PA NA C HIDA POCHORON

PA R A S T A S

Vydal Spolok

- POHREB

tislava 1969 sv.

, Vojtecha, Trnava

čiame'

n p. SJran 42. Vytla

GrekOkatoliCk' . IJ Or dina riát v P rešove eis. 1869/69. .

Peča ta ti POZ;Volaju. Prešov, 21. augusta 1969.

Ján .FI i r k a ordilllar

3

PANACHTDA

S.: Blahoslovén Boh nav, V ehdá, nym, i prísno, i vo víki vikóv. - L.: Amíň.

S.: Svjatýj Bóie, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nas.

L.: Svjatýj Bóže . " 2 x. L.: Pre vjatája Trójce: Útče naš: Jáko

Tvojé jesť cárstvo ...

Troparí, hl. 4. Samopod6bňi.

So dúchi právednych skončávšichsja* dúšu rabá Tvojehó, (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), Spáse, upokój,* sochraňája ju (ich) vo blažénnij žízní,* jáže u Tébe, Celovikoľúbče.

Vo pokóišči Tvojém, Hóspodi,* iďíže vsi Svjatíji Tvojí upokojevájutsja,· upokój i dúšu rab á Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích), jáko jedin jesí čelovikoľúbec.

Sláva: Ty jesí Boh sošédyj vo ad,'" i úzy okovánnych razrišívyj'* sam i dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) upokój.

I nýňi: J edína čístaja i neporóčnaja Ďívo,· róždšaja Bóha bez símene plótiju," Tohó molí spastísja duší jeh6 (jejá, - dušám ich.)

Ektenija o usopJich:

4

Pomíluj nas, Bóže, po velicij mílosti Tvojéj, mólimtisja, u lý�i i pomíluj. -Lik: Hó podi, pomíluj. 3.

Ješčé mólim ja o upokojéniji duší usóp� aho rabá Bóžija (usópšija rabý Bóžija, -duš u ópšich rab Bóžiich) i o jéže prostítisja jemú (jej, ím) v jákomu prehrišéniju, yóľJlomu i nevÓľnomu.

Jáko da Ho póď Boh učinít dúšu jehó (jejá, - dúši ich) iďíže právedňiji upokojevájutsja.

Mílosti Bóžija, cár tva nebé naho, i ostavlénija hrichóv jehó (jejá, ich), II Christá bezsmértnaho Carjá i Bóha nášeho prósim. Lik: Podáj, Hóspodi.

Hóspodu pomolímsja, - L.: Hospodi, omiIuj.

Bóže dúchov i v jákija plóti, mérf po-rávyj, i dijávola uprazdnívyj, i ži ót mí

ru Tvojemú darovávyj: sam, Hó podi. upokój dúšu u ópšaho rab á Tvojehó (usóp Vija rabý Tvojcjá, - dúši usópšich rab Tvoích (imja), v mísij vím, v mísťi zláčňi, v mísii pokójňi, otňúduže otbižé boľízň, pečáľ i vozdychánije: vsjákoje sohrišénije, oďíjanoje im (jéju, írni) slóvorn, ili ďílom, ilí pomyšlénijem, jáko blah i čelovikoľúbec Boh pro tí: jáko ňisť čelovík, ne živ búdet, i ne sohrišít: Ty bo jedín kromí hrichá, právda Tvojá právda vo vík i, i lóvo Tvojé istina.

5

, ' J' c i živót i po· . ' voskresenl . b""' láko Ty Jesl, 'ehó (u ónŠ'Ja .r�. kój u!'ópšabo r��i:;O!ab Tvoícb l

6

Tvoích):* na Ťa bo upovánije vozloží (vozložíša), TvorcA' i Ziždíteľa i Bóha nášeho.

Sláva: i nýňi: Tebé i sťínu i pristánišče ímarny, * i molítvenniCu blahoprijátnu k Bóhu:* J ehóže rodilá jesí, Bohoródice beznevístnaja, o v írnyc h spasénije.

Neporóčňi:

Blažéni nepOrOCDl]1 v putí,* choďáščiji v zakóňi Hospódni.

L.: Blahoslovén jesí Hóspodi, na učí nas opravdánijem Tvoím.

BIažéni ispitájuščiji svid'ínija Jehó,* vsim sérdcem vzýščut Jehó,

Blahoslovén jesí Hóspodi" , Blah mňi zakón ust Tvoích,· páče týs

jašč zláta i srebrá, Blahoslovén jesí Hóspodi" ,

Rúd Tvoí sotvorísťi mja i sozdásťi mja:* vrazumí mja, i naučúsja zápovidem Tvoím,

Blahoslovén jesí Hóspodi" , Jáko ášče by ne zak-ón Tvoj poučénije

mojé byl,'" tohdá úbo pohíbl bych vo smiréniji mojém,

Vo vik ne zab údu opra vdánij Tvoích,* jáko v nich oži vil mja jesí.

Tvoj jesm az,· spasí mja, . Spáse, sp a sí dúšu tab á Tvojehó (rabý

Tvojejá, - dúši rab Tv-oich.)

,

k' Tvoj,· vitífnik nohá�a m

oíroa za on

i svit stezjám mOiD1: Spáse, spa�l

h' : privlekóch duch" U stá moj á otverz�c

� , h 0áko zápovidej TVOI�

h zelac o J

Spáse, spasl o ' :1 o mja. po súdu Prízri na mja i p��ll U

J ' o

'br yyO h ímja TvoJeo o Tu aSCIC ,

: Oa i pomHuj m]a, Prlzn na mJ , o' pred Tao 0brYOt o mobtva mo]a , Da pn IZl sJ a , T ojetnÚ vraz uml

Hóspodi,. po slovesl v

mjao , ' T ' é Vla-o k6; �ozdámJe VO], Pom íl u ] .. upo , oB horódicy ivsich Svjadýk0,. mohtvaml o

tých. 'l't Tao. dy, mOJoá i voschv

a I ' Zivá búdet usa , yo

i dbý Tvojá pomohut mDl, • ". sU

vá ohíbšeje:'" vZySCl Zabludích )ák?'kOVC , Po vide j 'Tvoích ne rab á Tvo jeho,* Ja o z ap

zabých. ,. hl 5 Samop

odobňli. TropaTi za upokoJ

, . . Y' roJoa

, H' spodi'" naUCI

Blahoslovén jesl; o ,

d' OOem TVOlm '" opravaDI] . b "t istóčnik žíz ni, S vja tých lik o rl e b 'ášču i az puf. i dverj rá jsku ju:h'" 'bd

'?e]'eo r

o]včá az jesm,* 'á

, . * p o l s poka) t;U]mem

J'a' Spáse i špasí mja. VOZZOVl ' o Bl�boslovén jesí H

óspodl o , T " á sláObraz jesm ne izrečénnyja

VOJ e J

8

vy,* ášče i jázvy nošú prehrišénij:* uščédri Tvojé sozdánije Vladýko,* i očísti Tvoím blahoutróbijem,* i vozžeľínnoje otéčestvo podážď mi,* rajá páki žíteľQ. roja sotvorjája.

Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Ahnca Bóžija propovídavše," i zakláni bývše jákože áhncy,* i k žízni nestaríjemij, Svjatíji,* i prisnosúščnij prestávľšesja,* Toho priľížno múčenicy molíte,* dolhóv razrišénije nam darováti.

Blahoslovén jesí Hóspodi ...

Upokój Bóže, rabá Tvojehó (rabú Tvojú, - rab Tvoích),* i učiní jehó (ju, ich) v raí,* iďíže Hcy svjatých Hóspodi,* i právednicy sijájut jáko svitíla,* usópšaho rabá Tvojehó (usópšuju rabú Tvojú, - usópvich rab Tvoích) upokój,* prezirája jehó (jejá, ich) vsja sohrišénija.

Sláva Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu:

Trisijáteľnoje jedínaho Božestvá,* blahočéstno pojér0 vopijúčše:* svj at jesí Otče beznačáľnyj,* sobeznačáľnyj Sýne, i božéstvennyj Dúše,* prosvití nas .víroju Tebí slúžaščich, * i víčnaho ohňá ischitL

I nýňi i prísno i vo viki vikóv, amíň. Rádujsja Cístaja,* Bóha plótiju róždšaja

vo spasénije vsich,* jéjuže rod čelovíčeskij

9

T b' J'u da obrjáščern , .. * o o . obríte spasen�Je, v' t' blahoslovénnaJ�. raj * Bohoródlce c1sl·r��� s láva Tebí, BoAlUúja, alilúja, a 1 UJ , že.

Ektenija o tLsopšich: . ' Hó podu pomóhms3a. páki t páki �írom s

. H ' odi pomílUJ. . " panachtdY) , osp {Další; text e.ktent3t z tut perechod�

(Jak odpravlajets,Ja p'o����'Kaja žitejsklaJa PochOTonňt sttC t. ". mo na , i proči, str. 13.) " Spáse naš, s pr

a-Tropari hl. ,5. Up?��, (rabú Tvojú" rab

vednymi raba �vo�e .' i sija) vsel� -:',0 , h) * i seho (1 S1]U" * prezlra] a TV01� , .' "kože jesť plsano " . 'ľdvory TVOJa, p.v, " 'ehó (jeja, lch) vo." " ko blah prehnsenl?

a J. 'áÚ V viď ín l] 1 Ja. . nevóľnaja,* l vs]a, J v naJa l . , .. CelovikoTubce. , i ne v Víďlm)�,. Ot Ďivy vozsijávyj m

lr� Sláva: i nynl:, S "a Tó]'u pokazávy), , ' v * syny Vl C Christe Boze,

pomíluj nas. Kan6n.

�od6ben: IrmDS hl. 8. sa . , 'vu * i jehí pet-v'd Jako sus , . . 'v .* 1 Vódu prose , . ' ilaanl'n vOpIJase. . 'b'v,v* lzra L skaho zlá .lZ l,za,

'šemu poim. . izbáviteľu l. Bohu �a Christóvu * i strásťIn:l 1 Smérti]u sme: , . * lVI'účenicy VSI, . v ' v cestnu]U v' strásť podra�av�e blažénnyja žízni p�luc:-božéstve�?YP ľ� t 'a* o s paséni.ji. dus naša,* i nym mo a S] šich.

10

Díven Boh vo Svjatých svoích, Boh christiján.

Upokój, Hóspodi, dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá, - dúši rab Tvoích) so právednymi.

Sláva Otcú j Sýnu i Svjatóml1 Dúchu.

I nýňi i prísno i vo víki vikóv, amm. 2. He mertv* vóleju polóžsja vo hróbi,*

i živúščija vo hrobích vzyvájaj, Spáse,* blahovolí, jehóže (júže, jáže) ot nas prijál jesí,* v selénijich právednych Tvoích semú (sej, sim) vodvorjátisja.

Díven Boh ... 3. Nebésnaho krúha* verchotvórče Hós

podi,* i Cérkve Ziždíteľu,* Ty mené utverdí* vo ľubví Tvojéj,* želánij kráju,* vírnych utverždénije,* jedíne čelovikoľúbče.

Díven Boh ... 4. Ty mojá kríposť. Hóspodi,* Ty mojá i síla* Ty moj Boh,* Ty mojé rádovanije,* ne ostáv! ňídra Otča, * i nášu niščetú positív.* Ťim s prorókom Avvakúmom zovú Ti:* síTí Tvojéj sláva, Ce!ovikoľúbče.

Díven Boh ... 5. Vskúju mja otrínul jesí* ot licá Tvo

jehó, Svite nezachodímyj,* i pokrýla mja jest* čuždája tma okajánnaho;* no obratí

. * mla, mojá

'ľvoích, * putí . k svítu zápovidej

l ľ' . naprávi, mo USla.

Díven Boh .. · 'ha bo bezza-S ' e* mno ď 6 Očísti mja,. '

pashl' bOiny' :zol vozve l, . . , * l lZ U , i uslýši kónija mOJa,

T b' bo vozoplch, rnoľúsja:*� k :é�ija mojehó. mja,* Boze spa Díven Boh. , . � �. * popráša o 'o o o V pescl, '7-: o t;o cy je�éjSťl�l i na �ósu ohň p�e-

plárneň de����ye�n�iahoslovén jesí, }los-ložíša, VoplJusceík' o o o 't-dO Bóže vo v l, t ' ľšims]a* SVl po

7 l

podajéši víroju o pr

�� t\a * netľínija l si božéstvennaho o o ��:��* 'blahoslovén °

d';t du dárujaj voplJusc'ko' o ez , ď Bóže vo Vl 1. jesí, Rospo l

Díven Boh, ', ' o o ohlasújuščim,� 8. 1VlusíkijS� orhano�:laňájUŠ�ir;tSja" o ľúdem bezclslen�� p ne povlnuvše-l D ' o oo tn otrocy l' ľa óbrazu v elľl, .' hu" i slavos oV -o .. R' spoda voSplvac , sJa, o . ík' b' chu vo vSJa,.V l" 'hi rošédše,* n: .. �s: 8. ZemlenYJ8; p��Vl M&enicy ístin?-�Jl, * ny ja prijáša vlnCyt" no'* Róspoda pOJte, .... č Ti nepres an '" VOPIJUS

.t vo vsja vlki. i prevoznosl e Díven Bo�.

" l' h* neizrečénna 9, Ustrašísja� ,:,sJo�k *so��o Výšnij vóleju , .' . snizchozdem)a, ) BOZ1)a

12

sníde dáže i do plóti'" t ď' 'v va byv čelovík .* ťímŽ o }ylc�skaho čré

dicu vírňiji veÚčá' e preclstuJu Bohoró-

D t" Jem. os oJno jesť ...

Sv' ť ' B 3a Y3 6žll: - Panaehída'i Otpust. PARASTAS V PASCHAĽNYJ TY.zDE�

Blahosloven Boh naš' Ch . iz stiehami: Da voskr' nstos voskrese 3. -

nija za USPOšieh VZ �snet Boh - str. 25. Ekte

a to uvedeňi perš� . a�ehidy� Kanon Pasehi: jakimi spívajetsja P��i:t:y C�O�dtOji piS1ii, mezi mertvyeh: . ns os voskrese iz

V ��Ic:esénija deň ... PrIJdlt:! pítije pijém Na b

voz�stvennij stráži ... út:e?uJem útru hluboku Smzsel . ,

.. . O

JeSl ... t�oki O! péšči izbávivyj ... ��J narecennyj i sVjatY'J' d v .nnhel vopi' á v en ...

usn' J se . ' . SvitísJ'a PI't·· uv ... '" o lJU

SVjatýj B6že: Po Otče na . . 3. Ektenija za usop ,· h Š. Chnstos voskrese . ,te . Otpust.

PARASTAS NEnIĽI TOM iN��: � OT VOZNESENIJA O

B6f:., "Blahosloven BOh naš" z . čajnoh - �hristos voskrese. Za t:m1S( ,,?vjatyj o arastasa až d K m vse tz zvy-a anana. V Kanoňi

13

lrmosy Kanona Pa sehi jak u pa seharnyj t yžde11. Zami st "Vičnaja pamjat" - Christos voskrese.

POCHORON

v ch o cl a č i u dom: Tropar hl. 2 J eh dá snizšél jesí ko smérti, 2ivote bez

sm 'rtnyj,* tohdá áda umertvíl jesí blistánijem božestvá;'" jehdá že i uméršija ot preispódnych voskresíl jesí,* vsja síly nebésnyja vzyváchu:* 2iznodávče, ChrisF Bóže naš, sláva Tebí.

v d o m i: Panaehida. Na d u o r i, a b o u e hra m i: Z Para$ta

sa: od: AliIuja 6. - do ekteniji ukručna. Po ekteniji: Samohlasny sv. Joonna Damaskina:

Hl. 1. Kája žitéjskaja sládosť prebyvájet pečáli nepričástna'* kája li sláva stoít na zemlí neprelóžna;* Vsja sini nemoščňíjša,'" vsja sna prelestňíjša:* jedíňim mhnovénijem i sijá vsja smert prijémlet.* No vo sviťi Chris té licá Tvo;ehó,* i vo naslaždéniji Tvojejá krasotý,'" ;ehóže iz.brál jesí, upokój,* jáko čelovikoľúbec .

Hl. 2. Jáko cvit uvjadájet,* i jáko siň mimohrjadét,'" razrušá;etsja vsjak čelovík:* páki že hlasjáščej trubí,'" mértviji jáko v trúsi vsi vostánut,* ko Tvojemú striténiju Christé Bóže;* tohdá Vladýk0 duch rabá Tvo;ehó (rabý Tvojejá), jehóže (;úže) prestávil jesí ot nas," v svjatých Tvoích včiní seléniich.

14

Hl. 3.' Vsja sujetá čelovíčeskqja,* j Ilka ne prebyvájut po smérti:* ne prebyváj t bohátstvo,* ni sšéstvujet sláva:* prišédšej bo smérti, sijá vsja potrebíšas;a.* Ťímž Christú bezsmértnomu vozopiím:* pr stávlennaho (prestávlennuju) ot nas upokó;. * iďíže vs ich jesť veseľáščichsja žilíšče.

Hl. 4. Hďí jesť mirskóje pristrástiie:* hďi jesť privrémennych mečtánije;* hďi. jesť zláto i srebró:* hďi jesť sila. sláva i krasá;* Vsja persť, vsja pépel, vsja síň.* No pri.idíte. vozopiím bezsmértnomu Carju:* Hóspodi, víčnych Tvoích bláh spodóbi prestávľšahosia (prestávľšujusja) ot nas . * uookojája ;ehó (jú), v nestaríjuščemsja blaženstvi Tvojém.

Hl. 5. Pomjanúch proróka vopijúšbl'>" az jesm zemľa i pépel.* I páki razsmotrích vo hrobích,* i víďiv kósti obnažény i rich:* úbo kto iesť bohát, ili uboh. ili silen. krásen, ili sláven;* No upokoj Hospor!.i.. * s právednymi rabá Tvojeho (rabú Tvoju).

Hl. 8. Pláču i rydáju.* jehdá pomyšľaju smerť,* i víždu vo hrobích ležášeuju,* po obrazu Bóžiju sozdánnuju našu krasotú.* bezobráznu. bezslávnu. * ne imúščuj u vÍd�. * O čudesé:* čto sije jéže o nas bysť tamstvo;* ká ko predáchomsja tľíniju;* káko soprjahóchomsia smérti'* Voístinnu Báha povel'ínijem,* jákože

'písano jesť,*

15

podajúščaho pr stávľšemusja (prestávľšejsja) upokojénije.

Vonmim! Mír vsim! Premudros(. vonmim! ,

Prokímen hl. 6. Blažén puť, v óňže ídeši dnesj duše, jáko uhotóvasja tebí mÍsto upokojénija.

Premudros(! K Solúňanom poslánija svjatáho apostola

Pávla čténije. Vonmim!

Brátije, ne chovču va ne víďiti o uméršich, da ne skorbité. jákože i próčiji ne imuščiji upovánija.* Ášče bo vírujem, jáko Isús úmre i vos kr' se, tako i Boh uméršija

o Isúsi prived ·t s nim.'" Sijé bo varn hlahóJem slóvom Hospódnim: jáko my živú ščiji ostávšiji v prišéstvi ie Hospódne, ne ímamy predvaríti uméršich.* Jáko sam Hospóď v noveľíniji. vo hlási archánhelovi. i v trubí Bóžiii nídet s nebesé, i mértvi;i o Chrisťí voskrésnut pérvije.* Potom že my živúščiii ostávšiji. kúpno s nimi voschiščéni búdem na óblacich, v stritenije Hospodne na vozdúsi: i táko vsehdá s Hóspodem búdem.

(v časí apostola svjašč. kadU,) Milr ti. Premtídrost. vonmim!

AZilúja. Premúdros(. próstli, uslýším sv.iatáho jeván

heli.ia. ot Joánna sVjatáho jevánhelija čténije. Sláva Tebí, Hóspodi. Vónmim!

16

Rečé Hospóď ko prišédšim k nemú Judéom:>t< amíň, amíň hlahóľu vám: jáko slúšajaj slovesé mojehó, i vírujaj poslá všemu mja, ímat živót víčnyj, i na súd ne príjdet: no préjdet ot smérti v živót." Amíň, amíň hlahóľu vám: jáko hrjadét čás, i nýňi jesť, jehdá mértviji uslýšat hlás Sýna Bóžija, i uslýšavše oživút.* Jákože bo Otéc ímat živót v sebí, táko dadé i Sýnovi živót imíti v sebí. I óblasť dadé jemú i súd tvoríti, jáko sýn čelovíč jesU Ne divítesja semú: jáko hrjadét čas, vóiiže vsí súščiji vo hrobích, uslýšat hlás sýna Bóžija: I izýdut sotvóršiji blahája v voskresénije životá, a sotvóršiji zlája v voskresénije sudá.* Ne mohú az o sebí tvoríti ničesóže. Jákože slýšu, suždú: i súd mój práveden jesť: jáko ne iščú vóJi mojejá, no vóli poslávšaho mja Otcá.

Sláva Tebí, Hóspodi. Stichír'l} na posiídnoje cíLovánije, hl. 2. Pod.:

Jehdá ot dréva. (lz uvedenych stichir spivaje'me liše doty, doki virnikiJ cílujut krestik, ale peršu i druhu stichiru ta Slava: i nyiíi, spivajeme vse.)

Prijdít , posIídneje cilovánije,* dadím brátij um 'ršemu, (uméršej),* blahodarjášče Bóha:* sej (sijá) bo izýjd ot sródstva svojehó,* i ko hróbu tščítsja:* ne ktomú pekíjsja (pekúščajasja) o sújetnych,* i o mnohostránnoj plóti.* Hďi nýňi sródnicy že i drúzi;* se razlučájemsja :*

17

jehóže (júže) da upokóit Hospóď, pomolímsja.

Az ko Hósoodu Bóhu sudijí mojemú idú,* sudíšču L predstáti,* i otvit tvoríti o d'íľich moich:* no vam mílsja (mílasja) d'iju:* mo1ítesja o mňi,* da mílostiv Spá búdet mňi vo delí. súdnyj:* se bo razlučájemsja:* voístinnu sujetá vsja čeloví.:českaja.

Vesj živót naš jesť: cvit i dym,'" i rosá útrenňaja voístinnu.* Prijdíte úbo, úzrim na hrobích jásno * hďi krasóta ťilésnaja;* hd'i júnosť; hďi s�ť očesá, i zrák plotskíj !* Vsja uvjadóVa jáko travá,* vsja potreblšasja:* prijdíte ko Christú pripadém so slezámi.

Prijdite vsi i cilújte mja posľídnym c i lovánijem:* k Sudijí bo otchoždú,* id'íže ň ísť liceprijátija:* ráb bo i vladýka vkúpi predstoját,* bohátyj i ubóhij v rávnim dos1.óinstvi:" kíjždo bo ot svoích ďíl, ili proslávitsja, ilí osuditsja.* No prošú vsich i moľú" neprestánno o mňi molítesja Christú Bóhu,* da ne nizvedén budú po hrichóm moím,* na místo muč'nija:* no da činit mja, id'iž svit živótnyj:

Sláva: i nýi1i: Spasáj, nad'íjuščijasja na Ťa, Máti nezachodímaho Sólnca, * BohOL'odíteľnice,* umolí molítvami Tvoími pre blahá ho Bóha, * upokói ti, mólimsja, nýňi prestávľšahosja (prestávľšujusja)/'

IB

iďíže upokojevájutsja právednych dúsi:* božéstvennych blah nasľídnika (nasľídnicu) pokaží,* vo dvórich Právednych,* v pámjať, Vseneporóčnaja, víčnuju.

s.: V b lažénnim uspéniji víč nyj pokój podážď, Hó spodi, usópšemu Tabú Tvojemú (usópšij rabi Tvojéj) (i mja), i sotvorí jemú (jej) víčnuj u p ámjat.

(krop it tr unu s v jačenoj u vodoju). L.: Víčnaja pámjať, blažénnYj polcój.

•

P o do r oz i na cv y ntar s piv a j ets j a: Svjatyj Bó že, - P s. 50. Po miluj mja, Bóže, -abo : Anhelsk ij so bor udivís ja, - abo : Kanon Parastasa: Vódu prošed, - abo: Blažénňi:

Vo cárstviji Tvojém, jehdá príjdeši, pomjaní nas Hóspodi.

Blažéni níščiji dúchom, jáko ťich jesť cárstvo nebésnoje.

Blažéni pláčuščiji, jáko ťiji uťišatsja. Blažéni krótciji, jáko ťíji nasľíďat

zémľu, , Blažéni álčuščiji i žážduščiji právdy,

jáko ťiji nasýťatsja. Blažéni mílostiviji, jáko tiji pomílovani

búdut. Blažéni čístiji sérdcem, jáko ťíji Bóha

úzrjat. , Blažéni mirotvórcy, jáko ťiji sýnove

Bóžiji narekútsja. Blažéni izhnáni právdy rádi, jáko ťich

jesť cárstvo nebésnoje. Blažéni jesté, jehdá ponósjat vam, i iz-

19

ženút, i rekút vsjak zol hlahól na vy lžú&če, mené rádi.

Rádujtesja i veselítesja, jáko mzdá váša mnóha na nebesích.

Jevanh e l i j ň i s taci j'L p o dor ozí na cV1lntar:

I. Ot Joánna zač. 23.

Rečé Hospóď ko prišédšim k nemú Judéom:* Az jesm chľib živótnyj. Otcý váša jadóša mánnu v pustýni, i umróša: Sej jesť chľib, schoďáj s nebesé, da, ášče kto ot nehó jást, ne Úmret.* Az jesm chľíb živótnyj, sšédyj s nebesé: ášče kto sňíst ot cbľíba sehó, živ búdet vo víki: i chľíb, jehóže az dam, ploť mojá jesť, júže az dam za živót míra.· Prjáchusja že meždú so bóju žídove, hlahóľušče: káko móžet sej nam dáti plot svojú jásti?" Rečé že im Isús: amíň, amíň hlahóľu vám, ášče ne sňíste plóti Sýna čelovíčeskaho, ne pijéte króve Jehó, životá ne ímate v sebí.· Jadýj mojú plot, i pijáj mojú krov, ímat živót víčnyj: i az voskrešú jehó v posľídnyj deň.

II. Ot Lukí zač. 30.

Vo vrémja óno: iďáše Isús vo hrad naricájemyj Naín; i s Ním iďáchu učenicý Jehó mnózi, i naród mnoh.· Jákože priblížisja ko vratóm hráda, i se iznošáchu umérša, sýna jedinoródna máteri svojéj, i ta bi vdová; i naród ot hráda mnQh s né-

20

ju.- I vid'iv ju Hospód', milosérdova o nej, i rečé jej: ne pláči.· I pristúpľ kosnúsja odrá, nosjáščiji že stáša, i rečé: júnoše, tebí hlahófu, vostáni!* I síde mértvyj, i načát hlah6lati; i dadé jehó máteri jehó.* Priját že strá ch vsich, i slavľáchu Bóha, hlahórušče: jáko prorók vélij vostá v nas. i jáko posití Boh ľudéj svoích.

III. Ot Márka zač. 37.

Rečé Hospód': lže chóščet po mňi iH, da otvéržetsja sebé, i vózmet krest svoj, i po mňi hrjadét.* tže bo ášče chóščet dúšu svojú spastí, pohubít ju; a íže pohubít dúšu svojú mené rádi i jevánhelija, toj spasét ju.* Kája bo póľza čelovíku, ášče priobrjáščet mir vesj, i otščetít dúšu svojú: Ilí čto da sť čelovík izrnínu na duší svojéj?* rže bo ášče posydítsja mené, i moích slovés, v ród'i sem preľubod'íjnim i hríšnim, i Syn čelovíčeskij ,postydítsja jehó. jehdá priídet vo slávi Otcá svojehó, s Anhely svjatými.

•

Nad hrobom:

Kondak hl. 8. So svjatými upokój Christé,* dúšu rabá Tvojehó (rabý Tvojejá),* iďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychánije,* no žízň bezkonéčnaja.

"L a z aTe vo j e v á n h e l ije" o t J o á nna z a č. 39.

21

Bi ňíkto boľá Lázar ot Viftániji, ot vesi Maríiny i Márty sestrý jejá. Bí že Maríja pomázavšaja Hóspoda mírom, i otéršaja nózi Jehó vlasý svoimi, jejáže brat Lázar boľáše.* Poslásťi úbo sestrý k Nemú, hlahóľušče: Hóspodi, sé, jehóže ľúbiši, bolít.* Slýšav že Isús rečé: sijá boľízň líísť k smérti, no o slávi Bóžiji, da proslávitsja Sýn Bóžij jejá rádi.* Ľubľáše že Isús Mártu, i sestrú jejá i Lázarja. Jehdá že uslýša, jáko bolit, tohdá prebýsť na némže bi mísťi, dva dni. Potóm že hlahóla učeníkom: ídem v Judéju páki.* Hlahólaša že Jemú učenicý: Ravví, nýňi iskáchu Tebé kámenijem pobíti Judéje, i páki li ídeši támo?* Otviščá Isús: ne dvanádesjať li časóv jesť vo dni? ášče Ido chódit vo dni, ne pótknetsja, jálm svit míra sehó vídit. Ašče že kto chódit v noščí, pótknetsja, jáko ňisť svíta v nem.* Sijá rečé i po sem hlahóla im: Lázar druh naš úspe; no idú, da vozbužú jeho.· Ríša že učenie Ý jehó; Hóspodi, ášče úspe, spasén búdet.· Rečé že Isús o smérti jehó; oní že mňíša, jáko o uspéniji sna hlahólet.* Tohdá rečé im Isús ne obinújasja: Lázar Úffire. I rádujusja vas rádi, da vírujete, jáko ne bich támo; no id'im k nemú.* Rečé že Tomá, hlahólemyj Bliznéc, učenikóm: id'im i my, da úmrem s Ním.

Prišéd že Isús, obríte jehó četýri dni

22

užé imúšča vo hróbi.* Bi že Viftánija blizj Jerusalíma, jáko stádij pjaťnádesjaf. I mnózi ot Judéj bjáchn prišlí k Márťi i Mariji, da uťíšat ich o brátiji jejú.* Márta že jehdá uslýša, jáko Isús hrjadét, strite Jeho; Maríja že dóma siďáše. Rečé že Márta ko Isúsu: Hóspodi, ášče by jesi zďi byl, ne by brát moj úmerl. No i nýňi vím, jáko jelíka ášče prósiši ot Bóha, dasť Tebí Boh.* Hlahóla jej Isú::;: voskré net brat tvoj. Hlahóla Jemú Marta: Vim, jáko voskré net v voskresénije, v po'l'ídňij deň.· Rečé že jej Isús: az jesm voskresénije i živót, vírujaj v mja, ášče i úmret, oŽívét. I vsjak živýj i vírujaj v mja, ne úmret vo viki; jémleši li víru scmú?* Hlahóla Jemú: jej Hóspodi! az vírovach, jáko Ty jesí Christós, Syn Bóžij, v mir hrjadýj.*

I sijá rékši, íde, i prihlasí Mariju sestrú svojú táj, rékši: učíteľ prišél jesť, i hlašájet ťa.· Maríja že jáko priíde, iďíže bi Isús, víďivši Jehó, padé Jemú na nohú, blahóľušči Jemú: Hóspodi, ášče by jesí byl zďi, ne by ÚIDerl moj brat.* Isús že. jáko víďi ju pláčušču, i prišédšija s néju Judéi pláčuščja, zapretí dúchu, i vozmutísja sam.· I rečé: hďi položíste jehó? Hlahólaša Jemú: Hóspodi, prijdí i víŽď.'" Proslezísja Isús.* Hlahólachu úbo židove: vížď, káko ľubľaše jeho. Ňíciji že ot nich

23

rlsa: ne mozase li sej, otvérzyj óči slipómu, sotvoríti, da i sej ne ÚDlret?*

Isús že páki preťá v sebí, priíde ko hróbu; bi že peščéra, i kámeň ležáše na nej.* Hlahóla Isús: vozmíte kámeň; hlahóla Jemú sestrá uméršaho Mária: Hóspodi, užé smer dít, četverodnéven bo jesť. Hlahóla jej Isús: ne rich li ti, jáko ášče víruješi, úzriši slávu Bóžiju?* Vzjáša úbo kámeň, iďíže bi uméryj ležá. Isús že vozvéd óči horí, rečé: Otče, chvalú Tebí vozdajú, jáko uslýšal jesí mja. Az že víďich, jáko vsehdá mja poslúšaješi; no naróda rádi stojáščaho ókrest, rich, da víru ímut, jáko Ty mja poslál jesí.· I ijá rek, hlásom velíkim vozzvá: Lázal'e, hrjadi von!* I izýd� uméryj, obvjázan rukáma i noháma ukrójem, i licé jehó ubrúsom obvjázano. Hlahóla im Isús: razrišíte jehó, i ostávite iH.'" Mnózi že ot Judéj prišédšiji k Maríji, i víďiv�e, jáže sotvorí Isús, vírovaša v Nehó.

MoliJtva p7'oščárna:

Hospóď Isús Christó Boh nas, lZe božéstvennyja zápovidi svjatým svojím učenikóm i apóstolom dávyj, vo jéže vjazáti i rišíti pádšich hrichí, i ot ónych páki my prijémVc viný tóžde tvoríti: da prostít tebí. čádo duchóvnoje, ášče čto soďílal (soďíIala) jesí v nýňišnim víci, vóľnoje ilí

24

nevóľnoje, nýňi i prísno, í vo víki vikóv, amíň.

(Svjašč. kropit svjače1Wju vodoju trunu i hrob i trunu spuskajut v hrob; v tom časí Lik sp7ivaje Tropar hl. 8 samopodoben-bolhar:)

ZemI', zínuvši, * prijmí ot tebé sozdánnoje rukóju Bóžijeju ťilo,* páki že vozvráščšejesja k tebí róždšej:* jéže bo po óbrazu bysť, Sozdáteľ priját,* ty že prijmi sijé jáko svojé.

Svjašč. lopatoju krestoobraz1w syple hlinu !Ja trunu v hrobi, hovorjači:)

Hospódňa zemľa, i ispolnénije jejá, vselénnaja, i vsi živúščiji na nej.

(Potom pečataje hrob slovami:)

Pečátajetsja hrob sej do vtoráho prišéstvija Christóva : v ímja Otcá i Sýna i Svjatáho Dúcha. Amíň.

Otpust: Sláva Tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva Tebí.

Lik: Sláva: i nýňi: Hó podi, pomíluj 3. Blahosloví.

S.: Vo kre ýj iz mértvych, Chri tó , ístinnyj Boh naš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i v echválnych apóstol, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vsich vjatých, dú· šu ot nas prestávlšahosja rabá svojehó (prestávlšijasja rabý svojejá) (imja) v c-

25

lénňch právednych v elít i nas pomílujet, jáko blah i čelovikoľúbec. - Amíň.

S.: V blažénnim u péniji .. . L.: Víčnaja pámjať.

POCHORON V PASCHAĽNYJ TYZDEN

V c h o čl a č i v d om: ·Jehdá snizšel jeS'i ... str. 13.

V d o m i: Blahoslove?� Boh naš ... Christos voskrese . '. 3-iz stichami:

Da voskresnet Boh, i rastočátsja vrazí Jehó* i da bižát ot licá Jehó nenavíďaščiji Jehó. - Christos voskrese ...

Jáko isčezájet dym, da isčéznut,* jálw tájet vosk ot licá ohňá. - Chri tos voskrc-se ...

Táko da pohíbnut hríšnicy ot licá Bóžija,* a právednicy da vozveseľátsja. -Christos voskrese ...

Sej deň, jehóže sotvorÍ Ho póď,* vozrádujemsja i vozveselímsja v oň. - Chri tos voskrese ...

Sláva: i nýňi: - Christos voskrese .. . E1ctenija o. usopšich z panachidy, str. 4.

Po vozhlast: V blažénnim uspéniji ... Lil�: zamis( "Vičnaja pamja(" spivaje: Christos voskrcse ...

,.

Na d v o r'i, a li o v c h r am i:

Stich na hl: 8.: Aliluja 6. Blažéni jáže izbral, i prijál jesí, Hóspo

di. Aliluja 3.

26

I pámjať ich vo rod i rod. Aliluja 3. TTopaT hl. 8.: Hlubinóju múdrosti" ...

Sl.: i nyňi: Tebé i sťinu ... str. 5.

Kanon Voskresenija:

1. Voskresénija deň,* prosvitímsja ľúdije:* Páscha, Hospódňa Páscha :* ot smérti bo ko žízn i, * i ot zemlí k nebesí, * Christós Boh nas privedé,* pobídnuju pojúščija.

Christós vosk ré se iz mértvych: 2. Prijdíte, pítije pijém nóvoje,* ne ot

kámene neplódna čudoďíjemoje,* no netľínija istóčnik,* iz hróba odoždívša Christá,* v Némže utverždájemsja.

Christós voskrése iz mérlvych:

3. Predvarívšija útro jáže o Marjji,* i ohrítšyja kámeň otvalén ot hróha,· slý-' šachu ot ánhela:* vo svíťi prisnosúščnim súščaho,* s mértvymi éto íšéete jáko éelovíka;* vídite hróhnyja pelený:* tecýte, i míru propovídite,* jáko vostá Hospóď, umertvívyj smerť,* jáko jest Syn Bóha,· spasájušéaho rod éelovíéeskij.

Ekténija o tLsopšich: Páki il páki .. . str. 4. 4. Na bož ' stvennij stráži, * bohohlahó

livyj Avvakúm* da stánet s námi .* i pokážet svitonósna ánhela,* jásno hlahóľušča:* dnesj spasénije míru,* jáko voskrése Christós ,* jáko vsesílen.

Chrislós voskrése iz mértvych:

27

5. Útreňujem útru hlubokú,* i vmísto míra písň prinesém Vladýci, ot l Christá úzrim právdy Sólnce,* vsim žizň vozsijájušča.

Christós voskrése jz mértvych: 6. Snizšél jesí v preispódňaja zemlí,'"

isokrušil jesí vereí víčnyja,* soderžáščyja svjázannyja, Christé,* i tridnéven* jáko ot kíta Jóna,* voskrésl jesí ot hróba.

S. Vonmm! Mir vsim! Premttdros(, vonmim!

Prokimen: hl. 8. - Sej deň, jehóže so tvorí Hospóď,* vozrádujemsja, i vozveselimsja v óň.

Dijánij svjatých Ap6stol, čténije:

Pérvoje úbo slóvo sotvorich o vsích, o Fteófile, jáže načát Isús tvoriti že i učíti dáže do' dn , v óňže zapovídav Apóstolom Dúchom Svjatým, íchže izbrá, voznesésja:* Pred ními že i postávi sebé žíva po stradáni;i svo;ém v mnózich ístinnych známeniich. d 'ňmi četyredesjátmi javTájasja im, i hlahóľa , jáže o cárstviji Bóžiji:* S ními že i jadýj, poveľí im ot Jerusalíma ne otlučátisja, no ždáti obitovánija Otča, jéže slýšaste ot mn':* Jáko Joán úbo krestíl jesť vodóju, vy že ímate krestítisja Dúchom Svjatým, ne po mnózich sich dnech.* Oní že úbo sošédšesja voprošáchu Jehó hlahóľušče: Hóspodi, ášče v ľíto sijé ustrojáješi cárstvije Izráilevo? Rečé že

28

k nim: ňísť váše razumíti vremená i ľíta, jáže Otéc položí v svojéj vlásti:* No prijmíte sílu, našédšu Svj atómu Dúchu na vý, i búdete mi sviďíteli vo Jerusalími že i vo vsej Judéi i Samárii i dáže do posľídnych zemlí.

Jevanhelije ot Matéja, zač. 116.

Vo vrémja óno, jedíňijinádesjať učeni

cý idóša v HaliIéju, v hóru, ámože poverí

im Isús:· I víďivše Jehó poldoníšasja Je

mú: óvi že usumňíšasja.* I pristúpľ Isús

rečé im, hlahóľa: dadés.ia mi vsjáka vlasť

na nebesí i na zemIí. Sédše naučíte vsjá

jazýki, kre ťášče ich vo ímja Otcá, i Sýna,

i Svjatáho Dúch: Učáščc ich bľustí vsja. jelíka zapovídach vam, j se Az s vámi

jesm vo vsja dni, do skončánija víka.

Amíň. Po jevanheliji svjč. čitaje:

Voskresénije Christóvo víďivše, poklo

nímsja svjatómu Hóspodu Isúsu, jedíno

mu bezhríŠnomu.* Krestú Tvojemú poklaňájemsja Christé, i svjató:e voslu'csénije

Tvojé pojém i slávim:* Ty bo jesí Boh naš, rázvi. Tcbé inóho ne znájem, ímja

Tvojé imcnújem .* PrijdHe v i vírniji, pokloním ja svjatómu Chr'stóvu voslueséniju: se bo priíde krcstóm rádosť vsemú

míru.· Vsehdá blahoslovjášče Hóspoda.

pojém voskresénije jehó: raspjátije bo

preterpív, smértiju smere razruší.

29

Stichira, hl. 6.: Voskrés .Isús ot hróba * jákože prorečé,* dadé nam živót víčny(� i véliju mílosť.

'

Prodovžeňa Kanona Voskresénija:

7. Otrok i ot pévči izbávivyj * byv čelovík! * stráždet jáko smérten,/ i strástiju �m:rtnoje* v netľínija oblačít blahoľípije, * Je�hn blahoslovén otcév Boh,* i preproslavlen.

��ristós voskrése iz mértvych : 8. ?e] n�r.e�énnyj i svjatýj deň, * jedín su?b�t,� Car] l Hospóď,'" prázdnikov práz

dmk,�' l toržestvó jesE toržéstv : * v óňže blahoslovím Christá vo víki.

.9- A�?el .V?P!já�e* ,Bl.ahodátnij :* čístaja DIV?, raduJsJa, '" l pakI rekú, l'adujsja:* :rvoJ, Syr: voskrése tridnéven ot hróba,�' l n:ertvy]a vozdvíhnuvyj:* rúd ije veselí-tesJa.

.

,Svitísja, svitísja,* nóvyj J rusalíme. * sl�y� ?o Hos.p�dňa ,na tebí vozsijá.* LikÚj nym l veselIsJa Cerkve :* Ty' že C' t . k , . . Bh "

- IS aJa r�suJsJ�, o orodlce, * o vostániji roždes

tva TvoJehó. Plótiju usnúv * jáko mértv,* C"

i H' ď * ' arJu

ospo l, . trjdn,,:,�n voskrésl jesí,* A?áma VOZdVlh ot th, � l uprazdnív smerE .* Pascha netľínija, * l11íra spas' níj .

.

Propoviď.

SPichiry.

na posridnoje cilovánije, (iz tut uvedenych sp/Vajeme liše doty, doki vinlÍki cilu-

30

;ut krestik, ale peršu i Slava: i nyňi, spiva;eme

vse.)

Da voskrésnet Boh,* i rastočátsja vra�í

Jehó,'" i da bižát ot licá Jehó* nenaVl-

ďaščiji Jehó.

Páscha svjaščénnaja nam d�esj p��azásja,* páscha nóva svjat_

ája,* ,�a�;ha

,tam

stvennaja,* Páscha vsecestnaJa; ,�as�h�

Christós izbáviteľ,* Páscha neporoc�aJa,

Páscha velíkaja, * Páscha virnych, * Pascha dvéri rájskija nam otverzájuščaja,* Páscha

vsich osvjaščájuščaja vírnych.

Jáko isčezájet dym,'" da isčéznut,* jáko tájet vosk ot licá ohňá.

Pl'ijdite�' ot vidínija, žený blahov,ístni�

cy,* i Siónu rcýte:* prijI?í .. ot nas .ra�os�;

blahovíščenija, * voskresem]a Chnst?va .. krasújsja, likúj* i rádujsja, . .

� erus.alu?e, �

arjá Christá uzriv iz hróba," Jako zemcha

proischoďášča. Táko da pobíbnut hríšnicy ot licá Bóži

ja,. a právednicy da vozveseľátsja.

Mironósicy žený,* útru hlubokú, predstávšja hróbu Zivotdávca, * obritóša ánhela na kámeni siďášča*, i toj poviščáv im, síce hlahólaše:* čto íščete živáho s mértvymi;* čto pláčete netľínnaho v th;* šédše propovídite učenikóm J ehó.

Sej deň, jehóže sotvorí Hospóď,* vozrádujemsja* i vozveselímsja v óň.

31

Pás cha krásnaja, * Páscha Hospódňa, Páscha,'" Páscha vsečestnája nam vozsijá,'" Páseha, rádostiju druh drúha obímem.* O Páscha, izbavlénije skórbi,* íbo iz hróba dnesj'* jáko ot čertóha vozsijáv Christós,* žený rádosti ispólni, hlahóľa:* propovídite apóstolom.

Sláva: i nýňi:

Voskresénija dň,'" i prosvitímsja toržestvóm,* i druh drúha obímem.* Rcém: brátije,* i nenavíďaščim nas,* prostím vsja voskresénijem, * i táko vozopiím :

Christós voskrése iz mértvych ...

S.: V bl.ažénnim uspéniji . .. (kropit trunu svjačenoju vodoju).

L.: Zamist "ViT-naja pámjat" - spivaje: ChTistos voskrese.

,. P o d o r o z.i n a evy n tar spivajetsja!

Christos voskrese, - Anhel vopijaše, - Svit isja, svitisja, - Plot ijtt usnuv, - Anhelslcij sobor udivísja.

Je v a n h e l i j1'íi staci j i p o d or oz i na cvynt a r:

I. Ot Márka. zač. 70.

Vo vrémja óno, minúvši subóťi, Marija Mahdalína i Marija Jákovľa i Salomíja kupíša aromáty, da prišédše pomážut Isúsa. * I ziló zaútra vo pérvyj ot subót prijdóša na hrob, vozsijávšu sólncu. I hlahólachu k sebí: kto otvalít nam kámeň ot dvérij hl'óba?* I vozzrívve vícľiša, jáko

32

otvalén bi kámeň: bi bo vélij ziló. I všédše

vo hrob, víďiša júnošu siďášča v desných,

oďíjana v odéždu bílu, i užasóšasja.* On

že hIahóla im: ne užasájtesja, Isúsa íščete

Nazarjanína raspjátaho: vostá, ňisť zďi:

se m'sto, iďíže položíša Jehó.* No idíte,

rcýte učenikóm Jehó, i Petróvi, jáko var

jájet vy v Haliléji, támo Jehó uvídite, já

kože rečé vam.* I izšédše, bižáša ot hróba;

imjáše bo ich . trépet i úža , i nikomúže

ničtóže ríša, bojáchubosja.

TI. Ot Lukí, zač. 114.

Vo vrémja óno, voskrés Isús ot mért"ych, stá posreďí učeník svoích, i hlahóľa im: mír vam.* Ubojáv�esja že i pristrášili bývše, mňáchu duch víďiti. I rečé im: čto smuščéni jesté? i počtó pomyšlénija vchóďat v serdcá váša?* Vídíte rúci moji, i nóLi mojí, jáko sam Az jesm: o jažíte mja i vídite, jáko duch plóti i kósti ne imať, jákože mené vídite imúšča.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi. Ješčé že ne vírujuščim im ot rádo ti, i čuďáščimsja, rečé im: ímate li čto sňídno zďi?'� Oní že dá"=a Jemú rýby pečený časť, i ot pčeI sot. I vzem, pred nimi jadé. * Rečé že im: sijá suť lovesá, jáže hlahólach k Yam, ješče syj vámi, jáko podobájet skončátisja vsim napísannym v zakóňi Mojséovi i prorócich i psalmích o mňi.* Tohdá otvérze im úm razumíti Pisánija. , rečé im: jáko

33

táko písan o jesť, i táko podobáše postradáti Christú, i voskrésnuti ot mértvych v trétij deň, i propovídatisja vo ímja Jehó pokajánija i otpuščéniju hrichóv vo vsich jazýcich, načénše ot Jerusalima.* vý že jesté sviďítelije sim. I se Az posľú obitovánije Otcá mojehó na vy: vy že sidítc vo hráďi Jerusalimsťi, dóndeže obIečétesja síloju svýše.* Izvéd že ich von do Viftániji: i vozdvíh rúci svojí, blahosloví ich. I býsť, jehdá blahoslovjáše ich, otstupí ot nich, i vozno ášesja na nébo. * I ťíji poklonívšesja Jemú, vozvratíšasja v JentsaIím s rádostiju velíkoju. I bjáchu výnu v cérkvi, chváľašče i blahoslovľášče Róha, amíň.

III. Ot Joána, zač. 75.

Súšču pózďi v deň toj v pérvyj ot subót, i dvérem zatvorénnym, id'íže bjáchu učenicý Jehó sóbrani strácha rádi judéjska, priíde Isús, i tá posreďí, i hlahóla im: mír vam.* I sijé rek, pokazá im rúci i nózi i rébra svojá. Vozrádovašasja že učenicý. víďivše Hó poda. * Rečé že im Isús páki: nÚl varn, jákože poslá mja Otéc, i Az posiIáju vý. I sijé rek, dúnu, i hlahóla im: prijmite Duch Svjat; ímže otpustité hrichí, otpúsťatsja im, i ímže deržité, deržátsja.* Tomá že, jedin ot obojunádesjate, hIahóIemyj Bliznéc, ne bi tu s ními, jehdá priíde Isús. * HIahólachu že

34

jemú druzíi učenicý; víďichom Hó poda.· On že rečé im: ášče ne vížu na rukú Jehó jázvy hvozdínnyja, i vlo'Žú vérsta rnoje�� v jázvy hvozdínnyja, i vložú rúku mOJu v rébra Jehó. ne imú vírv.· I po dnech osmích páki bjáchu vnutrj učerucý .lehô, i Tomá s nimi. Priíde lsús, dvérem zatvorénnym. i stá posreďí ich, i rečé: mir vam.· Po tom hlahóla Tomi: prinesí perst tvoj sírno. . vížd' rúci mol. i prinesí rúku tvojú .. vloží v rébra moiá. i ne búdi nevír�n : rio víren.· I otviščá Tomá, i rečé .Tem 6: Hospôd' moj, i Boh moj.· Hlahóla iemú l ús: iáko v'd'iv mja, víroval jesí. 'blažéni ne �d'ivšiji, i vírovavšiji.· Mnóha že i ína známenija sotvorí Isús pred Uč('niItÍ svoimi, já že ne suť písana v kníhach sich. Sijá Že písana býša. da vírujete, jáko

Isús jesť Christós Sýn Bóžij, i da vírujušče, živót ímate vo ímja Jehó.

(N a d h r ob om: Tak jak na zvyčMnCJITnu pochoroiíi. OtTlust pascha7:nyj. Zamis! "Vičnaja pam jaC" - Christos voskrese.)

POCHORON - OD NE{Hf,I TOMINOJI DO VOZNESENIJA

Vse jak na zvyčajnomu pochoro'iíi, lIi§e po: Blahosloven Boh naš: Christos voskrese, - i zamise: ViJčnaja pamja!: Christos voskrese.

POCHORON OITEJ (clitej do 7 rokov; my svitU).

35

V c h oďa č i v dom: Jehdá sniz§él jesť ... str. 13.

Ek 'j' V dom i: Panachida - z seju tem e1u:

Pomíluj nas. Bóže. po velícij míIosti Tvojéj, �ólimtisja, uslýši i pomiluj. -

Hospodi, pomíluj. 3. Ješčé mólimsja o upolwjéniji blažénna

ho mladénea (imja) i o jéže po nelóžnomu svojemú obiščániju. nebésnomu svojemú cárstviju tohó spodóbiti. - Hospodi, pomíluj. 3.

Jáiw da Hospód' Boh naš učinít dúšn jehó, id'íže vsi právedňiji počivájut. -Hósvodi, pomíluj. 3.

MHosti Bóži ·a. cárstva nebésnaho, i so Sviatými unokojénija, u Christá bezsmértnaho Car;iá i Bóha nášeho tomú, i sámi sehl. nrósim. - Podáj, HÓSDOdi.

Hóspodu pomolímsja. - Hóspodi, pomíluj.

Hóspodi Isúse Chris te Bóže naš, porodívšimsja ot vodý i dúcha. i v neporóčnom žitiií k Tebi Drestavľáiuščimsja cárstvo nebésnoje dáti obiščávvj, i rekíj: flstávite d'iti prichoditi ko mňi, takových bo jesť cár tvo nebésnoje: smirénno móIimsja, nýňi ot nas prestávlennornu rabú

Tvojemú, mladéncu (imja) po Tvojemú nelóžDomu obiščániju. cárstvija Tvojehó

36

nasľídije dáruj, nás že bezporóčno spodóbi prejtí, i christijánskoje skončáti žitijé, so vsími Svjatými Tvoími, v nebésnych čertozich vodvorítisja.

Jáko Ty jesí voskresénije, živót, i upokojénije vsich raMv Tvoích, i nýňi prestávlennomu rabú Tvojemú mladéncn (imja) Christé Bóže naš, i Tebí slávu vozsylájem, so beznačáľnym Tvoím Otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim Tvoím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv. - Amíň. . V blažennim uspenii ... Víčnaja

pamjať.

Na d vor i, a b o v c h ram i: (Svjšč . . spivaje stoichi tut uvedeiíi, a Lik po kažaom stlchu spi1Vaje: "Búdi ímja Hospódne blahoslovénno ot

nýňi i ao vika".)

Chvalíte ótrocy Hóspoda,* chvalíte ímja Hospódne.

Búdi ímja Hospódne* blahoslovénno ot nýňi i do víka.

lz ust mladéncev i ssúščich'" soveršíl jesí chvalú.

Búdi ímja ...

Kto jáko Hospóď Boh naš?* na vysókich živýj i na smirénnyja prezirájaj na nebesí i na zemIí.

a�

38

B 't"'e ne vsjáka ploť, táže ploť: no ra 1J , , v l ť sko ína úbo pioť čelovíkom, ma z ,e p

o .-

tóm ína že rýbam, ína že ptI,�am.* I ,ť1�

les á' nebésnaja, i ťilesá zemna]a:, no �na

úbo nebésnym sláva, i ína ��n�n�m.* �n� sláva sólncu, i ína sláva lun�, 1, ma sla,va

zvizdám : zvizdá bo ot zvizdy ,r��

nstv�]et vo slávi.* Tákožde i voskrese.r:-

lJe mer�vvch:* síjetsja v tľínije, vosta��t v netr�� niji: Síjetsja ne v česť, . yosta�e� * v ,�láv�. síjetsja v némošči, vo�t,aJe�. v Slľl: �1Jet�],� Wo dušévnoje, vostaJet ť�lo ducll;0vn�Je,; jesť Wo dušévnoje, i jesť hlo ,duc�o:,noJe: Táko i písano jesť: b?:sť. !?erv:(J celovl� Adám v dúšu žívu, poslldm] Adam v ducn životvorjašč.

Jevanhelije ot Joana, zač. 21.

Rečé Hospóď ko prišédšim k n�mú, .Ju

déjem: Az jesm chľib. ž

.ivó�ny} : �r�adYJ �o

mňi ne ímať v.zalkátIsJa: 1 vlľUJaJ v m.Ja,

ne imať vžaždátisja nikohdáže.*. No rlcb

vam, jáko i víďiste �ja, i ne ��ruJe.t

,e. ':s�,

jéže dajét mňi Otec, ko mm prlldet; l

hrjadúščaho 1m mňi na izže�� v�n.* Ja�? snidóch s nebesé, ne da tvorJ,

u",

voľu � m�Jl.t�

no vóľu poslávšaho mja Otca. Se ze ?��ť

vóľa poslávšaho mja Otcá, da vse, Je��

dadé mi, ne pohubľú ot nehó, no voskresu

je v posľídňij deň ..

Stichiirll "posfidnoho cillovanija", hl. 8. Pod.:

O prestávnaho čudese.

39

Smerť mladéncem oslába:* žitéjskich bo zol nepričástni javíšasja,* i k pokóju prispíša, * i rádostiju nebésnoju v právednikov ňídrich rádujutsja,* i mladénec svjatých božéstvennym likóm* nýňi sveseľatsja. * i vírno likújut, * jáko ot tľínija hrichoľúbnaho* čísty otidóša.

Sláva, hl. 6. Boľízň Adámu bysť dréva vkušénijem drévle vo Jedémi,* jehdá zmij jad izblevá.* Ťim bo vníde smerť vseródnaja,* sňidájuščaja čelovíka.* No prišéd Vladýka, nizloži zmija,* i upokojénije nam darová.* K Nemú úbo vozopiím:* poščadí Spáse, i jáže prijál jesí, * so izbránnymi Tvoími upokój.

I nýňi: Preminénije skorbjáščich,· 8VOboždénije nemoščstvújuščich súšči,* Bohoródke Ďívo,* spasáj hrad i rúdi,* rátujemych míre,* oburevájemych tišinó,* jedína predstáteľnice vírnych.

S.: Vo blažénnim uspéniji ... (kropit tTtLnU svjačenoju vodoju).

Po d o r o z i n a evy n tar - spivajetsja jak na POChOTO'iíi staršich. J evanhelija ne čitajutsja.

Na d hrobo m: Kondak hl. 8. So svjatými upokoj... str. 20. S.: Hóspodu pomolimsja . L.: Hospodi,

pomíluj. Chraňáj mladéncy, Hóspodi, v nýňiš

nem žitiji, v búduščem že víci uhotóvavyj im ánhelskaja svitoobcáznaja mistá,

40

v nÍchže vodvorjájut a právednych dúsi:

Ty sam Vladýk0 Chris té, dúšu rabá Tvo

jehó (rabý Tvojejá) mladénca (imja) prij

mí s mírom. Ty bo rekl jesí: ostávite ďíti

prijtí ko mňi, tako.vých bo jesť cárstvo

nebé noj '. Tebí bo podobájet vsjákaja sláva, česť i poklonénije, so Otcém i Svjatým

Dúchom, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.Lik: Amíň.

Svjašč: 1logvjačuje u star§ich i Otpu st.

zapečntuje hrob, jak

POCHORON ĎITEJ -V PASCHAĽNY J TYZDEŇ

V c h o el a č i v d om: Jehdá snizšel je sí ... V d om �: Jak na pochoroňi starších v pa s

chalnyj tyždeň, - liše Ektenija z pochoronu elitej.

Na d v or i, a b o v c h r a m i: Kanon Voskre senija, jak na POChOT01li staršich.

Po d o r o z i: Jak na pochol'Oňi staršich. Jevanhelija ne čitajut sja.

Na d h r o b om: Jak na zvyčajnomu. poChor,01'íi elitej. Zamisť "Vičnaj'l pamjať" -Ch1'1stos voskrese,

POCHORON ĎITEJ - OD NEÚIĽI 'ľOMINOJJ 1)0

VOZNESENIJA

V se jak na zvyčaj nom POCh01'01íi el�tej, liše po "Blahosloven Boh naš" - Christos voskrese i zamisť "Vičnaja pamjat" - Christos voskrese,

•

Z m i st O b s·a h

I. Panachida

2. Parastas

3. Parastas v paschaľnYj tyždeň

4. Parastas - v časi ot nediľi Tominoji do Voznesenija

5. Pochoron

3

5

12

12

13 6. Pochoron v 'paschafny j tyždeň 25 7. Pochoron - od nedili Tominoji do

Voznese'nija 34 8. Pochomn ditej 35

9. Pochoron ditej v paschaľnyj tyždeň 40

10. Pochol'on di tej - od nediIi Tominoji do Voznesenija . . 4f)

�amitka: V Irmosi "Vodu prošerl." 11 písni l, 7 l 8, z uvedeny ch dtloch textov spivajetsja odi ll.

Papp0001Papp0002Papp0003Papp0004Papp0005Papp0006Papp0007Papp0008Papp0009Papp0010Papp0011Papp0012Papp0013Papp0014Papp0015Papp0016Papp0017Papp0018Papp0019Papp0020Papp0021Papp0022