Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
1
PŘÍRODNÍ RIZIKA Tým ZŠ. J. A. K. Blatná
2
Obsah: 1. Přírodní rizika
2. Přírodní rizika v ČR
3. Zpustošené město Blatná v roce 2002
4. Fotografie zkázy
5. Dříve a dnes- fotografie a vycházka
6. Závěr, zdroj informací
3
PŘÍRODNÍ RIZIKA Podstatou všech přírodních katastrof jsou čtyři hlavní procesy:
1. rychlé pohyby hmot (zemětřesení, svahové pochody),
2. uvolnění hlubinné zemské energie a její převedení na povrch
(sopečná činnost, zemětřesení).
3. zvýšení vodní hladiny řek, jezer a moří (povodně, mořské zátopy,
cunami).
4. vyrovnávání teplotních rozdílů v atmosféře (orkány, tropické
cyklóny).
PŘÍRODNÍ KATASTROFY:
Pád mimozemského tělesa
Tropické cyklóny, tornáda, pískové a prachové bouře,bouřlivé
přílivy, tsunami, povodeň, svahové pohyby
Zemětřesení
Sopečné výbuchy
TROPICKÉ CYKLÓNY:Tropická cyklóna je atmosférický útvar
charakteru cyklóny (tlakové níže) v podobě obrovského víru s
charakteristickým okem ve středu. Subtropická oblast, ne rovník.
TORNÁDA:Tornádo je silně rotující vír (se zhruba vertikální
osou), vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří,
který se během své existence alespoň jednou dotkne
zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl
způsobit hmotné škody.
TSUNAMI:Je to série po sobě jdoucích vln způsobených
náhlým přemístěním velkého množství vody na velkých vodních
plochách, hlavně v oceánech. Převážnou většinu tsunami
vyvolávají tektonické pohyby litosférických
desek na dně oceánů, kdy dochází k
seismické činnosti, tedy k zemětřesení.
POVODEŇ: Je přírodní jev způsobený
rozlitím nadměrného množství vody v
krajině mimo koryta vodních toků.
4
SVAHOVÉ POHYBY:Představují soubor pohybů a
pochodů působících na svahu. Dělí se do několika
skupin v závislosti na rychlosti, typu a vedoucím
procesu: ploužení, sesouvání (sesuv), řícení.
ZEMĚTŘESENÍ:Zemětřesení je náhlý pohyb zemské
kůry, vyvolaný uvolněním napětí – např. z
neustálých pohybů zemských desek –
podél zlomů. Větší zemětřesení se proto obvykle
vyskytují v těch oblastech světa, kterými
významné zlomy procházejí.
SOPEČNÉ ERUPCE:
Sopečná erupce je geologická
vulkanická událost, během které
dochází k výronu magmatu na
povrch tělesa. Je vyvolávána
tlakem sopečných plynů
uvolňujících se z magmatu během
výstupu.
PRACHOVÉ A PÍSKOVÉ BOUŘE
Jsou to atmosférické poruchy, které však mají
značný geologický vliv na zemský povrch.
PÁD MIMOZEMSKÉHO TĚLESA
Na zemský povrch dopadá z kosmu obrovské
množství materiálu. Kosmického prachu, tedy
těch nejjemnějších částeček, dopadne na
Zemi kolem milionu tun ročně. Ročně též
spadne přibližně 500 meteoritů, vážících mezi
několika gramy a kilogramy, z toho asi 350 do
moře, 150 na souš.
5
PŘÍRODNÍ RIZIKA V ČR Přírodních katastrof, se zdá, je celkem dost. Jak je to ale s riziky
v naší republice?
V ČR se sice nevyskytují všechna přírodní rizika, ale některá tu
jsou:
ZEMĚTŘESENÍ V ČR:
Česká republika se nenachází v oblasti styku dvou litosférických
desek ani na území s vysokou vulkanickou činností a proto zde
nemůžeme očekávat zemětřesení s takovou ničivou silou jako
například v Japonsku. To ale neznamená, že se v České republice
nevyskytují žádná zemětřesení. Zemětřesení u nás jsou ale méně
častá a slabší než například v Japonsku.
Podklad našeho státu tvoří poměrně tektonicky stabilní Český
masív. Podmínky pro vznik zemětřesení jsou v oblastech, kde Český
masív hraničí s dalšími geologickými celky. Českou republiku a její
bezprostředním okolí, si můžeme rozdělit na dvě hlavní zemětřesné
oblasti: Severozápadní Čechy a přilehlé německé oblasti
(Bavorsko, Sasko) a Ostravsko a okolí
polských měst Katowice a Kraków.
Mimo tyto dvě lokality se u nás
zemětřesení vyskytují i v Jeseníkách.
V roce 1998 a 2004 bylo u nás
zaznamenáno více zemětřesení
z Polska. To však není všechno, bylo
jich zaznamenáno víc.
6
SOPEČNÁ ČINNOST V ČR
Na území České republiky se nenachází žádná činná sopka.
Můžeme zde pozorovat pozůstatky po sopečné činnosti, i když ne
v takovém množství jako u našich sousedu ve Slovenské republice.
Vznik sopek na našem území souvisí s třetihorním alpínským
vrásněním. Ještě na konci mladších třetihor a začátku čtvrtohor
existovaly v českých zemích činné sopky. Zvlášť v severních
Čechách a na severní Moravě. Komorní a Železná Hůrka u Chebu
jsou ploché a nízké a jejich kužele tvoří převážně sopečný popel a
struska. Jsou to nejmladší sopky u nás. Vznikly před 400 000 lety v
chebském zlomu v západních Čechách a jejich lávové proudy
jsou slabé. Další mladé sopky jsou u Bruntálu v
Jeseníkách, Uhlířský vrch, Velký a
Malý Roudný a Venušina
sopka.Samostatně umístěnou sopkou,
opředenou mnoha pověstmi, je
hora Říp a další.
TORNÁDA V ČR
Ani tornáda nebo něco příbuzného nejsou v ČR raritou. I když
v minulosti to bylo spíše ojedinělé, dnes už tomu tak není.
SVAHOVÉ POHYBY
V České republice se vyskytují i svahové pohyby.
7
Nejvíce bychom se však chtěli věnovat povodním a záplavám,
které v České republice mají na svědomí obrovskou zkázu.
POVODNĚ V ČESKÉ REPUBLICE:
Už ve 13. století do Česka (přesněji do Prahy) vtrhla ničivá velká
voda. Byl to rok 1272 a poškozen byl Juditin most.
Oproti tomu čeští obyvatelé zažili naposledy povodeň minulý rok
- v roce 2013.
Česko bylo opravdu mnohokrát zasaženo. Vesnice Zálezlice byla
velkou vodou poškozena hned dvakrát- v roce 2002 a v roce 2013.
A právě v roce 2002 bylo zaplaveno i naše město- Blatná.
8
ZPUSTOŠENÉ NAŠE MĚSTO
BLATNÁ V ROCE 2002 Na další straně je naskenovaný originál zvláštního vydání našich
Blatenských novin. Je tam vysvětlena situace právě z té doby.
Jsou tam popsány jednotlivé dny i hodiny té největší zkázy. Jak
došlo k pohromě, co bylo zničeno a zaplaveno. Pokračování je
pak na straně 10.
Omlouváme se za kvalitu fotografií.
Náš zaplavený
stadion a
záchranářský
vrtulník.
9
10
11
FOTOGRAFIE ZKÁZY Další fotky z dob záplav a škod po nich.
Zničená ulice
Velké škody
na všem, co
vodě stálo v
cestě
Jedna
z nejdůležitějších
silnic vedoucích
z Blatné. Hasičský
vůz v tunách vody.
12
Zatopená ulice,
záchranářský vrtulník a
záchranář na střeše
dnešního hotelu.
Zničený dvůr.
Zničený dům i
všechno
kolem něj.
13
DŘÍVE A DNES
2002 a 2014 Máme ze svého alba další fotografie z období této zkázy a udělali
jsme si vycházku do míst na fotkách, abychom porovnali, jak to
vypadá oproti minulosti dnes.
Opět se omlouváme za kvalitu fotografií z roku 2002.
Naše město. Trochu se
změnilo. Ať už to jsou
obchody, nebo i domy.
Voda už se tam v takovémto
rozměru však neukázala.
14
Ulice vedoucí
k blatenskému
zámku byla také
zničena. Některý
dům byl zbořen a
na místě „vyrostl“
nový. Popošli jsme
několik metrů.
15
Při vycházce jsme u
zámeckého parku
uviděli hejno kachen a
několik labutí. Zápasily
s kluzkým ledovým
povrchem a čekali na
něco dobrého.
Opíráme se o plot,
který v roce 2002
porazila voda. Vše
opravili a předělali.
A tady už je náš
vodní zámek
Blatná. I on a jeho
okolí se dočkaly
několik oprav.
16
Máme takový
pocit, že
bychom nebyli
vidět…
Tento dům
už tady
nestojí.
Tento most nevede
třeba jen
k blatenskému
Sokolu, ale třeba i
k vlakovému
nádraží nebo do
zámeckého parku.
17
Most, který se
musel předělat,
Závišinský potok,
vzadu rybník Pustý
a my.
A ještě jedna fotka.
Z balkonu. Na místě
přibyl Lidl. Celé se to
tam změnilo.
18
Zastavili jsme se i
u pomníků a
ukazatelů, kam až
sahala voda.
19
ZÁVĚR Tak takhle to vypadá oproti roku 2002 dnes. Došlo k několika
změnám, přestavbám, zbourání. Pořád ale můžeme říct, že je to
místo, které bylo v době povodně zničené a zpustošené. Je to
fascinující podívaná, když si představíme, jak to tam dříve
vypadalo. I po takovéto tragédii se ale Blatná znovu postavila na
nohy a je ještě krásnější, než dřív.
Uvědomili jsme si sílu přírody a doufáme, že se toto nebude
opakovat.
ZDROJE INFORMACÍ
http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/3974fda531ea66b3c1257030001e709f/$file/planet
a_katastrofy_2korektura.pdf
http://www.gjs.cz/vedy-o-zemi/Prace/Rocnikove-prace/MachacV.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1lezlice
http://cs.wikipedia.org/wiki/Povodn%C4%9B_v_%C4%8Cesku
obrázky Google