VZKUM PRO PRAXI SEIT 61

TEKOUC (POVRCHOV) VODA

PRVN-FILOSOFICK POHLED NA ROZDLN ZPSOBY

VYMEZOVN OCHRANY VODY A VODNHO PROSTED

Ing. Arnot Kult

Vydal Vzkumn stav vodohospodsk T. G. Masaryka, v.v.i. Praha 2010

Vzkumn stav vodohospodsk T. G. Masaryka, veejn vzkumn instituce

Vdeck redakce:

Ing. rka Blakov, DrSc., prof. Ing. Alexander Grnwald, CSc. doc. Ing. Ale Havlk, CSc., prof. Ing. Pavel Pitter, DrSc., prof. RNDr. Alena Sldekov, CSc., prof. Ing. Ji Zezulk, DrSc. Lektoroval: JUDr. Ji embera, CSc. Tato publikace vznikla za podpory vzkumnho zmru MZP0002071101 Vzkum a ochrana hydrosfry vzkum vztah a proces ve vodn sloce ivotnho prosted, orientovan na vliv antropogennch tlak, jej trval uvn a ochranu, vetn legislativnch nstroj. Arnot Kult, 2010

ISBN 978-80-87402-07-8

3

Autor tto publikace se pokusil provst podrobnou prvn-historickou a lingvistickou analzu pojmu tekouc (povrchov) voda a zhodnotit nkter aspekty jejho pojet v mskm, rakouskm, eskm a nmeckm vodnmu prvu. S ohledem na zpracovn pedkldanho pspvku byly peloeny relevantn sti pvodnch latinskch text msk kodifikace zahrnutch do sbrky Digesta seu Pandectae a prvn uebnice Institutiones seu Elementa. Dle se autor zamil na znn rakouskho Obecnho obanskho zkonku z roku 1811 (ABGB), skho vodnho zkona . 93/1869 . z. a eskho zemskho vodnho zkona . 71/1870 es. z. z. (t v nmeckch verzch). Krom tchto prvnch dokument byla rovn vyuita dostupn prvn literatura (pevn z 19. stolet), kter s pojednvanou problematikou vcn souvis. Pedevm lze jmenovat publikace vydan v Rakousko-Uhersku (nap. A. Randa, J. Prak, Pey-rer von Heimsttt), Nmecku (nap. A. Pernice, A. Ossig, F. Eisele), vdsku (nap. A. strm) a vcarsku (nap. A. Kapeller). V dal sti tto publikace byl zhod-nocen souasn esk zkon . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn pozdjch pedpis. Pro srovnn jsme rovn uvedli vybran ustanoven jak slovenskho zkona . 364/2004 Z. z. o vodch, tak i bavorskho vod-nho zkona. Pozornost byla vnovna i definicm obsaenm ve smrnici Evropskho parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. jna 2000 ustavujc rmec pro innost Spo-leenstv v oblasti vodn politiky. K dostn ve Vzkumnm stavu vodohospodskm T. G. Masaryka, v.v.i., Podbabsk 30, 160 00 Praha 6. Available from the T. G. Masaryk Water Research Institute, p.r.i., Prague 6, Podbabsk 30, Czech Republic.

4

Obsah

1 vod................................................................................................................7 1.1 vodn spe filosofick zamylen............................................................7 1.2 Historick pehled vskytu vybranch zkladnch vodoprvnch pojm ...... 12 1.3 Dva prvn nzory, kter od sebe dl vce ne jedno stolet..........................13 1.4 Dva prvn nzory, kter od sebe dl tm dv tiscilet.............................. 14 1.5 Pojem aqua profluens (tekouc voda) a res omnium communes (vci vem

spolen) Marcinova definice .................................................................... 16 1.6 Shrnut vodnch otzek ................................................................................. 16

2 msk prvo ................................................................................................17 2.1 eck filosofie jej vliv na evropsk pojet prody a koncepci mskho

ius naturale (pirozenho prva)..................................................................... 17 2.2 Strun souhrn kodifikace mskho prva za csae Justinina ................. 33 2.3 Prvn pojem vc v mskm prvu................................................................. 33 2.4 Pojem flumen publicum (veejn eka) ........................................................... 42 2.5 Ius naturale (pirozen prvo) definovan v Digestech a Institucch .... 43

3 Historick vvoj vodnho prva na zem ech, Moravy a Slezska do roku 1948 s ohledem na zpsob vymezen jeho zkladnch pojm .............45 3.1 Vladislavsk zzen zemsk........................................................................... 45 3.2 Voda a vody ve staroetin lingvistick souvislosti ................................... 45 3.3 Obecn obansk zkonk z roku 1811 (ABGB) platn pro Rakousk

csastv vetn zem Koruny esk............................................................. 46 3.4 Zkladn ustanoven skho vodnho zkona . 93/1869 . z. a eskho

zemskho vodnho zkona . 71/1870 es. z. z. ............................................. 47 3.5 Voda a vody v etin nrodnho obrozen na potku 19. stolet

historick a jazykov analza .........................................................................49 3.6 Pojem Gewsser pouvan v Obecnm obanskm zkonku z roku

1811 (ABGB)................................................................................................... 49 3.7 Pojem voda (vody) vyskytujc se v eskm pekladu skho vodnho

zkona . 93/1869 . z. .................................................................................... 50 3.8 Pojem voda (vody) vyskytujc se v eskm zemskm vodnm zkonu

. 71/1870 es. z. z. ......................................................................................... 53

4 Vodoprvn a pmo souvisejc obecn-prvn teorie 19. stolet .................54 4.1 Stanovisko A. Randy a jeho oponent............................................................ 54 4.2 Studie Die sogenannten res communes omnium A. Perniceho....................... 59

5 esk vodn prvo a souvisejc prvn pedpisy po roce 1948 ...................69 5.1 Zkon . 11/1955 Sb., o vodnm hospodstv povrchov vody a vodn

tok.................................................................................................................... 69 5.2 Zkon . 138/1973 Sb. definice povrchovch vod a vodnho toku.............. 72

5

5.3 Zkon . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon) definice povrchovch vod, vodnho toku a koryta vodnho toku...... 74

5.4 Souvisejc platn esk prvn pedpisy jejich vcn psobnost a definice......................................................................................................... 77

6 Souvisejc komunitrn a vybran zahranin prvn prava ......................78 6.1 Rmcov smrnice a jej zkladn definice prvn a vcn analza............ 78 6.2 Smrnice 76/464/EHS o zneitn zpsobenm uritmi nebezpenmi

ltkami vypoutnmi do vodnho prosted a jej zkladn definice ............. 84 6.3 Bavorsk vodn zkon vodn ustanoven ................................................... 84 6.4 Slovensk zkon . 364/2004 Z. z. o vodch definice povrchov vody,

vodnho toku a vodnho tvaru........................................................................ 85

7 Celkov shrnut a zvry...............................................................................89 7.1 Zvren shrnut pojem aqua profluens (tekouc voda) a ius civile

(obansk prvo)............................................................................................. 90 7.2 Zvren shrnut pojem aqua profluens (tekouc voda), ius naturale

(pirozen prvo) a habitatio aquatica (vodn prosted) ............................... 91 7.3 Zcela na zvr ................................................................................................. 92

Summary................................................................................................................................. 94

Vysvtlivky a dal poznmky...................................................................................... 95

Seznam literatury a dalch podklad ........................................................................... 98

6

7

1 VOD Povrchovou vodu1 je mon ve smyslu l. 2 odst. 4 a 5 smrnice Evropskho

parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. jna 2000 ustavujc rmec pro innost Spoleenstv v oblasti vodn politiky [142] rozdlit na tekouc povrchovou vodu a sto-jatou povrchovou vodu. V tto publikaci jsme se pokusili provst vcn vymezen a historickou analzu pouze aqua profluensi) (tekouc vody2 3 4) konkrtn ve vazb na prvn, historick, filosofick, a sten i lingvistick aspekty. Na snahou bylo osvtlit souvislost s pojmem res omnium communesii) iii) (vci vem spoleniv)), res nulliusv) (vc nikoho) t i v ir (spe filosofick) oblasti 5 (pirozenho prva) (ius naturale5 vi) i pozdjho stedovkho pojmu lex natu-ralis). Dle jsme vnovali pozornost eskmu vcn odpovdajcmu pojmu6 povr-chov vody (t v mnonm sle1); na ten v naem vodnm prvu pmo ve vodn tok. S ohledem na smrnici 2000/60/ES [142] nebylo mon opominout vodn tvar (v souasnosti v Evrop ji znan frekventovan pojem).

1.1 vodn spe filosofick zamylen

Na zatku tto ponkud neobvykl dl (zrove vodn) kapitoly lze naznait jistou (i kdy jen prvn-filosofickou) otzku: Me mt oprvnn ryze odborn een bez ohranien prvnm dem? Jde o otzku prvn po n nsleduje lo-gicky druh (ji jen ryze filosoficky-ekologick): Me bezezbytku ovldat civili-zaci lidskho spoleenstv formln prvo bez (filosoficky pojman) spravedlnosti? Maj ekologick aspekty rovn etick rozmr? Tato publikace je nejen o vod, ale t o jinch souvislostech. Za znan problematickou meme oznait (rovn ve vzta- hu k vvoji evropsk civilizace) vnitn podstatu vody v prod jak ve vazb na (v irm smyslu pojmanou) eckou 7 8, tak na latinsk pojem ius naturale

1 V eskm vodnm prvu je pouvno mnon slo, ve smrnici 2000/60 ES [142] je tomu

naopak. Podrobn se tto zleitosti budeme vnovat a v dalch kapitolch. 2 Jde spe, s ohledem na platn esk vodoprvn pedpisy, o (tekouc) povrchovou vodu. Nicmn

doslovn peklad latinskho pojmu je pouze tekouc voda (doplujc poznmka: do urit mry jde v danm ppad o pleonasmus voda me v prod tci pedevm po povrchu zemskm, s vjimkou nap. eky Punkvy).

3 Do urit mry (a to okrajov) bude zmnna i stojat (povrchov) voda. Problmem vak je, e esk vodn prvo lenn na tekouc (povrchov) vody a stojat (povrchov) vody nezn. Jak v evropskch smrnicch, tak i v evropskch nrodnch vodoprvnch dokumentech je naopak toto zkladn rozlien bn pouvno.

4 Problematice povrchov stojat vody se autor tto publikace sten vnoval spolu s V. Kla-divovou ji v samostatnm pspvku ve VTEI [50]. Pozornost zde byla vnovna rybnkm.

5 Podrobn tento pojem vysvtlme a v dl kapitole 2.1. 6 S ohledem k ve uveden aqua profluensi) (tekouc vod). 7 esk peklad je velmi obtn. Podle Lepae [64] znamen produ, pirozenost,

pirozenou povahu i vlastnost. S ohledem na tlo jde o jeho podobu, slu, tlesnou schopnost (zpsobilost). Dokonce uveden vznam znamen silnou muskou povahu (proti slab ensk). Dle pak u prody jde o jej moc, pirozen bh, pravdivost, rozumnost. V souvislosti s naro-zenm (zplozenm) (viz sloveso ) me znamenat rod, pvod, pokolen. Obecn pak je smyslem tohoto pojmu pirozen d a podek. Sloveso znamen plodit, rodit, vydvat

8

(pirozenho prva). Do urit mry je zejm, e s ohledem na stvajc koncept vodnho prva bude asem (pravdpodobn ne v nejbli dob) vhodn (v souvislosti s pedkldanm obecn-filosofickm zkoumnm) odvodit oprvnnost, i dokonce nezbytnost definovn odlinho (spe environmentlnho) pojmu vodnho prosted a jeho ppadnho zakotven ve vodoprvnch a souvisejcch prvnch pedpisech.

Nyn si dovolme provst uritou odboku. Autor publikace je odborn zamen na ochranu vody (vod)1; pesto se pokusil, a to v ponkud nesouvisejc oblasti, o zhod-nocen uritho nesouladu mezi prvem pozitivnm a prvem pirozenm (kter je stanoveno prodou /Prodou/)9. Je vak otzkou prodou sofist10, Aristotela,

plody (podrobnji se etymologii v irm indoevropskm kontextu budeme vnovat a v po-znmce pod arou . 48). To co roste, to je (vdy rovn v pirozenm du, nikoliv pouh nahodilosti). Je jist, e podstatou prody (v irm filosofickm pojet) je schopnost samu sebe reprodukovat v dalch pokolench. Vyhyne-li njak druh, pak tato proda je vdy (opt v obecnm pojet) neoprvnn niena jde v kadm ppad (nelze nalzt dn ospravedlnn) o negativn skutenost. Ve spojen se irm filosofickm pojmem (viz ne) je mon vnitn pochopit (obecn pojmanou) (a t naopak).

8 Rdi bychom (s ohledem na hlub chpn tohoto eckho pojmu) upozornili na nedvno vydan peklad knihy Zvoj Isidin [33] od P. Hadota. Autor se mj. vnuje historicko-filosofickmu rozboru slavnho Hrakleitova vroku: [Proda (pirozenost) se rda skrv.) (B 123 (Kahn X)]. S ohledem na pojem lze rovn upozornit na publikaci (skripta) K. Flosse a M. Navrtila [22]. Zde autoi na str. 26 uvdj:

m v etin celou adu vznam: proda jako celek, jednotliv pirozenost, vzrst, podoba, povaha atd. Pochz ze slova rst, rodit se. To ns upomn na to, e ekov chpali skutenost jako neustle vzchzejc, jako proces rstu a nabvn tvaru. Ve filosofii se stv termnem s adou dalch, odvozench vznam. Napklad Platn a Aristotels ji oznauj za prvn ltku i praltku. (Obecn plat, e koncovka is je v etin pznakem procesuality, oznauje dj, pohyb, vznikn, dn.)

9 Jean Jacques Rousseau v knize O pvodu nerovnosti mezi lidmi [102] k problematice tzv. pi-rozenho zkona poznamenv (peklad Eva Blakov):

mt prvnci podrobovali lovka i vechny ostatn ivoichy bez rozdlu tmu pirozenmu zkonu; bu proto, e si pod tmto pojmem pedstavovali spe zkon, jej si proda sama vnutila, ne ten, kter stanovila, nebo spe pro zvltn pojet, podle kterho tito prvnci chpali slovo zkon, kter zejm povaovali v tomto ppad jen za vyjden obecnch vztah, vloench prodou mezi vechny iv bytosti k jejich spolenmu zachovn. Protoe modern prvnci rozumj pod pojmem zkon jen pravidlo pedepsan bytosti morln, tj. rozumn, voln a pozorovan ve svch vztazch k ostatnm bytostem, omezuj platnost pirozenho zkona na jedinho ivoicha nadanho rozumem, toti na lovka. Protoe vak kad definuje tento zkon svm zpsobem, zakldaj jej vichni na zsadch tak metafyzickch, e jen nemnoz z lid jsou schopni tyto zsady pochopit nebo je dokonce sami objevit. Vechny definice tchto uench mu, kte jsou ostatn mezi sebou ve stlm rozporu, se tak shoduj jen v tom, e jen velc uenci a metafyzikov mohou prodnmu zkonu rozumt a tm ho i poslouchat. To doslova znamen, e pro zaloen spolenosti lid museli pout osvty, kter se vyvj jen velmi tce a u velmi malho potu lid, v ln spolenosti sam. Znme produ tak mlo a tak patn se shodujeme na vznamu slova zkon, e je velmi nesnadn dohodnout se na sprvn definici pirozenho prva. Tak vechny definice, kter najdeme v knihch, nejsou nikterak shodn. Jsou odvozeny z mnoha znalost, je lid nemaj od prody, ale z vhod, o nich mohli nabt pedstavy, a kdy opustili prodn stav. To se nejdve vyhledaj pravidla, kter by lid mli pstovat ve vzjemnm styku k veobecn uitenosti. Pak se souboru tchto pravidel d nzev pirozen zkon, piem jedinm dkazem je pedpokldan blaho, kter by vzniklo z jejich veobecnho uvn. Toto je ovem velmi pohodln zpsob sestavovn definice a vykldn

9

stoik, i novovku?11 jak velik je odlinost rozdlnch pohled na to, co lze oznait za pirozen? 12 13 een nen snadn14. Meme snad nalzt pirozenost pouze v pedsttnch (bezpennch15) civilizacch? 16 Jedno je jist aqua profluensi) (te-kouc voda) je vce ne jen materiln nepostradateln.

povahy vc tm libovolnou pimenost. Pokud vak nepoznme pirozenho lovka, budeme se marn snait urovat, jak zkon dostal s sebou nebo jak je nejvhodnj pro jeho povahu. Jasn vidme jen to, e k tomu, aby zkon byl zkonem, je teba, aby nejen vle toho, kterho zkon zavazuje, se mu uvdomle podrobovala, ale aby zkon byl t pirozen, aby mluvil bezprostedn hlasem prody.

10 Je velmi obtn pochopit (v rmci psychologie dnen doby) nap. postavu Thrasymacha (viz I. knihu Platnovy stavy [86], [87]). Nejde zde toti (pes zdnlivou podobnost) o novodob zjednoduen materialismus i jen ekonomick neoliberalismus. Na Thrasymacha svm zp-sobem navazuje v II. knize Glaukn. Znm je nap. jeho vaha o podplatitelnosti boh. Je obec-nm pravidlem, e je vdy velmi obtn zaazovat zleitosti star vce ne nap. jen 100 let skrze perspektivu souasnosti (viz t znm stanovisko J. Pekae v jeho sporu s TGM).

11 Nsledujc mylenka byla mon jednm z prvotnch popud rozvoje novodob (buroazn) civilizace (Jean Jacques Rousseau, O pvodu nerovnosti mezi lidmi [102] peklad Eva Bla-kov):

Rozum, jen svm postupnm vvojem potlail nakonec i produ, je pak nucen uvst tato pravidla na jin zklad. A tak nemusme dlat z lovka filozofa dve, ne z nho udlme lovka. Jeho povinnosti vi druhm mu nejsou ukldny pozdjm pouenm moudrosti. Protoe neodporuje vnitnm popudm svho soucitu, nezpsob nikdy zlo druhmu lovku, ba ani dn citliv bytosti, jen v ppadech sebeobrany, kdy m obavu o sv zachovn a mus dt pednost sm sob. Tm ukonme i nkdej spory o asti zvat na pirozenm zkonu: je zejm, e tento zkon nemohou poznat, nebo nemaj osvtu a svobodu; protoe vak maj nco z na povahy a je jim dna citlivost, soudme, e maj jist tak ast na pirozenm prvu a e lovk k nim m urit povinnosti. Vskutku, zd se, e jsem vzn neubliovat dnmu ze svch blinch spe proto, e je bytost citlivou, ne proto, e je myslc. Jeliko je citlivost spolen vlastnost zvete i lovka, m zve prvo, aby s nm lovk nenakldal patn. Podobn studie o prvobytnm lovku, o jeho skutench potebch a zkladnch zsadch jeho povinnost je stle jet jedinm zpsobem, jak odstranit mnostv nesnz, je nachzme, kdy ptrme po vzniku mravn nerovnosti, po pravm zklad politickho tvaru a po vzjemnch prvech jeho len a kdy eme tisce podobnch otzek, stejn dleitch jako nejasnch.

12 Tm klasickm protiplem je PlatnPopper (samozejm fiktivn s ohledem na asov psoben).

13 Dan tma velmi podrobn analyzoval nap. Foucault [23]. 14 Zjednoduen lze vymezit ti smry chpn ius naturale (pirozenho prva): naturalistick

(zdrojem je proda), teologick (zdrojem a podstatou veho je Bh) a rozumov (pirozen je dno na zklad rozumu sprvn vahy). Otzkou vak vdy zstane, jak me bt jednot-livmi filosofy (nebo jejich kolami) chpn pojem proda (Proda) i Bh. Jinak tomu bude u Platna, jinak u sofist. Nestejn pohled na metafyzick vymezen (pedevm ve vazb na ius naturale) m v novovku nap. Hugo Grotius (vychz pedevm z ius naturale (pirozenho zkona) danho Stvoitelem) a Jean Jacques Rousseau (ze zkona spe Prody).

15 Zde se vynouje (samozejm) mon obava. Jde zde o ir veejnosti znm Engelsovo pojet. Do urit mry ho autor tto publikace chpe na stran druh m vak ponkud odlin du-chovn pojet vvoje historicko-mytologicko-filosoficky ukotven etiky ve vnitn dui jak spole-enstv, tak v (nemnn) podstat jednotlivce (tj. v prostoru skuten pirozenosti).

10

Na zvr tto ryze filosofick vahy je vhodn uvst (ten snad autorovi od-pust vyjden jistho osobnho pesvden, kter m pravdpodobn svj pvod pedevm v tom, e pi zpracovvn tto publikace bylo zapoteb pekonvat uritou mnohoznanost souvisejc s nejednoduchmi historicko-filosoficko-prvnmi aspekty pojednvan problematiky souasn v tom, e bylo nutn prostudovat adu lnk a publikac z rznch (mnohdy nesouvisejcch) obor a nakonec i v tom, e celou a-du dostupnch podklad autor nestihl bezezbytku podrobn prost) Skratv znm vrok:

.vii) 17 (Scio me nihil scireviii) ) [Vm, e nic nevm.]

ada podklad (mnohdy jen internetov dostupnch) byla prostudovna proto, aby se podailo poppad nalzt hlub souvislosti eskho vodnho prva, a t prvn-historickho vvoje, siln ovlivnnho uritou politicky podmnnou (tradici

16 Zde by lo pedevm o Platnovo pojet tak, jak je dno v stav [86], [87]. Tomsa [114] na

str. 95 vstin objasuje: Platn m sice v ct zkony a in je takka du pozemskho sttu. Je si vak vdom

podmnn hodnoty zkona, kter plyne z jeho nedokonalosti. Ve svm dialogu O sttnku (Politikos) vslovn podotk, e zkonodrn vda je vdou krlovskou; pece vak povauje za nejlep, aby nevldly zkony, nbr moudr vldce, jeho kolem je bezprostedn uskuteovat mylenku spravedlnosti ve stt. Zkon, by byl nejlep a nejspravedlivj, neme ustanovit to, co by vem pilhalo. Nebo rznosti, kter plynou z lid samch, z jich jednn a toho, e takka nic z lidskch pomr nezstv v klidu, nedovoluj, aby teba sebe dokonalej umn ustanovilo nco jednoduchho o nem na njak as. Zkon m prv takovou snahu, jako zkostnatl, nevdom lovk, kter nikomu nedovoluje konat nco proti jeho pedpisu, ani tzat se nkoho, kdyby se mu naskytlo nco novho a lepho, ne je ten d, kter zavedl. Spravedlnost proti tomu je stle psobc silou, ivou ideou, kter poskytuje monost stlho uskuteovn a trvalho osvdovn v pozemskm ivot. Proto i ve stt, v nm vldne zkon, je zapoteb moudrho vldce, aby byl jakmsi korektivem nepoddajn normy zkona; takov vldce znaje, co je spravedliv a co nikoliv, je schopen v kadm okamiku uskuteovat, eho si spravedlnost d. Jestlie lka opout nemocnho a pro dobu sv neptomnosti d mu jist pedpisy, kdy se vak navrt, nebude se zetelem na prbh choroby povaovat jimi za vzna, nbr udl chormu pedpisy jin, ptomnmu stavu lpe odpovdajc tak ani vldce neme bt vzn zkony, kter jednou dal, nbr bude je moci dle poteby mnit. Nebo ve stt m spe vldnout mou-drost, vdouc, co spravedliv a nespravedliv, ne zkon. Zkon je nhradou za spravedlnost, pokud j nelze v pozemskm stt bezvhradn uskutenit. kolu toho vak by nemohl plnit, kdyby v nm nebyla st toho boskho ivlu, kterm se nm spravedlnost zjevuje: rozumu. Rozum je to, co in pbuznm zkon spravedlnosti a stav jej v jej sluby.

17 Vtinu Skratovch vrok znme pouze z Platnovch dialog. Je veobecn znmo, e Skra-tovy (dnes dostupn) vroky jsou do znan mry ovlivnny Platnem ten mj. bhem svho ivota navtvil adu zem. Hypotza, e pobval i v Egypt (viz pedevm Nietzsche) je v sou-asnosti spe zpochybovna nicmn vliv tto civilizace na jeho mylenkov svt je vce ne zeteln proto si dovolme (pro srovnn) citovat z Nauen vezra Ptahhotepa (str. 12, [117]):

Nebu pyn na sv vdn a nespolhej na to, e jsi znalec, nbr ra se s neznalm stejn jako s mudrcem. Hranic umn nelze toti doshnout a nen umlce, kter by byl vybaven dokonalost. Akoliv je dokonal e skrytj ne malachit, lze ji najt i u otroky drtcch obil. Kdy se utk s enkem, kter je schopn a ped t, pozvedni ruce a sklo se. Napadne-li ho, nebude se s nm moci vbec srovnat. Nebude-li mu odporovat, kdy mluv, pak prv on bude oznaen za neznalho.

11

odvrhujc) diskontinuitou, kter nastala na zem stvajc esk republiky18 ve druh polovin minulho stolet. Sociln, politicky, filosoficky i prvn meme kad spoleensk jev pochopit jen sine ira et studioix) pi tomto postoji lze nalzat pravou objektivitu; rovn pouze tak je mon nalzat hlub koeny prva a spravedlnosti. Na zklad tohoto pstupu lze rovn nestrann nalzat (jak ji bylo naznaeno) podstatu uritho rozporu mezi pozitivnm a pirozenm prvem19. T o to se v tto publikaci (i kdy jen sten) pokusme.

Evropsk (pedevm kontinentln) nrodn prvn systmy vychzely ze zsad stanovench piblin ped 2 000 lety20 starmi many. Autor si je tto skutenosti (do urit mry) vdom jeho clem bylo mj. (s vyuitm mskho /prvnho/ pojmu vc) zhodnotit rzn pojet ochrany vody a vodnho prosted. Star esk pedpisy (z totalitnho obdob)21 pojednvaly pevn jen o vod hmotn ltce (tm ve vech ustanovench bylo pouvno mnon slo povrchov vody1) podstata vody byla vyjadovna pouze v ukazatelch fyzikln-chemickch. U pojet meme t zaznamenat ve starch evropskch smrnicch22. Pokud jde o majetkoprvn pojet vodstvax) v eskch zemch je mon nalzt velmi zkou nvaznost na msk vod- n prvo, a to a do doby vydn zkona . 11/1955 Sb., o vodnm hospodstv [127]. Problematickm se stalo deklarovan avak nedostaten veejnoprvn vymezen pojet obsaen v l. 8 stavy SSR, stavnm zkonu . 100/1960 Sb., kde bylo mj. stanoveno, e tzv. nrodnm majetkemxi) jsou vodn toky. Po roce 1989 dolo ke zru-en tohoto lnku (stavnm zkonem, kterm se uvozuje Listina zkladnch prv a svobod jako stavn zkon Federlnho shromdn esk a Slovensk Federativn Republiky . 23/1991 Sb.), s tm, e za nj dodnes neexistuje jednoznan (prvn bezrozporn) nhrada.

Po vydn smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2000/60/ES [142] se nabz monost provst zsadn zmnu celkov koncepce ochrany nejen vody, ale t vodnho

18 Jde nm o zemn rozsah dvjho eskoslovenska hlavn pak pslunch zem Koruny esk (po roce 1763).

19 Pouze v oblasti pojednvanho tmatu na ir pojet si autor tto publikace netrouf. 20 Bez ohledu na to, e teprve a (krl) Justinin (latinsky: impertor /csa/), kter vldl

od roku 527 do roku 565, nechal zpracovat tzv. Tria volumina (ti svazky /zkon/). Pi jejich sestavovn se vychzelo ze starch podklad. Kodifikaci (na zklad starch podklad) dil Tribonin. Csa se obrtil rovn na profesory Theofila a Dorothea s poadavkem na vypra-covn uebnice Institutiones seu Elementa [149] (v etin se pouv nzev Instituce). I ta zpracovvala historicky star jurisprudenci.

21 Bohuel si nememe odpustit neformln poznmku. Je pravdou, e uveden pojet m skuten koeny v uvedenm totalitnm obdob. Stvajc esk vodn prvo vak znanou st (i kdy ne ve) beze zmny pejalo.

22 Napklad smrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. ervna 1975 o poadovan jakosti povrchovch vod urench v lenskch sttech k odbru pitn vody, smrnice Rady 76/160/EHS ze dne 8. prosince 1975 o jakosti vod ke koupn, smrnice Rady 76/464/EHS ze dne 4. kvtna 1976 o zneiovn nktermi nebezpenmi ltkami vypoutnmi do vodnho prosted Spole-enstv [141], smrnice Rady 78/659/EHS ze dne 18. ervence 1978 o jakosti sladkch vod vy-adujcch ochranu nebo zlepen pro podporu ivota ryb, smrnice Rady 86/280/EHS ze dne 12. ervna 1986 o meznch hodnotch a jakostnch clech pro vypoutn nkterch nebezpe-nch ltek uvedench v seznamu I plohy smrnice 76/464/EHS a smrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. kvtna 1991 o itn mstskch odpadnch vod.

12

prosted v jeho celistvosti, a to tak, e by se vhodn vyuily historicky zakotven a oven zsady nejen eskho, nbr i evropskho (spe kontinentlnho) vodnho prva. Doufejme, e celkov, ponkud neobvykl, postup autora sten ospravedln vrok Savignyho23:

Prvn vda nen nic jinho ne prvn historie.

Na zvr tohoto ponkud filosofickho vodnho textu by autor rd vyjdil svou omluvu. Laskav ten nech je prosm shovvav k vtin citovanch p-vodnch latinskch, eckch a nmeckch text doposud neexistuje autorizovan esk znn s ohledem na pojednvan tma vak bylo nezbytn provst jejich (prav-dpodobn ne zcela profesionln) peklad. Jinou monost autor toti neml.

1.2 Historick p ehled vskytu vybranch zkladnch vodoprvnch pojm

V tto dl vodn kapitole se pokusme o celkov shrnut nkterch pojm tak, jak byly obsaeny v pslunch prvnch dokumentech, a to v prbhu zkoumanho historickho vvoje vodnho prva. S ohledem na zamen pedkldan publikace byl vybrn pojem tekouc voda2, povrchov voda i spe v mnonm sle astji po-uvan slovn spojen povrchov vody1, pojem vodn tok i ir ekvivalent (i kdy jde do urit mry o germanismus) vodstvox) a nov pouvan (v irm evropskm pojet) vodn tvar.

Prvn dokument tekouc2 voda povrchov voda1 vodn tok (vodstvo)x) vodn tvar

msk prvo: Ulpin, Cassius, Labeo

pojem se nevyskytuje

msk prvo: Marcin

aqua profluens (tekouc voda)

pojem se nevyskytuje

flumen (eka), fluvius (eka), rivus (potok)

pojem se nevyskytuje

Vladislavsk zzen zemsk [60]

pojem se nevyskytuje

voda silnice na vodch, vody (mnon slo)

pojem se nevyskytuje

Obecn obansk zkonk (Allgemeines brgerliches Gesetzbuch (ABGB)) [123]

pojem se nevyskytuje

Wasser, Regenwasser (voda, deov voda24)

Strom (velk eka), Fluss (eka), Gewsser (vodstvo /i mnon slo/)

pojem se nevyskytuje

sk vodn zkon . 93/1869 . z. [124] esk zkon zemsk . 71/1870 es. z. z. (nmeck verze) [125]

pojem se nevyskytuje

Wasser (voda)

Strom (velk eka), Fluss (eka), Bach (potok), Gewsser (vodstvo /i mnon slo/)

pojem se nevyskytuje

esk zkon zemsk . 71/1870 es. z. z. (esk znn) [125]

pojem se nevyskytuje

voda veleeka, eka, potok, voda (vtinou mnon slo)

pojem se nevyskytuje

23 Viz Gerlochova publikace [27]. Friedrich Carl von Savigny (17791861) pat do tzv. historicko-

-prvn koly. Vnoval se pedevm mskmu prvu (pat mezi tzv. romanisty). 24 Mn se tm nesoustedn (povrchov) voda na zemskm povrchu, kter m svj pvod v atmo-

sfrickch srkch.

13

Prvn dokument tekouc2 voda povrchov voda1 vodn tok (vodstvo)x) vodn tvar

Zkon . 11/1955 Sb., o vodnm hospodstv [127]

pojem se nevyskytuje

povrchov vody (pouze mnon slo)

vodn tok pojem se nevyskytuje

Zkon . 138/1973 Sb., o vodch (vodn zkon) [130]

pojem se nevyskytuje

povrchov vody (pouze mnon slo) definice v 2

vodn tok definice v 31

pojem se nevyskytuje

Zkon . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon) [137]

pojem se nevyskytuje

povrchov vody (pouze mnon slo) definice v 2

vodn tok definice v 43

vodn tvar, tvar povrchov vody

Smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2000/60/ES [142] (tzv. rmcov smrnice)

tekouc2 a stojat vody se zaazuj do kategorie eka i jezero

surface water (v jednotnm sle definovna na zklad inland water)

river (eka)

body of surface water (body of groundwater)

V nsledujcch kapitolch budeme pojmm tohoto tabelrnho pehledu vnovat dkladnj pozornost uvedeme rovn citace pslunch prvnch definic.

1.3 Dva prvn nzory, kter od sebe dl vce ne jedno stolet

Tuto dl kapitolu je mon oznait za ponkud netradin. Budeme se v n sna-it popsat dva teoretick prvn nzory, kter jsou ponkud asov vzdlen. Kupo-divu mezi nimi existuje jist souvislost tu se pokusme postupn objasovat t v dalch stech publikace. Podvme se na celou problematiku nejdve od konce hned v vodu tene seznmme s st textu (ryvkem), kter byla obsaena v Dvo-dov zprv vldnho nvrhu novely zkona o vodch (vodnho zkona), parlamentnm tisku 688/0 II. (zvltn sti) [146]:

Povrchovmi vodami jsou ve smyslu definice zejmna vody ve vodnch tocch, vetn vod ve vodnch tocch umle vzdutch, vody odtkajc po zemskm povrchu v podob de-ovch srek atd. Za povrchov vody se nepovauj vody, kter byly z vod povrchovch odebrny. Odebran vody jsou mimo dosah psobnosti tohoto zkona. Povrchov ani pod-zemn vody nejsou pro svou neovladatelnost pedmtem vlastnickch ani dalch soukromch prv s vlastnictvm spojench a jsou v tomto smyslu vc bez pna (res nullius).

Pouit odbornho prvnho termnu res nulliusv) (vc nikoho, vc bez pna), vedlo k odborn diskusi, je nebyla do dnench dn zcela jednoznan rozhodnuta (viz [45], [46], [57], [58], [72], [121]). Vyslovme hypotzu, kterou se pokusme v dalch stech textu obhjit, a to e pvod ve uvedenho pojet nepochybn souvis s prvnm nzorem publikovanm JUDr. Randou v roce 1891 [96] na str. 5 autor uvd:

Das Eigentum setzt seinem Begriffe nach selbstndige und der menschlichen Herrschaft unterworfene rumliche Krper voraus. (25 354, 362 a. b. G. B.) Einen solchen Gegenstand bilden zwar die in Brunnen, Teichen, Quellen, Behltern (Zisternen) und natrlichen Sen-

25 V souasnm eskm prvu se pouv pouze oznaen . S ohledem na pesnost citace pone-chvme pvodn oznaen.

14

kungen eingeschlossenen (stehenden) Gewsser, welche dem Grundeigentmer gehren nicht aber das Meer in seiner Totalitt, noch auch die flieende Wasser welle in ihrem sttigen, zusammenhngenden Laufe. (aqua profluens) Das flieende Gewsser bildet viel-mehr ein zusammen hngendes, nur durch die Bodensenkung rumlich verteiltes Ganzes. Aus natrlichen Grnden kann daher der ununterbrochene Wasserlauf nicht als Gegenstand des Eigentums angesehen werden, gleichviel ob es sich um Strme, Flsse oder Bche handelt; derselbe ist vielmehr ebenso wie der Luftstrom eine wahre res omnium communis und gehrt mit Rcksicht auf die Mglichkeit, einzelne Teile des Wassers (der Luft) zu okkupieren, zu der Kategorie der res nullius. [Vlastnictv, s ohledem na svj pojem, pedpokld samostatn prostorov vymezen tlesa podroben lidsk moci ( 354 a 362 ABGB) (Allgemeines br-gerliches Gesetzbuch Obecn obansk zkonk z roku 1811). Za takov pedmt (tleso) je mon oznait stojatou vodu v studnch, rybncch, pramenech a ndrch (cisternch) a pirozen prohlubeniny zemsk s uzavenou vodou pat vlastnkm. Neplat to vak u moe v jeho celistvosti a t u tekouc vody (zvlnnho vodnho proudu) ve vnm ne-petritm (souvislm) toku (aqua profluens). Tekouc vodstvo (eka) vytv spe souvisl (nepetrit) prostorov vymezen celek dky prolklin (propadlin). Z pirozench dvod nelze tedy tekouc vodu (vodn proud) pokldat za pedmt vlastnictv, bez ohledu na to, zda jde o velkou eku (nap. v Rakousku lo jen o Dunaj), eku i potok. Jde o to sam jako u vzduchu tedy o res omnium communis, a pat s ohledem na monost zmocnit se jed-notlivch st vody ke kategorii res nullius].

Mezi obma nzory lze shledat asov rozdl 110 let. Dve, ne objasnme p-slun souvislosti, provedeme historickou by jen zkrcenou rekapitulaci evropskho prva v oblasti, kter s pojednvanou vodoprvn problematikou pmo i nepmo sou-vis. Pokusme se rovn osvtlit (omlouvme se, e asi jen s ohledem na mn za-svcenho tene) msk teoreticko-prvn vymezen pojmu vc.

1.4 Dva prvn nzory, kter od sebe dl tm dv tiscilet

asov poad (oproti pedel dl kapitole) zmnme nejdve ocitujeme nzor mskho prvnka Cassia obsaen ve sbrce Digesta [147] (viz dl kapitola 2.2 tto publikace):

Fluminum quaedam publica sunt, quaedam non. Publicum flumen esse Cassius definit, quod perenne sit: haec sententia Cassii, quam et Celsus probat, videtur esse probabilis. [Nkter eky jsou veejn (tj. majetkem mskho lidu), jin nikoliv. Cassius stanovil de-finici, e eky s trvalm tokem vody jsou veejn. Tato definice byla schvlena Celsem je mon ci, e je oprvnn.]

Zcela odlinou definici je mon nalzt v zkonu . 254/2001 Sb., o vodch a o zmn nkterch zkon (vodn zkon), ve znn pozdjch pedpis [137] a to v 2 odst. 1:

Povrchovmi vodami jsou vody pirozen se vyskytujc na zemskm povrchu; tento charakter neztrcej, protkaj-li pechodn zakrytmi seky, pirozenmi dutinami pod zem-skm povrchem nebo v nadzemnch vedench.

Na toto ustanoven vcn navazuje 3 odst. 1 stejnho zkona . 254/2001 Sb. [137]:

Povrchov a podzemn vody nejsou pedmtem vlastnictv a nejsou soust ani p-sluenstvm pozemku, na nm nebo pod nm se vyskytuj; prva k tmto vodm upravuje tento zkon.

Nsledn je nutn zmnit pedevm 43 odst. 1 zkona . 254/2001 Sb. [137]:

15

Vodn toky jsou povrchov vody tekouc vlastnm spdem v koryt trvale nebo po pevaujc st roku, a to vetn vod v nich umle vzdutch. Jejich soust jsou i vody ve slepch ramenech a v secch pechodn tekoucch pirozenmi dutinami pod zemskm po-vrchem nebo zakrytmi seky.

Mezi uvedenmi asov znan odlehlmi prvnmi nzory existuje vrazn asov rozdl. U man byly eky veejn, tj. byly majetkem mskho lidu (sttu). Podle novho eskho zkona povrchov vody1 nejsou naopak pedmtem vlastnic- tv nikomu (na rozdl od res nulliusv)) nemohou patit26. Vodn tok (u man by lo vtinou o flumen /eku/) je podle definice obsaen v 43 odst. 1 zkona . 254/2001 Sb. [137] pouze povrchovou vodou1 (vodn toky jsou povrchov vody tekouc). Plat tedy, e rovn vodn tok nen pedmtem vlastnictv. Jinak je tomu u koryta vodnho toku definovanho v 44 odst. 1 tho zkona, kter je pozemkem:

Protk-li vodn tok po pozemku, kter je evidovn v katastru nemovitost jako vodn plocha, je korytem vodnho toku tento pozemek. Protk-li vodn tok po pozemku, kter nen evidovn v katastru nemovitost jako vodn plocha, je korytem vodnho toku st pozemku zahrnujc dno a behy koryta a po behovou ru urenou hladinou vody, kter zpravidla sta protkat tmto korytem, ani se vylv do pilehlho zem.

Podrobnji se budeme tto problematice vnovat a v dalch kapitolch.

26 Zde si nememe neodpustit skuten vstinou poznmku M. Kindla uvedenou na str. 89

publikace [46]: Zkon . 254/2001 Sb., o vodch, stanovil v ustanoven 3 odst. 1, e povrchov a podzemn

vody nejsou pedmtem vlastnictv a nejsou ani soust ani psluenstvm pozemku, na nm nebo pod nm se vyskytuj. Rovnou poznamenejme, e prv citovan ustanoven pat mezi ta, jimi zkonodrce vyplodil nesmysl. Pozemek je toti, jak jsme si ji ekli vc, a to vc ne-movitou (podle 119 odst. 2 obanskho zkonku v platnm znn jsou peci nemovitostmi prv pozemky, a vedle nich i stavby spojen se zem pevnm zkladem). Jestlie je ovem pozemek vc, a jestlie vcmi, jak jsme si rovn u ekli, mohou bt jednak hmotn pedmty a jednak ovladateln prodn sly (energie), je pozemek konkrtn hmotnm pedmtem. To vak souasn nutn znamen, e nen dvoj, ale trojrozmrn, tud sah odkudsi nkam i ve smru vertiklnm. Star pedpisy, konkrtn n oblben, protoe nedostin, o. z. o., konstatovaly ( 297 o.z.o.), e k nemovitm vcem pat i vzduchov prostor v kolm e nad nimi. Jestlie je tedy pozemek hmotnm, jinak eeno trojrozmrnm, pedmtem, sah jednak kolmo (nakonec ovem ikmo) do hloubky, jednak tak vzhru. Tud sah odkudsi od mezinrodnmi smlouvami vymezen hranice kosmickho prostoru (byla ji zmiovanou mezinrodn smlouvou stanovena na 100 km) smrem dol. Ostatn i judikatura opakovan pipomn (nap. v rozhodnut zveejnnm pod . 7/1999 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek, je je ovem jen jednm z mnoha), e pozemkem nen mon rozumt jen povrch zem (dvourozmrnou plochu), ale prv i prostor nad zemskm povrchem a hlubinn prostor pod nm, take pozemek vlastn tvo jaksi piat patvar konc pesn ve stedu Zem, v bodu, kde se setkv se vemi ostatnmi pozemky, co jich na zemi je. Z ve uvedench hledisek pak Nejvy soud jakoto soud dovolac v prv citovanm judiktu (. 7/1999 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek) dovodil, e gar pod povrchem pozemku je nutno povaovat za stavbu na pozemku. Voda nalzajc se pod nm (rozumj pod pozem-kem) se tak nutn nalz hloubji neli je sted na planety, take n platn vodn zkon z roku 2001 nejene sebral vlastnictv vod eskm obanm, ale odal vlastnictv vod dokonce i naim protinocm. Toto pochyben je na zkonodrce pece jen ponkud kolck, nicmn Austra-lanm, anm i kdo to nam protinocem vlastn je, zejm esk prava ohledn vlastnictv jejich vod vbec nevad, je jim toti asi, strun a slun eeno, pln lhostejn.

16

1.5 Pojem aqua profluens (tekouc voda) a res omnium communes (vci vem spolen) Marcinova definice

Tuto nerozshlou dl kapitolu jsme pedadili ped obecn pojednn o mskm prvu, protoe ne citovanou sentenci povaujeme za zcela zsadn. Navc nm jde o urit navzn na pedel dv dl vodn kapitoly. Ve sbrce Digesta [147] se nachz (tm na zatku) vrok (Dig. 1.8.2.1 Marcin):

Et quidem naturali iure omnium communia sunt illa: aer, aqua profluens, et mare, et per hoc litora maris. [Nkter (vci) podle pirozenho prva vem spolen jsou tyto: vzduch, tekouc voda, moe a pi tomto (moi) mosk behy.]

Stejn prvn formulace je obsaena rovn v Institucch 1.8.2. Participium pro-fluens (tekouc) se vyskytuje v cel sbrce Digesta [147] pouze tikrt v pm vazb na pojem res omnium communesii) (vci vem spolen), lze za relevantn27 oznait pouze ve uvedenou sentenci28 29.

1.6 Shrnut vodnch otzek

V dlch kapitolch 1.31.5 jsme se svm zpsobem pokusili vyslovit urit te-ze. Me se zdt, e jde o nezvykl souvislosti, kter nejsou ani jednoduch, ani jednoznan. Na stran jedn je zde problematika vodnho prva (specificky veej-noprvn oblasti i pes sten odlin zamen publikace Kindla [45]), na stran druh pak filosofick pojem ius naturalexii) (pirozenho prva)30 (jde nm pede-vm o proslulou Marcinovu sentenci uvedenou v pedel kapitole 1.5). Okolnosti jsou v dnen dob do urit mry odlin od situace ped tm 2 000 lety. Dleit je poznamenat, e pojem ius naturale (pirozen prvo) lze oznait za pouze zdnliv historicky nemnn14 v prbhu evropskch djin toti meme vysledovat jeho odlin prvn-filosofick (do urit mry i politick) pojet. Na zklad porovnn historickch spoleenstv ve vazb na (prvn) vci typu aqua profluensi) (tekouc

27 Autor si neodpust vyslovit obdiv k badatelm, kte byli schopni (v 19. i prvn polovin 20. sto-

let) uvdt obdobn tvrzen bez aplikace (tm) neohraniench monost souasn vpoetn techniky.

28 Souvisejc citaci z Dig.1.1.9 (Gaius 1 inst.) uvdme a v kapitole 2.5. 29 Souvisejc vrok se vyskytuje t v Dig. 1.8.2pr. (Marcianus 3 inst.): Quaedam naturali iure communia sunt omnium, quaedam universitatis, quaedam nullius, plera-

que singulorum, quae variis ex causis cuique adquiruntur. [Nkter (vci) jsou podle pirozen-ho prva vem spolen, nkter jsou obc, nkter nikomu nepat (jsou nikoho) vtina vc pat jednotlivcm ty jsou zskvny z rznch dvod.]

30 Ius naturale (pirozen prvo) je mon zkoumat (s odstupem doby) velmi obtn. Pi nalzn podstaty (tm mytickho nejen ist prvnho) vztahu k aqua profluensi) (tekouc vod) lze na druhou stranu budovat rovn hlub pojet ius naturale. Ve zkratce eeno odmyslme-li moe (kter nemme) a vzduch, u kterho lze vznst oprvnnou nmitku v tom smyslu, e mon vbec nen (v prvnm smyslu vc), pak pedevm aqua profluensi) (tekouc voda) je v souasnosti i na zem esk republiky nejvznanjm subjektem v psobnosti ius naturale.

17

vody)31 lze vak rovn na druh stran posoudit dan spoleensk systm i sub-jektxiii) , kter k nim zastv mnohdy zcela odlin prvn (poppad obecn-filoso-fick) postoj.

2 MSK PRVO

2.1 eck filosofie jej vliv na evropsk pojet prody a koncepci mskho ius naturale (pirozenho prva)

Tato dl kapitola byla ponkud netradin pedazena ped vlastn strun po-jednn o zkladech mskho prva. Nebt ve uvedenho (viz dl kapitolu 1.3) Randova nzoru, kter souvis s pojmem res omnium communisii) (vc vem spolen), je bv rovn interpretovna na zklad proslul Marcinovy definice (viz dl ka-pitolu 1.5), obsaen ve sbrce Digesta [147] (viz dl kapitolu 2.2) pravdpodobn bychom ponkud filosofick oblasti nevnovali vt pozornost. Nsledujc text se proto (pouze strun) pokus objasnit eck pojet spravedlnosti (prva) pjde zde samozejm spe o oblast pirozenho prva.

Problmem jakhokoliv souhrnnho prvnho pohledu je reln rozpor (v kadm novodobm sttnm celku neopominuteln) mezi pozitivnm a pirozenm prvem. Na toto tma bylo napsno nepebern mnostv publikac (nap. i Hegel32 [36]) je zcela jist, e tento problm se do dnen doby nepodailo bezezbytku vyeit. Toho si je autor vdom, proto se pokus spe jen o dl pochopen Marcinova nzoru, resp. o nalezen jen piblinch souvislost33. Zkladn analzu bude zapoteb provst jak s ohledem na pojem ius naturale (pirozen prvo), tak 7 8 48 49 50. S ohledem na uveden dva filosoficko-prvn pojmy m voda sv nezastupiteln postaven. V rmci tohoto irho (pomrn obecnho) exkursu si dovolme ocitovat znmou sentenci prvnho (takov oznaen je samozejm vdy sporn) filosofa ek Thalse Miltskho34 ( ):

.35 [Potkem a clem (zavrenm, koncem, elem) veho je voda36.]

31 Zde jde o postoj autora. Podle (jeho mon subjektivnho nzoru) by mly zstat zachovny

pirozen pomry tak, aby se neztratil vztah prody k lidem (i obrcen lid k prod). Jde (prvn) rovn o kategorii res omnium communis.

32 Nejde pouze o filosofy, z prvnk lze jmenovat pedevm Lon L. Fullera [24]. 33 Jsme si vdomi toho, e v bnm prvnm povdom nem obecn-filosofick postoj zcela

legitimn oprvnn. Problematika vody je vak ponkud odlin proti jinm (prvnm) vcem (viz dl kapitolu 2.3) zcela nepehldnuteln.

34 Narodil se okolo 624 p. Kr. (Milt), zemel 548 p. Kr. Je povaovn za prvnho eckho filosofa. Hrodot ( ) ve svm jedinm dochovanm dle popisuje adu vznamnch euro-asijskch historickch moment; zajmav je i to, e tento myslitel rovn pedpovdl zatmn Slunce (28. 5. 585 p. Kr.).

35 Poznmka: Pvodn formulace . byla vyjdena vazbou akuzativu s infinitivem. Pro poteby citace byla voda pevedena do prvnho pdu.

18

Tento vrok by mohl bt svm zpsobem rovn oznaen za dal klovou citaci (tto publikace) vedle Marcinovy sentence (viz dl kapitola 1.5) a definice mskho prvnka Cassia (obsaen ve sbrce Digesta [147] viz dl kapitolu 2.2).

Zachoval se rovn podobn vrok tho filosofa:

. [ (k e), vechno je z vody a ve vodu se opt rozkld]

Pro zajmavost, pozdj Empedoklovo37 ( ) pojet je ir:

. [tyi jsou toti koeny (zklady) veho.]

msk prvo zn pojem lexxiv), ekov pouvali (i v starm obdob svch djin Homr //, Hsiodos //) pedevm 38 xv) (odvozen od slovesa

36 S ohledem na vodu jsou zajmav ir etymologick souvislosti. Zkladnm indoevropskm

koenem je au(e), aued-, auer- (akuent-, auent-) (viz internetov slovnk [156]). Pokud jde o koen aued- (aud, d) (dochzelo k nazalizaci (n) viz Rejzek [100], str. 35) lze zmnit starou indorijtinu udn (lok.), udnh (gen.), ud (nom.) (voda). Existuj fonetick mutace nap. u slovanskch jazyk z (a)hueda na voda. Z udn (star indorijtina) vzniklo slovo samudrah (vloen r) (moe). S tmto (pravdpodobn) souvis anudra-h (mn nazalizace) (bez vody viz eck adjektivum ). V armntin z ued vznikla qwet (eka) (viz slovansk voda). V etin bylo pvodn vyslovovno jako u, teprve pozdji jako y. Pro vodu pouvala klasick etina vraz (pvodn se etlo /h/udr). Z pvodnho wunda (nazalizace /n/) lze (viz staroprusk qwundan, wundan) pedpokldat vznik latinsk unda (vlna).

37 Narodil se 490 p. Kr. v Akragantu na Siclii, zemel okolo 430 p. Kr. Byl eckm filosofem pedsokratickho obdob. Definoval zkladn tyi elementy: (ohe), (vodu), (vzduch) a (zemi). Empedokls byl dualista. Na jedn stran vidl lsku (kter sjednocuje), na druh pak nenvist (je rozdluje).

38 Podrobn se tomuto pojmu vnuje Hattenhauer ve sv publikaci [35]. Na str. 51 uvd: Nelze popt, e eck soudnictv Homrovy doby bylo nesrovnateln vce urovno pocity

a kadodenn politikou, ne tomu kdy bylo v m. I ekov se nicmn museli starat o bez-penost a pedvdatelnost soudnho rozhodovn, o procesn pravidla zen a materiln prvo. To inili s pomoc nomos. Pvodn toto slovo neznamenalo zkon a tento vznam tak nikdy vlun nemlo. I pro eky platilo jazykov-historick pravidlo, e slova vznikaj na zklad konkrtnch asociac a teprve v prbhu historickho vvoje se stvaj abstraktnmi. Pvodn nomos znamenalo pastvinu. Nomos je pbuzn vraz od slova nem (udluji, pidluji) a tak lze jen st popt domnnku, e nomos m sv pvodn koeny v oblasti rolnickho hospodstv. Otzka, kdo kolik zvat sm ve vesnici poslat na obecn pozemky, patila po tiscilet k nej-dleitjm prvnm problmm rolnickho hospodaen. Nikdo nesml svoje vepe poslat do lesa na aludy na kor druhho. Nikdy tak nesmla vesnice nechat pst na spolen pd tolik zvat, e by mohlo dojt ke kod na obecnm majetku. Poet zvat musel bt pesn stanoven a kadmu vesnianovi byl pidlen jeho podl na stdu a na pastvin. Jak jinak k tomu vak mohlo dojt, ne v soudnm projednn a smrnou dohodou. Tento podl a zpsob rozdlen ped-stavoval nomos. Pvodn tedy nomos neznamenal zkon, ale agorou schvlen rozsudek. Jeho podstatou nebyl pkaz. Bylo to spravedliv pidlen prostedk k obiv, z eho se pozdji u Aristotela stejn jako u man vyvinula tzv. iustitia distributiva (distributivn spravedlnost), vychzejc z principu suum cuique (kadmu co mu pslu). Nomos odedvna zamezoval st-le hrozcmu sporu o rozdlen pastviny tm, e pidloval kadmu jeho podl. Nomos se vyzna-oval obecn abstraktn povahou pesahujc jednotliv ppady. Byl prostedkem zabraujcm tomu, aby nkdo vyuvaje sv chytrosti a moci nenpadn zmnil kl, podle nho se rozdloval vesnick majetek, na kor slabch. Nomos tak stl v pmm protikladu k obyejovmu prvu,

19

xvi) 39). Oba pojmy jsou svm zpsobem (v indoevropsky chpanm irm kon-textu40 /viz koen nem-/) neekvivalentn. S ohledem na (star civilizaci bli41 42) pojet svta cti si dovolme ocitovat aristokratickho spe z tradic vychzejcho ec-kho bsnka Pindara43:

.44 [Zkon kraluje vem smrtelnm i nesmrtelnm (tj. bohm).]

V nvaznosti na uveden vrok meme uvst t Hrodota45 ( ):

. [myslm (zd se mi), e Pindaros sprvn ekl, e zkon je krlem vech.]

Tomsa [114] (vstin) na str. 23 dl eck prvo a spravedlnost na:

prvo a spravedlnost kosmickou, prvo a spravedlnost pramenc z bosk vle (vle boh), prvo a spravedlnost lidskou.

S ohledem na posledn poloku vtu Tomsa [114] uvd:

Poslze nejni stupe tvo prvo a spravedlnost lidsk, v nich se pedevm uplat-uje vle lovka; ne vak vlun, nebo i je fantasie ekova uvdla ve vztah s obmi vy-mi normami prva a spravedlnosti. Proto zkonodrci, kte dali obcm zkony, byli dle podn ve stycch s bostvm, kter jim zkony ty zjevilo.

jeho pouit tud vyluoval. Byl to jedin nomos, kter ml zajistit obanm prvo a zabrnit chaosu. Proto byl psanm prvem, kter se zsti dochovalo a do dnench dn vyryt do kamennch desek. Nomos zabezpeoval prvn jistotu, ani by k tomu poteboval prvnick stav a obyejov prvo, kter by mohlo oslabit jeho vznam.

39 S koenem nem- souvis v latin numerus (slo) (mj. slovky zn u modernch indoevropskch jazyk znan podobnm zpsobem). Lze zde proto doloit t zkou vazbu na pvodn pra-indoevropsk koeny.

40 teni lze jen doporuit k prostudovn (s ohledem na ir souvislosti) filosofickou studii Machovce [71].

41 Bez ohledu na marxismus lo spe o rovnostskou civilizaci-kulturu. Ke zlomu dochz pi-blin v obdob 32003000 p. Kr. (viz Uruk peddynastickho obdob (vrstva XII) i dol Nilu ped sjednocenm Hornho a Dolnho Egypta (krl Meni piblin v roce 3000 p. Kr.).

42 Nejnovj poznatky o vvoji lidstva po skonen posledn doby ledov jsou pehledn shrnuty v publikaci dvojice autor D. Lewis-Williamse a D. Pearceho [67].

43 Vrok je obsaen pouze v Platnov dialogu Gorgis (484 b cituje Tomsa na str. 23 [114]). 44 Je vak zapoteb poznamenat, e tento vrok nepron Skrats ale jist Kallikls. (stava

(pel. Novotn) [86] na str. 6 uvd: Po Plovi se utkv se Skratem Kallikls, podle dialogu hostitel a tak poslucha Gorgiv.

Kallikls nen odjinud znm. Byly sice inny pokusy, ztotonit jej s tm nebo onm Athanem doby Skratovy, ale podobno je pravd, e Kallikls je spe typ uritch vlastnost, osoba vytvoen od Platna za protiklad osoby Skratovy, dvojnk sofisty Thrasymacha, znmho z Pla-tnovy stavy. Je to chladn vypotav realista, odprce filosofickho ivota, velebitel pro-spchsk praktinosti, aristokratick hlasatel prva prody a zsady, e moc je prvo, politik ve smyslu od Skrata zavrhovanm.

45 (Djiny III 38).

20

Vedle pojmu (zkon) je zapoteb se zmnit i o pojmu 46 (spravedlnost). Tomsa [114] na str. 65 uvd:

V pvodnm vznamu znamenalo slovo dik () tolik jako pravideln se optujc zjev; ale kad takov zjev upoutv pozornost lovka prv svou pravidelnost a pibliuje jej domnnce, e za nm stoj njak inteligentn donucujc moc, njak clevdom vle. Tmto smrem musila se nst i vaha starho eka. Jeho duch vyznaujc se silnm antro-pomorfizanm sklonem a tuc za kadm pozoruhodnjm kazem psoben iv bytosti, musil se tm spe pozastavit ped zjevy, kter na sebe upozorovaly pravidelnm optovnm, vnukajcm mu pesvden o jist promylenosti a plnovitosti. Tuto promylenost a plno-vitost spatoval v cel prod, kter se mu proto zdla bt jedinm celkem, za n stla t inteligentn vy moc, zpsobujc svm zsahem pozoruhodn d vekerho dn. Onu inteligentn moc nazval pak jmnem Dik (). Dik mla tu vznam kosmick, jsouc bohyn svtovho du, ukazovala, jakm smrem m se brt nejen lovk, ale cel proda. Tato jej vlastnost dochz vrazu v jejm oznaen; odvozuje etymologicky vklad slovo Dik () od = ukazuji. Jej vle byla zkonem dajcm vdy pro urit ppad urit zpsob chovn se, tedy pravidelnost, kter se musil podrobit lovk i proti sv vli. Nemoc a smrt, jim podlh, jsou takovmi pravidelnmi u lovka zjevy, zcela obdobnmi tm, jak na-lzme v prod. Co se dje podle tto lovku i prod pedepsan nutnosti, jest dikaion () shodn s vl bohyn Dik () opak vzepenm se jej vli, zpupnost hybris ().

Meznkem v eckm mylen byla Hrakleitova ( ) filoso-fie. Zde splv pojem spravedlnosti s Bohem chpanm jako vy kosmick rozum (pojmanm jako logos i ohe). Tomsa [114] se na str. 33 te:

Jak je vak pomr mezi kosmickm zkonem a zkony, kter si dv lovk pro sv jednn? Na tuto otzku odpovd Hrakleitos jasn; mezi obma zkony nen rozporu, nebo veker lidsk zkony jsou reflexem jedinho zkona boskho, kter vldne, jak chce, posta vemu a pemh ve. Proto jsou zkony oporou obce a povinnost nroda je bojovat za n tak, jako za hradby msta.

Pokud jde o Hrakleita, lze jen rekapitulovat ji zmnn proslul vrok 8 [proda (pirozenost) se rda skrv47 48 49]. eck pojem

46 Viz poznmka pod arou . 79. 47 V protikladu k zpadnmu racionalismu (nsledn pak individualismu 19. a 20, stol.) me

pipadat tento filosof jako temn. Pokusme se o urit nadasov srovnn (viz Kahn III): [ ,

, ] , [ , .] e . [Nebo tmito vcmi ve sv ei poukazuje na to, e ve inme a poznvme na zklad podlnictv na bosk ei, k tomu potom pipojuje: proto se m nsle-dovat to spolen(insky) (tedy spolen, nebo spolen /insky/ znamen spolen v atic-km ne). Pestoe je e spolen, ij mnoz (lid) jakoby mli (jen) vlastn rozum (mylen, poznn, vdom)].

Proti tto filosofii lze postavit Cartesiovo (Descartes): Cogito, ergo sum. [Myslm, tedy jsem.] Tedy pouze J jako individuum bez ohledu na zalenn do spoleenstv vyznvajcho sv bohy (tj. do skupiny lid pozdji u lo jen o nrod, tdu, obany /paradoxn spolu s roz-vojem zpadnho individualismu/ stejn vry kultury hodnot) a s logem, majcm zklad v jazyce boh (viz Kozk [55]) (pozdji jde t jen o jazyk livch ideologi, masmdi i virtuln reality).

21

lze oznait za klov. Vyskytuje se velmi asto u tzv. inskch (pedskratovskch) myslitel z eckch obc, kter se nachzely v oblasti dnen Mal Asie)50.

48 V nvaznosti na poznmky pod arou . 7 a 8 bychom provedli a nyn hlub rozbor eckho

slova . Vychzeli jsme z Etymologickho proto-indoevropskho slovnku [155] (dostup-nho v sti Internet). Lze zde nalzt velmi zajmav souvislosti. Zmnn sloveso zna v klasick etin plodit i rodit. Zajmav je souvislost s latinskm tvarem fui (perfektum od slovesa esse /bt/). Rovn existuje souvislost s latinskm slovesem fio, fieri (stvat se, vznikat) (mj. mediln tvar od zna rovn stvat se, vznikat). Ze stejnho indo-evropskho kmene bheu- (bheuu-, bhua-, bhue-) (ten m obecn vznam bt, vzkvtat, rst, prosperovat) pochz i futurus (budouc tedy to co v budoucnosti bude existovat). Zde je zapoteb uinit krat poznmku klasick etina (t i star latina) vyslovovala f jako ph (viz Rejzek [100] na str. 22 jde o tzv. pdechov souhlsky (odpovdajc indoevropsk ada: slovansk b, litevsk b, germnsk b, latinsk b a f /ph/, eck f /ph/ a star indorijsk bh). Obdobn v homrsk etin bylo vyslovovno jako u. Rozdl mezi indoevropskm zkladnm kmenem bhu- a phu- je tedy zdvodniteln jazykovm vvojem. Latina si u ponechala proto existuje fui i futurus. Ve star nmin se pouvalo bouwen (bydlet i nco obvat), ve star prutin (nelo o germnsk jazyk) byl tvar buwinanti. Lze zmnit rovn nynj nmeck bauen a t anglick build. Stejn pvod m i anglick beam (trm) (ve star anglitin lo o oznaen stromu). Podobn nyn existuje obdobn ve (stvajc) nmin Baum (strom) (ve star nmin se vyskytovalo Boum). Samozejm je zde souvislost i s eskm slovesem bt, bvat i anglic-km be (opt upozorujeme na blzkost u a y i b(h) a p(h) viz Rejzek [100] na str. 22). Pro studium indoevropskch jazyk m mimodn vznam star litevtina lze zmnit nap. buti (bt), bu (tvar minulho asu /esk byl/) i buvis (ivot). Ve star rntin se pouvalo sloveso bavaiti (bt i stvat se). V sanskrtu existuje bhut (tvar minulho asu /esk byl/). Z uvedenho rozboru je jist, e proda m existenci, oplv, stv se, vznik, rod jejm symbolem jsou stromy (viz jejich dvn pohansk uctvn). S prodou je nerozlun spjat ivot (buvis) i filosoficky chpan byt.

49 Podrobn je pojem pojednn R. Koandrlem v publikaci [52]. Hned v vodu autor uvd: eck slovo , obvykle pekldan jako proda nebo pirozenost, se obecn povauje

za klov termn stylu mylen, kter se rozvinulo v inskm Mltu a mnohem pozdji bylo nazvno filosofie. Jakmile toti doba sofist vznamn rozliila a , zvyk, z-kon, byla archaick filosofie pochopena zejmna jako (zkoumn p-rody), a mnoz jej pedstavitel uvdni pod spolenm jmnem nebo , p rodn myslitel, zkoumatel prody. Spisy pedskratovskch myslitel v nsledn tra-dici zpravidla nesly analogick titul ( prod). Homrsk slovo je vra-zem mylen, kter se zamuje na vznikn, rst a zanikn. Vyjaduje ve, co prochz ivotnmi promnami, jejich odkrvn se pro ns stalo jednm z urujcch rys nejstar eck filosofie. Vklad jeho pvodnho vznamu je proto vhledem do pedskratovskho mylen a porozumnm samotn povaze inskho zkoumn prody. Je ovem znmou skutenost, e filosofick poj-my prochzely dlouhm vvojem a sta myslitel je ani neuvali v tak zkm vymezen, jak bychom dnes poadovali. Znan st nen jednoznan urena a jejich vznam je mnohdy dn a kontextem, v nm jsou uity.

50 Koandrle v publikaci [52] dle uvd: Substantivum je odvozen od slovesa , kter v aktivnm tvaru nabv vznam

plodit, vydvat, zp sobit, vyvolat, zatmco v medilnm tvaru nese vznamy jako rst, vznikat, pochzet, narodit se, vzmhat se. vyjadovalo zejmna vegetativn aktivity rostlin, jak lze doloit na rznch mstech ji u Homra. eck vraz pro rostlinu i potomstvo vbec, , pochz ostatn ze stejnho koene. H. Patzer poznamenv, e slovo neznamenalo ovem pouh zvtovn velikosti, obvykle vyjden slovem , nbr vztahovalo se k rstu ve smyslu nabvn novho tvaru. Odvozen substantivum znamenalo podobn vzrst i tlesnou strnku vbec. U Homra je vak doloeno zejmna

22

Ponkud odlin pojet prva a spravedlnosti existovalo u sofist. Jejich zpsob mylen se stal zdrojem nejen prvnho, ale t uritho ivotnho pragmatismu51. Vznanm rysem je jejich zamen na individualismus. Uvedeme dva znm vroky, jejich autorem je filosof Prtagors52 ():

, . [O bozch nevm (ne-mm vdomost) ani zda jsou, ani zda nejsou.]

. [Mrou vech vc (zleitost) je lovk u tch vc (zleitost) co jsou, e jsou u tch vc (zleitost) co nejsou, e nejsou.]

Na rozdl od Platna (viz ne) lze u sofist zaznamenat nzor, e neexistuje absolutn pravda, nbr pouze relativn dle pak, e nikdy nenalezneme pravdu objektivn, nbr jen subjektivn53 54.

v souvislosti s lidskou postavou. Samotn slovo m tradin mnoho vznam, kter na tomto mst zdaleka nevyerpvme: proda, p irozenost, vlastnost, povaha, p-rodn sla, pirozen bh, rod, narozen, p vod atp. Koen -, dajn odpovdajc indoevropskmu bhu- nebo eskmu bt, zahrnuje podle G. S. Kirka existenci jako takovou, nebo v pvodn a primitivn form jazyka nelze pedpokldat ostrou distinkci mezi stvnm se a bytm. Nejobecnj smysl by se tak ml spe vztahovat na cestu, j se vc stv takovou, jak je, a souasn na to, jak se chov. Piem pedstava rstu, akoli nen v nej-starch vskytech nejspe doloena a u slova je zejm a odvozen, je ve slov pirozen obsaena. I G. Naddaf pokld za zkladn vznam slova r st vyjadujc cel proces rstu od vzniku do zralosti. ve smyslu procesu a zrove nsledn povstalho tvaru chpe t W K. C. Guthrie, piem dodv, e Mlan akcentovali oba uveden aspekty, pestoe jedin Homrovo uit termnu naznauje, e zejmna druh z vznam v 6. stolet p. Kr. dominoval. Ch. H. Kahn se nedomnv, e pvodn smysl koene - znamenal oproti zmnnmu vznamu rst tak existenci, byt. Takov pohled maj zastvat ti, kdo hledaj koen v jinch jazycch ne eckm. Z pohledu komparativn lingvistiky nen podle Ch. H. Kahna pochyb, e smysl rst je star ne vznam stvn se i obecn existence. Sm ovem po-dotk, e v jedinm Homrov uit slova explicitn reference k procesu rstu nen a pas se vztahuje k tlesn strnce byliny moly. Obvykl smysl slova tedy pvodn neznamenal rst, nbr tvar, charakter dan vci. H. Patzer se podobn domnv, e se nejdve vztahovala pedevm k vnjmu tvaru, kter rostlina zskv rstem a jen je vsledkem jejch vitlnch projev. V dalm vvoji slovo vyjadovalo v penesenm v-znamu nejen tvary jinch ivch bytost, ale t geografick podoby zem i vodstev. Pm pedstava ivotnch aktivit mu tedy pvodn byla nejspe ponkud vzdlen.

51 V souasnosti by lo pedevm o (jen ryze) ekonomick postoj (bez prvnch, sociologickch i filosofickch vazeb) oznaovan jako neoliberalismus.

52 Prtagors z Abdr byl eckm filosofem, patil mezi sofisty (z eckho /vslovnost sofistai/ mudrci, uenci i spe uitel moudrosti). Sofist vyuovali pedevm rtoriku (vmluvnost), nelo o filosofy v pravm slova smyslu, ale o praktiky. Pedevm je dleit poznamenat, e vyuovali za penze. Jejich teoretick skepse se vztahuje i k zkonm mravnosti a t k prvu (hlsaj prvo silnjho). Prtagors byl ptelem Perikla a Eurpida, vyuoval umn jak se v politice prosadit. V Platnovch dialozch se obvykle stav do protikladu k S-kratovi.

53 Lze ci, e se uveden postoj v mnohm podob nzoru panujcmu v souasn obecn globalizovan spolenosti ten pak do urit mry rovn ovlivuje chpn vztahu mezi prvem a spravedlnost. Zjednoduen lze ci, e pokud je spravedlnost (Bh, bohov, kosmos /d/, absolutno, svtov rozum) relativn, pak zbv pouze psan (pozitivn prvo), kter je jedin platn (a t obratn advokti-rtoi).

23

Zkladn zmnou v eck filosofii bylo vystoupen Skrata (). U nj meme hlavn zaznamenat dslednou kritiku filosofie sofist. Ve zkratce lze ci, e Skrats tvrdil, e ctnost je moudrost 55 je mon ji zskat poznnm (uenm). Bez moudrosti a ctnosti nen spravedlnost, bez spravedlnosti prav zkon56 (v souladu s bohy). Pochopit Skrata znamen vnitn proctit jist individualistick posun k rozumu57 58 zrove vak i to, e psychologii t doby nelze (bez iluz) vysvtlit. To plat i do urit mry (pes nae zjednoduen viz ve) o sofistech. Skrats se pokusil o ztotonn spravedlnosti se zkonnost59.

54 Obecn je mon (tm vdy) zaznamenat urit rozpor mezi filosofickm (eckm, v-

chodnm) ius naturale (pirozenm prvem) a pragmatickm (mskm, zpadnm) ius civile (obanskm prvem). Proto je pekvapujc, e prv et sofist ovlivnili rtoriku a zpsob logick argumentace. Nsledn toti dolo (prostednictvm tchto eckch uitel) k ovlivnn systmu vzdlvn (zpsobu mylen) i v celm starm m a proto t (dlouhodob) v cel zpadn sti Evropy. Jejich ddictv je stle (i v dnen dob) aktuln (bohuel nelze ne-zaujmat k nmu a to rovn dnes /do urit mry/ kritick postoj).

55 Tomsa [114] k tomu poznamenv: Moudrosti nelze zskat zpsobem jinm ne uenm. A je-li mono ctnosti se nauit, pak jsou

i uitel ctnosti. Tyto nzory Skratovy zdaj se opravovat tvrzen o bezpodmnenm racio-nalismu jako teorie jednn a etiky. Skrats zavlekl vli v podru intelektu, domnvaje se, e sprvn soud o etickch hodnotch me psobit na vli tou mrou, e ji strhne v smr jm vyten. Maje vdom o tom, co je dobr nebo zl, lovk se neme pi svm jednn rozhodnout jinak, ne e jedn ve smyslu poznanho dobra nebo zdruje se od poznanho zla. Nebo v tomto poznn le ohnisko jeho aktivity. Kdy tento princip takto formulujeme pro obor mravnho jednn, vyno se otzka: jest abstraktn vdom mravnho dobra posledn pinou jednn, nebo je tu pina dal, kter zpsobuje, e vdouce, e je nco mravn dobr, to konme? V prvnm ppad by se jednalo o neinteresovan kategorick imperativ, o mravn jednn pro n samo. Pojet toho jest vak Skrats dalek. Ne chladn existence pouhho mravnho dobra, nbr vdom toho, co je s nm nerozlun spojeno, je posledn pinou, dle n se d lidsk jednn; a to je prospnost. Nebo to, co je prospn, je dobr tomu, komu je prospn. Jednn lovka vedeno je tud v posledn instanci vdomm prospnosti dobra. Jeto nikdo nebude chtt jednati v svj neprospch a pipraviti se o stav blaenosti, za nm ve pl, poznav, co je dobr, bude nutn dle tohoto poznn sv jednn dit. lovk nejedn tedy ctnostn pro ctnost samu, nbr pro stav blaenosti, kter ji nsleduje. Mezi vdnm, ctnost a blaenost je tedy zk kausln vztah; v tom tak koen zk souvislost skratick nauky o ctnosti a teorii vle.

56 Skrats tvrd: . (Nebo km co je zkonn, to je spravedliv.)

57 Skrats zdrazuje, e spravedlnost jest moudrost a vdnm a e spravedlivm me bti jen ten, kdo spravedlnost zn (Tomsa [114] str. 53).

58 Spe jde o (moudrost) s ohledem na Podobenstv o sece (viz stava) je vhodn zmnit pojem (rozumov poznn) i (poznn, vdn, vda). Problm s ro-zumem nastane vdy pi pouit tohoto nerozlienho eskho pojmu jak ve vazb na racio-nalismus 1718. stolet, tak s ohledem na pojet Aristotela i dalch antickch filosof (dleit jsou toti i jin /odpovdajc dan dob a civilizaci-kultue/ souvislosti, kter zsadn ovlivuj hierarchii hodnot, a tm i zpsob mylen).

59 Tomsa [114] na str. 55 uvd: Skrats vidl jak v zkon sttnm, tak v pirozenm, tent objektivn ivel rozumu, stojc

proti individuln libovli. Tmto spolenm zkladem, z jeho dal vyrst jednm i druhm zkonm, peklenul propast, ji filosofie jeho souastnk vyhloubila mezi spravedlnost po prod a po zkonu. I v lidskch zkonech spatoval odraz bostv.

24

Obdobn jako Skrats m k sofistm negativn postoj rovn Platn60 (, 427-347 p. Kr.). Na tohoto velkho filosofa existuje ada rozdlnch nzor (i kraj- n odmtav stanoviska nap. Karl Raimund Popper61). Zkladnm jeho dlem je (stava62 63) [86], [87] ta ovlivnila mj. Filna Alexandrijskho, Macrobia, Porfyria, Pseudo-Dyonisia, Eurigenu, Pltina, Augustina i bsnka Danteho Alighie-ri. Platna je mon zaadit mezi realisty. Skutenost kterou vid64, lze oznait za vy a lep ne tu, kterou obvykle poznme na zklad povrchnho pozorovn okol bnho ivota pro kter lze pout eck ekvivalent (mnn). Je nad-azena svtu stn a iluz t nadasov a nepomjiv skuten (tm i vn). U Platna neum mnohdy souasn teni ocenit (zvlt pokud pesko adu me-tafyzicko-metaforickch sentenc) jeho draz na lidsk rozum. Nejde zde vak sy-metricky o rozum v pojet novovkuxvii) xviii) . U Platna meme hovoit spe o kon-cepci du v historicko-pvodnm (hlubinn aristokraticko-mytologicko-nboen-skm nikoliv totalitn-materiln-mocenskm) pojet65 61.

Hlavn mylenky jsou vyjdeny (podle skromnho nzoru autora tto publi-kace66) pedevm v tzv. Podobenstv o slunci (est kniha stavy [86], [87]), kter navazuje na pedel psobiv dialog, kde Platn dokazuje (prostednictvm Skrata), e filosofov by byli nejschopnjmi vldci v obci. V nvaznosti na vklad o tech slokch due67 (ve tvrt knize stavy [86], [87]) je stanovena zsada, e strci obce

60 Alfred North Whitehead, Proces a skutenost (1929) pevzato a uvedeno v publikaci Platnova

stava [8]: Celou evropskou filosofickou tradici je mono nejvstinji charakterizovat jako srii ko-

ment k Platnovi. Nemm pitom na mysli systematick mylenkov schma, kter z jeho spis jednotliv uenci velijak extrahovali, nbr o bohatstv obecnch mylenek, kter jsou v jeho dle rozesety.

61 Viz nap. zajmav lnek Jiho Jrovskho [41]. 62 Blackburn [8] na str. 15 poznamenv: Jestlie knihy mnit svt mohou, potom si stava me dlat nrok na prvn msto. 63 stava [86], [87] byla napsna asi v r. 375 p. Kr., Platnovi bylo piblin 52 let. 64 Wyller [120] na str. 29 velmi pesn objasuje psychologii ek: Volba optick oblasti je charakteristick pro platnsk pstup k filosofovn vbec. ekov

bvaj obecn nazvni mysliteli oka a Platn jm byl v prvn ad. [Poznmka: k obdobnmu nzoru doel t v ad svch teologickch studi kardinl pidlk (pi

porovnvn s hebrejskm drazem na slyen).] 65 Mnohdy v tomto dochz pi nzorovch postojch vyplvajcch ze souasn postmodern

doby (i spe po zakouen skepsi nsledkem (zhoubnho) psoben totalitnch systm) k uritmu nepochopen. S ohledem nap. na Kantv kategorick mravn imperativ lze vak spe hovoit o uritm neoliberlnm nepochopen svobody ta by toti souasn mla bt vdy vymezovna uvdomnm si nadasov povinnosti (viz t Hegel [36]).

66 Domnvme se, e spe zde ne v ir veejnosti znmjm Podobenstv o jeskyni. 67 Due m podle Platna ti sloky rozumovou, kter sdl v hlav (je propojena s Bohem-

-demiurgem), sloku vzntlivou sdlc v hrudnku (tj. city zde jde pedevm o problm pekladu pojmu /dech, duch, due, sla, srdce, mysl, zmuilost, nitro, ve, touha, dost, vle, mysl, mylenka/ a t o sprvn psychologick pojet tohoto eckho slova vzhledem k sou-asnmu naemu chpn viz velmi pnosn publikace H. Bartoe [6]) a sloku dostivou, kter sdl v bie (pudy).

25

mus mt vy a dkladnj rove vzdln ne ostatn lid. Nejdleitj je poznat dobro, avak odlinm zpsobem ne jak ho bn lid i sofist obvykle pojmaj.

Prostednictvm otzek a odpovd Skrata Platn rozliuje dva typy poznvn. Hmotn vci (jevy) vidme, slyme68 atp., ale rozumem nevnmme. Ideu (vnitn pod-statu kadho jevu (vci)) chpeme prostednictvm rozumu prv proto ji nevidme. V est knize stavy [86], [87] provede Skrats odboku tak, aby doel u zraku k urit odlinosti proti ostatnm smyslm. Jde zde o jeho teorii tzv. tet vci. Vedle schopnosti zraku a viditelnosti vci je zapoteb jet svtlo (ve tm nic nevidme, ale slyme uveden pojet souvis s vjimenm postavenm zraku69 v Platnov filo-sofii). Skrats si klade otzku, zda existuje njak Bh na nebi, co vlastn takovou moc (schopnost), je nm dv svtlo70 71, kter vdy umouje, abychom zrakem vidli. Nsleduje odpov72, e tmto Bohem je slunce (Slunce73). Na uvedenou st navazuje Podobenstv o sece a Podobenstv o jeskyni. Konec est a zatek sedm knihy stavy [86], [87] lze oznait za tit nejen tohoto dialogu, ale i cel Platnovy filosofie zde je nejlpe mon (ve zkratce) pochopit Platnv zkladn pojem ideu dobra74. S ideou dobra souvis zcela neopominuteln kl ov pojem (spravedlnost75 76) podstatu vystihl (ve zkratce) Proklosxix) ( ):

68 Sluchem jsou vnmny vci slyen, zrakem vidn. 69 Zrak ml obecn u ek vznamn postaven proto jejich umn tak vynikalo v oblasti

vtvarnho znzornn (sochastv, malstv). 70 V stav [86], [87] (507e) se nachz: ,

, [507] , , . , , ; , , . [Akoliv je v och zrak a i kdy ten, kdo ho m, ho chce uvat, a i kdy existuje barva u vc nepistoup-li k tomu tet druh (vc/jsoucna), kter je k tomu pirozen (od prody) uren, jak v, zrak nic neuvid a barvy budou neviditeln. O em to mluv, ekl? O tom, co ty nazv svtlem, odpovdl jsem.]

71 Je mon (i kdy s nejvy opatrnost) dedukovat urit vliv egyptsk mytologie (mj. Platn navtvil adu dalch cizch zem pedevm jin st Itlie /zde byl znan vliv z Egypta pes Pythagora/). Viz rovn poznmka pod arou . 17.

72 Platnova filosofie je psna formou dialogu takto je umonn teni pohled na pojednvanou problematiku z mnoha stran a rznch hl.

73 V stav [86], [87] (509b) se nachz: ,

, . [Domnvm se, e o slunci ekne, e vidnm (pedmtm) dv nejen monost, aby byly vidny, ale t vznik, rst a vivu, akoliv samo vznik nem (nevzniklo).]

[Poznmka: Nen stvoen mus bt tedy stejn podstaty (na zklad Platnovy vahy) jako Stvoitel zkonit jej musel Platn pokldat za bosk (viz mon vliv egyptsk mytologie- -filosofie poznmka pod arou . 71). V souladu s kesanskou teologi lze analogicky ci, e stvoen je pomjiv, nestvoen pak vn. (Proto uvdme jak slunce, tak Slunce.)]

74 V stav [86], [87] (508e) lze zaznamenat tuto vznanou periodu:

: , , , , :

26

[509] , , , , , . [Nebo, to co dv poznvanm vcem pravdivost (nezakrytost) a t i schopnost tomu, kdo (vci) poznv, to ozna za ideu dobra. Ml bys vdt, e ona je zdrojem poznn (hlubokho) a pravdy (nezakrytosti). Akoliv je jak poznn, tak pravda krsn (dobr), bude sprvn uvaovat, pokud bude za zdroj (zklad, pinu) pova-ovat nco jinho, co je lep (ne poznn a pravda). Stejn tak jako plat pro viditeln svt, e je sprvn pokldat zrak a svtlo za (vci) podobn slunci (ale pokldat je za slunce by bylo nesprvn), tak plat pro poznn a pravdu, e jsou (sice) blzk dobru nen vak sprvn po-kldat jedno i druh za samotn dobro naopak je zapoteb oceovat pedevm samotn vznam dobra.]

[Poznmka k uveden citaci: Hlavn mylenka spov v tom, e vci (mysln jsme pouili uvozovky jde zde o poznn rovn vztah) lze poznvat na zklad osvcen dobrem. Psychologicky je mon s tm souhlasit. Pravdivost poznn a s nm spojen intuice u vji-mench vdc vtinou souvis i s uritm morlnm postojem. Lze ci (na rozdl od ryze empirickho pojet), e vci (i spe vztahy) lze poznat na zklad pedem danho osvcen jde tedy pak vdy o (nhle zrozenou) hypotzu. Nsledn je nezbytn sil, kter je poctiv (experimentln nepodjat). Rovn je jist, e i k intuici je zapoteb vlastnit urit smovn mysli pedevm zde jde o pmoarost a pokoru.]

75 Uveden pojem je obtn jednoznan peloit do modernch jazyk (tj. i etiny). Graeser [29] k tomu vstin poznamenv:

V stav ovem Platn definuje spravedlnost jako konati sv (433a 89: ). Tato charakteristika, kter je od msta 369e nkolikrt znovu zmiovna, nem v eckm mylen o spravedlnosti dnou paralelu. Proto se rzn eila otzka, jak vahy mohly stt u Platna za touto explikac pojmu spravedlnosti jako konn svho. Mon je teba hledat odpov na tuto otzku nsledujcm smrem: eck slovo pro spravedlnost , jeho konotace nen pli identick s vznamem naeho slova spravedlnost, obsahuje slo- vo , kter lze peloit jako prvo, sprvnost, nleitost. Slova se nkdy uvalo v akuzativu () adverbiln; s nsledujcm jmnem v genitivu znamen po zpsobu..., jak se pro... slu atd. To pak opravuje k domnnce, e Platnova explikace spravedlnosti jako konn svho asociuje vznam, kter se ozv v pedstav nleitosti a p imenosti. Platn se skuten pikln k tezi, podle n je individuum X spravedliv prv tehdy, kdy X kon to, pro co se hod, resp. co je pro X jakoto X nleit. Tato vaha je vyjdena tam, kde Platn (nap. 433a) s ohledem na spravedlivho obana konstatuje: jeho spravedlnost spov v tom, e kad oban vzhledem k obci kon jedin a pouze to, k emu jest jeho pirozen zaloen () nejzpsobilej (433a 56).

76 Bubk [12] velmi pesn poznamenv: V vodu je vak dleit upozornit na obte, kter vznikaj s pekladem tohoto pro stavu

stejnho pojmu. eck vraz pro spravedlnost je dikaiosyn (). Jedn se o termn, kter se jet nap. u Homra nenachz. Homr pouv starho pojmu dik (), kter znamen prvo, tedy to, co je sprvn a co je podle prva, co je zvykem a co zrove obsahuje ideu du a rovnovhy. Jedn se pedevm o d univerza. Ten, kdo uskuteuje spravedlnost, kdo respektuje d univerza, neznesvcuje jej a nehanob, je dikaos () neboli spra-vedliv. Samotn pojem dik () je nejen pojmem prvnm, ale zrove tak pojmem etickm oznaujcm jistou lidskou kvalitu ctnost (ec. aret //). Byl uvn pro sprvn chovn obecn, sprvn zpsob ivota. Ctnost oznauje pedevm vbornost v morlnm smyslu. eck slovo dikaiosyn () vznamov eskmu pojmu spravedlnost zcela neodpovd, co znan ztuje vklad Platnovy politick teorie. Nicmn to je problm pekladu obecn. V tomto smyslu meme hovoit o vce i mn zdail interpretaci. Vznam pojmu je vak dotven rznmi kontexty, kter budou hrt roli pochopiteln i v naem vkladu. Ve skutenosti a filosofick mylen vytv abstraktn pojem dikaiosyn () oznaujc nejen jednu

27

, , . [To co je spravedlnost v dui, to je stavou ve sttu (obci) a dem v kosmu (svt).]77

z hlavnch eckch ctnost, ale pin i nov filosofick problmy, k politick filosof David D. Raphael. Prv tento vznamov dosti irok pojem se stal hlavnm pojmem Platnovy po-litick filosofie, co tak ukazuje na jej zcela zsadn vznam. Abstraktn povaha dikaiosyn (), jak je promlena u Platna, je vsledkem promny eck spolenosti. Dochz k zvnitnn eckho ducha a k odlinmu chpn lovka i svta. m je spolenost usazenj, tm vce pozornosti je vnovno vnitnmu du, stabilit a regulaci obanskho chovn, co zpsobuje, e se v ecku urujcho vznamu mezi ctnostmi dostalo prv spravedlnosti. Vznam-n interpret Platnovy politick filosofie filosof Gregory Vlastos je pesvden, e peklad slova dikaiosyn // pojmem spravedlnost je jednostrann, ji dosti zkostnatl a navc chybn. Proto me vst k zsadnm posunm v pochopen stednho problmu stavy. Pro Vlastose je otzkou, zda Platn pouval dikaiosyn () ve smyslu, ktermu je asi nej-bli biblick pojem, pro kter anglitina pouv termn righteousness (vzhledem k tomu, e etina adekvtn ekvivalent nem, pouvm pro nzornost pojm z anglitiny, kter toto dvoj pojet dikaiosyn // rovn rozliuje), anebo ve smyslu, jemu odpovd anglick pojem justice, kter konotan thne k prvu, i zda zvolil njakou tet cestu. Zpsob, jakm Platn v stav pojem dikaiosyn () pouv, me bt vysvtlovn nsledovn: ne-dostatek speciln terminologie pro spravedlnost vede Platna k tomu, e pouil termn obsahu-jc jeden z jeho dvou monch vznam v jazyce, piem ignoroval jeho ir vznam ve smyslu righteousness. Platn si tedy tto dvojznanosti podle Vlastose nebyl vdom. Podle nj na tento problm upozornil a Aristoteles. Je proto mon obhajovat nzor, e Platn v stav pouv dikaiosyn () ve smyslu anglickho justice, k Vlastos. Pojem dikaiosyn () je v tomto ppad ir i ne esk pojem spravedlnost. Jak je zejm z vodnch vah v stav, je spravedlnost v tehdej dob bn chpna jako dvn kadmu, co mu pat a co je jeho. Uznn prva a nroku druhho na jeho vlastn statky vykresluje zkladn obrys povahy di-kaiosyn (). Obecn proto m tento pojem tak prvn vznam. Otzka, kter bv v tto souvislosti kladena, zn, zda m dikaiosyn () bl k prvu, nebo zda se jedn spe o pojem morln. Tato skutenost ukazuje na dvojznanost pojmu. Sm Platn hovo o spravedlnosti spe obecn, ani by rozlioval mezi jejm prvnm a etickm vkladem. Zd se vak, e spravedlnost ve spolenosti mus bt stvrzena nejen prvn, ale i morln. Sfru prva a sfru morlky lze povaovat jet za nerozdlenou.

77 Tomsa [114] na str. 85 uvd: Platnsk mylenka spravedlnosti je tedy vrazem pesvden o spolenm pvodu veke-

renstva a o spolen zkonnosti, kter mu vldne. Platn provd ji hlavn ve dvou dialozch, kter spolu tvo protjek: v Politei, kde l spravedlnost jednotlivce a sttu, a v Timaiovi, kde proti sttu lidskmu stav kosmick stt, aby ukzal, jak se v nm uskuteuje idea spravedlnosti svtov. Tomuto nhledu bezpen nasvduje vod k Timaiovi: Skrats rekapituluje tu principy dokonal sttn spravedlnosti a na n navazuje Timaios svou kosmickou filosofii a len do-konalho du, kter tvrce uloil do vesmru. Mohli bychom tud ci, e spravedlnost jest Platnovi prodnm zkonem, jemu ve podlh; tm vak bychom se piblili pravd jen sten. Nebo u Platna se setkvme s vznanm znakem, kter jest spolenm velk sti jeho pedchdc; svtov d nechpe ist fyzikln, jako projev imanentnch sil prodnch, ale pod zornm hlem morlky. Vesmr m prv tak sv mravn zklady jako jednotlivec a stt.

28

Poprv se pojem (spravedlnost)78 79 vyskytuje v prvn knize (331c)80 stavy [86], [87]. Skrats se te, zda se m spravedlnost pojmat jako pravdiv jed-nn a t jako vracen toho, co kdokoliv od nkoho jinho pijal. Nsleduje typick Skratova ironie a to otzka, zda princip vracen je mon pout t u zapj-ench zbran, pokud by je nkdo dal zpt mezitm by se vak stal duevn nesv-prvnm. Na to odpovd Polemarchos tak, e je spravedliv kadmu vracet pouze to, m jsme mu zavzni.

Nsleduje del diskuse, ve kter je zvaovno, zda spravedlnost znamen init ptelm dobro a neptelm naopak zlo. Skrats toto pojet neschvaluje81 pekra-uje tak (mon jen v Platnov interpretaci82) vhradn zk rmec tehdej (obce, mstskho sttu). Skrats zleitost uzave tak, e spravedlivm je ten, koho meme oznait za dokonalho lovka83, kter rovn nikdy nikomu nekod84. Podle Thrasymacha je spravedlnost ve skutenosti pouze prospchem pro silnjho a vld-

78 V nvaznosti na pedchzejc poznmku pod arou . 76 je vhodn jet doplnit (s ohledem na peklad pojmu ), e anglick pojem righteousness je proti eskmu pojet spra-vedlnosti ponkud odlin. Napklad na vznanch americkch internetovch strnkch je uvedeno:

Righteousness (also called rectitude) is an important theological concept in Judaism and Christianity. It is an attribute that implies that a person's actions are justified, and can have the connotation that the person has been "judged" or "reckoned" as leading a life that is pleasing to God.

79 Zajmav je ir etymologie pojmu . Jde zde o praindoevropsk koen deik (na nco ukazovat) z nho pedevm pochz eck sloveso (podle Lepae [64] toto sloveso znamen ukazovat, vyjevovat, oznamovat nco, dvat najevo, dokazovat), nsledn pak (obdobn vznam jako u ). Z toho vzniklo pojmenovn bohyn a t sub-stantiva (podle Lepae [64] tento pojem zna: zjev, kaz, zpsob, obyej, pokuta, prvo, pravda, spravedlnost, nlez, vpov, prvn vrok, soudn vrok, aloba, trest, soudn rozsudek, prvn nhrada, soudn pe, spor, soudn proces). S tmto koenem souvis star indorijsk dsayati (ukazovat) a starornsk das (aorist di) (ukazovat). Pedevm pak je mon nalzt souvislost s latinskm slovesem dcere (pvodn vyslovovno dkere) (stanovit, kat, prohlsit, jmenovat, nazvat).

80 Prvnm obecn dostupnm a systematickm zveejnnm stavy (v novovku) bylo vydn z r. 1578 (eneva). Renesann filolog Henri Estienne (Stefanus) zpracoval latinsk peklad pvodnho eckho textu. Z uvedenho vydn pochz dodnes pouvan znaen (tzv. Stefanovo slovn) (jde o tmstn slovky spolu s psmeny ae).

81 Toto sv stanovisko obhajuje Skrats tak, e innost, ve kter by nkdo mohl co nejvce pro-spvat ptelm a kodit neptelm, je vlka. Na to polo otzku, zda je spravedlnost uiten i v mru. Polemarchos neme odpovdt jinak ne kladn. K tomu dodv, e v mru je spra-vedlnost nezbytn s ohledem na vzjemn mluvy a to pedevm tam, kde jde o zleitosti spojen s penzi.

82 Platn (na rozdl od vtiny tehdejch oban Athn) ml ir (minimln veeck) pojet lidskho spoleenstv. Toto jeho stanovisko je zeteln vyjdeno pedevm v poslednch spisech nejvce pak v Zkonech. V tomto dialogu (odehrv se na Krt) u nevystupuje (jako obvykle) Skrats, ale jaksi (zhadn) host (nepochybn sm Platn) z Athn.

83 Jde o lovka, kter m vlastnost ecky oznaovanou jako (ctnost, sprvn chovn, sprvn zpsob ivota, morln zsady) u Platna oznauje nejvy monou lidskou kvalitu u danho jednotlivce. Novotn [86] mnohdy tento pojem pekld jako dobrost Hoek [87] se spe klon k ekvivalentu vtenost; obecn je pouvn (u) vraz ctnost.

84 Podobnost s kesanskm pojetm je vce ne zejm z Platna vychzel nap. i sv. Augustin.

29

noucho. Nespravedlnost je toho opakem, m vldu nad tmi, kte jsou ve skutenosti prostomysln a spravedliv ovldan in to, co je prospn pro silnho a z-monho. Na zvr prvn knihy stavy [86], [87] Skrats uzavr dialog s tm, e nespravedlnost nein nikoho astnm. Ve druh knize se ke spravedlnosti vyjaduje Glaukn. Je nastnna teze, e zcela nespravedliv se m jevit jako spravedliv pak bude tak astnm. Jde zde o otzku, zda je podstatn to, jak se vci jev, i to, jakmi ve sv podstat (vnitn) jsou (367a). Skrats na toto odpovd tm, e je za-poteb hledat smysl spravedlnosti ve vtm celku (obci). Mon spravedliv model obce je pedmtem dialogu na konci druh knihy a v knize tet.

Vlastn filosofick analze pojmu (spravedlnosti) vnoval Platn pedevm tvrtou knihu stavy [86], [87]. Hned v vodu Skrats dochz k tto my-lence:

[420] , . [Vskutku jsme se domnvali, e prv v takov (obci) nejspe najdeme spravedlnost, a (naopak) v t nejhe spravovan nespravedlnost, a e potom, pokud bychom toto pochopili vymezili bychom to, co dvno hledme.]

Platn vytv jakousi analogii mezi jednotlivcem a spoleenstvm85 (v t dob lo vhradn o /obec/) stava [86], [87] 435a:

, , , : , , , : . [Take, to co se nm objevilo tam (v obci), to penesme na jednotlivce bude dobr, pokud se to bude sho-dovat. Objev-li se ale v jednotlivci nco odlinho, vrtme se zase zpt k obci to znovu zkoumat. Budeme-li porovnvat a navzjem tt jedno o druh, snad doshneme to, e se spravedlnost rozehne jako kdy se tou deva; kdy se (takto) vyjev, upevnme ji i v ns samotnch.]

Podle Platna m lovk ti sti (druhy) () due. Nejve stoj due rozu-mov (bosk), kter sdl v hlav (, ), ne due odhodlanosti

85 Blackburn [8] na str. 102 velmi vstin poznamenv: Jak tedy Platnova mylenka obstoj, kdy ji budeme aplikovat na jedince? Platnova analogie

je zaloena na tom, e vldnouc elita je obdobou rozumu, pomocnci neboli vojensk sbory jsou obdobou individuln udatnosti a emeslnci jsou obdobou rznch choutek a vn, jejich oblbenm pkladem jsou u Platna cht, hlad a ze. Princip, podle nho se individuln j len na tyto sti, nen zcela oividn, a tak Platn jeho vkladu vnuje dost asu. stedn skutenost, ze kter vychz, je monost vnitnho konfliktu: napklad konfliktu mezi chladnm osobnm zjmem a njakou zbsilou choutkou nebo mezi pocitem odporu a zvdavost (IV, 439e). Existuje-li monost konfliktu, je teba ji pojmat tak, e dotyn strany spolu bojuj jakoto rzn s rznm (IV, 440a). To se zd bt nevyhnuteln. Konflikt si pitom musme pedstavit jako stet hypotetickch povahovch rys: stydlivosti a dostivosti, stdmosti a chtivosti, opatrnosti a po-ivanosti. Jde tu o tent mylenkov pochod, kter pozdji dovede do krajnosti Freud, kdy z toho, e v lovku jsou souasn ptomny rzn vzjemn si odporujc podnty, vyvod existen-ci podvdom, celho velkho souboru navzjem propojench pesvden a tueb, jejich nosi-tel zstvaj samotnmu subjektu utajeny. Platn tak daleko zachzet nepotebuje a spokojuje se s tm, e v lovku jsou zkrtka ptomny jednotliv tuby a sklony, spojen dohromady pod troj-slovnm oznaenm: rozum, udatnost a touha.

30

a statenosti (podle Platna sdlila v hrudi) (, ), nejne pak due dostiv, pudov, kter se mla nachzet v bie (). U spravedlivho lovka jsou tyto sloky v rovnovze. Rovn tak tomu mus bt u (obce), zastupovan temi spoleenskmi skupinami (vrstvami) vertikln model politic-kho uspodn86. Jde zde rovn o zptnou vazbu, kde spravedliv stt rod spravedlivho obana, stejn jako spravedliv oban je zkladem spravedlivho sttu. Spravedlnost m rovn v sob uritou pirozenost87 88 (stava [86], [87] 435b):

, . [Obec se tedy vyjevila coby spravedliv v tom ppad, kdy ti rody (spoleensk skupiny, vrstvy, tdy) s pirozenmi vlohami inily to, co jim n-le. T rozumnou, statenou a moudrou se tak jevila pro nkter jin hnut mysli a jin vlastnosti tchto skupin.]

Do urit mry lze souhlasit (v hlubch souvislostech ji mn) s D. Abramem89 90 [1] Platn se toti od (prody, pirozenosti, pirozen povahy) zcela neod-

86 Autor tto publikace si dovol ocitovat vstin koment z publikace Bubka [12]: Platn len obec na stav vdlen, vojensk a strcovsk. Spravedlnost v obci zvis na

vzjemnm pomru tchto stav, td. Aby polis fungovala a byla spravedliv, m kad jej len konati sv, tj. vykonvat konkrtn innost, ke kter m vlohy, schopnosti a nadn. Rozlenn polis na jednotliv tdy je zkladem Platnova pojet spravedlnosti. Obansk spravedlnost proto spov v respektovn du polis a v pijet konkrtnch povinnost. Pokud toti budeme vichni jednat v souladu se svou pirozenost, budeme jednak astni, e se nm prce da, a souasn vytvome i obec uitou nm na mru. Jedinec, kter pepn sv vlastn monosti, neme bt podle Platna ani spravedliv a ani astn. Vichni lenov obce sice maj mt tak stejn monosti (viz Platnv vzdlvac systm), ale ne vichni jsou schopni doshnout tch cl a postaven. kolem Platnova vzdlvacho systmu je odhalit dispozice jednotlivc (nen bez zajmavost, e vzdlvn se u Platna tk nejen mu, ale i en) k kolm v obci.

87 Platn vychz z vnitnho pesvden, e existence (obce) je zcela pirozen, jed-notlivec sm o sob je naopak nepirozen (zcela opan nzor viz Popper, Hayek i soudob neoliberalismus).

88 S ohledem na pojem pirozenost lze za zajmav oznait pspvek P. Hobzy uveden ve sbornku [122] na s. 3443. Velmi podrobn je zde popsn dialog Symposion pedevm pak autor analyzuje Aristofanovu e z pohledu uritho protikladu (proda, pirozenost, pirozen povaha) a (zkon). Dovolme si ocitovat:

eck substantivum , odvozen od slovesa rst (), oznaovalo pedevm urit komplex pedstav souvisejcch s rstem: znamenalo nejen proces rstu, nbr i vznik/zrozen jakoto zatek rstu anebo t jakousi pirozenost i podstatu njak vci jako vsledek rstu; piem tento posledn vznam vyjaduje prv hippokratovsko-lkask pojet jakoto tlesn pirozenosti (kdy tlesn i lidsk pirozenost pedstavuje vsledek vzjemnho psoben rznch tlesnch konstituent). Naproti tomu v Aristofanov pojet nabv jakoto lidsk pirozenost doposud netuen dynamicko-pudov aspekt. Lidsk pirozenost u nen njakm stavem, zkladem i procesem tla, nbr je touhou, jakmsi pudovm i volnm aktem, kter utv lovka svm dynamickm pesahem do dvn mytick minulosti.

89 Abram [1] na str. 41 uvd: Pythagorova vra, e e sel je vym svtem, nepotsnnm nejistotou a neustlm plynutm

smrtelnho pozemskho ivota, hluboce ovlivnila mylen velkho atnskho filosofa Platna, kter uil sv studenty na konci ptho stolet ped Kristem, a prostednictvm Platnovch spis pak ovlivnila celou trajektorii evropsk civilizace. V Platnov uen to nejsou jen sla a ma-tematick vztahy, je maj svj zdroj mimo tento smyslov svt, ale tak esenciln formy takovch

31

vrtilxx). Pouze tuto chpe vdy a jen v tsn vazb na (obec, tehdej eck /s ohledem na dnen pomry velmi mal/ mstsk stt) (stava [86], [87