MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D.

Základy oboru geriatriea

psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci

případně jejich rodinu a komunitu.

1.

Základy oboru geriatrie

Historická fakta

Medicínský pohled na starého nemocného člověka se datuje do období počátku devatenáctého století.

Prvním geriatrickým počinem byly přednášky Josefa Hamerníka (1810 – 1887) o nemocech vyššího věku na pražské lékařské fakultě, které se konaly v roce 1843.

Tyto přednášky nebyly jen teoretickým sdělením, ale i demonstracemi u lůžka nemocného.

Za dalšího z „otců“ moderní evropské geriatrie

Bychom měli považovat Františka Procházku, který své přednášky „patologie a terapie nemocí pokročilého věku“ s demonstracemi uskutečňoval od akademického roku 1904/1905 až do počátku 1. světové války.

Postupně se věnoval sociálnímu lékařství a nyní jej vnímáme jako zakladatele tohoto oboru v ČR.

Na geriatrickou tradici navázal od roku 1921

Rudolf Eiselt (1881-1950) který založil v

tehdejším chudobinci sv. Bartoloměje Ústav pro nemoci stáří.

Tento ústav se po roce 1929 přesunul do nově vzniklých Masarykových domovů v Praze -Krči a stal se tak prioritou – první instituce tohoto typu na světě. Světový unikát.

Masarykovy domovy

Jednalo se o sociální ústavy hlavního města Prahy

Geriatrická klinika – nemocí stáříPo dohodě a děkanátem zde vzniklo i

výzkumné odděleníByla zajištěna žurnální služba, ambulance,

laboratoře. Kapacita činila 800 lůžek.

Toto ve své době moderní zařízení nepřetrvalo však

2. světovou válku.Od roku 1941 se postupně měnily na

vojenskou nemocni a lazaret. A ani po válce se nevrátili již se svému původním u účelu

V současné době zde sídlí Thomayerova nemocnice.

Po 2. světové válce

Upozorňovali na důležitost geriatrie například profesor brněnské lékařské fakulty Ferdinand Heršík.

Profesor pražské lékařské fakulty Bohumil Prusík, hradecký Jindřich Groh a další osvícení klinikové.

Od roku 1974

Vznikaly v Československu léčebny dlouhodobě nemocných. Ve snaze zlepšit nevyhovující stav péče o dlouhodobě nemocné pacienty.

Tato zařízení se stala lůžkovou základnou oboru geriatrie.

Rok 1983

Od tohoto roku je geriatrie samostatným lékařským oborem v ČR. Tento počin byl vnímán ve své době jako velmi pokrokový. V 80 letech 20 století byl také zaveden institut geriatrické sestry. Jednalo se o velmi užitečnou službu, která rozšiřovala geriatrii o ošetřovatelský rozměr.

Geriatrie

Je samostatná vědní disciplína,jejímž předmětem zájmu je stárnoucí a starý člověk ve zdraví a především v nemoci.

Shrnuje a zobecňuje seniorskou problematiku zdravotního a funkčního stavu.

Zabývá se prevencí, diagnostikou, léčbou i následnou péčí. Sociálními souvislostmi chorob stáří.

V období 1990 - současnost

Na základě transformace geriatrické péče se vytvořila nově koncipovaná zařízení a specializovaná zařízení, která se v další době dále profilovala.

V současné době

V Brně vznikla klinika interní geriatrická a praktického lékařství (zaměřena na problematiku diabetologie)

V Hradci Králové existuje Gerontometabolická klinika se zaměřením a problematiku intenzivní péče v geriatrii, metabolismus poruch výživy, sarkopenie

Geriatrické centrum krajské Baťovy nemocnice ve Zlíně provozuje diferencovaný přístup ke geriatrické péči , diabetologii a poúrazové péči.

Fakultní nemocnice v Olomouci, odd. geriatrie.

Geriatrická klinika v Praze špičkové zařízení věnující se kromě geriatrické péči také výzkumu, výuce a gernotofarmakoterapii.

Gerontologické centrum v Praze- Alzheimerova společnost.

FN Plzeň vzniklo první geronto-traumatologické oddělení.

Gerontologické centrum v Pardubicích, specializující se na léčbu chronických ran.

Vznikají další geriatrická centra ( Kladno, Liberec, …)

Rok 2013

V ČR je 9 zařízení jejíž náplní je problematika oboru geriatrie

545 lůžek Ambulantní geriatrická péče je

zajišťována ve 33 registrovaných pracovišť.

2.

Psychické a sociální dopady vybraných onemocnění na seniorskou populaci

Senior, stárnutí, stáří

Stárnutí představuje neodvratný fyziologický děj.

Je cestou do stáří, jenž je poslední ontogenetickou periodou lidského života.

Stárnutí je působení času na lidskou bytost.

Kategorizace stáří dle WHO

65-74 let- rané stáří - senescence

75-89 let - vlastní stáří - kmetství

90- a více dlouhověkost - patriarchium

65 let - 74 let

Dobrá kondice Zdravotní intervence ve srovnáním se

střední generací Využití znalostí, životních zkušeností Mají své ambice, plány, chtějí být

prospěšní Oblast dobrovolnických aktivit

Edukace , prevence chorob.

75 let - 89 let

Navýšení nemocnosti U jednoho jedince několika chorob Polymorbidita Chronicita Sklon ke komplikacím

Zhoršení celkové kondice, „ ubývá sil“ Rozvoj závislosti

Riziko pádů, úrazů a zlomenin.

Nad 90 roků

Dlouhověkost

Křehký seniorRizikový senior

Nejčastější choroby seniorů

ICHS (arytmie, srdeční selhání) Hypertenze arteriální Diabetes mellitus Choroby pohybového aparátu CMP Nemocni pohybového aparátu, úrazy, fraktury Nádorová onemocnění Demence

Nejčastější příčiny úmrtí

ICHS Nádorová onemocnění CMP Demence Úrazy

DM

Geriatrické syndromy

Syndrom hypomobility, dekondice a svalové slabosti

Syndrom imobilitySyndrom instability s pádySyndrom malnutrice Syndrom inkontinenceSyndrom kognitivního deficitu(demence, a

poruch paměti)

Syndrom deliriaSyndrom týrání, zanedbávání a zneužívání

seniorůSyndrom teplotní zátěžeSyndrom dehydrataceSyndrom duálního senzorického deficituSyndrom maladaptaceSyndrom terminální geriatrické deteriorace

Geriatrické syndromy

Značně zhoršují kvalitu životaZvyšují potřebnost péče o nemocnéhoZdravotní tak ošetřovatelské

U geriatrického pacienta

U geriatrického pacienta se nám propojuje:

medicínské intervence Sociální intervence - ztráta soběstačnosti

(disabilita)Dopady onemocnění seniorů vyústí do:

Potřeby péče Zajištění péče zdravotně sociální.

Zdravotně- sociální péče(Long-term –care)

Zdravotně sociální dlouhodobá péče je spektrem služeb, které potřebují osoby se sníženou soběstačností, které jsou závislé na cizí pomoci.

Zákon o sociální službách/Zdravotních službách.

V rámci pobytových služeb v zařízeních sociálních služeb je možno poskytovat ošetřovatelskou a rehabilitační zdravotní péči….

Poskytovatelé lůžkové zdravotní péče mohou poskytovat pobytové sociální služby osobám, které již nevyžadují lůžkovou péči ….

Agentury domácí péče - stárnutí doma, rodinná péče. (1989)

Laická péče a podpora pečujících rodin Osobní asistence Nestátní neziskové organizace –

občanská sdružení. Dobrovolnictví. Spirituální podpora Hospice - paliativní péče, thanatologie.

Zdravotně sociální zajištění seniora

Aktivační centra Denní stacionáře Domovy s pečovatelskou službou (DPS,

Penziony)

Domovy pro seniory OLÚ, LDN Ošetřovatelská oddělení nemocnic , DIP,

DIOP Respitní péče

Psychické dopady stáří , nemoci, disability

Z průzkumů seniorů :

Závislost na pomoci druhé osobyNe-moci si dělat co chciZhoršující se fyzický stav, přítomnost

nemoci.Nebezpečí institucionalizaceSamota

Vlivem stáří, chorob se radikálně mění emocionální stav člověka

Odchod do důchoduOdchod dětí, vnoučat Biologické změny stárnutíProjevující se nemociSmrt partnera, blízkých lidí a vrstevníkůZměna bydlení, případně vstup do domova

důchodců.

Období smutku ?

.Složitý, komplikovaný proces, který končí

v optimální případě přijetím reality.Vyrovnat se s životními ztrátami a

změnami.Přijmou realitu, nerezignovat !

Zachovat si optimismus, nehledat iluze !

!!!

Je třeba respektovat starého člověka jako osobnost, jeho důstojnost

Podporovat jeho zájmyPokračovat v péčiCo nejdéle pečovat v rodině.

Rodina

Ve skutečnosti zajišťuje pro seniora to nejhlavnější v jeho životě .

Po generace přináší doprovázení starého člověka radost a hluboké vnitřní spokojení.

Ale, aby rodina mohla být se starým rodičem a pomáhat mu, potřebuje sama často také ona sama pomoc. Zvláště, když její úkol není lehký a trvá dlouho. A pak ve chvílích, kdy musí udělat zásadní rozhodnutí.

Komunikace se seniorem

Být s druhými ani daleko, ani blízko ve správné vzdálenosti. Umět pochopit, porozumět, naslouchat, mlčet, hovořit a pohladit.

Napomáhat Podpořit lásku k životu i když jsou někdy

chvíle těžké. Podpořit radost z každé maličkosti.

Autonomie/přijetí pomoci

Péče znamená také vztah člověka k člověku. Respektování autonomie druhého je

základem pomoci Je třeba si položit otázky:

Cosi udělá sám? Co může dělat? O čem může rozhodovat? Co chce?

Autonomie znamená i možno rozhodovat se, vybrat si, zůstat pánem svého života.

Uspokojovat své životní potřeby

Uspokojovat všechny potřeby stejně jako každý z nás. Nejsou důležité jen fyziologické potřeby (jídlo, pití, spánek…), ale také potřeby psychologického rázu.

( pocit bezpečí, udržování vztahů, nezávislost, smysl života).

Touha nezná věk, potřeba lásky je trvalá.Začlenění je důležité, patřit někam k

někomu.

Hrozba

Vytržení člověka z jeho společenského kontextu.

Samota

Nedoceněná přítelkyně - když s ní umíme žit, jen, když ji chceme, můžeme ji kdykoliv přerušit.

Smrtící nepřítelkyně - přilepí se, brání v kontaktu s druhými lidmi. Vede k vyřazení z lidské společnosti, prožívání opuštěnosti, izolace.

Psychické dopady stárnutí, nemocí a disability působí jak na seniora samého, tak na jeho blízké, pečující.

Je třeba podporovat příjemné prožitky, projevy lásky, důvěry u seniora.

Je třeba pečovat o pečující, zabránit syndromu vyhoření.

Jan Pavel II

„Stáří je příznivým časem k dovršení lidského dobrodružství, časem, do něhož se všechno sbíhá, aby člověk mohl lépe pochopit smysl života a dosáhnout moudrosti srdce“.

3.

Sociální dopady stáří, nemoci a dysability na komunitu, společnost .

Demografie a sociologie stáří ČR - základní fakta

Snižuje se podíl děti-snížení porodnosti Těžiště společnosti - čtyřicátníci Zvyšování počtu starších obyvatel ( nad 65 let), v r.2020-zvýšení počtu osob

nad 65 let na 3l%. Nárůst velmi starých seniorů (nad 90 a

100 let) Zvýšení počtu žen v poměru k mužům

Kolem roku 2050 kulminace nárůstu seniorů ve společnosti (na jednoho pracujícího/ jeden důchodce).

Ještě nikdy v historii lidstva nebyl takto rozložen sociální svět

Společenské důsledky stárnutí:

Soužití různých generací, ale i společenství (migrace obyvatelstva), heterogenita společnosti

Lidská mezigenerační solidarita (rok 2012 byl vyhlášen Evropským rokem stárnutí a mezigenerační solidarity a aktivního stárnutí)

Snaha o porozumění problémům seniorů Obrana proti segregaci seniorů ve společnosti

a boj proti ageismu (diskriminaci)

Populační vývoj kopíruje demografické výhledy celorepublikové

13%14,50%

20%

30%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

r. 2002 r. 2006 r. 2010 r. 2030

Zastoupení obyvatel starších 65 let na Olomoucku

Významný nárůst seniorů nad 80 let věku

Procentuální zastoupení seniorů v populaci v Olomouckém regionu

11,6

16,9

20,1

3,7

7,6

16,3

0

5

10

15

20

25

2009 2030 2060

rok

pro

cen

ta

65-79

>80

Střední délka života

Muži- 67,7 let……………..72,4 Ženy- 75,4 let………….....78,2

stav vystihující zdravotní stav obyvatelstva Zvyšování životní úrovně prodlužuje život.

(Čím bohatší země tím, delší doba dožití). Průměrný věk v Německu, Francii,

Skandinávii a Švýcarsku je 77 – 80 let, v ‚CR je 75 let, Na Ukrajině v Rusku činí 65 – 68 roků.

nárůst populace seniorů chápat za znamení doby

stáří jako dar a úkolÚkol pro jednotlivce, rodinu, společnost. umožnit seniorům účast na společenském

životě na úrovni občanské, kulturní a sdružovací; vznik stavovských organizací, tzv. asociací seniorů

Senioři se dožívají vyššího věku, v lepší zdravotní kondici, zvláště při preventivních opatřeních a zdravém životním stylu.

Zdravotní komplikace se budou objevovat později

Nároky ze strany seniorů budou vyšší, na veškeré poskytované služby i na kvalitu ,individuální a etický přístup v následné i dlouhodobé péči

Na dostupnost služeb.

Vždy to budou Ti, kteří budou potřebovat pomoc.

Mnohdy nejsou krásní nejsou přitažlivý Jsou nevýkonní Ale mají svou hodnotu, vnitřní bohatství a

potřebují lidské pochopení, porozumění a pomocnou ruku.