1

Univerzita Karlova v Praze Fakulta humanitnch studi

2014

POZDN ANTICK LOVK V PERSPEKTIV LATINSKY

PCCH AUTOR -

Gtov v pohledu SIDONIA APOLLINARA

a

jeho (tm) souasnk

Autor: PhDr. Jan L e p e k a

kolitel: doc. PhDr. Zdenk P i n c, CSc.

2

Prohlauji, e jsem prci vypracoval samostatn. Vechny pouit prameny a literatura byly dn citovny. Prce nebyla vyuita k zskn jinho nebo stejnho titulu.

PhDr. Jan Lepeka v. r.

podpis

3

OBSAH str.

vod a) Pedpokldan cle a vstupy disertan prce 45 b) Slovo o vybranch mskch autorech 510 c) Vyuit metod z oblasti historie 1012 d) Rozbor pramen a odborn literatury 1226 e) Historick vod 2631

1. Sidoniv pohled na problematiku Gt, peklad a koment k vybranm textm 3256

2. Pohledy a komparace Sidoniovch (tm) souasnk na gtsk etnikum v podn a) Jordana 5779 b) Ammiana Marcellina 7995 c) Zosima 95111 d) Prokopia z Kaisareie 111127

3. loha Gt ve formovn stedovk Evropy v mylen a pracch pednch evropskch badatel 128145

Zvr

a) Djinn vznam pozdn antiky 146149 b) Souhrnn pohled na vybran pozdn antick msk autory a jejich dla 150153 c) Shrnut a vyhodnocen postup a cl pedkldan prce 154157

Prameny a odborn literatura 158166

4

VOD

a) Pedpokldan cle a vstupy disertan prce

Obdob pozdn antiky prolo v poslednch desetiletch podrobnou analzou. Hlavn zjem badatel asto spoval ve sledovn spoleenskch promn v msk spolenosti, ale tak v nstupu germnskho etnika jako novho vdho initele pozdn antickho obdob. Hlavnm clem pedkldan prce je pispt k tomuto tmatu z antropologickho a historickho hlediska. Pokusit se proniknout, prostednictvm pekladu a koment k dopism biskupa Sidonia Apollinara a jeho tm souasnk, do problematiky nikoliv z pohledu politickho uspodn pozdn antickho svta a politickch djin, ale vnmnm germnskho etnika Gt z pohledu jejich kulturn rovn a chovn. Nzev Pozdn antick lovk v perspektiv latinsky pcch autor v sob zahrnuje aspekty ivota msk a gtsk spolenosti, nezamuje se tedy vlun na jednotlivce, ale na celou pozdn antickou spolenost pohledem mskch historik a crkevnch hodnost. Sidoniovy texty jsou vjimen zejmna tm, e poskytuj jedinen pohled mskho autora, kter byl mimo jin pmm pozorovatelem na gtskm panovnickm dvoe a ml monost sledovat chovn a iny nejvych gtskch politickch pedstavitel. Dvod vbru Gt spov pedevm v jejich dleitosti pro formovn nov ran stedovk Evropy.

Prostednictvm dopis adresovanch svm ptelm Sidonius nabz teni pohled na chovn a jednn gtsk nobility, na jejich zvltnosti, kadodenn reim, zvyky, stolovn a mnoh dal aspekty kulturnho ivota Gt. Analza a koment k vybranm Sidoniovm dopism pojednvajcm o gtsk problematice tvo vlastn jdro pedkldan prce. Vzhledem ke skutenosti, e i Sidoniv pohled je msty jednostrann, je clem disertan prce zprostedkovat pohledy dalch vybranch pozdn antickch historik, kte se ve svch dlech zabvali Gty. Vbr autor se odvjel jednak od asovho hlediska, nebo autoi pokrvaj obdob nkolika stalet na pelomu antiky a stedovku a jejich prce zachycuj postupnou promnu pozdn antickho svta, a tak od nboenskho vyznn, kter ve vt i men me ovlivovalo jejich pohled na djinn udlosti. Texty Sidonia Apollinara ale i ostatnch vybranch pozdn antickch autor mohou nabdnout zajmav antropologick pohled na spolenost pozdn antiky germnsk i msk. Pesto, e se jedn o prameny psemn narativn povahy, lze v bdan problematice propojit a

5

aplikovat vztahy jazyka, kultury a mylen v rznch sociokulturnch systmech pozdn antiky.

Krom peklad a koment k dlm pozdn antickch historik by mla tato disertan prce pedloit i konstruktivn pohled na lohu Gt v djinch, v souvislosti s tradinm obrazem jejich lohy pi formovn djin nov, stedovk Evropy s vyuitm poznatk starch i souasnch odbornch autor. Historick loha Gt a jejich vznam pro djiny Evropy se odliuje nejen u jednotlivch autor, ale odr se i v mylen nrod. Porovnn rozdl i ppadnch shod me vraznm zpsobem doplnit zvry mskch historik, kter tvo zkladn studijn materil pro studium gtsk problematiky v djinch Evropy. Pes znanou obtnost aplikovat antropologick pstupy na narativn prameny pozdn antiky je lze, s stenmi spchy a s pedem stanovenmi a promylenmi cli bdn, vyut.

Hlavnmi oekvanmi vstupy pedkldan prce jsou:

1) Analza a koment k dopism Sidonia Apollinara zabvajcmi se Gty 2) Peklad a koment k dlm jeho tm souasnk v otzce gtsk problematiky 3) loha Gt ve formovn stedovk Evropy v mylen a pracch pednch evropskch historik

b) Slovo o vybranch autorech

GAIUS SOLLIUS MODESTUS SIDONIUS APOLLINARIS

Sidonius Apollinaris se narodil roku 430 v Lugdunu v galomsk patricijsk rodin. Ji v ranm mld vynikal v poezii a postupem asu doshl vysokho vzdln, kter mu pomohlo stt se jednou z vdch osobnost msk e v 5. stolet. Roku 452 se Sidonius oenil s Papianilli, dcerou Avita, kter v tto dob zastval konzulsk ad a poslze se stal i csaem. Tato rodinn spznnost Sidoniovi postupn umonila nahlet do nejvy msk politiky. Nov csa Maiorianus, kter nastoupil na trn roku 457, choval k Sidoniovi velk respekt, Sidonius poslze na opltku zahrnoval Maioriana ve svch textech lichotkami. Kdy se roku 467 zmocnil csask vldy Anthemius, odmnil Sidonia za jeho panegyriky, kter napsal na jeho poest, povenm do funkce mstskho prefekta ma, a pozdji jej pozvedl i mezi sentorsk stav. Kolem roku 470 se Sidonius vrtil do Galie, kde se stal biskupem

6

v Clermontu.

Potkem sedmdestch let 5. stolet Gtov oblehli msto Arvern v Galii. Obrana msta byla svena Ecdiciovi, synovi dvjho csae Avita. Pi obran Ecdiciovi pomhal po tm tyi roky jeho vagr, ji mstn biskup, Sidonius Apollinaris. Roku 475 byla dohodnuta smlouva mezi novm csaem Nepotem a Vizigty. Csa postoupil Vizigtm celou arvernskou oblast, co vzbudilo u Sidonia velkou nevoli. Nsledkem tchto boulivch udlost byl Sidonius doasn uvznn v blzkosti msta Carcaso. Pozdji byl vak proputn a pokraoval v adu biskupa a do sv smrti v Clermontu roku 489. Z hlediska duchovn innosti vynikal zejmna jako vrazn ochrnce vry proti arianismu. Z jeho psemnost se dochovalo 24 bsn Carmina (soubor jeho panegyrik) a 147 vznamnch dopis Epistulae.

AMMIANUS MARCELLINUS

Pochzel z mstskho prosted Antiochie z ednick nebo vojensk rodiny. Ji v ranm mld se stal gardovm protektorem. V tto hodnosti byl pidlen ke tbu jezdectva vojevdce Ursicina, kde se s nm astnil vlenho taen na rnskch hranicch v padestch letech 4. stolet a kde se setkal se svm budoucm csaskm vzorem, csaem Julianem. Zhy byl vak odvoln na vchod, astnil se mnoha boj a zaval tk okamiky, obzvlt ve mst Amida v provincii Mesopotamia, kdy jako jeden z obrnc obklenho msta bojoval proti vojskm perskho krle Sapora II., odtud jen se tstm unikl do msta Melitny a nsledn do Antiochie. Pot, kdy csa Julianus roku 363 podnikl vojensk taen proti Persii, byl Ammianus opt jako vojk inn v jeho armd ve funkci zsobovacho dstojnka. Po neastn Julianov smrti se Ammianus vrtil z Persie s vojskem novho csae Joviana do Antiochie, kde tak ukonil svoji innou vojenskou slubu a patrn vechen svj voln as vnoval historii. Z Antiochie vak nakonec pravdpodobn pod thou psnch ednch vnos o cizincch, vydanch mstnmi ady po roku 383, odchz do ma. Ammianus Marcellinus pat mezi nejvznamnj historiky msk e a je tak pravdpodobn nejvtm mskm historikem obdob pozdn antiky. Je autorem tak velkho dla o mskch djinch. esk peklad Josefa eky (pod nzvem Soumrak msk e.1)

1 AMMIANUS MARCELLINUS. Soumrak msk e, pekl. Josef eka, Odeon, Praha 1975.

7

vychz z latinskho originlu Ammiani Marcellini: Rerum gestarum libri qui supersunt.2 Jeho prce pvodn tala na 31 knih, ale do souasnosti se dochovalo pouze 18, kter vak maj pravdpodobn vy vypovdac hodnotu, nebo l udlosti pouze mezi lety 354378 po Kr. Knihy I. XIII. v sob zahrnovaly djiny ji od roku 96 po Kr. a lze pedpokldat, e mly kompilan charakter. Dochovanch osmnct knih vak zachycuje Ammianovu souasnost, kdy on sm byl svdkem mnoha uvdnch udlost a z jeho vkladu lze poznat, e nebyl neosobnm pozorovatelem. Ammianovo dlo vynik zejmna v tom, e se pokou podat tak vklad o etnickch otzkch msk e, jejch sousedech a tak o geografickm uspodn provinci, mst a prodnch zajmavost, a to nejen uvnit impria, ale i u jeho soused.

JORDANES

Osobnost historika Jordana zstv stle sten zahalena tajemstvm, nebo o jeho ivot se dochovalo jen velmi mlo vrohodnch zprv. Jordanes psobil v polovin 6. stolet na zem byzantsk e a byl tm jist gtskho pvodu. Podle Doleala snad byl psaem i tajemnkem mskho vojevdce gtskho pvodu Gunthigise.3 Jeho dlo De origine actibusque Getarum, zkrcen Getiky, kter l djiny Gt, je tak jedinm dochovanm pramenem, kter se zabv monografi Gt a z hlediska pedkldan prce pedstavuje velmi zajmav pramen pro porovnn Sidoniovch a Jordanovch zvr. Jeho tvr snaha se neodr jen v Getikch, ale tak v jeho dalm dle znmm jako Romana, pesnji De summa temporum vel origine actibusque Romanorum,4 kter l djiny msk e. Vzhledem ke skutenosti, e se o Jordanov ivot nedochovaly jin informace ne ty, kter sm autor uvd, je rekonstrukce jeho osobnosti o poznn obtnj. Mohl bt tak notariem mskho vojevdce gtskho pvodu Gunthigise. Navc Romana nemaj valnou historickou cenu z hlediska novch pohled i posteh o vvoji mskho impria a pedstavuj pouhou kompilaci pekladu Eusebiovy kroniky a pravdpodobn dla, kter vytvoil historik Marcellinus Comes5 psobc ve vchodomsk i. 2 vydanho kriticky C. U. Clarkem v nakladatelstv Weidman, Berlin 1910-15, s pihldnutm k vydn

Seyfarthovu (Berlin 1968-71). 3 DOLEAL, Stanislav. Interakce Gt a mskho impria ve 3. 5. stolet n. l. Vyd. 1. Praha:

Univerzita Karlova v Praze, nakladatelstv Karolinum, 2008, 337 s., s. 53, ISBN 978-802-4615-318. 4JORDANES, De summa temporum vel origine actibusque Romanorum, ed. Th. Mommsen, MGH AA 5.1, Weidman, Berlin, 1882. 5 Marcellinus Comes, vchodomsk historik/kronik a Jordanv souasnk, ijc v 1. pol. 6. st.,

v roce 1995 byl vydn anglick peklad: The Chronicle of Marcellinus: a translation and commentary: (with a reproduction of Mommsen's edition of the text) by Comes Marcellinus; Brian Croke; Theodor Mommsen. Sydney: Australian Association for Byzantine Studies, 1995.

8

Ani Romana ani Getiky nevynikaj originalitou. Pokud Romana mla snad za cl vytvoit jist djinn pehled djin msk e, u Getik je mnohem zajmavj autorv vnitn postoj. Jordanes vak sm piznv, e informace hojn erpal z Cassiodorova6 dla. Avak nebyl to jen Cassiodorus, ke ktermu se Jordanes hls. Pi podrobnm sledovn textu se na tech mstech svoj prce velmi strun zmiuje tak o historikovi Ablabiovi.7 Je otzkou, zda jej Jordanes zmrn neuvd, aby zvraznil autenticitu svho dla.

ZOSIMOS

Osobnost mskho historika Zosima zstv do velk mry zhadou. O jeho prci a osobnosti referuje a v 9. stolet konstantinopolsk patriarcha Fotios. Podle jeho vkladu Zosimos zastval funci komita csask pokladny. Avak ji pouh datovn jeho ivota nelze s pesnost urit.8 Na potku svho dla Nea Historia9 se Zosimos piznv, e mu byl vzorem pi sepsn djin pozdn antickho ma msk historik Polybios10 a podle jeho stylu chtl vytvoit sv monumentln historick dlo. Jeho opovren vi kesanstv prochz celm dlem a Polybiv vliv je patrn i v tom, e jestlie Polybios do znan mry pital vojensk spchy man ve 3. - 2. stolet p. n. l. jejich smyslu pro sttn kult, Zosimos o est set let pozdji dospl k pesvden, e m od doby, kdy se mt csai odklonili od antickch boh, sth jedna pohroma za druhou. Autorovo dlo je v celkovm pohledu pojato jako ideologick a apologetick protivha kesanskho vysvtlovn smyslu celch antickch djin.11 Dkazem Zosimova neptelstv vi kesanstv jsou popisovan udlosti v jeho druh knize, kde pibliuje reformy csae Konstantina. V Konstantinovch reformch Zosimos nespatoval konsolidan proces, kter ml vnitn uspodat mskou i, ale spe v nich 6 Flavius Magnus Cassiodorus Senator (6. st.) byl poradce gtskho krle Theodoricha, v letech 514 a

519 psobil ve funkci konzula, pot zastval dal vznamn funkce magister officiorum a funkci pretorinskho prefekta. Kolem roku 540 psobil v Konstantinopoli a v prbhu nsledujcch let zapjil Jordanovi dvanct knih svho dla pojednvajcch o djinch Gt. 7JORDANES. Getica, ed. Th. Mommsen, MGH AA 5.1, Weidman, Berlin, 1882, (28,82,117). 8 zstv nevyeeno, zda se jednalo o rtora z oblasti Gazy nebo sofistu a gramatika z Askalonu

psobcho za vldy csae Anastasia (491518) jeho ivot tak lze orientan asov umstit do druh poloviny 5. stolet. 9 ZOSIMOS. Stesky poslednho mana, pekl. Antonn Hartmann, Odeon, 1983.

10 Polybios (asi 200 - 120 p. n. l.), eck politik a historik. Jeden z velitel achajskho spolku,

angaujcho se v tzv. makedonskch vlkch. Od roku 167 il jako zajatec v m, kde se sptelil s pednmi vojevdci. O letech 264144 sepsal rozshl dlo Historiai (Djiny) s clem vysvtlit co mu umonilo ovldnout svt. spchy ma pital "smen" msk stav, kter v sob spojovala prvky monarchistick, demokratick a aristokratick. Psluel k hornm vrstvm eck spolenosti, kter v msk i vidly spojence proti nespokojen chudin. 11

ZOSIMOS. c. d., s. 247.

9

vidl neastn zsahy do sttn struktury. Slabinou Zosimova dla, kter pedevm postihuje udlosti msk e mezi kriz 3. stolet a prvnm vyplennm ma, je zejmna to, e autor nedokzal vystihnout skuten piny slbnut msk moci a celkovou vinu za neuten stav svdl pouze na vojensk porky. Hospodsk a sociln otzky tak zstvaj tm mimo jeho zetel. Navc Zosimos ani nedokzal vytvoit dnou novou ucelenj teorii, kter by ble objasovala padek e.12 Mohlo to bt zapinno i tm, e autor nepracoval s prameny dokumentrnho rzu, ale vychzel ze starch historickch prac.13 Pro pedkldanou prci je vak Zosimv nzor dleit zejmna jako pohled historika, kter byl zaujat proti kesanstv v dob, kdy ji v msk i pevldlo, a nevm si tak udlost znmch z crkevnch djin. Velkou pozornost vnuje tak Gtm.

PROKOPIOS Z KAISAREIE

Prokopios z Kaisareie se narodil kolem roku 500 v pstavnm mst Kaisareia do bohat rodiny, co mu umonilo nabt vysok vzdln. Pravdpodobn navtvoval i enickou kolu v Gaze. Lze pedpokldat, e krom rodn etiny tak ovldal latinu. Prokopios zavril studia prvnickm vzdlnm a na konci dvactch let 6. stolet byl pidlen jako poradce do vojska vojevdce Belisaria. V jeho blzkosti psobil patnct let a zastnil se vech jeho dleitch vprav. Po pdu Ravenny se roku 540 usadil v Konstantinopoli a zskal vznan spoleensk hodnosti, vetn illustris. Prokopiovo dlo Hyper tn polmon logoi pvodn obsahovalo sedm knih. Po dvou lily vlku s Perany a Vandaly a ti vlku s Gty. V eskm pekladu vyla jeho dla pod nzvy Vlka s Gty14 a Vlka s Perany a Vandaly.15 Z pohledu problematiky Gt zan Prokopiovo vyprvn a v dob vldy Romula Augustula. Jeho len se dr pesn chronologie, a to a do konce vech jeho knih, kter ohraniuje polovina 6. stolet. Jeho styl v mnohm pipomn styl Ammiana Marcellina. Podobn jako Ammianus se velmi zajmal o vojenskou techniku a vlen umn. Lze pedpokldat, e velk vliv na jeho zjem mlo nkolikalet psoben v blzkosti Belisaria. V duchu stylistickho vzoru antickch mskch historik Prokopios asto odbh od hlavnho tmatu len a vkld do dla geografick a etnografick exkurzy. Jeho styl npadn

12

ZOSIMOS. c. d, s. 298299. 13

zejmna Eunapia (Historick pamti). 14

PROKOPIOS Z KAISAREIE. Vlka s Gty, pekl. P. Bene, Odeon, Praha 1985. 15

PROKOPIOS Z KAISAREIE. Vlka s Perany a Vandaly, pekl. A. Hartmann, K. Rubeov, Odeon, Praha 1985.

10

pipomn Thukydida, kter mu byl pravdpodobn vzorem.16 Jeho cel dlo vynik upmnou snahou o objektivn pohled na msk neptele. Nepokou se zamlovat msk proheky, ani asto nemorln msk jednn. Pesto vdy vystupuje jako man, pro kterho pedstavuje msk imprium nejvy civilizan bod v djinch a ani na chvli nepochybuje o oprvnnosti Justinianovch vlek. Z pohledu sledovn a chovn spoleenskch vrstev se Prokopios zajm vhradn o sentorsk stav, ni spoleensk vrstvy stoj mimo jeho zjem. Pokud jde o Prokopiovo nboenskh vyznn lze vyvodit zvr, e sice mohl bt kesanem, avak na rozdl od Salviana i Sidonia nevnuje crkevn otzce vraznj pozornost a nastal udlosti v dogmatickch sporech pouze konstatuje bez bliho zjmu.

c) Vyuit metod z oblasti historie

Zkladn metodologick pstup pekldan prce pedstavuje analza latinskch pramen. Na zklad vybranch dl autor zpstupnnch v digitalizovanch edicch MGH a Migne PL, je v zamlen prci snahou postihnout klov i dl problmy pozdn antick spolenosti. Analza latinskch edic se vztahuje zejmna na samotn peklad Sidoniovch Dopis,17 ve kterch autor zachycuje, mimo jin, postaven a chovn Gt v 5. stolet. Pro lep interpretan orientaci je vyuito i anglickho Daltonova pekladu.18 Dle jsou analyzovna zejmna dla Ammiana Marcellina a Jordana, jejich latinsk originl, i esk peklad. Pro dl poznatky je z dl Zosima a Prokopia z Kaisareie19 vyuito anglickch a eskch peklad. Srovnnm Sidoniova pohledu na vybran pase dl jeho souasnk nebo tm souasnk je plnovno poukzat na zsadn rozdly ve vnmn Gt. Pro spn zvldnut prce vychzm pedn z pm metody. Vzhledem k tomu, e se jedn o prameny rozlin povahy, kdy st autor se zamuje na een morlnch problm a dal (nap. Ammianus) se pokou postihnout vvoj a dsledky politickch rozhodnut, jev se pouit uveden metody jako vznamn.

16

srov., THKIDIDS. Djiny vlky peloponsk, pekl. V. Bahnk. Praha 1977. 17

SIDONIUS APOLLINARIS. Epistulae, in: Migne, P. L., Tomus LVIII., 1847. 18

SIDONIUS APOLLINARIS. Letters, Tr. O. M. Dalton, Oxford, Clarendon Press, 1915, text was transcribed R. Pearse, Ipswich, UK, 2003. 19

PROKOPIOS Z KAISAREIE. Vlka s Gty, pekl. P. Bene, Odeon, Praha 1985.

11

V disertan prci se nabz vyuit i nepm metody. Pestoe se dochovalo relativn velk mnostv pramen, je mon vychzet i z dlch poznatk historick vdy zabvajcch se bdanm dobm, aby bylo mono nahrazovat chybjc fakta zdvodnnou hypotzou. Vzhledem k Sidoniovu zjmu o gtskou nobilitu je plnovno vyuit genealogick metody. Ta sice netvo hlavn jdro metod vedoucch k hlavnmu cli analzy Sidoniovch dopis, avak jedna z dleitch kapitol disertan prce sleduje porovnn jeho pohled a zvr s jeho souasnky (Ammianem Marcellinem a Zosimem) v otzce sledovn gtsk a msk aristokracie, vetn rod. Zznamy uvedench historik vykazuj adu nesrovnalost, avak i nemal procento shody, kter me pedstavovat nov nhled na pedn pedstavitele gtsk nobility. V tomto kontextu se genealogick metoda zce poj s metodou filologickou. Pi jejm vyuit je vychzeno z pedpokladu, e vvoj jazyka probh v tsn souvislosti s vvojem spolenosti a uritm zpsobem jej odr. Z dosavadnch poznatk analzy prac mskch autor lze zjistit adu vznamovch, jmennch a geografickch rozdl. Pro hlub vyuit filologick metody se nabz vyuit i onomastick analzy, a to zejmna u Jordana. V omezen me lze uplatnit i toponomastiku, nebo mt autoi si ve svch dlech velmi vmali geografickch nzv. Povaha prce umouje rovn vyuit komparativn metody. Jdro komparace pedstavuje Sidoniv pstup k manm a Gtm. Z tohoto pohledu se odvj vymezen vytyench cl, tj. vybranch problm pozdn antick spolenosti, jak pedstavuje kupkladu vnmn Gt many v oblastech jejich mon asimilace a srovnn civilizanho stupn vvoje obou etnik. Jedn se vak i o srovnn dlch st jako vojensk otzka, zemdlsk produkce, chovn spoleenskch elit atd. Vi zvolenm autorm se nejvce nabzej tyi hlavn okruhy bdn:

1) sledovn spoleenskch promn pozdn antick spolenosti, 2) hospodsk oblast, 3) vojensk oblast, 4) otzka religiozity.

Vybran okruhy bdn lze zpracovat s vyuitm typologick metody. V pedkldan prci ji lze pout jako nstroj tdn a kategorizace historickch jev, tedy jako prostedek, kter me sloit spoleensk vztahy a vazby zjednoduit a zpehlednit. Vt poet narativnch pramen umouje vyut i geografickou metodu. Ta pedstavuje jednu ze zkladnch metod vdeckho zkoumn, nebo historick proces bdanho dob se odehrv v postupn se mncm geografickm prosted. S tm souvis i vytyen hlavnch

12

cl metody za podmnky, e historick proces bude vdy zkoumn s ohledem na geografick prosted, v nm se odehrv. Dle e bude sprvn poznn a chpn nejen jako pasivn djit historickho procesu, ale tak jako jedna z nutnch podmnek ivota tehdej spolenosti.

Zejmna historik Ammianus Marcellinus pedkld teni podrobn geografick popis oblast, kter v pozdn antice pedstavovaly velmi vznamn zem. Ammianus sleduje pohyby jednotlivch germnskch gentes na zemch znmho mskho svta, avak zamuje se i na geografick popis Germny osdlench oblast. Z hlediska zvolen asovho postupu pedstavuje nejvhodnj metodu propojen synchronnho a diachronnho pstupu v zvislosti na vybranch oblastech komparace. Pro lep pehlednost prce se jev efektivnjm vyuit chronologickho pstupu, co je vhodn zejmna z dvodu asovch rozdl v psoben jednotlivch autor. S tmto postupem souvis vyuit progresivn metody, kdy lze sledovat a zachytit historick udlosti tak, jak po sob asov nsledovaly. I pes rozlinou povahu jednotlivch text pozdn antickch autor tvo dleit postup metoda sondy, umoujc zamit se na nkolik vybranch aspekt v pozdn antick spolenosti. Jedn se zejmna o problematiku msta jako fenomnu antiky, kter prochzel ve 4. 5. stolet velkou zmnou. Dle lze uvedenou metodu aplikovat zejmna na hospodskou a vojenskou otzku. Pro jej aplikaci je plnovno vyut reprezentativn vzorky z jednotlivch dl autor, kte se zamuj na pslun okruhy, zvolit kritria vbru, ze kterch by se utvoil vlastn vbrov soubor, a na tomto zkladu pejt k vlastnmu umu vymezen pedmtu zkoumn, kter by ml ji vy vypovdajc hodnotu.

d) Rozbor pramen a odborn literatury

dob pozdn antiky pedstavuje z hlediska pozdn antickho djepisectv msk e bohatou sbrku literrnch pramen. Kesant i pohant historikov se snaili lit djiny mskho csastv ze svho hlu pohledu, co teni umouje porovnn nejen faktografickch daj, ale tak rozdlnch styl psan. Po stalet nadvldy msk civilizace zan na pelomu 3. a 4. stolet postupn zmna, kdy msk e stla ped problmem, jakm zpsobem se nejlpe vypodat s vrazn nastupujcmi germnskmi gentes. Vtina mskch autor z doby pozdnho

13

csastv se nechvala stylisticky inspirovat svmi pedchdci z prvnch stolet nov ry. A na vjimky, jako byl napklad biskup Sidonius, vtinu autor germnsk zvyky a kultura nezajmaly. Ve svch dlech se mnohem vce snaili o vyzdvihnut msk civilizace coby jedinen. Jednalo se zejmna o autory, kter lze zaadit k rtorm, jim se vce jednalo o vytben literrn styl20 ne o zaznamenn germnskch kulturnch a spoleenskch hodnot. Tento jev v msk literatue psobil, v pomrn velkm mtku, a zhruba do pelomu 3. - 4. stolet. Napklad Horsk velmi vstin cituje Vlku ve smyslu toho, e historiografick dlo, zejmna syntetick, je tak dlem literrnm a jeho konstitutivnm prvkem jsou t jazykov formy a rtorick stopy.21

S nstupem domintu vak nastv zmna, kdy se, zejmna v 5. stolet, zanaj objevovat autoi, jako napklad Sidonius, kterm ji skuten zle na proniknut do problematiky germnsk spolenosti a pokouej se j porozumt. msk vztahy ke Germnm nebyly vdy stejn. Jist pezravost vi nim sice zstala a do zniku zpadnho mskho csastv, ale podoba pezravosti se v prbhu stalet mnila. Podle Doleala22 lze v pohledu mskch autor, tak jak je patrn z jejich dl, rozliit dva postoje. Jeden lze oznait za rtorick, druh za vcn. Prvn byl charakteristick vcemn ustlenmi literrnmi frzemi. Ve vsledku vak nevypovdal o Germnech nic podstatnho. Na potku principtu se setkvme s vnmnm, e prmrn Germn je zuiv, divok, krut, nedoke pochopit ivotn zpsob man a tud je nebezpen. Tento postoj se v msk literatue udroval prakticky po cel dob principtu. I kdy jen teoreticky, urit pomysln zlom nastv v dob, kdy man dosahuj maximln zemn expanze. S podmannm a pipojenm Dkie msk vboje kon a nastv dlouh obdob trvalch obrannch boj, kter tak postupn mn vzjemn vztahy mezi obma etniky. V prbhu domintu postupn dochz u mskch historik ke zmn postoj vi nemskmu svtu. Jednalo se zejmna o autory, kte dokzali pekonat rtorsk tendence svch pedchdc. Pestoe nkte historici, jako napklad Ammianus Marcellinus, byli stle sten ve vleku rtorskch tendenc, dokzali se od nich oprostit do t mry, e jejich nhled na nemsk svt psobil ji vrazn odlinm dojmem. Autoi pozdn antiky, a na vjimky, nechovali vi Germnm, ale i jinm etnikm, tolik

20

DOLEAL, S. c. d., s. 217. 21

STORCHOV, L., HORSK, J.. Paralely, prseky, mimobky: teorie, koncepty a pojmy v esk a svtov historiografii 20. stolet. st nad Labem: Albis international, 2009, 268 s., s. 16, ISBN 978-808-6971-926. 22

tamt

14

nadazen a neptelsk postoj jako jejich pedchdci a nkte se pravdpodobn i z osobnch dvod zajmali o zpsob ivota Germn. Vichni vak pojmali msk zpsob ivota jako nejlep mon. Cizojazyn literatura nabz pro bdn djin pozdn antiky irok spektrum odbornch publikac. Vzhledem ke skutenosti, e hlavn pedmt disertan prce se pedn vztahuje ke sledovn a vnmn Gt pozdn antickmi historiky, odpovd tomu i vbr literatury, kter se vt i men mrou k tto problematice vztahuje. Nabdka titul pojednvajcch o Gtech je v souasn dob natolik bohat a pestr, e pedkldan seznam tvo pouze zkladn pehled, dal tituly jsou uvdny v poznmkovm apartu v prbhu prce. Jednm z nejdleitjch dl pro vypracovn pedkldan prce je kniha J. Harries Sidonius Apollinaris and the Fall of Rome,23 kter podrobn mapuje ivot a dlo Sidonia Apollinara. Prce je rozdlena do dvou hlavnch st prvn pojm obdob Sidoniova psoben od Lyonu po jeho nstup jako relativn vznamnho initele msk e v m, druh se zabv jeho innost v Clermontu. V tto sti se Harries podrobn zabv zejmna Sidoniovou crkevn innost. Autorka postupuje ve vkladu chronologicky, kdy nejprve pibliuje jeho innost mezi lety 430455 v Arles a Lyonu. Sleduje tak vztah Avita a Maioriana vi Gtm pot pechz k Sidoniovu politickmu vrcholu v edestch letech 5. stolet a k jeho krizovmu obdob spojenmu s vldou gtskho krle Euricha. Situaci v Galii v 5. stolet prostednictvm Sidoniovch dopis sleduje tak Overwien ve studii Kampf um Gallien: Die Briefe des Sidonius Apollinaris zwischen Literatur und Politik,24 kter tak nabz analzu Sidoniovi osobnosti. Pro zskn informac z politickch djin obdob pozdn antiky a gtsk problematiky je vyuito zejmna dl J. B. Buryho Later Roman Empire from the death of Theodosius I. to the death of Justinian, dlu I. a II.25 Prce irskho historika popisuje detailn politick, nboensk, vojensk, sprvn, etnick, hospodsk a sociln aspekty pozdn antickho mskho csastv.

Pro pedkldanou prci je vznamn zejmna prvn dl, ve kterm autor podrobn l Stilichonovu politiku a invazi germnskch kmen pes Rn a jejich dal rozmach na zem zpadn sti msk e. Bez zajmavosti nejsou ani kapitoly zabvajc se hunskou invaz, vzjemnmi vztahy 23

HARRIES, J. Sidonius Apollinaris and the fall of Rome, AD 407485. Vyd. 1. New York: Oxford University Press, 1994, xii, 292 p. ISBN 01-981-4472-5. 24

OVERWIEN, O. Kampf um Gallien: Die Briefe des Sidonius Apollinaris zwischen Literatur und Politik, Hermes 137. Jahrg., H 1, Franz Steiner Verlag, 2009. 25

BURY, By J. B. History of later Roman Empire from the death of Theodosius I. to the death of Justinian. New Dover ed. New York: Dover, 1958, xii, 292 p. ISBN 04-862-0398-0.

15

Attily a Flavia Atia a lohou Ricimera na samm sklonku existence zpadn sti e. Buryho dlo se zde velmi vhodn dopluje s Collinsovmi Djinami ran stedovk Evropy 3001000,26 zejmna v otzce poslednch desetilet existence zpadnho impria. Britsk historik Stewart Perowne ve sv prci The End of the Roman World27 sleduje postupnou pemnou antickho dob v ran stedovkou epochu. Perowne se pokou piblit bn ivot mskch oban v pozdn antickm dob mskch djin, ale tak sleduje politick a nboensk vvoj v zvren fzi existence zpadn sti e a pokou se o nalezen urit hranin ry mezi sklonkem antiky a ranm stedovkem. Tato prce tvo doplnk k Buryho dlm z pohledu zejmna politickch djin. Specificky zamen dlo na problematiku vvoje mst a mstsk sprvy mezi dobm pozdn antiky a ranho stedovku je dlo autor G. P. Brogiola, N. Gauthiera a N. Christie Towns and their territories between late Antiquity and early middle Ages.28 Autoi v nm sleduj zejmna sprvn a hospodsk aspekty mst danho dob a jejich obchodn innost v rmci msk sprvy. Jednm z hlavnch prvk tto publikace je piblen a poslze odborn expertiza msk villy,29 zejmna v Hispnii, v rmci djinn promny mskch mst v ran stedovk. Historii pozdnho mskho csastv v dob let 284430 pibliuje tak Averil Cameron v publikaci The later Roman Empire AD 284430.30 teni jsou pedkldny souvisl politick djiny uvedenho dob, sociln a ekonomick otzky, ale tak vojensk sloen pozdn msk armdy. Pedkldan prce vyuv zejmna informace z oblasti msk ekonomiky a socilnch otzek.

Problematikou padku zpadnho mskho impria se zabv prce britskho historika E. A. Thompsona Romans and Barbarians.31 Autor popisuje v prvn kapitole usdlen barbar v jin Galii v 5. stolet a to z pohledu politickho vvoje. Zskan informace vhodn dopluj vklad Sidoniovch sdopis a ukazuj tak ir souvislosti Sidoniova len. Thompson pibliuje osdlen a pesuny germnskch etnik v tto oblasti a zejmna innost

26

COLLINS, R. Evropa ranho stedovku, 3001000. Vyd. 1. Peklad Martin Hok. Praha: Vyehrad, 2005, 479 s. Djiny Evropy (Vyehrad). ISBN 80-702-1660-3. 27

PEROWNE, S. The End of the Roman World, Hodder and Stoughton, 1966. 28

BROGIOLO, G. P., GAUTHIER, N. a CHRISTIE, N. Towns and their territories between late antiquity and the early Middle Ages. New Dover ed. Boston: Brill, 2000, xvii, 403 p. ISBN 90-041-1869-1. 29

msk venkovsk staven s pilehlmi pozemky, obvan pslunky vych td 30

CAMERON, A.. The later Roman empire, AD 284-430. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1993, x, 238 p. ISBN 06-745-1194-8. 31

THOMPSON, E. A. Romans and barbarians: the decline of the Western Empire. [New ed.]. Madison, Wis: University of Wisconsin Press, 2002, x, 238 p. ISBN 978-029-9087-043.

16

Flavia Atia. V dalch kapitolch se zabv Vizigty a jejich vvojem od krle Fritigerna po Eurica. Bez zajmavosti nen ani kapitola pojednvajc o invazi barbar do Hispnie z pohledu biskupa Hydatia z Lemicy a o nslednm vzniku svbskho krlovstv v Galicii. Dlo Herwiga Wolframa History of the Goths32 zachycuje problematiku historie a vvoje gtskho etnika jako celku. Autor se sna postihnout vechny dleit skutenosti, a to od etnogeneze, kdy se zabv samotnm vznikem pojmenovnm Gt, a po utven samostatnho etnika. Sleduje jejich vboje ve 3. stolet podl ernho moe, ale nezanedbv ani jejich politickou organizaci a kulturu. Ve tet a tvrt kapitole se Wolfram zabv djinnmi udlostmi Gt od Adrianopole po rok 418 se zetelem na krle Alaricha a jeho lohu v djinnm procesu padku zpadn sti msk e. V pedkldan prci jsou vyuity poznatky zejmna ze tvrt kapitoly, ve kter se autor podrobn vnuje djinnmu vvoji Galie v 5. a na potku 6. stolet. Wolfram velmi podrobn rozebr vechny strnky politickho a kulturnho vvoje, piem se dkladn zabv i nboenskou otzkou. Vvoj Gt a jejich vztah s mskm impriem v prbhu 3. stolet a do vldy Alaricha sleduje ve svm dle Romes Gothic Wars: From the Third Century to Alaric33 Michael Kulikowski. Zabv se zejmna vzestupem gtsk politick a vojensk moci. Podrobn pibliuje zsadn vojensk udlosti, kter mly mt zsadn dopad jak pro gtsk, tak msk djiny. Pro hlub poznn epochy 4. - 5. stolet z pohledu msk e pedstavuje prce historika A. H. M. Jonese The Decline of the Ancient World,34 ve kter autor pibliuje padek mskho impria a jeho postupnou pemnu. Jones se zabv zejmna fungovnm msk sprvy, armdou, spolenost, mstskm ivotem, nboenstvm, zemdlstvm, problmy rozdlenho impria. Sna se tak piblit postupn mocensk vzestup germnskho etnika v prbhu 5. stolet. Jeho poznatky vhodn dopluj Sidoniv pohled na situaci v Galii 5. stolet.

Nemn vznamn je i dal dlo tho autora The Later Roman Empire, 284602: A

32

WOLFRAM, H. a Translated by Thomas J. DUNLAP. History of the Goths: the decline of the Western Empire. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. Berkeley: University of California Press, 1990, x, 238 p. ISBN 978-052-0069-831. 33

KULIKOWSKI, M. a Translated by Thomas J. DUNLAP. Rome's Gothic Wars: From the Third Century to Alaric. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. New York: Cambridge University Press, 2007, xii, 225 p. ISBN 978-052-1608-688. 34

JONES, A. Translated by Thomas J. DUNLAP. The decline of the ancient world: from the third century to Alaric. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. New York: Longman, 19661975, viii, 414 p. ISBN 05-824-8309-3.

17

Social, Economic, and Administrative Survey.35 V publikaci se Jones zabv zejmna sociln a ekonomickou problematikou pozdnho mskho impria. Pro pedkldanou prci je vyuito poznatk zejmna z VI. X. kapitoly, kde autor pibliuje stav msk e a barbarskch etnik v 5. stolet. Sidoniovy zvry vhodn dopluj informace z dla Margaret Deanesly A History of early Medieval Europe 476911.36 Dleit poznatky jsou erpny zejmna z prvn a druh kapitoly, kter pojednvaj o konci msk vldy na zpad v 5. stolet. A tak o perozdlen moci ve prospch nov se utvejcch ran germnskch stt, kdy postupn pebraj ddictv po zpadomskm impriu. Krom politickch djin autorka pibliuje zkladn problmy, kter s sebou pinela ran stedovk germnsk etnika e jazykov a kulturn rozdly ve spolenosti a snahy o jejich pekonn. Podrobnji se rovn vnuje nejdleitjm germnskm gentes Gtm, Frankm, Vandalm, Burgundm a Sasm. Velmi vznamnou prac k djinnmu dob pozdn antiky a ranho stedovku je dlo Petera Heathera The Fall of the Roman Empire: A New History of Rome and the Barbarians.37 Je vznamn pedevm v pokusu o novj nhled na msko-germnsk vztahy v prbhu poslednch stalet zpadnho mskho impria, piem nevynechv ani podrobnj pohled na hunsk etnikum, kdy vyuv novch archeologickch poznatk. Z pohledu vztahu msk vldnouc elity ke germnskm gentes se sna postihnout zejmna diplomatickou snahu mskho impria o udren urit rovnovhy moci v zpadnm impriu v posledn dekd existence zpadn msk e. Prce tak podv i vysvtlen k vybranm problmm Sidoniova zjmu o vldnouc elity psobc v poslednch desetiletch zpadnho mskho csastv.

Pro piblen problematiky byrokratickho apartu pozdnho mskho impria a jeho pochopen pro ely mocensk politiky dob pozdn antiky je vznamn dlo Christophera Kellyho Ruling the Later Roman Empire.38 Autor poukazuje na vliv stle vce se roziujcho byrokratickho apartu pozdnho zpadnho impria na samu stabilitu msk e a na hroziv dsledky, kter tento jev pinesl zejmna v 5. stolet. Kelly se sna postihnout i vztah 35

JONES, A. Translated by Thomas J. DUNLAP. The later Roman Empire, 284602: a social economic and administrative survey. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. Baltimore, Md.: Johns Hopkins University Press, 1986c1964, 2 v. (xv, 1518 p.). ISBN 080183354X2. 36

DEANSLEY, M. History of early Medieval Europe 476911, Methuen, London, 1969. 37

HEATHER, P. Translated by Thomas J. DUNLAP. The fall of the Roman Empire: a new history of Rome and the barbarians. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. New York: Oxford University Press, 2006, xvi, 572 p., [16] p. of plates. ISBN 978-0195325416. 38

KELLY, C. Translated by Thomas J. DUNLAP. Ruling the later Roman Empire: a new history of Rome and the barbarians. New and completely rev. from the 2nd German ed., 1st pbk. print. Cambridge, Mass.: Belknap Press of Harvard University Press, 2004, 341 p. ISBN 06-740-1564-9.

18

vysokch mskch ednk ke germnskm sousedm a jejich vzjemn diplomatick vztahy. Tato problematika protn, ve vt i men me, dla vech vybranch pozdn antickch historik. Zejmna Salvianus a Ammianus pistupuj k problematice velmi kriticky a asto se stv i hlavnm pedmtem jejich kritiky vi mskmu impriu. Kellyho prce tak napomh ble vysvtlit propojenost jednotlivch sloek mskho ednho apartu a dopluje a vysvtluje poznatky mskch historik. Rozshlou syntzu vvoje pozdn antickho svta pedkld ve svm dle The Invasion of Europe by the Barbarians39 ji zmiovan J. B. Bury. V patncti kapitolch se zabv politickmi, socilnmi, hospodskmi a etnografickmi aspekty pozdn antiky, zejmna vlivem germnskch gentes na uspodn mskho impria. Nemn vznamn je i dal jeho dlo A history of the later roman empire from Arcadius to Irene.40 Pro pedkldanou prci jsou dleit zejmna prvn ti sti dla, kde se autor pokou velmi podrobn vylit vechny dleit sloky mskho sttnho apartu, dle pak vznamn osobnosti na msk i germnsk stran, fungovn mskho vldnho systmu, problematiku religiozity pozdn antick spolenosti a diplomatick vazby mezi many a Germny. Dlo W. H. Eltona Warfare in Roman Europe: AD 35042541 pojednv o vvoji vojenstv ve 4. - 5. stolet. Autor se ve svm dle zabv jak mskm zpsobem veden boje, tak i germnskm. Nesousteuje se vak pouze na veden boj, ale tak na dl otzky jako napklad zskvn financ pro veden vlky, stavbu pevnost, zpsoby rekrutovn vojk a tak zajitn logistiky. Vzhledem ke skutenosti, e vtina mskch historik se zabvala vojenskou otzkou, pedstavuje Eltonovo dlo vznamn zdroj informac, kter dopluje, ale tak vysvtluje nkter postehy mskch autor. Tuto funkci pln i dal prce autora A. Ferilla Fall of the Roman Empire: The Military Explanation,42 kter ve svm dle pedkld vvoj mskho vojenskho systmu od krize 3. stolet a po pd zpadnho mskho impria. Text je rozlenn podle stolet s drazem na

39

BURY, J. B. [edited by F.J.C. HEARNSHAW]. The invasion of Europe by the barbarians: a new history of Rome and the barbarians. Ponatis. New York: Norton, 1967, 341 p. ISBN 978-039-3003-888. 40

BURY, J. B. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. A history of the later Roman empire from Arcadius to Irene: a new history of Rome and the barbarians. Unabridged facs. of the ed., London 1889. S. l.: Adamant Media Corp, 2005, 341 p. ISBN 978-140-2183-683. 41

ELTON, H. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. Warfare in Roman Europe, AD 350425: a new history of Rome and the barbarians. 1st issued in paperback. Oxford: Clarendon Press, 1997, 341 p. ISBN 978-019-8152-415. 42

FERRILL, A. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. The fall of the Roman Empire: the military explanation. 1st issued in paperback. New York, N. Y.: Thames and Hudson, 1986, 192 p. ISBN 05-002-5095-2.

19

nejdleitj stetnut a vojensk udlosti v mskch djinch pozdn antiky v zpadn i vchodn sti e. Hlavnm pedmtem prce Goths and Romans, 33248943 P. Heathera je piblen msko-gtskch vztah ve 4. - 5. stolet. Vlastn jdro prce se sousteuje na dv oblasti na druhou polovinu 4. stolet, kdy Gtov pebraj strategickou iniciativu, a na 5. stolet z hlediska motiv a dopadu gtskch zsah v zpadn i. Prce vhodn dopluje Wolframovo dlo s tm, e vybran problmy, zejmna 5. stolet, l do vt hloubky. Pro pedkldanou prci je Heatherovo dlo vznamn pedevm z pohledu vysvtlen politick, ale tak etnick situace v poslednch letech zpadnho csastv a v dob krtce nsledujc. W. Goffart se ve sv prci The Narrators of Barbarian History (AD 550800), Jordanes, Greogory of Tours, Bede, and Paul the Deacon44 pokou o analzu uvedench dl pozdn antickch a ran stedovkch autor. Sna se nejen piblit jejich dla, ale pokou se klst i hlub otzky o motivaci a zaujet autor pro jimi bdanou problematiku. ten je tak seznmen nejen s dly, ale i s okolnostmi a prostedm, ze kterho autoi vychzeli. Prce N. Lenskiho mapujc vldu csae Valenta Failure of Empire: Valens and the Roman State in the Fourth Century A.D.45 se zabv stavem e msk v druh polovin 4. stolet. zk asov profil bdn pin detailn pohled na obdob vldy csae Valenta, jeho vboje, Adrianopolskou bitvu, diplomatick vztahy s Gty i s jinmi etniky. V otzce Gt je autorova pozornost zamena zejmna na edest lta gtsk expanze. Lenski se vak zabv i religizn otzkou, zejmna vztahem arinstv a ortodoxie, kterm se vnuje podstatn st pozdn antickch historik. Dlo T. S. Burnse A History of the Ostrogoths46 poskytuje teni komplexn pohled na djinn vvoj Ostrogt. Seznamuje jej se samotnm vznikem etnika, v rmci djin Gt, poukazuje na jejich sociln uspodn, otzku jejich religiozity, vojensk systm a specifika jejich kultury. Velmi zajmavou kapitolu tvo zejmna vklad Theodorichova krlovstv a

43

HEATHER, P. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. Goths and Romans, 332489: the military explanation. 1st issued in paperback. New York: Oxford University Press, 1991, xi, 378 p. ISBN 01-982-0234-2. 44

GOFFART, W. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. The narrators of barbarian history (A.D. 550-800): Jordanes, Gregory of Tours, Bede, and Paul the Deacon. 1st pbk. ed. Notre Dame, Ind.: University of Notre Dame Press, 2005, xli, 491 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 02-680-2967-9. 45

LENSKI, N. E. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. Failure of Empire: Valens and the Roman state in the fourth century A.D. 1st pbk. ed. Berkeley: University of California Press, 2002, xiv, 454 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 05-202-3332-8. 46

BURNS, T. S. [edited by F. J. C. HEARNSHAW]. A history of the Ostrogoths: Valens and the Roman state in the fourth century A.D. 4. [print]. Bloomington: Indiana Univ. Press, 1999, xiv, 454 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 978-025-3206-008.

20

seznamuje tene tak s koncem jejich vldy. Burnsovo dlo tak pehledn pedkld dleit dl aspekty gtsk spolenosti. Problematikou ontogeneze vchodnch Germn se zabv tak Schmidt, kter ve sv prci Die Geschichte der Ostgermanen47 podrobn l vvoj jednotlivch gentes. V odborn literatue pojednvajc o vchodnch Germnech pat jeho dlo k nejpednjm. Fenomn strachu, jeho sledovn stoj v poped zjmu pedkldan prce a jeho pramenem je ve svch vahch zejmna Ammianus Marcellinus, se zajmavm zpsobem ukazuje v Barberov dle The day of the Barbarians.48 Autor pedkld zajmavou mylenku, e msk katastrofa u Adrianopole, kter se promtla do nsledujcch stalet jako nejniivj udlost v mskm impriu na sklonku antiky a spoluvytvoila obraz barbarskch krveznivch Gt, mohla bt mysln zveliena, aby zastela vlastn neschopnost mskch csa pekonat osobn ambice, co sice vedlo k velk msk porce, kter vak nemusela bt tak fatln, jak se ji pozdn antit autoi pokoueli teni pedloit. Velmi obtnou problematikou se zabv ve sv prci Everyday Life of the Barbarians: Goths, Franks, Vandals 49 M. Todd. Autor vyuv jak psemnch tak zejmna archeologickch poznatk, s nimi obratn rekonstruuje ivot vybranch germnskch gentes na sklonku antiky. Vvojem vztah mezi nmeckm a francouzskm nrodem se zabv Gearyho prce Before France and Germany.50 Geary pojednv v nemal me i o loze a vznamu Gt pro formovn djin obou evropskch nrod a o tom, do jak mry pispli k jejich identit. O vznamu Germn jako novch nositel evropskho vvoje na pelomu starovku a stedovku pojednv W. Dixon v prci Barbarian Europe.51 Autor se zaml nad promnou pozdn antickho svta, kter byl pod velkm vlivem jednotlivch germnskch gentes, a pibliuje tak jejich dleitost. Nezbytnou bibliografickou pruku, kter poskytuje

47

SCHMIDT, L. Die Geschichte der Ostgermanen, Weidmannsche Buchhandlung, Berlin, 1910. 48

BARBERO, A. Translated by John CULLEN. The day of the barbarians: the battle that led to the fall of the Roman Empire. 4. [print]. New York: Walker, 2008, xiv, 454 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 08-027-1671-7. 49

TODD, M., WILSON. E. Everyday Life of the Barbarians: Goths, Franks and Vandals. 4. [print]. New York, NY: Dorset Press, 1988, xiv, 454 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 978-088-0291-767. 50

GEARY, P., WILSON, E. Before France and Germany: the creation and transformation of the Merovingian world. 4. [print]. New York: Oxford University Press, 1988, xii, 259 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 01-950-4458-4. 51

DIXON, P. Barbarian Europe: the creation and transformation of the Merovingian world. 4. [print]. Oxford: Elsevier Phaidon, c1976, 151 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 07-290-0011-7.

21

rozcestnk v problematice jednotlivch aspekt vizigtsk spolenosti, pedstavuje Ferreirova prce The Visigoths in Gaul and Iberia.52 V esk odborn literatue pat djinnmu dob pdu zpadn sti msk e men pozornost v porovnn se zpadn Evropou. Z eskch autor je v pedkldan prci vyuito zejmna poznatk z dla Josefa eky Znik antickho svta.53 Jeho prce pin teni ucelen pehled politickch djin pozdn msk e ponajc strun od Diocletianovy tetrarchie pes vldu Konstantina Velikho a k obshlmu vkladu djinnho dob od druh poloviny 4. stolet do pdu zpadn sti e. Vedle politickch djin se pokou piblit tak nboenskou otzku, pedevm dogmatick spory, a postupnou promnu postaven kesanstv vi pohanskmu nboenstv v kontextu s vldn politikou csa. Jeho pnos spov pedevm v pehlednm vtu zkladnch dogmatickch spor, kter vrazn ovlivovaly vvoj nejen v i, ale i u germnskch soused. dob pozdn msk e se stalo tak pedmtem bdn Jarmily Bednakov, kter ve svm dle Sthovn nrod54, v nm pibliuje teni jednu z nejvznamnjch epoch v djinch lidstva, popisuje krom pesun pedevm germnskch etnik tak v men me stav mskho impria v pozdnm dob antiky. Autorka se sna sice ve strunosti, ale v uspodanm pehledu, piblit pozdn mskou i z hlediska politickho, kulturnho, socilnho a vojenskho vvoje. teni je tak pedkldn vztah ma s germnskmi etniky a jejich postupn christianizace. Pedevm tmata zabvajc se pesuny germnskch etnik v rmci zpadn sti msk e se stala pro pedkldanou prci bohatm zdrojem informac. Dal prce te autorky Politick a spoleensk aspekty christianizace barbar (Vizigt, Ostrogt a Vandal)55 obsahuje velmi cenn informace o udlostech, kter provzely christianizan proces uvedench germnskch etnik. Nezabv se vak pouze otzkou pijet kesanstv, ale pibliuje tak etn politick udlosti, kter tomuto procesu pedchzely, nebo do nho zsadnm zpsobem pmo zasahovaly. Autorka se sna ukzat zejmna motivy jednotlivch kmenovch vdc, kte v dsledku postupnho smovn evropsk civilizace ke kesanstv opoutli z politickch dvod pohansk kulty a pokoueli se prostednictvm kesanstv penst sv etnika pes prh nov ry. Nepmo tak podv

52

FERREIRO, A. The Visigoths in Gaul and Iberia (update): a supplemental bibliography, 2004-2006. 4. [print]. Boston: Brill, 2008, xxv, 303 p. Publications in medieval studies (Unnumbered). ISBN 90-041-6944-X. 53

EKA, J. Znik antickho svta. Vyd. 1. Praha: Vyehrad, 2000, 277 s., [8] s. obr. pl. Historica (Vyehrad). ISBN 80-702-1386-8. 54

BEDNAKOV, J. Sthovn nrod. Vyd. 1. Praha: Vyehrad, 2003, 413 p. Historica (Nakladatelstv Vyehrad). ISBN 80-702-1506-2. 55

BEDNAKOV, J. Politick a spoleensk aspekty christianizace barbar (Vizigt, Ostrogt a Vandal), Masarykova univerzita Brno, disertan prce, 1990.

22

vysvtlen k obsahm text s nboenskou problematikou velk sti pozdn antickch historik. Krom uvedench barbarskch etnik neopomj sledovat tak pomr germnskch gentes k mskmu impriu.

Bednakov je autorkou i dalho vznamnho dla pojednvajcho o pozdn antice: Attila Hunov, m a Evropa,56 kter teni podrobn pibliuje djinn obdob rozpnavosti Hun, vetn obdob pozdn antiky. Z pohledu disertan prce jsou vznamn zejmna kapitoly zabvajc se zpadomskou v dob Attilov, Katalaunskmi poli a jejich dsledky a rozborem osobnosti mskho vojevdce Flavia Atia, kter prostupuje dly vtiny pozdn antickch historik. Bez zajmavosti nen ani posledn kapitola knihy, kter se zabv rozborem Hun v psemnch pramenech mskch historik. Obsahem podobn je Bystrickho dlo Sahovanie nrodov (454568). Pro sledovn vvoje Gt je vznamn zejmna 3. a 6. kapitola, kter vhodn erp, ale zrove i dopluje dleit informace z vybranch pozdn antickch autor.57 Jedno z nejvznamnjch dl souasnho bdn o spolenosti pozdn antiky pedstavuje prce Stanislava Doleala Interakce Gt a mskho impria ve 3.5. stolet n. l.58 Doleal se pokou ve svm dle piblit, krom analzy Gt a Germn vbec, otzku barbarizace msk spolenosti se vemi s tm souvisejcmi dsledky. Dalm pnosem jeho prce je tak pohled na modelov vztahy msk zahranin politiky vi germnskm kmenm a na barbarizaci msk armdy. Z pekladov literatury je pro zkladn poznn vvoje Gt vznamn Heatherovo dlo Gtov.59 Autor teni pibliuje komplexn pohled na vvoj uvedenho germnskho kmene od jeho potk a do 6. stolet. Vm si jak politickch djin, tak tak kulturnch specifik, co z jeho prce tvo kvalitn zklad pro poznn gtskch djin. Na Heatherovo dlo, kter se mj. zabv otzkou identity, navazuje Ericksenova prce Etnicita a nacionalismus.60 Autor nabz teni rzn perspektivy a vzorce chovn a jednn vi jinmu kulturnmu stylu ivota.

56

BEDNAKOV, J. Attila: Hunov, m a Evropa. Vyd. 1. Praha: Vyehrad, 2012, 340 s., [4] s. obr. pl. Historica (Nakladatelstv Vyehrad). ISBN 978-807-4291-692. 57

BYSTRICK, P. Sahovanie nrodov (454-568), PRO HISTORIA, Bratislava, 2008. ISBN 978-80-970060-0-6 58

DOLEAL, S. Interakce Gt a mskho impria ve 3. - 5. stolet n. l. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelstv Karolinum, 2008, 337 s. ISBN 978-802-4615-318. 59

HEATHER, P. Gtov. Vyd. 1. Peklad Lubomr Konar, Ji Ohldal. Praha: Lidov noviny, 2002, 408 s. Djiny nrod. ISBN 80-710-6199-9. 60

ERIKSEN, H. T. Etnicita a nacionalismus: antropologick perspektivy. Vyd. 1. Peklad Marek Jakoubek. Praha: Sociologick nakladatelstv (SLON), 2012, 352 s. Studijn texty (Slon), 51. sv. ISBN 978-807-4190-537.

23

Dlo Pd e msk61 Michaela Granta pat k vznamnm dlm zabvajcmi se pdem zpadnho mskho impria. Autor se pokou, na rozdl od Gibbona, ji o systematick zodpovzen pin jeho pdu. Mezi nejvtmi vlivy, kter pivodily pd zpadn sti e, uvd selhn armdy, patn eenou sociln otzku ve vztahu sttu vi jednotlivm vrstvm mskho obyvatelstva a patn vztahy obou st msk e. V pedkldan prci jsou vyuita i dal dla Michaela Granta mt csaov62 a Djiny antickho ma.63 V obou jsou pibleny pedevm politick djiny mskho impria s detailn biografi vech mskch csa. U dla mt csaov je vak nutn dbt urit ostraitosti, nebo autor zde vyuil jako pramennho materilu sbrku Historia, a tud nkter skutenosti o ivot mskch csa jsou msty zavdjc, pestoe dlo je z velk sti pedkldno velice tiv a pehledn. Velk st mskch historik se zabv iny mskch csa, vybran historiky uveden v pedkldan prc nevyjmaje, a Grantova prce mt csaov tak slou jako odborn slovnk k pochopen in mskch csa a jejich chovn vi Germnm. K pochopen vzjemnch vztah mezi mskou i a Franky, kte se v n s postupujcm asem vce a vce uplatovali, pedevm po vojensk strnce, slou dlo Edwarda Jamese Frankov.64 V prci jsem pouil informace pedevm z druh kapitoly tohoto dla Frankov ped Chlodvkem, kde je autorem piblena etnick problematika Frank v rmci msk e ve 4. a 5. stolet. Z pohledu pedevm mskch djin je pojato dlo E. A. Thompsona Hunov.65 Podobn jako prce Heathera Gtov je i Thompsonovo dlo zameno nikoliv pouze na jeden nrod, ale na vylen irch mezinrodnch souvislost nrod a etnik v dob na sklonku antiky a potku stedovku. Autorv zjem se sousted zejmna na dob ped vldou a za vldy Attily, ale pokou se tak o charakteristiku hunsk spolenosti a o analzu pin zhroucen hunsk e. Pro pozdn msk djiny zpadn sti e je tak dleitm bodem detailn piblen vzjemnch vztah mezi Attilou a Flaviem Atiem. V dlech tm vech pozdn antickch autor pevauje zjem o vojenskou problematiku. 61

GRANT, M. Pd e msk. 2. vyd. v eskm jazyce. Peklad Gerik Csa. Praha: BB/art, 2010, 208 s. ISBN 978-80-7381-770-1. 62

GRANT, M. mt csaov: ivotopisy vldc csaskho ma v letech 31 p. Kr. 476 po Kr. 1. vyd. v eskm jazyce. Peklad Elika Horntov, Michaela Amlerov. Praha: BB art, 2002, 387 s. ISBN 80-725-7731-X. 63

GRANT, M. Djiny antickho ma. 1. vyd. v es. jaz. Peklad Alena Jindrov. Praha: BB art, 1999, 472 s., [16] s. obr. pl. ISBN 80-725-7009-9. 64

JAMES, E. Frankov. 1. vyd. v es. jaz. Peklad Miroslav Kol. Praha: Lidov noviny, 1997, 275 s. Djiny nrod. ISBN 80-710-6200-6. 65

THOMPSON, E. Hunov. 1. vyd. v es. jaz. Peklad Ivo moldas. Praha: Lidov noviny, 1999, 343 s. Djiny nrod. ISBN 80-710-6203-0.

24

Goldsworthyho prce Armda starho ma,66 kter se zabv vvojem, vzbroj a strukturou msk armdy, podv mon vysvtlen k dajm zejmna Ammiana, ale i Jordana. Germni, dlo Malcolma Todda, pibliuje problematiku jednotlivch nejznmjch germnskch kmen, jako jsou Gtov, Svbov, Vandalov, Frankov, Alamani, Burgundi, Sasov, Frsov, Langobardi a Gepidov, jejich historick vvoj, nboenskou otzku, kulturu, ale tak diplomacii s mem. Pro pedkldanou prci je Toddovo dlo dleit zejmna kvli blimu pochopen hlubch souvislost vzjemnch vztah nejen ma s germnskmi sousedy, ale tak mezi germnskmi kmeny navzjem, nebo sledovnm politickch cl jednotlivch germnskch kmen a jejich postupnou spoleenskou transformac v rmci msk e lze vzdlen vysledovat i mon piny pdu zpadnho mskho impria.

Pro pochopen dleitosti a vlivu mskho impria pro djiny Evropy vynik Dahlheimova prce U kolbky Evropy.67 Autor se zamuje nejen na faktografick piblen msk e, ale pedevm na odkaz, jak zanechala pro budouc Evropu. Vm si tak rozdl v tom, do jak mry Germni dokzali pijmout a zalenit styl a zpsob ivota man do svch nov se utvejcch stt. Hlavn pozornost pitom autor vnuje zejmna mstu, kter pojm jako jeden ze symbol antiky, a jeho promn. Zejmna pro kapitolu pojednvajc o Prokopiovi je dleitm pramenem informac Heerova prce Evropsk duchovn djiny.68 Autor pedkld djinn vznam Boethia, kter ml blzk vztah k Theoderichovi, a s tm i rodinu Anici. Heerv nezanedbateln pnos je i z hlediska problematiky sv. Augustina. Archeologick pohled na lohu Germn, tak jak ji vnmali pedn archeologov 19. a 20. stolet, nabz Kvtinova studie Archeologie smylen identity.69 Pro pedkldanou prci je dleit zejmna pojednn o Kossinovi a zvry o vjimenosti Germn. Zkladn archeologickou orientaci pro obdob doby msk a sthovn nrod nabz Buchvaldkova prce Djiny pravk Evropy,70 ve kter autor teni pojednv o archeologickm rozdlen djin Evropy a s tm souvisejcm vvoji hmotn kultury jednotlivch etnik. Obsahem podobn dlo pedstavuj Podborskho Djiny pravku a ran 66

GOLDSWORTHY, A. Armda starho ma. 1. vyd. v es. jaz. Peklad Helena Svobodov, Lenka Vacinov. V Praze: Slovart, 2010, 224 s. ISBN 978-807-3912-628. 67

DAHLHEIM, W. U kolbky Evropy: odkaz antickho ma. Vyd. 1. Peklad Ji Pondlek. Praha: Vyehrad, 2006, 221 s. Kulturn historie. ISBN 80-702-1728-6. 68

HEER, F. Evropsk duchovn djiny. Vyd. 1. Peklad Martin emla. Praha: Vyehrad, 2000, 768 s. ISBN 80-702-1333-7. 69

KVTINA, P. Archeologie smylen identity, in: Archeologick rozhledy LXII, Archeologick stav Akademie vd esk republiky, 2010. 70

BUCHVALDEK, M. a kol.: Djiny pravk Evropy, SPN, Praha, 1985.

25

doby djinn.71 V pedkldan prci jsou vyuvny zejmna kapitoly zabvajc se obdobm sthovn nrod, uiten informace se vak nachzej i v pasch pojednvajcch o ontogenezi Germn.

Z pohledu vnmn postoje msk nobility vi Germnm se nabz zajmav pspvek i v klasickm Lvi-Straussov dle Strukturln antropologie.72 Vybran pase prce nzorn vysvtluj nesoulad msk nobility vi germnskm pisthovalcm. O vvoji smlen mskch autor o Germnech pojednv kapitola o Jordanovi Jordanova Getika jako mon antropologick pramen k poznn ivota na sklonku antiky ve sbornku Evolvendi anthropologicae.73 Na zklad analzy text pozdn antickch historik je nastnna monost zmny jejich smlen o Germnech. Fenomnem strachu a vnmnm odlinosti v pohledu man na germnsk gentes se zabv kapitola Vnmn germnskch gentes pozdn antickou nobilitou ve sbornku lovk a strach.74 V kapitole je pojednno o realit vnmn strachu z Germn, zda se skuten mt autoi obvali Germn, podobn jako Tacitus, i zda dolo k posunu jejich vvoje smlen o nich a ppadn zda mohli bt Germni i potencionlnmi mskmi spojenci. Tacitus tak zmiuje zajmav tvrzen, e Germni pipisovali svj spch skutenosti, e ij v monogamn spolenosti a mohou svou agresivitu smovat na venek. dn Germn nesml mt vc ne jednu enu, take nikdo neml dvod zabt kvli en svho spolubojovnka. Ridley (v ne citovanm dle) vak zdrazuje, e takov vysvtlen ovem nelze aplikovat na polygamn a rovn spn many.75 Betzigov (jak uvd Ridley) zkoumala pomry v csaskm m a zjistila, e rozliovn monogamnho manelstv a polygamn nevry sestupovalo od nejvych pek msk spolenosti a na jej dno.76 Nad procesem sthovn nrod se zaml i Wolf v prci Duchovn odkaz nrod.77 Pro bdanou problematiku m dleitost zamylen nad samotnou podstatou msk e a jejm odkazem. Pro pochopen vznamu msta jako specifickho fenomnu antiky m velk vznam i 71

PODBORSK, V. Djiny pravku a ran doby djinn. 3. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Filozofick fakulta, stav archeologie a muzeologie, 2006, 325 s. ISBN 80-210-4153-6. 72

LVI-STRAUSS, C. Strukturln antropologie. Vyd. 1. Peklad Jindich Vacek. Praha: Argo, 2006, 374 s. Capricorn, sv. 18. ISBN 80-720-3713-7. 73

HANOVSK, L., HORSK, J. a HRONKOV, L. Evolvendi anthropologicae: vvoj v antropologickch perspektivch. Vyd. 1. Praha: Togga, 2012, 349 s. Andrias, vol. 1. ISBN 978-808-7258-767. 74

HANOVSK, L. a HRONKOV, L. lovk a strach: strach v antropologickch perspektivch. Vyd. 1. Praha: Togga, 2013, 216 s. Andrias, vol. 3. ISBN 978-80-7476-018-1. 75

RIDLEY, M. erven krlovna. Sexualita a vvoj lidsk pirozenosti. 1. vyd. Praha: Mlad fronta, 1999, 322 s., s. 166, ISBN 80-204-0825-8. 76

tamt, s. 164. 77

WOLF, J. Duchovn odkaz nrod. 1. vyd. Praha: ARSCI, 2007, 281 s. ISBN 978-808-6078-663.

26

Kultura stedovk Evropy78 J. Le Goffa. V vodu prce Le Goff zdrazuje dleitost msta, kter se stalo i symbolem odkazu msk civilizace. Zajmav je jeho srovnn s pstupem Germn k mstu na zem Galie a vnmn jeho dleitosti. Crkevn problematice se vnuje publikace Drahomra Suchnka a Vclava Drky Crkevn djiny antika, stedovk.79 Pro pedkldanou prci maj vznam zejmna pase pojednvajc o loze a postaven mskch biskup v 5. stolet. Pedkldan seznam a strun rozbor pramen a odborn literatury pedstavuje pouze neju vbr pouitch text a uveden dla tvo pouze zklad pro vypracovn prce.

e) Historick vod

V prbhu poslednho stolet existence zpadn e postupn probhal proces oznaovan jako sthovn nrod. Pestoe pesuny germnskch etnik probhaly ji v dvjch dobch, 5. stolet je vjimen v tom, e dolo k novmu formovn Evropy, pot, kdy zpadn st msk e pestala existovat. Toto obdob vrazn pisplo k utven koen souasnho geografickho a etnickho sloen souasn Evropy.

Vnitn krizi, kter zashla mskou i ve 3. stolet, nejprve vyuili Gtov, kte ve velkm potu pekraovali od konce tictch let 3. stolet doln Dunaj, ani by narazili na vnj odpor, a postupn plenili pohranin Thrkii a Moesii, msk Dkie se stala poslze terem tok Karp.80 Gtov se pot vraznji pipomnaj roku 249, kdy se nespn pokoueli dobt Marcianopolis. Avak ji na jae nsledujcho roku se pokusili jet o vt vojenskou akci. Pod velenm krle Cnivy81 thli nap Dci a v blzkosti msta Oescus pekroili eku Dunaj. msk reakce byla rychl. man, v ele s csaem Deciem, dostihli Gty u Nikopole a utdili jim velkou porku. I pesto se vak podailo gtskmu krli zachrnit jdro jeho sil. Citelnou ranou se pro mskou i stala velk porka u Abrittu82 v Mal Skythii roku 251,83 kde se opt stetla gtsk vojska pod vedenm Cnivy s mskmi vojsky,

78

LE GOFF, J. Kultura stedovk Evropy. Vyd. 1., Ve Vyehradu 1. Praha: Vyehrad, 1991, Kulturn historie. ISBN 80-702-1808-8. 79

SUCHNEK, D. a DRKA, V. Crkevn djiny. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 427 s., [4] s. obr. pl. ISBN 978-802-4737-195. 80

EKA, J. c. d., s. 19. 81

Jeho jmno uvd pouze Jordanes. 82

Abritt dnen Razgrad na zem Bulharska. 83

EKA, J.: c. d., s. 19.

27

vedenmi csaem Deciem84 a jeho synem a spoluvldcem Herenniem Etruskem. Pro msk imprium byla porka o to vraznj, e oba sttnci v bitv padli.85 Gtov, povzbuzeni dosavadnmi spchy, zaali v prbhu padestch let 3. stolet dle pronikat do e. Dolo k zpustoen Bithnie a Propontidy a ady mst. Z dalch vojenskch katastrof tohoto obdob je nutn zmnit tak etn porky mskch vojsk pi pobe ernho moe, kdy Gtov a Herulov postupn napadali ostrovy ve vchodn sti Stedozemnho moe, vetn Krty, Rhodu a Kypru, a podnikali dle vpady i do Mal Asie. Od roku 267 nebylo ueteno vlenho bsnn ani pevninsk ecko, kdy pedevm Herulov s dalmi germnskmi kmeny vyplenili Korint, Argos, Spartu a dal vznamn eck msta.86 Germnskmu plenn uinil ptr a roku 270 csa Claudius po srii dlch vtzstv. Dokladem dleitosti tto skutenosti bylo udlen estnho titulu Gothicus Maximus. dob uritho klidu na Vchod skonilo pro m nanetst rovn v dob, kdy e spla ke krizi, nebo roku 224 na zkladech starovk parthsk e vznik tzv. novopersk e, pot, kdy dynastie parthskch Arsakovc je svrena zakladatelem ssnovsk dynastie Ardarem I. (224 241), kter se o dva roky pozdji po svm nstupu v Ktsifontu nechal korunovat jako Artaxerxs. Artaxerxs zhy programov vystoupil s nrokem na vechna asijsk zem, kter dve byla zahrnuta do staropersk achaimenovsk e.87 Dleitm dsledkem tchto skutenost 3. stolet, kter velmi negativn ovlivnily mskou i, byl celkov hospodsk padek, kdy nominln hodnota mskho platidla citeln klesla, co velmi negativn dolehlo na celou hospodskou strukturu, zejmna na daovou politiku a armdu. To vedlo ke veobecn nestabilit, v jejm dsledku dochzelo k astm uzurpacm trnu. msk e mla velk tst, e germnsk kmeny dostaten nekoordinovaly svoje toky a neudeily ve stejn as s Persi. Za hospodskm padkem nsledoval i padek kulturn. Politick rozkvt mst skonil a antick pohansk msk nboenstv se ukzalo bt v tchto dobch peitkem.88 Pestoe si jet nadle udrovalo coby oficiln nboenstv ve spolenosti dominantn postaven, vchodn nboensk kulty, nov filosofick smry a pozvolna stle vce slc kesanstv mnily pozvolna, avak jist, mskou antickou spolenost. Dalm momentem, kter pedznamenal vznik nov epochy, byla oficiln legalizace 84

Traianus Decius (249251), msk csa, kter se nechvaln proslavil systematickm pronsledovnm kesan. 85

Bylo to tak poprv, kdy v bitv proti cizmu nepteli padl msk csa. 86

EKA, J. c. d., s. 20. 87

EKA, J. c. d., s. 22. 88

PEROWNE, S. c. d., s. 2425.

28

kesanstv. Dodnes zstv rozporupln zodpovzen otzky, nakolik kesanstv promnilo mskou antickou i a zda bylo pro m jednotcm prvkem, kter pomohl k celistvosti pozdn antick msk spolenosti, je byla postupn zmtna v hlubokch vnitnch i vnjch kriz. Legalizace kesanstv ovlivnila vztah mezi sttem a crkv dvma zpsoby - pro csae znamenala open o duchovn moc, co vychzelo z Konstantinovy mylenky, e je jedna msk e a e je tak jedna kesansk crkev ortodoxn, m by byl navozen jednotc prvek, kter ml napomoci upevnit celistvost e. Na druh stran crkev mla mt od sttu garantovanou ochranu.89

Legalizace kesanstv tak pedstavovala jeden ze zkladnch mznk v djinch msk e. Pestoe msk pohansk nboenstv nebylo jet zdaleka vytlaeno a po dlouhou dobu si zachovvalo sv msto, kesanstv se postupn stvalo dominantnm nboenstvm v i a bylo u zrodu nov djinn epochy stedovku.

* * *

Germnsk osidlovn pedstavovalo spe postupn proces ne nhlou katastrofu, kterou pro m pedstavoval pedevm a rok 406.90 Ponaje 2. stoletm msk vlda byla okolnostmi nucena umonit usidlovn germnskho obyvatelstva ve svch provincich. Tento stav kulminoval zejmna ve 4. stolet, kdy pedevm velk poty Germn, ale tak Sarmat byli usazeni jako zemdlt a vojent kolonist ve zpustoench pohraninch oblastech, pedevm na Balkn a v severn Galii, a byli tak ve vt i men me postupn romanizovni. Na vchod byla jet dleitj pozice Gt, kte zde, ve 4. stolet, doslova utveli msk djiny. Dacie byla nenvratn pro m ztracena, obsazena Germny a samotnmi many ji nazvna Gothia, na severu ohraniena zemm Gepid, na zpad Vandaly a v Bantu Sarmaty. Hranin arou byl Dunaj, jeho doln tok se nazval ripa Gothica. msk dunajsk hranice zstala v relativnm klidu a do dvactch let 4. stolet, do doby, kdy se schylovalo v impriu k obansk vlce mezi Konstantinem a Liciniem. V dsledku sestavovn armdy obma csai byla dunajsk hranice vn oslabena. Tto situace vyuili roku 323 Tervingov a zpustoili Moesii a Thrkii. Vtzn Konstantinus vak nakonec uzavel foedus mezi a Thervingy, kte mli steit limes z druh strany ped jinmi germnskmi kmeny. Gtsko - msk spoluprce pokraovala, a na mal arvtky 89

CAMERON, A. c. d., s. 5759. 90

ZSTROV, B. Djiny Byzance. Vyd. 1. Praha: Academia, 1992, 527 p., [40] p. of plates., s. 49, ISBN 80-200-0454-8.

29

jednotlivch kmen, i v dalm obdob a v letech 360 a 363 dokonce Gtov poskytli mu vojenskou pomoc proti Peranm. Hunsk expanze, je uvedla do pohybu adu nrod, vetn Gt, mla za nsledek, krom jinho, vytvoen dvou zkladnch seskupen, Vizigt a Ostrogt, kte dohromady pedstavovali mohutnj a soudrnj celky, ne tomu bylo kdykoliv dve v gtsk historii.91

Kolem roku 376 se na Dunaji objevily Tervingov a Greutungov dajc mskou i o azyl. Dleitou skutenost bylo, e v tto dob byl csa Valens na taen proti Persii a trvalo dva roky, ne byl schopen sestavit dostaten poetnou armdu na Balkn. Z tohoto dvodu byla msk politika vi Gtm do znan mry diktovna nemonost poslit dunajskou hranici.92

man ji po stalet postupovali v otzce pesidlovn pisthovalc na sv zem podle pesn danch princip, kter spovaly v tom, e vichni pesdlenci byli zejmna po vojensk a politick strnce podrobeni, rozdleni a nakonec rozptleni po msk i. Rok 376 byl vak do urit mry v tomto ohledu zlomov, nebo e mla na Balkn pouze omezen poet vojenskch oddl, kter byly schopny udret pouze jednu gtskou skupinu Greutingy, kdeto Tervingov museli bt mem pijati. Pestoe byl csa Valens plivem Gt dokonce zprvu naden, nebo mu mohli pomoci zacelit mezery v mskm vojsku, byl nakonec nucen, v dsledku katastroflnho jednn mskch vysokch ednk vi Gtm, eit nastalou situaci vojensky. Nsledujc udlosti, i informace, kter pedchzely Adrianopolsk msk katastrof roku 378, iroce l zejmna Ammianus Marcellinus, ktermu je v pedkldan prci vnovna podkapitola. Imprium zavalo na konci antiky i vraznou vnitn promnu. Koncem 2. stolet postupn nastv padek mstsk sprvy a stednho stavu. msk spolenost se tak zan diferencovat do dvou zkladnch td, jedn se o pozemkov vlastnky na jedn stran a na stran druh o nemajetn rolnictvo.93 Vldn opaten, kter mla za cl opt stabilizovat a zachovat stedn stav mstskho obyvatelstva a mstskch ad, se vak minula inkem, a naopak stle slc zvyovn dan, zejmna da z hlavy, znemonilo jakoukoliv vznamnj stabilizaci spoleenskch pomr. Systm mstskch ad byl zachrnn jen dky dosazen zvltnho vldnho ednka, nazvanho comes, kter se zodpovdal pmo vld. Avak i pes tento zsah msto 91

HEATHER, P. Gtov, s. 138. 92

EKA, J. c. d., s. 144146. 93

ROSTOVTZEFF, M. The social and economic History of the Roman Empire, Oxford at the Clarendon Press, 1957, s. 371374.

30

pestvalo bt rozhodujcm orgnem e.94 Z hospodsky prosperujcho sttu se tak postupn stval stt agrrn. S tmto stavem se nakonec musela smit i vlda a jejm hlavnm silm v hospodsk politice bylo udret poet venkovskho obyvatelstva a zajistit prosperujc zemdlstv. Sttn mechanismus nakonec pivodil stav, kdy rozpoet msk e byl pln zvisl na pozemkov dani. Tato vldn politika vak zcela zmnila rz msk spolenosti, daov tlak byl natolik vysok, e mal statki zanikali. Sidonius psobil v dob, kdy se Gtov, vedle ma, stvaj hlavn politickou silou na zem Galie. Hlavn gtskou osobnost, kter stla u zrodu vsadnho gtskho postaven v Galii, byl bezpochyby krl Wallia.95 V tto dob jet nelze hovoit o gtskm krlovstv v pravm slova smyslu, nebo regnum se ve vztahu ke Gtm v Galii a Hispnii v pramenech objevuje a s dobou vldy krle Euricha.96 Heather vstin poznamenv, e vizigtsk krlovstv druh poloviny 5. stolet bylo tvarem vrazn odlinm od spoleenstv Gt, kte se usadili v jihozpadn Galii v druhm desetilet 5. stolet.97 Sidoniv hlavn zjem pokud jde o Gty tvo obdob vldy a psoben gtskch krl Theodericha II.98 a Euricha. Pestoe za Theoderichovy vldy Gtov nedoshli vznamnjch zemnch zisk, upevnili si svoji vldu v Galii a udrovali ptelsk vztahy s Petroniem Maximem99 i csaem Avitem.100 Jejich postaven respektoval i Maiorianus, co 94

EKA, J. c. d., s. 227. 95

gtsk krl, vldnouc v letech 415419. 96

Eurich, gtsk krl (466-484), roku 475 donutil pedposlednho zpadomskho csae, aby uznal vechny jeho vboje v Galii a Hispnii, nsledn vypovdl spojeneckou smlouvu s mem a vytvoil ji skuten samostatn vizigtsk krlovstv. Vizigti tmto aktem vypovzen smlouvy pestvaj existovat v rmci e jako foederati, ale jako ji pln samotn vldci svch zem, s mstskmi centry Arles, Marseille aj. 97

HEATHER, P. Gtov, s. 187. 98

Theoderich II., (453-466), nastoupil vldu po jeho bratru Thorismundovi, kter byl jet na Katalaunskch polch prohlen krlem po smrti otce Theodericha I., kter v bitv padl. Theoderich II. rozioval svoji moc zejmna nad Svby, kter nejdve satkov spznil a pot ve spojenectv s Burgundy a souhlasem mskho csae Avita, nad nimi z velk sti zvtzil. Roku 457 vak vyuil situace, kdy nedokzal Svby pln porazit a pod zminkou jejich znien vyplenil msk msta v Asturii a pot oblehl i Arelate, kter stle jet v tto dob pedstavovalo sdlo galsk prefektury a a na zsah csae Maioriana (457-461) roku 459 bylo msto osvobozeno, o dva roky pozdji sice Theoderich II. vyplenil bohat msto Narbone, avak roku 463 byl poraen mskm vojevdcem Aegidiem v bitv u Aureliana (souasn Orleans). 99

Petronius Maximus, msk csa (17. bezen 31. kvten 455), jeho pvod je neznm, narozen kolem roku 396, roku 415 psobil jako tribun a notrius a v letech 416-419 jako ministr financ, pozdji zastval dvakrt a tikrt ad pretorinskho prefekta a dvakrt byl tak mstskm prefektem a konzulem. Okolo roku 455 povil do patricijskho stavu. 100

Avitus, msk csa zpadn sti msk e (455456), celm jmnem Marcus Maecilius Flavius Eparchius, zpotku psob, po studiu prv, jako sttn ednk a roku 437 doshl hodnosti vrchnho velitele vojska (magister militum) a stal se praefectem praetoria v Galii, co je s podivem, nebo sm Avitus byl galomskho pvodu. Vsledkem tedy bylo, e tato oblast zaujala na samm konci existence zpadn sti msk e velmi dleit postaven. Avitus dle na sebe vrazn upozornil v mrovch diplomatickch jednnch roku 437 s vizigtskm krlem Theoderichem I., kter vlil s mem. Velice dleitm jeho poinem bylo, pot co roku 451 opustil svj ad, pesvden Theodericha I., aby se vojensky zapojil do boje proti Hunm, eho vsledkem byla Katalaunsk pole,

31

postupn umonilo Gtm relativn svobodn psobit v Hispnii. Maioranv nespn tok proti Vandalm, roku 461, se mu vak stal osudnm. Novho mskho csae na zpad, Libia Severa, Gtov podporovali a v letech 462463 zskali pod kontrolu vznamn Narbonne. V tto dob se osmlil i Theoderich II. a zaal proti zneptelenm Svbm vst vlastn politiku avak ji nezvislou na mu. Theoderichova osoba i loha je o to vznamnj, e po vymen Valentinianovsk dynastie na zpad zskali Gtov nejen bohatstv a zem, ale tak kontrolu nad vvojem v Hispnii.101 Sidonius vak musel pihlet tomu, jak se hrout i posledn zbytky msk vldy v Galii, kter se ocitla pod toky Frank, Kelt a Burgund, co vedlo k rznmu zsahu novho gtskho panovnka Euricha. Ten zavradil svho bratra Theodericha II. a proti mu vedl nenvistnou neptelskou kampa, kter se velmi dotkla i Sidonia, nebo on sm se poslze stal jednou z obt Eurichovy protimsk politiky. msk agonie v Galii se naplno rozpoutala po Anthemiov porce od Vandal roku 468. Eurich byl v och mskch historik spatovn jako velk neptel, nejen u Sidonia, kter na jeho osobu neet kritikou, ale tak napklad Jordanes uvd, e po Anthemiov vojenskm nespchu se Eurich rozhodl k ovldnut cel Galie.102 V dob sesazen Romula Augustula Sidoniovo rozhoen nad Eurichovm postupem vyvrcholilo, nebo gtsk panovnk zskal pod kontrolu Sidoniovo Auvergne. Pestoe Eurich nakonec dokzal uplatnit svoji politickou moc nad mem, dleitm aspektem pro utvoen gtskho krlovstv bylo zajitn vrnosti mskch elit, kter byly nejlpe schopny zabezpeit sprvu novho gtskho panstv.103

a pestoe sm krl v bitv zahynul, jeho syn, ji ve zmiovan vizigtsk krl Theoderich II., se stal jeho blzkm ptelem. 101

HEATHER P. Gtov, s. 194195. 102

JORDANES. Getica, ed. Th. Mommsen, MGH AA 5.1, Weidman, Berlin, 1882 s. 118, XLV, 237. 103

HEATHER, P. Gtov, s. 197.

32

1) Sidoniv pohled na problematiku Gt, peklad a koment k vybranm textm

Sidonius Apollinaris pedstavuje jednu z nejdleitjch postav v kesansk crkvi pozdn antickho svta. Jako pbuzn mskho csae Avita se astnil nejvy msk politiky na sklonku existence zpadnho mskho impria a aktivn psobil i v dob po pomyslnm zniku zpadnho mskho csastv. Jeho Dopisy, kter jsou jednm z hlavnch pedmt bdn pedkldan prce, pedstavuj cenn pramen informac jak z pohledu politickch, tak i kulturnch djin zpadn Evropy v obdob pozdn antiky.

* * *

Z antropologickho pohledu me pedstavovat Sidonius Apollinaris zajmav pramen k poznn ivota na sklonku antiky. Jeho osob vnoval podrobnj antropologickou studii Eric Goldberg v prci The Fall of the Roman Empire Revisited: Sidonius Apollinaris and His Crisis of Identity104, ve kter se zabv kriz jeho identity. U Sidonia na rozdl od Jordana nepedstavuje hlavn problm jeho sebeidentifikace, ale prv krize identity, o kter se ten nepmo dozvd z jeho text. Sidoniv popis udlost me bt asto napaden z hlediska osobn autenticity, nebo autor byl velmi vznamnou crkevn a politickou osobnost, kter se pohybovala v nejvych kruzch msk politiky a jeho vztah ke Germnm, zejmna Gtm, je v konenm dsledku velmi rozporupln. Napklad promna jeho postoj vi gtskmu vldci Eurichovi, ale tak nebvale vstcn pstup k Theoderichovi II., kterho l, v porovnn s jinm germnskmi vldci, velmi pozitivn.105 Nechv vak bez komente, e i on byl arinskho vyznn. Zajmav me bt i to, jak Sidonius proval postupn padek zpadnho impria a jakm zpsobem se pokouel reagovat na nastal udlosti. V tomto kontextu je dleit i datace jednotlivch jeho dopis a panegyrik, nebo zachycuje postupnou promnu Sidoniova smlen o Gtech. Slovy Heera, kter se vyjdil podobn i o sv. Augustinovi, me bt Sidonius povaovn za mue mnoha pravd.106

104

GOLDBERG, E. The Fall of the Roman Empire Revisited: Sidonius Apollinaris and His Crisis of Identity, Vol. 37, University of Virginia, 1995. 105

HARRIES, J. c. d. Preface. 106

HEER, F. c. d., s. 30.

33

Pokud jde o promnu jeho smlen, je zajmav porovnn jeho spis datovanch ped rokem 469 obdobm ped gtskou expanz vedenou Eurichem a po roce 476, kdy si Eurich upevnil svoje postaven v Galii. Pedem je nutn zdraznit, e pravdpodobn nelze s jistotou zjistit, zda mohl v textech po roce 476 popisovat a lit udlost z osobnho pesvden i pod politickm ntlakem. Tento jev podrobn popisuje a vystihuje ve svoj prci zejmna J. Harries.107 Revizi historickch zvr a problematice interpretace se vnuje ve sv studii Notes, Critical and Interpretative, on the Letters of Sidonius Apollinaris108 tak napklad Bailey, kter zdrazuje, e Sidonius byl z hlediska interpretace velmi sloitm autorem a vyslovit jasn zvr o jeho skutenm smlen je velmi obtn.109 Pokud bychom se dreli teorie krize jeho identity pouze pro sedmdest lta 5. stolet, zstv otzkou jeho vztah k Theoderichovi II. Jeho nklonnost k nmu je veobecn znm (jej rozbor nsleduje v dalch dcch) a nelze pominout skutenost, e Theoderich II. byl spojencem csae Avita. Mohlo se jevit doucm, aby vynikl jako civilizovan panovnk, kter pedstavuje pro m vznamnou osobnost? Je pravdpodobn, e Sidonius chpal situaci pedevm pragmaticky, nebo Gtov v Galii ji pijali foedus a v polovin 5. stolet existovala pro m reln nadje, e by na nkolik let (desetilet?) mohlo existovat mezi mem a Vizigty pm, kter by umonilo upadajcmu zpadnmu impriu nabrat a obnovit sly. Zd se, e Sidoniv politick pragmatismus zvtzil i nad nboenskm pstupem a kritikou gtskho arinstv. Zstv s podivem, e ran Sidoniovy spisy tm postrdaj hlub kesanskou tmatiku nebo v nich i zcela chyb. Radikln zmna nastv po jeho nstupu v adu biskupa v Clermontu. Neprozrav politick tah csae Julia Nepota vak uvrhl, pes vekerou vojenskou i diplomatickou snahu, Clermont pod Eurichovu sprvu. Podle Goldberga prv v tto dob vrcholila krize Sidoniovy identity. V konenm dsledku Sidonius omlouv i vysvtluje Eurichovu expanzi jako pragmatick krok nikoliv nboensky motivovan. Zstv vak otzkou, nakolik mohl Sidonius skuten vit v ppadnou zmnu situace zejmna po roce 476. Teoreticky by bylo mon oekvat reakci vchodnho csastv, avak politick realita a Zennova110 a plin pasivita nemohly Sidoniovu pozici, a pozici jeho ptel z crkevnho prosted, nikterak zlepit.

107

HARRIES, J. c. d., s. 3 - 19. 108

BAILEY, R. D. Shackleton: Notes, Critical and Interpretative, on the Letters of Sidonius Apollinaris: in Phoenix Vol. 36, No 4, Classical Association of Canada, 1982. 109

tamt, s. 344. 110

Zeno, vchodomsk csa (474-475, 476-491), pvodnm jmnem Tarassicodissa, pvodem Isaur z Rousoumblady v Isaurii nachzejc se v jihovchodn sti Mal Asie. Do Konstantinopole jej pivedl csa Leo I., aby neutralizoval vliv germnskch vojsk pod vedenm Alana Aspara.

34

Sidoniovy texty, po roce 476, maj ji vrazn umrnnj tn, ne tomu bylo v pedchzejcch letech. Sidonius dokonce pipout, e pd Auvergne byl trestem za jeho dvj chovn. Pot vak opt dochz k sten zmn osobnosti, kdy se stylizuje do svoj pvodn pozice. Jeho zsadn odmtav postoj k arinstv se objevuje a v Liber VII. v souvislosti s volbou biskupa v Bourges, kterm se stal jeho ptel Simplicius. Situace se zdramatizovala po roce 476, kdy Eurich vyhnal ortodoxnho biskupa z Bourges a vytvoil z msta centrum sv sprvy v provincii Aquitania Prima. Sidonius v tto dob zdraznil ve svch textech loajalitu vi ortodoxii a naopak negativn postoj k arinstv a gtsk expanzi. Boj Euricha s rozpadajc se mskou vldou pojm tak ji jako boj nboenskch vyznn. Poukazuje na skutenost, e Eurichovy spn plny vychzej z jeho pesvden o legitimit arinstv jako jedinho a pravho vyznn. Euricha vin z toho, e by bylo poctivj piznat, e svch spch dosahuje z pozemskho tst a nikoliv z arinsk vry. Sidonius se nakonec smil s tm, e foedus zanikl, a zdrazoval ostatnm biskupm nzor, e je nutn udret alespo biskupsk svcen proti Eurichovi lze bojovat duchovn silou. Ze Sidoniovch text lze soudit, e do roku 469 vil, e sprvn zpsob, jak provdt politiku v Galii, je udrovat ptelsk vztahy s arinskmi Gty.111 Bhem tohoto obdob byl ochoten prominout a snad i ignorovat gtskou herezi. Jak ale Goldberg zdrazuje, pot, co se Sidonius stal biskupem v Clermontu a zail Eurichovo dobyt galskch oblast, clermontsk biskup proel zsadn transformac svoj identity.

* * *

Sidoniovo dlo se od dalch pozdn antickch autor vrazn li. Napklad Jordanovy Getiky lily djiny Gt od jejich potk a do autorovy souasnosti. Sidonius se odliuje zejmna tm, e se nepokouel o zachycen a sepsn djin germnskch gentes, ale naopak byl aktivnm initelem zejmna na zem Galie a z posteh, kter zaznamenal, psal dopisy svm ptelm a znmm z crkevn nebo i svtsk spoleensk vrstvy. Rozdly s Ammianem, Zosimem a Prokopiem jsou minimln stejn vrazn, nebo uveden autoi se pokoueli zachytit historick udlosti a vytvoit djepisn dla. Sidoniv styl se tak svm charakterem od ostatnch vrazn li. msk zjem o Germny veobecn pramen ji z Tacita, kter se stal uritm vzorem pro dal msk historiky, co zdrazuje i Bednakov, kter podv hlub rozbor. Tacitovo len obsahuje cenn, a jak se zd velmi objektivn informace o ivot rodov spolenosti barbar" v potenm nebo i

111

Jako bod obratu v jeho smlen uvd rok 469 i J. Harries s odkazem na jeho texty v Bsnch, HARRIES, J. c. d., s. 5.

35

pokroilejm stadiu jejho rozkladu. Dle pak tak informace o prostot ivota starch Germn bez tendennho zmru stavt je do protikladu s many, daje o nkterch zajmavch vstelcch v ivot barbar", zmrn srovnvac pase, kter slou ke kritice msk spolenosti, a konen vahy o primitivnjm ivot barbar jakoto astnjm. Tacitovy postehy o ivot rodov kmenov spolenosti jsou schopny pispt k osvtlen otzky, co vedlo many prv k idealizaci tohoto druhu spoleenstv.112 Sidonius, ale napklad i Salvianus, spojovali germnsk styl ivota s jednoduchost a germnsk primitivn sociln nvyky se odrely ve svobod jedince. Ta, podle mskch autor, pot nebyla svzna spoleenskmi normami chovn, jako tomu bylo v msk civilizaci.113 Nejednotn nzor pevaoval i ve vztahu ke kultue. V dopisu adresovanm pteli Agricolovi a popisujcm gtskho vldce Theodericha II. autor naopak zdrazuje snahu germnskho panovnka pstovat a udrovat kulturu na svm dvoe. Civilizovan jednn se stv, v pohledech pozdn antickch autor, i mtkem kulturn vysplosti. Podobn styl a pstup vol napklad i historik Priskos,114 popisuje a veleb Attilv dvr.115

* * *

Sidoniova publikan innost je velmi rozshl, z limitovanch lingvistickch znalost autora pedkldan prce jsou tak vybrny informace o Gtech pouze z jeho Dopis a poslze je k nim vytvoen koment s vyuitm pramen a odborn literatury. V Sidoniovch Dopisech pat Gtm vznamn msto. Krom sledovn vzjemnch vztah s many se autor zajm i o jednotliv gtsk panovnky zejmna Theodericha II. a Euricha.

Prvn vladaskou osobou, o kter pe, je prv Theoderich II. V historii Gt se jedn o vznamnho vldce, ke ktermu ml Sidonius blzk vztah. Po nsilnm odstrann Thorismunda nastoupil jeho bratr Theodorich II., kter se snail plnit spojeneck zvazky vi mskmu csastv.116 Roku 455 Theodorich uzavel spojeneckou smlouvu s Avitem, co pravdpodobn mlo pro Sidonia zsadn vznam. Jeho ptelstv si v a o jeho osob napsal v dopise Agricolovi. Lze pedpokldat, e si Sidonius

112

BEDNAKOV, J. Obdiv a kritika ivota barbar v antickch pramenech, Sbornk prac filozofick fakulty Brnnsk univerzity G 39 sociln studia 2, s. 67, 1997. 113

tamt. 114

Priskos psobil jako prvodce vchodomskho velvyslance Maximina. 115

PRISCUS. Priscus at the court Attila, Fragmenta Historicorum Graecorum, IV, J. Vanderspoel, Department of Greek, Latin and Ancient History, University of Calgary, translated by J. B. Bury, Fragment 8, 1996. 116

velmi zajmav a podrobn genealogick pehled gtskch vldc uvd H. Wolfram (WOLFRAM, H. c. d., Appendix 3 )

36

gtskho panovnka vil zejmna pro jeho ochotu zachovat vi mu mr a spojenectv. Sidoniova vpov se tak me jevit velmi pekvapivou: asto jsi dal o popis gtskho krle Theodoricha, jeho povst vzneench zpsob se zamlouv kadmu nrodu; chce ho popsat kvantitativn i kvalitativn, jeho osobu i zpsob jeho existence. Rd v rmci prostoru, kter na to mm, souhlasm, a velmi schvaluji tak vbornou a upmnou zvdavost. Je to mu, kterho stoj za to znt, a to i tehdy, kdy mu nejste nablzku, tak astn se Prozetelnost a tstna spojily a obdarovaly ho dokonalmi dary osudu. Jeho cesta ivotem je takov, e dokonce ani zvist hajc na krle ho neme zbavit nleit chvly. Ale nejprve k jeho osob. Je dobe stavn, vy ne prmrn lovk, ale nen to dn obr. M kulatou hlavu s kudrnatmi vlasy ponkud ustupujcmi od ela a k temeni hlavy. Jeho svalnat krk nem dn znetvoujc uzliny. Obo m hust a klenut, a kdy zave oi, asy se tm dotkaj tve. Horn st u je ukryta pod loknami, jak si d mda jeho pvodu. M krsn orl nos a tenk rty, kter nejsou zvteny pli rozenmi sty. Kad den si zastihuje chloupky vynvajc z nosnch drek a z dolk na spncch mu vyrstaj hust chlupy, ale na tv jet nezatoila bitva a jeho holi nenavn vytrhv bohat porost na doln sti oblieje. Brada, hrdlo a krk jsou siln, ale ne tlust, s jasnou plet, a pokud se podvte zblzka, barva je sv, jako u njakho mladka. asto zerven, ale studem, ne hnvem. Jeho ramena jsou hebk, horn sti pae i pedlokt siln a pevn. Ruce m irok, hrudnk vystupuje a ps ustupuje. Pte rozdlujc irokou plochu zad nevystupuje a je vidt klenut eber; po stranch jsou npadn vypracovan svaly, hodn vysmvan boky jsou pln sly. Jeho stehna jsou jako tvrd roh, kolenn klouby pevn a mun a kolena sama o sob jsou ta nejhez a nejmn vrsit na svt. Siln kotnk podpr nohu a chodidlo vypad mal na to, aby neslo mohutn konetiny.117 Z pedkldanho popisu lze vyst autorovu snahu prezentovat Theodericha jako idelnho vldce zatm po fyzick strnce. Je minimln sporn, e by Sidoniv popis skuten odrel realitu i kdy nelze pedloit dkaz, e by tomu tak nebylo, ale vzhledem k tomu, e se jedn o oslavnou e, zd se pravdpodobn, e literrn styl ml zdraznit dleitost gtskho panovnka jako mskho spojence. A nyn o jeho bnch innostech veejnho ivota. Ped rozednnm jde s velmi malou druinou na bohoslubu svch kn. Modl se nenavn, ale pokud mohu upmn ci, lovk me v tto zbonosti tuit vc zvyku ne pesvden. Administrativn povinnosti krlovstv mu

117

SIDONIUS APOLLINARIS. Epistulae, in: Migne, P. L., Tomus LVIII., Liber I., Epistulae II. 1847.

37

zaberou zbytek dopoledne. Ozbrojen lechtici stoj okolo krlovskho trnu. Vpust se k nmu velk mnostv strc obleench v hvech z koeiny; mohou bt na doslech, ale kvli klidu jsou dreni na prahu. Z jejich msta u dve je slyet pouze mumln, mezi zclonou a vnj zbranou. A nyn se pedstavuj zahranin poslov. Krl je vyslechne a mluv mlo; pokud njak vc potebuje vce prodiskutovat, odlo ji stranou, ale urychluje zleitosti zral k vyzen. Pichz druh hodina; vstv z trnu, aby si prohldl svou pokladnici nebo stj.118 V popisu jeho dvora autor na jedn stran vyzdvihuje organizovanost a panovnkv smysl pro povinnost, ale na druh stran jej podrobn vldn starosti nijak vrazn nezajmaj. Z jeho len vyzauje jednoduchost a prostota Theoderichova dvora. Nejedn se o dnou vjimku, nebo sprva germnskch panstv byla ve vech ohledech jednodu, ne tomu bylo u msk i jin stedomosk civilizace. Podborsk pipomn, e ekonomika a spoleensk systm germnskch kmen doby sthovn nrod se v podstat neliil od stavu v mlad dob msk. Avak vlivem narstajcch njezd do bvalch mskch provinci se prohluboval proces sociln diferenciace uvnit jednotlivch kmen a stoupajcho potu tvocch se kmenovch svaz, kde rozhodujc politickou moc si pivlastnila lechta, a germnsk kmeny v tto dob ji pekrauj sm prh tdn spolenosti.119 Bednakov pipomn zajmavou skutenost. V germnskch barbarskch krlovstvch obyvatel nemuseli platit dan, poddan mskho csastv naopak ano, avak germnt mui byli zrove i vojky a vzbroj si poizovali z vlastnch prostedk.120 Heather interpretuje Sidoniv postoj k Theodorichovi velmi kladn. Gtsk vldce byl vzdlan a to dokonce v mskm prvu a literatue,121 na jeho dvoe vldla ukznnost, neukznn chovn bylo naopak dsledn trestno. Sidonius svm krajanm naznaoval, e Theoderich je dvryhodn spojenec, slovy Heathera vstoupil do svta msk civilizace.122 Sidonius si vak nevm pouze Theoderichova dvora a een sttnch zleitost jedinen popis pedstavuje i zachycen toho, jak trv svj voln as. Pokud je na poadu dne hon, zastn se ho, ale nikdy na boku nenese luk, protoe to povauje za nedstojn svho krlovskho postaven. Kdy je pro nj oznaen ptk nebo zve nebo mu nhodou ptk i zve pebhne pes cestu, d ruku za zda a od pete si vezme luk. Ttiva nen napnut, protoe stejn tak jak povauje noen p v toulci za charakteristick

118

tamt 119

PODBORSK, V. c. d., s. 257. 120

BEDNAKOV, J. Sthovn nrod, s. 96. 121

srov. GRANT, M. mt csaov, s. 332. 122

HEATHER, P. Gtov, s. 199.

38

pro kluky, tak povauje za zentil dostat zbra piprav