PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ NA LÉTA 2012 - 2016jikord.cz/web-data/JIKORD/dopravni-obsluznost... · Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje Zdroj: ČSÚ

JIKORD s.r.o. Sídlo: U Zimního stadionu 1952/2 Kancelář: B. Němcové 49/3 370 76 České Budějovice Jihočeský koordinátor dopravy

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ

NA LÉTA 2012 - 2016

JIHOČESKÝ KRAJ

AKTUALIZOVANÉ PŘÍLOHY

České Budějovice, říjen 2013


Pořizovatel a zpracovatel

Pořizovatel:

JIHOČESKÝ KRAJ U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice 7 Zpracovatel: JIKORD s. r. o. Boženy Němcové 49/3 České Budějovice 370 76 Jednatel: Ing. Jiří Borovka, Ph.D., MBA.


PŘÍLOHA Č 1.

Charakteristika území kraje

Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích je vymezený územím okresů České

Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Rozlohou 10 057 km2 představuje Jihočeský kraj 12,8 % rozlohy ČR a je tak po Středočeském

kraji druhým největším krajem. Počtem 623 obcí se Jihočeský kraj řadí na čtvrté místo mezi

kraji v rámci ČR. Kraj má celkem 637 723 obyvatel, přičemž hustota osídlení je 63 obyvatel na

1 km2, což je nejnižší hodnota v ČR. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má okres České Budějovice

se 114 obyvateli na 1 km2, kde žije 29,3 % obyvatel kraje. Naopak nejmenší hustotu

obyvatelstva má okres Prachatice s 37 obyvateli na 1 km2. Velká hustota obyvatelstva v

okrese České Budějovice je dána především soustředěním do samotného krajského města

České Budějovice, v němž bydlí 94,9 tis. osob. V okresních městech Jihočeského kraje žije

36,2 % všech obyvatel kraje. Naproti tomu nejmenší obce do

200 obyvatel představují 38,2 % z celkového počtu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 %

celkového počtu obyvatel kraje.

V Jihočeském kraji je 53 měst s podílem 64,5 % městského obyvatelstva k 31. 12. 2009,

17 městysů s podílem 3,6 %, 552 obcí s podílem 31,8 % a 1 vojenský újezd (Boletice).

Z pohledu počtu žen na celkovém počtu obyvatel je Jihočeský kraj s hodnotou 50,7 % pod

celorepublikovým průměrem (50,9 %). Jihočeský kraj leží při jižní hranici České republiky

s Rakouskem (Horní a Dolní Rakousko) a Spolkovou republikou Německo (Bavorsko).

Jihočeský kraj se svou ekonomickou vyspělostí, měřenou HDP na obyvatele, řadí mezi

průměrné regiony ČR, míra nezaměstnanosti je však dlouhodobě nižší. Na tvorbě hrubého

domácího produktu v České republice se kraj podílí 5,5 %. Objem přílivu zahraničních investic

sledovaný Českou národní bankou řadí kraj na osmé místo v republice (stav přímých

zahraničních investic na jednoho obyvatele kraje dosahoval k 31. 12. 2005 částky 90 715 Kč).

Hlavními investory jsou s velkou převahou subjekty z Německa, Rakouska a také z Nizozemí.

Kraj dlouhodobě vykazuje nízkou nezaměstnanost (5,1 % k 31. 12. 2006), která je výrazně

pod průměrem jak republikovým (7,1 % k 31. 12. 2006), tak EU 25 (8,7 %, 2005). Riziko

nezaměstnanosti je výrazně diferencováno podle věku a vzdělání.


V regionu jsou umístěna výzkumná pracoviště Akademie věd ČR (Biologické centrum AV ČR,

vědecko-výzkumná instituce, Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR, vědecko-výzkumná

instituce), dále Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický a pedagogicko-výzkumná

pracoviště dvou univerzit. Chybí však aplikovaný výzkum přispívající k rozvoji ekonomiky

kraje. Zastoupeny jsou Jihočeská univerzita, Vysoká škola technická a ekonomická a Vysoká

škola evropských a regionálních studií.

Cestovní ruch v Jihočeském kraji je podmíněn bohatou a rozmanitou strukturou přírodního

i kulturního dědictví a opírá se o již fungující produkty, jako je především lázeňství, různé

formy zimní i letní turistiky, městské a venkovské památkové rezervace, jedinečná lidová

architektura, tradiční slavnosti a výstavy, různé formy gastroturistiky. Rozvoj cestovního

ruchu je územně diferencovaný s výraznou sezónností, přičemž je limitován nedostatečně

rozvinutou základní a doplňkovou infrastrukturou, nevyhovující dopravní dostupností,

omezeným rozsahem a kvalitou služeb atd. Významnou skutečností pro rozvoj cestovního

ruchu je podpora projektů souvisejících se splavněním Vltavy a budováním mezinárodního

letiště, což v budoucnosti zvýší dostupnost a atraktivitu JčK.

V posledních letech se rozvíjí mnoho forem přeshraniční spolupráce. Jednou z nich je

Euroregion Šumava/ Bayerischer Wald/Mühlviertel, který zahrnuje území o celkové rozloze

16 tis. km2 se 1,3 mil. obyvateli. Sdružuje 111 hornorakouských, 107 bavorských obcí

a 128 českých obcí (z toho 89 obcí je z Jihočeského kraje). Přínosy lze spatřovat ve vytváření

a realizaci společných projektů, především v oblasti dopravy, služeb a cestovního ruchu

a vzájemné výměně zkušeností. V květnu 2002 byla podepsána zakládací listina dalšího

euroregionu s názvem „Silva Nortica", který zahrnuje území okresů Jindřichův Hradec, České

Budějovice, Písek a Tábor. V Dolním Rakousku se jedná o okresy Zwettl, Krems, Gmünd,

Waidhofen an der Thaya a Horn. Euroregion představuje území o rozloze 10 639 km2

s téměř 700 tis. obyvateli. Cílem přeshraniční spolupráce je společná reprezentace regionu,

výměna informací, rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, cestovního ruchu, a podobně.

Na jihočeské straně je do něho zapojeno 40 obcí s více než 260 tis. obyvateli.


Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje

Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že počet obyvatel JčK se od roku 2001 neustále zvyšuje,

strmější vzestup lze vysledovat na přelomu let 2004 a 2005. Od této doby produkční křivka

i nadále stoupá. Dle odhadu ČSÚ by počet obyvatel JčK měl i nadále stoupat.

2.1.1Rozmístění výrobních sil, struktura osídlení s ohledem na dopravu

Podle zpracovaného projektu1, lze konstatovat, že za pracovištní centra lze považovat města

sídel obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP), výjimku tvoří menší ORP, kterými jsou

Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav, Trhové Sviny a Kaplice. Při promítnutí významnějších

směrů vyjížďky do mapy pracovištích center a funkčních urbanizovaných území je možné

vidět soulad mezi intenzivní vyjížďkou a identifikovanými pracovištními centry. Největším

pracovištním centrem je rozhodně město České Budějovice, které je zároveň krajským

městem.

1 Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/

http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/


Z pohledu podílu plochy funkčních urbanizovaných území vyjádřených na ploše ORP jsou na

tom nejlépe ORP České Budějovice (93 %), Strakonice (80 %) a Blatná (77 %), nejhůře naopak

ORP Kaplice, Vodňany, Týn nad Vltavou, Soběslav (0 %).

Obrázek č. 1- Pracovištní centra a funkční urbanizovaná území v JčK

Zdroj: Projekt INTERREG IIIB – REPUS / RURU

Pozn.: Obrázek č. 1 a č. 2 vychází z projektu INTERREG IIIB – REPUS2, jehož zpracovateli jsou Fakulta

architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Podkladem byl projekt INTERREG IIIB – REPUS3, jehož zpracovateli jsou Fakulta architektury (ČVUT v Praze), Přírodovědecká fakulta (Masarykova univerzita v Brně), Přírodovědecká fakulta (Univerzita Karlova v Praze). Koncept místních pracovištních systémů (Local labour systems - dále jen "LLS") a funkčních urbanizovaných území (Functional urbanised areas - dále jen "FUA") vytvořil projekt EU ESPON pro státy EU, Norsko a Švýcarsko. Místní pracovištní systémy (LLS) jsou území, která spádují z hlediska dojížďky za prací k místním pracovištním centrům. V rámci těchto LLS jsou vymezena funkční urbanizovaná území (FUA) viz obrázek č. 1 a 2, kde existuje zvláště silná vazba obyvatel na pracoviště v místním centru. Konkrétní prahové velikosti pro místní pracovištní centrum a podíl ekonomicky aktivních obyvatel vyjíždějících do tohoto centra je specifický pro jednotlivé země.

2 Odkaz na webové stránky o projektu http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/

http://www.gis.cvut.cz/vyzkum/projekty/repus/


Obrázek č. 2 – Podíl funkčně urbanizovaných území na ploše ORP

Zdroj: RURU

2.1.2Věková struktura obyvatel JčK.

Průměrný věk obyvatel ČR se pohybuje okolo 40,6 roku. Jihočeský kraj se pohybuje těsně

nad touto hodnotou (40,7) na 6. místě v rámci ČR. Jihočeský kraj vykazuje již od roku 1993

vzestup průměrného věku obyvatel do roku 2009 o 4,3 roku na hodnotu 40,7 roku, což je

o jednu desetinu větší průměrný věk než činí průměr v ČR což popisuje graf č. 2.


Graf 2 – Vývoj průměrného věku obyvatel JčK

Zdroj: ČSÚ

2.1.3Vyjížďka a dojížďka do škol a zaměstnání

Uzavřenost a otevřenost ORP je možné sledovat podle vyjížďky resp. dojížďky za prací nebo

do škol. Dojížďka za službami není v české statistice sledována. Data jsou k dispozici pouze

z pravidelných sčítání obyvatelstva. Počet vyjíždějící a dojíždějících je závislý na počtu

obyvatel v jednotlivých ORP, z čehož plyne, že nejvíce vyjíždějících a dojíždějících bude

v nejlidnatějších ORP – v případě tohoto kraje ORP České Budějovice. Lepší vypovídající

schopnost má saldo, podle něhož jsou záznamy v tabulce seřazeny. Dojížďka do ORP

převyšuje vyjížďku pouze ve dvou ORP – České Budějovice a Týn nad Vltavou (JE Temelín),

který leží severně od Českých Budějovic. Více viz tabulka č. 1.


Tabulka č. 1 – Dojížďka a vyjížďka z/do ORP v JčK

Absolutní čísla Podíl (%)

Saldo Vyjíždí mimo ORP

Dojíždí do ORP

Vyjíždí mimo ORP

Dojíždí do ORP

České Budějovice 3 967 8 640 13,8 30,0 4 673

Týn nad Vltavou 860 2 292 18,3 48,7 1 432

Vimperk 639 517 22,6 18,3 -122

Blatná 651 283 29,4 12,8 -368

Strakonice 1 328 892 18,7 12,6 -436

Vodňany 921 441 44,3 21,2 -480

Kaplice 1 394 833 31,7 19,0 -561

Dačice 859 273 31,8 10,1 -586

Třeboň 1 274 506 30,8 12,2 -768

Prachatice 1 451 541 28,6 10,7 -910

Jindřichův Hradec 1 606 607 24,4 9,2 -999

Tábor 2 778 1 753 18,8 11,8 -1 025

Milevsko 1 364 202 43,6 6,5 -1 162

Písek 2 222 1 013 32,3 14,7 -1 209

Český Krumlov 2 299 852 30,0 11,1 -1 447

Soběslav 1 916 414 48,4 10,5 -1 502

Trhové Sviny 2 508 321 64,0 8,2 -2 187

Zdroj: ČSÚ

Nejhůře na tom jsou ORP Trhové Sviny, Soběslav a Český Krumlov, kde vyjížďka daleko

převyšuje dojížďku do ORP. ORP v tabulce níže (vyjíždějící na 100 zaměstnaných) jsou již

vzájemně porovnatelné. Výrazně nejvíce vyjíždějí lidé za prací mimo ORP z ORP Trhové Sviny

(stejně jako v absolutních i v relativních hodnotách). Poté následují ORP Soběslav a Vodňany.

Naopak nejméně vyjíždí z ORP České Budějovice a Strakonice.


Tabulka č. 2 – Vyjížďka z ORP v JčK vyjádřená na 100 zaměstnaných

Celkem vyjíždí Počet

zaměstnaných v ORP

Vyjíždějící na 100 zaměstnaných (%)

Mimo ORP Uvnitř ORP Mimo ORP Uvnitř ORP

Trhové Sviny 2 508 1 092 8 138 30,8 13,4

Soběslav 1 916 1 628 10 258 18,7 15,9

Vodňany 921 718 5 084 18,1 14,1

Milevsko 1 364 1 562 8 820 15,5 17,7

Kaplice 1 394 2 165 9 565 14,6 22,6

Týn nad Vltavou 860 1 553 6 452 13,3 24,1

Český Krumlov 2 299 4 522 19 736 11,6 22,9

Třeboň 1 274 2 360 12 037 10,6 19,6

Blatná 651 1 279 6 373 10,2 20,1

Dačice 859 1 570 9 263 9,3 16,9

Písek 2 222 3 639 24 100 9,2 15,1

Prachatice 1 451 3 082 16 273 8,9 18,9

Vimperk 639 1 671 8 196 7,8 20,4

Tábor 2 778 10 274 38 765 7,2 26,5

Jindřichův Hradec 1 606 4 370 22 618 7,1 19,3

Strakonice 1 328 4 874 21 255 6,2 22,9

České Budějovice 3 967 16 233 73 304 5,4 22,1

Zdroj: ČSÚ

V relativních číslech je dojížďka mimo ORP velmi výrazná v ORP Týn nad Vltavou, zde

dosahuje počet dojíždějících více jak 35% zaměstnaných, což je způsobné lokalizací

elektrárny Temelín s navazujícím provozy. S velkým odstupem je druhý nejvýznamnější

dojížďkou cíl ORP České Budějovice.

Naopak minimálně se dojíždí do ORP Milevsko a Jindřichův Hradec.


Tabulka č. 3 – Dojížďka do ORP v JčK vyjádřená na 100 zaměstnaných

Celkem dojíždí Počet

zaměstnaných v ORP

Dojíždějící na 100 zaměstnaných (%)

Mimo ORP Uvnitř ORP Mimo ORP Uvnitř ORP

Týn nad Vltavou 2292 1553 6452 35,5 24,1

České Budějovice 8640 16233 73304 11,8 22,1

Kaplice 833 2165 9565 8,7 22,6

Vodňany 441 718 5084 8,7 14,1

Vimperk 517 1671 8196 6,3 20,4

Tábor 1753 10274 38765 4,5 26,5

Blatná 283 1279 6373 4,4 20,1

Český Krumlov 852 4522 19736 4,3 22,9

Třeboň 506 2360 12037 4,2 19,6

Písek 1013 3639 24100 4,2 15,1

Strakonice 892 4874 21255 4,2 22,9

Soběslav 414 1628 10258 4,0 15,9

Trhové Sviny 321 1092 8138 3,9 13,4

Prachatice 541 3082 16273 3,3 18,9

Dačice 273 1570 9263 2,9 16,9

Jindřichův Hradec 607 4370 22618 2,7 19,3

Milevsko 202 1562 8820 2,3 17,7

Zdroj: ČSÚ

2.1.4Charakteristika dopravní infrastruktury

Území Jihočeského kraje protíná severojižní dopravní osa mezinárodního významu.

V souladu s mezinárodními smlouvami byl vymezen multimodální koridor M1, jímž prochází

i trasa dálnice D3, jejíž výstavba probíhá. Na území Jihočeského kraje je dokončen úsek

Mezno – Tábor (15 km), ve výstavbě s plánovaným dokončením v roce 2013 je úsek Tábor –

Veselí n/L. (25 km).

Hlavním předpokladem pro napojení kraje na evropskou a celorepublikovou dopravní síť

v rámci multimodálního koridoru M1 (X.) je dobudování dálnice D3 na trase Praha – Tábor –

České Budějovice – Dolní Třebonín a rychlostní komunikace R3 na trase Dolní Třebonín –

Kaplice - Dolní Dvořiště - státní hranice, jež by umožnila napojení Jihočeského kraje na

rakouskou dálniční síť ve směru do Lince (rychlostní komunikace S10 – dálnice A7). Výstavba

rychlostní komunikace R4 je dokončena v úseku Praha – Skalka ve Středočeském kraji,

v Jihočeském kraji je zatím dokončen úsek Nová Hospoda – Mirotice (7 km). V návaznosti na

rychlostní komunikaci R4 byla dále vymezena silnice S3 v trase Nová Hospoda – Strakonice –

Vimperk – Strážný – hranice ČR/SRN (-Passau). Rozvoj silniční sítě, vymezený v Politice


územního rozvoje 2008, je znázorněn v následujícím obrázku. Dále bylo uloženo MMR, aby

ve spolupráci s MD a regiony prověřilo účelnost a možnosti paralelního jižního spojení ve

směru Z-V v termínu do konce roku 2010. Důvodem je předpokládaný růst dopravního

zatížení mezi kraji Karlovarským, Plzeňským, Jihočeským, Vysočinou, případně

Jihomoravským a snaha zajistit alternativní západovýchodní propojení, které by částečně

převedlo dopravu z dnes již přetížené dálnice D1. Výsledkem je návrh na propojení regionů

silnicemi I. třídy I/20 a I/34 v ose Plzeň (D5) – Písek – České Budějovice – Jindřichův Hradec –

Humpolec (D1).

Obrázek č. 1 - PÚR ČR – Transevropské multimodální koridory (TEMMK)

Zdroj: ČSÚ


2.1.4.1. Silniční doprava

Obrázek č. 2 - PÚR ČR – Doprava silniční

Zdroj: ČSÚ

Silniční síť Jihočeského kraje činila v roce 2012 celkem 6 129 km silnic a dálnic, z toho pouze

15 km činil úsek dálnice a jen 654 km silnice I. třídy, což je zhruba pouze 10 % z celkové délky

silniční sítě. Jedním z důvodů je i příhraniční poloha kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, ve

kterých převažují silnice III. třídy, jež představují 60 % délky silniční sítě kraje. Silniční síť na

území kraje sice zajišťuje v současnosti dobrou dostupnost jak sídel, tak i výrobních podniků,

její kvalita však neodpovídá rostoucím nároků na kapacitu osobní a nákladní dopravy.

Hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území se ve srovnání s ostatními kraji pohybuje na

12. místě a činí 60,9 km na 100 km2. Délka silniční sítě ve vztahu k počtu obyvatel činí cca

9,6 km na 1000 obyvatel a je naopak vysoko nad republikovým průměrem (o 80 %)

a znamená značné náklady na její údržbu. Silnice II. třídy činí 1644 km a délka silnic III. třídy


je 3 808 km. Celkem má Jihočeský kraj ve správě a údržbě 5 452 km silniční sítě. Pro

následující období jsou jako hlavní směry rozvoje silniční sítě vymezeny zejména postupné

zlepšování parametrů stávajících silnic I., II. a III. třídy, včetně přeložek, obchvatů měst a

obcí, a rozšíření nevyhovujících úseků. Za tímto účelem má kraj zpracovánu Koncepci

optimalizace dopravní sítě (2010 – zpracovatel Mott MacDonald), jejíž výstupy jsou postupně

uplatňovány v rámci Programu investiční výstavby a oprav. Ke zlepšení dopravní obslužnosti

bude zaměřena podpora zavádění integrovaných dopravních systémů veřejné dopravy ve

vybraných lokalitách. Podporou systémů veřejné dopravy, včetně modernizace vozového

parku, by byly vytvořeny předpoklady ke zpomalení růstu individuální automobilové

dopravy.

Tabulka č. 4 – Hustota dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy,v ORP JčK

Rozloha ORP

(km2) Hustota obyvatel 2009

(obyv./km2)

Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy

(km)

Dálnice + rychlostní silnice + silnice I. třídy

(km/km2)

Jihočeský kraj 10058 63,0 701,44 0,07

Blatná 279 50,2 20,68 0,07

České Budějovice 924 167,0 99,13 0,11

Český Krumlov 1131 37,1 45,99 0,04

Dačice 472 42,1 7,35 0,02

Jindřichův Hradec 934 51,4 75,31 0,08

Kaplice 485 40,7 25,06 0,05

Milevsko 385 48,9 30,58 0,08

Písek 742 69,8 109,30 0,15

Prachatice 839 40,3 29,44 0,04

Soběslav 324 68,7 27,57 0,09

Strakonice 574 78,7 56,71 0,10

Tábor 1002 80,6 98,95 0,10

Trhové Sviny 452 40,3 0 0

Třeboň 538 47,2 63,22 0,12

Týn nad Vltavou 262 53,8 0 0

Vimperk 535 33,1 36,37 0,07

Vodňany 179 65,4 23,16 0,13

Zdroj: ČSÚ


Tabulka č. 5 – Hustota silnic II. třídy v ORP JčK

Rozloha ORP


(obyv./km2) Silnice II. třídy

(km) Hustota silnic II. třídy

(km/km2)

Jihočeský kraj 10058 63,0 1644,87 0,16

Blatná 279 50,2 47,62 0,17


Český Krumlov 1131 37,1 126,07 0,11

Dačice 472 42,1 150,59 0,32


Kaplice 485 40,7 56,79 0,12

Milevsko 385 48,9 64,80 0,17

Písek 742 69,8 95,07 0,13

Prachatice 839 40,3 141,38 0,17

Soběslav 324 68,7 60,21 0,19

Strakonice 574 78,7 78,02 0,14

Tábor 1002 80,6 207,70 0,21

Trhové Sviny 452 40,3 76,89 0,17

Třeboň 538 47,2 62,48 0,12

Týn nad Vltavou 262 53,8 79,00 0,30

Vimperk 535 33,1 87,43 0,16

Vodňany 179 65,4 42,17 0,24

Zdroj: ČSÚ

2.1.4.2. Železniční doprava

V souladu s evropskými dohodami byl v rámci multimodálního koridoru M1 vymezen jako

součást modernizace IV. tranzitního železničního koridoru (dále jen TŽK) jeho úsek Praha –

Benešov - Veselí nad Lužnicí - České Budějovice - Horní Dvořiště-hranice ČR (-Linz). Jeho

cílem je zabezpečit naplnění prioritního projektu sítě TEN-T č. 22, zaměřeného na zlepšení

kvality železniční dopravní infrastruktury. V rámci IV. tranzitního železničního koridoru se

jedná o koridor CE-E55/C-E 551 Praha – Benešov – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice –

Horní Dvořiště – hranice ČR (-Linz). Jedná se o tratě č. 221 Praha – Benešov, č. 220 Benešov

– České Budějovice a č. 196 České Budějovice – Horní Dvořiště. Tím by byly vytvořeny

předpoklady pro zvýšení rychlosti a kapacity železničního koridoru v ose sever – jih

umožňující tranzitní dopravu přes ČR v nejkratší ose od Baltického k Jaderskému moři a dále

pro rozvoj dálkové i regionální osobní dopravy. Dále se ukládá příprava koridorů ŽD4 a ŽD5

s cílem vytvoření podmínek ke zvýšení kapacity tratí a jejich parametrů pro tratě Plzeň –

Strakonice – České Budějovice – České Velenice – hranice ČR (-Wien) a dále Veselí nad

Lužnicí – Třeboň – České Velenice – hranice ČR (-Wien). V úseku Plzeň – Strakonice – České


Budějovice se jedná o úplné zdvoukolejnění, v úsecích České Budějovice – České Velenice –

hranice ČR (byla již dokončena) a Veselí nad Lužnicí – České Velenice o elektrizaci tratí.

Obrázek č. 3 - PÚR ČR – Doprava železniční

Zdroj: ČSÚ

Železniční doprava je základní součástí dopravního systému kraje, který významně ovlivňuje

rozvoj území. Na území kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 981 km, z nichž 9 je

celostátních a 12 regionálních. V rámci kraje je celkem 249 železničních stanic a zastávek

(z toho 146 neobsazených dopraven). V posledních létech byly do provozu uvedeny nové

zastávky Hradce na trati České Budějovice – Volary a Tábor – Čápův Dvůr na trati České

Budějovice – Praha, Řípec na trati Veselí/Lužnicí – Havlíčkův Brod. Hustota železniční sítě na

území kraje je 9,75 km na 100 km2, což je výrazně pod celostátním průměrem. To znamená

podstatně méně rozvinutou dopravní infrastrukturu. Ve střednědobém horizontu se její

hustota nemění. Úroveň železniční dopravy je charakterizována zejména stavem

infrastruktury a vozového parku. Zatímco investice do infrastruktury postupně probíhají

(IV. TŽK, elektrizace tratě České Budějovice – České Velenice, Rybník – Lipno/Vlt.


racionalizace tratí Protivín – Zdice, a Tábor – Horní Cerekev, radioblok na trati Číčenice -

Volary), nebo jsou připravovány (investice v oblasti Šumavských tratí, zdvoukolejnění České

Budějovice – Plzeň apod.), stav vozového parku je značně zastaralý a neodpovídá současným

potřebám v dálkové i regionální dopravě. Další možnou charakteristikou je přeprava věcí

(zboží). Pro tento ukazatel jsou k dispozici pouze údaje bez tranzitu. Jak vyplývá

z následujících údajů, nákladní železniční přeprava dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2000

činila přeprava věcí po železnici v rámci regionu 157,5 tis. tun, v roce 2002 to již bylo jen

114,1 tis. tun, v roce 2006 pouze 50,1tis.tun a v roce 2009 47,5 tis. tun. Obdobná tendence

se projevuje v rámci celé České republiky, což se projevuje ve změně struktury nákladů podle

forem dopravy. Nejvíce se z nákladní dopravy v silniční i železniční dopravě přepravují

stavebniny, velký objem zaujímají a to zejména v silniční dopravě obiloviny, ovoce a zelenina,

živá zvířata, textilie, ostatní pevné látky rostlinného nebo živočišného původu a v neposlední

řadě i potraviny. V železniční nákladní dopravě má také nemalý objem přeprava dřeva.

Počet přepravených cestujících po železnici se v jednotlivých letech mění.

Z dostupných údajů MD vyplývá, že zde od roku 2003 postupně vzrostl počet přepravených

cestujících z 5 078,8 tisíc na 5 610,5 tisíc v roce 2006, ale v roce 2009 klesl na 4 564 tisíc.

Tabulka č. 6 – Hustota celostátních železnic v ORP JčK

Rozloha ORP


(obyv./km2) Celostátní železnice

(km) Hustota celost. železnic

(km/km2)

Jihočeský kraj 10058 63 547,93 0,05

Blatná 279 50,2 0 0


Český Krumlov 1131 37,1 2,48 0,002

Dačice 472 42,1 0 0


Kaplice 485 40,7 40,15 0,08

Milevsko 385 48,9 22,88 0,06

Písek 742 69,8 94,26 0,13

Prachatice 839 40,3 0 0

Soběslav 324 68,7 38,44 0,12

Strakonice 574 78,7 28,80 0,05

Tábor 1002 80,6 71,64 0,07

Trhové Sviny 452 40,3 29,68 0,07

Třeboň 538 47,2 58,53 0,11

Týn nad Vltavou 262 53,8 0 0

Vimperk 535 33,1 0 0

Vodňany 179 65,4 5,17 0,03

Zdroj: ČSÚ


Tabulka č. 7 – Hustota regionálních železnic v ORP JčK

Rozloha ORP


(obyv./km2) Regionální železnice

(km) Hustota region. železnic

(km/km2)

Jihočeský kraj 10058 63 430,47 0,04

Blatná 279 50,2 33,32 0,12


Český Krumlov 1131 37,1 76,22 0,07

Dačice 472 42,1 23,46 0,05


Kaplice 485 40,7 7,11 0,01

Milevsko 385 48,9 0 0

Písek 742 69,8 0 0

Prachatice 839 40,3 92,84 0,11

Soběslav 324 68,7 0 0

Strakonice 574 78,7 34,55 0,06

Tábor 1002 80,6 24,65 0,02

Trhové Sviny 452 40,3 0 0

Třeboň 538 47,2 0 0

Týn nad Vltavou 262 53,8 13,33 0,05

Vimperk 535 33,1 36,99 0,07

Vodňany 179 65,4 22,00 0,12

Zdroj: ČSÚ

2.1.4.3. Hraniční přechody

V rámci cíle Evropská územní spolupráce – přeshraniční část se rozvíjí spolupráce na česko-

rakouské a česko-bavorské hranici. Na území Jihočeského kraje působí dva euroregiony –

Euroregion Silva Nortica a Euroregion Šumava. Intenzívní přeshraniční vztahy s Horním

a Dolním Rakouskem a Dolním Bavorskem mají zásadní význam pro rozvoj Jihočeského kraje.

Před vstupem do Schengenského prostoru existovalo 41 hraničních přechodů, z toho 29 na

turistických stezkách, 10 silničních a 2 železniční. V průběhu roku 2006 činil počet osobních

automobilů přijíždějících na území kraje cca 3 mil. a téměř 30 tisíc autobusů a o něco méně

použilo přechody k opuštění našeho území. Počty vjezdů a výjezdů jsou u jednotlivých

přechodů značně diferencované.

2.1.4.4 Ostatní dopravní obory

Dopravní plán s ohledem na rozvoj území obsahuje také problematiku ostatních dopravních

oborů, které nejsou v regionální dopravě významné, avšak mají významný vliv jako zdroje

pro potencionální poptávku právě pro výše zmiňovanou regionální dopravu.


2.1.4.5. Vodní doprava

Na území Jihočeského kraje se dle zákona 114/95 Sb. nachází sledovaná dopravně významná

vodní cesta Vltava, která je větví Labe (magistrály E20). Jejímu využití brání nedokončené

technické úpravy na vodních dílech v úseku Třebenice - České Budějovice, které neumožňují

splavnost. Usnesením vlády ČR č. 1064 z 19. září 2007 byly nezbytné stavební a technické

úpravy zařazeny do harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013.

Realizací celého projektu splavnění „jihočeské“ Vltavy bude zajištěno propojení na nádrž

vodního díla Orlík, což výrazně zvýší její rekreační možnosti a případně i lokální nákladní

přepravu. Realizace projektu „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice –

Týn nad Vltavou“ (oficiální název) v létech 2008 – 2013 bude sloužit pro rekreační plavbu

a v návaznosti na připravované investice ve Středočeském kraji (Orlík, Slapy) by měla

umožnit propojení plavby na Vltavě z Českých Budějovic do Labe. V současné době je

dokončena realizace projektu v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou. V budoucnu

(po prohloubení prohrábek dna z kóty 1,6 m na kótu 2,7 m) bude umožněna i nákladní

plavba pro lodě do 300t.

Tabulka č. 8 – Délka vodních cest v ORP JčK

Rozloha ORP

(km2) Délka vodní cesty

(km)

Jihočeský kraj 10.058 130,797

Blatná 279 0

České Budějovice 924 29,640

Český Krumlov 1.131 24,024

Dačice 472 0

Jindřichův Hradec 934 0

Kaplice 485 0

Milevsko 385 11,737

Písek 742 41,133

Prachatice 839 0

Soběslav 324 0

Strakonice 574 0

Tábor 1.002 0

Trhové Sviny 452 0

Třeboň 538 1,222

Týn nad Vltavou 262 23,042

Vimperk 535 0

Vodňany 179 0

Zdroj: ČSÚ


Pravidelná osobní lodní doprava na území Jihočeského kraje je v současnosti provozována na

přehradní nádrži Lipno, na toku Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou.,

Týnem nad Vltavou a Orlíkem a na rybníku Svět u Třeboně. Na vodní nádrži Lipno je

v provozu 5 přístavišť a 3 přívozy, funguje zde charterová doprava, je vybudován jachetní

přístav, funguje zde řada půjčoven lodí. Na Orlíku je 8 přístavišť pro osobní lodní dopravu. Na

rybníku Svět u Třeboně je provozována pravidelná okružní plavba a v úseku Hluboká nad

Vltavou - hráz nádrže Hněvkovice funguje charterová doprava. Řeky Vltava, Lužnice a Otava

jsou společně s rybníkem Svět účelovými vodními cestami, využívanými jak pro rekreační

plavbu, tak i pro dopravu místního významu. Splavnění řeky Vltavy z Českých Budějovic do

Třebenic (příp. Orlík) – České Budějovice (Jiráskův jez) významně zvýší rekreační potenciál

území a umožní způsoby jeho využívání, jež jsou ve vyspělých evropských zemí běžné.

Obrázek č. 4 - PÚR ČR – Doprava vodní a letecká

Zdroj: ČSÚ


2.1.4.6. Letecká doprava

Za hlavní nedostatek z hlediska zvýšení dostupnosti kraje je považována absence letiště, jež

by zajišťovalo kvalitní mezinárodní a vnitrostátní civilní provoz. Vedení kraje i město České

Budějovice usilují o intenzivnější využití bývalého vojenského letiště v Plané u Českých

Budějovic – dnes letiště České Budějovice. Jako hlavní priorita v této oblasti byla v Programu

rozvoje Jihočeského kraje na období 2007-2013 stanovena modernizace tohoto letiště

(v současnosti je již v majetku Jihočeského kraje). Společnost Jihočeské letiště České

Budějovice a.s. provozující letiště České Budějovice má od března 2008 licenci k provozování

veřejného vnitrostátního letiště a neveřejného mezinárodního letiště s vnější hranicí

kategorie 4C. Realizace modernizace letiště České Budějovice se předpokládá v letech 2009 –

2013, jejím cílem je vybudování veřejného mezinárodního letiště pro provoz velkých

dopravních letadel. V kraji je dále dle ÚAP ORP evidováno dalších 13 civilních letišť (Chelčice,

Dačice, Frymburk, Hosín, Jindřichův Hradec, Kaplice, Kramolín, Krašovice, Soběslav,

Strakonice, Strunkovice, Tábor, Velešín) a 3 vojenská letiště (Bechyně, Blatná – Tchořovice a

Tábor – Všechov). Heliporty se nacházejí ve městech České Budějovice, Hosín, Tábor, Písek,

Jindřichův Hradec, Dačice). Tato letiště mají v současné době využití pro sportovní létání, k

letům v rámci integrovaného záchranného systému, ke smluvní nepravidelné dopravě osob,

ke cvičným letům, propagačním letům, leteckému snímkování, k zemědělským účelům apod.

Jejich současný stav (nízká únosnost vzletových, pojezdových, vyčkávacích a odstavných

ploch) omezuje možnosti jejich využití.


Tabulka č. 9 – Počet letišť v ORP JčK

Rozloha ORP

(km2) Počet letišť

(bez rozlišení typu)

Jihočeský kraj 10058 17

Blatná 279 1

České Budějovice 924 2

Český Krumlov 1131 1

Dačice 472 1

Jindřichův Hradec 934 1

Kaplice 485 2

Milevsko 385 0

Písek 742 1

Prachatice 839 1

Soběslav 324 1

Strakonice 574 1

Tábor 1002 3

Trhové Sviny 452 1

Třeboň 538 0

Týn nad Vltavou 262 0

Vimperk 535 0

Vodňany 179 1

Zdroj: ČSÚ

2.1.4.7. Nekonvenční doprava

Pro oblast rekreační dopravy je pro Jihočeský kraj výhodný pravidelný provoz sedačkové

lanové dráhy Krásetín – Kleť. Výjimkou jsou dvě delší období na jaře a na podzim, kdy

probíhá pravidelná údržba lanovky, v letní sezoně jezdí lanová dráha denně. Provozovatelem

této dráhy je obec Holubov.

Obrázek č. 5 - Doprava nekonvenční (Sedačková lanová dráha Krásetín – Kleť)

Zdroj: Wikipedie

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5a/Kle%C5%A5_lanovka.jpg


2.1.4.8 Veřejné logistické centrum

Na základě zpracované Strategie podpory logistiky z veřejných zdrojů (materiál MD ČR

připravovaný do jednání ve vládě v roce 2008) má být v ČR realizováno 7 - 9 regionálních

veřejných logistických center (dále VLC). Smyslem VLC je zajistit dopravní a logistické služby

včetně skladování, balení, distribuce a dalších služeb pro střední a menší zákazníky, kteří

nemají vlastní logistická centra, za rovných (nediskriminačních) podmínek. V Jihočeském kraji

je navrženo umístění VLC v Českých Budějovicích. Lokalita České Budějovice - Nemanice

umožňuje bezprostřední napojení na silnici (severní tangenta Českých Budějovic, dálnice D3

a silnice I/20), železnici (IV. tranzitní železniční koridor ČR) a rovněž budoucí rychlé spojení na

Letiště České Budějovice. V případě potřeby bude možno využívat i vltavskou vodní cestu

(vodní cesta tř. I pro plavidla do 300 tun) prostřednictvím přístavu Hrdějovice

v bezprostředním sousedství s VLC.


PŘÍLOHA č. 2

Tabulka č. 10 – Počty obcí, autobusových zastávek, železničních stanic a zastávek podle

okresů JčK s uvedením počtu obcí bez veřejné dopravy

okres počet obcí počet

autobusových zastávek

počet železničních

zastávek

bez autobusové dopravy *

bez veřejné dopravy *

České Budějovice 109 555 37 5 3

Český Krumlov 46 323 38 1 1

Jindřichův Hradec 106 500 51 0 0

Písek 75 411 29 0 0

Prachatice 65 384 37 1 1

Strakonice 112 422 39 0 0

Tábor 110 510 34 1 0

CELKEM 623 3105 265 8 5

Zdroj: Vlastní Pozn: * obce jsou vždy v docházkové vzdálenosti do 2 km k nejbližší zastávce veřejné dopravy


PŘÍLOHA č. 3

Obrázek č. 5 – Obce bez veřejné autobusové a vlakové dopravy

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 4

Tabulka č. 11 - Vývoj denního a ročního rozsahu DO ve veřejné linkové autobusové

dopravě (počty linek, počty spojů, ujkm/rok)

rok km/rok (v

tis.) km/rok (v tis.)

km/rok (v tis.)

x S +

2008 18 112 311 547

2009 18 196 279 488

2010 18 036 263 485

2011 18 177 280 478

2012 19 226 285 480

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 5

Tabulka č. 12 - Vývoj ročního rozsahu DO v regionální železniční dopravě

rok vlkm/rok vlkm/rok vlkm/rok

celkem ČD JHMD

2007 6 104 587 175 291 6 279 878

2008 6 155 360 179 895 6 335 255

2009 5 771 866 180 149 5 952 015

2010 5 348 616 180 585 5 529 201

2011 5 227 355 178 500 5 405 855

2012 5 211 026 178 651 5 389 677

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 6

Tabulka č. 13 - Objem dopravních výkonů DO v Jčk kraji dle jednotlivých smluvních

dopravců ve veřejné linkové autobusové dopravě (v tis. ujkm)

dopravce skutečnost 2012 odhad 2013

2013/2012 rozdíl

2013/2012 %

ČSAD JIHOTRANS a.s. 3 810 528 3 814 938 4 410 100,12 COMETT PLUS spol. s r.o. 2 416 322 2 430 829 14 507 100,60 ČSAD STTRANS a.s. 1 813 783 1 806 929 -6 854 99,62 ČSAD J. Hradec a.s. 2 854 164 2 854 269 105 100,00 ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice a.s. 6 426 680 6 455 042 28 362 100,44 ČSAD ausy ČB (převod Doprava Záruba) 635 529 628 230 -7 299 98,85 ICOM transport a.s. 318 513 316 971 -1 542 99,52 Veolia transport Praha s.r.o. 65 350 65 338 -12 99,98 JOSEF ŠTEFL-tour 432 060 431 810 -250 99,94 DP Města Vl. Březí s.r.o. 38 796 38 684 -112 99,71 COMETT PLUS spol.s r.o.-MHD 176 549 176 289 -260 99,85 ČSAD STTRANS a.s.-MHD 8 162 8 170 8 100,10 DP Města Č. Budějovice a.s. 263 750 255 159 -8 591 96,74 Znojemská dop. spol. - PSOTA, s.r.o. 2 322 2 316 -6 99,74 CELKEM 19 262 508 19 284 974 22 472 100,12

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 7

Tabulka č. 14 - Objem dopravních výkonů DO v Jihočeském kraji dle jednotlivých smluvních

dopravců regionální drážní dopravě (v tis. vlkm)

dopravce smlouvy 2012 smlouvy 2013 2013/2012 %

České dráhy a.s. 5 211 026 5 239 311 100,54

JHMD a.s. 178 651 179 863 100,68

Dopravní podnik města ČB 25 520 25 448 99,72

celkem 5 415 197 5 444 622 100,54

Zdroj. Vlastní


PŘÍLOHA č. 8

Tabulka č. 15 - Přehled výkonů v linkové osobní dopravě za rok 2013 (v Kč)

dopravce úhrada 2012 smlouvy 2013

2013/2012 rozdíl Kč

2013/2012 %

ČSAD JIHOTRANS a.s. 73 425 254 75 628 012 2 202 758 103,00 COMETT PLUS spol. s r.o. 56 771 754 58 738 080 1 966 326 103,46 ČSAD STTRANS a.s. 40 226 541 41 604 565 1 378 024 103,43 ČSAD J. Hradec a.s. 55 223 650 56 959 513 1 735 863 103,14 ČSAD AUTOBUSY Č. Budějovice a.s. 132 678 279 136 670 487 3 992 208 103,01 ČSAD ausy ČB (převod Doprava Záruba) 10 861 094 11 186 927 325 833 103,00 ICOM transport a.s. 5 762 028 5 949 675 187 647 103,26 Veolia transport Praha s.r.o. 1 068 814 1 127 606 58 792 105,50 JOSEF ŠTEFL-tour 8 286 195 8 534 781 248 586 103,00 DP Města Vl. Březí s.r.o. 892 807 890 487 -2 320 99,74 COMETT PLUS spol.s r.o.-MHD 3 030 000 3 120 900 90 900 103,00 ČSAD STTRANS a.s.-MHD 210 080 216 382 6 302 103,00 DP Města Č. Budějovice a.s. 8 497 676 8 902 029 404 353 104,76 Znojemská dop. spol. - PSOTA, s.r.o. 49 246 50 093 847 101,72 CELKEM 396 983 418 409 579 537 12 596 119 103,17

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 9

Tabulka č. 16 - Výdaje (dotace) z veřejných rozpočtů dle smluv s dopravci drážní dopravy

na zajištění DO v Jihočeském kraji (v Kč).

dopravce smlouvy 2012 smlouvy 2013 2013/2012 Kč

2013/2012 %

České dráhy a.s. 517 000 202 535 962 000 18 961 798 103,67 JHMD a.s. 10 586 465 10 903 000 316 535 102,99 Dopravní podnik města ČB 968 484 969 838 1 354 100,14 celkem 528 555 151 547 834 838 19 279 687 103,65 Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 10

Tabulka č. 17 - Vývoj dotací z veřejných rozpočtů Jihočeského kraje na jednici (Kč/ujkm,

Kč/vlkm)

dotace na km 2007 2008 2009 2010 2011 2012

veřejná linková autobusová doprava 18,65 18,89 20,27 19,17 19,52 20,61

drážní doprava 49,47 50,99 87,07 95,04 97,78 99,21

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 11

Graf č. 3 – Vývoj dotace na vlkm v Kč v JčK

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 12

Graf č. 4 – Vývoj dotace na ujkm v Kč v JčK

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 13

Tabulka č. 18 - Celkový počet ujetých kilometrů (2004 – 2012) ve veřejné linkové dopravě

(v tis. km)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Celkem 18 143 18 486 18 552 18 677 18 970 18 965 18 976 18 928 19 226

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 14

Tabulka č. 19 - Celkový počet ujkm ve veřejné linkové dopravě v období 2013 – 2016 (v tis.

km)

Rok 2013 2014 2015 2016

Celkem 19 274 19 303 19 421 19 539

Zdroj: Vlastní

Nárůst objemu výkonů je vytvořen na základě trendového vzestupu z období roku 2004 až

2012. Do celkového nárůstu není zahrnuta případná výrazná redukce železniční dopravy

v případě neobdržení dotace cca 40 milionů Kč v rámci kompenzování ztráty v železniční

dopravě ze státního rozpočtu.


PŘÍLOHA č. 15

Tabulka č. 20 - Celkový počet vlkm v drážní dopravě v období 2004 – 2012

(v tis. km)

Dopravce 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

ČD, a.s. 6 051 6 102 6 097 6 111 6 058 5 788 5 348 5 227 5 211

JHMD a.s. 174 180 186 188 185 181 180 178 178,5

DP města ČB* 25 25 25 25 25 25 25 25 25,5

Celkem 6 225 6 282 6 283 6 299 6 243 5 969 5 528 5 405 5 415

Zdroj: Vlastní Pozn.: * km jsou zaokrouhleny


PŘÍLOHA č. 16

Tabulka č. 21 – Celkový počet vlkm (ujkm) v drážní dopravě v období 2013 – 2016

(v tis. km)* odhad

Dopravce 2013* 2014* 2015 2016

ČD, a.s. 5 239 5 239 5 359 5 359

JHMD a.s. 180 180 174 174

DP města ČB 25 25 25 25

Celkem 5 444 5 444 5643 5643

Zdroj: Vlastní


PŘÍLOHA č. 17

Tabulka č. 22 Výsledky kontrolní činnosti společnosti JIKORD včetně udělených sankcí

(2012)

Počet kontrol autobus

(protokoly)

Z toho závady

Závady celkem

Smluvní sankce (Kč)

Bus Označník JŘ navržená zrušená uhrazená

222 12 53 39 104 21 400 1 500 19 900

Počet kontrol

vlak

Z toho závady

Závady celkem


Vlaky Prostory Výluky navržená zrušená uhrazená

223 62 29 0 91 80 000 20 000 60 000

Počet kontrol autobus

(protokoly)

Z toho závady Závady celkem


Bus Označník JŘ navržená zrušená uhrazená

169 28 82 139 249 9 900 4 900 5 000

Počet kontrol

vlak

Z toho závady Závady celkem


Vlaky Prostory Výluky navržená zrušená uhrazená

183 24 13 0 37 10 000 10 000 0


PŘÍLOHA č. 18

Tabulka č. 23 - Harmonogram otevírání trhu do období platnosti jízdního řádu 2018/2019

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

Tabulka č. 24 - Harmonogram otevírání trhu do období platnosti jízdního řádu JčK

(regionální doprava) 2014/2015

Zdroj: Vlastní Pozn.: x - celkový rozsah zadání výběrového řízení, nesmí překročit 25 % výkonů v železniční dopravě

Zahájení plnění

Notifikace Linky zahrnuté v provozním souboru Trakce Rozsah Podíl

2013/2014 2010 R 27: Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc M 0,5 1,4

2014/2015 2010 R 5: Praha – Ústí n.L. – Karlovy Vary – Cheb R 20: Praha – Roudnice n. L. – Ústí n.L. – Děčín

E 2,4 6,5

2014/2015 2011 R 14: Liberec – Pardubice R 15: Liberec – Ústí nad Labem

M 1,6 4,3

2014/2015 2011 R 16: Plzeň – Most M 0,5 1,2

2015/2016 2011 Ex 2 (R 18): Praha – Olomouc – Vsetín (- Slovensko) / Luhačovice

E+M 3,7 10,1

2016/2017 2012 R 6: Praha – Plzeň – Klatovy R 10: Praha – Hradec Králové

E 2,8 7,7

2017/2018 2013 R 9: Praha – Havlíčkův Brod – Brno R 19: Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno

E 3,2 8,8

2018/2019 2014 R 21: Praha – Turnov – Tanvald R 24: Praha – Kladno – Rakovník

M 1,8 5,0

Zahájení plnění

Notifikace Linky zahrnuté v provozním

souboru Trakce Rozsah Podíl

2014/2015 2012 České Budějovice – Černý Kříž M x

2014/2015 2012 Číčenice – Nové Údolí M x

2014/2015 2012 Strakonice – Volary M x

2014/2015 2012 Číčenice – Týn nad Vltavou M x 1 pár


PŘÍLOHA č. 19

Tabulka č. 25 – Vývoj inflace a HDP v letech 2004 – 2012 (v %)

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Míra inflace 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 3,9

HDP 4,5 6,3 6,8 6,1 2,5 -4,1 2,2 1,9 -1,7

*stav k říjen 2012 Zdroj: Ministerstvo financí ČR


PŘÍLOHA č. 20

Tabulka č. 26 – Vývoj dotace na ujetý km v letech 2012 – 2016

Varianta 1 /navýšení o 1 %/ údaje v Kč za ujetý km

Vývoj dotace do dopravy 2012 2013* 2014 2015 2016

silniční 20,61 21,25 21,46 21,68 21,89

drážní DP města Č. Budějovic 37,95 38,11 38,49 38,88 39,26

drážní ČD 99,12 102,30 103,32 104,36 105,40

drážní JHMD 59,26 60,62 61,23 61,84 62,46



silniční 20,61 21,25 21,89 22,54 23,22


drážní ČD 99,12 102,30 105,37 108,53 111,79

drážní JHMD 59,26 60,62 62,44 64,31 66,24



silniční 20,61 21,25 22,31 23,43 24,60


drážní ČD 99,12 102,30 107,42 112,79 118,43

drážní JHMD 59,26 60,62 63,65 66,83 70,18

Zdroj: vlastní

V Tabulce č. 26 jsou uvedeny jednotlivé částky v Kč charakterizující dotace na 1 ujetý

kilometr. Navýšení vychází z 1, 2 nebo 5 procentních bodů a výchozím stavem pro analýzu je

rok 2012. V roce 2012 došlo k navýšení dotace u ČD o 1,4 %, u JHMD, DP města Č. Budějovic,

JHMD a veřejné linkové autobusové dopravy o 1 %.


PŘÍLOHA č. 21

Tabulka č. 27 - Vývoj kompenzace na ujkm v letech 2012 – 2016 ve veřejné linkové dopravě

Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč

VEŘEJNÁ SILNIČNÍ LINKOVÁ DOPRAVA 2012 2013* 2014 2015 2016

počet ujetých km ve VSD (tis km) 19 263 19 275 19 275 19 275 19 275

celková výše dotace 396 983,41 409 521,91 413 689,69 417 826,58 422 004,85

CELKEM DOTACE v tis Kč 396 983,41 409 521,91 413 689,69 417 826,58 422 004,85










CELKEM DOTACE v tis Kč 396 983,41 409 521,91 430 073,44 451 577,11 474 155,96 Zdroj: vlastní

*stav kompenzace u Veřejné linkové dopravy k 14. 10. 2013

V tabulce č. 27 je uvedena výše dotace při nezměněném počtu kilometrů. Situace vychází ze

skutečnosti, že nedojde k významnému snížení počtu kilometrů v železniční dopravě a tedy

k zachování stávajícího počtu ujetých kilometrů v silniční dopravě.


Tabulka č. 28 - Vývoj kompenzace na vlkm v letech 2012 – 2016 u dopravce ČD

Vývoj dotace do dopravy v počtu ujetých vlakových km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč

ČD 2012 2013* 2014 2015 2016

počet ujetých km (tis) 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239




ČD 2012 2013* 2014 2015 2016

počet ujetých km 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239




ČD 2012 2013* 2014 2015 2016

počet ujetých km 5 211 5 239 5 239 5 239 5 239


CELKEM DOTACE v tis. Kč 517 000,00 535 962,00 562 747,19 590 884,54 620 428,77

Zdroj: vlastní

Nepředpokládá se snížení počtu kilometrů ve veřejné drážní dopravě s ohledem na možnou

realizaci IDS. Případné výběrové řízení na provoz šumavských tratí není v tabulce

zohledněno.


Tabulka č. 29 - Vývoj kompenzace na vlkm v letech 2012 – 2016 u dopravce JHMD

(nezměněný počet km)


JHMD 2012 2013 2014 2015 2016

počet ujetých km 178 180 180 180 180




JHMD 2012 2013 2014 2015 2016

počet ujetých km 178 180 180 180 180




JHMD 2012 2013 2014 2015 2016

počet ujetých km 178 180 180 180 180




Tabulka č. 30 - Vývoj kompenzace na ujkm v letech 2012 – 2016 u dopravce DPMČB


DP města Č. Budějovic 2012 2013 2014 2015 2016

počet ujetých km 25 25 25 25 25

celková výše dotace 968,48 969,83 962,28 971,90 981,62

CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 962,28 971,90 981,62




celková výše dotace 968,48 969,83 981,33 1 010,77 1 041,10

CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 981,33 1 010,77 1 041,10




celková výše dotace 968,48 969,83 1 000,39 1 050,41 1 102,93

CELKEM DOTACE v tis Kč 968,48 969,83 1 000,39 1 050,41 1 102,93

Zdroj: vlastní

Tabulka č. 32 zobrazuje stav v drážní dopravě objednávané u Dopravního podniku města

Českých Budějovic a.s. S ohledem na vývoj objemu dopravy z období od roku 2004 je

uvažován stávající stav ujetých kilometrů. Výchozím rokem pro plánování období 2013 –

2016 je rok 2012 (rok tvorby dopravního plánu).

Žákovské jízdné uváděné u všech dopravců je do roku 2011 evidováno zvlášť a je přičítáno

k výši kompenzace, od roku 2012 je již zahrnuto v jedné částce. V tabulkách je uváděno

s ohledem na srovnání s dopravním plánem z roku 2011.


Tabulka č. 31 - Vývoj kompenzace v letech 2012 – 2016 v JčK

Vývoj dotace do dopravy při nezměněném počtu ujetých km Varianta 1 /navýšení o 1 %/ v tis. Kč

CELKEM ZA DOPRAVU V KRAJI 2012 2013* 2014 2015 2016

Silniční linková doprava 396 983,41 409 521,91 413 617,13 417 753,30 421 930,83

Drážní doprava (celek) 528 554,94 547 834,83 553 292,19 558 825,11 564 413,36

Drážní doprava (platí kraj) 348 846,26 361 570,99 365 172,85 368 824,57 372 512,82







CELKEM DOTACE v tis Kč 925 538,35 957 356,74 986 075,09 1 015 677,35 1 046 168,68






CELKEM DOTACE v tis Kč 925 538,35 957 356,74 1 005 202,76 1 055 462,90 1 108 236,04

Zdroj: vlastní

*-stav ujkm u Veřejné linkové dopravy k datu 14. 10. 2012

Tabulka č. 31 sumárně zobrazuje stav dotací při nezměněném počtu ujetých kilometrů u

komplexního dopravního výkonu v jednotlivých letech období dopravního plánu 2012 až

2016 v JčK. Situace je modelována ve třech variantách podle navýšení dotace o 1, 3 nebo 5

procentních bodů, přičemž výchozím rokem je rok 2012. Částky jsou kalkulovány bez rezerv!


PŘÍLOHA č. 22

Koncepce společnosti JIKORD v rámci dopravního plánu

Koncepce společnosti JIKORD uplatňovaná od jejího založení v roce 2010 byla zapracována

do dopravního plánu. Prioritou činnosti společnosti ve střednědobém období 2012 až 2016

bude další racionalizace vynaložených finančních prostředků kraje na dopravní obslužnost,

při zajištění standardů kvantity i kvality přemísťovacích procesů. Přemísťovacím procesem

rozumíme nejenom vlastní přepravu (jízda), ale i okrajové prvky (čekání v místě nástupu,

ukončení přepravy v cílovém místě). Společnost JIKORD se začlenila mezi členy Jihočeské

hospodářské komory (oblast doprava), kde bude aktivně spolupracovat s ostatními členy

včetně s asociací dopravců. Z uvedených priorit vyplývají následující úkoly:

• Zpracování střednědobých plánů dle zákona číslo 194/2010 Sb. – zákon o veřejných

službách a přepravě cestujících v úzké spolupráci s dotčenými odbory Krajského

úřadu a jeho předložení ke schválení samosprávě kraje.

• Spolupráce s obcemi. Požadavky obcí Jihočeského kraje na zajištění základní dopravní

obslužnosti mají periodickou povahu při sestavě jízdních řádů. Další důležitou

součástí je koordinace a zajištění návaznosti regionální dopravy na dopravu dálkovou

a v některých případech na MHD. Velmi důležitým podkladem je získání údajů od

jednotlivých obcí o skladbě přepravy. K tomu účelu je potřebná pravidelná

komunikace s obcemi a dopravními úřady obcí s rozšířenou působností.

• Spolupráce s organizátory veřejné dopravy v sousedních krajích a regionech ve vztahu

k meziregionální návaznosti veřejné dopravy příp. tarifní spolupráci.

• Analýza a návrhy koordinační činnosti v oblasti návaznosti jízdních řádů na základě

stanoveného střednědobého plánu dopravní obsluhy území.

• Spolupráci při zřizování příp. rušení zastávek veřejné dopravy v režimu DO,

projednávání a řešení požadavků obcí.


• Zadávání rámce pro zpracování jízdních řádů jednotlivým dopravcům po projednání

požadavků obcí při uplatnění koordinačních zásad a jejich projednání a následná

kontrola souběžných spojů veřejné hromadné osobní dopravy. (více viz plán kontrolní

činnosti). Při řešení tohoto úkolu půjde o definování souběžných spojů dotované

linkové autobusové dopravy a dopravy železniční v konkrétních podmínkách

Jihočeského kraje s cílem jejich odstranění za účelem dosažení dotačních úspor dle

plánu.

• Kontrola kvality přemísťovacích procesů stávajících spojů a vlaků DO veřejné linkové

autobusové a železniční dopravy. Průběžné plnění tohoto úkolu znamená důsledné

vyžadování plnění uzavřených smluv a permanentní tlak na dopravce na tomto úseku

s uplatňováním maximálních možných sankcí.

• Kontrola poskytovaných ekonomických podkladů jednotlivými smluvními dopravci.

Kontrola údajů (nákladů, tržeb) při vykazování prokazatelné ztráty ze zajištění závazku

veřejné služby.

• Pokračování ve vedení evidence stížností, podnětů a připomínek obcí, organizací a

občanů s konečným řešením a oznámením výsledku (v elektronické a fyzické podobě

– vedení spisu).

• Sledování nevyužitých spojů/vlaků. S plněním tohoto úkolu souvisí kontrola využití

poskytované přepravní kapacity dopravních prostředků jednotlivých dopravců dle

platných jízdních řádů. Zkušenosti ukazují, že některé osobní vlaky ČD jsou

provozovány s trvale nevyužitou přepravní kapacitou. Je to důsledek slabých

zátěžových proudů. Častějším řešením tohoto problému je úprava časové polohy

spojů v jízdních řádech, nasazení dopravních jednotek s nižší přepravní kapacitou (a

nižšími trakčními náklady), zrušení vlaků a převedení na autobusovou dopravu.

Uvedené řešení pochopitelně platí i pro posuzování spojů autobusové veřejné

dopravy, kde se nabízí zejména využívání nízkokapacitních dopravních prostředků

(mikrobusů) s nižšími náklady na 1 ujkm.


• Postupné převedení financování MHD některých měst z krajského rozpočtu do

rozpočtů jednotlivých měst. Sjednocení způsobů financování na základě metodiky,

která bude součástí Plánu dopravní obslužnosti Jihočeského kraje.

• Účast na projednávání uzavírek silnic a řešení náhradní dopravy při mimořádnostech

s cílem účelné organizace veřejné dopravy při vzniku těchto situací.

• Koncepční řešení železniční dopravy mezi ČB a Lincem ve spolupráci s ministerstvem

dopravy ČR. Jedná se o zásadní změny jízdního řádu na trati číslo 196 a nové

rozdělení dopravních výkonů financovaných státem a krajem.

• Nabídkového řízení na obsluhu vybraných železničních tratí je realizován v období do

r. 2015. Těmito tratěmi jsou

a) 194 České Budějovice – Černý Kříž b) 197 Číčenice – Nové Údolí c) 198 Strakonice – Volary

• Sledování a analýza dopravní situace v mikroregionech Lipensko, Netolice, Milevsko,

Dačicko a příprava dalších koncepcí rozvoje nejen stávajících mikroregionů.

Koncepce vnitřní činnosti společnosti ve střednědobém období

Koncepce vnitřní činnosti vychází z dokončení organizačního a personálního vybudování

společnosti. To předpokládá následující organizační strukturu společnosti:

• Jednatelé;

• Úsek metodiky a prognóz osobní dopravy a přepravy;

• Úsek koordinace osobní dopravy a přepravy;

• Úsek kontrolní;

• Úsek ekonomický a personální (pouze v případě ekonomické výhodnosti oproti outsourcingu).

Ve střednědobém období je předpokládaný stav pracovníků: 10


Společnost je financována příspěvky svého zakladatele. Ekonomickým výsledkem budou

úspory finančních prostředků vynakládaných na zabezpečení dopravní obslužnosti kraje. V

další fázi činnosti bude vytvářen zisk zejména: poskytováním poradenské činnosti ve veřejné

hromadné osobní dopravě, vykonáváním inženýrské dopravní činností, pedagogickou,

vydavatelskou a výzkumnou činností, činností organizátora a operátora IDS. Na finanční

zajištění činnosti společnosti by měly přispívat také dopravní společnosti (popř. obce).

V neposlední řadě je nutností ve střednědobém období 2012 až 2016 zanalyzovat a připravit

funkčního model koordinace veřejné hromadné osobní dopravy v Jihočeském kraji s

posouzením možnosti zavedení IDS a jeho celkové společenské efektivnosti. Další průběžnou

činností, která přesahuje období střednědobého plánu dopravní obslužnosti je zejména:

• Příprava metodiky šetření intenzity přepravních a zátěžových proudů a využití

přepravní kapacity dopravních prostředků jednotlivých dopravních oborů a druhů

dopravy.

• Vypracování návrhů na podporu veřejné hromadné osobní dopravy.

• Provedení šetření intenzity přepravy osob na všech regionálních železničních tratích u

vybraných osobních vlaků.

• Spolupráce na rozvojových studiích kraje – ve vztahu k rozvoji dopravní infrastruktury

pro veřejnou dopravu.

• Spolupráce na zajištění osobní dopravy a přepravy mezi Jihočeským krajem

a sousedními regiony.


PŘÍLOHA č. 23

Koncepce dopravní obslužnosti v rámci dopravního plánu v případě

nedofinancování veřejné železniční dopravy ze státního rozpočtu.

V případě nedofinancování železniční dopravy ze státního rozpočtu na základě memoranda, (dle

tohoto memoranda mají kraje na provoz regionální železniční dopravy získat ročně příspěvek od státu

2,6 miliardy korun a to po dobu 10 let), dojde postupně k útlumu provozu na regionálních

železničních tratích. Celkové počty ujetých km (odvozeno z provozu GVD 2010/2011) jsou následující:

Tabulka č. 35 Redukce drážní dopravy varianta A

Trať 4 Uspořené vlkm Popis redukčního opatření

190 180 000 redukováno cca 50% výkonů v provozu jen úsek České Budějovice - Protivín

191 45 265 v pravidelném provozu zůstávají 2 páry o víkendu

192 96 816 v pravidelném provozu zůstávají 2 páry o víkendu

194 172 682 omezen provoz Český Krumlov - Černý Kříž v provozu v zimním období (3 páry)

195 64 000 kalkulována polovina výkonů (jezdí přípoje k mezinárodním vlakům)

196 170 000 zrušeny vnitrostátní vlaky

197 187 412 omezen provoz Prachatice - Nové Údolí v provozu v zimním období (3 páry)

198 158 414 omezen provoz Vimperk -Volary v provozu v zimním období (3 páry)

200 229 672 celkové omezení provozu

202 131 008 celkový útlum v provozu zůstávají 2 páry o víkendu

203 249 879 celkový útlum v provozu zůstávají 2 páry o víkendu

227 80 000 provoz zastaven v zimním období

220 19 292 zrušen jeden pár Tábor -Veselí nad Lužnicí

Celkem 1 784 440

Zdroj: vlastní

4 Seznam tratí: 190 Plzeň – České Budějovice, 191 Nepomuk – Blatná, 192 Týn nad Vlt. – Číčenice, 194 České Budějovice – Černý Kříž, 195

Rybník –Lipno nad Vltavou, 196 České Budějovice – Summerau, 197 Číčenice – Nové Údolí, 198 Strakonice – Volary, 199 České Budějovice –

Gmünd NÖ, 200 Zdice – Protivín, 201 Tábor – Ražice, 202 Tábor – Bechyně, 203 Březnice – Strakonice, 220 Praha – České Budějovice, 224

Tábor – Horní Cerekev, 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Luž., 226 Veselí nad Luž. – České Velenice, 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, 228

Jindřichův Hradec – Obrataň, 229 Jindřichův Hradec – Nová Bystřice.


U tratí č. 199, 201 224, 225, 226, 228 a 229 není uvažována redukce osobní dopravy.

Tabulka č. 36 Redukce drážní dopravy varianta B

Trať 5 Uspořené vlkm Popis redukčního opatření

190 146 105 zrušeny regionální vlaky Protivín - Strakonice

191 49 217 celkové zastavení provozu


194 150 850 Český Krumlov - Černý Kříž v provozu květen-září

195 73 515 trať v provozu květen-září

196 84 077 zrušeny vnitrostátní vlaky

197 137 751 Prachatice - Nové Údolí v provozu květen-září

198 114 538 Vimperk - Volary v provozu květen-září




225 113 629 provoz regionálních vlaků zastaven v úseku hranice kraje - Jindřichův Hradec


220 38 500 zrušeny dva páry Tábor – Veselí nad Lužnicí

Celkem 1 795 610

Zdroj: vlastní

U tratí 199, 201, 224, 228, 229 není uvažována redukce osobní dopravy.

Pro úplnost je varianta B doplněna schématickým obrázkem.

5 Seznam tratí: 190 Plzeň – České Budějovice, 191 Nepomuk – Blatná, 192 Týn nad Vlt. – Číčenice, 194

České Budějovice – Černý Kříž, 195 Rybník –Lipno nad Vltavou, 196 České Budějovice – Summerau,

197 Číčenice – Nové Údolí, 198 Strakonice – Volary, 199 České Budějovice – Gmünd NÖ, 200 Zdice –

Protivín, 201 Tábor – Ražice, 202 Tábor – Bechyně, 203 Březnice – Strakonice, 220 Praha – České

Budějovice, 224 Tábor – Horní Cerekev, 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Luž., 226 Veselí nad Luž. –

České Velenice, 227 Kostelec u Jihlavy – Slavonice, 228 Jindřichův Hradec – Obrataň, 229 Jindřichův

Hradec – Nová Bystřice.


Obrázek č. 6. Varianta B (redukce drážní dopravy)

Zdroj: vlastní a KCOD České Budějovice


PŘÍLOHA č. 24

Tabulka č. 37 Ujeté vlkm ve veřejné drážní dopravě dle tratí a změny za období dop.plánu

Trať 5 platný JŘ 10/11 nový JŘ 11/12 (plán) plán (12 - 16)

celý JŘ od 1. 1. 2011 celý JŘ od 1. 1. 2012

vlkm vlkm vlkm vlkm změny za období

190 374 227,10 354 755,90 369 141,50 348 158,70 možné zavedení reg.vlaků Borovany - Zliv

191 48 789,80 46 458,00 49 217,00 46 547,00 možné rezervy v regionální dopravě (sedlové období)

192 116 809,20 111 995,40 106 272,20 100 377,80 možné rezervy v regionální dopravě, možné zavedení 1 páru reg.vlaku z výběrového řízení

193 13 219,20 10 363,20 0,00 0,00 provoz t.č. zastaven

194 466 582,50 445 385,00 472 475,00 446 865,70 zavedení Sp. vlaků, modernizace trati, výběrové řízení na nového dopravce

195 113 896,60 108 832,30 128 469,00 121 089,30 bez nutnějších změn

196 290 618,60 275 534,40 297 033,20 280 025,50

zavedení Sp. vlaků, zrychlení přepravy neobsluhované zst. nahradit autobusovou dopravou, výhledově závisí na dálkové dopravě ČD - ÖBB

197 481 861,50 460 036,10 482 463,50 455 806,90 výběrové řízení na nového dopravce

198 429 036,60 408 953,80 431 230,00 407 249,40 výběrové řízení na nového dopravce

199 318 466,00 304 781,00 336 286,00 317 387,50 možné zavedení reg. vlaků Borovany - Zliv



202 140 021,00 133 971,90 141 708,00 133 634,50 možné rezervy v regionální dopravě


220 500 308,30 476 821,30 461 103,40 435 165,60 možné rezervy v regionální dopravě, v úseku Tábor - Ves/luž možné posílení


225 285 611,80 272 062,00 287 615,20 271 477,20 zavedení Sp. vlaků, zrychlení přepravy neobsluhované zst. nahradit autobusovou dopravou



celkem 5 196 341,90 4 951 297,30 5 192 073,30 4 901 570,60

JHMD 170 105,30 xxx 178 650,88 xxx


PŘÍLOHA 25 – Důvodová zpráva (nabídkové řízení na tratě 194,197,198)

Na území Jihočeského kraje operují v rámci závazku veřejné služby v regionální železniční dopravě 2 dopravci – dominantní České dráhy a.s. a Jindřichohradecké místní dráhy a.s., přičemž tento podnik střední velikosti zajišťuje provoz pouze na dvou úzkorozchodných tratích zaústěných do železniční stanice Jindřichův Hradec. Jihočeský kraj jako objednatel uzavřel s Českými drahami a.s. smlouvu o závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě č. 010/09/043/00/00 s účinností od 1. 1. 2010 na dobu 10 let, tj. do 31. 12. 2019. Podle článku II odstavce 9) této smlouvy je objednatel oprávněn vyhlašovat řízení na výběr dopravce, ve kterém může být v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie vybrán jiný dopravce a to až do rozsahu 25 % dopravních výkonů sjednaných s Českými drahami a.s. Objednatel má současně povinnost informovat dopravce o vypsání nabídkového řízení nejméně 1 rok předem. Tato povinnost již byla splněna dopisem hejtmana kraje generálnímu řediteli Českých drah a.s. ze dne 11. 10. 2010, který společnost vzala na vědomí. Řada členských států Evropské unie i jejich regionů v návaznosti na obecné zásady nařízení č. 1370/2007 postupně připravuje a realizuje nabídková řízení jako základní způsob výběru dopravce i v oblasti železniční dopravy. Také v ČR se postupně přistupuje k otevírání trhu železniční dopravy. Ministerstvo dopravy ČR zpracovalo „Harmonogram otevírání trhu veřejných služeb v přepravě cestujících v oblasti dálkové a nadregionální železniční osobní dopravy“, k těmto aktivitám se postupně připojují jednotlivé kraje. Cílem nabídkových řízení je ověřit v konkurenčním prostředí soutěže reálnou výši kompenzace (vyjádřenou „cenou“ za jednotku dopravního výkonu dle tratí a vlaků) poměřenou kvalitou přepravy a doplňkových služeb dopravce. Kvalitou přepravy se rozumí zejména nasazení vozidel odpovídajících současným požadavkům na kulturu cestování, rychlost přepravy, bezpečnost a spolehlivost. V rámci Jihočeského kraje byl pro nabídkové řízení předběžně vybrán provozní soubor železničních tratí č. 194 České Budějovice – Černý Kříž, 197 Číčenice – Volary – Nové Údolí a 198 Strakonice – Volary s pracovním názvem „Šumava“. Jedná se o tratě provozované v motorové trakci s rozsahem dopravních výkonů, který se bude pohybovat (dle výše objednávky) v rozmezí 20 – 25 % výkonů Českých drah v regionální dopravě v rámci závazku veřejné služby. Tento výběr tratí splňuje požadavek § 10 odst. 3), písm. a), b) zákona 194/2010 Sb., protože tvoří ucelený technický a provozní soubor, nenarušuje síťový charakter drážní dopravy a lze jej dopravně provázat s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1370/2007 čl. 7 odst. 2 písm. a) musí být nejpozději jeden rok před zahájením nabídkového řízení zveřejněny stanovené informace formou předběžného oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Příprava a realizace nabídkového řízení, zadávacích podmínek a jejich technické dokumentace si vyžádá s ohledem na složitost a nedostatek zkušeností s touto problematikou delší čas a nezbytnou podmínkou bude úzká součinnost Krajského úřadu a společnosti JIKORD s.r.o. V rámci nabídkového řízení se předpokládá nastavení vyšších


standardů kvality ve vztahu k současné úrovni železniční dopravy zajišťované Českými drahami a.s., přičemž by nemělo dojít k významnějšímu nárůstu požadavků na výši kompenzace ze strany vybraného dopravce v důsledku pořízení nových či modernizovaných vozidel. Jediným kritériem výběru nabídky dopravce je dle §12 odst. 2 zákona 194/2010 Sb. ekonomická výhodnost nabídky. Nejde pouze o cenu za smluvní výkony, ale dosažení nejlepšího poměru cena/kvalita. Uzavření smlouvy se uvažuje na dobu 10 – 15 let. V rámci zadání veřejné zakázky se předpokládá, že Jihočeský kraj si vyhradí právo nabídkové řízení bez dalšího zdůvodnění zrušit. Zadávací podmínky (zejména jejich technickou dokumentaci) bude vhodné konzultovat s odborem veřejné dopravy MD ČR s ohledem na návaznost dálkové a regionální železniční dopravy. Realizace nabídkového řízení – výběr dopravce a uzavření smlouvy se předpokládá v průběhu I. Pololetí 2013, aby měli objednatel i vybraný dopravce jeden rok na přípravu zahájení provozu. Tato doba je minimální s ohledem na zajištění kapacity tras pro objednané vlaky u Správy železniční dopravní cesty s.o. a zejména pořízení resp. modernizaci vozidel. Rámcový harmonogram předpokládá zahájení provozu od změny jízdního řádu v červnu 2014, tj. v letním období zvýšené frekvence na vybraných tratích. V případě komplikací (např. odvolání dopravce proti rozhodnutí, problémy se zajištěním vozového parku) lze provoz zahájit od JŘ 2014/2015 příp. v pozdějších termínech. Stanoviska, seznam konzultantů: Ing. Ivan Študlar, poradce hejtmana pro oblast dopravy Souhlas správce rozpočtu: nevyžaduje se


PŘÍLOHA 26 - Harmonogram nabídkového řízení

Rámcový harmonogram přípravy nabídkového řízení - regionální železniční doprava - provozní soubor Šumava

č. opatření 11.-12./2011 1.-3./2012 3.-6./2012 7.-9./2012 10.-12./2012 1.-3./2013 3.-6./2013 7.-9./2013 10.-12./2013 1.-3./2014 4.-6./2014

1. projednání záměru v RK (zásady, harmonogram)

2. předběžné oznámení v Úředním věstníku EU

3. příprava zadávacích podmínek

4. konzultace zadání s MD ČR

5. projednání a úprava zadávacích podmínek v rámci KÚ

6. schválení zadání zakázky v RK, urč.komisí

7. zveřejnění v IS veř. zakázek (oznámení o zahájení)

8. otevírání obálek, vyhodnocení nabídek

9. jednací řízení - příprava smlouvy

10. schválení smlouvy v RK (ZK)

11. příprava objednávky kraje, projednání tras se SŽDC

12. úprava dosavadních smluvních vztahů s ČD

13. organizační a technická příprava zahájení provozu

14. zahájení provozu 6. - změna JŘ

Documents

PLÁN DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI ÚZEMÍ NA LÉTA 2012 - 2016jikord.cz/web-data/JIKORD/dopravni-obsluznost... · Graf č. 1 – Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje Zdroj: ČSÚ