Nechte si prostřednictviacutem teacuteto knihy vypraacutevět pověsti i skutečneacute přiacuteběhy ktereacute se odehraacutevajiacute na Podbrdsku Poznejte zajiacutemavaacute miacutesta i jejich bohatou historii kteraacute je od počaacutetků spojena s železnou rudou dřevěnyacutem uhliacutem a tradičniacutemi řemeslyAutor spojuje poutavyacute popis historickyacutech udaacutelostiacute s vypraacutevěniacutem pověstiacute ktereacute se na Podbrdsku tradujiacute a se vzpomiacutenkami na osobiteacute přiacuteběhy obyčejnyacutech lidiacute Dočtete se nejen to jakeacute důsledky s sebou nesly husitskeacute vaacutelky nebo jakeacute panovaly poměry v době hrabat z Vrbna S lehkyacutem vtipem a nadhledem se totiž takeacute dozviacutete jak dopadli obaacutevaniacute lupiči Kubaacuteci jak mlynaacuteř sliboval od ziacutetra mliacutet mouku zadarmo jak skončilo hledaacuteniacute pokladu Pešiacuteků kdo vlastně byl kostlivec kteryacute tak polekal Františka a jak babka Baacutetinka potvrdila že ženskeacute se nebojiacute ničeho

Vaacuteclav Fryš

Vaacutecl

av F

ryš

POD

BR

DSK

Eacute P

OV

ĚST

I A

PŘIacuteB

ĚH

Y

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhycopy Vaacuteclav Fryš 2013

Ilustrace copy Zuzana Kuřaacutetkovaacute 2013

Foto na titulniacute straně zřiacutecenina hradu Valdek

Všechna praacuteva vyhrazena Žaacutednaacute čaacutest teacuteto publikace nesmiacute byacutet rozmnožovaacutena a rozšiřovaacutena jakyacutemkoli způsobem bez předchoziacuteho piacutesemneacuteho svoleniacute nakladatele

Prvniacute vydaacuteniacute 2013Převod do elektronickeacute podoby Petr ŘepiacutekVydalo nakladatelstviacute KOPP Šumavskaacute 3 370 01 Českeacute Budějovice tel 386 460 474 e-mail knihykoppcz Internet wwwkoppcz

ISBN 978-80-7232-441-5

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhycopy Vaacuteclav Fryš 2013

Ilustrace copy Zuzana Kuřaacutetkovaacute 2013

Foto na titulniacute straně zřiacutecenina hradu Valdek

Všechna praacuteva vyhrazena Žaacutednaacute čaacutest teacuteto publikace nesmiacute byacutet rozmnožovaacutena a rozšiřovaacutena jakyacutemkoli způsobem bez předchoziacuteho piacutesemneacuteho svoleniacute nakladatele

Prvniacute vydaacuteniacute 2013Převod do elektronickeacute podoby Petr ŘepiacutekVydalo nakladatelstviacute KOPP Šumavskaacute 3 370 01 Českeacute Budějovice tel 386 460 474 e-mail knihykoppcz Internet wwwkoppcz

ISBN 978-80-7232-441-5

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

nakladatelstviacute

Českeacute Budějovice 2013

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Vaacuteclav Fryš

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

Tato kniha vyšla za finančniacute pomoci městyse Komaacuterov u přiacuteležitosti 750 vyacuteročiacute prvniacute piacutesemneacute zmiacutenky o Komaacuterově

Na vydaacuteniacute knihy daacutele přispělo město Hořovice a společnosti Kostal a Buzuluk

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

5

Uacutevodem

Centraacutelniacute Brdy jsou lesnatyacutem pohořiacutem ve středniacutech Čechaacutech ktereacute vzhledem k nevhodnosti k zemědělskeacutemu obdělaacutevaacuteniacute zůstalo zalesněno a neosiacutedleno

Brdy ve středověku běžně nazyacutevaneacute Baštiny podle zdejšiacuteho klimatu připomiacutenajiacuteciacuteho prales dosahujiacute vyacutešky přes osm set metrů Byly pokryty hustyacutemi většinou jehličnatyacutemi lesy a vyteacutekaly z nich potůčky čisteacute střiacutebřiteacute vody Bohuslav Balbiacuten ve sveacute knize Kraacutesy a bohatstviacute českeacute země uvaacutediacute že na horaacutech Baštinaacutech jsou nejtlustšiacute jeleni

Po okrajiacutech Brd od Dobřiacuteva až k Hořoviciacutem a opačně od Hořovic až k Přiacutebrami se nachaacutezela ložiska železnyacutech rud a v okoliacute Přiacutebrami i rud dalšiacutech kovů To způsobilo že zde vznikla a postupem doby se rozšiacuteřila rozsaacutehlaacute důlniacute a hutniacute činnost

Poněvadž až sem zasahovalo v předhistorickeacute době moře vytvořily se zde sedimentaacuterniacute vrstvy železneacute rudy ktereacute dosahovaly až povrchu nebo se povrchu bliacutežily a byly z hlediska těžby lehko dostupneacute Tak zde v minulosti mohlo vzniknout a takeacute vzniklo primitivniacute železaacuteřstviacute Podle tabulky kterou sestavil historik železaacuteřstviacute Gustav Hofmann bylo v roce 1753 z celkoveacuteho počtu 43 vysokyacutech peciacute v Čechaacutech 30 na Podbrdsku a vyacuteroba kujneacuteho železa zde činila 85 z celkoveacute produkce K tomu bylo zapotřebiacute velkeacuteho množstviacute paliva tehdy ve formě dřevěneacuteho uhliacute ktereacute se použiacutevalo jak při taveniacute v peciacutech tak při zkujňovaacuteniacute v hamrech Často bylo vidět jak na různyacutech miacutestech z lesů stoupaacute k obloze dyacutem z miliacuteřů

Lesy tehdy nebyly praacutezdneacute jako nyniacute V nevelkyacutech rozestupech zde staacutevaly haacutejovny ktereacute se bohužel do dnešniacutech dnů nedochovaly Prakticky středem Brd probiacutehala důležitaacute a frekventovanaacute cesta kteraacute byla spojniciacute mezi Obecniciacute a Svatou Dobrotivou Byla zde i celaacute řada dalšiacutech cest vět-šinou spojujiacuteciacutech jednotliveacute vesnice a mnoho lesniacutech cest a pěšin

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

6

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Podbrdskeacute vesnice měly charakter proletaacuteřskyacutech osad poněvadž většina obyvatel pracovala v železaacuteřstviacute nebo provaacuteděla praacutece s niacutem bezprostředně souvisejiacuteciacute jako byla těžba rudy a paacuteleniacute dřevěneacuteho uhliacute

Pole ve zdejšiacutech vesniciacutech byla svahovitaacute a kamenitaacute a nemohla uživit obvykle početnou rodinu A tak i zdejšiacute zemědělci kteryacutech bylo v každeacute vesnici asi pět měli jako hlavniacute zdroj obživy povoznictviacute ndash dovoz nakopaneacute rudy vypaacuteleneacuteho dřevěneacuteho uhliacute a převoz pokaacuteceneacuteho dřeva poněvadž pět až osm hektarů orneacute kameniteacute půdy nestačilo početnějšiacute rodinu uživit

Pokud jsem se zajiacutemal o svůj rodokmen tak nejen můj otec byl sleacutevač ale i předchoziacute generace majiacute jako povolaacuteniacute uvedeno sleacutevač tavič nebo dělniacutek u pece Ještě typičtějšiacute je to z matčiny strany kde všichni předci byli uhliacuteři a jejich manželkami se staacutevaly dcery uhliacuteřů Zaměstnaacuteniacute se prostě dědilo z generace na generaci A nejen zaměstnaacuteniacute Z generace na generaci se pře-naacutešely i zvyklosti A přenaacutešely se i pověsti a přiacuteběhy ktereacute se vypraacutevěly při nočniacutech hliacutedkaacutech u miliacuteřů nebo v dlouhyacutech zimniacutech večerech při draniacute peřiacute

Dnes se již zaměstnaacuteniacute nepředaacutevaacute a peřiacute se nedere Pověsti a přiacuteběhy se nevypraacutevějiacute a postupně se zapomiacutenajiacute Z toho důvodu jsem se rozhodl některeacute z nich napsat a to pokud možno tak jak jsem je kdysi slyacutechaacuteval od sveacuteho dědy nebo i tak jak jsem je v mlaacutediacute viděl

Jsem přesvědčen že ti staršiacute si raacutedi zavzpomiacutenajiacute a ti mladšiacute že se dozviacute něco ze sveacuteho okoliacute co se zatiacutem neměli možnost dozvědět

autor

Poznaacutemka nakladatele Pro snazšiacute zeměpisnou orientaci jsou jednotliveacute pověsti a přiacuteběhy očiacuteslovaacuteny a tato čiacutesla jsou uvedena na mapaacutech na předsaacutedkaacutech knihy

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

7

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute11

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute

Naše země byla obydlena od pravěku a poněvadž ležiacute ve středu Evropy dochaacutezelo k časteacutemu střiacutedaacuteniacute obyva-telstva I naacuteš kraj byl v daacutev-neacute době osiacutedlen o čemž svědčiacute archeologickeacute naacutelezy hlavně v prostoru mezi Hořovicemi a Praskolesy a Hořovicemi a Lochovi-cemi ktereacute zdokumentoval JUDr Josef Maličkyacute Podobnaacute svědectviacute vydaacutevaacute i hradiště na Otmiacutečskeacute hoře a na Plešivci Toto osiacutedleniacute však lze bliacuteže určit jen podle naacutelezů ve vykopaacutev-kaacutech a způsobu pohřbiacutevaacuteniacute Prvniacute obyvateleacute ktereacute můžeme přesněji určit byli Keltoveacute ndash Bojoveacute po nichž zůstalo našiacute zemi i jmeacuteno (Bohemia) Znaacutemaacute jsou jejich hradiště nad Zaacutevistiacute u Zbraslavi a ve Stradoniciacutech u Berouna v nichž byly nalezeny předměty ze zlata bronzu i železa

Při rytiacute zaacutehonů na zahraacutedce ve Hvozdci často nachaacuteziacutem střiacutepky z naacutedob kteryacutem jsem nikdy nevěnoval pozornost Teprve ve staacuteřiacute jsem si uvědomil že jsou to střepy z uren ktereacute zde mohly byacutet kdysi uloženy Většiacute kusy nebo celeacute urny se zde však najiacutet nemohou poněvadž praacutevě na tomto miacutestě byl v minulosti lom psilomelanu (wadu) což je vlastně manganovaacute ruda Tento vytěženyacute prostor pak sloužil jako sklaacutedka při stavbě okolniacutech dom-ků A manganu se praacutevě v minulosti použiacutevalo ve zdejšiacutech železaacuternaacutech pro zkvalitněniacute železa

Naacutelezy střiacutepků

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

Tato kniha vyšla za finančniacute pomoci městyse Komaacuterov u přiacuteležitosti 750 vyacuteročiacute prvniacute piacutesemneacute zmiacutenky o Komaacuterově

Na vydaacuteniacute knihy daacutele přispělo město Hořovice a společnosti Kostal a Buzuluk

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

5

Uacutevodem

Centraacutelniacute Brdy jsou lesnatyacutem pohořiacutem ve středniacutech Čechaacutech ktereacute vzhledem k nevhodnosti k zemědělskeacutemu obdělaacutevaacuteniacute zůstalo zalesněno a neosiacutedleno

Brdy ve středověku běžně nazyacutevaneacute Baštiny podle zdejšiacuteho klimatu připomiacutenajiacuteciacuteho prales dosahujiacute vyacutešky přes osm set metrů Byly pokryty hustyacutemi většinou jehličnatyacutemi lesy a vyteacutekaly z nich potůčky čisteacute střiacutebřiteacute vody Bohuslav Balbiacuten ve sveacute knize Kraacutesy a bohatstviacute českeacute země uvaacutediacute že na horaacutech Baštinaacutech jsou nejtlustšiacute jeleni

Po okrajiacutech Brd od Dobřiacuteva až k Hořoviciacutem a opačně od Hořovic až k Přiacutebrami se nachaacutezela ložiska železnyacutech rud a v okoliacute Přiacutebrami i rud dalšiacutech kovů To způsobilo že zde vznikla a postupem doby se rozšiacuteřila rozsaacutehlaacute důlniacute a hutniacute činnost

Poněvadž až sem zasahovalo v předhistorickeacute době moře vytvořily se zde sedimentaacuterniacute vrstvy železneacute rudy ktereacute dosahovaly až povrchu nebo se povrchu bliacutežily a byly z hlediska těžby lehko dostupneacute Tak zde v minulosti mohlo vzniknout a takeacute vzniklo primitivniacute železaacuteřstviacute Podle tabulky kterou sestavil historik železaacuteřstviacute Gustav Hofmann bylo v roce 1753 z celkoveacuteho počtu 43 vysokyacutech peciacute v Čechaacutech 30 na Podbrdsku a vyacuteroba kujneacuteho železa zde činila 85 z celkoveacute produkce K tomu bylo zapotřebiacute velkeacuteho množstviacute paliva tehdy ve formě dřevěneacuteho uhliacute ktereacute se použiacutevalo jak při taveniacute v peciacutech tak při zkujňovaacuteniacute v hamrech Často bylo vidět jak na různyacutech miacutestech z lesů stoupaacute k obloze dyacutem z miliacuteřů

Lesy tehdy nebyly praacutezdneacute jako nyniacute V nevelkyacutech rozestupech zde staacutevaly haacutejovny ktereacute se bohužel do dnešniacutech dnů nedochovaly Prakticky středem Brd probiacutehala důležitaacute a frekventovanaacute cesta kteraacute byla spojniciacute mezi Obecniciacute a Svatou Dobrotivou Byla zde i celaacute řada dalšiacutech cest vět-šinou spojujiacuteciacutech jednotliveacute vesnice a mnoho lesniacutech cest a pěšin

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

6

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Podbrdskeacute vesnice měly charakter proletaacuteřskyacutech osad poněvadž většina obyvatel pracovala v železaacuteřstviacute nebo provaacuteděla praacutece s niacutem bezprostředně souvisejiacuteciacute jako byla těžba rudy a paacuteleniacute dřevěneacuteho uhliacute

Pole ve zdejšiacutech vesniciacutech byla svahovitaacute a kamenitaacute a nemohla uživit obvykle početnou rodinu A tak i zdejšiacute zemědělci kteryacutech bylo v každeacute vesnici asi pět měli jako hlavniacute zdroj obživy povoznictviacute ndash dovoz nakopaneacute rudy vypaacuteleneacuteho dřevěneacuteho uhliacute a převoz pokaacuteceneacuteho dřeva poněvadž pět až osm hektarů orneacute kameniteacute půdy nestačilo početnějšiacute rodinu uživit

Pokud jsem se zajiacutemal o svůj rodokmen tak nejen můj otec byl sleacutevač ale i předchoziacute generace majiacute jako povolaacuteniacute uvedeno sleacutevač tavič nebo dělniacutek u pece Ještě typičtějšiacute je to z matčiny strany kde všichni předci byli uhliacuteři a jejich manželkami se staacutevaly dcery uhliacuteřů Zaměstnaacuteniacute se prostě dědilo z generace na generaci A nejen zaměstnaacuteniacute Z generace na generaci se pře-naacutešely i zvyklosti A přenaacutešely se i pověsti a přiacuteběhy ktereacute se vypraacutevěly při nočniacutech hliacutedkaacutech u miliacuteřů nebo v dlouhyacutech zimniacutech večerech při draniacute peřiacute

Dnes se již zaměstnaacuteniacute nepředaacutevaacute a peřiacute se nedere Pověsti a přiacuteběhy se nevypraacutevějiacute a postupně se zapomiacutenajiacute Z toho důvodu jsem se rozhodl některeacute z nich napsat a to pokud možno tak jak jsem je kdysi slyacutechaacuteval od sveacuteho dědy nebo i tak jak jsem je v mlaacutediacute viděl

Jsem přesvědčen že ti staršiacute si raacutedi zavzpomiacutenajiacute a ti mladšiacute že se dozviacute něco ze sveacuteho okoliacute co se zatiacutem neměli možnost dozvědět

autor

Poznaacutemka nakladatele Pro snazšiacute zeměpisnou orientaci jsou jednotliveacute pověsti a přiacuteběhy očiacuteslovaacuteny a tato čiacutesla jsou uvedena na mapaacutech na předsaacutedkaacutech knihy

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

7

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute11

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute

Naše země byla obydlena od pravěku a poněvadž ležiacute ve středu Evropy dochaacutezelo k časteacutemu střiacutedaacuteniacute obyva-telstva I naacuteš kraj byl v daacutev-neacute době osiacutedlen o čemž svědčiacute archeologickeacute naacutelezy hlavně v prostoru mezi Hořovicemi a Praskolesy a Hořovicemi a Lochovi-cemi ktereacute zdokumentoval JUDr Josef Maličkyacute Podobnaacute svědectviacute vydaacutevaacute i hradiště na Otmiacutečskeacute hoře a na Plešivci Toto osiacutedleniacute však lze bliacuteže určit jen podle naacutelezů ve vykopaacutev-kaacutech a způsobu pohřbiacutevaacuteniacute Prvniacute obyvateleacute ktereacute můžeme přesněji určit byli Keltoveacute ndash Bojoveacute po nichž zůstalo našiacute zemi i jmeacuteno (Bohemia) Znaacutemaacute jsou jejich hradiště nad Zaacutevistiacute u Zbraslavi a ve Stradoniciacutech u Berouna v nichž byly nalezeny předměty ze zlata bronzu i železa

Při rytiacute zaacutehonů na zahraacutedce ve Hvozdci často nachaacuteziacutem střiacutepky z naacutedob kteryacutem jsem nikdy nevěnoval pozornost Teprve ve staacuteřiacute jsem si uvědomil že jsou to střepy z uren ktereacute zde mohly byacutet kdysi uloženy Většiacute kusy nebo celeacute urny se zde však najiacutet nemohou poněvadž praacutevě na tomto miacutestě byl v minulosti lom psilomelanu (wadu) což je vlastně manganovaacute ruda Tento vytěženyacute prostor pak sloužil jako sklaacutedka při stavbě okolniacutech dom-ků A manganu se praacutevě v minulosti použiacutevalo ve zdejšiacutech železaacuternaacutech pro zkvalitněniacute železa

Naacutelezy střiacutepků

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

5

Uacutevodem

Centraacutelniacute Brdy jsou lesnatyacutem pohořiacutem ve středniacutech Čechaacutech ktereacute vzhledem k nevhodnosti k zemědělskeacutemu obdělaacutevaacuteniacute zůstalo zalesněno a neosiacutedleno

Brdy ve středověku běžně nazyacutevaneacute Baštiny podle zdejšiacuteho klimatu připomiacutenajiacuteciacuteho prales dosahujiacute vyacutešky přes osm set metrů Byly pokryty hustyacutemi většinou jehličnatyacutemi lesy a vyteacutekaly z nich potůčky čisteacute střiacutebřiteacute vody Bohuslav Balbiacuten ve sveacute knize Kraacutesy a bohatstviacute českeacute země uvaacutediacute že na horaacutech Baštinaacutech jsou nejtlustšiacute jeleni

Po okrajiacutech Brd od Dobřiacuteva až k Hořoviciacutem a opačně od Hořovic až k Přiacutebrami se nachaacutezela ložiska železnyacutech rud a v okoliacute Přiacutebrami i rud dalšiacutech kovů To způsobilo že zde vznikla a postupem doby se rozšiacuteřila rozsaacutehlaacute důlniacute a hutniacute činnost

Poněvadž až sem zasahovalo v předhistorickeacute době moře vytvořily se zde sedimentaacuterniacute vrstvy železneacute rudy ktereacute dosahovaly až povrchu nebo se povrchu bliacutežily a byly z hlediska těžby lehko dostupneacute Tak zde v minulosti mohlo vzniknout a takeacute vzniklo primitivniacute železaacuteřstviacute Podle tabulky kterou sestavil historik železaacuteřstviacute Gustav Hofmann bylo v roce 1753 z celkoveacuteho počtu 43 vysokyacutech peciacute v Čechaacutech 30 na Podbrdsku a vyacuteroba kujneacuteho železa zde činila 85 z celkoveacute produkce K tomu bylo zapotřebiacute velkeacuteho množstviacute paliva tehdy ve formě dřevěneacuteho uhliacute ktereacute se použiacutevalo jak při taveniacute v peciacutech tak při zkujňovaacuteniacute v hamrech Často bylo vidět jak na různyacutech miacutestech z lesů stoupaacute k obloze dyacutem z miliacuteřů

Lesy tehdy nebyly praacutezdneacute jako nyniacute V nevelkyacutech rozestupech zde staacutevaly haacutejovny ktereacute se bohužel do dnešniacutech dnů nedochovaly Prakticky středem Brd probiacutehala důležitaacute a frekventovanaacute cesta kteraacute byla spojniciacute mezi Obecniciacute a Svatou Dobrotivou Byla zde i celaacute řada dalšiacutech cest vět-šinou spojujiacuteciacutech jednotliveacute vesnice a mnoho lesniacutech cest a pěšin

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

6

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Podbrdskeacute vesnice měly charakter proletaacuteřskyacutech osad poněvadž většina obyvatel pracovala v železaacuteřstviacute nebo provaacuteděla praacutece s niacutem bezprostředně souvisejiacuteciacute jako byla těžba rudy a paacuteleniacute dřevěneacuteho uhliacute

Pole ve zdejšiacutech vesniciacutech byla svahovitaacute a kamenitaacute a nemohla uživit obvykle početnou rodinu A tak i zdejšiacute zemědělci kteryacutech bylo v každeacute vesnici asi pět měli jako hlavniacute zdroj obživy povoznictviacute ndash dovoz nakopaneacute rudy vypaacuteleneacuteho dřevěneacuteho uhliacute a převoz pokaacuteceneacuteho dřeva poněvadž pět až osm hektarů orneacute kameniteacute půdy nestačilo početnějšiacute rodinu uživit

Pokud jsem se zajiacutemal o svůj rodokmen tak nejen můj otec byl sleacutevač ale i předchoziacute generace majiacute jako povolaacuteniacute uvedeno sleacutevač tavič nebo dělniacutek u pece Ještě typičtějšiacute je to z matčiny strany kde všichni předci byli uhliacuteři a jejich manželkami se staacutevaly dcery uhliacuteřů Zaměstnaacuteniacute se prostě dědilo z generace na generaci A nejen zaměstnaacuteniacute Z generace na generaci se pře-naacutešely i zvyklosti A přenaacutešely se i pověsti a přiacuteběhy ktereacute se vypraacutevěly při nočniacutech hliacutedkaacutech u miliacuteřů nebo v dlouhyacutech zimniacutech večerech při draniacute peřiacute

Dnes se již zaměstnaacuteniacute nepředaacutevaacute a peřiacute se nedere Pověsti a přiacuteběhy se nevypraacutevějiacute a postupně se zapomiacutenajiacute Z toho důvodu jsem se rozhodl některeacute z nich napsat a to pokud možno tak jak jsem je kdysi slyacutechaacuteval od sveacuteho dědy nebo i tak jak jsem je v mlaacutediacute viděl

Jsem přesvědčen že ti staršiacute si raacutedi zavzpomiacutenajiacute a ti mladšiacute že se dozviacute něco ze sveacuteho okoliacute co se zatiacutem neměli možnost dozvědět

autor

Poznaacutemka nakladatele Pro snazšiacute zeměpisnou orientaci jsou jednotliveacute pověsti a přiacuteběhy očiacuteslovaacuteny a tato čiacutesla jsou uvedena na mapaacutech na předsaacutedkaacutech knihy

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

7

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute11

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute

Naše země byla obydlena od pravěku a poněvadž ležiacute ve středu Evropy dochaacutezelo k časteacutemu střiacutedaacuteniacute obyva-telstva I naacuteš kraj byl v daacutev-neacute době osiacutedlen o čemž svědčiacute archeologickeacute naacutelezy hlavně v prostoru mezi Hořovicemi a Praskolesy a Hořovicemi a Lochovi-cemi ktereacute zdokumentoval JUDr Josef Maličkyacute Podobnaacute svědectviacute vydaacutevaacute i hradiště na Otmiacutečskeacute hoře a na Plešivci Toto osiacutedleniacute však lze bliacuteže určit jen podle naacutelezů ve vykopaacutev-kaacutech a způsobu pohřbiacutevaacuteniacute Prvniacute obyvateleacute ktereacute můžeme přesněji určit byli Keltoveacute ndash Bojoveacute po nichž zůstalo našiacute zemi i jmeacuteno (Bohemia) Znaacutemaacute jsou jejich hradiště nad Zaacutevistiacute u Zbraslavi a ve Stradoniciacutech u Berouna v nichž byly nalezeny předměty ze zlata bronzu i železa

Při rytiacute zaacutehonů na zahraacutedce ve Hvozdci často nachaacuteziacutem střiacutepky z naacutedob kteryacutem jsem nikdy nevěnoval pozornost Teprve ve staacuteřiacute jsem si uvědomil že jsou to střepy z uren ktereacute zde mohly byacutet kdysi uloženy Většiacute kusy nebo celeacute urny se zde však najiacutet nemohou poněvadž praacutevě na tomto miacutestě byl v minulosti lom psilomelanu (wadu) což je vlastně manganovaacute ruda Tento vytěženyacute prostor pak sloužil jako sklaacutedka při stavbě okolniacutech dom-ků A manganu se praacutevě v minulosti použiacutevalo ve zdejšiacutech železaacuternaacutech pro zkvalitněniacute železa

Naacutelezy střiacutepků

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

6

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Podbrdskeacute vesnice měly charakter proletaacuteřskyacutech osad poněvadž většina obyvatel pracovala v železaacuteřstviacute nebo provaacuteděla praacutece s niacutem bezprostředně souvisejiacuteciacute jako byla těžba rudy a paacuteleniacute dřevěneacuteho uhliacute

Pole ve zdejšiacutech vesniciacutech byla svahovitaacute a kamenitaacute a nemohla uživit obvykle početnou rodinu A tak i zdejšiacute zemědělci kteryacutech bylo v každeacute vesnici asi pět měli jako hlavniacute zdroj obživy povoznictviacute ndash dovoz nakopaneacute rudy vypaacuteleneacuteho dřevěneacuteho uhliacute a převoz pokaacuteceneacuteho dřeva poněvadž pět až osm hektarů orneacute kameniteacute půdy nestačilo početnějšiacute rodinu uživit

Pokud jsem se zajiacutemal o svůj rodokmen tak nejen můj otec byl sleacutevač ale i předchoziacute generace majiacute jako povolaacuteniacute uvedeno sleacutevač tavič nebo dělniacutek u pece Ještě typičtějšiacute je to z matčiny strany kde všichni předci byli uhliacuteři a jejich manželkami se staacutevaly dcery uhliacuteřů Zaměstnaacuteniacute se prostě dědilo z generace na generaci A nejen zaměstnaacuteniacute Z generace na generaci se pře-naacutešely i zvyklosti A přenaacutešely se i pověsti a přiacuteběhy ktereacute se vypraacutevěly při nočniacutech hliacutedkaacutech u miliacuteřů nebo v dlouhyacutech zimniacutech večerech při draniacute peřiacute

Dnes se již zaměstnaacuteniacute nepředaacutevaacute a peřiacute se nedere Pověsti a přiacuteběhy se nevypraacutevějiacute a postupně se zapomiacutenajiacute Z toho důvodu jsem se rozhodl některeacute z nich napsat a to pokud možno tak jak jsem je kdysi slyacutechaacuteval od sveacuteho dědy nebo i tak jak jsem je v mlaacutediacute viděl

Jsem přesvědčen že ti staršiacute si raacutedi zavzpomiacutenajiacute a ti mladšiacute že se dozviacute něco ze sveacuteho okoliacute co se zatiacutem neměli možnost dozvědět

autor

Poznaacutemka nakladatele Pro snazšiacute zeměpisnou orientaci jsou jednotliveacute pověsti a přiacuteběhy očiacuteslovaacuteny a tato čiacutesla jsou uvedena na mapaacutech na předsaacutedkaacutech knihy

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

7

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute11

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute

Naše země byla obydlena od pravěku a poněvadž ležiacute ve středu Evropy dochaacutezelo k časteacutemu střiacutedaacuteniacute obyva-telstva I naacuteš kraj byl v daacutev-neacute době osiacutedlen o čemž svědčiacute archeologickeacute naacutelezy hlavně v prostoru mezi Hořovicemi a Praskolesy a Hořovicemi a Lochovi-cemi ktereacute zdokumentoval JUDr Josef Maličkyacute Podobnaacute svědectviacute vydaacutevaacute i hradiště na Otmiacutečskeacute hoře a na Plešivci Toto osiacutedleniacute však lze bliacuteže určit jen podle naacutelezů ve vykopaacutev-kaacutech a způsobu pohřbiacutevaacuteniacute Prvniacute obyvateleacute ktereacute můžeme přesněji určit byli Keltoveacute ndash Bojoveacute po nichž zůstalo našiacute zemi i jmeacuteno (Bohemia) Znaacutemaacute jsou jejich hradiště nad Zaacutevistiacute u Zbraslavi a ve Stradoniciacutech u Berouna v nichž byly nalezeny předměty ze zlata bronzu i železa

Při rytiacute zaacutehonů na zahraacutedce ve Hvozdci často nachaacuteziacutem střiacutepky z naacutedob kteryacutem jsem nikdy nevěnoval pozornost Teprve ve staacuteřiacute jsem si uvědomil že jsou to střepy z uren ktereacute zde mohly byacutet kdysi uloženy Většiacute kusy nebo celeacute urny se zde však najiacutet nemohou poněvadž praacutevě na tomto miacutestě byl v minulosti lom psilomelanu (wadu) což je vlastně manganovaacute ruda Tento vytěženyacute prostor pak sloužil jako sklaacutedka při stavbě okolniacutech dom-ků A manganu se praacutevě v minulosti použiacutevalo ve zdejšiacutech železaacuternaacutech pro zkvalitněniacute železa

Naacutelezy střiacutepků

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

7

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute11

Naše uacutezemiacute v době předslovanskeacute a vznik železaacuteřstviacute

Naše země byla obydlena od pravěku a poněvadž ležiacute ve středu Evropy dochaacutezelo k časteacutemu střiacutedaacuteniacute obyva-telstva I naacuteš kraj byl v daacutev-neacute době osiacutedlen o čemž svědčiacute archeologickeacute naacutelezy hlavně v prostoru mezi Hořovicemi a Praskolesy a Hořovicemi a Lochovi-cemi ktereacute zdokumentoval JUDr Josef Maličkyacute Podobnaacute svědectviacute vydaacutevaacute i hradiště na Otmiacutečskeacute hoře a na Plešivci Toto osiacutedleniacute však lze bliacuteže určit jen podle naacutelezů ve vykopaacutev-kaacutech a způsobu pohřbiacutevaacuteniacute Prvniacute obyvateleacute ktereacute můžeme přesněji určit byli Keltoveacute ndash Bojoveacute po nichž zůstalo našiacute zemi i jmeacuteno (Bohemia) Znaacutemaacute jsou jejich hradiště nad Zaacutevistiacute u Zbraslavi a ve Stradoniciacutech u Berouna v nichž byly nalezeny předměty ze zlata bronzu i železa

Při rytiacute zaacutehonů na zahraacutedce ve Hvozdci často nachaacuteziacutem střiacutepky z naacutedob kteryacutem jsem nikdy nevěnoval pozornost Teprve ve staacuteřiacute jsem si uvědomil že jsou to střepy z uren ktereacute zde mohly byacutet kdysi uloženy Většiacute kusy nebo celeacute urny se zde však najiacutet nemohou poněvadž praacutevě na tomto miacutestě byl v minulosti lom psilomelanu (wadu) což je vlastně manganovaacute ruda Tento vytěženyacute prostor pak sloužil jako sklaacutedka při stavbě okolniacutech dom-ků A manganu se praacutevě v minulosti použiacutevalo ve zdejšiacutech železaacuternaacutech pro zkvalitněniacute železa

Naacutelezy střiacutepků

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

8

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

Je tedy velmi pravděpodobneacute že již před našiacutem letopočtem Keltoveacute v Ko-maacuterově a jeho bezprostředniacutem okoliacute žili těžili zde povrchovyacutem způsobem železnou rudu a železo vyraacuteběli

Germaacutenskeacute kmeny hlavně Markomani pronikaly na naše uacutezemiacute při-bližně v době narozeniacute Ježiacuteše a znalosti Keltů převzaly nebo spiacuteše pro ně Kelti pracovali V 5 stoletiacute pronikajiacute na zdejšiacute uacutezemiacute Slovaneacute usazujiacute se k trvaleacutemu pobytu přejiacutemajiacute znalosti Germaacutenů a zprostředkovaně tedy Keltů v oblasti zemědělstviacute i v těžbě rud a vyacuterobě kovů v našem přiacutepadě ve vyacuterobě železa

Komaacuterovskaacute rudniacute oblast se taacutehne od Strašic až do okoliacute Felbabky se středem mezi Zaječovem Komaacuterovem a Malou Viacuteskou Obdobně jako ostatniacute ložiska v Barrandienu je sedimentaacuterniacuteho původu a jejiacute staacuteřiacute se od-haduje na 400 milionů let Hlavniacutem nositelem železa ve zdejšiacutech rudaacutech je hematit Fe2O3 siderit FeCO3 a limonit Fe2O3 nH2O Uloženiacute rud bylo silně narušeno vulkanickou činnostiacute kteraacute byla na Komaacuterovsku mimořaacutedně in-tenzivniacute Z toho důvodu je uloženiacute nepravidelneacute s celou řadou podeacutelnyacutech i přiacutečnyacutech poruch Charakteristickeacute je zrudněniacute uvnitř vulkanickeacute seacuterie a zrudněneacute vulkanogenniacute horniny Sem patřiacute hlavně hematitem prosyceneacute tufy a aglomeraacutety znaacutemeacute pod naacutezvem deskovce ktereacute miacutesty přechaacutezejiacute až do celistvyacutech hematitů Někde se vyskytujiacute i tufy tmeleneacute sideritem přechaacutezejiacuteciacute v celistveacute siderity Deskovce s poměrně vysokyacutem obsahem železa byly v minulosti intenzivně těženy nejen v prostoru Zaječov ndash Kvaň ndash Kleštěnice ndash Malaacute Viacuteska ale takeacute ve Chlumu v Komaacuterově a na Dědově hoře Zde se takeacute těžil siderit a rumělka hydrotermaacutelniacuteho původu

Železo se vyraacutebělo přiacutemo z rud s použitiacutem dřevěneacuteho uhliacute a to způsobem velmi primitivniacutem Pece byly v podstatě dvojiacute1 pece ležateacute otevřeneacute vyacutehně z nichž

se později vyvinuly pece lupoveacute2 pece stojateacute (šachtoviteacute) z nichž

se vyvinuly pece vlčiacute a kusoveacute

Ruda bdquopsilomelanldquo

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

9

Erb s kančiacute hlavou2

Erb s kančiacute hlavou

Ve Staryacutech pověstech českyacutech Aloise Jiraacuteska si mů-žeme přečiacutest pověst O Bivojovi Je datovaacutena do doby kněžny Libuše Autor zde popisuje jak silnyacute Bivoj chy-til pobliacutež Vyšehradu statneacuteho a obaacutevaneacuteho divočaacuteka a živeacuteho jej donesl na Vyšehrad V zaacutevěru je odstavec

bdquoV braacuteně se opět ohleacutedl on a všichni se pak ohliacuteželi vzhůru po braacuteně po břevnu nad niacute na němž trčela useknutaacute velikaacute hlava divokeacuteho kance jehož včera skolil Černala se štětinataacute mohutneacuteho rypaacuteku ceniacutec biacuteleacute leskleacute tesaacuteky a připomiacutenala siacutelu Bivojovuldquo

Tato pověst maacute zřejmě vztah k erbu rodu Buziců (černaacute hlava divočaacuteka ve zlateacutem poli) Je možneacute že praacutevě Buzicoveacute jsou potomci slavneacuteho Bivoje

Co viacuteme o rodu BuzicůNejstaršiacute uacutedaje nachaacuteziacuteme v Kosmově kronice Zde autor uvaacutediacute třikraacutet

jmeacuteno Dětřiacutešek syn Buzův A bez meškaacuteniacute ač maacutelo mužů o tom vědělo Dětřiacutešek syn Buzův jel

rychle na voze a čtvrteacuteho dne na uacutesvitě přivezl do Prahy Otu jejž Vacek a všichni kteřiacute byli z Moravy usilovali povzneacutest na vyacutesost kniacutežeciacuteho stolce

Kniacuteže však z vzorneacute svojej poctivosti nenaacutevidě vždy občanskeacute vaacutelky a maacutelo si ceně volaacuteniacute nepřaacutetel jich samyacutech chtěl je minouti Tu Dětřiacutešek syn Buzův podmět všeho zleacuteho a podpalovač zločinu pravil

bdquoJestliže tebe nehněte a nedotyacutekaacute se křivda jiacutež se na tobě dopustili lideacute meacuteně zdatniacute aspoň naacutem povol ať poznaacuteš zda jsme živeacute či mrtveacute těloldquo

Když to viděl Dětřiacutešek syn Buzův o němž jsme vyacuteše činili zmiacutenky po-odešel s bojovniacuteky kteřiacute mu staacuteli po boku na jedno miacutesto pravil k nim

Erb rodu Buziců

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

10

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bdquoBratři moji a spolubojovniacuteci Kdokoliv z vaacutes maacute ve sveacutem těle jen nějakyacute kousiacuteček masa nesměleacuteho nebo se smrti bojiacuteciacuteho musiacute jej buď dřiacuteve odřiacutez-nouti nebo nyniacute z našeho voje odejiacuteti Neboť nestojiacute ani za řasu mořskou kdo neviacute jak je kraacutesneacute zemřiacuteti ve zbranildquo

A vida jak jejich mysli jsou čileacute k boji ndash bylo s niacutem asi sto mužů ndash jako vlk kteryacute tajně z uacutekrytu hlediacute se vrhnouti na staacutedo tak on znenadaacuteniacute prudkyacutem uacutetokem napadl z nekryteacuteho boku nepřiacutetele Když tam padlo sko-ro tisiacutec odpůrců hnal se řečenyacute bojovniacutek jako divokyacute tygr do nejhustšiacutech šiků nepřaacutetel a ty kdo se mu z praveacute i leveacute strany stavěli na odpor stiacutenal jako klasy uacutetleacuteho obiliacute ostryacutem mečem až obrovskyacutem množstviacutem střel byv zasypaacuten padl na ohromnou hromadu zabityacutech

Všechny tři uacutedaje jsou datovaacuteny k roku 1109 a 1110 Můžeme tak před-poklaacutedat že autor kroniky kteryacute byl tehdy 64 let staacuter Dětřiacuteška a jeho otce Buzu osobně znal Tento čin byl pro dalšiacute generace přiacutekladem hrdinstviacute a odvahy Potomci uvedeneacuteho rodu použiacutevali znak s kančiacute hlavou později jej ztrojnaacutesobili nebo doplnili znakem zajiacutece nebo lva Podle toho se nazyacutevali Zajiacuteci nebo Lvi a často se s nimi setkaacutevaacuteme ve službaacutech českyacutech kraacutelů kde zastaacutevali nejvyššiacute funkce

Jako dalšiacuteho vyacuteznamneacuteho člena rodu Buziců můžeme jmenovat Jiřiacuteka kteryacute se jako maršaacutelek kniacutežete (později kraacutele) Vla-dislava zuacutečastnil roku 1147 druheacute křiacutežoveacute vyacutepravy do Palestiny Na asijskeacutem kontinentu však při jedneacute krvaveacute bitvě padnul

V naacutesledujiacuteciacute generaci se rod rozdělil na tři samo-statneacute větve z nichž později vznikly rody Zajiacuteců Lvů a paacutenů ze Šelenberka V našem přiacutepadě Jiřiacutek Jiřiacutekovič kteryacute byl kraacutelovskyacutem čiacutešniacutekem měl dva syny Staršiacute Jan se stal pražskyacutem biskupem mladšiacute Oldřich se stal po sveacutem otci kraacutelovskyacutem čiacutešniacutekem

Jeho syn rovněž Oldřich nazvanyacute Zaječac ke sveacutemu jmeacutenu přidal jmeacuteno Zajiacutec a přiacutedomek z Valdeka

Erb rodu Buziců

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

11

Hrad Valdek3

Hrad Valdek

Siacutedelniacute miacutesto rodu Buziců neznaacuteme Teprve roku 1257 se u jmeacutena Oldřich vyskytuje přiacutedomek z Valdeka což svědčiacute o tom že Valdek již staacutel

Hrad byl zbudovaacuten na ostrohu a ze třiacute stran je chraacuteněn prudkyacutemi sraacutezy ohromnyacutech balvanů Na severozaacutepadniacute straně je zachovaacuten vně hradeb naviacutec přiacutekop a naacutesep složenyacute z kamenů bez použitiacute malty což svědčiacute o tom že hrad byl vybudovaacuten na miacutestě ktereacute bylo již dřiacuteve v minulosti opevněno

Na severovyacutechodniacute straně kteraacute byla z hlediska tereacutenu nejpřiacutestupněj-šiacute byacutevalo předhradiacute opevněneacute naacutespem a přiacutekopem V tomto prostoru se nejspiacuteše nachaacutezely hospodaacuteřskeacute budovy syacutepky a skladiště Předhradiacute

Předhradiacute Valdeka (vlevo tzv dupaacuterna)

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

12

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bylo od vlastniacuteho hradu odděleno dalšiacutem ve skaacutele vytesanyacutem přiacutekopem překrytyacutem mostem proti vstupniacute braacuteně Tento přiacutekop byl na jihovyacutechodniacute straně zakončen hradbou na ktereacute byl ochoz Po vstupu branou se na leveacute straně nachaacuteziacute hlubokaacute propast V jejiacutem leveacutem rohu byacutevala studna a daacutele velkyacute prostor ve ktereacutem lze předpoklaacutedat dalšiacute snad dřevěneacute hospodaacuteřskeacute budovy Celyacute prostor je kryt mohutnou zdiacute kteraacute se v prostoru studny točiacute do půlkruhu ve tvaru bašty Vpravo od vstupniacute braacuteny se nachaacuteziacute vlastniacute hrad postavenyacute na strmeacute čaacutestečně až svisleacute skaacutele V silnyacutech hradebniacutech zdech jsou patrneacute otvory po traacutemech z čehož můžeme usuzovat že zde byacutevala budova minimaacutelně o dvou podlažiacutech

Při leveacute straně teacuteto budovy se nachaacuteziacute zeď a mohutnaacute kruhovaacute věž se zdiacute o siacutele čtyři metry kteraacute měla nejmeacuteně čtyři podlažiacute Mezi věžiacute a protileh-lou budovou byl průchod na vnitřniacute naacutedvořiacute zajištěnyacute dalšiacute branou Vchod do věže byacuteval brankou ve třetiacutem poschodiacute Chodiacutevalo se k niacute pravděpodobně z pavlače protějšiacute budovy Na jihozaacutepadniacute straně se nachaacutezel vlastniacute šlech-tickyacute palaacutec o předpoklaacutedanyacutech třech podlažiacutech

Půvab hradu je mimořaacutednyacute jak po straacutence vzhledu tak i po straacutence umiacutestěniacute V době romantismu byl často vyhledaacutevanyacutem miacutestem zvědavců individuaacutelniacutech turistů českyacutech vlastenců maliacuteřů a spisovatelů Obliacutebe-nyacutem se stal pro mladeacuteho spisovatele Vaacuteclava Klimenta Klicperu častyacutem naacutevštěvniacutekem zde byl Karel Hynek Maacutecha Josef Slaviacutek a za doprovodu Josefa Branislava Mencla se sem přišla podiacutevat se skupinou svyacutech přaacutetel i Božena Němcovaacute

V době naacuterodniacuteho obrozeniacute se Valdek podobně jako Třemšiacuten staacutevaacute střediskem vlasteneckyacutech poutiacute za uacutečasti velkeacuteho množstviacute lidiacute oblečenyacutech v naacuterodniacutech krojiacutech nebo s červenobiacutelyacutemi prapory a stuhami

Dne 19 uacutenora 1926 vlaacuteda schvaacutelila naacutevrh na zřiacutezeniacute dělostřeleckeacute střelnice v Brdech i přes protesty obyvatel i různyacutech organizaciacute Vojenskaacute spraacuteva se však chovala k miacutestniacutem obyvatelům ohleduplně Zaacutekaz vstupu se vztahoval pouze na dopadoveacute plochy a to ještě jen v době ostryacutech střeleb ktereacute byly předem určeny a veřejně publikovaacuteny Hrad Valdek zůstal přiacutestupnyacute trvale

V teacuteto době byla na opačneacute straně silnice postavena turistickaacute chata s vyacuteletniacute restauraciacute a na okraji byacutevaleacute louky před hradem prostornyacute krytyacute

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

13

Hrad Valdek3

dřevěnyacute tanečniacute parket ktereacutemu jsme řiacutekali dupaacuterna Zde na jaře a v leacutetě k tanci a poslechu vyhraacutevala tehdy znaacutemaacute a velmi obliacutebenaacute jazzovaacute skupina Valdek Přichaacutezela sem děvčata ze širokeacuteho okoliacute a mladiacute důstojniacuteci z Jinec Přiacutebrami ale hlavně od uacutetvarů ktereacute zde byly v teacute době soustředěny na pro-vaacuteděniacute ostryacutech střeleb Jako děti jsme sem chodiacutevaly poslechnout si tehdy moderniacute a populaacuterniacute hudbu a hlavně pozorovat jak mladyacutem důstojniacutekům při tanci překaacutežiacute šavle kteraacute byla součaacutestiacute jejich vychaacutezkoveacute uniformy (Špička pochvy měla při tanci snahu se jim zapiacutechnout do polobotky a ti zkušenějšiacute ji šikovně patou odkopaacutevali)

Po 15 březnu 1939 dostala kasaacuterna v Jinciacutech naacutezev Altillerieschule a brdskaacute střelnice Truppenűbungsplatz Kammwald Oblast byla rozšiacuteřena několik vesnic vysiacutedleno a vstup do těchto prostorů zakaacutezaacuten Chata na Val-deku byla obsazena Hitlerjugend kteřiacute v okolniacutech lesiacutech provaacuteděli různaacute vojenskaacute cvičeniacute S bliacutežiacuteciacutem se koncem vaacutelky a vyacuteskytem partyzaacutenskyacutech skupin se stala i tato oblast nebezpečnou Cvičeniacute se pak provaacuteděla již jen v bezprostředniacute bliacutezkosti chaty a dovoz potravin a pošty z Komaacuterova byl

Chata Valdek na doboveacute pohlednici

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

10

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bdquoBratři moji a spolubojovniacuteci Kdokoliv z vaacutes maacute ve sveacutem těle jen nějakyacute kousiacuteček masa nesměleacuteho nebo se smrti bojiacuteciacuteho musiacute jej buď dřiacuteve odřiacutez-nouti nebo nyniacute z našeho voje odejiacuteti Neboť nestojiacute ani za řasu mořskou kdo neviacute jak je kraacutesneacute zemřiacuteti ve zbranildquo

A vida jak jejich mysli jsou čileacute k boji ndash bylo s niacutem asi sto mužů ndash jako vlk kteryacute tajně z uacutekrytu hlediacute se vrhnouti na staacutedo tak on znenadaacuteniacute prudkyacutem uacutetokem napadl z nekryteacuteho boku nepřiacutetele Když tam padlo sko-ro tisiacutec odpůrců hnal se řečenyacute bojovniacutek jako divokyacute tygr do nejhustšiacutech šiků nepřaacutetel a ty kdo se mu z praveacute i leveacute strany stavěli na odpor stiacutenal jako klasy uacutetleacuteho obiliacute ostryacutem mečem až obrovskyacutem množstviacutem střel byv zasypaacuten padl na ohromnou hromadu zabityacutech

Všechny tři uacutedaje jsou datovaacuteny k roku 1109 a 1110 Můžeme tak před-poklaacutedat že autor kroniky kteryacute byl tehdy 64 let staacuter Dětřiacuteška a jeho otce Buzu osobně znal Tento čin byl pro dalšiacute generace přiacutekladem hrdinstviacute a odvahy Potomci uvedeneacuteho rodu použiacutevali znak s kančiacute hlavou později jej ztrojnaacutesobili nebo doplnili znakem zajiacutece nebo lva Podle toho se nazyacutevali Zajiacuteci nebo Lvi a často se s nimi setkaacutevaacuteme ve službaacutech českyacutech kraacutelů kde zastaacutevali nejvyššiacute funkce

Jako dalšiacuteho vyacuteznamneacuteho člena rodu Buziců můžeme jmenovat Jiřiacuteka kteryacute se jako maršaacutelek kniacutežete (později kraacutele) Vla-dislava zuacutečastnil roku 1147 druheacute křiacutežoveacute vyacutepravy do Palestiny Na asijskeacutem kontinentu však při jedneacute krvaveacute bitvě padnul

V naacutesledujiacuteciacute generaci se rod rozdělil na tři samo-statneacute větve z nichž později vznikly rody Zajiacuteců Lvů a paacutenů ze Šelenberka V našem přiacutepadě Jiřiacutek Jiřiacutekovič kteryacute byl kraacutelovskyacutem čiacutešniacutekem měl dva syny Staršiacute Jan se stal pražskyacutem biskupem mladšiacute Oldřich se stal po sveacutem otci kraacutelovskyacutem čiacutešniacutekem

Jeho syn rovněž Oldřich nazvanyacute Zaječac ke sveacutemu jmeacutenu přidal jmeacuteno Zajiacutec a přiacutedomek z Valdeka

Erb rodu Buziců

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

11

Hrad Valdek3

Hrad Valdek

Siacutedelniacute miacutesto rodu Buziců neznaacuteme Teprve roku 1257 se u jmeacutena Oldřich vyskytuje přiacutedomek z Valdeka což svědčiacute o tom že Valdek již staacutel

Hrad byl zbudovaacuten na ostrohu a ze třiacute stran je chraacuteněn prudkyacutemi sraacutezy ohromnyacutech balvanů Na severozaacutepadniacute straně je zachovaacuten vně hradeb naviacutec přiacutekop a naacutesep složenyacute z kamenů bez použitiacute malty což svědčiacute o tom že hrad byl vybudovaacuten na miacutestě ktereacute bylo již dřiacuteve v minulosti opevněno

Na severovyacutechodniacute straně kteraacute byla z hlediska tereacutenu nejpřiacutestupněj-šiacute byacutevalo předhradiacute opevněneacute naacutespem a přiacutekopem V tomto prostoru se nejspiacuteše nachaacutezely hospodaacuteřskeacute budovy syacutepky a skladiště Předhradiacute

Předhradiacute Valdeka (vlevo tzv dupaacuterna)

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

12

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bylo od vlastniacuteho hradu odděleno dalšiacutem ve skaacutele vytesanyacutem přiacutekopem překrytyacutem mostem proti vstupniacute braacuteně Tento přiacutekop byl na jihovyacutechodniacute straně zakončen hradbou na ktereacute byl ochoz Po vstupu branou se na leveacute straně nachaacuteziacute hlubokaacute propast V jejiacutem leveacutem rohu byacutevala studna a daacutele velkyacute prostor ve ktereacutem lze předpoklaacutedat dalšiacute snad dřevěneacute hospodaacuteřskeacute budovy Celyacute prostor je kryt mohutnou zdiacute kteraacute se v prostoru studny točiacute do půlkruhu ve tvaru bašty Vpravo od vstupniacute braacuteny se nachaacuteziacute vlastniacute hrad postavenyacute na strmeacute čaacutestečně až svisleacute skaacutele V silnyacutech hradebniacutech zdech jsou patrneacute otvory po traacutemech z čehož můžeme usuzovat že zde byacutevala budova minimaacutelně o dvou podlažiacutech

Při leveacute straně teacuteto budovy se nachaacuteziacute zeď a mohutnaacute kruhovaacute věž se zdiacute o siacutele čtyři metry kteraacute měla nejmeacuteně čtyři podlažiacute Mezi věžiacute a protileh-lou budovou byl průchod na vnitřniacute naacutedvořiacute zajištěnyacute dalšiacute branou Vchod do věže byacuteval brankou ve třetiacutem poschodiacute Chodiacutevalo se k niacute pravděpodobně z pavlače protějšiacute budovy Na jihozaacutepadniacute straně se nachaacutezel vlastniacute šlech-tickyacute palaacutec o předpoklaacutedanyacutech třech podlažiacutech

Půvab hradu je mimořaacutednyacute jak po straacutence vzhledu tak i po straacutence umiacutestěniacute V době romantismu byl často vyhledaacutevanyacutem miacutestem zvědavců individuaacutelniacutech turistů českyacutech vlastenců maliacuteřů a spisovatelů Obliacutebe-nyacutem se stal pro mladeacuteho spisovatele Vaacuteclava Klimenta Klicperu častyacutem naacutevštěvniacutekem zde byl Karel Hynek Maacutecha Josef Slaviacutek a za doprovodu Josefa Branislava Mencla se sem přišla podiacutevat se skupinou svyacutech přaacutetel i Božena Němcovaacute

V době naacuterodniacuteho obrozeniacute se Valdek podobně jako Třemšiacuten staacutevaacute střediskem vlasteneckyacutech poutiacute za uacutečasti velkeacuteho množstviacute lidiacute oblečenyacutech v naacuterodniacutech krojiacutech nebo s červenobiacutelyacutemi prapory a stuhami

Dne 19 uacutenora 1926 vlaacuteda schvaacutelila naacutevrh na zřiacutezeniacute dělostřeleckeacute střelnice v Brdech i přes protesty obyvatel i různyacutech organizaciacute Vojenskaacute spraacuteva se však chovala k miacutestniacutem obyvatelům ohleduplně Zaacutekaz vstupu se vztahoval pouze na dopadoveacute plochy a to ještě jen v době ostryacutech střeleb ktereacute byly předem určeny a veřejně publikovaacuteny Hrad Valdek zůstal přiacutestupnyacute trvale

V teacuteto době byla na opačneacute straně silnice postavena turistickaacute chata s vyacuteletniacute restauraciacute a na okraji byacutevaleacute louky před hradem prostornyacute krytyacute

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

13

Hrad Valdek3

dřevěnyacute tanečniacute parket ktereacutemu jsme řiacutekali dupaacuterna Zde na jaře a v leacutetě k tanci a poslechu vyhraacutevala tehdy znaacutemaacute a velmi obliacutebenaacute jazzovaacute skupina Valdek Přichaacutezela sem děvčata ze širokeacuteho okoliacute a mladiacute důstojniacuteci z Jinec Přiacutebrami ale hlavně od uacutetvarů ktereacute zde byly v teacute době soustředěny na pro-vaacuteděniacute ostryacutech střeleb Jako děti jsme sem chodiacutevaly poslechnout si tehdy moderniacute a populaacuterniacute hudbu a hlavně pozorovat jak mladyacutem důstojniacutekům při tanci překaacutežiacute šavle kteraacute byla součaacutestiacute jejich vychaacutezkoveacute uniformy (Špička pochvy měla při tanci snahu se jim zapiacutechnout do polobotky a ti zkušenějšiacute ji šikovně patou odkopaacutevali)

Po 15 březnu 1939 dostala kasaacuterna v Jinciacutech naacutezev Altillerieschule a brdskaacute střelnice Truppenűbungsplatz Kammwald Oblast byla rozšiacuteřena několik vesnic vysiacutedleno a vstup do těchto prostorů zakaacutezaacuten Chata na Val-deku byla obsazena Hitlerjugend kteřiacute v okolniacutech lesiacutech provaacuteděli různaacute vojenskaacute cvičeniacute S bliacutežiacuteciacutem se koncem vaacutelky a vyacuteskytem partyzaacutenskyacutech skupin se stala i tato oblast nebezpečnou Cvičeniacute se pak provaacuteděla již jen v bezprostředniacute bliacutezkosti chaty a dovoz potravin a pošty z Komaacuterova byl

Chata Valdek na doboveacute pohlednici

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

11

Hrad Valdek3

Hrad Valdek

Siacutedelniacute miacutesto rodu Buziců neznaacuteme Teprve roku 1257 se u jmeacutena Oldřich vyskytuje přiacutedomek z Valdeka což svědčiacute o tom že Valdek již staacutel

Hrad byl zbudovaacuten na ostrohu a ze třiacute stran je chraacuteněn prudkyacutemi sraacutezy ohromnyacutech balvanů Na severozaacutepadniacute straně je zachovaacuten vně hradeb naviacutec přiacutekop a naacutesep složenyacute z kamenů bez použitiacute malty což svědčiacute o tom že hrad byl vybudovaacuten na miacutestě ktereacute bylo již dřiacuteve v minulosti opevněno

Na severovyacutechodniacute straně kteraacute byla z hlediska tereacutenu nejpřiacutestupněj-šiacute byacutevalo předhradiacute opevněneacute naacutespem a přiacutekopem V tomto prostoru se nejspiacuteše nachaacutezely hospodaacuteřskeacute budovy syacutepky a skladiště Předhradiacute

Předhradiacute Valdeka (vlevo tzv dupaacuterna)

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

12

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bylo od vlastniacuteho hradu odděleno dalšiacutem ve skaacutele vytesanyacutem přiacutekopem překrytyacutem mostem proti vstupniacute braacuteně Tento přiacutekop byl na jihovyacutechodniacute straně zakončen hradbou na ktereacute byl ochoz Po vstupu branou se na leveacute straně nachaacuteziacute hlubokaacute propast V jejiacutem leveacutem rohu byacutevala studna a daacutele velkyacute prostor ve ktereacutem lze předpoklaacutedat dalšiacute snad dřevěneacute hospodaacuteřskeacute budovy Celyacute prostor je kryt mohutnou zdiacute kteraacute se v prostoru studny točiacute do půlkruhu ve tvaru bašty Vpravo od vstupniacute braacuteny se nachaacuteziacute vlastniacute hrad postavenyacute na strmeacute čaacutestečně až svisleacute skaacutele V silnyacutech hradebniacutech zdech jsou patrneacute otvory po traacutemech z čehož můžeme usuzovat že zde byacutevala budova minimaacutelně o dvou podlažiacutech

Při leveacute straně teacuteto budovy se nachaacuteziacute zeď a mohutnaacute kruhovaacute věž se zdiacute o siacutele čtyři metry kteraacute měla nejmeacuteně čtyři podlažiacute Mezi věžiacute a protileh-lou budovou byl průchod na vnitřniacute naacutedvořiacute zajištěnyacute dalšiacute branou Vchod do věže byacuteval brankou ve třetiacutem poschodiacute Chodiacutevalo se k niacute pravděpodobně z pavlače protějšiacute budovy Na jihozaacutepadniacute straně se nachaacutezel vlastniacute šlech-tickyacute palaacutec o předpoklaacutedanyacutech třech podlažiacutech

Půvab hradu je mimořaacutednyacute jak po straacutence vzhledu tak i po straacutence umiacutestěniacute V době romantismu byl často vyhledaacutevanyacutem miacutestem zvědavců individuaacutelniacutech turistů českyacutech vlastenců maliacuteřů a spisovatelů Obliacutebe-nyacutem se stal pro mladeacuteho spisovatele Vaacuteclava Klimenta Klicperu častyacutem naacutevštěvniacutekem zde byl Karel Hynek Maacutecha Josef Slaviacutek a za doprovodu Josefa Branislava Mencla se sem přišla podiacutevat se skupinou svyacutech přaacutetel i Božena Němcovaacute

V době naacuterodniacuteho obrozeniacute se Valdek podobně jako Třemšiacuten staacutevaacute střediskem vlasteneckyacutech poutiacute za uacutečasti velkeacuteho množstviacute lidiacute oblečenyacutech v naacuterodniacutech krojiacutech nebo s červenobiacutelyacutemi prapory a stuhami

Dne 19 uacutenora 1926 vlaacuteda schvaacutelila naacutevrh na zřiacutezeniacute dělostřeleckeacute střelnice v Brdech i přes protesty obyvatel i různyacutech organizaciacute Vojenskaacute spraacuteva se však chovala k miacutestniacutem obyvatelům ohleduplně Zaacutekaz vstupu se vztahoval pouze na dopadoveacute plochy a to ještě jen v době ostryacutech střeleb ktereacute byly předem určeny a veřejně publikovaacuteny Hrad Valdek zůstal přiacutestupnyacute trvale

V teacuteto době byla na opačneacute straně silnice postavena turistickaacute chata s vyacuteletniacute restauraciacute a na okraji byacutevaleacute louky před hradem prostornyacute krytyacute

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

13

Hrad Valdek3

dřevěnyacute tanečniacute parket ktereacutemu jsme řiacutekali dupaacuterna Zde na jaře a v leacutetě k tanci a poslechu vyhraacutevala tehdy znaacutemaacute a velmi obliacutebenaacute jazzovaacute skupina Valdek Přichaacutezela sem děvčata ze širokeacuteho okoliacute a mladiacute důstojniacuteci z Jinec Přiacutebrami ale hlavně od uacutetvarů ktereacute zde byly v teacute době soustředěny na pro-vaacuteděniacute ostryacutech střeleb Jako děti jsme sem chodiacutevaly poslechnout si tehdy moderniacute a populaacuterniacute hudbu a hlavně pozorovat jak mladyacutem důstojniacutekům při tanci překaacutežiacute šavle kteraacute byla součaacutestiacute jejich vychaacutezkoveacute uniformy (Špička pochvy měla při tanci snahu se jim zapiacutechnout do polobotky a ti zkušenějšiacute ji šikovně patou odkopaacutevali)

Po 15 březnu 1939 dostala kasaacuterna v Jinciacutech naacutezev Altillerieschule a brdskaacute střelnice Truppenűbungsplatz Kammwald Oblast byla rozšiacuteřena několik vesnic vysiacutedleno a vstup do těchto prostorů zakaacutezaacuten Chata na Val-deku byla obsazena Hitlerjugend kteřiacute v okolniacutech lesiacutech provaacuteděli různaacute vojenskaacute cvičeniacute S bliacutežiacuteciacutem se koncem vaacutelky a vyacuteskytem partyzaacutenskyacutech skupin se stala i tato oblast nebezpečnou Cvičeniacute se pak provaacuteděla již jen v bezprostředniacute bliacutezkosti chaty a dovoz potravin a pošty z Komaacuterova byl

Chata Valdek na doboveacute pohlednici

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

12

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

bylo od vlastniacuteho hradu odděleno dalšiacutem ve skaacutele vytesanyacutem přiacutekopem překrytyacutem mostem proti vstupniacute braacuteně Tento přiacutekop byl na jihovyacutechodniacute straně zakončen hradbou na ktereacute byl ochoz Po vstupu branou se na leveacute straně nachaacuteziacute hlubokaacute propast V jejiacutem leveacutem rohu byacutevala studna a daacutele velkyacute prostor ve ktereacutem lze předpoklaacutedat dalšiacute snad dřevěneacute hospodaacuteřskeacute budovy Celyacute prostor je kryt mohutnou zdiacute kteraacute se v prostoru studny točiacute do půlkruhu ve tvaru bašty Vpravo od vstupniacute braacuteny se nachaacuteziacute vlastniacute hrad postavenyacute na strmeacute čaacutestečně až svisleacute skaacutele V silnyacutech hradebniacutech zdech jsou patrneacute otvory po traacutemech z čehož můžeme usuzovat že zde byacutevala budova minimaacutelně o dvou podlažiacutech

Při leveacute straně teacuteto budovy se nachaacuteziacute zeď a mohutnaacute kruhovaacute věž se zdiacute o siacutele čtyři metry kteraacute měla nejmeacuteně čtyři podlažiacute Mezi věžiacute a protileh-lou budovou byl průchod na vnitřniacute naacutedvořiacute zajištěnyacute dalšiacute branou Vchod do věže byacuteval brankou ve třetiacutem poschodiacute Chodiacutevalo se k niacute pravděpodobně z pavlače protějšiacute budovy Na jihozaacutepadniacute straně se nachaacutezel vlastniacute šlech-tickyacute palaacutec o předpoklaacutedanyacutech třech podlažiacutech

Půvab hradu je mimořaacutednyacute jak po straacutence vzhledu tak i po straacutence umiacutestěniacute V době romantismu byl často vyhledaacutevanyacutem miacutestem zvědavců individuaacutelniacutech turistů českyacutech vlastenců maliacuteřů a spisovatelů Obliacutebe-nyacutem se stal pro mladeacuteho spisovatele Vaacuteclava Klimenta Klicperu častyacutem naacutevštěvniacutekem zde byl Karel Hynek Maacutecha Josef Slaviacutek a za doprovodu Josefa Branislava Mencla se sem přišla podiacutevat se skupinou svyacutech přaacutetel i Božena Němcovaacute

V době naacuterodniacuteho obrozeniacute se Valdek podobně jako Třemšiacuten staacutevaacute střediskem vlasteneckyacutech poutiacute za uacutečasti velkeacuteho množstviacute lidiacute oblečenyacutech v naacuterodniacutech krojiacutech nebo s červenobiacutelyacutemi prapory a stuhami

Dne 19 uacutenora 1926 vlaacuteda schvaacutelila naacutevrh na zřiacutezeniacute dělostřeleckeacute střelnice v Brdech i přes protesty obyvatel i různyacutech organizaciacute Vojenskaacute spraacuteva se však chovala k miacutestniacutem obyvatelům ohleduplně Zaacutekaz vstupu se vztahoval pouze na dopadoveacute plochy a to ještě jen v době ostryacutech střeleb ktereacute byly předem určeny a veřejně publikovaacuteny Hrad Valdek zůstal přiacutestupnyacute trvale

V teacuteto době byla na opačneacute straně silnice postavena turistickaacute chata s vyacuteletniacute restauraciacute a na okraji byacutevaleacute louky před hradem prostornyacute krytyacute

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

13

Hrad Valdek3

dřevěnyacute tanečniacute parket ktereacutemu jsme řiacutekali dupaacuterna Zde na jaře a v leacutetě k tanci a poslechu vyhraacutevala tehdy znaacutemaacute a velmi obliacutebenaacute jazzovaacute skupina Valdek Přichaacutezela sem děvčata ze širokeacuteho okoliacute a mladiacute důstojniacuteci z Jinec Přiacutebrami ale hlavně od uacutetvarů ktereacute zde byly v teacute době soustředěny na pro-vaacuteděniacute ostryacutech střeleb Jako děti jsme sem chodiacutevaly poslechnout si tehdy moderniacute a populaacuterniacute hudbu a hlavně pozorovat jak mladyacutem důstojniacutekům při tanci překaacutežiacute šavle kteraacute byla součaacutestiacute jejich vychaacutezkoveacute uniformy (Špička pochvy měla při tanci snahu se jim zapiacutechnout do polobotky a ti zkušenějšiacute ji šikovně patou odkopaacutevali)

Po 15 březnu 1939 dostala kasaacuterna v Jinciacutech naacutezev Altillerieschule a brdskaacute střelnice Truppenűbungsplatz Kammwald Oblast byla rozšiacuteřena několik vesnic vysiacutedleno a vstup do těchto prostorů zakaacutezaacuten Chata na Val-deku byla obsazena Hitlerjugend kteřiacute v okolniacutech lesiacutech provaacuteděli různaacute vojenskaacute cvičeniacute S bliacutežiacuteciacutem se koncem vaacutelky a vyacuteskytem partyzaacutenskyacutech skupin se stala i tato oblast nebezpečnou Cvičeniacute se pak provaacuteděla již jen v bezprostředniacute bliacutezkosti chaty a dovoz potravin a pošty z Komaacuterova byl

Chata Valdek na doboveacute pohlednici

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

13

Hrad Valdek3

dřevěnyacute tanečniacute parket ktereacutemu jsme řiacutekali dupaacuterna Zde na jaře a v leacutetě k tanci a poslechu vyhraacutevala tehdy znaacutemaacute a velmi obliacutebenaacute jazzovaacute skupina Valdek Přichaacutezela sem děvčata ze širokeacuteho okoliacute a mladiacute důstojniacuteci z Jinec Přiacutebrami ale hlavně od uacutetvarů ktereacute zde byly v teacute době soustředěny na pro-vaacuteděniacute ostryacutech střeleb Jako děti jsme sem chodiacutevaly poslechnout si tehdy moderniacute a populaacuterniacute hudbu a hlavně pozorovat jak mladyacutem důstojniacutekům při tanci překaacutežiacute šavle kteraacute byla součaacutestiacute jejich vychaacutezkoveacute uniformy (Špička pochvy měla při tanci snahu se jim zapiacutechnout do polobotky a ti zkušenějšiacute ji šikovně patou odkopaacutevali)

Po 15 březnu 1939 dostala kasaacuterna v Jinciacutech naacutezev Altillerieschule a brdskaacute střelnice Truppenűbungsplatz Kammwald Oblast byla rozšiacuteřena několik vesnic vysiacutedleno a vstup do těchto prostorů zakaacutezaacuten Chata na Val-deku byla obsazena Hitlerjugend kteřiacute v okolniacutech lesiacutech provaacuteděli různaacute vojenskaacute cvičeniacute S bliacutežiacuteciacutem se koncem vaacutelky a vyacuteskytem partyzaacutenskyacutech skupin se stala i tato oblast nebezpečnou Cvičeniacute se pak provaacuteděla již jen v bezprostředniacute bliacutezkosti chaty a dovoz potravin a pošty z Komaacuterova byl

Chata Valdek na doboveacute pohlednici

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

Ukaacutezka knihy z internetoveacuteho knihkupectviacute wwwkosmascz

14

Podbrdskeacute pověsti a přiacuteběhy

denně obstaraacutevaacuten speciaacutelniacutem obrněnyacutem vozem s motorem upravenyacutem na pohon dřevoplynem

Po odchodu Němců se situace vraacutetila do původniacuteho stavu To však trvalo jen kraacutetce Na počaacutetku padesaacutetyacutech let byl opět vyhlaacutešen zaacutekaz vstupu byly vysiacutedleny vesnice Padrť Zaacuteběhlaacute Kolviacuten Hrachoviště a Velciacute prostor daacutele podstatně rozšiacuteřen a obyvatelům zbyacutevajiacuteciacutech vesnic byly umiacutestěny cedule o zaacutekazu vstupu přiacutemo za ploty jejich zahrad

V současneacute době je vojenskaacute zaacutekladniacute služba zrušena Většina kasaacuteren v našich městech je opuštěna ale jsem přesvědčen že vojenskyacute prostor Brdy zůstane zachovaacuten Je to bliacutezko Prahy a pro vysokeacute hodnostaacuteře je to vynikajiacuteciacute honebniacute reviacuter na vysokou zvěř Vždyť již Bohuslav Balbiacuten si poznamenal že na horaacutech Baštinaacutech v Podbrdskeacutem kraji jsou nejtlustšiacute jeleni z celyacutech Čech

U k aacute z k a k n i h y z i n t e r n e t o v eacute h o k n i h k u p e c t v iacute w w w k o s m a s c z U I D K O S 1 7 9 8 1 9

15

Pověst o valdeckeacute biacuteleacute paniacute4

Pověst o valdeckeacute biacuteleacute paniacute

Jako ostatniacute naše hrady maacute i Valdek svoji pověst o biacuteleacute paniacute Vypadaacute jako mladaacute diacutevka maacute dlouheacute vlniteacute blond vlasy ktereacute jiacute dosahujiacute až na ramena Oblečena je do průsvitnyacutech biacutelyacutech šatů Můžeme ji spatřit za slunneacuteho jarniacuteho dne v praveacute poledne pod hradem jak poskakuje svyacutema bosyacutema nohama po sluncem vyhřaacutetyacutech balvanech směrem od potoka ke hradu Když je někyacutem pozorovaacutena svůj pohyb zrychluje a postupně se ztraacuteciacute Asi

Zřiacuteceniny hradu Valdeka na doboveacute pohlednici