Regenerační schopnost tkání. Zevní a vnitřní prostředí organismu.Somatologie 1. ročník

Regenerační schopnost tkání

DIFERENCIACE – rozlišení – umožňuje hojení, obnovu a náhradu – REGENERACI poškozené tkáně

Faktory ovlivňující regeneraci tkání: 1. cévní zásobení – výživa tkáně –

přísun stavebních látek, odvod zplodin 2. schopnost buněk se dělit

Epitely

Hojí se velmi dobře a rychle Jejich buňky se dobře dělí – hlavně na

okrajích defektu a přerůstají přes ránu a její plochu

Bohaté cévní zásobení – urychluje buněčné dělení

Malou regenerační schopnost má smyslový epitel – neobnoví svou funkci úplně

Pojiva

Regenerace dle typu cévního zásobení Vazivo: Hojí se rychle a dobře Do novotvořeného vaziva prorůstají cévy a

fibrocyty – rychle se dělí a produkují vlákna a mezibuněčnou hmotu

Vzniká bělavá a pevná vazivová jizva – např.zhojená rána na kůži

Pojiva

Chrupavka: Je bezcévnatá Defekty se vyplňují pomalu – u hyalinních je

poškození trvalé Je nahrazena v defektech neplnohodnotnou

vazivovou tkání Kost: Dobře cévně zásobená, ale tvrdá (mineralizovaná) –

zhoršený přestup látek do kosti Zlomená kost – poškození cévy zásobující kost –

vznik vazivových buněk – vyplnění defektu vazivem – ukládání minerálních látek do vaziva – pevná kost = SVALEK

Hojení je velmi pomalé – postupné zatěžování

Svaly

Svalovina je nahrazena dělícími buňkami vaziva, která vlákna spojí = vazivová jizva

Jizva je pevná, ale nefunkční – neschopnost obnovy

Schopnost dělení má jen hladká svalovina

Nervy

Dobré cévní zásobení, ale malá regenerační schopnost – ztráta brzy po narození – ztráta schopnosti se dělit u neuronů

Poškozené buňky – rozpad – náhrada gliovými buňkami

Nervové výběžky – hlavových a míšních nervů při zachování myelinové pochvy – možnost obnovy – pomalé, nikdy úplné

Periferní výběžky nervů – pokud dojde ke zničení celého neuronu – trvalé poškození

Zevní a vnitřní prostředí organismu

Organismus se musí přizpůsobovat změnám zevního prostředí, aby udržel stálé vnitřní prostředí

HOMEOSTÁZA – stálost vnitřního prostředí

Je udržována regulačními mechanismy, z nichž nejdůležitější jsou: endokrinní a nervový systém

Vnitřní prostředí:

Krev Míza Tkáňový mok

Je to tekuté prostředí organismu, hlavní součástí je voda – prostředí vodných roztoků

Zevní prostředí:

Zajišťuje podmínky nutné pro existenci organismu

Teplota prostředí Přívod O2, odvod CO2

Přívod H2O, živin, minerálních látek a vitamínů – uvolňování katabolitů do prostředí

Zevní a vnitřní prostředí organismu

Pokud dojde k porušení mezi zevním a vnitřním prostředím – nastává SMRT

Společenské prostředí:

Vliv na člověka Určuje vzájemné vztahy mezi lidmi HOLISMUS – člověk je

BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ celek