Postupy zdolávání po�árů a způsob jejich vypracování

Diplomová práce

Adam ThomitzekOstrava 2003

Vysoka skola banska - Technicka univerzitaOstrava

Fakulta bezpecnostnıho inzenyrstvı

Katedra pozarnı ochrany a ochrany obyvatelstva

Postupy zdolavanı pozaru a zpusob jejichvypracovanı

Student: Adam ThomitzekVedoucı diplomove prace: Doc. Dr. Ing. Milos KvarcakStudijnı obor: Technika pozarnı ochrany a bezpecnosti prumysluTermın zadanı diplomove prace: 12. listopadu 2002Termın odevzdanı diplomove prace: 30. dubna 2003

Mıstoprısezne prohlasuji, ze jsem celou diplomovou praci vypracoval samostatne.

V Kobericıch 30. dubna 2003 Adam Thomitzek

Anotace:THOMITZEK, A. Postupy zdolavanı pozaru a zpusob jejich vypracovanı. Diplomova prace.

Ostrava: VSB-TU Ostrava, 2003.

Klıcova slova: pozarnı taktika, postupy zdolavanı pozaru, sıly a prostredky, modelovanı pozaru,

hasiva

Tato prace se zabyva zpracovanım postupu zdolavanı pozaru. Popisuje legislativnı podklady pro

zpracovanı a pouzitı postupu zdolavanı pozaru. Moznosti vyuzitı pozarnı taktiky v jednotlivych

fazıch pozaru a volbu vhodneho rezimu cinnosti. V praci jsou uvedeny zakladnı principy mode-

lovanı pozaru, metodiky pro stanovenı potrebnych sil a prostredku. Autor zde take vyhodnocuje

hasicı schopnost nejpouzıvanejsıch hasiv. Nakonec je predveden model vypracovanı postupu

zdolavanı pozaru.

Abstract:THOMITZEK, A. Pre-fire Plans Procedure and Design Mode. Diploma Thesis. Ostrava: VSB-

TU Ostrava, 2003.

Keywords: fire-fighting tactics, pre-fire plans, fire brigade resources, fire modeling, fire-fighting

agents

The diploma thesis is orientated at the pre-fire plans. It describes legislation for elaborating and

using procedures in pre-fire plans and possibilities how to use fire tactics and ideal operation

mode in particular fire phases. Basic possibilities of fire modelling, methods of the determination

of forces and means resources are introduced in the thesis. The author evaluates extinguishing

efficiency of fire-fighting agents, too. In the end there is shown a model for working-out a

procedure of pre-fire plans.

Podekovanı

Dekuji panu Doc. Dr. Ing. Milosi Kvarcakovi za vedenı diplomove prace, panu Ladislavu

Steinhauserovi za zjistenı cennych udaju, panı Mgr. Anne Pavliskove z Ustrednı knihovny VSB

za vyhledanı zahranicnıch materialu a vsem, kterych jsem se na neco zeptal a oni mi ochotne

odpovedeli.

MONICE

Obsah

1 Uvod 4

2 Reserse literarnıch zdroju 5

3 Postupy zdolavanı pozaru v zahranicı a CR 6

3.1 Resenı postupu zdolavanı pozaru v zahranicı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6

3.2 Dokumentace zdolavanı pozaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7

3.3 Vnitrnı havarijnı plan podniku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

3.4 Graficka a obsahova uroven postupu zdolavanı pozaru . . . . . . . . . . . . . 10

4 Pozarnı taktika 11

4.1 Cıle pozarnıho zasahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

4.2 Volba rezimu cinnosti na mıste zasahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

4.3 Dostupne sıly a prostredky jednotek pozarnı ochrany . . . . . . . . . . . . . . 15

5 Analyza rizika a modelovanı prubehu pozaru 18

5.1 Moznosti modelovanı prubehu pozaru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18

5.2 Simulace pozaru na pocıtacıch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

6 Postupy stanovenı sil a prostredku k hasenı 25

6.1 Metodiky urcujıcı prutok vody podle geometrickych rozmeru pozaru . . . . . 25

6.2 Metodiky zalozene na hodnocenı tepelne bilance pozaru . . . . . . . . . . . . 27

6.3 Srovnanı jednotlivych metodik . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

7 Vyhodnocenı potreby hasebnıch latek 31

7.1 Hasenı vodou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

7.2 Voda s prısadami a hasicı peny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

7.3 Hasicı prasky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37

8 Model vypracovanı postupu zdolavanı pozaru 40

9 Zaver 45

1

Seznam jednotek

Jednotka Rozmer Popis

A m2 plocha pozaru

Ao m2 plocha otvoru

AT m2 plocha zdı, stopu a podlahy krome otvoru

a - soucinitel rychlosti odhorıvanı z hlediska horla-

vin (CSN 73 0802)

Cl - soucinitel uniku peny otvory

Cn - soucinitel ubytku peny

D m prumer kaluze

h m nejvyssı mısto uskladnenı horlavin

Ho m vyska otvoru v obvodovych konstrukcıch

hk kW.m−1.K−1 soucinitel prostupu tepla stenou

∆hc MJ.kg−1 spalne teplo

kq s.MW− 12 rustova konstanta

kϑ m−1 koeficient zavislosti rychlosti odhorıvanı na pru-

meru nadrze kapaliny

m kg.s−1 rychlost horenı

m′′ kg.m−2.s−1 rychlost odhorıvanı

m′′∞ kg.m−2.s−1 rychlost odhorıvanı kapaliny v nadrzi s neko-

necnym prumerem

p kg.m−2 pozarnı zatızenı (CSN 73 0802)

p′ kg.m−2 prumerne pozarnı zatızenı (CSN 73 0804)

Qp l .min−1 potrebny prutok vody na hasenı

Q MW celkovy tepelny vykon pozaru

Qw MJ.kg−1 teoreticka chladicı kapacita vody

Qhp l .min−1 potrebny prutok vody na hasenı

qp l .min−1 prutok proudnice

Qproud MW chladicı vykon proudnice

R m3.min−1 celkovy potrebny prutok peny

Rg m3.min−1 prutok peny generatorem

t1 s doba iniciace pozaru

t2 s doba rozvoje pozaru

vl m.s−1 linearnı rychlost sırenı pozaru

2

Jednotka Rozmer Popis

V m3 objem prostoru pozaru

α kW.s−2 rustova konstanta

ηa - efektivita hasenı

χA - efektivita spalovanı

τ min doba plnenı prostoru

3

1 Uvod

Vypracovanı postupu zdolavanı pozaru je v mnoha zemıch nedılnou soucastı vybavenı hasic-

skych sboru. Zpracovanı je jak po obsahove, tak graficke strance ruznorode. Zakladnı ucel je

vsak vzdy stejny. Poskytnout veliteli zasahu dostatecne informace o objektu pro ucinny pozarnı

zasah nebo zachranu ohrozenych osob.

V CR se zpracovavajı postupy zdolavanı pozaru ve forme dokumentace zdolavanı pozaru a

vnitrnıho havarijnıho planu.

Ucelem teto prace je zhodnocenı dosavadnıch zpusobu vypracovanı postupu zdolavanı pozaru

CR, porovnanı se zahranicım a navrh modelu pro vypracovanı postupu zdolavanı pozaru pro

konkretnı prıklad.

Prace je rozdelena na nekolik castı. V prvnı casti je uveden zpusob zpracovanı postupu zdolavanı

pozaru v CR a zahranicı. Dale je rozebırana pozarnı taktika uplatnovana na mıste pozarnıho

zasahu. Moznosti vyuzitı pozarnı obrany, utoku, a stavy kdy je vhodne nechat objekt vyhoret.

V dalsı casti jsou uvedeny sıly a prostredky jednotek pozarnı ochrany dostupne v zavislosti na

case. Nasledne jsou uvedeny zpusoby modelovanı pozaru, zakladnı vztahy a metody. Soucastı je

pojednanı o modelovanı pozaru pomocı pocıtacove simulace, ktera prodelava v soucasne dobe

intenzivnı rozvoj.

Dulezitou castı prace je shromazdenı rozsırenych metodik pro stanovenı potrebneho prutoku

vody ke zdolanı pozaru. Dale je uvedeno hodnocenı schopnosti technickych prostredku a hasiv

pohltit tepelny vykon pozaru.

Na zaver je navrzen prıklad zpracovanı postupu zdolavanı pozaru pro konkretnı objekt, s vyu-

zitım pocıtacove simulace pozaru programem Fire Dynamics Simulator 3.1.

4

2 Reserse literarnıch zdroju

SARDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Vyzkumna zprava c. 1014.

Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s.

Svedsky student Stefan Sardqvist se ve sve praci zabyva metodikou analyzy zdolavanı pozaru pro

skladiste zemedelskych postriku na bazi pesticidu a herbicidu. Prace je soucastı skandinavskeho

projektu TOXFIRE, ktery hodnotı nebezpecı skladist’prıpravku na ochranu rostlin. V praci je

pouzito vysledku vyzkumu venovanych horenı pesticidu, hasenı vodnı mlhou a hasenı velkych

pozaru. Rozvoj pozaru je kalkulovan pomocı pocıtacove simulace modelem HAZARD I a

pomocı empirickych vztahu. Vysledkem analyzy je navod pro pozarnı jednotky, ktery uvadı

jakou pozarnı taktiku je vhodne zvolit v ruznych stadiıch rozvoje pozaru v objektu.

HANUSKA, Z. Metodicky navod k vypracovanı dokumentace zdolavanı pozaru. Praha: MV -

Reditelstvı Hasicskeho zachranneho sboru CR, 1996. 78 s.

Publikace je metodickym navodem pro vypracovanı dokumentace zdolavanı pozaru. Obsahuje

postup provedenı operativne takticke studie, ve ktere se stanovı, zda je dostupne mnozstvı sil a

prostredku dostacujıcı na zdolanı pozaru, zpusob vypracovanı operativnıch planu a operativnıch

karet. Dale je zde pojednano o graficke uprave a vzhledu dokumentace zdolavanı pozaru.

Obsahuje mnozstvı tabulek s ruznymi takticko technickymi udaji potrebnymi k zpracovanı

dokumentace zdolavanı pozaru. Soucastı je vzorovy prıklad zpracovanı operativnıho planu a

operativnı karty.

5

3 Postupy zdolavanı pozaru v zahranicı a CR

Postupy zdolavanı pozaru jsou urceny pro seznamenı velitele zasahu s objektem, ve kterem je

veden pozarnı zasah. Skladajı se zpravidla z textove a graficke casti.

Obsah je zavisly na pozadavcıch legislativy a hasicskych sboru, pro ktere jsou urceny.

3.1 Resenı postupu zdolavanı pozaru v zahranicı

V USA se jako postup zdolavanı pozaru pouzıva pre-fire plan. Tento muze mıt rozmanitou po-

dobu. Pre-fire plany zpracovavajı vetsinou sami hasici pri provadenı tzv. pozarnıch inspekcı. Ma

casto formu jednoducheho formulare formatu priblizne A4 (USletter), ve kterem jsou vypsany

zakladnı informace o objektu. Nekdy byva take soucastı planek budovy, fotka apod. Predpisy

upravujıcı vzhled, obsah nebo nutnost zpracovanı pre-fire planu nejsou vydavany na urovni

statu, ale pouze nektera mesta je vydavajı s mıstnı pusobnostı. Pro mrakodrapy, velke vyrobnı

komplexy a jine slozite objekty zpracovavajı pre-fire plany specialiste na zadost pozarnıho rady

(Fire marshall) mesta nebo statu.

Pre-fire plan obsahuje tyto zakladnı informace: adresu, majitele, geometricke rozmery, stavebnı

konstrukce, rozdelenı do pozarnıch useku, vybavenı objektu SHZ, hydranty a pozarnımi vodo-

vody, umıstenı pozarnıch hydrantu, odhad potrebneho mnozstvı sil a prostredku, a navrhovanou

strategii. Odhad mnozstvı sil a prostredku se provadı obvykle metodikou ISU (viz. 6.1). Vzor

listu pre-fire planu pouzıvaneho v USA obsahuje prıloha 1.

Poslednı dobou se zacına v USA a Velke Britanii pouzıvat tzv. Emergency pre-plan, urceny pro

vsechny zachranne slozky. Tento je vyuzitelny take pri ruznych spolecnych zasazıch. Prıklad je

v prıloze 3.

Ve Svedsku zpracovava majitel objektu ve spolupraci s hasicskym sborem dokumentaci ob-

sahujıcı zakladnı informace o stavbe. Pozadavky na sıly a prostredky nejsou soucastı postupu

zdolavanı pozaru. Graficka cast je tvorena pudorysem objektu v merıtku 1:350, ktery obsahuje

dulezite informace pro hasice [20]. Prıklad postupu zdolavanı pozaru pouzıvaneho ve Svedsku

je v prıloze 2.

Dnes je take modernı vypracovavat Pre-fire plany jako soucast programu pouzıvanych pri rızenı

zasahu. Byvajı ulozeny prımo na pevnem disku prenosneho pocıtace, nebo v databazi, do ktere

se pristupuje pomocı datoveho prenostu na bazi GSM nebo privatnıch radiovych sıtı. Jednım

z resenı je take vypracovanı Pre-fire planu ve formatu *.html, ulozenı a zobrazovanı na kapesnıch

pocıtacıch.

6

3.2 Dokumentace zdolavanı pozaru

V CR je dana povinnost zpracovat dokumentaci zdolavanı pozaru pro objekty se ztızenymi

podmınkami pro zasah [28], nebo u objektu s vysokym pozarnım nebezpecım [32]. Dokumentaci

zpracovava odborne zpusobila osoba, nebo technik pozarnı ochrany ve spolupraci s organem

statnıho pozarnıho dozoru [28].

Dokumentaci zdolavanı pozaru tvorı operativnı plan zdolavanı pozar a operativnı karta zdolavanı

pozaru [28]. Operativnı plan je tvoren

a) zakladnım textem, ktery obsahuje operativne taktickou studii, stanovenı nejslozitejsı vari-

anty pozaru a vypocty pro stanovenı sil a prostredku jednotek pozarnı ochrany, poprıpade

pozadavky na specialnı hasebnı latky a postupy,

b) vyjımatelnou prılohou urcenou pro jednotky pozarnı ochrany pri zdolavanı pozaru, ktera

obsahuje

1. textovou cast s operativne taktickymi udaji o objektu, napr zakladnı charakteristiky

pozarnı bezpecnosti staveb a technologiı, technickych zarızenı vcetne pozarne bez-

pecnostnıch zarızenı, prıstupovych komunikacı, unikovych a zasahovych cest, urcenı

zdroju vody pro hasenı pozaru, poprıpade specialnıch hasebnıch latek a doporucenı

pro postup jednotek pozarnı ochrany,

2. grafickou cast s planem objektu, vcetne umıstenı okolnıch objektu, zdroju vody pro

hasenı pozaru, prıjezdovych komunikacı a nastupnıch ploch pro pozarnı techniku.

Operativnı karta je zjednodusenou formou operativnıho planu a zpracovava se zpravidla v prı-

padech, kdy se slozite podmınky pro zasah vyskytujı v jednom stavebnım objektu. Operativnı

kartu tvorı

a) textova cast, ktera obsahuje zakladnı charakteristiky pozarnı bezpecnosti stavby a techno-

logiı, konstrukcnı zvlastnosti objektu, popis unikovych cest, umıstenı zarızenı pro zaso-

bovanı pozarnı vodou, umıstenı a zpusob ovladanı dalsıch PBZ, mıst uzaveru vody, plynu,

zpusob vypnutı el. proudu, poprıpade take stanovenı pozadavku na specialnı hasebnı latky

a postupy,

b) graficka cast, ktera obsahuje plan objektu a podle potreby take umıstenı okolnıch objektu,

zdroje vody pro hasenı pozaru, prıjezdove komunikace a nastupnı plochy pro pozarnı

techniku.

7

Ze srovnanı postupu zdolavanı pozaru zpracovavanych v zahranicı a v CR plyne, ze ramcovy

obsah je svym zpusobem podobny. Nejvetsı odlisnost je ve stanovenı mnozstvı sil a prostredku,

ktere je v CR provadeno pomerne podrobnym zpusobem. Tento postup je ale nutny, kdyz

akceptujeme fakt, ze v CR zpracovavana dokumentace zdolavanı pozaru neslouzı vyhradne pro

potreby represivnı cinnosti hasicskych sboru.

Legislativnı navaznosti na dokumentaci zdolavanı pozaru

Dokumentace zdolavanı pozaru neslouzı jen jako informacnı zdroj pro velitele zasahu, ale i jako

podklad pro plnenı legislativnıch pozadavku na pravnicke a podnikajıcı fyz. osoby a HZS CR.

Dokumentace zdolavanı pozaru slouzı jako podklad k:

• urcenı, zda pravnicka a podnikajıcı fyzicka osoba bude zrizovat jednotku hasicskeho

zachranneho sboru podniku, nebo jednotku sboru dobrovolnych hasicu podniku [32]

• stanovenı poctu zamestnancu a vybavenı HZS podniku, poctu clenu a vybavenı SDH

podniku[32]

• urcenı, zda je pravnicka nebo podnikajıcı fyzicka osoba povinna zrıdit pozarnı hlıdku [32]

• zvysenı zakladnıho poctu prıslusnıku v jedne smene na stanici HZS kraje [29]

• urcenı nutnosti vybavenı stanic HZS kraje specialnı technikou (napr. KHA, PHA atd.)

[29]

• urcenı nutnosti vybavenı jednotek SDH obcı specialnı technikou (napr. AZ, pretlakovy

ventilator atd.) [29]

3.3 Vnitrnı havarijnı plan podniku

Provozovatel, ktery zpracovava bezpecnostnı zpravu, podle § 8 a 9, zakona [34] je povinen

zpracovat vnitrnı havarijnı plan. Vnitrnı havarijnı plan se podle [30] sklada z casti informativnı

a operativnı. Operativnı cast vnitrnıho havarijnıho planu tvorı:

a) scenare havariı

b) opatrenı vedoucı k zastavenı rozvoje havarie

c) sıly a prostredky pouzitelne k resenı havarie

d) vyrozumenı o havarii a predanı informacı

8

e) rızenı zasahu

f) spojenı

g) monitoring

h) havarijnı informacnı system

i) zpusob asanace daneho typu havarie

Dale jsou soucastı vnitrnıho havarijnıho planu ostatnı plany pro resenı mimoradnych udalostı,

napr. dokumentace zdolavanı pozaru.

Z vyse uvedeneho je zrejme, ze vnitrnı havarijnı plan, zpracovany podle vyhlasky [30], je

pomerne rozsahly pri vlastnım zasahu jen obtızne vyuzitelny.

Z hlediska pruzneho a efektivnıho resenı udalosti se jevı vhodne zpracovat vnitrnı havarijnı

plan ve forme operativnıch karet, ktere obsahujı pouze udaje potrebne pro slozku IZS nebo

organizacnı utvar podniku, ktery bude kartu pouzıvat pri havarii.

Zpracovanı vnitrnıho havarijnıho planu pro vsechny scenare havariı je obtızne. Rozpracovanı

scenaru do velkych podrobnostı (casove udaje apod.) je zbytecne. Pro havarie, ktere predpokla-

dame na zaklade analyzy rizika jsou obvykle realizovana preventivnı opatrenı jiz ve fazi projektu

technologie. Pri dodrzenı projektovych parametru by na technologickem zarızenı nemelo dojıt

k havarii, kterou lze analyzou rizika odhalit. Casto dochazı na technologiıch k havariım, ktere

analyza rizika neodhalila. V praxi se take stava, ze k havarii na zarızenı dojde i pri dodrzenı

vsech projektovych bezpecnostnıch opatrenı. Vhodnym resenım tohoto problemu je zpracovanı

vnitrnıho havarijnıho planu pro nekolik zakladnıch havariı:

a) pozar

b) vybuch

c) unik toxickeho, nebo vybusneho plynu do ovzdusı

d) unik nebezpecne latky do odpadnıch, nebo spodnıch vod

e) povodnovy plan

Tımto zpusobem majı take nektere prumyslove podniky vnitrnı havarijnı plan zpracovan. Le-

gislativa [30] neupravuje vzhled a graficke zpracovanı vnitrnıho havarijnıho planu. Pri zpraco-

vanı lze vyuzıt metodiky [12].

9

3.4 Graficka a obsahova uroven postupu zdolavanı pozaru

Na zaklade srovnanı jiz vypracovanych postupu zdolavanı pozaru s postupy pouzıvanymi v za-

hranicı lze uvest nektere poznatky:

• Pri zpracovanı pocıtat s tım, ze postupy zdolavanı pozaru nemusı slouzit vylucne jako

informacnı zdroj pro prıpad pozaru, ale i pri jinych mimoradnych udalostech.

• Pro vetsinu objektu je nejvhodnejsı vypracovanı operativnı karty. Karta musı byt prehledna

a jednoducha. Pokud je zpracovavan operativnı plan, musı byt maximalne strucny a

prehledny, orientace v nem musı byt jednoducha.

• Je vhodne, aby si kazdy sbor vytvoril jednotnou sablonu a pozadavky na obsah postupu,

ke kterym by mel zpracovatel prihlednou. Dulezita je spoluprace zpracovatele s veliteli

jednotky PO, ktera bude postupy pouzıvat.

• V graficke casti postupu je nutne vzdy uvadet legendu pouzitych znacek a nepouzıvat

zkratky, krome vseobecne znamych a nezamenitelnych. Pri oznacovanı chemickych latek

neuvadet chemicky vzorec, ale nazev (krome slozitych nazvu), nejvhodnejsı je pouzı-

vat nektery z identifikacnıch kodu, napr. UN v kombinaci informacnım kodem napr.

HAZCHEM. Dulezite je uvest priblizne mnozstvı nebezpecne latky.

• Nenı vhodne, aby byly v operativnı karte zminovany udaje vseobecne zname, ale odlisne

a neobvykle.

• Pri zpracovanı postupu je nejdulezitejsı logicky uvazovat a drzet se tzv. pri zemi. Pri

bezmyslenkovem kopırovanı stanovene metodiky lze dospet k nesmyslnym pozadavkum.

10

4 Pozarnı taktika

Mnozstvı sil a prostredku potrebnych ke zdolavanı pozaru je zavisle na zvolene pozarnı taktice.

Velitel zasahu rozhoduje o zpusobu nasazenı sil a prostredku. Pro rozhodovanı musı mıt dostatek

informacı o moznosti zdolat pozar v danem objektu.

4.1 Cıle pozarnıho zasahu

Nastavajı situace, kdy je jako „efektivnı “ vyhodnocen x-hodinovy zasah, pri kterem byly soustre-

deny desıtky pozarnıch jednotek a na pozaristi zbyly doutnajıcı trosky nehorlavych stavebnıch

konstrukcı a hromada popela. Tato situace je ovsem vynucena obecnymi zvyklostmi a tlakem

verejnosti.

Je mnoho subjektivnıch duvodu pro zahajenı zasahu, naprıklad verejne mınenı,

ze kazdy pozar musı byt hasen. Tato situace vyzaduje velkou sebeduveru velitele

zasahu, aby pred medii obhajil, proc nechal stavbu shoret. [20] strana 13.

Mnoho hasicu zastava nazor, ze nektere objekty by bylo vhodnejsı v urcite fazi pozaru nechat

shoret, ale obvykle ho vubec verejne nevyslovı. Pokud by se velitel zasahu rozhodl nehasit

horıcı objekt a venoval se pouze obrane okolı, mohl by naprıklad vlastnık objektu iniciovat

soudnı proces pro nahradu skody. Pokud by k tomuto procesu doslo, muselo by se postupovat

podle platne pravnı upravy teto problematiky. Cıle pozarnıho zasahu jsou definovany takto:

Cılem cinnosti jednotek pri zdolavanı pozaru je

a) lokalizace pozaru v prıpadech, kdy bylo zasahem zamezeno dalsımu sırenı

pozaru a sıly a prostredky zasahujıcıch jednotek jsou pro likvidaci pozaru

dostatecne, a pote

b) likvidace pozaru az do ukoncenı nezadoucıho horenı.

[29] § 15 odst. 1.

Z toho je zrejme, ze lokalizace a likvidace pozaru nemuze byt dosazeno, dokud na mıste zasahu

nenı soustredeno dostatecne mnozstvı sil a prostredku. Jestlize bychom uvazovali az do extremu,

tak lze vydedukovat nasledujıcı nazor. Pokud na mıste pozaru nenı soustredeno dostatecne

mnozstvı sil a prostredku, nelze pozar lokalizovat ani likvidovat. Obvyklym zpusobem zdolavanı

velkeho pozaru je soustred’ovat sıly a prostredky tak dlouho, dokud nevyhorı vetsina horlavin,

pote jiz dojde ke snızenı intenzity horenı a sıly a prostredky stacı k uhasenı dohorıvajıcıho ohne.

11

Platna pravnı uprava vymezuje situaci, kdy je vhodnejsı nechat objekt vyhoret nasledujıcım

zpusobem.

V prıpade, ze by naklady na zdolanı pozaru osamocene stojıcıho objektu, jako je

naprıklad stoh nebo sklad pıce, mohly byt s ohledem na hodnotu takoveho objektu

povazovany za naklady vynalozene nehospodarne a pruzkumem bylo potvrzeno, ze

nejsou ohrozeny zivoty osob nebo zvırat anebo zivotnı prostredı, je velitel zasahu

povinen zvazit ucelnost zasahu a prıpadne jej ukoncit, aniz by bylo dosazeno cıle

cinnosti jednotek pri zdolavanı pozaru. [29] § 15 odst. 3.

Nicmene i pri hasenı cennejsıch objektu, nez je stoh slamy, mohou naklady na zdolanı pozaru

prevysit uchranene hodnoty. Zohlednit je nutne naprıklad naklady na sanaci mısta pozaru a

zachycenı kontaminovane pozarnı vody v prıpade pozaru chemickych latek. Touto problema-

tikou se musı predem zpracovavane postupy zdolavanı pozaru zabyvat, protoze, jak plyne ze

zakona [32] a vyhlasky [29], musı jednotky pri zasahu pozıvat dokumentaci zdolavanı pozaru a

havarijnı plany.

Cılem cinnosti integrovaneho zachranneho systemu (dale IZS), jehoz jsou jednotky pozarnı

ochrany soucastı, je odvracenı nebo omezenı bezprostrednıho pusobenı rizik vzniklych mimo-

radnou udalostı, zejmena ve vztahu k ohrozenı zivota, zdravı, majetku nebo zivotnıho prostredı

[33]. Zakladnı legislativnı podklady pro represivnı pozarnı ochranu [32], [29] se prımo vlivem

pozarnıho zasahu na zivotnı prostredı nezabyvajı.

Vliv pozarnıho zasahu na zivotnı prostredı

Vliv pozaru na zivotnı prostredı je takrka vzdy negativnı. Ohrozenı zivotnıho prostredı vlivem

pozaru se muze zhorsit take pri nevhodnem pozarnım zasahu. Naprıklad u objektu, ve kterych

se skladujı nebezpecne chemicke latky. Pozarnı voda muze tyto latky vyplavit a zpusobit jejich

proniknutı do pudy, spodnıch vod a vodnıch toku. V tomto prıpade je nanejvys nutne stanovit

prioritnı cıle pozarnıho zasahu jiz v dokumentaci zdolavanı pozaru, ktera je take soucastı

havarijnıch planu urcenych pro tyto objekty [34]. Vyhorenım se obvykle snızı nebezpecnost

latky pro zivotnı prostredı, i kdyz dokonale spalovanı nelze za podmınek pozaru predpokladat.

Muze se ovsem take stat, ze nedokonalym spalovanım budou teprve nebezpecne latky vznikat.

Urcit realny dopad pozarnıho zasahu na zivotnı prostredı je velmi slozite. Ve Velke Britanii byly

zpracovany studie [10], ktere srovnavaly naklady na odstranenı ekologicke zateze vznikle pri

uniku kontaminovane pozarnı vody a naklady vznikle uvolnenım toxickych latek do ovzdusı.

Vysledkem byly obecne aplikovatelne podmınky uvedene v tabulce 1., ktere specifikujı, kdy je

vhodnejsı pozar hasit a kdy nechat latky vyhoret.

12

Hasenı pozaru je nutne pokud: Vyhorenı je vhodnejsı pokud:

jsou pozarem ohrozeny zivoty pozar neohrozuje zivoty

jsou predpoklady pro rychle uhasenı bez

dopadu na ziv. prostredı

je mala pravdepodobnost uhasenı pozaru

existuje riziko vyznamneho rozsırenı po-

zaru

hasenı pozaru by bylo zavaznym rizikem

pro zasahujıcı hasice

jsou ohrozeny dulezite budovy jiz nelze zachranit majetek

je mozne zachranit majetek a skody na

zivotnım prostredı nejsou proti hodnote

majetku dulezite

povetrnostı podmınky jsou prıznive (zplo-

diny horenı se nebudou sırit do obydlene

oblasti)

odtok pozarnı vody muze ohrozit zdroje

pitne vody

Tabulka 1: Podmınky pouzitı taktiky kontrolovaneho vyhorenı [10]

Otazkou pouze zustava, jestli ma v CR zivotnı prostredı stejnou hodnotu jako ve Velke Bri-

tanii. Pokud se nebezpecna latka uvolnı do ovzdusı, zpusobı zpravidla mensı skody, nez kdyz

kontaminuje pudu a spodnı vody.

4.2 Volba rezimu cinnosti na mıste zasahu

Vetsina autoru literatury zabyvajıcı se pozarnı taktikou obvykle delı rezim zasahove cinnosti na

pozarnı utok a pozarnı obranu.

Podle [16] je pozarnı utok organizovane nasazenı sil a prostredku v urcitem smeru na mıste

zasahu. Pozarnı utok musı zajistit zachranu osob, zvırat, majetku, lokalizaci a likvidaci pozaru,

vcetne ochrany okolı. Pozarnı obrana se provadı, pokud je mnozstvı sil a prostredku nedostatecne

pro provedenı pozarnıho utoku. Hlavnım cılem pozarnı obrany je zachrana osob, zvırat, majetku,

ochrana okolı a lokalizace pozaru.

Volba rezimu cinnosti a vlastnı pozarnı taktiky je zavisla na dostupnych silach a prostredcıch a

taktickych parametrech techto prostredku. Soustredenı sil a prostredku je zavisle na case a taktez

rozvoj pozaru je zavisly na case. Stavajıcı model stanovenı sil a prostredku definuje nejslozitejsı

variantu pozaru [12] a na tuto variantu jsou vypocteny sıly a prostredky.

V literature [20] je vztah mezi aktualne dostupnymi silami a prostredky pro zdolavanı pozaru

definovan grafem uvedenym na obrazku 1. Vodorovna osa grafu predstavuje rezim cinnosti,

kterym muze byt obrana nebo utok. Na svisle ose jsou zachyceny aktualne dostupne sıly a

13

Obrazek 1: Zavislost rezimu cinnosti na dostupnych silach a prostredcıch

prostredky. Pokud mnozstvı sil a prostredku tesne prekona potrebu, jedna se o kriticke mnozstvı.

V tomto prıpade nenı jiste, zda je vhodnejsı obrana nebo utok a rezim je okrajovy.

Pokud je zasah zahajen nad chybovou hranicı, sıly a prostredky budou ucelne vyuzity a operaci

lze povazovat za uspesnou. Zasah provedeny v situaci pod chybovou hranicı nebude uspesny.

Pri zdolavanı pozaru mohou nastat ctyri situace, ktere jsou uvedeny v tabulce 2. Naroky na volbu

spravne pozarnı taktiky jsou nejvyssı v situacıch 2. a 4., v situaci 1. se lze snadno rozhodnout pro

agresivnı pozarnı utok a pri situaci 3. je jedinou rozumnou moznostı pozarnı obrana. Vynesenı

techto situacı do grafu zavislosti rezimu cinnosti na dostupnych silach a prostredcıch je na

obrazku 2.

1. situace Ohraniceny pozar, sıly a prostredky jsou dostatecne

Prıklad: pozar osobnıho automobilu, pozar bytu

2. situace Ohraniceny pozar, kriticke mnozstvı sil a prostredku

Prıklad: rozsirujıcı se pozar bytu

3. situace Ohraniceny pozar, nedostatek sil a prostredku

Prıklad: pozar skladiste, stodoly

4. situace Neohraniceny pozar, nedostatek sil a prostredku

Prıklad: pozarnı boure, rozsahly lesnı pozar, vybuch plynu

v chemicke tovarne prechazejıcı v domino efekt

Tabulka 2: Situace, ktere mohou nastat pri zdolavanı pozaru [20]

Potrebne mnozstvı sil a prostredku je zavisle na zpusobu hasenı a potrebnem mnozstvı hasiv

14

pro hasenı pozaru. Metodiky pouzıvane k urcenı potrebneho prutoku vody se lisı v ruznych

statech, nektere jsou uvedeny v kapitole 6. Vypocty k urcenı poctu hasicu a pozarnı techniky

jsou zavisle na pozarnı taktice a technickych prostredcıch pouzitych k zasahu.

Obrazek 2: Prıklady umıstenı zakladnıch situacı v grafu

4.3 Dostupne sıly a prostredky jednotek pozarnı ochrany

Dojezd jednotek pozarnı ochrany na mısto zasahu probıha v souladu s plosnym pokrytım jedno-

tek na uzemı CR. Diagram na obrazku 3. zobrazuje obvyklou casovou posloupnost soustredenı

jednotek pri zdolavanı pozaru.

Odlisny postup pri soustredenı jednotek na mısto zasahu lze ocekavat pouze pri mimoradne

rozsahlych pozarech, nebo pri pozarech, kdy je ohrozeno velke mnozstvı lidı a tyto jsou ohlaseny

az ve vyssıch fazıch rozvoje pozaru. Operacnı dustojnık obvykle vysıla na mısto udalosti nejprve

sıly a prostredky predurcene plosnym pokrytım.

Dojezdove casy prvnıch trı jednotek pozarnı ochrany jsou uvedeny v tzv. zakladnı tabulce

plosneho pokrytı ze zakona [32]. Presne urcenı jednotek pro danou lokalitu je v pozarnım

poplachovem planu kraje. Tento by mel byt ve vsech krajıch prepracovan do 30. 9. 20031. Nynı

existujıcı pozarnı poplachove plany okresu pozbyly platnosti a vysılanı pozarnıch jednotek nema

legislativnı podklad. Tento stav je ovsem pouze prechodny. Pozarnı poplachovy plan kraje bude

vetsinou zpracovavan na zaklade puvodnıch pozarnıch poplachovych planu okresu.1Uvedeno v narızenı vlady c. 498/2002 Sb.

15

Vyslání jednotek předurčených pro zásah

Stačí síly a prostředky ?

Operační a informační středisko Ohlášení požáru

Příjezd na místo

Požadavek na další jednotky

Lokalizace požáru

Likvidace požáru

Příjezd na místo

Vyslání posilových jednotekANO

NE

Lokalizace požáru

Likvidace požáru

Časová osa

Ukončení činnosti jednotek požární

ochrany

Obrazek 3: Diagram znazornujıcı prubeh soustredenı jednotek pozarnı ochrany na mıste zasahu

Ze zkusenostı lze rıci, ze operacnı dustojnık se obvykle rıdil pozarnım poplachovym planem

okresu, pokud byl vyhlasen maximalne II. stupen poplachu. Pri vyssıch stupnıch poplachu jiz

povolaval jednotky dle vlastnıho uvazenı v zavislosti na jejich vybavenı technikou.

V tabulce 3. jsou vypsany dojezdove casy a technika jednotek pozarnı ochrany pro jednotlive

kategorie nebezpecı.

Platna pravnı uprava take stanovuje minimalnı takticke parametry pozarnı techniky, ktera se na

mısto zasahu dostavı. Jedna se o techniku jednotek, zarazenych v I. stupni poplachu pro danou

kategorii plosneho pokrytı. Takticke parametry jsou uvedeny v tabulce 4. Vozidlo CAS 24 sice

zakon [32] nepozaduje, ale plosne pokrytı a pozarnı poplachove plany jsou koncipovany tak,

aby ke kazdemu zasahu dojela alespon jedna jednotka HZS kraje. Vyslanı mensıho vozidla nez

CAS 24 HZS kraje je malo pravdepodobne.

Technika, ktera se na mısto zasahu dostavı, muze mıt odlisne parametry. Zalezı na vybavenı

jednotek pozarnı ochrany. Uvedene takticke parametry techniky jsou minimalnı. Pri vypoctech

16

muzeme pouzıt parametry, ktere ma technika, kterou jsou skutecne hasicske sbory vybaveny.

V tomto prıpade, ale bude nutne dokumentaci casteji aktualizovat v souladu s obnovovanım

techniky. K silam a prostredkum, vychazejıcım z plosneho pokrytı (technice HZS CR a JSDH

obce) lze pricıst techniku, kterou vlastnı JHZS nebo JSDH podniku, pokud se jedna o zasah

v arealu podniku.

1. jednotka 2. jednotka 3. jednotka

Kategorie Doba [min] Technika Doba [min] Technika Doba [min] Technika

I. A 7 CAS 7 CAS 10 CAS

B 7 CAS 10 CAS 10 CAS

II. A 10 CAS 10 DA 15 CAS

B 10 CAS 15 DA 15 CAS

III. A 15 DA 15 CAS 20 CAS

B 15 DA 20 CAS 20 CAS

IV. A 20 DA 25 CAS 25 CAS

Tabulka 3: Dojezdove casy a technika JPO pro danou kategorii uzemı podle zakladnı tabulky

plosneho pokrytı a [32]

Prutok Nadrz Prasek Druzstvo

Technika [l .min−1] Voda [l] Penidlo [l] [kg]

CAS 24 2 400 1 700 100 1 x 6 1 + 3

CAS 8 800 1 700 100 1 x 6 1 + 3

DA 800 - 40 1 x 6 1 + 3

Souhrnne takticke parametry zakladnı dostupne techniky

Kategorie Prutok Voda Penidlo Prasek Hasici

I. 4 000 5 100 300 3 x 6 12

II. 4 000 3 400 240 3 x 6 12

III.-IV. 4 000 3 400 240 3 x 6 12

Tabulka 4: Takticke parametry zakladnı pozarnı techniky dostupne dle plosneho pokrytı, vycha-

zejıcı z pozadavku vyhlasky [31]

17

5 Analyza rizika a modelovanı prubehu pozaru

Pomocı metod, pouzıvanych v prumyslu k analyze a hodnocenı rizika technologickych pro-

cesu a vyrob, je mozne odhadnout scenar a prubeh pozaru v objektu. Zustava pouze otazka,

s jakou presnostı je nutno pocıtat. Metodika [12] provadı urcitou formu analyzy rizika objektu

pomocı radiusu pozaru, ktery charakterizuje linearnı rychlost sırenı pozaru, uvedenı hasicskych

jednotek do cinnosti, dopravu jednotek k mıstu pozaru a dobu bojoveho rozvinutı jednotek. Pro

ucely zpracovanı postupu zdolavanı pozaru nejsou metody analyzy rizika zcela vhodne, protoze

postupy zdolavanı pozaru jsou treba az v prıpade, ze udalost jiz nastala.

Metody analyzy rizika jsou spıse vhodne ve fazi projektovanı a vybavovanı objektu SHZ. Takto

se take v zahranicı pouzıvajı. Jako prıklad vyuzitı pri zpracovanı postupu zdolavanı pozaru lze

uvest hledanı nejpravdepodobnejsıho scenare. Ovsem pouzitelne udaje o takovem resenı se mi

nepodarilo nalezt.

5.1 Moznosti modelovanı prubehu pozaru

Plocha pozaru

Pro stanovenı sil a prostredku potrebnych pro hasenı se casto pouzıvajı zavislosti na plose

pozaru. Nejcastejsı je uvaha, ze je pozarem zasazena cela plocha objektu, nebo pozarnıho useku.

Nektere metodiky uvadejı sıly a prostredky pro pozar 25%, 50%, 75% a 100% plochy objektu.

Metodika [12] modeluje plochu pozaru v zavislosti na linearnı rychlosti sırenı. Tato velicina byla

stanovena zpracovanım pozarnıch statistik pro urcite typy a zpusoby vyuzitı objektu. Linearnı

rychlost sırenı pozaru nevystihuje skutecnou povahu rozvoje pozaru v uzavrenem prostoru.

Vysledne parametry pozaru jsou urceny nejpresneji na volnem prostranstvı, napr. pozary travy,

obilovin, lesa apod.

Plocha pozaru je dulezitym parametrem hlavne pri hasenı pozaru horlavych kapalin.

Tepelny vykon pozaru

Za nejvhodnejsı parametr charakterizujıcı pozar lze povazovat tepelny vykon pozaru2. Tento

parametr nam umoznuje srovnat pozary latek zcela odlisnych pozarne technickych vlastnostı.

Pro modelovanı a odhad tepelneho vykonu pozaru existuje mnoho v praxi pouzıvanych metod.

Odhady tepelnych vykonu pozaru se pouzıvajı pri projektovanı pozarnı bezpecnosti staveb, pri2 Na presne formulaci ceskeho ekvivalentu anglickeho vyrazu Heat Release Rate se odbornıci neshodujı. Nejcasteji

se uvadı tyto vyrazy: rychlost uvolnovanı tepla, tepelny tok, tepelny vykon a uvolnene teplo.

18

dimenzovanı SHZ, ZOKT a jinde. Tepelny vykon pozaru je dnes mozne take modelovat pomocı

pocıtacu.

V zapadnıch zemıch je tepelny vykon pozaru povazovan za zakladnı parametr pozaru. Proto se

budu dale zabyvat vyhradne modelovanım tepelneho vykonu pozaru.

Pozar se obvykle delı do fazı zpusobem uvedenym na obrazku 4. Pro ucely stanovenı potrebnych

sil a prostredku je nutne uvest, ze pokud je pozar ve fazi ustaleneho horenı limitovan vetranım,

dojde po kolapsu stavebnıch konstrukcı k dalsımu narustu vykonu pozaru.

Q

t

Rozhořívání Ustálenéhoření

Úplné vznícení

Dohořívání

Obrazek 4: Obvykle rozdelenı pozaru na ctyri faze

Pozar limitovany povrchem paliva

Tepelny vykon pri pozaru limitovanem povrchem paliva, za predpokladu uplneho spalenı hor-

laviny, je dan zakladnım vztahem [1]:

Q = m.∆hc [MW] (1)

m - rychlost horenı [kg.s−1]

∆hc - spalne teplo [MJ.kg−1]

Toto je zakladnı vztah, ktery po uprave umoznuje stanovit napr. tepelny vykon uvolnovany pri

pozaru horlavych kapalin. Rychlost horenı m urcıme ze znalosti povrchu horlaviny a rychlosti

odhorıvanı na plochu.

Pro odhad tepelneho vykonu pri pozaru horlave kapaliny se pouzıva tento vztah:

Q = ∆hc.m′′.A [MW] (2)

Rychlost odhorıvanı m′′ urcıme ze vztahu:

19

m′′ = m′′∞.(1− e−kϑD) [kg.m−2.s−1] (3)

m′′∞ - rychlost odhorıvanı v nadrzi s nekonecnym prumerem viz. tabulka 5. [kg.m−2.s−1]

kϑ - koeficient zavislosti rychlosti odhorıvanı na prumeru nadrze [m−1]

A - plocha nadrze [m2]

Kapalina ∆Hc m′′∞ kϑ

[MJ.kg−1] [kg.m−2.s−1] [m−1]

heptan 44,6 0,101 1,1

benzen 40,1 0,085 2,7

xylen 40,8 0,090 1,4

aceton 25,8 0,041 1,9

benzın 43,7 0,055 2,1

kerosin 43,2 0,039 3,5

Tabulka 5: Vlastnosti nekterych horlavych kapalin podle [19]

Pri odhadovanı tepelneho vykonu pozaru z bezneho pozarnıho zatızenı mıstnostı bychom museli

zjist’ovat povrch kazdeho druhu horlaviny. Proto pouzijeme pro vypocet empiricke vztahy,

umoznujıcı urcenı tepelneho vykonu pozaru ve vztahu k dobe od okamziku iniciace.

Z vysledku pozarnıch testu vychazı metoda stanovenı tepelneho vykonu pozaru v zavislosti na

case pomocı rustove konstanty α (tzv. α t - fire), definovana normou NFPA 92 B.

Q = α.(t2− t1)2.10−3 [MW] (4)

α - rustova konstanta viz. tabulka 6. [kW.s−2]

t2 - celkova doba horenı [s]

t1 - doba rozhorıvanı [s]

Pozar α [kW.s−2] Oblast pouzitı* Konkretnı horlavina*

Pomaly 0,002931 - -

Strednı 0,01127 kancelare, byty pracka

Rychly 0,04689 hotely televize, matrace

Velmi rychly 0,18780 obchodnı centra calouneny nabytek

*Pouze informativnı prıklady

Tabulka 6: Hodnoty rustove konstanty α

20

V navaznosti na normy pozarnı bezpecnosti staveb CSN 73 0802 a CSN 73 0804 jak uvadı [18],

byl pro urcenı tepelneho vykonu uvolnovaneho konvekcı sestaven nasledujıcı vztah :

Qk = 0,65

(tkq

)2

[MW] (5)

Pro celkovy tepelny vykon pozaru potom platı:

Q =(

tkq

)2

[MW] (6)

Rustovou konstantu kq urcıme v prıpadech aplikace normy CSN 73 0802 jako:

kq =1500a.√

p[s.MW− 1

2 ] (7)

V prıpadech, kdy se provadı vypocet dle CSN 73 0804 urcıme rustovou konstantu kq takto:

kq =1500√

p′[s.MW− 1

2 ] (8)

t - doba horenı [s]

a - soucinitel rychlosti odhorıvanı z hlediska horlavin (CSN 73 0802) [-]

p - pozarnı zatızenı [kg.m−2]

p′ - prumerne pozarnı zatızenı [kg.m−2]

Pri tomto zpusobu odhadu tepelneho vykonu ovsem nezahrnujeme do vypoctu vliv geomet-

rie a fyzikalnıch vlastnostı stavebnıch konstrukcı. Jedna se o priblizny odhad pouzitelny pri

orientacnım vypoctu.

Pozar limitovany vetranım

Pozar je limitovany vetranım obvykle po uplnem vznıcenı prostoru. Rychlost odhorıvanı je

omezena moznostı prısunu oxidacnıho prostredku a odvodu zplodin horenı. Zakladem vetsiny

vztahu pro vypocet pozaru limitovanych vetranım je tzv. ventilacnı limit Ao√

Ho.

Pro vypocet tepelneho vykonu pri uplnem vznıcenı v prostoru lze pouzıt tento vztah [4]:

Q = 0,61(hkATAo√

Ho)12 [MW] (9)

Ao - plocha otvoru [m2]

AT - plocha zdı, stopu a podlahy krome otvoru [m2]

Ho - vyska otvoru v obvodovych konstrukcıch [m]

hk - soucinitel prostupu tepla stenou [kW.m−1.K−1]

21

V literature [7] je uveden tento vztah k urcenı maximalnıho tepelneho vykonu ve fazi po uplnem

vznıcenı prostoru.

Q = χA∆Hc12.Ao

√Ho.10−3 [MW] (10)

χA - ucinnost spalovanı [-]

K modelovanı tepelneho vykonu pozaru lze pouzıt jeste mnoho jinych vztahu. Vztahy lze

nalezt v odborne literature, vyzkumnych zpravach, normach, predpisech a take v technickych

manualech programu pro modelovanı pozaru.

5.2 Simulace pozaru na pocıtacıch

Pri vypoctu tepelneho vykonu pozaru v zavislosti na case dosahneme nejlepsıch vysledku pri

pouzitı pocıtacovych programu pro modelovanı pozaru. Rozdelenı modelu pozaru je slozitejsı,

ale obvykle se pocıtacove modely delı na zonove a modely typu pole (CFD modely).

Zonove modely

Zonove modely v principu resı rovnice zachovanı energie, hmoty a hybnosti pro zpravidla dve

zony, na ktere je dany prostor rozdelen. Hornı vrstva horkych plynu a vzestupny proud spalin

tvorı jednu zonu a spodnı vrstva studeneho vzduchu druhou zonu. Schema je na obrazku 5.

Horní vrstva

Spodní vrstva

Vzestupnýproud spalin

Palivo

Obrazek 5: Schema umıstenı hornı a spodnı vrstvy zonovych modelu

Vyhodou zonovych modelu je jednoduchost a rychlost vypoctu i na beznych pocıtacıch, pri

relativne vysoke presnosti. Zonove modely jsou proto rozsırene a casto pouzıvane.

22

Pri pouzitı zonovych modelu se muzeme dopustit zavaznych chyb ve vypoctu, pokud mode-

lujeme pozar v prostoru znacne rozdılnych geometrickych tvaru (napr. skladiste, divadla, atria

apod.), nez pro jake je model urcen [5]. Pro nektere tyto prıpady existujı specializovane zonove

modely (napr. ASET).

Mezi zname programy vyuzıvajıcı zonovych modelu patrı naprıklad: FPEtool, CFAST, FIRE-

CALC, FIREWIND, BRANZFIRE.

Modely zalozene na Computational Fluid Dynamics (CFD)

Modely typu pole vyuzıvajı ve vypoctu zakladnıch rovnic zachovanı a prenosu energie, hybnosti

a hmoty ve velmi malych kontrolnıch objemech, na ktere je prostor rozdelen. Schematicky je

princip zobrazen na obrazku 6. Modely umoznujı simulovat i vlastnı chemicke procesy pri

horenı a chovanı horlavych latek pri pusobenı tepla a tepelne radiace pozaru. V poslednıch

letech byly zpracovany modely typu pole vyuzıvajıcı algoritmu dynamickeho proudenı kapalin

CFD (Computation Fluid Dynamics). CFD simulace se bezne pouzıvajı v konstrukterske praxi,

v oblastech materialoveho inzenyrstvı, hydromechaniky, aeromechaniky, termomechaniky apod.

Palivo

Zplodiny hoření

Obrazek 6: Schema rozdelenı prostoru na kontrolnı objemy u modelu zalozenych na CFD

Jejich vyraznejsımu rozsırenı v minulosti branily hlavne pozadavky programu CFD na hard-

warove vybavenı pocıtacu a nedostatecna propracovanost modelu. V soucasne dobe lze rıci, ze

i pocıtace v kategorii kancelarskych stroju umoznujı vyuzitı CFD modelovanı (napr. program

Fire Dynamics Simulator 3.1 vyzaduje 2 Ghz CPU + 512 MB RAM + 20 GB HD).

Vyhodou CFD simulace je aplikace nejnovejsıch poznatku v oblasti pozarnı ochrany, protoze

CFD modely se v soucasne dobe intenzivne vyvıjejı. CFD modely umoznujı simulaci i ve velmi

23

slozitych prostorach. Rozdıl oproti zonovym modelum je i ve zpusobu zobrazenı vypoctenych

udaju. CFD modely umoznujı obvykle znazornenı pomocı prehledne 3D prostorove animace

prubehu modelovanych velicin.

Nevyhodou CFD modelu jsou naroky na hardwarove vybavenı, vypocet trva obvykle nekolik

hodin i na vykonnych pocıtacıch, vytvorenı vstupnıho souboru je pomerne slozite a vyzaduje

pouzitı maximalne presnych udaju. Presnost vypoctu je take zavisla na zvolene velikosti kont-

rolnıch objemu na ktere je prostor modelovanı rozdelen.

Nejznamejsı programy prımo pro modelovanı pozaru na bazi CFD jsou: SOFIE, FDS (Fire

Dynamics Simulator), SMAFS, SMARTFIRE.

Vyber vhodneho zpusobu modelovanı

V soucasne dobe existuje mnoho moznostı, jak modelovat tepelny vykon pozaru. Pro jednodussı

objekty a pocatecnı odhad je nejvhodnejsı pouzitı jednoduchych vztahu. Nejpresnejsıch vysledku

dosahneme v soucasnosti vyuzitım vypocetnı techniky. Vyber pouziteho modelu zavisı na

geometrickych tvarech a rozmerech objektu, ve kterem bude pozar modelovan. Nutne je take

pripomenout, ze modelovanım pozaru se nemohou zabyvat bezne hasici, protoze modelovanı

vyzaduje siroke odborne znalosti v oblasti teorie dynamiky pozaru.

24

6 Postupy stanovenı sil a prostredku k hasenı

Potrebne mnozstvı sil a prostredku k hasenı je zavisle hlavne na pouzite hasebnı latce a zpusobu

jejı aplikace. Nejcasteji pouzıvanou hasebnı latkou je voda. Pro stanovenı prutoku vody potrebne

k hasenı lze pouzıt ruzne metodiky.

Vztahy pouzıvane k stanovenı potrebneho prutoku vody k hasenı se zıskavajı statistickym

zpracovanım udaju o pozarech, nebo pomocı laboratornıch testu. Je take mozne srovnat tepelnou

bilanci pozaru s ochlazovacı schopnostı dodavane vody.

Nıze uvedene metodiky se pouzıvajı k navrhovanı zdroju pozarnı vody a v pozarnı taktice pro

urcenı dodavky vody na mısto pozaru.

6.1 Metodiky urcujıcı prutok vody podle geometrickych rozmeru

pozaru

Tyto metodiky se zakladajı nejcasteji na statistickem sledovanı pozaru v urcite oblasti (napr.

IITRI), poprıpade na kombinaci s fyzikalnı analyzou procesu horenı (napr. ISU).

Vypocet dle Metodickeho navodu pro vypracovanı dokumentace zdolavanı

pozaru [12]

Vypocet spocıva ve stanovenı plochy hasenı pozaru Sh nebo fronty hasenı Oh. Mnozstvı hasebnı

latky potrebne na hasenı Qhp se vypocte ze vztahu 11.

Qhp = Sh Ip Qh

p = Oh Ip (11)

Vıce viz. [12].

Metodika Iowa State University (ISU) [14]

Metodika byla vytvorena na zaklade danskych vyzkumu a pozarnıch testu provadenych v labo-

ratorıch ISU. Rovnice (12) platı za predpokladu, ze horı v celem objemu V budovy, pozarnıho

useku, nebo mıstnosti.

Qp = 1,34V (12)

Vztah vychazı ze zakladnıch experimentalnıch poznatku [17]. Pri odparenı 1 kg vody vznikne

priblizne 1,5m3 vodnı pary (cca. 90 % ucinnost), ktera inertizuje haseny prostor. Pri spotrebovanı

1,5 m3 vzduchu k horenı se uvolnı priblizne stejne teplo, jako je treba k odparenı 1 kg vody.

25

Pro uhasenı je tedy nutne do kazdych 1,5 m3 prostoru dodat 1 kg vody. Toto mnozstvı je nutne

aplikovat behem 30 s pro maximalnı efektivitu hasenı. Z techto udaju lze snadno odvodit rovnici

(12).

Tento vztah je pouzıvan jiz pres 30 let v USA a Anglii a je zminovan ve vetsine zahranicnıch pracı

zabyvajıcıch se touto problematikou. Je vhodne jej pouzıt jak pro dimenzovanı hydrantovych

sıtı, tak pro represivnı cinnost pozarnıch jednotek.

Metodika Insurance Service Office (ISO) [6], [14]

Metodika zavedena pojist’ovacım uradem, ktera byla puvodne urcena k ocenovanı rizika objektu

pro ucely pojist’oven. Jako hodnotıcı kriterium byl pouzit prutok potrebny pro kontrolu nad

pozarem v objektu. Postupem casu se metodika rozsırila i v oblasti dimenzovanı zdroju pozarnı

vody. V soucasnosti je jednou s nejrozsırenejsıch metodik. Mnoho dalsıch metodik je postaveno

na jejım zaklade.

Prutok vody potrebny ke kontrole nad pozarem se vypocte ze vztahu:

NFFi = (Ci)(Oi)(X +P)i (13)

Faktor vlivu stavebnıch konstrukcı Ci se vypocte:

Ci = 18.F.√

Ai (14)

F - konstrukcnı faktor [−]

Ai - efektivnı plocha stavby [ f t2]

Faktor vyuzitı prostor Oi se zjistı z tabulek. Faktor (X +P)i vyjadruje mnozstvı vody potrebne

na ochranu okolı a omezenı sırenı pozaru spojovacımi chodbami v objektu. Nabyva hodnot

1 < (X +P)i < 1,5 a zjistı se take z tabulek.

Cela metodika pouzıva americkou soustavu jednotek. Vysledny potrebny prutok lze prevest na

jednotky soustavy SI takto:

Qp = 3,79.NFFi [l .min−1] (15)

Rovnice National Fire Academy [13]

Vztah je velmi jednoduchy. Platı pro jedno podlazı objektu, pri pozaru vıcepodlaznı budovy je

treba potrebny prutok vody vynasobit poctem podlazı. Vztah se pouzıva k rychlemu odhadu pro

velitele hasebnıho zasahu. Jedna se o odhad s velkou mırou nepresnosti.

Qp = 15A (16)

A - plocha pozaru [m2]

26

Metodika Illinois Institute of Technology (IIT) [14]

Metodika byla zpracovana na zaklade statistickeho sledovanı 134 vybranych pozaru v oblasti

Chicaga. Pouzıva se pro dimenzovanı zdroju pozarnı vody. Pro obytne budovy je potrebny

prutok vody Qp:

Qp = 0,0395A2 +20,38A (17)

Pro verejne a vyrobnı budovy ma vztah tento tvar.

Qp =−5.7.10−3A2 +17,12A (18)

Korelace statistiky pozaru provedena Thomasem [6]

Jedna se o statistickou korelaci dat ze 48 pozaru ve Velke Britanii, pri kterych byla plocha pozaru

A vetsı nez 200m2.

Qp = 560A0,41 (19)

Korelace statistiky pozaru provedena Baldwinem [6]

Tento vztah vznikl korelacı dat ze 174 pozaru v USA.

Qp = 74A0,66 (20)

Korelace statistiky pozaru v Londyne [21]

Data pro vytvorenı vztahu byla zıskana z databaze 307 pozaru verejnych a vyrobnıch budov

v Londyne v letech 1994 - 1997.

Qp = 61A0,57 (21)

6.2 Metodiky zalozene na hodnocenı tepelne bilance pozaru

Metodiky se zakladajı na predpokladu, ze k uhasenı pozaru dojde, pokud se tepelny vykon

uvolnovany pozarem dostane do rovnovahy s tepelnym vykonem, ktery je voda schopna pohltit.

Pri hasenı je nutno pocıtat se ztratami, ktere cinı priblizne 60 - 80%. Ztraty vyjadruje efektivita

hasenı ηa. Tento soucinitel byl urcen na zaklade velkorozmerovych pozarnıch testu a ma stan-

dardnı hodnotu 0,32. S hodnotou efektivity lze operovat, pokud blıze specifikujeme podmınky

pozaru a pouzitou taktiku hasenı.

27

Barnettova metodika

Vypocet tepelneho vykonu pozaru Q je mozno provest pomocı pocıtacoveho modelovanı pozaru

nebo empirickymi vztahy. Teoreticka chladicı kapacita vody je Qw je 2,6 MJ.kg−1, pokud blıze

nespecifikujeme podmınky hasenı.

Qp = 60.Q

ηa.Qw(22)

Na stejnem principu byly zpracovany take metodiky National Research Council of Canada

(NRCC) [6] a Stefana Sardqvista [20].

6.3 Srovnanı jednotlivych metodik

Prubehy funkcı, ktere uvadejı jednotlive metodiky dle 6.1 jsou vyneseny v grafu na obrazku 7.

Z grafu je zrejme, ze potrebne prutoky vody pro uhasenı pozaru jsou znacne rozdılne.

Dalsı moznostı je srovnanı metodik na jednom objektu. Vhodnym prıkladem je vypocet potreb-

neho prutoku vody pro hasenı jednopodlaznıho skladu, protoze skladove objekty majı v ruznych

zemıch obdobnou konstrukci. Pudorysna plocha skladu je 4800m2. Sklad nenı vybaven SHZ.

Svetla vyska objektu je 8 m.

Vysledky porovnanı jsou uvedeny v tabulce 7. Z vysledku je zrejme, ze potrebny prutok vody

se u ruznych metodik znacne lisı. Nejnizsı prutok vody je treba pri dimenzovanı zarızenı pro

zasobovanı pozarnı vodou dle CSN 73 0873.

Metodika Potr. prutok vody [l .min−1]

National Fire Academy 72 000

Iowa State University 51 456

Baldwin 19 899

Thomas 18 092

Insurance Service Office 15 200

Sardqvist [21] 7 650

Hanuska tvr = 20 min. vl = 1,4 m.min−1 6 690

Pozadavek dle CSN 73 0873 1 500

Tabulka 7: Potrebny prutok vody pro hasenı pozaru jednopodlaznıho skladu

Ze zjistenych dat plyne, ze metodiky jejichz vypocet vychazı z geometrickych rozmeru pozaru,

podavajı pomerne rozdılne vysledky. Rozdıly jsou dusledkem jak ruznych stavebnıch konstrukcı,

28

0

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

20000

0 500 1000 1500 2000 2500 3000 3500 4000 4500

Plocha [ m2 ]

Průtok [ l.min-1 ]

Thomas

National Fire Academy

IIT- obytnébudovy

IIT – veřejné a výrobní budovy

Baldwin

Iowa State Univesity

Hanuška – zjednodušeno pro kruhovou formu šíření a I

o=40l.min-1.m-2

Särdqvist – korelace statistiky požárů v Londýně

Obrazek 7: Zavislost prutoku vody na plose pozaru

tak preferovanou pozarnı taktikou v zemıch, ve kterych byly metodiky zpracovany. Zajımave

je, ze CSN 73 0873:1995 pozaduje podstatne mene vody pro pozarnı zasah, nez vsechny ostatnı

metodiky. V lonskem roce byl u 26 pozaru [25] konstatovan jako negativnı vliv nedostatek

pozarnı vody. Ovsem statistika neuvadı o jake pozary slo, mohlo se jednat treba o lesnı po-

zary. Nelze proto rıci, ze zdroje pozarnı vody, navrzene dle CSN 73 0873, jsou nedostatecne.

Neoficialne se o tom hovorilo po mnoha velkych pozarech.

Pro podrobnou analyzu potreby sil a prostredku se jevı jako nejvhodnejsı metodiky vyhodnocu-

29

jıcı tepelnou bilanci pozaru (napr. Barnettova, Sardqvistova). Zakladnı vstupnı velicinu, kterou

je tepelny vykon pozaru Q, lze vyrazne zpresnit pouzitım pocıtacoveho modelovanı pozaru.

Take ucinnost hasenı ηa lze odhadnout na zaklade experimentu [20]. Tato metodika je blıze

rozvedena v kapitole 7.1.

Pro rychly odhad velitele zasahu je nejvhodnejsı metodika ISU, ktera je snadna na vypocet i na

zapamatovanı a je relativne presna. Obecne je pro represivnı slozky vhodne formulovat vztahy

maximalne jednoduche i s vedomım urcite nepresnosti. Mnozstvı informacı, ktere muze velitel

zasahu zpracovat je limitovane. Slozite metodiky vypoctu jsou pri resenı mimoradne udalosti

nepouzitelne.

30

7 Vyhodnocenı potreby hasebnıch latek

V kapitole 5.1 bylo uvedeno, ze tepelny vykon pozaru je parametr nejlepe charakterizujıcı

pozar. Na zaklade tepelneho vykonu pozaru lze urcit potrebnou dodavku nekterych hasiv. V teto

kapitole jsou zpracovany nektere postupy umoznujıcı stanovenı potrebne dodavky hasiva.

7.1 Hasenı vodou

Voda je nejcasteji pouzıvana hasebnı latka. Jejı hasebnı efekt je dukladne prostudovan. Pri hasenı

horlavin trıdy A vodou rozeznavame tri zakladnı efekty.

1. Chlazenı plamenu a plynne faze horenı drobnymi kapickami vody (strednı prumer kapicek

mensı nez 1 mm). Behem velmi rychleho odparenı dojde k pohlcenı uvolnovaneho tepla a

potlacenı horenı. Literatura [20] uvadı, ze k uhasenı kinetickych plamenu stacı odvest 45%

reakcnıho tepla a k uhasenı difuznıch plamenu 30 az 35% reakcnıho tepla. Z toho plyne,

ze pro uhasenı difuznıch plamenu stacı pohltit priblizne 1/3 uvolnovaneho tepla. Jako

prıklad tohoto zpusobu hasenı lze uvest aplikaci vodnı mlhy pomocı sprchove proudnice

v mıstnosti do vrstvy koure a horıcıch plynu (Rollover).

2. Inertizace plamenu a plynne faze horenı vodnı parou. Pri odparenı 1 kg vody vznikne

1,7 m3 vodnı pary. Pri ohratı na teplotu 600◦C je objem 1 kg vodnı pary priblizne 4 m3.

Inertizace je druhotnym hasebnım efektem vody a nasobı ucinek ochlazujicı. S inertizacı

lze pocıtat hlavne pri aplikaci vody v interieru.

3. Chlazenı povrchu horlave latky, pri kterem dochazı ke zpomalovanı pyrolyzy. Plamen

uhasne, protoze se neuvolnuje dostatecne mnozstvı produktu pyrolyzy. Kapky dopadajıcı

na povrch horlave latky majı velikost priblizne 2 - 3 mm. Mensı kapky se odparı uz

v pasmu plamenu. Jako prıklad lze uvest pouzitı plnych proudu z exterieru budovy, nebo

hasenı v mıstnosti po ochlazenı pasma plamenu.

Teplo pohlcene vodou pri hasenı lze vypocıtat takto:

• Pro ohratı z 10◦C na 100◦C je treba

90 . 0,00415MJ.kg−1.K−1 = 0,38MJ.kg−1

• Pro odparenı vody pri 100◦C se spotrebuje 2,26MJ.kg−1

• Pro ohratı vodnı pary na teplotu t [◦C] je treba

(t−100).0,00201MJ.kg−1

31

Pri premene 1 kg vody o teplote 10◦C na paru o teplote 600◦C se spotrebuje 0,38+ 2,26+

(600−100).0,00201= 3,6 MJ tepla.

Chladicı vykon

Pri aplikaci vody v podmınkach pozaru dochazı ke ztratam. V uzavrenych prostorach podporuje

hasicı ucinek velke mnozstvı pary. Ztraty a nasobenı hasebnıho ucinku parou jsou faktory, ktere

znesnadnujı odhadnutı skutecne chladicı kapacity vody. Abychom zohlednili ve vypoctu vliv

Prutok

vody

Tepelny vy-

kon pozaru

Teoreticky

chladicı

vykon

Efektivita

hasenı

Vysledek

[l .min−1] [MW] [MW] -

7,7 0,53 1,39 0,38 Uhaseno

36,5 1,80 6,57 0,27 Uhaseno

36,5 2,10 6,57 0,32 Uhaseno

79,2 1,80 14,26 0,13 Uhaseno

229,8 20,40 41,4 0,49 Uhaseno

229,8 15,80 41,4 0,38 Uhaseno

345 14,60 62,1 0,24 Uhaseno

16,32 2,20 2,94 0,75 Neuhaseno

115,2 12,90 20,74 0,62 Neuhaseno

115,2 14,60 20,74 0,70 Neuhaseno

Tabulka 8: Vysledky experimentu podle [20], [24], [23]

vyse uvedenych faktoru, odhadneme z experimentalnıch dat efektivitu hasenı. Efektivita haseni

vyjadruje podıl tepelneho vykonu pozaru a teoreticke chladicı kapacity vody. V tabulce 8. jsou

uvedeny vysledky nekolika pozarnıch testu, provadenych za ucelem zjistenı ucinnosti hasenı

vodou pomocı sprchovych proudnic. Ze zjistenych dat plyne, ze efektivita hasenı se pohybuje

v rozsahu 0,13 - 0,49 u pokusu, kdy doslo k uhasenı. Pokud pouzijeme hodnotu 0,2 jsme vyrazne

na strane bezpecnosti.

Pro urcenı chladicıho vykonu jednotlivych pozarnıch proudnic budeme vychazet z nasledujıcıch

predpokladu [20]:

• Pri hasenı sprchovou proudnicı, ktera vytvarı kapicky mensı nez 1 mm, dochazı k rych-

lemu odparenı vody a ohratı na teploty az 600◦C [24]. Teoreticka chladicı kapacita

32

je 3,6 MJ.kg−1, tuto muzeme pri hasenı difuznıch plamenu ztrojnasobit a dostaneme

Qw = 10,8 MJ.kg−1. Efektivita hasenı pri pouzitı sprchove proudnice v interieru je 0,2.

• Proudnice, ktera vytvarı kapky o strednım prumeru vetsım nez 2 mm, ma teoretickou

chladicı kapacitu Qw = 2,6 MJ.kg−1.

• Pro lafetove proudnice bude pouzita efektivita hasenı 0,2.

• Pro rucnı plnoproude proudnice bude pouzita efektivita hasenı 0,3.

• Pro rucnı plnoproude proudnice s prumerem hubice do 16 mm bude pouzita efektivita

hasenı 0,4.

Chladicı vykony proudnic pouzıvanych v CR jsou uvedeny v tabulce 9. Chladicı vykon proudnice

je mozne vypocıst ze vztahu:

Qproud =qp.Qw.ηa

60[MW] (23)

Skutecny chladicı vykon je zavisly na prıstupu hasicu k pozaru, jejich zkusenostech a zrucnosti.

Pri urcovanı sil a prostredku na hasenı velkych pozaru musıme take uvazovat, ze silna tepelna

radiace muze znemoznit dostatecne priblızenı k pozaru. V tomto prıpade je vyhodou pouzitı

velkokapacitnıch lafetovych proudnic a monitoru s velkym dostrikem.

7.2 Voda s prısadami a hasicı peny

Voda se smacedlem nebo prısadou typu A

V poslednı dobe se sırı trend vyuzıvanı prısad do vody i pri hasenı pozaru trıdy A pri pozarech

latek dobre smacivych obycejnou vodou. Existujı take prısady, ktere podle vyrobce zvysujı

chladicı ucinek vody. Nedavno bylo provedeno nekolik velkorozmerovych testu napr. [2], [11],

ve kterych byl srovnavan hasebnı ucinek vody a vody s prısadami typu A. Z jejich vysledku nenı

zcela zrejme, ze prısady zvysujı hasebnı ucinek pri hasenı dobre smacivych materialu. Za tımto

nazorem stojı i starsı, nicmene stale pouzitelna literatura [22]. Zvysenı ochlazujıcıho ucinku pri

pouzitı prısad do vody nebylo podle [15] prokazano (pri teplotach do 800◦C).

Proto lze pro ucely teto prace stanovit, ze pri pouzitı prısady typu A lze pouzıt stejne hodnoty

chladicıho vykonu proudnic jako pro cistou vodu.

33

Typ proudnice Hub. Prutok Dostrik Teoreticky Efektivita Chladicı

chladicı vykon

vykon

- [mm] [l .min−1] [m] [MW] - [MW]

Kombinovane a plnoproude proudnice pri tlaku 0,4 MPa

Kombinovana 52 THT 12,5 200 27 8,7 0,4 3,5

16 330 31 14,3 0,4 5,7

Kombinovana 52 PH 9 110 25 4,8 0,4 1,9

Plnoprouda 75 THT 18 430 36 18,6 0,3 5,6

25 820 40 35,6 0,3 10,7

Lafetove proudnice a monitory pri tlaku 0,8 MPa

Lafetova 75 THT 21 820 50 35,5 0,2 7,2

(CAS 32 T 815) 26 1270 55 55,0 0,2 11,2

30 1630 60 70,6 0,2 14,1

Sprchove proudnice pri tlaku 0,5 MPa a uhlu vystriku 30◦

Tajfun turbo PH - 200 17 36,0 0,2 7,2

Turbo AWG - 220 11 39,6 0,2 7,9

- 375 14 67,5 0,2 13,5

Turbokador 500 - 240 11 43,2 0,2 8,6

- 375 10 67,5 0,2 13,5

Viper SG 3012 - 195 14 35,1 0,2 7,0

- 405 20 72,9 0,2 14,58

Galaxie POK - 220 14 39,6 0,2 7,92

- 410 17 73,8 0,2 14,8

Turbosupon SUPON - 470 15 84,6 0,2 16,9

Tabulka 9: Chladicı vykony proudnic pouzıvanych v CR, parametry prevzaty z [26], [27]

Peny systemu CAFS (Comprimed Air Foam System)

Zarızenı vytvarejıcı penu CAFS je u nas znamo pod nazvem One Seven. Princip CAFS spocıva

v tom, ze napenenı zajist’uje stlaceny vzduch, ktery je primıchavan do roztoku vody a penidla

prımo ve vozidle. Nenı proto nutne pouzıvat penotvorne proudnice. Primısenı specialnıho CAF

(Comprimed Air Foam) penidla je 0,1 - 1 %. Pena CAFS je obvykle aplikovana ve forme plneho

proudu, a protoze je tvorena velmi jemnymi bublinkami, snadno ulpıva na hasenem materialu

a nesteka. Dıky tomu jsou nizsı ztraty i spotreba hasiva. Prostorovy chladicı ucinek nenastava,

pena CAFS chladı spıs povrch horıcı latky. Pri hasenı CAFS je nutne pokryt cely povrch horıcı

34

latky penou, jinak nedojde k uplnemu uhasenı. Pokrytı celeho povrchu muze byt pri slozitem

usporadanı horlavych latek (regalove skladovanı apod.) obtızne.

Vsechny citovane vyzkumy, zabyvajıcı se CAFS, byly smerovany k overenı doby hasenı a

celkove spotreby hasiva. Tato data se u ruznych testu lisı, ale lze rıci, ze u vsech testu byla doba

hasenı a spotreba hasebnı latky nizsı u CAFS, nez u vody, nebo vody s prısadou.

Pro podrobnem stanovenı chladicıho vykonu zarızenı na bazi CAFS musıme rezimy prace CAFS

rozdelit nasledujıcım zpusobem [3]:

1. Roztok vody a penidla. Cıslo napenenı je 0, do roztoku nenı primesovan vzduch.

2. Mokra pena. Cıslo napenenı je priblizne 7. Pena ma tekutou a pronikavou konzistenci.

Pro aplikaci se pouzıva bezne sprchove a plnoproude proudnice.

3. Sucha pena. Cıslo napenenı je az 21, pena je tekuta a ulpıva na materialech. Pro aplikaci

se pouzıvajı plnoproude proudnice s hubicı vetsı nez 22 mm.

Protoze zarızenı CAFS ma obdobnou charakteristiku proudu jako voda z plnoproude proudnice,

[3] urcıme, ze teoreticka chladicı kapacita je Qw = 2,6 MJ.kg−1 pro mokrou a suchou penu.

Podle [3] je efektivita vyuzitı hasiva pri hasenı az 80 %, proto stanovıme efektivitu hasenı 0,8.

Pro roztok vody s penidlem se pouzijı hodnoty stejne jako pro cistou vodu.

Prutok vody s roztokem u zarızenı CAFS nenı regulovan pouzitou hubicı, ale mnozstvım

dodavaneho vzduchu do roztoku. Mnozstvı se na zarızenı nastavı podle toho, zda chceme

dodavat mokrou nebo suchou penu.

Autor [3] uvadı, ze pri vyrobe suche peny je prutok roztoku vody s penidlem priblizne 60l .min−1,

pri vyslednem prutoky peny na proudnici 800−900 l .min−1. Chladicı vykon jednoho proudu

s CAFS suchou penou je potom 2,1 MW. Tento udaj je ovsem nutno brat se znacnou rezervou.

Klasicka tezka a strednı pena

Vetsina praktickych udaju tykajıcıch se nasazenı tezke a strednı peny se vztahuje k hasenı

horlavych kapalin v nadrzıch. Tezka pena ma relativne velky dostrik, takze je pouzitelna i

u pozaru budov a zarızenı. Strednı penu je mozne pouzıt pouze k plosnemu pokryvanı horlaviny

nebo k zaplnenı kabelovych kanalu.

Tradicnı metodiky stanovenı intenzity dodavky tezke peny pocıtajı s pokrytım cele plochy horenı

behem nekolika minut (obvykle 10 minut s trojnasobnou zasobou penidla). Udaje, ktere uvadı

vetsina literatury, platı pro hasenı horlavych kapalin.

35

O hasenı pozaru budov pomocı penovych proudu jsem nenasel pouzitelne udaje. Proto lze

objektivne vyhodnotit pouzitı tezke a strednı peny pouze pro hasenı horlavych kapalin.

Pro stanovenı potrebne dodavky hasiva pri hasenı zasobnıku na horlave kapaliny pomocı peny se

pouzıvajı jednoduche vztahy. Intenzity dodavky tezke a strednı peny na plochu horıcı kapaliny

pro standardnı ceske penotvorne proudnice uvadı [12].

Zdroje [9] a [13] uvadejı tyto intenzity dodavky roztoku vody s penidlem:

• 6,5 l .min−1m−2 pro hasenı kapalnych uhlovodıku pri pouzitı beznych proteinovych a

syntetickych penidel

• 4,1 l .min−1m−2 pro hasenı kapalnych uhlovodıku pri pouzitı penidel vytvarejıcıch vodnı

film (A3F, AFFF peny)

• 9,8 l .min−1m−2 pro hasenı polarnıch kapalin pri pouzitı penidel odolavajıcıch pusobenı

alkoholu (ATC peny).

Pri hasenı horlavych kapalin v zasobnıcıch je dale nutne stanovit prutok vody potrebny pro

ochlazovanı okolı a horıcıho zasobnıku. Toto je pomerne podrobne uvedeno v [12].

Lehka pena

Hasebnı efekt lehke peny je izolacnı, chladicı ucinek lze zcela zanedbat. Pena je velice snadno

dopravitelna, lehka a snadno strhavana proudenım plynu. Pri hasenı lehkou penou se snazıme

v co nejkratsım case zaplnit prostor, ve kterem horı. NFPA 11A uvadı, ze prostor je nutno

zaplnit do 3 - 6 minut a vrstva peny by mela dosahnout 1,1 nasobku vysky skladovanı horlavin.

Do vypoctu je nutne zapocıtat ubytek peny vlivem tepelne radiace. Normalnı ubytek peny je

asi 0,1 m.min−1. Pokud na penu pusobı tepelny tok o hustote 10 kW.m−2 je ubytek peny asi

0,2 m.min−1, pri 10kW.m−2 je asi 0,4 m.min−1 [20].

Dodavku peny potrebnou pro zaplnenı prostoru lze zjistit ze vztahu [20]:

R=Vτ.Cn.Cl [m3.min−1] (24)

V - objem prostoru [m3]

τ - doba plnenı prostoru [min]

Cn - soucinitel ubytku peny [−] 1,1 normalne, 1,2 pro zakourene mıstnosti a 1,4, pro mıstnosti

kde intenzivne horı.

Cl - soucinitel uniku peny otvory [−]

36

Po uprave vznikne vztah, kterym vypocteme maximalnı plochu hasenı jednım generatorem:

Sh =Rg.τ

1,1.Cn.Cl .h[m3.min−1] (25)

Rg - prutok peny generatorem [m3.min−1]

h - nejvyssı mısto uskladnenı horlavin [m]

Rozsıreny generator pro vyrobu lehke peny TURBEX MK II ma prutok peny 178m3.min−1 pri

tlaku 0,8 MPa. Pokud uvazujeme vysku uskladnenı horlavin 6 m a soucinitel ubytku peny 1,2,

vyjde nam, ze jeden generator muze dodavat penu na maximalne 135 m2.

7.3 Hasicı prasky

Hasicı prasky pusobı na pozar komplexem hasebnıch efektu. Nejdulezitejsı zname efekty jsou

tyto:

1. Stenovy efekt vznikajıcı razantnım vstupem jemnych castic prasku do plamenu a zamezenı

vymeny energie mezi reagujıcımi casticemi. Je zakladnım efektem pri hasenı prasky, takto

na plameny pusobı jakykoliv nehorlavy prach, ktery je vrzen do plamenu.

2. Inhibicnı efekt produktu tepelneho rozkladu praskove smesi. Tento efekt se projevuje

hlavne u prasku na bazi fosforecnanu amonnych.

3. Tavenı prasku na horıcı pevne latce a vytvarenı glazury, ktera branı prıstupu vzduchu

k horenı (pouze ABC prasky).

Hasebnı ucinky ruznych druhu prasku jsou rozdılne. Odvodit chladicı vykon praskoveho zarızenı

na zaklade teoretickych predpokladu by bylo prılis slozite. Nejlepsım resenım je vychazet z prak-

tickych testu. Autor [20] provedl vypocet teoreticke chladicı kapacity prasku z experimentalnıch

dat. Podle jeho vypoctu je teoreticka chladicı kapacita kvalitnıho prasku Qp = 42MJ.kg−1. Au-

tor dale uvadı tyto hodnoty efektivity hasenı: 0,1 pro exterier a 0,2 pro interier.

V literature [22] je uveden vysledek testu, ktery mel proverit minimalnı intenzity dodavky

prasku pro hasenı benzınu. Optimalnı intenzita dodavky BC prasku prumerne kvality byla

0,4 kg.s−1.m−2. Pokud vypocteme, ze tepelny vykon uvolnovany z 1 m2 horıcıho benzınu

v kruhove nadrzi o plose cca. 1,5 m2 je priblizne 2,5 MW, lze urcit, ze k uhasenı bylo treba

pohltit 31MJ.kg−1 pri efektivite hasenı 0,2. Hodnotu Qp = 42MJ.kg−1 lze povazovat dostatecne

presnou za predpokladu efektivity hasenı maximalne 0,2, pro zachovanı urcite mıry bezpecı.

V CR je na kazdem zasahovem vozidle minimalne 1 praskovy hasicı prıstroj o kapacite 6 kg

ABC prasku (hasebnı schopnost 27A 144B) [31]. Nektere stanice HZS CR a HZS podniku

37

Druh zarızenı Prutok Dostrik Teor. chlad. Efektivita Chladicı

vykon vykon

- [kg.s−1] [m] [MW] - [MW]

Prenosne hasicı prıstroje 6 kg ABC prasku

PG6 0,5 - 0,7 5 - 6 21- 29 0,2 4 - 6

Praskove proudnice a monitory na KHA

Rucnı proudnice 5,0 15 210 0,1 21

5,0 15 210 0,2 42

Lafetova proudnice 20 25 1 260 0,1 126

40 45 1 680 0,1 168

60 60 2 520 0,1 252

Tabulka 10: Chladicı vykony praskovych zarızenı. Parametry prevzaty z [35]

jsou vybaveny pojızdnymi praskovymi prıstroji a kombinovanymi hasicımi automobily, ktere

majı velkokapacitnı praskove zarızenı. V tabulce 10. jsou vypocteny chladicı vykony nekterych

praskovych zarızenı.

Hasicı technologie Hydro-ChemTM

Hasicı technologie Hydro-ChemTM vyvinuta firmou Williams Fire & Hazard Control spojuje

vyhody prasku a vody. Voda umoznuje dopravu prasku na velkou vzdalenost a ochlazujıcı

ucinek. Prasek zajist’uje razantnı hasebnı ucinek.

Chladicı vykon proudnice pri pouzitı technologie Hydro-ChemTM je mozne urcit na zaklade jiz

prezentovanych faktu. Vypocet bude provaden za techto predpokladu:

• Teoreticka chladicı kapacita vody je Qw = 3 . 2,6 MJ.kg−1. Efektivita hasenı je 0,2.

• Pro hasenı praskem pouzijeme hodnotu teoreticke chladicı kapacity Qp = 42 MJ.kg−1.

Efektivita hasenı je 0,2 i pro pouzitı v exterieru, protoze proud vody umoznuje prasek

presneji aplikovat.

V tabulce 11. jsou vypocteny chladicı vykony pro proudnice Hydro-ChemTM Handgun a mobilnı

monitor Ambassador.

38

Typ proudnice Prutok Dostrik Teor. chlad Efektivita Chladicı

voda prasek vykon vykon

- [l .min−1] [kg.s−1] [m] [MW] - [MW]

Handgun 350 - 12 46 0,2 9,1

350 3 12 46 + 126 0,2 34,4

Ambassador 7 400 - 70 962 0,2 192,4

14 800 - 90 1 924 0,2 384,8

22 700 - 120 2 951 0,2 590,2

7 400 22* 70 962 + 924 0,2 377,2

14 800 33* 90 1 924 + 1 386 0,2 662,0

22 700 45* 120 2 951 + 1890 0,2 968,2

*Prutoky vody lze s prutoky prasku libovolne kombinovat

Tabulka 11: Chladicı vykony proudnice Handgun a monitoru Ambassador [8] [9]

39

8 Model vypracovanı postupu zdolavanı pozaru

Popis objektu

Jako modelovy objekt je pouzit jednopodlaznı hypermarket. Pudorysne rozmery nejvetsıho

pozarnıho useku jsou 60 x 90 m. Svetla vyska je 8 m. Maximalnı skladovacı vyska je 6 m.

Hypermarket ma skeletovou konstrukci tvorenou zelezobetonovymi nosnıky a sendvicovymi

panely v sestave trapezovy plech, mineralnı vlna a trapezovy plech. Stropnı konstrukce je tvorena

sendvicovymi panely v sestave trapezovy plech, mineralnı vlna a hydro-izolace. Podlahy jsou

betonove s poterem.

Objekt je vybaven elektrickou pozarnı signalizacı (EPS) se zarızenım dalkoveho prenosu na ope-

racnı a informacnı stredisko (OPIS). Od EPS je ovladano otevıranı dverı na unikovych cestach,

odblokovanı klıcoveho trezoru, vypnutı napajenı elektrickym proudem a aktivace kourovych

klapek zarızenı na odvod koure a tepla (ZOKT).

Parametry ZOKT navrzeneho podle francouzske normy NFS 61-937:

• 3 kourove sekce o rozmeru 1 600 m2

• trıda dimenzovanı III.

• svetla vyska je 8 m

• vyska bezkourove vrstvy je 5,5 m

• aerodynamicka volna plocha vsech klapek 21,7 m2

• je pouzito 12 kourovych klapek 1,4 x 1,4 m.

Objekt nenı vybaven stabilnım hasicım zarızenım. Nachazı se v casti velkomesta, pro ktere platı

kategorie I.B plosneho pokrytı JPO.

Modelovanı pozaru

Scenar

V prodejnım prostoru doslo k zavade na elektroinstalaci libovolneho elektrickeho spotrebice.

Pozar se nadale zvolna sırı az do doby, kdy jsou docıleny podmınky pro celkove vznıcenı

v kourove sekci. K pozaru doslo mimo pracovnı dobu, v objektu se nenachazı zadnı zamestnanci.

Jakykoliv poplach na EPS je hlasen prımo na OPIS.

40

Pouzity model

Pro modelovanı pozaru byl pouzit program Fire Dynamics Simulator 3.1, ktery uvolnila k ve-

rejnemu pouzitı americka laborator NIST (National Institute of Standard and Technology).

Program je zalozen na principu CFD modelovanı. Jako pre-procesor pouzıva castecne program

Smokeview 3.1 a textovy editor, vlastnı kalkulaci provadı program FDS3 a post-procesorem pro

zobrazenı vysledku modelovanı v 3D je program Smokeview 3.1. Vysledky jsou ukladany take

do databazoveho formatu *.csv, ktery umoznuje zpracovanı v beznem tabulkovem kalkulatoru.

Na obrazku 8. je model kourove sekce zobrazeny programem Smokeview 3.1.

diplomka detail final s0002 (595x401x16M png)

Obrazek 8: Pohled na 3D obraz modelu kourove sekce, v programu Smokeview 3.1

Pro zkracenı casu vypoctu byla simulace provadena pouze ve strednı kourove sekci hypermar-

ketu a v nı bylo umısteno pozarnı zatızeni pouze na polovine prostoru.

Iniciacnı zdroj mel tepelny vykon priblizne 300 kW. Pokud uvazujeme jako iniciacnı zdroj

bezny elektricky spotrebic, muzeme pocıtat, ze tepelneho vykonu 300 kW bude dosazeno po

1-2 minutach [19]. Materialy pouzite v simulaci majı pozarne technicke vlastnosti podobne jako

kombinace vlnite lepenky s polyetylenem, pouzıvana jako obalovy material. Sloupy, vaznıky a

podlaha majı tepelne technicke vlastnosti betonu. Obvodove konstrukce majı vlastnosti odpo-

vıdajıcı sestave trapezovy plech a mineralnı vlna. Ve stropnı konstrukci jsou otvory s geometriı

adekvatnı navrzenemu ZOKT. Kompletnı vstupnı soubor je v prıloze 4.

41

Vysledky modelovanı

Vysledne prubehy tepelnych vykonu do doby 500 s jsou na obrazku 9. Maximalnı vykon pozaru

se pohybuje okolo 3 MW.

0

200

400

600

800

1000

1200

1400

1600

1800

2000

0 100 200 300 400 500Doba [s]

Výko

n po

žáru

[kW

]

Simulace č. 1Simulace č. 2

Obrazek 9: Detailnı prubeh simulace pozaru v hypermarketu programem FDS 3.1 do casu 500

s a maximalnıho tepelneho vykonu pozaru 2 MW.

0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

0 200 400 600 800 1000Doba [s]

Výko

n po

žáru

[kW

]

Simulace č. 1Simulace č. 2

Obrazek 10: Celkovy vysledek simulace pozaru v hypermarketu programem FDS 3.1 do casu

800 s resp. 1000 s a maximalnıho tepelneho vykonu pozaru 100 MW.

Na obrazku 10. je celkovy vysledek obou simulacı. Vypocet byl provaden pro dobu 1 000 s.

42

Maximalnı vypocteny vykon pozaru byl 93 MW. Dalsı pokracovanı simulace by nemelo smysl,

protoze v kourove sekci byla umıstena pouze cast pozarnıho zatızenı.

Vyhodnocenı prubehu uvolnovanı tepla v objektu

Pri hodnocenı simulace je treba zvazit nektere skutecnosti. Kalkulace tepelneho vykonu pozaru

probıhala na zaklade pozarne technickych vlastnostı obalovych materialu. Pokud by pozar vznikl

v oddelenı elektroniky, barev apod. lze ocekavat prudsı nastup uplneho vznıcenı a vyssı tepelne

vykony. Simulace byla provadena na pocıtaci s (na dnesnı pomery) nızkym vykonem, proto byla

kourova sekce rozdelena na kontrolnı objemy ve tvaru krychle o hrane cca 0,6 m. Pokud by byl

pouzit vykonnejsı pocıtac, bylo by mozne pouzıt mensı kontrolnı objemy a vypocet zpresnit.

Z vysledku jednoduchych vztahu na zaklade ventilacnıho limitu plyne, ze maximalnı tepelny

vykon pozaru po uplnem vznıcenı v celem objektu se muze blızit 500 MW. Toto platı, dokud

nedojde k zhroucenı stavebnıch konstrukcı objektu. Pote jiz pozar prejde do rezimu, kdy bude

limitovan pouze povrchem horlavin. Tepelny vykon takoveho pozaru v tomto objektu se muze

pohybovat kolem 2 000 az 4 000 MW v zavislosti na vyhrevnosti a rychlosti horenı.

Faze pozaru Doba [min] Tepelny vykon [MW]

Rozvoj pozaru < 10 5

Uplne vznıcenı 10 - 13 5 - 60

Po uplnem vznıcenı 13 - 25 60 - 500

Kolaps konstrukcı > 25 500 - 4 000

Tabulka 12: Tepelne vykony v jednotlivych fazıch pozaru

Vyhodnocenı tepelnych vykonu v jednotlivych fazıch pozaru uvadı tabulka 12. Podle teto tabulky

muzeme dale stanovit, zda sıly a prostredky jednotek pozarnı ochrany stacı na zdolanı pozaru.

Vyhodnocenı moznosti pozarnıho zasahu

Objekt je vybaven EPS a doba spustenı simulace je brana jako okamzik ohlasenı na OPIS

(k vysledku by bylo mozne pricıst 1-2 minuty na rozhorıvanı, ale to ponecham jako urcitou

bezpecnostnı rezervu). Sıly a prostredky se na mıste zasahu soustredı tımto zpusobem:

1. CAS s druzstvem 1+3 do 7 minut

2. CAS s druzstvem 1+3 do 10 minut

3. CAS s druzstvem 1+3 do 10 minut

43

Pokud se prvnı jednotce podarı proniknout do objektu a zahajit zasah do 2 minut od prıjezdu,

bude se tepelny vykon pozaru blızit 5 MW.

Jestlize vytvorı utocny proud interierem budovy s jednou proudnicı TURBO nastavenou na

prutok cca. 350 l .min−1 bude mıt tento proud chladicı vykon priblizne 12 MW. Jednotka tak

muze zabranit uplnemu vznıcenı v kourove sekci, lokalizovat a likvidovat pozar. Dalsı jednotky

jsou jı dostatecnou zalohou.

Pokud by se jednotkam nepodarilo zahajit zasah priblizne do 15 minut od iniciace, budou jejich

sıly a prostredky kriticke az nedostatecne. Vsechny mohou vytvorit maximalne tri utocne proudy

s proudnicemi Turbo a tım dosahnout chladicıho vykonu 36 MW. Resenım by bylo hned pri

ohlasenı vyhlasit vyssı stupen poplachu.

Dostatecne sıly a prostredky na zdolanı pozaru, ktery je ve fazi dlouho po uplnem vznıcenı, nebo

po kolapsu konstrukcı, nenı mozne soustredit. Jedinou moznostı je efektivnı pozarnı obrana,

vedoucı k zabranenı rozsırenı pozaru na ostatnı pozarnı useky, ci objekty.

Doporucenı pro velitele zasahu

V tabulce 13. jsou uvedeny nektere situace na mıste pozaru a jejich mozne resenı. Tento zpusob

vypracovanı je pouze ilustrativnı. V doporucenı je nutne zduraznit, ze objekt je tvoren velkym

pozarnım usekem, ve kterem hrozı rychle rozsırenı na pozar, ktery nebude mozne zdolat.

V tomto objektu hrozı vznik pozaru, jehoz zdolanı nenı mozne!

Situace Resenı Dodavka hasiva

Jednotka vyjela na signal

EPS, cesta je plynula

Rychle proniknout do objektu

a zahajit zasah

Jeden utocny a jeden zaloznı

proud s proudnicı TURBO

Pozar byl ohlasen kolemjdou-

cımi

Vyhlasit III. stupen poplachu,

rychle proniknout do objektu

a zahajit zasah

Do 15. minut od vzniku je

mozno hasit cca. 6 proudy

TURBO

Doslo ke kolapsu stavebnıch

konstrukcı

Nelze uhasit, zamerit se na

obranu sousednıch pozarnıch

useku a objektu

Zvolit v zavislosti na situaci

Tabulka 13: Doporucenı pro velitele zasahu

44

9 Zaver

Cılem teto prace bylo zhodnotit zpusoby zpracovanı postupu zdolavanı pozaru. Konkretnım

ucelem bylo vytvorit model zpracovanı postupu zdolavanı pozaru, ktery by vyuzıval nejnovejsı

vedecke poznatky z oblasti pozarnı ochrany k maximalne presnemu vyhodnocenı schopnosti

pozarnıch jednotek zdolat pozar.

Nejprve jsem shromazdil nektere informace o zpusobech zpracovanı postupu zdolavanı pozaru

v zahranicı a v CR. Nepodarilo se mi zjistit, ze by v nektere zemi byly postupy vypracovany

tak podrobnym zpusobem a jednotnou metodikou jako v CR. V zahranicı slouzı postupy zdo-

lavanı pozaru vyhradne pozarnım jednotkam a jsou jimi take zpracovavany. Siroke legislativnı

navaznosti a povinnosti pro pravnicke osoby, vyplyvajıcı napr. z dokumentace zdolavanı po-

zaru, jsou v CR zcela ojedinele. Vzhled a zpusob zpracovanı si v zahranicı obvykle volı sami

hasici. Dnes je take obvykle zpracovanı postupu na pocıtacıch. Jako vyrazne negativnı bych

hodnotil skutecnost, ze napr. dokumentaci zdolavanı pozaru zpracovava v CR obvykle odbornık

zamereny na pozarnı prevenci a jeho zpusob vypracovanı nemusı zcela odpovıdat predstavam

hasicu. Samostatnou kapitolou je zpracovanı vnitrnıho havarijnıho planu. Na legislative, ktera

tuto problematiku resı, je znat, ze se na jejım zpracovanı vyrazne nepodıleli odbornıci z oblasti

krizoveho rızenı. Vnitrnı havarijnı plan, zpracovany dusledne podle dane legislativy, je pro

operativnı pouzitı pri zasahu nepouzitelny.

V dalsı casti jsem se pokusil rozpracovat nektere moznosti pouzitı pozarnı taktiky na mıste

zasahu. Po zhodnocenı lze rıci, ze ceska legislativa se k problemu zdolavanı pozaru, u ktereho

nelze soustredit dostatecne sıly a prostredky, stavı opatrne. Moznost ukoncenı pozarnıho zasahu

pripoustı pouze v prıpade pozaru osamocene stojıcıho objektu nızke hodnoty. V kapitole za-

byvajıcı se vlivem pozarnıho zasahu na zivotnı prostredı uvadım moznost tzv. kontrolovaneho

vyhorenı, pouzitelnou hlavne u objektu, ve kterych se skladujı nebezpecne chemicke latky.

Jednou z tezı zadanı me prace bylo vyuzitı metod analyzy rizika. Touto moznostı jsem se

zabyval, ale nenalezl jsem vhodne uplatnenı v oblasti zpracovanı postupu zdolavanı pozaru. Do

budoucna je ale vhodne se dale tımto problemem zabyvat.

Moznosti modelovanı pozaru jsou v soucasne dobe siroke. Ve sve praci jsem uvedl jen nektere

prıklady. Jako nejperspektivnejsı povazuji do budoucnosti modely pocıtacove. Ovsem je nutne

zduraznit, ze tyto musı byt pouzity s maximalnı opatrnostı a pouze zkusenymi odbornıky.

Pri zpracovanı diplomove prace jsem shromazdil nekolik rozsırenych metodik pouzıvanych

v zahranicı ke stanovenı potrebneho prutoku vody ke zdolanı pozaru v danem objektu. V praci

jsem neuvedl vsechny metodiky, protoze nektere by se slozite prevadely do jednotek soustavy

SI. Vybrane metodiky jsem srovnal dvema zpusoby, v grafu pomocı prubehu krivek zavislosti

prutoku na plose pozaru (objektu) a na modelovem objektu. Rozsah hodnot, jake jednotlive

45

metodiky podavaly, je velmi siroky. Proto jsem se v dalsı praci zabyval metodikou urcenı

potrebneho prutoku vody v zavislosti na tepelnem vykonu pozaru. Tepelny vykon pozaru lze

velmi dobre modelovat a vyuzıt take empiricky zıskanych hodnot.

Vyhodnocenı schopnosti pohlcovat teplo uvolnovane pozarem jednotlivymi hasebnımi latkami

je dulezitou castı me prace. V prıpade hasenı vodou si myslım, ze pouzite udaje se zakladajı na

dostatecnem mnozstvı podkladu, aby se daly v praxi vyuzıt. Zpuso,b jakym je chladicı vykon

vodnıch proudu urcen, je uvaden uz v nektere starsı literature a lze jej povazovat za provereny. Do

budoucnosti by bylo vhodne overit chladicı vykon sprchovych proudic v uzavrenych prostorach

na ruznych druzıch horlavych latek. Vetsina citovanych testu vychazı z hasenı dreva.

K chladicı schopnosti tezke a strednı peny se mi nepodarilo najıt zadne vhodne udaje. Proto jsou

uvedeny pouze hodnoty pouzitelne k hasenı horlavych kapalin. Zarızenı pracujıcı na principu

CAFS se pouzıvajı pomerne kratkou dobu a i zahranicnı odborna literatura kritizuje male

mnozstvı presnych laboratornıch testu s tımto zarızenım provedenych. Hodnoty, ktere uvadım

pro penu CAFS, jsou pouze informativnı.

K hodnocenı hasicı schopnosti prasku jsem vyuzil metodiky zalozene na laboratornıch experi-

mentech s hasenım horlavych plynu. Pro overenı jsem pouzil hodnoty ze starsı literatury. Tyto

se lisily v radu desıtek procent. Coz je v celkovem dusledku minimum. Nepodarilo se mi najıt

zadne vhodne vysledky velkorozmerovych testu. Bez nich se na hodnoty, ktere uvadım, nelze

zcela spolehat. Do budoucna je potrebne tyto hodnoty zjistit, nebo velkorozmerove experimenty

provest, protoze hasicı prasky jsou v praxi opomıjenym velmi ucinnym hasivem. Mnoho hasic-

skych sboru podniku je vybaveno kombinovanymi hasicımi automobily, jez majı ve vybave

velkokapacitnı praskove zarızenı.

V zaveru prace jsem predvedl prıklad, jak lze vyhodnotit moznost zdolanı pozaru v objektu

hypermarketu. Musım uvest, ze se jedna pouze o vzor. Simulaci jsem provadel na modelu

s pomerne velkymi kontrolnımi objemy, na nez byl prostor rozdelen. Nepodarilo se mi take zıskat

presna data o zapalitelnosti a tepelnem rozkladu horlavych materialu pouzıvanych v modelovem

objektu. V praci jsou vyhodnoceny pouze dve ze simulacı, ktere jsem provadel. Ve skutecnosti

by bylo nutne jich vyhodnotit vıce.

Model zpracovanı postupu zdolavanı pozaru uvedeny v me praci je podle meho nazoru pouzi-

telny v praxi po splnenı urcitych podmınek. Nutnostı je overit chladicı vykony prasku a peny

CAFS. Modelovanı tepelneho vykonu pozaru by mel provadet pouze zkuseny odbornık. Oblast

pouzitı bych hledal hlavne pri posuzovanı moznosti pozarnıho zasahu u objektu mimoradne

dulezitych a vymykajıcıch se bezne praxi (mrakodrapy, podzemnı stavby apod.), nebo pro hod-

nocenı presnosti jednoduchych metodik. Pro bezne pouzitı je model prılis slozity a mozna az

zbytecne presny.

46

Literatura

[1] BALOG, K. a KVARCAK, M. Dynamika pozaru. Ostrava: SPBI, 1999. 96 s. ISBN 80-

86111-44-X

[2] BOSLEY, K. Water Additives for Fighting Class A Fires. Shrnutı vyzkumne zpravy c. 79.

Scottish Central Fire Brigades Advisory Council, 1997. 10 s.

[3] BOCEK, B. Hasicı system ONE SEVEN. Diplomova prace. Ostrava: VSB TU - OSTRAVA,

2002. 60 s.

[4] BUDNICK, E.K.- EVANS, D.D. a NELSON, H.E. Simplified Calculations for Enclosure

Fires. Fire Protection Handbook. Massachusetts: NFPA Quincy, 1992.

[5] CARLSSON, J. Fire Modelling Using CFD - An introduction for Fire Safety Engineers.

Vyzkumna zprava c. 5025. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1999.

123 s.

[6] DAVIS, S. A Rewiev of Fire Fighting Water Requirements A New Zealand Perspective.

Vyzkumna zprava. Christchurch: School of Engineering Univesity of Canterbury, 2000.

ISSN 1173-5996

[7] DEAL, S. Technical Reference Guide for FPEtool Version 3.2. Technicka dokumentace

NISTIR 5486-1. Gaithersburg: National Institute of Standards and Technology, 1995. 149 s.

[8] GASPARD, Brent. Nozzles [online]. c©2003, Poslednı upravy 26. 2. 2003 [cit. 2003-03-

16]. <http://www.williamsfire.com/pdfs/ctlgpdfs/D.pdf>

[9] GASPARD, Brent. Monitors / Nozzles Packages [online]. c©2003, Poslednı upravy 26. 2.

2003 [cit. 2003-03-16]. <http://www.williamsfire.com/pdfs/ctlgpdfs/F.pdf>

[10] GLASHAN, B. Going for the burn. Fire prevention. Cıslo 349/2001. str. 22 - 25. ISSN

0309-6866

[11] GRAVESTOCK, N. Full-Scale Testing of Fire Suppression Agents on Shielded Fires.

Vyzkumna zprava 98/3. Schooll of Engineering University of Canterbury, 1998. 177 s.

[12] HANUSKA, Z. Metodicky navod k vypracovanı dokumentace zdolavanı pozaru. Praha:

MV - Reditelstvı Hasicskeho zachranneho sboru CR, Praha 1996. 78 s.

[13] IFSTA. Fire Streams. Fire Protection Publications Oklahoma State Univesity 1990.

[14] LINDER, K.W. Water Supply Requirements for Fire Protection. Fire Protection Handbook.

Massachusetts: NFPA Quincy, 1992.

47

[15] MONSPORT, J. Stanovenı ochlazovacıch ucinku hasebnıch latek na bazi vody. Diplomova

prace. Ostrava: VSB TU - OSTRAVA, 2002. 72 s.

[16] MV GR HZS CR. Bojovy rad jednotek pozarnı ochrany. SIAR GR HZS CR, castka 40.

Praha, 2001.

[17] OSTER, G. a WISEMAN, J.D. Balanced Fire Attack. 1999. 34 s.

[18] REICHEL, V. Pozarnı odvetranı stavebnıch objektu v navaznosti na CSN 73 0802 a CSN

73 0804. Aktual bulletin Special 20. Praha: MV Reditelstvı HZS CR, 2000, 34 s.

[19] SARDQVIST, S. Initial Fires. RHR, Smoke Production and CO Generation from Sin-

gle Items and Room Fire Tests. Vyzkumna zprava c. 3070. Lund: Dept. of Fire Safety

Engineering Lund University, 1993. 90 s. ISSN 1102-8246.

[20] SARDQVIST, S. An Engineering Approach to Fire-Fighting Tactics. Vyzkumna zprava

c. 1014. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1996. 79 s. ISSN 1102-

8246.

[21] SARQVIST, S. Real Fire Data, Fires in Non-residntal Premises in London 1994-1997.

Vyzkumna zprava c. 7003. Lund: Dept. of Fire Safety Engineering Lund University, 1998.

[22] SCHREIBER, H. M. a PORST, P. Hasebnı latky. Chemicko fyzikalnı pochody pri horenı a

hasenı dıl II. Prel. L. Adamek a kol. Praha: CSPO, 1972. 330 s.

[23] STENSAAS, J. P. a JACOBSEN, H. CH. Testing of Diferent Portable Fire Extinguishers

Against Fires in Twin Tyres. Vyzkumna zprava c. NBL 10 A01159. Trondheim: Norwegian

Fire Research Laboratory, 2001. 22 s.

[24] SVENSSON, S. a SARDQVIST, S. Fire tests in a large hall, using manually applied high

- and low - pressure water sprays. Vyzkumna zprava. Revingeby: Swedish Rescue Service

Agency, 2001. 34 s.

[25] VONASEK, V. JANSOVA, I. a RAZ, Z. Statisticka rocenka 2002. Prıloha cas. 150-Horı

c. 3/2002.

[26] VRTAL, J. Pozarnı proudnice - vysledky zkousek technicko taktickych parametru I. dıl.

Prıloha cas. 150-Horı c. 11/1996.

[27] VRTAL, J. Pozarnı proudnice - vysledky zkousek technicko taktickych parametru II. dıl.

Prıloha cas. 150-Horı c. 9/2002.

[28] Vyhlaska Ministerstva vnitra c. 246/2001 Sb., o stanovenı podmınek pozarnı bezpecnosti

a vykonu statnıho pozarnıho dozoru

48

[29] Vyhlaska Ministerstva vnitra c. 247/2001 Sb., o organizaci a cinnosti jednotek pozarnı

ochrany

[30] Vyhlaska Ministerstva zivotnıho prostredı c. 8/2000 Sb., kterou se mimo jine stanovı

zpracovanı vznitrnıho havarijnıho planu.

[31] Vyhlaska Ministerstva vnitra c. 49/2003 Sb., o technickych podmınkach pozarnı techniky.

[32] Zakon c. 133/1985 Sb., o pozarnı ochrane, ve znenı pozdejsıch predpisu

[33] Zakon c. 239/2000 Sb., o integrovanem zachrannem systemu a o zmene nekterych zakonu,

ve znenı pozdejsıch predpisu

[34] Zakon c. 353/1999 Sb., o prevenci zavaznych havariı zpusobenych vybranymi nebezpec-

nymi chemickymi latkami a chemickymi prıpravky, ve znenı pozdejsıch predpisu

[35] Reklamnı materialy firem: FLG Neurupinn, TEPOSTOP, ETS Ostrava, ROSSENBAUER,

ZIEGLER

49

Seznam prıloh:

prıloha 1. Pre-fire plan pouzıvany v USA

prıloha 2. Pre-fire plan pouzıvany ve Svedsku

prıloha 3. Prıklad graficke casti pre-fire planu pouzıvaneho v USA

prıloha 4. Vstupnı soubor pro program Fire Dynamics Simulator 3.1

prıloha 1.

__________________ FIRE DEPARTMENT PRE-FIRE PLAN

DATE: _______ OFFICER: ______________ OCCUPANCY LOCATION: _________________ FULL ADDRESS: ___________________________________________PHONE: ___________ OWNER�S NAME: ________________________ PHONE: ____________ EMER#:__________ OWNER�S ADDRESS: _________________________________________________________ OCCUPANCY TYPE: _______________________ SPECIAL HAZARDS: _________________ BUILDING DIMENSIONS: LENGTH:______ WIDTH:____ HEIGHT:_____ # FLOORS: ______ BUILDING CONSTRUCTION: WOOD FRAME: __ BLOCK: __ CONCRETE: ___ METAL: ____ ROOF CONSTRUCTION: WOOD FRAME: ___ METAL: ___ CONCRETE: ___ OTHER: _____ FLOOR CONSTRUCTION: WOOD: ___ CONCRETE: ____ OTHER: _____ BASEMENT: ____ SIZE: ______ LOCATION: ______________________ WINDOWS: ______

FIXED FIRE PROTECTION WATER SUPPLY AVAILABLE FLOW AUTOMATIC SPRINKLERS: _____ LOCATION 1: ___________________ __________ GPM STAND PIPE: _____ 2: ___________________ __________ GPM HOSE CABINET: _____ 3: ___________________ __________ GPM OTHER: _____________________ 4: ___________________ __________ GPM INITIAL RESOURCES REQUIRED: ENGINE(S): ______________ OTHER(S): _____________ ESTIMATED FIRE FLOW IN GPM 25% ____ 50% ____ 75% ____ 100% ____ EXPOSURES__________________________ FIRE BEHAVIOR PREDICTIONS: PREDICTED STRATEGIES: PROBLEMS ANTICIPATED: OTHER INFORMATION:

prıloha 2.

PRE-FIRE PLAN

Number XXX Object XXX

Phone day: XXX Address: XXX

night: XXX Property: XXX

Keys XXX

Approach From road XXX

Staging point The old railway station.

Water Hydrants or motor pump at the lake. Re-use from collecting basin.

Activities Production of pesticides and storage of different poisons.

Hazards Flammable liquids class 2b and aerosol bottles. Hot paraffin. Gas tubes(pressure containers). Insecticides. Pyrethrum, ethylene bromide, cyanide,warfarine.

Building Main building ground floor: ”Fire proof”. First floor: Fire resistant. Loft:unprotected wood. Storage building: steel.

Fire safetyinstallations

Internal fire alarm to XXX. Smoke detectors and evacuation alarm.

Persons 11 employees

Alarm pattern Engine Tanker Chief Officer Ambulance Police

Contact XXX

Miscellaneous Breathing apparatus or chemical protecting clothing. Chemicals in form ofgases and powder. W = do not use water.

Extinguishingwater.

Shall be collected in the drainage system and led to the collecting basin viaa special valve. Volume approx. 200 m³. The water should be re-used forextinguishing to prevent overflow.

Revision Date: 940608 Signature: XXX

prıloha 3.

prıloha 4.

&HEAD CHID=’diplomka_detail_final’,TITLE=’Pozar hypermarketu se ZOKT’ /&GRID IBAR=42,JBAR=96,KBAR=12 /&PDIM XBAR0=-14.00,XBAR=14.00,YBAR0=-30.00,YBAR=30.00,ZBAR=8.00 /&TIME TWFIN=1000. /

&SURF ID=’BURNER’,HRRPUA=600 /

&MISC SURF_DEFAULT=’TRAPEZOVY PLECH’,NFRAMES=1800,DATABASE=’c:\nist\fds\database3\database3.data’,REACTION=’OBAL’ /

&VENT XB= 4.66, 5.332, 10.66, 11.32, 2.66, 2.66, SURF_ID=’BURNER’/

&OBST XB=13.33333,13.33333,-30.0,30.0,5.33333,8.0 /

&OBST XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ /&OBST XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ /&OBST XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’ /&OBST XB=10.0,11.33333,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’ /&OBST XB=8.0,9.33333,5.625,8.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=8.0,9.33333,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,5.625,11.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,5.625,8.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/

&OBST XB=2.0,5.33333,3.75,4.375,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,8.75,11.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,11.875,14.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,8.75,11.25,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,12.5,14.375,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=8.0,9.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=8.0,9.33333,11.875,14.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,5.33333,5.0,5.625,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-6.66667,2.5,4.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.0,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-0.66667,5.625,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,2.5,6.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-7.33333,-6.66667,5.0,7.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,5.33333,2.5,3.125,0.66667,1.33333, SURF_ID=’OBALY’/

&OBST XB=-1.33333,-0.66667,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-1.33333,-0.66667,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST XB=-1.33333,-0.66667,9.375,10.0,0.0,7.33333, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,9.375,10.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,-10.0,-9.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST XB=10.0,11.33333,15.0,17.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,2.5,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,8.125,10.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,2.5,5.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,5.625,7.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,1.33333,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,2.0,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,2.5,5.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=4.0,5.33333,6.25,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,10.0,12.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=4.0,5.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,13.125,15.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,5.625,9.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,8.125,9.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,8.125,10.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,10.625,13.125,3.33333,6.0, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,10.625,13.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,13.75,16.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,16.875,19.375,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,20.0,22.5,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-2.0,-0.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-4.0,-2.66667,23.125,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/

&OBST XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,16.25,18.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=2.0,3.33333,16.25,18.75,3.33333,6.0, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,19.375,21.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=4.0,5.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=2.0,3.33333,22.5,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,18.125,20.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=10.0,11.33333,21.25,25.625,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,21.25,25.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=10.0,11.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=8.0,9.33333,24.375,26.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=10.0,11.33333,21.25,23.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,11.25,13.75,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,14.375,16.875,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,17.5,20.0,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’UPHOLSTERY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,20.625,23.125,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,0.66667,2.66667, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-8.0,-6.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-10.0,-8.66667,23.75,26.25,3.33333,5.33333, SURF_ID=’OBALY’/&OBST XB=-14.0,-13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=12.66667,13.33333,-10.0,-9.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=12.66667,13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,-20.625,-20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,0.0,0.625,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,19.375,20.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,-30.0,-29.375,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,14.0,29.375,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=12.66667,13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=12.66667,13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,-13.33333,29.375,30.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,-13.33333,9.375,10.0,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=-14.0,-13.33333,-30.0,-29.375,0.0,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&OBST XB=-14.0,-13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/&OBST XB=12.66667,13.33333,-30.0,30.0,7.33333,8.0, SURF_ID=’CONCRETE’/

&VENT XB=1.32,-1.32,30.00,30.00,0.00,1.98, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=1.32,-1.32,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-28.0,-25.36,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=25.36,28.0,-30.00,-30.00,0.00,2.00, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,-25.92,-24.60,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,-15.625,-14.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,-5.625,-4.375,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,4.375,5.625,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,14.375,15.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=6.67,8.00,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /&VENT XB=-6.67,-8.0,24.375,25.695,8.0,8.0, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT XB=-14.00,-14.00,-30.00,30.00,0.00,5.36, SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT CB=’XBAR’ ,SURF_ID=’OPEN’ /

&VENT CB=’ZBAR0’ , SURF_ID=’CONCRETE’ /