Poruchy spánku u seniorů - Theses...Poruchy spánku u seniorů Diplomová práce Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. Olomouc 2012 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra antropologie a zdravovědy

Barbora Kuchtíčková

V. ročník – prezenční studium

Obor: Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy

Poruchy spánku u seniorů

Diplomová práce

Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Olomouc 2012

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a použila

jsem jen uvedenou literaturu.

V Olomouci dne 3. dubna 2012 Barbora Kuchtíčková

Děkuji MUDr. Miladě Bezděkové, Ph.D. za cenné rady, podněty a připomínky,

které mi poskytla v průběhu zpracování mé diplomové práce. Chtěla bych poděkovat

mé rodině za podporu a pomoc, kterou mi poskytovali po celou dobu mého studia.

Nesmím zapomenout poděkovat i všem seniorům, kteří byli ochotni zúčastnit se šetření.

„Sláva buď tomu, kdo

vynalezl spánek, plášť

zakrývající veškeré lidské

myšlení, potravu sytící

hlad, nápoj zahánějící

žízeň, oheň mírnící chlad,

chlad mírnící horkost,

a konečně nevykupující

společné platidlo, váhu

a závaží stavějící

na stejnou úroveň

ovčáka s králem,

prosťáčka s mudrcem.“

Miguel de Cervantes

( 1547-1616)

Obsah

ÚVOD ........................................................................................................... 7

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE ........................................................................... 9

1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................... 10

1.1 Senioři ................................................................................................................... 10

1.1.1 Stárnutí ........................................................................................................ 10

1.1.2 Stáří ............................................................................................................. 11

1.1.3 Periodizace seniorského věku ..................................................................... 11

1.1.4 Gerontologie ................................................................................................ 12

1.1.5 Geriatrie ....................................................................................................... 13

1.2 Spánek ................................................................................................................... 14

1.2.1 Fyziologie spánku .......................................................................................... 14

1.2.2 Definice spánku .............................................................................................. 14

1.2.3 Spánková stadia .............................................................................................. 15

1.2.4 NREM spánek ................................................................................................ 15

1.2.5 REM spánek ................................................................................................... 16

1.2.6 Spánkové cykly .............................................................................................. 17

1.2.7 Cirkadiánní rytmus ......................................................................................... 17

1.2.8 Význam spánku .............................................................................................. 18

1.2.9 Potřeba spánku ............................................................................................... 18

1.2.10 Úloha snů ..................................................................................................... 20

1.2.11 Faktory ovlivňující spánek ........................................................................... 20

1.3 Poruchy spánku ..................................................................................................... 24

1.3.1 Klasifikace poruch spánku ............................................................................. 24

1.4 Nespavost .............................................................................................................. 25

1.4.1 Formy nespavosti ........................................................................................... 25

1.4.2 Klasifikace nespavosti .................................................................................... 27

1.4.3 Příčiny nespavosti .......................................................................................... 28

1.4.4 Diagnostika nespavosti................................................................................... 29

1.4.5 Metody používané v somnologii .................................................................... 30

1.4.6 Léčba nespavosti ............................................................................................ 32

1.4.7 Spánková hygiena .......................................................................................... 32

1.4.8 Alternativní léčba nespavosti ......................................................................... 34

1.4.9 Farmakoterapie ............................................................................................... 38

1.4.10 Chirurgický zákrok....................................................................................... 40

1.5 Zvýšená spavost .................................................................................................... 41

1.5.1 Etiologie hypersomnie ................................................................................... 41

1.5.2 Příznaky hypersomnie .................................................................................... 41

1.5.3 Léčba hypersomnie ........................................................................................ 42

1.5.4 Narkolepsie .................................................................................................... 42

1.6 Poruchy rytmu spánku a bdění .............................................................................. 43

1.7 Parasomnie ............................................................................................................ 45

1.8 Spánek a senioři .................................................................................................... 49

1.8.1 Příčiny poruch ve vyšším věku ...................................................................... 49

1.8.2 Spánek a nemoci seniorů ................................................................................ 49

2 PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................. 51

2.1 Metodika práce ...................................................................................................... 51

2.1.1 Užitá metoda šetření ....................................................................................... 51

2.1.2 Soubor respondentů ........................................................................................ 52

2.1.3 Organizace šetření .......................................................................................... 52

2.1.4 Zpracování dat ................................................................................................ 53

2.2 Interpretace dat ...................................................................................................... 54

2.2.1 Interpretace dat od respondentů v přechodném věku ..................................... 54

2.2.2 Interpretace dat od respondentů v seniorském věku ...................................... 74

DISKUSE ................................................................................................... 96

ZÁVĚR ..................................................................................................... 101

SOUHRN .................................................................................................. 104

SUMMARY ............................................................................................. 104

REFERENČNÍ SEZNAM ...................................................................... 105

SEZNAM ZKRATEK ............................................................................. 110

SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ ................................................................. 111

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................... 114

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................. 119

7

ÚVOD

V antické mytologii existoval bůh spánku Hypnos, který měl jedinečnou

schopnost uspávat všechny živé tvory. K usínajícím se neslyšně přibližoval pomocí

jemných křídel a jejich dotykem způsoboval spánek. Bohužel dnes nežijeme v této

době, a tak potíže se spánkem znamenají pro značnou část lidí samozřejmou součást

jejich života (www.psychicke-zdravi.cz).

Spánek je základní fyziologická potřeba. A i když je jeho potřeba pro každého

z nás individuální, jeho nedostatek má pro náš každodenní život nedozírné dopady,

a to nejen zdravotní, ale i socioekonomické.

Nejnovější statistiky ukazují, že výskyt nemocných s poruchami spánku má

stoupající tendenci. Tyto statistiky ukazují, že každý druhý člověk má zkušenosti

s nedostatečným či nekvalitním spánkem. V letech 2001-2005 byli v psychiatrických

ambulancích v České republice nejvíce z duševních onemocnění ošetřeni nemocní

s diagnózou neurotické poruchy, kam se řadí i poruchy spánku. Tito nemocní zaujímají

37% z celkového počtu psychiatricky nemocných pacientů. Tyto statistiky jsou pouze

špička ledovce, protože mnoho jedinců trpících jakoukoliv poruchou spánku se neléčí

a nejsou zahrnuty v těchto statistikách (www.uzis.cz).

MUDr. Martin Pretl, CSc. uvádí, že spánková medicína se dostává do popředí

zájmu a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Statistiky udávají, že chronickými poruchami

spánku trpí 15-30% populace (www.samoleceni.cz).

Na podporu léčby poruch spánku vznikl celosvětový projekt o spánku a zdraví -

Worldwide Project on Sleep and Health. Součástí tohoto projektu je i stanovení

„Mezinárodního dne zdravého spánku“, který se slaví 21. března. Cílem tohoto dne

je šíření informací o poruchách spánku, edukace o prevenci a vhodné terapii

(www.psychicke-zdravi.cz).

Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu předkládá přehled

center zabývajících se diagnostikou i terapií poruch spánku (viz Příloha 2). Tyto centra

uvádí, že nejčastěji k nim přichází pacienti trpící syndromem spánkové apnoe,

chrápáním a nespavostí (www.sleep-society.cz).

8

Primárním důvodem k volbě tohoto tématu byly moje zkušenosti s prací

se seniory a pozorování jejich kvality spánku. Pět let brigádně pracuji v léčebně

dlouhodobě nemocných jako noční příslužba. Z tohoto důvodu se mi naskytl velký

prostor pro zkoumání jejich spánku. Jejich spánek je ovlivňován širokou škálou faktorů,

počínaje jejich primárním onemocněním až po rušení spolupacienty. Sekundárním

důvodem napsání této práce byla otázka, zda i nehospitalizovaní senioři mají tyto

potíže. Zabývala jsem se výskytem nespavosti, typem nespavosti. Dále mě zajímala

problematika užívání hypnotik a využívání alternativních způsobů léčby. Chtěla jsem

zjistit, jestli aktuální problémy seniorů se spánkem jsou mimo jiné zapříčiněny i typem

směnnosti jejich bývalé práce.

V dotazníkovém šetření jsem se zaměřila z široké škály poruch spánku

na nespavost a zvláštní spánkové jevy.

9

CÍLE A ÚKOLY PRÁCE

Hlavní cíl

Zmapovat poruchy spánku u seniorů.

Dílčí cíle

Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu během dne a poruchami

spánku.

Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu v noci a poruchami spánku.

Zjistit vztah mezi prací v třísměnném provozu a poruchami spánku.

Zjistit, kolik hodin nejčastěji spí senioři.

Zjistit, který spánkový jev se objevuje nejčastěji u seniorů.

Zjistit, kolik respondentů užívá léky na spaní.

Zjistit kolik respondentů využívá spíše alternativní terapie nespavosti.

10

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Senioři

1.1.1 Stárnutí

Stárnutí je chápáno jako celistvý proces mnoha faktorů působících jak endogenně,

tak i exogenně. Začíná narozením dítěte, pokračuje pohlavním dozráváním v pubertě

a v dospívání a pokračuje nemilosrdně až k smrti (Šimíčková - Čížková a kol., 2003).

„Stárnutí je proces, spojený s pozvolným úpadkem všech tělesných funkcí.“

(Vágnerová, 2000, s. 402)

Mezi počínající tělesné změny můžeme řadit zhoršování základních smyslových

funkcí, zejména zraku a sluchu. Stárnoucí jedinec vidí pořád dobře do dálky, ale díky

zhoršené akomodační schopnosti oka, má problémy s viděním nablízko. Tyto obtíže lze

řešit brýlemi. Mění se i kvalita sluchového vnímání. Člověk přestává dobře slyšet

především vysoké tóny. Z toho důvodu je více zatížena pozornost a naslouchání se stává

namáhavějším (Vágnerová, 2000).

Dalším charakteristickým jevem stárnoucích lidí je pokles tělesné hmotnosti

a výšky. Změny v hmotnosti souvisí se změnami tělesných proporcí, například šířky

ramen, pánve, snížení hmotnosti celé kostry, zmenšení váhy vnitřních orgánů a výrazný

váhový pokles svalstva. Snížení tělesné výšky je způsoben degenerativními změnami

chrupavky, atrofií kostí a sesedáním meziobratlových plotének (Šimíčková - Čížková

a kol., 2003).

S tím souvisí i pokles tělesné síly a pohybové koordinace, zpomaluje se rychlost

a pohotovost reakcí. Většina stárnoucích jedinců to akceptuje jako součást svého

stárnutí (Vágnerová, 2000).

Úbytek funkcí se projevuje i u vnitřních orgánů různými zdravotními potížemi.

U jedné třetiny starších osob je příčinou smrti ischemická choroba srdeční. V souvislosti

s funkčními změnami jsou postiženy stárnutím i plíce, nejčastěji ve spojení

s kardiovaskulárním onemocněním. Nepřímý vztah ke stárnutí má i cévní systém.

Kornatění tepen se patologicky projevuje u vyšších věkových kategorií a postihuje

všechny tepny v těle i srdce. Dále dochází k morfologickým i k funkčním změnám

11

systému nervového. To má za následek zpomalené reakce gerontů, obtížnost

rozpomínání a učení, zhoršení slovního vyjadřování. Specifické formy degenerace

se projevují i u žláz s vnitřní sekrecí. Někteří odborníci jsou přesvědčeni, že stárnutí

je způsobeno poruchami orgánů s vnitřní sekrecí. První nápadnou známkou stárnutí

jsou změny na kůži. Mizí podkožní tuk a výrazně přibývají vrásky, nejčastěji kolem očí,

rýhy kolem úst, váčky pod očima apod. Obecným projevem stárnutí je šedivění

a vypadávání vlasů. Dochází ke ztrátám zubů, změnám pokožky a zpomalení růstu

nehtů (Šimíčková - Čížková a kol., 2003).

1.1.2 Stáří

„Stáří je označení pozdních fází ontogeneze, přirozeného průběhu života.“

(Kalvach a kol., 2004, s. 47)

Většinou se pro snazší vymezení a členění stáří rozlišuje stáří kalendářní, sociální

a biologické (Kalvach a kol., 2004).

Kalendářní, chronologický či matriční věk je určen datem narození. Je praktickým

údajem, který může, ale nemusí, vypovídat o skutečném mládí nebo stáří,

ale ke kterému se váže celá řada praktických činností a sociálních opatření

(Haškovcová, 2010).

Sociální stáří vymezuje změnu sociálních rolí a potřeb, životního stylu

i ekonomického zajištění. Tento termín ukazuje na společné zájmy i na rizika seniorů,

k nimž patří např. maladaptace na penzionování, ztráta životního programu

a společenské prestiže, osamělost, pokles životní úrovně, riziko ztráty soběstačnosti,

věková segregace a ageismus. Za počátek sociálního stáří je obvykle považován vznik

nároku na starobní důchod či skutečné penzionování.

Biologické stáří je termín pro určitou míru involučních změn stárnoucího jedince.

Jeho vědecké vymezení není úspěšné a není shoda ani o tom, co by mělo vyjadřovat.

Mnohá pracoviště, která se biologickým věkem zabývají, většinou hodnotí funkční stav,

výkonnost, jako souhrn involuce, kondice i patologie (Kalvach a kol., 2004).

1.1.3 Periodizace seniorského věku

Podobně jako u ostatních vývojových stadií lidského jedince nacházíme

i u poslední etapy lidského života různé názory na periodizaci. Nejstarší periodizací

12

tohoto období je Komenského dělení lidského věku, ve kterém poslední dvě kategorie

označuje pojmy starý muž a kmet (Šimíčková - Čížková a kol., 2003).

Nejznámější členění tohoto období je v Příhodově Ontogenezi lidské psychiky.

Příhoda (in Šimíčková – Čížková a kol., 2003) poslední fázi lidského života

nazývá senium a dělí ji do třech kategorií:

60-75 let senescence

75-90 let kmetství

od 90 let patriarchium

Své dělení vysvětluje tím, že stupeň celkového chátrání organismu má několik

etap, které se liší rychlostí i intenzitou involučních pochodů. V prvním období

je organismus ještě odolný a zdatný a stárnutí se projevuje v míře určené kvalitou

zárodečné buňky, působením vnějších vlivů a životosprávy. Ve druhé etapě je již

výrazně snížena odolnost organismu a involuční procesy postupují rychleji. Základním

psychologickým rysem tohoto období je podle Příhody odklon od materiálních hodnot

k hodnotám duchovním, od pozorování svých vnějších projevů k pozorování svých

vnitřních projevů a od altruismu k egocentrismu. Věk nad 90 let je charakterizován

výraznou osamělostí, neboť úmrtí vrstevníků i mladších členů společenského styku

zpřetrhalo svazky rodinné i přátelské a u patriarchy se objevuje rezignace a očekávání

blížícího se konce (Šimíčková - Čížková a kol., 2003).

Nejznámější periodizaci seniorského věku určila Světová zdravotnická

organizace (WHO):

45-59 let interévium

60-74 let senescence

75-89 let sénium

90 a více patriarchium

1.1.4 Gerontologie

„Gerón znamená řecky starý člověk, logos je nauka. Gerontologie je tedy nauka

o stárnutí a stáří.“ (Pacovský, Heřmanová, 1981, s. 13)

13

Gerontologie zahrnuje všechno, co se týká člověka v seniorském věku ve zdraví

i v nemoci. Každý lékař, který se dostane do styku se starým člověkem, musí dodržovat

obecné zvláštnosti stáří (Pacovský, Heřmanová, 1981).

Samotný pojem gerontologie vznikl ve 30. letech 20. století.

Gerontologie se člení na tři hlavní části:

gerontologie experimentální - zkoumá mechanismy biologického

procesu stárnutí organismu,

gerontologie sociální - vymezuje sociální dopady stárnutí na stáří člověka.

Zároveň sleduje i společenské a sociální faktory, které procesy stárnutí

determinují.

Gerontologie klinická neboli geriatrie - lékařský obor, který se zabývá

zvláštnostmi chorob ve stáří a specifickými aspekty terapie seniorů

(Haškovcová, 2010).

1.1.5 Geriatrie

Geriatrie (gerōn - starý člověk, iatreiā - léčení) je oblast medicíny. V širším slova

smyslu, jako geriatrická medicína, shrnuje a zobecňuje napříč všemi obory seniorskou

problematiku zdravotního a funkčního stavu, specifických potřeb geriatrických

pacientů, zvláštností ve výskytu, klinickém obraze, průběhu, vyšetřování, léčení,

prevenci i sociálních souvislostech nemocí ve stáří. V užším slova smyslu jde

o specializační obor vycházející z vnitřního lékařství, který je v České republice

uznáván od roku 1983. Za autora pojmu geriatrie je považován I. L. Nascher.

K zakladatelským osobnostem patří i M. Warrenová, se kterou jsou spojeny počátky

geriatrických nemocničních oddělení, geriatrického posuzování i domácí ošetřovatelské

péče (Kalvach a kol., 2004).

14

1.2 Spánek

V této kapitole se budeme zabývat fyziologií spánku, jednotlivými stádii spánku.

Jaký má význam spánku vliv na náš denní život. Jak se mění potřeba spánku

v seniorském věku.

1.2.1 Fyziologie spánku

Hypotalamus je součástí mezimozku a je nadřazeným centrem vnitřních funkcí

organismu, kam se řadí i spánek. Speciální hypotalamické jádro - nucleus

suprachiasmaticus slouží jako dominantní časovač pro cirkadiánní rytmy (Merkunová,

Orel, 2008).

Šišinka (epifýza, glandula pinealis) produkuje hormon zvaný melatonin.

Melatonin, chemický přenašeč, má vliv na specifické shluky neuronů v mozku,

které způsobují spánek. Sekrece tohoto hormonu je stimulována tmou (Bruno, 2003).

1.2.2 Definice spánku

„Spánek je základní fyziologický jev. Charakterizuje nervovou činnost a chování

všech vyšších živočichů a zaujímá značnou část jejich života.“ (Radil, 1978, s. 22)

Střídání fází klidu a spánku je jednou z primárních znaků všeho živého na Zemi.

Spánek lze definovat jako „stav snížené mentální i pohybové aktivity, který slouží

k obnově psychických i fyzických sil a svojí kvalitou citlivě reaguje na fyziologické

i patologické změny v organismu.“ (Praško a kol., 2004, s. 11)

„Spánek je přirozenou součástí každého čtyřiadvacetihodinového intervalu,

kdy se tělo samo opravuje, obnovuje své soustavy, třídí paměť, zbavuje se buněčného

odpadu a ukládá energii na další den.“ (Inlander, Moranová, 1996, s. 12)

Další definici spánku uvádí Lavery (1998). Definuje spánek jako „stav

přirozeného relativného bezvědomí a mobility, kterým člověk nebo zvířata procházejí

minimálně jedenkrát denně.“ (Lavery, 1998, s. 8)

Jednodušší definici uvádí Kalvach a kol. (2004), která zní: „Spánek

je fyziologický stav, který představuje opak bdělosti“.

15

Každý člověk tráví asi jednu třetinu života ve spánku, což průměrně činí

asi 205 000 hodin za život, který trvá sedmdesát let (Inlander, Moranová, 1996).

Je obtížné definovat, co je dobrý spánek, i když si ho uvědomujeme. Chopra

(1994) říká, že dobrý kvalitní spánek je takový, který přijde sám od sebe. Málokdy

se z něj probudíme uprostřed noci, avšak stane-li se to, ihned zase usneme. Definitivně

se probudíme ráno. Jsme odpočinutí, silní a připravení na celý následující den.

1.2.3 Spánková stadia

Rozpoznat spánkové cykly umožnil rozvoj elektroencefalografických přístrojů

(EEG) k záznamu elektrické aktivity mozku. Používají se dvě elektrody,

které jsou umístěné na kůži hlavy. Ve spánkových laboratořích se k monitoraci spánku

dále využívá i přístroj elektrookulograf, který snímá pohyby oční bulby, připevněním

elektrod nad obě obočí nebo na obě lícní kosti. Dalším pomocným přístrojem

je elektromyograf, který zaznamenává tonus svalů z oblasti pod bradou, kde snímají

aktivitu krčního svalstva. Díky tomu víme, že spánek není po celou noc jednotný.

Existuje několik způsobů klasifikací spánkových stádií. Nejznámější je základní

rozdělení na spánek s rychlým pohybem očí (rapid eye movement - REM)

a bez rychlého pohybu očí (non - REM, NREM) (Lavery, 1998) (viz Příloha 3).

1.2.4 NREM spánek

NREM spánek se v průměru vyskytuje ze 70 procent z celkové doby spánku.

Je to období relaxace svalů, odpočinku tělesných soustav a mozkové vlny beta jsou

vystřídány vlnami delta. Vlny beta označují bdělost a vlny delta pak inaktivitu (Lavery,

1998).

Tento typ spánku se člení do čtyř stádií. V prvním stádiu se vyskytují pomalé

pohyby očních bulbů, snižuje se svalové napětí, klesají víčka. Kontakt s okolím je ještě

zachován, na hlasitý dotaz jsme schopni zareagovat a probudit se. Tato první fáze

NREM spánku je shodná s usínáním. Ve druhé fázi jsme obestřeni spánkem a nemáme

již spojení s okolím. Zde se pohyby očních bulbů již nevyskytují. Tyto první dvě fáze

jsou označovány jako lehký spánek. Ve třetím a čtvrtém stádiu dochází ke zpomalování

16

mozkových vln, pohyby očních bulbů nejsou přítomny. Tyto poslední dvě fáze

se označují jako hluboký (pomalovlnný) spánek (Prusiński, 1993).

1.2.5 REM spánek

Poprvé tento typ spánku definovali američtí spánkoví experti Nathaniel Kleitman

a William Dement. Označili ho jako spánek „paradoxní“, protože vysoká úroveň

mozkové aktivity a rychlé oční pohyby, které pozorovali, se jim zdály v překvapivém

kontrastu ke stupni svalové relaxace, dosahující až úrovně podobné obrně (Lavery,

1998).

V této fázi se upevňuje paměťová stopa, spánek podporuje paměť, také se zde

objevují sny (Borzová a kol., 2009).

Tabulka 1 Typy mozkových vln (Lavery, 1998, s. 30)

17

1.2.6 Spánkové cykly

V průběhu spánku se objevují 1 - 4 stadia a jedno období REM. Toto pořadí

označuje spánkový cyklus. Spánkový cyklus většinou trvá 90 - 120 minut. Během jedné

noci tedy můžeme většinou napočítat 4 - 5 úplných spánkových cyklů (Praško a kol.,

2004).

První fáze REM spánku se objeví asi 70 až 100 minut po usnutí a trvá obvykle

krátce, tj. 5 až 10 minut. V dalších cyklech se stadia 3 a 4 NREM spánku zkracují

a prodlužuje se REM spánek. Celková doba REM spánku činí u mladého dospělého

člověka asi 20 až 25% celonočního spánku a stadia 3 a 4 spánku NREM asi 20%.

Na stadium jedna NREM spánku připadá 5 až 10%, stadium dva zaujímá největší část

spánku, tedy asi 50%.

Doba jednotlivých stadii má sestupnou tendenci. U seniorů se nemusí stadia 3 a 4

NREM spánku vůbec vyskytovat (Prusiński, 1993).

1.2.7 Cirkadiánní rytmus

Pojem cirkadiánní rytmus pochází z latinského circa diem, což znamená „asi den“.

Jedná se přibližně o 24 hodinový cyklus. Cirkadiánní rytmus usměrňuje všechny tělesné

rytmy, počínaje zažíváním a vylučovacími procesy, přes růst a obnovu buněk,

až po vzestup a pokles tělesné teploty (Lavery, 1998).

18

Obrázek 1 Cirkadiánní rytmus (Kittnar, 2011, s. 591)

1.2.8 Význam spánku

Spánek je pro lidský organismus významný, především proto, že:

„umožňuje fyzickou i psychickou obnovu,

zvyšuje odolnost proti nemocem,

pomáhá ukládání naučeného do paměti,

napomáhá emoční konsolidaci zážitků,

zdravý růst organismu,

regeneraci tkání a hojení,

reguluje imunitní funkce,

dobré zdraví, přiměřenou náladu a výkonnost.“ (Praško a kol., 2004, s. 20)

1.2.9 Potřeba spánku

Studie zabývající se spánkem ukázaly, že potřebujeme minimálně dvě hodiny

spánku denně, ale ne více jak patnáct (Lavery, 1998).

Ovšem nelze jednoznačně určit potřebnou dobu spánku. Je to zcela individuální

potřeba. Udává se, že dospělý jedinec spí denně zhruba 6 - 8 hodin. Jsou lidé, kterým

19

postačí jen 5 hodin a naopak i lidé, kteří potřebují spát 9 až 10 hodin. Podle této potřeby

se lidé dělí na tzv. krátké a dlouhé spáče (Praško a kol., 2004).

Důležitou a určující roli v potřebě spánku hraje i věk. Děti mají jiné požadavky

než dospělí a i dospělí lidé v různých letech různé. Když se zaměříme na seniorský věk,

tak u většiny lidí nad 70 let se vyskytuje potřeba spánku šest a méně hodin denně. Jejich

spánek je kratší, lehčí, nepravidelnější a častěji a na delší dobu se v noci probouzí.

Střídání jednotlivých fází spánku je v seniorském věku rychlejší a jednotlivé cykly

jsou vrtkavější a nepravidelnější (Dessaintová, 1999).

V roce 1993 vydala Národní komise pro spánek a bdění přehled, ve kterém

uvádí pohled na potřeby spánku v závislosti na tom, kolik se ho každé věkové skupině

dostává.

Tabulka 2 Přehled potřeby spánku v jednotlivých věkových obdobích (Inlander,

Moranová, 1996, s. 15)

potřeba spánku skutečný průměrný

počet hodin spánku

Kojenci a batolata 18 hodin/denně 18 hodin/denně

Děti do 13 let 10-12 hodin/denně 10-12 hodin/denně

Mladí lidé 13-19 let 10 hodin/denně 6 hodin/denně

Dospělí 7-9 hodin/denně než 7 hodin/denně

Starší lidé 8 hodin/denně 5-7 hodin/denně

Dalším faktorem určujícím potřebnou délku spaní jsou hormonální změny u žen.

Především hormonální změny spojené s premenstruačním syndromem, s prvním

trimestrem gravidity a změny spojené s menopauzou. Odborníci předpokládají,

že změny v menopauze můžou pomoci ženám při zajištění dostatečného množství

hlubokého spánku. Ženy spí hlubokým spánkem v nezkráceném rozsahu o deset let déle

než muži. Skutečnost, že ženy žijí déle než muži, je zčásti připisována příznivému

efektu tohoto hlubokého spánku (Lavery, 1998).

20

Odborníci uvádí, že ve své podstatě nezávisí přímo na délce spánku, ale na jeho

hloubce a kvalitě. Na délce stadia tři a čtyři NREM spánku a na počtu proběhlých

celých spánkových cyklů (Praško a kol., 2004).

1.2.10 Úloha snů

Cílem této práce není rozbor snů, a proto se o nich zmíníme jen okrajově,

abychom věděli o jejich existenci a poznali jejich význam.

Sen je charakterizován jako zvláštní psychická aktivita, která se projevuje

při spánku formou zrakových a jiných vjemů a emocemi, které se mohou skládat

v určité scény a prožitky. Typická je zde absence logiky a promíšení různých témat

(Prusiński, 1993).

Podle lékařů má sny každý zdravý člověk. Pouze některé nemoci v mozku

se vyznačují právě chyběním snů. Problém je jen v tom, že ne každý si své sny

pamatuje (Jarolímková, 2000).

Úkolem snů je zřejmě rozlišení a uspořádání zážitků, které se uskutečnily

v průběhu dne. Tato „kontrola“ prožitků nám umožňuje lepší soustředění a udržuje nás

v mentální harmonii (Lavery, 1998).

Výklad snů je z velké části subjektivní a neexistuje jejich jednotný výklad.

Je možné pomocí určitých symbolů si jednotlivé sny vysvětlit. Ve snech může být

vyjádřena úzkost, štěstí, potlačené pocity, úspěch nebo selhání, taky smrt a zármutek.

V období dospívání jsou časté sny o sexu (Lavery, 1998).

1.2.11 Faktory ovlivňující spánek

V této podkapitole se zaměříme na rizikové faktory, které mohou ovlivňovat náš

spánek.

Počasí

Podle Prusińskiho (1993) neznáme přímo vliv počasí na kvalitu spánku,

ale dokážeme určit vhodnou teplotu vzduchu v ložnici. Tato teplota by neměla být vyšší

než 24 stupňů Celsia, protože zamezuje výskytu REM spánku, hlubokých stádií NREM

21

spánku a způsobuje předčasné buzení. Správná teplota vzduchu pro kvalitní spánek

by měla být v rozmezí 12-24 stupňů Celsia.

Strava

Náš spánek negativně ovlivňují těžká jídla krátce před usnutím. Měli bychom

vynechat umělá sladidla, konzervační látky, barviva i bílý cukr. Z nápojů bychom

neměli konzumovat tekutiny obsahující kofein, například kávu, čaj černý, zelený i bílý,

coca-colu, čokoládu aj. (Borzová a kol., 2009).

Jarolímková (2000) uvádí výčet potravin, který zvyšuje bdělost. Řadí

mezi ně: maso, drůbež, tučné sýry, ořechy, semena, exotické ovoce a sójové výrobky.

Někdy je tento výčet doplněn i o další potraviny, jako jsou brambory, slanina, kyselé

zelí, cukr, uzeniny, špenát, rajčata.

Krátce před spaním bychom měli vynechat i větší množství alkoholu, ten totiž

na nás působí stimulačně (Lavery, 1998).

Pohyb

Významný odborník spánku profesor Parkes tvrdí, že není dostatek důkazů,

že by pohyb měl příznivý vliv na spánek (Prusiński, 1993).

Lavery (1998) doporučuje, aby rozestup mezi cvičením a dobou ulehnutí byl

minimálně dvouhodinový. Zato některé typy cvičení podle něj můžeme zahrnout

do svého předspánkového rituálu, například jógu.

Anders (2000) upozorňuje, že nejlepší čas pro provádění tělesných cvičení

je časné odpoledne, nejlépe 5-6 hodin před usnutím.

Místní vlivy

Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí doporučení, jak by měla vypadat ložnice:

okna by měla směřovat na východ,

během dne nechat pokoj déle větrat,

nedoporučuje skladovat v ložnici staré oblečení, špinavé prádlo, boty,

domácí zvířata by měla mít zakázaný vstup,

správná poloha postele by měla být taková, kdy hlava směřuje k severu

a nohy k jihu,

22

prádlo, ve kterém spíme, by se mělo používat jen na spaní a mělo by být

z bavlny, lnu nebo hedvábí.

Lavery (1998) ve své knize uvádí, že lůžko, v níž člověk spí, by mělo být

minimálně o 15 cm delší než je vlastní míra jedince. Šíře lůžka, je-li dvojitá, by měla

dosahovat minimálně 135 cm, je-li jednoduchá, 90 cm. Poskytuje tak prostor pro pohyb

a rozpínání páteře, která se během dne kontrahuje a během noci se prodlužuje až o 2 cm.

Spánkové zlozvyky

Spánkový zlozvyk je problém rodičů, kteří ho u svých dětí vytváří. Mnozí dospělí

si neuvědomují, že dětem způsobují zlozvyky, když si berou své děti do postele.

Před spaním je dlouze hladí, kolébají, nebo když je maminky uspávají u prsu. Když děti

trošku odrostou, vyžadují stále pozornost svých rodičů, ale ti už jsou z „naučeného“

způsobu ukládání svých dětí unaveni.

Vzniká uzavřený kruh: spánek, který je narušený zlozvykem → netrpělivost

rodiče → podrážděnost dítěte, neklid, zvýšení úzkosti → zhoršení spánku.

Aby k tomu nedošlo, je třeba, aby rodiče byli cílevědomí, trpěliví a důslední

(Borzová a kol., 2009).

Inlander a Moranová (1996) uvádí, že si máme vytvořit správné spánkové návyky.

Například v pořadí: sledování zpravodajských pořadů, osprchování, vyčištěni zubů,

oblečení do pyžama, čtení knihy a uložení ke spánku.

Hluk

Hluk zhoršuje kvalitu spánku. Citlivost na hluk je individuální, zvyšuje

se s věkem (Prusiński, 1993).

Hluk může zapříčinit opožděné usínání nebo může být důvodem častého buzení

v noci. Také na nás může působit časně ráno, například hluk popelářů nebo od sousedů

(Palazzolo, 2007).

Směnný provoz

Bruno (2003) ve své knize uvádí, že pokud směny střídáme, naše biologické

rytmy jsou narušené. K překonání časového pásma je potřeba asi jeden den adaptace.

23

Při práci na směny, kdy časový posun je zhruba osm hodin, je potřeba asi jeden týden

na adaptaci.

Borzová a kol. (2009) tvrdí, že nejlepší je střídání směn v cyklu ranní – odpolední

- noční. Dále uvádí, že vhodnější pro organismus je střídání směn v intervalu dvou dnů

než v delších intervalech.

Bruno (2003) doporučuje, aby se při práci na směny omezila frekvence jejich

střídání. Na rozdíl od Borzové a kol. (2009) uvádí, že je optimální, pokud zůstaneme

v jedné směně asi tři měsíce. Tím se zmenší počet střídání.

Podle Michaudové a Bainové (2009) bychom si měli začít hledat práci

bez nočních směn v případě, že jsme pořád vyčerpaní, nevrlí, a pokud často chybujeme.

Spánek po obědě

Denní spánek by neměl trvat déle než jednu hodinu. K dennímu spánku bychom

se měli svobodně rozhodnout a ne být k němu dotlačeni únavou. Tento spánek je lehčí

a méně intenzivní. Ze spánkových stádií převládají lehké fáze NREM spánku. Fáze

REM spánku přichází dříve než v noci, ale její celková doba je kratší (Degen, 1997).

Palazzolo (2007) ve své knize předkládá přehlednou tabulku pro a proti odpolední

„siestě“.

Tabulka 3 Siesta: prospívá nebo škodí? (Palazzolo, 2007, s. 103)

PRO PROTI

Pokud po vydatném jídle, cítíme

únavu, nebojujme s ní a dopřejme

si dvacetiminutový odpočinek.

Krom jiného se nám bude dobře trávit.

Pokud máme sklony

k nespavosti.

Pokud odpočíváme v dobré poloze.

Neusínat v křesle- po probuzení hrozí

bolesti zad a za krkem.

Pokud se snažíme uvolnit

v rušném prostředí nevhodném

pro relaxaci.

Pokud máme vyzkoušenou, že nám

tato siesta neovlivní náš noční spánek.

Pokud je tomu naopak, raději

ji nahraďme krátkou procházkou.

Pokud tuto siestu protáhneme na

déle než dvacet minut, čímž

vážně ohrožujeme kvalitu

našeho nočního spánku

24

1.3 Poruchy spánku

Každý člověk se minimálně jednou za svůj život dobře nevyspal. Probudil se celý

„polámaný“, unavený, nevrlý. Ale ne vždy hned hovoříme o poruchách spánku.

V následující kapitole si objasníme, kdy a co se za poruchy spánku považuje.

1.3.1 Klasifikace poruch spánku

V roce 1977 vznikla v USA Společnost center poruch spánku, která o dva roky

později vypracovala klasifikaci poruch spánku.

„Poruchy počátku a udržení spánku, tedy nespavost (Disorders

of initiating and maintaining sleep – DIMS).

Zvýšená spavost (Disorders of excessive somnolence – DOES).

Poruchy rytmu spánku a bdění (Disorders of sleep – wake schedule).

Poruchy provázející spánek a buzení – parasomnie (Dysfunctions

associated with sleep, sleep stages or partial arousals).“ (Prusiński, 1993,

s. 24)

25

1.4 Nespavost

„Nespavost je stav nedostatečné kvality a kvantity spánku, který přetrvává po určitý

časový úsek, včetně obtížného usínání, přerušovaného spánku nebo časného ranního

probouzení.“ (www.uzis.cz, MKN, 2008, s. 222)

Zjednodušeně lze tedy říci, že nespavost neboli insomnie je neschopnost spát

(Lavery, 1998).

Praško a kol. (2004) uvádí, že za poruchu spánku můžeme považovat nespavost,

která trvá minimálně jeden měsíc.

Mezinárodní klasifikace nemocí (10. revize) in Praško a kol. (2004) určuje

diagnostická kritéria pro neorganickou insomnii:

Člověk trpí potížemi při usínání, při udržení spánku nebo nedostatečně

kvalitním spánkem.

Narušení spánku se objevuje nejméně třikrát týdně po dobu nejméně

jednoho měsíce.

Narušení spánku vede ke zřetelné osobní nepohodě a snižuje výkonnost

jedince v průběhu dne.

Není známý příčinný organický faktor, jako je neurologický nebo jiný

tělesný stav, porucha způsobená užíváním psychoaktivní látky nebo jiných

léčiv.

Nespavost je prožívána subjektivně, nedostatkem spánku. Objektivně zjistíme

nepsavost ve spánkových laboratořích. Nespavost, a především její dlouhodobá forma,

se řadí mezi závažné poruchy, které ovlivňují nejen fyzickou, ale i psychickou kondici

člověka (Prusiński, 1993).

1.4.1 Formy nespavosti

Jak už vyplývá z definice nespavosti podle MKN, má nespavost několik forem:

„ztížené usínání,

časté buzení v průběhu v noci,

26

předčasné buzení,

nedostatečná kvalita spánku.“ (Prusiński, 1993, s. 26)

Praško a kol. (2004) ještě uvádí tzv. pseudoinsomnii. Tato porucha se vyznačuje

rozdílem mezi osobním a nezaujatým hodnocením spánku. Ve spánkové laboratoři není

objektivně prokázaná porucha. Naopak výsledky EEG ukazují, že tito nemocní spí

hlubokým a kvalitním spánkem.

Ztížené usínání

Člověk, který trpí prodlouženou dobou usnutí, se v lůžku převaluje, mění polohy,

na nic nemyslí a stejně neusíná. Abychom mohli mluvit o ztíženém usínání, musí

tato doba trvat minimálně třicet minut. Lavery (1998) doporučuje, že po této době,

co jedinec nemůže usnout, by měl vstát a dělat jakoukoliv činnost.

Ztížené usínání je následkem působení zevních podnětů, které spánku „konkurují“.

Patří sem hluk, světlo, ale také bolest, horečka, obtížné dýchání (dušnost), neodbytné

myšlenky, silné prožitky apod. Další příčnou této formy nespavosti mohou být nápoje

jako je káva a čaj, nebo některé léky. Ztížené usínání je časté také u neuróz (Prusiński,

1993).

Časté buzení v průběhu v noci

Při přechodu z jednotlivých fází spánku, se probouzíme. U kvalitního spánku

tyto fáze bdění zřídka kdy registrujeme a obvykle zase rychle usínáme. Některým

se ale tyto fáze bdění prodlužují a obtížněji znovu usínají (Lavery, 1998).

Jsou známy okolnosti, které mohou toto noční probouzení ovlivňovat. Lavery

(1998) k nim řadí deprese, úzkost, bolest, dechové obtíže, alkohol, kofein, abúzus léků

a častá potřeba chození na toaletu.

Předčasné buzení

Časné vstávání stoupá s věkem. Prusiński (1993) uvádí, že tato forma nespavosti

se také objevuje u lidí trpících depresí. O předčasném buzení můžeme mluvit, jestliže

se jedinec budí před pátou hodinou ranní a nemůže už usnout.

27

Nedostatečná kvalita spánku

Nedostatečná kvalita spánku je charakterizována příliš lehkým spánkem. Znamená

nedostatečné trvání hlubokých stadií spánku NREM a REM spánku, při normálním

usínání a dostatečné celkové délce spánku (Prusiński, 1993).

Tuto poruchu nespavosti mnozí autoři neakceptují, protože ji lze prokázat pouze

na EEG a nemá žádný charakteristický klinický obraz.

1.4.2 Klasifikace nespavosti

Každý autor zabývající se nespavostí uvádí jinou klasifikaci nespavosti.

Prusiński (1993) zdůrazňuje rozdělení nespavosti na fyziologickou,

která je zapříčiněna zevními podněty, a na patologickou, která je způsobena

sekundárně, vlivem jiné nemoci.

Prusiński (1993) dále uvádí další dělení nespavosti na funkční,

která je charakterizována jako nespavost fyziologická, a na organickou, u které dochází

k anatomickému či biochemickému poškození mozku.

Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí klasifikaci nespavosti podle délky trvání

na krátkodobou a chronickou.

Krátkodobá nespavost trvá maximálně dva až tři týdny. Tento typ nespavosti

nezpůsobuje žádné větší komplikace. Bývá způsoben stresem, nepříjemným zážitkem,

akutní nemocí, změnou zevních podmínek apod. Citliví lidé mohou touto nespavostí

trpět ve dnech kolem úplňku.

Chronická nespavost je formulována jako nespavost objevující se nejméně třikrát

za týden po dobu delší než jeden měsíc.

Rozlišujeme dva základní typy chronické nespavosti. Prvním typem je nespavost

primární. U tohoto typu je nespavost jediným a hlavním příznakem. Etiologie primární

chronické nespavosti je široká. Způsobují ji zevní vlivy, dlouhotrvající stres, naučené

chování (zvýšené napětí, strach z nemožnosti usnout). Tato nespavost ovlivňuje člověka

v jeho denních aktivitách, pracovní výkonnosti, v sociální oblasti apod. Druhým typem

je nespavost sekundární. Tato nespavost je doprovodným příznakem určitých nemocí,

např. u depresí, mánie, neurotických i organických poruch, zneužívání návykových

28

látek, schizofrenie, poruchy příjmu potravy, revmatismu, atopického ekzému, poruchy

zažívání a dalších. Je důležité zdůraznit, že i když pomine vyvolávající příčina

způsobující tento typ nespavosti, nespavost může trvat dále, protože se na ni budou

podílet jiné příčiny. Například to může být špatnou spánkovou hygienou nebo strachem

z nemožnosti spát (Praško a kol., 2004).

1.4.3 Příčiny nespavosti

Etiologie nespavosti je velmi různorodá.

Praško a kol. (2004) ve své knize uvádí stručný přehled nejčastějších příčin

způsobujících nespavost. Řadí sem:

depresivní poruchu,

úzkostné poruchy,

stimulancia,

odnětí sedativ či léků na spaní,

kofein, alkohol,

vzrušení, aktivita, vysoká motivace, narušení plánu (programu),

mánie,

stres,

tělesné onemocnění (bolest, dechové obtíže, svědivé kožní afekce),

jiná porucha spánku (zvláštní spánkový jev),

stárnutí.

Prusiński (1993) ve své knize doplňuje příčiny nespavosti o:

vnější podněty, které ruší spánek, jako např. hluk, světlo, horko, změna

klimatického nebo časového pásma;

psychologické čili psychogenní příčiny jsou považovány za nejčastější

příčinu nespavosti, především u chronické insomnie. Můžou ji způsobovat

osobní konflikty, nepříjemné zážitky, podrážděnost, neodbytné myšlenky

apod.

Neurogenní, kam řadíme ty případy nespavosti, které jsou důsledkem

poškození anatomických struktur regulujících spánek v důsledku úrazu,

29

cévních poruch (ateroskleróza mozkových cév) či překonaných zánětů

mozku;

primární nespavost z neznámé etiologie.

1.4.4 Diagnostika nespavosti

První, kdo se setkává s nemocným, který udává subjektivní příznaky nasvědčující

pro tuto poruchu spánku, je praktický lékař. Ten podle intenzity projevujících

se příznaků rozhodne k případnému odeslání pacienta do specializované poradny

nebo do spánkové laboratoře.

Medicínský obor zabývající se poruchami spánku se nazývá somnologie –

spánková medicína.

Vyšetření spánku probíhá ve spánkové laboratoři. Počet spánkových laboratoří

v České republice není dostačující. To je důvodem proč pacienti obvykle dlouhou dobu

čekají na toto vyšetření. Indikovat toto vyšetření může praktický lékař, somnolog

nebo specialista zabývající se poruchami spánku.

Obvykle vyšetření ve spánkové laboratoři nepřinese očekávaný výsledek.

Subjektivně vnímané poruchy spánku se neprokážou v polysomnografickém záznamu -

hypnogramu.

Dále nemocný může být vyšetřován ve spánkových poradnách. Zde se může

setkat s neurologem, psychiatrem, psychologem nebo praktickým lékařem, který má

nadstavbové vzdělání v této oblasti.

Při vyšetřování spánkových poruch je nutné vyloučit:

patologii ve funkci štítné žlázy (sníženou či zvýšenou funkci),

organickou příčinu spánkové poruchy (vyšetření EEG, popřípadě CT

nebo magnetickou rezonancí),

jiné onemocnění či užívání léků nebo psychoaktivních látek, které

by mohly poruchu spánku vyvolat, modifikovat nebo zhoršit


30

1.4.5 Metody používané v somnologii

Při vyšetřování poruch spánku se používá široké spektrum metod. Vždy se začíná

podrobnou anamnézou. Je dobré, když je doplněna výpovědí blízkou osobou.

Diagnostik zjišťuje údaje o:

spánku nočním i denním, době uléhání a vstávání, počtu nočních

probouzení a jejich průběhu,

přítomnosti nepřijatelných forem chování (pohyb, agresivita, jedení),

nezvyklých citových projevů (pláč, křik),

kvalitě denního prožívání (stupeň únavy, přítomnost spánku přes den,

psychické rozpoložení, přítomnost chorobných stavů během dne-

hypertenze, dýchací potíže, bolesti hlavy nebo bolesti zad),

veškeré medikaci (k navození spánku i o jiných farmakách)


Anamnéza bývá doplněna různými škálami a dotazníky:

Epworthská škála spavosti

Tato škála napomáhá zjistit stupeň ospalosti v různých situacích.

Pokud se v některé situaci nemocný neocitne, má si představit, v jaké míře

ospalosti by se nacházel v určité situaci (Borzová a kol., 2009).

Morinův spánkový dotazník

Tento dotazník hodnotí úspěšnost léčby. Nemocný ho vyplňuje

před zahájením léčby a potom v průběhu léčby (Praško a kol., 2004)

(viz Příloha 4).

Spánkový diář

Spánkový diář nebo také kalendář si vede nemocný za účelem,

aby on i lékař měli všechny informace týkající se jeho spánku. Nemocný

je poučen lékařem o důležitosti zaznamenávaných informací do diáře/

kalendáře, kde jejich úplnost nemusí být stoprocentní. Po pravidelných

záznamech v rozmezí několika dnů zjistíme charakteristiku spánku

vnímané nemocným (Borzová a kol., 2009) (viz Příloha 5).

Praško a kol. (2004) ve své publikaci uvádí doporučení,

co by takový diář měl obsahovat. Nemocný zaznamenává hned ráno

31

po probuzení tyto údaje: datum a den v týdnu. Veškeré denní události,

které mohly váš spánek nějak ovlivnit (druh stravy před usnutím, stresující

události, tělesná aktivita, typ cvičení apod.) Zvyky před usnutím. Doba

ulehnutí. Za jak dlouho přišel spánek. Kvalita spánku, kolik probuzení

během noci si ráno uvědomujete. Výskyt „nočních můr“. Sny, chrápání,

jiné zvláštní spánkové jevy nebo nezvyklé pohyby (reference od svého

okolí). Kolikrát za noc jste se probudili a na jak dlouho. Jaké jste dělali

činnosti, když jste nemohli spát, např. zda jste něco jedli, pili, četli.

Udělejte si poznámku, zda vám to pomohlo, či nikoliv. Celková doba

spánku. Čas probuzení. Příznaky a bdělost po probuzení, jak dlouho trvalo

polehávání před vstanutím. Jak jste se cítili další den. Ohodnoťte,

jak jste dokázali následující den zvládnout svoji práci. V kterou denní

hodin jste byli ospalí. Jiné neobvyklé nebo důležité okolnosti.

Tato dosavadní diagnostika může být doplněno dalšími typy vyšetření:

Psychometrické testy spavosti

Tyto testy hodnotí následky spavosti – „reakční testy zrakové

a sluchové, testy rozlišování podnětů, testy paměti.“ (Borzová a kol., 2009,

s. 25)

Aktinografie

Toto vyšetření zjišťuje pomocí „náramkových hodinek“ kvalitu

bdělosti, kvantitu spánku a počet probuzení.

Elektrostatická matrace

Toto vyšetření poskytuje informace o činnosti srdce, plic

a o fyzických pohybech nemocného.

Test mnohočetné latence usnutí (MSLT – Multi Sleep Latency Test)

Tato metoda se používá při vyšetřování nadměrné spavosti.

V průběhu pěti testů se „provádí dvacetiminutové EEG vyšetření.

Po usnutí pokračuje registrace patnáct minut a pak je pacient probuzen.

Hodnotí se přítomnost usnutí či neusnutí, latence usnutí, přítomnost REM

spánku a jeho latence.“ (Borzová a kol., 2009, s. 25-26)

32

1.4.6 Léčba nespavosti

Léčba insomnie má dva cíle:

odstranit nespavost a docílit toho, aby nemocný usínal bez potíží, aby spal

dostatečně dlouho a kvalitním spánkem,

docílit pocitu odpočatosti následující den (Prusiński, 1993).

Při navrhování způsobu terapie, by terapeut měl posoudit typ nespavosti,

její příčinu, zevní vlivy a místní podmínky ke spánku.

Prusiński (1993) ve své knize uvádí všeobecné zásady postupu při léčbě

nespavosti:

rozeznání příčiny, určení správné diagnózy.

Léčba příčiny - tzv. kauzální léčba

- odstranění zevních příčin (nespavost zevního původu),

- léčba základní nemoci, jejíž příznaky ztěžují spánek,

- léčba nemocí postihujících mozkové struktury regulující spánek

(ateroskleróza mozkových cév, otravy),

- léčba neurózy, deprese.

Léčba příznaku - symptomatická léčba

- hygiena spánku,

- nefarmakologické metody,

- v případě nutnosti uspávací prostředky.

1.4.7 Spánková hygiena

Spánková hygiena velmi úzce souvisí se změnou životního stylu. Bruno (2003)

ve své knize uvádí, že lékaři v léčbě dlouhodobé nespavosti kladou důraz na pacientovo

chování. Tento trend je nazýván jako behaviorální medicína.

Podle Borzové a kol. (2009) je v centru zájmu behaviorálního terapeuta užívání

psychoaktivních látek ve večerních hodinách, jakákoliv činnost v lůžku (četba knihy,

práce na notebooku, apod.) nebo sledování televize z lůžka.

Borzová a kol. (2009) dále ve své publikaci uvádí přednosti behaviorální terapie

ve srovnání s farmakoterapií. Jejími přednostmi jsou, že nevzniká návyk na léky,

33

dochází ke změně nežádoucích vzorců chování. Tato léčba působí jak na příčiny,

tak i na důsledky. Oproti tomu farmakoterapie působí jen na důsledky. Přednost

behaviorální terapie spočívá v dlouhodobých výsledcích.

Praško a kol. (2004) uvádí ve své knize správnou hygienu spánku ve zkratce.

Zahrnuje doporučení: probouzet se v pravidelný čas, denní cvičení (ne ve večerních

hodinách), zajištění příznivých podmínek ke spaní, lehká večeře, omezení nebo úplné

vyloučení alkoholu, kofeinu, kouření. Nenechávat řešení problémů a starostí na večerní

hodinu. Hypnotika užívat jen krátkou dobu. Naučit se používat relaxační techniky.

Využívat lůžko pouze ke spaní nebo k milování. Vyloučit pospávání v průběhu dne.

Prusiński (1993) ve své knize uvádí soubor zásad od předního světového odborníka

v oblasti spánku Borbelyho, bývalého prezidenta Evropské společnosti pro výzkum

spánku z roku 1989.

Doba odpočinku musí být pravidelná. Spánek je jedním z biologických

rytmů a měl by mít své stálé místo v 24hodinovém denním celku.

Nepravidelnost v uléhání ruší spánek.

Před spaním není vhodná tělesná ani duševní námaha. Adekvátní je trávit

tento čas zábavou a odpočinkem. Těžká jídla jsou pro spánek škodlivá.

Pokud chceme v noci dobře spát, měli bychom se vyhnout pospávání

v průběhu dne. Spánek po obědě ruší kvalitu spánku v noci.

Nevhodné jsou kofein, nikotin, alkohol. Tyto látky působí na nervovou

soustavu povzbudivě, proto je nutné se jim před spaním vyhýbat.

K dobrému spánku jsou potřeba vhodné předpoklady. Vyvětraná místnost

s odpovídající teplotou vzduchu. Prostorné lůžko s vyhovující matrací.

Pokud nemůžeme v lůžku usnout, anebo pokud se v noci probudíme

a nemůžeme opět usnout, měli bychom do 30 minut vstát a něco dělat.

S tímto tvrzením nesouhlasí Chopra (1994), který tvrdí, že tento postup, jít

něco dělat, je chybný. Uvádí, že pokud vstaneme a začneme si číst

nebo sledovat televizi, narušíme tak proces odpočinku. Doporučuje,

abychom zůstali klidně ležet a čekat, dokud se spánek zase neobjeví.

Pokud naše problémy s nespavostí trvají delší dobu, měli bychom

se obrátit na lékaře.

34

1.4.8 Alternativní léčba nespavosti

Alternativní medicína oproti farmakoterapii je prospěšná v tom, že vychází

finančně výhodněji, je nenávyková a bezpečná (Borzová a kol., 2009).

Tato terapie nespavosti nemá za cíl pouze zlepšení spánku, ale působí i na naši

mysl, tělo a emoce. Uvádí je do stavu rovnováhy a tím umožňuje naše efektivnější

fungování, urychluje proces uzdravování a poskytuje nám kontrolu nad bděním

a spánkem (Lavery, 1998).

Existuje mnoho alternativních metod pro léčbu nespavosti. Ne každý postup je však

vhodný pro každého nemocného.

Borzová a kol. (2009) uvádí, že léčba pomocí alternativní medicíny trvá tolik

měsíců, kolik let má nemocný potíže se spánkem.

Akupunktura

Tato metoda má svůj původ na dálném východě v Číně a v Koreji. Dnes

je tato metoda rozšířena po celém světě. Princip akupunktury spočívá v dráždění přesně

stanovených bodů na kůži vpichem speciální jehly, která může ovlivnit činnost řady

orgánů (Prusiński, 1993).

Borzová a kol., (2009) uvádí, že existuje až 2000 těchto bodů na těle.

Akupunktura se používá u lidí trpící alergií, anginou pectoris, úzkostí, astmatem,

záněty průdušek, zažívacími potížemi, nespavostí, stresem nebo únavou


Terapie akupunkturou vyžaduje speciální znalosti a dovednosti (Prusiński, 1993).

Akupresura

Akupresuru si nevědomky praktikujeme všichni. Na rozdíl od akupunktury, se

u této metody používá stisk akupunkturních bodů prstem. Tento stisk by měl trvat tři

až pět sekund a měl by se opakovat na daný bod až desetkrát (Prusiński, 1993).

Tato metoda zmírňuje kromě nespavosti i alergie, artritidy, astma, bolesti zad,

oběhové potíže, migrény a napětí (Borzová a kol., 2009).

35

Obrázek č. 2 Akupresurní body proti nespavosti (Borzová a kol., 2009, s. 57)

Vysvětlení k obrázku: „Ošetřující stojí za pacientem a tlačí oběma palci současně

na body 76 a 78. Je nutné tlačit dovnitř a dolů v úhlu asi 45° směrem k sedmému

krčnímu obratli - bod 77 To je bod, který pomáhá při nespavosti, ale také cukrovce,

uvolňuje blokádu krčního svalstva a odstraňuje duševní námahu.“ (Borzová a kol.,

2009, s. 57)

Aromaterapie

Termín aromaterapie označuje léčebné využití éterických olejů. Tyto oleje

se získávají prostřednictvím destilace aromatických výtažků z rostlin nebo bylin.

Éterické oleje se používají k inhalaci, ke koupeli nebo k masáži, u které musíme olej

zředit. Je zakázané tyto oleje užívat vnitřně. Pokud nemocný trpí některým

onemocněním, například hypertenzí, epilepsií, ekzémem nebo alergií na nějakou látku,

měl by se před aplikací poradit s kvalifikovaným praktikem (Lavery, 1998)

(viz Příloha 6).

Fytoterapie

Bylinky se používají v mnoha formách, nejběžnější je nálev (čaj), může se také

použít i ve formě odvaru.

Vhodnými bylinami k léčbě nespavosti patří zejména Kozlík lékařský, Chmel,

Levandule a Meduňka (Leibold, 1994).

36

Leibold (1994) ve své knize uvádí, že mnohdy prospěšnější je užívat bylinné směsi.

Předejdeme tak některým vedlejším účinkům. Navíc účinky jednotlivých bylin se spojí

a celkový účinek je vyšší. Leibold (1994) zmiňuje především bylinnou směs Kozlíka

s Chmelem. Tyto dvě byliny mají velký vliv na uklidnění a na spaní. Dále uvádí další

směs Kozlíka s Třezalkou. V této směsi se obě byliny dobře doplňují. Kozlík účinkuje

na nervový systém, kdežto Třezalka působí na psychické příčiny a nervové potíže.

Hydroterapie

Voda může tělu prospívat různými způsoby, například jako obklad, postřik

nebo lázeň. Důležitější než výběr způsobu aplikace vody, je její teplota. Horká voda

či pára rozšiřuje cévy, podporuje pocení, uvolňuje svaly i klouby. Studená voda zužuje

cévy, snižuje zánět a zvyšuje přítok krve k vnitřním orgánům (Borzová a kol., 2009)

(viz Příloha 7).

Hypnoterapie

Termín hypnóza označuje stav, který je podobný stavu přechodu mezi bděním

a spánkem. Hypnóza je účinnou metodou ke zlepšení spánku. Pokud se rozhodneme

docházet k léčiteli na hypnózu, měli bychom si ověřit, zda je registrován u odborné

společnosti. Existuje několik forem hypnózy. Jednou z forem je autohypnóza.

Autohypnóza je účinná u lidí, kteří chtějí změnit své zvyky a jsou připraveni tuto

techniku pravidelně provozovat (Lavery, 1998).

Autohypnóza využívá vlastní sugesce. Spojení autohypnózy a autosugesce může

ovlivnit i spánek. Pokud nám přijde složité dávat si v duchu instrukce, můžeme

si je nahrát (Bruno, 2003).

Muzikoterapie

Muzikoterapie – léčba poslechem vhodně vybrané hudby - se řadí k psychoterapii.

Nejvhodnější forma je individuální muzikoterapie (Prusiński, 1993).

Ne každá hudba je vhodná pro navození spánku. Degen (1997) ve své knize uvádí,

že není vhodný hard rock, naproti tomu usnutí pomáhá bílé šumění. Tohoto zvuku

můžeme docílit, pokud si rádio nastavíme na pozici mezi dvěma stanicemi, tzv. statické

šumění.

37

Borzová a kol. (2009) ve své knize doporučuje, abychom poslouchali hudbu,

která připomíná tiché zvuky přírody.

Dietoterapie

Lavery (1998) má ve své knize uvedeno doporučení, jak by měla vypadat večeře.

Na večeři bychom si podle něj měli dát lehké jídlo, minimálně dvě hodiny před spaním.

Zvolit bychom měli sacharidy, jako jsou těstoviny, neloupaná rýže, brambory

a celozrnný chléb, v kombinaci s vejci, mléčnými výrobky, nevelkým množství masa

nebo ryb, které způsobí produkci aminokyseliny tryptofanu, který má uklidňující

účinky.

Dessaintová (1999) ve své knize uvádí doporučení, co jíst a pít pro navození

kvalitního spánku:

lehkou večeři,

přírodní vitamin B (droždí, pyl, obilné klíčky, sušená játra atd.),

bylinkové čaje z rostlin s uspávacími účinky (například hloh, bílá vrba,

mučenka aj.),

tekuté magnezium v ovocné šťávě ráno a večer,

vyhýbat se tekutinám, kvůli kterým bychom museli v noci vstávat,

vyvarovat se povzbuzujících prostředků: kávy, čokolády, sladkosti,

cigaret, bublinkových nápojů, vitaminu C.

Inlander a Moranová (1996) ve své knize doporučují jaké rostliny a produkty

se užívají pro léčbu nespavosti. Řadí mezi ně například anýz, celerové semínko,

hřebíček, kmín, fenykl, česnek, zázvor, med, kůru limetky, petržel, mátu aj.

Homeopatie

Homeopatie využívá léky přírodního původu. Jedná se o speciální léky,

které jsou vysoce ředěné. Protože neředěné by vyvolaly příznaky onemocnění


Tyto léky se podávají, aby se střetla s příznaky nemoci. Podle homeopatů totiž

nemohou dvě podobné nemoci v těle v jednom okamžiku existovat. Podávání neškodné

napodobeniny nemoci může vést k zániku škodlivého originálu (Lavery, 1998).

38

Reflexologie

Reflexologie je specifický typ léčivé masáže nohou. Léčitelé věří, že každá část

našeho těla se zrcadlí na rukou a nohou. Tato zvláštní masáž je vhodná pro lidi,

kteří ji vnímají relaxačně a tyto doteky vnímají příjemně. Pokud trpíme infekčním

onemocněním nebo jsou-li nám tyto doteky nepříjemné, můžeme místo nohy použít

masáž rukou. Větší účinek tato metoda má, pokud nám provádí masáž plosky nohou

druhá osoba (Lavery, 1998).

Obrázek 3 Reflexní oblasti využívané k podpoře spánku (Lavery, 1998, s. 154)

1.4.9 Farmakoterapie

S farmakoterapií bychom měli začít tehdy, pokud jednotlivé uvedené alternativní

terapie nebyly úspěšné.

Při výběru adekvátního typu hypnotika se lékař řídí typem nespavosti

a farmakokinetickými rozdíly mezi přípravky. Lékař bere v úvahu rychlost nástupu

účinku a lékovou anamnézu nemocného.

Hypnotika III. generace

Tyto hypnotika jsou v dnešní době nejčastěji užívané, protože navozují spánek

velmi podobný fyziologickému a neporušují spánkovou architekturu. Při dlouhodobém

používání těchto preparátů vzniká návyk. Riziko vzniku závislosti se zvyšuje u lidí

starších pětašedesáti let. I přesto je tento typ hypnotik nejbezpečnější a má minimální

39

množství nežádoucích účinků. Vzácně může činit potíže při kombinaci s některými

antidepresivy (Borzová a kol., 2009).

Hypnotika benzodiazepinového typu

Tyto přípravky jsou škodlivější než hypnotika III. generace. Používat se smí pouze

krátkodobě, maximálně po dobu tří týdnů. Tyto preparáty usnadňují usínání a celkově

pacienta zklidní, a tím prodlouží i celkovou dobu spánku.

U starších lidí se doporučuje předepisovat krátkodobě působící benzodiazepiny.

Hypnotika tohoto typu se nestihnou v těle hromadit a mají menší množství nežádoucích

účinků (Borzová a kol., 2009).

Antidepresiva

Jsou další volbou léčiv při léčbě nespavosti. A to především v případě, je-li

nespavost spojená s úzkostí či depresivními stavy. Antidepresiva mají sedativní efekt,

napomáhají navodit a udržet spánek (Praško a kol., 2004).

Antipsychotika

Jsou další možnou volbou. Tyto léky napomáhají zlepšit spánek v druhé polovině

noci. Jejich výhodou je, že nejsou návykové. Nevýhodou je, že mívají řadu vedlejších

účinků, například útlum v následujícím dni, sklon ke kolapsům (Praško a kol., 2004).

Další skupinou léčiv, které mají hypnotický účinek, jsou neuroleptika,

antiepileptikum – gabapentin, antihistaminika (Borzová a kol., 2009).

Účinek léků navozující spánek

Po požití léku na spaní člověk většinou usne do jedné hodiny. Spánek navozený

léky můžeme charakterizovat kratší dobou REM spánku i hlubokého spánku NREM.

U tohoto typu spánku je zkrácená doba usínání a prodloužená celková doba spánku

(Lavery, 1998).

Účinky těchto léků s postupem času ztrácí na intenzitě, což zapříčiňuje vzniku

tolerance a následný návyk na tyto léky (Palazzolo, 2007).

40

Obrázek 4 Schéma účinku hypnotik (Palazzolo, 2007, s. 108)

Léky na spaní navozují bezesný spánek (Jarolímková, 2000).

Tyto léky způsobují denní ospalost, závratě a nepravidelnost v chůzi. Postihují

taky paměť a můžou způsobit halucinace (Dessaintová, 1999).

Uvedené lékové skupiny zvyšují riziko pádu (Menclová, Svědíková, 2006).

1.4.10 Chirurgický zákrok

Chirurgický zákrok neřeší přímo poruchu spánku, ale může vyřešit některé její

příčiny. Zvláště jedná-li se o chrápání nebo v případě spánkové apney. Existují

i příklady nemocí, které mohou vyvolávat nespavost, a u kterých může pomoc

chirurgický zákrok. Například zánět zápěstních šlach, blokování koronárních tepen,

žaludeční nebo duodenální vřed, infekce zubů nebo dásní a další (Bruno, 2003).

41

1.5 Zvýšená spavost

Zvýšená spavost nebo-li nadměrná denní spavost – hypersomnie -

je charakterizována chorobným sklonem k usínání během dne. Může se objevovat

i v souvislosti s nespavostí (důsledek nedostatečného nočního spánku)


Prusiński (1993) upozorňuje na rozlišování nadměrné spavosti během dne

a dlouhého spánku v noci. Tvrdí, že hypersomnie je termín pro nadměrný spánek

a pojem somnolence vyjadřuje tendenci ke spánku v průběhu dne (ospalost).

1.5.1 Etiologie hypersomnie

Příčinou hypersomnie podle Borzové a kol. (2009) jsou:

hormonální změny (gravidita, menopauza),

psychické změny (neurózy, úzkost, depresivní stavy),

únavový syndrom.

Hypersomnie se může objevit i bez jasné příčiny, jako sekundární hypersomnie –

příznak určité nemoci. Nejčastěji může být příznakem těchto nemocí: úrazy mozku,

nádory na mozku, hormonální změny, neurózy, snížená funkce štítné žlázy, porucha

funkce ledvin nebo jater aj. (Borzová a kol., 2009).

1.5.2 Příznaky hypersomnie

Pro jedince trpící touto poruchou spánku jsou charakteristické tyto příznaky:

delší noční spánek (9 až 16 hodin spánku), který nepřináší pocit

dostatečného odpočinku,

nemožnost ráno vstát (i s pomocí budíku) s následkem nedochvilnosti,

pozdních příchodů apod.,

ospalost při poklidné, monotónní aktivitě (sledování televize, četba knihy,

jízda autem, cestování vlakem, autobusem),

časté používání aktivizačních činností (sprcha, čerstvý vzduch),

bolest hlavy, hypotenze, pocit chladných rukou (Borzová a kol., 2009).

42

1.5.3 Léčba hypersomnie

Při léčbě hypersomnie je důležitá důkladná anamnéza, rozpoznání příčin, vyšetření

ve spánkové laboratoři.

Samotná terapie spočívá v odstranění vyvolávající příčiny. Z farmakoterapie

se užívají stimulancia (Borzová a kol., 2009).

1.5.4 Narkolepsie

Narkolepsie je stav, kdy jedinec neočekávaně a proti své vůli nakrátko usne. Člověk

si většinou i při tomto krátkém usnutí odpočine. Problém spočívá v nebezpečí poranění

a rizika pádu (Sýkorová, 2006).

Toto onemocnění má spoustu svých důsledků, které omezují nemocného v jeho

každodenním životě. To způsobuje, že jsou jedinci trpící narkolepsií uzavřeni do sebe,

úzkostní, jsou smutní, podceňují se a nevěří si.

Diagnostikovat narkolepsii lze pouze ve specializovaných zařízeních – spánkových

laboratoří (Borzová a kol., 2009).

Léčba narkolepsie spočívá v úpravě denního režimu, psychoterapii, užití

antidepresiv, stimulancia a jiné lékové skupiny (Sýkorová, 2006).

43

1.6 Poruchy rytmu spánku a bdění

Poruchy rytmu spánku a bdění (dyssomnie) zahrnuje několik poruch. Někteří

odborníci upozorňují, že některé typy nespavosti mohou souviset s poruchou rytmu.

Proto je důležitá správná diagnóza (Prusiński, 1993).

Syndrom opožděného usínání

Osoby trpící tímto syndromem nemohou usnout dříve než okolo třetí až šesté hodny

ranní. Na druhý den prospí celé dopoledne někdy i odpoledne. Jejich spánek

je ale kvalitní, budí se s pocitem dostatečného odpočinku. Tento syndrom má široké

společenské následky. Omezují jedince ve školní docházce, zaměstnání a v celém jeho

společenském životě. Při vyšetřování postiženého jedince nebyla zjištěna žádná

patologie. V léčbě se doporučuje úprava životosprávy a vhodná volba zaměstnání.

Doporučuje se i drastická metoda k “ přenastavení“ času usínání, která je v současné

době jediná možná k vyřešení problému. Pokud je jedinec zvyklý usínat ve tři hodiny

ráno, má se pokusit zpozdit dobu usínání o dvě hodiny, následující den o další dvě

hodiny. Stejným způsobem pokračuje, dokud se neposune v přesouvání doby usínání

do požadovaného času. Obvykle je potom jedinec schopen si tuto dobu usínání udržet,

ale vyžaduje to naprosto pravidelný režim (Prusiński, 1993).

Syndrom předčasného usínání

Tento syndrom je úplným opakem předešlého syndromu. Doba usínání je posunuta

do pozdních odpoledních nebo časných večerních hodin. Tento syndrom

je charakteristický pro seniory, kteří se probouzí mezi třetí a pátou hodinou ranní.

V léčbě není vhodné užívat hypnotika, doporučuje se při časném probuzení věnovat

se denním aktivitám, netrápit se na lůžku. Lidem trpícím tímto syndromem může

pomoci doplňková terapie melatoninem (Borzová a kol., 2009).

Obrácený rytmus spánku a bdění

Obrácený rytmus spánku a bdění se může projevit v souvislosti s chorobami

mozku, především ateroskleróze mozkových cév či při Alzheimerově demenci.

44

Nemocní spí přes den, v noci nemohou spát, jsou podráždění, můžou mít halucinace.

Léčba hypnotiky je neúčinná. Stav se obvykle zhorší hospitalizací (Prusiński, 1993).

Poruchy rytmu spánku při směnném pracovním režimu

Lidé pracující na směny často trpí nespavostí v noci a nadměrnou spavostí přes den.

Práce na směny může způsobit vznik některých nemocí, například žaludeční vředy,

neurózy, hypertenzi. Mladí lidé se lépe adaptují na směnný provoz, jak starší. Při léčbě

se doporučuje změna zaměstnání a užívání krátkodobě působících hypnotik (Prusiński,

1993).

Jet – leg syndrom

Syndrom jet – leg nebo-li syndrom změny časových pásem je zapříčiněn

cestováním do jiných časových pásem. K typickým příznakům tohoto syndromu

je nespavost, denní únava, podrážděnost, bolesti hlavy, nevolnost, napětí. Tento

syndrom nevyžaduje léčbu, obvykle se do tří dnů upraví rytmus spánku a bdění.

Borzová a kol. (2009) zdůrazňuje, že je nevhodné léčit tento syndrom hypnotiky.

45

1.7 Parasomnie

Parasomnie jsou abnormální jevy. Tyto jevy, vyskytující se v průběhu spaní,

působí negativně jak na jednotlivce, tak i pro jeho okolí. Avšak většina těchto jevů

neovlivňuje naše zdraví.

Chrápání

Chrápání (ronchopatie) se v populaci vyskytuje často. Častěji tímto jevem trpí

muži. Chrápání často více ruší partnera, než toho, kdo jím trpí. S postupem věku

je výskyt chrápání častější. Chrápání je příčinou obstrukce v horních cestách dýchacích,

která se nachází v nose nebo v nosohltanu. Když spíme, dochází k uvolnění horního

šíjového svalstva a svalstva hltanu. Tím vzniká nedostatečná podpora slabých

nebo ochablých svalů v hrdle, která způsobuje, že se měkké patro s každým nádechem

rozvibruje. Tyto vibrace vyvolávají příznačný zvuk chrápání (Lavery, 1998).

Náměsíčnost

Náměsíčnost (somnabolismus) postihuje z velké části děti, kolem 15. roku života

se vytrácí. Co se týče pohlaví, častější je výskyt u chlapců. Principem náměsíčnosti

je vykonávání nekontrolovatelných, více nebo méně, složitých činností v hlubokých

stádiích NREM spánku (Prusiński, 1993).

Jelikož náměsíčnost obvykle sama zmizí, její léčba spočívá v režimovém opatření.

Především zabezpečení dveří, oken, schodiště. Osoby trpící náměsíčností by měli

dodržovat pravidelný denní režim, naučit se ve stejnou dobu vstávat a ve stejnou dobu

usínat. Nedoporučuje se, aby pracovali ve směnném provozu. Náměsíčného je obtížné

probudit, doporučuje se ho nasměrovat k lůžku (Lavery, 1998).

Skřípání zubů

Příčinou bruxismu jsou rytmické stahy žvýkacích svalů během spánku

(Praško a kol., 2004).

Následkem může být poškození chrupu nebo dutiny ústní. Stejně jako u chrápání,

skřípání zubů více ruší partnera, než samotného jedince trpícího bruxizmem.

46

K bruxismu jsou citliví jedinci s mozkovou dysfunkcí, mentální retardací

a s anomáliemi chrupu. Příhody se často objevují v době úzkosti a strachu či vzteku


Léčbou bruxizmu se zabývá stomatolog (Prusiński, 1993).

Mluvení ze spaní

Mluvení ze spaní (somnilogie) se nejčastěji objevuje v dětském věku, není

ale výjimkou i u dospělých. Spící jedinec může mluvit samovolně, ale někdy je možno

somnilogii navodit konverzací, kdy spící nám „odpovídá“ na otázky. Takovému typu

mluvení ze spaní se říká somnidialogie.

Somnilogie se vyskytuje v období stresu a emocionální zátěže. Spící vyslovuje

věty nebo jen slova, která jsou neracionální a občas i nesrozumitelná (Praško a kol.,

2004).

Hypnagogické záškuby

Při usínání může docházet k svalovým záškubům celého těla (Borzová a kol.,

2009).

„Nejčastěji se tyto záškuby objevují u jedince fyzicky vyčerpaného, v období

stresu nebo emocionální zátěže.“ (Praško a kol., 2004, s. 21)

Syndrom nočního ujídání

Pro jedince trpícího tímto syndromem je charakteristické jezení nebo pití v noci,

jakmile se probudí. Bez jídla nebo pití neusnou. Tento syndrom je typický pro děti,

u dospělých osob může mít podobu obsedantní poruchy. Nejčastěji se vyskytuje

v období nezdaru, osobního selhání, nejistoty. V léčbě je účinnější psychoterapie než

léčba farmaky (Borzová a kol., 2009).

Syndrom spánkové apnoe

„Porucha spánku, při které se v dýchání objevují dlouhé přestávky (apnoe)

vedoucí k zhoršenému okysličení krve.“ (Vokurka a kol., 2000, s. 410)

Důsledkem tohoto syndromu jsou:

ospalost a únava,

47

úbytek kognitivních funkcí (paměť, úsudek apod.),

změny nálady, podrážděnost,

snížená pracovní výkonnost,

zvýšený výskyt nehod, zejména v souvislosti s řízením motorových

vozidel,

snížení kvality života (Borzová a kol., 2009).

Léčba spočívá v režimovém opatření. Jedinec, který trpí tímto syndromem, musí

změnit své návyky, především přestat kouřit, pít alkohol, zredukovat svoji tělesnou

hmotnost. Doporučuje se spát na boku. Dalším krokem je léčba chirurgická. Pacient

podstupuje vyšetření na oddělení ORL. Další variantou léčby je CPAP (Continuous

Positive Airway Pressure). Jedná se o ventilační režim, o typ neinvazivní mechanické

ventilace u samovolně dýchajícího pacienta, která se uskutečňuje pomocí obličejové

nebo nosní masky (Borzová a kol., 2009).

Spánková obrna

Spánková obrna se projevuje úplnou ztrátou síly ve svalech celého těla, kromě

svalů bránice a okohybných svalů (Borzová a kol., 2009).

Pacienti bývají vystrašeni. I když je tento jev nepříjemný, není zdraví škodlivý.

Častěji se vyskytuje u lidí pracujících na směny a u lidí, kteří často střídají časová

pásma a svůj cirkadiánní rytmus (Praško a kol., 2004).

Hypnagogické pseudohalucinace

Řadí se mezi nepravé halucinace. Tyto pseudohalucinace vznikají tím,

že se při usínání uvolní snový automatismus, ačkoliv člověk ještě nespí a je z velké části

orientován v kontaktu s realitou (Praško a kol., 2004).

Spánková opilost

Spánková opilost je charakterizována jako stav nedokonalého probuzení,

které je provázeno dezorientací, zpomalenou reaktivitou a dalšími neurologickými

příznaky. Jedinec se chová, jako by byl opilý, mluví z cesty, motá se (Praško a kol.,

2004).

48

Noční můry a noční děsy

Jedná se o zvláštní spánkový jev, pro který jsou typické intenzivní sny s hrůzným

až děsivým obsahem (www.dobry-spanek.cz).

Noční můry se obvykle objevují spíše v dětském věku. Narušují spánek ve fázi

REM spánku. Dítě je po probuzení úzkostné a sen si zapamatuje (Borzová a kol., 2009).

Noční děsy se objevují v NREM spánku a vyskytují se v první polovině noci.

Postižený má otevřené oči, křičí a brečí, ale sen si nepamatuje (Borzová a kol., 2009).

Syndrom neklidných nohou

Tento syndrom se vyznačuje neovladatelnými záškuby v průběhu spaní.

Jarolímková (2000) řadí mezi příznaky mravenčení, únavu, pocity nevyspání. Důvodem

syndromu neklidných nohou může být anémie. Léčba v tomto případě není kauzální,

pouze symptomatická – doporučuje se užívat doplňky stravy (vápník, hořčík, zinek,

draslík, vitamin B).

49

1.8 Spánek a senioři

Na řízení cyklu bdění a spánku se výrazně podílí věk. Spánek se s věkem mění,

zkracuje se, doba usínání se posouvá do časných večerních hodin, probouzí se časně

ráno. S přibývajícím věkem roste i množství onemocnění a léků, které se podílí

na zhoršené kvalitě spánku (Borzová a kol., 2009).

1.8.1 Příčiny poruch ve vyšším věku

Nejčastějšími příčinami poruch spánku u osob starších pětašedesáti let jsou:

degenerativní změny v CNS,

přítomnost jiných onemocnění, které narušují spánek,

užívání mnohých léků, které mohou ovlivňovat spánek,

změna sociální role s odchodem do důchodu a s osamostatněním svých

dětí,

změna životního stylu způsobená omezením pohybové aktivity (Borzová

a kol., 2009).

1.8.2 Spánek a nemoci seniorů

Některé nemoci mohou způsobovat poruchy spánku. Uvedeme si ty nejčastější

nemoci.

Demence

Demence je závažné duševní onemocnění, jehož hlavním příznakem je úbytek

kognitivních funkcí. U nemocných trpících demencí je narušen spánek. Spánek

se zkracuje, mění se cyklus bdění/ spánku, snižuje se kvalita denní bdělosti. Pacienti,

kteří trpí Alzheimerovou demencí, mají kratší a nekvalitní fázi REM spánku


50

Tabulka 4 Charakteristika spánku u chorob typu demence (Borzová a kol., 2009, s.

112)

Pacienti s demencí Pacienti bez demence

Sklon k časovému předstihu –

spánek se dostavuje dřív. Časnější iniciace spánku.

Snižuje se celková doba spánku. Časnější ranní probouzení.

Prodlužuje se doba usnutí. Narušená kontinuita.

Únava, ospalost i spánek během

dne.

Delší doba strávená na lůžku.

Parkinsonova choroba

Téměř většina nemocných trpících Parkinsonovou chorobou má narušený spánek.

Některá porucha spánku spolu s bolestmi zad jsou prvotními příznaky této nemoci.

Parkinsonovu nemoc doprovází deprese, panické záchvaty. Proto se v léčbě poruch

spánku upřednostňují antidepresiva (Borzová a kol., 2009).

Deprese

Depresivní porucha patří mezi nejčastější duševní nemoci seniorů. Mezi příčiny

vzniku deprese u seniorů řadí Borzová a kol. (2009) biologické změny a vnější faktory.

51

2 PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 Metodika práce

Diplomová práce byla vypracována prostřednictvím výzkumných technik.

Pracovala jsem s odbornou literaturou. Při vypracování a srovnávání výsledků šetření

pro mě byly přínosné jiné diplomové práce zabývající se poruchami spánku a kvalitou

spánku. Dalším důležitým zdrojem bylo kvantitativní šetření pomocí dotazníků,

které bylo provedeno za účelem zmapování poruch spánku u seniorů.

2.1.1 Užitá metoda šetření

Vzhledem k jednotlivým cílům práce jsem si vybrala jako základní metodu sběru

dat anonymní dotazník. Dotazník je výzkumná metoda, která má formu písemného

kladení otázek a získávání písemných odpovědí. Jedná se o soustavu předem

připravených otázek, na které respondenti odpovídají nebo kroužkují ty odpovědi,

které jsou pro ně nejbližší. Výhodou dotazníku je rychlé shromažďování dat od velkého

počtu respondentů (Chráska, 2007).

Dotazník je určen především pro osoby seniorského věku. Protože přechodný věk

nelze úplně odloučit od seniorského věku a někteří autoři ho uvádí blíže k seniorskému,

zahrnula jsem osoby tohoto věku do svého výzkumu také. Snažila jsem se však jejich

počet omezit a více se zaměřit na seniory.

Dotazník se skládá se ze dvou částí. První část zahrnuje průvodní dopis, ve kterém

respondenty žádám o vyplnění dotazníku, sděluji jim, k jakému účelu budou využity

jejich odpovědi, a především zmiňuji anonymitu při interpretaci jejich odpovědí. Dále

jsem zde uvedla pokyn, kterým respondenty žádám o způsob vyplnění dotazníku.

Následující část se skládá z identifikačních údajů respondenta. Druhá část je složena

z položek týkajících se jednotlivých cílů diplomové práce. Dotazník viz Příloha 1.

Při sestavování jednotlivých položek jsem se snažila o jednoznačnou formulaci

srozumitelných otázek. Jednotlivé otázky a předkládané odpovědi jsem se snažila

přizpůsobit věku seniorům, aby jim tyto výrazy byly známé, a aby jejich odpovědi

mohly být validní.

52

Dotazník obsahuje celkem 12 položek a 5 identifikačních položek, které nejsou

označeny číslem. Počet položek jsem volila tak, aby délka dotazníku seniory neodradila

v jeho vyplňování.

2.1.2 Soubor respondentů

Soubor respondentů jsem si určila dvěma kritérii:

Respondent je osoba seniorského věku, starší šedesáti let.

Respondent je osoba v přechodném věku, starší čtyřiceti pěti let.

Do výzkumného šetření se zapojilo celkem 159 respondentů. Z toho bylo 144 osob

seniorského věku a 15 respondentů v přechodném věku. V obou vytyčených věkových

kategoriích převažují odpovědi získané od žen. Vysvětluji si to tím, že jsou ženy více

ochotné spolupracovat při výzkumném šetření. A také dle toho, že se ženy všeobecně

dožívají vyššího věku než muži (viz Příloha 8).

2.1.3 Organizace šetření

Před vlastním dotazníkovým šetření jsem provedla předvýzkum. S tímto šetřením

jsem začala v měsíci červenci roku 2011. Proběhl celkem u deseti osob, především

seniorského věku. Cílem předvýzkumu bylo zjistit srozumitelnost jednotlivých položek

a úplnost nabízených odpovědí. Senioři vyplňovali dotazník v mé přítomnosti,

abych mohla zjstit, které položky jim činily problémy. Problém se vyskytl pouze jeden

– u otázky 8 Využíváte alternativní způsob léčby Vaší poruchy spánku? (můžete

zakroužkovat i více možností). Třem respondentům chyběla odpověď- nevyužívám.

Jinak se nevyskytly žádné problémy, otázky byly srozumitelné, pokyny k vyplnění

jasné. Po doplnění chybějící odpovědi jsem začala s výzkumným šetřením.

Vlastní výzkumné šetření probíhalo od měsíce srpna dokonce měsíce listopadu roku

2011. Respondenti byli oslovováni náhodně. Téměř polovinu dotazníku jsem

distribuovala osobně.

Celkový počet rozdaných dotazníků bylo 175, z toho se mi vrátilo 159 dotazníků.

Procentuální návratnost dotazníků byla 90,9 %.

53

2.1.4 Zpracování dat

Vyplněné dotazníky byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí počítačového

programu Microsoft Office Word 2007 a Microsoft Office Excel 2007. Data byla

shrnuta do tabulek s absolutní a relativní četností (vyjádřeno v %). Hodnoty byly

zaokrouhleny na dvě desetinná místa. Absolutní četnost byla znázorněna graficky.

K vyhodnocení těsnosti vztahu mezi typem směnnosti povolání a následnými

poruchami spánku byl využit Pearsonův koeficient korelace. „Pearsonův koeficient

korelace může nabývat hodnot z intervalu od -1 do +1. Hodnota 0 vypovídá o statistické

nezávislosti obou proměnných, hodnota +1 vypovídá o naprosté (funkční) závislosti

proměnných. Čím více se vypočítaná hodnota koeficientu korelace blíží hodnotě 1 (nebo

-1), tím těsnější je vztah mezi proměnnými (jevy), které srovnáváme.“ (Chráska, 2007,

s. 115)

Užitá symbolika:

Absolutní četnost…..N

Relativní četnost……fi (%)

Celková četnost…….Σ

Vysvětlení termínů:

1 směna ve dne- jednosměnný provoz během dne

1 směna v noci- jednosměnný provoz v noci

3 směny- třísměnný provoz

54

2.2 Interpretace dat

Pro jednotlivé položky dotazníku jsou zobrazeny tabulky a následně je jejich

absolutní četnost zanesena do grafů. Tabulka je rozdělená na čtyři části, kdy každá část

vystihuje typ směnnosti a celkový počet odpovědí. Každá tabulka i graf jsou doplněny

stručným popisem.

Data jsou vyhodnocena zvlášť pro přechodný věk, a zvlášť pro seniorský věk.

2.2.1 Interpretace dat od respondentů v přechodném věku

Celkem bylo osloveno 15 respondentů ve věku 45- 59 let. Z toho devět oslovených

respondentů pracuje v jednosměnném provozu během dne. Šest respondentů pracujících

v tomto typu směnnosti udávají, že mají potíže se spánkem. Jeden oslovený respondent,

který pracuje v jednosměnném provozu během noci, potíže se spánkem neudává. Z pěti

oslovených respondentů, kteří pracují v třísměnném provozu, dva udávají problémy

s nespavostí.

Interpretace dat z otázek z I. části dotazníku, týkajících se identifikace

respondentů

Otázka 1 Pohlaví

Tabulka 5 Pohlaví respondentů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

žena 6 66,67 0 0 4 80,00 10 66,67

muž 3 33,33 1 100,00 1 20,00 5 33,33

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100

1 směna ve dne 1 směna v noci 3 směny ΣOdpověď

Výsledky v tabulce znázorňují celkový počet respondentů, což činí 15 (100%)

respondentů. Šetření se zúčastnilo více žen (10 – 66,67%) než mužů (5-33,33%).

55

Graf 1 Pohlaví respondentů

Z grafu je patrné, že se výzkumného šetření zúčastnilo více žen, které pracují

v jednosměnném provozu během dne (6 žen – 66,67%) a 4 ženy (80,00%) pracují

v třísměnném provozu (viz Tabulka 5, Graf 1).

Otázka 2 Věk

Tabulka 6 Věk respondentů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

45-59 let 9 100,00 1 100,00 5 100,00 15 100,00

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka ukazuje, že se šetření zúčastnilo 15 respondentů ve věku 45-59 let, což činí

100%.

56

Graf 2 Věk respondentů

Graf znázorňuje, že se šetření zúčastnilo ve věku 45-59 let, 9 respondentů, kteří pracují

v jednosměnném provozu během dne. 5 respondentů pracující v třísměnném provozu

a 1 muž pracující v jednosměnném provozu v noci (viz Tabulka 6, Graf 2).

Otázka 3 Vzdělání

Tabulka 7 Vzdělání respondentů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

základní 1 11,11 0 0 0 0 1 6,67

SO- vyučený/á 3 33,34 1 100,00 0 0 4 26,67

střední s maturitou 2 22,22 0 0 4 80,00 6 40,00

vyšší odborné 2 22,22 0 0 0 0 2 13,33

vysokoškolské 1 11,11 0 0 1 20,00 2 13,33

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100

Odpověď1 směna ve dne 1 směna v noci 3 směny Σ

Tabulka ukazuje, že ze vzdělání u respondentů převažuje střední s maturitou

(6 respondentů – 40,00%). Jen 1 respondent (6,67%) uvedl, že má základní vzdělání.

57

Graf 3 Vzdělání respondentů

Z grafu je patrné, že z dotázaných osob, kteří pracují v jednosměnném provozu během

dne, převažuje vzdělání střední odborné – vyučený/á. Toto vzdělání uvedli

3 respondenti (33,34%). U osob pracujících v třísměnném provozu převažuje vzdělání

střední s maturitou. Oslovený 1 respondent, pracující v jednosměnném provozu v noci,

má vzdělání střední odborné – vyučený/á (viz Tabulka 7, Graf 3).

Na otázku 4 Pokud jste ve věku nad 60 let a více respondenti v přechodném věku

neodpovídali.

Podle odpovědí na otázku 5 Typ Vašeho současného nebo posledního povolání jsou

vyhodnoceny všechny položené otázky v dotazníku.

58

Interpretace dat z otázek z II. části dotazníku, zaměřených na poruchy

spánku

Otázka 6 Kolik hodin denně spíte?

Tabulka 8 Doba spánku

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

méně jak 5 hodin 2 22,22 0 0 1 20,00 3 20,00

6-8 hodin 7 77,78 0 0 4 80,00 11 73,33

víc jak 9 hodin 0 0 1 100,00 0 0 1 6,67

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka znázorňuje, že 11 osob (73,33%) spí denně šest až osm hodin, 3 osoby

(20,00%) spí méně jak pět hodin a 1 respondent (6,67%) uvedl, že spí více jak devět

hodin.

Graf 4 Doba spánku

Z grafu je patrné, že 7 osob (77,78%) pracující v jednosměnném provozu spí šest

až osm hodin. 1 respondent, pracující v jednosměnném provozu v noci, uvedl, že spí

více jak devět hodin. 4 osoby (80,00%) pracující v třísměnném provozu spí šest až osm

hodin.

59

Graf 5 Doba spánku celkem

Graf znázorňuje celkové odpovědi respondentů na otázku „Kolik hodin denně spíte?“

(viz Tabulka 8, Graf 4, Graf 5).

Otázka 7 Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě)

Tabulka 9 Spánek přes den

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 1 11,11 1 100,00 1 20,00 3 20,00

ne 6 66,67 0 0 0 0 6 40,00

občas 2 22,22 0 0 4 80,00 6 40,00

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka ukazuje shodu při odpovědi: nespí přes den, a že občas spí přes den. Každou

tuto odpověď uvedlo 6 respondentů (40,00%). Zbylí tři respondenti (20,00%) uvedli,

že spí přes den.

60

Graf 6 Spánek přes den

Z grafu je patrné, že 6 osob (66,67%) pracující v jednosměnném provozu během dne

nespí přes den. 1 respondent, který pracuje v jednosměnném provozu v noci, uvedl,

že spí přes den. 4 osoby (80,00%) pracující v třísměnném provozu občas spí v průběhu

dne (viz Tabulka 9, Graf 6).

Otázka 8 Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou

dobu vstáváte a chodíte spát)?

Tabulka 10 Pravidelnost v denním režimu

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 4 44,45 0 0 2 40,00 6 40,00

ne 2 22,22 1 100,00 0 0 3 20,00

občas 3 33,33 0 0 3 60,00 6 40,00

denní režim 0 0 0 0 0 0 0 0

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka ukazuje shodu při odpovědi ano – snažím se dodržovat pravidelný denní režim,

a odpovědi občas. Tuto odpověď uvedlo 6 respondentů (40,00%). Zbylí 3 respondenti

(20,00%) uvedli, že se nesnaží dodržovat pravidelný denní režim.

61

Graf 7 Pravidelnost v denním režimu

Graf znázorňuje, že 4 osoby (44,45%), pracující v jednosměnném provozu během dne,

se snaží dodržovat pravidelný denní režim. 3 osoby (60,00%) pracující v třísměnném

provozu se snaží dodržovat pravidelný denní režim občas (viz Tabulka 10, Graf 7).

62

Otázka 9 Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených

spánkových jevů? (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 11 Zvláštní spánkové jevy

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

chrápání 6 46,16 1 100,00 1 14,29 8 38,11

náměsíčnost 0 0 0 0 0 0 0 0

skřípání zubů 0 0 0 0 2 28,57 2 9,52

mluvení ze spaní 1 7,69 0 0 1 14,29 2 9,52

záškuby svalů 1 7,69 0 0 1 14,29 2 9,52

noční pocení 2 15,39 0 0 0 0 2 9,52

noční pití a jezení 1 7,69 0 0 0 0 1 4,76

jiné 1 7,69 0 0 0 0 1 4,76

neobjevují se 1 7,69 0 0 2 28,57 3 14,29

Σ 13 100 1 100 7 100 21 100


Jiné:

R 89: říhání naprázdno, nutno chodit po bytě

Tabulka ukazuje, že ze zvláštních spánkových jevů převažuje chrápání, a to u 8

respondentů (38,11%).

Respondenti měli u této otázky možnost zvolit více odpovědí.

63

Graf 8 Zvláštní spánkové jevy

Z Grafu je patrné, že chrápání se vyskytuje u 6 osob (46,16%) pracujících

v jednosměnném provozu, u 1 respondenta pracujícího v jednosměnném provozu

v noci. U osob pracujících v třísměnném provozu je převaha skřípání zubů (u 2

respondentů – 28,57%) a 2 respondenti (28,57%) uvedli, že se u nich žádný spánkový

jev neobjevuje.

Graf 9 Zvláštní spánkové jevy celkem

Graf 9 znázorňuje výskyt jednotlivých spánkových jevů celkem (viz Tabulka 11, Graf 8,

Graf 9).

64

Otázka 10 Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat

i více možností)

Tabulka 12 Poruchy spánku

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

problémy s usínáním 3 25,00 0 0 1 16,67 4 21,05

časté buzení v noci 3 25,00 0 0 0 0 3 15,79

časné probuzení ráno 3 25,00 0 0 2 33,33 5 26,32

netrpím 3 25,00 1 100,00 3 50,00 7 36,84

Σ 12 100 1 100 6 100 19 100


Tabulka ukazuje, že 7 osob (36,84%) uvedlo, že netrpí žádnou z uvedených poruch

spánku. 5 osob (26,32%) uvedlo, že se budí časně ráno a 4 osoby (21,05%) mají

problém s usínáním. U této otázky měli respondenti možnost zvolit více odpovědí.

Podle výsledných celkových počtů lze předpokládat, že se u mnohých respondentů

objevuje kombinace těchto poruch.

Při odpovědi, netrpím žádnou z uvedených poruch spánku, přešli respondenti k otázce

16 (Tabulka 18, Graf 19).

65

Graf 10 Poruchy spánku

Z grafu je patrné, že u osob pracujících v jednosměnném provozu během dne je shodný

počet odpovědí u uvedených poruch spánku. Jeden respondent pracující

v jednosměnném provozu v noci uvedl, že netrpí žádnou uvedenou poruchou spánku.

Je zajímavé, že u osob pracujících v třísměnném provozu (tedy u osob více

ohroženějších poruchami spánku) převládá odpověď, že se u nich žádné poruchy spánku

neobjevují. Tuto odpověď uvedli celkem 3 respondenti (50,00%).

Graf 11 Poruchy spánku celkem

Graf znázorňuje výskyt poruch spánku u osob v přechodném věku (viz Tabulka 12,

Graf 10, Graf 11).

66

Otázka 11 Absolvoval/a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové

laboratoři?

Tabulka 13 Spánková laboratoř

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano, pomohlo mi to 0 0 0 0 0 0 0 0

ano, bez efektu 0 0 0 0 0 0 0 0

ne 5 83,33 0 0 1 50,00 6 75,00

neznám spán. lab. 1 16,67 0 0 1 50,00 2 25,00

Σ 6 100 0 0 2 100 8 100


Tabulka poukazuje na to, že 6 osob (75,00%) nikdy neabsolvovali vyšetření

ve spánkové laboratoři a 2 osoby (25,00%) uvedly, že neznají spánkovou laboratoř.

Graf 12 Spánková laboratoř

Z grafu vyplývá, že pět osob pracujících v jednosměnném provozu během dne nikdy

neabsolvovali vyšetření ve spánkové laboratoři. U osob pracujících v třísměnném

provozu, je shodný počet odpovědí u možnosti neznám spánkovou laboratoř

a neabsolvoval jsem toto vyšetření (viz Tabulka 13, Graf 12).

67

Otázka 12 Užíváte léky na spaní?

Tabulka 14 Hypnotika

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 1 16,67 0 0 0 0 1 12,50

ne 3 50,00 0 0 0 0 3 37,50

občas 2 33,33 0 0 2 100,00 4 50,00

Σ 6 100 0 0 2 100 8 100


Tabulka znázorňuje výskyt užívání hypnotik. Jen 1 respondent (12,50%) uvedl, že užívá

léky na spaní, 4 respondenti (50,00%) odpověděli, že tyto léky občas užívají.

Graf 13 Hypnotika

Graf ukazuje, že 2 osoby (33,00%) pracující v jednosměnném provozu během dne

užívají hypnotika občas a 1 respondent (16,67%) užívá tyto léky pravidelně.

2 respondenti (100,00%) pracující v třísměnném provozu uvedli, že občas užívají léky

na spaní.

68

Graf 14 Hypnotika celkem

Graf znázorňuje celkový počet respondentů, kteří užívají hypnotika (viz Tabulka 14,

Graf 13, Graf 14).

Otázka 13 Využíváte alternativní způsob léčby vaší poruchy

spánku? (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 15 Alternativní terapie

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

akupunktura 0 0 0 0 0 0 0 0

aromaterapie 0 0 0 0 0 0 0 0

fytoterapie 0 0 0 0 0 0 0 0

hydroterapie 1 14,29 0 0 0 0 1 11,11

hypnotereapie 0 0 0 0 0 0 0 0

muzikoterapie 2 28,57 0 0 0 0 2 22,22

dietoterapie 1 14,29 0 0 2 100,00 3 33,33

jiné 0 0 0 0 0 0 0 0

nevyužívám 3 42,86 0 0 0 0 3 33,33

Σ 7 100 0 0 2 100 9 100


Z Tabulky vyplývá, že z alternativních terapií převažuje výskyt terapie dietou. Tuto

možnost odpovědi zvolili 3 respondenti (33,33%).

Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí.

69

Graf 15 Alternativní terapie

Graf ukazuje, že u osob pracujících v jednosměnném provozu během dne převažuje

možnost terapie hudbou, kterou aplikují 2 respondenti (28,57%). U osob pracujících

v třísměnném provozu převažuje terapie dietou. Tuto odpověď zvolili 2 respondenti

(100,00%).

Graf 16 Alternativní terapie celkem

Graf 16 znázorňuje celkové využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem


70

Otázka 14 Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní

výkonnost? (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 16 Následky nespavosti

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

unavený/á 4 66,67 0 0 1 25,00 5 50,00

nesoustředěný/á 0 0 0 0 1 25,00 1 10,00

nevrlý/á 1 16,67 0 0 0 0 1 10,00

lehnout si přes den 0 0 0 0 1 25,00 1 10,00

bolesti hlavy 0 0 0 0 1 25,00 1 10,00

jiné 0 0 0 0 0 0 0 0

neovlivňují mě 1 16,67 0 0 0 0 1 10,00

Σ 6 100 0 0 4 100 10 100


Tabulka uvádí, že 5 respondentů (50,00%) se cítí unavení po nedostatečném spánku.

1 respondenta (10,00%) jeho potíže se spánkem neovlivňují.

Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí, protože následky nespavosti se mohou

kombinovat.

71

Graf 17 Následky nespavosti

Z grafu je patrné, že 4 osoby (66,67%) pracující na jednu denní směnu

se po nekvalitním spánku cítí být unaveni. U osob pracující v třísměnném provozu

nastala shoda ve zvolených odpovědích (viz Tabulka 16, Graf 17).

Otázka 15 Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně

probudíte tak: (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 17 Činnosti při nespavosti

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

zůstanu ležet 2 25,00 0 0 0 0 2 20,00

vstanu-unavit se 2 25,00 0 0 1 50,00 3 30,00

pokouším se usnout 4 50,00 0 0 1 50,00 5 50,00

jiné 0 0 0 0 0 0 0 0

Σ 8 100 0 0 2 100 10 100


Z tabulky vyplývá, že 5 osob (50,00%), když nemůžou spát, se snaží opět co nejrychleji

usnout. 3 respondenti (30,00%) odpověděli, že vstanou a jdou se unavit.


72

Graf 18 Činnosti při nespavosti

Z grafu je patrné, že 4 osoby (50,00%) pracující v jednosměnném provozu v průběhu

dne uvedli, že když mají potíže s usínáním, se snaží znovu co nejrychleji usnout. U osob

pracujících v třísměnném provozu se objevila shoda ve zvolených odpovědí

(viz Tabulka 17, Graf 18).

Otázka 16 Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka?

Tabulka 18 Noční pády

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 0 0,00 0 0 0 0 0 0

ne 9 100,00 1 100,00 5 100,00 15 100,00

nepamatuji se 0 0 0 0 0 0 0 0

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka uvádí, že žádný z dotázaných respondentů nikdy v noci neupadli.

73

Graf 19 Noční pády

Graf ukazuje, nezávisle na typu směnnosti, absenci nočních pádů u osob ve věku 45-59

let (viz Tabulka 18, Graf 19).

Otázka 17 Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami

spánku?

Tabulka 19 Zájem lékařů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 2 22,22 0 0 2 40,00 4 26,67

ne 1 11,11 0 0 1 20,00 2 13,33

nemám na to názor 6 66,67 1 100,00 2 40,00 9 60,00

Σ 9 100 1 100 5 100 15 100


Tabulka znázorňuje názor respondentů na zájem lékařů o problematiku nespavosti.

74

Graf 20 Zájem lékařů

Z grafu vyplývá, že 6 respondentů (66,67%), kteří pracují na jednu denní směnu,

jsou bez názoru. 2 respondenti (40,00%) pracující v třísměnném provozu odpověděli,

že si myslí, že se lékaři dostatečně zabývají problematikou nespavostí a 2 respondenti

(40,00%) uvedli, že na to nemají názor (viz Tabulka 19, Graf 20).

Poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů:

R 3: Trpím nespavostí od mlada, nespávám déle jak 5-6 hodin denně.

R 67: Důsledky stresu, nervozity, nevhodného pracovního kolektivu, bezvýchodnost

některých pracovních situací.

2.2.2 Interpretace dat od respondentů v seniorském věku

Celkem bylo osloveno 144 seniorů. 71 seniorů pracovalo v jednosměnném

provozu během dne, z nich 53 udali, že mají potíže se spánkem. 12 seniorů pracovalo

v jednosměnném provozu v noci. Všech 12 seniorů udali, že mají potíže se spánkem.

61 seniorů pracovalo v třísměnném provozu, z toho 52 seniorů udalo, že mají potíže

se spánkem.

75

Interpretace dat z otázek z I. části dotazníku, týkajících se identifikace

respondentů

Otázka 1 Pohlaví

Tabulka 20 Pohlaví seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

žena 49 69,01 6 50,00 31 50,82 86 59,72

muž 22 30,99 6 50,00 30 49,18 58 40,28

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Výsledky v tabulce znázorňují celkový počet respondentů, což činí 144 respondentů.

Šetření se zúčastnilo více žen (86 - 59,72%) než mužů

(58 – 40,28%).

Graf 21 Pohlaví seniorů

Z grafu je patrné, že se výzkumného šetření zúčastnilo více žen, které pracovaly

v jednosměnném provozu během dne (49 žen – 69,01%) a 31 žen (50,82%),

které pracovaly v třísměnném provozu. U osob, které pracovaly v jednosměnném

provozu v noci, se zúčastnily ve stejném počtu od každého pohlaví (viz Tabulka 20,

Graf 21).

76

Otázka 2 Věk

Tabulka 21 Věk seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

60-74 let 33 46,48 3 25,00 24 39,34 60 41,67

75-89 let 37 52,11 7 58,33 27 44,26 71 49,31

nad 90 let 1 1,41 2 16,67 10 16,40 13 9,03

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka ukazuje, že se více zúčastnilo osob ve věku 75-89 let. Celkem 71 respondentů

(49,31%).

Graf 22 Věk seniorů

Z Grafu vyplývá, že se zúčastnilo 37 respondentů (52,11%) ve věku 75-89 let,

kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne. Ve stejném věku se zúčastnilo

7 osob (58,33%), které pracovaly v jednosměnném provozu v noci, a 27 respondentů

(44,26%), kteří pracovali v třísměnném provozu (viz Tabulka 21, Graf 22).

77

Otázka 3 Vzdělání

Tabulka 22 Vzdělání seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

základní 16 22,54 4 33,33 15 24,59 35 24,31

SO- vyučený/á 28 39,44 5 41,67 19 31,15 52 36,11

střední s maturitou 19 26,76 2 16,67 23 37,70 44 30,56

vyšší odborné 6 8,45 0 0,00 2 3,28 8 5,56

vysokoškolské 2 2,82 1 8,33 2 3,28 5 3,47

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka ukazuje, že ze vzdělání u respondentů převažuje střední odborné- vyučený/á

(52 respondentů – 36,11%). U 5 respondentů (3,47%) je nejvyšší dosažené vzdělání

vysokoškolské.

Graf 23 Vzdělání seniorů

Z grafu je patrné, že z dotázaných osob, které pracovaly v jednosměnném provozu

během dne, převažuje vzdělání střední odborné- vyučený/á. U osob, které pracovaly

v třísměnném provozu, převažuje vzdělání střední s maturitou (23 respondentů –

37,70%). Respondenti, kteří uvedli, že pracovali v jednosměnném provozu v noci, má 5

seniorů (41,67%) vzdělání střední odborné – vyučený/á (viz Tabulka 22, Graf 23).

78

Otázka 4 Pokud jste ve věku nad 60 let a více:

Tabulka 23 Bydlení seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

sám/a 16 22,54 3 25,00 11 18,03 30 20,83

s manželkou/em 32 45,07 3 25,00 29 47,54 64 44,45

s rodinou 16 22,54 3 25,00 12 19,67 31 21,53

v soc. zařízení 2 2,82 1 8,33 4 6,56 7 4,86

v nemocnici 5 7,04 2 16,67 5 8,20 12 8,33

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


64 respondentů (44,45%) bydlí se svojí manželkou/ manželem. 31 respondentů

(21,53%) bydlí s rodinou a 30 jich (20,83%) bydlí sami.

Graf 24 Bydlení seniorů

32 osob (45,07%), kteří pracovali v jednosměnném provozu během dne, uvedli, že bydlí

s manželkou/manželem. U osob, které pracovaly v jednosměnném provozu v noci,

nastala shoda v odpovědích. 4 osoby (6,56%), které pracovaly v třísměnném provozu,

uvedly, že bydlí v Domově pro seniory nebo v jiné organizaci (viz Tabulka 23,

Graf 24).

79

Podle odpovědí na otázku 5 Typ Vašeho současného nebo posledního povolání jsou

vyhodnoceny všechny položené otázky v dotazníku.

Interpretace dat z otázek z II. části dotazníku, zaměřených na poruchy

spánku

Otázka 6 Kolik hodin denně spíte?

Tabulka 24 Doba spánku seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

méně jak 5 hodin 12 16,90 4 33,33 24 39,34 40 27,78

6-8 hodin 49 69,02 4 33,33 16 26,23 69 47,92

více jak 9 hodin 10 14,08 4 33,33 21 34,43 35 24,31

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka znázorňuje, že 69 osob (47,92%) spí denně šest až osm hodin, 40 osob

(27,78%) spí méně jak pět hodin a 35 respondentů (24,31%) uvedli, že spí více

jak devět hodin.

Graf 25 Doba spánku seniorů

Z grafu je patrné, že 49 osob (69,02%), které pracovaly v jednosměnném provozu

během dne, spí šest až osm hodin. U respondentů, kteří pracovali v jednosměnném

provozu v noci, se objevila shoda v odpovědích. 24 respondentů (39,34%), kteří

pracovali v třísměnném provozu, spí méně jak 5 hodin.

80

Graf 26 Doba spánku seniorů celkem

Graf znázorňuje kolik hodin nejčastěji senioři spí (viz Tabulka 24, Graf 25, Graf 26).

Otázka 7 Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě)

Tabulka 25 Spánek seniorů přes den

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 37 52,11 7 58,33 32 52,46 76 52,78

ne 20 28,17 3 25,00 9 14,75 32 22,22

občas 14 19,72 2 16,67 20 32,79 36 25,00

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka ukazuje, že až 76 dotázaných (52,78%) seniorů spí přes den.

81

Graf 27 Spánek seniorů přes den

Z grafu je patrné, že 37 osob (52,11%), které pracovaly v jednosměnném provozu

během dne, spí přes den a 14 respondentů (19,72%) uvedlo, že nespí přes den.

7 respondentů (58,33%), kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci, uvedlo, že spí

přes den. 9 osob (14,75%), které pracovaly v třísměnném provozu, nespí v průběhu dne


Otázka 8 Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou

dobu vstáváte a chodíte spát)?

Tabulka 26 Pravidelnost v denním režimu seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 48 67,61 3 25,00 25 40,98 76 52,78

ne 5 7,04 4 33,33 7 11,48 16 11,11

občas 15 21,13 5 41,67 23 37,70 43 29,86

denní režim 3 4,26 0 0 6 9,84 9 6,25

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka ukazuje, že 76 seniorů (52,78%) zvolilo odpověď: ano – snažím se dodržovat

pravidelný denní režim. 9 respondentů (6,25%) uvedlo, že jsou vázaní na denní režim

Domova pro seniory nebo jiné instituce.

82

Graf 28 Pravidelnost v denním režimu seniorů

Graf znázorňuje, že 48 osob (67,61%), které pracovaly v jednosměnném provozu během

dne, se snaží dodržovat pravidelný denní režim. 5 osob (41,67%), které pracovaly

v jednosměnném provozu v noci, odpovědělo, že se občas snaží dodržovat pravidelný

denní režim. 7 osob (11,48%), které pracovaly v třísměnném provozu, se nesnaží

dodržovat denní pravidelnost (viz Tabulka 26, Graf 28).

83

Otázka 9 Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených

spánkových jevů (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 27 Zvláštní spánkové jevy seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

chrápání 30 28,30 4 20,00 27 29,67 61 28,11

náměsíčnost 0 0 0 0 0 0 0 0

skřípání zubů 3 2,83 4 20,00 6 6,59 13 5,99

mluvení ze spaní 14 13,21 5 25,00 15 16,49 34 15,67

záškuby svalů 9 8,49 0 0 6 6,59 15 6,91

noční pocení 15 14,15 2 10,00 15 16,49 32 14,75

noční pití a jezení 17 16,04 3 15,00 14 15,38 34 15,67

jiné 0 0 0 0 0 0 0 0

neobjevují se 18 16,98 2 10,00 8 8,79 28 12,90

Σ 106 100 20 100 91 100 217 100


Tabulka ukazuje, že ze zvláštních spánkových jevů, téměř o polovinu, převažuje

chrápání, a to u 61 respondentů (28,11%). Náměsíčnost neuvedl žádný senior

z dotázaných. 28 respondentů (12,90%) uvedlo, že se u nich žádné spánkové jevy

neobjevují.

84

Graf 29 Zvláštní spánkové jevy u seniorů

Z grafu je patrné, že chrápání se vyskytuje u 30 seniorů (28,30%), kteří pracovali

v jednosměnném provozu během dne. U seniorů, kteří pracovali v jednosměnném

provozu v noci, se ve stejném počtu vyskytuje chrápání a skřípání zubů. U osob,

které pracovaly v třísměnném provozu, je stejný počet odpovědí u mluvení ze spaní

a noční pocení.

Graf 30 Zvláštní spánkové jevy u seniorů celkem

Graf znázorňuje výskyt jednotlivých spánkových jevů u seniorů celkem


85

Otázka 10 Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat

i více možností)

Tabulka 28 Poruchy spánku seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

problémy s usínáním 20 23,81 6 35,29 27 36,00 53 30,11

časté buzení v noci 24 28,57 7 41,18 21 28,00 52 29,55

časné probuzení ráno 22 26,19 4 23,53 18 24,00 44 25,00

netrpím 18 21,43 0 0 9 12,00 27 15,34

Σ 84 100 17 100 75 100 176 100


Tabulka ukazuje, že 27 osob (18,75%) uvedlo, že netrpí žádnou z uvedených poruch

spánku. 117 seniorů (81,25%) uvedlo, že trpí nějakou poruchu spánku, či kombinací

těchto poruch.

Při odpovědi, netrpím žádnou z uvedených poruch spánku, přešli respondenti k otázce

16 (Tabulka 34, Graf 40).

Graf 31 Poruchy spánku seniorů

Z grafu je patrné, že u dotázaných respondentů se poruchy spánku vyskytují téměř

ve stejném počtu nezávisle na typu směnnosti práce.

86

Graf 32 Poruchy spánku u seniorů celkem

Graf předkládá výsledky výskytu jednotlivých poruch spánku u seniorů


Otázka 11 Absolvoval/a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové

laboratoři?

Tabulka 29 Spánková laboratoř a senioři

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano, pomohlo mi to 1 1,89 1 8,33 1 1,92 3 2,56

ano, bez efektu 2 3,77 1 8,33 1 1,92 4 3,42

netrpím 30 36,60 3 25,00 20 38,46 53 45,30

neznám spán. lab. 20 37,74 7 58,34 30 57,70 57 48,72

Σ 53 100 12 100 52 100 117 100


Tabulka poukazuje na to, že 53 osob (45,30%) nikdy neabsolvovaly vyšetření

ve spánkové laboratoři. 3 respondentům (2,56%) toto vyšetření pomohlo.

87

Graf 33 Spánková laboratoř a senioři

Z grafu vyplývá, že vyšetření ve spánkové laboratoři absolvovalo celkem 7 seniorů

(5,98%). 3 seniorům (2,56%) toto vyšetření pomohlo (viz Tabulka 29, Graf 33).

Otázka 12 Užíváte léky na spaní?

Tabulka 30 Hypnotika a senioři

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 14 26,42 6 50,00 29 55,77 49 41,88

ne 28 52,83 4 33,33 13 25,00 45 38,46

občas 11 20,75 2 16,67 10 19,23 23 19,66

Σ 53 100 12 100 52 100 117 100


Výsledky uvedené v tabulce znázorňují výskyt v užívání hypnotik. 49 seniorů (41,88%)

uvedlo, že užívá hypnotika.

88

Graf 34 Hypnotika a senioři

Graf ukazuje, že hypnotika užívá více seniorů, kteří pracovali v třísměnném provozu.

Celkem 29 seniorů (55,77%).

Graf 35 Hypnotika a senioři celkem

Graf znázorňuje, kolik seniorů užívá hypnotika (viz Tabulka 30, Graf 34, Graf 35).

89

Otázka 13 Využíváte alternativní způsob léčby vaší poruchy

spánku? (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 31 Alternativní terapie u seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

akupunktura 0 0 0 0 0 0 0 0

aromaterapie 2 3,39 1 6,25 7 9,09 10 6,58

fytoterapie 9 15,25 3 18,75 15 19,48 27 17,76

hydroterapie 0 0 2 12,50 8 10,39 10 6,58

hypnoterapie 0 0 0 0 2 2,60 2 1,32

muzikoterapie 4 6,78 4 25,00 15 19,48 23 15,13

dietoterapie 7 11,86 4 25,00 8 10,40 19 12,50

jiné 2 3,39 0 0 0 0 2 1,32

nevyužívám 35 59,33 2 12,50 22 28,57 59 38,82

Σ 59 100 16 100 77 100 152 100


Jiné:

R 43: přírodní tablety založené

R 61: lékařská marihuana

Z tabulky vyplývá, že z alternativních terapií převažuje terapie bylinnými čaji

a muzikoterapie. 59 seniorů (38,82%) uvedlo, že neřeší své potíže se spánkem pomocí

alternativních terapií. 2 senioři uvedli jiné terapie. 1 senior užívá přírodní tablety, které

napomáhají spánku, a 1 senior využívá účinků lékařské marihuany.


90

Graf 36 Alternativní terapie u seniorů

Graf ukazuje na velký výskyt odpovědi: nevyužívám alternativní terapie.

Graf 37 Alternativní terapie u seniorů celkem

Graf znázorňuje využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem


91

Otázka 14 Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní

výkonnost? (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 32 Následky nespavosti seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

unavený/á 29 36,25 6 35,30 25 33,33 60 34,88

nesoustředěný/á 1 1,25 0 0 3 4,00 4 2,33

nevrlý/á 8 10,00 3 17,65 4 5,33 15 8,72

lehnout si přes den 22 27,50 5 29,41 25 33,33 52 30,23

bolesti hlavy 5 6,25 1 5,88 10 13,33 16 9,30

jiné 1 1,25 0 0 0 0 1 0,58

neovlivňují mě 14 17,50 2 11,76 8 10,67 24 13,95

Σ 80 100 17 100 75 100 172 100


Jiné:

R 52: zmatená, bez nálady

Tabulka uvádí, že nejčastějším následkem poruch spánku u seniorů je únava, na druhém

místě pak potřeba si jít přes den lehnout.

Respondenti měli možnost zvolit více odpovědí, protože následky nespavosti se mohou

kombinovat.

92

Graf 38 Následky nespavosti seniorů

Z grafu je patrné, že 14 seniorů (17,50%), kteří pracovali na jednu denní směnu,

jejich potíže se spánkem neovlivňují. 10 seniorů (13,33%), kteří pracovali na tři směny,

trpí bolestmi hlavy následkem nekvalitního spánku (viz Tabulka 32, Graf 38).

Otázka 15 Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně

probudíte tak: (můžete zakroužkovat i více možností)

Tabulka 33 Činnosti seniorů při nespavosti

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

zůstanu ležet 22 36,67 6 42,86 22 38,60 50 38,17

vstanu- unavit se 12 20,00 2 14,29 12 21,05 26 19,85

pokouším se usnout 25 41,67 6 42,86 23 40,35 54 41,22

jiné 1 1,67 0 0 0 0 0 0

Σ 60 100 14 100 57 100 131 100


Jiné:

R 12: vezmu si ¼ prášku na spaní, jdu si číst, zhasnu a snažím se usnout

Z tabulky vyplývá, že 54 seniorů (41,22%) snaží co nejrychleji opět usnout. 50 seniorů

(38,17%) zůstane ležet v lůžku, když nemůžou spát.


93

Graf 39 Činnosti seniorů při nespavosti

Z grafu je patrné, že se senioři při nespavosti snaží co nejrychleji usnout, a že zůstanou

ležet v lůžku. Tento výskyt odpovědí byl nejčastější nezávisle na typu směnnosti práce


Otázka 16 Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka?

Tabulka 34 Noční pády seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 6 8,45 3 25,00 15 24,59 24 16,67

ne 55 77,46 5 41,67 39 63,93 99 68,75

nepamatuji se 10 14,08 4 33,33 7 11,48 21 14,58

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Výsledky v tabulce ukazují, že téměř většina seniorů v noci nikdy neupadla.

94

Graf 40 Noční pády seniorů

Graf ukazuje, že větší výskyt nočních pádů byl zaznamenán u seniorů, kteří pracovali

v třísměnném provozu (viz Tabulka 34, Graf 40).

Otázka 17 Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami

spánku?

Tabulka 35 Zájem lékařů podle seniorů

N fi (%) N fi (%) N fi (%) N fi (%)

ano 19 26,76 3 25,00 15 24,59 37 25,69

ne 15 21,13 7 58,33 19 31,15 41 28,47

nemám na to názor 37 52,11 2 16,67 27 44,26 66 45,83

Σ 71 100 12 100 61 100 144 100


Tabulka ukazuje, že 41 seniorů (28,47%) si myslí, že se lékaři nedostatečně zabývají

poruchami spánku.

95

Graf 41 Zájem lékařů podle seniorů

Z grafu je patrné, že více seniorů je bez názoru na tuto otázku (viz Tabulka 35, Graf 41).

Poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů:

R 2: Myslím si, že když pracujeme na zahrádce nebo podnikáme procházky do lesa,

také lépe spíme, ale jsme ročníky 38 a 34, tak už toho pohybu tolik není,

i díky nemocem a pak je se spaním potíž.

R 7: Moc o tom nepřemýšlím, myslím, že to patří ke stáří.

R 8: Jediné poruchy spánku mi působí bolest kloubů.

R 46: Usíná se mi hůř, když jsem doma, k dobrému spánku potřebuji únavu z práce

a otevřené okno. Lékaři by se nespavosti měli více věnovat.

96

DISKUSE

Laická veřejnost se domnívá, že senioři, pokud už v noci spí, tak rozhodně méně

než pět hodin. Autoři, Dessaintová, Inlander, Moranová, Prusiński aj., potvrzují,

že spánek v seniorském věku je kratší. Provedené výzkumy jejich myšlenku vyvrací.

40 seniorů odpovědělo, že spí jen pět a méně hodin. Překvapilo mě dosti vysoké

procento seniorů, kteří uvedli, že spí více jak 9 hodin. Tuto možnost zvolilo celkem

35 respondentů.

Burová se s předchozími výsledky shoduje. Ze 102 celkově dotázaných spí šest

až osm hodin 54 seniorů, 25 dotázaných spí méně jak pět hodin a 23 seniorů spí více

jak devět hodin.

Koditková také uvádí, že nejvíce seniorů odpovědělo, že spí 6-8 hodin, jen

9 seniorů spí pět a méně hodin a 27 seniorů spí devět a více hodin.

Graf 42 Komparace počtu hodin spánku seniorů

Podle provedeného výzkumu můžeme tvrdit, že spánek přes den, například

po obědě, je pro seniorský věk charakteristický. Tuto možnost zvolilo 76 seniorů.

32 seniorů nespí přes den a 36 seniorů občas pospává.

Burová uvádí jiné výsledky. 77 seniorů odpovědělo, že během dne nespí.

Koditková předkládá, že 11 seniorů se přiznalo k dennímu spánku, 28 seniorů

odpovědělo, že nespí přes den a 66 seniorů spí přes den občas.

97

Graf 43 Komparace spánku seniorů během dne

Z výsledků výzkumu můžeme soudit, že nejčastějším spánkovým jevem

je chrápání. Celkem u 61 seniorů. Nebyl osloven ani jeden senior, který by trpěl

náměsíčností. U 34 seniorů se objevuje mluvení ze spaní a u 13 skřípání zubů.

28 seniorů uvedlo, že se během jejich spánku žádný spánkový jev nevyskytuje.

Burešová zkoumala pouze výskyt chrápání. Zjistila, že 23 seniorů uvedlo potíže

s chrápáním, 48 seniorů pak tímto jevem netrpí.

Burová se zaměřila také na náměsíčnost, tuto odpověď zvolil jeden respondent,

mluvení ze spaní 20 seniorů a skřípání zubů 8 seniorů. Téměř polovina uvedla, že netrpí

žádným uvedeným spánkový jevem.

Graf 44 Komparace spánkových jevů u seniorů

Po vyhodnocení všech dotazníků jsem zjistila, že 117 seniorů trpí nějakou formou

nespavosti ze 144 celkově dotázaných.

98

Burešová sděluje, že 101 celkem dotázaných seniorů jich 47 má problémy

se spánkem, 24 seniorů občas.

Burová objevila, že ze 102 dotázaných seniorů jich 71 udává některou z poruch

spánku.

Zeklová uvádí, že ze sta dotázaných trpí poruchami spánku 69 seniorů. Porovnání

výsledků vysvětluje teorie, že největší výskyt poruch spánku se objevuje ve vyšším

věku.

Graf 45 Komparace poruch spánku seniorů

Ze 117 seniorů, kteří odpověděli, že trpí poruchami spánku, uvedlo 53 seniorů

potíže s usínáním, 44 seniorů se budí časně ráno a 52 seniorů se budí často v noci.

Senioři měli možnost vybrat více typů nespavostí. Z této analýzy lze soudit, že senioři

mají nejčastěji problémy s usínáním a s častým buzením v noci.

Burešová zjistila, že 45 seniorů má potíže s častým nočním buzením, 27 seniorů

pak s usínáním a 18 respondentů se budí časně ráno.

Burová uvádí, že většina seniorů má problémy s usínáním, 37 respondentů zvolilo

tuto možnost, 18 seniorů se časně budí a 16 seniorů se v noci často probouzí.

Koditková zjistila, že nejčastější poruchou spánku u seniorů je časté buzení v noci.

Touto poruchou trpí až 102 seniorů ze 105 celkově dotázaných. Na druhém místě

se objevilo časné buzení ráno, tuto odpověď sdělilo 70 seniorů.

Zeklová předkládá téměř totožné výsledky. 41 seniorů se často budí v noci

a 40 seniorů má potíže s usínáním. I zde měli senioři možnost zvolit více odpovědí.

99

Graf 46 Komparace jednotlivých typů nespavosti seniorů

Zatímco autorky, Burešová, Koditková a Zeklová, ve svém výzkumu zjistily,

že více seniorů hypnotika neužívá, v mém šetření jsem zjistila, že 49 seniorů užívá

hypnotika pravidelně a 23 seniorů jen občas. Jejich celkový počet přesahuje polovinu

dotázaných.

Graf 47 Komparace užívání hypnotik seniory

Alternativně své potíže se spánkem řeší 93 seniorů, zatímco Burešová uvádí

pouhých šest seniorů.

100

Graf 48 Komparace využívání alternativních terapií seniory

Jako nejčastější následek nespavosti senioři uvádí únavu, celkem 60 seniorů.

Koditková uvádí, že až 78 seniorů odpovědělo, že jsou po nekvalitním

a nedostačujícím spánku unaveni.

Graf 49 Komparace únavy seniorů

101

ZÁVĚR

S prodlužující se délkou života a zkvalitněním lékařské péče roste počet osob

v seniorském věku. Tato etapa lidského života je charakterizována úbytkem fyzických

sil a vysokou prevalencí různých onemocnění, včetně poruch spánku. Odborná literatura

i provedené výzkumy prokazují, že roste počet nemocných trpících potížemi

se spánkem.

Cílem diplomové práce bylo zmapovat prevalenci spánkových poruch u seniorů.

Výzkumný vzorek tvořili senioři a osoby v přechodném věku ze Zlínského kraje,

kteří byli oslovováni náhodně. Výsledky šetření byly analyzovány zvlášť pro přechodný

věk a pro seniorský věk. Vyhodnocení výsledků pro přechodný věk nalezneme

v praktické části, zde nebudou uváděny, protože mě více zajímala tato problematika

u seniorů. Bylo zjištěno, že 81,25% seniorů trpí některou z forem nespavosti.

30,11% seniorů udalo potíže s usínáním, 29,55% seniorů se v noci často budí

a 25,00% seniorů se budí časně ráno. Pouhých 15,34% seniorů odpovědělo, že netrpí

žádnou z uvedených poruch spánku.

Byly stanoveny i dílčí cíle práce. První tři dílčí cíle - Zjistit vztah mezi prací

v jednosměnném provozu během dne a následnými poruchami spánku.- Zjistit vztah

mezi prací v jednosměnném provozu v noci a následnými poruchami spánku.- Zjistit

vztah mezi prací v třísměnném provozu a následnými poruchami spánku.- byly

porovnány pomocí Pearsonova koeficientu korelace.

Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu během dne a následnými

poruchami spánku.

Bylo osloveno celkem 71 seniorů, kteří pracovali v jednosměnném provozu během

dne. Z tohoto počtu, 53 seniorů odpovědělo, že trpí některou z forem insomnie

nebo kombinací jejich forem. Pearsonův test korelace vyšel 1. Jedná se tedy o těsný

vztah poruch spánku a prací během dne.

102

Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v jednosměnném provozu v noci a následnými

poruchami spánku.

Bylo osloveno 12 seniorů, kteří pracovali v jednosměnném provozu v noci.

Tito senioři tvoří 100% v prevalenci insomnie nebo v kombinaci jejích forem.

Koeficient korelace znázorňuje těsný vztah obou proměnných podle naměřené hodnoty

1.

Dílčí cíl Zjistit vztah mezi prací v třísměnném provozu a následnými poruchami

spánku.

Bylo osloveno 61 seniorů, kteří pracovali v třísměnném provozu. Z tohoto počtu,

52 seniorů udalo insomnii nebo kombinaci jejích forem. Test sdělil těsný vztah mezi

oběma jevy s naměřenou hodnotou 1.

Podle výsledků testu Pearsonova koeficientu korelace můžeme soudit, že neexistuje

vztah mezi typem směnnosti a poruchami spánku.

Dílčí cíl Zjistit kolik hodin senioři nejčastěji spí.

V dostupných odborných literaturách je uváděno, že spánek se v seniorském věku

zkracuje. V mém výzkumu bylo zjištěno, že 27,78% spí méně jak pět hodin, 47,92% spí

šest až osm hodin, a pro mě překvapivým výsledkem bylo zjištění, že 24,31% spí více

jak devět hodin.

Dílčí cíl Zjistit, který spánkový jev je u seniorů nejčastější.

Lavery (1998) uvádí, že chrápání je nejčastější spánkový jev, vyskytující

se v každém věku. Chrápáním trpí 28,11% seniorů. Dalším častým jevem je mluvení

ze spaní (15,67%) a noční pití a jezení (15,67%). Parasomnie se nevyskytuje u 12,90%.

Dílčí cíl Zjistit, kolik seniorů užívá hypnotika.

Mnozí autoři zabývající se problematikou poruch spánku u seniorů, nedoporučují

dlouhodobé užívání hypnotik. Hrozí totiž léková závislost a interakce účinků s ostatními

léky.

41,88% seniorů užívá hypnotika pravidelně a 19,66% užívá hypnotika občas.

Podle mého názoru jsou tyto hodnoty ohromující v negativním slova smyslu.

103

Podle mých osobních zkušeností, nenesou vinu jen lékaři, sami senioři se hypnotik

dožadují a předpokládají, že farmakoterapie jim pomůže vyřešit jejich potíže. Příčinou

tohoto vysokého procenta osob užívajících hypnotika je podle mého názoru

nedostatečná edukace v možnostech léčby.

Dílčí cíl Zjistit, kolik respondentů využívá alternativní terapie při potížích

se spánkem.

Terapie poruch spánku by měla upřednostňovat úpravu životního stylu a zlepšení

spánkové hygieny. V případě, že tyto úpravy nejsou efektivní, měla by nastoupit

alternativní terapie. Oba tyto kroky vyžadují aktivitu nemocného. Z celkového počtu

dotázaných seniorů, 61,19% využívá tento způsob léčby při řešení obtíží s insomnií

nebo při kombinaci jejích forem. Nejčastěji senioři využívají fototerapii, muzikoterapii

a dietoterapii.

Podle analýzy výsledků můžeme soudit, že dotázaní senioři při terapii insomnie

využívají jak farmakoterapii, tak i alternativní způsob.

Závěrem bych chtěla dodat, že terapie spánkových poruch u seniorů je obtížná,

protože příčinami narušeného spánku může být řada somatických onemocnění a jejich

léčba. Někdy může být insomnie příznakem jiných chorob vyskytujících

se v seniorském věku. Podle Borzové (2009) je diagnostikováno a vhodně léčeno

jen malé množství těchto poruch. Pouhých 25,69% seniorů si myslí, že se lékaři

dostatečně zabývají poruchami spánku. Jeden respondent napsal přímo do poznámek,

týkajících se poruch spánku, že by se lékaři měli více zajímat nespavostí.

Zjištěné výsledky jsou přínosem jak pro moji zdravotnickou praxi, věnovat více

pozornosti problematice spánku, tak i pro praxi pedagogickou, upozorňovat budoucí

zdravotnické asistenty na jeho důležitost a seznamovat je s problematikou nespavosti,

důslednou edukací nemocného a jeho vhodnou terapií.

104

SOUHRN

Diplomová práce na téma “Poruchy spánku u seniorů” je rozdělená na dvě části.

První část je zaměřená na teoretické poznatky o stárnutí a stáří, o spánku a spánkových

poruchách. Ve druhé části jsou analyzovány výsledky dotazníkového šetření. Pomocí

anonymních dotazníků byl zjišťován výskyt spánkových poruch a jejich souvislost

s prací ve směnném provozu. Dotazník byl zaměřen i na problematiku užívání hypnotik

a využívání alternativních terapií při řešení potíží se spánkem.

Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že 81,25% seniorů trpí některou z forem

nespavosti. Bylo prokázáno, že neexistuje vztah mezi typem směnnosti a následnými

poruchami spánku. Dále bylo zjištěno, že 41,88% seniorů užívá hypnotika a 61,19%

využívá alternativní terapie při řešení potíží se spánkem.

SUMMARY

This thesis, titled “Sleep disorders in older adults” is divided into two parts.

The first part focuses on theoretical knowledge about ageing and old age, sleep

and sleep disorders. The second part analyzes the results of a survey. Using anonymous

questionnaires I determined the incidence of sleep disorders and their connection

with shift work. The questionnaire also focused on the issue of hypnotics use and using

alternative therapies to solve problems with sleep.

Carried out research it was found that 81.25% of seniors suffer from some form

of insomnia. It has been shown that there is no relationship between the type of shifts

and subsequent sleep disturbances. Furthermore, it was found that 41.88% of seniors

used hypnotics and 61.19% used alternative therapies to solve problems with sleep.

105

REFERENČNÍ SEZNAM

1. ANDERS, M. Nespavost. Praha: Jan Vašut, 2000. 31 s. ISBN 80-7236-181-3.

2. BORZOVÁ, C. Nespavost a jiné poruchy spánku: pro nelékařské zdravotnické obory.

Praha: Grada Publishing, 2009. 141 s. ISBN 978-802-4729-787.

3. BRUNO, F., J. Hezky se vyspěte. Pochopte svou nespavost a navždy se jí zbavte.

Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 2003. 99s. ISBN 80-7106-593-5.

4. BUREŠOVÁ, J. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská

fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2007. 78 s., 3 s. příloh. Vedoucí diplomové práce prof.

MUDr. Hana Kubešová, CSc.

5. BUROVÁ, S. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská

fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2008. 103 s., 6 s. příloh. Vedoucí diplomové práce

MUDr. Jiří Dušek, CSc.

6. DEGEN, R. Dejte si dvacet. Spánek pro osvěžení, odpočinek a dobrou kondici. Praha:

Pragma, 1997. 209 s. ISBN 80-7205-703-0.

7. DESSAINTOVÁ, M., P. Nezačínejte stárnout. Praha: Portál, 1999. 231 s. ISBN 80-

7178-8255-6.

8. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stáří. Vyd. 2., podstatně přeprac. a dopl. Praha:

Havlíček Brain Team, 2010. 365 s. ISBN 978-808-7109-199.

9. HÜTTICH, B. Aktivně proti poruchám spánku. Praha: Ivo Železný, 1997. 93 s. ISBN

80-237-2550-5.

10. CHOPRA, D. Spokojený spánek: insomnie a jak ji léčit. Praha: Pragma, 1994. 142 s.

ISBN 80-7205-096-6.

106

11. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, 2007.

265 s. ISBN 978-80-247-1369-4.

12. INLANDER, Ch., B., MORANOVÁ, C., K. 67 rad jak dobře spát. Bratislava:

Príroda, 1996. 92 s. ISBN 80-07-00797-0.

13. JAROLÍMKOVÁ, S. (nejen) Výklad snů. Praha: Metramedia, 2000. 221 s. ISBN 80-

238-5879-3.

14. KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004.

861 s. ISBN 80-247-0548-6.

15. KITTNAR, O. a kol. Lékařská fyziologie. Praha: Grada Publishing, 2011. 790 s.

ISBN 978-80-247-3068-4.

16. KNOBLOCH, H. Vše o spánku. Praha: Práce, 1975. 140 s.

17. KODITKOVÁ, I. Kvalita spánku a seniorský věk. Brno: Masarykova univerzita.

Lékařská fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2009. 115 s., 5 s. příloh. Vedoucí diplomové

práce PhDr. Marie Macková, Ph.D.

18. LAVERY, S. Léčivá sílá spánku. Praha: Svojtka a Vašut, 1998. 157 s. ISBN 80-

7180-414-2.

19. LEIBOLD, G. Dobrý spánek - dobré nervy. Praha: Svoboda, 1994. 111 s. ISBN 80-

205-0358-7.

20. MENCLOVÁ, K., SVĚDÍKOVÁ, M. Pády seniorů v kolektivním zařízení. Sestra,

2006, roč. 16, č. 10, s. 38-39. ISSN 1210-0404.

21. MERKUNOVÁ, A., OREL, M. Anatomie a fyziologie člověka pro humanitní obory.

Praha: Grada Publishing, 2008. 302 s. ISBN 978-80-247-1521-6.

107

22. MICHAUDOVÁ, E., BAINOVÁ, J. Sexy, štíhlá a svěží díky dobrému spánku.

Praha: Reader´s Digest Výběr, 2009. 240 s. ISBN 978-80-7406-050-2.

23. PACOVSKÝ, V., HEŘMANOVÁ, H. Gerontologie. Praha: Avicenum, 1981. 298 s.

24. PALAZZOLO, J. Nespavost- zbavte se jí navždy! Praha: Grada, 2007. 128 s. ISBN

978-80-247-2286-3.

25. PETRÁNEK, S. Spánek a jeho poruchy. Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1987. 4 s.

26. PRAŠKO, J. a kol. Nespavost. Praha: Portál, 2004. 102 s. ISBN 80-7178-919-4.

27. PRUSIŃSKI, A. Nespavost a jiné poruchy spánku. Praha: Maxdorf, 1993. 81 s.

ISBN 80-85800-01-2.

28. RADIL, T. Spánek a bdění. Praha: Academia, 1978. 229 s.

29. SÝKOROVÁ, A. Spánek a jeho poruchy. Sestra, 2006, roč. 16, č. 4, s. 22.

ISSN 1210-0404.

30. ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, J. a kol. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 175 s. ISBN 80-244-0629-2.

31. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Dětství, dospělost, stáří. Praha: Portál,

2000. 522 s. ISBN 80-7178-308-0.

32. VOKURKA, M. a kol. Praktický slovník medicíny. 6. rozš. vyd. Praha: Maxdorf,

2000. 490 s. ISBN 80-85912-38-4.

33. ZEKLOVÁ, H. Poruchy spánku u seniorů. Brno: Masarykova univerzita. Lékařská

fakulta. Katedra ošetřovatelství, 2009. 121 s., 6 s. příloh. Vedoucí diplomové práce

prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc.

108

Internetové zdroje

1. Akreditovaná centra diagnostiky a léčby poruch spánku. Www.sleep-society.cz

[online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW:

<http://www.sleep-society.cz/pracoviste/akreditovana-centra.html>.

2. Akreditované laboratoře s vymezenou působností. Www.sleep-society.cz [online].

[cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW:

<http://www.sleep-society.cz/pracoviste/akreditovane-laboratore.html>.

3. BROŽOVÁ,J. Psychiatrická péče v letech 2001 až 2005. Aktuální informace Ústavu

zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha: UZIS, 2007. Dostupné na

WWW: <http://www.uzis.cz/system/files/02_07.pdf>.

4. Demografická příručka. Www.czso.cz [online]. [cit. 2011-11-03]. Dostupné

na WWW:

<http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/28003FC42A/$File/401911ri01.pdf>.

5. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů.

Desátá revize. Tabelární část. Www.uzis.cz [online]. Praha: 2008 [cit. 2012-02-12].

Dostupné na WWW: <http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html>.

6. Nespavost-novinky. Www.psychicke-zdravi.cz [online]. [cit. 2012-02-22]. Dostupné

na WWW: <http://www.psychicke-zdravi.cz/novinky-laik-nespavost/svetovy-den-

spanku-19-brezna-2010-516>.

7. Noční můry a noční děsy. Www.dobry-spanek.cz [online]. [cit. 2012-01-25].

Dostupné na WWW: <http://www.dobry-spanek.cz/nocni-mury-a-nocni-desy>.

8. PRETL, M. Nejčastější poruchy spánku a jejich řešení. Www.samoleceni.cz [online].

[cit. 2012-02-22]. Dostupné na WWW: <http://www.samoleceni.cz/nejcastejsi-poruchy-

spanku>.

109

9. Slovník cizích slov – on-line hledání. Http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ [online]. [cit.

2012-03-04]. Dostupné na WWW: <http://slovnik-cizich-

slov.abz.cz/web.php/hledat?typ_hledani=prefix&cizi_slovo=abuzus>.

10. Wikipedie: Otevřená encyklopedie. Http://cs.wikipedia.org [online]. [cit. 2012-03-

04]. Dostupné na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Ageismus>.

11. Zkratky. Www.zkratky.cz [online]. [cit. 2012-03-04]. Dostupné na WWW:

<http://www.zkratky.cz/aj>.

110

SEZNAM ZKRATEK

aj. a jiný

apod. a podobně

a.s. akciová společnost

cm centimetr

CNS centrální nervový systém

CT Computed Tomography – počítačová tomografie

CSc. Candidatus scientiarum- kandidát věd

EEG elektroencefalogram

FN Fakultní nemocnice

ISBN International Standard Book Number

KN Krajská nemocnice

kol. kolektiv

LF UK Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

MKN Mezinárodní klasifikace nemocí

MUDr. Medicinae universae doctor – doktor medicíny

např. například

ORL otorhinolaryngologie

p.o. příspěvková organizace

s. strana

tj. to je

tzv. takzvaný

USA United States of America

viz videre licet – „lze vidět“

VFN Všeobecná fakultní nemocnice

WHO World Health Organisation, též SZO (Světová zdravotnická

organizace)

WWW World Wide Web

% procento

(Zdroj: www.zkratky.cz)

111

SLOVNÍK CIZÍCH POJMŮ

Abúzus nadměrné užívání, nadužívání, zneužívání

Afekce postižení nemocí

Ageismus diskriminace z důvodu věku

Alergie přecitlivělost organismu na nějakou látku

Altruismus nesobecký způsob myšlení a cítění, nezištné jednání

ve prospěch druhých

Anémie chudokrevnost

Angina pectoris projev ischemické choroby srdeční

Anomálie nepravidelnost, odchylka od normálu

Antidepresiva skupina léků užívaných k léčbě deprese

Antiepileptika léky užívané při léčbě epilepsie

Antihistaminika léky blokující účinek histaminu, který významnou roli

v rozvoji alergie, některá z nich mají tlumivý účinek

na nervový systém

Antipsychotika farmaceutické látky, které potlačují psychotické

symptomy

Apnoe zástava dechu

Astma onemocnění charakterizované záchvatovou dušností

Artritida zánět kloubu

Ateroskleróza onemocnění tepen, při němž se v jejich stěnách ukládají

tukové buňky

Atopický ekzém typ alergie

Atrofie zmenšení normálně vyvinutého orgánu, tkáně, buňky

Behaviorální týkající se chování

Benzodiazepiny široce využívaná řada sedativních a hypnotických látek

Degenerace zeslabení, úpadek schopností

Dezorientace porucha orientace, ztráta vědomí o místě a času

Duodenální vřed dvanáctníkový vřed

Egocentrismus v jednání i v myšlení pozornost zaměřená na vlastní

osobu

Endogenní vnější

112

Epilepsie skupina poruch mozku projevujících se opakovanými

záchvaty

Etiologie příčina

Exogenní vnitřní

Farmakokinetika zabývá se léčivy v organismu, jejich účinkem, a to i

z hlediska časového průběhu

Farmakoterapie léčba léky

Fyziologie věda studující funkci organismu a jednotlivých orgánů

Gravidita těhotenství

Halucinace falešný vjem něčeho, co neexistuje

Hypertenze zvýšený krevní tlak

Hypnotikum léky, které navozují spánek či usnadňují usínání

Hypotenze snížený krevní tlak

Hard rock klasický legendární hudební styl rockové hudby

Inaktivita nečinnost

Iniciace vyvolání, podnět

Interévium přechodný věk

Involuce atrofie tkání jako příznak stárnutí

Konsolidace zpevnění

Magnetická rezonance metoda umožňující velmi dobré rozlišení

Maladaptace nepřizpůsobení novým životním podmínkám

Mánie chorobné jednostranné zaujetí

Menopauza ukončení menstruace u žen v přechodu

Mentální retardace lehké, střední, těžké nebo hluboké opoždění rozumového

vývoje

Mobilita pohyblivost

Mozková dysfunkce narušená funkce mozku

Neurogenní vycházející z funkce nebo poruchy nervové soustavy

Neuroleptika stejný význam jako antipsychotika

Neuróza psychická porucha s delším vývojem bez prokazatelné

chorobné změny nervstva

Obsedantní nutkavý, vtíravý

Obstrukce neprůchodnost

113

Oční bulbus oční koule

Ontogeneze individuální vývoj jedince od zárodečného vývoje

do zániku

Patriarchium dlouhověkost

Patologie nauka o nemocech, studuje jejich příčiny

chorobný nález

Pseudohalucinace nepravé vidiny

Pseudoinsomnie chybné vnímání spánku

Psychoterapie léčba psychiky člověka

Regenerace obnovení

Revmatismus onemocnění pohybového aparátu

Sacharidy souhrnný název pro cukry

Sedativa léky zklidňující

Segregace vylučování, oddělování

Senescence počínající stáří, stárnutí

Sénium vlastní stáří

Somnolog odborník v oblasti spánkové medicíny

Stimulancia látky povzbuzující, aktivující

Stomatolog zubní lékař

(Zdroj: VOKURKA, 2000)

(Zdroj: www.cs.wikipedia.org)

(Zdroj: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/)

114

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ

A GRAFŮ

Seznam tabulek

Tabulka 1 Typy mozkových vln

Tabulka 2 Přehled potřeby spánku v jednotlivých věkových obdobích

Tabulka 3 Siesta: prospívá nebo škodí?

Tabulka 4 Charakteristika spánku u chorob typu demence

Tabulka 5 Pohlaví respondentů

Tabulka 6 Věk respondentů

Tabulka 7 Vzdělání respondentů

Tabulka 8 Doba spánku

Tabulka 9 Spánek přes den

Tabulka 10 Pravidelnost v denním režimu

Tabulka 11 Zvláštní spánkové jevy

Tabulka 12 Poruchy spánku

Tabulka 13 Spánková laboratoř

Tabulka 14 Hypnotika

Tabulka 15 Alternativní terapie

Tabulka 16 Následky nespavosti

Tabulka 17 Činnosti při nespavosti

Tabulka 18 Noční pády

Tabulka 19 Zájem lékařů

Tabulka 20 Pohlaví seniorů

Tabulka 21 Věk seniorů

Tabulka 22 Vzdělání seniorů

Tabulka 23 Bydlení seniorů

Tabulka 24 Doba spánku seniorů

Tabulka 25 Spánek seniorů přes den

Tabulka 26 Pravidelnost v denním režimu seniorů

Tabulka 27 Zvláštní spánkové jevy u seniorů

115

Tabulka 28 Poruchy spánku seniorů

Tabulka 29 Spánková laboratoř a senioři

Tabulka 30 Hypnotika a senioři

Tabulka 31 Alternativní terapie u seniorů

Tabulka 32 Následky nespavosti seniorů

Tabulka 33 Činnosti seniorů při nespavosti

Tabulka 34 Noční pády seniorů

Tabulka 35 Zájem lékařů podle seniorů

116

Seznam obrázků

Obrázek 1 Cirkadiánní rytmus

Obrázek 2 Akupresurní body proti nespavosti

Obrázek 3 Reflexní oblast využívané k podpoře spánku

Obrázek 4 Schéma účinku hypnotik

117

Seznam grafů

Graf 1 Pohlaví respondentů

Graf 2 Věk respondentů

Graf 3 Vzdělání respondentů

Graf 4 Doba spánku

Graf 5 Doba spánku celkem

Graf 6 Spánek přes den

Graf 7 Pravidelnost v denním režimu

Graf 8 Zvláštní spánkové jevy

Graf 9 Zvláštní spánkové jevy celkem

Graf 10 Poruchy spánku

Graf 11 Poruchy spánku celkem

Graf 12 Spánková laboratoř

Graf 13 Hypnotika

Graf 14 Hypnotika celkem

Graf 15 Alternativní terapie


Graf 17 Následky poruch spánku

Graf 18 Činnosti při nespavosti

Graf 19 Noční pády

Graf 20 Zájem lékařů

Graf 21 Pohlaví seniorů

Graf 22 Věk seniorů

Graf 23 Vzdělání seniorů

Graf 24 Bydlení seniorů

Graf 25 Doba spánku seniorů

Graf 26 Doba spánku seniorů celkem

Graf 27 Spánek seniorů přes den

Graf 28 Pravidelnost v denním režimu seniorů

Graf 29 Zvláštní spánkové jevy u seniorů

Graf 30 Zvláštní spánkové jevy u seniorů celkem

Graf 31 Poruchy spánku seniorů

Graf 32 Poruchy spánku u seniorů celkem

118

Graf 33 Spánková laboratoř a senioři

Graf 34 Hypnotika a senioři

Graf 35 Hypnotika a senioři celkem

Graf 36 Alternativní terapie u seniorů


Graf 38 Následky poruch spánku seniorů

Graf 39 Činnosti seniorů při nespavosti

Graf 40 Noční pády seniorů

Graf 41 Zájem lékařů podle seniorů

Graf 42 Komparace počtu hodin spánku seniorů

Graf 43 Komparace spánku seniorů během dne

Graf 44 Komparace spánkových jevů u seniorů

Graf 45 Komparace poruch spánku seniorů

Graf 46 Komparace jednotlivých typů nespavosti seniorů

Graf 47 Komparace užívání hypnotik seniory

Graf 48 Komparace využívání alternativních terapií seniory

Graf 49 Komparace únavy seniorů

119

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 Dotazník

Příloha 2 Spánková centra a laboratoře

Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií

Příloha 4 Morinův dotazník

Příloha 5 Spánkový diář

Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie

Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie

Příloha 8 Počet obyvatel podle pohlaví a jednotek věku

Příloha 1 Dotazník

Vážená paní, vážený pane,

dovoluji si Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží k získání údajů

pro mou diplomovou práci na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci

na téma Poruchy spánku u seniorů.

Veškeré informace slouží ke studijním účelům a při jejich interpretaci bude

zachována anonymita.

Odpovědi, prosím, zakroužkujte nebo podtrhněte jednu odpověď, není-li určeno

jinak.

Děkuji za Váš čas a ochotu spolupracovat.

Barbora Kuchtíčková

I. část dotazníku Identifikační údaje

1. Pohlaví: 2. Věk: 3. Vzdělání:

a) žena a) 45-59 let a) základní

b) muž b) 60-74 let b) střední odborné- vyučený/á

c) 75-89 let c) střední s maturitou

d) nad 90 let d) vyšší odborné

e) vysokoškolské

4. Pokud jste ve věku nad 60 let a více:

a) bydlím sám/a v bytě nebo domě

b) bydlím s manželkou/ manželem

c) bydlím s rodinou (děti, vnoučata)

d) bydlím v Domově pro seniory nebo v jiné instituci

e) v současné době jsem více jak 2 měsíce hospitalizovaný/á v nemocnici

5. Typ Vašeho současného nebo posledního povolání:

a) jednosměnný provoz během dne

b) jednosměnný provoz v noci

c) třísměnný provoz

II. část dotazníku Poruchy spánku u seniorů

6. Kolik hodin denně spíte?

a) méně jak 5 hodin

b) 6-8 hodin

c) více jak 9 hodin

7. Pospáváte i v průběhu dne? (např. po obědě)

a) ano

b) ne

c) občas

8. Snažíte se dodržovat pravidelný denní režim (ve stejnou dobu vstáváte a chodíte

spát)?

a) ano

b) ne

c) občas

d) jsem vázaný/á na denní režim Domova pro seniory, jiné instituce, nemocnice

9. Objevují se ve Vašem spánku některé z níže uvedených spánkových jevů?

(můžete zakroužkovat i více možností)

a) chrápání

b) náměsíčnost

c) skřípání zubů

d) mluvení ze spaní

e) záškuby svalů

f) noční pocení

g) noční pití a jezení

h) jiné, prosím doplňte: ……………..

ch) ne, neobjevují se

10. Trpíte některou z poruch spánku? (můžete zakroužkovat i více možností)

a) mám problémy s usínáním

b) často se v noci budím

c) budím se časně ráno (mezi třetí a pátou hodinou ranní)

d) netrpím žádnou z uvedených poruch spánku (přejděte, prosím, k otázce 16)

11. Absolvoval/ a jste někdy vyšetření spánku ve spánkové laboratoři?

a) ano, pomohlo mi to

b) ano, bez efektu

c) ne

d) neznám spánkovou laboratoř

12. Užíváte léky na spaní?

a) ano

b) ne

c) občas

13. Využíváte alternativní způsob léčby Vaší poruchy spánku? (můžete

zakroužkovat i více možností)

a) akupunktura, akupresura

b) aromaterapie- bylinné oleje, masáže, koupele, obklady

c) fytoterapie- bylinné čaje

d) hydroterapie- horká koupel

e) hypnoterapie- hypnóza

f) muzikoterapie- poslech hudby

g) dietoterapie- omezení kofeinu a cukru 2 až 3 hodiny před usnutím

h) jiné, prosím doplňte: ……………..

ch) nevyužívám

14. Do jaké míry potíže se spánkem narušují Vaši denní výkonnost? (můžete


a) jsem unavený/á

b) jsem nesoustředěný/á

c) jsem nevrlý/á

d) musím si jít lehnout v průběhu dne

e) trpím bolestmi hlavy

f) jiné, prosím doplňte:………………………..

g) neovlivňují mě

15. Když nemůžete usnout, vzbudíte se v noci nebo se časně probudíte tak: (můžete


a) zůstanu ležet

b) vstanu a jdu si číst, cvičit, ….unavit se

c) pokouším se opět, co nejrychleji usnout

d) jiné, prosím doplňte: ……………..

16. Upadl/a jste někdy během noci, když jste vstal/a z lůžka?

a) ano

b) ne

c) nepamatuji se

17. Myslíte si, že se lékaři dostatečně zabývají poruchami spánku?

a) ano

b) ne

c) nemám na to názor

Vaše poznámky a připomínky k tématu Poruchy spánku u seniorů:

……………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………

……………………………………………………………………………………………

Příloha 2 Spánková centra a laboratoře (www.sleep-society.cz)

Akreditovaná centra diagnostiky a léčby poruch spánku

• Centrum pro poruchy spánku a biorytmů FN Hradec Králové

• Centrum pro dýchání a spánek FN Plzeň

• Centrum pro léčbu a diagnostiku poruch spánku a bdění FN Brno

• Centrum pro poruchy spánku a bdění FN Ostrava

• Centrum pro poruchy spánku a bdění VFN Praha

• Centrum pro poruchy spánku, Nemocnice České Budějovice, a.s.

• Laboratoř spánkové medicíny FN Olomouc

• Spánková poradna a laboratoř Inspamed, Praha

• Centrum pro dýchání a spánek v Saském Švýcarsku

• Centrum pro poruchy spánku Na Homolce

• Centrum pro poruchy spánku u dětí, Klinika dětské neurologie UK 2.LF a FNM,

Praha -Motol

• Spánková laboratoř Psychiatrického centra Praha

Akreditované laboratoře s vymezenou působností

• Spánková ambulance Nemocnice Jihlava, p.o.

• Spánková laboratoř Benešov, Nemocnice Rudolfa a Stefanie

• Spánková laboratoř KN Liberec, a.s.

• Spánková laboratoř 1.LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice

• Spánková laboratoř 2.LF a FN Motol

• Spánková laboratoř Nemocnice Třebíč

• Laboratoř pro poruchy dýchání ve spánku FN Bulovka

• Spánková laboratoř, Plicní oddělení, nemocnice Břeclav

Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií (Lavery, 1998, s. 29)

NREM spánek NREM spánek

(stadium jedna a dvě) (stadium tři a čtyři)

lehký spánek hluboký spánek

- Nevelká svalová relaxace - Uvolnění růstového hormonu - Nepravidelný dech a tepová

frekvence

- Zvýšení krevního průtoku

mozkem a obnovení hladiny

bílkovin v mozku- Koulení očima - Přestavba krevních buněk a

tělesných tkání, obzvláště kůže

- Kolísání krevního tlaku

- Rychlé pohyby očí

- Obnovení hladiny energie - Záškuby v obličeji

- Malé pohyby tělem

- Zvýšení uvolňování

testosteronu

- U žen zvýšené prokrvení

vaginy, u mužů erekce

- Předchází ospalost a méně

logické myšlení

- Obtížná probuditelnost - Jednoduchá probuditelnost

- Hypnagogické (snu podobné)

zážitky

- Žádné vědomé myšlenky - Žádné vědomé myšlenky

- Sny, které si při - Trochu snění - Většina snů

probuzení pamatujeme - Po probuzení si

nepamatujeme žádné sny ani

jiné události během spánku

- Sny, které si při probuzení

pamatujeme

- Většina nočního pomočování

a některé mluvení ze sna ve

stadiu 2

- Náměsíčnost - Noční můry

- Skřípání zuby - Mluvení ze sna - Mluvení ze sna

- Noční děsy

- U lidí s krátkým spaním je

délka tohoto spánku téměř

normální

- Většina potřeb během

těhotenství, dospívání, po

cvičení nebo nedostatku

spánku, u lidí s nadměrnou

funkcí štítné žlázy

- Menší potřeba u lidí

s nedostatečnou funkcí štítné

žlázy

Standardní změny během noci

Individuální spánkové

potřeby


tohoto spánku velmi málo


délka tohoto spánku téměř

normální

- Snížení tělesné teploty –Uvolňování melatoninu – Svalová relaxace – Zpomalení srdeční

frekvence – Snížení zažívací a vylučovací aktivity – Snížení krevního tlaku – Snížení uvolňování

adrenalinu

REM spánek

Fyziologické změny

Změny ve vědomí

Spánkové poruchy

Příloha 4 Morinův spánkový dotazník (Borzová a kol., 2009, s. 22)

Škála před léčbou 1. týden 2. týden 3. týden 4. týden 5. týden 6. týden 7. týden

0- Vůbec

1- Lehce

2- Středně

3- Výrazně

4- Extrémně

Potíže s usínáním

Časté nebo

dlouhotrvající noční

probuzení

Příliš časné ranní

buzení

Jak jste spokojený/á

se svým spánkem

v poslední době?

Do jaké míry potíže

se spánkem narušují

denní výkonnost?

Do jaké míry, podle

vás, zaznamenává

vaše potíže okolí?

Do jaké míry se

zabýváte svými

potížemi se

spánkem?

Příloha 5 Spánkový diář (Praško a kol., 2004, s.55)

Jméno

Příjmení

Datum

Vzal/a jsem si léky (jaké,

kolik)

Do postele jsem ulehl/a v

(h)

Světlo jsem zhasl/a v (h)

Myslím, že jsem usnul/a za

(min, hod)

V noci jsem se vzbudil/a

(kolikrát)

Zůstal/a jsem vzhůru

(kolik min)

Naposledy jsem se

vzbudil/a v (h)

Z postele jsem vstal/a v (h)

Po probuzení jsem se

cítil/a

(1-vyčerpaný/á, až 5- zcela

odpočinutý/á)

Svůj spánek hodnotím

jako

(1-nekvalitní, povrchní, až

5- hluboký)

Celková doba spánku v (h

a min)

Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie (Lavery, 1998, s. 153)

ÉTERICKÝ OLEJ VLASTNOSTI POUŽTÍ UPOZORNĚNÍ

Benzoin

Styrax benzoin

Sedativní, dodávající teplo,

relaxační.

Nespavost způsobená

starostmi, emocionálním

vyčerpáním, napětím,

zánětem průdušek a kašlem.

Někteří lidé mohou být na

tento olej citliví.

Šalvěj

Salvia sclarea

Relaxační a dávající teplo,

antidepresivní, snižuje krevní

tlak, uklidňuje nervový

systém, afrodiziakum.

Deprese, bolesti hlavy, stres,

křeče zažívacího ústrojí,

astma, vysoký krevní tlak,

menopauza.

Nekombinujte s alkoholem.

Heřmánek lékařský,

Heřmánek římský

Matricaria chamomilla,

Chamaemele nobile

Uklidňuje nervy a žaludek,

navozuje spánek, obzvláště

vhodný u dětí.

Nespavost, úzkost. U některých lidí může

způsobit dermatitidu.

Jasmín lékařský

Jasminum officinalis

Relaxační a tišící,

antidepresivní, sedativní,

afrodiziakum, expektorans.

Nespavost, deprese, apatie,

nervové vyčerpání, stres,

katar, dechové obtíže.

Netoxický, nedráždivý.

Levandule lékařská

Lavendula officinalis

Uklidňující, tišící nervy a

zažívání, antidepresivní,

analgetický, snižuje krevní

tlak.

Nespavost, napětí, deprese,

katar, křeče v žaludku, šok,

ušní bolesti.

Netoxická, nedráždivá.

Meduňka lékařská

Lemon balm, Mellisa

officinalis

Relaxační, vzpružující,

snižuje krevní tlak,

napomáhá při zažívání,

menstruaci, příznivý na

nervový systém.

Nespavost, nervové napětí,

deprese, vysoký krevní tlak,

poruchy zažívání, kašel,

nachlazení, šok, úzkost.

Používejte v malých

množstvích, protože je

možné podráždění kůže.

Netrolový olej

Citrus aurantium amara

Velmi relaxační. Nespavost způsobená

úzkostí, depresí,

podrážděností, panikou,

šokem.


Růže Rosa

damascena

Relaxační a tišící,

afrodiziakum, podpůrný pro

nervový a zažívací systém,

pomáhá při menstruaci.

Nespavost, nervové napětí,

deprese, bolesti hlavy,

bolesti při menstruaci,

nevolnost, astma, snížený

zájem o sex.


Santálové dřevo

Santalum album

Relaxační, antidepresivum,

afrodiziakum, expektorans,

utišuje zažívání.

Nespavost, deprese, nervové

napětí, katar, kolika.

Netoxické, nedráždivé.

ÉTERICKÝ OLEJ VLASTNOSTI POUŽTÍ UPOZORNĚNÍ

Majoránka

Origanum marjorana

Tišící, sedativní, pomáhá

trávení a nervovým funkcím.

Nespavost, úzkost,

nachlazení, katar, střevní

spazmy, bolesti kloubů a

svalů, bolesti hlavy.


Ylang ylang

Cananga odorata genuina

Relaxační, afrodiziakum,

tonizuje nervový systém,

snižuje krevní tlak.

Nespavost, deprese, stres,

nervové napětí,

podrážditelnost.


Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie (Hüttich, 1997, s. 90)

Forma Kdy/ jak dlouho Působení Poznámka

Studená sprcha Ráno, časně večerPodporuje krevní

oběh, relaxuje

Neužívat při

chorobách ledvin a

močového měchýře!

Střídavé koupele,

střídavé sprchyRáno, časně večer Relaxuje Nikoli před spaním

SaunaPozdě odpoledne,

jednou týdněRelaxuje

Lidé

s kardiovaskulárním

onemocněním by se

měli předem poradit s

lékařem

Studené koupele

nohou

2 až 5 minut před

ulehnutímPodporuje prokrvení

Neužívat při

chorobách ledvin a


Doporučuje se u

hypotenze.

Koupele nohou ve

vodě se stoupající

teplotou

Před ulehnutím

Doporučuje se

zejména, brání-li

studené nohy v usnutí

Po osušení nohou jít

hned na lůžko.

Forma Kdy/ jak dlouho Působení Poznámka

Vlhké ponožky na

spaníPřed ulehnutím

Za pár minut se nohy

zahřejí

Neužívat při

chorobách ledvin a


Studené zábaly

hrudi, příp. obklady

na srdeční krajinu

Při bušení srdce, při

pocitech úzkosti a

strachu asi 20 min.

Přispívá k uvolnění,

uklidnění, podporuje

spánek

Studené zábaly těla Před ulehnutímZahřeje se celé tělo,

podporuje usnutí

Neužívat při

chorobách ledvin a


Omývání dolní části

těla

Při nočním probuzení,

v noci

Podporuje prokrvení a

v jeho důsledku

uvolňuje, přisoívá k

opětovnému usnutí

Vždy se omývat

nejdříve vpravo, pak

vlevo. Po omytí se

neutírat, okamžitě na

lůžko!

Vlažná koupel

s přísadou bylinPřed ulehnutím

Pozor na baldrián má

vysoce uklidňující

účinky

Neužívat při hypotenzi

Ovinutí krku

Při namožení svalů šíje

použít obinadlo přes

noc


následné uvolnění

Namožení a přepětí se

často vyskytuje při

stresu, proto je třeba

nejdříve odstranit

příčiny stresu!

Částečné kartáčování Před ulehnutím


následné uvolnění a

zklidnění

Kartáčovat stále ve

směru k srdci, zprava

doleva a zvnějšku

dovnitř.


(http://www.czso.cz)

celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy

45 150 674 77 158 73 516 147 271 75 301 71 970 144 013 73 531 70 482

46 145 264 73 958 71 306 147 790 75 393 72 397 150 312 76 837 73 475

47 130 902 66 512 64 390 137 798 70 011 67 787 144 834 73 596 71 238

48 127 573 64 656 62 917 128 998 65 369 63 629 130 421 66 105 64 316

49 125 525 63 677 61 848 126 237 63 926 62 311 127 101 64 273 62 828

50 123 959 62 770 61 189 124 489 63 008 61 481 125 011 63 263 61 748

51 133 918 66 863 67 055 128 590 64 568 64 022 123 415 62 370 61 045

52 144 162 72 065 72 097 138 693 69 183 69 510 133 211 66 316 66 895

53 148 542 73 516 75 026 145 854 72 424 73 430 143 306 71 422 71 884

54 150 170 74 300 75 870 148 886 73 550 75 336 147 602 72 823 74 779

55 150 502 73 904 76 598 149 745 73 668 76 077 149 135 73 523 75 612

56 151 500 74 407 77 093 150 464 73 745 76 719 149 419 73 091 76 328

57 154 054 75 110 78 944 152 065 74 241 77 824 150 221 73 469 76 752

58 154 252 74 406 79 846 153 516 74 278 79 238 152 756 74 157 78 599

59 151 382 73 105 78 277 152 024 73 202 78 822 152 810 73 398 79 412

60 146 577 70 184 76 393 148 226 71 113 77 113 149 847 72 046 77 801

61 150 887 72 378 78 509 147 841 70 663 77 178 144 932 69 035 75 897

62 155 175 73 558 81 617 152 078 72 290 79 788 148 963 71 033 77 930

63 149 133 69 967 79 166 151 065 70 988 80 077 153 130 72 097 81 033

64 119 428 54 998 64 430 133 222 61 734 71 488 146 998 68 481 78 517

65 123 264 56 713 66 551 120 295 55 161 65 134 117 462 53 693 63 769

66 118 499 54 084 64 415 119 892 54 727 65 165 121 269 55 386 65 883

67 103 457 46 826 56 631 109 830 49 699 60 131 116 333 52 653 63 680

68 97 770 43 729 54 041 99 590 44 626 54 964 101 384 45 523 55 861

69 94 287 42 015 52 272 94 915 42 190 52 725 95 672 42 445 53 227

70 81 990 35 518 46 472 87 076 38 095 48 981 92 126 40 674 51 452

71 77 408 33 206 44 202 78 622 33 726 44 896 79 968 34 325 45 643

72 71 594 30 349 41 245 73 488 31 181 42 307 75 370 32 028 43 342

73 69 070 28 589 40 481 69 257 28 848 40 409 69 575 29 195 40 380

74 67 675 27 782 39 893 67 243 27 530 39 713 66 788 27 286 39 502

75 66 620 26 856 39 764 65 873 26 604 39 269 65 270 26 446 38 824

76 65 083 25 850 39 233 64 544 25 643 38 901 63 966 25 430 38 536

77 65 805 25 637 40 168 63 970 24 968 39 002 62 254 24 375 37 879

78 62 688 23 729 38 959 62 685 23 875 38 810 62 647 24 018 38 629

79 60 626 22 293 38 333 59 874 22 136 37 738 59 230 22 048 37 182

Stav populace k 31.12.2010Stav populace k 1.7. 2010Stav populace k 1.1. 2010

Věk

celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy

80 54 224 19 717 34 507 55 593 20 137 35 456 56 929 20 554 36 375

81 50 247 17 541 32 706 50 338 17 735 32 603 50 538 17 998 32 540

82 44 967 15 201 29 766 45 706 15 556 30 150 46 404 15 901 30 503

83 41 071 13 424 27 647 41 012 13 472 27 540 41 066 13 590 27 476

84 36 505 11 501 25 004 36 797 11 685 25 112 37 029 11 839 25 190

85 32 594 9 640 22 954 32 525 9 817 22 708 32 540 10 040 22 500

86 28 524 8 321 20 203 28 621 8 324 20 297 28 650 8 297 20 353

87 23 594 6 489 17 105 24 097 6 730 17 367 24 693 7 025 17 668

88 19 079 5 151 13 928 19 590 5 276 14 314 20 027 5 367 14 660

89 13 656 3 629 10 027 14 720 3 865 10 855 15 865 4 148 11 717

90 9 035 2 346 6 689 10 097 2 608 7 489 11 087 2 836 8 251

91 4 077 1 022 3 055 5 599 1 411 4 188 7 210 1 837 5 373

92 3 202 787 2 415 3 224 798 2 426 3 173 772 2 401

93 2 628 599 2 029 2 494 568 1 926 2 440 581 1 859

94 2 473 551 1 922 2 260 506 1 754 1 974 427 1 547

95 2 450 521 1 929 2 098 436 1 662 1 824 392 1 432

96 1 578 346 1 232 1 698 380 1 318 1 740 372 1 368

97 1 151 225 926 1 099 214 885 1 126 245 881

98 755 162 593 810 176 634 792 152 640

99 507 108 399 475 94 381 522 116 406

100+ 730 167 563 829 197 632 883 207 676

Věk

Stav populace k 1.1. 2010 Stav populace k 1.7. 2010 Stav populace k 31.12.2010

ANOTACE

Jméno a příjmení: Barbora Kuchtíčková

Katedra: Katedra antropologie a zdravovědy

Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2012

Název práce: Poruchy spánku u seniorů

Název v angličtině: Sleep disorders in older adults

Anotace práce: Diplomová práce se zabývá problematikou spánkových

poruch u seniorů. Teoretická část obsahuje poznatky

o stárnutí, stáří, o spánku a jeho základních poruchách.

Praktická část analyzuje výsledky provedeného

výzkumu, tedy kolik seniorů trpí poruchami spánku,

a kterým typem insomnie. V diskusi jsou prezentovány

nejzajímavější výsledky v porovnání s jinými výzkumy.

Klíčová slova: Stárnutí, stáří, spánek, poruchy spánku

Anotace v angličtině: The thesis focuses on the issue of sleep disorders of the

elderly. The theoretical part contains findings about

ageing, sleep and its most common disorders. The

practical part analyses the results of the survey, that is

how many senior citizens suffer from sleep disorders

and what type of insomnia it is. In the discussion I

present the most interesting results compared with other

surveys.

Klíčová slova

v angličtině:

Ageing, age, sleep, sleep disorders

Přílohy vázané v práci: Příloha 1 Dotazník

Příloha 2 Spánková centra a laboratoře

Příloha 3 Charakteristika spánkových stadií

Příloha 4 Morinův dotazník

Příloha 5 Spánkový diář

Příloha 6 Klíč k výběru aromaterapie

Příloha 7 Charakteristika forem hydroterapie


Rozsah práce: 119 stran

Jazyk práce: Český jazyk

Documents

Poruchy spánku u seniorů - Theses...Poruchy spánku u seniorů Diplomová práce Vedoucí práce: MUDr. Milada Bezděková, Ph.D. Olomouc 2012 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci