Extenzivní chov ryb - kzr.· Stratifikace vodního prostředí a udržení teplé vody z horních

  • View
    214

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Extenzivní chov ryb - kzr.· Stratifikace vodního prostředí a udržení teplé vody z horních

Extenzivn chov ryb

Extenzivn chov ryb pedpokld existenci tzv. normln (nezhutn) ryb obsdky. Poet ryb v ndri je pizpsoben ivnosti ndre a mnostv pirozen potravn nabdky (vodn bezobratl, rostliny).

Produkce je zskvna bez pouit krmiv a hnojiv (pirozen produkce) nebo s omezenm vyuitm malch dvek krmiv nebo hnojiv.

Vnosnost je podstatn ni ne u intenzivn produkce.

Extenzivn chov je mnohem mn energeticky nron ne chov intenzivn.

Hlavn energetick zdroj extenzivnho chovu je slunen zen.

Extenzivn chov se realizuje pedevm v zemnch rybncch. Jednm z optimlnch druh pro extenzivn chovy je Tilpie nilsk (Oreochromis niloticus).

Minimln teplota pro peit 10- 11 C. Pi 19 C pestvaj pijmat potravu. Optimum pro reprodukci kolem 27C. Optimum pro rst 29- 31C (tikrt rychlej ne pi teplot 23C). Salinita vody do 15 mg/l, ale optimum je do 5 mg/l. Koncentrace kyslku do 0,3 mg/l, ale 0, 7 0,8 mg/l lep pro rst. pH me bt v rozmez 5- 10. Koncentrace amoniaku do 3 mg/l. Dlouhodob koncentrace jsou kodliv i pi 0,2 mg/l.

Tilpie jsou daleko odolnj ne ostatn celosvtov komern chovan druhy.

Reprodukce tilpie:

hloub jamku (hnzdo) pro vykladen jiker (hloubka vody mn ne 1 m). se krtce dvo samice (p se postupn s nkolika ) a klade jikry do hnzda ( 2-4 jikry na 1 g vhy ) a jikry pokryje spermatem. Krtce pot je bere do tlamy, kde dojde k oplodnn jiker a a do vylhnut je v tlam nos. V tlamce zstvaj jet nekolik dn po vylhnut a do vstebn loutkovho vaku. Pot se pldek iv sm.

Pohlavn dosplost tilpie:

Doba dosplosti tilpie nilsk je zvisl na vku, velikosti a prodnch podmnkch. Dospv obvykle v 10 12 mscch v jezerech bez pikrmovn pi tlesn hmotnosti 350- 500 g. V 5- 6 mscch v rybncch pi tlesn hmotnosti 150 - 200 g. Nebezpe zakrslosti hroz pi velkch koncentracch, kde mohou bt tilpie pohlavn dospl ji pi 20 g vhy, kter doshnou pozdji, ne v optimlnch podmnkch.

Prevence zakrslosti v extenzivnch chovech

1. Chov v klecch, kde jikry propadnou a nebudou oplozeny.

2. Smen chov s predtory (sumec kekovec (Clarias sp.)).

3. Chov pouze samc, kte rostou tikrt rychleji ne samice (monosex).

Jak doshnou monosexuln populace viz pednka Genetika a reprodukce ryb.

Runm sexovnm v dob, kdy je ji pohlav rozeznateln. Kenci Oreochromis aureus s Oreochromis niloticus jsou pouze .

Viva:

Tilpie por velmi irok mnostv pirozen potravy (plankton, asy, planktonick a bentick bezobratl ivoichy, pldek jinch ryb a rozkldajc se rostlinnou hmotu. V chovech s intenzivnm pikrmovnm se stle z 30- 50 % iv pirozenou potravou. Ve vhodnch podmnkch je mon doclit produkce v tunch ryb na ha.

Bn extenzivn chov ryb je spojen s chovem dalch hospodskch zvat. Odpady (vkaly, zbytky krmiva) jsou rozkldny ve vodnm prosted a zvyuj celkovou uitkovost vodn ndre (nejastji rybnku). Tento chov se asto tak nazv integrovan.

Obrzek s definovanm mnostvm jednotlivch hospodskch zvat pro kombinaci s chovem ryb na 100 m2 plochy ndre.

Obrzek znzorujc umstn hospodskch zvat nad hladinu rybnka.

Kombinace chovu ryb a kachen

Stratifikace vodnho prosted a udren tepl vody z hornch vrstev sloupce vody vyuv systm vypoutcho zazen tzv. poerk.

Schma a fungovn je vidt a dalm obrzku.

V mnoha ppadech je pro extenzivn chov vhodnj prbn lov vrhac st nebo eenem.

V zplavovch znch jezer i ek, je mon budovat tzv Finger ponds jejich princip je vidt na nsledujcm schmatu.

Fingerpond systems natural system, dry season

Fingerpond systems natural system, wet season

Fingerpond systems contruction and flooding

Fingerpond systems in use

Fingerponds system

Fingerpond systems

Fingerponds system

Fingerpond systems

Dalm pkladem tzv. extenzivnho chovu je culture based fisheries co je zpsob hospodaen na vodnch plochch, kter nejsou primrn ureny k chovu ryb, ale napklad k zavlaovn. Do takov ndre se vypust obsdka ryb rznch druh, kter optimln vyuvaj ekologick niky ekosystmu ndre. Tolstolobik filtruje planktonn organizmy z vodnho sloupce, kapr se iv zvenou dna a amur me pojdat vy vodn rostliny.

Vhodn druhy do takovch systm jsou:

Rohu (Labeo rohita)

Catla (Catla catla)

Mrigal (Cyrrhinus mringala)

Tilpie nilsk (Oreochromis nilotica)

Amur bil (Grass carp) (Ctenopharyngodon idella)

Tolstolobik bl (Silver carp) (Hypophthalmichthys molitrix)

Tolstolobec pestr (Bighead Carp) (Aristichthys nobilis)

Kapr obecn (Common carp) (Cyprinus carpio)

Trochu problmem zstv obtnj slovitelnost takovch vod. Vyuvaj se napklad vrhac st jak je vidt na dalm obrzku.

Dalm pkladem extenzivnho chovu je napklad chov ryb v rovitch. Re se pedevm v asijskch zemch pstuje na zaplavench polch. Tyto ohromn plochy se daj vyut tak k produkci ryb. Je poteba jen mrn upravit rovit vybudovnm hlubho toit pro ryby, jak je zobrazeno na dalm obrzku.

Na dalm obrzku je znzornn tok ivin v rmci kombinace pstovn re a chovu ryb. Tento systm je vhodn tak pro ri (mn kdc, mn plevelnch rostlin, vce ivin). Nevhodou zstv omezen plochy vzhledem k vybudovanm toitm pro ryby.

Ryby ve vodnm prosted rovit pojdaj larvy komr, kter jsou v dosplosti penaei malrie. Kombinace chovu ryb a pstovn re sniuje riziko malrie v oblasti.