Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během ......7 Úvod Zdraví člověka je to nejcennější, co má. Je to stav, který mu umožňuje plnou tělesnou

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Porovnání stravovacích návyků žáků

1. a 2. stupně ZŠ během rána a dopoledne

pracovního týdne

Vypracoval: Mgr. Helena Spörlová

Vedoucí práce: RNDr. Zuzana Šmídová, Ph.D.

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím

pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou

ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou

v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého

autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím,

aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona

č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu

a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé

kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním

registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 5. prosince 2015 Mgr. Helena Spörlová

Poděkování

Ráda bych touto cestou poděkovala RNDr. Zuzaně Šmídové, Ph.D. která vedla

moji závěrečnou práci a byla mi nápomocna svými odbornými znalostmi a cennými

radami při zpracování tohoto tématu.

Také chci poděkovat své rodině za trpělivost a toleranci.

Anotace

Závěrečná práce je zaměřena na problematiku výživy žáků základní školy

v průběhu rána a dopoledne pracovního týdne.

Přibližuje význam základních živin pro dětský organismus a nutriční doporučení

pro výživu dětí.

Práce porovnává stravovací návyky dětí mladšího a staršího školního věku.

Zaměřuje se na snídaně a dopolední svačiny dětí, na jejich složení, taktéž na příjem

tekutin a dodržování pitného režimu ve škole. Zdůrazňuje význam přítomnosti všech

jídel v průběhu dne a důležitost rovnováhy energetické bilance pro zdraví dětí.

Klíčová slova: výživa, základní živiny, výživová doporučení, snídaně, dopolední

svačina, pitný režim

Abstract

The final work is focused on the issues of food of pupils in primary school in the

morning and during a week.

There is described the importance of basic nutrients for children´s organism and

nutritious recommendation for children´s food.

There are compared the eating habits of children in school age in the final work.

The author is concentrating on breakfasts and snacks of pupils, the ingredients and

drink intake at school. There is underlined the meaning of presence of all meals per

day and importance of balance of energy for children´s health.

Key words: food, nutrients, nutritious recommendation, breakfast, morning snack,

drink intake

Obsah

Úvod .......................................................................................................................................... 7

1 Lidská výživa ...................................................................................................................... 8

2 Hygiena výživy ................................................................................................................. 10

3 Výživová doporučení ....................................................................................................... 13

3.1 Obecná výživová doporučení .................................................................................. 13

3.2 Výživová doporučení vydaná v České republice ..................................................... 13

3.3 Výživová doporučení pro děti školního věku .......................................................... 14

4 Složení potravy ................................................................................................................ 15

4.1 Bílkoviny .................................................................................................................. 15

4.2 Tuky ......................................................................................................................... 16

4.2.1 Dělení tuků podle složení ................................................................................ 17

4.2.2 Dělení tuků podle původu ............................................................................... 17

4.3 Sacharidy ................................................................................................................. 18

4.3.1 Běžné cukry ve stravě: ..................................................................................... 18

4.3.2 Dělení sacharidů: ............................................................................................. 18

4.3.3 Vláknina ........................................................................................................... 19

4.4 Vitaminy .................................................................................................................. 20

4.4.1 Vitaminy rozpustné v tucích ............................................................................ 20

4.4.2 Vitaminy rozpustné ve vodě ............................................................................ 21

4.5 Minerální látky ........................................................................................................ 22

4.5.1 Makroelementy ............................................................................................... 22

4.5.2 Mikroelementy (stopové prvky) ...................................................................... 23

4.5.3 Toxické mikroelementy ................................................................................... 24

4.6 Voda ve výživě člověka a pitný režim ...................................................................... 24

5 Energetický příjem .......................................................................................................... 28

5.1 Energetický příjem podle jídla ................................................................................. 30

5.2 Energetický příjem vzhledem k věku a pohlaví ....................................................... 30

6 Snídaně a přesnídávka (dopolední svačina) v jídelníčku dětí .......................................... 31

7 Cíl závěrečné práce ......................................................................................................... 33

8 Stanovené předpoklady .................................................................................................. 34

9 Popis výzkumného vzorku ............................................................................................... 35

10 Teoretický popis použité metody ................................................................................ 36

11 Vlastní výzkumné šetření ............................................................................................ 38

11.1 Popis použitého dotazníku ...................................................................................... 38

11.2 Výzkum .................................................................................................................... 38

11.3 Výsledky a zhodnocení předpokladů ...................................................................... 66

12 Závěr ............................................................................................................................ 72

13 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................ 74

14 Seznam obrázků .......................................................................................................... 76

15 Seznam tabulek ........................................................................................................... 80

16 Přílohy ......................................................................................................................... 82

7

Úvod

Zdraví člověka je to nejcennější, co má. Je to stav, který mu umožňuje plnou

tělesnou i duševní aktivitu. Je to stav, kdy je člověk spokojený sám se sebou. K tomu,

aby jedinec tohoto stavu dosáhl, je zapotřebí přiměřená fyzická i psychická aktivita,

prevence nemocí a v nemalé míře k tomu přispívá také racionální výživa.

Během posledních let se výrazně změnil způsob výživy. Na jedné straně jsou velké

možnosti zdravého stravování, na druhé straně jsou levná lákadla fastfoodů,

nepřeberné množství cukrovinek. Potrava poskytuje základní živiny – bílkoviny, tuky

a sacharidy, které jakožto zdroje energie jsou nutné pro činnost organizmu.

Nevyhnutelné jsou také vitaminy, minerální látky, stopové prvky a voda. Všechny

tyto látky jsou potřebné pro správný metabolizmus lidského organizmu. Je nutné,

aby byla zachována vyrovnaná energetická bilance v těle. Při dlouhodobém

nedostatečném nebo nadbytečném příjmu energie může dojít k poškození zdraví.

Cílem této závěrečné práce je přiblížit význam racionální výživy pro člověka a

porovnat stravovací návyky žáků 1. stupně (věková kategorie 7 – 11 let) a žáků

2. stupně základní školy (věková kategorie 12 – 15 let).

Děti prostřednictvím dotazníku uvedou nejčastější složení svých snídaní a

dopoledních svačin. Označí potraviny, které konzumují pravidelně, které jen občas,

sdělí, jaké je zastoupení ovoce a zeleniny v jejich jídelníčku. Prozkoumáno bude také

množství přijatých tekutin během dopoledne a druhy konzumovaných nápojů.

Výzkum by měl ukázat společné popř. rozdílné stravovací návyky dětí různého

věku. Také přiblíží, jak děti pravidelně, či nepravidelně snídají a svačí, jak dodržují

pitný režim. Kvalitní snídaně, dopolední svačina a dostatek tekutin jsou

předpokladem k zvládnutí náročného procesu učení ve škole.

Závěrečná práce obsahuje teoretickou část (kapitoly 1 – 6) a praktickou část

(kapitoly 7 – 11).

8

1 Lidská výživa Správná výživa je založena na současných vědeckých poznatcích, které podávají

informaci o nezbytném příjmu určitého množství energie, živin a vody, o optimálním

příjmu živin během dne i delšího časového období a o jejich poměru v jednotlivých

jídlech. Důležitým faktorem není jen absolutní obsah živin v pokrmu, ale i jejich

využitelnost v lidském organizmu. Velkou roli hraje také tradice a osobní zkušenosti

jednotlivce (Pánek a kol., 2002).

Zdraví každého člověka souvisí s výživou. Racionální výživa je základem dobrého

zdraví. Strava musí člověku poskytovat dostatek živin, tj. bílkovin, tuků a sacharidů.

Musí obsahovat všechny potřebné vitaminy, minerální látky a stopové prvky

(makroelementy i mikroelementy). Zároveň musí být vůči organizmu nezávadná a

neměla by jej zatěžovat.

Výživové potřeby záleží na věku, pohlaví, tělesné a duševní aktivitě a tělesném

typu člověka (Pánek a kol., 2002).

Základním úkolem lidské výživy je dodat tělu energii, kterou potřebuje k svému

životu. Organizmus energii potřebuje:

při nezbytných tělesných funkcích, které probíhají neustále po dobu celého

života (činnost srdce, dýchání, trávení, udržování tělesné teploty, atd.)

při práci duševní i tělesné

při rozmnožování a růstu

při udržování zdraví a kondice

Lidská výživa se realizuje prostřednictvím potravy. Potrava jsou všechny materiály,

které se mohou použít k výživě lidí. Pokud potrava slouží k výživě lidí, označuje se

jako poživatina, pokud slouží k výživě zvířat, jde o krmivo.

Poživatiny jsou materiály sloužící jako potrava pro výživu lidí. Patří k nim:

potraviny (jejich funkcí je dodávání energie a živin organizmu)

pochutiny (mají senzorickou hodnotu, např. koření, sůl; nebo povzbudivé

účinky, např. káva, čaj), jsou zanedbatelným zdrojem živin

nápoje (slouží k zásobení organizmu vodou)

9

lahůdky (mají vysokou senzorickou a výživovou hodnotu a obsahují energii)

Pokrm je potravina nebo směs potravin upravená ke konzumaci.

Jídlo je soustava chodů, kterou konzumujeme v určitou denní dobu (snídaně,

přesnídávka, oběd,…).

Strava je vše, co člověk sní za den, týden, měsíc či jiný časový úsek.

Stravovací režim je způsob stravování během dne nebo jiného časového intervalu.

Zahrnuje množství poživatin zkonzumovaných při jednotlivých jídlech a skladbu jídel

(Pánek a kol., 2002).

10

2 Hygiena výživy Výživa ovlivňuje zdraví každého jedince. Stát, tedy i Česká republika, dbá na to,

aby zabránil zdravotním problémům obyvatelstva vznikajícím z nedostatečné výživy.

Hygiena výživy se zabývá dietními vlivy ve výživě populace a jejich sledováním.

Do této oblasti patří (Svačina a kol., 2013):

Formulace výživových doporučení pro různé jedince a skupiny podle věku,

pohlaví, pracovní zátěže apod. Bývá definováno procento obsažených živin

(cukrů, tuků, bílkovin a dalších složek) s cílem dosáhnout snížení výskytu

závažných onemocnění. Slouží k tomu mimo jiné potravinové pyramidy.

Obr.1: Potravinová pyramida

Zdroj: http://bit.ly/1Ijus1t

11

Tabulka I: Definice porcí (Kernová, 2012; Svačina a kol., 2013)

Obilniny, rýže, těstoviny,

pečivo

Jedna porce = 1 krajíc chleba (60 g), 1 rohlík či houska, 1 miska

ovesných vloček nebo müsli, 1 kopeček vařené rýže či vařených

těstovin (125 g – 200 g).

Ovoce Jedna porce = 1 jablko, pomeranč či banán (100 g), miska jahod,

rybízu či borůvek, sklenice neředěné ovocné šťávy (100 ml).

Zelenina Jedna porce = velká paprika, mrkev či 2 rajčata, 120 g čínského

zelí či salátu, 250 g brambor či sklenice neředěné zeleninové

šťávy.

Ryby, maso, drůbež, vejce,

luštěniny

Jedna porce = 100 g drůbežího masa, 100 g rybího masa či 80 g

červeného masa, 2 vařené bílky nebo miska sójových bobů, 60 g

sójového masa, 300 g vařených luštěnin.

Mléko, mléčné výrobky Jedna porce = 1 sklenice mléka (200 ml), 1 kelímek jogurtu (200

ml), sýr (30 – 40 g).

Sůl, tuky, cukry Jedna porce = cukr (10 g), tuk (10 g).

Hodnocení výživy sledovaných skupin, výskyt obezity a poruch výživy.

Sledování hygienických zásad při práci s potravinami a úpravy zákonů.

V dnešní době se využívá také jednoduchá a funkční pomůcka zdravé výživy tzv.

„Zdravý talíř“. Složení talíře odpovídá moderním vědeckým poznatkům, ukazuje

nejlepší cestu k udržení zdravého těla i hmotnosti, tvoří základ zdravotní prevence

a podpory účinné léčby.

12

Obr. 2: Zdravý talíř

Zdroj: http://bit.ly/1lpBl6T

13

3 Výživová doporučení

3.1 Obecná výživová doporučení Hlavní nutriční cíle popisují dokumenty WHO (Světová zdravotnická organizace),

ve kterých je pět hlavních nutričních cílů:

1. Dosáhnout energetické rovnováhy a zdravé hmotnosti.

2. Omezit příjem energie z tuků a posunout spotřebu nasycených mastných kyselin

směrem k nenasyceným.

3. Zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny, luštěnin, celozrnných obilovin a ořechů.

4. Omezit příjem volných cukrů.

5. Omezit spotřebu soli (sodíku), jodizovat sůl (Svačina a kol., 2013).

3.2 Výživová doporučení vydaná v České republice Ministerstvo zdravotnictví České republiky vydalo v roce 2005 dokument Výživová

doporučení MZ ČR pro návrhy postupů k implementaci Globální strategie pro výživu,

fyzickou aktivitu a zdraví, který rozpracovává cíle Globální strategie pro ČR

do následujících bodů (Svačina a kol., 2013):

1. Jezte vyváženou pestrou stravu založenou více na potravinách rostlinného

původu.

2. Udržujte svou hmotnost a obvod pasu v doporučeném rozmezí (v dospělosti BMI

18,5 – 25 kg/m²; obvod pasu u mužů ne více než 94 cm, u žen ne více než 80 cm).

Pravidelně se věnujte pohybové aktivitě.

3. Jezte různé druhy ovoce a zeleniny, alespoň 400 g denně, přednostně čerstvé a

místního původu.

4. Kontrolujte příjem tuků, snižte spotřebu potravin s jejich vysokým obsahem

(uzenin, tučných sýrů, čokolád, chipsů) a dávejte přednost rostlinným olejům

před živočišnými tuky. Denně konzumujte mléko nebo mléčné výrobky se sníženým

obsahem tuku.

14

5. Několikrát denně jezte chléb, pečivo, těstoviny, rýži nebo další výrobky z obilovin

(zejména celozrnné) a brambory.

6. Nahrazujte tučné maso a masné výrobky rybami, luštěninami a netučnou drůbeží.

7. Vyvarujte se každodenní konzumaci alkoholických nápojů.

8. Omezujte příjem kuchyňské soli, celkový denní příjem soli nemá být vyšší než 5 g

(1 čajová lžička), a to včetně soli skryté v potravinách. Používejte sůl obohacenou

jodem.

9. Vybírejte potraviny s nízkým obsahem cukru, omezujte sladkosti. Sladké nápoje

nahrazujte dostatečným množstvím nesladkých nápojů, např. vody.

10. Podporujte plné kojení do ukončeného 6. měsíce věku, poté kojení s příkrmem

do dvou let věku dítěte i déle.

3.3 Výživová doporučení pro děti školního věku Tabulka II: Návrh výživových doporučení pro děti a dospívající (Kernová, 2012)

Výživný faktor Děti školního věku Dospívající

3 – 6 let 7 – 10 let 11 – 14 let 15 – 18 let

ch + d ch + d chlapci dívky chlapci dívky

Energie MJ 5,9 7,4 9,2 8,4 10,0 9,2

Energie kcal 1400,0 1800,0 2200,0 2000,0 2400,0 2200,0

Bílkoviny g 35,0 45,0 55,0 53,0 68,0 60,0

Tuky g 50,0 60,0 75,0 70,0 80,0 75,0

15

4 Složení potravy Složení potravy ovlivňuje vývoj, růst, činnost a zdraví organizmu. Optimální je

pestrá a vyvážená strava obsahující všechny tři základní složky: bílkoviny (proteiny),

tuky (lipidy), cukry (sacharidy). Ve výživě zdravého člověka s normální hmotností by měly být živiny přijímány

v následujícím přibližném poměru energií:

Tabulka III: Zastoupení příjmu živin (Kernová, 2012; Svačina a kol., 2013)

Bílkoviny 15 % 15%

Tuky 25% 30%

Cukry 60% 55%

Tabulka IV: Přibližný energetický obsah základních živin (Svačina, 2003)

Živiny Obsah energie na 1 g

Bílkoviny 17 kJ/4 kcal

Sacharidy 17 kJ/4 kcal

Tuky 39 kJ/9 kcal

1 kcal = 4,2 kJ

4.1 Bílkoviny

Bílkoviny jsou pro výživu člověka nutné a nenahraditelné. Podílejí se na stavbě a

obnově tkání, jsou zdrojem dusíku a energie. Bílkoviny z potravy se musí v těle

rozštěpit v několika fázích až na nejmenší stavební prvky, kterými jsou

aminokyseliny. V potravě se vyskytuje více než 20 aminokyselin, z toho většinu si náš

organizmus umí vytvořit sám, ale 8 z nich (valin, leucin, izoleucin, treonin,

fenylalanin, tryptofan, metionin a lyzin) nedovede syntetizovat a musí je přijímat

z potravy. Tyto aminokyseliny jsou označovány jako esenciální (nezbytné pro tělo).

Skladba a množství esenciálních aminokyselin jsou kritériem, podle něhož se

posuzuje kvalita bílkovinových zdrojů. Bílkoviny mléka, masa, ryb, vajec a výrobků

16

z nich obsahují všechny nezbytné aminokyseliny ve správném vzájemném poměru a

potřebném množství. Jsou to bílkoviny živočišné. Rostlinné bílkoviny, jejichž zdrojem

jsou luštěniny, obiloviny, brambory, ořechy, nemají všechny esenciální

aminokyseliny, nebo je obsahují v nesprávném poměru. Zdroje bílkovin v potravě je

třeba střídat a kombinovat tak, aby výsledkem bylo kompletní spektrum

nepostradatelných aminokyselin. Doporučený poměr živočišných a rostlinných

bílkovin je 1 : 1.

Minimální hranice denního příjmu bílkovin je 0,5 g/kg tělesné hmotnosti.

Doporučená denní dávka bílkovin je 0,8 g/kg hmotnosti (Kernová, 2012; Pánek a kol.,

2002).

Tabulka V: Denní doporučená dávka bílkovin podle věku dětí (Petrásek a kol., 2004)

Věk a pohlaví Dávka bílkovin g/kg hmotnosti % celkové energie

Děti 7 – 9 let 1,8 8,0 %

Dívky 13 – 15 let 1,0 7,5 %

Hoši 13 – 15 let 1,3 7,5 %

Nedostatek bílkovin způsobuje poruchy tělesného a duševního vývoje (opožďování

růstu, extrémně nízká hmotnost, psychické poruchy), oslabení imunity (špatné

hojení ran, zvýšená nemocnost). Na nedostatek bílkovin je nejcitlivější vyvíjející se

organizmus.

Při přebytku bílkovin dochází k vyšší tvorbě škodlivých (karcinogenních látek), vyšší je

riziko onemocnění dnou, osteoporózou, nádory, srdečními a cévními chorobami.

Přebytek bílkovin zatěžuje metabolizmus ledvin a jater (Kernová, 2012).

4.2 Tuky Tuky jsou přirozené složky potravin, dodávají organizmu nezbytné mastné

kyseliny, které jsou důležité pro látkovou přeměnu a uchovávání zásob energie,

tvorbu buněčných membrán, vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích, prodlužují

17

dobu vyprazdňování žaludku, vyvolávají po určitou dobu po požití pocit sytosti. Jsou

jednou z hlavních energetických složek potravy. K zajištění všech fyziologických

funkcí stačí 25 g tuku denně. Tuky by měly krýt příjem energie maximálně z 30 %.

Tuky zvyšují jemnost chuti potravin a zlepšují jejich senzorickou texturu (Pánek a

kol., 2002).

4.2.1 Dělení tuků podle složení

1. Nasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou pevné. Jejich zdrojem je

tučné maso, máslo, tučné mléčné výrobky, palmový a kokosový olej. Jejich

nadměrné množství v potravě zvyšuje riziko srdečních, cévních i nádorových

onemocnění. Měly by tvořit max. ⅓ přijatých tuků.

2. Mononenasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou tekuté. Zdrojem je

olivový olej typický pro přímořské oblasti, kde je také nižší výskyt srdečních a cévních

onemocnění.

3. Polynenasycené mastné kyseliny – při pokojové teplotě jsou tekuté (rybí tuky).

Podílejí se na regulaci krevní srážlivosti a tlaku krve, jsou považovány za ochranné

z hlediska srdečních a cévních chorob, zabraňují vzniku krevních sraženin, jsou

nezbytné pro růst a vývoj.

4. Trans-mastné kyseliny – vyskytují se přirozeně v mase, mléce; ve ztužených tucích

vznikají v procesu ztužení. Jsou obsaženy také v pečivu, čokoládě, v sušenkách.

Nepříznivě ovlivňují zdraví stejně jako kyseliny nasycené (Červená, 1994; Kernová,

2012; Pánek a kol., 2002).

4.2.2 Dělení tuků podle původu

1. Tuky živočišného původu – obsahují mnoho nasycených mastných kyselin, což

zvyšuje množství cholesterolu v krvi. Živočišného původu je máslo, sádlo, lůj a

slanina. Zvláštní postavení mají rybí tuky (viz 4.2.1).

2. Mezi tuky rostlinného původu řadíme rostlinné oleje a rostlinné tuky z nich

vyráběné. Obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin, které

18

v přiměřeném množství organizmu prospívají. Doporučuje se přijímat ve stravě ⅓

tuků živočišných a ⅔ tuků rostlinných a rybích.

3. Cholesterol je tuk s významnou rolí v organizmu. Je základní stavební jednotkou

pro některé hormony a pro tvorbu žlučových kyselin nutných k trávení. Z větší části

si ho tělo vytváří samo, ale je přijímán také z potravy. Cholesterol je v tucích a

v bílkovinných potravinách živočišného původu – v mase, uzeninách, vnitřnostech,

vejcích, mléčných výrobcích, másle, sádle, loji. Doporučená denní dávka činí nejvíce

300 mg. Rostlinné potraviny cholesterol neobsahují (Červená, 1994; Svačina, 2003).

4.3 Sacharidy Sacharidy jsou nejrozšířenější složkou potravy. Jsou zdrojem energie ve formě

glukózy nebo zásobního škrobu glykogenu. Měly by tvořit asi 50 – 60 % z celkové

energetické hodnoty stravy. Sacharidy poskytují energii pro růst a také se ukládají

jako cukry a škroby (Kernová, 2012).

4.3.1 Běžné cukry ve stravě:

fruktóza (přírodní ovocný cukr)

sacharóza (rafinovaný řepný nebo třtinový cukr)

glukóza (hroznový cukr)

maltóza (sladovnický cukr)

laktóza (mléční cukr)

4.3.2 Dělení sacharidů:

Monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza, manóza) jsou rychlým zdrojem

energie, ale brzy po jejich konzumaci následuje pocit hladu a pokles hladiny

cukru v krvi. Jsou obsaženy v ovoci, medu, ve sladkých výrobcích. Tyto zdroje

energie jsou označovány jako „prázdné kalorie“.

Disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza).

Oligosacharidy (rafinóza) jsou obsaženy v luštěninách.

Polysacharidy (složené sacharidy – škroby, dextrin) nejsou na rozdíl

od monosacharidů a disacharidů sladké. Jsou obsaženy v obilninách, rýži,

19

bramborách, zelenině. Jsou důležitým zdrojem energie, člověka zasytí,

vstřebávají se pomalu a postupně. Pomáhají udržovat stálou hladinu

krevního cukru (Kernová, 2012).

Přebytečný cukr ve stravě může způsobit snížení imunity, zubní kaz a obezitu.

Nadměrná konzumace cukrů a tuků může vést až ke vzniku cukrovky, při které tělo

není schopno kontrolovat koncentraci cukru v krvi (Červená, 1994).

4.3.3 Vláknina

Vláknina tvoří nestravitelnou složku potravy. Jsou to polysacharidy rostlinného

původu. Tyto látky příznivě ovlivňují metabolizmus tuků a cholesterolu, navozují

pocit sytosti. Povzbuzují činnost střev, působí proti zácpě a preventivně proti

závažným nemocem. Vláknina přispívá k lepšímu vstřebávání cukrů, pomáhá

snižovat hladinu glukózy v krvi.

Vláknina nemá pro organizmus velkou výživovou hodnotu, ale z hlediska trávení je

nepostradatelná.

Nejvíce vlákniny je v ovoci, zelenině, luštěninách, celozrnných výrobcích,

bramborách. V každodenní stravě je doporučeno přijmout 30 g vlákniny (tj. alespoň

0,5 kg ovoce nebo zeleniny denně, brambory jako příkrm jednou denně, časté

zařazování luštěnin a celozrnného pečiva).

Existují dva typy vlákniny:

Rozpustná (pektiny, klovatiny, některé hemicelulózy), která se v procesu

bakteriálního kvašení v tlustém střevě zcela rozloží. Rozpustná vláknina hraje

důležitou roli v žaludku a tenkém střevě, kde zpomaluje trávení a umožňuje

metabolizmu snáze řídit kolísání obsahu živin.

Nerozpustná (celulóza, lignin, některé hemicelulózy), která je z těla

vyloučena. Funkce nerozpustné vlákniny je v tlustém střevě, kde urychluje

vyměšování.

Nadbytečný příjem vlákniny může způsobit střevní potíže (Kernová, 2012; Svačina,

2003; Brewer, 1999).

20

4.4 Vitaminy Vitaminy jsou spolu s minerálními látkami označovány jako mikronutrienty.

Na rozdíl od bílkovin, tuků a sacharidů jich tělo potřebuje mnohem menší množství

(denní spotřeba je v miligramech (mg) někdy jen v mikrogramech (µg)). Vitaminy

jsou organické látky, z nichž si jen malou část dokáže organizmus vytvořit sám

(vitamin B1, B12, K2). Většinu vitaminů přijímá člověk v potravě (Kernová, 2012).

Vitaminy napomáhají metabolizmu nebo slouží jako antioxidanty (tj. látky brzdící

škodlivé reakce v těle a likvidující vedlejší škodlivé produkty metabolizmu).

Vitaminy se účastní (Brewer, 1999):

na přeměně tuků a sacharidů na energii

na trávení potravy

na dělení a růstu buněk

na obnově poškozených tkání

na udržování krve v dobrém stavu

na boji proti infekcím

na duševní bdělosti

na zdravé reprodukci

Při nadbytečném příjmu vitaminů může dojít k hypervitaminóze. Nedostatek

vitaminů je označován jako hypovitaminóza až avitaminóza.

Vitaminy se dělí na vitaminy rozpustné v tucích a rozpustné ve vodě.

4.4.1 Vitaminy rozpustné v tucích

Mohou být ukládány v těle po delší dobu. K jejich vstřebávání je nutná přítomnost

tuků (Kernová, 2012). Patří k nim:

Vitamin A – nutný k vidění, pro růst, vývoj kostí, posiluje imunitu.

Vitamin D – potřebný pro dobrý stav kostí, zubů a kůže.

Vitamin E – tlumí rozvoj chorob krevního oběhu, chrání před nádorovými

onemocněními.

Vitamin K – ovlivňuje srážlivost krve.

21

4.4.2 Vitaminy rozpustné ve vodě

Jsou obsaženy v potravinách rostlinného i živočišného původu. Výjimkou je vitamin

B12, zdrojem kterého jsou pouze potraviny živočišného původu. Přísun těchto

vitaminů musí být pravidelný, protože organizmus si nevytváří jejich zásoby (Brewer,

1999; Červená, 1994; Kernová, 2012). Patří sem:

Vitamin B1 (thiamin) – ovlivňuje metabolizmus sacharidů, činnost srdce,

napomáhá trávení a chuti k jídlu.

Vitamin B2 (riboflavin) – pomáhá spalovat cukry a ovlivňuje vývoj mozku

dítěte.

Vitamin B3 (niacin) – ovlivňuje cholesterol a tuky v krvi, stimuluje činnost

srdce a mozku.

Vitamin B5 (kyselina pantothenová) – podílí se na metabolizmu, léčí alergie,

pomáhá růstu vlasů.

Vitamin B6 (pyridoxin) – má velkou roli v metabolizmu.

Vitamin B9 (kyselina listová) – chrání srdce a cévy, napomáhá krvetvorbě,

ovlivňuje zdravý vývoj plodu.

Vitamin B12 (kyanokobalamin) – je nezbytný pro množení buněk, ovlivňuje

funkci nervové soustavy a krvetvorbu.

Vitamin H (biotin) – napomáhá metabolizmu, ovlivňuje stav pokožky.

Vitamin C (kyselina askorbová) – pomáhá zvyšovat odolnost organizmu,

regeneruje nemocné tkáně a aktivuje bílé krvinky.

Tabulka VI: Doporučené denní dávky (DDD) vitaminů pro děti školního věku

(Brewer, 1999; Petrásek a kol., 2004)

Vitamin DDD Vitamin DDD

A 0,8 – 1 mg B5 1,2 – 1,7 mg

D 5 µg B6 1,2 – 1,7 mg

E 10 – 14 mg B9 100 – 400 µg

K 50 – 70 µg B12 1,8 – 3 µg

22

B1 1 – 1,3 mg H několik jednotek

µg

B2 1,5 – 2 mg C 65 – 100 mg

B3 13 – 18 mg

4.5 Minerální látky Minerální látky patří mezi mikronutrienty. Jsou v těle obsaženy jen v malém

množství, ale jsou pro činnost organizmu nezbytně nutné. Lidské tělo si je nedokáže

vytvořit a přijímá je z potravy a vody. Vyrovnaná a pestrá strava je dostatečným

zdrojem minerálních látek, které náš organizmus potřebuje.

Některé prvky se v těle vyskytují ve větším množství. Jsou označovány jako

makroelementy a tvoří více než 0,005 % tělesné hmotnosti. Jejich denní spotřeba je

větší než 100 mg. Prvky s nižším podílem na tělesné hmotnosti se označují jako

mikroelementy nebo stopové prvky (Kernová, 2012; Pánek a kol., 2002).

4.5.1 Makroelementy (Brewer, 1999; Červená, 1994)

Vápník – calcium (Ca) – udržuje zdravé kosti, zuby, ovlivňuje činnost srdce, srážlivost

krve, řízení svalů.

Hořčík – magnesium (Mg) – udržuje stabilitu buněk, je nutný pro činnost srdce,

svalů, nervů a pro tvorbu kostí.

Sodík – natrium (Na) – udržuje stálost vnitřního prostředí. Do těla se dostává ve

formě jedlé soli. Denní dávka sodíku je 1,6 g. Toto množství je obsaženo asi ve 4 g

soli. Nadbytečný příjem sodíku vyvolává zvýšení krevního tlaku, selhání ledvin, riziko

srdečních a cévních onemocnění.

Draslík – kalium (K) – je důležitý pro metabolizmus bílkovin a sacharidů, také

pro svalovou aktivitu a funkci srdečního svalu, ovlivňuje činnost trávicího traktu,

krevního oběhu a nervového systému.

23

Chlor – chlorum (Cl) – přijímá člověk ve formě chloridů, které jsou důležité

pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové. Ta tvoří součást žaludeční šťávy.

Fosfor – phosphorus (P) – je součástí zubů a kostí, účastní se metabolických reakcí.

Síra – sulphur (S) – se účastní metabolických procesů.

4.5.2 Mikroelementy (stopové prvky) (Kernová, 2012; Červená, 1994)

Železo – ferrum (Fe) – je důležité pro tvorbu červených krvinek, je součástí

hemoglobinu, jenž přenáší kyslík a oxid uhličitý po celém těle.

Zinek – zincum (Zn) – se podílí na antioxidační činnosti. Je důležitý pro správný růst,

vývoj pohlavních orgánů, hojení ran a imunitní funkce.

Měď – cuprum (Cu) – se podílí na vývoji kostí, při tvorbě pigmentu, přispívá

k ochraně před vznikem rakoviny žaludku.

Mangan – manganum (Mn) – je nezbytný pro správnou tvorbu buněk, kostí, krve,

pro účinek vitaminu B1, pro činnost CNS.

Molybden – molibdenium (Mo) – se podílí na regulaci metabolizmu mědi.

Chrom – chromium (Cr) – je nezbytný při metabolizmu sacharidů. Jeho nedostatek

může být jednou z příčin vzniku cukrovky.

Vanad – vanadium (V) – je důležitý pro regulaci mineralizace kostí a zubů.

Nikl – niccolum (Ni) – ovlivňuje tvorbu krve a inzulinu.

Kobalt – cobaltum (Co) – je součástí vitaminu B12.

Křemík – silicium (Si) – je součástí kostí, podporuje růst, zlepšuje stav cév, srdce,

ovlivňuje vzhled vlasů, pokožky, nehtů.

Selen – selenium (Se) – je silným antioxidantem, chrání před srdečními, cévními a

nádorovými onemocněními.

Jod – iodum (I) – je součástí hormonů štítné žlázy, která řídí v těle rychlost

metabolizmu.

Fluor – fluorum (F) – je nezbytný pro tvorbu kostí a zvláště zubů, v nichž tvoří

součást zubní skloviny.

Brom – brom (B) – patří k esenciálním prvkům, ovlivňuje správnou činnost hypofýzy.

24

4.5.3 Toxické mikroelementy

Mezi toxické mikroelementy patří hliník, olovo, kadmium, rtuť, arzen, beryllium.

Záleží na koncentraci těchto prvků. Při zvýšeném příjmu můžou způsobit závažné

zdravotní komplikace.

Vitaminy a minerální látky nemají pro tělo žádnou energetickou hodnotu (Červená,

1994).

Tabulka VII: Doporučené denní dávky (DDD) minerálních látek a stopových prvků

pro děti školního věku (Kernová, 2012)

Minerální látka DDD Minerální látka DDD

Ca 1000 – 1200 mg Cu 0,03 mg / 1 kg

Mg 250 – 400 mg Mn 5 mg

Na 1,6 g Mo 0,5 mg

K 5 g Cr 0,2 mg

Cl 7 g Ni 0,1 – 0,5 mg

P 1,1 – 1,2 g Se 25 – 45 µg

S 0,5 – 1 g I 140 – 200 µg

Fe 10 – 16 mg F 0,3 – 0,5 mg

Zn 10 – 12 mg

4.6 Voda ve výživě člověka a pitný režim Nezbytnou součástí lidských živin je voda. Je zdrojem vodíku a kyslíku, slouží jako

rozpouštědlo, ve kterém probíhají všechny biochemické reakce lidského organizmu.

Voda je nutná k trávení a vylučování odpadních látek, zvlhčuje pokožku, sliznice, oči

a klouby, pomáhá regulovat tělesnou teplotu. Zatímco bez potravy může zdravý

člověk přežít i déle než měsíc, bez vody jen několik dní.

Člověk denně v průměru vyloučí asi 2,5 l vody močí, stolicí, dýcháním a pocením. Aby

měl organizmus vyrovnanou vodní bilanci, musí tyto ztráty nahradit, musí pravidelně

25

vodu přijímat. Metabolickou činností v těle se vytvoří 0,3 l vody, v potravě se přijímá

0,9 l a 1,5 l vody se musí do těla doplnit pitím. Rovnováha ve výdeji a příjmu tekutin

je důležitá pro zachování zdraví, duševní pohody a pracovní výkonnosti (Faierajzlová,

2015).

Lidské tělo obsahuje v průměru 45 – 75 % vody. Obsah vody závisí na několika

faktorech (Pánek a kol., 2002):

Věk – se vzrůstajícím věkem se postupně dehydratují tkáně. U dětí je vyšší

obsah vody (až 75 %) než u starších osob (46 – 54 %).

Dehydratace organizmu – k ní dochází pod vlivem vysokých teplot ovzduší,

při malém příjmu vody.

Pohlaví – organizmus žen obsahuje méně vody než organizmus mužů (rozdíl

je kolem 10 %).

Individuální faktory – souvisejí s množstvím tělesného tuku.

Člověk musí pít, aby zachoval správnou činnost ledvin a vylučování škodlivých

látek, aby zachoval plnou výkonnost tělesných i duševních funkcí. Dostatek tekutin

ovlivňuje také normální vzhled pokožky. Dojde-li k nedostatečnému přísunu tekutin

(dehydrataci), projevuje se nejčastěji bolestmi hlavy, únavou, malátností, poklesem

výkonnosti. Dlouhodobý nedostatek tekutin může způsobit zažívací potíže (zácpu),

poruchy činnosti ledvin, zvyšuje se riziko tvoření kamenů, zánětu slepého střeva,

vznik nádorových onemocnění, zejména střev, riziko vzniku trombózy žil

(Faierajzlová, 2015).

Děti mají proti dospělým relativně vyšší potřebu tekutin, a proto je zajištění

vhodného pitného režimu ve školách důležitou složkou péče o žáky. Tekutiny je

nutné doplňovat průběžně. Nemělo by se čekat na žízeň. Ta totiž není prvním

signálem k napití, ale již prvním příznakem dehydratace (odvodňování) (Faierajzlová,

2015).

K vhodným nápojům pro všechny lidi je čistá pitná voda, která obsahuje co

nejméně minerálů a chemikálií. Je nejzdravější a nejlevnější (Červená, 1994).

K pravidelné konzumaci jsou vhodné kojenecké vody, balená pitná voda, pramenité

a minerální vody. Jsou vhodnější bez oxidu uhličitého CO₂, který způsobuje

26

překyselení žaludku. K vhodným nápojům patří též vodou ředěné ovocné a

zeleninové šťávy nebo neslazené a ne moc silné čaje (černé i zelené), ředěné ovocné

džusy, k ochucení vody lze použít i citron (Kernová, 2012).

U minerálních vod je nutné sledovat jejich složení. Minerálky s obsahem minerálů

více než 500mg /l nejsou pro běžné pití vhodné. Jsou jen občasným doplňkem

pro zpestření pitného režimu zdravých osob (Faierajzlová, 2015).

K nápojům, kterým je vhodnější se vyhýbat, patří slazené nápoje, limonády, džusy,

nektary, sirupy, kolové nápoje, ochucené minerálky, energetické nápoje. Důvodem

je cukr, který zvyšuje pocit žízně a tělu dodává jen prázdné kalorie. Nadbytečné

cukry vedou k poškození zubů a riziku nadváhy. Naopak zdravé je doma odšťavněné

ovoce. Takto získaný džus je kvalitní, neměl by být doslazován a najednou by se měla

vypít jenom jedna sklenice. Toto množství se rovná jedné porci ovoce. Pro malé děti

je vhodnější džus ředěný. Nápoje s obsahem kofeinu nejsou vhodné pro děti,

způsobují jejich neklid, odvodňují a kyselina fosforečná vyplavuje vápník z kostí.

Zakoupené ledové čaje obsahují taktéž velké množství cukru a je třeba je ředit vodou

(Kernová, 2012). Káva není součástí pitného režimu, naopak je nutno po jejím vypití

doplnit vodu. Mléko a kakao se nepočítají k pitnému režimu, jsou zahrnuty do tekuté

výživy (Faierajzlová, 2015).

Rady pro příjem tekutin (Faierajzlová, 2015):

Pít v průběhu dne po menších dávkách.

Ráno ihned vypít sklenici vody a tím doplnit noční ztráty pocením a

metabolickými procesy.

V horkých dnech pít nejlépe nakyslé a nahořklé nápoje.

Pít před i při jídle, ale ne 20 minut po jídle. Ředí se tím žaludeční šťávy nutné

pro trávení potravy.

27

Tabulka VIII: Energetická hodnota a obsah cukru ve vybraných nápojích

(Kernová, 2012)

Název Energie (kJ/l) Cukr (kostek/l)

Relax 100% jablečná šťáva 1910 27

Hello 100% pomerančová

šťáva

1920 27

Jupík jahoda 1760 25

Sprite citron 1260 18

Kofola Originál 1420 20

Coca Cola 1780 25

Pepsi cola 1870 26

Ledový čaj Nestea jablko 1190 17

Ondrášovka citron 850 12

Mattoni s příchutí hrušky 910 13

28

5 Energetický příjem Energetický příjem závisí na kvalitě i kvantitě jídla. Hlavními energetickými zdroji

jsou bílkoviny, tuky a sacharidy. Předpokladem zdraví je vyrovnaná energetická

bilance. Je důležité, aby energie přijatá byla v rovnováze s energií vydanou. V dnešní

době nepřeberného množství potravin lze této rovnováhy jen ztěžka dosáhnout.

Nadměrný příjem živin má za následek zvyšování hmotnosti jedinců. Když se chuť

k jídlu spojí s pasivním způsobem života, k nadváze a obezitě už není daleko.

Nejúčinnější formou sledování příjmu a výdaje energie je sledování tělesné

hmotnosti. V dospělém věku si stačí udržet optimální rozmezí tzv. BMI (Body Mass

Index), které je 18,5 – 25. BMI se vypočítává ze vztahu:

BMI = hmotnost (kg) / tělesná výška² (m)

Tabulka IX: Tělesná hmotnost podle BMI (Svačina, 2003)

BMI Interpretace hodnot

méně než 18,5 podvýživa

18,5 – 24,9 normální hmotnost

25 – 29,9 nadváha

30 – 34,9 obezita I. stupně (mírná)

35 – 39,9 obezita II. stupně (střední)

více než 40 obezita III. stupně (morbidní)

Aby energetická bilance byla v rovnováze, doporučuje se dodržovat dietní zásady

(Svačina, 2003):

Pravidelnost v jídle.

Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne.

Strava musí splňovat zásady racionální výživy, dostatek vlákniny, vitaminů a

minerálních látek.

29

Snížení obsahu tuku.

Omezení kuchyňské soli.

Dostatečný příjem tekutin 1,5 – 2 l denně.

Změna stravovacích návyků znamená změnu způsobu života.

Výzkumy potvrdily, že nejzdravější složkou potravy je syrová zelenina, syrové ovoce,

semena, ořechy, sója, luštěniny, med, netučné mléčné výrobky, ryby.

Tabulka X: Porovnání zdravé stravy a bohaté západní stravy (množství denně,

energie v %) (Červená, 1994)

Látka Zdravá strava Bohatá západní strava

Tuky 5 % 42 %

Bílkoviny 7 – 10 % 12 %

Sacharidy 85 % 46 %

Vláknina 60 g 10 g

Sodík 1000 mg 5000 mg

Draslík 5000 mg 2000 mg

Vápník 400 mg 800 mg

Cholesterol 0 600 mg

Z hlediska optimálního zdraví a správného rozvoje osobnosti je období dětství,

mladšího a staršího školního věku kritickou etapou vývoje člověka. Požadavky

na příjem živin ve správném množství a poměru s rychle vyvíjejícím se organizmem

se mění. V těchto obdobích se formují výživové návyky na celý život. Proto je nutné

dbát nejen na potřebu živin, ale i na skladbu stravy, stravovací a pitný režim.

Pozitivní úlohu může hrát škola, ale hlavní podíl na tvorbě návyků má rodina.

30

5.1 Energetický příjem podle jídla Energetický příjem je v průběhu dne rozdělený do pěti dávek. Při náročnější

fyzické aktivitě je možno počítat ještě s druhou večeří, která by měla být lehká a

neměla by zatěžovat organizmus.

Tabulka XI: Energetický příjem podle jídla (Anonym, 2015).

7 - 10 let 10 – 13 let 13 – 15 let

(kJ) D (kJ) H (kJ) D (kJ) H (kJ)

snídaně 20% 1674 1800 1882 1924 2092

přesnídávka 15% 1255,5 1350 1411,5 1443 1569

oběd 30% 2511 2700 2823 2886 3138

svačina 15% 1255,5 1350 1411,5 1443 1569

večeře 20% 1674 1800 1882 1924 2092

5.2 Energetický příjem vzhledem k věku a pohlaví U dívek a chlapců do 10 let je energetická potřeba organizmu přibližně stejná,

později se rozdíly zvyšují. Vše závisí na stupni pohybové aktivity. Obecně platí, že čím

méně svalové hmoty, tím nižší energetická potřeba (Pánek a kol., 2002).

Tabulka XII: Denní spotřeba energie (Anonym, 2015)

Denní příjem v kJ Dívky Hoši

7 – 10 let 8 370 8 370

10 – 13 let 9 000 9 410

13 – 15 let 9 620 10 460

Děti, které pravidelně přijímají nadbytečné množství energie, jsou ohroženy

nadváhou a obezitou.

31

6 Snídaně a přesnídávka (dopolední svačina)

v jídelníčku dětí Pro zdravý vývoj dětí je důležité správné rozložení příjmu energie v průběhu dne.

Děti v tomto období rostou, potřebují vyšší příjem bílkovin než dospělí. Jejich

potřebu kryje dostatečný příjem živočišných produktů. Rostoucí děti potřebují stravu

bohatou na vápník, fosfor a železo, vitamin C (ochrana před infekcí), vitamin D

(tvorba kostí), vitaminy skupiny B (zvýšení reaktivity při učení) a vitamin A (čtení a

práce při umělém osvětlení). Děti mají jíst pětkrát denně (tři hlavní jídla a dvě menší

mezi nimi). Nepříznivě působí absence snídaně a přesnídávky (dopolední svačiny) a

posun konzumace většiny energie až do doby okolo poledne a později (Pánek a kol.,

2002).

V souladu se zásadami racionální výživy je důležité naučit dítě snídat a

konzumovat snídani v klidu. Snídaně dodává potřebnou energii na celé dopoledne a

předchází budoucím sklonům k obezitě. Zamezí vzniku velkého pocitu hladu

v průběhu dopoledního vyučování a sníží riziko nevhodného složení svačiny (hlavně

u starších dětí konzumace jídel rychlého občerstvení či sladkostí).

Hodně dětí ráno odmítá konzumovat jakékoliv jídlo. Brzké vstávání a docházka do

školy v nich vyvolává stres. Často se jen něčeho napijí. Nepravidelné snídaně nebo

malý ranní příjem stravy může být důsledkem obav dítěte ze školy.

V dnešní době jsou k snídani populární různé druhy cereálií zalitých mlékem.

Záleží na tom, o jaký druh cereálních směsí jde. Některé jsou přeslazené a obarvené,

jiné typy obsahují celozrnné vločky a jsou bez cukru. Je vhodné vždy pečlivě

prostudovat složení směsi. Lepší variantou snídaně jsou ovesné nebo jahelné kaše

s trochou medu a ovocem nebo jogurtem.

Nevhodné jsou pravidelné sladké snídaně obsahující koblihy, buchty, koláčky,

nutellu atd. Ani opakující se konzumace uzenin a ohřátých párků není vhodná.

Dopolední svačina by měla obsahovat kromě přiměřeného množství především

celozrnného pečiva také ovoce, zeleninu nebo jogurt. Tyto potraviny skvěle nahradí

lákavější chipsy, sušenky, čokoládové tyčinky nebo čokoládu. I když čtvereček kvalitní

hořké čokolády neuškodí, naopak podporuje činnost mozku. Zdraví prospěšné je

32

také snížení množství přijímaných uzenin a vyloučení ze stravy uzenin tepelně

nezpracovaných (např. svačina: rohlík + studený párek).

V průběhu vyučování je vhodné omezit příjem přeslazených limonád a džusů (i

když jedna sklenice zdravého džusu je alternativou jedné porci ovoce) a nahradit je

zdravějšími nápoji. Děti pijí relativně více než dospělí. Aby byl příjem tekutin i

v průběhu výuky dostačující, je zaveden ve škole tzv. pitný režim. Během dopoledne

by mělo dítě vypít 300 – 500 ml tekutin, ideálně pitné vody. Nedostatečný přísun

tekutin v dopoledních hodinách může být rizikový zejména z hlediska onemocnění

močových cest, tvorby ledvinových kamenů. Některé studie poukazují na vliv

pitného režimu na soustředěnost a celkový psychický výkon dětí (Faierajzlová, 2015).

Výživa dětí může být ovlivněna hlavně v období staršího školního věku důsledkem

emoční lability. Ta se promítá do stravovacího chování ve formě odmítání stravy

nebo přejídání se. Do způsobu výživy se promítají také výživové módní trendy. Dívky

často drží striktně energeticky omezené diety, jiní upřednostňují alternativní směry

ve výživě (veganství apod.) (Pánek a kol., 2002; Svačina a kol., 2013).

Správná výživa ovlivňuje tělesný růst dětí a podílí se na jejich duševním rozvoji.

33

7 Cíl závěrečné práce Cílem této závěrečné práce je porovnat stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně

základní školy během rána a dopoledne pracovního týdne.

V teoretické části této práce byl nastíněn problém stravování dětí, význam

racionální výživy pro jejich fyzický i psychický vývoj. Na základě provedeného

výzkumu tato práce přiblíží složení snídaní a dopoledních svačin žáků naší základní

školy v průběhu pracovního týdne. Porovnáno bude jejich složení v závislosti na

věku, tj. rozdíl mezi dětmi mladšího a staršího školního věku. Porovnán bude taktéž

příjem tekutin a dodržování pitného režimu v dopoledních hodinách.

Výsledkem práce by mělo být zjištění rozdílů ve stravování dětí mladšího a

staršího školního věku.

34

8 Stanovené předpoklady Před zahájením práce byly stanoveny tyto předpoklady:

1. Snídá vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. 2. Nesnídá vyšší procento dívek než chlapců. 3. Děti preferují k snídani pečivo. 4. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v pravidelnosti

snídaní nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelnosti

snídaní z roku 2011 (Kernová, 2012). 5. Svačí vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ. 6. Žáci 2. stupně konzumují uzeniny ke svačině častěji než žáci 1. stupně ZŠ. 7. Svačina žáků 1. stupně obsahuje častěji ovoce a zeleninu než svačina žáků 2.

stupně ZŠ. 8. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v konzumaci ovoce a

zeleniny nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelné

konzumace ovoce a zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (Kernová,

2012). 9. Součástí svačin žáků 1. stupně jsou pamlsky častěji, než je tomu tak u žáků 2.

stupně ZŠ. 10. Žáci 2. stupně dodržují lépe pitný režim z hlediska množství tekutin. 11. Žáci 1. stupně přijímají kvalitnější tekutiny než žáci 2. stupně ZŠ.

35

9 Popis výzkumného vzorku Objektem výzkumu byli žáci Masarykovy základní školy ve Kdyni. Základní škola je

tvořena oběma stupni a ve školním roce 2014/15 ji navštěvovalo celkem 607 žáků (1.

stupeň – 315 žáků, 2. stupeň – 292 žáků).

Výzkum se uskutečnil v červnu 2015 a zúčastnilo se ho 172 žáků školy, což je 28,34%

celkového počtu žáků.

Tabulka XIII: Zastoupení žáků ve výzkumu, zdroj: vlastní

Žáci 1. stupně ZŠ Žáci 2. stupně

Ročník Chlapci Dívky Celkem Ročník Chlapci Dívky Celkem

2. 12 10 22 6. 13 10 23

3. 13 10 23 7. 12 9 21

4. 7 14 21 8. 9 12 21

5. 9 14 23 9. 4 14 18

Celkem 41 48 89 Celkem 38 45 83

Všichni žáci, kteří se zúčastnili výzkumu, měli podepsaný souhlas rodičů. Ten je

nutný v případě, že respondentovi není 18 let.

Původně bylo osloveno 180 žáků školy, ale 8 z nich nedostalo svolení rodičů, což

bylo 4,44% z celkového počtu oslovených.

36

10 Teoretický popis použité metody K výzkumu byla použita dotazníková metoda.

1. Při této metodě se shromažďování dat zakládá na dotazování osob. Je určená

pro hromadné získávání údajů a patří mezi nejfrekventovanější metody

pedagogických výzkumů. Osoba, která vyplňuje dotazník, se označuje jako

respondent. Úkolové jednotky se nazývají položky nebo otázky (pojem položka

je širší, může zahrnovat i požadavek nebo výzvu: zaškrtni, označ) (Anonym,

2008; Kohoutek, 2010).

Použití dotazníkové metody předpokládá:

Vztah tazatele a dotazovaných – důležité je navodit takovou atmosféru, aby

respondent pochopil, že tazatel hledá informace pro společensky hodnotné

cíle a byl přesvědčeno užitečnosti informací, které podává. Proto se

k dotazníku obvykle připojuje stručné vysvětlení, které respondenta

informuje o smyslu a způsobu využití výsledku šetření.

Výběr vzorku – výzkumný pracovník určí velikost vzorku, kterému má být

dotazník předložen, a to buď metodou náhodného výběru, nebo na základě

odborné úvahy.

Sestavování dotazníku – zda strukturovaný, nestrukturovaný nebo

kombinovaný. Délka dotazníku závisí na složitosti zkoumaného problému, ale

také na věku a schopnostech respondentů, na jejich časových možnostech a

na schopnostech tazatele.

Předvýzkum – by měl prověřit jasnost, jednoznačnost a smysluplnost otázek.

Každý tazatel by si měl svůj dotazník vyplnit především sám, a potom ho ještě

vyzkoušet na malém vzorku respondentů. Podle získaných poznatků může

některé otázky ještě upřesnit, doplnit nebo přeformulovat jejich znění.

Koncipování dotazníku – zásadní problém při koncipování dotazníku spočívá

v tom, jak se nejlépe zeptat, abychom se dověděli skutečně to, co

potřebujeme zjistit. Je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl

37

dotazníkového průzkumu. Otázky by měly být anonymní. Tím lze zvýšit

upřímnost odpovědí.

Otázky v dotazníku mohou být: uzavřené, otevřené, škálové. Uzavřené otázky

nabízejí tázanému volbu mezi dvěma či více možnými odpověďmi, např. ano

– ne – nevím. Otevřené otázky dávají respondentu možnost vyjádřit se,

umožňují objasňování, řešení vztahů a hypotéz, týkají se autopercepce a

sebehodnocení. Škálové položky jsou typické pro posuzování škály.

Posuzovací škálu (hodnotící stupnici) lze definovat jako druh dotazníku

sloužící k záznamu jednotlivých vlastností posuzované osoby nebo

posuzovaného předmětu posuzovatelem.

Zpracování výsledků výzkumu – odpovědi je třeba nejprve kategorizovat a

teprve potom se mohou kvantifikovat. Z hlediska objektivity dat získaných

dotazníkem je důležité spojovat jeho užití s dalšími metodami, které doplní,

prohloubí a zpřesní výsledky (rozhovor, pedagogické pozorování a další).

Získané výsledky lze prezentovat formou tabulek, grafů a dále zpracovávat

statistickými i dalšími metodami.

2. Dotazník je průzkumná metoda, která je psanou formou řízeného rozhovoru, ale

je méně časově náročný než rozhovor. Dotazník je řazený k subjektivním

metodám. Subjektivnost dotazníku je dána tím, že vyšetřovaný může různým

způsobem ovlivňovat své výpovědi (Anonym, 2008; Kohoutek, 2010).

38

11 Vlastní výzkumné šetření

11.1 Popis použitého dotazníku Dotazník použitý k výzkumu tvořilo 20 otázek (viz. Příloha č. 1). Byl sestavený tak,

aby jej mohli a zvládli vyplnit žáci napříč všemi ročníky základní školy. První část se

týkala složení snídaní, popř. absence snídaně. Druhá část byla zaměřena

na dopolední svačinu, popř. na její absenci. Třetí část zkoumala dodržování pitného

režimu žáků.

Součástí výuky v rámci prvouky, přírodovědy a přírodopisu je také učivo o zdravé

výživě. Už žáci 2. třídy se seznamují s potravinovou pyramidou. Základy o správném a

zdravém stravování mají již od mladšího školního věku. Proto jim byla položena také

poslední otázka, co si myslí o svém dopoledním stravování, zda je, či není v souladu

se zdravou výživou.

Vyplnění dotazníku zabralo dětem na 1. stupni cca 20 – 25 minut, žákům 2.

stupně to trvalo 15 – 20 minut. V každé třídě jsem při vyplňování dotazníků byla

přítomna. V úvodu byl dětem vysvětlen smysl a záměr dotazníku a k čemu výsledky

průzkumu poslouží. Žáci dostali jasné instrukce, jak mají postupovat a označovat své

odpovědi. Každou otázku slyšeli od tázajícího a byla jim vysvětlena.

11.2 Výzkum Výzkumu se celkem zúčastnilo 172 žáků základní školy. Z toho bylo 79 chlapců

(45,93%) a 93 dívek (54,07%). Žáci 1. stupně v počtu 89 tvořili 51,74% a žáci 2.

stupně v počtu 83 tvořili 48,26% dotazovaných dětí.

39

Na otázku „Kolikrát v průběhu pracovního týdne snídáš?“ odpověděli

následovně:

Tabulka XIV: Četnost snídaní (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 3: Četnost snídaní v průběhu prac. týdne (1. st.), zdroj: vlastní

Tabulka XV: Četnost snídaní (2. st.), zdroj: vlastní

2. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nesnídám

Obr. 4: Četnost snídaní v průběhu prac. týdne (2. st.), zdroj: vlastní

Z grafů je jasné, že pravidelně snídá vyšší procento žáků 1. stupně. Výsledky

prokázaly, že dětí, které nesnídají, je více na 2. stupni.

Na 1. stupni nesnídá 7 dětí, z toho je 5 dívek (5,62%), na 2. stupni nesnídá 15 dětí,

z toho je 9 dívek.

1. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nesnídám

1x 4 děti 4,49%

2x 1 dítě 1,12%

3x 7 dětí 7,87%

4x 8 dětí 8,99%

5x 62 dětí 69,66%

nesnídám 7 dětí 7,87%

1x 13 dětí 15,66%

2x 5 dětí 6,02%

3x 8 dětí 9,64%

4x 0 dětí 0%

5x 42 dětí 50,61%

nesnídám 15 dětí 18,07%

40

Další otázka byla zaměřena na místo, kde děti snídají. Konzumace ranního

jídla by měla být v klidu domova, než jde dítě do školy. Ne všichni žáci ale

snídají doma.

Tabulka XVI: Místo snídaně (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 5: Místo, kde žáci 1. stupně snídají,

zdroj: vlastní

Tabulka XVII: Místo snídaně (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 6: Místo, kde žáci 2. stupně snídají,

zdroj: vlastní

1. stupeň

snídám doma

cestou do školy

ve škole před vyuč.

2. stupeň

snídám doma

cestou do školy

ve škole před vyuč.

snídám

doma

79 96,34%

cestou

do školy

2 2,44%

ve škole

před vyuč.

1 1,22%

snídám

doma

62 91,18%

cestou

do školy

3 4,41%

ve škole

před vyuč.

3 4,41%

41

Každé dítě má rádo k snídani něco jiného. Některé dávají přednost pečivu,

jiné populárním cereáliím.

Tabulka XVIII: Zastoupení pečiva (1. st), zdroj: vlastní

Obr. 7: Zastoupení pečiva ve snídani žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XIX: Zastoupení pečiva (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 8: Zastoupení pečiva ve snídani žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Pečivo je zdraví prospěšné, je hutné a zasytí. Nejzdravější je celozrnné pečivo,

které obsahuje vlákninu tak důležitou pro organismus. Tradičně je u nás

konzumované hlavně bílé pečivo a bílý chléb, který zatěžuje trávicí trakt.

Celozrnné pečivo se setkává s velkou oblibou hlavně v poslední době, kdy

hodně lidí dbá na racionální výživu. Přesto jsou děti, které konzumaci tohoto

druhu pečiva odmítají, nejsou z domova naučené přijímat celozrnné výrobky.

Žáci při této otázce mohli označit 1 – 2 možnosti volby oblíbeného druhu

pečiva. Při zpracovávání výsledků, byly všechny možnosti sečteny a procenta

vyjadřují ne počet dětí, které preferují ten nebo onen druh pečiva, ale

oblíbenost daného druhu pečiva mezi dotázanými.

1. stupeň

pečivo

cereálie

nesnídám

2. stupeň

pečivo

cereálie

nesnídám

pečivo 52 58,43%

cereálie 30 33,70%

nesnídám 7 7,87%

pečivo 43 51,81%

cereálie 25 30,12%

nesnídám 15 18,07%

42

V jaké oblibě jsou různé druhy pečiva u žáků naší školy, ukazují grafy:

Tabulka XX: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 9: Zastoupení druhů pečiva ve

snídani žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXI: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.), zdroj: vlastní


snídani žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Přibližně 45% žáků 1. stupně a 44% žáků 2. stupně upřednostňuje k snídani pečivo

z bílé mouky. 35% žáků 1. stupně a asi 42% žáků 2. stupně snídá tmavý chléb nebo

celozrnné pečivo. Sladkých snídaní bývá pod 20%.

1. stupeň

bílý chléb

tmavý chléb

bílě pečivo

celozrnné pečivo

sladké pečivo

2. stupeň

bílý chléb

tmavý chléb

bílé pečivo

celozrnné pečivosladké pečivo

Druh pečiva Oblíbenost

v %

Pořadí

oblíbenosti

Bílý chléb 18,01 4.

Tmavý chléb 16,22 5.

Bílé pečivo 27,03 1.

Celozrnné pečivo 18,92 3.

Sladké pečivo 19,82 2.


v %

Pořadí

oblíbenosti

Bílý chléb 15,09 3. - 4.




Sladké pečivo 15,09 3. – 4.

43

Součástí snídaní bývá dále:

Tabulka XXII: Součásti snídaně (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 11: Součásti snídaně žáků 1. stupně,

zdroj: vlastní

1. stupeňmáslo

sýr

jogurt

marmeláda, džemmed

nutella

vejce

paštika

uzenina

ovoce

zelenina

Potravina Obliba v % Pořadí

Máslo 17,46% 1.

Sýr 9,53% 6.

Jogurt 11,90% 2. – 3.

Marmeláda, džem 7,94% 8.

Med 4,76% 9. – 10.

Nutella 10,32% 4. – 5.

Vejce 2,38% 11.

Paštika 4,76% 9. – 10.

Uzenina 8,73% 7.

Ovoce 11,90% 2. – 3.

Zelenina 10,32% 4. – 5.

44

Tabulka XXIII: Součásti snídaně (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 12: Součásti snídaně žáků 2. stupně,

zdroj: vlastní

Stejně jako grafy a tabulky v předešlé otázce, také tyto vypovídají o oblíbenosti

jednotlivých potravin, které děti konzumují k snídani nejčastěji.

Průzkum ukázal, že nejčastější součástí snídaně je máslo. V dotazníku nebylo

konkretizováno, o jaký druh másla se jedná. Myslím, že žáci 1. stupně by nebyli

schopni určit, co jim maminka maže na rohlík (zda se jedná o máslo živočišného či

rostlinného původu). U mladších i u starších je ve velké oblibě jogurt a ovoce. Souvisí

to s konzumací cereálií k snídani. Do ovesných kaší si nejčastěji přidávají právě tato

„dochucovadla“, jiní přidávají ještě med. V oblibě jsou také sýry, ale také lísko-

oříšková pomazánka (nutella). O něco menší zájem je o uzeniny. V malé oblibě jsou

paštiky a vejce.

Většina dětí má k snídani nějaký nápoj, nejčastěji teplý. Jsou děti, které nepijí

ráno nic. Pro organismus tato skutečnost není ideální. Tělo potřebuje doplnit

tekutiny, o které v noci přišlo.

2. stupeňmáslo

sýr

jogurt

marmeláda, džemmed

nutella

vejce

paštika

uzenina

ovoce

zelenina

Potravina Obliba v % Pořadí

Máslo 21,49% 1.

Sýr 13,22% 4.

Jogurt 10,74% 5.

Marmeláda, džem 4,96% 7. - 8.

Med 3,31% 9

Nutella 14,05% 3.

Vejce 0,83% 11.

Paštika 1,65% 10.

Uzenina 9,09% 6.

Ovoce 15,70% 2.

Zelenina 4,96% 7. – 8.

45

Žáci vybírali z různých možností:

Tabulka XXIV: Oblíbenost sníd. nápojů (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 13: Snídaňové nápoje žáků 1. stupně,

zdroj: vlastní

Tabulka XXV: Oblíbenost sníd. nápojů (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 14: Snídaňové nápoje žáků 2. stupně,

zdroj: vlastní

1. stupeň

voda

minerálka

šťáva

džus

čaj

mléko

kakao

káva

nic

2. stupeň

voda

minerálka

šťáva

džus

čaj

mléko

kakao

káva

cola

nic

Nápoj Obliba v % Pořadí

Voda 11,03% 4.

Minerálka 6,21% 5.

Šťáva 4,14% 7.

Džus 4,83% 6.

Čaj 42,07% 1.

Mléko 12,41% 3.

Kakao 14,48% 2.

Káva 2,07% 9.

Nic 2,76% 8.

Nápoj Pořadí

Voda 14,40% 3.

Minerálka 5,60% 7. – 8.

Šťáva 4,80% 9.

Džus 5,60% 7. – 8.

Čaj 29,60% 1.

Mléko 8,00% 5.

Kakao 16,00% 2.

Káva 6,40% 6.

Cola 0,80% 10.

Nic 8,80% 4.

46

Čaj, mléko a kakao jsou nejoblíbenějšími nápoji k snídani. I když dost velké procento

v zastoupení má voda. Relativně často byla u žáků 2. stupně označena volba, že

k snídani nepijí nic. Když vezmeme v úvahu skutečnost, že 18% žáků této věkové

kategorie nesnídá, je tento údaj možný. Některé děti uvedly, že sice nesnídají, ale

mají alespoň něco k pití. Některé děti, a to i děti 1. stupně, uvedly, že pijí k snídani

kávu. Jedná o dětskou kávu (Caro – pražené obiloviny nebo meltu apod.).

Další část dotazníku byla věnována dopolední svačině dětí. O tom kolikrát

v průběhu pracovního týdne žáci svačí, vypovídají grafy:

Tabulka XXVI: Četnost svačin (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 15: Četnost dopoledních svačin žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXVII: Četnost svačin (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 16: Četnost dopoledních svačin žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nesvačím

2. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nesvačím

1x 5 dětí 5,62%

2x 4 děti 4,50%

3x 1 dítě 1,12%

4x 1 dítě 1,12%

5x 78 dětí 87,64%

nesvačím 0 dětí 0%

1x 3 děti 3,61%

2x 2 děti 2,41%

3x 4 děti 4,82%

4x 6 dětí 7,23%

5x 64 dětí 77,11%

nesvačím 4 děti 4,82%

47

Potěšující je výsledek tohoto dílčího výzkumu, že převážná většina žáků naší školy

svačí pravidelně. Děti na 1. stupni pod vedením svých učitelů jsou vedeny ke

společné svačině s prostíráním. Získávají tak základy stolování a s tím také souvisí to,

že žádný žák neuvedl, že nesvačí.

Většina dětí si nosí svačinu z domova, přesné údaje vyjadřují grafy:

Tabulka XXVIII: Způsob pořízení svačiny (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 17: Způsob obstarání si svačiny žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXIX: Způsob pořízení svačiny (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 18: Způsob obstarání si svačiny žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeňsv. nosím z domova

sv. si kupuji cestou do školy

sv. si kupuji ve škol. bufetu

2. stupeňsv. nosím z domova

sv. si kupuji cestou do školy

sv. si kupuji ve škol. bufetu

sv. nosím

z domova

85 dětí 95,51%

sv. si kupuji

cestou do školy

3 děti 3,37%

sv. si kupuji ve

škol. bufetu

1 dítě 1,12%

sv. nosím

z domova

66 dětí 83,54%

sv. si kupuji

cestou do školy

0 dětí 0%

sv. si kupuji ve

škol. bufetu

13 dětí 16,46%

48

Ve škole je v provozu školní bufet, který má otevírací hodiny od 7:00 do 13:30

hod. V době, kdy žáci vstupují do budovy školy, je již otevřen. Nabídka bufetu

je značně omezená a nedostačující. Jelikož žáci školy navštěvují tři různé

budovy, do bufetu chodí jen omezená část dětí. V nabídce bufetu je jen pizza

rohlík, obložená bageta (bílá), čokoládový croissant, kobliha, sušenky

(polomáčené, BeBe sušenky), křupky. Ty děti, které se dotazníku zúčastnily a

navštěvují školní bufet, využívají jeho nabídku následovně:

Tabulka XXX: Využití nabídky škol. bufetu (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 19: Využití nabídky školního bufetu žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXI: Využití nabídky škol. bufetu (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 20: Využití nabídky školního bufetu žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeňpizza rohlík

obložená bagetačoko. croissant

kobliha

sušenky

křupky

2. stupeňpizza rohlík

obložená bagetačoko. croissant

kobliha

sušenky

křupky

pizza rohlík 30,95%

obložená bageta 52,38%

čoko. croissant 0%

kobliha 0%

sušenky 9,53%

křupky 7,14%

pizza rohlík 57,14%

obložená bageta 14,29%

čoko. croissant 0%

kobliha 0%

sušenky 0%

křupky 28,57%

49

Na otázku „Je součástí tvé svačiny pečivo?“ odpověděli žáci následovně:

Tabulka XXXII: Obsah pečiva ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 21: Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXIII: Obsah pečiva ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 22: Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Vypovídá to o skutečnosti, že pečivo je nepostradatelnou složkou potravy.

1. stupeň

ano

ne

2. stupeň

ano

ne

ano 87 97,75%

ne 2 2,25%

ano 79 100%

ne 0 0%

50

O tom, jaký druh pečiva nosí děti ke svačině nejčastěji, vypovídají další grafy:

Tabulka: XXXIV: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.), zdroj: vlastní


svačinách žáků 1. stupně, zdroj vlastní

Tabulka XXXV: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.), zdroj: vlastní


svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Z výsledků vylívá, že v oblíbenosti jednoznačně vede bílé pečivo. Když k tomu ještě

přičteme procenta oblíbenosti bílého chleba a sladkého pečiva, tak celozrnné

výrobky jsou ve značné ztrátě. Mezi žáky 1. stupně je to poměr 68,05% : 31,95% a

mezi dětmi 2. stupně 70% : 30%. Tento poměr dokazuje také přibližně stejné

stravovací návyky mladších a starších dětí školního věku.

Když porovnáme výsledky zastoupení různých druhů pečiva u snídaně a u svačiny,

tak procento celozrnných výrobků u svačin výrazně klesá, hlavně u žáků 2. stupně.

1. stupeň

bílý chléb

tmavý chléb

bílě pečivo

celozrnné pečivo

sladké pečivo

2. stupeň

bílý chléb

tmavý chléb

bílě pečivo

celozrnné pečivo

sladké pečivo


v %

Pořadí

oblíbenosti

Bílý chléb 15,28 3. - 4.

Tmavý chléb 15,28 3. – 4.





v %

Pořadí

oblíbenosti

Bílý chléb 14,17 3.





51

Součástí svačin podle průzkumu bývá nejčastěji:

Tabulka XXXVI: Součásti svačin - oblíbenost (1. st), zdroj: vlastní

Obr. 25: Součásti svačin žáků 1. stupně,

zdroj: vlastní

Tabulka XXXVII: Součásti svačin - oblíbenost (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 26: Součásti svačin žáků 2. stupně,

zdroj: vlastní

1. stupeň

máslo

sýr

marmeláda, džemuzeniny

nutella

paštika

2. stupeň

máslo

sýr

marmeláda, džemuzeniny

nutella

paštika

Potravina Oblíbenost

v %

Pořadí

oblíbenosti

Máslo 28,05 1. – 2.

Sýr 19,51 3.

Marmeláda, džem 7,92 5.

Uzeniny 28,05 1. – 2.

Nutella 9,76 4.

Paštika 6,71 6.

Potravina Oblíbenost

v %

Pořadí

oblíbenosti

Máslo 32,16 1. – 2.

Sýr 24,48 3.

Marmeláda, džem 3,50 5.

Uzeniny 32,16 1. – 2.

Nutella 2,80 6.

Paštika 4,90 4.

52

Velmi zajímavé zjištění přinesly tyto dva grafy. Složení svačin u žáků 1. a 2. stupně je

téměř totožné. Svačina ve složení máslo – uzeniny – sýr je tím nejčastějším jídlem

dětí naší školy. Alarmující je hlavně vysoké procento zastoupení uzenin, které

preferuje třetina žáků. O jaký druh uzenin přesně jde, ukazují následující grafy:

Tabulka XXXVIII: Uzeniny ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 27: Druhy uzenin ve svačinách

žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XXXIX: Uzeniny ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 28: Druhy uzenin ve svačinách

žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeň

šunka

párek

měkký salám

trvanlivý salám

nenosí uzeniny

2. stupeň

šunka

párek

měkký salám

trvanlivý salám

nenosí uzeniny

Uzenina Počet dětí Zastoupení

v %

Šunka 54 60,67

Párek 5 5,62

Měkký salám 7 7,86

Trvanlivý salám 10 11,24

Nenosí uzeniny 13 14,61

Uzenina Počet dětí Zastoupení

v %

Šunka 54 68,36

Párek 4 5,06

Měkký salám 8 10,13

Trvanlivý salám 4 5,06

Nenosí uzeniny 9 11,39

53

Průzkum ukázal na jednoznačné vedení šunky mezi ostatními uzeninami. Záleží také

na tom, jaký druh šunky žáci konzumují. Složení jednotlivých šunek bývá odlišné

podle obsahu masa. Šunka se dělí na čtyři kvalitativní třídy:

šunka nejvyšší jakosti – min. 16% čistých svalových bílkovin

šunka výběrová – min. 13% čistých svalových bílkovin

šunka standardní – min. 10% čistých svalových bílkovin

šunka konzumní – min. 7% čistých svalových bílkovin

Pokud má výrobek méně než 7% čistých svalových bílkovin, je označován ne jako

šunka, ale jako nářez. Vepřové maso obsahuje 19 – 21%, hovězí a kuřecí maso 20-

22% svalových bílkovin. V obchodech je šunka nejvyšší jakosti prodávána

s označením obsahu masa nad 90% (Anonym, 2015).

Uzeniny jsou z hlediska stravování méně vhodnými potravinami. Většina z nich má

vysoký obsah tuků a soli. Jejich pravidelná konzumace není vhodná také z hlediska

obsahu škodlivých látek, které vznikají v masných výrobcích při procesu uzení.

Nadměrný příjem soli a tuků může postupem času způsobovat některá

kardiovaskulární onemocnění. Nejčastějším projevem je vysoký krevní tlak, který

může způsobit infarkt, mozkovou příhodu nebo selhání ledvin.

Zdravá svačina by měla obsahovat také kousek ovoce nebo zeleniny, vhodný

je také jogurt. Jaké zastoupení mají tyto složky potravy ve svačinách dětí, ukazují

další výzkumy. Grafy znázorňují také konzumaci sladkých lákadel, jako jsou sušenky,

čokoládové tyčinky a čokoláda.

54

Konzumace jogurtu:

Tabulka XL: Jogurt ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 29: Jogurt ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLI: Jogurt ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 30: Jogurt ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Jen asi 27% žáků 1. stupně nemívá ke svačině nikdy jogurt. Proti tomu je téměř 63%

žáků 2. stupně, kteří si jej ke svačině nikdy nenosí. Je to procentuálně u starších dětí

velký nárůst. Ovlivněno to bývá hlavně tím, že svačiny menším dětem připravují

maminky, starší děti při přípravě svačiny na její složení nedbají. Přitom jogurt jako

mléčný výrobek má vysokou výživovou hodnotu. Obsahuje bílkoviny, vitamíny,

vápník, nízkotučné jogurty také málo tuku, kvalitní jogurty kousky ovoce.

1. stupeňkaždý den

často (3 - 4x týdně)

občas (1 - 2x týdně)

nikdy




nikdy

každý den 2 děti 2,24%

často 7 dětí 7,87%

občas 56 dětí 62,92%

nikdy 24 dětí 26,97%

každý den 1 dítě 1,21%

často 3 děti 3,61%



55

Konzumace ovoce:

Tabulka XLII: Ovoce ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 31: Ovoce ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLIII: Ovoce ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 32: Ovoce ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Ovoce je nedílnou a důležitou součástí jídelníčku. Každý den by mělo být obsaženo

v některém z jídel. Děti rády nosí do školy hlavně sezónní ovoce, v zimě pak citrusy.

Grafy ukazují na to, že většina dětí nosí ovoce ke svačině často (3 – 4 krát týdně)

nebo alespoň občas (1 - 2 krát týdně). Vysoké procento dětí (19%) 1. stupně svačí

ovoce každý den a jen 9% dětí nikdy. U žáků 2. stupně je to přesně naopak; jenom

málo přes 7% dětí má ovoce ve škole každý den, ale téměř 17% žáků nikdy.

Čerstvé ovoce je zdrojem cukrů, vitamínu C a zejména vlákniny. Vitamín C, který má

významnou imunitní funkci, je v kolektivu dětí důležitý.




nikdy




nikdy

každý den 17 dětí 19,10%








56

Konzumace zeleniny:

Tabulka XLIV: Zelenina ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 33: Zelenina ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLV: Zelenina ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 34: Zelenina ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Konzumace zeleniny při svačině je méně častá než konzumace ovoce. Až 17% dětí 1.

stupně nemívá zeleninu ke svačině nikdy. U dětí 2. stupně je to více než čtvrtina

dotázaných. I přesto většina žáků obou věkových kategorií konzumuje zeleninu často

nebo občas. Příkladem mohou být svačiny těch dětí, kde je vždy připraven např.

kousek jablka s kouskem mrkve nebo kedlubny. Zelenina je zdrojem vitamínu C,

obsahuje draslík a hořčík. Z výživového hlediska má význam pro obsah vlákniny.

Některé druhy zeleniny obsahují látky působící preventivně proti nádorovým či

kardiovaskulárním onemocněním.




nikdy




nikdy









57

Konzumace sušenek:

Tabulka XLVI: Sušenky ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 35: Sušenky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLVII: Sušenky ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 36: Sušenky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Téměř 80% dětí mívá sušenku (Tatranka, Delissa, Horalka, Mila, Siesta) ke svačině

alespoň jednou týdně. Některé děti, i když jen malý počet, dokonce denně. Přibližně

pětina dětí nenosí sušenky nikdy.

Sladkosti působí na děti lákavě, ale obsahují velké množství tuků a cukrů a mají

vysokou energetickou hodnotu (např. Tatranka 1080kJ/kus). Bílý cukr obsažený

v cukrovinkách má nepříznivé účinky na chrup dětí. Je proto nutné usměrňovat

příjem cukrů do organismu.




nikdy




nikdy









58

Konzumace čokoládových tyčinek:

Tabulka XLVIII: Čokol. tyčinky ve svač. (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 37: Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka XLIX: Čokol. tyčinky ve svač. (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 38: Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

O něco příznivější je konzumace čokoládových tyčinek (Mars, Snickers apod.).

Většina žáků obou stupňů ZŠ tyto sladkosti v dopoledních hodinách nekonzumuje.

Dětí, které si čokoládové tyčinky nosí ke svačině každý den nebo často, je kolem 10%

v obou věkových kategoriích.

Čokoládové tyčinky jsou zdrojem prázdných kalorií, obsahují velmi vysoké množství

cukru a tuku, mají vysokou energetickou hodnotu (např. Mars, Snickers, Twix 800 –

1200 kJ/kus). Jednorázový velký příjem cukrů může vyvolat v těle metabolickou

reakci – velkou produkci inzulinu, který nakonec odbourá v těle více cukru, než bylo

do těla přijato. Tím dochází k nerovnováze organismu, k hypoglykemickému stavu,

který může vyvolat např. bolesti hlavy (Kernová, 2012).

Občas se skutečně stává, že dítě, které se nasvačí, po půl hodině hlásí, že se necítí

dobře, točí se mu a bolí ho hlava. Sladkosti k tomu mohou přispět.




nikdy




nikdy









59

Konzumace čokolády:

Tabulka L: Čokoláda ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 39: Čokoláda ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka LI: Čokoláda ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 40: Čokoláda ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Čokoláda je velkým lákadlem pro svoji vůni a chuť. Je bohatým zdrojem energie,

obsahuje velké množství tuku a cukru. I když má mírné povzbudivé účinky, vzhledem

k obsahu cukru a tuku by její konzumace měla být usměrňována. Jedná-li se

o kvalitní hořkou čokoládu, její konzumace v rozumném množství není závadná. Žáci

1. stupně (přibližně 37%) dostávají čokoládu na přilepšenou jen občas a asi 61%

nikdy. Na 2. stupni čokoládu dopoledne nikdy nekonzumuje asi 75% žáků.




nikdy




nikdy

každý den 0 dětí 0%








60

Konzumace brambůrků a podobných výrobků:

Tabulka LII: Brambůrky ve svačině (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 41: Brambůrky ve svačinách žáků 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka LIII: Brambůrky ve svačině (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 42: Brambůrky ve svačinách žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

Brambůrky, chipsy, křupky apod. bývají často součástí jídelníčku dětí. Tyto potraviny

však obsahují velké množství tuku a soli a jsou pro organismus nezdravé. Také jejich

úprava smažením nepatří k postupům propagujícím zdravou výživu.

Průzkum ukázal, že zanedbatelné procento dětí 1. stupně si občas přinese ke svačině

také brambůrky. Na 2. stupni je dětí pojídajících brambůrky v dopoledním čase více.

Vysoký příjem tuků a soli může vést k obezitě a závažným onemocněním.

Další část výzkumu byla zaměřena na pitný režim žáků naší školy. Aby dítě

mělo dostatek tekutin, musí v průběhu dne vypít asi 2,5 litru. Příjem tekutin by měl

být pravidelný během celého dne. Jelikož žák stráví ve škole pět i více hodin, musí

doplňovat také tekutiny během vyučování. Děti pijí nejen o přestávkách, ale také při




nikdy




nikdy

každý den 0 dětí 0%

často 0 dětí 0%

občas 3 děti 3,37%



často 1 dítě 1,21%



61

vyučovacích hodinách. Jsou učitelé, kteří tolerují láhev s pitím na lavici žáka a ten se

může napít kdykoliv během výuky. Toto lze praktikovat hlavně u starších žáků, kteří

po napití dál pokračují v práci a neruší své spolužáky. Mladší děti často vyruší z jejich

koncentrace i ten nejmenší podnět. V tomto případě učitelé volí při hodině kratší

přestávky s chvilkou na napití. Využijí čas při změně druhu činnosti při výuce, kdy si

žáci připravují jiné pomůcky a přitom se také napijí.

Proces učení je pro žáky náročný, vydávají velké množství energie (přemýšlení,

nervozita, pocení) a nedostatek tekutin zpomaluje myšlení. Během dopoledne by

měl žák vypít kolem půl litru tekutin, záleží na délce doby strávené ve škole.

Otázkou „Kolikrát týdně si nosíš do školy pití?“ bylo zjištěno, jak samotní žáci

dodržují pitný režim.

Tabulka LIV: Četnost donášky nápojů (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 43: Četnost donášky nápojů do školy žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka LV: Četnost donášky nápojů (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 44: Četnost donášky nápojů do školy žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

Větší kontrola rodičů nad žáky 1. stupně dokazuje skutečnost, že téměř všechny děti

si nosí do školy nápoje. U žáků 2. stupně je to asi 81%. Ale ani to, že si žák pití

1. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nenosím pití

2. stupeň

1krát

2krát

3krát

4krát

5krát

nenosím pití

1x 3 děti 3,37%

2x 0 dětí 0%

3x 0 dětí 0%

4x 3 děti 3,37%

5x 82 dětí 92,14%

nenosím 1 dítě 1,12%

1x 1 dítě 1,21%

2x 2 děti 2,41%

3x 4 děti 4,82%

4x 5 dětí 6,02%

5x 67 dětí 80,72%

nenosím 4 děti 4,82%

62

nepřinese, neznamená, že dopoledne nic nepije. Hodně dětí pije pitnou vodu

z kohoutku ve třídě.

Na otázku „Co piješ ve škole nejčastěji?“ odpověděli žáci následovně:

Tabulka LVI: Druhy nápojů – oblíbenost (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 45: Druhy nápojů v pitném režimu žáků 1. stupně, zdroj vlastní

Tabulka LVII: Druhy nápojů – oblíbenost (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 46: Druhy nápojů v pitném režimu žáků 2. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeňvoda

šťáva

neslazená minerálkaslazená minerálkadžus

čaj

sycené nápoje

energetické nápoje

2. stupeňvoda

šťáva

neslazená minerálka

slazená minerálka

džus

čaj

sycené nápoje

energetické nápoje

dia nápoje


Voda 17,61% 2.

Šťáva 37,32% 1.

Neslaz. minerálka 4,93% 6.

Slaz. minerálka 11,27% 4.

Džus 6,34% 5.

Čaj 16,19% 3.

Sycené nápoje 3,52% 7.

Energ. nápoje 2,82% 8.


Voda 23,96% 2.

Šťáva 29,75% 1.

Neslaz. minerálka 6,61% 5.

Slaz. minerálka 20,66% 3.

Džus 3,31% 7.

Čaj 4,96% 6.

Sycené nápoje 9,09% 4.

Energ. nápoje 0,83% 8. – 9.

Dia nápoje 0,83% 8. – 9.

63

Nejoblíbenějším nápojem v dopoledních hodinách všech žáků školy je šťáva a čistá

voda. Šťávu mají děti připravenou z domova. Do vody si přidávají nejčastěji koupená

ochucovadla, např. ovocné sirupy. Ty bývají barvené a konzervované. Jsou hodně

sladké a děti by je měly pít jen občas. Žijeme v oblasti, kde si lidé pěstují a

zpracovávají ovoce z vlastních zahrad a jedním z produktů domácností jsou také

domácí šťávy. Ty neobsahují konzervanty, ale často jen šťávu z citronu, jsou tedy

zdravější.

Děti z 1. stupně si často nosí do školy čaj. Ten na 2. stupni není tak oblíbený, ale

stoupá procento oblíbenosti slazených minerálek. Ty bývají často přeslazené, stejně

jako jiné sycené nápoje (Coca – cola, Fanta, Kofola, Sprite, apod.), které jsou v oblibě

žáků 2. stupně hned za slazenými minerálkami. Vodu, šťávu, čaj a neslazené

minerálky pije během dopoledne asi 76% dětí na 1. stupni a přibližně 65% dětí

na 2. stupni. K těm byly připočteny také dia nápoje žáka trpícího cukrovkou. Velká

oblíbenost pitné vody u žáků 2. stupně souvisí s tím, že někteří si nápoje z domova

nenosí a pijí vodu z kohoutku.

Důležitým faktorem je nejen to, co dítě pije, ale také kolik vypije. Žáci

vyplňující dotazník uváděli v předchozí otázce, kolikrát týdně si nosí do školy pití.

Dítě si sice nápoj přinese, ale ne vždy jej také vypije. Učitel nemůže postřehnout,

jestli se každý žák v danou chvíli napije a jestli po vyučování odnáší domů láhev

prázdnou.

64

Další grafy znázorňují množství tekutin skutečně vypitých žáky v dopoledních

hodinách ve škole.

Tabulka LVIII: Vypité tekutiny (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 47: Množství tekutin skutečně vypitých

žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

Tabulka LIX: Vypité tekutiny (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 48: Množství tekutin skutečně vypitých

žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

Doporučuje se vypít během dopoledne 300 – 500 ml tekutin. Příjem tekutin je

ovlivněn délkou vyučování, také teplotou ve třídě a ročním obdobím. Z výsledků

průzkumu vyplývá, že většina dětí přijme dopoledne 0,5 – 1 l tekutin. Pitný režim asi

85% žáků naší školy je v naprostém pořádku. Některé děti vypijí až 1,5 l tekutin. Když

to tělo (popř. zdravotní stav) vyžaduje, je vše bez problémů. Když však dítě přijímá

toto množství bez rozmyslu, může dojít k nadbytečnému příjmu tekutin.

Dlouhodobým nadbytkem tekutin může dojít k nadměrnému pocení (a to i

1. stupeň

1,5l

1l

0,5l

0,25l

méně než 0,25lnic

2. stupeň

1,5l

1l

0,5l

0,25l

méně než 0,25lnic

1,5l 6 dětí 6,74%

1l 26 dětí 29,21%

0,5l 50 dětí 56,18%

0,25l 2 děti 2,25%

méně než

0,25l

2 děti 2,25%

nic 3 děti 3,37%

1,5l 8 dětí 9,64%

1l 35 dětí 42,17%

0,5l 36 dětí 43,37%

0,25l 1 dítě 1,21%

méně než

0,25l

3 děti 3,61%

nic 0 dětí 0%

65

v klidovém režimu), k přetěžování ledvin a srdce a k jejich následnému oslabování.

Neuspokojivá jsou procenta vyjadřující nedodržování pitného režimu. Na 1. stupni

uvedl jeden žák, že pití nenosí. V této části výzkumu však uvedli tři žáci, že během

dopoledne nepřijímají žádné tekutiny. Spolu s dětmi, které vypijí ve škole jen 0,25 l

nebo méně než 0,25 l tekutin, tvoří téměř 8%. Jejich příjem tekutin je nedostačující.

Stejně tomu tak je asi u 5% žáků 2. stupně. Mezi nimi však není žák, který by během

dopoledne nepřijímal žádné tekutiny. Z dotazníkových výzkumů by bylo možné

zjistit, ve kterých třídách se žáci s nedostatečným pitným režimem vyskytují.

Vhodnou osvětou by bylo možné ovlivnit jejich příjem tekutin.

Poslední otázka výzkumného dotazníku byla zaměřena na zjištění

subjektivního názoru žáků na své stravování během dopoledne pracovního týdne.

Mají-li pocit, že se stravují zdravě nebo ne. Oporou při posuzování kvality stravy jim

byly vědomosti o racionální výživě získané ve škole, ale také v rodinách nebo

médiích. Takto odpovídali:

Tabulka LX: Posouzení vlastní stravy (1. st.), zdroj: vlastní

Obr. 49: Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 1. stupně, zdroj: vlastní

1. stupeň

ano

spíše ano

někdy

ne

nevím

ano 34 dětí 38,2%

spíše ano 26 dětí 29,2%

někdy 19 dětí 21,35%

ne 2 děti 2,25%

nevím 8 dětí 9,0%

66

Tabulka LXI: Posouzení vlastní stravy (2. st.), zdroj: vlastní

Obr. 50: Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 2. stupně, zdroj: vlastní

Více než 67% žáků 1. stupně a téměř 46% žáků 2. stupně si myslí, že se stravují spíše

zdravě. Nižší procento u starších dětí souvisí s jejich většími znalostmi v dané oblasti

a také s kritickým pohledem na sebe. S tím souvisí také procenta hodnotící kvalitu

stravování záporně. Na 1. stupni hodnotí své snídaně a svačiny jako nezdravé jen

málo přes 2% dotázaných, na 2. stupni to je téměř 10% žáků.

11.3 Výsledky a zhodnocení předpokladů

1. Snídá vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ.

Výsledky výzkumu potvrdily předpoklad. Z celkového počtu 89 dotázaných žáků 1.

stupně snídá alespoň jednou týdně 92,13% žáků a 7,87% žáků nesnídá. Na 2. stupni

snídá z celkového počtu 83 dotazovaných dětí 81,93%. Nesnídá celkem 18,07% žáků

staršího školního věku.

2. Nesnídá vyšší procento dívek než chlapců.

Na 1. stupni nesnídá 7,87% respondentů, z toho je 5,62% děvčat. Na 2. stupni

nesnídá 18,07% dotazovaných, z toho je 10,84% dívek. U obou věkových kategorií

vynechávají snídani častěji děvčata než chlapci. U mladších dívek to může souviset

2. stupeň

ano

spíše ano

někdy

ne

nevím

ano 10 dětí 12,05%

spíše ano 28 dětí 33,74%

někdy 32 dětí 38,55%

ne 8 dětí 9,64%

nevím 5 dětí 6,02%

67

s tím, že ráno dítě odmítá nebo nestíhá snídat. U starších děvčat bývá jídlo

vynecháváno kvůli různým dietám. Výzkumem se předpoklad potvrdil.

3. Děti preferují k snídani pečivo.

Průzkum potvrdil tento předpoklad. Pečivo snídá 58,43% mladších a 51,81% starších

dětí. Necelá polovina z nich upřednostňuje výrobky z bílé mouky. Když k tomu

připočítáme sladké pečivo, potom na 1. stupni je poměr konzumace výrobků z bílé

mouky k výrobkům celozrnným 64,86% : 35,14%, na 2. stupni 58,48% : 41,52%.

4. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v pravidelnosti

snídaní nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelnosti snídaní

z roku 2011 (Kernová, 2012).

Obr. 51: Výzkum pravidelnosti snídaní Obr. 52: Výzkum pravidelnosti snídaní

z roku 2011 (Kernová, 2012) v MZŠ Kdyně, zdroj: vlastní

V tomto případě se naše předpoklady nepotvrdily. Snídá vyšší procento žáků naší

školy, než je tomu v českém průměru. Důvodů může být několik:

a/ žáci nepodali pravdivé informace

b/ velmi kvalitní péče maminek o své děti

c/ prostředí maloměsta, žáci nemají příliš možností koupit si něco cestou do školy a

snídají doma.

69%61%

46% 42%

0%

20%

40%

60%

80%

11 let 15 let

Český průměr

chlapci dívky

95%

84%

90%

80%

70%

75%

80%

85%

90%

95%

100%

7 - 11 let 12 - 15 let

Žáci MZŠ Kdyně

chlapci dívky

68

5. Svačí vyšší procento žáků 1. stupně než žáků 2. stupně ZŠ.

Z průzkumu vyplývá, že z dotázaných žáků 1. stupně svačí všichni. Na 2. stupni svačí

95,18% respondentů. Většina dětí, které konzumují dopolední svačinu, preferují

pečivo. Každá svačina obsahuje nějaký druh bílého, celozrnného či sladkého pečiva.

Předpoklad byl výzkumem potvrzený.

6. Žáci 2. stupně konzumují uzeniny ke svačině častěji než žáci 1. stupně ZŠ.

Z výsledků dotazníků vyplývá, že uzeniny tvoří součást svačin mladších dětí z 28,05%

a starších dětí z 32,16%. Žáci 2. stupně upřednostňují uzeniny jen o něco více než

jejich mladší spolužáci. V obou věkových kategoriích jsou máslo a uzeniny

nejoblíbenější a nejčastější součástí svačin. Předpoklad se potvrdil, i když rozdíly

v konzumaci uzenin nejsou velké.

7. Svačina žáků 1. stupně obsahuje častěji ovoce a zeleninu než svačina žáků

2. stupně ZŠ.

Vezmeme-li v úvahu výsledky průzkumu, dojdeme k následujícím skutečnostem:

Žáci 1. stupně – konzumující ovoce ke svačině alespoň 3 krát týdně - 53,93%

- nikdy nemívají ovoce ke svačině – 8,99%

- konzumující zeleninu ke svačině alespoň 3 krát týdně – 53,93%

- nikdy nemívají zeleninu ke svačině – 16,86%

Žáci 2. stupně – konzumující ovoce ke svačině alespoň 3 krát týdně – 38,55%

- nikdy nemívají ovoce ke svačině – 16,87%

- konzumující zeleninu alespoň 3 krát týdně – 31,32%

- nikdy nemívají zeleninu ke svačině – 26,51%

Výzkum je skutečně důkazem toho a potvrdil předpoklad, že ovoce a zelenina jsou

častěji součástí svačin mladších dětí než starších.

8. Žáci Masarykovy ZŠ Kdyně se svými stravovacími návyky v konzumaci

ovoce a zeleniny nebudou odlišovat od českého průměru – Výzkum pravidelné

konzumace ovoce a zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku 2011 (Kernová, 2012).

69

Konzumace ovoce:

Obr. 53: Výzkum pravidelné konzumace Obr. 54: Výzkum pravidelné konzumace

ovoce alespoň 1x denně z roku 2011 ovoce alespoň 1x denně v MZŠ Kdyně,

(Kernová, 2012) zdroj: vlastní

Konzumace zeleniny:

Obr. 55: Výzkum pravidelné konzumace Obr. 56: Výzkum pravidelné konzumace

zeleniny alespoň 1x denně z roku 2011 zeleniny alespoň 1x denně v MZŠ

(Kernová, 2012) Kdyně, zdroj: vlastní

42%

29%

55%

40%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

11 let 15 let

Český průměr -konzumace za celý den

chlapci dívky

20%18%

34%

21%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

7 - 11 let 12 - 15 let

Žáci MZŠ Kdyně -konzumace v

dopoledních hodinách

chlapci dívky

30%

21%

43%

36%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

11 let 15 let

Český průměr -konzumace za celý den

chlapci dívky

25%

13%

29%

18%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

7 - 11 let 12 - 15 let

Žáci MZŠ Kdyně -konzumace v

dopoledních hodinách

chlapci dívky

70

Do grafů byly zahrnuty výsledky z výzkumu dětí MZŠ Kdyně, které uvedly, že

konzumují ke svačině ovoce a zeleninu každý den nebo často (3 – 4 krát týdně). Tím,

že tato konzumace je omezená jen na dopolední dobu, dá se předpokládat, že

v průběhu dne ještě poroste a procento se zvýší také o děti, které v dotazníku

uvedly, že konzumují ke svačině ovoce a zeleninu jen občas. Odpolední svačina také

často zahrnuje ovoce a zeleninu. Z toho vyplývá, že požívání ovoce a zeleniny je

srovnatelné s českým průměrem. Porovnání grafů také dokazuje, že dívky konzumují

pravidelně ovoce a zeleninu častěji než chlapci. Předpoklady byly potvrzeny.

9. Součástí svačin žáků 1. stupně jsou pamlsky častěji, než je tomu tak u žáků

druhého stupně ZŠ. Průzkum ukázal, že alespoň jednou týdně nosí ke svačině:

Tabulka LXII: Četnost pamlsků ve svač. Tabulka LXIII: Četnost pamlsků ve svač.

Sušenky a čokoládové tyčinky jsou přibližně stejně oblíbené u všech žáků, čokoládu si

nosí do školy daleko více žáků 1. stupně. Předpoklad se potvrdil u konzumace

sušenek a čokolády, naopak u konzumace čokoládových tyčinek se předpoklad

nepotvrdil.

10. Žáci 2. stupně dodržují lépe pitný režim, z hlediska množství tekutin.

Z výsledků průzkumu vyplynulo, že 85,39% mladších dětí a 85,54% starších dětí

správně dodržuje pitný režim. 7,87% žáků 1. stupně a 4,82% žáků 2. stupně přijímá

nedostatečné množství tekutin během dopoledne. 6,74% mladších žáků a 9,64%

starších žáků uvedlo, že vypije v průběhu vyučování 1,5 l tekutin. Normy pitného

režimu mají splněny a s ohledem k délce vyučování je toto množství vypitých tekutin

Žáci 1. stupně

sušenku 79,78%

čokol. tyčinku 42,70%

čokoládu 39,32%

Žáci 2. stupně

sušenku 77,11%

čokol. tyčinku 43,37%

čokoládu 25,30%

71

možné. Podle procenta dětí nedodržujících pitný režim z hlediska množství tekutin je

příjem tekutin u žáků 2. stupně kvalitnější. To potvrzuje předpoklad.

11. Žáci 1. stupně přijímají kvalitnější tekutiny než žáci 2. stupně ZŠ.

76,05% dětí 1. stupně a 65,28% dětí 2. stupně pije vodu, šťávu, neslazenou

minerálku nebo čaj. Přeslazené ochucené minerálky a sycené nápoje přijímá 14,79%

mladších a 29,75% starších dětí. Z tohoto výsledku je zřejmé, že mladší žáci

konzumují kvalitnější tekutiny. Předpoklad byl správný a výzkum ho potvrdil.

72

12 Závěr Tato závěrečná práce měla nastínit problematiku stravování mladších a starších

žáků základní školy v průběhu rána a dopoledních hodin pracovního týdne. Výzkum

byl zaměřen na složení snídaní a dopoledních svačin, taktéž na dodržování pitného

režimu ve škole. Cílem práce bylo porovnat stravovací návyky dvou věkových

kategorií dětí 7 – 11 let a 12 – 15 let.

Výzkumem bylo zjištěno, že snídá více dětí mladšího věku a častěji snídají chlapci

než dívky. Většina dětí snídá doma a prioritu v jejich jídelníčku má pečivo, zejména

z bílé mouky. Nejčastější součástí snídaně je máslo, děti na 1. stupni konzumují ještě

ovoce a jogurt a děti 2. stupně ovoce a nutellu. Snídani nejčastěji zapíjí čajem nebo

kakaem.

Dopolední svačinu nosí pravidelně všichni žáci 1. stupně. Jedna pětina žáků 2.

stupně svačí nepravidelně, z toho ještě část nesvačí vůbec. Většina všech dětí si nosí

jídlo z domova. Nejčastěji je dopolední svačina složená z bílého pečiva s máslem,

uzeninou (nejčastěji šunkou) a sýrem. Většina dětí 1. stupně si alespoň jednou týdně

přináší jogurt. Většina všech dětí si nosí jednou týdně ovoce a zeleninu, ale mladší

děti ve větším počtu. Alespoň jednou týdně si nosí sušenku nebo čokoládu také

většina dětí a opět mladší děti častěji. Čokoládové tyčinky mají ve větší oblibě žáci

2. stupně.

Většina dětí si přináší do školy také nápoje, častěji však mladší děti. Průzkum

ukázal, že starší děti dodržují lépe pitný režim z hlediska množství vypitých tekutin,

ale mladší žáci nosí nápoje kvalitnější.

Cíle práce byly naplněny. Byly porovnány stravovací návyky žáků 1. a 2. stupně

během rána a dopoledne pracovního týdne. V mnohém se jejich zvyklosti shodují,

ale také rozcházejí. Ve většině byly také potvrzeny předpoklady, které byly

formulovány na začátku praktické části. Jediný předpoklad, který se nepotvrdil, je

porovnání četnosti snídaní dětí MZŠ Kdyně s českým průměrem. Bylo by však

chvályhodné, kdyby děti skutečně pravidelně snídaly v tak hojném počtu jako

ve Kdyni.

73

Kdyby byly hypoteticky sestaveny snídaně a dopolední svačina z nejoblíbenějších

potravin našich žáků, měly by toto složení (vytvořeno podle většinových odpovědí):

1. stupeň: snídaně: rohlík (bílý), máslo, jogurt, ovoce, čaj

svačina: houska (bílá), máslo, šunka, sýr, šťáva, jogurt (občas), ovoce

(občas), zelenina (často), sušenka (občas), čokoládová tyčinka (nikdy),

čokoláda (nikdy), brambůrky (nikdy)

2. stupeň: snídaně: houska (celozrnná), máslo, ovoce, nutella, čaj

svačina: rohlík (bílý), máslo, šunka, sýr, šťáva, jogurt (nikdy), ovoce

(občas), zelenina (občas), sušenka (občas), čokoládová tyčinka (nikdy),

čokoláda (nikdy), brambůrky (nikdy)

Osvětou a diskusí s dětmi i rodiči lze jejich jídelníček v lecčem ještě obohatit.

Zvýšit příjem celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny. Racionální výživa ve spojení

s odpovídající pohybovou aktivitou je totiž předpokladem správného vývoje dětí.

Vždyť ne zbytečné je tvrzení „v zdravém těle – zdravý duch“.

74

13 Seznam použitých zdrojů 1. ANONYM. Energetický příjem v průběhu dne. 2015

Http://www.vychovakezdravi.cz/clanky/vyziva/edukacni-materialy.html [online]. [cit.

2015-11-29].

2. ANONYM, Metody empirického zkoumání. 2008

http://ireferaty.cz/304/4105/metody-empirickeho-zkoumani [online]. [cit. 2015-11-15].

3. ANONYM. Šunka. 2015

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0unka#Druhy_.C5.A1unky [online].

[cit. 2015-11-15].

4. BREWER, Sarah. Vyvážená strava. Čes. vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 1999, 80 s.

ISBN 80-7236-054-x.

5. ČERVENÁ, Drahomíra a Karel ČERVENÝ. Léčba výživou: Encyklopedie léčivých

potravin. Martin: Neografia, 1994, 213 s. ISBN 80-85186-56-x.

6. FAIERAJZLOVÁ, Věra. Pitný režim a jeho úskalí. 2015

http://www.vychovakezdravi.cz/download/file/V%C3%BD%C5%BEiva/Pitn%C3%BD%2

0re%C5%BEim-p%C5%99edn%C3%A1%C5%A1ka-Fai.pdf [online].[cit. 2015-11-15]

7. KERNOVÁ, Věra. Všech pět pohromadě: výchova ke správné výživě dětí a

mládeže. 1. vyd. Liberec: Venkovský prostor, 2012, 92, *434+ s. ISBN 978-80-

903897-7-9.

8. KOHOUTEK, Rudolf. Dotazník jako průzkumná metoda. 2010

http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumna-metoda [online].

[cit. 2015-11-15].

9. PÁNEK, Jan. Základy výživy. Vyd. 1. Praha: Svoboda Servis, 2002, 207 s. ISBN 80-

86320-23-5.

10. PETRÁSEK, Richard. Co dělat, abychom žili zdravě. Vyd. 1. V Praze: Vyšehrad,

2004, 128 s. ISBN 80-7021-711-1.

11. SVAČINA, Štěpán a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Cukrovka a obezita: proč

dostávají obézní lidé cukrovku? : jak bojem s obezitou předcházet cukrovce? : jak

cukrovku léčit?. Praha: Maxdorf, 2003, 246 s. Medica. ISBN 80-85912-58-9.

75

12. SVAČINA, Štěpán, Dana MÜLLEROVÁ a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie

pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty. 2., upr. vyd. Praha:

Triton, 2013, 341 s. Lékařské repetitorium. ISBN 978-80-7387-699-9.

76

14 Seznam obrázků Obr. 1 http://files.zdraveodborne.webnode.cz/system_preview_detail_200000006-

313ea323e2-public/potravinov%C3%A1%20pyramida.jpg [online].[cit. 2015-11-15]

Obr. 2 http://www.margit.cz/files/2012/11/zdravy-talir.png [online]. [cit. 2015-11-15]

Obr. 3 Četnost snídaní v průběhu pracovního týdne (1. st.)

Obr. 4 Četnost snídaní v průběhu pracovního týdne (2. st.)

Obr. 5 Místo, kde žáci 1. stupně snídají

Obr. 6 Místo, kde žáci 2. stupně snídají

Obr. 7 Zastoupení pečiva ve snídani žáků 1. stupně

Obr. 8 Zastoupení pečiva ve snídani žáků 2. stupně

Obr. 9 Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 1. stupně

Obr. 10 Zastoupení druhů pečiva ve snídani žáků 2. stupně

Obr. 11 Součásti snídaně žáků 1. stupně

Obr. 12 Součásti snídaně žáků 2. stupně

Obr. 13 Snídaňové nápoje žáků 1. stupně

Obr. 14 Snídaňové nápoje žáků 2. stupně

Obr. 15 Četnost dopoledních svačin žáků 1. stupně

Obr. 16 Četnost dopoledních svačin žáků 2. stupně

Obr. 17 Způsob obstarání si svačiny žáků 1. stupně

Obr. 18 Způsob obstarání si svačiny žáků 2. stupně

Obr. 19 Využití nabídky školního bufetu žáky 1. stupně

Obr. 20 Využití nabídky školního bufetu žáky 2. stupně

Obr. 21 Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 22 Zastoupení pečiva ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 23 Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 24 Zastoupení druhů pečiva ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 25 Součásti svačin žáků 1. stupně

Obr. 26 Součásti svačin žáků 2. stupně

77

Obr. 27 Druhy uzenin ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 28 Druhy uzenin ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 29 Jogurt ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 30 Jogurt ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 31 Ovoce ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 32 Ovoce ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 33 Zelenina ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 34 Zelenina ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 35 Sušenky ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 36 Sušenky ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 37 Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 38 Čokoládové tyčinky ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 39 Čokoláda ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 40 Čokoláda ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 41 Brambůrky ve svačinách žáků 1. stupně

Obr. 42 Brambůrky ve svačinách žáků 2. stupně

Obr. 43 Četnost donášky nápojů do školy žáky 1. stupně

Obr. 44 Četnost donášky nápojů do školy žáky 2. stupně

Obr. 45 Druhy nápojů v pitném režimu žáků 1. stupně

Obr. 46 Druhy nápojů v pitném režimu žáků 2. stupně

Obr. 47 Množství tekutin skutečně vypitých žáky 1. stupně

Obr. 48 Množství tekutin skutečně vypitých žáky 2. stupně

Obr. 49 Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 1. stupně

Obr. 50 Subjektivní posouzení kvality stravy žáky 2. stupně

Obr. 51 Výzkum pravidelnosti snídaní z roku 2011 (český průměr)

Obr. 52 Výzkum pravidelnosti snídaní na MZŠ Kdyně

Obr. 53 Výzkum pravidelné konzumace ovoce alespoň jedenkrát denně z roku

2011 (český průměr)

78

Obr. 54 Výzkum pravidelné konzumace ovoce na MZŠ Kdyně

Obr. 55 Výzkum pravidelné konzumace zeleniny alespoň jedenkrát denně z roku

2011 (český průměr)

Obr. 56 Výzkum pravidelné konzumace zeleniny na MZŠ Kdyně

79

15 Seznam tabulek

Tabulka I: Definice porcí

Tabulka II: Návrh výživových doporučení pro děti a dospívající

Tabulka III: Zastoupení příjmu živin

Tabulka IV: Přibližný energetický obsah základních živin

Tabulka V: Denní doporučená dávka bílkovin podle věku dětí

Tabulka VI: Doporučené denní dávky vitaminů pro děti školního věku

Tabulka VII: Doporučené denní dávky minerálních látek a stopových prvků pro

děti školního věku

Tabulka VIII: Energetická hodnota a obsah cukru ve vybraných nápojích

Tabulka IX: Tělesná hmotnost podle BMI

Tabulka X: Porovnání zdravé stravy a bohaté západní stravy (množství denně,

energie v %)

Tabulka XI: Energetický příjem podle jídla

Tabulka XII: Denní spotřeba energie

Tabulka XIII: Zastoupení žáků ve výzkumu

Tabulka XIV: Četnost snídaní (1. st.)

Tabulka XV: Četnost snídaní (2. st.)

Tabulka XVI: Místo snídaně (1. st.)

Tabulka XVII: Místo snídaně (2. st.)

Tabulka XVIII: Zastoupení pečiva (1. st)

Tabulka XIX: Zastoupení pečiva (2. st)

Tabulka XX: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.)

Tabulka XXI: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.)

Tabulka XXII: Součásti snídaně (1. st.)

Tabulka XXIII: Součásti snídaně (2. st.)

Tabulka XXIV: Oblíbenost sníd. nápojů (1. st.)

80

Tabulka XXV: Oblíbenost sníd. nápojů (2. st.)

Tabulka XXVI: Četnost svačin (1. st.)

Tabulka XXVII: Četnost svačin (2. st.)

Tabulka XXVIII: Způsob pořízení svačiny (1. st.)

Tabulka XXIX: Způsob pořízení svačiny (2. st.)

Tabulka XXX: Využití nabídky škol. bufetu (1. st.)

Tabulka XXXI: Využití nabídky škol. bufetu (2. st.)

Tabulka XXXII: Obsah pečiva ve svačině (1. st.)

Tabulka XXXIII: Obsah pečiva ve svačině (2. st.)

Tabulka XXXIV: Oblíbenost druhů pečiva (1. st.)

Tabulka XXXV: Oblíbenost druhů pečiva (2. st.)

Tabulka XXXVI: Součásti svačin - oblíbenost (1. st)

Tabulka XXXVII: Součásti svačin - oblíbenost (2. st)

Tabulka XXXVIII: Uzeniny ve svačině (1. st.)

Tabulka XXXIX: Uzeniny ve svačině (2. st.)

Tabulka XL: Jogurt ve svačině (1. st.)

Tabulka XLI: Jogurt ve svačině (2. st.)

Tabulka XLII: Ovoce ve svačině (1. st.)

Tabulka XLIII: Ovoce ve svačině (2. st.)

Tabulka XLIV: Zelenina ve svačině (1. st.)

Tabulka XLV: Zelenina ve svačině (2. st.)

Tabulka XLVI: Sušenky ve svačině (1. st.)

Tabulka XLVII: Sušenky ve svačině (2. st.)

Tabulka XLVIII: Čokol. tyčinky ve svač. (1. st.)

Tabulka XLIX: Čokol. tyčinky ve svač. (2. st.)

Tabulka L: Čokoláda ve svačině (1. st.)

Tabulka LI: Čokoláda ve svačině (2. st.)

Tabulka LII: Brambůrky ve svačině (1. st.)

81

Tabulka LIII: Brambůrky ve svačině (2. st.)

Tabulka LIV: Četnost donášky nápojů (1. st.)

Tabulka LV: Četnost donášky nápojů (2. st.)

Tabulka LVI: Druhy nápojů – oblíbenost (1. st.)

Tabulka LVII: Druhy nápojů – oblíbenost (2. st.)

Tabulka LVIII: Vypité tekutiny (1. st.)

Tabulka LIX: Vypité tekutiny (2. st.)

Tabulka LX: Posouzení vlastní stravy (1. st.)

Tabulka LXI: Posouzení vlastní stravy (2. st.)

Tabulka LXII: Četnost pamlsků ve svač. (1. st.)

Tabulka LXIII: Četnost pamlsků ve svač. (2. st.)

82

16 Přílohy

1. Dotazník

Dotazník

Tento dotazník poslouží k výzkumu stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně základní

školy během rána a dopoledne pracovního týdne. Věnujte, prosím, několik minut

svého času k vyplnění následujícího dotazníku. Zvolenou možnost označte křížkem

do rámečku.

1. Vyber pohlaví: chlapec □ dívka □

2. Jsi žákem: 2. ročníku □ 6. ročníku □

3. ročníku □ 7. ročníku □



3. Kolikrát v průběhu pracovního týdne snídáš?

1x □ 2x □ 3x □ 4x □ 5x □ nesnídám □

4. Kde snídáš? doma □ cestou do školy □ ve škole před vyučováním □

5. Co snídáš častěji? pečivo □ cereálie □

6. Který druh pečiva snídáš nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti)

bílý chléb □ celozrnné pečivo □

tmavý chléb □ sladké pečivo (vánočka, koláč, šáteček, …) □

bílé pečivo □ jiná možnost (uveď) _____________________

7. Co je nejčastěji součástí tvé snídaně? (označ 1 – 2 možnosti)

máslo □ med □ uzenina □

sýr □ nutella □ ovoce □

jogurt □ vejce □ zelenina □

marmeláda, džem □ paštika □ jiná možnost (uveď) _____________________

8. Jaký nápoj piješ k snídani nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti)

voda □ mléko □

minerálka □ kakao □

šťáva □ káva □

džus □ nic □

čaj □ jiná možnost (uveď) ___________________

9. Kolikrát týdně ve škole svačíš?

1x □ 2x □ 3x □ 4x □ 5x □ nesvačím □

10. Svačinu si: nosíš z domova □

kupuješ cestou do školy □

kupuješ ve školním bufetu □

11. Když si koupíš svačinu ve školním bufetu, bývá to nejčastěji:

pizza rohlík □ čokoládový croissant □

obložená bageta □ kobliha □

sušenky □ křupky □

12. Je součástí tvé svačiny pečivo? ano □ ne □

13. Který druh pečiva máš ke svačině nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti)

bílý chléb □ celozrnné pečivo □

tmavý chléb □ sladké pečivo □

bílé pečivo □ jiná možnost (uveď) _____________________

14. Co bývá součástí tvé svačiny nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti)

máslo □ uzenina □

sýr □ nutella □

marmeláda, džem □ paštika □

15. Když máš ke svačině uzeninu, nejčastěji to je:

šunka □ měkký salám □

párek □ trvanlivý salám □

nenosím uzeniny □

16. Součástí tvé svačiny bývá také:

jogurt každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

ovoce každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

zelenina každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

sušenka každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

čok. tyčinka každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

čokoláda každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

brambůrky každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

jiná možnost________každý den □ často (3 – 4 krát) □ občas (1 – 2 krát) □ nikdy □

17. Kolikrát týdně si nosíš do školy pití?

1x □ 2x □ 3x □ 4x □ 5x □ pití nenosím □

18. Co piješ ve škole nejčastěji? (označ 1 – 2 možnosti)

voda □ čaj □

šťáva □ sycené nápoje (Coca-cola, Fanta, Kofola, Sprite, apod.)

□

neslazená minerálka □ energetické nápoje □

slazená minerálka □ jiná možnost (uveď) _________________

džus □

19. Jaké množství tekutin vypiješ přibližně denně ve škole?

1,5 l □ 0,25 l □

1 l □ méně než 0,25 l □

0,5 l □ nic □

20. Myslíš si, že tvé snídaně a svačiny jsou v souladu se zdravou výživou?

ano □ spíše ano □ někdy □ ne □ nevím □

Documents

Porovnání stravovacích návyků žáků 1. a 2. stupně ZŠ během ......7 Úvod Zdraví člověka je to nejcennější, co má. Je to stav, který mu umožňuje plnou tělesnou