RE ÁL NÁ A NO MI NÁL NÍ KON VER GEN CE V ZE MÍ CH STØE DO ... · Kon ver gen ce k vy spì lým „zá pad ním “ eko no m i - ... pro duk ti vi ty prá ce i m ezd. Sna ha

206 l PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2007

Úvod

Cí lem sta ti je za chy tit pøi bližová ní eko no mic ké úrov nì Èes ké re pub li ky a ostat ních støe -do ev rop ských no vých èlen ských stá tù (dále EU-5) k úrov ni vy spì lých zemí Ev rop skéunie a iden ti fi ko vat fak to ry, kte ré urych lu jí nebo brz dí zužová ní exis tu jí cí me ze ry. Èes káre pub li ka, Slo ven sko, Ma ïar sko a Pol sko, kte ré se trans for mo va ly od cen t rál nì plá no va -né eko no mi ky k eko no mi ce tržní, mají vzhle dem ke spo leè né his to rii z hle dis ka kon ver -genè ní ho pro ce su øadu shod ných rysù. S ur èi tý mi vý hra da mi k nim lze pøi øa dit i Slo vin -sko, kte ré však již pøed roz pa dem bý va lé Ju go slá vie bylo více propojeno s vyspìlýmizápadními ekonomikami a neexistoval zde tuhý režim centrálního plánování.

V ná sle du jí cím tex tu se zkou má sla dì nost re ál né kon ver gen ce s kon ver gen cí no mi -nál ní, zejmé na s vý vo jem ce no vé úrov nì a mzdo vé úrov nì. Používa jí se al ter na tiv ní uka -za te le, umožòu jí cí pøe ko nat úzký ob zor stan dard ních ana lýz, ne vy sti hu jí cích plnì ur èu jí -cí fak to ry kon ver gen ce. V ka pi to le 1 se sle du je vý voj re ál né kon ver gen ce a zmì nyme zi ná rod ní eko no mic ké po zi ce zemí EU-5. Ka pi to la 2 je vì no vá na sou vis los tem re ál néa no mi nál ní kon ver gen ce a re gres ní ana lý ze ce no vé a mzdo vé úrov nì v re la ci k eko no -mic ké úrov ni. Je zde též po dá na cha rak te ris ti ka ce no vé kon ku renè ní schop nos ti na zá kla -dì me zi ná rod ní ho srovnání úrovnì a vývoje jednotkových pracovních nákladù. V závìrujsou shrnuty pøedpoklady a perspektivy reálné konvergence.

1. Re ál ná kon ver gen ce

Do há nì ní eko no mic ké úrov nì roz vi nu tých zemí je stra te gic kou pri o ri tou hos po dáø -ské ho roz vo je støe do ev rop ských eko no mik, kte ré po pùl sto le tém odtržení od vý vo je vevy spì lej ší èás ti svì ta znaè nì za o sta ly. Kon ver gen ce k vy spì lým „zá pad ním“ eko no mi -kám vyžadu je dlou ho do bý pøed stih v rùs tu cel ko vé ho dù cho du, pro duk ti vi ty prá cei mezd. Sna ha o dosažení ro bust ní ho eko no mic ké ho rùs tu, pod nì co va ná po tøe bou do há -nì ní, se pro po ju je s vše o bec ným úsi lím zemí Ev rop ské unie za po jit se do prou du zna lost -ní eko no mi ky na zá kla dì Li sa bon ské stra te gie a zvý šit tak kon ku renè ní schop nost vesrov ná ní s pøed ní mi svì to vý mi re gi o ny, jako jsou USA, Ja pon sko nebo po ten ci ál nì vel kézemì Asie, je jichž vliv na vý voj svì to vé ekonomiky prudce narùstá. Zemì EU-5 hledajítakovou pozici v mezinárodní dìlbì práce, která by jim umožnila plnit oba cíle soubìžnì.

RE ÁL NÁ A NO MI NÁL NÍ KON VER GEN CE V ZE MÍCHSTØE DO EV ROP SKÉ PÌT KY*

Rùžena Vin tro vá, Cen t rum eko no mic kých stu dií, Vy so ká ško la eko no miea ma nage men tu, Pra ha

* Sta• vznik la s pod po rou gran tù GA ÈR Rùsto vá vý kon nost a kva li ta tiv ní kon ku ren ce schop nost èes -ké eko no mi ky 402/05/2210 a MŠMT Cen t rum vý zku mu kon ku renè ní schop nos ti èes ké eko no mi ky1M0524.

1.1 Te o re tic ká a me to do lo gic ká vý cho dis ka

Pøi bližová ní eko no mic ké úrov nì k vy spì lým ze mím je v eko no mic ké te o rii ozna èo vá no jako re ál ná kon ver gen ce. V šir ším kon tex tu na va zu je na pøe ko ná vá ní me ze ry tech no -lo gic ké a vyžadu je pružné pøi zpù so bo vá ní vý rob ní struk tu ry. Eko no mic ká te o rie de fi -nu je pøed po kla dy re ál né kon ver gen ce z rùz ných po zic. Ne o kla sic ká te o rie vy chá zí z fak tu,že zemì s níz kým dù cho dem na oso bu jsou více vzdá le ny svým tech nic kým a eko no mic -kým možnos tem. Z toho od vo zu je, že mají do da teè né pøed po kla dy k rùs tu, nebo• mo houpøe bí rat zku še nos ti i tech no lo gie z vy spì lej ší èás ti svì ta (tzv. efekt do há nì ní, zná mý jako“catching-up”). Te o rie en do gen ní ho rùs tu zdù raz òu je na o pak vý hod nìj ší po zi ci zemís vy so kým dù cho dem na oso bu, nebo• ty mají lepší pøedpoklady k využíváníkvalitativních rùstových faktorù, jejichž nedostateènost je pro ménì vyspìlé zemìtìžkým handicapem.

Nut nì zjed no du šu jí cí te o re tic ké pøí stu py k vy svìt le ní sku teè né ho vý vo je ne po sta -èu jí. V hos po dáø ské pra xi je k ob jas nì ní rych los ti re ál né kon ver gen ce nut no brát v úva -hu celý kom plex fak to rù vèet nì in sti tu ci o nál ní ho uspo øá dá ní a pod nì tù, ve dou cíchk pro duk tiv ní ko o pe ra ci. Ve sku teè nos ti nej rych le ji ne ros tou ani nej za osta lej ší, ani nej -vy spì lej ší zemì, ale malá sku pi na zemí s re la tiv nì níz kým (ni ko liv však nej nižším) dù -cho dem. Au to øi, kte øí vy šli s hy po té zou pod mí nì né kon ver gen ce (viz Barro, 1991),upo zor ni li na to, že je nut no zkou mat ho mo gen ní cel ky. Kon ver gen ce pro bí há a chud šízemì ros tou rych le ji než bo ha té v sou la du s ne o kla sic kou te o rií jen pøi kon stant ních fak -to rech (de mo gra fic kých, eko no mic kých, po li tic kých i institucionálních). Všechny tytofaktory však prodìlávají rùznorodé zmìny, ovlivnìné širšími politickými a sociálnímisouvislostmi.

Zkou ma ná sku pi na støe do ev rop ských no vých èlen ských zemí EU pøed sta vu jevzhle dem ke spo leè né his to rii mi nu lé ho sto le tí po mìr nì ho mo gen ní ce lek, i když i mezinimi exis tu jí ne za ne dba tel né roz dí ly v eko no mic ké úrov ni a rùsto vých pøed po kla dech.„Bo ha té“ Slo vin sko, do sa hu jí cí zhru ba 1,6krát vyš ší eko no mic ké úrov nì než „chu dé“Pol sko, má vý cho zí po zi ci blíže k vy spì lým ze mím. Jeho pri o ri ty v hos po dáø ské po li ti -ce a používa né me to dy i ná stro je se pro to mo hou èás teè nì od li šo vat, i když hlavní cílpøekonání mezery v ekonomické úrovni vùèi vyspìlým zemím zùstává shodný.

Po jem no mi nál ní kon ver gen ce není za tím zce la ustá len a není ani jed not nìpoužíván. V obecném po je tí lze no mi nál ní kon ver gen ci chá pat ana lo gic ky k re ál né kon -ver gen ci jako sbližová ní no mi nál ních ve li èin, tj. na pøí klad HDP v no mi nál ním vy já d øe -ní (oce nì né ho mì no vým kursem bez pøi hlédnutí k pa ri tì kup ní síly), no mi nál ních mezdatd. Pøi pro sto ro vém srov ná ní se re la ce ve li èin v no mi nál ním vy já d øe ní (v bìžných eu -rech, do la rech atd.) od li šu jí od ve li èin v re ál ném vyjádøení v dù sled ku od liš ných ce no -vých úrov ní v jed not li vých ze mích. Re la tiv ní ce no vá úro veò (CPL, com pa ra ti ve pri cele vel) je tedy klí èo vým uka za te lem, kte rý je pøedmìtem zkou má ní po stu pu no mi nál níkon ver gen ce. Ce no vá úro veò sou vi sí se mzdo vou úrov ní a jed not ko vý mi pra covnímináklady, ovlivòujícími úroveò cen.

V em pi ric kých ana lý zách pod no mi nál ní kon ver gen cí vìt ši na au to rù ro zu mí jen jinéozna èe ní pro pl nì ní ma ast richt ských kri té rií, kte rá mají za jis tit sta bi li tu spo leè né mìny

PO LI TIC KÁ EKO NO MIE, 2, 2007 l 207


a jsou pod mín kou pro pøi je tí jed not li vých èlen ských zemí do eu rozó ny.1) Jde o míru in -fla ce, dlou ho do bé úro ko vé míry, roz poèto vou sta bi li tu, ur èe nou pøí pust ným de fi ci temve øej ných roz poètù i výší ve øej né ho dlu hu v po mì ru k HDP, a ko neè nì o sta bi li tu mì no -vé ho kursu. Na roz díl od srov ná ní ce no vých úrov ní ma ast richt ská kon ver genè ní kri té ria jsou založena na pøí rùst ko vých ve li èi nách. Be rou v úva hu vý voj cen, cha rak te ri zo va nýmí rou in fla ce, ni ko liv však vý cho zí ce no vou hla di nu. Pøi vý raz nì nestej né vý cho zí re la -tiv ní ce no vé úrov ni a har mo ni zo va ných, ví ce mé nì shod ných ce no vých pøí rùst cích,vyžado va ných zmí nì ný mi kri té rii, by te o re tic ky k vy rov ná ní ce no vých úrov ní ni kdyne moh lo do jít. To je v roz po ru s pù so be ním tržních sil v rám ci spo leè né ho trhu. Pra vi dlo “je den trh, jed na cena” se pro sa zu je pr vot nì v ob cho do va tel ném sek to ru eko no mi ky.Do ne ob cho do va tel né ho sek to ru, zejmé na do sek to ru veøejných služeb, se pøenáší ažs urèitým zpoždìním prostøednictvím “mzdové nákazy” (viz tzv. Balassùv-Samuelsonùvefekt).

1.2 Trans for maè ní kri ze a obtíže re struk tu ra li za ce

Zemì EU-5 pro dì la ly na po èát ku trans for ma ce hlu bo kou trans for maè ní kri zi a ob jemje jich pro duk ce se vý raz nì pro pa dl. Trans for ma ce pøed sta vo va la pøe chod k ji né musložení a k jiné kva li tì pro duk tu. Kvan ti fi ka ce po kle su na zá kla dì bìžných sta tis tic -kých uka za te lù není pro to zce la vý stižná, nebo• ne po sti hu je kva li ta tiv ní roz dí ly pro -duk tu v cen t rál nì plá no va né a v tržní eko no mi ce.2 Jen s tou to vý hra dou lze srov ná vathloub ku po kle su hrubé ho do má cí ho pro duk tu, ke kte ré mu do šlo v ze mích EU-5. Nej -vìt ší pro pad byl za zna me nán na Slo ven sku a v Ma ïar sku, kde se HDP ve stá lých ce nách mezi roky 1989 a 1992 snížil o 22, resp. o 18 %. Nej men ší po kles HDP o 13, resp. o 14 %na stal v uvá dì ném ob do bí v Èes ké re pub li ce a v Pol sku. Od roku 1993 do šlo ve sle do va -ných ze mích k ob ra tu a je jich HDP za èal stoupat rychlejšími tempy, než èinil prùmìrv EU (viz graf 1).

1 Ex pli cit nì se tak to vy slo vu je na pøí klad Dì dek (2006). Po dob nì de fi nu jí ten to po jem jiní au to øi (vizDob rin sky, 2006).

2 Pøi pøe cho du k tržní eko no mi ce se mìní struk tu ra vnitø ní i vnìj ší po ptáv ky. Pøe stá va jí se vy tvá øet málo efek tiv ní in ves ti ce a ne po tøeb né zá so by. Vý rob ky a služby, kte ré v bý va lém sys té mu pl ni lysvou užit nou funk ci a byly bez pro blé mu smì òo vá ny v rám ci aut ark ní ho spo le èen ství RVHP, sestáva jí na svì to vém trhu obtížnì uplat ni tel ný mi nebo nepotøeb ný mi. K do cí le ní od by tu vý rob kù nanároè ných za hra niè ních tr zích bylo nut no sil nì zne hod no tit mìnu, takže roz díl mezi tržním kursem a pa -ri tou kup ní síly mìny se zvý šil a oce nì ní vyvážené ho zboží a služeb bylo ménì pøí z ni vé než v pod mín -kách cen t rál nì plánovaných ekonomik a fungujícího autarkního trhu.

Graf 1Rùst HDP v zemích EU-5 a EU-15 v letech 1990–2004 (v % ze stálých cen, 1989 = 100)

Pramen: Eurostat, 2006b (cit. 10. 3. 2006); CESTAT, CANSTAT, Statistical Bulletin, rùzné roèníky; vlastní

propoèty

Vý jim kou byl vý voj v Èes ké re pub li ce, kde byl ply nu lý rùst ve dru hé po lo vi nì90. let pøe ru šen a do šlo k dal ší re ce si, kte rá kon ver genè ní pro ces zno vu zvrá ti la. Vlek -lost re ce se a po kra èu jí cí di ver gen ce ve vzta hu k EU ve 2. po lo vi nì 90. let vy vo la ly otáz -ku po pøí èi nách to ho to jevu. V pro vá dì ných ana lý zách byly z rùz ných po zic zvažová nysub jek tiv ní fak to ry, zejmé na opožïo vá ní sys té mo vých a in sti tu ci o nál ních zmìn a ne -a de kvát ní za mì øe ní mak ro e ko no mic kých po li tik. Stranou pozornosti zùstalyspecifické objektivní pøíèiny transformaèních obtíží.

Vel mi ote vøe ná a jed nostran nì ori en to va ná eko no mi ka bý va lé ho Èes ko slo ven skautr pì la nej hlub ší ztrá ty z dez in te gra ce vnìj ší ho trhu. „Di sin te grati on mat ters“, zdù -raz òu jí ame riè tí eko no mo vé, zkou ma jí cí eko no mic ké dù sled ky roz pa du So vìt ské hosva zu v post so vìt ských re pub li kách, kte rý byl spo jen s hlub ším pro pa dem vý ro by, nežk ja ké mu do šlo v prù bì hu 2. svì to vé vál ky (viz Linn, 2003). Po vá leè né Èes ko slo ven -sko, sloužící jako „ko vár na a stro jír na“ vý chod ní ho blo ku, bylo v ne bý va lém roz sa huza mì øe no na tìžký a zbroj ní prù my sl. Mìlo nej tìs nìj ší vazby s eko no mi kou zemíRVHP, kam smì øo va ly dvì tøe ti ny až tøi ètvr ti ny za hra niè ní ho ob cho du. Po zhrou ce nívý chod ních trhù byla zde dù klad ná pøe stav ba vý rob ní zá klad ny mno hem na lé ha vìj šínež v Pol sku s jeho vìt ším vnitø ním trhem nebo v Ma ïar sku s jeho vý raz nìj ším za mì øe -ním na leh ký prù my sl a služby. Ješ tì více se od li šo va la si tu a ce Slo vin ska, kte ré jakosou èást bývalé Jugoslávie mìlo pøíznivìjší výchozí podmínky jak v tìsnìjšípropojenosti své výrobní struktury se západními ekonomikami, tak i v institucionálníoblasti.

Hypertrofii tìžkého prùmyslu lze dokumentovat na výrobì oceli, která v bývaléÈSFR èinila 15 milionù tun. Koncem 80. let pøipadala v Èeské republice i ve Slovenskérepublice v propoètu na obyvatele jedna tuna oceli, což pøedstavovalo spolu


70

80

90

100

110

120

130

140

150

1989

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Basic

ké

index

y

EU ÈR Maï arsko Polsko Slovensko


s atypickým Lucemburskem a Belgií svìtový rekord. V rámci existující dìlby práce sedo zemí bývalého spoleèenství RVHP vyvážely miliony tun oceli, tisíce nákladníchautomobilù, stovky lokomotiv, velké investièní celky atd., nemluvì o výrobcíchzbrojního prùmyslu. Šlo o objemy vývozu, kterých nebylo mnohdy dosahováno ani vevìtších ekonomických celcích typu Francie nebo Nìmecka. Tato výroba byla porozpadu sovìtského bloku na západních trzích z velké èásti neuplatnitelná.Prùmyslovou základnu bylo proto nutno zásadnì restrukturalizovat v souladu s novýmzamìøením zahranièní i domácí poptávky.

Obtížný pøe chod z vý chod ních trhù na trhy zá pad ní po sti hl ješ tì ve vìt ší míøe eko -no mi ku Slo ven ska, kde chy bì la pøed cho zí prù mys lo vá tra di ce a in frastruk tu ra støed nícha ma lých pod ni kù byla málo roz vi nu tá. V ob do bí so ci a lis tic ké in dustri a li za ce se zde bu do -va ly vel ké prù mys lo vé gi gan ty, za mì øe né na trhy RVHP. Po roz pa du tìch to trhù byly celével ké re gi o ny po stiženy vy so kou ne za mìst na nos tí, se kte rou slo ven ská eko no mi ka zá pa sídodnes. Tak tvr dé do pa dy dez in te gra ce trhù, vy nu cu jí cí si zvrat v celé vý rob ní struk tu øe, lzesrov nat snad jen se spe ci fic ký mi pro blé my vý chod ní ho Nì mec ka nebo po balt ských zemí,kte ré byly ješ tì tìs nì ji vá zá ny na eko no mi ku Rus ka. Pro pad me zi ná rod ní eko no mic ké po zi -ce, ke kte ré mu do šlo na Slo ven sku ve srov ná ní s ob do bím cen t rál ní ho plá no vá ní, byl dáleumoc nìn dù sled ky roz pa du spo leè né ho stá tu pøi ztrá tì pøe su nu zdro jù z èes kých zemí.

V pøe cho do vém ob do bí na sta ly znaè né po su ny v me zi ná rod ní po zi ci zemí EU-5.Èes ká eko no mi ka se na po èát ku trans for ma ce na chá ze la zhru ba na stej né úrov ni jakonejmé nì vy spì lé zá pa do ev rop ské eko no mi ky. Ješ tì v roce 1990 byl HDP na oby va te lev pa ri tì kup ní síly mír nì vyš ší než v Por tu gal sku nebo Øec ku a témìø do sa ho val úrov -nì Ir ska.3 Úro veò ostat ních zemí EU-5 byla pod stat nì nižší, pou ze Slo vin sko bylo zhru -ba na stej né úrov ni. V prù bì hu trans for maè ní kri ze po kle sl HDP všech zkou ma nýchtran zi tiv ních zemí vý raz nì pod úro veò slab ších zá pa do ev rop ských eko no mik. Ty se povstupu do EU nacházely ve fázi rychlého vzestupu, zejména Irsko se posouvalo výraznì vpøed.

Eko no mic ká úro veò ÈR v dù sled ku dru hé re ce se v le tech 1997-1998 v re la ci k EUzno vu po kles la. Ná skok, kte rý exis to val pøed ostat ní mi støe do ev rop ský mi ze mì mi, sev prù bì hu prv ní trans for maè ní de ká dy znaè nì osla bil. Pro ces kon vergen ce pro bí halv ostat ních ze mích EU-5 rych le ji. Za tím co ješ tì v po lo vi nì 90. let se ÈR podle úrov nìHDP na oby va te le v pa ri tì kup ní síly nachá ze la na prv ním mís tì da né ho re gi o nál ní housku pe ní, od kri zo vé ho roku 1997 byla pøedstižena Slo vin skem a od stup ostat ních zemíse zmen šo val. Od roku 1995 do roku 2005 se pozi ce ÈR vùèi EU zlep ši la jen o 5 p. b., za -tím co v ostat ních ze mích EU-5 do chá ze lo ke zlep še ní o 9 až 14 p. b. Nej pøí zni vìj ších vý -sled kù do sáh ly v uvá dì ném ob do bí Maïar sko a Slo vin sko, kte ré se pøi blížily k úrov niEU-25 o 14 p. b. (viz graf 2).

3 Pla tí s vý hra dou, uve de nou v po znám ce 1.

Graf 2HDP na obyvatele v zemích EU-5 v PPS1) v letech 1995–2005

1) PPS – Purcha sing Power Stan dard, jed not ka pa ri ty kup ní síly na bázi EUR, vy poè te ná z prù mìr ných cen

v zemích EU-25

Pramen: Eurostat, 2006a a 2006b (cit. 24. 1. 2007)

1.3 Fak to ry urych le ní kon ver gen ce v Èes ké re pub li ce a v ze mích EU-5v sou èas né dekádì

Po pøe ko ná ní re ce se z dru hé po lo vi ny 90. let na stal v ÈR ob rat v do sa vad ním vý vo jo -vém tren du. K urych le ní eko no mic ké ho rùs tu do šlo zejmé na v le tech 2005 a 2006, kdytem pa rùs tu HDP do sáh la až 6 %. V rych los ti re ál né kon ver gen ce pa t øí ÈR mezi nej -ú spìš nìj ší zemì EU-5. Vý raz nì se zrych lu je rùst pro duk ti vi ty prá ce i rùst sou hrn népro duk ti vi ty vý rob ních fak to rù, kte rý na bý vá mi mo øád nì vy so kých hod not i v me zi ná -rod ním srov ná ní.4) Úro veò HDP na oby va te le do sáh la v roce 2005 17 tis. PPS (v roce2006 podle od ha du Eu rosta tu 19 tis. PPS) a v rám ci EU-25 se ÈR umís•uje na 17. mís tì,když v roce 2004 pøed stih la Mal tu a v roce 2005 Por tu gal sko. Od nej hlub ší ho bodu po -kle su v roce 2000 na 65 % prù mìr né úrov nì zemí EU-25 se po zi ce ÈR ra zant nì zlep ši laa vy stou pa la až na 74 % v roce 2005 (viz tabulka 1). V roce 2006 podle pøedbìžnýchúdajù dosáhla ekonomická úroveò ÈR již 76 % v relaci k EU-25.


6965

74

4954

63

4147 50

45 47

57

6873

82

-5

5

15

25

35

45

55

65

75

85

1995 2000 2005

HD

P/o

byvate

le(%

)

ÈR Maïarsko Polsko Slovensko Slovinsko

4 V le tech 2000 až 2004 èi nil rùst sou hrn né pro duk ti vi ty fak to rù v ÈR prù mìr nì roè nì 2,3 %, za tím co v EU-15 ve stej ném ob do bí jen 0,5 % (viz Ka de øáb ko vá a kol., 2006, s. 79).


Ta bul ka 1Tem pa rùs tu HDP na oby va te le a rych lost kon ver gen ce v ze mích EU-5

Tempa rùstu (roèní prùmìr 2001–2005) v %

HDP na obyvatele v PPS (EU-25 = 100)

2000 2005 Zmìna v p. b.Èes ká re pub li ka 3,7 65 74 9Ma ïar sko 4,6 54 63 9Pol sko 3,1 47 50 3Slo ven sko 4,5 47 57 10Slo vin sko 3,3 73 82 9

Pramen: Eurostat, 2007b (cit. 24. 1. 2007)

Tem pa eko no mic ké ho rùs tu v ÈR pa t øi la v prv ní po lo vi nì de ká dy v rám ci zemí EU-5k prù mìr ným – Ma ïar sko i Slo ven sko mìly tem pa rych lej ší, Slo vin sko a Pol sko po ma lej ší.Pøi bližová ní k eko no mic ké úrov ni zemí EU-25 však bylo v ÈR zhru ba stej nì rych lé jakov Ma ïar sku a na Slo ven sku. Vzni ká tak otáz ka, èím vším je ovliv nì no zužová ní me ze ryv eko no mic ké úrov ni. Dy na mi ku re ál né kon ver gen ce ne lze po su zo vat pou ze na zá kla dìpøed sti hu v tem pech rùs tu HDP na obyvatele ve stá lých (do má cích) ce nách, i když ten to èi -ni tel je roz ho du jí cí. Pù so bí zde též dal ší fak to ry, kte ré se pro sa zu jí sou bìžnì. V ÈR pro bí hápøi bližová ní eko no mické úrov nì k prù mìr né úrov ni zemí EU-25 vý raz nì rych le ji, nežodrážejí tem pa rùs tu HDP na oby va te le. Na o pak v Ma ïar sku a na Slo ven sku rych lost re ál né kon ver gen ce za vy ka zo va ným pøedsti hem v tempech rùstu HDP zaostává.

Eko no mic ká úro veò je pøi me zi ná rod ních srov ná ních mì øe na HDP na oby va te lev pa ri tì kupní síly, aby byly vy lou èe ny roz dí ly v ce no vých úrov ních jed not li vých zemí.V pa ri tì kup ní síly se odráží jak rùst fy zic ké ho ob je mu pro duk ce zboží a služeb v do má -cí eko no mi ce, tak i efek tiv nost za hra niè nì ob chod ní smì ny. Na roz díl od toho uka za telHDP ve stá lých (domácích) ce nách vý voj smìn ných re la cí ne po sti hu je. Zmì ny do ci lo va -ných cen pøi ex por tu a zmìny pla ce ných cen pøi do vo zu jsou pøi pøe poè tu do stá lých cenvy lu èo vá ny. Je jich po hy by však význam nì ovliv òu jí re ál ný dù chod a me zi ná rod ní po zi cizemì v ma lých ote vøe ných eko nomikách.

Dlou ho do bý vý voj smìn ných re la cí (terms of tra de, T/T) je od ra zem kva li ta tiv -ních zmìn v eko no mi ce. Když daná eko no mi ka dokáže lépe zhod no co vat své zbožía služby pøi ob cho do vá ní se za hranièím, smìn né re la ce vy ka zu jí vze stup (ceny vý vo zuros tou rych le ji než ceny do vo zu). Když dochá zí k ce no vé mu pod bí ze ní, smìn né re la cekle sa jí. Ve dru hém pøípadì do chá zí k ne ná vrat ným ztrátám, kte ré lze považovat za „vy ha -zo vá ní“ zdro jù do za hra ni èí. Pøi po kle su smìn ných re la cí mùže HDP vy ka zo vat rych lýrùst, avšak vý voj spo tøe by a in ves tic v dané zemi zù stá vá po ma lý. Pøí spì vek k rùs tu HDPpra me ní cí z èis té ho vývozu je kal ku lo ván v ce nách, za kte ré re a li za ce ne pro bí há. Vy ka zo -va né tem po rùs tu je tedy zèás ti fiktivní.

Dlouhodobì pøíznivý vývoj smìnných relací pøi obchodování se svìtem jecharakteristickým rysem èeské ekonomiky. V poslední dekádì rostly ceny vývozuzboží a služeb výraznì rychleji než ceny dovozu. T/T se v roce 2005 ve srovnání s rokem 1995 zvýšily o 10,8 %, což byl nejpøíznivìjší vývoj v rámci zemí EU-25 s výjimkouLitvy. Naopak v Polsku a na Slovensku byl jejich vývoj nepøíznivý, nebo• za uvedenoudekádu poklesly o 5,9 %, resp. o 4,3 %. V Maïarsku poklesly o 2,1 % a ve Slovinskuvíceménì stagnovaly (viz graf 3). V období 2001–2005 se T/T mírnì zhoršily naSlovensku, stagnovaly v Maïarsku a výraznì se zlepšily v Èeské republice.

Graf 3Vývoj smìnných relací v zemích EU-5 a v Nìmecku (1995 = 100)1)

1) podle de flá to ru dovo zu a vý vo zu z ná rod ních úètù

Pramen: ECFIN, 2006a, s. 84–85

Dlouhodobá tendence ve vývoji smìnných relací má z velké èásti endogenní charakter – pokud ovšem nejde o výraz trvalejšího pøerozdìlování mezi zemìmi se zdroji surovina zemìmi zpracovatelskými, které se týká celých skupin zemí. Ve zlepšování smìnnýchrelací se projevují kvalitativní zmìny v uplatnìní produkce dané zemì na svìtovém trhu.Jde o kvalitativní zmìny v širokém smyslu, nikoliv o technické kvalitativní parametry,které se statistikové snaží brát pøi konstrukci cenových indexù v úvahu tím, že sledujísrovnatelné produkty. Tyto zmìny reflektují pøesun práce a kapitálu k aktivitám s vyššípøidanou hodnotou, tj. k výrobì sofistikovanìjších produktù a služeb, vyžadujícíchvyužití pokroèilejších technologií. Vyplývají rovnìž z lepší integrace do nadnárodníchobchodních sítí, která je spojena s odstraòováním srážky na „zboží z východu.“ Jestliže sedlouhodobì zlepšuje pozice zemì v obchodování se svìtem, pak tento fakt zvyšuje jejíreálný dùchod nad rámec, vymezený rùstem objemu celkového produktu. V ÈR sezlepšování smìnných relací odráží v rychlejším rùstu reálného hrubého domácíhodùchodu, který se zvyšuje v dlouhodobém vývoji o 0,6 až 0,7 p. b. rychleji než HDP.5)

Krát ko do bé vý ky vy smìn ných re la cí jsou ob vyk le spo je ny s ko lísá ním cen zá klad -ních svìtových su ro vin (zejmé na ropy). Tyto po hy by jsou pro od bì ra tel ské zemì, pøe -de vším pro ekono mi ky men ší ho roz mì ru, exo gen ní ve li èi nou. Èes ká eko no mi ka je vel -


85

90

95

100

105

110

115

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

CZ

HU

PL

SK

SI

DE

5 Uka za tel re ál né ho hrubé ho do má cí ho dù cho du (RHDD), za chy cující zmì ny smìn ných re la cí, jesou èás tí ná rod ních úètù podle me to di ky ESA 1995. Ten to ukaza tel ros tl v ÈR v le tech 1996–2005v roè ním prù mì ru o 0,6 p. b. rych le ji než HDP a v le tech 2001–2005 èi nil roz díl již 0,7 p. b. ve pro -spìch RHDD. Na Slo ven sku na o pak ros tl RHDD po ma le ji než HDP, a to v ob do bí 2001–2005 o 0,1 %. V ostat ních ze mích EU-5 byly roz dí ly ménì vý raz né. (Úda je za ÈR podle ÈSÚ, HDP, Ná rod níúèty, za ostat ní zemì vlast ní vý po èet na zá kla dì Eu rostat 2007a, cit. 12. 1. 2007, a EC FIN, 2006.)


mi cit li vá na jednorázové vý ky vy smìnných re la cí v krát ko do bém èa so vém ho ri zon tu.V nì kte rých le tech mají zmì ny T/T vìt ší vliv na tvor bu reálného dùchodu než pøírùstekHDP ve stálých cenách.

Roz ho du jí cí roli v ob ra tu k rych lé mu eko no mic ké mu rùs tu v ÈR i dal ších ze míchEU-5 mìl vstup do Ev rop ské unie. Již v pro ce su vy jed ná vá ní o pøi stou pe ní se vý znam nìkul ti vo va lo in sti tu ci o nál ní pro støe dí a zvy šo va la se atrak ti vi ta kan di dát ských zemí pro za -hra niè ní in ves ti ce. Sil ný pøí liv za hra niè ních in ves tic pak vý znam nì pøi spìl k pøe ko ná níobtíží trans for ma ce, spja tých s re struk tu ra li za cí vý ro by. Ten to fak tor byl zvláš• dùležitý proèes kou a slo ven skou eko no mi ku, kte ré byly nej ví ce po stiženy roz pa dem aut ark ní ho trhuRVHP. S od stra nì ním zbý va jí cích ba ri ér v za hra niè ním ob cho dì bez pro støed nì po vstu puzís ka ly nové èlen ské zemì dal ší rùsto vé sti mu ly. Není pro to ná ho dou, že prá vì èes ká a slo -ven ská eko no mi ka ros tou v po sled ních le tech nej rych lej ší mi tem py, do sa hu jí cí mi k 6 až 8 % roè nì. V no vých pod mín kách se rov nìž vý raz nì ji pro sa zu je spe ci fic ká kom pa ra tiv ní vý ho -da, daná cen t rál ní ge o gra fic kou po lo hou po blíž vel kých a vy spì lých eko no mik EU (viz roz -voj lo gis tic kých cen ter a “kra bi co vé ho ob cho du”). Oèe ká va ný pøí nos fi nanè ních zdro jùz ev rop ských struk tu rál ních fondù bude pøedstavovat další rùstové podnìty.

Vstup do EU se pøí z ni vì od ra zil na eko no mic kém rùs tu ve všech ze mích EU-5. Odroku 2004 se v tom to re gi o nu tem pa rùs tu HDP po zved la na úro veò mezi 4 až 6 % (vizgraf 4). V Èes ké re pub li ce a na Slo ven sku byl ob rat nej zøe tel nìj ší. Vliv na míru zrych le ní mìl mimo jiné i vy so ký po díl vý vo zu zboží a služeb na HDP v tìch to ze mích (v ÈR 63 %,na Slo ven sku 70 %). Ménì vý raz né bylo zrych le ní v Pol sku, kte ré má vìt ší vnitø ní trha po díl vý vo zu na HDP zde èiní jen 27 % (úda je za rok 2005, Eu rostat 2007a). In te gra cenástup nic kých stá tù bý va lé ho Èes ko slo ven ska do EU je vy so ký mi pøed sta vi te li Uniehod no ce na jako úspìš ná „success sto ry“ (viz napø. Verhe u gen, 2006).

Graf 4 Roèní tempa rùstu HDP v zemích EU-5 v letech 2001–2006 (v %)*

*rok 2006 odhad

Pramen: Eurostat 2007b (cit. 25. 1. 2007)

0

1

2

3

4

5

6

7

8

2001 2002 2003 2004 2005 2006

CZ

HU

PL

SK

SI

Èes ké eko no mi ce se jako je di né z eko no mik zemí EU-5 po da øi lo po vstu pu do EU zvrá -tit pa siv ní ob chod ní bi lan ci do ak ti va. Ak ti vum vý ko no vé bi lan ce (tj. bi lan ce do vo zu a vý -vo zu zboží a služeb) do sáh lo v roce 2005 cel kem 57 mld. CZK, tj. 1,9 % HDP. Ak ti va bylodosaženo pøes to, že se prud ce zvý ši ly ceny dovážené ropy a ply nu, kte ré vý raz nì zbrz di lyrùst re ál né ho dù cho du (pøi rùs tu HDP o 6,1 % vzros tl re ál ný hrubý do má cí dù chod jeno 4,7 %). Ak ti vum za tøi ètvrt le tí roku 2006 do sáh lo 50 mld. Kè, tj. 2,1 % HDP. Zvý še nípo dí lu na ev rop ském a svì to vém trhu v pod mín kách dlou ho do bé ho zlep šo vá ní smìn nýchre la cí lze cha rak te ri zo vat jako pr vek kva li ta tiv ní kon ku ren ce schop nos ti (na roz díl od ná kla -do vé/ce no vé kon ku ren ce schop nos ti).

Po cho pe ní roz ho du jí cích fak to rù, kte ré zpù so bi ly ob rat v eko no mic kém rùs tuv Èes ké re pub li ce a na Slo ven sku není do sud jed no znaè né ani v od bor ných kru zích, tímspí še pak v šir ší po li tic ké a laic ké ve øej nos ti. Se spor ným vý kla dem se lze se tkati v kom pe tent ních a au to ri ta tiv ních me zi ná rod ních in sti tu cích. Napø. v pra vi del némpøe hle du OECD, vì no va ném Slo ven ské re pub li ce, jsou úspì chy v eko no mic kém rùs tuz po sled ní doby prioritnì pøi èí tá ny èer s tvì usku teè nì ným re for mám da òo vé ho sys té mui sys té mu so ci ál ní ho za bez pe èe ní, spo je ným s li be ra li za cí pra cov ní ho a ka pi tá lo vé hotrhu (viz OECD, 2005). Aniž by chom zpo chyb òo va li po tøeb nost a užiteè nost re fo rem,je nut no vzít v úva hu, že je jich vý sled ky se mo hou pro je vit až s ur èi tým èa so výmzpoždì ním. V této zjed no du še né in ter pre ta ci zù stá vá ne vy svìt le na ak ce le ra ce eko no -mic ké ho rùs tu v ÈR, ne za pa da jí cí do uvá dì né ho sché ma tu. Vý voj v ÈR byl v OECDhod no cen až do ne dáv na vel mi pe si mis tic ky. Ješ tì ve stu dii „Go ing for Growth” z úno ra2006 se tvr di lo, že „… Rùst HDP na oby va te le ne byl v po sled ních le tech v Èes ké re pub -li ce do sta teè nì vy so ký, aby umožnil vý znam né do há nì ní v úrov ni dù cho du …“ (vizOECD, 2006a, s. 26). Ten to vý rok byl v roz po ru s fak ty o eko no mic kém rùs tu a opo mí -jel sku teè nost, že v rych los ti kon ver gen ce pa t øi la èes ká eko no mi ka v uvá dì ném ob do bík nej ú spìš nìj ším. V poz dìj ších ana lý zách OECD, vy dá va ných kon cem roku 2006, jsou již ro bust ní tem pa rùs tu v Èes ké re pub li ce re spek to vá na. V sou hrn ném hodnocení jsouoznaèena jako “pokraèující silný rùst”(viz OECD, 2006b, s. 53), aniž by však byluèinìn pokus o objasnìní pøíèin tohoto jevu.

2. Sou vis los ti re ál né a no mi nál ní kon ver gen ce

Nominální konvergence probíhá soubìžnì s konvergencí reálnou. Mezi ukazateliekonomické a cenové úrovnì existuje urèitá závislost. Zemì s nízkou ekonomickouúrovní mají též nízkou cenovou úroveò ve srovnání se zemìmi ekonomicky vyspìlejšímia ještì nižší je jejich relativní mzdová úroveò. S rùstem ekonomické úrovnì stoupái cenová úroveò, dochází k reálnému zhodnocování mìny a zvyšuje se i úroveònominálních i reálných mezd ve vztahu k vyspìlejším zemím. Ménì vyspìlé zemìzakládají svou konkurenceschopnost na nízkých mzdách a nízkých celkových výrobníchnákladech. Zatímco tyto „low cost economies“ využívají pøevážnì nákladovou/cenovoukonkurenèní schopnost, zemì ekonomicky vyspìlé mají lepší pøedpokladyk necenové/kvalitativní konkurenèní schopnosti. Následující analýza se odvíjí odposouzení vzájemné sladìnosti pøi odstraòování mezery v ekonomické, cenové a mzdovéúrovni v zemích EU-5, které se pøibližují k vyspìlému jádru zemí Evropské unie.



2.1 Po rov ná ní me zer v eko no mic ké, ce no vé a mzdo vé úrovni

Šíøe me ze ry ve vzta hu k vy spì lým ze mím EU je v jed not li vých cha rak te ris ti kách re ál né ano mi nál ní kon ver gen ce rùz ná. Uka za te le no mi nál ní kon ver gen ce v nì kte rých pøí pa dechne od po ví da jí dosažené eko no mic ké úrov ni. V Èes ké re pub li ce do sá hl v roce 2005 HDP naoby va te le v PPS 74 % úrov nì EU-25, re la tiv ní ce no vá úro veò cel ko vé ho HDP však do sa ho -va la jen 56 % a úro veò pra cov ních ná kla dù na za mìst nan ce (vèet nì pøí spìv kù na so ci ál ní po -jiš tì ní a ji ných ved lej ších ná kla dù) v kursovém pøe poè tu èi ni la jen 32 %. Re la ce ce no vé a eko -no mic ké úrov nì ve všech ostat ních ze mích EU-5 byly mno hem vy rov na nìj ší (viz graf 5).

Graf 5HDP na obyvatele v PPS, relativní cenová úroveò (CPL) a relativní úroveò pracovních nákladù na osobu1) v EU-5, rok 2005 (EU-25 = 100)

1) Úro veò pra cov ních ná kla dù mì øe na jako prùmìr né hrubé mì síè ní mzdy plus ved lej ší pra cov ní ná kla dy (vèet nì

pøí spìv kù za mìst na va te lù na so ci ál ní po jiš tì ní) podle uka za te le ná hra dy za mìst nan cùm na oso bu ze sta tis ti ky

národních úètù, pøe po èí tá no mì no vým kursem na eura.

Pra men: Eu rostat 2007a, 2007b (cit. 12. 1. 2007); Gli go rov, Pod ka mi ner et al., 2006; vlast ní výpo èty

V Ma ïar sku, Pol sku i na Slo ven sku byla ce no vá hla di na ve vzta hu k EU-25 vel mi blíz káre la ci v eko no mic ké úrov ni. Ve Slo vin sku sice exis tu je men ší od chyl ka ce no vé úrov nì smì -rem dolù, avšak pøi pod stat nì vyš ší eko no mic ké i ce no vé úrov ni. Slo vin sko v re la ci k EU-25do sáh lo v roce 2006 již 84 % eko no mic ké úrov nì a témìø tøi ètvr ti ny ce no vé úrov nì.6 Roz po -ry re ál né a no mi nál ní kon ver gen ce jsou pro to v této zemi da le ko ménì pal èi vé než v Èes ké re -pub li ce, z èehož se od ví jí i její pøipravenost k pøijetí eura, ke kterému došlo již od 1. 1. 2007.

Re la ce no mi nál ní úrov nì pra cov ních ná kla dù na za mìst nan ce (pøe po èí tá va ných mì no -vým kursem) se od chy lu jí od re la cí v HDP na oby va te le ve li ce vý raz nì ve všech sle do va nýchze mích, v Èes ké re pub li ce však opìt více, než by od po ví da lo mezeøe v ekonomické úrovni.

Z uvá dì ných úda jù je zøej mé, že v pro ce su kon ver gen ce bu dou mít nej rych lej ší dy na -mi ku nominál ní mzdy (vy já d øe né v eu rech), ná sle do vá ny re ál ný mi mzda mi (v pa ri tìkup ní síly) a ce no vou úrov ní. Nej po ma le ji se bude pøi bližovat cel ko vá eko no mic ká úro -veò, kde je exis tu jí cí me ze ra k prù mì ru zemí Unie nej men ší. Nej vý raz nìj ší roz dí ly jsou

0

20

40

60

80

100

CZ HU PL SI SK

HDP p.c. v PPS CPL Náhrady zamìstnancùm na osobu v EUR

6 Pøed bìžné úda je, Eu rostat, 2007b.

v Èes ké re pub li ce, kde v roce 2005 me ze ra v HDP p. c. pøed sta vo va la „jen“ 26 %, za tím come ze ra v CPL èi ni la 44 %. Z po rov ná ní tìch to zá klad ních mak ro e ko no mic kých pa ra me t -rù vy plý vá, že èes ká eko no mi ka po tøe bu je ješ tì ur èi tý èas k vyrov ná ní me ze ry v ce no véúrov ni a úrov ni no mi nál ních mezd, kte rá ne od po ví dá stup ni její eko no mic ké vy spì losti.

Pro bez po ru cho vý prù bìh in te graè ní ho pro ce su má roz ho du jí cí vý znam har mo nic kýprù bìh vy rov ná vá ní eko no mic ké úrov nì (na zá kla dì pøed sti hu v rùs tu pro duk ti vi ty prá ce),ce no vé úrov nì a mzdo vé úrov nì. Pøí liš sil né mzdo vé tla ky, vy nucující si rùst mezd ne od po -ví da jí cí pro duk ti vi tì prá ce, by ved ly ke snížení kon ku renceschop nos ti pod ni ka tel ské sfé ry,ke zpo ma le ní eko no mic ké ho rùs tu a ko nec kon cù ke zvýšení ne za mìst na nos ti. Ne pøi mì øe -nì rych lý vze stup hla di ny spo tøe bi telských cen, ne pod ložený do sta teè ným pøed sti hemv rùs tu pro duk ti vi ty prá ce a na nìj na va zu jí cím rùstem mezd, by mohl ohrozit vývoj životníúrovnì v dùsledku poklesu reálných mezd a všech reálných pøíjmù obyvatelstva.

Sla dì nost po stu pu re ál né a no mi nál ní kon ver gen ce je zvláš• dùležitá v ze mích, kde ve vý -cho zích úrov ních zá klad ních mak ro e ko no mic kých pa ra me t rù exis tu jí vý raz nìj ší roz po ry.

2.2 Pøi bližová ní ce no vých úrov ní

V pro ce su re ál né kon ver gen ce do chá zí k pøi bližová ní ce no vých hla din do há nì jí cích zemík ze mím eko no mic ky vy spì lej ším. Rych lej ší rùst pro duk ti vi ty prá ce v do há nì jí cích ze míchvy tvá øí prostor pro vze stup mezd a cen, kte rý ne na ru šu je mak ro e ko no mic kou rov no vá hua kon ku ren ce schop nost zemì. Za exis ten ce sa mo stat ných mìn v jed not li vých ze mích pro -bí há pøi bližová ní ce no vé hla di ny dvì ma ka ná ly – in flaè ním di fe ren ci á lem a zhod no co -vá ním no mi nál ní ho mì no vé ho kursu. Kursový ka nál však po pøi je tí eura jed not li vý mize mì mi EU-5 od pad ne. Pøi tom tyto zemì kro mì Slo vin ska mají ješ tì vel kou me ze ruv eko no mic ké i cenové úrovni ve vztahu k vyspìlým ekonomikám eurozóny, s nimiž bymìly sdílet spoleènou mìnovou politiku.

V ze mích s pù vod nì níz kou in fla cí, v nichž ce no vá kon ver gen ce pro bí ha la pøe vážnìkursovým ka ná lem, je lo gic ky nut no oèe ká vat ze sí le né in flaè ní tla ky. Zku še nos ti dy -na mic ky se roz ví je jí cích eko no mik, kte ré se sta ly sou èás tí eu rozó ny v roce 1999 (Ir sko,Por tu gal sko a Špa nìl sko) po tvr zu jí zvý še ní míry in fla ce po vzni ku eu rozó ny na 3 až 4 % v ná sle du jí cích zhru ba 5 le tech po tom to datu.7 Ko or di naè ní po li ti ky EU se snažily in -flaè ní tla ky v uvá dì ných ze mích utlu mit. In fla ci se po da øi lo zpo ma lit, do šlo však též kezbrz dì ní eko no mického rùs tu.8

V dlou ho do bém vý vo ji od roku 1990 do chá zí ve všech ze mích EU-5 k pøi bližová níce no vých úrov ní k prù mì ru eko no mic ky vy spì lej ších „sta rých“ èlen ských zemí, avšak


7 Míra in fla ce v Ir sku v le tech 2000–2002 do sa ho va la do kon ce až k 5 %.

8 V Por tu gal sku do šlo do kon ce k pro ce su di ver gen ce, když po po èá teè ních úspì ších a rych lé kon ver -gen ci k EU za po mo ci strukturál ních fon dù v 90. le tech na pøe lo mu sto le tí ztratilo dy na mi ku. Ten topro ces však ne lze bez pro støed nì spo jo vat s pøi je tím eura, i když jde o èa so vou sho du. Roz ho du jí cíje ome ze ná pøi zpù so bi vost eko no mi ky k dù sled kùm glo ba li za ce a roz ši øo vá ní EU. Pøi ne do sta teè nékva li fi ka ci pra cov ních sil (tøi ètvr ti ny oby va tel stva má jen zá klad ní vzdì lá ní) se tato zemì ne do ká -zala pøi zpù so bit ná po ru lev né vý cho do asij ské kon ku ren ce, zejmé na v tex til ním a odìv ním prùmys -lu, a rov nìž kon ku ren ci lev né prá ce z no vých èlen ských zemí v rám ci EU. Mezi ná rod ní po zi ce Por -tu gal ska se pro padla v roce 2005 na 71% úrovnì EU-25, tj. pod úroveò ÈR.


v rùz né míøe. Ze zemí V-4 (tj. EU-5 bez Slo vin ska) bylo a zù stá vá nej blíže k prù mìr néce no vé úrov ni zemí EU-25 Ma ïar sko. Ve vý cho zím roce trans for ma ce byly ce no vé hla -di ny teh dej ší ho Èes ko slo ven ska, Ma ïar ska a Pol ska do sti od liš né, zejmé na ma ïar skáce no vá úro veò byla díky ménì pod hodno ce né mu fo rin tu více než o tøe ti nu vyš ší nežèes ko slo ven ská.9) Èes ká ce no vá hla di na se v dal ším vý vo ji pøi bližova la k ce no vé hla di nìEU nej rychleji ze zemí EU-5, mezi roky 1995 a 2005 se zvý ši la ve vzta hu k EU-25 o 18 p. b.Pøesto však zùstává na nízké úrovni v relaci k EU-25 (viz tabulka 2).

Tabulka 2Vý voj re la tiv ních ce no vých úrov ní (CPL) HDP v EU-5

EU-25 = 100 Zmìna v p. b.1995 2000 2005 1995–2000 2000–2005 1995–2005

Èes ká re pub li ka 38 46 56 8 10 18Ma ïar sko 44 47 60 3 13 16Pol sko 44 52 55 8 3 11Slo ven sko 41 43 53 2 10 12Slo vin sko 74 72 72 -2 0 -2

Pra men: Eu rostat, 2007a (cit. 16. 1. 2007), vlast ní vý poèty

Em pi ric ky zjiš tì ná ko re la ce mezi eko no mic kou úrov ní cha rak te ri zo va nou HDPna oby va te le v pa ri tì kup ní síly a ce no vou úrov ní cel ko vé ho HDP je v se sku pe ní zemíEU-25 vel mi tìs ná. Ce no vá hla di na èes ké eko no mi ky je však dlou ho do bì vzdá le naod ce no vé hladiny v EU smì rem dolù da le ko více, než by od po ví da lo roz dí lu v eko no -mic ké úrov ni. Vel kou od chyl kou od te o re tic kých hod not se èes ká eko no mi ka od li šu jeod eko no mik ostat ních no vých èlen ských zemí, je jichž vzdá le nost od ce no vé úrov nìEU-25 více od po ví dá je jich eko no mic ké vy spì los ti. Tyto zemì se na chá ze jí buï pøes nìna re gresní pøím ce, mì øí cí zá vis lost mezi eko no mic kou a ce no vou úrov ní, nebo v jejítìs né blízkos ti. Od chý le ní èes ké ce no vé hla di ny smì rem dolù má v rám ci EU vý ji meè nì vel ký roz mìr a je nut no jej brát v úva hu pøi po su zo vá ní per spek tiv dal ší ho vý vo je. Z nej -vy spì lej ších zemí se od chy lu jí od re gres ní pøím ky smì rem na ho ru zemì se ver ní Ev ro -py, pøe de vším v EU nej d ražší Dán sko. Na o pak smì rem dolù se od chy lu je Irsko, Belgie,Nizozemsko èi Rakousko (viz graf 6).

9 Vlastní propoèet na základì ECP´90 (viz Auer, Müller, 1993).

Graf 6Zá vis lost re la tiv ní ce no vé úrov nì na eko no mic ké úrov ni v ze mích EU-25, rok 2005 (EU-25 = 100)

Po znám ka: Lu cem bur sko z ana lý zy vy puš tì no. Re gres ní rov ni ce má tvar CPL = 0,107 + 0,8475·HDP. Ko e fi ci ent ko -

re la ce R = 0,95.

Pra men: Eu rostat, 2006a, 2006b (cit. 20. 9. 2006); vlast ní vý poèty

Po mìr nì rych lé pøi bližová ní CPL v ÈR k úrov ni EU-25 v po sled ním ob do bí se usku -teè òo va lo kursovým ka ná lem, za tím co míra in fla ce byla blíz ko nebo do kon ce pod úrov nízemí eu rozó ny. Hod no ty ma ast richt ské ho in flaè ní ho kri té ria bylo v le tech 2002–2005 do -sa ho vá no s vel kou re zer vou (s díl èí vý jim kou roku 2004). Pøi kri té riu ve výši 2,6 % v roè -ním prù mì ru za uvá dì né ob do bí èi ni la míra in fla ce v ÈR pou ze 1,4 % (podle har mo ni zo -va né ho ce no vé ho in de xu HICP).10 Tato stra te gie má svá úska lí, nebo• zpev òo vá nímì no vé ho kursu jed nostran nì po sti hu je vý voz ce, za tím co vyš ší in fla ce se rov no mìr nì jiroz klá dá v celé eko no mi ce. Míra in fla ce vý raz nì pod 2 % ne na pl òu je požada vek ce no vésta bi li ty podle de fi ni ce Ev rop ské cen t rál ní ban ky, podle kte ré má být in fla ce pod, ale blíz -ko 2 %. Vzni ká tak ri zi ko, že in fla ce ko lem 1 % ne kry je ani skry té kva li ta tiv ní zmì ny, kte -ré jsou ve sta tis tic kých in dexech vy ka zo vá ny jako zmì ny ce no vé.11

Zhod no co vá ní no mi nál ní ho i re ál né ho kursu ko ru ny v krát kém èa so vém ho ri zon tumùže být ovliv nì no ná hod ný mi vý ky vy vèet nì spe ku la tiv ních vli vù fi nanè ních trhù.V dlou ho do bém èa so vém ho ri zon tu je zhod no co vá ní kursu pro je vem rych lej ší horùs tu pro duk ti vi ty prá ce v dané zemi a je s ním spo je no ply nu lé pøi bližová ní ce no -vých hla din k úrov ni vy spì lých zemí. To pøed sta vu je sou bìžný pro ces s re ál nou kon ver -


40

60

80

100

120

140

40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 140HDP na obyvatele v PPS (EU-25 = 100)

CP

L-

rela

tivn

íceno

váúro

veò

(EU

-25

=1

00)

LT

PL

LV SK

E

CZ

MT SI

GR

HU

PT

CY

ES

IT

DK

SEFI

DEFR

EU15UK

IE

NL

ATBE

EE

10 Vlast ní pro po èet na zá kla dì ma te ri á lu Vlá da 2006, s. 8.

11 Ve vy spì lých eko no mi kách jsou kva li ta tiv ní zmì ny, kte ré se ne da øí vy lou èit z ce no vých in dexù, od ha do vá ny na 1 až 2 pro cent ní body. V rych le ros tou cích a rych le se re struk tu ra li zu jí cích eko no -mi kách zemí EU-5 je možno oèe ká vat, že se zkres le ní in fla ce blíží spí še k hor ní uvá dì né hranici.


gen cí a odráží se v nìm ros tou cí bla ho byt zemì.12) Po pøi je tí spo leè né mìny ten to pro cesne u sta ne, jak se myl nì do mní va jí nì kte øí ana ly ti ci, ale bude pro bí hat pou ze jed ním ka -ná lem – in flaè ním di fe ren ci á lem. Apre ci a ce mìny a zvy šo vá ní ce no vé úrov nì by ne mì -ly pro bí hat pøe kot nì a s vel ký mi vý ky vy, nebo• ztìžují po zi ci vý voz cù, snižují ce no voukon ku renceschop nost a mo hou vést ke zhor še ní vnìj ší ekono mic ké rov no váhy. Avšakpøed èas né pøe ru še ní apre ci aè ní ten den ce po ztrá tì kursového kanálu pøi vstupu doeurozóny mùže vyvolat zase jiné obtíže a turbulence, zejména nežádoucí inflaèní tlaky.

2.3 Pøi bližová ní mzdo vých úrov ní a jed not ko vých pra cov ních ná kla dù

Pro duk ti vi ta prá ce v ze mích støed ní a vý chod ní Ev ro py za o stá vá za prù mìr nou úrov nízemí Unie pod stat nì ménì než úro veò mezd a cel ko vých pra cov ních ná kla dù. V dù sled -ku toho jsou zde vel mi níz ké jed not ko vé pra cov ní ná kla dy a celý re gi on vy ni ká vy so -kou ce no vou kon ku ren ce schop nos tí v rám ci EU. Úro veò èes kých mezd v no mi nál ním vyjádøení (v kursovém pøe poè tu) do sa ho va la v roce 2005 cel kem 639 EUR mì síè nì, tj.ne ce lou ètvr ti nu mezd ra kous kých. V re ál ném vy já d øe ní to bylo vzhle dem k nižší ce no -vé úrov ni v ÈR více než dvì pì ti ny. Na Slo ven sku do sáh ly prù mìr né mzdy v no mi nál -ním vy já d øe ní 448 EUR, tj. 17 % mezd ra kous kých, v re ál ném vy já d øe ní èi ni ly 31 %.Nej vyš ší mzdy byly ve Slovinsku, kde dosáhly v nominálním vyjádøení 47 % a reálnì64 % (viz tabulka 3).

Ta bul ka 3Prù mìr né hrubé mì síè ní mzdy v ze mích EU-5 v roce 2005 ve srov ná ní s Ra kous kem

V kursovém pøepoètu V paritì kupní sílyEUR Rakousko = 100 PPS Rakousko = 100

Èes ká re pub li ka 639 24 1135 42Ma ïar sko 638 24 1044 40Pol sko 591 22 1083 40Slo ven sko 448 17 816 31Slo vin sko 1157 47 1584 64Ra kousko 2645 100 2551 100

Pramen: Gligorov, Podkaminer et al., 2006, s. 105–117; vlastní úpravy

Ná kla do vou/ce no vou kon ku ren ce schop nost lze na ná ro do hos po dáø ské úrov ni po -sou dit podle výše pra cov ních ná kla dù (v kursovém pøe poè tu), pøi pa da jí cích na jed not kuhrubé ho do má cí ho pro duk tu v re ál ném vy já d øe ní. Tak to mì øe né jed not ko vé pra cov níná kla dy (JPN) do sa hu jí v ÈR ménì než po lovinu úrov nì EU-25 a jen ko lem 40 % úrov nì sou sed ní ho Ra kous ka. V rám ci zemí EU-5 má ÈR JPN blíz ké k úrov ni Ma ïar ska,zatímco JPN ve Slo vin sku jsou pod stat nì vyš ší a na Slo ven sku na o pak vý raz nì nižší(viz tabulka 4).

12 Nìkteøí autoøi (napø. Singer, 2005, s. 7) navrhují k vystižení tìchto procesù alternativní „eurové“ukazatele ekonomického rùstu, když doporuèují pøepoèítávat HDP nominálním kursem mìny naeura a poté tento ukazatel deflovat prùmìrnou inflací v eurozónì. Tím však dochází ke smìšováníukazatelù reálné a nominální konvergence.

Ta bul ka 4Pro duk ti vi ta prá ce a jed not ko vé pra cov ní ná kla dy v EU-5 v roce 2005 (EU-25 = 100)

HDP na pracovníkav PPS1)

Pracovní náklady na zamìstnance v EUR2)

Agregátní JPN3)

Èes ká re pu blika 66 32 49Ma ïar sko 71 37 52Pol sko 59 26 44Slo ven sko 65 23 35Slo vin sko 79 57 73

Poznámka: Produktivita práce mìøena hrubým domácím produktem na pracovníka v PPS, pracovní náklady na

zamìstnanou osobu propoèteny podle náhrad zamìstnancùm (vèetnì pøíspìvkù zamìstnavatelù na sociální

pojištìní), pøepoètených smìnným kursem.

Pramen: 1) Eurostat, 2007b (cit. 17. 1. 2007); 2) Gligorov, Podkaminer et al., 2006, s. V; 3) vlastní propoèet

Èas to opa ko va ná tvr ze ní o vy so kých pra cov ních ná kla dech v ÈR, kte rá lze na jítv tis ku i v èet ných pro hlá še ních pod ni ka tel ských sva zù, jsou za vá dì jí cí.13 V ÈR (po dob -nì jako na Slo ven sku) je sice re la tiv nì vy so ký po díl pøí spìv kù na sociální a zdra vot ní po -jiš tì ní ve vzta hu k hrubým mzdám, avšak ostat ní ved lej ší pra cov ní ná kla dy jsou na o pakmi mo øád nì níz ké a níz ká je pøe de vším zá klad ní složka pra cov ních nákla dù – prù mìr némzdy. Pod stat nou pro pod ni ka tel ské kal ku la ce je cel ko vá výše pra cov ních ná kla dù vevzta hu k pro duk ti vi tì prá ce. Tyto ná kla dy se v ÈR na chá ze jí pod úrov ní, kte rá by pøí slu še -la zemi stej né eko no mic ké vy spì los ti. Po dob nì jako ce no vá úro veò se i úro veò pra cov -ních ná kla dù na oso bu od chy lu je ve vzta hu k eko no mic ké úrov ni vý raz nì smì rem dolù od re gres ní pøím ky, sle du jí cí danou závislost v rámci zemí EU-25 (viz graf 7).

Èes ká eko no mi ka je v rám ci EU vy so ce ce no vì kon ku rence schop ná pøe de vším pro to,že má níz ké pra cov ní ná kla dy. Vy so ké pracov ní ná kla dy má ve srov ná ní s Èí nou, Ukra ji -nou nebo Bul har skem a Ru mun skem. Èín ské i ukra jin ské no mi nál ní mzdy v kursovémpøe poè tu èiní jen zhru ba 5 % mezd ra kous kých. Je to dáno pøe de vším vel mi níz kým no -mi nál ním kursem mìny, zejmé na v pøí pa dì Èíny. V no mi nál ním vy já d øe ní lze za mzdujed no ho ra kous ké ho pra cov ní ka na jmout èty øi pra cov ní ky v ÈR, šest pra cov ní kù naSlo ven sku, 10 pra cov ní kù v Ru mun sku, 16 pra cov ní kù v Bul har sku a 20 pra cov ní kù naUkra ji nì nebo v Èínì.14 Jme no va né stá ty s níz kou mzdo vou úrov ní pøed sta vu jí ty pic ké“low cost eco no mies”. S Èes kou re pub li kou, kte rá je zemí støed nì eko no mic ky vy spì lou,nejsou srov na tel né ani eko no mic kou úrov ní, ani histo rií in dus triálního rozvoje.


13 Takovéto tvrzení proniklo dokonce i do poèáteèních verzí Strategie hospodáøského rùstu,pøipravované vládou ÈR v roce 2005.

14 Vlastní propoèet na základì Gligorov, Podkaminer et al., 2006


Graf 7Zá vis lost re la tiv ní mzdo vé hla di ny na eko no mic ké úrov ni zemì, rok 2003 (EU-25 = 100) 1)

1) Pro Lu cem bur sko, Ir sko a Ra kousko ne by ly k dis po zi ci úda je. Re gres ní rov ni ce má tvar W = -66,34 +

1,654·HDP, ko e fi ci ent ko re la ce R2

= 0,94. Mzdo vá hla di na mì øe na jako prù mìr né cel ko vé mì síè ní pra cov ní ná -

kla dy na za mìst nan ce (vèet nì pøí spìv kù na so ci ál ní po jiš tì ní a ji ných vedlejších nákladù) v EUR v relaci k EU-25.

Pra men: Eu rostat, 2006b, 2006c (cit. 3. 10. 2006); vlast ní vý poèty

3. Závìry

Obtíže trans for ma ce eko no mi ky støe do ev rop ských zemí vy plý va ly do znaè né míry z ná -roè né ho pøe bu do vá ní vý rob ní ho pro fi lu, pøi zpù so be né ho fun go vá ní v rám ci aut ark ní hospo le èen ství zemí RVHP. Pøe chod na nové tržní pod mín ky vyžado val za po je ní do ce lo -svì to vé dìl by prá ce s os trou me zi ná rod ní kon ku ren cí. Zvláš• se to tý ka lo prù mys lo vì pøe -di men zo va né ho Èes ko slo ven ska a obou jeho nástup nic kých stá tù, kte ré se s roz pa dem aut -ark ní ho trhu vy po øá dá va ly obtížnìji a déle než sou sed ní po st ko mu nis tic ké stá ty, ménìzatížené de for ma ce mi „so ci a lis tic ké in dustri a li za ce“. Te prve pøi pev ném za kot ve ní v jed -not ném trhu Ev rop ské unie na lez ly Èes ká re pub li ka i Slo ven ská re pub li ka od po ví da jí cí uplatnìní pro své historicky dané pøednosti a pøedpoklady a zaèínají se znovu prosazovatna evropské scénì dynamickým ekonomickým rùstem.

Nové èlen ské zemì EU-5 mají ji nak na sta ve né cíle než sta bi li zo va né zemì zá pa do ev -rop ské, kte ré ne prožily dlou hé ob do bí odtrženos ti od vý vo je ve vy spì lém svì tì a nejsouvy sta ve ny nut nos ti „do há nì ní“. Zá klad ní pri o ri tou je jich hos po dáø ské stra te gie je ro -bust ní eko no mic ký rùst, za jiš•ují cí pøi blížení k eko no mic ké úrov ni vy spì lých zemíUnie, pøi sou èas ném udržová ní vy so ké míry za mìst na nos ti. V šir ším ce lo svì to vém mì øít -ku i „sta rá Ev ro pa“ poci•uje nut nost re fo rem, re a gu jí cích na pro ce sy glo ba li za ce a pøe -chod ke zna lost nì založené eko no mi ce. Pod tou to vý zvou splý va jí pro blé my do há nì nív no vých èlen ských zemích s procesy, ve zkratce shrnovanými do Lisabonské strategie.

Klí èo vou otáz kou re ál né kon ver gen ce je sla dì ní s kon ver gen cí no mi nál ní. Ak tu ál -nì se to týká pod mí nek vstu pu do eu rozó ny. Nejde jen o schop nost spl nì ní ma ast richt -ských kon ver genè ních kri té rií, jak je ten to pro blém bìžnì chá pán. Z hle dis ka vstu pu jí cí

0

20

40

60

80

100

120

140

160

0 20 40 60 80 100 120 140

HDP na obyvatele v PPS (EU-25 = 100)

Pra

covnínákla

dy

na

osobu

vE

UR

(EU

-25=100)

LT

PL

LV S

EECZ

MTSI

GR

HU

PTCY

ES

DK

SE

FIDE

FREU-15UK

IT

NL

BE

EU-25

zemì je roz ho du jí cí, zda ta ko vý to krok pod po øí pøi bližová ní eko no mic ké úrov nì. Jed -not li vé zemì si musí zvo lit vhod ný ter mín vstu pu do eu rozó ny i tomu od po ví da jí cí výšikon verz ní ho mì no vé ho kursu. Jde o na le ze ní vyvážené ho bodu, ve kte rém by ne by laohrožena ani je jich ce no vá kon ku ren ce schop nost, ani by nedocházelo k neúmìrnému„zchudnutí“ nebo ke zpomalení ekonomického rùstu.

Pøi kon ci po vá ní dlou ho do bé stra te gie mají zemì EU-5 dvo jí vol bu. Buï mo hou i na -dá le zvy šo vat svou ná kla do vou/ce no vou kon ku ren ce schop nost a pod bí zet se v me zi ná -rod ní smì nì níz ký mi mzda mi a níz ký mi ce na mi pøi níz kém mì no vém kursu, nebo semo hou ve vìt ší míøe ori en to vat na ne ce no vou, kva li ta tiv ní kon ku ren ce schop nost. Sporo stra te gii dal ší ho roz vo je je di le ma tem, tý ka jí cím se míry pod po ry kva li ta tiv nìzaložené kon ku renè ní výhody.

His to ric ká zkušenost uka zu je, že v eko no mic ky ménì roz vinutých ze mích je za mì -øe ní na ce no vou kon ku renè ní schop nost do ur èi té ho stup nì zra los ti nut né. Tato ori en ta -ce mùže být zmír òo vá na jen po stup nì podle toho, jak se daøí pro ni kat do so fis ti ko va nìj -ších vý rob a ná roè nìj ších frag men tù pro dukè ní ho øe tìz ce a do ci lo vat pøi tompøí z ni vìj ších cen. Pro Èes kou re pub li ku jako zemi, kte rá spo lu se Slo vin skem pa t øív rám ci støe do ev rop ské pìt ky k nej vy spì lej ším, by však ori en ta ce na níz ké mzdya níz ké ceny ne mì la být v její stra te gii roz ho du jí cí. Fak to ry ce no vé kon ku ren ce -schop nos ti ne lze sice pod ce òo vat, avšak po zor nost jim vì no va ná v sou èas ných de ba -tách by nemìla zastiòovat dlouhodobìjší potøebu dùrazného prosazování podmínek pro vytváøení znalostní ekonomiky.

V èes ké eko no mi ce exis tu jí po pøe ko ná ní po èá teèních trans for maè ních obtíží a pro -ve de né pøe stav bì vý rob ní struk tu ry pod mín ky k ak ce le ra ci ekono mic ké ho rùs tu pøivhod né kom bi na ci po kra èu jí cích in sti tu ci o nál ních re fo rem, zlep še ní ino vaè ní vý kon -nosti a ne zbyt né ho pøi zpù so be ní vzdì la nost ní úrov nì a kva li fi ka ce pra cov ních sil. Lzepøi tom po èí tat s pøí z ni vým vli vem dal ší ho pøí li vu pøí mých za hra niè ních in ves tic a úèel -ným využitím do da teè ných fi nanè ních zdro jù z ev rop ských fondù. Sou èas ná pøí z ni vátem pa eko no mic ké ho rùs tu, oèe ká va ná též v nej bližší bu douc nos ti, by však ne mì laukolébá vat po zor nost a od ra zo vat od in ten ziv ních pøí prav na dal ší eta pu, kdy jižne bu de možno jako na hlav ní fak tor spo lé hat na ná kla do vou kon ku ren ce schop nost.Kon ku ren ce ješ tì „lev nìj ších“ sou pe øù jak z novì pøi stou pi vších zemí, jako jsou Bul -har sko èi Rumun sko, tak i z ev rop ských stá tù mimo EU, zejmé na z Ukra ji ny, Rus ka a dal -ších zemí SNS, pøe de vším však vše stran ná a dra vá kon ku ren ce Èíny a dal ších asij skýchzemí èiní po kra èo vá ní této va ri an ty v del ším èa so vém ho ri zon tu neperspektivní.

Li te ra tu ra

AUER, J.; MÜL LER, W. 1993. Bi la te ra le Wirt schaft sver gleiche mit Po len, Un garn, ÈSFR, Ju go sla wi en,Rumä ni en und Sowje tu ni on. Wien : Sta tis tik Ös ter re ich, Sta tis tische Na chrich ten, 1993, Jg 48, Heft 8.

BARRO, R. 1991. Eco no mic Growth in a Cross-secti on Coun tries. Quar ter ly Jour nal of Eco no mics,1991, s. 407–443.

ÈSÚ. CESTAT Sta tis ti cal Bul le tin. CAN STAT Sta tis ti cal Bul le tin. Pra ha, ÈSÚ, rùz né roèníky.ÈSÚ. HDP, Ná rod ní úèty. www.czso.cz.DÌ DEK, O. 2006. Ri zi ka a vý zvy mì no vé stra te gie k pøe vze tí eura. Po li tic ká eko no mie, 2006, è. 1,

s. 3–21.



DOB RIN SKI, R. 2006. No mi nal Ver sus Real Con ver gen ce: The Ba lan cing Act for New EU En t rants.WIIW Spring Se mi nar Wi der Eu ro pe: Oppor tu ni ties and Fu tu re Chal len ges. [Mi meo]. Vienna,March 2006.

EC FIN. 2006. Sta tis ti cal An nex of Eu ro pean Eco no my. Au tumn 2006. Brus sels : Eu ro pean Com -mission, Direc to ra te Ge ne ral ECFIN, 2006.

EU ROSTAT. 2006. Nati o nal Ac counts. Luxem bourg : Eu rostat, 2006a. http://epp.eu rostat.cec.eu.int.EU ROSTAT. 2006. Structu ral In di ca tors. Luxem bourg, Eu rostat, 2006b.http://epp.eu rostat.cec.eu.int..EU ROSTAT. 2006. La bour Cost Sta tis tics. Luxem bourg, Eu rostat, 2006c. http://epp.eu -

rostat.cec.eu.int.EU ROSTAT. 2006. Nati o nal Ac counts. Luxem bourg, Eu rostat, 2007a.http://epp.eu rostat.cec.eu.int.EU ROSTAT. 2006. Structu ral In di ca tors. Luxem bourg, Eu rostat 2007b.http://epp.eu rostat.cec.eu.int.FSÚ, ÈSÚ, SŠÚ. 1992. Sta tis tic ká ro èen ka Èes ké a Slo ven ské fe de ra tiv ní re pub li ky 1992. Pra ha : FSÚ,

1992FSÚ, ÈSÚ. CESTAT, CAN STAT Sta tis ti cal Bul le tin. Pra ha : FSÚ, ÈSÚ, rùz né roè ní ky.GLI GO ROV, V.; POD KA MI NER, L. et al. 2006. Broa der-based Growth Re si li ent to Glo bal Un cer ta in ties.

Vien na, The Vien na In sti tu te for In ter nati o nal Eco no mic Stu dies. Re search Re ports, 2006, no. 328.JA NÁ ÈEK, K.; JA NÁÈ KO VÁ, S. 2004. Ev rop ská mì no vá unie a ri zi ka pro re ál nou kon ver gen ci. Po li tic -

ká eko no mie, 2004, è. 4, s. 435–449.KA DE ØÁB KO VÁ, A. a kol. 2005. Ro èen ka kon ku ren ce schop nos ti èes ké eko no mi ky. Pra ha : Linde,

2005.KA DE ØÁB KO VÁ, A. a kol. 2006. Ro èen ka kon ku ren ce schop nos ti èes ké eko no mi ky. Ana lý za. Pra ha :

Linde, 2006.LINN, J. F. 2003. Eco no mic (Dis)In te grati on Mat ters – The So vi et Col lap se Re vi si ted. Wa shing ton, DC :

The Bro o kings In sti tu ti on, 2003. www.brookings.edu/views/papers/linn/.OECD. 2005. Eco no mic Sur veys: Slo vak Re pub lic. Vol. 2005/16. Pa ris : OECD, Septem ber 2005.OECD. 2006. Go ing for Growth. Pa ris : OECD, Febru a ry 2006a.OECD. 2006. Eco no mic Outlo ok. Pa ris : OECD, De cem ber 2006b.POD KA MI NER, L.; HU NYA, G. et al. 2005. Back from the Peak, Growth in Tran si ti on Coun tries Returns

to Stan dard Rate of Catching-up. Vien na : The Vien na In sti tu te for In ter nati o nal Eco no mic Stu dies. Re -search Re ports, 2005, no. 320.

SIN GER, M. 2005. Srov ná ní temp hos po dáø ské ho rùs tu. In Mì øí me správ nì HDP? Pra ha : CEP, 2005,è. 39, s. 29–53.

SLA VÍK, C. 2005. Re ál ná kon ver gen ce Èes ké re pub li ky k EU v po rov ná ní s ostat ní mi no vý mi èlenský mize mì mi. [Pra cov ní sešity è. 3]. Pra ha : Fa kul ta so ci ál ních vìd UK, CESES, 2005.

SPÌ VÁ ÈEK, V.; VIN TRO VÁ, R.; HÁ JEK, M.; ŽÏÁ REK, V. 2006. Mak ro e ko no mic ký vý voj Èes ké re pub -li ky v le tech 1996–2004. Po li tic ká eko no mie, 2006, è. 2, s. 147–169.

VIN TRO VÁ, R. a kol. 2002. So ci ál ní a eko no mic ké sou vis los ti in te gra ce Èes ké re pub li ky do Ev rop skéunie. Pra ha : Rada vlá dy pro so ci ál ní a eko no mic kou strategii, 2002.

VIN TRO VÁ, R. 2004. The CEE Coun tries on the Way into the EU – Ad just ment Pro blems. Eu ro pe–AsiaStu dies, 2004, no. 4, s. 521–542.

VIN TRO VÁ, R. 2005. What GDP In di ca tors Do Not Tell You: Al ter na ti ve In di ca tors of Eco no mic Growthand Real Con ver gen ce. Fi nan ce a úvìr, 2005, è. 11–12, s. 579–595.

VERHE U GEN, G. 2006. Mys let na malé. Eko nom, 2006, è. 15, s. 38–40.VLÁ DA ÈR. 2005. Stra te gie hos po dáø ské ho rùs tu. Pra ha : Vlá da ÈR, 2005. www.hospodarskastrategie.

org.VLÁ DA ÈR. 2006. Vy hod no ce ní pl nì ní ma ast richt ských kon ver genè ních kri té rií a stup nì ekonomic ké sla -

dì nos ti s eu rozó nou. Pra ha : Vláda ÈR, 2006.

Abs tract

This pa per de als with the narrowing the in co me gap be tween the Cen t ral and East Eu ro pean New

Mem ber Sta tes (NMS-5) and the EU-25 and with the tra de-off be tween the real and no mi nal

con ver gen ce. The metho do lo gy is based on in ter nati o nal stan dards ena bling com pa ri sons of

ma cro eco no mic in di ca tors, espe ci al ly of GDP per ca pi ta in purcha sing power pa ri ty and al ter na ti ve

in di ca tors of real gross do mes tic in co me, which com pri ses ga ins or los ses from the terms of tra de

chan ges. In the chapter 1 the chan ges in catching-up and in the po si ti on of the NMS-5 eco no my wi thin

the fra mework of EU-25 are ana ly sed. Chapter 2 de als with the tra de-off be tween the real and no mi nal

con ver gen ce. The re gres si on ana ly sis of the com pa ra ti ve pri ce and wage le vel in re lati on to the

eco no mic le vel re ve als de vi ati ons from the the o re ti cal va lues, espe ci al ly in the Czech Re pub lic. The

unit la bour cost’s le vel com pa ri sons examine the cost/price competitiveness. The perspective of real

convergence is analysed in the conclusion.

Key words

real and no mi nal con ver gen ce, purcha sing power pa ri ty, real gross do mes tic in co me, terms of tra de,

com pa ra ti ve pri ce le vel, unit la bour costs

JEL Clas si fi cati on

E31, F15, F 43, J30, O11


REAL AND NO MI NAL CON VER GEN CE OF THE CEECOUN TRIES

Rùžena Vin tro vá, Cen tre for Eco no mic Stu dies, Uni ver si ty of Eco no mics andMa nage ment, nám. I. P. Pav lo va 3, CZ – 120 00 Praha 2 (ru ze na.vin tro [email protected])

Documents

RE ÁL NÁ A NO MI NÁL NÍ KON VER GEN CE V ZE MÍ CH STØE DO ... · Kon ver gen ce k vy spì lým „zá pad ním “ eko no m i - ... pro duk ti vi ty prá ce i m ezd. Sna ha