Upload
others
View
15
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Počátky keramiky
Počátky keramiky ve
Starém světě I
Literatura
• Nelson K. aj. 2002: Holocene Settlement of
the Egyptian Sahara. Vol.2 The Pottery of
Nabta Playa. NY: Kluwer.
• Jesse, F. 2003: Early ceramics in the Sahara
and the Nile Valley. Studies in African
Archaeology 8, 35-50 (Poznań).
Postglaciální klimatickévýkyvy a změny na pobřeží
• Pirrazoli, P.A. 1991: World Atlas
of Holocene Sea-level
CHanges. Amsterdam-L-N.Y.
• Průběh mořského pobřeží vzhledem ke kolísání hladiny v důsledku tání ledovcových pokryvů se během holocénu podstatným způsobem měnil.
• Hladina oceánů a moří se relativně rychle začala zvyšovat v době po roce 21.000 b.p. V teplejším období byly také četnější deště. Avšak zvyšování mořské hladiny nebylo celosvětově rovnoměrné (Johnson 1992).
Afrika: nejstarší keramika 10
tis. BC
Keramika s vlnovkovou
výzdobou
Typochronologie
Subsaharská Afrika: jezero
Čad
• V době okolo 9500 BC byl rozsah jezera Čad podstatně větší než dnes.
• Okolní krajina nebyla pouští, ale spíše zelenou stepí.
• Vtékaly do něho řeky ze severozápadu, kde se nacházela úrodná údolí.
Subsaharská
Afrika
• Poloha pohoří AIR v
dnešním Čadu
Subsaharská Afrika:Tagalagal
• V Tagalagalu (Nigerie) je přítomno široké rozpětí tvarů keramiky, které jsou zahrnuty do tří základních variant jednoduchých tvarů. Jsou to mělké misky s ústím o průměru 25 cm a střední hluboké misky s prohnutým okrajem o průměru ústí 25 - 35 cm. Velké a střední láhve s nízkým hrdlem tento soubor doplňují.
• Rozdílné tvary a velikosti dovolují předpokládat funkci keramiky, která se pohybuje v rozmezí hlavní možných účelů: uchování zásob, vaření a podávání potravy. Tyto nálezy jsou srozumitelné, je-li sídliště interpretováno jako sezónní, založené lovci a sběrači a situované do oblasti vysokých hor (1.850 m n.m.).
Subsaharská Afrika
• Tagalagal (Niger) •
Bir Kiseiba (Egypt)
Keramika s vlnovkovou
výzdobou: Egypt
Nejstarší KE Egypt-Sudán:
10. tis. BC
Lokalita El Adam
Súdán: mladší neolit ca 6.tis.
Horní Nil: Sheikh Mustafa
• Sheikh Mustafa • Výzkumy na horním Nilu v
Sudánu přinášejí
podobnou keramiku od 8.
tis. BC.
Horní Nil: Sudan
• Vedle nejčastější
výzdoby taženým
kolkem se vyskytují v
mladším období různé
jiné techniky
kolkovaných vpichů
Heinrich Barth Institute:Kolín
nad Rýnem (Rudolf Kuper)
Levant: vývoj pyrotechnologie
• Výroba páleného
vápna je
archeologickými
situacemi
doložená.
Levant: bílé zboží• Pro bílé zboží jsou charakteristické
jednoduché tvary vyšších misek s rovnými otevřenými stěnami. Zboží je obvykle hrubě vypracováno a má silné stěny (Akkermans et al. 1983, obr. 9: 16-17). V rámci nádob z Bouqrasu láhve s hrdlem jsou velmi vzácné (Akkermans et al. 1983: 352). Jedna taková se nalezla v Abu Hureyra (Moore et al. 1975, Obr.8:8). K těmto formám lze přiřadit také otevřené hluboké misky na podstavci z bílého zboží na Tell Ramad (Wright 1993, Fig. 2:g,h,i).
• V El Kowm byly nalezeny dvě kategorie bílého zboží. První tvoří malé misky nebo větší hluboké misky obvykle v oblým dnem. Jejich průměr okraje kolísá mezi 7 - 40 cm, ale nejčastěji je 30 cm (Maréchal 1982: 224). Druhou kategorii charakterizují velké pánve se čtyřhranným okrajem , nízkým tělem a plochým dnem. Okraje mají vesměs vyhnuté ven (Maréchal 1982: 225).
Levant: kamenné nádoby • Na každém PPNB sídlišti jsou
kamenné misky z vápence nebo pískovce velmi hojné. Mnohem dokonalejší kamenné nádoby jsou známy ze severního sousedství Levantu (Çafer Hüyük, El Kowm). Malé misky s jednoduše zdobeným okrajem a plochým dnem se tam nalezly (Cauvin 1989: 82) vedle malých polokulovitých hlubokých misek s nízkým okrajem (Stordeur 1989: 108).
• Stěží však mohly být používány pro vaření na přímém ohni. Vyskytují se během několika tisíciletí v nestejném množství na různých sídlištích. Jsou sídliště s velkým počtem těchto předmětů a sídliště, kde tyto nálezy chybí (Wright 1993).
• Nejrozmanitější kamenné nádoby pocházejí z Bouqrasu, kde se našly různé typy hlubokých misek, pohárů a misek. Mohly být vyráběny jak řemeslně tak i podomácku (Roodenberg
Nádoby z organických hmot• Košíky byly běžně používány
v průběhu předkeramického vývoje. Nejčastěji jsou dochovány jako otisky na dně nádob, nebo v asfaltu, což je materiál, kterým byly často vymazávány. Lze rekonstruovat techniky pletení, nikoliv však tvary košů.
• Nejstarší je uváděn z jeskyně Shanidar B1 (Mellart 1965: 20) a ze Jarma (Adovasio 1983: 223). Otisk velkého pleteného koše v asfaltu se nalezl v Gilgal I z PPNA (Noy 1989: 13). Jiný koš ve tvary cylindrické krabice pokrytý také asfaltem pochází z jeskyně Nahal Hemar a je datován do PPNB (Schick 1988: 39-40, Tab. XIV:2).
• Nepřímým dokladem neolitického košíkářství je kostěná industrie především různé hroty. Jestliže špička nástroje byla širší než 2 mm, nešlo tímto propíchnout kůže a jedná se spíše o nástroj používaný při pletení košů (Campana 1989: 132). Kostěná industrie Natufienu obasahovala 6% těchto nástrojů (Campana 1989: 133).
• Vedle košíků lze pro Natufien předpokládat i existenci nádob vyřezávaných ze dřeva.Archeologické nálezy tohoto druhu pocházejí z pozdně neolitického a eneolitického sídliště v Çatal Hüyüku v Anatolii (Mellart 1964:85-92).
Levant PPNB• Počínaje periodou 4 (8.500 -
7.000 b.p.) levantské postglaciální periodizace, existuje vedle sebe typologicky rozmanité zboží, zahrnující nádoby z kamene, vápenné omítky a keramické nádoby (Aurenche et al. 1981: 576), i když nikoliv na všech sídlištích ve stejném poměru.
• Ve středním Levantu se vyvíjí bílé zboží od počátku středního PPNB a jeho výskyt je považován za důvod, proč se zde zavedení keramiky zpozdilo až do mladšího PPNB (Rollefson 1989: 171).
• Bílé zboží představuje asi dvě třetiny všech nádob v Sukasu (severní Levant) během mladšího a pozdního PPNB.
Jižní Levant: vývoj od PPNC
do Middle Chalcolitic
Jižní Levant: košíky a
dřevěné nádoby
Jižní Levant: kamenné
nádoby a bílé zboží
nejstarší
Keramika• Od středního PPNB se
tedy vedle sebe paralelně rozvíjí několik technologicky rozdílných tříd nádob (Contenson 1985: 25). Kamenné nádoby, které vykazují formální kontinuitu s epipaleolitickými hmoždíři, provázejí celou posloupnost PPNA a PPNB, aby na závěr v pozdní PPNB dosáhly velmi dokonalých tvarů (např. Bouqras: Akkermans et al. 1982: 53, Obr. 9). Výjimečně zůstaly jako jediný relikt pozdně neolitické kultury ve vzdálených a izolovaných oblastech, jako je Khirokitia na Kypru.
• Jemná i hrubá keramika s organickým ostřivem se objevuje v průběhu středního PPNB. Jemné a hrubé zboží ostřené pískem nebo jemným štěrkem ji následuje jen s malým časovým odstupem. Toto by měla být základní vývojová posloupnost, ale dlouhá koexistence různých typů nádob svědčí o jejich funkčně podmíněné specializaci.
Levant: nejstarší keramika• Na sídlišti v Sukasu (Syrie)
je nejstarší keramika dokumentována ve stratigrafickém souvrství 11 vrstev o mocnosti 2,80 m, které představují vývoj 1.500 let. V nejspodnějších vrstvách (N11-N9) se objevuje "Dark Faced Burnished Ware" jako jemné zboží převážně tvořené z otevřených hlubokých misek a lahví s hrdlem. Hluboké misky, které tvoří zhruba dvě třetiny rekonstruovaných tvarů, mají zřídka kolmé stěny (Riis - Thrane 1974:obr. 42) nebo ouška (Riis -Thrane 1974: tab.III:A).
• Okraje polokulovitých misek jsou většinou prožlábnuty, což je jinak typický znak kamenných nádob z Bouqrasu.
• Hrubší než DFBW je "Dark Faced Unburnished Ware", které nemá pokračování. Zboží neobsahuje organickou příměs (Riis - Thrane 1974: 26). Kamenné nádoby nejsou uváděny, zato bílé zboží tvoří až 70% všech nádob. Jsou to většinou hluboké misky s rovnými stěnami (Riis -Thrane 1974: 26 - 27).
Jižní Levant: Yarmukien
(1.pol.6.tis.´)
Jižní Levant: vývoj jemného
zboží
Postupné šíření keramické
technologie v Evropě• Otázkou zůstává velké
zpožďování celých
oblastí, by mohlo být
částečně vykládáno
pomocí teorie
dostupnosti M.
Zvelebila
• Keramika se v Evropě šíří
paralelně s neolitem, což
vedlo k představě úzké
korelace obou jevů.
• Především ale na
atlantickém pobřeží, ale i v
západním Středomoří lze
keramiku spojovat s
předneolitickým vývojem.
•