číslo 48–493. prosince 2012

Samostatně neprodejné

p o d n i k a t e l s k ý m a g a z í n . V y c h á z í s d e n í k e m m l a d á F r o n t a e 1 5

Život bez šéfaProč se stále více profesionálů spoléhá na vlastní síly a jistota pracovní smlouvy je neláká

Sledujeme nejnovější trendy v IT

54,90 Kčjen

54,90 Kčjen

54,90 Kč

Každých 14 dní více než 100 stran

computer_210x280_ipadnew_fina.indd 1 28.11.2012 15:50:01

3

editorial PROFIT

OBSAH Je TO nebývale významný posun na trhu práce, nic takového se neudálo za posledních více než sto let. Je to jakási průmyslová revo-luce naší doby a zároveň návrat do normálu, kdy se lidé stovky let živili sami doma. i ta-kové výroky zaznívají na adresu nepochybně zajímavého fenoménu, kterým je nárůst po-čtu podnikatelů na volné noze. do jaké míry jsou to prohlášení příliš nadnesená, anebo naopak blížící se realitě, ukáže čas. V každém případě se dá očekávat, že „volnonožců“ bude přibývat. ti třeba ve Spojených státech už v současnosti podle některých odhadů tvoří třicet procent všech pracujících.

Z rozhovorů, které Profit s některými ne-závislými profesionály vedl, vyplynulo, že hlavní hodnotou takto nastaveného pracov-ního života je pro ně svoboda. tito lidé vy-zdvihují možnost starat se sami o sebe, být sami sobě šéfem, věnovat se věcem, které je nejvíc zajímají, a ne tomu, co od nich chce někdo jiný. a rádi využívají benefitů, které jim jejich způsob podnikání nabízí. ti nejlepší mají kromě jiného vysoké příjmy, a přitom si každý rok mohou užít mnohem více volna, než je v Česku obvyklé. tak jako všechno ostatní má ovšem i „volná noha“ své slabé stránky. rozhodně není pro každého. Jak příznačně poznamenal webdesignér Jan Bien, do tohoto způsobu podnikání by se měl pouštět jenom ten, kdo chce prožívat dobrodružství.

V novém Profitu vám dále představíme začínající firmu Festka Bicycles. Její zaklada-telé Michael Moureček a ondřej Novotný se před dvěma lety rozhodli, že v Česku vzkřísí

řemeslo, které bylo podle mnohých už dávno mrtvé: výrobu a vývoj bicyklů. Zdá se, že to byl dobrý tah a další důkaz toho, že se i dnes sázka na kvalitu a originalitu může vyplatit.

Na dalších stránkách se dozvíte, že turecko, které se chce do deseti let stát svě-tovým ekonomickým tygrem, nabízí zajímavé příležitosti pro české firmy. Hospodářství země zažívá impozantní růst a vláda navíc do rozvoje pumpuje obrovské sumy. Pro naše exportéry je zajímavá především infrastruk-tura, průmysl či energetika.

Připravili jsme pro vás i rozhovor s tomášem Vítem, šéfem firmy tÜV SÜd, o přínosech certifikace. Představíme vám romana dittricha, který se ve společnosti Karlovarské minerální vody pokouší oživit myšlenku, že železniční doprava může být vhodná alternativa ke kamionům, a mnoho dalšího.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji vám příjemný čas strávený s Profitem.

vydAvAtelStví: MlAdá frOntA a. s.Mezi vOdAMi 1952/9143 00 PrAHA 4 www.mf.czwww.profit.czprofit@mf.czwww.facebook.com/profit.cz

Generální ředitel: David Hurta

ředitel divize eUrO e15: Tomáš Skřivánek

AdreSA redAkce: Pod kotlářkou 3150 00 Praha 5 tel.: 225 347 298e-mail: profit@mf.czwww.profit.czwww.facebook.com/profit.cz

redAkce:Šéfredaktor: Martin Zika, 225 347 298, zika@mf.cz

redaktoři: (prijmeni@mf.cz) Dalibor Dostál, Tomáš Stingl, Robert Šimek

Jazyková redakce: Rostislav Taud, Markéta Teuchnerová

vydAvAtelStví:ředitel inzerce: David Korn, 225 347 250

ředitelka marketingu: Hana Holková, 225 276 276

Brand Manager: Štěpánka Hejlová, 225 347 419

výroba a distribuce: Soňa Štarhová, 225 276 252

Sekretariát: Martina Minaříková, 225 347 298

tiSk: Tiskárna EUROPRINT a. s.

PředPlAtné deníkU MlAdá frOntA e15: Postservis, 800 248 248 predplatne.mf@cpost.cz

Reg. zn: MK ČR E 6590

© Mladá fronta a. s. Veškerá práva vyhrazena.

Jakékoli užití části nebo celku, zejména přetisk včetně šíření jakýmkoli způsobem bez výslovného svolení vydavatele, je zapovězeno.

titulní strana: Tomáš Novák

Číslo 48–49 / 3. prosince 2012

Profit vychází od roku 1990

volnonožci na vzestupu

inze

rce

A1

2101

5790

MArtin zikA,

šéfredaktor

TOP UDálOSTI .............................................4Podnikatelské prostředí ................................5

Téma: Dobrodruzi na volné noze ����� 6Stále více profesionálů se spoléhá na vlastní síly, sami si organizují čas i náplň práce. Větši-na z nich je šťastnější a současnou svobodu by za jistoty pracovní smlouvy nevyměnila.

RozhovoR: Tomáš vít ���������������������� 10Systémy, které nás obklopují, jsou stále složi-tější a komplikovanější, vznikají kritická místa. Proto je klíčový pohled třetí, neutrální osoby, která tato riziková místa prověří, říká Tomáš Vít, generální ředitel společnosti TÜV SÜD pro region střední a východní Evropy. Firma je vedoucí společností v oblastech inspekce, cer-tifikace a testování systémů, procesů, výrobků a služeb.

JEDEN DEN PODNIKaTElE / NáZOR ......................... 13

Regiony: Jesenickomy z konce světa ���������������������������������� 14Přijel nepřijel cestou necestou. Tak si musí při-padat každý, kdo se vypraví do jednoho z nej-zaostalejších koutů naší vlasti – na Jesenicko. Region má přitom značný potenciál k rozvoji a byla by chyba ho jen tak minout.

Příběh úsPěchu: Festka bicycles ������������������������������������� 16Příběh pražského výrobce kol ukazuje, že i v dnešní době maximálního snižování nákla-dů a s tím spojené unifikace lze uspět s pro-duktem, který je založen na řemeslně poctivě odvedené práci a nejlepších materiálech.

zahRaničí: Turecko chce oslavit stovku v exkluzivní kondici ��������������� 18Do roku 2023, kdy bude slavit 100 let své exis-tence, se chce Turecko proměnit v ekonomického tygra. Má k tomu dobře našlápnuto. Turecké firmy oblékají celou Evropu, v Asii stavějí mrakodrapy. Čeští exportéři se snaží zajistit si v rozjíždějícím se orient expresu místenku včas.

aNKETa: Jak uspět na Východě a v asii .................. 20

osuDy: bohumil bondyŽelezo má zlaté dno ���������������������������� 22

SERVIS .......................................................... 24

PORaDNa .................................................... 25

PoRTRéT: Roman Dittrich ����������������� 26

4

PROFIT TOP UDÁLOSTI

PROsTředky z evROPské unIe budou pro sladkovodní rybářství v Česku připraveny i v novém rozpočtovém období Unie, tedy od roku 2014. „V nynějším rozpočtovém období od roku 2007 již čeští rybáři dostali z Operačního programu Rybářství dotace v celkovém objemu 750 milionů korun. Zachování podpory, které mi před nedávnem během společné schůzky po-tvrdila eurokomisařka pro námořní záležitosti a rybářství Maria Damanakiová, tak je pro celý obor velmi dobrou zprávou,“ komentoval dotace ministr zemědělství Petr Bendl.

Podpora z dotačních titulů, jejichž para-metry se budou dále zpřesňovat, by od roku 2014 měla plynout do modernizace stávajících rybářských velkochovů, zejména do nových

technologií, ale také do podpory vzniku ma-lých rodinných rybářských farem. Zvlášť budou financovány práce s rybami po výlovu a jejich zpracování, rybářská turistika, podpora rybích restaurací i kulturních akcí kolem ryb.

„Unie už dospěla k poznání, že při stále vyčerpanějších zdrojích mořských ryb jsou

sladkovodní ryby vhodnou náhradou. Evropa přitom má pro vlastní produkci obrovský po-tenciál a nemusí jen přihlížet, jak jsou na její území sladkovodní ryby dováženy z třetích zemí, často ve špatné kvalitě,“ dodal Bendl.

K chovu ryb je v Česku využíváno 42 tisíc hektarů rybníků s průměrným ročním pří-růstkem kolem 460 kilogramů ryb na hektar. Nejčastěji chovaným druhem je kapr.

Poznámka Profitu: dotace tradiční český obor určitě potěší, brzdí ho ale malá konzumace ryb. Loni snědl jeden Čech v průměru 1,43 kilo-gramu sladkovodních ryb, což je méně než třetina průměrné spotřeby v unii.

v dObě Recese objevují čeští vývozci v Evropě nové trhy. Podle údajů úvěrové po-jišťovny KUPEG za první tři čtvrtletí je rapidní zejména nárůst zájmu o Latinskou Ameriku. V řádech stovek procent se zvýšil objem po-jištěných pohledávek a zájem o pojištění ex-portů zejména do Uruguaye, Peru, Bolívie, Brazílie, Argentiny a Mexika. Například v pří-padě Brazílie se jedná o nárůst ze 44 milionů korun na 141 milionů pojištěného exportu.

Další oblastí, která zaznamenala nárůst v objemu pojištěných pohledávek, je Blízký východ. Například v případě Izraele je růst 300 procent, zájem roste také o Spojené arabské emiráty, Libanon či Saúdskou Arábii.

Třetí skupinou zemí, kam roste vývoz a objem pojištěného exportu, jsou podle po-jišťovny KUPEG země východní Evropy jako Ukrajina, Rusko nebo Bulharsko. Příznačné

naopak je, že se propadá objem pojiště-ných transakcí do Itálie, zemí Beneluxu či Skandinávie.

Poznámka Profitu: kýžené rozložení vývozu na vícero re-gionů se začíná pomalu dařit. Jestliže ještě před rokem šlo do unie 84 procent českého vývozu, v současnosti klesl podíl na hranici 80 procent.

ObLasT bývaLéhO Sovětského svazu nebo Spojené státy americké. V těchto regio-nech nyní zkoušejí štěstí české podniky, které triumfovaly v jubilejním patnáctém ročníku soutěže Exportní cena DHL UniCredit urče-ném malým a středním firmám. V soutěži se sestavuje žebříček nejrychleji rostoucích vý-vozců podle jejich meziročního růstu exportu a podílu vývozu na jejich celkovém obratu.

Na Rusko, Ukrajinu, Bělorusko a další post-sovětské země sází vítěz kategorie Středně velká firma – společnost Bauer Technics z Tábora. Ta dodává na klíč investiční celky v zemědělství. „Například naše v současnosti největší zakázka na stavbu prasečí farmy v Rusku má hodnotu 230 milionů eur. Do těchto velkých projektů pak přibíráme samozřejmě i další české podniky,“ říká jednatel firmy Karel Líkař.

V kategorii Malá společnost se z vítězství ra-dovala PBS Energo z Velké Bíteše, která vyrábí parní a expanzní turbíny. Firma loni vyvezla zboží za více než 60 milionů korun, čímž jí export meziročně vzrostl zhruba dvanáctkrát.

I společnost Unistav, která dostala spe-ciální ocenění Nejlepší klient CzechTrade, si pochvaluje expanzi do Ruska. Dokončuje tam zakázku za 36 milionů eur. Je to stavba výrobny antibiotik a léků proti rakovině.

V soutěži se letos hledal také nejúspěšnější exportér do teritoria Německo. Vyhrála firma VÚK z Otrokovic. „V roce 1994 nás oslovila společnost Continental z Hamburku, abychom pro ni vytvořili stroj na výrobu pneumatik. Tyto stroje vyrábíme dodnes,“ vysvětluje vznik spolupráce s německým partnerem ředitel firmy František Kubíček.

Poznámka Profitu:Problémem exportu je, že ho zajišťuje stále méně podniků. z 16 tisíc českých exportérů před krizí klesl v současnosti jejich počet na méně než 10 tisíc.

Rybáři dostanou další dotace z Unie

Čeští vývozci vzali útokem Latinskou Ameriku

Vítězové Exportní ceny doporučili Rusko

Foto

: to

má

š B

laž

ek

, ma

rti

n P

ink

as

Vítězové si exportní ceny převzali v Kongresovém centru Praha.

5

TOP UDÁLOSTI PROFIT

Zajímavý POhled na stav podnikatel-ského prostředí v EU nabídla před několika dny největší tuzemská banka. Představila veřejnosti projekt nazvaný Business index, což je nástroj, který kromě rychlého porovnání podnikatel-ských podmínek ve 27 zemích EU a podkladů pro komparativní analýzu relevantních oblastí poskytne také možnost sledovat vývoj podni-katelského prostředí od roku 2008.

Autoři indexu stanovili sedm kritérií (očeká-vaný růst HDP, hustota dálniční sítě, ceny elek-trické energie, úrokové sazby z úvěrů, náklady práce, náklady založení firmy a daňové sazby), na základě nichž vyhodnotili situaci v jednotli-vých zemích, které pak srovnali. Každému kri-tériu dali stejnou váhu a všechna čísla přeměnili pomocí statistické metody normování. Tak, aby vyšel prostý aritmetický základ.

Jednoznačným přínosem indexu je práce s konkrétními údaji. „Sledované oblasti jsme vybrali podle toho, aby měly pro podnikatele určitou důležitost, přímý vztah k podnikání a zároveň aby byla dostupná statistická data. Na rozdíl třeba od projektu Světové banky Doing business (snaží se měřit úroveň regulace, jíž musejí čelit malé a střední firmy ve 185 zemích světa – pozn. aut.), který se podnikatelským prostředím zabývá čistě z hlediska administra-tivní zátěže, náš index pracuje s konkrétními údaji, jako je daňová sazba nebo cena za ener-gie,“ řekl na semináři Jan Jedlička, manažer EU office České spořitelny.

Dobrý růst, Drahá energieČesko skončilo v rámci sedmadvacítky na sluš-ném 8. místě, což oproti loňskému roku zna-mená zlepšení o dvě pozice. Ze 100 možných jsme získali 57 bodů, tedy o trochu více, než kolika dosáhl průměr. Předstihli jsme všechny země původní evropské patnáctky, před námi jsou vítězné Estonsko, Litva, Lotyšsko nebo třeba Slovensko. Nejhůře dopadly Itálie, Malta, Řecko a Kypr a na 21. místě překva-pivě Německo. Zejména kvůli vysokým daním,

drahé pracovní síle a vysokým cenám elek-třiny. Je ale třeba dodat, že rozdíly zejména mezi řadou zemí, které se ocitly okolo prů-měru, příliš významné nejsou.

Podle Business indexu (BI) má Česko z hle-diska EU především dobré vyhlídky na budoucí růst hrubého domácího produktu. Výsledky jsou založené na odhadu Mezinárodního mě-nového fondu (MMF) pro následujících pět let. V této oblasti jsme se umístili nejlépe, na 8. místě a z možných 100 bodů jsme jich zís-kali téměř 20 nad hodnotu průměru. Nejlepší vyhlídky růstu mají podle MMF Polsko, Estonsko, Slovensko a Litva.

V kontextu Unie máme také nízké náklady práce, do kterých autoři zahrnuli mzdy, sociální a zdravotní pojištění, náklady na ošatné, školení atd. Získali jsme 9. místo a více než 20 bodů nad průměrnou hodnotu. Před námi skončily jen nové členské státy sedmadvacítky.

Naopak nejhůře jsme na tom v oblasti výše cen energií, kde jsme skončili na 20. místě. Nejlépe si vedou noví východní členové EU, Bulharsko, Rumunsko a Estonsko, kteří do-sáhli 70 bodů z možných 100 (Bulharsko do-konce přesáhlo 80 bodů). Ještě o něco lepší než Estonsko je ovšem Francie, a špatně na tom rozhodně nejsou ani Finové či Švédové.

Jen o jedno místo lépe skončila Česká re-publika ve vyčíslení nákladů na založení pod-niku. Ty u nás podle Business indexu význam-něji klesaly v letech 2008 až 2010, od té doby víceméně stagnují. Pro zajímavost, průměrné náklady na založení středně velkého podniku v EU dosahují 1000 eur, v Česku je to podle autorů BI zhruba 1100 eur. Nepříliš lichotivá pozice ČR je dána tím, že náklady na zalo-žení podniku v zemích EU klesaly rychleji. V této oblasti patří mezi nejúspěšnější Dánsko, Slovinsko, Bulharsko či Irsko, které získaly více než 15 bodů nad průměrnou hodnotu.

Třetí nejhorší výsledek zaznamenala ČR v porovnání hustoty dálniční sítě. Protože v této oblasti dopadla řada zemí ve srov-nání s těmi nejlepšími, jako je Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Slovinsko či Německo, velmi špatně, získali jsme „pěkné“ 16. místo. Navzdory tomu, že jsme z hlediska průměru získali téměř o 10 bodů méně než při srovnání cen elektrické energie.

ZápaD ZtrácíZ analýzy České spořitelny vyplynuly i další zajímavé skutečnosti. Výsledky BI například potvrdily současné postavení jednotlivých zemí Evropské unie z hlediska atraktivity pro investory. Pobaltské země a země střední a východní Evropy jsou pro ně v současnosti zajímavější než západní Evropa, protože mají lepší růstové vyhlídky, levnější energie, nižší náklady práce a nižší daně. Je tu ovšem jedna výjimka: Maďarsko. Největšími slabinami těchto zemí jsou nižší hustota dálnic a vyšší úroky z úvěrů. Státy západní Evropy dispo-nují především lepší dopravní infrastrukturou a nižšími úroky z úvěrů pro podniky, ale ne-jsou na tom příliš dobře z hlediska růstových očekávání. Také mají vysoké daně a drahou pracovní sílu. Bez zajímavosti jistě není, že dvěma ze tří nejméně atraktivních států jsou momentálně Řecko a Itálie.

Martin Zika

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V EU

LEHCE naD PrŮMĚrEMČeská republika má osmé nejvstřícnější podnikatelské prostředí v Evropské unii. Tvrdí to zástupci České spořitelny, jejichž Business index porovnává jednotlivé země evropského společenství.

Business index ČS a jeho subindexy pro Čr v roce 2012

71,1

67,6

67,1

61,3

57,0

47,5

47,5

36,7

Náklady práce

Průměrná efektivní daňová sazba

Očekávaný růst HDP

Průměrná úroková míra

Celkem

Ceny energií

Náklady založení podniku

Hustota dálniční sítě

Pozn.: 100 bodů = 100 procent, zároveň nejlepší výsledek

6

PROFIT téma

Foto

: to

má

š N

ová

k (E

UR

o),

ma

Rti

N P

iNk

as

(EU

Ro

)

KRÁLOVNA SUSHI.Bára Rektorová

díky podnikání na volné noze nemusí

slevovat ze svých nároků na kvalitu.

DOMÁCÍ DOBRODRUŽSTVÍ.

Webdesignér Jan Bien pracuje

z domova, přesto je podle něj podnikání

na volné noze dobrodružné.

PROTIVNÍK ČAS.Ilustrátorka Adéla

Moravcová se na volné noze stále

učí zlepšovat hospodaření

s časem.

7

téma PROFIT

DlOuhých Osm leT pracoval Petr Václavek v mezinárodní firmě Hudson v po-zici senior front end developera, kde tvořil webové stránky a programoval. Loni se roz-hodl odejít na volnou nohu a tvoří vektorové grafiky. „měl jsem k tomu několik důvodů: pozvolný rozpad stávajícího kolektivu, změny vedení ve firmě a nedostatek času a flexibility. V té době jsme měli už dvě malé děti,“ vzpo-míná Petr Václavek.

Přechod na volnou nohu nebyl v jeho pří-padě žádným krokem do nejistoty. „V té době byly moje příjmy z vedlejší činnosti větší než z hlavního pracovního poměru,“ vysvětluje.

Největší problémy měl zpočátku s nale-zením vhodné kanceláře a se zvykáním na nové uspořádání a využití času. „Dříve jsem měl jasně nalinkovanou osmihodinovou pra-covní dobu, na volné noze mnohdy ráno ještě netuším, zda budu doma pracovat, vyjedu na kolo, pojedu do práce nebo si budu doma užívat rodinu. a na to jsem si pořádně nezvykl dodnes,“ říká Petr Václavek.

Práce na volné noze mu přinesla řadu po-zitiv. tráví více času s rodinou a při sportu, neřeší cizí problémy. „Nemusím dělat na zbytečných projektech a trávit čas na schů-zích a nekonečných telefonních konferen-cích. Konečně využívám své schopnosti smysluplně, a hlavně pro sebe. Necítím se provinile, když přijdu pozdě nebo odejdu brzy, popřípadě nedorazím do kanceláře vůbec, nemusím nikoho žádat o dovolenou,“ popisuje Petr Václavek další přínosy práce na volné noze.

VOLNONOŽCI NA VzeSTUPUVydělávat desítky tisíc korun za týden a při-tom mít každý rok měsíce volna. Utopie? Jak pro koho. Pro vyznavače podnikání na volné

noze je to realita. alespoň pro ty nejlepší. Stejnou samozřejmostí je pro ně organizo-vat si čas, vybírat si jen práci, která je baví, a nemít nad sebou žádného šéfa.

V Česku se začala komunita lidí pracu-jících na volné noze organizovat v polovině minulého desetiletí. Ovšem odlišit tento druh podnikání od „normálních“ živnostníků není úplně lehké. V čem jsou tedy lidé podnikající na volné noze jiní? „Není na to jednoduchá odpověď. Jedním z hlavních znaků je to, že člověk podniká na své vlastní jméno a za-měřuje se na odborný a profesní růst. Sám je nositelem podnikání jako takového, nevnímá ho jako něco mimo sebe. ač se to ne-zdá, tím se tento přístup k pod-nikání v mnoha ohledech liší od ostatních živnostníků a malých firem,“ tvrdí Robert Vlach, za-kladatel portálu Navolnenoze.cz a neúnavný propagátor tohoto způsobu podnikání. Hlavní ka-pitál podnikání na volné noze podle něj tvoří především znalosti a doved-nosti, dále silné stránky osobnosti, kontakty a podobně.

Právě proto tvoří výraznou část podnikání na volné noze svobodná povolání, jako jsou fotografové, ilustrátoři, grafici, spisovatelé nebo překladatelé. Nejde ale jenom o krea-tivní činnosti. „Jsou tam i vyloženě technické profese jako projektanti nebo internetoví vý-vojáři, a třeba i lékař nebo právník. Záleží především na tom, jak to člověk sám vnímá. Právě v tom je často rozdíl mezi podnikate-lem na volné noze a ostatními živnostníky,“ vysvětluje Vlach.

I kvůli složitějšímu definování, kdo je to vlastně „volnonožec“, nezachycují tuto

skupinu nezávislých profesionálů ani ofi ciál ní statistiky. V Česku ani ve světě. Vycházejí totiž ze zpracování trhu práce obvyklého v padesátých letech minulého století, které rychle se měnící realitu nedokáže zachytit. „Vůbec nepostihnou, kolik lidí na volné noze je. Nejde rozhodně o všechny živnostníky, mezi ty totiž patří i spousta lidí pracujících na principu švarcsystému, což jsou v podstatě zaměstnanci,“ říká Robert Vlach.

V USa jsou k dispozici alespoň odhady, podle kterých tvoří lidé na volné noze až

30 procent všech pracujících obyvatel. Podle údajů americké unie nezávislých profesionálů Freelancers Union, která sdru-žuje přes 160 tisíc členů, je na volné noze více než 42 milionů američanů.

„tak významný posun jsme na trhu práce neviděli téměř sto let, od doby transformace ze zemědělské na průmyslovou ekonomiku. Dnes zaměstnanci

opouštějí tradiční zaměstnání a volí sólovou profesní dráhu,“ říká ředitelka a zaklada-telka unie Sara Horowitzová. „Boom nezá-vislé práce mění naše uvažování o zaměst-nání a kariéře,“ dodává. Podle ní je současná změna na trhu práce jakousi průmyslovou revolucí naší doby.

Podle Roberta Vlacha je v Česku podíl lidí na volné noze podobný. Liší se však svojí strukturou. Zatímco v USa je velký podíl špičkových profesionálů s vysokými příjmy, v Česku je jich zatím méně a převažují ti s nižší kvalifikací. Například ti, kteří ne-chtějí trvalý pracovní vztah a svoji obživu si zajišťují různými nárazovými brigádami a podobně.

DOBRODRUzi NA VOLNÉ NOzE

NEZÁVISLÉ PODNIKÁNÍ

Stále více profesionálů se spoléhá na vlastní síly, sami si organizují čas i náplň práce. Většina z nich je šťastnější a současnou svobodu by za jistoty pracovní smlouvy nevyměnila.

Petr Václavek

8

Ve JMéNU SVOBODyPokud by se mělo volné podnikání charakte-rizovat jediným slovem, byla by to svoboda. Právě té si na podnikání na volné noze nej-více cení ilustrátorka adéla moravcová. „Ve firmě bych ilustrátorku dělat nechtěla. Baví mě nejenom vlastní ilustrování, ale také pod-nikání. Je to věc, která mě naplňuje, ve které můžu rozvíjet svůj vlastní potenciál. Neumím si představit, že bych to dělala jinak. můžu si vymýšlet své vlastní projekty, jsem svým vlastním pánem,“ říká ilustrátorka.

Podobně to cítí také Bára Rektorová, spe-cialistka na přípravu sushi. „Obecně prefe-ruji starat se sama o sebe a být nezávislá. Být sama sobě šéfem. můžu si svoje povo-lání sama vymyslet. můžu se v sushi věnovat věcem, které mě zajímají, a stát si za tím, co udělám. Nejsem tlačená nějakým šéfem,

abych slevila ze svých požadavků na kvalitu,“ zdůrazňuje.

Právě touha po svobodě přivedla k podni-kání na volné noze i Roberta Vlacha. „moji rodiče jsou úspěšní podnikatelé, ale podnikají klasickým firemním způsobem od začátku devadesátých let. Viděl jsem, jak je jejich styl podnikání náročný, a rozhodl jsem se, že takhle podnikat nikdy nechci. Ukrojilo by mi to příliš ze života. Proto jsem hledal jiné formy,“ vysvětluje guru českého podnikání na volné noze.

Se svobodou hodně souvisí i volný čas. Například Robert Vlach má podle svých slov minimálně dva tři měsíce dovolené za rok. Navíc se lidé působící na volné noze ne-musejí o své výdělky dělit s žádnou firmou.

„Špičkoví profesionálové na volné noze si mohou vydělat i několik desítek tisíc za den. Jsou v podobné příjmové hladině jako šéfové firem,“ říká Robert Vlach. Zároveň je podle něj podnikání na volné noze díky své komplexnosti dobrou průpravou pro velký byznys, v USa přechází na firemní podnikání až 50 procent nezávislých profesio-nálů, v Česku přibližně 20 až 30 procent.

NÁVRAT Ke KOřeNůMtřebaže podnikání na volné noze působí hodně novátorsky, ve skutečnosti je jakýmsi návratem do normálu. Stovky let se totiž lidé živili sami, doma. Velké firmy s množstvím zaměstnanců přinesla až průmyslová revoluce.

„Vlastně se vracíme zpátky. Rodiny ne-budou dojíždět do práce, budou dělat z do-mova, firmy budou menší. tohle je model, ke

kterému spějeme. a třeba se bude pracovat i méně hodin denně. Protože ani zaměstnanec v podniku osm hodin k práci ve skutečnosti nevyužije,“ myslí si marketingová poradkyně magdalena Čevelová. Na volné noze má podle ní člověk mnohem více času být se svou rodi-nou a také lépe zvládne běžné věci jako mytí nádobí a podobně.

Právě pracovat pro sebe a pro rodinu po-važuje za přirozené. „Nemusím pracovat pro velkou korporaci, dělám práci, ve které vidím smysl. Nepracuju proto, abych generovala činnost nějakému jinému oddělení v nějaké jiné firmě, u které nikdy neuvidím výsledek,“ říká magdalena Čevelová.

Zajímavým aspektem je pravidelné se-tkávání „volnonožců“, která se například

v Praze konají jednou za měsíc a jsou hlavní platformou, v jejímž rámci se lidé působící na volné noze setkávají a vyměňují si zku-šenosti. Důležitá je nejen náplň přednášek, zaměřených na různé aspekty podnikání na volné noze, ať už uzavírání kontraktů, vymá-hání pohledávek v praxi, vizuální komunikaci nebo jak si udělat dobrý web, ale i takzvaná „socializační přestávka“, kdy se lidé mohou potkávat a komunikovat spolu.

také pro samotnou práci si mnozí lidé hle-dají jiné místo než domácí prostředí. Někdo pracuje z kavárny, další využívají služeb tak-zvaných coworkingových center. Jde o sdílený pracovní prostor pro nezávislé profesionály, kteří zde nezávisle na sobě vykonávají svou běžnou práci. Za relativně nízký měsíční poplatek dva až čtyři tisíce korun mohou využívat veškeré vybavení kanceláře: inter-net, kuchyňku, nábytek, zasedací místnost a podobně.

Coworking skýtá dobré podmínky pro sa-mostatnou práci i spolupráci na větších pro-jektech, podporuje kreativitu, dokáže vytvá-řet funkční spřátelené komunity profesionálů a řeší elegantně většinu nedostatků práce z domova, od pocitů osamělosti po sklouzá-vání k workoholismu. Někteří podnikatelé na volné noze se totiž po čase začnou cítit jako do jisté míry sociálně vyloučení. „Vidí se sice s klienty, což ale není úplně stejné, jako když se potkáváte s lidmi na svojí úrovni. Proto si myslím, že je důležité se setkávat i s dalšími lidmi, kteří jsou na volné noze,“ vysvětluje magdalena Čevelová.

„Coworking je pro nezávislé profesio-nály dobrá alternativa k poněkud nezáživné práci doma,“ říká David Odstrčil, zaklada-tel coworkingového centra Coffice na praž-ském náměstí I. P. Pavlova. Sdílené prostory nabízí také Locus Workspace v Krakovské ulici nedaleko Václavského náměstí, HUB na Smíchově a kanceláře na dalších místech metropole, ale i v Brně nebo Ostravě.

Zázemí kanceláří mohou využívat také podnikatelé na volné noze, kteří realizují zakázky v zahraničí. Společnost Regus jim nabízí využívání kanceláří v 1200 lokalitách v 550 městech 95 zemí světa, kde mají k dis-pozici zdarma připojení přes zabezpečené wi-fi, využívání administrativní podpory a další služby.

NezASTUPITeLNÍI když podnikání na volné noze vypadá na první pohled lákavě, není pro každého. „měl by se do něj pouštět jenom ten, kdo chce

PROFIT téma

Foto

: aR

ch

iv

SeTKÁVÁNÍ PROTI SAMOTĚ. Jednou z mála nevýhod podnikání na volné noze je určitý pocit osamění. Setkávání „volnonožců“ ho pomáhá rozptylovat.

9

prožívat dobrodružství s podnikáním spo-jené. Je to jiné než být ve firemním týmu, který mu zajišťuje stálý příjem práce a stálý příjem trvalých vztahů,“ je přesvědčen web-designér Jan Bien.

Rovněž užívání si volna může být v někte-rých případech jen zdánlivé. „Sice si můžete zorganizovat čas, jak chcete, ale na druhou stranu se vaše profese a váš život prolínají tak úzce, že jste stejně v práci pořád. Není to tak, že skončím v práci a žiju si svůj život. Nejde to oddělit,“ říká královna českého sushi Bára Rektorová.

„Spousta lidí na volné noze má pocit, že má hodně práce a dovolenou si nemůže do-volit. ti pak mají dovolené ještě méně než klasičtí zaměstnanci. Bojí se, že by během ní přišli o zakázky, že by nestíhali,“ vysvětluje adéla moravcová.

S tím souvisí i jedna z hlavních nevýhod podnikání na volné noze – nezastupitel-nost. Především v době dovolené nebo ne-moci. „Když jsem na dovolené a klient bude mít problém, musím z dovolené ,vystoupit‘, protože jsem zodpovědný za svoji práci. Na druhou stranu když potřebuji volno během

týdne, můžu si ho udělat,“ vysvětluje Jan Bien.

Zároveň se ukazuje, že pokud člověk nedo-stává pokyny a úkoly, často se obtížně moti-vuje k dostatečné výkonnosti. „Hospodaření s časem je věc, kterou se neustále učím. Za těch pár let jsem si vytvořila systém pláno-vání. Někdo používá kalendář na Googlu či různé programy, mně však nejlépe funguje nástěnka s papírky,“ říká adéla moravcová.

Právě limity, které má podnikání na volné noze, brání podle sociologů jeho všeobec-nému rozšíření. „S nástupem informačních technologií se soudilo, že se velmi výrazně rozšíří home office. Odpadnou náklady na dopravu do zaměstnání, firmy ušetří za kan-celáře. Jenže se ukázalo, že výkonnost mnoha lidí při práci z domova nerostla, rozptylo-valy je domácí problémy, chyběl jim kontakt s kolegy,“ říká ředitel Sociologického ústavu akademie věd ČR tomáš Kostelecký. Na druhou stranu jsou podle něj profese, které přítomnost na pracovišti nevyžadují a kde mohou počty nezávislých profesionálů ještě růst.

DALiBOR DOstáL

téma PROFIT

• Kapitál tvoří zejména znalosti a do-vednosti, dále silné stránky, osobní kontakty apod. Peněz do za-čátku není potřeba mnoho.

• První zakázky je možné uza-vřít na smlouvu o dílo nebo do-hodu o provedení práce.

• Služby jsou poskytovány pod občanským jménem, takže je jasné, že jde o osobu.

• Množství práce je omezeno do-stupným časem a zákazníci to chá-pou. Poptávka je regulována cenou.

• Začít se dá ze dne na den a právě tak snadno činnost přerušit nebo ukončit.

• Podnikání umožňuje bezpečné bu-dování dobrého jména.

Charakteristiku lidí, kteří v Česku pod-nikají na volné noze, se pokusil přiblí-žit průzkum, který uskutečnil portál Na-volnénoze.cz. Z něj například vyplynulo, že 92 procent lidí na volné noze je spo-kojenější než dříve v zaměstnání. Zají-mavé rovněž je, že 81 procent financuje podnikání z vlastních zdrojů bez půjček a úvěrů, 98 procent ignoruje instituce po-skytující podporu v podnikání nebo do-tace, 80 procent získává zakázky přes web a doporučení klientů nebo známých. Celkem 72 procent lidí podnikajících na volné noze pracuje z domova, 69 procent chce zůstat na volné noze i v budoucnu.

PodNikáNí Na volNé NozE

Jaké to JE Na volNé NozE

inzerce A120007421

10

PROFIT ROZHOVOR

Jak se daří certifikaci v době krize? Je to věc, kterou si firmy mohou od­pustit jako zbytečný luxus, nebo je to naopak nezbytnost ať už kvůli legis­lativě, nebo konkurenční výhodě?Určitě nepozbývá na významu, spíše naopak. Nástroji, které máme k dispozici, přispíváme ke snížení rizik pro firmy. A ta rizika s se-bou přinášejí určité finanční hrozby. Právě v krizi se firmy snaží hrozbám vyhnout a předcházet. Navíc revize procesů uvnitř firmy může najít skryté rezervy, úspory, zajistí, že výrobní proces nebo služba běží kvalitně a spolehlivě.

Takže současná doba patří certifikaci?V minulých letech trhy hodně rostly, konzumo-valy zdroje. Doba, která přichází, je z mého po-hledu konsolidační. Všichni si budeme muset udělat ve věcech pořádek. V době růstu nám bylo jedno, jestli se někde nepracovalo efektivně, jestli některých zdrojů nebylo zbytečně moc, jestli procesy běžely nejlépe, jak mohly. Teď při-jde doba, kdy se budeme muset zamýšlet, kolik zdrojů je a jestli je všechny efektivně využíváme. Je to podobné, jako když stavíte dům a potom si ho uklízíte. A my jsme firma, která v rámci toho úklidu může nabídnout spoustu služeb.

Proč je teď certifikace tak důležitá? Technologie se vyvíjejí a je třeba na ně dohlížet z pohledu bezpečnosti. Tento trend podporuje také množství legislativy, která vzniká. Když se podíváme na systémy, které nás obklopují, jsou stále složitější a komplikovanější. Vznikají kritická místa. Proto je pohled třetí, neutrální

osoby, která tato riziková místa prověří, klí-čový. A dostane stejné peníze, ať kontrola do-padne dobře nebo špatně. Pokud ji ale svěříte lidem, kteří jsou finančně závislí na výsledku, tak dochází k jeho různému ohýbání.

Je rozdíl mezi využíváním certifikací ve vyspělých zemích a státech východní Evropy?Když se podíváme na Německo, kolébku bezpečnostních norem, tam jsou všichni vy-chováni tak, že si nedokážou představit uve-dení nějakého produktu do provozu bez TÜV (v Německu je TÜV hlavní a historicky nejzná-mější certifikátor – pozn. red.). Vychází to také z toho, že mají uspokojeny základní potřeby, mají co jíst, kde bydlet... Takže se starají o to, aby žili dlouho a spokojeně. Čím víc jdeme na východ, tím je to odlišnější a trhy jsou méně naplněny našimi produkty. Už kvůli tomu je zřejmé, že budeme v tomto prostoru růst, bez ohledu na ekonomický vývoj.

Mají certifikáty využití i pro malé a střední firmy?Každé firmě dá přidanou hodnotu jiný typ testování, ověřování či certifikace. Záleží na tom, zda chce firma snížit rizika, vylepšit pro-cesy nebo splnit požadavek svého zákazníka. Například certifikace systémů řízení je rela-tivně náročná záležitost, vyžaduje prostředky a zejména čas kvalifikovaných pracovníků nebo externích poradců při zavádění požadavků příslušných standardů. Malým a středním fir-mám jsou tedy takové certifikáty přínosem, pokud jsou vynaložené zdroje vyváženy zisky

plynoucími ze zvyšování kvality, snižování rizik a ze zvýšené konkurenceschopnosti.

Co konkrétního si pod tím mohou představit? Pracoval jsem řadu let v automobilovém prů-myslu. Vždycky mi přišlo bizarní, když jsme ve výrobě šetřili náklady po pětikorunách a pade-sátnících, a pak někde uletěly dva miliony, pro-tože kdosi špatně nastavil klíčové procesy. Právě to se dá testováním nebo certifikací vyloučit.

Přes všechny různé certifikace, kte­rých přibývá, mají firmy i spotře­bitelé stále více pocit, že se kvalita výrobků snižuje, mluví se o umělém zkracování životnosti výrobků. Může s tím certifikace něco udělat?Certifikace je posouzení souladu s něčím. Takže když chcete, aby se něco za dva roky zlámalo, a my zjistíme, že to tak je, tak na to budete mít certifikát. Je na uživateli, aby zjistil, o jakou konkrétní certifikaci jde. Ale máme samozřejmě certifikace, které říkají, jakou má výrobek životnost, jestli je nadstan-dardní, jakou má spolehlivost a podobně.

Takže je třeba sledovat roz­díly mezi certifikáty?Přesně tak. Máme například certifikát na pneu matiky, který říká, že splňují všechny normy. Ale pak máme i další, které upozorňují, že konkrétní pneumatika splňuje požadavky na delší životnost, větší bezpečnost a podobně. Je třeba, aby to lidé četli. Není certifikát jako certifikát. Není možné říci: „Má to TÜV, tak

TOMÁŠ VÍT

Všichni si musíme udělat Ve Věcech pořádekSystémy, které nás obklopují, jsou stále složitější a komplikovanější, vznikají kritická místa. Proto je klíčový pohled třetí, neutrální osoby, která tato riziková místa prověří, říká Tomáš Vít, generální ředitel společnosti TÜV SÜD pro region střední a východní Evropy. Firma je vedoucí společností v oblastech inspekce, certifikace a testování systému, procesů, výrobků a služeb.

11

ROZHOVOR PROFIT

Foto

: ar

ch

iv

12

PROFIT ROZHOVOR

se mi nic nestane.“ To je hloupost. Je třeba to dočíst do konce. Tak jako jsou dnes téměř všichni zvyklí číst na zadní straně potravinář-ských výrobků informace o složení.

Certifikace jsou menší část vašeho byznysu, která je ta největší? Je to industry, inspekce v průmyslu. Kontrolujeme, zda výrobní procesy nebo pro-dukty odpovídají legislativě nebo předpisům výrobce. Od energie, výroby zboží, rafinerií, tlakových nádob přes výtahy až po budovy a nukleární zařízení. Další naše divize se zabývá mobilitou. Z Německa je TÜV SÜD zřejmě nejznámější právě periodickými kon-trolami vozidel, tedy něco podobného, jako jsou české stanice technické kontroly. Ovšem v Německu platí výrazně náročnější standard, než mají „estékáčka“ v Česku.

V čem vidíte nedostatky českého zá­kona oproti německé praxi?To se dostáváme trochu na tenký led. Ale můžeme si pomoci jednou větou z desatera, které jsem vytvořil pro naše manažery. Ta zní: „Upřímně potřebují, aby se v jejich systému něco zlepšilo.“ To je přesně to, co zatím na českém systému drhne. Až bude někdo po-třebovat, aby se technické kontroly opravdu zlepšily, fungovaly transparentně a bez par-donů, tak se toho rádi zhostíme. Nyní v Česku v této oblasti nepůsobíme, i když jsme dostá-vali spoustu nabídek. Ale protože současná praxe pořád vyvolává pochybnosti, zda tech-nické kontroly v ČR probíhají korektně, tak my u nich nebudeme.

Je v tomto ohledu situace stejná i v dalších zemích?Divil byste se, že i v takovém Turecku chtějí, aby technické kontroly opravdu fungovaly. Jsou schopni si říci, že je chtějí dělat pořádně. V současnosti jde o jeden z největších pro-jektů tohoto druhu pro TÜV SÜD v zahraničí. Postavili jsme tam 190 stanic za několik mě-síců. Země ze dne na den přešla na úplně jiný systém. Nepoužily se ani dosavadní budovy, ani personál. Bylo vidět, že tamní vláda měla vůli změnu udělat. Tady ta vůle chybí.

Kde ještě cítíte, že tlak na zlep­šení není dostatečný?Strašně mě mrzí, jakým způsobem se tu za-vedl bodový systém pro dopravní přestupky. V Německu funguje výborně a naši sousedé jsou jediným státem, který plní dohodnuté závazky ve snižování nehodovosti a počtu

smrtelných havárií. Z toho je vidět, že systém je nejlépe vymyšlený. Jeho důležitou součástí je jakýsi dovětek, který pracuje s penalizo-vanými řidiči. Pro německou vládu jsme ho v TÜV pomáhali tvořit a provozujeme ho.

Jak vypadá?Jde o systém, který zjišťuje, proč se člověk do-pravního přestupku dopustil. Zda byl fyzicky nebo psychicky indisponován, zda je to alko-holik, cholerik, narkoman... Nepotřebujete, aby lidé neřídili. Potřebujete, aby řídili, ale aby řídili správně. K tomu musíte zjistit, proč to dělali špatně, a naučit je řídit správně.

Proč se tento systém neprosadil v Česku? Jednali jsme tehdy na nejvyšší úrovni a chtěli jsme ho tady zavést v úplně stejné podobě. Penalizační systém, který rozdává lidem body a diskvalifikuje je z řízení, je totiž nakonec velmi drahý. Nabídli jsme naše řešení, ale

nakonec byla zvolena úprava, kterou tvoří jen jakési školení a škola smyku.

Věnujete se také certifikaci fotovoltaic­kých elektráren. Není škoda, že se toto odvětví v Česku téměř „zařízlo“? Tady se našla spousta investorů, kteří rychle zareagovali na štědrý systém podpory. Nemohu říci, že by se diskuse o podobném přístupu vedla v Německu. Asi opět postavili zákony jinak a třeba rychleji reagovali.

Dalším novým odvětvím, kterým se zabýváte, je elektromobilita. V čem jí může testování pomoci? Posledních sto let se výrobci vozidel věnovali vývoji spalovacího motoru. Nyní se ukazuje, že paleta pohonů v budoucnu bude daleko pestřejší než v současnosti. Řada nových vo-zidel s sebou bude vozit baterie s napětím několik stovek voltů, to je něco zcela nového pro celý automobilový průmysl. U těchto no-vých konceptů je samozřejmě třeba zaručit stejnou úroveň bezpečnosti jako u klasických pohonů. Setkáváme se s velkým množstvím nových bezpečnostních otázek, na které hle-dáme odpovědi. Nejedná se jen o stavy pro-vozní, ale třeba i o chování vozidla při havárii. Proto je zde kvalitní testování nezbytné.

Takže elektromobily mají budoucnost? Elektromobily jsou jedním z možných vývo-jových směrů. Obecně se dá říci, že doba uni-verzálních řešení končí. Je možné, že za ně-jakou dobu budete mít jedno auto na ježdění po městě a druhé na ježdění mimo město. Do té doby bude potřeba prozkoumat řadu alternativ, které se objevují.

Všiml jste si nějakého technologic­kého posunu v poslední době?Vývoj postupuje jak směrem ke zvyšování kapacity baterie, tak i ke zvyšování rychlosti jejího nabíjení. Například před rokem jsme měli ve společnosti elektromobil, který se dobíjel 8 hodin. Dnes máme větší i výkonnější a dobíjíme ho 2,5 hodiny. Na trhu jsou již vozidla, která dobijete za půl hodiny, a ve vý-vojových odděleních se pracuje na podstatně kratších časech.

Paralelně k bateriovým elektromobilům ovšem probíhá i vývoj vozidel na palivové články, která nebudou mít problém s delšími vzdálenostmi. A vrátíme-li se do přítomnosti, pak očekáváme, že se bude více prosazovat i po-hon na stlačený zemní plyn.

daliBoR dostál

Vystudoval Mendělejevovu univer­zitu v Moskvě, obor chemická technolo­gie, a následně se věnoval oboru zahra­niční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze. Před nástupem do TÜV SÜD pů­sobil v manažerských pozicích ve výrob­ních společnostech převážně pro auto­mobilový průmysl. V německém holdingu TÜV SÜD je zaměstnán od roku 2003. Po­stupně se vypracoval do současné po­zice generálního ředitele pro střední a východní Evropu. Pod jeho vedením fun­guje region zahrnující 30 zemí a 12 ná­rodních poboček. Je ženatý, otec dvou dětí. Volný čas tráví s rodinou, rád spor­tuje (lyže, tenis) a jeho vášní je rocko­ vá muzika, které se bez přestávky vě­nuje ve své kapele Čedič již 25 let.

tomáš vít

Foto

: ar

ch

iv, m

ich

ae

l to

me

š

13

PROFIT NÁZORPROFIT jedeN deN pOdNikatele

Dotace není nárok, ale investiceNa žadatele z Česka stále čeká více než 160 mi - liard korun, které mohou do konce příštího roku čerpat z některého z evropských dotačních ti-tulů. Aby uspěli, musejí pochopit, že dotace není nárok, ale spíš investice. A to investice veřejnosti do jejich firmy. Společnosti, kterým byla dotace přidělena, mají mnohdy pocit, že už mají spl-něno. Ne všichni jsou ochotni přijmout fakt, že to byl teprve první krok.

Firma, která od banky získá investiční úvěr, investora respektuje jako váženého obchodního partnera, jako věřitele, kterého pravidelně in-formuje o svém projektu, se kterým konzultuje výběr dodavatelů a na kterého se obrací při všech možných i nemožných obtížích. U dotací však většinou nic takového nevidíme. Tady po-zornost a pečlivost v mnoha případech poleví. Když se pak příjemce peněz pustí do realizace projektu, jeho úsilí o plnění dohodnutých pod-mínek často povážlivě klesá, což může vést k jed-nomu výsledku. Investor si sáhne zpět pro svůj kapitál, protože s ním není nakládáno podle předem stanovených pravidel.

Úspěšní žadatelé, kteří se chtějí stát i úspěš-nými příjemci, by si tedy měli ohlídat zejména svůj dotační tým. Chybějící znalosti o dotační administrativě u interních lidí lze vhodně do-plnit týmem externím. Zapojení zkušeného fi-nančního manažera, který pro projekt povede oddělené účetnictví, by mělo být standardem. Stejně tak se firmě stokrát vrátí využití právníka zběhlého ve výběrových řízeních. Stále častěji se pak firmy obracejí i na své bankéře, kteří pomá-hají nejen se zajištěním překlenovacích úvěrů po dobu mezi jednotlivými projektovými etapami, ale právě i s dotačním poradenstvím.

Podtrženo sečteno, dotační management je specifické finanční odvětví, které vyžaduje specifický tým lidí. Je to však také odvětví, které má a v budoucnu ještě bude mít hodně co na-bídnout. Objem dotací pro příští programové období se odhaduje na půl bilionu korun, což není částka, nad kterou by se dalo snadno máv-nout rukou. S rozumným přístupem ze strany firem i úřadů mohou být totiž tyto peníze klíčem k oživení celé české ekonomiky.

Když jsem před šestnácti lety začínal podnikat, v časopisu Úspěch jsem tehdy vi-děl krásnou reklamu manažera v business class v letadle British airways. Chlapík ležel na sklápěcím křesle s notebookem na ko-lenou a skleničkou šampaňského po ruce. tehdy to byl pro mne obrázek jako z jiného světa.

teď ale zpět do reality. Šestnáct let poté vstávám poměrně brzy ráno, již okolo páté

hodiny, abych se stihl přesunout na letiště. Odlétám totiž do ambiciózní Varšavy za no-vým klientem.

Měřit znaMená říditjako konzultant lean method (lean manage-ment se soustředí na optimalizaci podnikových procesů – pozn. red.) vždy s údivem sleduji procesy na letišti, které jsou neskutečně ne-efektivní, neustále někde stojíte ve frontě. Upgraduji si letenku do třídy business, neboť mám nasbíráno tisíce zbytečných bodů. po příletu do Varšavy mne vyzvedává kolega a vyrážíme do města płock, kde dnes máme workshop s vrcholovým managementem pol-ského výrobce uzenin.

V 9.30 začíná workshop. přijíždíme tak tak na čas, ale nervózní jsem z toho překva-pivě pouze já, neboť ze strany klienta zatím dorazila jen jedna osoba. Chvíli čekáme, po 10 minutách chci workshop zahájit, ale asi příliš tlačím na pilu. polští kolegové poža-dují ještě chvíli času. připomínám klientovi, že si můj čas platí, a tak by neměli plýtvat penězi.

Workshop se rozjíždí skvěle, brzy se do-stáváme k věci a sada cílů se již rýsuje na ta-buli. když chcete dosáhnout úspěchu, musíte si nastavit cíle a ty pravidelně měřit. protože co neměříte, to neřídíte.

Ve 13.00 jdeme na oběd. je přímo ve firmě, která se zabývá výrobou masných výrobků, takže máme na výběr jelítka, pe-čenou šunku nebo klobásky. Všechno krásně voní, jen si nejsem dvakrát jistý, zda je to zdravé...

poobědval jsem rychle, proto mohu jít k počítači a přes Skype se spojuji s kolegy-němi v Opavě. Rychle se domlouváme, jaké nové úkoly je třeba řešit. V zasedací míst-nosti je cítit trocha kouře, jako z udírny. Manažeři, kteří již po obědě přicházejí včas, omlouvají poruchu klimatizace, která nasála kouř z udírny o patro níže, v důsledku čehož všichni krásně voníme jako uzené klobásky. Workshop s klientem úspěšně končíme kolem 15.30 písemným akčním plánem a já vyrážím zpět do Varšavy.

ČíM Méně, tíM lépeje to hodina cesty, kterou využívám na te-lefonáty s klienty a zařizuji letenky na další měsíc. Musím za partnery do amsterdamu, Curychu a londýna.

po příjezdu na letiště ve Varšavě přichá-zím k bezpečnostní kontrole. a protože vo-ním jako uzená klobáska, rozštěkají se na mě hned dva psi od celní stráže. Okamžitě jsem tázán, zda něco nelegálního nepřevá-žím. Naštěstí se incident vysvětlil, polští celníci si přivoněli k mé bundě a se smíchem odcházejí pryč.

pět hodin čekání na letišti. jen brouzdám internetem na svém ipadu. po Skype chatuji se syny a zjišťuji, co je nového doma.

V letadle si povídám se zajímavým slo-venským manažerem z průmyslu plastů a domlouváme si schůzku na téma lean v Bratislavě na příští týden. alespoň tak lépe snáším turbulence, které jsou skoro celou cestu velmi silné.

Z letiště si beru taxíka a jedu do centra prahy, kde jsem si domluvil s obchodním partnerem večeři. jsem dost unavený, a tak si dám jen jedno pivo, malé jídlo a jedu domů. před spaním zaznamenám své aktivity do time sheets a pak už se těším do postele. jsem strašně rád, že další týden nikam neletím. Nebude žádné letiště, nekonečné čekání ani nepříjemné turbulence. Vzpomenu si na tu starou reklamu s manažerem v letadle a ří-kám si, že mi to stačilo. Čím méně, tím lépe, nestojím už o žádné letadlo.

Libor Witassek, poradenská společnost DC Vision

Ještě že už nikam neletím

Petra kLůnová,

Evropské kompetenční centrum, UniCredit Bank

14

REGIONY PROFIT PROFIT REGIONY

VysOká nezaměsTna-nOsT, nízké mzdy a špatná dopravní dostupnost – to jsou hlavní charakteristiky Jesenicka, které v současnosti nezažívá právě zlaté časy. Okres Jeseník je dokonce s téměř 18 procenty nezaměstnaných na nelichotivém prvním místě v republice. Není proto divu, že se region vylid­ňuje. Za poslední čtyři roky ho opustilo téměř 560 osob, nejčas­těji ve věku 25 až 34 let.

Politici to však tak černě nevidí. Fakt, že v kraji jsou jedny z nejniž­ších mezd, by podle nich mohl za­ujmout investory. Za plus považují i to, že region může nabídnout do­statek rozvojových ploch. V už při­pravených průmyslových zónách nebo místech, kam stačí pouze in­vestovat do infrastruktury. Proto také jako zásadní problém označují dopravní dostupnost. Zatímco jižní část Jeseníků je dostupná dobře, sever je na tom hůř. Dostavba

rychlostní silnice z Mohelnice do Šumperka je tedy prioritou. Uvažovalo se také o vybudování tunelu pod Červenohorským sed­lem, podle staronového hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Roz­bořila to ale zatím v plánu není. „Na tunel bohužel nebudou v do­hledné době peníze,“ říká.

Polská cestaBez dobré dopravní dostupnosti se region ocitá v izolaci a zdejší

firmy se nemohou dále rozvíjet. Místní podnikatelé jsou si toho dobře vědomi. Řadě z nich už přitom dochází trpělivost a snaží se situaci vyřešit po svém. Když nemohou expandovat do vnitro­zemí, snaží se zaměřovat na pol­ský trh. Doprava tímto směrem je totiž mnohem snazší.

Například Řetězárna v České Vsi obchoduje s Poláky už 15 let. Polský trh představuje asi 30 pro­cent celkového obratu podniku, což je zhruba 150 milionů korun ročně. „Zatím se nám rok od roku objem prodeje na polském trhu daří zvyšovat. Nejvíce našich vý­robků vyvážíme do katovické ob­lasti, která je z hlediska důlního průmyslu pro nás nejvýhodnější,“ říká ředitel českoveské Řetězárny Petr Gorol.

V Polsku se chce prosadit i soukromá prádelna a chemická čistírna ze Žulové. Na tamním trhu získala zákazníky už před pěti lety, prala ložní prádlo pro tři nemocnice. Kvůli nevýhodnému kurzu ale partnerství ukončila. Teď se chce na trh opět vrátit. „Kurz je sice pořád stejný, ale tady se už nemáme kam rozrůs­tat, takže zkusíme polský trh,“ potvrzuje jednatel firmy Josef Morong.

odliv mozkůNe každá firma na Jesenicku ale může expandovat za hranice. Na vině je především velký ne­dostatek kvalifikovaných za­městnanců. „Když chceme najít někoho na vedoucí pozice, je to velká svízel,“ potvrzuje předseda

Jesenicko

My z konce světaPřijel nepřijel cestou necestou. Tak si musí připadat každý, kdo se vypraví do jednoho z nejzaostalejších koutů republiky – na Jesenicko. Region má přitom značný potenciál k rozvoji a byla by chyba ho jen tak minout.

BlÍzká HRaNice. Příhraniční poloha Jesenicka k obchodu s Polskem přímo vybízí.

vÝNosNÝ váPeNec. omya, výrobce vápencových plniv a dlaždic, patří k největším zaměstnavatelům v regionu.

Foto

: ar

ch

iv, o

mya

.co

m

Krajské hospodářské komory Bořivoj Minář. „Lidé nemají zá­kladní dovednosti. Neumějí pra­covat s počítačem, neumějí žádný světový jazyk. Jejich ochota vzdě­lávat se a být zajímavější pro za­městnavatele je navíc velmi malá. To nás brzdí,“ vysvětluje.

Že jde o velký problém, po­tvrzuje i Milan Damborský z katedry regionálních stu­dií Vysoké školy ekonomické v Praze. „V regionu se zkrátka nepotkává nabídka s poptáv­kou,“ říká. „Zaměstnavatelé chtějí jiné profese, než jim pracovní trh nabízí,“ analy­zuje situaci. Slabinou kraje je ne existence technické uni­verzity. Průmysl zde má dlou­holetou tradici, školy ji ale nepodporují. „Školství chrlí kuchaře a prodavače. My po­tom dáváme spousty peněz do rekvalifikace těchto lidí,“ zlobí se ředitel společnosti Siemens Elektromotory Mohelnice Pavel Pěnička. Strukturu regionál­ního školství je podle něj po­třeba změnit. To je ovšem opět běh na dlouhou trať.

HlavNÍ Je NaděJeZ jiného konce se rozhodla si­tuaci řešit Okresní hospodář­ská komora v Jeseníku. Místo čekání na změnu systému nyní zkouší sama něco udělat. Projekt s názvem Ukážeme vám, jak na to má především ženám

poradit, jak rozjet vlastní firmu nebo živnost. „V dubnu jsme začali oslovovat podnikatelky na Jesenicku s nabídkou natá­čení motivačních videorozho­vorů o tom, jak začaly podnikat nebo jaké mělo jejich podnikání úskalí. Jelikož je Jeseník hodně zaměřený na cestovní ruch, je tam převaha majitelek penzionů a kaváren,“ vysvětluje ředitelka Okresní hospodářské komory Jana Franková.

Do projektu se zatím zapo­jila desítka místních podnika­telek, které tak trochu pood­halují své know­how. „Cílíme především na ženy kolem pa­desáti let, které mají největší problém sehnat práci,“ říká vedoucí mateřského centra Krteček Alena Řehová, která hledá nové adeptky. Vážné zájemkyně procházejí třímě­síčním kurzem zaměřeným na vypracování podnikatelského plánu, komunikaci, obsluhu počítačů, psychologii nebo zá­klady práva a ekonomiky. Díky těmto kurzům a osobnímu pří­kladu mají ženy ztratit obavy z podnikání. Organizátorky vědí, že tím všechny problémy regionu nevyřeší, přesto po­važují své úsilí za smysluplné. „Lidé potřebují hlavně dodat naději,“ říká Jana Franková.

RobeRt ŠiMek

REGIONY PROFIT

Rozloha:• 719 km2

Počet obyvatel:• 40 486Hustota zalidnění:• 56 ob./km2

Počet obcí:• 24z toho měst:• 5Nezaměstnanost:• 16,75 % Počet uchazečů na jedno místo:• 45,7 Počet podnikajících subjektů:• 10 922Počet firem:• 1571Počet fyzických osob:• 9351 Největší zaměstnavatelé:• Omya, Stomix Nejdůležitější obory:• zpracovatelský a těžební průmysl, stavebnictví

Jesenicko

inze

rce

A1

2000

6960

16

PROFIT PŘÍBĚH ÚSPĚCHU

Na začáTku byl NáPad postavit si pro sebe kola podle vlastních představ. Nic víc. Jenže kamarádi Michael Moureček a Ondřej Novotný to chtěli udělat pořádně, přesně podle svých představ a bez kompromisů, které dnešní doba postavená na slevách a osekávání nákladů přináší na každém kroku. Do plánu postupně namočili lidi, které pak jednoduše nemohli a nechtěli zklamat, mimo jiné třeba Františka Babického, legendu české cyklis-tiky, který byl kdysi u vzniku firmy Favorit a stavěl kola pro československé reprezen-tanty. A také chtěli všem, kterým tvrdili, že se kola mají dělat jinak, než je běžné, uká-zat, že to opravdu jde. A tak vznikla Festka Bicycles.

Nechodím do práceOba zakladatelé sedí v garáži na jednom z pražských sídlišť, která je zároveň jejich vývojovým i prodejním centrem, a říkají, že

dalším impulzem pro vznik firmy byla je-jich minulost. Prošli několika různými fir-mami, a jak podotýká Michael Moureček, bývalý profesionální cyklista, už je nebavilo dělat byznys tak, jak byli nuceni okolnostmi. „Shodli jsme se, že to chceme dělat poctivě a pořádně. Výsledek je, že já například už dva roky neřekl, že jdu ráno do práce. Večer co večer se tady s úsměvem loučíme a s pocitem, že to byl dobrý den, se těšíme na zítra. To byl a je náš hlavní motiv a zároveň odměna za to, co děláme. A jestli jsem si mohl před pár lety koupit dražší boty či hodinky než teď, je podružné. Snažíme se vytvářet nějakou hodnotu, což jsme v našich předešlých pů-sobištích postrádali.“

Ona hodnota spočívá především ve snaze odvádět řemeslně poctivou práci. Šéfové Festky totiž tvrdí, že většina lidí je dnes zma-sírovaná marketingem. Takže například su-per výhodné rámy, kterými je dnes osazena

většina kol v obchodech, skutečně super vý-hodné jsou. Ovšem pouze pro producenty, kteří tak dokázali srazit výrobní náklady na minimum. Zákazníkům jejich univerzální ře-šení, prezentované jako to nejlepší, ve skuteč-nosti žádný zvláštní benefit nepřináší, tvrdí Moureček s Novotným. Takže na to jdou ji-nak, stavějí kola na míru.

Vše pod jedNou střechouFestka Bicycles je založená na zdánlivě jedno-duché myšlence, která je zároveň její hlavní konkurenční zbraní: snaží se zákazníkům prodat jen to, co skutečně potřebují a s čím budou spokojeni. Na rozdíl od běžných ob-chodů totiž firma nemá nic na skladě, takže se nesnaží lidem vnutit to, co je právě potřeba prodat. Ondřej Novotný vysvětluje, že vět-šina lidí v ČR má špatně zvolené kolo a ne-využívá ho k účelu, pro který bylo vyrobeno. Například mají extrémně drahá závodní

FESTKA BICYCLES

NEJLEPŠÍ VĚCI VZNIKLY BEZ PENĚZPříběh pražského výrobce kol ukazuje, že i v dnešní době maximálního snižování nákladů a s tím spojené unifikace lze uspět s produktem, který je založen na řemeslně poctivě odvedené práci a nejlepších materiálech.

tAK trochu jINÝ sVĚt. michael moureček a ondřej Novotný se před dvěma lety pustili proti proudu.

17

kola, a přitom nejsou závodníci, takže utrá-cejí spoustu peněz zbytečně. Taky jezdí po městech nebo po silnici na horských kolech a podobně.

Aby mohli klienty uspokojit, vytvořili komplex jednadvaceti služeb. Princip ob-jasňuje Michael Moureček. „Přijde k nám člověk s určitou představou, většinou chce horské kolo. My po analýze dojdeme k tomu, že je pro něj ideální cyklokrosové, ale on nám nevěří. Tak mu ho půjčíme na čtrnáct dní domů, on si ho vyzkouší a sám přijde na to, že jsme měli pravdu. Anebo ne, ale díky tomu máme jistotu, že skutečně po-třebuje to horské kolo.“ Postupně se vyla-ďují všechny součásti bicyklu. Například sedlo si klient může vybrat z několika druhů

a pro to správné se rozhodnout až poté, co na něm najezdí pár kilometrů. Ale ani tím to nekončí.

Když už má zákazník kolo, Festka mu na-bídne lak na míru. Dokáže vyrobit i dresy. Když klient začne jezdit víc, může využít firemní kempy, jichž se zúčastňují profe-sionálové, kteří poradí s mnoha problémy týkajícími se cyklistiky. Festka pomůže i se zajištěním pravidelného tréninku, se služ-bami fyzioterapeuta, samozřejmě kolo opraví a poskytne servis. Tohle všechno klienti na-jdou pod jednou střechou, a že to ocení, asi není třeba dodávat.

Ač spolupracují se specialisty, pánové Moureček a Novotný se všechny činnosti, které coby služby poskytují zákazníkům, sami naučili. Z jednoduchého důvodu – chtěli si být jisti, že firma všechno dělá správně. „Takže jsme se třeba dva mě-síce učili lakovat, byť ani jeden z nás není

lakýrník. Chtěli jsme vědět, co tahle práce obnáší, abychom byli připraveni, až nám lakýrník bude tvrdit, že něco nejde,“ usmívá se Ondřej Novotný.

Každou z jednadvaceti služeb budují tak, aby byla komerčně samostatná. Každá služba tedy představuje připravenou firmu, která spí, a ve chvíli, kdy pro ni bude nalezen vhodný lídr, se rychle rozjede. Tímto způsobem zalo-žili oděvní společnost pro výrobu dresů, když se jim podařilo sestavit celý výrobní tým. Žádná z těchto firem však neponese značku Festka. Jedním z důvodů je fakt, že řada lidí má ráda značky, na kterých se vyhrává Tour de France. Ti si třeba u Festky nekoupí kolo, ale mohou využít nabídky dresů, nastavení posedu sedla a dalších služeb.

sílA word of mouthNa začátku nabídli svá kola, která si postavili na ježdění po městě, nejbližším přátelům. Jenže ti poněkud překvapivě zájem neměli. Michael Moureček s Ondřejem Novotným ovšem v té době navštěvovali akce typu ma-jáles či Designblok, oslovovali lidi, kteří sice neměli s cyklistikou prakticky nic společ-ného, ale zároveň to byli milovníci designu a obdivovatelé řemeslné práce. Lidé, kteří rádi jezdí na kole do přírody, aby se mohli kochat krásami krajiny. A mezi nimi se infor-mace o existenci Festky rozšířila, takže počty klientů začaly růst. Například letos vyrobili 45 rámů, většinou celých kol, a nalakovali 25 rámů. Jak říká Ondřej Novotný, tradiční word of mouth je dodnes nejsilnější marketingový nástroj Festky. Člověk, který k nim přijde, si třeba kolo nekoupí, ale vezme si větrovku, světlo nebo si nechá nastavit posed na kole. Je s tím spokojen a řekne to někomu jinému, kdo si pro kolo přijde. „Zabýval jsem se dříve marketingem, takže vím, že je třeba vytvořit takzvaně minimální míru šumu. Čili my se vždycky snažíme zasadit semínko, a byť se to často zdá být plácnutím do vody, většinou se později ukáže, že to mělo smysl a přineslo užitek,“ tvrdí Michael Moureček.

Možná to někomu bude znít jako klišé, ale při dotazu na budoucnost pánové zdůrazňují především snahu o tvorbu co nejlepších pro-duktů a s tím související uspokojení z vlastní činnosti. S tím, že ekonomický profit není to nejpodstatnější. V každém případě v součas-nosti rozjíždějí spolupráci s pražským ČVUT, mluví o pobočce ve Spojených státech a dal-ších plánech. Nudit se tedy s největší pravdě-podobností nebudou.

MartIN ZIKa

PŘÍBĚH ÚSPĚCHU PROFIT

Na začátku oba zakladatelé firmu do-tovali z našetřených peněz. Jenže vývoj něco stojí. A protože jde o běh na dlou-hou trať, a návratnost se tedy nedá tak dobře řídit, v určitou chvíli peníze došly. V zimě proto zvažovali, že by do firmy ne-chali vstoupit investora. Mezi zájemci byl mimo jiné i Zdeněk Bakala. „Byla to pro nás velká škola a výborná příležitost pře-mýšlet nad tím, jak postupovat dál. Zjis-tili jsme, že je strašně snadné utrácet pe-níze někoho jiného, a když jsme si všechno sepsali a podívali se na to, co jsme do-kázali, zjistili jsme, že všechny dobré věci jsme udělali ve chvíli, kdy nám chy-běly peníze. Byli jsme totiž nuceni hle-dat cestu, jak situaci zvládnout, a díky tomu jsme přišli na něco, co opravdu stojí za to. Třeba když nám chyběly pe-níze na vývoj jednoho rámu, vymysleli jsme Projekt 200,“ říká Ondřej Novotný.

Je to fundraisingový projekt, což ve světě tvrdého byznysu není právě běžné. Zjednodušeně řečeno, Festka požádala své příznivce, aby jí koupí zlevněného rámu poskytli peníze na vývoj nového produktu. Jde o to, že rámů se musí prodat určitý mi-nimální počet, aby se peněz shromáždilo dostatek. A jak se zdá, skutečně to fun-guje. Za čtrnáct dnů prodali 60 rámů, ve většině případů budou stavět celá kola. „Dneska jsme v nejlepší kondici, v jaké by-chom mohli být. Kdybychom si vzali pe-níze z banky, jsme zatíženi úvěrem, splát-kami, živíme finanční dům a máme velký problém s tím, abychom sehnali zakázky, protože musíme splácet úvěr. A kdyby k nám vstoupil investor, nebudeme už mít celou společnost a nepřinese to zakázky. Díky Projektu 200 máme k dispozici cash a zakázky na půl roku dopředu. Co lep-šího nás mohlo potkat,“ dodává Novotný.

Kreativní financování

foto

: ar

ch

iv, a

nn

a v

ac

Ko

vá (e

15)

18

PROFIT ZAHRANIČÍ

PřiPraveno ve sPoluPráci s

STačí uvéST některá fakta. Turecké hos-podářství loni meziročně vzrostlo o 8,5 pro-centa. Istanbul je 4. město světa co do po-čtu dolarových miliardářů. Ze dvou stovek největších stavebních firem je každá desátá z Turecka. Každý Evropan má v prádelníku v průměru alespoň jeden kus spodního prá-dla, který byl vyroben právě v Turecku.

Země se 75 miliony obyvatel na pomezí Evropy a Asie usilující o vstup do Evropské unie zkrátka začíná být ve světovém ob-chodě hodně vidět, její ekonomika zažívá impozantní růst. Turecká vláda navíc pum-puje obrovské sumy do rozvoje – metou, ke které v Turecku všichni podvědomě vzhlí-žejí, je rok 2023. To Turci oslaví sté naroze-niny samostatného státu, na nějž jsou velmi hrdí. A chtějí je slavit jako ekonomický tygr. Jestliže dnes dosahuje roční turecký export objemu 136 miliard dolarů, jako cíl vláda stanovila, že k onomu výročí má vývoz vzrůst trojnásobně.

Ekonomiku proto čekají obrovské inves-tice. Mezi ně patří například vybudování me-tra v Istanbulu nebo plánovaná stavba tře-tího mostu přes úžinu Bospor. Jen do stavby nových elektráren a energetické sítě v sou-časnosti Turci investují tři až čtyři miliardy dolarů ročně.

První jaderná elektrárna To všechno povzbudilo i pozornost českých vývozců. Za posledních deset let vzrostl český export více než desetinásobně. Loni vyvezly české firmy do Turecka zboží a služby už za

rekordních téměř 24 miliard korun. „Turecko se loni dostalo na pomyslné druhé místo mezi zeměmi, kam směřuje nejvíce exportního financování s pojištěním EGAP,“ připomíná Jiří Flégl, manažer exportního a obchodního financování UniCredit Bank. Větší zájem poutá už jedině Ruská federace.

Oborem, v němž se českým podnikům daří, je mimo jiné právě energetika. Například spo-lečnost Vítkovice buduje v Turecku jako hlavní dodavatel elektrárnu poblíž Ankary. ČEZ zpri-vatizoval část tamější energetické přenosové sítě. Zprovoznit svou první jadernou elekt-rárnu přitom zvládne Turecko v roce 2018, so-lární elektrárnu nemá dosud také ani jednu.

Dalším odvětvím, kde se Češi uchytili, je zdravotnické vybavení. Specializovaná lůžka do Turecka dodává společnost Linet. V taměj-ších nemocnicích se daří také firmě Borcad. „Prodáváme zdravotnická křesla do sítě ně-kterých soukromých klinik, které si mohou dovolit dražší výrobky. Také jsme dodali

lůžkové stěny za zhruba 30 milionů korun do tureckých vlaků,“ uvádí Jiří Sobek, který se v Turecku na expanzi Borcadu podílí.

Země, která chrlí traktoryVedle infrastruktury jsou šance v tureckém průmyslu. V zemi je rozvinutý jednak au-toprůmysl, kam Češi můžou nabízet sub-dodávky. „Turci jsou jedničkou co do počtu vyrobených autobusů v Evropě a například traktorů vyrobí za rok pětkrát více, než se vyrobí v České republice,“ říká Michal Koščo, vedoucí stálé obchodní mise ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu. V Turecku kompletují auta i takové světové značky, jako je Mercedes, Fiat nebo Toyota.

Druhým pilířem turecké ekonomiky je vý-roba oděvů. Oblečení tam šije například reno-movaná značka Benetton. Stejně jako v případě autovýroby i u textilu platí, že Turecko se stává pro mnoho firem výhodnější výrobnou než Čína nebo jiné východoasijské země. Na jedné straně je v Turecku stále ještě k dispozici levná pracovní síla, na druhé straně je tam menší konkurence než v Číně a náklady na dopravu výrobků do Evropy jsou pak daleko nižší.

Mimořádně důležitým sektorem je staveb-nictví. „Turecko je také takový most do se-verní Afriky a na Střední východ, kam turecké firmy hodně vyvážejí a kde často stavějí,“ říká Gabriela Kostková z divize Financování obchodu a exportu v Komerční bance. Týká se to například středoasijských republik, jako je Kazachstán nebo Turkmenistán, s ni-miž jsou Turci etnicky i jazykově spříznění.

Export na východ

Turecko chce oslaviT sTovku v exkluzivní kondiciDo roku 2023, kdy bude slavit 100 let své existence, se chce Turecko proměnit v ekonomického tygra. Má k tomu dobře našlápnuto. Turecké firmy oblékají celou Evropu, v Asii stavějí mrakodrapy. Čeští exportéři se snaží zajistit si v rozjíždějícím se orient expresu místenku včas.

Bohatnoucí IstanBul. ekonomické epicentrum turecka je zároveň městem se čtvrtým největším počtem dolarových miliardářů na světě.

19

Foto

: ar

ch

iv, p

ro

Fim

ed

ia.c

z

ZAHRANIČÍ PROFIT

Tureckému stavebnictví ale chybějí materiály. Především dřevo, které se snaží dovážet ze-jména z Bulharska, a také kovy, proto země skupuje šrot, kde se dá.

stálá oBchodní mIsePro české vývozce je příjemné, že se členy EU má Turecko prakticky celní unii: cla na většinu výrobků jsou nulová. Turecká vláda také v rámci vábení investorů uděluje zahraničním firmám

různé pobídky a jen za loňský rok přilákala do země investice ve výši 16 mi liard dolarů.

I český stát chce posílit průnik svých fi-rem na tamější trh. Turecko bylo proto zařa-zeno mezi prioritní země pro český export. Vedle již fungujícího obchodního zastoupení v Istanbulu má být příští rok zároveň otevřena další stálá obchodní mise – tentokrát přímo v hlavním městě Ankaře.

Tomáš sTingl

počet obyvatel:• 75 milionůrozloha:• 780 tisíc km2hlavní město:• Ankara měna:• turecká lira (TRY) je asi 11 Kč

turecká republika

Turci jsou vyhlášení obchod-níci. Je tahle pověst pravdivá?Ano. Vždycky to přirovnávám k Velkému ba-zaru v Istanbulu. Oni si ty obchodní doved-nosti a mentalitu přinesli z tržišť i do kance-láří. Hrozně je obchod baví, rádi smlouvají. Dá se to využít. Například je dobré posta-vit váš odbyt tak, že svůj výrobek dodáváte tureckému prostředníkovi za pevnou cenu. A necháte na něm, ať finální prodej a marži pojme po svém. Tím mu poskytujete prostor a motivaci, aby zvyšoval odbyt a měl z toho náležitou radost i zisk.

Jak se obchodnická vášeň Turků projevuje při jednání?Říká se, že nejoblíbenější sport v Turecku je fotbal. Ale podle mě je jejich úplně největším koníčkem jít do kavárny s přáteli a tam si povídat a povídat a povídat. A tohle si pře-nesli i do obchodní mentality. Musíte s nimi neustále komunikovat. Pokud možno osobně z očí do očí. Ovšem když vytrváte a s turec-kým obchodníkem si vytvoříte přátelský vztah, vydrží to.

Co gesta či mimoverbální komu-nikace, čeho se vyvarovat?Může se stát, že na vás turecký obchodník při jednání na znamení nesouhlasu najednou jakoby zamlaská. Když se mi to stalo prvně, byl jsem velmi překvapen. Ale není na tom z jejich pohledu nic neslušného. Oni to po-užívají i mezi sebou, nenechte se tím vyvést z míry. V Turecku je naopak velice neslušné před lidmi smrkat.

Jak jsou na tom ženy, mají při jednání jiné postavení než muži? v některých islámských zemích to tak je.V Turecku rozhodně ne. Tamější společnost je k ženám velmi otevřená. Naopak tam v sou-časnosti působí ve vrcholových pozicích ro-dinných korporací několik velmi silných, zná-mých a respektovaných manažerek.

Jaká jsou vhodná témata, pokud chci na-vodit při jednání příjemnou atmosféru?Turci milují fotbal. Já mám shodou okolností tenhle sport také rád, takže jsem se nikdy ne-spletl, když jsem zavedl řeč na některý ze slav-ných místních klubů, jako jsou Beşiktaş nebo Galatasaray Istanbul. Při konverzaci mějte na paměti, že Turci jsou velmi hrdí na svůj stát a národ. Rozhodně si je nespleťte s Araby, to nemají Turci rádi a je to veliké faux pas. Když se jednání zdánlivě zadrhne na mrtvém bodě, dejte si pauzu. Pak pokračujte a věci se hnou.

Pojí se k obchodu nějaký rituál?Turci obecně milují pití čaje a i po obchod-ním jednání vám skoro vždycky čaj nabídnou.

Není vhodné toto pohoštění odmítat. U pití už o obchodu příliš nemluvte. A nakonec nechte trochu nedopitého čaje na dně sklenky. Velmi oblíbené je i dávání dárků, určitě s sebou při-vezte třeba české sklo.

Jak je to s jazykem, stačí angličtina?V Turecku je znalost cizích jazyků velmi slabá. Vřele doporučuji zajistit si tlumočení do tu-rečtiny. Ve větších firmách sice obvykle mají jednoho člověka znalého cizích jazyků, jehož úkolem je jednání se zahraničními partnery, ale to obvykle není ten, kdo bude nakonec o obchodu rozhodovat. Také může informace zkreslit. Proto pokud třeba posíláte podkladovou dokumen-taci, nechte ji raději profesionálně přeložit do turečtiny. Rovněž webové stránky většiny turec-kých firem nemají anglickou verzi. Sice tam třeba mají anglickou vlaječku, ale když na ni kliknete, nic se nestane. Já to obvykle řeším tak, že text proženu internetovým překladačem. To aspoň pro základní informaci většinou postačí.

Co může českého podnikatele při jed-nání v Turecku nemile překvapit? Někdy se stane, že třeba i po půlročních jedná-ních najednou z ničeho nic váš turecký partner naprosto přestane komunikovat. Bez udání dů-vodu. A už se nikdy nedozvíte, co se stalo. Může to souviset například s tím, že oni vám nikdy nic špatného neřeknou do očí. Někdy tedy příliš jistě nevíte, na čem jste. Může se stát, že jednání budou vyznívat zdánlivě přátelsky a úspěšně, ale z obchodu nakonec nic nebude. Turecko prostě není snadný trh. Ale za trochu toho úsilí stojí.

Tomáš sTingl

michal koščo, vedoucí stálé obchodní mise v istanbulu:

mlasknutí je nesouhlas, smrkání je neslušnostNedivte se, pokud na vás turecký obchodník při jednání jemně zamlaská na znamení nesouhlasu. V Turecku to není neslušné, říká Michal Koščo, vedoucí obchodní mise ministerstva průmyslu a obchodu v Istanbulu. Naopak mezi největší faux pas patří, pokud si Turky spletete s Araby nebo veřejně smrkáte. Jak tedy pojmout obchodní schůzku?

20

PROFIT ZAHRANIČÍ

1) Jaký druh informací můžete jako zástupce obchodní mise ČR nabídnout firmě, která má zájem o vstup na daný trh? 2) Pomáháte českým/zahraničním firmám s vyhledáváním nových obchodních partnerů? Co je v této věci ve vaší oblasti

nejobtížnější, co byste zdůraznil/a? 3) Které firmy a produkty mají podle vašeho názoru v zemi vašeho působení šanci?

Jak uspět na východě a v asii

exportní anketa

Vedoucí obchodních misí (OM) ministerstva průmyslu a obchodu, kteří zastupují CzechTrade v zahraničí, vysvětlují, jak mohou ve svých teritoriích pomoci zájemcům z řad firem a investorů. Přinášíme pokračování ankety.

1) Nejpopulárnější službou, o niž mají zájem podnikatelé na ukrajinském trhu, je vyhledá-vání místních podniků podle předem stanovené cílové skupiny, ověření jejich zájmu o výrobek a následně i dojednání osobních schůzek, po-kud se ukáže seriózní zájem o spolupráci. Ky-jevská kancelář poskytuje informace ohledně tarifního a netarifního omezení při dovozu urči-tých položek produkce, postupu vyřízení přísluš-ných atestů a certifikátů, poukazuje na místní ri-zika a zvláštnosti určitých segmentů místního trhu (legislativa, platební zvyky atd.). Kromě do-poručení vhodného místního oborového vele-trhu můžeme zároveň provést průzkum tohoto veletrhu, navštívit stánky potenciálních partnerů, předat informační katalogy a kontaktní spojení.

Oksana antOnenkOvá Ukrajinakiev@czechtrade.cz

2) Spolu s českým podnikem stanovíme para-metry pro vyhledání potenciálních partnerů, ná-sledně zajišťujeme vytipování, oslovení ukra-jinských podniků, předání veškerých informací o produktu, podniku a celou komunikaci smě-řujeme k předjednání osobních setkání. Ukra-jinci upřednostňují osobní kontakt, telefonický rozhovor před elektronickou komunikací, ocení propagační a technické materiály v ruštině. Dů-ležitou podmínkou pro dosažení úspěchu je systematické dodržování osobního a telefonic-kého kontaktu s potenciálním partnerem, sou-běžná prezentace na místních veletrzích. Účastí na veletrhu potvrzuje podnik přítomnost na trhu, a stále platí, že se tu získávají důležité kontakty.

3) Nehledě na stále nedostatečnou kvalitu in-vestičního a podnikatelského prostředí na-bízí ukrajinský trh českým firmám potenciál především v oblasti energetiky, strojírenství,

infrastruktury, komunálního sektoru a země-dělsko-průmyslového komplexu. Moderni-zace ukrajinské výrobní základny bude ale čím dál více vyžadovat koncentraci na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a vysokou techno-logickou úroveň. S ohledem na nízkou kupní sílu a drahé místní úvěry by měli čeští expor-téři nabídnout zajímavou možnost profinan-cování, například formou exportních úvěrů.

1) Naší hlavní přidanou hodnotou je dlouho-dobá působnost v teritoriu a možnost čerpání informací v reálném čase a od přímých zdrojů. V dnešní době volného přístupu k internetu není problémem najít si potřebné informace mar-ketingového charakteru i z kanceláře v Praze. To ale většinou nestačí. V Rusku stále platí, že s potenciálním partnerem musíte být v osobním kontaktu. Z webových stránek nepoznáte, zda se jedná o solidní, silnou firmu s kvalitním zázemím atd. To je možné zjistit až na místě v průběhu schůzky se zástupci firmy. Tyto služby a infor-mace vám zajistí zástupci OM MPO, aniž byste museli vynakládat finanční prostředky spojené se služební cestou do Ruska. Pak se nemůže stát, že firma, která se z webových stránek tváří

Štěpán Jílek Rusko, Moskvamoscow@czechtrade.cz

21

ZAHRANIČÍ PROFIT

jako silný a velký obchodní subjekt, má pouze dva zaměstnance a sídlo v „garáži“. Nabídka slu-žeb OM je však pochopitelně mnohem větší.

2) Tato služba patří mezi nejžádanější a spolu-práce s našimi novými klienty většinou začíná právě sjednáním služby vytipování a oslovení potenciálních obchodních partnerů. Snažíme se maximálně přesně trefit do požadovaného segmentu zahraničních partnerských firem a organizací, aby se požadovaný efekt dosta-vil co nejdříve. Při výběru využíváme především vlastní kontakty – firmy, se kterými jsme v minu-losti již jednali, dále oslovujeme zájmová sdru-žení a oborové asociace, využíváme oboro-vých databází, kontaktů z výstav či seminářů.

3) Šanci má skutečně každá firma, která na-bízí zajímavý produkt nebo služby a umí na-bídnout zajímavé obchodní podmínky. Kri-térií bychom mohli vyjmenovat v závislosti na konkrétním zboží a komoditě celou řadu. Možná se to mnohým čtenářům bude zdát zvláštní, ale máme zkušenosti i s vývozem např. hutního materiálu do Ruska. Opravdu vše záleží na nabídce a poptávce trhu.

1) Pro vstup na trh severozápadu RF definu-jeme příležitosti v daném oboru a reálné mož-nosti místního trhu se všemi jeho specifiky. Ne všechny produkty jsou vhodné pro místní trh. Firmám poskytujeme jeho prvotní průzkum a in-formace o legislativě, konkurenci, dovozních, celních a daňových podmínkách. Spolupracu-jeme s místními firmami v oblasti práva, účet-nictví a logistiky. Osobně doporučuji a nabízím vytipovat a oslovit potenciální partnery s kon-krétní nabídkou. Můžeme doporučit vhodný ve-letrh, seminář, umíme zorganizovat prezen-taci v prostorách generálního konzulátu.

2) Nové obchodní partnery identifikujeme s vy - užitím místních zdrojů informací, s pomocí databází a osobních kontaktů. Na e-mailo-vou nabídku místní firmy většinou nerea-gují. Mimo Petrohrad a Leningradskou oblast pak bývá složitá komunikace ať už telefo-nicky, nebo elektronickou poštou. Ve fir-mách také dochází k fluktuacím, a tím pá-dem i ztrátě navázaného osobního kontaktu, který se buduje delší dobu. České produkty

mají poměrně dobré jméno. Mnoho potenciál -ních klientů jezdí do ČR na dovolenou nebo za byznysem, proto mají dobrý přehled.

3) České firmy mají naději na úspěch přede-vším v oblasti dodávek pro strojírenský prů-mysl, energetiku, elektrotechniku, dřevozpra-cující průmysl, stavební projekty, zemědělství v oblasti živočišné výroby. V Petrohradě a Le-ningradské oblasti jde o dodávky komponentů pro automobilový průmysl. Rozvíjí se také ob-last ekologie a s tím spojený zájem o čistírny odpadních vod. Perspektivní je i sektor služeb.

1) Indická kancelář OM nabízí standardní port-folio služeb, i když je nutné charakter služeb a poskytnutých informací přizpůsobit míst-ním podmínkám. OM v Indii se opírá o zkuše-nosti personálu z podnikání; dokážeme zpra-covat relevantní informace a sestavit obrazně řečeno do rovnice úspěchu firmy. Vyřešení rov-nice pak závisí na přístupu firmy a poznání, že trh Indie vyžaduje určité investice a trpěli-vost. Při spolupráci s českým exportérem vo-líme projektový přístup, zřídka může uplatnit stejnou taktiku jako na evropském trhu. Na zá-kladě zkušeností a spokojenosti firem jsme pře-svědčeni, že kancelář OM musí být pomyslnou součástí firemních exportních projektů. Jedno-duše řečeno: orientujeme se na cíle exportéra.

2) Pracovníci OM musejí partnery pro čes-kého exportéra zajistit. Proces vyhledání part-nerů vyžaduje bližší spolupráci obou stran. Firma nás musí zasvětit do svých projektů, do svého byznys plánu (vypracovaného mini-málně pro Indii) a podělit se i o své cíle. Jen tak se můžeme vcítit do zájmu firmy a pak ur-čit správnou taktiku. Nejúčinnější je po-moc se strategií firmy pro daný trh, nejen řešení dílčích otázek typu výše cla nebo po-třeby certifikací. Vstup na indický trh je dlou-hodobá záležitost vyžadující pečlivou pří-pravu i kvalitní informace. Následné působení na trhu pak nezbytně musí být řízený proces.

3) Na indickém trhu si našly místo obráběcí stroje. Český export i přes velkou místní kon-kurenci roste, daří se i výrobcům důlní tech-niky. Zcela správně jsme identifikovali poten-ciál českých firem ve zdravotnictví. Určitě je

nutné využít poptávky v energetice, obran- ném průmyslu, metalurgii a petrochemii. Setkáváme se s poptávkou firem po techno- logiích a technice použitelné při budování infrastruktury. Zatím je málo využívána po-ptávka po potravinářských technologiích. Návštěva potravinářů a výrobců potravi- nářských technologií v září letošního roku se přesvědčila, že lze dodávat jak mini- pivovary, tak i zpracovatelské technologie.

1) Málokdo si uvědomuje, jak velká je na Dálném východě a v jihovýchodní Asii kon-kurence. Nespočívá pouze v ceně, ale i ve flexibilitě a rychlosti. Nouze není ani o vysokou kvalitu (např. japonských vý-robků). Značná vzdálenost teritoria, ja-zyková bariéra, vymahatelnost a transpa-rentnost práva a korupce přinášejí celou řadu dalších rizik. Při rozhodování, zda vstoupit na zdejší trh, a při zvažování ri-zik považuji naši podporu za nejdůleži-tější. Bohužel se na nás obracejí firmy, zpra-vidla až když nastane nějaký problém.Působíme ve Vietnamu již 5 let. Za tuto dobu jsme nasbírali řadu cenných zkušeností ze strany zahraničních firem, které zde působí či působily.

2) Vytipování obchodních partnerů, následný business matching a asistence při jedná-ních jsou na vzdálenějších trzích naší základní a velmi důležitou službou pro české expor-téry. Specifikem vietnamských firem je py-ramidová organizační struktura, kdy jedna osoba rozhoduje o všem, ostatní o ničem. Po-kud česká firma pošle do Vietnamu svého zástupce, již z protokolárních důvodů ne-lze očekávat, že se sejde s generálním ředi-telem protější strany. Proto se nám osvěd-čují osobní kontakty a osobní doporučení.

3) Zajímavým oborem pro české firmy je zdravotnictví a potravinářství. Hlavní ex-portní položkou zůstávají stroje. Vietnam-ské investice v ČR mohou být v budoucnu významné, neboť ve Vietnamu existují ob-rovské státní podniky, které si mohou do-volit expanzi na zahraniční trhy. Problema-tická je však efektivita a aktuální finanční situace některých státních podniků.

Martin Hlavnička Rusko, Petrohradpetersburg@czechtrade.cz

lubOŠ Marek Vietnamho-chi-minh-city@czechtrade.cz

ivan kaMeník Indiemumbai@czechtrade.cz

22

PROFIT OSUDY

Na PřelOmu 19. a 20. sTOleTí se v čes-kých zemích rozpoutala nebývalá výstavní aktivita. Češi chtěli upozornit na mimo-řádný hospodářský, společenský i kulturní rozvoj národa, který znovu nalézal vlastní identitu.

Myšlenka uspořádání hospodářské a kul-turní výstavy v Praze vznikla už v první po-lovině 19. století, revoluční rok 1848 ale všechny snahy zmařil. K nápadu se znovu vrátil teprve roku 1887 pražský průmyslník Bohumil Bondy, který vytvořil komisi pro stavbu stálé výstavní budovy v Praze. S ná-vrhem spěchal, protože se blížilo sté výročí první průmyslové výstavy v Evropě. Jeho ak-tivitu ovšem od počátku bojkotovali němečtí podnikatelé, kteří roku 1890 odřekli účast. Tímto gestem ovšem pouze podpořili snahu českých organizátorů a Zemská jubilejní vý-stava, konaná roku 1891, vešla do dějin jako oslava české zručnosti a dovednosti.

Hřídele z BuBnůBohumil Bondy nebyl prvním, kdo z roz-větvené židovské rodiny vynikal. Mezi vý-znamné pražské měšťany patřil už jeho otec Leon Gottlieb Bondy, který od roku 1829 provozoval velkoobchod se železem.

Podnik ovšem zpočátku nesídlil v Praze a teprve za Bohumila Bondyho, narozeného roku 1832, se ho podařilo do metropole pře-stěhovat. Roku 1869 nechal mladý podnika-tel vybudovat novou, moderně vybavenou továrnu v Bubnech. Vyráběly se v ní kované části strojů, hranaté hřídele, traverzy, háky na jeřáby, různé strojní díly a pohonné me-chanismy, vagonové spoje, telegrafní dráty, tažená kulatá a víceboká tyčovina, ploty, nýty či elektricky svařované řetězy. Hotové zboží se přitom neprodávalo jen v Čechách, vyvá-želo se do mnoha zemí Evropy, především do Velké Británie a Ruska.

MuzeuM průMysluPodnikání se úspěšně rozvíjelo, Bondy se proto mohl věnovat i dalším aktivitám. Byl členem Obchodní a živnostenské komory a v letech 1884 až 1888 i jejím prvním čestným

prezidentem. V 80. letech 19. století byl navíc poslancem za Staročeskou stranu.

Především byl ale štědrým mecenášem a roku 1885 přispěl ke vzniku Uměleckoprů- myslového musea v Praze. O jeho vybudování se Obchodní a živnostenská komora snažila už od roku 1875, kdy uspořádala výstavu rukodělných výrobků v Platýzu na dnešní Národní třídě. Ke skutečnému založení muzea ale došlo teprve o 10 let později, kdy se expozice přesunula do nově otevřeného Rudolfina. Ani zdejší prostory však nebyly dostatečné. V letech 1897 až 1898 proto vyrostla v sousedství Rudolfina zcela nová budova, do které se muzeum roku 1900 přestě- hovalo. Bondy tento rozvoj vítal a činnost in-stituce všemožně podporoval. Spolu s dalším průmyslníkem Vojtěchem Lannou patřil k nej-štědřejším mecenášům a muzeu věnoval i řadu cenných předmětů.

JuBileJní triuMfJeho nejvýraznějším počinem se ale stala už zmíněná příprava Všeobecné zemské jubilejní výstavy. Byla slavnostně zahájena 15. května 1891 za zvuků fanfár Antonína Dvořáka a je-jími hlavními symboly se staly Průmyslový palác od architekta Bedřicha Münzbergera a světelná fontána Františka Křižíka. Kromě nich bylo na výstavišti ještě deset velkých staveb a více než stovka menších dřevěných pavilonů. Akce probíhala od jara do podzimu a těšila se velkému zájmu. Zvláštní vlaky při-vážely do Prahy denně tisíce venkovanů, kteří toužili zhlédnout obří homoli cukru či dio-rámu boje se Švédy na Karlově mostě, dnes umístěnou uvnitř petřínského bludiště.

Každý návštěvník musel projít moderním sčítacím turniketem, existuje proto přesný záznam, kolik lidí na výstavu zavítalo. Bylo to neuvěřitelných 2 432 356 osob, což vý-razně převyšovalo zájem o podobné akce v Budapešti nebo Vídni.

Bohumil Bondy

Železo má zlaté dnoV polovině listopadu uplynulo 180 let od narození významného pražského podnikatele Bohumila Bondyho. Byl předsedou Obchodní a živnostenské komory, řídil železářský podnik v Bubnech a vedl přípravy Všeobecné zemské jubilejní výstavy roku 1891.

Narodil se 15. listopadu 1832 v Praze v rodině obchodníka se železem Leona Gottlieba Bondyho. Po studiích nastou-pil do rodinné firmy, jejíž vedení brzy pře-vzal. Roku 1869 nechal v Praze-Bubnech postavit novou tovární budovu a podni-kání výrazně rozšířil. Činný byl také ve ve-řejném životě. Stal se čestným předse-dou Obchodní a živnostenské komory, zasloužil se o uspořádání Všeobecné zemské jubilejní výstavy roku 1891 a po-dílel se na založení Uměleckoprůmyslo-vého musea v Praze, jehož byl štědrým mecenášem. Zemřel 15. března 1907 ve věku sedmdesáti pěti let. Od roku 1996 nese jeho jméno jedna z pražských ulic.

Bohumil Bondy (1832–1907)

Foto

: ar

ch

iv

OSUDY PROFIT

ferra a feronaPo Bondyho smrti roku 1907 převzali ve-dení rodinného podniku v Bubnech synové Otto a Leon. Rozpadem habsburské mo-narchie se ale situace v Čechách výrazně změnila a pro udržení výroby bylo nutné strukturu podniku změnit. Spojením s dal-šími pražskými firmami proto roku 1918 vznikla akciová společnost Ferra, která do-kázala lépe konkurovat tehdy dominantním Prodejnám sdružených československých železáren.

Roku 1928 vzniklo nové sídlo společ-nosti v Praze na Florenci. Ještě významnější byla ale výstavba moderních skladišť železa v Holešovicích, která v letech 1928 až 1929 projektoval architekt Josef Kříž. Jednalo se funkcionalistický areál sestávající ze dvou velkých hal, administrativního traktu, mani-pulačního dvora a přístřešku vlečky.

Rodina Bondyů v podniku postupně ztrá-cela vliv a její členové ještě před druhou svě-tovou válkou opustili republiku. Společnost Ferra byla roku 1945 znárodněna a po řadě

transformací se v roce 1972 změnila v národní podnik Ferona se sídlem v Malešicích, kde vznikly další rozsáhlé sklady. Po roce 1989 a přeměně na akciovou společnost přišla roku 1995 privatizace, při které většinu ve firmě získali členové managementu. O devět let poz-ději se pak jediným akcionářem stala anglická investiční společnost IRG. Obchod s kovovými a hutními materiály zůstal zachován a funkční jsou i rozsáhlé holešovické sklady, které po zá-plavách roku 2002 dostaly nové podlahy.

RobeRt Šimek

znÁMÉ JMÉno. Bohu-mil Bondy založil velký železářský podnik v Bubnech. přede-vším se ale proslavil jako štědrý mecenáš, spoluzakladatel umě-leckoprůmyslového musea a organizátor Všeobecné zemské jubilejní výstavy.

inzerce A120007944

24

PROFIT servis

Daňové termíny

Knihovna podnikatele

PONDĚLÍ 10. PROSINCE• spotřební daň– splatnost daně za říjen 2012 (mimo

spotřební daň z lihu)

PONDĚLÍ 17. PROSINCE• daň z příjmů– čtvrtletní nebo pololetní záloha na daň• daň silniční– záloha na daň za říjen a listopad 2012,

event. splatnost jedné zálohy na daň (nejméně ve výši 70 % roční daňové po-vinnosti) – v případě poplatníka daně, je-li provozovatelem nákladních vozidel včetně tahačů, nákladních přívěsů a nákladních návěsů s největší povole-nou hmotností 12 a více tun, kterým se dle § 6 odst. 10 zákona o dani silniční snižuje sazba daně o 48 %

ČTVRTEK 20. PROSINCE • daň z příjmů– měsíční odvod úhrnu sražených záloh

na daň z příjmů fyzických osob ze zá-vislé činnosti a z funkčních požitků

ČTVRTEK 27. PROSINCE• spotřební daň– splatnost daně za říjen 2012

(pouze spotřební daň z lihu)– daňové přiznání za listopad 2012– daňové přiznání k uplatnění

nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za listopad 2012 (pokud vznikl nárok)

• daň z přidané hodnoty– daňové přiznání a daň za listopad 2012– souhrnné hlášení za listopad 2012• energetické daně– daňové přiznání a splatnost daně

z plynu, pevných paliv a elektřiny za listopad 2012

PONDĚLÍ 31. PROSINCE• daň z příjmů– odvod daně vybírané srážkou podle

zvláštní sazby daně za listopad 2012

FINANČNÍ ANALÝZAKOMPLEXNÍ PRŮVODCE S PŘÍKLADYAdriana Knápková, Drahomíra Pavelková, Karel Šteker

Chcete se dozvědět, jak si podnik stojí z hlediska finančního zdraví a co je potřeba udělat, aby se hospoda-ření zlepšilo? Zjistíte to díky kvalitní finanční analýze, kterou vám

pomůže provést tato kniha. Obsahuje mnoho praktických příkladů včetně vzo-rové finanční analýzy konkrétního reálného podniku. velmi cenná je kapitola o slabých stránkách klasické finanční analýzy – au-toři poukazují zejména na problémy spo-jené s využitím účetních výkazů a ukazují možná řešení této problematiky.

Grada, 240 stran,cena 329 Kč, ISBN 978-80-247-4456-8

ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮZÁKLADY MODERNÍ PERSONALISTIKYJosef Koubek

Příručka pro školu i podnikovou praxi tematicky pokrývá všechny úlohy per-sonalistiky ve firmě. Do nového vydání knihy byla zařazena aktuální témata, jako

jsou koncepce intelektuálního a lidského kapitálu, problematika řízení talentů či pojetí pracovních rolí. Text kapitol více respektuje stále šířeji uplatňovanou koncepci řízení pracovního výkonu, nově se objevuje také koncepce takzvané celkové odměny a odměňování podle přínosu.

Management Press, 400 stran,cena 479 Kč, ISBN 978-80-7261-168-3

PONDĚLÍ 10. PROSINCEKonzultační seminář o praktickém provádění Intrastatu v roce 2013 pořádá Okresní hospodářská komora Zlín. v průběhu semináře bude podán výklad o základních ustanoveních příslušných předpisů evropské unie, o statistice vyváže-ného a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Čes-kou republikou a ostatními členský-mi státy evropských společenství. více informací na www.ohkzlin.cz.

STŘEDA 12. PROSINCESeminář Novela DPH 2013 a uplat-ňování DPH v roce 2012 bude zamě-řen na vybrané problémy uplatňování DPH a příklady z praxe. Koná se pod záštitou Hospodářské komory v Ná-rodním domě v Prostějově, vojáčkovo náměstí 1.více informací na www.komora.cz.

ČTVRTEK 13. PROSINCEJak na monitoring projektu a žádost o platbu v OPPI, poradí na bezplat-ném semináři v Olomouci agentura Czechinvest.více informací na e-mailu jana.bosakova@czechinvest.org.

PÁTEK 14. PROSINCEZměny v celním řízení v roce 2013 představí seminář v Brně. Zaměří se na celní předpisy, problémy při provádění dovozních a vývozních operací a výhody, které unijní legisla-tiva poskytuje a díky nimž je možno ušetřit i na dovozních clech. vysvětlí také zásadní změnu organizace Celní správy Čr.více informací na www.rhkbrno.cz.

17.–18. PROSINCEDoprovodné podnikatelské mise předsedy vlády Petra Nečase do srbska a Bosny a Hercegoviny se mohou zúčastnit představitelé českých podniků a firem.více informací o možnosti účasti na e-mailu leinerova@komora.cz.

Akce pro podnikatele

25

Foto

: Pr

oFi

me

dia

.cz

poradna PROFIT

Jak ošetřit vlastnictví firmy v předmanželské smlouvě?

Lze postihnout zaměstnance, který prozradil byznys plán konkurenci?

Jsem vlastníkem menší společnosti s ručením omezeným v oblasti nákladní dopravy. Se svou partnerkou chystáme svatbu a hodláme uzavřít předmanžel-skou smlouvu. Je potřeba v ní také nějak zohlednit vlastnictví firmy? Budoucí manželka se obává, aby případné eko-nomické problémy firmy nedopadly i na její soukromý majetek. Já chci zase po nedobré zkušenosti z předchozího manžel-ství pro jistotu garantovat to, že man-želka nebude moci při případných sporech nijak disponovat majetkem firmy.

Karel F., Ostrava

odpověď na vaši otázku do značné míry závisí na tom, jakým způsobem si přejete do budoucna uspořádat vaše majetkové vztahy jako takové. Uvádíte, že máte v úmyslu s partnerkou uzavřít takzvanou předman-želskou smlouvu. pokud budete zohled-ňovat, respektive vylučovat ze společného jmění manželů své příjmy, bylo by vhodné zohlednit též podíly na zisku společnosti vyplácené vám jakožto společníkovi.

Co se týče otázky dopadu hospodaření firmy na majetek ve společném jmění man-želů, tak za závazky společnosti odpovídá sama společnost, a to celým svým majetkem. Společník společnosti s ručením omezeným ručí společně a nerozdílně s ostatními spo-lečníky za závazky společnosti jen do výše

souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společ-níci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku (nejméně však v roz-sahu, v němž za ně ručili za trvání společ-nosti). pokud ve své společnosti zároveň vy-konáváte funkci jednatele, jak tomu v případě menších společností často bývá, odpovídáte za škodu, kterou byste případně výkonem své funkce způsobil. Z titulu náhrady škody by bylo možné postihnout i majetek patřící do společného jmění manželů.

doporučuji tedy, abyste smlouvou ve smyslu § 143a odst. 3 občanského záko-níku, tedy takzvanou předmanželskou smlouvou, která musí být uzavřena formou notářského zápisu, upravili své budoucí majetkové vztahy v manželství tak, aby vaše společné jmění manželů zahrnovalo jen věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. nezapomínejte však, že vůči jiné osobě se můžete na takovou smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám.

JarosLav Novák,

jednateladvokátní kancelář Toman, Devátý & partneři

Existuje nějaký zákon, podle nějž můžeme postihnout našeho bývalého zaměst-nance, který po odchodu z podniku vynesl důvěrné a závažné obchodní informace konkurentovi? Konkrétně šlo o detaily ob-chodního plánu na nadcházející dva roky.

Jana K., Roudnice nad Labem

Bývalého zaměstnance lze postihnout podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku. Ten dle ustanovení § 17 říká, že obchodní plán lze považovat za obchodní tajemství.

V publikaci obchodní zákoník: Komentář 13. vydání uvádějí autoři Ivana Štenglová, Stanislav plíva a Miloš Tomsa: „Mezi skuteč-nosti obchodní povahy, které lze považovat v určitém konkrétním případě za obchodní

tajemství, patří například seznamy zákazníků, popřípadě dodavatelů, obchodní plány, cenové kalkulace, výrobní náklady, marketinkové stu-die, připravované vzorníky a podobně.“

Ustanovení § 20 obchodního zákoníku upravuje ochranu podnikatele proti porušení obchodního tajemství. V posuzovaném případě by však již v této fázi přicházela v úvahu pouze

náhrada škody, přiměřené zadostiučinění a vy-dání bezdůvodného obohacení.

pro úplnost lze uvést, že dle judikatu- ry je přiměřené zadostiučinění, ve smyslu § 53 obchodního zákoníku jako právní pro-středek ochrany proti nekalé soutěži, ná-rokem satisfakčním, který slouží reparaci nemateriální újmy, a má proto v podstatě objektivní charakter. Materiální a subjek-tivní hlediska, jako například majetkový prospěch získaný rušitelem nebo snížení objemu obchodu způsobené rušitelem, mají při poskytování zadostiučinění pouze po-družný, popřípadě zanedbatelný význam.

PaveL Fráňa,

advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

26

PROFIT portrét

Může býT železnIce pro firmy ekono-micky výhodnou alternativou ke kamionové přepravě zboží? podle romana Dittricha, odborníka na logistiku, který v současné době působí ve společnosti Karlovarské minerální vody (KMV), mohou „koleje“ nabídnout na-nejvýš mírnou úsporu nákladů. Záleží přitom na řadě faktorů, jako jsou dobrý přístup ke kolejím, objemy převáženého zboží či vzdá-lenost cíle.

přechod na železnici ale přesto může být pro firmy značně přínosný. Vlak je totiž o po-znání spolehlivější dopravní prostředek než kamion, který snadno uvízne někde v zácpě. přechod na ekologičtější variantu dopravy navíc příznivě působí na image společnosti.

Těžké časy na silnicích Dittrich se tímto tématem osobně zabýval, když uváděl v život záměr majitele KMV obnovit provoz na staré vlečce ze stáčírny v Kyselce do Vojkovic. „Vlečka byla zavřena před patnácti lety z ekonomických důvodů, zkrátka se nevyplatila. Zhruba od roku 2005 ale společnost hledala možnosti, jak koleje opět využít, a letos v srpnu jsme provoz spus-tili,“ říká Dittrich.

Důvodů k oživení provozu na vlečce měly KMV více. „Byl tu zájem odlehčit silnici z Kyselky do Karlových Varů a zavést eko-logičtější způsob přepravy. Lákavá ale byla i částečná nezávislost na kamionových pře-pravcích, kteří značně doplácejí na ekono-mickou recesi.“

problémy kamionových dopravců, které trápí také rostoucí ceny pohonných hmot či nedostatek kvalifikovaných řidičů, pociťují jejich klienti již několik let. „Vše nasvědčuje tomu, že ekonomická recese zdaleka není u konce. Lze předpokládat, že některé do-pravní firmy zbankrotují a nebude snadné najít rychle náhradu,“ konstatuje Dittrich

s tím, že především v oblasti rychloobrátko-vého zboží si žádný producent nemůže dovolit výpadek dodávek.

Vlaky míří na moraVu Kdysi putovala po železniční trati většina pro-dukce stáčírny v Kyselce. Nyní by to mělo být třicet procent. „před sto lety byla železnice nejmodernější a nejrychlejší možností. Dnes

se ale železniční přeprava v Česku vyplatí zhruba od vzdálenosti 350 kilometrů a více. proto jsme se rozhodli po kolejích zásobovat část zákazníků na Moravě a za tímto účelem jsme zřídili distribuční centrum v přerově,“ přibližuje Dittrich.

obnova devět kilometrů dlouhé vlečky mezi Kyselkou a Vojkovicemi vyšla KMV na zhruba 10 milionů korun. Dittrich doufá v ná-vratnost investice do 5 let. poté by železniční přeprava měla být pro firmu mírně efektiv-nější než kamionová.

Náklady na provoz vlečky, stejně jako to, kolik vydávají za kamionovou dopravu, ne-chtějí KMV zveřejňovat. „pro bližší před-stavu ale mohu uvést, že pokud bychom po železnici chtěli zásobovat prahu, bylo by to zhruba o 140 procent dražší než prostřed-nictvím kamionové dopravy,“ přibližuje Dittrich. Dostatečná vzdálenost cílové sta-nice není ovšem jedinou podmínkou toho, aby se firmám vlaková přeprava zboží vyplatila. roli hraje také dobrá dostupnost železniční tratě.

Dál už koleje neVeDou Výhodou železnice je podle Dittricha schop-nost pravidelně přepravovat velké objemy. přesně to samé ale řadě firem nemusí vyho-vovat. Na druhém konci trati je totiž nutno mít klienty, kteří pravidelně odebírají velké množství daného zboží. „Vypočítali jsme, že se to vyplatí zhruba od deseti naplněných vagonů výše,“ popisuje Dittrich. právě proto je podle něho projekt KMV v oblasti rychlo-obrátkového zboží v Česku ojedinělý, pro-tože po železnici „cestují“ téměř výhradně objemné průmyslové produkty, u nichž je snazší potřebný počet vagonů naplnit a ne-mají tak vysoké nároky na rychlost svého dodání k odběrateli.

Renata LichtenegeRová

SpecialiSta logiStiky

ŽeLeznice jako aLteRnativa kamionů roman Dittrich, supply chain director společnosti Karlovarské minerální vody

Vystudoval Fakultu výrobně ekonomic-kou VŠE v Praze. Základní praktické zku-šenosti v logistice získal u společnosti Unilever. V roce 2003 dokončil doktor-ské studium v oboru řízení a ekonomiky podniku na VŠCHT v Praze. V uplynu-lých čtrnácti letech působil ve vedou-cích pozicích u společností COTY Česká republika, COTY Deutsch land a Droxi/Schlecker. Od srpna 2007 za-stával pozici ředitele logistiky u spo-lečnosti Karlovarské minerální vody a od ledna 2011 je jako supply chain director zodpovědný za celý doda-vatelský řetězec této společnosti.

Roman DittRich (43)

inze

rce

A1

2000

8887

A1

2000

8894

Foto

: hy

ne

k g

los

(eu

Ro

)

www.pontevia.cz

TÜV SÜD Czech s.r.o. Novodvorská 994 Praha 4Telefon 844 888 783 info@tuv-sud.cz www.tuv-sud.cz

TÜV SÜD Czech Certifikace – Inspekce – Testování – VzděláváníPoskytování nezávislých auditorských a hodnotitelských služeb podle standardů zákazníka či TÜV SÜD nebo podle mezinárodně uznávaných norem, včetně akreditované certifikace systémů managementu a procesů

Služby v oblastech• systémů managementu kvality (ISO 9001)• životního prostředí (ISO 14001)• společenské odpovědnosti (SA 8000, ISO 26000, SEDEX/SMETA)• optimalizace procesů (Lean company)• bezpečnosti práce (OHSAS 18001)• automobilového průmyslu (ISO/TS 16949, VDA)• bezpečnosti potravin a krmiv (ISO 22000, HACCP, IFS, BRC, FSSC 22000, GMP+)• energetického managementu (ISO 50001)• kosmetického průmyslu (ISO 22716)• svařování (ISO 3834)• spotřebitelského řetězce lesních produktů (FSC, PEFC)• managementu IT služeb a bezpečnosti informací (ISO/IEC 20000, ISO/IEC 27001)

INZERCE_TUV-SUD_Profit_210x280mm_13112012.indd 1 14.11.12 10:49