SLO 165 LISTOPADPROSINEC RONK XVIII CENA 15 K

MIL TENKY A MIL TENI

Usnesen 5. zasedn V KSkonanho v Praze 28. listopadu 2015

stedn vbor Komunistick strany eskoslovenskaBere na vdom:1. Informace pednesen generlnm tajemnkem V KS s. Jim Vbrem.2, Ukonen lenstv v KS na vlastn dost Karla Kola.3. Analzu soudruha Miloe Jakee, kter ve svm vystoupen na zasedn pro-

vedl rozbor okolnost vedoucch k 17. listopadu 1989.Vydalna nvrh Pedsednictva V KS dle l. 32 Stanov KS Licence ZO, OV, KVstrany.Blahopejesoudruhu Karlu Boukovi k jeho 90. narozeninm, kter oslav 19. prosince 2015. Dkuje - soudruhu Miloi Jakeovi za jeho vystoupen a dokonalou analzu okolnos-

t vedoucch k 17. listopadu 1989; - tajemnkovi velvyslanectv KLDR soudruhu Ju Won Chonovi pi ukonen

jeho diplomatick mise v R za soudruskou spoluprci s KS a vt novpchozho tajemnka soudruha Ma Chol Huna.

Ukld:1. Zaslat a zveejnit ve vnitrostranickm tisku JISKRA dopis V KS Kar-

lu Boukovi k jeho 90. narozeninm.2. Zaslat dopis s podkovnm za prci Karlu Kolovi k ukonen innosti

v KS na vlastn dost. Zodpovd s. Ji Vbr

NEVYBRAV MEDILN VL-KA, kterou vedou Spojen stty protiRusk federaci za pouvn pomluv, zafabrikovn neuvitelnch l, je kon-cipovna jako pedvoj velkho vle-nho konfliktu mezi USA a Ruskem, donho m bt na stran Spojench st-t vtaen cel svt, proto spln Z-padu Rusku je teba chpat jako ped-n hldku tet svtov vlky. Tento stavje poteba masm prostch lid vysvt-lovat a ukazovat prstem na neodpo-vdnou politiku Spojench stt. POZNMKA K STOHOVNKMje koncipovna ve smyslu historick ctyke sttnm symbolm. Staen prezi-dentsk vlajky na Praskm hrad a je-j nahrazen rudmi trenrkami um-leckou skupinou Ztohoven je urliva poniujc pro vechny vlastenecky c-tc obany esk republiky, a je nesl-chanou drzost, nebo sttn symbolyesk republiky maj tiscilet djiny,co asi politit pitomci nechpou. Spojen stty se pokouej svrhnoutvinu na hlavu proruskho syrskho pre-zidenta Asada za neuten pomryv Srii, provzen zejmna plivy mi-grant z tto zem do Evropy. V po-zvnce k pohledu na mapu autor ln-ku ASAD?! kritizuje nesmysln tvrze-n americkho prezidenta Obamy, in-cho za tuto situaci odpovdnho syr-skho prezidenta, kter se nechce pod-dit americkmu ntlaku. Fanatiky nezastra milionov pro-testy oban na ulicch. To je filozo-fiestat pod nzvem K NSTUPUFANATISMU. Nebezpenm fanati-kem se me stt kdekdo. jak se histo-ricky ukazuje, proti tomu neexistujedn okovn. Je vak dsiv, po-kud se takovto horlivost zmocn mas.Pkladem je fanatismus Hitlera a ka-marily kolem nho. Zvrcenost fana-tismu se projevila v dobch druh sv-tov vlky, ale je neodluitelnm pr-vodcem djin nboenskch vyznn,a v souasn dob islmu. Nelze ses nm smiovat. Je teba proti nmu vy-stupovat. Nezajde sm od sebe. Poznmkou k souasnosti je VA-ROVN, kter se zabv naprosto ne-ekanm vznamem finsko-sovtsk

vlky, kter do znan mry ovlivnilaprbh druh svtov vlky tm, e by-la jak hitlerovskm Nmeckem, tak ne-jen jm podcenna. Avak jej vsledekpln pochopil Sovtsk svaz a vyvodilz jejho prbhu pro SSSR, tj. nepz-nivho pohledu, sprvn zvry. Zcelaevidentn Spojen stty a jejich spo-jenci v NATO a Evropsk unii se v hod-nocen vojensk pevnosti Rusk fede-race dopoutj stejn chyby jako Hit-ler. VELK LOUPE IV., ukonuj-c sta, navazuje na pedchoz seky I.,II., III., kter jsou podkladem ke kon-statovn, e listopad 1989 byl krommnoho jinho nrodn katastrofou, ne-bo vyvolal bourn spolenho sttuech a Slovk a zatil osudov je-jich existenci do budoucna. Toto tmaneme bt zameteno pod koberec.Mus zstat iv. V Pouen z krizovho vvoje vestran a spolenosti po XIII. sjezdu KSz prosince 1970 byl podroben zsadnkritice, a v plnm rozsahu odmtnut ja-ko nesprvn a neplatn dokument Ak-n program, vypracovan v dubnu 1968KS. Zplozen byl tehdej protisocia-listickou pravic v KS a jeho obsahembyla generln kritika dosaenho stup-n relnho socialismu, kritika z malo-mckch a maloburoaznch pozic.Pokud by politick pomry vytvoilypodmnky pro jeho uskutenn, sehrlby pro spolenost relnho socialismulikvidan roli. Jeliko se v adch ko-munist vyskytuj lid, kte z nepocho-pen jeho obsahu maj tendenci jejopraovat, je poteba pipomnat jehokodlivost a proto neplatnost. To ini glosa K POUEN Z HISTORIE. Pokrokov st eskch oban jeantikomunisty ostouzena vemi mo-nmi livmi zpsoby, a to v takov m-e, e si na tento stav zvyk. Je pro-to velmi uiten seznmit se s tm JAKVID KOMUNISTY antikomunista jak antikomunismus produkuj. a-sopis Lpa pinesl na uveden tma z-vanou prci, kter tuto otzku vsti-n ilustruje. Obsah lnku je vtahemz analzy tohoto problmu v kulturnoblasti. red.

Ven soudruky a soudruzi, ven teni, pznivci,

Pedsednictvo V KS a redakce JISKRY eskoslovensk komunista vm pejkrsn zimn svtky proit v pohod a do novho roku 2016 dobr zdrav a tst.

Jednn se uskutenilo rok po XXIII.sjezdu KS. V vodu generln tajem-nk V KS s. Ji Vbr strun zhod-notil prci strany a pedevm stedn-ho vboru. Bylo konstatovno, e pes

velk tkosti se podailo stranu po mr-t generlnho tajemnka s. Miroslavatpna zkonsolidovat a vechny hlavnkoly se plnily.

Byly ocenny vsledky, kter se po-dailo zabezpeit i pes vechny nedo-statky a pedevm monosti, kter dnes

strana m, dosaen pijatelnho umstnpi volbch do Evropskho parlamentu.Strana se dostala do povdom obanv cel R, dobe se zaala rozvjet spo-luprce tam, kde to je mon s KSM.

Ve vech krajch dolo k dstojnmoslavm 70. vro osvobozen R a ak-ce Mileovka, podan KV KSv st nad Labem, 6. ervna 2015, m-la vysok politick efekt.

Zlepily se vztahy s nktermi komu-nistickmi stranami v zahrani, pozi-

tivn byla hodnocena nae ast na Me-zinrodn konferenci 23.-24. kvt -na t. r. podan v Praze KSM, a se za-dostiuinnm konstatovno, e vechnanae prognostick prohlen k situaciv R a ve svt se ukzala jako sprv-n. Nadle zstv problm s pijmnmnovch len; zlepila se vak situace naMorav. Jednn se zastnil na pozv-n V s. Milo Jake, kter velice ob-shle a zasvcen pednesl analzu ud-lost vedoucch k 17. listopadu 1989a lenov V toto vystoupen vysoce po-zitivn zhodnotili v diskusi.

Na zvr zasedn se dostavil tajem-nk velvyslanectv KLDR v Praze JuWon Chon a podkoval za vzornou sou-druskou spoluprci s KS, kter se mudostalo pi jeho diplomatick misi v Rbhem pti let. Pi ukonen tto jeho mi-se mu jmnem V KS podkoval ge-nerln tajemnk V KS Ji Vbr zamimodn ptelsk a soudrusk p-stup a vztah ke KS, popl mu astnnvrat dom, do KLDR a spch na no-vm pracoviti. Souasn pak pivtal no-vho tajemnka velvyslanectv KLDRsoudruha Ma Chol Huna.

Dne 28. listopadu 2015 se v Praze konalo 5. zasednstednho vboru KS

Nevybrav mediln vlkaSedmdest vro ukonen druh

svtov vlky v Evrop probhlo za si-tuace, kdy Spojen stty a jejich spo-jenci v NATO vyuili v ohromnm roz-sahu ji rozpoutanou antiruskou medi-ln vlku umocnnou obanskou vl-kou na Ukrajin. in tak s clem poli-ticky zpitomt svtov veejn mnn,aby se postavilo po bok USA pod p-sobenm ohromnho mnostv livchargument o tom, co bylo pinou vy-puknut ukrajinsk krize.

D se ci, e to Spojenm sttm vy-lo. Proti Rusk federaci se postavilymasy zhloupnutch oban, kte si ne-uvdomili, e ukrajinsk problm otev-el legitimn cestu k faismu nejen naUkrajin, ale tak na celm Zpad, ne-bo tento nstup nebyl natolik okat, abysi jej masy lid uvdomily. Nen to takpekvapiv, nebo faismus je zploze-nec panstv buroazie nad proletari-tem, nezakryt pltkem licomrnfalen demokracie. Prost oteve-n forma diktatury buroazie, kter msv nrodn specifika a tak specific-k formy a procesn fze. Nen tedysnadn faismus mnoha lidmi, kte sedostaten nezabvaj politikou, iden-tifikovat, identifikovat faistu i de-mokratickho faistu.

Jsou lid, pro kter je definice fais-mu jako oteven teroristick dikta-tury nejreaknjch, nejovinisti-tjch, nejimperialistitjch ivl fi-nannho kapitlu pochopiteln, sro-zumiteln. Ale jejich rozpoznvacschopnost odhalit faismus, se ktermse setkvaj v jasnch pznacch jehoprojevu v souasnosti, selhv. Vyslo-

ven faista i pzrak faisty stoj pednimi, ale oni jej nevid. Dl jim po-te rozpoznat faisty v drobnm, ne-bo ne kad faista m na klop sakaznak pslunosti k faistickmu hnut,ale doke nosit pevlek pravho, bypravicovho demokrata. Na to jak to e-it neexistuje pruka. Ale tdn poli-ticky vyspl oban maj o tom zkue-nost. Pozornost tomu vnuje politickpokrokov literatura.

Nejde jen o istokrevn faisty, alei o faisty sten, co jsou lid ma-jc blzko k faismu, avak v celkovmpolitickm profilu demokrat n-chyln se bratit s faisty. Rozhodujcpro ocenn jejich politickho profilu ne-n pevaha jejich demokratinosti,ale jakoby jen meninovho pklonuk faismu.

Napklad, co si myslet o Spojenchsttech, kter, a jsou pr demokratic-k, nepokryt podporuj majdanskreim na Ukrajin, jeho ikonou je Ste-pan Bandera; jeho apotolov a nsle-dovnci se na Ukrajin dopoutj ne-slchanch zvrstev na spoluobanech,kte s nimi nesouhlas. Vdy bande-rismus je na Ukrajin sttn doktrnou!

Copak zlovoln sankce proti Ruskuze strany Spojench stt a jejich spo-jenc, pkladn esk republiky, nejsoudokladem podpory faistickho reimuna Ukrajin? Faismus nen nco nazpsob chipky, kterou lze vylit, avakpesto na ni urit poet nemocnchumr. Je formou existence buroaz-n spolenosti v jejm nejvym im-perilnm stadiu, kter analyzoval Le-nin ve sv prci Imperialismus jako

nejvy stadium kapitalismu (1916).Dalo svtu svj obraz ve form zhova-dilho nmeckho genocidnho faismu(nacismu). Oligarchismus souasn de-mokratick buroazn spolenosti ne-n cestou k demokracii, ale cestouk moci oligarch, jet obludnj nednes.

Je zejm, e hlavn metodou anti-rusk mediln vlky, ale i vech ostat-nch nmt ostouzen protivnka, jakto praktikuj Spojen stty v ppadu an-tirusk mediln vlky, je jej vyjm-n ze irch souvislost svtovldnpolitiky Spojench stt, aby zaniklypodstatnosti danho problmu; abyamerick demokratick dekor neutr-pl honu ve spojen s dalmi momentypolitickho obrazu souasnho svta.Pi posuzovn kapitalistickho svtaa jeho projev pokrokov lid na vyj-mn jednotlivch politickch probl-m z jejich celkovho obsahu nepi-stupuj. Naopak. Zcela zsadn vech-ny politicky vznamn zleitosti uv-dj do podstatnch souvislost s jejichcelkem.

Politika, pestoe je vrcholnou for-mou organizace spoleensk praxe, a te-dy racionln, neme nebt vnmnaemocionln, ostatn jako naprosto vespoleensky vznamn. To mnoho ob-an podceuje, ale nepodceuj to te-ba Spojen stty, jejich politika jako z-pas o svtovou demokracii emocev konstrukci jejich politiky podvodnzneuv. O j chyb serizn obsah,o to vce do n zaazuje emocionln la-dn antirusk pedsudky vytvejc od-

Pokraovn na str. 2

Blahopn V KS soudruhu Karlu Boukovi u pleitosti 90. narozenin

K. Bouek, se dov ivotnho jubilea, v pln intelektuln svesti. Piln, s-pn tvrce analytickch pojednn, svoji vysokou vzdlanostn rove promtdo irokho spektra spoleenskovdnch tmat v publikan stranick innosti. Svbohat ivotn zkuenosti a hlubok znalosti marxismu-leninismu aplikuje vcn dozodpovdnch stanovisek k souasnosti. Pro svoji nenavnou pracovitost se stal nej-blim spolupracovnkem redakce JISKRY. Karel Bouek je lovk cel ivot sym-patizujc s utlaovanmi a s tmi, kte bojuj za lep a spravedlivj svt.

V KS blahopeje soudruhu Karlu Boukovi k jeho vzcnmu jubileu s upm-nm pnm veho nejlepho a podkovnm za spnou spoluprci.

Redakce JISKRY se pipojuje ke gratulantm a peje ze srdce pevn zdrav a po-hodu do dalch let.

2 ESKOSLOVENSK KOMUNISTA LISTOPADPROSINEC 2015

pudiv profil politickho protivnka za-loen na demokratickch mtech,povrch a pedsudcch. Jsou ladnytak, aby se mohly zachytit v politickmvdom oban tdn politicky nezra-lch, nebo k deformacm spoleen-skho vdom mas lid nejsou potebaskuten dkazy. Vimnme si zejm-na problematiky fmy o demokracii ja-ko podstatnho materilu americk (z-

padn) politiky. Fmy toti maj vlast-nost, e mohou vznikat v kterkoli ob-lasti ivota lid.

Navzdory vem modernm mdimzskv veejnost pod st svch in-formac stnm podnm z stn e-nch zprv. Neme ujt pozornosti po-krokovch oban fakt, e americkmediln protirusk propaganda je za-loena na en protiruskch fm. A tvr-zen o americk demokracii je podlo-

eno fmami Jak se teba vyrovnats nzory panujcmi na Zpad, e fa-ismus jako dnes ji sttn banderovskdoktrna je pouze mstnm problmem,a proto pro ostatn svt nen nebezpe-n? Skeps! A tak skeps, tedy nevrouk americk mediln protirusk vlce.Namst je skepse, nedvra! Odpor!Skepse sice nen eenm, ale jeho s-pch podmiuje!

Stanislav Janeek

Pokraovn ze str. 1

Nevybrav mediln vlka

K stohovnkmJet ped nedvnem v eskm spoleenskm povdom neznm um-

leck skupina, oznaujc se za Ztohoven, eskmi obany pekldno nasto ho*en, se rozhodla zviditelnit se, co se j podailo. Nen toti astmkazem, ozna-li se nkdo za nco, co je k ho*nu

Ke svmu vystoupen na veejnost si vybrala sprost tok na prezidentaesk republiky Miloe Zemana. V tto vci vak nebyla pvodn, nebo, jakje na prvn pohled zejm, jejm pkladem byla osoba dn zvolenho ukra-jinskho prezidenta Janukovye, kterho se ukrajinsk pravici za demokra-tickho povzbuzovn ze strany USA a jejich spojenc, tedy i esk republiky,podailo majdansky odrovnat.

Jak je znmo, ti lenov tto smradlav umleck skupiny, pevleenza kominky, sthli z hradanskho sdla hlavy sttu prezidentskou vlajku a na-hradili ji velkmi rudmi trenrkami: Zdvodnili to pitomou antizemanskourtorikou. Projevili nejen kolosln nectu k hlav sttu, ale i k spoluoba-nm, kte svho dn zvolenho prezidenta respektuj a dali podnt cizin,aby se na et esk republiky bavila. Jejich neschopnost zaadit sv po-nn do irch souvislost sotva svd o jejich vysokm IQ.

Lze doloit, e symboly sttnosti povaly u obyvatelstva velkou vnosta o jej zachovn i zskn se nejednou vlilo jako o kvintesenci sttn svr-chovanosti. Pkladn ve starovkm m, kdy msk legie v njakm stet-nut s germnskmi kmeny na msk hranici v Porn pozbyly msk stt-n znak. Stalo se tak v mezidob mezi potkem naeho letopotu a znikemzpadomsk e (476). msk vojska sice Germny porazila, avak na bo-jiti svj sttn znak nenala. Teprve, kdy jej objevila ukryt v njakm ger-mnskm staven, dokonila sv vlen spchy. Bylo to daleko cennj nevlen tun koist a odveden zajatch Germn do otroctv.

Pipomeme si ast eskho knete Vladislava II. jako spojence csaeBarbarossy pi dobvn Milna. Za tuto pomoc placenou krv eskch bo-jovnk v roce 1158 se csa odvdil tm, e mu udlil krlovsk dstojen-stv nejen pro nho, ale i pro vechny jeho nstupce a na vky, spojen sesymboly krlovsk moci (nap. oznaen Prahy krlovskm mstem). Pro es-k vlastence je Praha dodnes mstem krlovskm!

Pipomeme si i husitsk insignie: ern korouhev s rudm kalichem a natyi monstrance. Tenkrt byly strany dv: Evropa a my. A nad touto Evro-pou se vznela husitsk korouhev! Co jsme nyn? Americk protektort za-krvan chatrnm fkovm listem Evropsk unie!

A je tu i po tistalet habsbursk porob vlajka prezidenta eskosloven-sk republiky s heslem Pravda vtz, kter pipomn pedmnichovskourepubliku a prezidentsk vlajka esk republiky, historicky s n spojen! A jeteba pipomenout, kolik krvavch boj naich oban to stlo, ne mohlasvobodn vlt nad Praskm hradem. e pedevm zsluhou sovtsk Ru-d armdy, kter nesla hlavn zsluhu na poraen faistickho genocidnhoNmecka, se mohla obnovit eskoslovensk sttnost a sttnost esk a slo-vensk.

Stohovnci jsou na jedn lodi s eskmi pravicovmi obany, kte nate-li rovou barvou sovtsk tank umstn ped praskm Petnem jako pi-pomenut irch souvislosti historie eskoslovenskho lidu. Proto staen pre-zidentsk vlajky stohovnky bez bouliv odsuzujc reakce irok esk ve-ejnosti je obrazem stavu politickho vdom v zemi. V demokratickchpolistopadovch pomrech v echch se urodilo stohovnov ovoce. Smrdpo faismu!

Kamil Borkovec

Bh sm v, co to Bara Asada,syrskho prezidenta, napadlo: smsebe a Srii orientovat na putinovskRusko. Uvalil na sebe i na Srii neli-

bost nejdemokratitjho sttu nasvt Spojench stt.

Pouh nahldnut na mapu napov,e pedstavitel soused Srie, tedy

Turecka, Irku, Jordnska a Libano-nu, vesms stt vysoce demokra-tickch, uvili, e nen dobe si zeSpojench stt dlat neptele. Po-chopili, e Spojen stty jsou pyn nato, e jsou vkvtem demokracie a ne-n moudr toto jejich tvrzen uvdtna pravou mru. Pedstavitel tchtosousednch stt se bezpochyby vim-li, e politicky se orientovat jinak jepro n vyloen rizikov, obzvltproto, e USA nesnej putinovskRusko a tak Vladimra Putina.

USA navazuj na reaganovskou po-litiku ve smyslu, e Rusko je zla.To je stejn politick pitomost jakotvrzen, e Spojen stty jsou skuten trnctikartov demokracie.Co neodpovd pravd. Abychom todoloili, nememe si odpustit maloucitaci z publikace Angela ColleoniStrun historie americkch agre-s (1977).

Nikdo neme popt, e Spojenstty se ji od samho vzniku po-skvrnily dlouhou adou agres, lou-pe, vydrastv, intrik, vhrek,provdnch zcela oteven koncempoloviny devatenctho stolet, kdyse zmocnily poloviny mexickhozem a jejich vyvrcholen lze spat-ovat v invazi do Vietnamu, Kambo-de a Laosu. V tak krtkm obdob by-lo spchno tolik dalch agres, je-jich clem bylo zmocnit se pdy

Typickm znakem faismu je protilidov teror, nsil a agresivn vlky se vm utrpenm,kter pinej obyvatelstvu pslunk americk nmon pchoty na Stednm vchod

Poznmka nadasovKontrarevolun malomck a maloburoazn vzpouraproti relnmu socialismu v roce 1968 oznaovan jako Pra-sk jaro 1968, mla svj zklad v chruovin, kter zapo-ala po XX. sjezdu KSSS v roce 1956.

Jejm vchodiskem byla chruovsk totln revize nejenmarxismu-leninismu, ale tak zavil pomlouvn osobnostiStalina a s nm cel ry budovn socialismu v SSSR a jehozsluh o ubrnn Sovtskho svazu ped faistickmi hordami.Jak to bylo, popisuje Michail Kilev v knize Chruov a roz-pad SSSR (1999).

Nemuselo k tomu dojt, pokud by politbyro KSSS jako ce-lek projevilo bolevickou pevnost a nedovolilo Chruovoviuchvtit rozhodujc postaven v KSSS a v SSSR. NstupChruova rozvrtil politicky nejen SSSR a KSSS, ale ideo-logicky rozkolsal evropsk socialistick tbor a spolu s tmmezinrodn komunistick hnut. Dolo k obshl revizi mar-xismu-leninismu, zejmna se tkala Stalina jako vrnho Le-ninova nsledovnka a k podlomen ideologick pevnosti ev-ropskho socialismu dvactho stolet, kter se promtlo i doosud eskoslovenskho socialismu a vd role KS v es-koslovensk socialistick spolenosti.

Pznaky ji rozvinut ideologick, politick a ekonomic-k krize eskoslovenskho socialismu a nstup protisocialis-tickch sil zeteln signalizoval IV. sjezd eskoslovenskchspisovatel (1967), kter obsahoval vn invektivy proti es-koslovenskmu socialismu a naznaoval nstup protisocia-listick malomck maloburoazn vzpoury proti reln-mu socialismu v zemi, kter se uchytvala i ve stranickchorgnech. Antonn Novotn, prvn tajemnk KS a prezidentrepubliky, se nechal vlkat do pasti prioritnho een sloitpolitick situace na Slovensku. Neuvdomil si, e stranickady jsou vn nahlodny malomckou a maloburoaznkritikou. Na to osobn doplatil jeho sttn a politickou likvi-dac.

Jeho pd otevel oportunistickm silm nejen ve spolenosti,ale i ve stran dvee k rozvratu socialistickho eskosloven-ska. Vedouc postaven strany ve spolenosti slblo a bylo pod-rvno antisocialistickmi silami. Stranu i eskoslovenskouspolenost rozleptval antimarxistick revizionismus bez or-ganizovan odpovdi ze strany marxisticko-leninskch sil za-tlaovanch na okraj dn.

Situace dostvala ze strany revizionist programovoutv. Jej definitivn podobu nabyla Aknm programem Ko-

munistick strany eskoslovenska pijatm dne 5. dubna 1968,kter vyjadoval oficiln totln revizi nastoupen cestyk socialistick spolenosti zahjen po noru 1948. Posrp-nov vvoj principiln Akn program odmtl. V Poueno krizovm vvoji ve stran a spolenosti po XIII. sjezdu KS,schvlenm na plenrnm zasedn V KS v prosinci 1970,se k Aknmu programu uvd: Na dubnovm zasedn VKS v roce 1968 se u oteven projevila jak slabost, tak ne-jednota polednovho veden, tak i mocensk posun ve pro-spch pravice.

Marxisticko-leninsk sly stednho vboru KS v dis-kusi poukzaly na negativn vvoj. Dokzaly prosadit, aby dofunkce prezidenta byl navren velk vlastenec, hrdina proti-faistickho boje a vznamn pedstavitel ptelstv a spoje-nectv se SSSR Ludvk Svoboda, nikoli kandidt praviceJ. Smrkovsk a . Csa. Ale pi rekonstrukci pedsednictvaa sekretaritu V, vldy a jinch orgn byli na rozhodujcmsta na msto pedsedy vldy, pedsedy Nrodn frontya Nrodnho shromdn navreni lid, kte se postupn vy-jevili jako exponenti pravice.

Rezoluce lednovho plna sice varovala ped nebezpemivelnosti, avak zkladn otzky jednota a akceschopnoststrany, odhalen pravicovho nebezpe, jako i vyhlen roz-hodnho boje proti nmu zstaly nevyeeny. Akn programschvlen dubnovm plnem u odrel vystupovanou roz-vratnou innost pravice ve stran. Obsahuje nemarxistick for-mulace o loze strany a sttu i socialistick spolenosti, o tzv.partnerskm pojet Nrodn fronty, o zen ekonomiky a kul-tury a dal teze oportunistick a revizionistick povahy. Ten-to dokument je znanm krokem zpt v porovnn s obdob-nmi stranickmi dokumenty programovho charakteru pi-jatmi stranou v minulosti. stedn vbor proto povaujeakn program za nesprvn dokument, z nho nelze vy-chzet v teoretick innosti a praktick politice strany.

Ponvad existuj komunist, kte se nechvaj inspiro-vat Aknm programem z roku 1968, stoj zato jim pipome-nout, e jeho hlavnm poslnm bylo likvidovat tehdej KSjako stranu marxisticko-leninskou a nahradit ji politickou stra-nou socilndemokratickho raen, kter se sn s kapita-listickou spolenost, a tm akceptuje kapitalistick vykois-ovn nmezdnch pracovnch sil provzen masovou neza-mstnanost. Marxist-leninovci k takovm lidem nepat.

Jan Lnsk

a nerostnho bohatstv v zjmu vy-koisovat cel nrody Latinsk Ame-riky, Asie, Afriky, Evropy, v zjmu za-jitn vojenskch zkladen, z nichchtj ohroovat a ovldat svt!

Politick ntlak Washingtonu s c-lem zajistit si vechny zdroje surovin od nafty po kauuk, od cnu po matd. v zjmu zskat zemn konce-se pro americk monopoly, celn v-hody, osvobozen od dan a podob-n, byly vdy na poadu dne ve Sted-n a Jin Americe. Kdy diplomacievelkho klacku se setkvala s od-porem, intervenovaly tajn sluby(CIA a dal), aby vyvolvaly, finan-covaly a vyzbrojovaly revoluce.(Nae pozn.: s kolem odstranit Spo-jenm sttm nenaklonn sttnpedstavitele - viz Ukrajina) a vl-dy, kter se protivily imperialistickmkruhm Spojench stt, a podpoitloutkov vldy.

Sta se podvat na mapu Stedo-zemnho moe, aby bylo zejm, evechny stty na jeho bezch jsouproamerick, jak se o to zaslouilvliv USA na jejich vldy a oranovrevoluce zinscenovan Spojenmi st-ty i rozbit USA a jejich spojenci, jakse stalo v ppad Libye.

Pokud by mezi takov stty pati-la i Srie, mohlo by Stedozemnmoe pedstavovat americk bazn,z nho by USA mohly kontrolovatnejen Evropu, Pedn a Stedn v-chod a mly by kl k brn ern-

ho moe, ale i voln provokovat Rus-kou federaci z baznu pemnnhoza fililku americkho Stedomo.Avak tato luzn vidina Spojenchstt nar na fakt, e velk Sriea zabrn velk sti Srie tzv. Is-lmskm sttem, by zmtan dlou-holetou obanskou vlkou inspirova-nou USA, je neuskuteniteln. Nabehu tto zem m vojenskou z-kladnu Rusko, kter m dlouholetptelsk styky s dlouholetm syr-skm prezidentem Barem Asadem.Je patrn, e za jeho trvn jako pre-zidenta jsou pn USA nesplniteln.Nedivme se, e americk prezident sena letonm zasedn Valnho shro-mdn OSN rozlil a do nep-etnosti a za jeden z prioritnch ko-l americk politiky oznail odstra-nn Asada. A e pr nebude svto-v mr, pokud nebude syrskm pre-zidentem americky dirigovan de-mokratick figura. Pochybujemevak, e by Asad po takov svtovvznamn pozici touil.

Srie je po Ukrajin aktuln nej-vce horkm mstem kolonilnho z-jmu USA s clem zlikvidovat vlivRusk federace ve Stedozemnm mo-i. Takovch irch souvislost s mi-gran vlnou pedevm ze Srie je v-ce. Jsou plodem globln kolonilnpolitiky Spojench stt. Nen dobrtuto strnku nynjch svtovch po-mr poutt z pozornosti.

Marek SemerdK pouen z historie

Asad?!

LISTOPADPROSINEC 2015 ESKOSLOVENSK KOMUNISTA 3

VarovnSotva se najde ve svt lovk, kter by se nesetkal s n-

hodou a s jejmi neoekvanmi inky, nebo ped nhoda-mi nen nikdo pojitn. To se tk i velkch politickch cel-k a svtov historie. Po porce faistickho Polska hitle-rovskmi faisty v roce 1939 sovtsk veden usoudilo, e v-razn stouplo nebezpe pepadu SSSR faistickm Nmec-kem a rozpoutn velk evropsk vlky.

Pi nezjmu Anglie a Francie se spolu se zem Sovt pro-ti tomu postavit sovtsk veden uvtalo monost nabzenounmeckmi faisty uzavt na nvrh nmeck strany smlouvuo netoen. Byla podepsna krtce ped pepadenm Polskanacisty a figuruje pod nzvem Smlouva Ribbentrop Molo-tov, jednoznan vhodnj pro Sovtsk svaz ne pro N-mecko. Tato bizarn smlouva mezi nepteli na ivot a na smrtdodnes le v aludku demokrat. Nechpou, e toto krtkmanelstv z rozumu (z 1939 erven 1941) vce zroilSovtsk svaz, kter se ped neodvratnm nmeckm fais-tickm tokem nachzel v citeln asov tsni!

Uveme velmi strun tehdej mezinrodn situaci v Ev-rop. Sice Anglie a Francie v z 1939 vyhlsily vlku n-meckm nacistm, ale formln, bez vstelu a otevely takcestu k vlastn porce v roce 1940. Tak umonily, aby Hitlervlen pokoil celou Evropu a pisvojil si jej ekonomick po-tencil, piem cel toto obdob bylo ze strany Zpadu pro-dchnuto zavilou nenvist proti Sovtskmu svazu.

Stoj za povimnut, e jednou z nejvce exponovanch ob-last k vlenmu vystoupen proti SSSR bylo Finsko. Za tch-to okolnost sovtsk vlda podala, aby Finsko Sovtskmusvazu odstoupilo nevelkou st zem v blzkosti Leningraduvmnou za podstatn vt zem na severu SSSR. Finsk vl-da, podncovan Angli a Franci (a dalmi stty stojcmi nastran Finska), sovtsk vld nevyhovla a provdla vi ze-mi Sovt politick a vojensk provokace. V tto situaci so-vtsk vlda anulovala Pakt o netoen mezi Finskem a SSSR.

Reakn kruhy v Evrop vyuily sovtsko-finsk vlky k roz-poutn velk protisovtsk kampan a k vylouen SSSR zeSpolenosti nrod. Ta ji vak byla v agonii a vylouen So-vtskho svazu bylo pro ni poslednm derem. Sovtsk vl-da na tuto situaci reagovala 30. listopadu 1939 vlenmi opat-enmi. Jejich kolem bylo znekodnit plny Zpadu vyut Fin-ska jako protisovtsk intervenn zkladny.

Bhem vojenskch operac pipravovaly zpadn imperia-listick kruhy tok proti Sovtskmu svazu ze dvou stran, a toze severu pes Finsko a z jihu pes Kavkaz. Sovtsko-finskvlka skonila porkou Finska, jak v tomto nerovnm boji btani jinak nemohlo. Byla ukonena mrovou smlouvou z 12. 3.

1940, kter stanovila novou finskou hranici, zajiujc bez-penost Leningradu a murmansk eleznice. Sice SSSR vy-hrl, ale odhalilo se, e je na modern vlku nepipraven. Po-rka Finska Sovtskm svazem byla zpsobena ohromnou po-etn pevahou sovtskch vojsk. Ukzala se vojensk slabostSovtskho svazu vst modern vlku, snila se vraznm zp-sobem jeho celkov presti.

Na zklad sovtskch analz prbhu tto vlky sovtskveden uinilo okamit energick kroky k nprav tto situ-ace. Pln ji vyuilo jako zvan signl. To mlo pro Sovt-sk svaz cenu vnho varovn, kter bylo vzpt zhod-noceno; avak k tomu musely bt vynaloeny ohromn pro-stedky a tak as, kter citeln chybl.

Avak energick zmny, kter zem Sovt ve vojensk ob-lasti provedla, byly Nmeckem a imperialistickm Zpadempodcenny. Setrvaly v nzoru, e Sovtsk svaz je obrem nahlinnch nohch. Toto trvn na pekonanch nzorecho Rusku vychzejcch z dj 1939-1940 je nyn podrobov-no na Zpad kritice. Francouzsk historik Alain Resanconv knize Svat Rus (esk peklad z francouzskho originlu 2015, nakladatelstv Centrum Brno) uvd:

V obvyklm ase se Rusko propad do apatie, do nepo-dku, do polospnku. Ale jakmile stt se svmi drby Rusybrutln zmobilizuje nebo je zachvt vlasteneck, nebo n-boensk naden, jsme svdky toho, jak se beztvar apatickmasa sama zorganizuje a nhle prokazuje zcela mimodnouaktivitu.

Kdy Hitler vidl zoufal vystoupen Rud armdy bhemvlky s Finskem, byl pesvden, e ji pevlcuje bhem n-kolika tdn.

Kolosln omyl Hitlera v ocenn vojenskch monost v sou-vislosti se sovtsko-finskou vlkou se mu nevyplatil. Avak ta-kovmu omylu podlehly i USA a Anglie, pro kter byl fais-tick Hitler vt nebezpe ne bolevick hrozba. To je pi-nutilo pehodnotit svj vztah k bolevickmu Rusku, kter sepro jejich zjmy pemnilo v jejich spojence: 14. 8. 1941 do-lo na palub kinku v Atlantickm ocenu k prohlen Chur-chilla a Roosevelta k vytvoen protihitlerovsk koalice, po-tvrzen v Londn 24. 9. 1941, v n se spojily imperialistic-k Anglie a Spojen stty s bolevickm Sovtskm svazem,kter vedla k porce nmeckch rasistickch faist toucchpo svtovld

Finsk vlka sice nevznikla nhodn, ale prvky neekanosti,co se te jejho prbhu, mly takovou vhu, e ovlivnily ne-jen tehdej svtovou situaci a promtly se jako varovn i dosouasnosti jako memento k lanosti Spojench stt zmoc-nit se svtovldy v organizovn antirusk kampan USA a je-jich spojenc v NATO a v Evropsk unii.

Ivan Jaek

Pokud njak hlupk jde do lesa, abytam bosou nohou kdlil zmiji, me sibt jist, e jej utkne a me tak pijto ivot. Kdy s takovm vvojem situ-ace pot, upad do omylu, nebo jehozbyten konec nen jen jeho soukromouzleitost, ale tak spolenosti, nebo sezaazuje mezi lidi, kte nechpou, e z-kladnm principem lidskho byt je je-ho udrovn.

To plat bez ohledu na stle trvajcproud vech monch vlek a jinch vy-moenost dramatickch udlost, kte-r zpsobuje existence spolenosti za-loen na trvn pevn vtiny lidstvavykoisovan smekou buroaznch oli-garch. Tento fakt neru odpovdnostkadho lovka za sebe a za lidskouspolenost. Jsme si jisti, e toto si neu-vdomuje vtina lid. Nen to nic po-vznejcho.

Jsme si tak jisti, e takto neuvaova-li kresl a fredaktor satirickho tde-nku Charlie Hedbo s karikaturou pro-roka Mohameda, kter hluboce urnboensk vyznn islmskch fanati-k, kte se mimo jin derou o zzenIslmskho sttu pchajcho pitomzvrstva na svch neptelch. Kresla fredaktor listu jsou odpovdni zato, co potom nsledovalo a dle n-sleduje. V konkrtnostech to bylo sicenepedvdateln, ale pedvdateln v z-sad. Pili pitom o ivot, ale s nimi a-da dalch lid, kte s slem asopisumli mlo nebo nic spolenho. Hrznin islamist vyvolal na celm svtboui solidarity, tedy nejen ve Francii, alei v jinch sttech, ponkud mn ve Spo-jench sttech, kter se trvale montuj dopozice nejdemokratitjho a vedouc-ho sttu na svt. Nejde asi o mysl, ale

spe o fakt, e kriminln stelba je tamastj ne v Evrop a situace ve Fran-cii obyvatele USA tolik nevzruuje.

Mezinrodn situace, do n se pro-mtla pask udlost, je natolik vn,e vyaduje alespo zsti citovat nzorGennadije Zjuganova, pedsedy KPRF(HaNo 19. 1. 2015):

Evropa, jak se dalo oekvat, vyjd-ila svou solidaritu obtem teroristick-ho inu v Pai. Souasn si je ale te-ba uvdomit, e vedouc pedstavitel EUvedou politiku dvojch standard. Na jed-n stran vystoupili proti teroristickmuaktu v Pai, akoliv ped tm se faktic-ky podleli na posilovn islmskho ex-tremismu, ale zcela rozhodujc je, ezcela pehlej nrst faistickch nladna Ukrajin. EU po mnoho let naprostoignorovala nstup nedoraench fa-ist v pobaltskch sttech. Nyn igno-ruje nacistick pochodov mare v Ky-jev. Zejmna se souhlasem a podporouUSA a EU se oligarchick banderovskskupina zmocnila moci v Kyjev a za-hjila genocidu Rus v Novorus. V pr-bhu teroristick vlky nazvan antite-roristick operace, bylo vyvradno5000 en, dt a starch lid. Tato neo-nacistick jatka, trvajc nkolik mscnevyvolala zlobnou reakci blahobytnchEvropan. Jako odpov na krev prol-vanou v Donbasu, EU neiniciovala m-rov pochod v Kyjev.

Evropa pedstr, e se nic nedje. Na-vc jej diplomat v OSN blokuj rusknvrhy, odsuzujc vlen zloiny ukra-jinsk junty na jihovchodn Ukrajin.Pitom tato zvrstva se neli od besti-ality oldn z ISIL. Sta pipomenoutstran masakr v Odse, kde byli zai-va upleny destky lid, a ti, kterm se po-

dailo uprchnout, byli zvrsky dobjeni.Souasn dvoj tv evropsk politiky jestle markantnj. Je proto pro ni stlet vystupovat v loze morln autori-ty, je m prvo pouovat ostatn. Roz-pory v EU se vyostuj. Nyn se proje-vuj vsledky naruovn tradinch vzta-h, rodinnch a kulturnch hodnot. Je ne-pochybn, e za enm politickho ex-tremismu na planet stoj neokolo-nistick politika USA a EU, kter jezdrojem bdy mnoha destek milionobyvatel vech kontinent. Bezvchod-nost a hnv vedou tyto lidi do rukoureligiznch fanatik a bandit. KSRFrozhodn odsuzuje teroristick iny a vy-jaduje soustrast rodinm zabitch lid,a pitom prohlauje, e rozhodujcmkolem lidstva je odstrann pin, kte-r plod nsil a chaos. K osvobozensvta od tchto fenomn je tebaukonit cynickou politiku vjime-nosti USA. K dosaen svch globlnchcl spolupracuj imperialistick kruhyUSA s teroristy a popraj vechny prin-cipy mezinrodnho prva. Tm, e se sta-ly centrem svtovho kapitlu, vystupu-j jako hlavn sla krtc snahy nrodo dosaen sociln spravedlnosti. USAse zmnily ve svtovho etnka, na je-ho podporu spolhaj nejreaknj s-ly vetn neofaist.

Je smutn a souasn tragick, e ten-to vvoj probh v dob sedmdesthovro vtzstv nad faismem, kdy Ev-ropa zaala zapomnat na nejstranjvlku v djinch lidstva. Nyn v mezi-nrodnch vztazch nepanuje zkon, aleprvo sly. Rusko se mus rozhodn po-stavit proti pokusm o revidovn v-sledk druh svtov vlky a ChartyOSN. Rusko trvale el teroristickm

K nstupu fanatismu hrozbm, podporovanm ze zahrani.To nutno brt na vdom. Je nepochybn, e Zjuganovovy n-

zory odpovdaj vrn souasnmu po-litickmu stavu svta. Jsou nezvratnmkompasem pro pokrokov lidi jak po-hlet na stav svta v ase sedmdest-ho vro skonen druh svtov vlky,kdy do osudu lidstva vstoupil jako ne-bezpen jev teroristick fanatismus,dokonce nboenskho raen, ve formzvrstev v podstat zloinnho obsahu.Pro jeho vystien nepostauje po-vechn popis, e jde o vnivou nekri-tickou zaujatost pro nkoho nebo pro n-co, spojenou s nesnenlivosti k jinmpostojm, co m v lidsk spolenostimnoho variant. Pedevm jde o fanatis-mus zabijck, ideologicky pekonva-jc zrdn rasistick nmeck fais-mus, zaloen na ideji rasov nadaze-nosti Nmc nad ostatnm svtem. Avaktento fanatismus povaoval aspo An-

glosasy za rasov pijateln a v tomtosmyslu byl nepln a omezen. Fa-natismus tzv. Islmskho sttu je plnoteven vem lidem na planet Zemi.Toti jakkoli mohutn jsou protesty pro-ti islmskm fanatikm, nejsou inn.

Je zejm, e islmt fanatikov ne-spadli z nebe. Je nejen mon, ale takpotebn znt promnu jejich vznikua chovn. Nesta je odsuzovat, ale jeteba je dkladn poznat. Bez toho je ne-mon jim spn elit. Nejsou nim,co ji v nboenskm pevleku tu ne-bylo! Analogie tu jsou z kickch v-lek. Z hlediska djin eskho lidu stojza zmnku, e fanatismus kik dostalptkrt na frak od naich husitskchpedk. Historick zkuenost prav, eproti nboenskm fanatikm je nutnvlit tak dlouho, a se jejich poet zre-dukuje na poetn nevznamn krimi-nln odpad.

Betislav Kamenk

V zvru pedchozho pokraovn(III.) bylo konstatovno, e rozvoj so-cialistickho eskoslovenska neprobhalve sklenkovch pomrech. I po norupokraoval mezi buroazi a proletari-tem boj kdo s koho.

Poraen domc reakce po celou do-bu trvn relnho socialismu podporo-van reakc zven, zejmna ze stranyUSA (viz nap. vyslaka Svobodn Ev-ropa), usilovala o zvrcen ponorovch

pomr za co nejvtho vyuit stude-n vlky proti socialistickmu Vchodu.

Socialistickou vstavbu brzdila his-torick setrvanost spoleenskho v-dom znanho potu oban (sted-n vrstva, pravicov inteligence, ma-lomk vcelku) Toto je nezbytnzopakovat proto, e se budeme vnovatproblematice vztah esk republikya Slovenska, kter na obou stranch by-ly velmi citliv. Budeme je pmremcharakterizovat dobovou anekdotou hod-nocen spolenho souit ech a Slo-vk ve spolenm stt:

Pedseda vldy esk socialistickrepubliky Josef Kork a pedseda vl-dy Slovensk socialistick republiky Pe-ter Colotka, pi spolen vychzce nalina zemi stokorunu. Colotka na to ekl:Joko, oba jsme nalezli stokorunu, bra-trsky se o ni rozdlme. Kork ekl:Ne bratrsky, ale napl!

Pedseda vldy SSR Jozef Lenrt(v z 1963-duben 1968) na pedlisto-padovm zasedn eskoslovensk v-decko-technick spolenosti podkovalesk dlnick td za velkou soudru-skou pomoc slovensk dlnick tdpi rozvoji socialistickho Slovenskav rmci spolenho sttu ech a Slo-vk. Dodnes ne kad esk oban do-

ceuje ohromn historick vznampevnho svazku eskho a slovensk-ho lidu, ne kad slovensk oban do-ke docenit velik vklad eskho li-du k rozkvtu socialistickho Sloven-ska. Sotva se najde na svt nco taksrovnatelnho! Odpovdalo to socialis-tick podstat spolenho sttu obounrod.

Ve vztahu k tomu, co mnme uvstz knihy Frantika Dvoka Velk loupe

aneb Bourn sttu, povaujeme shorauveden za dleit. Autor knihy v pa-si esk republika a Slovensko pe:

Nepotme-li dobu okupace za dru-h svtov vlky, kdy se klerofaistickSlovensko stalo spojencem nm nep-telskho hitlerovskho Nmecka jehozptn nvrat do spolenho sttu v ro-ce 1945 ho uchrnil od puncu a osu-du poraench nrod - ili jsmes nm po pdu Velkomoravsk e v jed-nom stt necelch 70 let. Z na vlast-n tiscilet esk historie je to zlomek.Do spolenho sttu Slovensko vstoupi-lo v roce 1918 s necelmi dvma milio-ny obyvatel slovensk nrodnosti ped-stavujcmi asi 15 % z celkovho potuobyvatelstva SR, esk 6,84 mil., n-meck 3,2 mil., s 20 % negramotnchSlovk. Svoji ast ve spolenm st-t ukonilo rokem 1992, kdy se u po-dl jeho obyvatelstva zvil na tetinu(5,3 mil.) z 86 % slovensk nrodnosti,rovn vysokokolskho vzdln ped-stihujcm R.

Vstoupilo do nov republiky (1918)v podstat bez vlastnch vysokch kol,vznamnjho prmyslu a dopravy s n-rodnm dchodem jen kolem 9 % z ce-

Poznmky z knihy Frantika DvokaVelk loupe aneb Bourn sttu

Velk loupe IV.

Stavba tranzitnho plynovodu spojen eskoslovensk a sovtsk sti u obce Rusk(okr. Trebiov) v dubnu 1977

Pokraovn na str. 4

4 ESKOSLOVENSK KOMUNISTA LISTOPADPROSINEC 2015

ESKOSLOVENSK KOMUNISTA, msnk pro politiku, vdu a kulturu.Vydv Ustedn vbor Komunistick strany eskoslovenska.

Adresa: Ji Vbr, tbrova 1216, 182 00 Praha 8. Jen pro vnitrostranickou potebu.Internetov strnky stednho vboru Komunistick strany eskoslovenska (KS)

jsou umstny na tto URL adrese: http://www.ksc.czE-mailov adresa pro zasln elektronick poty: ksc@ksc.cz

losttn hodnoty. Vystoupilo roku 1992jako ekonomicky vyspl stt, jehohodnota majetku na obyvatele se rovna-la majetku obyvatel R, s 30 % podlemnrodnho dchodu cel SFR.

K zamylen nad roky1918 a 1938

Autor knihy uvd: Svoji ast v prv-n republice 1918 a 1938 () Sloven-sko zaalo jako zaostal st dvjchUher, jen jako ekonomicky a kulturn za-ostal pvek eskch zem. Pitom uv tomto obdob prodlalo ohromn kul-turn a demografick rst. Poet obyva-tel slovensk nrodnosti se u v roce 1937zvil na 2,44 mil. obyvatel. () U teh-dy dochzelo ke znanm pesunm es-kch prostedk a penz. Je nesporn, eSR zachrnilo Slovensko ped n-rodn zhubou. Pravda, existovala v mi-modnm sloitm historickm obdoba mla tehdy mnoho vnitnch i vnjchproblm. Je mon, e v rmci jejhouspodn nebyly zcela dodreny Pitts-bursk a Clevelandsk dohody, co ovembyly jen mluvy americkch krajanskchspolk a nemohly pirozen podmiovata nahradit sttoprvn uspodnparlamentem novho sttu.

Doba po druh svtovvlce 1945 a 1992

Po druh svtov vlce se tempo roz-voje Slovenska nesmrn zrychlilo

a pedstihlo tempo rstu v ostatnchprmyslov vysplch zemch Evropy. Jenepopirateln, e by to nebylo mon bezohromnho pesunu prostedk a zdro-j z SR na Slovensko, a to zejmnav sedmdestch a osmdestch letech.V bval s. federaci Slovensko spote-bovalo vc ne vyprodukovalo, piemrozdl byl kryt soustavnm pesunemeskch prostedk. V osmdestch le-tech esk republika ze svho kado-ron darovala okolo 35 miliard Ks. Nazklad celosttnch statistickch dajtak bylo v letech 1948 a 1990 pmo naspotebu Slovenska pedno asi 335 mld.Ks. (Jde o orientan daje.) Nepova-ujeme to za nutn z Dvokovy knihyrozpitvvat. V podstat lo o akt inter-nacionln pomoci, a proto je zbytenpropotvat, co by za uveden pro-stedky na esk stran mohlo bt po-zeno. Nememe si vak nevimnout, edo nynj esk republiky se k nm po-stupn pisthovalo 200 a 300 tisc slo-venskch Rom a R mus dodnes nstpln nklady na jejich bydlen, kolya zdravotn a sociln pi

DovtekVybran poznmky z knihy Frantika

Dvoka nepokrvaj cel obsah jeho z-van publikace. Slou jenom k tomu,aby si mnoz polistopadov oban pi-pomenuli alespo kontury spolenhosttu ech a Slovk na historickm po-zad sttu relnho socialismu na zemeskoslovenska, povstavho z tistale-

t poroby v Rakousku (Rakousku-Uher-sku). Nenrodn, kosmopolitick nynj- zamerikanizovan eurounijn buroa-zie toho nen schopna.

Teba si uvdomit, e trvalo bezm-la tisc let, ne se obnovily podmnkypro spolen stt dvou slovanskch n-rod, e podmnky pro vznik spolen-ho sttu jsou spojeny s Velkou jnovousocialistickou revoluc v roce 1917. Nahistorickm mst eskoslovenska v ro-ce 1948 to byla dlnick tda, jej in-ternacionalismus byl nutnou podmn-kou, aby v roce 1948 se vytvoily ped-poklady pro pevn souit obou nrodpekonvajc dlouh stalet odloue-nosti obou bratrskch slovanskch n-rod jak ideov, tak politicky a ekono-micky.

Rozpad socialistickho eskosloven-ska nedokzala zpsobit reakn kos-mopolitick evropsk a svtov buro-azie, ale selhn postalinsk, chruov-sk vedouc garnitury KSSS a SSSR,konc dvojic zrdnch vedoucch fi-gur Gorbaova a Jelcina, jejich nebe-tyn zrada na urit historick as roz-kolsala pevnost internacionlnho svaz-ku evropskho a svtovho komunistic-kho hnut. Jedin za tchto podmnekmohlo dojt k rozpadu spolenho st-tu ech a Slovk. Dsledky tto na-cionln katastrofy provzen rozchv-cenm spolenho bohatstv do rukoumezinrodnho kapitlu, nutno pipostna ern konto listopadu 1989. Co seudlo na konci dvactho stolet, zvrtladoba! imon Honter

Jak vid komunisty

V letech 19411945 svdli v Jugosl-vii hrdinn partyznsk boje s nmeckmia italskmi faisty i s jejich pisluhovai ta-k oban jinch nrodnost. Mezi ty, kte- projevili nejvt statenost, patil i Jnmelk, jeho rodov koeny byly na Mo-rav a Slovensku.

Narodil se 16. listopadu 1905 v Srbskuve Star Pazov, tolik podobn jako na Mo-rav a Slovensku. V roce 1936 navtvil na-posledy eskoslovensko, tedy v dob, kdyv sousednm Nmecku nastupoval zloi-neck faistick reim. Jako ilegln pra-covnk, len Komunistick strany Jugo-slvie, v oblasti Star Pazov organizovalpartyznsk hnut a tak zde aktivn p-sobil politicky. By se nenarodil v na ze-mi, tak i nm, echoslovkm, v Jugosl-vii, v Srbsku, dlal velkou est a nefor-mln napomhal upevovat bratrsk slo-vansk svazky, pedevm se Srby.

V roce 1941 se zbran v ruce staten bo-joval za svobodu nejen Jugoslvie, ale i zanai vlast. Prvem na nho mohou bt hr-di nejen jeho potomci, kte zde stle ij,pedevm na Morav a Slovensku, alei my, komunist a pokrokov oban b-valho eskoslovenska, oban, kte e-lme tvrdmu deru kapitlu po kontrare-voluci v na zemi v r. 1989. Velk kodajen, e takovch Jn melk dnes ne-mme.

Osudnm se mu stal 19. listopad 1941,kdy pi nvratu z konspiran schzky bylzaskoen faisty, tce rann, zajat, a a ne-lidsky muen, nikdy nic neprozradil a ne-zradil! Po tm estimsnm trznn byl9. kvtna 1942 popraven v Sremsk Mit-rovici nmeckmi faisty.

Nejvym vyznamennm v boji protifaistm bylo udlen titulu nrodn hrdi-na Jugoslvie. Do roku 1981 se stalo no-

siteli tohoto du 1322 oban, z nich nej-mn pt bylo eskho nebo slovenskhopvodu.

25. jna 1943 byl jako prvn z nich jme-novn Jugoslvskm nrodnm hrdinouJn melk. V roce 1976 obdrel in me-moriam vysok sttn vyznamenn es-koslovensk vlen k a adu mnoha vy-znamenn. Dodnes jeho jmno nesou uli-ce ve Vsetn a v Bratislav.

Jeho jmno obnoven Komunistickstrana eskoslovenska vyslovuje s velkouctou a nikdy nezapomene na jeho state-n zsluhy v boji proti faismu ped vcene 70 lety.

U pleitosti jeho 110. vro narozenmu vzdvme hold. est jeho vn pa-mtce

stedn vbor KS a redakces. komunista JISKRA.

Zavil antikomunist, respektive ob-an, kte jsou milovnky vykoiso-vatelsk buroazie, pokldaj komu-nisty za rud erty a bolevick b-ly. Z tto pozice je posuzuj a sou-stavn je pomlouvaj a podle takov-ho metru je m.

Prost vid kapitalistickou spo-lenost antikomunistickou optikou.Nevid ji, jak je, ale pohledem, je-mu je nutn se vyhnout, nebo bol-evick bly potkvaj na kadmkroku, co je nut, aby byli nleitostrait, aby vysvtlovali nic netu-cm lidem, co jsou komunisti za. Te-dy, pokud jsou antikomunisti schop-ni psan a ten, alespo na rovniobecn koly, dbaj o to, aby antiko-munismus proel i do kulturnho d-n.

Na tuto situaci odmtav reagujetvrtletnk Vboru nrodn kulturyLPA 1/2014, kter pinesl pspvekke kulturn rozmluv (v podstat d-kladnou analzu fenomnu antiko-munismu) o antikomunismu v litera-tue pod nzvem Stereotyp komu-nisty coby bla v eskm kultur-nm diskurzu, ikonografii jednohovelkho pbhu od Alexeje Miko-lka. Jinak eeno, jak se komunistajev v mylen americkou medilnvlkou zpitomlho demokrata.

Avak antikomunist se nespokoju-j jenom s tm, e vnmaj komunisty

jako bly obecn, ale konkretizuj jev uritch politickch (spoleenskch)situacch jako bly a jejich konn ja-ko belsky liv a scestn.

Rozshlou Mikolkovu prci, kte-r konkretizuje tuto situaci v litera-

tue a pes ni vstupujc do oban-skho vdom, charakterizuje Mi-kolek na mnoha pkladech. Ocelkov jde, vysvtluje takto:

Stedn Evropu obchz straid-lo, kter m svou dmonickou po-dobu, tm nemnnou a pevn fixo-vanou ideografii a ikonografii, lehceosvojitelnou reprodukovatelnou. Onostraidlo vystupuje v medilnma obecn kulturnm diskurzu jakohlavn aktr jednoho z velkch his-torickch pbh, hodn romnovepopeje i eposu, jej doprovz a-da pbh vedlejch, ba akcesornch;ty pak vykazuj rovn adu moti-vistickch odboek a peripeti. Pbhm vyhrann, dobe vystupujc kon-tury markantn snadno uchopitelntve, gesta, syety. Pin s sebouustlen systm znak, ikon, index i symbol, s nimi spojench asoci-ovanch vznam, pocit, proitk,to ve fundovan axiologicky, sv-tonzorov.

Jako pklad vykreslen nesmrnantikomunistick vn uvedeme,

jak komunist pistupuj k minu-losti, jak to Mikolek ukazuje.

Minulost je irok a bohat zbrz-dn pole poset zrny nesetnch n-

Z historie protifaistickho odboje

Listopad 20151. 11. 1420 v bitv pod Vyehradem zvtzil prask lid nad Zikmundovm vojskem

595. vr.6. 11. 1910 * Oldich Hornof, funkcion KS, organiztor protifa. odboje, spolupra-

covnk I., II., III. ileg. V KS ( 28. 4, 1944) . 105. vr.7. 11. 1917 sttn svtek SSSR (vro Velk jnov soc. revoluce, dve vznamn den

SSR) 98. vr.8. 11. 1620 bitva na Bl hoe ukonila povstn eskch stav proti habsburk. centra-

lismu 395. vr.11. 11. VZNAMN DEN DEN VLENCH VETERN14. 11. 1990 ve Varav ministi zahr. vc Nmecka a Polska Genscher a Skubiszev-

ski podepsali Smlouvu o uznn nynjch polsko-nmeckch hranic na Ode a Nise 25. vr.

16. 11. 1905 * Jn melk, organiztor protifa. odboje, nositel du nr. hrdina Jugo-slvie (popraven 9. 5. 1942) 110. vr. (viz Z historie protifa. odboje na s. 4.)

17. 11. STTN SVTEK19. 11.1875 * Michail Ivanovi Kalinin, sovtsk politik a sttnk ( 3. 6. 1946) 140. vr.25. 11. 1895 * Ludvk Svoboda, s. armdn generl a politik, prezident 19681975

( 20. 9. 1979) 120. vr.25. 11. 1945 stavodrn nr. shromdn Jugoslvie zruilo monarchii a vyhlsilo Fe-

derativn lid. rep. Jugoslvii 70. vr.28. 11. 1820 * Bedich Engels, nmeck filozof, ptel a spolubojovnk K. Marxe ( 5. 8.

1895) 195. vr.28. 11. 1905 gen. stvka za veobecn hlas, prvo v Rakousku a eskch zemch 110. vr.

Prosinec9. 12. 1920 obsadila policie nsilm Lidov dm v Hybernsk ul. v Praze 95. vr.10. 12. 1920 vypukla historick prosincov generln stvka 95. vr.12. 12. 1965 enk Hruka, vznamn kom. a sttn initel, len zahr. ved. KS v Mosk-

v, 1949-1965 nmstek min. NO (* 17. 1. 1889) 50. vr.14. 12. 1920 v Most pi demonstraci zastelili etnci devt dlnk 95. vr.14. 12. 1935 prez. T. G. Masaryk abdikoval ze zdrav. dvod 80. vr.18. 12. 1935 Edvard Bene zvolen prezidentem 80. vr.18. 12. 1940 A. Hitler podepsal pln toku na SSSR 75. vr.18. 12. 1980 Alexej Nikolajevi Kosygin, sovt. politik a sttnk (* 21. 2. 1904) 35. vr.

mt, fabul a ltek pro vstran, n-vodn, srdceryvn pbhy. A kadpbh je svou podstatou a smyslemexemplum, vstran pklad zobra-zovanho zla, hrzy belstv. belje mon spravedliv, komunista ni-kdy! Pbhy o rudch ertech velkchi malch meme v zroden podo-b objevit ji v minulosti, jen je po-teba je umt vidt, sprvn vyhmt-nout. Jsou to pedobrazy komunis-tickho zla jet v dob, kdy svt pod-ceoval komunistick nebezpe, do-konce jej (jakoby) neznal. Jan ikanerespektoval zkony sv doby (sicepatn, ale dn lep nebyly), igno-roval dobrou vli kesansk Evropya celoevropsk zjmy i pn svat m-sk crkve a celoevropsk zjmy, lou-pil a vradil, kde mohl, byl pedobra-zem komunistickho vraha a teroris-ty dvactho stolet.

Juraj Jnok se tak obohacovalz cizho majetku, terorem se domhalneho, co mu nepatilo, krde pobolevicku nejene neodsuzoval, na-opak, ji hjil a provdl: stal se vlast-n pedchdcem komunistickho lou-penka. Zlostn jeita Karel Marxdokld svm anglickm pobytemvlastn morln nedostatenost osob-n a intelektuln, sm doktor filo-zofie psal o ekonomick proble-matice, ale byl nanejve schopen ci-z kapitl kritizovat (nic se mu pitomnestalo), sm si jej vak vydlat ne-uml a il jako sociln parazit nakor svho ptele a manelky (kte-rou podvdl). Komunista a zavilpopra komunistickch zloin Ju-lius Fuk vdy ve svm dle veejna bez studu opvoval masovho vra-ha Josefa Dugaviliho, Stalina, i ja-ko hrdina zrazoval gestapu eskvlastence a kdekdo v, e ve vzennemohl napsat komunistick pbhzvan Report, psan na oprtce,kter je zejm podvrhem ert po-vlench.

Nsleduj dal a dal exempla, do-kldajc nesetn komunistick li,bolevick fanatismus, zitnost, sou-druskou schizofrenii a vsledn ne-schopnost zloince pohldnout dovlastnch o a kt se, vyznat se z vi-ny a dat odputn.

Pokud snad nkdo m jaksi iluzeo kapitalistick spolenosti jakoo zdokonaliteln, a je komunistick-ho smlen, ml by vzt na vdomMikolkv rozbor.

Jakkoli pbh z minulosti jeohodnocen jako pedstupe, pedobraz,memento, komunistickho zla. V do-b komunismu (mnno v dob ve-douc lohy komunistick strany), pakrealita v pbzch graduje a nabv ne-stvrnch podob tragickho nesnesi-telnho odpornho setkn vraha a je-ho obti. Kam oko dohldne, tam lzevidt dsledky komunistick hrzo-vldy. Vude vldne strach, e, uni-forma, po ulicch jezd rusk tankya stl do lid a dom, kdokoli mebt agentem reimu, kat si chystoprtku, kdrovk se slizce usmv,estbk m pipraven sv od krve po-tsnn ruce ke zneuit obti nebok jejmu alespo symbolickmu za-rdouen. Atd, atp.

Antikomunista je totln antiko-munisticky nenapraviteln antikomu-nistickm. Natst tato situace nenbez een. Pokrokov lid se nebojdvat pravd pmo do o. Vd, e lid-sk spolenost je dialekticky proces-n, vvojov. Nen nic nemnn. Conahromad as, neprosn zvrtne do-ba. Je snad zapoteb zvltnhodvtipu, abychom pochopili, ezmnou ivotnch podmnek lid,jejich spoleenskho byt se mn ta-k jejich pedstavy a pojmy, zkrt-ka jejich vdom Manifest KS.Projevy antikomunismu je teba po-znvat.

Eduard Kon

Velk loupe IV.Pokraovn ze str. 3

Vznamn dny a vro

/ColorImageDict > /JPEG2000ColorACSImageDict > /JPEG2000ColorImageDict > /AntiAliasGrayImages false /CropGrayImages true /GrayImageMinResolution 300 /GrayImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleGrayImages true /GrayImageDownsampleType /Bicubic /GrayImageResolution 300 /GrayImageDepth -1 /GrayImageMinDownsampleDepth 2 /GrayImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeGrayImages true /GrayImageFilter /DCTEncode /AutoFilterGrayImages true /GrayImageAutoFilterStrategy /JPEG /GrayACSImageDict > /GrayImageDict > /JPEG2000GrayACSImageDict > /JPEG2000GrayImageDict > /AntiAliasMonoImages false /CropMonoImages true /MonoImageMinResolution 1200 /MonoImageMinResolutionPolicy /OK /DownsampleMonoImages true /MonoImageDownsampleType /Bicubic /MonoImageResolution 1200 /MonoImageDepth -1 /MonoImageDownsampleThreshold 1.50000 /EncodeMonoImages true /MonoImageFilter /CCITTFaxEncode /MonoImageDict > /AllowPSXObjects false /CheckCompliance [ /None ] /PDFX1aCheck false /PDFX3Check false /PDFXCompliantPDFOnly false /PDFXNoTrimBoxError true /PDFXTrimBoxToMediaBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXSetBleedBoxToMediaBox true /PDFXBleedBoxToTrimBoxOffset [ 0.00000 0.00000 0.00000 0.00000 ] /PDFXOutputIntentProfile () /PDFXOutputConditionIdentifier () /PDFXOutputCondition () /PDFXRegistryName () /PDFXTrapped /False

/CreateJDFFile false /Description > /Namespace [ (Adobe) (Common) (1.0) ] /OtherNamespaces [ > /FormElements false /GenerateStructure false /IncludeBookmarks false /IncludeHyperlinks false /IncludeInteractive false /IncludeLayers false /IncludeProfiles false /MultimediaHandling /UseObjectSettings /Namespace [ (Adobe) (CreativeSuite) (2.0) ] /PDFXOutputIntentProfileSelector /DocumentCMYK /PreserveEditing true /UntaggedCMYKHandling /LeaveUntagged /UntaggedRGBHandling /UseDocumentProfile /UseDocumentBleed false >> ]>> setdistillerparams> setpagedevice