek prorektora pro rozvoj

Didjeridoo je origin·lnÌ lidov˝ d¯evÏn˝dechov˝ n·stroj p˘vodnÌch obyvatel Aus-tr·lie ñ aboriginc˘, kter˝ je dnes ve svÏtÏpomÏrnÏ oblÌben a zÌsk·v· si v˝znamnoupozici i mimo australskou lidovou hudbu.O tom svÏdËÌ i jeho za¯azenÌ do hlavnÌhocyklu koncert˘ Jan·Ëkovy filharmonie Os-trava v†prosinci 2006.

William Barton je povaûov·n za jednohoz p¯ednÌch svÏtov˝ch hr·Ë˘ a takÈ skladate-l˘ pro didjeridoo. Narodil v Mount Isa, h¯ena didjeridoo ho vyuËoval jeho str˝c, sta¯e-öina kmen˘ Wannyi, Lardil a Kalkadungav z·padnÌm Queenslandu. V roce 1998 vesv˝ch 17 letech hr·l William sv˘j prvnÌ kla-sick˝ koncert s Queensland Symphony Or-chestra. V minul˝ch letech vystupoval naoslav·ch 90. v˝roËÌ ANZAC Cove v Tu-recku, absolvoval turnÈ s Goldner StringQuartet, vystoupil na festivalu v Aldbroughve VelkÈ Brit·nii a debutoval v Lond˝nÏs London Philharmonic Orchestra v RoyalFestival Hall.

JedineËnÈ vystoupenÌ Williama Bartona naVäB-TUO mÏlo formu koncertu-worksho-pu, kde v†prvnÌ Ë·sti William Barton vy-stoupil sÛlovÏ, za doprovodu klavÌristkyV·clavy »ernohorskÈ a smyËcovÈho kvar-teta. Na koncertÏ zaznÏly tradiËnÌ aborigin-skÈ skladby, skladby soudobÈ v·ûnÈ hudbypro didjeridoo a doprovod a improvizaËnÌp·smo, ve kterÈm nechybÏlo velmi origin·l-nÌ pojetÌ moravsk˝ch lidov˝ch pÌsnÌ a skla-deb J. S. Bacha. Ve druhÈ Ë·sti projektuprobÏhla instrukt·û hry na didjeridoo za ̇ Ëas-ti z·jemc˘ z†¯ad publika.

Cel˝ tento mimo¯·dn˝ koncert se setkals†velk˝m ohlasem nejen z†¯ad student˘ azamÏstnanc˘ VäB-TU Ostrava, ale i öirokÈve¯ejnosti, coû potvrzuje, ûe i technick· uni-verzita m· kulturnÏ vzdÏlanÈ a zvÌdavÈ pub-likum.

Mgr. Alice Wostr·⁄sek prorektora pro rozvoj

Foto: Ing. JiljÌ Flanderka

20 AKADEMIK 1/2007

Veslaři VŠB-TU Ostrava třikrátakademickými mistry ČR!

Veslařský oddíl VSK VŠB-TU Ostrava uspořádal tradiční již 14. otevřený Pře-bor VŠB-TU Ostrava ve veslování na trenažéru, který byl letos také Akade-mickým mistrovstvím ČR. Regata proběhla ve spolupráci s Českou asocia-cí univerzitního sportu (ČAUS) a záštitu nad ní převzali prorektoři VŠB-TUOstrava prof. Ing. Bohumír Strnadel, DrSc. a doc. Ing. Vladimír Kebo, CSc.

TechnickÈ zajiötÏnÌ nezajiöùoval letos ves-la¯sk˝ oddÌl na kolenÏ se zap˘jËen˝mi tre-naûÈry, p¯enechal tyto starosti profesion·-l˘m z firmy äport C2 z BanskÈ Bystrice a˙roveÚ regaty to pozvedlo o 100 %!

Vesla¯i VäB-TU Ostrava dokonale vyu-ûili dom·cÌ prost¯edÌ a zÌskali t¯i tituly aka-demick˝ch mistr˘ »R ze Ëty¯!

Ñ⁄roveÚ letoönÌ regaty byla velmi dobr·,potÏöil mÏ jak poËet aktivnÌch z·vodnÌk˘,tak i z·jem div·k˘ì, hodnotil pr˘bÏh soutÏ-ûe ¯editel regaty Mgr. Ji¯Ì éÌdek z KTVSVäB-TUO. ÑChtÏl bych podÏkovat z·stup-c˘m vedenÌ VäB-TUO, p¯edevöÌm panuprorektoru doc. Kebovi, kter˝ takÈ s·m z·-vodil a p¯ed·val ceny vÌtÏz˘m. Pan prorek-

(1 vÌt.), startovali tradiËnÏ cyklistÈ z SK Ji¯ÌTeam (2 vÌt.), maratonci z X-AIR Ostrava,lyûa¯i bÏûci VSK VäB-TUO, plavci KPSOstrava, ale i hasiËi HZSMSK Ostrava.

ÑByl to jeden z nejpovedenÏjöÌch roËnÌk˘,akci skvÏle moderoval Honza GavelËÌk z R·-dia »AS a soutÏû gradovala poslednÌ jÌzdoukategorie muû˘, kde triumfoval rozdÌlem 0,1s Dalibor Stejskal p¯ed Danielem Bekeöem!Z·vÏr tÈto jÌzdy byl opravdu strhujÌcÌ a div·cisi p¯iöli na svÈì, ̄ ekl Mgr. éÌdek.

Vesla¯i VäB-TUO se rovnÏû z˙Ëastnili 3.kola »eskÈho poh·ru 14. 1. 2007 v Praze ahned na to, 19. 1. 2007 se t˝m VäB-TUO

V kategorii ûeny lehk· v·ha (do 61 kg) zÌs-kala titul Martina Cajtchamlov· (EkF, 3. roË-nÌk), v kategorii ûen bez omezenÌ hmotnostiPavlÌna éiûkov· (EkF, 1. roË.) v nejhodnot-nÏjöÌm Ëase regaty (6:50,2 min.) a v ÑtÏû-k˝chì muûÌch Dalibor Stejskal (EkF, 4. roË.).Pouze v kategorii muûi lehk· v·ha se radovalMiroslav Vraötil z UP Olomouc, kter˝ stejnÏjako éiûkov· obh·jil sv˘j titul z loÚska.

tor prof. Strnadel n·m hodnÏ pomohl s tech-nick˝m zajiötÏnÌm regaty, ale nemohl seosobnÏ regaty z˙Ëastnit. UrËitÏ by zamÌchalpo¯adÌm v kategorii muûi-zamÏstnanciVäB-TUO!ì.

Letos v soutÏûÌch otev¯enÈho P¯eboruVäB-TU Ostrava startovalo v 10 kategori-Ìch 69 z·vodnÌk˘, p¯ijeli mladÌ vesla¯i z VKHodonÌn (2 vÌtÏzstvÌ), VK Perun Ostrava

z˙ËastnÌl i maratonu ÑMen¥s Health Chal-lenge 2007ì na trati 42 195 metr˘. Loni vtomto z·vodu skonËilo smÌöenÈ druûstvoostravsk˝ch akademik˘ na 3. mÌstÏ, o letoö-nÌm pr˘bÏhu budeme informovat v p¯ÌötÌmËÌsle Ëasopisu Akademik.

Mgr. Ji¯Ì éÌdekKatedra tÏlesnÈ v˝chovy a sportu

Foto: archÌv autora

⁄silÌ o dosaûenÌ co nejlepöÌho Ëasu bylo v kategorii zamÏstnanc˘obrovskÈ, zleva Byrtus, éÌdek, Kebo

S·l KTVS je pro po¯·d·nÌ regat na vesla¯sk˝ch trenaûÈrech p¯Ìmoide·lnÌ!

Titul akademickÈ mistrynÏ »R v ûen·ch vybojovala PavlÌna éiûkov·v nejhodnotnÏjöÌm Ëase regaty a novÈm studentskÈm rekordu VäB-TUO 6:50,2 min.!

⁄spÏön˝ t˝m vesla¯˘ VäB-TUO s trenÈrem Mgr. Ji¯Ìm éÌdkem (vlevodole)

AKADEMIK 1/2007 21

INZERCE

Z v˝sledk˘ 14. otev¯enÈho P¯eboru VäB-TUO a AM »R 2006

éaËky:1. Jaklov· SK Ji¯Ì Team-cyklistika 8:45,4 min.2. Materov· SK Ji¯Ì Team-cyklistika 10:09,53. Rezkov· SK Ji¯Ì Team-cyklistika 10:55,3

é·ci:1. RÈdr VK HodonÌn 6:57,0 min.2. Juras VK Perun Ostrava 7:49,73. Rut VK Perun Ostrava 8:06,9

Dorostenci:1. Ondrejko VK HodonÌn 6:56,5 min.2. Raöka SK Ji¯Ì Team cyklistika 7:23,33. MaceËek SK Ji¯Ì Team cyklistika 7:44,9

Juniorky:1. Kavkov· SK Ji¯Ì Team cyklistika 9:23,1 min.

Junio¯i:1. Oulehla VK Perun Ostrava 6:45,4 min.2. éÌdek jr. VSK VäB-TUO 7:08,83. Sopuch KPS Ostrava, plav·nÌ 7:41,0

Muûi-zamÏstnanci VäB-TUO:1. KrËek J. 714 6:44,4 min.2. Tuöil 713 6:50,23. Byrtus 713 6:58,74. éÌdek sen. 713 7:01,25. Kebo 940 7:30,4

éeny LV (do 61 kg):

Otev¯en˝ P¯ebor VäB-TUO:1. Cajtchamlov· VäB-TUO 8:01,1 min.2. Olej·kov· X-AIR Ostrava 8:19,63. Doleûelov· VäB-TUO 8:57,2

AM »R 2006:1. Cajtchamlov· VäB-TUO 8:01,1 min.2. Doleûelov· VäB-TUO 8:57,23. Rauscherov· A. VäB-TUO 9:11,9

éeny (shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch):1. éiûkov· VäB-TUO 6:50,2 min.2. BurdÌkov· VäB-TUO 7:46,53. VodiËkov· UP Olomouc 8:15,4

Muûi LV (do 75 kg) shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch:1. Vraötil UP Olomouc 6:27,0 min.2. Proch·zka VUT Brno 6:33,23. »abla UTB ZlÌn 6:43,3

Muûi (shodnÈ po¯adÌ v obou soutÏûÌch):1. Stejskal VäB-TUO 6:27,8 min.2. Bekeö VäB-TUO 6:27,93. TomaöÌk VäB-TUO 6:40,4

M. Cajtchamlov· zÌskala titul v kategoriiûeny LV Ëasem 8:01,1 min.

Jedin˝ titul, kter˝ nez˘stal na VäB-TUOuko¯istil v kategorii muûi LV Miroslav Vraötilz UP Olomouc Ëasem 6:27,0 min. (vlevo)

Medaile p¯edal prorektor VäB-TUO doc.VladimÌr Kebo, vlevo st¯Ìbrn˝ Proch·zka (VUTBrno), uprost¯ed vÌtÏz Vraötil (UP Olomouc),vpravo bronzov˝ »abla (UTB ZlÌn)

22 AKADEMIK 1/2007

Soutěž o ceny

-jaz-

Rekapitulace ot·zek a odpovÏdÌ z minu-lÈho ËÌsla:1. Jeden z nov˝ch program˘, kter˝ zavedli

v TÿINECK›CH éELEZ¡RN¡CHv r·mci spolupr·ce se ökolami, se svoun·plnÌ zamϯuje na StÌnov·nÌ manaûer˘.

2. »estn˝ doktor·t VäB-TUO p¯i posled-nÌm slavnostnÌm zased·nÌ VÏdeckÈ radyza svou vÏdeckou Ëinnost obdrûel prof.

Teruyi Shinjo z Kyoto University.3. V r·mci vyhl·öenÌ nejlepöÌch sportovc˘

VäB-TUO za uplynul˝ akademick˝ rokbylo p¯ed·no rektorem naöÌ univerzity Mi-mo¯·dnÈ ocenÏnÌ rektora ˙spÏönÈmuolympionikovi Luk·öi Bauerovi.

A kdo vyhr·l?

1. cena: od spoleËnosti TÿINECK…éELEZ¡RNY ñ Jan BaötÌnsk˝

2. cena: lÌstky do multikina CinestarJakub Makov˝

3. cena: od spoleËnosti GTS internationalJarmila Kah·nkov·

4. cena: od spoleËnosti CopyDaniel »ervenka

5. cena: lÌstky do kina VesmÌrLuk·ö Ml˝nek

V˝hry si vyzvednÏte do 6. 2. 2007, jinakpropadnou, coû by byla jistÏ ökoda.

Pokud i vy chcete mÌt öanci p¯ÌötÏ vyhr·t,odpovÏzte na naöe dneönÌ soutÏûnÌ ot·zky:1. V kterÈm roce otev¯ela spoleËnost

KPMG »esk· republika svou kance-

l·¯ v OstravÏ?

2. V jak blÌzkÈ budoucnosti bude vysta-

vÏn objekt PodnikatelskÈho inkub·-

toru CPIT?

3. Kolik·t˝ rok od svÈho zaloûenÌ oslavili

v roce 2006 z·stupci VysokoökolskÈ-

ho sportovnÌho klubu?

SvÈ spr·vnÈ odpovÏdi poölete e-mailem,noste na INFOCENTRUM VäB-TUO,resp. do obchod˘ SUS nebo je vhazujte doschr·nek, kterÈ jsou umÌstÏny na kolejÌchs oznaËenÌm:

AKADEMIKINFOCENTRUM

nejpozdÏji vöak do 9. 2. 2007. JmÈna v˝-herc˘ se dozvÌte v p¯ÌötÌm ËÌsle.

Kdo vÏnuje ceny do soutÏûe tentokr·t?

PREMIÉRY V LEDNU

25. 1. ApocalyptoJedné noci v jednom městěDveře dokořánAmerická kletbaKrvavý diamant

1. 2. Clerks: Muži za pultemGoyovy přízrakyLittle ChildrenZtracený poklad templářskýchrytířů

8. 2. Štěstí na dosahZastav se a nepřežiješThe Last King of ScotlandAtentát v Ambassadoru

15. 2. Sejmi esoMaharal – tajemství talismanuKrálovna

22. 2. DreamgirlsDámě kord neslušíVlajky našich otcůHannibal RisingBabelKvaskaPast na žraloka

Audiovizuální centrum VŠB-Technická univerzita Ostrava

Akademický Filmový Klub VESMÍRleden 2006

23. 1. BLÍZKO NEBE – komedie ČR24.–25. 1. LET S DANCE – psychologický taneční film o hip-hopu29.–30. 1. RŮŽOVÝ PANTER – komedie USA

31. 1.–1. 2. SHOW ZAČÍNÁ – smutná hudební komedie podle skutečnýchudálostí

5.–6. 2. PRAVIDLA LŽI – psychothriller ČR7.–8. 2. KUPEC BENÁTSKÝ – Al Pacino jako nenáviděný a nenávidějící

židovský lichvář září v adaptaci slavné komedie WilliamaShakespeara USA

12.–13. 2. PŮL ČTVRTÉ – etnografický dokument ČR14.–15. 2. OUTSIDER – smutná komedie Dánsko19.–20. 2. NAUKA O SNECH – komedie FR21.–22. 2. ŽENA MÉHO MUŽE – drama FR

26.–27. 2. ÚČASTNÍCI ZÁJEZDU – komedie ČR

Hlavní promítání vždy od 19:30 hodin.Pokladna otevřena půl hodiny před začátkem představení.Telefonické i osobní rezervace PO–ČT 8:00–20:00 hodin, PÁ 8:00–14:00 hodin,tel.: 597 325 733.Sídlo promítání Filmového klubu: Zahradní ul. 17, Ostrava 1

Krvavý diamantV devadÈs·t˝ch letech v Siera Leone, paöe-

r·k Danny Archer (Leonardo DiCaprio) hle-d· vz·cn˝ r˘ûov˝ diamant. P¯i jeho posled-nÌm pobytu ve vÏzenÌ se na nÏj usmÏje ötÏstÌ,kdyû mu jeho spoluvÏzeÚ Solomon Vanda(Djimon Hounsou), otec rodiny kterou ztra-til, kdyû byl donucen pracovat na diamanto-v˝ch polÌch, ¯ekne, ûe jeden takov˝ naöel aschoval. Spolu s americkou novin·¯kou Mad-dy Bowenovou (Jennifer Connelly) se vy-d·vajÌ nap¯ÌË rebÈliÌ zmÌtanÈm ̇ zemÌm, ces-tou, kter· m˘ûe Solomonovi vr·tit zpÏt rodi-nu a Archerovi d·t druhou öanci.††

Goyovy přízrakyP¯ÌbÏh natoËen˝ reûisÈrem Miloöem Forma-

nem se odehr·v· v roce 1792, kdy Goya na-stoupil na öpanÏlsk˝ kr·lovsk˝ dv˘r jako dvor-nÌ mal̯. Je zaloûen na vztahu Goyi a jehom˙zy Ines. T¯etÌ z·sadnÌ postavou velkÈhodramatu je Goy˘v p¯Ìtel, katolick˝ mnich Lo-renzo. V Ëasech, kdy se Evropou jako morov·n·kaza ö̯ila francouzsk· revoluce, posÌlilakatolick· cÌrkev ve äpanÏlsku svou moc zno-vuobnovenÌm inkvizice, coû mÏlo zastraöitobyvatelstvo touûÌcÌ po revoluci a absolutnÌnez·vislosti na jakÈkoliv despotickÈ autoritÏ.Velk˝ zlom v GoyovÏ ûivotÏ nastane, kdyû jeInes obvinÏna z kac̯stvÌ a po vykonstruova-nÈm procesu na mnoho let uvÏznÏna. Za vöÌmstojÌ lstiv˝ Goy˘v p¯Ìtel Lorenzo, jehoû cityv˘Ëi Ines nebyly opÏtov·ny. Po mnoha letechse Goya seznamuje s dalöÌm potenci·lnÌm ob-jektem pro realizaci svÈho talentu, mladiËkouprostitutkou AliciÌ. Aû pozdÏji zjistÌ, ûe je todcera Ines. Goya se dozvÌd· o zn·silnÏnÌ apravdu o otci Alicii.... Lorenzovi.

(ofici·lnÌ text distributora)