Navýšení kapacity stanice na...Oznámení záměru podle zákona č.100/2001 Sb. „Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec“ Envikon,

Oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o

posuzování vlivů na životní prostředí v rozsahu přílohy č. 3

Navýšení kapacity stanice na

odstraňování kapalných odpadů

Slavomír Molnár

Liberec

listopad 2019

Oznámení záměru podle zákona č.100/2001 Sb. „Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec“

Envikon, s.r.o., Česká Lípa -2-

Obsah

A. Údaje o oznamovateli ............................................................................................. 4

A.I Oznamovatel: ................................................................................................... 4

A.II Oprávněný zástupce oznamovatele: ............................................................. 4

B. Údaje o záměru ...................................................................................................... 5

B.I Základní údaje.................................................................................................. 5

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 ....................................... 5 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru ........................................................................... 5 B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ......................................... 5

B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ............................ 7 B.I.5 Zdůvodnění umístění záměru, včetně přehledů zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska ŽP) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ..................... 7 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry ............................................................................................................ 7

B.I.6.1 Popis technologie ..................................................................................... 8 B.I.6.2 Popis technologického procesu................................................................ 9 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ........ 13

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ....................................... 13 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat ................................................................. 13 B.II Údaje o vstupech ........................................................................................ 14

B.II.1 Půda ......................................................................................................... 14 B.II.2 Voda ......................................................................................................... 14 B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje .................................................. 14

B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................ 17 B.II.5. Nároky na biodiverzitu ............................................................................. 18

B.III Údaje o výstupech...................................................................................... 20 B.III.1 Znečišťování ovzduší .............................................................................. 20

B.III.2 Odpadní a dešťové vody ......................................................................... 20 B.III.3 Odpady ................................................................................................... 24 B.III.4 Zdroje hluku ............................................................................................ 25 B.III.5 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ......... 25

C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ........................................ 27

C.I Přehled nejvýznamnějších environmentálních charakteristik dotčeného

území se zvláštním zřetelem na jeho ekologickou citlivost ............................ 27

C.II Stručná charakteristika složek životního prostředí v dotčeném území,

které budou pravděpodobně významně ovlivněny .......................................... 31

C.II.1 Ovzduší a klima ....................................................................................... 31

C.II.2 Voda ........................................................................................................ 34 C.II.3 Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry ........................ 36 C.II.4 Flora a fauna ............................................................................................ 37



D. Údaje o možných významných vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí ................................................................................................................... 38

D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) ........................ 38 D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů .................. 38

D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima ............................................................................ 39 D.I.3 Vlivy na vodu ............................................................................................ 39 D.I.4 Vlivy na půdu, území a geologické podmínky ........................................... 40 D.I.5 Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy ............................................................ 40 D.I.6 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ............................................. 40

D.I.7 Zhodnocení vlivů záměru .......................................................................... 40 D.II Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ......................... 41

D.III Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní

hranice ................................................................................................................. 41

D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a snížení všech

významných nepříznivých vlivů na životní prostředí a popis kompenzací,

pokud je to vzhledem k záměru možné ............................................................. 41

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů

a důkazů pro zjištění a hodnocení významných vlivů záměru na životní

prostředí .............................................................................................................. 42

D.VI Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků

ve znalostech), které se vyskytly při zpracování oznámení, a hlavních nejistot

z nich plynoucích ................................................................................................ 43

E. Porovnání variant řešení záměru (pokud byly předloženy)................................ 43

F. Doplňující údaje ................................................................................................. 43

F.I Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení ........................ 43

F.II Další podstatné informace oznamovatele .................................................. 43

F.III Zdroje informací ........................................................................................... 43

G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru ............................. 45

H. Příloha ............................................................................................................... 46



A. Údaje o oznamovateli

A.I Oznamovatel:

Jméno: Slavomír MOLNÁR

Sídlo: Jeřmanická 489/4, 463 12 Liberec 25

IČO: 64 05 67 08

A.II Oprávněný zástupce oznamovatele:

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele:


Bydliště: Jeřmanická 489/4, 463 12 Liberec 25

Telefon: 482 739 708

fax: 482 739 709

mobil: 602 439 314



B. Údaje o záměru

B.I Základní údaje

B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1

Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec

Zařazení podle přílohy č. 1:

53. Zařízení k odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů spalováním,

fyzikálně-chemickou úpravou nebo skládkováním. Příslušným úřadem je Ministerstvo

životního prostředí ČR. Jde o záměr vyžadující zjišťovací řízení. Struktura Oznámení

odpovídá příloze č. 3 zákona č. 100/2001 Sb.

B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru

Stávající provoz je v jedné směně, 5 dní v týdnu, 250 dní v roce. Nově bude provoz

ve dvou směnách, 5 dní v týdnu, 250 dní v roce.

Předmětem oznámení pro zjišťovací řízení je rozšíření stávající zpracovatelské

kapacity zařízení navýšením směnnosti:

Tab. č. 1: Stávající a nová kapacita zařízení

Denní kapacita v t Roční kapacita v t

Stávající 33 8250

Nově navržená 48 12000

Nárůst v % 45,5 45,5

B.I.3 Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)

Kraj: Liberecký

Okres: 3505 Liberec

Obec: Liberec

Adresa: Liberec 6, tř. Milady Horákové 1072

Katastrální území: Rochlice

Pozemky zařízení: p.č. 838/3



Obrázek č. 1: Umístění záměru

Obrázek č. 2: Umístění záměru, bližší pohled



B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Firma Slavomír Molnár se zabývá odstraňováním nebezpečných kapalných odpadů.

Zařízení se nachází v zastavěné části Liberce v městské části Rochlice, poblíž toku

Nisy (viz předchozí obrázky).

Předmětem záměru je rozšíření kapacity zařízení navýšením směnnosti. Tento

záměr bude realizován ve stávajícím zařízení bez jakékoliv technologické změny.

V okolí záměru se nenachází obdobná výroba, jejíž vlivy by se mohly kumulovat

s vlivy tohoto záměru.

V areálu jsou provozovány autoservisy, kovovýroby a sklady.

B.I.5 Zdůvodnění umístění záměru, včetně přehledů zvažovaných

variant a hlavních důvodů (i z hlediska ŽP) pro jejich výběr, resp.

odmítnutí

Důvodem záměru je tlak zákazníků na navýšení dodávek do zařízení. V souvislosti

se skutečností, že ve stávajícím čase je ekonomická konjunktura, firmy navyšují své

zpracovatelské kapacity a tím i produkují více odpadů. Současně zařízení určených

pro zpracování kapalných odpadů nepřibývá, spíše naopak. Záměr je předložen

v jedné variantě.

B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru

včetně případných demoličních prací nezbytných pro realizaci

záměru; v případě záměrů spadajících do režimu zákona o

integrované prevenci včetně porovnání s nejlepšími dostupnými

technikami, s nimi spojenými úrovněmi emisí a dalšími parametry

Tento záměr bude realizován ve stávajících prostorách na stávající již povolené a

dlouhodobě provozované technologii. Nebude vyžadovat žádné stavební ani

demoliční práce.



B.I.6.1 Popis technologie

Technologie stanice je univerzální zařízení, které umožňuje využití optimálního

technologického postupu fyzikálně chemického zpracování kapalných odpadů s

následným dočištěním odpadních vod.

Stanice na odstraňování kapalných odpadů obsahuje tyto jednotky:

Akumulačně srážecí reaktory - 3 ks ocelových nádrží (objem 2x6,3 m3 a 8,3 m3) k

odstraňování odpadů. Jsou to ocelové nádrže s kuželovým dnem, horní přepadovou

hranou na odvádění olejů nebo vyflotovaných kalů, přívodem vzduchu pro míchaní,

přívodem vody a chemikálií, přepouštění do odlučovače oleje a zonálním

vypouštěním vyčištěné vody.

Akumulačně srážecí reaktory – 2 ks polypropylénových nádrží (objem 2x6,3 m3)

k dočišťování odpadních vod z odstraňování odpadů před vypouštěním do

kanalizace. Jsou to nádrže s kuželovým dnem, mechanickým míchadlem, přívodem

vody, chemikálií a zonálním vypouštěním vyčištěné vody. Reaktory jsou určeny k

dočišťování odpadních vod z odstraňování odpadů před vypouštěním do kanalizace.

Akumulační nádrže – 2 ks polypropylenových nádrží (objem 2x6 m3) určené

k akumulaci a homogenizaci obsahu. Jsou to plastové samonosné nádoby vybavené

nátokovým a odpouštěcím potrubím s možností kombinace směru toku čerpaného

média. Pro homogenizaci obsahu jsou vybaveny mícháním tlakovým vzduchem

Gravitační odlučovač oleje (objem 2,5 m3) je ocelová nádrž s kuželovým dnem s

možností zonálního odpouštění odloučené vody. Odloučená voda je odpouštěna do

akumulační nádrže k dočištění.

Gravitační zahušťovač kalu (objem 6 m3) je polypropylénová nádrž s kuželovým

dnem a zonálním odpouštěním odsazené vody, kam jsou přečerpávány kaly k

zahuštění. Odpadní voda ze zahušťovače kalu je odpouštěna do akumulační nádrže

k dočištění.

Rozplavovač vápenného mléka s podávacím čerpadlem (objem 1 m3) je

polypropylénová nádrž vybavená mechanickým míchadlem, dávkovacím čerpadlem,

bezprašným výklopným zásobníkem na pytel vápenného hydrátu a přívodem ředící

vody.

Sorpční tlakový filtr 2 ks jsou plastové tlakové filtry s náplní filtračního písku a

aktivního uhlí. Jsou určeny jako koncový čistící stupeň na výtoku odpadních vod.



Komorový kalolis Envites 630/40 odvodňuje separovaný vodný kal do rypného až

tuhého stavu tlakovou filtrací. Filtrát z kalolisu je vracen do procesu čistícího stupně k

dočištění. Odvodněný kal je shromažďován v kontejneru.

Sběrná a havarijní podzemní jímka (užitečný objem 15 m3) je ocelový svařenec

zasazený do betonového skeletu a opatřený ochranným izolačním nátěrem. Slouží k

zachycení případného havarijního úniku při provozu zařízení a zachycení

vznikajících odpadních vod.

Stáčecí zařízení je vybaveno čerpadlem pro odčerpání obsahu cisteren a

přepravních obalů. Je umístěno v zastřešeném přístavku. Případné úniky jsou

svedeny do havarijní jímky.

Provozní laboratoř je vybavena přístroji a pomůckami pro stanovení základních

parametrů, zejména pH, vodivosti, redox potenciálu, CHSK, TOC, AOX a těžkých

kovů. Slouží ke kontrole jakosti dodávaných odpadů, provádění provozních zkoušek

srážecích postupů a kontrole jakosti vypouštěných odpadních vod.

Ke kontrole a řízení procesů má obsluha k dispozici laboratorní a přístrojové

vybavení: pH metr, spektrofotometr (HACH LANGE) s technologií referenčního

paprsku, mineralizátor. K testům se používají originální testovací sady, které

umožňují sledování celé řady ukazatelů, zejména aniontů (např. sírany, dusičnany,

dusitany, fosforečnany, chloridy,…) kationtů, těžkých kovů, CHSK, AOX, tenzidů.

B.I.6.2 Popis technologického procesu

Zařízení je určeno pro likvidaci kapalných odpadů principiálně dvojího typu:

- S obsahem ropných látek – ty jsou odstraňovány na principu flotace a

deemulgace. Kapalné odpady s obsahem ropných látek obsahují specifické

rozpuštěné organické znečištění, které se projevuje vysokými koncentracemi

ukazatelů BSK5, CHSK, NEL, NL. Na základě zjištěného znečištění se

provede chemická předúprava dávkováním organického deemulgátoru

k oddělení ropné fáze z vodného roztoku s vysrážením nečistot do větších

částic, které se následně oddělí procesem flotace. Chemická předúprava

probíhá v následujících stupních: deemulgace, koagulace a flokulace.

Použitím organických deemulgátorů je minimalizován vnos rozpuštěných látek

do upravovaného roztoku.



Princip flotace je založen na separačním procesu, který se používá k oddělení

dispergovaných částic z kapaliny. Při flotaci se částice shlukují s

mikrobublinkami vzduchu za vzniku flotační pěny lehčí než voda. Pěna je

vynášena na hladinu flotátoru, odkud je stahována do zásobníku. Odtékající

předčištěná voda je vypouštěna po kontrole kvality do splaškové kanalizace.

Sedimenty a flotační pěna jsou po odvodnění předávány jako odpad k

odstranění oprávněné osobě, parametry obsahu škodlivin jsou pravidelně

sledovány.

- S obsahem anorganického znečištění – to je odstraňováno chemickým

srážením a neutralizací. Kapalné odpady s obsahem těžkých kovů, kyselin a

zásad jsou shromažďovány v akumulačních nádržích, po homogenizaci je

provedeno zjištění parametrů a stanoven čistící postup, který spočívá v

chemické stabilizaci (neutralizace), srážení těžkých kovů, sedimentaci a

následné filtraci a odvodnění na kalolisu. Předčištěná voda je vypouštěna po

kontrole kvality do splaškové kanalizace. Sedimenty jsou předávány k

odstranění oprávněné osobě, parametry obsahu škodlivin jsou pravidelně

sledovány.

Blokové technologické schema – flotace a deemulgace

Akumulace

Nádrž

2 x 6 m3

Vápno E 150 Koagulant

Flokulant A3S

6007

A3S

6125

Reaktory

2 x 6 m3

pH + Redox

Příjem odpadu

Ch

emik

álie

Kalojem

6 m3

Filtr

Kalolis Odvodněný kal k likvidaci kal kal

Přečištěná voda kanalizace

Flotační pěna

3 m3

Čerpací

jímka

15 m3

Flotační pěna k likvidaci

Od

pad

ní

vod

a

Od

saze

ná

vo

da

Fil

trát

Vy

flo

tov

aný

kal

Provozní

voda

Blokové technologické schema – chemické srážení a neutralizace

Akumulační

nádrže

2 x 6 m3

Vápno H2SO4

Fe2(SO4)

3

SF- 1 Flokulan

t

Srážecí

reaktory

2 x 6 m3

pH +

Redox

Příjem odpadu

Ch

emik

álie

Kalojem

6 m3

Filtr

Kalolis Odvodněný kal k likvidaci kal kal

Přečištěná voda kanalizace

Čerpací

jímka

15 m3

Flotační pěna k likvidaci

Od

saze

ná

vo

da

Fil

trát

Provozní

voda

Odkalení filtru

Záměr je zařazen do režimu zákona o integrované prevenci.

Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkovou environmentální výkonnost

zařízení je použití níže uvedených technik. V rámci podané žádosti o změnu IP

zařízení (řízení přerušeno do ukončení procesu zjišťovacího řízení) jsou již

implementovány požadavky BAT dle Prováděcího rozhodnutí komise (EU)

2018/1147, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro

zpracování odpadu.

Tabulka č. 2: Vypořádání s požadavky BAT

Předmět porovnání Technologické nebo

technické řešení v zařízení

Nejlepší dostupná technika Porovnání a

zdůvodnění

rozdílu

Vypracovat a zavést

postupy charakterizace

odpadu a postupy před

přejímkou

Kapalné odpady přijímané do

zařízení jsou zpracovávány na

základě vstupních informací o

vlastnostech odpadu,

základního popisu odpadu a

chemického rozboru

Rozdělení odpadů podle

nebezpečných vlastností a

rizik.

V souladu s BAT


postupy přejímky

odpadu

Při přejímce odpadu je

sledován soulad dodaného

odpadu s deklarovanými

vstupními informacemi

Cílem postupů přejímky je

potvrdit charakteristiky odpadu

a ověření kritérií…

V souladu s BAT


systém sledování a

přehledu o odpadu

Přejímaný odpad je

v technologii zařízení sledován podle čísla dokladu z evidence SEPNO

Cílem systému

sledování a přehledu odpadu je

sledovat umístění a množství

odpadu v zařízení…

V souladu s BAT


systém řízení kvality

výstupu

Výstup ze zařízení je

průběžně sledován v rozsahu

fyzikálních a chemických

parametrů.

Tato technika zahrnuje stanovení a provádění systému řízení kvality

výstupu…

V souladu s BAT

B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho

dokončení

Termín realizace záměru: 2020

B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků

Město Liberec, Liberecký kraj

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 9a odst. 3 a správních

orgánů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Změna integrovaného povolení vydané KÚLK Libereckého kraje



B.II Údaje o vstupech

B.II.1 Půda

Záměr se týká stávajícího zařízení umístěného ve stávajícím průmyslovém areálu

v intravilánu města. Z tohoto zařízení nedojde k žádné změně v instalované

technologii. Záměr se nedotýká ZPF ani PUPFL.

B.II.2 Voda

Hlavním zdrojem vody je nyní pitná voda z městského vodovodního řádu ze stávající

přípojky. Vodovod je ve správě SčVk a.s. Teplice a odběr je prováděn na základě

platné smlouvy.

Potřeba pitné vody

Pitná voda je ve stávající technologii využívána:

1) Pro sociální účely pro dva zaměstnance firmy (25 %)

2) Pro technologické účely (75 %):

a. ředění používaných chemikálií. Tato spotřeba klesá s možností

nakupovat připravené roztoky

b. čištění a proplachy technologie – do budoucna je výhledově plánováno

v technologii využívat přečištěnou vodu určenou k vypuštění do veřejné

kanalizace. Tím by došlo ke snížení stávající úrovně odběru pitné vody

z vodovodního řadu

Stávající roční spotřeba vody se pohybuje okolo 300 m3/rok. Její navýšení se

vzhledem k záměru využívat vyčištěnou vodu k oplachu technologie předpokládá

max. o 5 %.

B.II.3 Ostatní surovinové a energetické zdroje

Objekt, kde je umístěna technologie a její zázemí, je v pronájmu. Spotřeba energií a

vody je měřena podružnými měřidly a poměrově rozdělena mezi oznamovatele a

ostatní nájemce. Fakturace za odebrané energie a vodu je součástí vyúčtování v

rámci úhrady služeb z pronájmu.



Palivo a energie

Elektřina je využívána pro osvětlení, pohon čerpadel, kompresoru, přímotopy,

vytápění, zabezpečovací zařízení. Její stávající roční spotřeba je cca 12 MWh (53 %

technologie, 47 % vytápění + ohřev TUV).

Plyn je využíván pro vytápění výrobního objektu, kde je instalován přímotopný

teplovzdušný ohřívač o instalovaném tepelném výkonu 25 kV. Stávající spotřeba je

cca 60 MWh/rok.

Hlavní používané suroviny

Suroviny používané v zařízení podléhají v čase určitým změnám v jejich sortimentu a

složení. V roce 2018 byly v zařízení spotřebovávány níže uvedené suroviny:

Tabulka č.3: Používané suroviny

Surovina Roční spotřeba 2018 v kg/rok

Vlastnosti / H věty

ABS 6007 (hlinitan sodný, roztok 10%) 2400 Skin Corr. 1A H314, Me.t Corr. 1A H290

ABS 6125 (polyaluminiuchlorid 10-25%) 1620 Skin Irrit 2 H315, Eye Irrit 2 H319

ABS DEF 48 odpěńovač (vodní disperze na bázi dimethylsiloxanu)

60 Není nebezpečný

ABS Floc 1030 flokulant (na bázi anionaktivního polyakrylamidu.)


Vápenný hydrát 1980 STOT SE 3, H335 Skin Irrit., H315 Eye Dam 1, H318

Síran železitý 41 % 120 Met. Corr. 1; H290 Acute Tox. 4; H302 Skin Irrit. 2; H315 Eye Dam. 1; H318

PRAESTOL 2350 práškový (kopolymer akrylamidu a natriumakrylátu)


PRAESTOL E150, (kopolymer akrylamidu a kationického derivátu kys. akrylové, disperze ve vodorozpustném polymeru)


Chemické látky a směsi jsou skladovány ve speciálních IBC kontejnerech a

originálních obchodních baleních (zpravidla PE soudky). Stavební i technologické

řešení objektu zařízení je uzpůsobeno požadavkům na ochranu horninového

prostředí před vlivem závadných látek. Zařízení je opatřeno nepropustnou podlahou

odolnou vlivu chemických látek. Podlaha je soustavou vnitřních kanálků spádována



do podzemní havarijní jímky. Celkový objem záchytného prostoru podlahy a havarijní

jímky je 35 m3.

Přehled druhů nebezpečných odpadů, které mohou být přijímány do zařízení:

Zařízení je určeno pro zpracování kapalných nebezpečných odpadů. Stavební a

technologické řešení objektu zařízení je uzpůsobeno požadavkům na ochranu

horninového prostředí před vlivem závadných látek. Zařízení je opatřeno

nepropustnou podlahou odolnou vlivu chemických látek, která je soustavou vnitřních

kanálků vyspádována do podzemní havarijní jímky. Celkový objem záchytného

prostoru podlahy a havarijní jímky je 35 m3.

V rámci příští změny IP bude požádáno o rozšíření níže uvedeného sortimentu

odpadů o několik nových katalogových čísel. Zpravidla se jedná o identické odpady,

které již jsou v zařízení zpracovávány, ale původcem jsou zařazené pod jiné

katalogové číslo, což katalog odpadů umožňuje.

Tabulka č. 4: Přehled povolených odpadů k přijetí do zařízení

Katalogové

číslo Druh odpadu

050106 Ropné kaly z údržby

060101 Kyselina sírová a kyselina siřičitá

060405 Odpady obsahující jiné těžké kovy

070201 Promývací vody a matečné louhy

080111 Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

080115 Vodné kaly obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo jiných

nebezpečných látek

080119 Vodné suspenze obsahující barvy nebo laky s obsahem organických rozpouštědel nebo

jiných nebezpečných látek (vodou ředitelné)

090101 Vodné roztoky vývojek a aktivátorů

090102 Vodné roztoky vývojek ofsetových desek

110105 Kyselé mořící roztoky

110107 Alkalické mořící roztoky

110111 Oplachové vody obsahující nebezpečné látky

110113 Odpady z odmašťování obsahující nebezpečné látky

110198 Jiné odpady obsahující nebezpečné látky

120109 Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

120301 Prací vody

120302 Odpady z odmašťování vodní parou

130105 Nechlorované emulze

130501 Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje

130502 Kaly z odlučovačů oleje

130503 Kaly z lapáků nečistot

130506 Olej z odlučovačů oleje



130507 Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje

130508 Směsi odpadů z lapáku písku a odlučovačů oleje

130802 Jiné emulze

160113 Brzdové kapaliny

160114 Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

160708 Odpady obsahující ropné látky

160709 Odpady obsahující jiné nebezpečné látky

161001 Odpadní vody obsahující nebezpečné látky

190106 Odpadní vody z čištění odpadních plynů a jiné odpadní vody

190205 Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky

190207 Olej a koncentráty ze separace

190702 Průsaková voda ze skládek obsahující nebezpečné látky

190813 Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky

190902 Kaly z čiření vody

191103 Odpadní voda z regenerace olejů

191307 Jiný kapalný odpad ze sanace podzemní vody obsahující nebezpečné látky

B.II.4 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

Realizací záměru nedojde ke změně nároků na dopravní připojení. Záměr je

dopravně dobře dostupný. Hlavni komunikační připojení je z třídy Milady Horákové.

Předpokládaná dopravní zátěž:

Zvýšení kapacity se projeví zvýšeným přísunem odpadů, surovin a materiálů a

odvozem vzniklých odpadů, čímž dojde ke zvýšení automobilového provozu na

příjezdové komunikaci do závodu.

Stávající návozy jsou 1 – 2 cisterny denně, předpoklad 2 – 4.



Obrázek č. 3: Dopravní dostupnost zařízení

B.II.5. Nároky na biodiverzitu

Dle Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016 – 2025 je

narůstající dopravní infrastruktura, společně s rozvojem sídelní infrastruktury a

opětovně narůstající intenzifikací zemědělské výroby, označena za příčiny určující

současný stav biodiverzity. Obecně dochází k nevratným změnám v přírodním

prostředí, tj. narušení jeho rovnováhy zejména v důsledku homogenizace a

fragmentace krajiny, kontaminace cizorodými látkami a přeměny původně přírodních

ploch na zastavěná území nebo území intenzivně obdělávané. Dochází tak nejen

k úbytku biodiverzity, ale také s tím přímo souvisejícímu zhoršení fungování

ekosystémů a ekosystémových služeb.



Tato strategie definuje čtyři prioritní oblasti, ve kterých stanovuje 20 cílů, ve kterých

je popsán obecný kontext a relevance dílčí problematiky pro ochranu biodiverzity.

Z pohledu řešeného záměru jsou tyto priority nerelevantní, neboť záměr nebude

generovat žádnou změnu, která by se těchto priorit jakkoliv dotkla.

Přehled nejvýznamnějších charakteristik dotčeného území z hlediska biologické

rozmanitosti (fauna, flóra a ekosystémy) udává následující tabulka. Z ní je patrné, že

záměr se žádným způsobem této problematiky nedotkne.

Tabulka č. 5: Nejvýznamnější charakteristiky dotčeného území z hlediska biologické rozmanitosti

Charakteristika

Národní park nezasahuje

Chráněná krajinná oblast* nezasahuje

Maloplošná chráněná území nezasahuje

Evropsky významné lokality (EVL) – Natura 2000 nezasahuje

Ptačí oblasti (PO) – Natura 2000 nezasahuje

ÚSES nadregionální nezasahuje

ÚSES regionální nezasahuje

ÚSES lokální nezasahuje

Významný krajinný prvek „ze zákona“ Nezasahuje, pouze sousedí s vodním tokem Nisy

Významný krajinný prvek registrovaný nezasahuje

Přírodní park nezasahuje

Památný strom nezasahuje

Výskyt zvláště chráněných druhů živočichů nezasahuje

Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin nezasahuje



B.III Údaje o výstupech

B.III.1 Znečišťování ovzduší

Problematiku ochrany ovzduší upravuje zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

K němu se vztahuje jediný prováděcí předpis, vyhláška č. 415/2012 Sb.

V neposlední řadě je však také nutno citovat zákon o integrované prevenci a

omezování znečištění č. 76/2002 Sb. v platném znění, který do značné míry

s problematikou legislativy v oblasti ochrany ovzduší také souvisí.

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

Technologie, která je předmětem tohoto oznámení, podléhá zákonu o integrované

prevenci č. 76/2002 Sb. a je pro ni vydáno platné integrované povolení.

Dle tohoto IP je technologie zařazena jako SZZO neuvedený v příloze zákona č.

201/2012 Sb. Pro takový zdroj nejsou stanoveny emisní limity ani další podmínky

provozu. Vytápění výrobní haly (1 sahara 25 kW) je také SZZO neuvedeným

v příloze zákona.

Emise z automobilové dopravy

Jak již bylo uvedeno, v budoucnosti dojde k navýšení z provozu 1-2 NA denně na

dvojnásobek. Vzhledem k dopravní zátěži okolních firem jde o zátěž zanedbatelnou.

B.III.2 Odpadní a dešťové vody

Splaškové odpadní vody stávající jsou odváděny do splaškové kanalizace

zakončené veřejnou biologickou čistírnou odpadních vod Liberec.

Dešťové vody a vody ze zpevněných ploch po přečištění v lapolu (provozován jinou

firmou) jsou odváděny do Nisy.

Technologické odpadní vody, které vznikají při procesu likvidace kapalných odpadů

jsou odváděny do veřejné kanalizace a musí plnit limity kanalizačního řádu. Tyto

předčištěné odpadní vody ze zařízení jsou vypouštěny do veřejné kanalizace na

základě jak smlouvy s provozovatelem veřejné kanalizace, tak v souladu

s podmínkami integrovaného povolení. Součástí povolení je povinnost dodržovat



závazné emisní limity vypouštěných předčištěných odpadních vod, které jsou

kontrolovány pravidelným monitoringem s četností 4 x v roce odběrem směsného

vzorku typu B (24hodinový vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků stejného

objemu v intervalu dvou hodin). Závazné emisní limity pro vypouštěnou předčištěnou

vodu jsou uvedeny v tabulce 6.

Tabulka č. 6: Závazné emisní limity – vypouštění odpadních vod

Látka nebo ukazatel Závazný emisní limit jednotka

pH 6 – 9 -

CHSKCr 800 mg/l

BSK6 400 mg/l

RAS 1200 mg/l

NL 350 mg/l

Ncelk. 70 mg/l

C10 - C40 750 mg/l

PAL-A 650 mg/l

AOX 0,05 mg/l

As 0,10 mg/l

Cr6+ 0,05 mg/l

Cu 0,10 mg/l

Cd 0,05 mg/l

Hg 0,05 mg/l

Ni 0,10 mg/l

Pb 0,10 mg/l

Zn 0,50 mg/l

Monitoring odpadních vod zajišťuje společnost ALS Czech Republic s.r.o. (zkušební

laboratoř ČIA č. 1163.

Kvalita vypouštěných OV

1) Výsledky monitoringu odpadních vod za období 2017 – 2018:

V letech 2017 a 2018 se uskutečnilo 8 etap monitoringu odpadních vod. V následující

tabulce jsou výsledky porovnány se závaznými emisními limity uvedenými

v Rozhodnutí o integrovaném povolení pro zařízení (č.j. KUKL 48972/2011).

Tabulka č. 7: Vyhodnocení monitoringu odpadních vod 2017 – 2018



Závazné emisní limity byly nejčastěji překračovány v ukazatelích AOX a chemická

spotřeba kyslíku CHSKCr (ve dvou odběrech v roce 2018) a dále v jednom případě

v ukazateli nikl (v roce 2018). Ve zbývajících sledovaných ukazatelích nebyly

závazné emisní limity překročeny.

Protože se nepodařilo projednat navýšení limitních hodnot (souhlas správce

kanalizace, ale nesouhlas ČIŽP), byla přijata celá řada opatření k zamezení

překračování povolených hodnot:

- byl zastaven příjem některých druhů odpadů, u kterých je předpoklad, že

situaci způsobují

- došlo k částečné obměně některých pomocných chemikálií směrem k zvýšení

kvality procesu

- bylo posíleno vybavení provozní laboratoře o zařízení k operativnímu

provoznímu monitoringu. Jde o spektrofotometr HACH LANGE pro

monitorování jak vstupů, tak výstupů

- s tímto zařízením byl zahájen podrobný monitoring jak vstupujících odpadů,

tak vystupujících odpadních vod.

2) Výsledky monitoringu odpadních vod za období 2019

Za rok 2019 byly v době dokončení tohoto oznámení k dispozici výsledky

monitoringu za všechny kvartály roku 2019. Výsledky prokázaly již pouze jediné



překročení limitních ukazatelů, a to v ukazateli AOX (odběr vzorku dne 19.9.2019).

Odpad, který tuto situaci zapříčinil (šlo o jednorázovou dodávku) nebyl po dohodě

s dodavatelem do zařízení více dodáván.

Celkově je však patrný pozitivní trend, velmi důležitý je ukazatel CHSKCr, u kterého

došlo k poměrně výraznému poklesu. Jde o ukazatel, který v posledních letech

způsobuje problémy na veřejných BČOV z důvodů narůstajícího zakoncentrování

znečištění přiváděných vod. Na tomto jevu se bohužel podepisují jinak vcelku

pozitivní trendy spočívající v úsporách spotřebovaných vod nebo oddělení dešťových

vod od vod splaškových.

Tento trend snižování zátěže vypouštěných OV je velmi důležitý z hlediska

respektování SMĚRNICE 2000/60/ES EP A RADY ze dne 23. října 2000 ustavující

rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, která má přispět k cílenému

snižování vypouštění nebezpečných látek do vod.

Tabulka č. 8: Vyhodnocení monitoringu odpadních vod 2019 (I. -IV. Q)

Tabulka č. 8 Pokračování

Množství OV vypouštěných do veřejné kanalizace:

V následující tabulce jsou uvedeny stávající povolené hodnoty a navrženy hodnoty,

které budou součástí žádosti o změnu IP.

Vysvětlení zdánlivé nelogičnosti v navýšení požadovaného množství OV

k vypouštění spočívá dle vyjádření oznamovatele v tom, že v současném platném IP

je limitní množství vypouštěných OV chybně vyčísleno ve vztahu k bilanci

přijímaných odpadů, surovin a použité pitné vody, na druhé straně vzniklých



kapalných i pevných odpadů. Tato skutečnost se samozřejmě projevila i tím, že

skutečné vypouštěné roční množství bylo v posledních letech vyšší, než tyto

povolené hodnoty (cca 8 tis. m3/rok). Navýšení povolení vypouštěného množství OV

bylo projednáno se správcem veřejné kanalizace. V žádosti o změnu platného IP

bude proto požádáno o níže uvedené hodnoty.

Tabulka č. 8: Stávající povolené množství OV a požadované množství OV po

realizaci záměru

Zdroj odpadní vody Charakteristika odpadní vody

Produkované množství

stávající Po navýšení kapacity

Technologie úpravy odpadů

Předčištěná odpadní voda

Max. (l/s) 0,5 0,8

Max. (m3/den) 20 46

Celkem (m3/ rok) 5000 12 000

Veřejná kanalizace je zakončena biologickou čistírnou odpadních vod Liberec, která

čistí odpadní vody z měst Liberec, Jablonec nad Nisou a obcí Lučany, Janov, Nová

Ves a několik dalších. ČOV Liberec se nachází na levém břehu Nisy v prostoru mezi

recipientem a silnicí ve směru Ústí nad Labem. Areál je ohraničen ulicemi

Londýnská, Selská a řekou Nisou. Odpadní vody z Liberce a Jablonce nad Nisou

přitékají k ČOV dvěma kmenovými sběrači A a B. Tato ČOV je schopna pojmout

zhruba 20 mil. m3 odpadních vod za rok. Voda přiváděná (po navýšení kapacity) ze

zařízení, které je předmětem tohoto oznámení, činí 0,06 % tohoto množství.

B.III.3 Odpady

Provozovatel zařízení zajišťuje likvidaci přijímaných nebezpečných kapalných

odpadů podle platných zákonů. Při této činnosti jsou produkovány nebezpečné i

ostatní odpady, kapalné i pevné. Likvidace a využití vznikajících odpadů je smluvně

zajištěna předáním jiné oprávněné osobě na základě smluvního vztahu.

V následujících tabulkách jsou uvedeny odpady produkované v souvislosti

s provozem zařízení. U jejich produkce lze očekávat navýšení úměrné navýšení

množství odpadů na vstupu do zařízení.

Tabulka č. 9: Druhy nebezpečných odpadů, které vznikají provozem zařízení:

Kat. číslo Název odpadu

13 05 01 Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje

13 05 02 Kaly z odlučovačů oleje

13 05 03 Kaly z lapáků nečistot



13 05 06 Olej z odlučovačů oleje

15 01 10 Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné

nebezpečnými látkami

16 07 08 Odpady obsahující ropné látky

19 02 05 Kaly z fyzikálně – chemického zpracování obsahující nebezpečné látky

19 02 07 Olej a koncentráty ze separace

20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

20 03 01 Směsný komunální odpad

Tabulka č. 10: Druhy ostatních odpadů, které vznikají provozem zařízení

Kat. číslo Název odpadu

20 01 01 Papír a lepenka

20 01 02 Sklo

20 01 39 Plasty

Odpady jsou shromažďovány podle druhů, využitelné složky TKO jsou tříděny a

všechny, jak ostatní, tak nebezpečné odpady jsou předávány oprávněným firmám

k využití, úpravě nebo odstranění. Evidence a každoroční hlášení je vedeno

v souladu s požadavky zákona o odpadech a předpisů souvisejících.

B.III.4 Zdroje hluku

Technologické zařízení je umístěno uvnitř stavebních objektů. Jako jediný relevantní

bodový zdroj hluku, u něhož by mohlo vzniknout riziko obtěžování hlukem v okolí

zařízení, bylo vyhodnoceno stáčení cisteren, kdy cisterna stojí venku. Na základě

požadavku KHS v Liberci bylo provedeno měření tohoto hluku v roce 2012. Výsledky

jsou uvedeny a okomentovány v kap. D.

B.III.5 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a

technologií

B.II.5.1 Ohrožení zdraví a bezpečnosti člověka v pracovním prostředí

Ve výrobní technologii jsou používány jak chemické látky a směsi klasifikované jako

nebezpečné, tak bez nebezpečných vlastností. Nejvýznamnějším rizikovým faktorem

z hlediska pracovního prostředí je práce s žíravinami a látkami dráždivými, jde

především o vápenný hydrát, síran železitý a síran hlinitý. Při práci s těmito

chemickými látkami musí být dodržovány následující zásady:



Vápenný hydrát je silná zásada s dráždivými účinky na pokožku a sliznice dýchacího

ústrojí. Prostor, kde se s práškovým hydrátem manipuluje, musí být účinné větrán.

Při vlastní práci s hydrátem je nutné používat protiprachový respirátor. Při práci s

roztokem je nutné používat gumové rukavice, ochranné brýle nebo štít.

Siran železitý a síran hlinitý, oba působí žíravě na pokožku a sliznice, při práci s ním

je nutné dodržovat pravidla osobní hygieny: nejíst, nepít, nekouřit na pracovišti a

před jídlem důkladně umýt ruce vodou a mýdlem.

Pracovníci nakládající s výše uvedenými druhy chemických látek musí být řádně

poučeni o zásadách ochrany proti účinku těchto přípravků a vybaveni ochrannými

pomůckami.

Z hlediska dalšího ohrožení bezpečnosti může být zdrojem úrazu elektrické zařízení.

Pro případ požáru je objekt osazen hydranty a rozmístěn dostatečný počet

pohotovostních hasicích přístrojů. Pro objekt je zpracovaný požární řád a obsluha je

důsledně proškolována.

B.II.5.2 Ohrožení životního prostředí

Zdrojem případného ohrožení životního prostředí mohou být automobily jak nákladní,

tak osobní, resp. jejich olejové náplně a pohonné hmoty. Pro případ poruchy a

následného úniku těchto závadných látek jsou manipulační a parkovací plochy

odvodněny přes odlučovač lehkých kapalin (lapol) provozovaný jinou firmou.

Za zdroj rizika pro životní prostředí lze pokládat také manipulaci s nebezpečnými

odpady, zvláště kapalnými. Kapalné odpady jsou přiváženy autocisternami, stáčení

do akumulačních nádrží je prováděno na vodohospodářsky zabezpečeném místě.

Chemické látky a směsi používané v technologii jsou dováženy v původních obalech,

není prováděno jejich přečerpávání. Skladovány jsou uvnitř objektů na určených

vodohospodářsky zabezpečených místech. Pro případ úniku chemikálií jsou

pracoviště, kde dochází k manipulaci s chemickými látkami a směsmi, vybavena

dostatečným množstvím sanačních prostředků. Pro celý areál je zpracován a v rámci

žádosti o vydání změny integrovaného povolení bude předložen ke schválení

v aktualizované verzi plán opatření pro případ havárie.



C. Údaje o stavu životního prostředí

v dotčeném území

C.I Přehled nejvýznamnějších environmentálních

charakteristik dotčeného území se zvláštním zřetelem

na jeho ekologickou citlivost

Liberec je statutární město na severu Čech v okrese Liberec Libereckého kraje. Je

krajským městem a pátým největším v zemi. Má více než sto tisíc obyvatel a rozléhá

se na 106,1 km2. Je zakládajícím členem Euroregionu Nisa. Nachází se asi 91 km

severo-severovýchodně od Prahy. Město leží v Liberecké kotlině Žitavské pánve mezi

Ještědsko-kozákovským hřbetem a Jizerskými horami. Městem protéká Lužická Nisa

a její přítoky, například Černá Nisa a Harcovský potok, na něm leží Harcovská

přehrada.

Stanice na odstraňování kapalných odpadů provozovatele Slavomíra Molnára se

nachází v jihozápadní části Liberce v městské části Rochlice, v průmyslovém areálu v

blízkosti Poštovního náměstí a železniční zastávky Liberec-Rochlice v prostoru mezi

třídou M. Horákové (ohraničující areál ze severu), meandry Lužické Nisy (omezující

areál z jihu a západu) a dalším průmyslovým areálem umístěným východně.

Na posuzovaném území ani v jeho okolí se nevyskytují žádné architektonické a

historické památky či archeologická naleziště. Areál není v rozporu s územně

plánovací dokumentací. Lokalita, ve které se nachází stanice:

- není chráněným územím podle z.č. 114/1992 ve znění pozdějších předpisů

- není součástí přírodního parku

- v okolí areálu není registrován žádný významný přírodní prvek

- ekologická stabilita území je nízká.

Územní systém ekologické stability krajiny

Územní systém ekologické stability (ÚSES) je chápán jako soustava přírodních

společenstev, kterou je nutné udržovat. Co se týká samotné zájmové lokality,

nenachází se přímo na ní ani poblíž žádný významný prvek ÚSES.



Zvláště chráněná území

Lokalita záměru neleží na území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní

přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky

ani přechodně chráněné plochy.

Přírodní rezervace, památky a parky

Nejbližší přírodní park je Přírodní park Ještěd vzdálený cca 1 km západně od

zájmové lokality. Hranice Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory je vzdálena cca 6

km východně od lokality.

Významné krajinné prvky (VKP)

Přímo na zájmové lokalitě se nenachází žádný registrovaný významný krajinný prvek

ani významný krajinný prvek vyjmenovaný v zákoně č.114/1992 Sb., o ochraně

přírody a krajiny.

Obrázek č. 4: Vyznačení hranice CHKO Jizerské hory a dalších chráněných území

Zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů

Na zájmové lokalitě se nenachází žádný významný přírodní zdroj.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu

Zájmová lokalita

CHKO Jizerské hory

PP Ještěd



Historická část města Liberec je vzdálená asi 1,5 km od zájmové lokality směrem na

sever a záměrem nebude zasažena stejně jako jiná území historického, kulturního

nebo archeologického významu.

Území hustě zalidněná

Zájmová lokalita se nachází v části města Liberec - Rochlice. Tato část města má

v porovnání s jinými částmi Liberce méně obyvatel, neboť se zde nenachází hustá

městská zástavba a na většině plochy se nacházejí podnikatelské subjekty a

občanská vybavenost. Nejbližší obytný dům je na ulici Milady Horákové č.p. 114,

vzdálenost cca 80 m.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení

V areálu, kde se Stanice na odstraňování kapalných odpadů provozovatele

Slavomíra Molnára nachází, byla do roku 1945 provozována textilní továrna. Po roce

1945 se v něm nacházel autoopravárenský závod, patřící pod ministerstvo dopravy.

Dalším vlastníkem areálu byl národní podnik Desta Děčín, který v 80.letech v areálu

zřídil svoji provozovnu. Po privatizaci v 90. letech se národní podnik transformoval do

akciové společnosti. V roce 1999 společnost Desta Děčín a.s. zanikla bez likvidace.

Provozní činnost byla následující: montáž a opravy vysokozdvižných vozíků a

vozidel, strojní obrábění a broušení kovů, lakování mokrou a suchou technologií,

obrábění dřeva, deemulgační čištění odpadních vod, montážní operace, svářečské

práce.

Od roku 2000 době je majitelem areálu a objektů v něm umístěných Ing. Jan Grygar

a Marcela Grygarová. V areálu sídlí několik firem zaměřených na drobnou výrobu,

sklady, živnostenské podnikání (autoservisy, prodej dřevomateriálu, barev a laků

apod.), zařízení na odstraňování kapalných odpadů, služby apod.

Areál patří dle územního plánu města Liberce do plochy pracovních aktivit – plochy

drobné výroby, skladů, živnostenské provozovny a i dalším období se neuvažuje

s jiným využitím území. Naproti administrativním budovám v areálu se na protější

straně třídy M. Horákové nalézají objekty s obchody, ve směru do centra se k

provozovně přimyká několik starších činžovních domů (plocha městského bydlení a

plochy veřejné vybavenosti). Z opačné strany tvoří přirozenou hranici průmyslového

areálu řeka Lužická Nisa, která protéká regulovaným korytem v těsné blízkosti



některých provozních budov. Jihovýchodně od areálu jsou plochy ostatní městské

zeleně. Areál je územním plánem zařazen do záplavového území.

Stanice na odstraňování kapalných odpadů provozovatele Slavomíra Molnára je

umístěna ve stavebním objektu na pozemku p.č. 838/3 k.ú. Rochlice u Liberce.

Zařízení zahrnuje technické a technologické jednotky, které jsou uvedeny a

specifikovány v tabulce v kapitole 3.

Staré ekologické zátěže

Průzkumnými pracemi byl v průmyslovém areálu, jehož součástí je objekt Stanice na

odstraňování kapalných odpadů provozovatele Slavomíra Molnára, prokázán historický

zdroj znečištění zemin a podzemních vod.

• Stará ekologická zátěž – znečištění podzemních vod ropnými látkami v prostoru

bývalého objektu náhonu a v prostoru bývalé haly demontáže.

• Stará ekologická zátěž – znečištění zemin ropnými látkami v prostoru mezi

objektem bývalé haly demontáže a Lužickou Nisou.

Přestože v letech 1995 až 2010 v průmyslovém areálu probíhaly sanační práce vedoucí

k odstranění znečištění ropnými látkami, zpracovatel závěrečného hodnocení stavu

znečištění po ukončení sanačních prací v analýze rizika uvádí, že se v zájmovém území

průmyslového areálu nalézá zbytkové znečištění ropnými látkami a upozorňuje na

potenciální ohrožení zdraví dělníků, se kterým je nutné počítat při případných výkopových

prací v areálu (Slezáková, 2011).

Záměr nebude generovat žádné stavební úpravy ani jiné terénní práce, proto nedojde

k ovlivnění tohoto stávajícího stavu.



C.II Stručná charakteristika složek životního prostředí

v dotčeném území, které budou pravděpodobně

významně ovlivněny

C.II.1 Ovzduší a klima

Liberecko patří ke klimatické oblasti mírně teplé, s mírnou zimou, velmi vlhké,

pahorkatinného až vrchovinného charakteru. Na SV ve vyšších polohách Jizerských

hor a na JZ na Ještědu sousedí s oblastmi mírně chladnými. Léto je kratší, mírné, s

20 - 30 letními dny, zima je normálně dlouhá, sněhová pokrývka leží 60 - 80 dní. V

průběhu roku je 40 - 50 jasných dnů.

Průměrná teplota v Liberci je v lednu -2,6oC, v červenci 16,7oC a roční průměr činí

7,1oC. Roční úhrn srážek dosahuje 918 mm. Nejvyšší měsíční srážky (109 mm)

připadají na srpen, nejnižší (55 mm) na březen.

Ještědský hřbet má výrazný vliv na vývoj počasí, jak lze pozorovat při jeho

překročení směrem do nitra Čech. Sníženiny obklopující masiv Jizerských hor jsou

často zaplavovány studeným vzduchem, stékajícím zejména v zimním období (v

teplejším půlroce v noci) z vyšších poloh. Tento jev může být příčinou teplotní inverze

a může být doprovázen výskytem mlh a kumulací škodlivin v ovzduší. V poměrně

široké Liberecké kotlině není situace tak kritická jako v úzkých málo větraných

údolích. O tom svědčí i malá četnost dnů s mlhou, která v Liberci činila v letech 1971

- 1975 pouze 5 dní v roce, kdežto na odvráceném svahu Ještědu je vyšší.

Oblast, kde se nachází posuzovaný areál, řadíme do mírně teplého podnebí,

klimatické oblasti MT 4 (Quitt 1971). Oblast se vyznačuje krátkým, mírným, suchým

až mírně suchým létem, normálně dlouhou, mírně teplou a suchou zimou a krátkým

mírným přechodným obdobím (podzim, jaro).

Klima zájmového území tvoří přechod mezi vlhkým chladným a oceánicky laděným

podnebím návětrných pohraničních hor (Jizerské hory, Ještědsko-kozákovský hřbet,

Lužické hory) a relativně suchým a teplým podnebím českého vnitrozemí. Tento

přechodný charakter vykazuje řadu anomálií, podmíněných zejména členitostí reliéfu

a blízkostí okolních mezoklimatických komplexů.



Tabulka č. 11: Charakteristika klimatické oblasti

Faktor Region MT – 4

Letní dny 20-30

Mrazové dny 110-130

Ledové dny 40-50

Průměrná teplota v lednu ¨C -2oC až -3oC

Průměrná teplota v dubnu ¨C 6-7oC

Průměrná teplota v červenci ¨C 16-17oC

Průměrná teplota v říjnu ¨C 6-7oC

Počet dní s srážkami na 1mm 110-120

Úhrn srážek 4-9 měsíc (mm) 350-450 mm

Úhrn srážek 10-3 měsíc (mm) 250-300 mm

Počet dní se sněhovou pokrývkou 60-80

Počet dní zamračených 150-160

Počet dní jasných 40-50

Rozptylové podmínky závisí na meteorologických situacích, daných rychlostí a

směrem větru a stabilitou zvrstvení atmosféry. Veškeré údaje potřebné pro výpočet a

hodnocení imisní situace jsou obsaženy v podrobné větrné růžici pro lokalitu Liberec -

Rochlice, která byla zpracována v Českém hydrometeorologickém ústavu Praha (viz

následující tabulka). V každé třídě stability atmosféry je uvedeno zastoupení

jednotlivých směrů a rychlostí větru v %. První řádek platí pro rychlost větru 0,9 -

2,5 m/s, druhý pro rychlost v intervalu 2,5 -7,5 m/s a třetí pro rychlosti nad 7,5 m/s.

Jednotlivé třídy stability lze charakterizovat následovně:

I. stabilitní třída superstabilní - vertikální výměna vrstev ovzduší prakticky

potlačena, tvorba volných inverzních stavů. Výskyt v nočních a ranních hodinách,

především v chladném půlroce. Maximální rychlost větru 2 m/s.

II. stabilitní třída stabilní - vertikální výměna ovzduší je stále nevýznamná, také

doprovázena inverzními situacemi. Maximální rychlost větru 3 m/s. Výskyt v nočních a

ranních hodinách v průběhu celého roku.

III. stabilitní třída izotermní - projevuje se již vertikální výměna ovzduší. Výskyt

větru v neomezené síle. V chladném období lze očekávat v dopoledních a

odpoledních hodinách, v létě v časných ranních a večerních hodinách.



IV. stabilitní třída normální - dobré podmínky pro rozptyl škodlivin, bez tvorby

inverzních stavů, neomezená síla větru. Vyskytuje se přes den, v době, kdy nepanuje

významně sluneční svit. Společně s III. stabilitní třídou mají v našich podmínkách

zpravidla výrazně vyšší četnost výskytu než ostatní třídy.

V. stabilitní třída konvektivní - projevuje se vysokou turbulencí ve vertikálním

směru, která může způsobovat, že se mohou nárazově vyskytovat vysoké

koncentrace znečisťujících látek. Nejvyšší rychlosti větru 5 m/s, výskyt v letních

měsících v době, kdy je vysoká intenzita slunečního svitu.

Tabulka č. 12: Větrná růžice pro Liberec 10 m nad povrchem země (četnosti v %)

Třída stability

Rychlost větru

S SV V JV J JZ Z SZ calm

I 1,7 0,42 0,13 0,10 0,69 0,25 0,35 0,44 0,12 11,05

II 1,7 1,04 0,26 0,24 1,71 0,86 1,20 1,35 0,51 7,53

II 5,0 0,03 0,00 0,01 0,12 0,10 0,04 0,03 0,14

III 1,7 0,83 0,22 0,20 1,72 0,88 1,48 1,99 0,59 3,06

III 5,0 1,19 0,09 0,18 4,01 1,87 0,98 1,08 3,44

III 11,0 0,02 0,00 0,00 0,06 0,04 0,06 0,04 0,09

IV 1,7 0,32 0,09 0,10 0,73 0,41 0,73 0,83 0,19 2,80

IV 5,0 1,26 0,05 0,10 2,36 1,02 1,43 1,89 4,77

IV 11,0 0,38 0,01 0,03 2,10 0,81 1,20 1,35 2,00

V 1,7 0,20 0,12 0,92 0,79 0,75 1,00 1,27 5,62 1,58

V 5,0 0,30 0,03 0,14 1,70 1,00 1,53 1,73 1,52

Celkem 5,99 1,00 2,02 15,99 7,99 10,00 12,00 18,99 26,02

Zastoupení stabilní a velmi stabilní atmosféry v lokalitě dosahuje 28,7 %. Malý

vertikální rozptyl kontaminantů v těchto třídách vytváří nepříznivé podmínky pro

imisní situaci v blízkosti nízkých zdrojů. Na tyto situace připadá též největší podíl

bezvětří (celkem 18,6%), kdy je transport emitovaných škodlivin od zdroje velmi

pomalý.

Na 3. a 4. třídu stability ovzduší, které jsou nejčastější na území Čech, připadá 51 %

meteorologických situací. Při nich jsou rozptylové podmínky obecně dobré. Z

hlediska konkrétní hodnocené situace je výhodná též konvektivní atmosféra, která se

vyskytuje ve více než 20% případů.

Z tabulky vyplývá, že zastoupení jednotlivých směrů větru je značně nerovnoměrné a

odpovídá morfologii terénu v oblasti. Nejčastější je vítr SZ (19%) a JV (16%), tedy ve



směru podélné osy Liberecké kotliny. V těchto hlavních směrech převažuje rychlejší

proudění - více než 50% připadá na střední a 11 - 13% na vysoké rychlosti větru. Z

ostatních směrů převládá proudění přes Ještědský hřbet, tzn. Z (12%) a JZ (10%).

Nejméně četné větry přicházejí od Jizerských hor (SV a V).

Kvalita ovzduší

Imisní pozadí v regionu je zjišťováno v Liberci ve stanici ČHMÚ Liberec-město.

Následující údaje jsou převzaty z map imisního zatížení v dané lokalitě zveřejněných

na portále ČHMÚ.

NOx roční průměr: 19,4 µg/m3,

PM10 roční průměr: 22,5 µg/m3.

C.II.2 Voda

Město Liberec leží v údolí Lužické Nisy. Intravilán města se rozšiřuje na svahy

Jizerských a Lužických hor. Hustá hydrologická síť vodotečí z těchto hor (2,15 km

toku na 1 km2 plochy) zasahuje přímo do města. Drobné vodní toky se vyznačují

velkým podélným spádem. Z hlediska vodohospodářského má město Liberec zcela

specifické podmínky. Klimaticky leží v oblasti mírně chladné a vlhké s ročními

průměrnými srážkami 700 až 800 mm. Tyto vysoké srážkové poměry spolu

s kopcovitým okolím podmiňují častý výskyt velkých vod. Dalším charakteristickým

rysem je velká rozkolísanost průtoků.

Nejbližší vodoteč Lužická Nisa, která teče na území ČR v délce 55,1 km (povodí

375,3 km3, Qa u státní hranice 5,4 m3.s-1). Pramení u Bedřichova a přibírá řadu

menších přítoků. Má velmi hustou říční síť, specifický odtok je od 12 do 17 l.s-1.km-2.

Lužická Nisa (číslo hydrologického pořadí 2-04-07-001) vytváří jižní a jihovýchodní

hranici průmyslového areálu. Řeka protéká regulovaným korytem v těsné blízkosti

některých provozních budov včetně Stanice na odstraňování kapalného odpadu

provozovatele Slavomíra Molnára. Dle přílohy č. 1 vyhlášky MZ č.470/2001 Sb.,

kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností

souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhl.č.333/2003 Sb., je Lužická Nisa

vodohospodářsky významným vodním tokem bez vodárenského odběru, v daném

úseku je hodnocena III.třídou čistoty (dle ČSN 75 7221 „Klasifikace jakosti

povrchových vod“.



Zájmové území se nachází v zátopovém území Q100, část okolního území v aktivní

záplavové zóně, mimo území CHOPAV a ochranná pásma vodních zdrojů.

Ve výrobním areálu závodu se nenacházejí žádné jímací hydrogeologické vrty.

Podzemní voda v okolí zařízení není fyzickými osobami využívána pomocí studen

jako zdroj užitkové a pitné vody.

Obrázek č. 5: Stanovené záplavové území v místě záměru (Q100)

Obrázek č. 6: Stanovená aktivní zóna v okolí záměru

Zájmová lokalita



C.II.3 Geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry

Půda

Pedologický průzkum přímo na lokalitě prováděn nebyl, ale z hlediska širšího okolí

se zde nacházejí hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené

formy v mírně chladné oblasti, na žule, středně těžké, slabě až středně štěrkovité.

Spodní geologickou vrstvu představují deluviální uloženiny, které mají strukturu

přetransformovaného sedimentu a pod ní je vrstva tvořená žulovými eluvii.

Geomorfologické poměry

Z hlediska geomorfologického členění ČR náleží zájmové území k soustavě

Krkonošsko – jesenické, část Západní Sudety, geomorfologický celek Liberecká

kotlina. Dle regionálně geologického členění spadá lokalita do lužické oblasti

Českého masivu, dílčí jednotky Krkonošsko-jizerského plutonu v blízkosti jeho

tektonické hranice s Ještědským krystalinikem, zastoupené porfyrickými biotitickými

granity s různým stupněm zvětrání v přípovrchové zóně. Zvětralinový plášť, jakožto

autochtonní produkt periglaciálního zvětrávání je představován eluviem granitu

štěrkovito-písčitého charakteru (tzv.perk) a dosahuje různých mocností. Lokálně je

žulový masiv v blízkosti tektonických linií sudetského směru protknut terciérními

vulkanity. V okolí záměru není znám žádný přírodní zdroj.

Tabulka č. 13: Začlenění zájmového území dle geomorfologického členění

Soustava: IV. Krkonošsko –jesenická

Podsoustava: IVA Krkonošská oblast

Celek: IV A-4: Žitavská pánev

Podcelek: IV A-4A: Liberecká kotlina

Okrsek: IVA-4A-a Vratislavická kotlina

Geologické poměry

Geologická stavba je dána situováním zájmovém oblasti na jihozápadním kontaktu

převážně granitických vyvřelin krkonošsko – jizerského plutonu s krystalickým

pláštěm, který je tvořen převážně epimetamorfovanými horninami

staropaleozoického až proterozoického stáří. Vlastní kontakt vyvřelin s krystalinikem

je definován jako tektonický, s převažujícím směrem tektoniky SZ-JV a se strmým

sklonem tektonického zlomu k SV.



V zájmovém území žulové horniny zvětrávají při povrchu na hrubozrnný písek (perk).

Kvartérní pokryv je výsledkem zvětrávacích procesů podložních hornin. Tvoří ho

žulové eluvium se svahovými uloženinami proměnlivých mocností s bloky a kameny

zvětralé žuly. Výplň mezi nimi je tvořena deluviálními hlinito-písčitými uloženinami.

Mocnost zvětralinového pláště je v zájmovém území značně proměnlivá a často se

mění již po několika metrech. V této části masivu se mocnost zvětralinové zóny

pohybuje v průměru v rozmezí 1 až 5 m, jsou zde však četná místa, kde vychází

žulové horniny téměř na povrch. Na geologické stavbě území se podílí rovněž

fluviální náplavy řeky Lužická Nisa, eolické písky pleistocenního stáří a různě mocné

vrstvy navážek.

Hydrogeologické poměry

Širší zájmové území náleží hydrogeologickému rajónu č. 6413 – Krystalinikum

Jizerský hor v povodí Lužické Nisy. Z hydrogeologického hlediska je oběh podzemní

vody vázán na nehluboké pásmo přípovrchového rozpojení hornin (puklinová

propustnost rozpukaných a částečné rozvětraných žul) a mimo to na proměnlivě

mocný zvětralinový plášť (průlinová propustnost zvětralého hrubozrnného perku,

popřípadě písčitých poloh svahových uloženin).

Hydrologicky a hydraulicky jsou obě pásma v úzké hydraulické spojitosti a dotace do

nich je vázána výhradně na atmosférické srážky.

Výška hladiny podzemní vody kolísá v závislosti na množství srážek, morfologii

terénu a vlastní propustnosti přípovrchové vrstvy.

Směr proudění podzemní vody je v zájmovém prostoru orientován k jihozápadu (k

Nise) a je ovlivněn jednak zmíněnou dispozicí ve vztahu k řece a taky pohybem

podzemní vody ze svahu, který se svažuje k objektům areálu (Slezáková, 2011).

C.II.4 Flora a fauna

Zájmová lokalita se nachází v jižní části města Liberec. Vzhledem k silnému

antropogennímu zatížení a způsobu současného využívání předmětných pozemků

lze prakticky vyloučit trvalou existenci významnějších živočišných nebo rostlinných

druhů v zájmové lokalitě.



D. Údaje o možných významných vlivech

záměru na veřejné zdraví a na životní

prostředí

D.I Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a

významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání,

frekvence a vratnosti)

D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Za pozitivní vliv záměru lze pokládat vytvoření jednoho nového pracovního místa.

Stávající počet zaměstnanců je 2. Provoz nového výrobního objektu bude 2 směny 5

dní v týdnu.

Z hlediska zdravotních rizik nebude mít záměr dopad na zdraví lidí, ať už

zaměstnanců nebo veřejnosti.

Vliv na zdraví zaměstnanců

Jak již bylo uvedeno v kap. B.II.5.1, nejvýznamnějším rizikovým faktorem z hlediska

pracovního prostředí je práce s žíravými a dráždivými materiály. Pro tuto práci jsou

pracovníci jednak řádně proškoleni z předpisů a norem, které upravují práci

s nebezpečnými chemickými látkami, a jednak vybaveni ochrannými pomůckami

(oděv, boty, rukavice, brýle). Vlastnost žíravost vykazují některé chemikálie na

úpravu vody. Žíravé látky jsou opatřeny Pokyny pro bezpečné zacházení, které jsou

schváleny příslušnou KHS. Pracovníci nakládající s výše uvedenými druhy

chemických látek a směsí musí být řádně poučeni o zásadách ochrany proti účinku

těchto přípravků a vybaveni ochrannými pomůckami.

Z hlediska dalšího ohrožení bezpečnosti může být zdrojem úrazu elektrické zařízení.

S tím mohou zacházet pouze pracovníci odborně způsobilí či proškolení, podle míry

možného ovlivnění.

Pro případ požáru je objekt osazen hydranty a v objektu je umístěn dostatečný počet

pohotovostních hasicích přístrojů. Pro objekt je zpracovaný požární řád a obsluha je

důsledně proškolována.



Vliv hluku na zdraví obyvatel

Zdrojem dopravního hluku je provoz osobních a nákladních automobilů.

Stacionárním zdrojem hluku je pouze stáčení cisteren.

Na základě požadavku KHS Liberec stanoveném v platném integrovaném povolení

bylo provedeno měření venkovního hluku při provozu stáčení z cisterny ve

stanovaných referenčních bodech. Měření bylo provedeno v 27.4. 2012 v denní době

a výsledky byly předány na KHS Liberec. Nejdůležitějším referenčním bodem byl

prostor před obytným objektem č.p. 114/47 na třídě Milady Horákové, vzdáleným

zhruba 80 m od místa stáčení. Výsledky měření hluku po přepočtu na celou pracovní

dobu potvrdily dodržení platného limitu.

V rámci projednávání změny platného IP se očekává požadavek nového měření

venkovního hluku, které bude provedeno na základě konkrétních požadavků KHS.

D.I.2 Vlivy na ovzduší a klima

Vzhledem k tomu, že zařízení, které je předmětem záměru, není významným

zdrojem emisí do ovzduší, nemá předložená změna spočívající v navýšení kapacity

významný vliv na ovzduší v okolí záměru. Navýšení dopravy spojené s navýšením

kapacity je vzhledem k okolnímu zatížení dopravou naprosto nevýznamné.

D.I.3 Vlivy na vodu

Splaškové a technologické odpadní vody jsou vypouštěny do veřejné kanalizace za

podmínky splnění limitů kanalizačního řádu.

V rámci změny platného IP bude projednáno jak se správcem veřejné kanalizace, tak

s KULK, od. IPPC navýšení množství vypouštěných odpadních vod, limitní hodnoty

koncentrací zůstanou zachovány. Průběžně je přijímána řada opatření směřujících k

dodržování limitních hodnot vybraných ukazatelů, v roce 2019 se tato opatření již

poměrně pozitivně projevila na kvalitě vypouštěných odpadních vod.

Protože je v plánu využívat přečištěnou odpadní vodu k čištění a proplachům

technologie místo vody pitné, lze očekávat jen zanedbatelný nárůst odběru pitné

vody.



Srážkové vody ze zpevněných ploch jsou před odvedením do recipientu – toku Nisy,

předčištěny v odlučovači ropných látek. Tato situace je stávající a bude beze změny.

Závadné látky jsou v technologii používány. Jejich skladování a manipulace s nimi je

zabezpečena podle platné legislativy. Jde o stávající situaci beze změny.

Protože nedochází k vypouštění odpadních vod do vod povrchových ani

podzemních, nemá záměr přímý vliv na stav povrchových vod, vodních ekosystémů

a vodních útvarů podzemních vod.

Z uvedeného vyplývá, že vliv na povrchové a podzemní vody způsobený záměrem

bude minimální.

D.I.4 Vlivy na půdu, území a geologické podmínky

Záměr spočívá v navýšení zpracovatelské kapacity zařízení vlivem využívání většího

fondu pracovní doby zavedením dvousměnného provozu.

Z tohoto pohledu je vliv na půdu, území a geologické podmínky nulový.

D.I.5 Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy

Jelikož bude záměr realizován v stávajícím objektu, nebude mít žádný vliv na floru,

faunu a ekosystémy.

D.I.6 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

V bezprostřední blízkosti lokality se nenachází žádné kulturní ani architektonické

památky. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky je nerelevantní.

D.I.7 Zhodnocení vlivů záměru

Posuzovaný záměr neovlivní významně ovzduší, klima, hlukové poměry dané lokality

ani další faktory území.

Nedojde k ovlivnění hydrologických a hydrogeologických poměrů lokality ani kvality

povrchových a podzemních vod.

Nedojde ani k ovlivnění zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody.

Záměr neovlivní zdraví lidí – pracovníků ani okolo žijících obyvatel.



D.II Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci

V této kapitole jsou shrnuty údaje uvedené v předchozí kapitole. Za zasažené území

lze pokládat především bezprostřední okolí záměru. Rozsah vlivů byl v podstatě

zhodnocen v předchozích kapitolách a vyplývají z tohoto hodnocení následující

závěry.

Za dotčenou populaci je nutno uvažovat obyvatele nejbližších obytných domů, které

se nachází v poměrně značné vzdálenosti od zařízení, a zaměstnance, kteří mohou

být záměrem ovlivněni. Vliv na obyvatele v okolí záměru byl shledán jako únosný.

Zaměstnanci jsou chráněni v souladu s požadavky platných předpisů na ochranu

lidského zdraví a bezpečnost práce. Jsou řádně poučeni a vybaveni ochrannými

pomůckami.

Jednotlivé složky životního prostředí jsou chráněny v souladu s platnými předpisy.

D.III Údaje o možných významných nepříznivých vlivech

přesahujících státní hranice

Tento záměr nebude mít vliv přesahující státní hranice.

D.IV Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a

snížení všech významných nepříznivých vlivů na

životní prostředí a popis kompenzací, pokud je to

vzhledem k záměru možné

V této kapitole jsou rekapitulována opatření a postupy, popsaná v kap. B.I.6, která

zajistí dodržení požadavků platné legislativy z hlediska vlivu na životní prostředí a

lidské zdraví.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Jiné podmínky než vyplývající z platné legislativy nejsou navrženy. Zůstane stávající

stav beze změny.

Ochrana vodního prostředí, čerpání zdrojů, odpady:



Využívání přečištěné technologické vody k čištění a proplachům technologického

zařízení umožní úsporu odebírané pitné vody z vodovodního řadu.

Ochrana ovzduší

Žádné podmínky nejsou navrženy. Vliv zařízení na ovzduší je a i nadále bude

minimální.

Ochrana vodního prostředí

Již v současnosti jsou přijímána opatření směřující k zvyšování účinnosti čistících

procesů a omezování nadměrného znečištění odpadních vod vypouštěných do

veřejné kanalizace. Spočívají jak používání nových analytických metod monitoringu

vstupů i výstupů, tak ve zvyšování kvality a účinnosti používaných pomocných

chemikálií. Kapalné odpady zapříčiňující problémy s kvalitou vypouštěných

odpadních vod jsou z procesu vylučovány.

Hlukové poměry

Žádné podmínky nejsou navrženy. V rámci změny platného IP se očekává

požadavek na provedení nového měření venkovního hluku. Vzhledem ke značné

vzdálenosti obytné zástavby a krátkodobosti tohoto vlivu omezeného pouze na dobu

stáčení kapalných odpadů z cisteren se nepředpokládá překročení platných limitních

hodnot. Provoz zařízení bude i nadále mimo noční dobu.

Ochrana přírody, flora, fauna

Vzhledem ke skutečnosti, že záměr je situován v průmyslové zóně silně

antropogenně ovlivněné, kde nejsou zastoupeny přírodní biotopy, nejsou žádná

opatření z hlediska ochrany přírody navržena.

D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a

výchozích předpokladů a důkazů pro zjištění a hodnocení

významných vlivů záměru na životní prostředí

Při zpracování oznámení byla použity standardní metody hodnocení. Dále byly

použity zdroje vyjmenované v kapitole F.



D.VI Charakteristika všech obtíží (technických nedostatků

nebo nedostatků ve znalostech), které se vyskytly při

zpracování oznámení, a hlavních nejistot z nich plynoucích

V průběhu zpracování tohoto oznámení se nevyskytly nejistoty a neurčitosti, které by

vnesly připomínky zásadního charakteru pro hodnocení vlivů záměru na životní

prostředí.

E. Porovnání variant řešení záměru (pokud

byly předloženy)

Návrh záměru je vzhledem ke jeho charakteru předložen v jediné variantě.

F. Doplňující údaje

F.I Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů

v oznámení

Součástí tohoto oznámení jsou tabulky, mapy, schémata, obrázky a další doplňující

informace.

F.II Další podstatné informace oznamovatele

Jako podklad ke zpracování tohoto oznámení poskytl zástupce oznamovatele platné

provozní řády, povolení a další podklady. Kromě toho poskytl veškerou součinnost

při zpracování tohoto oznámení.

F.III Zdroje informací

Vlastní podklady zpracovatele oznámení:

• Mapy lokality a vymezení záměru

• Culek M. (1995, ed.):Biogeografické členění České republiky. Praha, Enigma.

• Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001 eds.): Katalog biotopů České republiky.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.



• Chráněná území ČR – svazek Liberecko (agentura ochrany přírody a krajiny

ČR

• Mapový portál www.mapy.cz

• Informační systém VÚV T.G.M.Praha, www.heis.vuv.cz

• Informace ČHMÚ (archivní údaje www.chmu.cz)

• Natura 2000, www.ochranaprirody.cz

• Digitální báze vodohospodářských dat, http://www.dibavod.cz

• https://nahlizenidokn.cuzk.cz/

• Národní památkový ústav, www.monumnet.cz

• Mapový portál CENIA, www.cenia.cz

• Mapový portál http://webgis.nature.cz/mapomat/

• Mapový portál http://www.geoportal.gov.cz

• Mapový portál VÚMOP, http://mapy.vumop.cz

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, http://www.ochranaprirody.cz/

• Národní památkový ústav, http://isad.npu.cz/

• Česká geologická služba, http://www.geology.cz/

• Ministerstvo zemědělství, http://eagri.cz/

• Geoportál ČÚZK, http://geoportal.cuzk.cz

• Územní plán Města Liberec

Podklady dodané oznamovatelem:

• Výsledky monitoringu OV za roky 2017-2019

• Procesní schémata

• Koncept žádosti o změnu IP

• Platné IP včetně příloh (provozní řád zařízení a Plán opatření pro případ

havárie)

• Základní zpráva

• Měření hluku a vyjádření KHS z roku 2012

• Bezpečnostní listy používaných surovin

• Údaje o spotřebě vody, surovin a energií

http://www.mapy.cz/

http://www.heis.vuv.cz/

http://www.chmu.cz/

http://www.ochranaprirody.cz/

http://www.dibavod.cz/

http://www.monumnet.cz/

http://www.cenia.czý/

http://www.geoportal.gov.cz/

http://mapy.vumop.cz/

http://www.ochranaprirody.cz/

http://isad.npu.cz/

http://www.geology.cz/

http://eagri.cz/

http://geoportal.cuzk.cz/



G. Všeobecně srozumitelné shrnutí

netechnického charakteru

Oznamovatel záměru:


Sídlo: Jeřmanická 489/4, 463 12 Liberec 25

IČO: 64 05 67 08

Název záměru:

Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec

Umístění záměru:

Kraj: Liberecký

Okres: Liberec

Obec: Liberec

Adresa: Milady Horákové 1072

Firma Slavomír Molnár se zabývá odstraňováním nebezpečných kapalných odpadů.

Zařízení se nachází v zastavěné části Liberce v městské části Rochlice, poblíž toku

Nisy (viz předchozí obrázek).



Předmětem záměru je rozšíření kapacity zařízení navýšením směnnosti. Tento

záměr bude realizován ve stávajícím zařízení bez jakékoliv technologické změny.

Přehledné shrnutí všech podstatných vlivů na životní prostředí

Posuzovaný záměr neovlivní významně ovzduší, klima, hlukové poměry dané lokality

ani další faktory území.

Nedojde k ovlivnění hydrologických a hydrogeologických poměrů lokality ani kvality

povrchových a podzemních vod.

Nedojde ani k ovlivnění zájmů chráněných zákonem o ochraně přírody.

Záměr neovlivní zdraví lidí – pracovníků ani okolo žijících obyvatel.

Z hlediska těchto vlivů lze pokládat záměr za akceptovatelný.

H. Příloha

1) Vyjádření příslušného úřadu územního plánování k záměru z hlediska územně

plánovací dokumentace.

2) Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle §45i odst. 1

zákona o ochraně přírody a krajiny

Zpracovatel oznámení: Ing. Květoslava Konečná

Lesní 2581

470 01 Česká Lípa

Osvědčení odborné způsobilosti č.j.8129/952/OPVŽP/97

Tel. 603 217 985

e-mail: [email protected]

V České Lípě 7.1.2020

Podpis zpracovatele oznámení: ..............................................................

M A G I S T R Á T M Ě S T A L I B E R E C odbor územního plánování ,

oddělení úřadu územního plánování , jako orgán územního

plánování (Úřad územního plánování) pro ORP Liberec

nám. Dr. E. Beneše 1, 460 59 Liberec 1 tel. 485 243 111

Č.j.: UP/7110/246463/19/Lá - UP Liberec, dne 6.12.2019

CJ MML 263360/19

Vyřizuje: Lenka Lenertová Skřivánková/ 485 243 516, Ing. Lenka Bedrníková

Envikon s.r.o.

Lesní č.p. 2581

470 01 Česká Lípa 1

VYJÁDŘENÍ

Magistrát města Liberec jako orgán územního plánování (dále jen „ÚÚP“) je podle § 6 odst. (1)

zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném

znění (dále jen „stavební zákon“) orgánem územního plánování. Na základě přílohy č. 3 zákona

č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících

zákonů v platném znění je orgán územního plánování příslušný k vydání vyjádření k záměru

z hlediska územně plánovací dokumentace. Žádost o toto vyjádření k oznámení záměru orgánu

územního plánování dne 14.11.2019 podala:

spol. Envikon s.r.o., Ing. Květoslava Konečná, IČ 25424530, Lesní č.p. 2581, 470 01 Česká

Lípa 1

ve věci

rozšíření kapacity zařízení o 45 % navýšením směnnosti firmy Slavomír Molnár, která se

zabývá odstraňováním nebezpečných kapalných odpadů, bude realizován ve stávajícím

zařízení a ve stávajících objektech průmyslového areálu bez jakékoliv technologické

změny, nevzniknou žádné nové nároky na dopravní infrastrukturu, bude využíváno

stávající komunikační připojení (dále jen „záměr“)

na pozemku parc. č. 838/3 v katastrálním území Rochlice u Liberce (dále již nebude uváděn

název katastrálního území).

Jako orgán územního plánování dle § 6 odst. (1) stavebního zákona vydává podle ustanovení

§ 136 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád v platném znění toto vyjádření:

předmětný záměr je v souladu s územně plánovací dokumentací Libereckého kraje a

územním plánem města Liberec.

Odůvodnění:

Cílem záměru je rozšíření kapacity zařízení o 45 % navýšením směnnosti firmy Slavomír

Molnár, která se zabývá odstraňováním nebezpečných kapalných odpadů, záměr bude realizován

ve stávajícím zařízení a ve stávajících objektech průmyslového areálu bez jakékoliv

technologické změny, nevzniknou žádné nové nároky na dopravní infrastrukturu, bude

využíváno stávající komunikační připojení.

Č.j. CJ MML 263360/19 str. 2

Orgán územního plánování přezkoumal soulad záměru se Zásadami územního rozvoje

Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK) vydané 13. 12. 2011.

Pozemek parc. č. 838/3 leží v koridoru pro umístění staveb a opatření pro snižování

ohrožení území povodněmi P09 – Lužická Nisa, Jablonec nad Nisou – Hrádek nad Nisou

(dále jen „protipovodňový koridor“).

V těchto protipovodňových koridorech se musí zabránit další urbanizaci inundačních území a

maximálně tyto prostory údolních niv uvolňovat a ve zdůvodněných případech posoudit

ekonomické a sociální dopady redislokace riskantně umístěných objektů, přehodnotit

urbanistické záměry v těchto územích.

ÚÚP vyhodnotil záměr na základě metodického stanoviska KÚLK, které slouží jako podklad

pro rozhodování v území nacházející se v koridorech pro umístění staveb a opatření pro

snižování ohrožení území povodněmi ve kterém jsou definovány tři základní otázky, podle

kterých se má záměr posuzovat.

1) Charakter řešeného území ve vztahu k charakteru vymezeného koridoru:

Záměr je umisťován do území, které se nachází mimo aktivní zónu záplavového území. Lze

předpokládat, že případná protipovodňová opatření nebudou na výše uvedeném pozemku

realizována.

2) Charakter umisťované stavby:

Záměrem je rozšíření kapacity stávající činnosti ve stávajícím objektu stávajícího

průmyslového areálu, který se nachází v zastavěném území, proto lze konstatovat minimální

míru zásahu záměru do aktuálního stavu území.

3) Aktuální stav podkladů, na základě kterých dojde k finálnímu zpřesnění koridoru v ÚPD

obce:

V platném územním plánu města Liberec nejsou navrhována žádná protipovodňová opatření.

Podle platných územně analytických podkladů se záměr nachází v záplavovém území Q100,

ale mimo aktivní zónu záplavového území a na výše uvedených pozemcích neevidují žádný

záměr protipovodňového opatření.

Pozemek parc. č. 838/3 leží v multifunkčním turistickém koridoru D40 Koridor Lužická

Nisa, Hrádek nad Nisou – Chrastava – Liberec – Jablonec nad Nisou – Nová Ves nad

Nisou. Úkolem pro územní plánování je v rámci koridoru vyhledat konkrétní vedení

turistických, cyklistických, lyžařských a vodních tras. Dle platných územně analytických

podkladů je evidován návrh cyklokoridoru mezinárodního významu Zittau – Hradec Králové

(hranice ČR – Hrádek n/N. - Liberec varianty – Turnov – Vyskeř – hranice LK) mimo

pozemek předmětného záměru.

Orgán územního plánování přezkoumal soulad záměru se zásadami územního rozvoje,

protože územní plán, kterým je území řešeno, nebyl doposud uveden do souladu se ZÚR

LK a usoudil, že záměr je se ZÚR LK v souladu.

Orgán územního plánování dále přezkoumal soulad záměru s územním plánem města Liberec.

Podle územního plánu města Liberce, schváleného dne 25.6.2002 a jeho platných změn,

bylo pro pozemek parc. č. parc. č. 838/3 v katastrálním území Rochlice u Liberce

stanoveno funkční využití „plochy pracovních aktivit – drobná výroba, sklady,

živnostenské provozovny, stavebnictví (VD)“. Z hlediska územního plánu se jedná o

plochy stabilizované, které jsou zastavitelné.

Dle přílohy č. 1 obecně závazné vyhlášky Statutárního města Liberec č. 2/2002

Regulativy funkčního a prostorového uspořádání území, (dále jen „regulativy“) byla

v kapitole 3.3.11. Plochy pracovních aktivit – drobná výroba, sklady, živnostenské

Č.j. CJ MML 263360/19 str. 3

provozovny, stavebnictví – (VD)“ stanovena základní charakteristika těchto ploch:

„Plochy pracovních aktivit jsou území výrobní určená pro umístění objektů výroby

netovární povahy, skladových objektů a živnostenských provozů s doprovodnými

činnostmi. Určujícím typem zástavby jsou živnostenské, výrobní a skladovací haly.“

TABULKA Č. 3.3/11 – SPECIFIKACE PŘÍPUSTNOSTI STAVEB PRO PLOCHY PRACOVNÍCH AKTIVIT (VD)

Činnost Stavby Přípustnost Podmínka, limita

Průmysl, řemesla

samostatné stavby pro průmyslovou výrobu Podmíněné živnostenské výroby, lehký průmysl, montážní závody

provozovny drobné/řemeslné výroby a služeb

Přípustné

sklady a skladovací plochy Přípustné

areály stavební výroby podmíněné ne betonárky a obalovny

prodejní sklady podmíněné s maximální výměrou užitné plochy 2500 m2

Dle regulativu 3.2.2 Umisťování činností ve vztahu k využívání území (přípustnost

činností, staveb, objektů a zařízení) musí vymezenému využití území odpovídat způsob

jeho užívání a zejména umisťování činností a povolování odpovídajících staveb, úprav a

kultur, včetně jejich změn a změn v jej ch užívání. Při povolování staveb musí být

přihlédnuto k místním podmínkám urbanistickým, ekologickým, hygienickým a

technickým. Činnosti nebo stavby, objekty a zařízení, popř. úpravy a kultury, které

stanovenému využití nebo místním podmínkám neodpovídají, nesmí být v dané lokalitě

umístěny nebo povoleny.

Záměr spočívá v rozšíření kapacity zařízení o 45 % navýšením směnnosti firmy Slavomír

Molnár, která se zabývá odstraňováním nebezpečných kapalných odpadů, záměr bude

realizován ve stávajícím zařízení a ve stávajících objektech průmyslového areálu bez

jakékoliv technologické změny, nevzniknou žádné nové nároky na dopravní

infrastrukturu, bude využíváno stávající komunikační připojení.

Předmětný záměr je v souladu s územním plánem města Liberec.

Poučení:

Toto vyjádření nenahrazuje závazné stanovisko orgánu územního plánování dle § 96b stavebního

zákona, ani další rozhodnutí ani opatření podle stavebního zákona, jichž je zapotřebí pro

realizaci záměru.

„Otisk úředního razítka“

Ing. Petr Kolomazník, v.r.

vedoucí odboru územního plánování

Za správnost vyhotovení: Lenka Lenertová Skřivánková

Obdrží: Envikon s.r.o., IDDS: f7v4b76

sídlo: Lesní č.p. 2581, 470 01 Česká Lípa 1

Příloha: zákres do katastrální mapy

Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a • 461 80 Liberec 2 • tel.: + 420 485 226 111 • fax: + 420 485 226 444

e-mail: [email protected] • www.kraj-lbc.cz • IČ: 70891508 • DIČ: CZ70891508 •

Datová schránka: c5kbvkw

Krajský úřad Libereckého kraje

odbor životního prostředí a zemědělství

Envikon, s.r.o.

Lesní 2581

470 01 ČESKÁ LÍPA

VÁŠ DOPIS ZNAČKY/ZE DNE NAŠE ZNAČKA VYŘIZUJE/LINKA/E-MAIL LIBEREC

KULK 85980/2019 Bc. Bulíř/359 [email protected]

18. 11. 2019

Stanovisko dle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, k záměru

„Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec“

Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany

přírody, příslušný podle ust. § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody

a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), po posouzení výše uvedeného záměru,

vydává v souladu s ustanovením § 45i odst. 1 zákona toto stanovisko:

Záměr nemůže mít samostatně ani ve spojení s jinými záměry významný negativní vliv

na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Současně byl vyloučen významný negativní

vliv záměru na předměty ochrany soustavy Natura 2000 a na její celistvost.

Odůvodnění: Záměrem je rozšíření kapacity zařízení na odstraňování odpadů navýšením směnnosti. Zařízení se nachází v zastavěné části Liberce na pozemku p.č. 838/3 v k.ú. Rochlice u Liberce. Záměr nezasahuje do území žádné evropsky významné lokality (dále jen EVL) ani ptačí oblasti. Nejbližší EVL Luční potok je od místa záměru vzdálena cca 1 km. Předmětem ochrany této EVL je mihule potoční (Lampetra planeri). Realizací záměru nedojde k žádnému ovlivnění tohoto vodního toku ani jeho předmětu ochrany. Lučního potoka, který je evropsky významnou lokalitou Luční potok (dále jen EVL). Záměr vzhledem ke svému charakteru a lokalizaci nemůže mít na příznivý stav předmětu ochrany a celistvost této EVL ani na celkovou soudržnost soustavy Natura 2000 významný vliv.

S pozdravem

Ing. Radka Vlčková

vedoucí oddělení zemědělství a ochrany přírody

Documents

Navýšení kapacity stanice na...Oznámení záměru podle zákona č.100/2001 Sb. „Navýšení kapacity stanice na odstraňování odpadů, Slavomír Molnár, Liberec“ Envikon,