COR = srdce - zshk.cz · Zevní tvar srdce (2) sulcus interventricularis anterior a posterior – mezikomorový žlábek → odpovídá mezikomorovému septu uvnitř srdce – rozdělení

COR = srdce(stavba a funkce)

Markéta VojtováVOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zevní tvar srdce (1)

● dutý, nepárový orgán, tvar trojboké pyramidy; 260-320g

● uložené v dutině hrudní mezi pravou a levou plící za sternem

● 2/3 leží vlevo, 1/3 leží vpravo od střední čáryBASIS CORDIS● základna pyramidy; směřuje doprava, nahoru a

dozaduAPEX CORDIS● vrchol pyramidy; směřuje doleva, dolů a dopředu

Zevní tvar srdce (2)

● sulcus interventricularis anterior a posterior – mezikomorový žlábek → odpovídá mezikomorovému septu uvnitř srdce – rozdělení srdce na pravou a levou polovinu

http://www.tk.de/rochelexikon/pics/s02101.002-2.html

apex cordis

basis cordis

sulcus interventricularis anterior

auricula dextraauricula sinistra

truncus pulmonalis

aorta

tr. brachiocephalicus a.carotis communis sin.a.subclavia sin.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Srdce

pohled zprava

http://ilive.com.ua/health/anatomiya/serdechno-sosudistaya-sistema/2925-serdtse

Stavba srdeční stěny (1)

1. ENDOCARDIUM (nitroblána srdeční)● vnitřní výstelka srdečních dutin● pokrývá srdeční chlopně● plynule přechází v endotel cév → tunica intima cév

2. MYOCARDIUM (srdeční svalovina)● střední vrstva stěny srdeční● má síťovou strukturu → nutné pro rychlé šíření

elektrické aktivity a dokonalý převod vzruchů → vlnovité kontrakce myokardu

● vlákna spojena četnými interkalárními disky


● myokard levé komory je silnější než myokard pravé komory

– větší vypuzovací síla–

3. EPICARDIUM (přísrdečník = lamina visceralis perikardu)

● tenká vazivová blanka, pevně přirostlá k srdci● nad odstupem velkých cév přechází na zevní obal =

lamina parietalis perikardu

4. PERICARDIUM (osrdečník)

http://home.comcast.net/~wnor/thoraxlesson4.htm


● Lamina parietalis – lesklý tenký list, tvoří vnitřní stranu perikardu

● CAVITAS PERICARDIALIS (osrdečníková dutina) – obsahuje cévy, tuk– liquor pericardii – serózní tekutina → klouzání listů

po sobě → cca 20 ml● Pericardium fibrosum● vnější vrstva perikardiálního vaku → husté vazivo →

množství kolagenních a elastických vláken● spodinou přirostlý na centrum tendineum bránice

http://apbrwww5.apsu.edu/thompsonj/Anatomy%20&%20Physiology/2020/2020%20Exam%20Reviews/Exam%201/CH18%20Pericardial%20Cavity%20and%20Pathology.htm

http://www.gata.edu.tr/cerrahibilimler/kalpdamar/kalpdamarsistemi3.html


Dutiny srdeční (1)

Pravé srdeční oddíly1. ATRIUM DEXTRUM (pravá síň)● přitéká do ní krev z horní a dolní duté žíly

(vena cava superior et inferior)● vybíhá v malé ouško – auricula dextra

● VALVA TRICUSPIDALIS (trojcípá chlopeň)

2. VENTRICULUS DEXTER (pravá komora)

Dutiny srdeční (2)● mezikomorová přepážka – odděluje P a L komoru –

je vybočena proti pravé komoře● odstupuje TRUNCUS PULMONALIS – plicní kmen● VALVA PULMONALIS (chlopeň pulmonální)

– poloměsíčitá chlopeň mezi pravou komorou a plicním kmenem

● ostium atrioventriculare– široký síňokomorový otvor → i v levém srdci

● M. papillaris dexter (pravý papilární sval)– šlašinky (chordae tendineae) se upínají na

okrajích chlopenních cípů

http://salerno.uni-muenster.de/data/bl/sobotta/pics_big/0853.html

nodus sinuatrialisnodus atrioventricularis

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gray495.png


Levé srdeční oddíly1. ATRIUM SINISTRUM (levá síň)● krev z malého plicního oběhu → ● → vv. pulmonales siniter et vv. pulmonales dexter (2x

levá plicní žíla a 2x pravá plicní žíla)

● VALVA MITRALIS (bicupsidalis = dvojcípá chlopeň)

2. VENTRICULUS SINISTER (levá komora)


● stěna se silnou svalovinou● okrouhlého tvaru → mezikomorové

septum prohnuté proti levé komoře● M. papillaris sinister (papilární sval levý)

– vyvstává ze svaloviny komory– vybíhá v tenké chordae tendineae– ty jdou k oběma cípům chlopně

● odstupuje AORTA● VALVA AORTAE (aortální chlopeň)

– odděluje LK od aortyhttp://salerno.uni-muenster.de/data/bl/sobotta/pics_big/0851.html

http://salerno.uni-muenster.de/data/bl/sobotta/pics_big/0851.htmlhttp://en.wikipedia.org/wiki/File:Diagram_of_the_human_heart_(cropped).svg

Srdeční chlopně

● kryté endokardemCípaté● Valva tricuspidalis – mezi pravou síní a komorou● Valva mitralis (bicuspidalis) – mezi levou síní a

komorou

Poloměsíčité● Valva pulmonalis – mezi pravou komorou a truncus

pulmonalis● Valva aortae – mezi levou komorou a aortou

Srdeční skelet ● vazivová tkáň → odděluje od sebe svalovinu síní a

komor● 4 vazivové prstence – anuli fibrosi → vzájemně

spojené● na prstence se

upínají chlopně

Cévní zásobení srdce (1)A. coronaria dextra a arteria coronaria sinistra● vystupují ze sinus aortae● A. coronaria sinistra● z levého aortálního sinu, jde mezi levým ouškem a

a.pulmonalis● ramus interventricularis anterior (RIA)● ramus circumflexus (RC)● ramus marginalis sinister (RMS) – větev z

předchozí● větve se dále bohatě větví na malé až nejmenší

http://en.wikipedia.org/wiki/File:Coronary_arteries.svg

Cévní zásobení srdce (2)● A. coronaria dextra● z pravého aortálního sinu● ramus marginalis dexter (RMD)● ramus interventricularis posterior (RIP)● ramus posterolateralis dexter (RPLD)

http://kardiochirurgie.ikem.cz/cs/spektrum-vykonu/zakladni-informace/417-srdce-funkce-anatomie.htmlhttp://www.my-personaltrainer.it/fisiologia/coronarie.html


Srdeční žíly

● Sinus coronarius (věnčitý splav)● široký žilní splav● ústí do pravé síně – ústí opatřeno chlopní (valva

sinus coronarii)● Vv. ventriculi dextri anteriores ● ústí do pravé síně● Vv. cordis minimae● ústí do všech dutin, převážně do pravé síně

Inervace

● autonomní vegetativní systém● parasympatikus – X. hlavový

nerv - nervus vagus● sympatikus – nn. cardiaci


Převodní systém srdeční (1)● = excitomotorický srdeční aparát● NODUS SINUATRIALIS (sinusový uzel)● uložený ve stěně pravé síně● odsud se vzruch šíří na → ● NODUS ATRIOVENTRICULARIS (A-V uzel)● síňokomorový uzlík, uložený na hranici pravé síně a

pravé komory● odtud vede →● FASCICULUS ATRIOVENTRICULARIS

(Hisův svazek)

Převodní systém srdeční (2)● uložený na hranici pravé síně a komory● v horní části mezikomorové přepážky se dělí na● TAWAROVO RAMÉNKO pravé a levé● PURKYŇOVA vlákna

http://home.comcast.net/~wnor/thoraxlesson4.htmhttp://www.wikiskripta.eu/index.php/P%C5%99evodn%C3%AD_syst%C3%A9m_srde%C4%8Dn%C3%AD

http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:RLS_12blauLeg.png

1 – nodus sinuatrialis, 2 – nodus atrioventricularis3 – fasciculus atrioventricularis (Hisův svazek)4 – levé Tawarovo raménko5 – levý zadní svazek, 6 – levý přední svazek7 – levá komora, 8 – mezikomorové septum9 – pravá komora, 10 – pravé Tawarovo raménko

Činnost srdce

Autonomie a automacie (1)

● Fce srdce se uskutečňuje pravidelným střídáním relaxace (diastola) a kontrakce (systola)

● Srdeční tkáň dělíme na:1. vodivou soustavou srdečnía) NODÁLNÍ tkáň – sinuatriální (SA) a A-V uzel

– zde se autonomně tvoří vzruch; vedení vzruchu je pomalé a nevyvine stah

– SA – primární pace-maker → udavatel rytmu za fyziologických podmínek

b) VODIVÁ tkáň – Hisův svazek, Tawarova raménka a Purkyňova vlákna


2. pracovní myokard● hlavní funkcí je vyvinout stah; schopnost tvořit vzruch

je minimální● vlastnosti pracovního myokardu:a) AUTONOMIE● vzruch vzniká na základě změn membránového

napětí buněk SA uzlu● jednotlivé vzruchy vznikají nezávisle na CNS a

humorálních podnětech → pouze ovlivňují frekvenci– sympatikus – nn.cardiales – zrychluje – parasympatikus – n.vagus - zpomaluje


b) AUTOMACIE● (samočinnost) schopnost myokardu vytvářet

pravidelně se opakující podněty k vlastní kontrakci– pokud by bylo vyňato z organismu, za vhodných

okolností by se samo smršťovaloc) RYTMICITA● schopnost tvořit vzruchy v pravidelném rytmud) VODIVOST● schopnost rozvést vzruchy po celém myokardu


e) DRÁŽDIVOST (excitabilita)● schopnost reagovat na podnět – elektrický impuls –

kontrakcí● podráždění ale vyvolají jen podněty prahové a

nadprahové – viz. dálef) STAŽLIVOST (kontraktilita)● schopnost na podnět reagovat kontrakcí● schopnost tvořit vzruchy v pravidelném rytmu

Vznik vzruchu v SA uzlu (1)

● mezi povrchem a vnitřkem buňky je potenciálový rozdíl → uvnitř je záporný → polarizace →

● → klidový membránový potenciál = buňky pracovního myokardu -90mV; buňky SA -50mV

● zdrojem potenciálu jsou rozdíly v koncentraci iontů po obou stranách membrány – membrána je specificky propustná zejména pro K+

● potenciál je zde nestabilní → má tendenci k pomalému spontánnímu poklesu → k méně záporným hodnotám → spontánní diastolická depolarizace (SDD) = prepotenciál

Vznik vzruchu v SA uzlu (2)● prahová hodnota = -35mV → pak přejde v

depolarizaci vzruchovou● repolarizace → návrat ke klidovému napětí● iontový mechanismus:● stěžejní je pohyb a množství iontů K+, Na+ a Ca2+

● náhle se otevírají kanály pro Na+ během depolarizace

● postupně dosáhne potenciál kladných hodnot, po dosažení maximální hodnoty se kanály uzavřou → Na+ a otevřou se kanály pro K+

Vznik vzruchu v SA uzlu (3)● fáze plató – nedojde ihned k repolarizaci – otevřou

se kanály pro Ca2+ dovnitř, K+ proudí vně nastává● uzavřením kanálů pro Ca2+ nastává fáze

repolarizace ( ↑ vodivosti membrány pro K+)– absolutní refrakterní fáze – doba od počátku

depolarizace do 2/3 repolarizace → buňka je absolutně nedráždivá → ochrana před nadměrně rychlým opakováním vzruchů

– relativní refrakterní fáze – lze podráždit jen nadprahovým podnětem

● Na+ a Ca2+ se pomocí Na+K+ATP přečerpají zpět → návrat ke klidovému stavu

● ten je opět nestabilní a celý cyklus se opakuje

(Trojan, 1994:116-117)

Vznik vzruchu v SA uzlu (4)

● na rychlosti SDD závisí výsledná tepová frekvence– o tom rozhoduje rychlost poklesu na prahovou

hodnotu (-35mV)– tato rychlost je ovlivněna vegetativními nervy →

CHRONOTROPNÍ účinek– sympatikus → zrychluje SDD → ↑ TF, ↑ vodivost

membrány pro K+

– parasympatikus → zpomaluje SDD → ↑ TF, ↑ vodivost membrány pro Na+

● u člověka převládá vliv parasympatiku = je-li farmakologicky vyřazen, TF= cca 100-150´

Hierarchie srdeční automacie (1)● primární pace-maker → sinuatriální uzel

– sinusový rytmus – 60-90´– na EKG vlna P před QRS komplexem – ten je

štíhlý● sekundární centrum → A-V uzel

– nodální (junkční) rytmus = pomalejší (cca 40-60´) - udává rytmus při vyřazení SA uzlu

– QRS jsou široké, vlna P je deformovaná nebo skrytá v QRS

● terciální centrum → Purkyňova vlákna– idioventrikulární rytmus = 30-40´

Hierarchie srdeční automacie (2)– při patologii se uplatní jiné části převodního

systému● heterotropní centra● uplatní se nahodile mezi aktivacemi z SA● předčasné stahy – extrasystoly

Šíření vzruchu (1)

● pro šíření a uplatnění vzruchu je nutná spolupráce iontového mechanismu s aktivitou myofibril srdeční svaloviny

– za kontrakci jsou odpovědné stejně jako u kosterního svalstva aktin a myozin → při stahu se mezi sebe zasouvají a zkracují tak sarkomery až celý sval.

– aktivaci myofibril vyvolá rozvod vzruchů a následná aktivace Ca2+ sarkoplazmatického retikula a jejich reakce s troponinem a tropomyozinem – viz. myologie


● buňky myokardu jsou k tomu morfologicky uspořádané – viz. tkáně

● interkalární disky obsahují ještě nexy – rovnoběžné s myofibrily

– umožňují přechod iontů → při vzruchové depolarizaci vznikne místní el.proudy – vzruch jedné buňky se šíří lavinovitě na další → po celém srdci

– šíří se bez dekrementu – beze zbytku● vzruch se šíří z SA na síně, pak přes A-V uzel na

komory


● před průchodem přes A-V uzel musí být zajištěno:1) systola komory musí začít až po systole síní

– dáno pomalým vedením přes A-V2) různé oblasti myokardu se musejí stahovat současně

– zajištěno velmi rychlým vedením vzruchu Hisovým svazkem a Purkyňovými vlákny

Srdeční revoluce (1)= soubor dějů, které se opakují při každém srdečním úderu● cílem je přečerpání krve z žilního do tepenného

řečitě● podmínkou jsou správně fungující chlopně –

jednosměrné proudění

SYSTOLA komory

1) fáze isovolumické kontrakce● začíná v okamžiku, kdy přestane do komor téci krev ze

síně, uzavřou se cípaté chlopně, poloměsíčité jsou stále zavřené, zvyšuje se tlak

Srdeční revoluce (2)

● komora je naplněna nestlačitelnou tekutinou● až tlak přesáhne diastolický tlak ve velkých cévách

nastane 2.fáze

2) fáze ejekční (vypuzovací)● otevřou se poloměsíčité chlopně a krev je vypuzena do

velkých cév● narůstá tlak v cévách → nárůst nad hodnotu systolického

tlaku → na okamžik se proud krve obrátí a uzavře poloměsíčité chlopně

● končí systola


DIASTOLA komory

1) fáze isovolumické relaxace● analogická s první fází systoly. Oboje chlopně jsou

uzavřené a tlak v komoře klesá, snižuje se napětí● hodnota tlaku v komoře klesne pod tlak v síních →

otevírají se cípaté chlopně a krev proudí ze síně do komory

2) fáze plnící● komora se naplní krví● tlak v komoře klesá až na 0, protahují se svalová vlákna

a za klidového stavu se komora plní samospádem


SYSTOLA síní● v klidovém stavu nemá velký význam● významu nabývá při ↑ TF, kdy se komory nestačí plnit

samospádem– systola síní pak přispívá k rychlejší náplni komor

● Důležité parametry při posuzování srdeční činnosti:a) tepový (systolický) objem (TO)

– objem krve přečerpaný komorou do aorty nebo plicnice za jednu systolu – cca 70 ml v klidu


b) konečný diastolický objem (KDO)– objem krve v komoře na konci diastoly – cca

120mlc) konečný systolický objem

– objem krve v komoře po vypuzení tepového objemu – v klidu cca 50ml = funkční rezerva

● Ejekční frakce → poměr TO ku KDO. Důležitý parametr

– u zdravého cca 60%– srdeční onemocnění snižují – menší než 20%

neplní funkci


d) minutový srdeční objem (= srdeční výdej → SV)– množství krve přečerpané komorami za 1 minutu

Změny ♥ činnosti za fyziologických podmínek (1)

● parasympatikus působí v negativním smyslu a u člověka má převahu

1) Chronotropní● srdeční frekvence

2) Inotropní● síla srdečního stahu a) přímý vliv● parasympatikus – zvyšuje prostupnost membrány pro K+,

tím zkracuje akční potenciál, snižuje množství Ca2+ vniklého do buňky → menší síla stahu


● sympatikus – opačný účinek než parasympatikus

b) nepřímý vliv● prostřednictvím zvýšení TF = ↑ množství Ca2+ do

buňky → ↑ síly stahu

3) Dromotropní● rychlost vedení A-V uzlem● parasympatikus zpomaluje až zastavuje, sympatikus

naopak

4) Bathmotropní● dráždivost


● parasympatikus snižuje ovlivněním aktivity membránové Na+K+ATP

● Vliv zátěže na srdeční činnost:fyzická zátěž, stavy zvyšující metabolismus (febrilní stavy, gravidita), stavy zvyšující tonus sympatiku (emoce)● obě komory mají stejnou tepovou frekvenci – změny

SV se dějí změnou TO, protože TF levé i pravé komory jsou stejné

– SV = TF*TO → 72*70= 5 litrů


● trénované srdce = při zátěži zvýší TO● netrénované srdce = při zátěži zvýší TF

Zevní projevy ♥ činnosti (1)

Mechanické● úder apex cordis● sledování srdečních pohybů - ECHO

Akustické● srdeční ozvy

– systolická (I.ozva) – zavření cípatých chlopní, náraz toku krve. 2 složky (trikuspidální a mitrální)

– diastolická (II.ozva) – uzavření poloměsíčitých chlopní. Komponenta pulmonální a aortální

Zevní projevy ♥ činnosti (2)– III. ozva – vibrace myokardu ve fázi rychlého

plnění. Význam u lidí se selháváním komory– IV. ozva – vzniká nekonstantně – při systole síní

● srdeční šelesty– někdy u zdravých lidí, např. u sportovců s

vyvinutým srdcem, jinak u nemocných (stenózy chlopní)

Elektické● akční potenciál myokardu

Oběhové● viz. cévní soustava

EKG (1)

http://ekg.kvalitne.cz/popis5.htm

vlny – T, P, Ukmity – QRSintervaly – P-Qúseky - S-T

P vlna-počátek P vlna-konec P-R=120-200 ms

Počátek QRS QRS <120 ms

EKG (2)

● 12 svodové EKG● Bipolární končetinové (Einthovenovy)● I, II, III● Unipolární končetinové (Goldbergovy)● aVR, aVL, aVF● Unipolární hrudní (Wilsonovy)● V

1-V

6

http://cs.wikiversity.org/wiki/EKG_vy%C5%A1et%C5%99en%C3%AD

Einthovenův trojúhelník

Zdroje

Borovanský, L. et al. Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1960. 878s.Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie I. Praha: Avicenum, 1982. 319s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.Trojan, S. et al Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 1994. 460s. ISBN 80-7169-036-8

Documents

COR = srdce - zshk.cz · Zevní tvar srdce (2) sulcus interventricularis anterior a posterior – mezikomorový žlábek → odpovídá mezikomorovému septu uvnitř srdce – rozdělení