Masarykova univerzita v Brně

Filozofická fakulta

Katedra pedagogických věd

Myšlenkové mapy jako vhodný prostředek organizace znalostí

nejen z oblasti filozofie

Klára Ponczová (učo: 398750)

Rok 2013

Argumentace

Dané téma jsem si vybrala hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že myšlenkové mapy a

různé jiné paměťové techniky sama aktivně používám a neustále se snažím nacházet další a další

možnosti jejich využití v praxi. Shledávám je jedním z prostředků, které mají velký vliv na probou-

zení kreativity a vlastního potenciálu, zvláště v dnešním, dosti omezeném a stereotypním, systé-

mu českého školství. Druhým důvodem je povinná zkouška z filozofie, jež mě letos čeká, tedy mi

příprava na ni umožnila se do filozofie hlouběji ponořit a dostatečně se v ní zorientovat. Navíc

mám pocit, že myšlenková mapa v tomto případě odhalí mnohem více souvislostí, které se jinak

ztrácejí mezi řádky lineárního záznamu.

Název práce vyplývá ze spojení výše uvedených.

Mými studijními obory jsou Pedagogika a Zkušenostně reflektivní učení pro praxi. V kontextu

mého studia mě velice zajímají netradiční a inovativní učební (paměťové) techniky, nechala jsem

se jimi svést i v tomto případě.

Anotace

Následující dokument stručně pojednává o jedné z možností využití myšlenkových map v praxi a

to při tvorbě učebních poznámek. Konkrétní příklad uvádí na učební látce z filozofie. Postupně

Vás seznámí s fenoménem myšlenkových map od jejich stručné charakteristiky přes zásady tvor-

by, ke zdůraznění jejich výhod a nevýhod. Dále popíše vlastnosti lineárního textu a opět zdůrazní

výhody a nevýhody. Na závěr Vám představí konkrétní komparaci lineárního (běžné poznámky

psány řádek po řádku) a multilaterálního (myšlenková mapa) způsobu. Práce nevysvětluje dopo-

drobna principy tvoření myšlenkových map, jejich typy, biologické ani psychologické základy.

Klíčová slova

Mentální mapa, myšlenková mapa, lineární zápis, učební techniky, filozofie, studijní dovednosti,

kreativní myšlení

„Kreativně myslet znamená zkrátka uvědomit si, že není žádnou ctností dělat věci přesně tak, jak

se dělají vždycky.“

Rudolf Flesh

Úvod a předpokládané cíle práce

Cílem této práce je upozornit na naskýtané možnosti myšlenkových map, konkrétně na možnost

jejich využití při tvorbě učebních poznámek, jako příklad uvádí poznámky z filozofie. Přičemž se

dá předpokládat, že u studentů dojde k jasnějšímu vhledu do této vědecké disciplíny, lepšímu po-

chopení vzájemných souvislostí a snazšímu zapamatování dané látky.

V celé práci je použit koncept myšlenkových map tak, jak s ním přišel jejich vynálezce Tony Buzan.

[1] [2] Dále text několikrát odkazuje k přehledně zpracované bakalářské práci Václava Vašíčka na

téma myšlenkových map. [3]

Filozofický text, na kterém budou dané techniky demonstrovány, je zcela úmyslně vyňat z jedné

z mých vlastních maturitních otázek, jelikož se domnívám, že právě v období přípravy na maturit-

ní zkoušku by studenti znalost daných technik mohli ocenit. Pro lepší vnímání souvislostí a jejich

následného zakreslení do myšlenkové mapy také dobře posloužily světově nejžádanější dějiny fi-

lozofie Josteina Gaardera [5] a Učebnice filozofie pro střední školy [6].

Na závěr práce je pro názornost uveden příklad stejného textu ztvárněného dvěma odlišnými

způsoby – lineárně a multilaterálně.

„Ekonomika bude stále více založena na informacích, a klíčové bude naučit se, jak se správně učit.

Lidé, kteří ustrnou a budou lpět na lineárním myšlení, zůstanou pozadu.“

(Buzan, s. 141) [2]

Myšlenkové mapy stručně a obecně

S vynálezem myšlenkových map přišel v 60. letech minulého století Tony Buzan. Nyní jsou pova-

žovány za „nejlepší pomůcku pro přemýšlení“. Myšlenkové mapy jsou graficky zpracovanou na-

podobeninou procesů probíhajících v mozku a jsou navrženy tak, aby mozek využíval maximum

svých schopností. Opírají se o fakt, že lidský mozek myslí multilaterálně, nikoli lineárně. [2]

Myšlenková mapa podporuje všechny funkce mozku. Ať už hovoříme o paměti, kreativitě, učení

či veškerém přemýšlení.

O tom, že v jednoduchosti spočívá síla, svědčí i celková jednoduchost principu myšlenkových

map.

Do středu mapy zakreslíme klíčový objekt, jedná se o centrum naší pozornosti – jádro myšlenko-

vé mapy. Začínáme hlavními tématy, jež s hlavním objektem přímo souvisí, a z nich pokračujeme

dále vzdálenějšími motivy. Větve mají svá klíčová slova, popřípadě ilustrace.

„Jeden obrázek vydá za tisíc slov.“

(Buzan, s. 51) [2]

Jednotlivé klíčové pojmy jsou asociačními podněty, které by nám měly umožnit vybavit si celko-

vou informaci. [7] V koncepci myšlenkových map je jasně patrná metoda řetězení.

„Několik v předem určeném sledu navzájem spojených vybavovacích hesel vytvoří asociační řetě-

zec. Každé heslo umožní vybavit si vlastní informaci.“

(Possin, s. 48) [7]

Konkrétní příklad mé vlastní myšlenkové mapy

Zásady tvorby

Kreslete, vybarvujte, dodávejte mapám třetí rozměr, propojujte, nalezněte svůj styl, hrajte si, hie-

rarchizujte, kategorizujte, kódujte, pište tiskacím písmem, používejte jedno klíčové slovo na vě-

tev, spojujte čáry, k mapám se vracejte, odvažte se, asociujte, nadchněte se, vždy používejte cen-

trální obrázek, tvořte tvary, tvořte jednoduše, trénujte a vytvořte něco nezapomenutelného.

Nestereotypizujte, nenuďte se, nesnažte se být dokonalými, nepoužívejte dlouhé fráze, nebuďte

monotónní ani negativní.

Výhody a nevýhody myšlenkových map

Mezi hlavní výhody myšlenkových map patří především fakt, že se díky nim lépe učíme a více si

pamatujeme. Jasně zachycují podrobnosti jako celek, tím umožní mozku vnímat danou problema-

tiku komplexně, čímž předchází mentálnímu nepořádku. Mozek vnímá souvislosti, které si může

vzájemně asociovat. Šetří náš čas, ať už se jedná o jejich vytváření nebo učení. A to hlavní na zá-

věr – myšlenkové mapy nás jednoduše baví. [1]

Mezi hlavní nevýhody zpravidla řadíme skutečnost, že se stávají nevyhovujícími v případě, že je

potřeba do mapy vložit delší text. Nejsou dostatečně rozšířeny mezi populací, z čehož pramení,

že jim většina lidí nerozumí a někteří se jim ani porozumět nesnaží, jelikož příliš lpí na svých zvy-

cích. Není vždy úplně snadné plně porozumět cizí mapě. Vyhovuje především lidem s vizuálním

typem paměti (90% populace), diskriminuje typ auditivní, komunikativní a motorický. Navíc nelze

všechna existující témata zobrazit hierarchicky. [3]

Výhody a nevýhody lineárního (jednorozměrného) textu

95% gramotné světové populace využívá tři základní nástroje zápisu poznámek. Mezi tyto nástro-

je patří: [2]

Lineární záznamy (psáno rovně, chronologicky, hierarchicky, dodržování gramatické

správnosti)

Znaky (písmena, slova, čísla)

Kritické přemýšlení (větší důraz na uspořádání než na obsah)

Nejčastěji používáme slova, čísla, věty, řádky, seznamy, logiku, kritické myšlení a jedinou barvu.

[2]

Pokud budeme v tomto způsobu pokračovat, pak s největší pravděpodobností brzy unudíme své

mozky k smrti.

Mezi nevýhody lineárních zápisků patří to, že v kvantu textu před námi ukrývají klíčová slova ne-

bo je rozdělují každé na jinou stránku, což brání proudu volných asociací a jejich vzájemnému

propojování. Nudí nás, jedna stránka se podobá druhé. Z velkého množství poznámek pramení

frustrace. Bezohledně plýtvají naším časem, zbytečně se jimi prodíráme, vracíme a ztrácíme se

v nich. Kreativita a paměť zde dohromady nemají prostor. Jsou jednou z příčin ochladnutí lásky ke

vzdělání. Využívají jen některé části mozku. Většinou je potřeba je doma znovu předělat

v případě, že se mluvčí nechal vést volnými asociacemi, čímž v našem lineárním textu způsobil

pořádný zmatek. [2]

Jedinou výhodou, kterou bychom v takovýchto zápiscích mohli nalézt je, že jsou snadno pochopi-

telné pro kohokoli, kdo si je přečte a jejich tvoření nevyžaduje velkou psychickou námahu.

Demonstrativní filozofický text

Zde je uveden krátký demonstrativní výňatek z mnou zpracované maturitní otázky týkající se filo-

zofie. Je zpracován dvěma způsoby. Prve jako klasický lineární text, následně ztvárněn pomocí

techniky myšlenkových map (multilaterálně).

Lineární zápis

Jedná se o příklad typického lineárního záznamu školního výkladu, který byl následně doma pře-

pracován do co nejsnáze naučitelné a zapamatovatelné formy.

Přírodní (kosmologická) filozofie

(Zkráceno pro účely odborné práce)

- Hledá se sjednocující princip, řád

Mílétská škola

První filozofické učení. Nejstarší antická materialistická škola. 7. – 6. století př. n. l. Představitelé -

Thales, Anaximandros, Anaximenés. Za podstatu všeho považují pralátku arché (nestvořená,

věčná, stále se pohybující). Monismus a materialismus. Zajímal je svět jako celek – kosmologie,

podstatou světa je přírodní živel = živelná filozofie. Pohyb vychází z nitra pralátky = iónská filozo-

fie.

Thales

Zakladatel školy, pralátkou je voda – vše má mokrou podstatu, voda často mění svá skupenství.

Thaletova kružnice, vypočítal výšku pyramid podle jejich stínu.

Anaximandros

Pralátkou je apeiron (neurčitá, nekonečná, neomezená, nesmrtelná, hmotná pralátka), jako první

vyslovil myšlenku evoluce života.

Anaximenés

Základem jsoucna a života je vzduch „apeiros aér“, viditelný svět vzniká ze vzduchu procesy zře-

ďování (stává se ohněm) a zhušťování (mění se ve vítr, oblak, vodu, zemi, kameny a z toho vzniká

zbytek).

Hérakleitos z Efesu

Základem je oheň. Svět je, byl a bude věčným ohněm. Svět se neustále vyvíjí a stejně jako oheň je

schopen změny. „Vše plyne“->věčný pohyb, nic není stálé. Princip relativnosti -> „Dvakrát nelze

vstoupit do téže řeky“. Hybnou sílou vývoje je boj protikladů. Byl prvním dialektikem (učení o po-

hybu). Obecný řád – logos.

Eleaté / Eleatská škola

Odmítali Herakleitovu dialektiku. Prosazovali metafyziku a racionalismus. Představitelé: Xeno-

fanés z Kolofonu, Parmenidés (a Zenón z Eleje).

Xenofanés z Kolofonu

Panteismus (bůh je totožný s přírodou), neměnná podstata světa, myšlení a hmota jsou totožné.

Antropomorfní podoba původu Bohů. Myšlenka neproměnlivého jsoucna.

Parmenidés

Svět je hmotná koule, v níž nikde není prázdno. Není tu ani možnost pohybu, jelikož světový pro-

stor je zcela zaplněn. Svět je jedna věc! Země je kulatá a nehybným středem vesmíru. Vedle

skutečného světa existuje ještě svět jevů, který vnímáme smysly (je to ale klam). Pravdivý svět

můžeme poznat pouze rozumem.

Mladší fyzikové

Navazují na Mílétskou školu, předchůdci atomismu. Patří mezi ně Empedoklés, Anaxagorás.

Empedoklés

Podstatou jsou 4 rovnoprávné principy – země, voda, vzduch, oheň = pluralismus. Pohyb je jim

udělen zvenčí. Veškeré dění způsobují 2 protikladné principy: láska (sjednocuje) a nenávist (od-

děluje).

Anaxagorás

Pluralistická koncepce. Podstatou jsou semena = zárodky věcí. Samy se nepohybují. Dění je vyvo-

láno abstraktním božským duchem NÚS=světový rozum. Ten vytvořil z původního chaosu krásný,

uspořádaný svět. Věčnost trvání věci. Nezanikají, nevznikají, pouze se slučují a odlučují.

Multilaterální zápis

Viz příloha č. 1.

Závěr

Myšlenkové mapy jsou nepochybně schopny zvýšit intelektuální efektivitu každého člověka *3+,

tedy zastávám názor, že by už děti na základních školách měly být seznámeny s touto technikou

uchovávání poznatků. Jsem pro učebnice a pracovní sešity obsahující myšlenkové mapy. Ty by

měly být doprovázeny výkladem učitele, a vytvářet v myslích žáků ucelený přehled o světě kolem,

jenž by byli oni sami schopni dále interpretovat bez nutnosti učení se celých frází zpaměti.

„Myšlenkové mapy jsou ideální pro třídění znalostí, učení a vytváření kreativních nápadů, ale pou-

žívají se jen velmi zřídka.“

(Vašíček, s. 68) [3]

Domnívám se, že tato práce ukazuje jasně a zřetelně rozdíl mezi klasickým způsobem zápisu po-

známek a zápisem za pomoci myšlenkové mapy a uvádí objektivní výhody a nevýhody obou způ-

sobů.

Vybídnete-li mě ke zcela subjektivnímu porovnání, pak se vyjádřím následovně. Co se časové ná-

ročnosti týče, shledávám obě techniky zhruba stejně náročné (samozřejmě záleží na tom, jakého

estetického účinku chcete u mapy dosáhnout a jak rychle umíte psát). Co se přínosu týče (rych-

lost zapamatování, doba uchování informací, radost a nadšení pramenící z procesu učení), pak u

mě jednoznačně převažují myšlenkové mapy.

„Použij myšlenkovou mapu – zachráníš strom.

Používej myšlenkové mapy – zachráníš les.“

(Buzan, s. 137) [2]

Literatura

1. BUZAN, Tony. Mentální mapování. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007, 165 s. ISBN 978-80-7367-200-

3.

2. BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou pa-

měť, změňte svůj život. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011, 213 s. ISBN 978-80-251-2910-4.

Klíčový text k danému tématu od samotného vynálezce myšlenkových map

Přehledné zpracování, důvěryhodný zdroj

Všechny důležité informace pohromadě

Aktuální vydání

Konkrétní publikace (zabývající se jen jedním tématem, nemusela jsem nic přeskakovat,

hledat)

3. VAŠÍČEK, Václav. Myšlenkové mapy v teorii a praxi [online]. 2008 [cit. 2013-01-02+. Bakalářská

práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Vedoucí práce Jarmila Pavlíčková. Dostupné z:

<http://theses.cz/id/vdw0wu/>.

Nejpřehlednější bakalářská práce na téma myšlenkových map

Hodnocena známkou A

Různé úhly pohledu na dané téma

Dobře stravitelná forma

Slovníček cizích pojmů na konci práce

4. PETRO Jr. N. HATE TAKING NOTES? TRY MIND MAPPING. Gpsolo *online+. Červen 2010;

27(4):20-23. Dostupné z: Academic Search Complete, Ipswich, MA.

Odborný článek odpovídající mému zvolenému tématu

Stručně shrnující danou problematiku, důvěryhodný zdroj

5. GAARDER, Jostein. Sofiin svět: román o dějinách filosofie. 5. vyd., 2. v Albatrosu. Překlad Jarka

Vrbová. Praha: Albatros, 2006, 430 s. ISBN 80-000-1748-2.

Populárně-naučná kniha

Vše uváděno v souvislostech

Souvislosti mi usnadnily tvorbu myšlenkové mapy

Jedná se o světově nejžádanější dějiny filozofie

Přehledně členěno

6. MĚŠŤÁNEK, Tomáš. Filozofie pro střední školy. 5. vyd., 3. v TRIPOLIA. Praha: TRIPOLIA, 2008,

126 s. ISBN 978-80-86448-40-4

7. POSSIN, Wilfried. Paměť jako slon: speciálními technikami k dokonalé paměti. Vyd. 1. Překlad

Hana Vočková. V Praze: Ikar, 2005, 181 s. ISBN 80-249-0483-7.

Přílohy

Příloha č. 1