MÍSTOPISNÝ REJSTŘÍK OBCÍ ČESKÉHO SLEZSKA A SEVERNÍ …

MÍSTOPISNÝ REJSTŘÍKOBCÍ

ČESKÉHO SLEZSKAA SEVERNÍ MORAVY

ZpracovalDr. Adolf Turek

s kolektivem

Zemský archiv v OpavěOpava 2004

The printing of this publication was made possible thanks to a substantial financial contribution by Ms. Mary Frances Barrow of the United States of America. The Archive wishes to thank her and is honored to publish the following dedication:

This book is dedicated to the memory of my great-grandparents Gustav and Bertha Jorde Philipp ofLangendorf / Dlouhá Ves, Silesia who emigrated to America in 1884 and settled in Midland, Texas.

Mary Frances Barrow, Lubbock, Texas

The Czechoslovak Genealogical Society International, located in Minneapolis, Minnesota, USAalso assisted in the realization of this project. More information about them is available at:www.cgsi.org.

Tisk této publikace byl umožněn díky významnému finančnímu příspěvku od paní Mary FrancesBarrow ze Spojených států amerických. Archiv jí tímto děkuje a považuje si za čest publikovatnásledující věnování:

Tato kniha je věnována památce mých prarodičů Gustava Philippa a Berthy Jorde z Dlouhé Vsi ve Slezsku, kteří emigrovali do Ameriky v roce 1884 a usadili se v Midlandu v Texasu.

Mary Frances Barrow, Lubbock, Texas

Na realizaci tohoto projektu se podílela také Czechoslovak Genealogical Society International(Mezinárodní československá genealogická společnost ) sídlící v Minneapolis, stát Minnesota,USA. Více informací o ní je k dispozici na www.cgsi.org.

http://www.cgsi.org/

http://www.cgsi.org/

Ú v o d

V letošním roce uplynulo přesně 30 let od vydání místopisné příručky tehdejšíhoSeveromoravského kraje, kterou zpracoval početný kolektiv pracovníků opavského státního archivua okresních archivů v kraji, vedený Dr. Adolfem Turkem. Dvousvazkový „Místopisný rejstřík obcíSeveromoravského kraje“, rozmnožený fotoprintem v nákladu 800 výtisků, se stal nepostradatelnoupříručkou nejen archivářů a historiků, ale také matrikářů, kronikářů, genealogických badatelů izájemců o regionální dějiny. Dílo podchytilo v abecedním řazení všechny lokality v kraji (včetněosad zaniklých do konce 17. století) s údaji o vývoji jejich názvů a s administrativním zařazenímvčetně příslušnosti do soudního i správního okresu od poloviny 19. století až do současnosti. Dnesje jeho celý náklad beznadějně rozebrán a vlastní text poněkud antikvován početnými správnímizměnami, které obce v regionu Slezska a severní Moravy prodělaly v posledním třicetiletí. Proto seZemský archiv v Opavě rozhodl vydat příručku znovu, avšak doplněnou o údaje zachycujícívšechny administrativní úpravy až do roku 2004.

Dílo dostalo nový název, poněvadž původní Severomoravský kraj jako správní jednotkav roce 1997 zanikl a příslušné okresy byly rozděleny mezi nově vzniklé samosprávné kraje –Moravskoslezský (město Ostrava, okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava),Olomoucký (okresy Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk) a Zlínský (okres Vsetín). Organizačnízměna postihla i Zemský archiv v Opavě, jehož územní obvod se na jedné straně zmenšil o obceokresu Vsetín, na druhé straně však do něj připadl okres Prostějov. Tato úprava se ale nepromítla douložení archivních fondů zemského a krajského charakteru, stejně jako do teritoriálního záběrusbírky matrik, jejímž badatelům slouží místopisný rejstřík především. Proto zůstal územní rozsahpříručky zachován i v novém vydání.

Hlavní hesla rejstříku jsou uvozena tučně vytištěným současným nebo posledním názvemobce a údajem o příslušnosti k stávajícímu okresu. Následují chronologicky řazené podoby názvupostupně v českém, německém, latinském a případně i polském jazyce, které pak součaně tvoříobsah velmi početných odkazových hesel, tištěných proloženě. Závorky označují vysvětlivky adoplňky, nebo upozorňují na nejistotu v datování; jde zpravidla o jména či data ze starých fals ze14. - 16. století, která se hlásí do století 12. - 14. U nejistých dat je v závorce připojen otazník, uevidentně zkomolených jmen vykřičník. Druhý odstavec obsahuje údaje o správním začleněnímísta od poloviny 19. století, nejprve do soudního okresu a poté do okresu správního. Příslušnostdo soudního okresu je vyznačena jen do roku 1949, poněvadž po tomto roce již byla vždy totožnáse začleněním do správního okresu, jež je ve druhé části dovedeno až do současnosti. V tomtéžodstavci jsou zachyceny také veškeré změny v příslušnosti dané lokality k správním obcím.

Původní text místopisného rejstříku byl při zachování již použitého schématu revidován adoplněn pracovníky jednotlivých okresních archivů (doplnit jména abecedně bez titulů) pod redakcíZdeňka Kravara o údaje o administrativních změnách mezi léty 1974 – 1984. Podchyceny tak bylyintegrace obcí v 70. a 80. letech 20. století a především pak vlna jejich osamostatňování po roce1989. Reflektován je také vznik okresu Jeseník v roce 1996 vyčleněním určitých obcí z okresůŠumperk a Bruntál. Významný doplněk, který si vyžádali uživatelé z řad genealogických badatelů,představují informace o roku, od kterého jsou dochovány zápisy obyvatel příslušné obcev římskokatolických matrikách. Nebyla-li obec sama sídlem farnosti, pak je její název uvedenv závorce. Údaje o matrikách se ale netýkají evangelických farností, neboť ty měly v minulostivelmi rozsáhlé a současně neustálené obvody. Autory tohoto doplňku jsou Stanislava Kovářová aZdeněk Kravar. Využití místopisného rejstříku při genealogickém bádání v matrikách usnadňujetaké vložená mapa s vyznačením obvodů římskokatolických farností a sídel evangelických farnostík roku 1949 na území pozdějšího Severomoravského kraje, která koresponduje s uložením auspořádáním matrik v Zemském archivu v Opavě. Podle návrhu Karla Müllera nakreslila mapuMarcela Fajková.

Na rozdíl od původního vydání nezařazujeme na závěr přehled použitých pramenů azákladní literatury, který ostatně již tehdy byl pouze orientační a výběrový a navíc na něj nebylo vevlastním textu příručky odkazováno. Oproti roku 1974 je dnes zájemcům k dispozici celá řadajiných místopisných příruček a bibliografií. Na mysli máme především ediční řadu „Bibliografie aprameny k dějinám Moravy“, která již zahrnula takřka všechny okresy severní Moravy a Slezska.Pravidelnou součástí každého svazku je detailní přehled o správním vývoji příslušného okresu.Rovněž pro seznámení se s podrobnou genezí příručky včetně jmen spolupracovníků dr. Turkaodkazujeme na podrobný úvod k prvnímu vydání rejstříku.

K novému vydání místopisného rejstříku významně přispěli pracovníci Státního ústředníhoarchivu v Praze PhDr. Tomáš Kalina, Ing. Miroslav Kunt a /doplnit jméno/, jimž jsme velkými díkyzavázáni za převedení strojopisného textu původní příručky do elektronické podoby. Poděkovánínáleží také Dr. Miroslavu Koudelkovi z Olomouce, který prostřednictvím CzechoslovakGenealogical Society International v USA zajistil velkorysý finanční dar paní Mary FrancesBarrow.

Karel Müller

Seznam použitých zkratek

č. - českydol. - doloženol. - latinskyM - matrikym.č. - místní částMěNV - městský národní výborMNV - místní národní výborn. - německyo. - správní okres, okres p. - polskypřip. - připojenos. - součástsam. - samostatná (obec)sl. - sloučenos.o. - soudní okresspol. - společnýz. - zaniklozal. - založenozp. - zpustlo

Einleitung

In diesem Jahr vergingen gerade 30 Jahre seit der Herausgabe des topographischenHandbuchs des damaligen Nordmährischen Bezirks, das vom zahlreichen Kollektiv derMitarbeiter des Staatsarchivs in Opava und der Kreisarchive im Bezirk unter der Leitung vonDr. Adolf Turek bearbeitet wurde. Das zweibändige „Místopisný rejstřík obcíSeveromoravského kraje“ (Topographisches Lexikon der Gemeinden im NordmährischenBezirk), im Verlag von 800 Stück aufgelegt, wurde zum unentbehrlichen Nachschlagewerknicht nur für Archivare und Historiker, sondern auch für Matrikelführer, Chronikschreiber,genealogische Forscher und Interessenten für die Regionalgeschichte. Das Werk umfasstealphabetisch geordnet alle Lokalitäten im Bezirk (eingerechnet der bis zum 17. Jh.untergegangenen Ortschaften) mit Angaben über die Entwicklung ihrer Namen und mitadministrativer Eingliederung eingerechnet der Zugehörigkeit in die Gerichtsbezirke undVerwaltungskreise von 1850 bis zur Gegenwart. Die ganze damalige Auflage ist heutzutagehoffnugslos vergriffen, und der eigene Text durch zahlreiche Verwaltungsveränderungen, dieGemeinden in der Region Schlesiens und Nordmährens in letzten 30 Jahren betrafen, einweing antiquiert. Das Landesarchiv in Opava entschied sich deswegen das Handbuch aufsneue zu veröffentlichen, jedoch ergänzt um alle Administrativveränderungen bis 2004.Das Werk erhielt den neuen Titel, denn der ursprüngliche Nordmährische Bezirk als eineVerwaltungseinheit wurde 1997 aufgehoben und einzelne Kreise unter neueSelbstverwaltungsbezirke ausgeteilt – den Mährisch-Schlesischen/Moravskoslezský (StadtOstrava, Kreise Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava), denOlmützer/Olomoucký (Kreise Jeseník, Olomouc, Přerov, Šumperk) und Zliner/Zlínský (KreisVsetín). Die Organisationsveränderungen trafen auch das Landesarchiv in Opava, dessenFlächeumkreis auf der einen Seite um die Gemeinden des Kreises Vsetín verkleinert, auf deranderen um den Kreis Prostějov ergänzt wurde. Diese Regelung spiegelte sich jedoch in dieHinterlegung der archivalischen Bestände des Landes- und Kreischarakters, wie auch interritorialen Umfang der Matrikelsammlung nicht wider, für deren Forscher dastopographische Handbuch vor allem dient. Aus diesem Grund blieb das Interessengebiet desHandbuchs auch in der Neuausgabe gleich.Die Hauptstichwörter im Handbuch sind durch den heutigen oder letzten Ortsnamen (imFettdruck) und die Zuständigkeit zum heutigen Kreis eingeleitet. Dann folgen chronologischgeordnete Namensvarianten in der tschechischen, deutschen, lateinischen oder polnischenSprache, die gleichzeitig die zahlreichen Verweisungsstichwörter (in der gesperrten Schrift)bilden. In den Klammern stehen Erläuterungen und Ergänzungen, sie weisen auch aufUnsicherheit der Datierung; es geht vor allem um Namen oder Daten aus alten Falsa aus 14.-16. Jh., die sich in 12.-14. Jh. melden. Bei unsicheren Daten steht in den Klammern einFragezeichen, bei offenbar verstümmelten Namen ein Ausrufezeichen. Der zweite Absatzbeinhaltet Angaben über die Verwaltungseingliederung des Ortes von 1850, zuerst in denGerichtsbezirk und dann in den Verwaltungskreis. Die Zugehörigkeit in den Gerichtsbezisrkwird nur bis 1949 angegeben, weil nach diesem Jahr sie ständig mit der Eingliederung in denVerwaltungskreis identisch war, was im zweiten Teil bis in die Gegenwart führt. Indemselbem Absatz sind auch alle Veränderungen der eventuellen Zuständigkeit der Lokalitätzu einer Verwaltungsgemeinde erwähnt.Der ursprüngliche Text des topographischen Handbuchs wurde bei der Achtung an das schonbenutzte System revidiert und von Mitarbeitern der einzelnen Kreisarchive: Ladislav Baletka,Libuše Fiedlerová, Květoslav Growka, Karel Chobot, Hana Jarmarová, Bohdan Kaňák,Miroslav Kudela, Jiří Lapáček, Marta Medková, Blažena Przybylová und Bohumila Tinzováunter der Redaktion von Zdeněk Kravar um Angaben über Administrativveränderungen in denJahren 1974 – 2004 ergänzt, so daß sowohl die Integrierung von Gemeinden in den 80er

Jahren, als auch die Welle ihrer Selbständigwerdens nach 1989 erfasst wurde. Auch dieEntstehung des Kreises Jeseník im Jahre 1996 durch Ausgliederung einiger Gemeinden ausden Kreisen Šumperk und Bruntál wurde im Handbuch berücksichtigt. Eine wesentlicheErgänzung, die vor allem die Benützer aus genealogischen Kreisen bewillkommen, stellen dieInformationen über das Jahr dar, seit dem die Einträge über Einwohner konkreter Gemeindein den katholischen Matrikeln erhalten blieben. Wenn die Gemeinde nicht selbst zum Sitz derPfarrgemeinde war, steht deren Namen in den Klammern. Die Matrikelangaben betreffenjedoch nicht evangelische Pfarrgemeinden, denn sie hatten in der Geschichte sehrumfangreiche und nicht stabile Sprengel. Diese Ergänzung wurde von Štěpán Kohout,Stanislava Kovářová, Zdeněk Kravar und Stanislav Lapčík bearbeitet. Die Benutzung destopographischen Handbuches bei der Ahnenforschung in den Matrikeln erleichtert auch dieinliegende Karte mit angezeichneten Sprengeln der katholischen Pfarreien und Sitzen derevangelischen Pfarreien zum Jahre 1949 auf dem Gebiet des späteren NordmährischenBezirks, wobei die Hinterlegung und das Ordnung der Matrikelsammlung berücksichtigt wird.Nach dem Vorschlag von Karel Müller wurde die Karte von Marcela Fajková gezeichnet.Zum Unterschied von der Erstausgabe wurde an das Ende des Buches die Liste der benutztenQuellen und Grundliteratur nicht eingereiht. Sie war eigentlich schon damals nur allgemeinund ausgewählt, und es wurde darauf im Text des Handbuchs sogar nicht verwiesen.Heutzutage – zum Unterschied vom Jahre 1974 – haben die Interessanten eine ganze Reihevon anderen topographischen Hanbüchern und Bibliographien zur Verfügung. Besonders zuerwähnen ist die Editionsreihe „Bibliografie a prameny k dějinám Moravy“ (Bibliographieund Quellen zu der Geschichte Mährens), die schon fast alle Kreise in Nordmähren undSchlesien umfasste. Den regelmäßigen Bestandteil jedes Teiles stellt eine ausführlicheÜbersicht der Verwaltungsentwicklung des Kreises dar. Die ausführliche Genese desHandbuchs mit allen Namen von Mitarbeitern des Dr. Turek wurde auch beiseite gelassen, siesteht in der Einleitung der Erstausgabe.Zu der Neuausgabe des topographischen Handbuchs trugen wesentlich die Mitarbeiter ausdem Státní ústřední archiv (Staatsarchiv) in Prag PhDr. Tomáš Kalina, Ing. Miroslav Kuntund Jana Leonhardtová bei, denen wir mit großem Dank für die Übertragung desMaschinentextes des ursprünglichen Handbuchs in die elektronische Form verbunden sind.Nicht zuletzt gehört eine Danksagung dem Dr. Miroslav Koudelka aus Olomouc, der durchdie Vermittlung von Czechoslovak Genealogical Society International in USA eingroßzügiges finanzielles Geschenk von Frau Mary Frances Barrow besorgte.

Übersetzt von Zdeněk Kravar

Benutzte Abkürzungen

č. - tschechisch dol. - belegtl. - lateinisch M - Matrikeln m.č. - Ortsteil MěNV - Stadt-Nationalausschuß MNV - Orts-Nationalausschußn. - deutsch o. - Verwaltungskreis, Kreis p. - polnisch přip. - angeschlossens. - Ortsteil sam. - selbständige (Gemeinde)sl. - vereinigt s.o. - Gerichtsbezirkspol. - gemeinsam z. - untergegangen zal. - gegründet zp. - verödet

A b e r s d o r f viz Horní Ves, o. Opava A b e r s d o r f, A b e r z d o r f viz Habartice, o. Šumperk ADAMOV, o. Bruntál Zal. 1710; č. od 1869 Adamsthal, Adamstál, 1870 Adamovice, od 1924 Adamov; n. do 1945 Adamsthal, 1751-1870 Neu Adamsthal. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; od 1850 o. Bruntál. 1850 osada Starých Purkartic, 1866 sam. obec, 1953 m.č. Karlovic, 1965 zanikla stavebním splynutím. M: 1724 (Široká Niva), 1767 (Karlovice) ADAMOV, o. Šumperk Zal. 1687; č. od 1839 Adamov; n. 1687-1945 Adamsthal; l. 1690 neo aedificatum pagellum Adamsthal. Od 1850 osada Velkého Vrbna, 1949 osada Starého Města, název zanikl 1964. M: 1628 (Branná) A d a m o v i c e viz Adamov, o. Bruntál A d a m s t h a l viz Adamov, o. Bruntál a Adamov, o. Šumperk A d e l s d o r p h, A d i l s d o r f viz Adolfovice, o. Jeseník ADOLFOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Adolfovice; n. 1370 Adilsdorf, 1417 Adolphsdorf, 1530-1945 Adelsdorf, 1805 Mitteldorf; l. 1284 Adolcovici, 1305 Adolphi villa. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1964 sloučena s Bělou a Domašovem v obec Bělá pod Pradědem, jejíž s. tvoří. M: 1668 (Jeseník), 1730 (Dolní Domašov) A d o l p h i v i l l a viz Adolfovice, o. Jeseník a Jedlí, o. Šumperk A d o l p h s d o r f viz Adolfovice, o. Jeseník A d v o c a t i C r a s viz Fojtova Kraš, o. Jeseník A h l h ü t t e n viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc A h o r n s, A h r n e s viz Javoří, o. Šumperk A h r n s d o r f viz Arnoltice, o. Bruntál a Střítež nad Ludinou, o. Přerov A c h h o r n viz Veveří, o. Bruntál A c h o r n s viz Javoří, o. Šumperk A i h o r n viz Veveří, o. Bruntál

A i c h e n viz Horní Sukolom, o. Olomouc A i c h h o r n viz Veveří, o. Bruntál A i c h n, A i c h n a viz Horní Sukolom, o. Olomouc A i l b u r g, A i l e n b u r k viz Sovinec, o. Bruntál A i n, A i n e t h, A i n o t viz Renoty, o. Olomouc A k a r t o v i c e viz Jakartovice, o. Opava A l b a E c c l e s i a viz Hranice, o. Přerov a Kostelec, s. Krnova, o. Bruntál A l b a L h o t a viz Bílá Lhota, o. Olomouc A l b e r s d o r f viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál a Albrechtice, o. Karviná A l b e r t i v i l l a viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál a Albrechtice, o. Karviná ALBERTOVEC, o. Opava Zal. 1818; č. Albertovec, n. do 1945 Hilvetihof. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Od 1874 osada Štěpánkovic, po 1945 zanikla splynutím. M: 1818 (Kobeřice) A l b i r c h t i s d o r f viz Město Albrechtice, o. Bruntál A l b r e c h c z d o r f viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál ALBRECHTICE U RÝMAŘOVA, o. Bruntál Č. 1492-1896 Helvíkov nebo Hedvikov, 1574 Ulbrsdorf, 1492-1949 Albrechtice, od 1949 Albrechtice u Rýmařova; n. 1554-1945 Olbersdorf; l. 1320 Albrechczdorf, 1351 Alberti villa. V 15. stol. zpustly, obnoveny 1554. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Břidličné. M: 1633 (Jiříkov), 1694 A l b r e c h t i c e viz Město Albrechtice, o. Bruntál, Albrechtičky a Velké Albrechtice, o. Nový Jičín a Lesní Albrechtice, o. Opava ALBRECHTICE, o. Karviná Od 1447 č. Albrechtice, v l. 1457-1808 též Olbrachtice, Olbrachtčice, Olbrechtice; n. 1452 Olbrechtisdorf, 1456-1736 Albrechts dorf, 1736-1945 Albersdorf; l. 1490 Olbrach cicze; p. od 1869 Olbrachcice. V 16. a 17. stol. se dělily na Horní a Dolní Albrechtice.

1850 s. o. Fryštát, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Český Těšín, 1960 Karviná. M: 1702 (Karviná) A l b r e c h t i c z viz Město Albrechtice, o. Bruntál a Albrechtičky, o. Nový Jičín ALBRECHTIČKY, o. Nový Jičín Č. 1437-1850 Nové Albrechtice, 1476 a 1534 Staré Albrechtice, 1697 Obretziczky, v 16. a 19. stol. někdy i Malé Albrechtičky, v 18. a 19. stol. Olbrechtičky, 1798 Obrechtice, 1835 Olbrechtice, 1846 Olbrachtice, 1847-1973 Albrechtičky; n. 1561-1945 Klein Olbersdorf, 1771 Klein Obržeczičzek; l. 1411 Albrechticz, 1437 a 1481 Antiquum Albrechticz, 1460 Novum Albrechticz, v 18. a l9. stol. Parvum Olbersdorf. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1975 s. Studénky, 1991 sam. obec. M: 1653 (Sedlnice), 1784 A l b r e c h t i s d o r f, A l b r e c h t o v i c z viz Město Albrechtice, o. Bruntál A l b r e c h t s d o r f viz Albrechtice u Rýmařova a Město Albrechtice, o. Bruntál, Albrechtice, o. Karviná a Lesní Albrechtice, o. Opava A l d e n d o r f viz Staré Oldřůvky, o. Opava a Stará Ves, o. Přerov A l d e n d o r p h viz Stará Ves, o. Přerov A l d e n s t a d t viz Staré Město, o. Šumperk, Staré Město, s. Bruntálu a Stará Ves, o. Nový Jičín A l d i n s t a t viz Staré Město u Bruntálu, s. Bruntálu a Staré Město, o. Šumperk A l d t e n d o r f viz Stará Ves u Rýmařova, o. Bruntál A l e n k o v viz Halenkov, o. Vsetín A l g i ř o v i c e viz Lideřov, o. Frýdek-Místek A l i n k o v viz Halenkov, o. Vsetín A l l e r h e i l i g e n viz Vyšehorky, o. Šumperk A l l h ö t t e n viz Lhota u Šternberka, o. Olomouc A l l o d i a l E l l g o t h viz Zpupná Lhota, o. Karviná A l l o d i a l S e d l n i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín A l o d j a l n a L i g o t a viz Zpupná Lhota, o. Karviná A l o i s d o r f viz Alojzov u Branné, o. Šumperk A l o i s o v viz Alojzov u Branné a Bohdíkova, o. Šumperk

A l o i s t h a l viz Alojzov u Bohdíkova, o. Šumperk ALOJZOV, s. Branné, o. Šumperk Zal. 1783; č. 1839-1973 Alojzov, 1893 Aloizová; dělil se na Přední a Zadní Alojzov (doklady č. od 1924). N. 1788 Loysdorf, od poč. 19. stol. do 1945 Ober und Nieder Aloisdorf, resp. Hinter und Vorder Aloisdorf. 1850 osada, nyní s. Branné. M: 1784 (Branná) ALOJZOV, s. Bohdíkova a Hostic, o. Šumperk Zal. 1783; č. vždy Alojzov, n. do 1945 Aloisthal. Díl Alojzova (papírna) u Dolního Bohdíkova, díl (skupina domů) u Hostic (nyní u Rudy). M: 1783 (Ruda nad Moravou) A l o j z o v á viz Alojzov, s. Branné, o. Šumperk A l s s t a t viz Olejovice, z., o. Olomouc A l t B i e l a viz Stará Bělá, o. Ostrava A l t B r ü n n viz Kluzov, o. Olomouc A l t B u r g e r s d o r f, A l t B ü r g e r s d o r f, A l t B ü r g e r d o r f viz Staré Purkartice, o. Bruntál A l t C a m e r viz Komora, o. Bruntál A l t C z e c h s d o r f, A l t C z e s c h d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava A l t E r b e r s d o r f viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál A l t F r e u d e n t h a l viz Staré Město u Bruntálu, s. Bruntálu A l t K a l t e n s t e i n viz Staré Podhradí, o. Jeseník A l t K a m m e r viz Komora, o. Bruntál A l t K a r l s t h a l viz Karlovice, o. Bruntál A l t L a n g w a s s e r viz Dlouhá Voda, o. Bruntál A l t L e w i c z viz Staré Lublice, o. Opava A l t L i b a u, A l t L i e b a u, A l t L i e b e viz Stará Libavá, o. Bruntál A l t L ö w e l i t z, A l t L u b l i t z, A l t L u b l ü t z viz Staré Lublice, o. Opava

A l t M a r s c h e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk A l t M o k r o l a s e t z viz Mokré Lazce, o. Opava A l t M o l e t e i n viz Maletín, o. Šumperk A l t N e u d o r f viz Vysoká u Starého Města, o. Šumperk A l t P l a c h, A l t P l a c h viz Bělidla, s. Olomouce A l t P l e s s n a viz Plesná, o. Opava A l t P r e r a u viz Předmostí, o. Přerova A l t R a d e n viz Radim, o. Bruntál A l t R e i g e l s d o r f, A l t R e i g e r s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál A l t R e i h w i e s e n A l t R e i w i e s e n viz Rejvíz, o. Jeseník A l t R o t h w a s s e r (bei Weidenau) viz Stará Červená Voda, o. Jeseník A l t S t a r i t z, A l t S t a r i t s c h, A l t S t a r z i t s c h viz Staříč, o. Frýdek-Místek A l t T i t s c h e i n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín A l t U l l e r s d o r f viz Velké Losiny, o. Šumperk A l t V o g e l s e y f e n viz Stará Rudná, o. Bruntál A l t W a l d s t e i n, A l t W a l l s t e i n viz Velký Valštejn, o. Bruntál A l t W a s s e r viz Stará Voda, o. Bruntál a Stará Voda, o. Olomouc A l t Z e c h s d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava A l t a C i v i t a s viz Zábřeh, o. Šumperk A l t e A r n s d o r f viz Arnultovice, o. Bruntál A l t e B l e i c h viz Bělidla, s. Olomouce A l t e K a r t h a u s viz Dolní Valdsee, o. Šumperk A l t e L i e b e viz Stará Libavá, o. Bruntál A l t e S t a d t viz Starý Jičín, o. Nový Jičín A l t e W i l d g r u b e viz Dolní Václavov, s. Václavova, o. Bruntál A l t d o r f viz Stará Ves, o. Nový Jičín A l t e n b e r g viz Starý Kopec, o. Šumperk

A l t e n d o r f (bei Römerstadt) viz Stará Ves, o.Bruntál A l t e n d o r f viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek A l t e n d o r f (bei Bautsch), viz Staré Oldřůvky, o. Opava A l t e n d o r f (bei Kremsier) viz Stará Ves, o. Přerov A l t e n d o r f b e i N i e m t s ch i t z viz Stará Ves, o. Přerov A l t e n s t a d t viz Staré Město, s. Bruntálu a Staré Město, o. Šumperk A l t e n w a s s e r viz Stará Voda, o. Olomouc A l t e r B e r g viz Starý Kopec, o. Šumperk A l t e r s d o r f viz Stará Ves, o. Přerov A l t h a m m e r viz Staré Hamry, o. Frýdek-Místek A l t h o f viz Starý Dvůr, o. Frýdek-Místek A l t h ü t t e n viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc A l t l i e b e viz Stará Libavá, o. Bruntál A l t o V e l l u s viz Vysoký Potok, o. Šumperk A l t s d o r f viz Stará Ves, o. Bruntál A l t s t a d i u m viz Staré Město, o. Frýdek-Místek, o. Šumperk a o. Bruntál A l t s t a d t viz Stará Ves, o. Nový Jičín A l t s t a d t viz Staré Město, s. Bruntálu, s. Karviné, s. Kelče, o. Vsetín, dále Staré Město, o. Šumperk a Staré Město, o. Frýdek-Místek A l t t i s c h e viz Ješov, o.Olomouc A l t t i s c h e i n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín A l t u s L a p i s viz Hoštejn, o. Šumperk A m a l i e n f e l d viz Amalín, o. Bruntál AMALÍN, o. Bruntál Zal. 1784; č. od 1921 Amalín, n. do 1945 Amalienfeld. Od 1850 osada, později s. Slezských Rudoltic. M: 1784 (Slezské Rudoltice) ANDĚLSKÁ HORA, o. Bruntál 1548 sídliště, zal. města 1556; č. 1575-1635 Englperk, Englšperk, od 1870 Andělská Hora; n. Engelstadt, což se neujalo, nebo Engelberg, 1561-1945 Engelsberg, 1571 die freie Bergstadt Enngleberg. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; stále o. Bruntál.

1850 sam. obec, 1960 sloučena se Světlou pod Pradědem pod názvem Světlá Hora. 1991 ze Světlé Hory vyčleněny části Andělská Hora a Pustá Rudná, z nich vytvořena sam. obec Andělská Hora s částmi Andělská Hora a Pustá Rudná. M: 1727 ANDĚLSKÉ ŽLEBY, o. Šumperk Č. 1847 Angelský Žleb, 1872 Engelstál, od 1893 Andělské Žleby; n. 1769-1945 Engelsthal; l. 1771-1793 Englstalium. 1850 osada Koutů, 1961 Loučné nad Desnou, 1964 název zanikl. M: 1769 (Velké Losiny) A n d e r s d o r f viz Arnultovice a Ondrášov, o. Bruntál A n d e r s d o r f, A n d i r s d o r f viz Ondřejov, o. Bruntál a Ondřejovice, o. Jeseník A n d i r s d o r f viz Ondřejovice, o. Jeseník A n d l e r k a, A n d l e r o v a V e s, A n d l e r s d o r f viz Lípy, o. Olomouc A n d r e a e v i l l a viz Ondřejovice, o. Jeseník ANDREOVICE, z., o. Opava L. 1224 Andreouicz. Patrně ta část Kateřinek, která patřila městu Opavě. A n d r e s d o r f, A n d r i s d o r f, A n d r s d o r f viz Ondřejov, o. Bruntál a Ondřejovice, o. Jeseník A n e n s k é H o r y viz Annín, s. Loučné, o. Šumperk A n e t viz Renoty, o. Olomouc A n n a b e r g, A n n a b e r k viz Annín, s. Loučné, o. Šumperk a s. Kobylé nad Vidnávkou, o. Jeseník A n n a d o r f viz Annín, o. Přerov ANNÍN, o. Přerov Zal. 1799; č. 1818-1906 Annov, od 1892 Annín; n. do 1945 stále Annadorf; l. 1863 Villa Annae. Od 1850 osada, 1976 m.č. Tovačova. M: 1800 (Tovačov) ANNÍN, s. Loučné nad Desnou, o. Šumperk

Zal. mezi 1803-1815; č. 1893-1947 Annaberk, někdy i Annenské Hory, od 1947 Annín; n. do 1945 stále Annaberg. 1850 osada Koutů, 1961 s. Loučné nad Desnou, název zanikl mezi lety 1961-1964, zrušen 1965. M: Loučná nad Desnou, v matrikách samostatně neuváděn ANNÍN, s. Kobylé nad Vidnávkou, o. Jeseník Zal. 1803; č. do 1948 Annaberk, pak Annín; n. do 1945 stále Annaberg. Od 1850 osada, nyní s. Kobylé n. V. M: 1803 (Kobylá) A n n o v viz Annín, o. Přerov A n o w i t z viz Haňovice, o. Olomouc A n s y d l viz Mnichov, o. Bruntál A n t i q u a B y e l a viz Stará Bělá, o. Frýdek-Místek A n t i q u a C i v i t a s (prope Freyenstat) viz Staré Město, s. Karviné A n t i q u a G o l d e c, A n t i q u a G o l d e s viz Staré Město, o. Šumperk A n t i q u a G r a b o v i a, A n t i q u a G r a b o w a viz Hrabová, s. Ostravy A n t i q u a L u b o v i a viz Stará Libavá, o. Bruntál A n t i g u a V i l l a viz Stará Ves, o. Frýdek-Místek a o. Přerov A n t i q u u m B r u n s w e r d viz Stará Ves, o. Frýdek-Místek A n t i q u u m G o l d e c viz Staré Město, o. Šumperk A n t i q u u m T y c z e i n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín A n t l e r s d o r f viz Lípy, o. Olomouc ANTONÍNOV, o. Bruntál Zal. 1785; č. od 1921 Antonínov; n. do 1945 stále Antonsberg. 1850 osada Koberna, s nímž roku 1960 sloučena, 1964 i s Kobernem je s. Slezských Rudoltic a název zrušen 1965. M: 1785 (Bohušov) ANTONÍNOV, o. Frýdek-Místek Zal. 1785; č. v 19. stol. Antonowy, Antonínov, Antonov (dodnes lidově); n. 1785-1918 Antonsdorf. Od 1850 osada Brušperka, s nímž 1919 sloučena. M: 1790 (Brušperk)

A n t o n s b e r g, A n t o n s b e r k viz Antonínov, o. Bruntál A n t o n s d o r f viz Antonínov, o. Frýdek-Místek ANTOŠOVICE, o. Ostrava Zal. před 1714; č. od 1874 Antošovice; n. 1736-1945 Antoschowitz; l. 1714-1720 Jantoschovicz. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1976 s. Ostravy. M: 1714 (Hať) A p u d S a n c t a m A n n a m viz Stará Voda, o. Olomouc A r a l t o v i c e viz Arnultovice, o. Vsetín A r e n s d o r f viz Arnoltice, o. Bruntál a Střítež nad Ludinou, o. Přerov A r n o l d d o r f viz Arnoltice, o. Bruntál A r n o l d d s d o r p h, A r n o l d i s d o r p h viz Arnultovice, o. Bruntál A r n o l d s d o r f viz Arnultovice, o. Bruntál a Karviná (Doly) ARNOLDS, z., o. Šumperk L. 1276, 1365 Arnolds. Zaniklo v okolí Štítů nebo změnilo jméno. A r n o l s d o r f viz Karviná (Doly) ARNOLTICE, o. Bruntál Č. 1551-1846 Arnultice, 1492-1973 Arnoltice, 1881 omylem Helvíkov; n. 1609-1945 Arnsdorf, 1668 Arensdorf; l. 1320 Arnolddorf, v 18. stol. Arnsdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves 1517 osedlá, pak dočasně zpustla, 1545 znovu osedlá. 1850 sam. obec, 1954 spol. MNV ve Veveří, 1964 s. Huzové. M: 1583 (Rýžoviště) ARNOLTOVICE, z., o. Vsetín Č. v 15. a 16. stol. Arnultovice, 1542 Arultovice, 1557 Araltovice, 1565 Arnoltovice; l. 1307-1463 Arnoltowicz. Totožné s Poličnou, která tak byla alternativně nazývána podle tvrzi Arnoltovice jež stávala na území Poličné.

ARNOŠTOV, o. Přerov Zal. 1792 s názvem Nádvoří; č. stále Arnoštov, 1794 lidově Ernestov; n. Ernstedorf, Ernestdorf do 1945; l. 1863 Ernesti villa. 1850 osada Oplocan, 1976 název zanikl. M: 1798 (Tovačov) A r n o š t o v viz Arnultovice, o. Bruntál ARNOŠTOV, o. Opava Č. od 1874; samota u Oldřišova. M: 1842 (Oldřišov), zpočátku samostatně nezapisován A r n s d o r f viz Arnoltice a Arnultovice, o. Bruntál, Karviná (Doly), o. Karviná a Střítež nad Ludinou, o. Přerov A r n u l t i c e viz Arnoltice, o. Bruntál ARNULTOVICE. o. Bruntál Č. 1531 ves pustá Arnstorf, 1560 Orlsdorf (osedlá), 1573-1589 Arnsdorf, 1846-1850 a 1946 Arnoštov, 1870-1973 Arnultovice; n. ve 14. stol. Arnoldsdorf, 1391-1846 Arnolddorf, 1572-1945 Arnsdorf, 1718 omylem Andersdorf; l. 1267 Arnoldestorph, 1320 Arnoldi villa. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Jindřichova. M: 1614 (Liptaň), 1622 (Vysoká) A r n u l t o v i c e viz Arnoltovice, o. Vsetín A r t m a n n s d o r f, A r t m a n n s g r u n d viz Artmanov, o. Bruntál ARTMANOV, o. Bruntál Č. od 1924 Artmanov; n. 1700 Artmannsdorf bei Liebenthal, v 19. stol. Ardmannsdorf, Ardmannsgrund, ve 20. stol. Erdmannsgrund. 1850 osada, resp. s. Třemešné, 1971 název zanikl sloučením s Damaškem. M: 1783 (Liptaň), 1810 (Třemešná) A r u l t o v i c e viz Arnoltovice, o. Vsetín ASCHERGRUND, o. Šumperk N. 1748-1945 Aschergrund, Aschegrund. Od 1850 osada Filipové, název zanikl po 1945. M: v matrikách samostatně neuváděn

ASCHERWINKEL, o. Olomouc N. Ascherwinkel 1784-1949, název zanikl. Náležely k ní samoty Auf der Bleiss, Bleisser Mühle a Čermenský Mlýn, které zanikly po 1949. 1850-1949 osada resp. samota u Čermné na Moravě. M: 1784 (Čermná na Moravě) A s c h m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc A s p e n d o r f, A s p r n d o r f viz Osikov, o. Šumperk A s s m e r i t z A t z m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc A š í n d o r f viz Osikov, o. Šumperk A u viz Grygov, o. Olomouc a Luh, předměstí Horního Benešova, o. Bruntál A u b e l, A u b e l a, A u b e l e, A u b e l n, A u b l o w a viz Úblo, o. Opava A u d o l í D o b r é N a d ě j e viz Doly u Bouzova, o. Olomouc A u g e s t viz Újezdec, o. Přerov a Újezd, o. Šumperk A u g e z d viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk, dále Dolní Újezd, Újezdec, Horní Újezd a Velký Újezd, o. Přerov A u g e z d a viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk, a Velký Ujezd, o. Přerov A u g e z d e c z viz Újezdec, o. Přerov A u g e z d i c z viz Újezd, o. Šumperk A u g k w a 1 d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek A u h e r t s c h i t z viz Uhřičice, o. Přerov A u c h f a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek A u i e s t, A u j e s t e t z viz Újezdec, o. Přerov A u j e z d viz Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk a Újezdec, o. Přerov A u j e z d c e viz Dědinka u Troubelic, o. Olomouc A u k w a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek A u l b r e c h t i c e viz Albrechtičky, o. Nový Jičín A u l e n b u r c h, A u l i n b u r g,

A u l n b u r k viz Sovinec, o. Bruntál A u r c z i c z viz Uhřičice, o. Přerov A u r e o V e l l u s viz Zlatý Potok, o. Šumperk A u r z i c z i c z viz Uhřičice, o. Přerov A u s a u, A u s a w, A u s c h a u viz Úsov, o. Šumperk A u s p i t z viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov A u s s a, A u s s a w, A u s s e e, A u s s i e, A u s s i u m viz Úsov, o. Šumperk A u s s i u m viz Ústí, o. Přerov A u s t e n viz Ústí, o. Vsetín A u s t i n viz Ústín, o. Olomouc A u s t i u m, A u s t y viz Ústí, o. Přerov a o. Vsetín A ü s s e r e M i t t e r g a s s e viz Nová Ulice, s. Olomouce A v g e s t e c z, A v g e z d i c viz Újezd, o. Šumperk A v l e n b u r g, A w 1 e n b u r c h viz Sovinec, o. Bruntál A y c h h o r n viz Veveří, o. Bruntál A y l b u r g viz Sovinec, o. Bruntál A y n o t viz Renoty, o. Olomouc BABICE, o. Olomouc Č. od 15. stol. vždy Babice; n. 1676-1945 Babitz; l. 1228, 1339 Babicz, 1405 Babiczye, 1409 Babytz, 1771 Babicium. 1850 s. o. a o. Šternberk. 1974 s. Šternberka, 1990 sam. obec. M: 1636 (Šternberk) BABICE, o. Vsetín Od 1517 č. Babice; n. 1676-1945 Babitz; l. 1270 Babicz circa Gelcz, 1320 Wabicz, Bobicz, 1771 Babitium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín; 1850 o. Holešov, 1876 Holešov, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín.

1976 sloučeny se Lhotou u Kelče jako m.č., 1980 Lhota u Kelče sloučena s Kelčí jako m.č., 1990 Babice m.č. Kelče. M: 1785 (Kelč) B a b í h r á d k y viz Dobešov, o. Nový Jičín B a b i l o w viz Pavlov, o. Šumperk B a b i t z viz Babice, o. Olomouc a o. Vsetín B a b l a u, B a b l o n viz Pavlov, o. Šumperk BAHNO, s. Frýdku-Místku Č. od 1771 Bahno; n. 1771-1807, 1850-1918 Bahno, 1847 Bahna, za okupace Bachno; l. 1771 Bahno. 1850 osada Místku, později s. města Frýdek-Místek. M: 1628 (Místek) B a h r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B a i d l viz Podolíčko, o. Šumperk B a i s l a w i t z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín B a k o v viz Bonkov, s. Karviné B a l a t i c z viz Bolatice, o. Opava B a l h a n i c e viz Palhanec, s. Vávrovic, o. Opava B a n a s s o w viz Ranošov, o. Olomouc B a n k viz Benkov, o. Šumperk B a n k o w viz Boňkov, o. Přerov B a n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B a r a n o w viz Olověná, o. Olomouc a Baranov, z. u Velké Bystřice, o. Olomouc B a r d o v i c e viz Bordovice, o. Nový Jičín B a r h o f viz Zborov, o. Šumperk B a r n e s d o r f, B a r n i s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B a r n o v viz Olověná, o. Olomouc B a r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B a r š í k o v i c e viz Strupšín, o. Šumperk

B a r t e l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Rychaltice, o. Frýdek-Místek, Darkov, s. Karviné, Partutovice, o. Přerov a Bartoňov, o. Šumperk B a r t e l s d o r f, B a r t e s d o r f viz Bartovice, s. Ostravy B a r t h o l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál BARTHOLTOVY, z., o. Bruntál Č. 1494-1503 dvůr Bartholtovy, 1519 Bar toltovice; n. 1377 Berchtoldisdorf, Bertholdisdorf. Ves zpustla v 15. stol., na jejím místě vznikl Radimek (v. t.). B a r t l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Partutovice, o. Přerov a Bartoňov, o. Šumperk B a r t o l o v i c e viz Partutovice, o. Přerov B a r t o l t o v i c e viz Bartoltovy, o. Bruntál, Bartovice, s. Ostravy a Bartultovice, o. Bruntál BARTOŇOV, o. Šumperk Č. od 1417 Bartoňov (Bartoniow); n. 1677-1945 Bartelsdorf, Bartlsdorf; l. 1771 Bartoniovium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Radomilova, 1874 sam. obec, 1960 spojen s Radomilovem v jednu obec, 1980 připojen jako m.č. k Rudě nad Moravou. M: 1658 (Bludov), 1779 (Ruda nad Moravou) BARTOŇOV-RADOMILOV, s. o. a o. Šumperk Vznikl 1960 spojením Bartoňova a Radomilova v jednu obec; viz příslušná hesla! B a r t o š o v viz Bratrušov, o. Šumperk BARTOŠOVICE, o. Nový Jičín Prvý doklad 1383(?); č.od 1411 Bartošovice, (1885 Bartočovice); n. 1570 Borczendorf, 1601-1945 Partschendorf, 1608 Bartzendorf, 1619-1676 Bartschendorf, 1628 Bortschdorf, 1658-1681 Barzendorf, Parzendorf, 1692 Patzndorf, l. 1398 Parsdorf, 1399 Bartuschendorf, 1411-1418 Bartossowicze, 1771 Partschendorfium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 Nový Jičín. M: 1653 B a r t o t o w i c z, B a r t o t o w i t z e viz Partutovice, o. Přerov BARTOVICE, s. Ostravy

Č. 1508-1885 Bartoltovice, Bartultovice, 1734 Bartovice, od 1885 Bartovice, 1604 Bartultovice;n. 1388, 1746 Bertelsdorf, 1738 Battelsdorf v 18. stol. Bartesdorf, 1798-1945 Bartelsdorf; l. 1305 Bertoltovicz. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960 Ostrava. 1960 s. Ostravy. M: 1676 (Šenov) B a r t s c h e n d o r f viz Bartošovice, o. Nový Jičín BARTULTOVICE, o. Bruntál Č. 1446 Bertelsdorf, od 1529 stále Bartul tovice, ale 1530 Barultice, 1542-1602 též Betlsdorf, 1560 Žebračí nebo Beltendorf, 1573-1616 Betsdorf, 1589 Bartoltovice, 1591 Bertultovice, 1846-1850 Žebrotice; n. 1543-1846 Betlehemsdorf, 1580 Bartz dorf, 1584 Batelsdorf, 1594-1846 Bettels dorf, 1676 Paltzdorf, 1718 Pfaltzdorf, 1720-1847 Barzdorf, 1772-1870 Batzdorf, Patzdorf, Patzendorf, 1846 Bartholsdorf, 1872-1945 Bartelsdorf; l. 1267 Bertoldes dorph, 1320 a 1389 Bertoldisdorf, 1389 Bertoldi villa, 1391-1446 Bertolsdorf, Bertlsdorf, 1393 Breblsdorf, 1403 Partes dorf, 1413 Bertsdorf, 1437 Bartowicz, 1445 Bartlsdorf, 1579 Bettsdorf, 1587 Beltelsdorf, 1771 Patzdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena 1543. 1850 osada Vysoké, 1869 sam. obec, 1960 opět s. Vysoké. M: 1608 (Vysoká) B a r t u l t o v i c e viz Bartovice, s. Ostravy a Partutovice, o. Přerov B a r t u l t o v y viz Bartholtovy, z., o. Bruntál B a r t u t o v i c e viz Partutovice, o. Přerov B a r t z d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál B a r t z d o r f, B a r t z e n d o r f viz Bartošovice, o. Nový Jičín B a r u l t i c e viz Bartultovice, o. Bruntál B a r u t o v viz Řepiště, o. Frýdek-Místek B a r z d o r f viz Bernartice, o. Jeseník B a s c h k a, B a s c h k a u viz Baška, o. Frýdek-Místek BAŠKA, o. Frýdek-Místek Č. 1434 Bašky, od 1450 stále Baška, 1636 též Baštka, lidově Boška; n. 1580-1945 Baschka, Baschkau; 1. 1724 Boska. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek.

M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice) BATLSDORF, z., o. Olomouc Č. 1581 Batlsdorf. Zanikl v 15. s tol. mezi Starou Vodou a Vojnovicemi. B a t l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál B a t z d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál a Bernartice, o. Jeseník B a u d e n viz Boudy, s. Frýdku-Místku B a u n i o w i t z viz Bohuňovice, o. Olomouc B a u s s viz Budišov nad Budišovkou, o. Opava B a u s a w, B a u s s a u viz Bouzov, o. Olomouc B a u t i n viz Bohutín, o. Šumperk B a u t s c h viz Budišov nad Budišovkou, o. Opava B a w r o w i c z viz Vávrovice, o. Opava B a y s l viz Zbyslavice, o. Nový Jičín B a k a viz Bonkov, s. Karviné B ä h r e n, B ä h r e s, B ä h r n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B ä h r e n s d o r f, B ä h r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B ä l t e n viz Bělotín, o. Přerov B ä r e n g r u n d, B ä r g r u n d viz Studený Zejf, o. Jeseník B ä r g s t a d t B ä h r e s viz Moravský Beroun, o. Bruntál B ä r e n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B ä r n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B ä r n h a u viz Olověná, o. Olomouc B ä r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B e c k e n g r u n d viz Pekařov, o. Šumperk B e d ř i c h o v viz Svobodín, o. Šumperk BEDŘICHOV, o. Šumperk Č. od 1839 Bedřichov, v poslední čtvrti minulého století i Fridrichov; n. 1660-1945 Friedrichsdorf; l. 1771 Fridrichsdorfium.

1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Oskavy. M: 1673 (Horní Město), 1864 B e d ř i k o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín B e d u c h o v viz Bezuchov, o. Přerov B e g n o w viz Beňov, s. Přerova B e h e m i s c h P o f f e l viz Povel, s. Olomouce B e h e m i s c h d o r f viz Česká Ves, o. Jeseník B e h m s t o r f viz Česká Ves, o. Nový Jičín B e h r e n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B i e l k o w i t z viz Bělkovice, o. Olomouc B e i s d o r f, B e i s c h d o r f, B e i s c h k e n d o r f viz Pískořov, o. Bruntál B e i s t e r s c h i t z, B e i s t r o c ž i c z, B e i s t r o s c h i t z viz Bystročice, o. Olomouc B e j n o v viz Beňov, s. Přerova B e k e n g r u n d, B e k e n g r u n t, B e k k e n g r u n d viz Pekařov, o. Šumperk B e l e t e n, B e l e t n viz Bělotín, o. Přerov B e l n i k viz Vysoká, o. Bruntál B e l o w viz Bílov, o. Nový Jičín B e l t viz Bělotín, o. Přerov B e l t e l s d o r f, B e l t e n d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál B e l t e n, B e l t h e n viz Bělotín, o. Přerov B e n a d k y viz Benátky, m.č. Štěpánova, o. Olomouc B e n a t e k viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín B e n a t k a viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín a Benátky, m.č. Štěpánova, o. Olomouc BENÁTKY, o. Nový Jičín

Č. od 1850 Benátky; n. 1850-1869 Freiberg-Dorf, 1881 Benatka, 1893-1918 Benatek. 1850 osada, od okupace s. Příbora. M: 1850 (Příbor) BENÁTKY, o. Olomouc Č. od 1490 stále Benátky; n. 1599-1636 Beniatky, 1664 Beniatke, 1678-1945 Benatek, 1692-1786 též Benatka, 1787 Beniatek. 1850 osada Moravské Huzové, 1974 m.č. Štěpánova. M: 1648 (Hnojice) B e n á t k y viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc B e n c k e w i t z viz Benkovice, o. Opava B e n e s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál B e n e s c h a u, B e n e s s o w, B e n e š o v, B e n e š u o v viz Dolní Benešov, o. Opava a Horní Benešov, o. Bruntál B e n e š o v k a viz Charlottenburg, o. Opava B e n i a t k e, B e n i a t k y viz Benátky, m.č. Štěpánova, o. Olomouc B e n i c viz Horní Benešov, o. Bruntál B e n i k o v viz Benkov, o. Olomouc B e n i o w viz Beňov, s. Přerova B e n i s c h, B e n i s c h i u m, B e n i š, B e n i š o v viz Horní Benešov, o. Bruntál B e n k e viz Benkov, o. Šumperk B e n k e w i t z, B e n k h w i t z viz Benkovice, o. Opava BENKOV, o. Olomouc Č. 1492-1618 Benkovy, Binkovy, Zbinkov, 1517 a 1551 Binkov, Binková, 1564 Beňkov, Benikov, 1598 a 1846 Benková, 1692 Zbynkov, od 1771 Benkov; n. 1596-1886 Pincke, 1692 Penka, 1749 Püncke, 1771-1945 Pinke; l. 1343 Sbinkow, 1371 Pinkov, 1771 Pinka. 1850 s. o. Uničov, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1949 Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Střelic, 1976 m.č. Uničova. M: 1617 (Dubicko), 1650 (Medlov)

BENKOV, o. Šumperk Č. 1490-1798 Wenkow, 1517 Beňkov, 1798 Pěntkov, od 1771 stále Benkov; n. 1672-1945 Benke, ale 1692 Bank, 1771 Bentkav, 1798 Bentke; l. 1368 Benkow, 1385 Benkou, 1397-1447 Wenkow, 1677 Bentke, 1772 Benkowium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Dlouhomilova. M: 1720 (Rohle) BENKOVICE, o. Opava Č. od 1570 vždy Benkovice; n. 1413 Benckovitz, 1574 Benkhwitz, Benckewitz, 1720 -1945 Benkowitz, Benckowitz; l. 1771 Benkowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Hradcem nad Moravicí, 1975 jeho m.č. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) B e n k o v y viz Benkov, o. Olomouc B e n n i s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál B e n o v i a, B e n o v i u m viz Beňov, s. Přerova B e n t k a v, B e n t k e viz Benkov, o. Šumperk B e n t s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál B e ň k o v viz Benkov, o. Olomouc a o. Šumperk BEŇOV, s. Přerova Č. 1437-1517 Biňov, Bynyow, Byňov, 1480 -1973 Beňov, 1481-1772 též Bejňov; n. 1675-1872 Begnow, 1872-1918 Beniow, Beňow, 1939-1945 Beniow; l. 1318-1365 Binov, 1447 Benyow, 1464 Bynyow, 1771 Beniovium, 1863 Benovia. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 připojeny Prusy jako m.č, 1976 spol. NV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1654 (Horní Moštěnice) BERANOV, z., o. Olomouc Č. 1480-1492 Baranov, 1569-1612 Beranov; l. 1447-1480 Beranow. Ves zanikla u Velké Bystřice před rokem 1447. B e r a u n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B e r g H a n g e n s t e i n viz Horní Město, o. Bruntál B e r g a u viz Bergov, o. Jeseník

B e r g h o f viz Hory (Životské Hory), o. Opava BERGOV, o. Jeseník Zal. 1804; č. od 1880 Bergov; n. při založení Bergauer Kolonie, 1804-1945 Bergau. 1850 osada, později s. obce Vlčice. M: 1804 (Vlčice) B e r g s t a d i u m, B e r g s t a d t (Hangenstein, Hannenstein), B e r g s t a t, B e r g s t a d t l, B e r g š t a t viz Horní Město, o. Bruntál BERGSTADTL, o. Šumperk 1869-1945 s. Starého Maletína, o. Šumperk. B e r g t h a l g r u n d viz Podstráň, o. Šumperk B e r c h t o l d i s d o r f viz Bartoltovy a Bartultovice, o. Bruntál B e r k š t á t viz Horní Město, o. Bruntál B e r l a u viz Prlov, z., o. Olomouc B e r m s s d o r f viz Vernířovice, o. Šumperk B e r n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B e r n a viz Perná, o. Vsetín B e r n a r d i v i l l a viz Bernartice, o. Jeseník B e r n a r d i c e viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B e r n a r d o v a K r a š viz Velká Kraš(?), o. Jeseník BERNARTICE, o. Jeseník Č. 1850 Pertoltice, 1862-1893 Bernatice, od 1921 Bernartice; n. 1410 Bertoldis dorf, 1414-1637 Bertelsdorf, 1434 Bertholdsdorf, 1445-1474 Bertilsdorf, 1466 Bertelsdorf, 1586 Bertsdorf, 1638-1945 Barzdorf, 1692 Borczdorf, 1798-1805 Batzdorf; l. 1284 villa Bernardi, 1291-1414 Bertholdi villa, 1320 Bertholdi villa prope Jawirnik, 1414 Bertoldisdorf. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. M: 1698 BERNARTICE NAD ODROU, o. Nový Jičín Č. 1374-1931 Bernartice, od 1932 Bernartice nad Odrou, ale 1417 Bernardice, 1446 Bernhartice, 1816-1850 a dodnes lidově Bernatice; n. 1558-1945 Barnsdorf,

Barnesdorf, 1574-1846 Beernsdorf, Bernsdorf, 1602-1850 Bernatitz, 1614 Barnisdorf, 1634-1850 Bärensdorf, Bärnsdorf, 1692 Borczdorf, v 18. stol. Pahrnsdorf, Bahrnsdorf, 1716 Gernsdorf, 1790 Pehrnsdorf, lidově Bansdorf; l. 1397 Bernhardsdorf, 1397-1446 Bernharticz, 1399 Bernharczicz, 1744 Bernatitium, 1771 Pernsdorfium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín. M: 1610 (Starý Jičín), 1797 BERNARTICE, z., o. Olomouc Č. 1590 a 1605 Bernartice. Založeny krátce před 1590 u Náměště na Hané, roku 1605 již pusté. B e r n a t i c e viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín a Bernartice, o. Jeseník B e r n a t i t i u m, B e r n a t i t z viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B e r n a u viz Olověná, o. Olomouc a Brňov, o. Vsetín B e r n a w viz Olověná, o. Olomouc B e r n e s d o r f, B e r n a r c z i c z e, B e r n a r t i c z, B e r n h a r d s d o r f, B e r n h a r t i c e viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B e r n h a u, B e r n h a w, B e r n h o w viz Olověná, o. Olomouc B e r n í viz Brníčko, o. Šumperk B e r n o w viz Olověná, o. Olomouc B e r o n, B e r o n a, B e r o n e, B e r o u n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B e r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín B e r t e l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Bartovice, s. Ostravy a Bernartice, o. Jeseník B e r t h o l d i v i l l a viz Bartultovice, o. Bruntál, Darkov, s. Karviné a Bernartice, o. Jeseník B e r t h o l d i s d o r f viz Bartoltovy a Bartultovice, o. Bruntál a Bernartice, o. Jeseník B e r t i l s d o r f viz Bernartice, o. Jeseník B e r t o l d e s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál, Rychaltice, o. Frýdek-Místek a Darkov, s. Karviné

B e r t o l d i s d o r f viz Rychaltice, o. Frýdek-Místek B e r t o l t o w i c z, B e r t u l t o v i c e viz Bartovice, s. Ostravy B e r t s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál a Bernartice, o. Jeseník B e r u m, B e r u n a, B e r ú n viz Moravský Beroun, o. Bruntál B e s i g viz Vysoká, o. Bruntál B e s k i d viz Bezkyd, o. Frýdek-Místek B e s k o w i t z viz Býškovice, o. Přerov B e s m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc B e s t r o j č i c e viz Bystročice, o. Olomouc B e š v a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín B e t e l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál B e t e r n e viz Pitárné, o. Bruntál B e t l e h e n s d o r f, B e t s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál B e t t a w viz Bítov, o. Nový Jičín B e t t e l s d o r f, B e t t s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál a Rychaltice, o. Frýdek-Místek B e y s c h w i t z, B e y s l a w i t z, B e y s l o w i t z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín BEZDĚKOV NAD TŘEBŮVKOU, o. Olomouc Č. od 1481 Bezděkov, 1596 Bezdíčkov, od 1924 Bezděkov nad Třebůvkou; n. 1676-1918 Bezdiekow i Bezdiekau, 1939-1945 Besdiekau, 1798 Petikow; l. 1350-1398 Besdiekow, 1771 Bezdiekowium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Bouzova. M: 1647 (Loštice), 1747 (Bouzov) BEZDĚKOV U ÚSOVA, o. Šumperk Č. od 1492 Bezděkov, od 1924 Bezděkov u Úsova; n. 1676-1945 Bezdiek; l. 1371-1378 Bezdyechov. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, skládající se z Velkého a Malého Bezděkova, 1960 s. Police, 1985 m.č. Úsova.

M: 1610 (Úsov) BEZDÍNEK, o. Karviná Č. od 1850 Bezdínek, n. 1886-1945 Bösding; p. od 1886 Bezdzynk. Od 1850 s. Dolní Lutyně. M: 1850 (Dolní Lutyně) BEZKYD, o. Frýdek-Místek Zal. 1790; č. Beskid, od 1924 Bezkyd; n. 1805-1945 Beskid, 1847 Samtschanka(!); l. 1863 Beskid. 1850 osada Ostravice, s níž splynul 1930; název osady zanikl a zůstalo jen pomístní jméno. M: 1784 (Ostravice), 1817 (Bílá) B e z t r o i c i c i h viz Bystročice, o. Olomouc BEZUCHOV, o. Přerov Č. od 1473 stále Bezuchov, 1846-1863 též Bežuchov; n. 1675 Bezychow, 1715-1918 Bezuchow, Bežuchau, 1939-1945 Besuchau; l. 1365 Bedrzichow, 1371-1437 Besuchow, Bezuchow, 1771 Besuchovium, 1863 Bežuchovium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) BĚHANOV, z., o. Přerov Č. 1617 pustý Běhanov. Zaniklo u Podhoří, kde je lesní trať Běhanov. BĚLÁ, o. Olomouc Č. 1403-1615 Biela, 1517 Bílá, 1771-1906 Hančovice, Hučovice, Hunčovice, 1798 Bošovec (Boschowetz!), od 1906 znovu Bělá; n. 1599-1945 Seibersdorf, v 17. stol. též Seifersdorf, Seyfersdorf, v 18. stol. též Seybersdorf; l. 1292 Sifridi villa (?), 1364 Zeyffersdorf, 1383 a 1448 Biela, 1448 též Zenfersdorf, 1771 Seibersdorfium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 M. Libavá; 1850 o. Šternberk, 1945 M. Beroun, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, zrušena 1950-1951. M: 1662 (Domašov nad Bystřicí) BĚLÁ, z., o. Olomouc Č. 1501-1568 Bělá, 1517 Bílá Ves (stále pustá); l. 1365-1408 Biela, Byela, 1371 -1374 Billa, Byla.

Ves zanikla v 15. stol. mezi Tršicemi a Velkým Újezdem, kde je samota Na Bělé. BĚLÁ, o. Opava Č. od 1426 vždy Bělá, lidově Bílá, 1771 Biala; n. 1377 Bele, 1720-1945 Bielau, 1771 Bylau; l. 1349 Belau. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1976-1978 spol. MNV s Chuchelnou, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1692 (Dolní Benešov), 1845 (Bohuslavice) BĚLÁ, o. Jeseník Zal. 1798; č. 1924-1949 Valdenburk, od 1949 Bělá; n. 1798.1945 Waldenburg. 1850 osada Domášova, 1964 po spojení s Filipovicemi, Domášovem a Adolfovicemi s. nově vytvořené obce Bělá pod Pradědem. M: 1799 (Horní Domašov) BĚLÁ, z., o. Šumperk Stávala při vsi Kladky u Mírova, 1581 pustá. BĚLÁ POD PRADĚDEM, o. Jeseník Obec vznikla 1964 spojením Adolfovic, Bělé, Domášova a Filipovic. Viz příslušná hesla! B ě l č i c e viz Bílčice, o. Bruntál BĚLIDLA, s. Olomouce Č. 1515-1850 Bělidlo, 1529 Plejch, (1771 Plech, 1883 Pleych, Blejch), 1606-1973 Bělidla; n. 1414 Bilidl, 1516-1621 Pleych, Blech, kolem roku 1650 se rozeznávaly Alt a Neu Plack, 1656-1746 Alt a New Plach, 1718-1726 Alte und Neue Bleich, 1771-1945 se užívá jen jména Bleich; l. 1271-1304 Bielidlo, 1568 Biletten, Bilten, 1771 Bleichium. Nová Bělidla se stavěla od 1567, obec se organizovala 1606-1642. Roku 1746 při stavbě hradeb zbořena, ale záhy opět obnovena. 1850 sam. obec, 1919 s. Olomouce. M: 1682(Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Olomouc – Chválkovice) BĚLKOVICE, o. Olomouc Č. od 1437 stále Bělkovice, jen 1881 Bilkovice; n. 1676-1945 Bielkowitz; l. 1254 Byelcowicz, 1269 Belkowici, 1323 Bilkouicz, 1771 Bielkovitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 tvoří s. spojené obce Bělkovice-Laštany. M: 1642 (Jívová), 1642 (Dolany), zde stále BĚLKOVICE-LAŠŤANY. o. Olomouc Obec vznikla r. 1960 spojením Bělkovic a Lašťan. Viz příslušná hesla!

BĚLOTÍN, o. Přerov Č. od 1402 vždy Bělotín, 1628 Bilotín; n. 1557 Beleten, 1558 Beletn, 1615 a za okupace Deutsch Bölten, 1633 Beltin, 1662-1790 Belthen, 1672-1939 Bölten, 1676 Bälten, 1692 Belt, 1718 Pölten; l. (1201 Belotyn), 1349-1356 Beloczin, Bieloczin, 1371 Bylotyn, 1405-1446 Bielotin, Byelotin, 1771 Bielotinium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV pro Bělotín, Kunčice, Lučice, Nejdek a Polom se sídlem v Bělotíně, 1983 se sloučily s Bělotínem jako m.č. Kunčice, Lučice, Nejdek a Polom, 1992 se osamostatnila Polom. M: 1637 BĚŠKOVICE, z., o. Přerov L. 1131 Biscouici,l349 Byscouicz, 1406 Byezkowicze; 1385 Biskevský dvůr. Zanikly v 1. polovině 15. stol. severně od Beňova. B i a l a viz Bělá, o. Opava B i a l a (Burgrecht) viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek B i a l a B r z e z a viz Bílá Bříza, o. Opava B i b e r t e i c h viz Bobrovník, o. Jeseník B i c k a w i t z viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk B i e h l o w viz Stará Bělá, o. Ostrava B i e k u o w viz Býkov, o. Bruntál B i e l a viz Bělá (u Šternberka a u Tršic), o. Olomouc B i e l a u viz Bělá, o. Opava a Bílov, o. Nový Jičín B i e l i t z viz Bilsko, o. Olomouc B i e l n i k viz Vysoká, o. Bruntál B i e l o v e c viz Bílovec, o. Nový Jičín B i e l s k, B i e l s k o viz Bilsko, o. Olomouc B i e r k a u viz Tvrdkov, o. Bruntál B i e s c h viz Píšť, o. Opava BÍLÁ, o. Frýdek-Místek Dol. 1817, č. od 1883 Bílá. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osada Ostravice, resp. Bezkydu, 1951 sam. obec, vytvořená z osad Baraní a Bílé obce Ostravice a Mezivodí obce Staré Hamry, od 1974 s. Starých Hamer (spol. MNV), 1990 sam. obec. M: 1817

B í l á viz Bělá, o. Olomouc a o. Opava, Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek a Bílov, o. Nový Jičín BÍLÁ BŘÍZA, o. Opava Č. od 1920 Bílá Bříza; n. 1871-1920 Biala Brzeza, 1910-1945 Weisse Birke. 1871 osada Vrbky, 1958 m.č. Štěpánkovic. M: 1817 (Kravaře) BÍLÁ LHOTA, o. Olomouc Č. 1447 Bohušova Lhota, 1447-1536 Lhota, od 1588 Bílá Lhota; n. 1677-1945 Weissölhütten; l. 1356-1464 Lhota, 1672-1771 Alba Lhota. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1974 spol. MNV s Řimicemi. M: 1650 (Moravičany), 1786 BÍLÁ LHOTA, z., o. Vsetín 1429 Bílá Lhota jinak Bílá Ves. Zanikla u Kelče. B í l á V e s viz Bělá u Tršic, o. Olomouc a Bílá Lhota u Kelče, o. Vsetín BÍLÁ VODA, o. Jeseník Č. od 1850 Bílá Voda; n. 1532 Kemnitz, 1532-1625 Weisse Wasser, od konce 17. stol. do 1945 Weisswasser; 1748 rozdělené na městečko a ves (W. - Markt a W. Dorf), které se za okupace nazývaly Weisswasser Markt am Reichensteinergebirge a Weisswasser Dorf; l. 1369-1410 Kempnitz. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 osada městečka Bílé Vody ves Bílá Voda, 1945 s ním splynula. M: 1727 B í l á V o d a v e s viz Bílá Voda, o. Jeseník BÍLČICE, o. Bruntál Č. 1403 Blučí, 1480-1546 Blčice, 1517 Bličice, 1554-1588 Heczendorf, 1599-1973??? Bílčice, ale 1771 Plčice, 1850-1893 též Bělčice; n. 1599 a 1546 Pyltzsch, 1636 Pültsch, 1662-1771 Heyden Piltsch, 1678 Piltsch, 1751-1945 Heidenpiltsch, 1798 Haidenbiltz; l. 1397 Bluczy, 1410 Bilczicze, 1448 Heinczendorf, 1771 Heyden Piltsch. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1963 spol. MNV s Májůvkou, která 1980 připojena jako m.č. M: 1706 (Dvorce), 1785

B i l e t i c e viz Bolatice, o. Opava B i l g e r s d o r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál B i l i d l viz Bělidla, s. Olomouce B i l i t z viz Bílsko, o. Olomouc B i l k o v i c e viz Bělkovice, o. Olomouc B i l o t i n viz Bělotín, o. Přerov BÍLOV, o. Nový Jičín Č. 1481-1690 Bielow, 1492 Bielová, 1608 Suchá Bělá, 1771 Bylowitz (!), 1847-1870 a lidově dodnes Bílovo, od 1871 Bílov (1520 Biljov); n. 1534 die Byl, 1540-1650 die (Dörre, Dürre) Biel, 1606-1945 Bielau, 1720 Bila, 1798 Bil, Dörrbil; l. 1329 Below, 1391 Billow, Byelaw, 1399 Bylau, 1771 Bilovium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Bílovce, 1993 sam. obec. M: 1652 BÍLOVEC. o. Nový Jičín Č. 1424-1724 Bielovec, vedle toho od 16. stol. stále též název Bílovec až do dnešní doby, 1738-1805 Bíloves, 1771 Bylowice; n. ve 14.-16. stol. promiscue Wocken stadt, Wockinstadt, Woogstadt, Waagstadt, 1458 Wokgenstadt, 1576-1608 Wogachtadt, 1592 Wogstadlein, 1632 Wackenstadt, 1622-1945 Wagstadt; l. 1324 Woogstadt, 1329 Wockinstadt. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. M: 1653 BÍLSKO, o. Olomouc Č. od 1529 vždy Bílsko; n. 1631 Bilitz, 1672-1945 Bilsko, 1720-1798 Birlitz, 1771 Bielitz; l. 1508 Bielsk, Byelsk. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1980 m.č. Choliny, 1990 sam. obec. M: 1614 (Cholina) B í l ý K o s t e l viz Hranice, o. Přerov B í l ý K o s t e l e c viz Kostelec, s. Krnova, o. Bruntál BÍLÝ POTOK o. Bruntál Č. od 1924 Bílý Zejf, od 1949 Bílý Potok; n. 1893-1945 Weissenseifen. 1850 osada Mnichova, 1930 Železné, 1960 spolu s ní připojen jako část Vrbna pod Pradědem.

M: 1725 (Vrbno pod Pradědem) BÍLÝ POTOK, o. Jeseník Č. od 1850 Bílý Potok; n. 1373 Wyzbach, 1420 Weysbach, 1619-1767 Weisspach, 1720 -1945 Weissbach; l. 1310 Wyzbach. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1976 m.č. Javorníku. M: 1638 (Javorník), 1686 B í l ý Z e j f viz Bílý Potok, s. Vrbna, o. Bruntál B i n i n a viz Bynina, o. Vsetín B i n d e r s d o r f viz Guntramovice, o. Opava B i n k o v, B i n k o v á, B i n k o v y viz Benkov, o. Olomouc B i n o v viz Beňov, s. Přerova B i o l a viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek B i r c k a, B i r c k a u, B i r k a u, B i r k e n viz Tvrdkov, o. Bruntál B i r k e n viz Březina, o. Olomouc B i r k e n, B i r k e n d o r f viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava a Březové, o. Olomouc B i r k e r s d o r f viz Loučka, o. Olomouc B i r k o w i t z viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava B i r l i t z viz Bílsko, o. Olomouc B i r n e y e c z c o viz Brníčko, o. Šumperk B i r s c h k a u, B i r s c h k a ü viz Tvrdkov, o. Bruntál B i s a u viz Bouzov, o. Olomouc B i s c h k o w i t z, B i s c o v i c i u m viz Býškovice, o. Přerov B i s c h k o f k a viz Bučávka, o. Bruntál B i s c h o f s w a l d e viz Biskupice, o. Bruntál B i s k o w i t i u m viz Býškovice, o. Přerov

BISKUPICE, o. Bruntál Č. 1893 Bišofvalde, od 1924 Biskupice; n. 1602 Bischwalde, 1623-1805 Bischofwalde, 1689-1945 Bischofswalde. 1850 osada Města Albrechtic, 1971 název zanikl sloučením s Pískořovem. M: 1707 (Město Albrechtice) B i s k u p i c e viz Biskupství, o. Olomouc BISKUPSTVÍ, o. Olomouc Č. 1407-l900 Biskupstvo, 1481 Biskupství blíže Náměšťě, od 1492 stále Biskupství, 1502 Biskupice; n. 1602 von Piskowicz, 1629-1918 Biskupstwo, 1939-1945 Bistum; l. 1131 Biskupici, 1403 a 1508 Biskupicz, 1464 Biskupstwie, 1508 a 1771 Biskupstwo. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1949 s. Náměště na Hané. M: 1709 (Náměšť na Hané) B i s l a v i t i u m, B i s l a w i t z, B i s l o w i c e viz Zbyslavice, o. Nový Jičín B i s s k o v i t z viz Býškovice, o. Přerov B i s t e n e viz Pískov, o. Olomouc B i s t r i t z viz Bystřice, o. Frýdek-Místek a Velká Bystřice, o. Olomouc B i s t r o v a n i u m viz Bystrovany, o. Olomouc B i s t r o w i c i viz Bystročice a Bystrovany, o. Olomouc B i s t r ž i t s c h k a, B i s t ř i č k a viz Bystřička, o. Vsetín B i s t r ž i t z, B i s t ř i t z viz Bystřice, o. Frýdek-Místek B i s t u m viz Biskupství, o. Olomouc B í š k o v i c e viz Býškovice, o. Přerov B i t viz Bítov, o. Nový Jičín B i t a r n e, B i t e r n, B i t e r n á, B i t e r n e, B i t e r n o viz Pitárné, o. Bruntál BÍTOV, o. Nový Jičín Č. 1413-1600 Bietov, 1414 Butov, 1546-1973 Bítov, 1870 a dodnes lidově Bítovo;

n. 1377 Bettaw, 1561-1564 die Bit, 1606 -1945 Bittau, Bittaw. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Lubojat, 1916 sam. obec, 1979 s. Bílovce, 1996 sam. obec. M: 1653 (Bílovec), 1784 (Lubojaty) B i t t e r b r o d viz Lazy u Štědrákovy Lhoty, o. Šumperk B i t t e r n e viz Pitárné, o. Bruntál B l a c z c z e viz Blatec, o. Olomouc B l a d a v i s v i l l a viz Mladoňov, o. Šumperk B l a d e n s d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín a Mladoňov, o. Šumperk B l a d e w i t z viz Mladějovice, o. Olomouc B l a d i n (koruptela místo Sladin) viz Slatina, o. Nový Jičín B l a d o w i t z, B l a d o w i z viz Mladějovice, o. Olomouc B l a h o t o v i c e, B l a h o u t o v i c e, B l a h u t i c e viz Blahutovice, o. Nový Jičín BLAHOTICE, o. Karviná N. Blogotitz, p. Błogocice – část obce v Polsku, přidělené 1920 ke Svibici. BLAHUTOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1499-1973 Blahutovice, 1548-1618 i Blahoutovice, 1628 Labutovice, 1720-1798 Blatutovice, 1771-1847 Blahotovice, 1854-1872 Blahutice; n. 1551 Blathen, 1661-1945 Blattendorf, 1692-1847 též Plattendorf. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Jeseníku nad Odrou. M: 1670 (Valašské Meziříčí), 1709 (Jeseník nad Odrou) B l a n d e n d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk B l a n d e n s d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín B l a n d o v i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná B l a n d o w i c z viz Horní Bludovice, o. Frýdek-Místek B l a s c h, B l a s c h d o r f viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín B l a s c h a u viz Blažov, o. Olomouc B l a s c h k a, B l a s c h k e viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk

B l a s c h o w viz Blažov, o. Olomouc B l a s k d o r f viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín B l a s k e, B l a s s k a, B l a s s k y viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk BLATEC. o. Olomouc Č. od 1492 Blatec, 1587-1847 i Blatce; n. 1601 von Blocz, 1655-1945 Blatze; l. 1369 Blaczcze, 1508 Blatcze, 1771 Blatze, 1828-1829 Blatz. Viz i heslo Tážaly! Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Kožušan, 1990 sam. obec. M: 1653 (Charváty) B l a t t e n d o r f, B l a t u t o v i c e viz Blahutovice, o. Nový Jičín B l a t z viz Blatce, o. Olomouc B l a u d a, B l a u d e viz Bludov, o. Šumperk, Dolní Bludovice, o. Karviná a Horní i Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek B l a u d e n, B l a u d e n s d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín B l a u d e n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk B l a u e n d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín B l a w d e viz Dolní Bludovice, o. Karviná BLAŽOV, o. Olomouc Č. od 1464 stále Blažov; n. 1382-1918 Blaschow, za okupace Blaschau; l. 1408 Blazow, 1771 Blaziowitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850-1854 Blažov a Kozov osadou Svojanova, 1869 Kozov a Svojanov osadami Blažova, 1880 Blažov a Kozov osadami Svojanova; 1899 Blažov sam.u obcí, k níž v r. 1953 připojen od obce Milkova jako osada Kadeřín; 1960 Blažov s. Kozova, 1976 m.č. Bouzova M: 1648 (Bouzov) B l a ž o v a L h o t a viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín B l č i c e viz Bílčice, o. Bruntál B l e i c h, B l e i c h i u m, B l e j c h (B l e y c h ) viz Bělidla, s. Olomouce B l e n d o v i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná

B l ę d o w i c e D ó l n e, G ó r n e a Ś r e d n e viz Dolní Bludovice, o. Karviná a Horní i Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek B l o c z viz Blatec, o. Olomouc B l o d e n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk B l o s d o r f, B l o s d o r f i u m viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín B l o s d o r f l viz Klokočov, s. Příbora, o. Nový Jičín B l o z d o r f viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín B l u c z y, B l u č í, B l u č i c e viz Bílčice, o. Bruntál B l u d a viz Dolní Bludovice, o. Karviná BLUDOV, o. Šumperk Č. od 1438 stále Bludov, 1639 Bloudov; n. 1378 Bludaw, 1676 Blaude, 1710-1945 Blauda; l. (1200) Bludow, i 1346-1464, 1431-1771 Blauda, Blaude. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 připojeny jako m.č. Chromeč (1990 sam. obec) a Vyšehoří (1992 sam. obec). M: 1658 BLUDOVEČEK, s. Bludova, o. Šumperk Č. od 1869 Bludoveček, n. 1880-1945 Blaudahöfel. BLUDOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1480 stále Bludovice, lidově Budovice; n. 1606-1614 Blaudensdorf, 1639 Blauden, 1671 Plaundorf, 1627-1945 Blauendorf, 1771 a 1847 Bladensdorf, lidově Pflaümendorf. 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1974 s. Nového Jičína. M: 1626 (Nový Jičín) B l u d o v i c e, B l u d o w i c z viz Dolní Bludovice, o. Karviná i Horní a Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek B l u m e n b a c h viz Květná, o. Šumperk B o b e r n i g, B o b e r n i k viz Bobrovníky, o. Opava B o b i c z viz Babice, o. Vsetín B o b r viz Bobrovníky, o. Opava

BOBREK, z., o. Vsetín Č. 1501-1585 pustá ves Bobrek. Zanikla asi v 15. stol. v údolí Vesník poblíž pozdějšího dvora Bobrky. B o b r o v i n k y viz Bobrovníky, o. Opava BOBROVNÍK, o. Jeseník Č. od 1924 Bobrovník; n. (1622) 1723-1945 Bieberteich. 1850 osada Dolní Lipové, později Lipové-Lázní. M: 1668 (Jeseník) BOBROVNÍKY, z., o. Olomouc nebo Šumperk L. 1131 Bobrounici. Tři popluží majetkem kapituly u sv. Václava v Olomouci, stávala někde v blízkosti řeky Moravy, situována na Zábřežsko nebo k Mírovu. BOBROVNÍKY, o. Opava Č. 1518 Bobrovinky, od 1547 Bobrovníky; n. 1377 Bebernig, Bobernik, 1593 die Bobr bei Hylczyn, 1720-1945 Bobrownik, 1771 Bobrownitz; l.Bobrownitium. Č. lidově Uhry. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Hlučína. M: 1647 (Hlučín) B o b r o w n i t i u m, B o b r o w n i t z viz Bobrovníky, o. Opava BOCANOVICE, o. Frýdek-Místek Dol. 1597, č. od 1615 Bocanovice, 1850 Bočanov, lidově Bocunovice; n. 1650-1945 Boczanowitz, Botzonowitz, 1736 Boczanow, 1798 Botzanitz, 1850 Botzenowitz; l. od 1650 Boczonowicz; p. od 1850 Boconowice. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1920 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 sloučeny s Jablunkovem, 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) B o c k o w i t z viz Bukovice u Písařova, o. Šumperk B o c o n o w i c e viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek B o c u n o v i c e, B o c z a n o w, B o c z o n o v i c e, B o č a n o v viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek

B o č k o v viz Boškov, o. Přerov B o d a n o w i t z, B o d e n s d o r f viz Bohdanovice, o. Opava B o d e n s t a d t viz Potštát, o. Přerov B o d e n w a l d, B o d o w a l d viz Butovice, o. Nový Jičín B o d i h o f viz Podvihov, o. Opava B o d í k o v, B o d i n k o w viz Bohdíkov, o. Šumperk B o d š t á t viz Potštát, o. Přerov B o e m a L i b a v i a viz (Dolní, Moravská) Libina, o. Šumperk B o e m i c a l i s P o w l a viz Povel, s. Olomouce B o e m o L i b a v i a viz (Dolní, Moravská) Libina, a Stránka, o. Šumperk B o g k o w viz Boňkov, o. Přerov B o g u m i n, B o g u n viz Bohumín, o. Karviná B o g u s c h o w i t z, B o g u s z o w i c e viz Bohušovice, o. Karviná BOHDALICE, z., o. Přerov Č. 1587 rybník na Bohdalicích. Ves zanikla u Sušic pravděpodobně v 15. stol. B o h d a n o w viz Teodorov, o. Šumperk B o h a u t i n viz Bohutín, o. Šumperk BOHDANOVICE, o. Opava Č. od 1542 Bohdanovice, někdy i Bodanovi ce; n. 1588-1601 Bodensdorf, 1607-1945 Boidensdorf, Boydensdorf, 1608-1694 také Podenstorf, Poydenstorf, 1720 Boindsdorf, 1836 Bodanowitz; l. 1265-1413 Bodanovicz, Bohdanovicz, 1771 Boydendorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č. M: 1683 (Jakartovice) BOHDÍKOV, o. Šumperk Č. 1517, 1847 a dodnes lidově Bodíkov, 1579-1870 a znovu od 1960 Bohdíkov, 1771 Bodinkow, 1798 Bohudíkov, 1846 Budíkov, 1872-1947 Český Bohdíkov, 1947-1960

Dolní Bohdíkov; n. 1620 a 1798 Merzdorf, 1672-1772 Mertzdorf, 1692 Mortsdorf, 1846 Märzdorf, 1872-1945 Böhmisch Märzdorf; l. 1351 Martini villa, 1431 Mertensdarf, 1771-1850 Mertzdorfium. Od 1850 stále s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m. části Komňátka a Raškov, částí je alojzovská papírna. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1837 BOHEMICALIS VILLA, z., o. Šumperk L. 1276, 1365 Bohemicalis villa. Zanikla v okolí Štítů, nebo změnila jméno. B o h o t í n, B o h o u t í n viz Bohutín, o. Šumperk B o h m i s c h H a u s e viz Moravská Huzová, o. Olomouc B o h o s s l o w i t z viz Bohuslavice, o. Opava BOHUČOVICE, o. Opava Č. 1523 a 1850 Bohušovice, od 1570 stále Bohučovice; n. 1574 Bohutzowitz, 1720-1945 Bohutschowitz; l. 1413 Bohuczowicz. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) B o h u d í k o v viz Bohdíkov, o. Šumperk B o h u d i n viz Bohutín, o. Šumperk BOHUMÍN, o. Karviná Č. 1407 z Oderberga, 1423 Bohunčí, 1446-1450 Bohynin, 1446-1627 a 1881 Bohunin, 1475 pan Jan Bohumenský, 1464-1872 Bohumin, 1609 panství Odrburkské, 1893-1955 Bohumín, 1956-1972 Starý Bohumín; n. 1521-1945 Oderberg, 1533-1691 Oderburg, l. 1256 Bogun, 1292, 1418 a 1688 Oderberg, 1305 Odirberg, 1672 Joderberg, p. od 1850 Bogumin. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Cstrava, 1960 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1948 sloučeny Bohumín, Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Vrbice a Záblatí v jednu obec s názvem Bohumín; 1951 odpadla Vrbice, 1954 Bohumín rozdělen na 5 městských obcí - Bohumín, Nový Bohumín, Pudlov, Skřečoň, Záblatí, 1956 přijal Bohumín nový název – Starý Bohumín, 1973 sloučen Starý Bohumín a Nový Bohumín v obec Bohumín, 1974 intergovány obce Pudlov, Skřečoň, Vrbice, Záblatí, jednotlivé části města nazvány Bohumín 1 (Nový Bohumín, Šunychl, Kopytov), Bohumín 2 – Starý Bohumín, Bohumín 3 – Skřečoň, Bohumín 4 – Záblatí, Bohumín 5 – Pudlov, Bohumín 6 – Vrbice. M: 1720

BOHUŇOVICE, o. Olomouc Č. 1509 Buoňovice, 1585 a 1881 Buňovice, 1629-1893 Boňovice, Bouňovice, od 1611 Bohuňovice; n. 1677-1846 Bauniowitz, Bouniowitz, 1718-1751 Bohuniowitz, 1771-1945 Boniowitz; l. 1078-1275 Bunowiczi, 1126 Bunovicze, 1201 Bunovich, 1304 Bunyouicz. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. M: 1655 BOHUSLAVICE, o. Opava Č. 1434 Buohoslavice, 1545-1973 Bohuslavice, 1715-1910 též Buslavice; n. 1377 Boslawicz, 1720-1945 Buslawitz; l. 1288-1293 a v 17. stol. Bohuslawicz, 1349 Bouslawicze, 1771 Bohuslawitium. 1850 s.o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1692 (Dolní Benešov), 1845 B o h u s l a v i c e (nad Lipníkem) viz Bohuslávky, o. Přerov BOHUSLAVICE, o. Šumperk Č. od 1489 Bohuslavice, 1585-1847 též Bouslavice (Bauslavice), 1771 Boslavice; n. 1677, 1847 Bauslawitz, 1718-1945 Bohuslawitz, l. 1356-1447 Bohuslauicz, Bohuslawicze. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1617 (Dubicko) B o h u s l á v k a viz Bohuslávky, o. Přerov BOHUSLÁVKY, o. Přerov Č. 1406 Bohuslavice nad Lipníkem, od 1437 Bohuslávky, 1847 Bohuslávka; n. 1672 Bohuslawka, 1718 Bohuslawitz, 1751-1945 Bohuslawek; l. 1371 Bohuslauicz, 1771 Bohuslawka, 1863 Bohuslavcium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Lipníka nad Bečvou, 1990 sam. obec. M: 1624-1678 a od 1784 (Lipník nad Bečvou), 1693 (Osek) B o h u s l a w i t z viz Bohuslavice, o. Opava a o. Šumperk BOHUŠOV, o. Bruntál Obec se do 1850 dělila na městečko a ves. 1/ městečko s hradem: Č. 1481-1950 Fulštejn, 1437 Fylštejn, od 1950 Bohušov; n. 1390 Fullenstein, 1437-1478 Fulstein, 1672-1945 Füllstein; l. 1255 a 1274 Wlmenstein, 1266-1320 Fullenstein, 1273 Fulmenstayn, 1273-1456 Phulstein, 1274 Volstein, 1288 Vulinsteyn, 1310 Fullinstein, 1356 Wulnsteyn, 1364 a 1399 Fulstayn, 1365 Volstayn, 1377-1399 Philnstayn, Fulenstein, 1386-1415 Filenstein, 1391 Pfilstein, 1415 Filenstayen.

2/ ves: Č. 1403-1588 Poříčí, 1517 Příčí, 1560-1572 Gotfriedesdorf; n. 1448-1752 Gottfriedesdorf, Gottfriedsdorf, 1559 Gethwerthsdorf; l. 1255 Godevrisdestorph, Godewristorf, 1275-1411 Gotfredisdorf, Gotfridisdorf, 1321-1389 Gotfridi villa, 1389-1413 Porzieczie. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1954 spol. MNV pro Kašnici, která 1957 jeho m.č., 1960 připojena m.č. Karlov, 1976 připojena m.č. Dolní Povelice. M: 1688 B o h u š o v a L h o t a viz Bílá Lhota, o. Olomouc BOHUŠOVICE, o. Karviná Zal. 1290; č. od 15. stol. Bohušovice; n. od 1720 do 1945 Bohuschowitz; p. od 1850 Boguszowice. Při určení hranic r. 1920 připadla většina obce Polsku, zbytek tvoří s. obce Chotěbuze. B o h u š o v i c e viz Bohučovice, o. Opava BOHUTÍN, o. Šumperk Č. 1492-1587 Bohutínek, od 1545 Bohutín, 1846 Bohautin, 1771 Bochotin, 1820 Bautín, 1881 Bohotín; n. 1677 Bohudin, 1692 Bottin, (i lidově česky), 1771 Bochotin, 1718-1945 Bohutin; l. 1371 Engelsdorf, l4l5 Bohutin, 1771 Bochotinium. Od 1850 stále s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Bludova, 1867 sam. obec. M: 1658 (Bludov) B o h u t í n e k viz Bohutín, o. Šumperk B o h u t s c h o w i t z, B o h u t z o w i t z viz Bohučovice, o. Opava B o c h e ň, B o c h i n a, B o c h ň a viz Pocheň, o. Opava BOCHOŘ, o. Přerov Č. od 1437 Bochoř; n. 1651-1794 Bochorž, 1720 Pochorz, 1872-1945 Bochorz, někdy i Bochorsch; l. 1294 Bochorn, 1373 Bochorcz, 1771-1863 Bochoržium, Bochorium. 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 připojeny jako m.č. obce Věžky, které 1990 sam. obcí. M: 1629 (Přerov), 1704 také Vlkoš (část) B o c h o t i n, B o c h o t i n i u m viz Bohutín, o. Šumperk

B o i d e n s d o r f viz Bohdanovice, o. Opava B o j k o v viz Boňkov, o. Přerov B o k o v a n y, B o k w a n viz Bukovany, o. Olomouc BOLATICE, o. Opava Č. 1440-1881 Boletice, 1591 Biletice, od 1612 Bolatice, lidově Bolačyce; n. 1720-1945 Bolatitz; l. 1250 Balaticz, 1265 a 1270 Bolaticz, 1349 Poleticz, v 18. stol. Bolatitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1683 B o l c z y f y viz Nové Vrbno, o. Opava B o l e d o r f viz Vlachov, o. Šumperk BOLELOUC, o. Olomouc Č. 1406-1597 Bolelíc, 1535 Bolelucz, 1636 Bolehlucz, 1579 Polelouc, od konce l6.stol. Bolelouc; n. 1678-1718 Bolelitz, 1691 Bolelucz, 1751-1945 Bollelautz; l. 1239 a 1282 Boleluch, 1287-1371 Boleluz, 1369 Bolalucz, 1771 Bolelitium, 1828-1829 Pollelautz. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 spojena s Tučapy v jednu obec pod názvem Bolelouc-Tučapy, 1972 zůstává název Bolelouc, Tučapy jsou s., 1976 m.č. Dubu n. Moravou. M: 1650 (Dub nad Moravou) BOLESLAV. BOLESLAVANY, z., o. Olomouc L. 1131 Boleslau. Zanikly na Olomoucku v neznámé poloze. B o l e t i c e viz Bolatice, o. Opava B o l l e l a u c z viz Bolelouc, o. Olomouc B o n i o w i t z viz Bohuňovice, o. Olomouc B o n k a u viz Bonkov, o. Karviná BONKOV, o. Karviná Č. od 1686 Bonkov, 1850 Bakov; n. 1798-1945 Bonkau; p. od 1880 Bonkow. Od 1850 jedna část osadou Stonavy, druhá část osadou Karviné. M: 1652 (Fryštát)

B o n k ó w viz Bonkov, o. Karviná BOŇKOV, o. Přerov Č. 1517 Bonkov, 1571 Bonikov, 1575 Bunkov, 1798-1850 Bogkow, Bojkov, 1850 Zbonikov, 1854 až 1973 Boňkov, 1872 Ponkov, n. l590-1663 Bunckendorf, 1629 Bonckendorf, 1622-1716 Punckendorf, 1718-1945 Punkendorf, 1807 Puncendorf; l. 1408 Bankow, 1771 Punkendorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 s. o. Město Libavá, o. M. Beroun, 1945 s. o. a o. Hranice, 1960 o. Přerov. 1850 osada Kyžlířova, 1923 sam. obec, 1953 m.č. Olšovce, 1976 zanikla, 1993 opět obnovena jako m.č. Olšovce. M: 1701 (Potštát) B o r c z d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín a Bernartice, o. Jeseník B o r c z e n d o r f viz Bartošovice, o. Nový Jičín B o r d a w i t z viz Bordovice, o. Nový Jičín BORDOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1558 Bordovice, lidově Burdovice; n. 1676-1945 Bordowitz, 1692 Bardowitz, 1872 Bordawitz. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Frenštátu pod Radhoštěm, 1991 sam. obec. M: 1720 (Lichnov) B o t z o n o w i t z viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek B o u z o v e c viz Buzovec, o. Bruntál B o y d e n s d o r f viz Bohdanovice, o. Opava B o r h o f, B o r h o v i u m viz Zborov, o. Šumperk B o r n h a u viz Olověná, o. Olomouc BOROŠÍN, o. Frýdek-Místek Č. 1830 pod názvem Horní Antonínov připojen k Antonínovu; 1924-1935 Borošín. Samota, resp. s. města Brušperka. M: 1657 (Brušperk) BOROVÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1673 Borová; n. 1720-1945 Borowa. Osada na rozhraní katastrů obcí Krásná, Lubno a Malenovice, 1850 z největší části připojena k Malenovicím.

M: 1628 (Místek), 1716 Frýdlant nad Ostravicí, 1784 BOROVÁ, o. Opava Zal. 1786; č. od 1870 Heneberky, od 1949 Borová; n. 1830-1945 Henneberg, 1870 Hennebergsdorf; l. 1828-1829 Henneberg. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1871 sam. obec, 1893 připojena jako osada k Bolaticím, 1949 pod názvem Borová jejich m.č. M: 1786 (Bolatice) BOROVEC, o. Nový Jičín Č. od 1850 Dreigiebel, od 1947 Borovec; n. 1798 Dreygübel, od poč. 19. stol. do 1945 Dreigiebel. 1850 osada Sedlnice, s níž 1947 splynula, název Borovec 1964 zanikl. M: 1798 (Sedlnice) B o r t s c h d o r f viz Bartošovice, o. Nový Jičín B o ř k o v, B o ř í k o v, B o s c h k a u viz Boškov, o. Přerov B o s l a w i t z viz Bohuslavice, o. Opava B o s l o v i c e viz Bohuslavice, o. Šumperk B o s s i n, B o š í n viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk BOŠKOV, o. Přerov Č. 1517 a 1850 Bořkov, od 1582 Boškov, 1641 Voškov, 1771 a 1847 Poškov, 1798 Boříkov, 1885-1909 Božkov; n. 1627-1945 Poschkau, 1622 Boschkaw, 1628 Poschkaw, Paschkauw, 1636 Potschkau, 1751-1798 Paskau, 1582 Porlhau(?); l. 1394 Botzkau, 1408 Borzkow, 1437 Bozkow, 1771-1863 Poschcavia. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 s. o. Město Libavá, o. Mor. Beroun, 1945 s. o. a o. Hranice, 1960 o. Přerov. 1850 sam. obec, k níž připojeny osady Padesát Lánů (do 1868), Michalov (do 1868) a Heřmánky (do 1923), 1974 společný NV s Potštátem, od 1983 jeho m.č. M: 1628 (Potštát) B o š o v e c viz Bělá, o. Olomouc(?) a Buzovec, o. Bruntál B o t e n w a l d, B o t h e n v a l d, B o t h e n w a l d a, B o t h e n w a l d e viz Butovice, o. Nový Jičín B o t h s t a d t viz Potštát, o. Přerov

B o t t i n viz Bohutín, o. Šumperk B o t z a n i t z, B o t z a n o w i t z, B o t z e n o w i t z viz Bocanovice, o. Frýdek-Místek B o t z k a u viz Boškov, o. Přerov BOUDY, o. Frýdek-Místek Č. od 1850 Boudy; n. 1850-1945 Bauden. 1850 osada Místku, s nímž po 1948 splynula. M: 1628 (Místek) B o u ň o v i c e, B o u n i o w i t z viz Bohuňovice, o. Olomouc B o u s l a v i c e viz Bohuslavice, o. Opava a o. Šumperk BOUZOV, o. Olomouc Č. 1404-1885 Buzov, od 1569 Bouzov, 1633 též Bousov; n. 1317 Buzow, 1382-1945 Busau, Busaw, Buzaw, 1618 Bisau, 1630 Buse, 1716 BauSsaw, 1772 Boussau; l. 1330 Busow, 1349-1672 Buzow, Busov, Busaw, Buzaw, 1771 Bousowium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Bouzov dočasně rozdělen mezi dvě panství,proto názvy Dolní a Horní strana (Obere a Untere Seit 1716). M: 1648 B o u z o v e c viz Buzovec, z., o. Bruntál B o y n i c z e viz Vojnice, o. Olomouc B o z e ň o v viz Dolní Bušínov, o. Šumperk B o z k o v, B o ž k o v viz Boškov, o. Přerov B o ž i n o v viz Dolní Bušinov, o. Šumperk B ö h m i s c h d o r f, B ö h m i s c h e n d o r f, B ö h m i s c h e s D o r f viz Česká Ves, o. Jeseník a o. Nový Jičín B ö h m i s c h E i s e n b e r g viz Ruda nad M., o. Šumperk B ö h m i s c h H a u s e, B ö h m i s c h e H a u s e viz Moravská Huzová, o. Olomouc B ö h m i s c h e J a s e n i t z, B ö h m i s c h J a s n i g k viz Jasenice, o. Vsetín B ö h m i s c h L i e b a u, B ö h m i s c h L i e b e viz (Dolní, Moravská) Libina, o. Šumperk

B ö h m i s c h L o d e n i t z viz Moravská Loděnice, o. Olomouc B ö h m i s c h M a r k e r s d o r f viz Leskovec, o. Opava B ö h m i s c h M ä r z d o r f viz Bohdíkov, o. Šumperk B ö h m i s c h P o v e l, B ö h m i s c h e r P o w e l viz Povel, s. Olomouce B ö l t e n viz Bělotín, o. Přerov B ö r n h a u viz Olověná, o. Olomouc B ö s d i n g viz Bezdínek, o. Karviná B r a b a n t i c e, B r a b a n t i t z, B r a w a n t i c z viz Bravantice, o. Nový Jičín B r a b e n viz Bravinné, o. Nový Jičín BRADLNÁ, BRADLNÉ, z., o. Bruntál Č. 1571 - 1582 Bradlné; n. 1609 Braydl;l. 1299 Bradlna. Ves zanikla v 15. stol. u Těchanova v trati Bredl, Bretl. B r a d r u s c h e n d o r f viz Bratrušov, o. Šumperk B r a f f e n, B r a f i n viz Bravinné, o. Nový Jičín B r a n c z i c z viz Brantice, o. Bruntál B r a n d e i s, B r a n d e j s, B r a n d i s viz Brandýs, o. Karviná B r a n d e s d o r f, B r a n d i s d o r f viz Brantice, o. Bruntál B r a n d s e i f e n, B r a n d s e j f, B r a n d t s a u f e n viz Žďárský Potok, o. Bruntál BRANDÝS, o. Karviná Č. od 1619 Brandýs, 1674-1894 též Brandejs; n. 1713-1945 Brandeis; l. 1682 Brandis. Původně předměstí, od 1945 s. Českého Těšína. M: Polsko, 1920 (Český Těšín) B r a n d z e j f viz Žďárský Potok, o. Bruntál B r a n e c h, B r a n e k viz Branky, o. Vsetín a Branka, o. Opava

BRANICE, o. Bruntál Č, od 1461 Branice; n. 1720-1945 Branitz, někdy i Österreichisch Branitz; l. 1283 Branitz, 1288 Branicz, 1422-1423 Brenicz. Původně do 1742 část obce Branice v Polsku resp. v Prusku; od 1850 osada Úvalna. Po roce 1945 název zanikl. M: 1640 (Krnov) BRANKA, z., o. Přerov Č. 1669 Branka. Zpustla za 30.leté války a splynula s Domaželicemi. B r a n k a viz Branky, o. Vsetín BRANKA U OPAVY, o. Opava Č. od 1570 Branka, 1994 Branka u Opavy; n. 1570-1586 Brancke, 1720 Branek, 1736-1945 Branka; l. 1257, 1351 a dále vždy Branka. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Hradcem nad Moravicí, 1975 jeho m.č., 1994 sam. obec s názvem Branka u Opavy. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) BRANKY, o. Vsetín Č. od 1481 Branky; n. 1771-1945 Branek; l. 1270 Bramk, 1307-1412 Branky, Branki, 1392-1448 a 1771 Branka, 1356 Branyk. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1662 (Kelč), 1787 BRANNÁ. o. Šumperk Č. 1417 Golstajn, 1447-1847 Goldštejn, Goldštajn, 1570-1949 Kolštejn, 1872 Koldštýn, 1885 Koldštejn, od 1949 Branná; n. 1554-1678 Guldenstein, 1614-1945 Goldenstein, 1633 Goldstein; l. 1325-1340 Goldenstain, Goldenstein, 1351 Goldenscam (koruptela místo Goldenstain), v 15.-18. stol. Goldstein. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. K obci patří m.č. Alojzov, 1965 zanikly osady Dolce a Mosazné Hamry, které se staly s. Branné. 1975 připojena obec Ostružná s částmi Petříkov a Ramzová a obec Vikantice s částí Šléglov, 1990 opět osamostatněny. M: 1628 B r a n s d o r f viz Brantice, o. Bruntál BRANTICE, o. Bruntál Č. od 1433 Brantice, 1730-1846 Bransdorf, n. 1377 Brandisdorf, Bronsdorf, 1411

Brandersdorf, 154O-1945 Bransdorf, v 17. stol. někdy i Bravnsdorf; l. 1413-1461 Branczicz, Branticz, 1655 Bransdorfium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1966 připojena jako část obec Radim. M: 1668 B r a n t s e i f e n viz Žďárský Potok, o. Bruntál B r a š o v viz Zbrašov, o. Přerov B r a t e n, B r a t n o w viz Široká Niva, o. Bruntál B r a t r i g s d o r f viz Bratříkovice, o. Opava BRATRUŠOV, o. Šumperk Č. 1517-1771 Bratršov, 1623 Bartošov, 1492, 1798-1872 Bratrošov, 1720 a 1751 Bratrešov, 1847 Bratřov, od 1555 Bratrušov; n. 1657-1945 Brattersdorf, 1692-1720 Prattersdorf; l. 1371 Bratersdorf, 1391 Bradruschendorf, 1431 Bratorssndorf, 1603-1672 Brattersdorf, 1690 Brodersdorf. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 připojen jako m.č. Osikov, 1980 obě obce m.č. Šumperka, 1990 sam. obce. M: 1656 (Kopřivná), 1784 B r a t ř í č k o v i c e viz Bratříkovice,o.Opava BRATŘÍKOVICE, o. Opava Č. od 1545 Bratříkovice, 1850 Bratříčko vice; n. 1720-1805 Brettersdorf. 1771-1847 Brattersdorf, 1805-1945 Brättersdorf; l.1250 Bratrigsdorf, 1265 Bratricowiz, l270 Bratsicowicz, v 18. stol. Bratersdorf. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1646 (Velké Heraltice), 1784 (Svobodné Heřmanice) B r a t ř o v viz Bratrušov, o. Šumperk B r a t s e i f e n viz Žďárský Potok, o. Bruntál B r a t s i c o w i c z viz Bratříkovice, o. Opava B r a t t e r s d o r f viz Bratříkovice o. Opava a Bratrušov, o. Šumperk B r a u e n viz Bravinné, o. Nový Jičín B r a u n b e r g, B r a u n s b e r g viz Brušperk, o. Frýdek-Místek

B r a u n s d o r f viz Brumovice, o. Opava B r a u n s e i f e n viz Rýžoviště, o. Bruntál B r a u n s c h w e r, B r a u n s w e r d e viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek B r a u n š p e r k viz Brušperk, o. Frýdek-Místek BRAVANTICE, o. Nový Jičín Č. od 1431 Bravantice, 1649-1736 a dodnes lidově Brabantice; n. 1377 Brofandtsdorf, 1380 a 1382 Brawansdorf, 1560-1945 Brossdorf, 1689 Brabanticz; l. 1370 Brawancicz, 1380-1382 Brawanticz, 1421 a 1627-1689 Brabanticz, 1440 Bravanti villa, 1771 Brosdorfium, 1724 Prossdorf. 1850 s. o. Klimkovice, 1899 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. M: 1660 B r a v i n a viz Bravinné, o. Nový Jičín BRAVINNÉ, o. Nový Jičín Č. 1431-1570 Bravina, od 1437 Bravinné; n. 1377 Brafin, Brefin, 1562 Braben, 1606-1945 Brawin, 1617-1618 Brawen, 1624 Brawa, 1635-1696 Braffen, 1771 Brauen; l. 1414 a 1771 Bravina, 1724 Prawa. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 osadou Lukavce, 1866 sam. obec, 1976 s. Bílovce. M: 1642 (Slatina) B r a v n s w e r d viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek B r a w a viz Bravinné, o. Nový Jičín B r a w a n c z i c z, B r a w a n s d o r f viz Bravantice, o. Nový Jičín B r a w e n, B r a w i n viz Bravinné, o. Nový Jičín B r a w n s p e r g viz Brušperk, o. Frýdek-Místek B r a w s w e r d a viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek B r a y d l viz Bradlná, o. Bruntál B r a y t n o w viz Široká Niva, o. Bruntál B r a z l a b i c z viz Přáslavice, o. Olomouc B r ä t t e r s d o r f viz Bratříkovice, o. Opava B r e b l s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál

B r e f i n viz Bravinné, o. Nový Jičín B r e i t e n, B r e i t e n a u, B r e i t e n a v i a viz Široká Niva, o. Bruntál B r e i t e n f o r t, B r e i t e n f u r t (h) viz Široký Brod, o. Jeseník B r e i t h e G a s s e n viz Šířava, s. Přerova B r e i t t e n a w viz Široká Niva, o. Bruntál B r e s c i, B r e s e t z viz Březce, o. Olomouc B r e s o v i a viz Březová, o. Opava B r e s s e n, B r e s s i n a, B r e s s i n viz Vřesina, o. Nový Jičín B r e s t viz Březce, o. Olomouc B r e t e n o v za Bruntálem, B r e t h n a w, B r e t n a, B r e t n o v, B r e t n o w a, B r e t n o v i c e viz Široká Niva, o. Bruntál B r e t t e r s d o r f viz Bratříkovice, o. Opava B r e t t f u r t viz Široký Brod, o. Jeseník B r e u t e A u viz Široká Niva, o. Bruntál B r e w e n c z viz Břevenec, o. Olomouc B r e y t e n f o r t viz Široký Brod, o. Jeseník B r e z a viz Tvrdkov, o. Bruntál B r e z a w viz Březová, o. Opava a Tvrdkov, o. Bruntál B r h a n o v viz Olověná, o. Olomouc B r i b u r c h viz Příbor, o. Nový Jičín B r i d o w i c z viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk B r i e s, B r i e s z viz Březová, o. Opava a Březová, osada Stěbořic a Nového Dvora, o. Opava B r i e s a u, B r i e s s e n, B r i s i u m, B r i s s e n viz Březová, o. Opava B r i n l e s, B r i n l i t i u m viz Brníčko, o. Šumperk

B r i s c h i n viz Vřesina, o. Nový Jičín B r i s s e i n viz Vřesina, o. Opava B r i t e n a w viz Široká Niva, o. Bruntál B r n é, B r n e č k o, B r n í viz Brníčko, o. Šumperk BRNÍČKO, o. Olomouc Č. 1480-1846 Perník, 1482-1619 a lidově dodnes Perníček, 1771-1847 Pirníček, od 1789 Brníčko; n. 1550-1557 Pernik, Pirnig, 1552 Birnig, 1599 Pyrnick, 1636-1945 Pirnik, 1718 Pürnick, 1772-1798 Pernik, 1798 též Pornik; l. 1358-1406 Pernik, Pernyk, Pyernik, 1371 Brnyeczko, 1771 Pirnikium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Uničova. M: 1653 (Újezd u Uničova), 1785 (Uničov) BRNÍČKO. o. Šumperk Č. od 1407 Brníčko, ale 1412 Bernové, 1490-1492 Brníček, 1517-1598 a 1872-1918 Brné, 1617-1847 Brní, 1623 z Podbrníčka, 1652 Berní; n. 1670 Brinliz, 1677-1945 Brünles, 1718 Bründls, 1771 Brünlitz, 1798-1847 Brinles; l. 1353 a 1356 Brneczco, 1377-1447 Brnyeczko, 1384 Birnyeczco, 1771 Brinlitium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s částí Dolní Brníčko (Podhradí), 1976 připojen jako m.č. Strupšín. M: 1607 (Uničov), 1617 (Dubicko) BRŇOV, o. Vsetín Č. od 1411 Brňov (Brniow), 1462 též Brnnow; n. 1672 Perniau, 1771-1945 Bernau; l. 1297 Brunnow, 1771 Birnovium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 sloučena s Křivou pod názvem Podlesí, 1980 Podlesí sloučeno s Valašským Meziříčím jako jeho m.č. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Veselá) B r o c k e r s d o r f viz Čabová, o. Bruntál B r o d viz Brodek, o. Přerov BRODEK U PŘEROVA, o. Přerov Č. od 1536 Brodek, od 1949 Brodek u Přerova; n. 1656-1945 Brodek; l. 1305 Brod, 1691 Brodek, 1771-1847 Brodeka. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov.

1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Brodek u P., Císařov a Lukovou se sídlem v Brodku u P., od 1983 Luková a Císařov m.č. Brodku u Přerova, 1990 Císařov sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory), 1784 (Citov), 1914 B r o f a n d t s d o r f viz Bravantice, o. Nový Jičín B r o h k e r s d o r f, B r o k e r s d o r f i u m viz Čabová, o. Bruntál B r o n o v i c e viz Brumovice, o. Opava B r o n s d o r f viz Brantice, o. Bruntál a Brumovice, o. Opava B r o s d o r f, B r o s s d o r f i u m viz Bravantice, o. Nový Jičín B r o z o v i c e viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek B r u e s c h o w i t z viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek B r u c h o t e i n, B r u c h o t i n, B r u c h o t y n, B r u c h s t e i n viz Břuchotín, o. Olomouc B r u c k g a n g viz Pruckamt, s. Olomouce B r u m a ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál BRUMOVICE, o. Opava Č. 1411-1417 Brunsdorf, 1411 Brunsperk(!), od 1523 Brumovice, 1805, 1834 Brunowitz, 1850 Bronovice; n. 1524-1945 Braunsdorf; l. 1655-1771 Braunsdorfium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Opava. M: 1686 BRUMOVICE, z., o. Šumperk L. 1131 Brumouicih, 1180 Brumovicz, 1250 Brumowiz. Zanikly v okolí Mohelnice. B r u m s a j f viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u m s b e r c h, B r u m s b e r g a, B r u m s w e r d a viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek B r u m z a y f viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u n a ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál B r u n d i f viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u n e s w e r d e viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek

B r u n n a z viz Brňov, o. Vsetín a Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek(?) B r u n n o v viz Brňov, o. Vsetín B r u n s d o r f viz Brumovice, o. Opava B r u n s e i f, B r u n s e w, B r u n s i f viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u n s p e r c h, B r u n s p e r k viz Brušperk, o. Frýdek-Místek a Brumovice o. Opava B r u n s s i e w viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u n s w e r d a, B r u n s w e r d e viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek BRUNTÁL, o. Bruntál Č. od 1456 Bruntál, v 16. stol. i Fredental; n. 1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560-1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal; l. 1220 Freudental, 1238-1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, 1306 Wrowdintal, 1771 Freudentalium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 připojena jako část Oborná, 1967 Moravský Kočov a Staré Město, 1979 Dlouhá Stráň, Karlova Pláň, Mezina, Milotice nad Opavou, Nové Heřmínovy a Valšov. 1991 odloučeny jako sam. obce Dlouhá Stráň, Mezina, Moravský Kočov, Staré Město a Valšov; a části Slezský Kočov (jako část Moravskoslezského Kočova) a Nová Véska (jako část Starého Města). 1992 odloučeny jako sam. obce Milotice nad Opavou, Nové Heřmínovy a Oborná. 1993 odloučena jako sam. obec Nová Pláň. M: 1731 B r u n z a i f, B r u n z a y f, B r u n z e i f, B r u n z e j f, B r u n z y w viz Rýžoviště, o. Bruntál B r u s c h o w i c z, B r u s o v i c e, B r u s o w i t z viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek B r u s w e r d viz Stará Ves n. O., o. Frýdek-Místek BRUŠPERK, o. Frýdek-Místek Zal. 1269; č. 1433-1581 Prunšperk, Prušperk, 1581 Brunsperk, od 1633 Brušperk, 1707 Braunšperk, 1850 Krušperk; n. 1676 Braunberg, 1692 Prauszperg, 1718-1945 Braunsberg, l. 1269 a 1292 Brunsperch, 1270 a 1399 Brunsberg, 1389-1400 a 1771 Braunsberg, v 17. stol. Brumsperg, 1724 Gruzberg. 1850 s. o. Příbor, 1854 Místek,; 1850 o. Nový Jičín, 1854 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frydek-Místek. M: 1657

BRUZOVICE. o. Frýdek-Místek Č. od 1434 Bruzovice, 1483 a 1893 Brusovice, 1605 Brozovice; n. 1580 Bruessowitz, 1720-1736 Bruzowitz, 1808 Brzuzowitz, 1798-1945 Brusowitz; l. 1305 Bruschowitz, 1688 Bruzowitz; p. 1850 Brzózowice. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. M: 1610 B r ü n d l s, B r ü n l e s, B r ü n l i t z viz Brníčko, o. Šumperk B r ü s a u viz Březová, o. Opava B r y s e n viz Vřesina, o. Nový Jičín B r z a s l a w i t z viz Přáslavice, o. Olomouc B r z e s i n a viz Březina, o. Olomouc B r z ó z o w i c e viz Bruzovice, o. Frýdek-Místek B r z u c h o t e i n, B r z y c h o t y n viz Břuchotín, o. Olomouc B r z y t o w viz Vřítov, o. Olomouc B r ž e c z z i c z e, B r ž e s k y, B ř e s a, B ř e s e, B ř e s k y, B ř e s t, B ř e s t c e viz Březce, o. Olomouc BŘEVENEC. o. Olomouc Č. 1418-1618 Břvenec, 1437 Břovenec, od 1446 Břevenec, ale 1481-1618 též Břevenec, 1545 Břivenec, 1589 Břinec, 1597-1922 Hřbince, Hřbinec, 1720 Rzbinetz, 1839-1850 Hřibčinec, 1846-1850 Hřibčinec, lidově Řbinec; n. 1676-1771 Triebentz,l798-1945 Trübenz; l. 1338-1368 Tribencz, 1366-1381 Brzwencze, 1464 Brzwenecz, 1508 Brewencz, 1771 Tribenitium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 m.č. Šumvaldu. M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Dolní Dlouhá Loučka), 1655 (Šumvald), také 1701 (Hradečná) BŘEZCE, o. Olomouc Č. 1596-1655 Březové, i 1893, 1798-1910 Břest, 1716 Břestce, 1847 Břesky, 1885-1893 Březí, 1606-1973 Březce; n. 1596-1771 Bržesa, Bržesse, Břesce, 1718

Bržeczzicze, 1798-1918 Brzest, Břest, 1847 Bržesky, 1885-1893 Brese, 1939-1945 Bresetz; l. 1276 Bresci. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Štěpánova. M: 1688 (Štěpánov) B ř e z c e, B ř e z e viz Březové, o. Olomouc B ř e z e n s k ý D v ů r viz Březná, o. Šumperk B ř e z í viz Březce a Březové, o. Olomouc BŘEZINA, o. Olomouc Zal. kol. r. 1610; č. vždy Březina; n. 1771-1939 Brzezina, 1939-1945 Birken; l. 1771 Brzezinium. 1850 s. o. Konice, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Konice, 1868 Litovel, 1960 Olomouc. 1850 s osada Veselíčkem částí Javoříčka, 1869 sam. obec, k níž patřilo do 1884 Javoříčko, Střemeníčko a Veselíčko, pak jen Veselíčko. Od 1960 je i s Veselíčkem a Javoříčkem s. obce Luká. M: 1648 (Bouzov) B ř e z i n a viz Březová, s. N. Dvora, o. Opava a Březná, o. Šumperk B ř e z i n e c viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk BŘEZNÁ, o. Šumperk Č. od 1480 Březná, 1481, 1513 a 1846 Březina, 1596 Břežná, po zvětšení vsi resp. jejím rozdělení od 1458 do sklonku 18.stol. má též název Horní Březná; tato část vsi patřila k panství Ruda. Od r. 1576 existuje nově přistavená Dolní Březná na panství Štíty, která se nazývá 1847 Březný Dvůr, od 1872 Březenský Dvůr; n. pro Horní Březnou 1669-1676 Ober Frisa, 1690 Oberfriese, 1720-1807 Friese, 1846 Dorffriese, 1872-1945 Friesedorf; Dolní Březná čili Březenský Dvůr nazývá se 1725 Nieder Friese,1846 Unter Friese, 1807 Hoffriese, 1872-1945 Friesehof; l. 1278 a 1365 Frizerdorph, 1358-1464 Brzezna, 1771 Frisae Superius et Inferius. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Březenský Dvůr, 1946 sloučeny, 1965 název Březenský Dvůr oficiálně zanikl, 1980 připojena jako m.č. ke Štítům. M: 1738 (Štíty) B ř e z n i c e viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk B ř e z o v viz Březové, o. Olomouc a Březová, o. Opava BŘEZOVÁ, o. Opava

Č. od 1525 Březová, 1771 Březov, lidově Březové; n. 1575 Brissen, 1590 die Bries, 1720-1736 Priese, 1771 Briss, 1805-1847 Briesse, 1834-1945 Briesau, Brüsau; l. (1238) Brezaw, 1357-1412 Bresovia, 1655 Bries, 1771 Brisium. Od 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. M: 1656 BŘEZOVÁ s. N. Dvora, o. Opava, Č. od 1612 Březová, 1924 Novodvorská Březová, na některých mapách Březina (19. a 20. stol.) ; n. 1629 Weil oder Briesz, 1719 Neuhof oder Brzezowa, 1753-1945 Birkowitz, 1805 Birkendorf, 1850 Brzesowa. Od 1758 náležel díl ke statku Štemplovec, díl ke statku Stěbořice. 1850 osada Stěbořic, 1957 m.č. Nového Dvora, 1979 zanikla zrušením. M: 1664 (Stěbořice) B ř e z o v á viz Březové, o. Olomouc BŘEZOVÉ, o. Olomouc Č. od 1499 Březové, 1846 Březov, 1872-1906 Březí, 1771-1847 Březová, lidově Březový; n. 1601-1602 Brzese, 1676-1771 Brzescze, 1751-1906 Brzeze, Brzezowi, Břese, 1939-1945 Birken; 1. 1398-1408 Brzezowa, 1448 Brzezowe. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osada Unčovic, 1980 m.č. Litovle. M: 1625 (Náklo) BŘIDLIČNÁ, o. Bruntál Č. 1492-1885 Frýdlant (Frydland), 1885-1950 Frýdlant nad Moravicí, odtud Břidličná; n. 1609-1642 Friedlandt, 1633 Fridlant, 1678-1718 Frydlandt, 1751-1885 Friedland, 1767-1847 Markt Friedland, 1885-1945 Fried land an der Mohra; l. 1575 na pečeti Pax orbis terrarum - Friedland. 1850 s. o. Rýmařov, 1960 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1508 osedlá, 1510-1545 pustá, 1573 osedlá. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Velká Šťáhle a Vajglov, 1964 Albrechtice u Rýmařova, 1991 odloučena jako sam. obec Velká Šťáhle. M: 1598 B ř i d o v i c e viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk B ř i c h o t í n viz Břuchotín, o. Olomouc B ř i n e c, B ř i v e n c e viz Břevenec, o. Olomouc BŘITKOVÉ BŘEZÍ, z., o. Opava Č. 1628 ves Břitkové Březí s kostelem. Dnes patrně s. Hlučína resp. Dlouhé Vsi, nebo Ludgeřovic.

BŘUCHOTÍN, o. Olomouc Č. 1475-1552 Břichotín, od 1552 Břuchotín, lidově Břochotín; n. 1676-1850 Bržuchotin, 1720 Bruchotin, 1771-1910 Brzuchotein, 1880 Bruchstein, 1893, 1939-1945 Bruchotein; l. 1284 a 1353 Brsuchothyn, 1286 Bruchotyn, 1399-1508 Brzychotin, 1691-1771 Brzuchotinium. 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Křelova, 1975 s. Olomouce. M: 1661 (Křelov) B ř v e n e c viz Břevenec, o. Olomouc B u c c a, B u c k viz Buk, o. Přerov B u c o u a z viz Bukovany, o. Olomouc BUČÁVKA, o. Bruntál Č. 1542-1561 pustá ves Bušovec, 1566 osed lá; 1570 Bischofka, 1572 a od r. 1921 Bučávka, 1850-1885 Bušovice, 1871-1893 též Bušovec, 1798 a od konce 19. stol. Buschafka; n. 1720 Buschawecz, 1771-1945 Butschafka, 1772-1846 také Putschafka, Puschatka. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Horních Povelic, 1869 sam. obec, 1960 s. Liptaně. M: 1689 (Bohušov), 1695 (Slezské Rudoltice), 1839 (Liptaň) B u č i c e viz Bílčice, o. Bruntál B u č k o v a L h o t a viz Komorní Lhota, o. Frýdek-Místek BUČOVEC, z., o. Šumperk Č. 1528 Bučovec, 1581 Bučinov (stále pustý). Zanikl v 15. stol. v okolí Krchleb; na jeho místě patrně vysazeny v 18. stol. Horní a Dolní Bušínov, viz příslušná hesla! B u d í k o v viz Bohdíkov, o. Šumperk B u d i s c h o w i t z, B u d i s s o w i c z viz Budišovice, o. Opava BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU, o. Opava Č. od 1456 Budišov, od 1924 Budišov nad Budišovkou; n. 1383 Budissaw, 1466 Budiesaw, 1518 Bawtz, v 16. stol. Bawtsch, 1630 -1945 Bautsch; l. 1301-1465 Budischow, Budissow, 1585 Bauss, od konce 16. stol. Budischovium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava.

1850 sam. obec, 1963 připojeny Guntramovice a Lesy, 1964 Svatoňovice, 1976 Podlesí a Staré Oldřůvky, 1979 Nové Lublice, Kružberk se Starými Těchanovicemi a Jánskými Koupelemi, 1990 se osamostatnil Kružberk, Staré Těchanovice a Nové Lublice, 1993 Svatoňovice. Má tyto části: 1. Budišov nad Budišovkou, 2. Guntramovice, 3. Podlesí, 4. Staré Oldřůvky. M: 1670 BUDIŠOV, z., o. Šumperk Č. 1460-1490 Budišov (dvůr); l. 1360 Budisaw, 1379 Budischow, 1397-1447 Budissow. Zanikl v 15. stol. mezi Zábřehem a Postřelmovem. BUDIŠOVICE, o. Opava Č. od 1538 Budišovice; n. 1720-1945 Budischowitz; l. 1282 Budissowicz, 1672 Budzissowicz, 1771 Budischovitium. 1850 s. o. Klimkovice, 1874 Opava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava. 1974 spol. MNV s Hrabyní, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1689 (Pustá Polom) B u d l s d o r f viz Křivá, o. Olomouc B u d z i s s o w i c z viz Budišovice, o. Opava B u c h b e r g viz Bukovec u Mikulovic, o. Jeseník B u c h b e r g s t h a l, B u c h b e r k s t á l viz Železná, o. Bruntál B u c h e l s d o r f viz Bukovice u Loučné, Buková u Bernartic a Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník B u c h e n viz Buk, o. Přerov B u c h i l s d o r f, B u c h s d o r f, B u c h w a l d i s t o r p h, B u c h w a l d s d o r f viz Bukovice, s. Jeseníku a Buková, s. Bernartic, o. Jeseník B u j v e c viz Buzovec, o. Olomouc BUK, o. Přerov Č. od 1408 Buk; n. 1675-1918 Buk, Buck, 1718 Bukau, 1771 Bukh, 1939-1945 Buchen; l. 1275-1695 Buk, 1685 Buck, 1771-1863 Buca, Bucca. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 společný MNV s Prosenicemi, 1990 sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1693 (Osek), 1786 (Velké Prosenice) BUKOVÁ, s. Mohelnice, o. Šumperk

Č. 1771 Wakowina, od 1798 Buková; n. 1771 Wakow, 1793-1945 Dreibuchen; l. 1771 Wakowium, 1847 Dreibuchen. 1850 osada, později s. Studené Loučky, 1980 s. Mohelnice. M: 1767 (Starý Maletín), 1786 (Studená Loučka) BUKOVÁ, s. Bernartic, o. Jeseník Zal. 1248; č. od 1869 Buková; n. 1377-1524 Buchilsdorf, 1625-1783 Buchelsdorf, 1836-1945 Buchsdorf; l. 1310-1374 Buchwaldisdorf, Buchwaldsdorf. Od 1850 osada Bernartic. M: 1698 (Bernartice) B u k o v á viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk BUKOVANY, o. Olomouc Č. od 1518 Bukovany, 1522 a lidově Bokovany; n. 1676-1945 Bukowan, l. 1131 Bucouaz, 1213-1276 Bukowan, Bukouane, 1275 Bokwan, 1691-1772 Bukowanium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Velké Bystřice, 1990 sam. obec. M: 1651 (Velká Bystřice) B u k o v č í viz Bukovec, o. Frýdek-Místek BUKOVEC, o. Frýdek-Místek Č. 1523-1577 Bukovčí, 1621 Bukowiec, od 1647 Bukovec; n. 1720-1945 Bukowetz; l. 1353 Bukowecz, 1674 Bukowiez; p. 1885 Bukowice, od 1906 Bukowiec. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Jablunkovem, 1980 s ním sloučen, 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) BUKOVEC, o. Jeseník Zal. 1786; č. 1871 Buchberk, od 1924 Bukovec. Od 1850 osada, později s. Mikulovic. M: 1786 (Mikulovice) BUKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1605-1894 Bukovec, pak Bukovice; n. 1756-1798 Buckowitz, 1789 Butzkowitz, 1808-1945 Bukowitz; l. 1724 Bukowice; p. 1850-1885 Bukowiec, od 1894 Bukowice. 1850 osada, 1952 s. Dobratic. M: 1773 (Domaslavice)

B u k o v i c e viz Bukovec, o. Frýdek-Místek BUKOVICE u Loučné, o. Šumperk Zal. před 1559; č. 1570 Puchelsdorf, nebo Puchlstorf, 1577-1587 Büchelsdorf, od 1771 Bukovice; n. 1564-1945 Buchelsdorf, 1581 -1718 Puchelsdorf, 1772 Büchelsdorf. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, za okupace s. a od 1976 m.č. Velkých Losin. M: 1643 (Velké Losiny) BUKOVICE, s. Jeseníku, o. Jeseník Č. od 1924 Bukovice; n. 1305 Buchwaldstorph, 1416 Buchilsdorf, 1420-1468 Buxendorf, Buxdorf, 1420 též Bythilsdorf, 1530 Buchsdorf, 1836 Niederdorf, 1650-1945 Buchelsdorf, Buchlsdorf; l. 1268-1271 Wissoka, 1310-1410 Hodorf, Hohdorf. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 o. Jeseník. 1850 sam. obec, 1950 m.č. Jeseníku. M: 1668 (Jseeník) BUKOVICE, s. Písařova, o. Šumperk Č. od 1480 Bukovice, 1521 Buková, 1771 Bukový, 1846 Bukovica; n. 1675-1748 Bucko witz, 1669 Bockowitz, 1676 Bickawitz, 1751-1798 Bukowetz, 1791-1945 Bukowitz; l. 1771 Bukovitium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec; 1919 osada, později m.č. Písařova. M: 1738 (Štíty) B u k o w e t z viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk a Bukovice, o. Frýdek-Místek B u k o w i e c, B u k o w i c e viz Bukovec a Bukovice, o. Frýdek-Místek B u k o w i t z viz Bukovice u Štítů, o. Šumperk B u k s d o r f, B u k s t o r f viz Bukovice u Loučné, o. Šumperk B u n c k e n d o r f, B u n k o v viz Boňkov, o. Přerov B u n o u i c i, B u n o v i c z e, B u n o v i c h, B u n y o w i c z, B u ň o v i c e, B u o ň o v i c e viz Bohuňovice, o. Olomouc B u o h o s l a v i c e viz Bohuslavice, o. Opava

B u r c k e r s d o r f, B u r k e r s d o r f viz Loučka, o. Olomouc B u r g b e r g viz Cvilín, o. Bruntál B u r g e r d o r f viz Zpupná Lhota, o. Karviná B u r g e r s d o r f viz Staré a Nové Purkartice, o. Bruntál a Zpupná Lhota, o. Karviná B u r g r e c h t B i a l a viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek B u r g s d o r f viz Loučka, o. Olomouc B u r g s t ä t t viz Hradčany, o. Přerov B u r g w i e s e, B u r k v i c e viz Burkvíz, o. Bruntál BURKVÍZ, o. Bruntál Č. 1580 Perkvíz, od 1588 Burkvíz,l869 -1924 Burgvíz; název Burkvice z r. 1771, znovu navržený r. 1947, se neujal; n. 1570-1945 Burgwiese, 1798 Wiese; l. 1771 Burgwisa. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1849 osada Linhartov, 1850 s. Opavice, 1887 sam. obec, 1957 s. Města Albrechtice. M: 1780 (Linhartovy) B u r t h e n d o r f viz Skorotín, o. Nový Jičín B u s a u, B u s a w, B u s e viz Bouzov, o. Olomouc B u s c h e i n, B u s c h e i n a viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk B u s c h i n viz Bušín u Rudy, o. Šumperk B u s i n i a viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk B u s i n o v i u m viz Dolní Bušínov, o. Šumperk B u s l a v i c e viz Zbyslavice, o. Nový Jičín a Bohuslavice, o. Opava B u s l a w i t z viz Bohuslavice, o. Opava BUŠÍN, o. Šumperk (u Mohelnice) Č. 1480-1489 Bošín, 1517 Bušín (osedlý), 1547 pustý Bošín, 1571 pustý Bušín, 1594 znova osedlý, od 1771 Bušín; n. 1728-1846 Buschein, 1846-1945 Puschein, 1872 Buschin; l. 1447 Bossin, 1771 Buscheina. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada, později s. Studené Loučky, 1980 m.č. Mohelnice.

M: 1710 (Vyšehoří), 1786 (Studená Loučka) BUŠÍN, (u Rudy), o. Šumperk Č. od 1499 Bušín; n. a l. 1656-1945 Buschin, resp. Buschinium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1960 připojen Hartíkov, 1976 Janoušov, který je od 1990 sam. obcí. M: 1651 (Ruda nad Moravou) B u š i n o v viz Dolní Bušinov, o. Šumperk B u š o v e c viz Bučávka, o. Bruntál a z. Buzovec, o. Bruntál B u š o v i c e viz Bučávka, o. Bruntál B u t k o viz Bušín, u Mohelnice(?), o. Šumperk BUTNAŘOV, z., o. Nový Jičín Č. 1584 Butnařov. Zanikl v okolí Frenštátu. B u t o v viz Bítov, o. Nový Jičín BUTOVICE, o. Nový Jičín Č. 1424-1517 Buotovice, od 1455 Butovice, v 19. stol. i Bůtovice; n. 1567-1945 Botenwald, 1584-1719 i Bodenwald, 1602 Botenwalde, 1628 Bothenwalda, 1632 Bodwald, 1658 Buttenwalde; l. 1324 Bothenwald, 1411 Butowicz, 1771 Bothenwalda. 1850 s. o. Fulnek, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1959 s. Studénky jako Studénka II. M: 1655 B u t s c h a f k a, B u t s c h o f k a viz Bučávka, o. Bruntál B u x d o r f B u x e n d o r f viz Bukovice, m.č. Jeseníku, o. Jeseník B u z a w, B u z o v viz Bouzov, o. Olomouc BUZOVEC, z., o. Bruntál Č. 1403-1535 Buzowecz, 1560 Bujvec(?), 1562-1590 Bušovec; l. 1448 Buzowecz. Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. v okolí Dvorců, v 16. stol. je pustá.

B u z o w viz Tvrdkov, o. Bruntál B ü c h e l s d o r f viz Bukovice u Loučné, Buková, s. Bernartic a Bukovice, m.č. Jeseníku, o. Jeseník B ü r c k a u, B ü r c k a w viz Tvrdkov, o. Bruntál B ü r g e r s w a l d viz Purkartice, o. Bruntál BYČÁNKOV, z., o. Šumperk Č. 1464 Byčánkov. Zanikl koncem 15. stol. v okolí Hoštejna. B y e l a w, B y l a u viz Bílov, o. Nový Jičín BÝKOV, o. Bruntál Č. 1506 Bikuow, od 1529 Býkov, 1850 Pěkov, n. 1377 Bickow, 1559 Pick, 1584-1945 Pickau, 1588 Pika, 1651 Picke, 1720-1870 Pikau; l. 1238-1289 Bykow, 1672 Pickaw, 1771 Pikavia. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1966-1968 spol. MNV pro Dubnici, 1976 připojen m.č. Láryšov a obec připojena ke Krnovu. 1992 část Býkova odloučena od Krnova i s Láryšovem jako sam. obec s názvem Býkov-Láryšov. M: 1640 (Krnov), 1656 (Úvalno), 1784 B y l viz Bílov, o. Nový Jičín B y l č i c e viz Bílčice, o. Bruntál B y l o v i c e, B y l o w i t z viz Bílov, Bílovec, o. Nový Jičín B y m o v viz Beňov, s. Přerova BYNINA, o. Vsetín Č. od 1502 Bynina, někdy i Binina, 1847 Byninov; n. 1675-1718 Bynina, 1693-1945 Binina; l. 1368 Bynywa. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1644 (Vsetín) B y n o v viz Beňov, s. Přerova B y s l a v i c e, B y s l a w i t z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín B y s t r i z viz Velká Bystřice, o. Olomouc

BYSTROČICE, o. Olomouc Č. od 1512 Bystročice, 1605-1890 někdy i Bejstrošice, 1846 Wejstrošice, 1890 Bejstročice, 1910 Bystrošice; n. 1527 Beystroczitz, Fistritz, 1677-1846 Bystrocžicz, 1718-1720 Weistrocžitz, Wistrocžitz, 1847-1918 Beistroschitz, 1939-1945 Beisterschitz; l. 1131 Beztroicicih, 1235-1275 Bystroczicz, 1276 Bistrowici,l77l Beistroczitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1964 spojeny s Žerůvkami pod názvem Bystročice-Žerůvky, ale záhy užíván je název Bystročice, Žerůvky tvoří jejich s. M: 1655 (Slavonín), 1822 BYSTROVANY, o. Olomouc Č. od 1437 Bystrovany, lidově někdy i Bystřice; n. od 1511 Bistrowan, 1656-1918 někdy i Bystrowan, 1771 Klein Wysternitz; l. 1275 Bystrowici, 1277 Bistrouuan, 1691 ex Parvo Bistrowan, 1771 Bistrovanium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce, 1993 sam. obec. M: 1651 (Velká Bystřice) B y s t r o w i c i, B y s t ř i c e viz Bystrovany, o. Olomouc B y s t r z i c z, B y s t ř i c e, B y s t ř i c e blíž města Olomouce viz Velká Bystřice, o. Olomouc BYSTŘICE, o. Frýdek-Místek (Bystřice nad Olší) Dol. 1423; č. 1523-1973 Bystřice; n. 1647-1828 Bystrzitz, 1798-1945 Bistritz, 1808 Bistřitz; l. v 17. stol. Bistritz, Bystřitz, anebo Bistržicze; p. od 1884 Bystrzyca. Od 1850 s. o. Jablunkov, 1945 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1707 (Vendryně) BYSTŘIČKA, o. Vsetín Č. 1629-1780 a dodnes lidově Bystřičky, od 1647 Bystřička; n. 1670 Ober Bistrzičžka, 1690-1945 Bistřička, Bistrzitschka, 1939-1945 Klein Bistritz; l. 1670 Bystrzicžka, 1771 Bistriczka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno) B y s t ř i č k y viz Bystřička, o. Vsetín a Malá Bystřice, o. Vsetín BÝŠKOVICE, o. Přerov Č. od 1530 Bíškovice, od 1924 Býškovice; n. 1672-1751 Byskowitz, 1720 Wiskopitz,

1771-1945 Bischkovitz, l. 1372-1407 Wyskowicz, 1566 Wyškowic, 1672 Beskowitz, 1690 Bisskowitz, 1771 Biskowitium, 1863 Bišcovicium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Opatovicemi, 1990 sam. obec. M: 1738 (Všechovice) B y t h i l s d o r f viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník C a e s a r o v i u m viz Císařov, o. Přerov CAKOV, o. Olomouc Č. od 1464 Cakov (Czakow), ale 1525-1539 Velký Cakov, 1547 Žákov, (Ziakow), 1602-1850 Čakov, 1872 Žákov; n. 1553 auf dem Cžakuow, 1602 von Czaka, 1718 Tzakow, 1751-1798 Cžakow, 1787 Cžakhof, 1771, 1847 a 1917 Cakow, 1798-1945 Zakow; l. 1347 Czakow, 1348-1672 Czakow, 1350 Czacau, 1399 Czackaw, 1508-1596 Czakow Maior et Minor, 1771 Czakovium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Zpustl v první pol. 15. stol., 1464-1550 byl pustý, 1552 osedlý. 1850 sam. obec, 1960 s. Bilska, 1980 m.č. Senice na Hané. M: 1634 (Cholina), 1785 (Vilémov) C a l d e n s t e i n viz Kaltštejn, o. Jeseník C a m e n c z, C a m e n e c z, C a m e n e z viz Kamenec, o. Opava a Kamenec (Kamence), o. Přerov C a m e r a l E l l g o t h viz Komorní Lhota, o. Frýdek-Místek C a m e r s d o r f viz Komora, o. Bruntál C a m n i t z viz Kaménka, o. Nový Jičín C a n k o l n a viz Koukolna, o. Karviná C a r l a, C a r l e, C a r l o w viz Karlov, o. Olomouc C a r l o w i t i u m, C a r l o w i t z viz Karlovice u Slatiny, o. Nový Jičín a Velké Karlovice, o. Vsetín C a r l s b e r g viz Karlovec, o. Bruntál C a r l s d o r f viz Karlov, s. Bohušova, o. Bruntál C a r l s d o r f, C a r l s d ö r f e l viz Karlov, s. Malé Morávky, o. Bruntál C a r l s t a l i u m, C a r l s t h a l viz (Staré a Nové) Karlovice, o. Bruntál

C a r n a v i a, C a r n o v i a viz Krnov, o. Bruntál C a r o l s b e r g viz Karlovec, o. Bruntál C a r v i n a, C a r w i n viz Karviná, o. Karviná C a t e r z i n i t i u m viz Kateřinice, o. Vsetín C a t t e n d o r f viz Kattendorf, o. Karviná C a u c viz Sudice, o. Opava C a u t e n viz Kouty, o. Opava C e c h viz Čechy, o. Přerov C e l e h k o u i h viz Čelechovice, o. Přerov C e r h o v, C e r h o v i u m viz Crhov, o. Šumperk C e r m a n i c e viz Žermanice, o. Frýdek-Místek C e r t o r i g e viz Čertoryje, o. Olomouc C e s i c i viz Horní a Dolní Těšice, o. Přerov C e s s i n, C i e s s i n viz (Český) Těšín, o. Karviná C e t o w viz Citov, o. Přerov C e v e l i n viz Cvilín, o. Bruntál CIBULKA, o. Šumperk Zal. 1800; č. od 1893 Cibulka, n. 1800-1880 Czibulkafeld, 1880-1945 Cibulkenfeld. Od 1850 s. Vysokých Žibřidovic, název 1949 zanikl. M: 1800 (Vysoké Žibřidovice) C i e r l i c z k o, C i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná C i e s z y n viz (Český) Těšín, o. Karviná C i k m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C i m r o v i c e viz Žimrovice, o. Opava CÍP, z., o. Přerov Č. 1480-1503 Cíp (Czip), předměstí Tovačova s nímž splynulo. C i r i h o n i c z viz Crhov, o. Šumperk

C i r l a w, C i r l e, C i r l i c k o viz Těrlicko, o. Karviná C i r t o r i g e viz Čertoryje, o. Olomouc CÍSAŘOV, o. Přerov Zal. 1785; č. nejprve Císařův ostrov, od 1798 Císařov; n. 1785 Josefslust, 1786 Kaiserwerth, 1798-1945 Keiserswerth; l. 1863 Caesarovium, v 19. stol. i Neo villa; 1793 n. i Josephsruhn. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Brodkem u P., 1983 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1787 (Citov) CITOV, o. Přerov Č. od 1606 Citov; n. 1656-1771 Czitow, 1846-1918 Zittow, 1939-1945 Zittenhof, l. 1220, 1293 Cetow, 1282 Chetow, 1305 Chietow, Cyetow, 1691 Cytow, 1771-1863 Citowium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. M: 1700 (Kokory), 1784 C l a d n y c k viz Kladníky, o. Přerov C l a d o r u b y viz Kladoruby, z., o. Olomouc C l a d r u b, C l a d r u p viz Kladeruby, o. Vsetín C l a n t e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín C l a s t e r c z e, C l a s t e r z e c z, C l a u s t r e l l u m viz Klášterec, o. Šumperk C l e b e c z o w e viz Chlebičov, o. Opava C l e m e n t e n d o r f, C l e m e n t i s v i l l a, C l e m e n z d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín C l i m c z o w i c z viz Klimkovice, o. Nový Jičín C l o k o c z e n d o r f, C l o k o c z o w viz Klokočov, o. Nový Jičín C l o p i n, C l o p p a w, C l o p y w a viz Klopina, o. Šumperk C l ö s t r l, C l ö s t e r l e viz Klášterec, o. Šumperk C o b e r i c,

C o b e r z i c z e viz Kobeřice, o. Opava C o b e r n viz Koberno, o. Bruntál C o b i l a, C o b u l a viz Kobylá nad Vidnávkou, o. Jeseník C o c k e r n, C o c o ř, C o k o r, C o k o r y viz Kokory, o. Přerov C o g e t i n viz Kojetín, o. Nový Jičín a o. Přerov C o g i s s o w viz Kolšov, o. Šumperk C o j e t i n viz Kojetín, o. Nový Jičín a o. Přerov C o l a n s d o r f viz Kolnovice, o. Jeseník C o l c z y f f y viz Nové Vrbno, o. Opava C o l e y n viz Cholina, o. Olomouc C o l n i s d o r f viz Kolnovice, o. Jeseník C o m a r a u, C o m a r o v i u m viz Komárov, s. Opavy C o m a r n, C o m a r n i u m viz Komárov, o. Olomouc C o m a r o v i c z viz Komárovice, o. Vsetín C o m e r d z viz Chomýž, o. Bruntál C o m m e r a v, C o m m o r a w viz Komárov, s. Opavy C o m o r a u viz Komárov, o. Olomouc C o n k a viz Konská, o. Karviná C o n r a d i v i l l a viz Velké Kunětice, o. Jeseník C o r o s d o r p h viz Skorošice(?), o. Jeseník C o r u s s i n d o r p h viz Kolnovice, o. Jeseník C o s i e t i c z e viz Košetice, o. Opava C o s s e, C o s s o viz Kosov, o. Šumperk C o s t e n viz Sosnová, o. Bruntál C o s u s s a n viz Kožušany, o. Olomouc C o v a l o v i c i u m viz Kovalovice, o. Přerov C o y s s o w viz Kolšov, o. Šumperk

C o z k o w, C o z o w viz Kozov, o. Olomouc C o z l o w viz Kozlov, o. Olomouc C o z l o w i c z viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek a o. Přerov C o z m i c z e, C o z m ü z viz Kozmice, o. Opava C o z u s s a n viz Kožušany, o. Olomouc C o z u s s o w viz Kolšov, o. Šumperk C r a a s H u g o n i s viz Hukovice, o. Jeseník C r a f t s d o r f viz Chrastice, o. Šumperk C r a h u l viz Krahují, z., o. Opava C r a k o w c z e, C r a k o w i c z viz Krakořice, o. Olomouc C r a s H e n z c o n i s viz Velká Kraš, o. Jeseník C r a s H u g o n i s viz Hukovice, o. Jeseník C r a s S y f f r i d i viz Malá Kraš, o. Jeseník C r a s d o r f viz Chrastice, o. Šumperk C r a s n a viz Krasno, o. Vsetín C r a s n e p o l e viz Krásné Pole, o. Opava C r a s t i c z viz Chrastice, o. Šumperk C r a s t n o viz Krasno, o. Vsetín C r a t z d o r f viz Chrastice, o. Šumperk C r a v a r, C r a v a r z, C r a w a r, C r a w a r n, C r a w a r n a, C r a w e r viz Kravaře, o. Opava C r a w a r n e r O p p a h o f viz Dvořisko, o. Opava C r a z A d v o c a t i viz Fojtova Kraš, o. Jeseník C r a z B e r n a r d i viz Velká Kraš(?), o. Jeseník C r a z H u g o n i s viz Hukovice, o. Jeseník C r a z M a g n u m viz Velká Kraš, o. Jeseník C r a z n a viz Krasno, o. Vsetín C r e i t z viz Křížov, o. Bruntál

CREMON, z., o. Opava L. 1250 Cremon; ves zanikla nebo změnila jméno. C r e z h i n viz Skřečoň, o. Karviná C r e n a w viz Křelov, o. Olomouc C r e n o w i c z viz Křenovice, o. Přerov C r e s h i m, C r e z h i m viz Skřečoň, o. Karviná C r e u c z b u r g, C r e u c z e n b u r g, C r e u t z b e r g viz Kružberk, o. Opava C r e u t z, C r e u z d o r f viz Křížov, o. Bruntál C r e u t z e n d o r f viz Holasovice, o. Opava C r e u t z b e r g, C r e u t z b e r g a viz Křížová, o. Bruntál C r e u z e n d o r f viz Holasovice, o. Opava a Křížová, o. Bruntál C r e y t z b e r g viz Křížová, o. Bruntál CRHOV, o. Šumperk Č. od 1481 Crhov (Czrhow), lidově Cyrhov, 1771 Czerhow; n. 1675-1720 Czerhow, 1718-1918 Czerhof, 1939-1945 Zerhof; l. 1358 a 1360 Cirihonicz, 1359 Czirhow, 1690 Czerhoff, 1771 Czerhovium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Štítů. M: 1738 (Štíty) C r i k z e m a n viz Krčmaň, o. Olomouc C r i n i u i r viz Černovír, s. Olomouce C r i s a n s viz Křižanov, o. Šumperk C r i s d o r f viz Křišťanovice, o. Bruntál C r i s l e b viz Krchleby, o. Šumperk C r i s t a n o w i c z viz Křišťanovice, o. Bruntál C r o n s d o r f viz Krasov, o. Bruntál C r o s A d v o c a t i viz Fojtova Kraš, o. Jeseník C r o s H u g o n i s viz Hukovice, o. Jeseník

C r o s s L a m e s e i t viz Malá Kraš, o. Jeseník C r o t e n d o r f viz Chařová, o. Bruntál C r ö n e s d o r f viz Krenišov, o. Šumperk C r s i z o w i c z viz Bruntál, o. Olomouc C r s y p o w viz Skřípov, o. Opava C r u m b e r g viz Podlesí, o. Šumperk C r u m p a c h viz Krumpach, o. Šumperk C r u m p i s c h viz Chromeč, o. Šumperk C r u m w a s s e r viz Křivá Voda, o. Šumperk C r u t h e n w a l d e, C r u t h w a l d, C r u t i n w a l d e, C r u t w a l d e viz Travná, o. Jeseník C r y m c z o w, C r y m o i c z o w viz Křemačov, o. Šumperk C r y z o w, C r y z y w viz Křížov, o. Bruntál C r z i e t e s viz Střítež u Mohelnice, z., o. Šumperk C r ž e n o w i c z e viz Křenovice, o. Přerov C s c z y t i n a viz Štítina, o. Opava C s c h e w i s c h a u viz Čavisov, o. Opava C u c m a n t e l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C u c h e n t a l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín C u k m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C u l a viz Staré Město, s. Karviné C u m e i s viz Chomýž, o. Bruntál C u n a t i v i l l a viz Velké Kunětice, o. Jeseník C u n a u viz Kunov, o. Bruntál C u n c i n d o r f viz Kunčice, o. Šumperk a Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy C u n c z e n d o r f viz Kunčice, o. Šumperk, Velké Kunětice, o. Jeseník, Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy, Kunčice pod Ondřejníkem a Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek, Hořejší Kunčice, o. Opava a Kunzendorf, z., o. Olomouc C u n č i c e, C u n c z i c z viz Kunčice, o. Přerov a o. Šumperk, Kunčice n. O., s. Ostravy a Hořejší Kunčice, o. Opava

C u n t z e n d o r f viz Kunčice, o. Šumperk C u n w a l d viz Kunín, o. Nový Jičín C u n z e n d o r p h, C u n z i n d o r f viz Velké Kunětice, o. Jeseník C u r i a, C u r i a e viz Dvorce, o. Bruntál C u r s e l i c z viz Chořelice, o. Olomouc C u s u b e l viz Kyselov, o. Olomouc C u t h, C u t y viz Kouty, o. Opava C u z u s s o w viz Kolšov, o. Šumperk CVILÍN, z., o. Bruntál Č. 1523-1524 Czwielyn, Czwylin, od 1871 Cvilín; n. 1377 Lobinstain, 1629 Lobenstein 1850-1945 Burgberg; l. 1238-1288 Lobenstein, 1271-1283 Lobinstein, 1282, 1288, 1381 Czewilin, Czevelin, 1297, 1360 Lobensteyn, 1430 Lobstein alias Cevelin. Hrad u Krnova zpustlý v 16. stol., dnes též název pro městskou čtvrť (Pod Cvilínem) a železniční zastávku (Krnov-Cvilín). CVRČOV, o. Přerov Č. 1446 Cvrčov, pak zpustl, 1602 pouze mlýn svrčovský, 1771 Cvrčov, 1798-1850 Čvrčov, 1881 Svrčov, 1850-1973 Cvrčov; n. 1771-1918 Czwrteschow, 1846 Czwerczow, 1850 Zwrcžow, 1939-1945 Grillenhof; l. 1771 Czwrczowium. 1850 osada Lobodic, 1910 osada Tovačova, 1966 m.č. Lobodic. M: 1709 (Tovačov), 1784 (Lobodice) C y e c h a viz Tichá, o. Nový Jičín C y e t o w viz Citov, o. Přerov C y r h o w viz Crhov, o. Šumperk C y r t o r i g e viz Čertoryje, o. Olomouc C y t o w viz Citov, o. Přerov C z a b i s c h a u, C z a b i s o v, C z a b i s o v i u m viz Čavisov, o. Opava C z a b o w a viz Čabová, o. Bruntál C z a c z k a w viz Cakov, o. Olomouc C z a h r a d e n viz Záhrobí, s. Olomouce C z a c h a n viz Těchanov, o. Bruntál

C z a c h a v, C z a c h o w, C z a k a, C z a k a w, C z a k o v i u m viz Cakov, o. Olomouc C z a k o w i t z viz Žákovice, o. Přerov CZARNOWICE, o. Frýdek-Místek N. 1850 Cžarnowetz; p. 1850 Czarnowice. Od 1850 s. Vendryně. M: 1850 (Vendryně) C z a u d i c z, C z a u d i t z viz Sudice, o. Opava C z a u t k e viz Sudkov, o. Šumperk C z a w i s o w viz Čavisov, o. Opava C z b a n o w viz Džbánov, o. Šumperk C z e b i s c h a u viz Čavisov, o. Opava C z e c z e t i c z viz Těšetice,o. Olomouc C z e d l i c z viz Sedliště, o. Frýdek-Místek C z e c h viz Čechy, o. Přerov C z e c h a n viz Těchanov, o. Bruntál C z e c h a n o w i c z, C z e c h a n s d o r f, C z e c h a n t i c e viz Nové a Staré Těchanovice, o. Opava C z e c h a u viz Těchanov, o. Bruntál C z e c h e n d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava C z e c h i t z viz Stránské, o. Bruntál C z e c h i u m viz Čechy, o. Přerov C z e c h o w i c z, C z e c h o w i t i u m . C z e c h o w i t z viz Čechovice, o. Olomouc C z e c h s d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc C z e i s k e, C z e i s k o v i u m, C z e i s k y viz Tísek, o. Nový Jičín C z e k i n, C z e k i n a viz Čekyně, o. Přerov

C z e l a d n a viz Čeladná, o. Frýdek-Místek C z e l e c h o w i t z viz Čelechovice, o. Přerov C z e n v i r viz Černovír, s. Olomouce C z e p a n k o v i t i u m, C z e p a n k o w i c z e, C z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava C z e p t a u, C z e p t a v i a, C z e p t e n viz Sobotín, o. Šumperk C z e r h o f, C z e r h o v i u m, C z e r h o w viz Crhov, o. Šumperk C z e r l i c z k o viz Těrlicko, o. Karviná C z e r m i n viz Čirmina, z., o. Karviná C z e r n o t i n i u m, C z e r n o t y n viz Černotín, o. Přerov C z e r n o v i r, C z e r n o w i e r, C z e r n o w ü r viz Černovír, s. Olomouce C z e r t o r e i viz Čertoryje, o. Olomouc C z e s c h d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc C z e s s i c z viz Těšice, o. Přerov C z e v e l i n, C z e w i l i n viz Cvilín, o. Bruntál C z i e r l i c z k o, C z i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná C z i e r n o w i r viz Černovír, s. Olomouce C z i e r u w k y viz Žerůvky, o. Olomouc C z i e s c h i k o w viz Těšíkov, z., o. Vsetín C z i e s s k o w i c z viz Těškovice, o. Opava C z i m r z e viz Simře, o. Přerov C z i r l e viz Těrlicko, o. Karviná C z i r m e n a viz Čermná, o. Opava C z i r n e viz Červenka, o. Olomouc C z i r t h o r e i, C z i r t h o r i i viz Čertoryje, o. Olomouc

C z i s t e Z l e m e viz Šumvald, o. Olomouc C z l e c h o w i t z viz Želechovice, o. Olomouc C z l u n e k viz Člunek, o. Přerov C z o b a c z, C z o b a t s ch, C z o b a t z, C z o b a z, C z o w a c z viz Sobáčov, o. Olomouc C z o g m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C z o h r a d e n, C z o h r a t e n, C z o h r o t e n viz Záhrobí, s. Olomouce C z o c h t n d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava C z o k e m a n t l, C z o k m a n t i l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C z o r a d e n, C z o r a t, C z o r e t e n viz Záhrobí, s. Olomouce C z o s n a, C z o s s e n, C z o s s n a viz Sosnová, o. Bruntál C z p i c z k y viz Špičky, o. Přerov C z r i k z e m a n viz Krčmaň, o. Olomouc C z r i s a n o w viz Křižanov, o. Šumperk C z r i s l e b viz Krchleby, o. Šumperk C z r n e viz Čermná, o. Olomouc C z r t o r e g i, C z r t o r i g viz Čertoryje, o. Olomouc C z r t o w a L h o t k a viz Mariánské Hory, s. Ostravy C z r z e b o w i t z viz Třebovice, s. Ostravy C z u c z m a n t e l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C z u d i c z, C z u d i t z viz Sudice, o. Opava C z u g m a n t e l, C z u c h m a n t i l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C z u c h t i n d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava C z u k e n m a n t e l, C z u k m a n t e l, C z u k m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník

C z w i e l y n, C z w y l i n viz Cvilín, o. Bruntál C z w o y a n o w viz Svojanov, o. Olomouc C z w e r c z o w, C z w r c z i o w i u m, C z w r t s c h o w viz Cvrčov, s. Tovačova a Svrčov u Tršic, oboje o. Přerov C z y k m a n t l viz Zlaté Hory, o. Jeseník C z y r m viz Čermná, o. Opava C z y t y n viz Štítina, o. Opava C ž a k h o f, C ž a k o w viz Cakov, o. Olomouc C ž e š d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc C ž r t o v a L h o t a, C ž r t o w a L h o t k a viz Mariánské Hory, s. Ostravy Č a b i s o v, Č a b i s o v o viz Čavisov, o. Opava ČABOVÁ, o. Bruntál Č. od 1480 Čabová, (Cziabowa), 1720-1798 též Prokořice, Prokovice; n. 1599-1772 Prockersdorf, 1678-1945 Brockersdorf; l. 1397 Czabowa, 1771 Prockersdorfium. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1960 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m.č Moravského Berouna. M: 1651 (Moravský Beroun) Č a b y s o v viz Čavisov, o. Bruntál ČAKOVÁ, o. Bruntál Č. od 1494 Čaková, 1850 Darkovice(!); n. 1531-1847 Fridersdorf, 1619-1945 Friedersdorf; l. 1365 Friderici villa, 1771 Fridersdorfium. 1850 s. o. a o. Krnov, od 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Zátoru, 1991 sam. obec. M: 1668 (Zátor) Č a n o v i c e viz Mštěnovice, o. Vsetín ČAVISOV, o. Opava Č. 1431 Tyebissow, 1443-1700 Čebišov, 1771 -1924 Cabisov, Čabyšov (dodnes lidově), 1847 Čabisovo, 1870-1881 Těbisov, od 1924 Čavisov; n. 1377 Cschewischau, Tschewisaw, 1720-1738 Czebischau, 1736 Zawitschau, 1771 Tsabisau, 1798-1945 Czabischau, 1847 Tschabisau; l. 1672 Cžawisow, 1771 Czabisovium.

1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec, 1960 Opava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 Čavisov s. Dolní Lhoty, 1868 oddělen i s osadou Hýlovem jako sam. obec, 1960 sloučen s Dolní Lhotou s názvem Lhota-Čavisov, 1969 se znovu osamostatnil, 1975 spol. MNV s Velkou Polomí, 1982 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1645 (Velká Polom) ČECHOV, o. Bruntál Č. 1574 Čechov (Czechow). Zanikl v 15. stol. u Těchanova, v trati Čechov. ČECHOVICE, o. Olomouc Č. od 1480 Čechovice; n. 1676-1918 Czechowitz, Cžechowitz, 1798 a 1939-1945 Tschechowitz; l. 1397-1691 Czechowicz, Czechowicze, 1771 Czechowitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1976 m.č. Velkého Týnce. M: 1662 (Velký Týnec) ČECHY, o. Přerov Č. od 1490 Čechy, 1574-1604 též Čechy nad řekou Hostejnskou; n. 1676-1918 Cžech, Cžechy, Czech, 1939-1945 Tschech; l. 1358 Cech, 1374 Czech, 1771 Czechium. Od 1850 s. o. Bystřice p. H.; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1895 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Domaželic, 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1783 (Domaželice) ČEKYNĚ, o. Přerov Č. od 1406 Čekyně, 1408 Čekyna, 1771-1924 též Čekyň, 1740 Zecin, Zekin, lidově Čekeň; n. 1675-1918 Czekin, Cžekin, 1939-1945 Tsekin, Tschekin; l. 1318 Czekina, 1368 Sczekym, 1373-1390 Czekin, 1376-1447 Czekynie, 1771-1863 Čekynium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1980 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory), 1809 (Předmostí) ČELADNÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1581 Čeladná; n. 1676-1918 Czeladna, 1692 Zeladna, 1771 a 1939-1945 Tscheladna. 1850 s. o. Frenštát p. R.; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. M: 1685 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771 ČELECHOVICE, o. Přerov Č. od 1508 Čelechovice; n. 1673-1918 Czelechowitz, Cželechowitz, 1939-1945 Tschelechowitz; 1. 1234 Celehhouih, 1691 Czelechovicz, 1771-1863 Čelechovicium.

1850 s. o. a o. Olomouc, 1960 Přerov. M: 1700 (Kokory) Č e r l i č k o viz Těrlicko, o. Karviná ČERMINA, z., o. Karviná Č. 1447 Čirmina, (Czyrmina), 1569-1599 Čermina, pak zpustla; 1894 Czerwina, od 1924 Červín, lidově v 19. a 20. stol. Červínek; n. 1447 Czermina, 1798 Cžerwin, 1894-1945 Czerwin; p. od 1894 Czerwina. Ves zanikla u Dolní Lutyně v místech, kde je od 18. stol. dvůr a mlýn "Na Čermině" zvaný též Červín, Červínek. ČERMNÁ, o. Olomouc Zal. 1324 na místě zaniklé vsi Fridrichswalde; č. 1406 Čermú jinak Dietrichsdorf, 1406-1517 Črné (Czrné), 1545-1850 Černá, 1594 Černé, 1847 Černý, 1850, 1872 a 1893 Čermá, 1881-1893 i Čermné, 1905-1921 Čermá, Čermné, od 1921 Čermná; n. 1659-1798 Dietersdorf, 1720-1910 Dittersdorf, 1910 -1945 Gross Dittersdorf; l. 1324 Dytreichs dorf, 1364 Dytrichsdorf, 1771 Dittersdorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, zrušena 1950. M: 1712 (Jestřabí), 1781 ČERMNÁ VE SLEZSKU, o. Opava Č. 1571 z Tcžirmne, od 1590 stále Čermná, ale 1611 Čirná, 1771 Černá, 1992 Čermná ve Slezsku; n. 1377 Czirmena, 1435 Tzirmnaw, 1600 Czyrn, 1608-1945 Tschirm, 1635 Schirn, 1736 Tschirmb; l. 1771 Tschirmium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Vítkova, 1992 sam. obec, název upraven. M: 1635 (Vítkov), 1784 Č e r m n é viz Čermná a Červenka, o. Olomouc Č e r n á L h o t a viz Červená Lhota, o. Olomouc ČERNÁ VES, z., o. Vsetín Zanikla mezi Policemi a Brankami, zbylo po ní jen pomístní jméno Černá a Černá Bařina.(?) Č e r n á viz Čermná, o. Olomouc a o. Opava a Červenka, o. Olomouc ČERNÁ VODA, o. Jeseník Č. od 1850 Černá Voda; n. od konce 16. stol. Schwarzwasser, 1732 Schwartzwasser; l. 1310-1420 a v 17. stol. Nigra Aqua. Ves zpustla v 15. stol. obnovena kolem 1580.

1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. M: 1637 (Stará Červená Voda), 1785 Č e r n é viz Čermná a Červenka, o. Olomouc ČERNOTÍN, o. Přerov Č. 1467-1569 Črnotín, od 1612 Černotín; n. 1672-1798 Cžernotín, 1772-1798 a 1939-1945 Tschernotin, 1798 též Tschentl, 1846-1883 Czernotin, 1892-1918 Černotin; l. 1406 Czernotyn, 1672 Cžernotin, 1771-1846 Czernotinium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1975 spol. MNV s Hluzovem, který 1983 jeho m.č. M: 1639 (Hranice na Moravě), 1794 ČERNOVÍR, s. Olomouce Č. 1410 Črnvír, 1447 Črnovír, 1517-1885 Černý Vír, 1669 Černej Vír, od 1658 Černovír, 1850 Černovýr; n. 1604-1850 Cžiernowir, 1716 Zcernowur, 1771 a 1939-1945 Tschernowier, 1846 Tzernowier, l. (1249) Criniuir (14. stol.), 1285 Czenvir, Chernouir,1582 Cziernowir, 1742-1771 Czernowirium. 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 s. Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Olomouc – Klášterní Hradisko) Č e r n ý viz Čermná a Červenka, o. Olomouc Č e r n ý V í r viz Černovír, s. Olomouce ČERTORYJE, o. Olomouc Č. 1437-1517 Črtoreje, 1497 Črtoryj,1464 Czrtoraj, 1497-1846 Čertoreje, 1517-1587 Čertoraje, v 16. stol. i Čertoryl, Čertoleje, Čartoryje, od 1507 Čertoryje; n. 1678-1872 Czertorei,l771-1798, 1939-1945 Tschertorei, 1890-1918 Čertorei; l. 1234 Cyrtorige, Certorige, 1256 Cirtorige, 1355 Czrtorigye, 1373 Czrthorey, 1376 Czrtorige, 1384 Czirthorei, Czirtorii, 1469 Czrtorig, 1771 Czertorei. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Charvát, 1976 m.č. Dubu n. Moravou, 1990 m.č. Charvát. M: 1653 (Charváty) Č e r t o v a L h o t k a viz Mariánské Hory, s. Ostravy ČERVENÁ HLINKA, z., o. Bruntál Č. 1539-1594 pustá ves Červená Hlinka; n. 1593 Rottslinkau. Ves zanikla v 15. stol. v katastru Hlinky jižně od Pitárného v trati Rostinkau, zvané i Rosinkaberg anebo Roth Glenkauer Fläche. Viz i heslo Hlinka!

ČERVENÁ LHOTA, o. Olomouc Č. 1490-1590 Lhota, od 1596 Červená Lhota, 1599 Černá Lhota; n. 1610 von den Rotten Elhütten, 1771-1918 Roth Oelhütten, 1676-1945 Rotölhutten; l. 1407 Czerwena Lhota, 1672-1772 Rubra Lhota. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 s. Hrabí, 1919 sam. obec, 1960 m.č. Řimic, 1976 m.č. Bílé Lhoty. M: 1650 (Moravičany), 1786 (Bílá Lhota) Č e r v e n á V o d a viz Dolní, Nová a Stará Červená Voda, o. Jeseník ČERVENKA, o. Olomouc Č. 1555 „z Černýho“, od 1590 do 1847 i lidově Černý, 1616-1720 Černá, i 1900, lidově Černová,1834-1850 Červinka, od 1872 Červenka, 1881 též Čermné; n. 1542-1945 Schwarzbach, 1677-1847 Schwartzbach; l. 1287 Swarczpach, 1371 Czirne, 1680 Schwarzbach, 1771 Schwartzbachium. - 1787 založena kolonie Neu Schwarzbach čili Malá nebo Nová Červenka, která splynula záhy s Červenkou. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1957 k ní připojena část Benkova, 1960 Tři Dvory, 1979 m.č. Litovle, 1990 sam. obec. M: 1657 (Litovel) ČERVENÝ DŮL, o. Jeseník Č. 1871-1893 Červený Grunt, od 1924 Červený Důl; n. 1600 Rot Grund (samota), ves založena 1778 pod jménem Tothgrund, 1805 der Rothe Grund, 1836-1945 Rothen grund. 1850 osada Nových Vilémovic, 1952 m.č. Uhelné, 1985 m.č. Javorníku, 1990 s. Uhelné. M: 1678 (Vlčice) ČERVENÝ DVŮR, o. Bruntál Č. od 1924 Červený Dvůr; n. 1798 Rottebau, 1900-1945 Rote Bau. Od 1850 osada Úvalna, 1966 připojen ke Krnovu. M: 1798 (Úvalno) Č e r v e n ý G r u n t viz Červený Důl, s. Uhelné, o. Jeseník Č e r v í n, Č e r v í n e k viz Čermina, o. Karviná Č e r v i n k a viz Červenka, o. Olomouc Č e s k á R u d a viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk ČESKÁ VES, o. Bruntál Č. 1562 Malá Víska, 1582-1586 a 1850 Nová Víska, 1869-1970 Nová Ves, od 1971 Česká Ves; n. 1578 Wüst Neudörflein, 1586 Neydorffl, 1608-1667 Newderffl nebo

New dörffel, 1675-1945 Neudörfl, 1736 Neudorfl; l. 1771 Neo Dörffla. - Ves zpustla patrně v 15. stol., obnovena kolem r. 1560. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1954 spol. MNV s Městem Albrechtice, 1957 jejich s. M: 1687 ČESKÁ VES, o. Nový Jičín Č. od 1917 Česká Ves; n. 1548-1894 Böhmisches Dorf, 1555 im öden Dorfe genannt Behmstorff, 1917-1945 Böhmischdorf. Ves zpustla snad v 15. stol., znovu vysazena v 2. pol. 16. stol. jako s. Oder. M: 1611 (Odry) ČESKÁ VES, o. Jeseník Č. od 1850 Česká Ves; n. 1420 a 1583 Behemischdorf, 1551-1945 Böhmischdorf, 1651 Böhmischendorf, 1894 Böhmisches Dorf. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 o. Šumperk, 1996 Jeseník. 1976 m.č. Jeseníku, 1990 sam. obec. M: 1668 (Jeseník), 1901 Č e s k ý B o h d í k o v viz Bohdíkov, o. Šumperk Č e s k ý L e s k o v e c viz Leskovec, o. Opava ČESKÝ POVEL, s. Olomouce Č. 1497 Moravský Povel, 1547-1548 Moravská Povel, v 16. a 17. stol. Povel, Český Povel, od 1849 Povel; n. 1420 Pofel, 1523 von pehemischen Powel, 1650 Behmisch Poffel, 1671-1787 Böhmischer Povel (Povl, Powel), 1847-1917 Povel, 1849 Povl, 1917-1945 Hötzendorf bei Olmütz; l. 1250 Pauwel, 1286 Pofla, Powel, 1301 Poffla, 1500 Boemicalis Powla, Povelka, 1508 in Boemicali Powel. 1850 s. o. a o. Olomouc, od 1919 s. města Olomouce. Původně stál jinde, přemístěn při stavbě hradeb v 18. stol. M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1787 (Olomouc – Nové Sady) ČESKÝ PUNCOV, o. Frýdek-Místek Č. od 1523 Puncov, 1920 Český Puncov; n. 1619 Puntzen, 1720 Puntzaw, 1736-1828 Puntzau, 1808-1945 Punzaw, Punzau; l. 1223 Punzo, 1228 Puncou, 1440 a 1688 Punczow, 1675 Punczuw, p. od 1850 Puncow. 1850 s. o. a o. Těšín, 1920 Český Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec pod jménem Puncov, rozdělená 1920 na Polský a Český Puncov; Český Puncov byl do 1945 osadou Konské, pak byl i s ní připojen ke Třinci. M: Polsko, Třinec, v matrikách samostatně neuváděn ČESKÝ TĚŠÍN, o. Karviná Vznikl rozdělením Těšína r. 1920 na polskou a československou část. Názvy

pro celý Těšín: č. vždy Těšín od 15. stol.; n. od 15. stol. Teschen; l. 1155 Tescin, 1223-1259 Tessin, Tesschin atd., 1385 Thessen; p. vždy Cieszyn. 1850 s. o. a o. Těšín, 1920 Český Těšín, 1960 Karviná. M: Polsko, 1920 (samostatná fara vznikla 1921) Č e v i s o v, Č e v i š o v viz Čavisov, o. Opava Č í p viz Cíp, o. Přerov Č i r m i n a viz Čermina, o. Karviná Č i r n á viz Čermná, o. Opava Č i s t á V o d a viz Potůčník, o. Šumperk Č i s t é S l é m ě viz Šumvald, o. Olomouc Č i t i š viz Střítež, z. u Slavkova, o. Olomouc ČLUNEK, z., o. Přerov L. 1378-1437 Czlunek. Ves zanikla v 15. stol. mezi Troubkami a Brodkem v polní trati Člunky. Č o r č o v viz Svrčov, o. Přerov Č t y ř i D v o r y, Č t y ř i L á n y viz Zavadilka, o. Šumperk Č u l e viz Staré Město, s. Karviné Č u r č o v viz Cvrčov u Tovačova a Svrčov u Tršic, oboje o. Přerov D a h l, D a h l e viz Dalov, o. Olomouc D a c h i t z viz Stránské, o. Bruntál DALOV, o. Olomouc Č. od 1480 Dalov, 1718-1850 též Dílov, 1771 Dolo; n. 1599-1799 Dahle, 1636 Dalaw, 1692 Taale, 1720 Dahl, 1771 Dohl, 1787-1798 Dole, 1798-1945 Dohle; l. 1397 Dolow, od 1409 Dalow, 1771 Dohla. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1979 m.č. Šternberka. M: 1662 (Domašov nad Bystřicí), 1689 (Horní Loděnice) D a m a d r a u, D a m a d a r o v i c e, D a m a d ř o v i c e viz Domoradovice, o. Opava

DAMAŠEK, o. Bruntál Č. (1581 Novorewersdorfský dvůr), 1601-1656 a znovu od 1921 Damašek, 1601 též Nový Rebersdorf, 1607 Nový Reiberssdorf, 1639-1654 Nový Reibersdorf, 1850 Domacko; n. 1545 (dvův Thomashof), 1581-1945 Damasko, 1630 Neu Reibersdorf, 1657-1846 Neu Rowesdorf, Neuröwersdorf, 1718-1771 Damaschko, 1850 Damaško, lidově Tomaschke, Tamaschke; l. 1320 Domescovicze(?), 1771 Damasco. 1850 osadou, později s. Třemešné. Ves zpustla v 15. stol., v 16. stol. obnoven dvůr, pak postupně i ves. M: 1614 (Liptaň), 1787 (Třemešná) D a m b r o v á viz Doubrava, o. Karviná D a m n i g s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník D a m o d r a u, D a m r a w i c z viz Domoradovice, o. Opava D a n č o v i c e viz Daňkovice, o. Přerov DANOVICE, z., o. Šumperk Č. 1575 Danovice, které tehdy stavěny, avšak záhy zanikly nebo změnily jméno, nutno je hledat v okolí Branné. DAŇKOVICE, z., o. Přerov Č. 1495 Daňkovice, 1502 Dančovice, 1513 Dunkovice; l. 1446 Danczowicze. Ves zanikla v 15. stol. u Kojetína. D a r c e n d o r f, D a r c o w i z, D a r c h o w i t z viz Darkovice, o. Opava D a r k a u viz Darkov, s. Karviné D a r k e n, D a r k e n d o r f viz Darkovice, o. Opava DARKOV, s. Karviné Č. od 1521 Darkov, 1971 Lázně Darkov; n. 1549-1556 Bartel dorf, Bartelsdorf, 1550 Partelsdorf, 1556 Bertoldsdorf, 1749 Darckau, 1720-1945 Darkau, v 18. a 19. stol. někdy i Tarkau; l. 1305 Bertholdi villa, 1447 a 1669 Darkow, 1700 Darkoff; p. od 1850 Darków. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam. obec, 1949 s. Karviné jako Karviná 3 - Darkov, 1971 Karviná 3 - Lázně Darkov. M: 1652 (Fryštát) DARKOVICE, o. Opava Č. 1518-1771 Velké Darkovice, od 1921 Dar kovice; n. 1413 Darken, 1720 Doretowicz, Darkowitz, 1736-1945 Gross Darkowitz, 1871 a 1905 Groszdarkowitz; l.

1250 Darkendorf, 1265 Darcendorf, 1270 Darcowiz, 1320 Darkowicz (tehdy na čas pusté), 1349 Tarken, 1390 Darchowitz, 1771 Magno Darkowitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1979 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec. M: 1660 (Hlučín) D a r k o v i c e viz Čaková, o. Bruntál a Darkovičky, o. Opava DARKOVIČKY, o. Opava Č. 1548-1672 Malé Darkovice, 1567 Malý Darkov, 1772 Darkovice, 1830-1881 Malé Darkovičky, od 1837 Darkovičky; n. 1377 Dorken, 1720-1945 Klein Darkowitz; l. 1771 Darkowitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1960 s. Hlučína. M: 1660 (Hlučín) D a r k ó w viz Darkov, s. Karviné DASKABÁT, o. Olomouc Č. od 1568 Daskabát, ale 1568 též nová ves slove Otěhřib, 1581 Nová Ves jinak Daskabát, 1583 ze vsi Neydorfu jinak Daskabátu, 1716-1718 Daškabát, 1885 Daskabáty; n. 1605-1945 Daskabat. - Ves vznikla na místě zaniklé vsi Otěhřiby (viz příslušné heslo) a byla zpočátku větším dílem osazena Němci. 1850 s. o. Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 s. Velkého Újezda, 1990 sam. obec. M: 1666 (Tršice) D a t y n i e D ó l n e, G ó r n e a Ś r e d n i e viz Dolní, Horní a Prostřední Datyně D a u b, D a u b e viz Dub, o. Nový Jičín D a u b r a w i t z viz Doubravice, o. Šumperk D a u m n i t z viz Dubnice, o. Bruntál D a b r o w a viz Doubrava, o. Karviná D e b e c z, D e b i c z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál D e d z m o r o w i t z viz Dětmarovice, o. Karviná D e m a d e r o v i c e viz Domoradovice, o. Opava D e r e n viz Děrné, o. Nový Jičín

D e r f l e viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc a Véska u Oder, o. Nový Jičín D e r f l í k viz Veselíčko, o. Olomouc D e r n a, D e r n e viz Děrné, o. Nový Jičín D e s a l viz Tážaly, z., o. Olomouc D e s c z n a, D e s c z n e, D e s c h e n, D e s c h c z n a, D e s c h c z n e, D e s c h n a, D e s c h n a u viz Deštné, o. Opava D e s s c h e n viz Těšín (Český Těšín), o. Karviná D e s s n a, D e s s n e, D e s s n y viz Deštné, o. Opava D e š o v viz Ješov, o. Olomouc DEŠTNÉ, o. Opava Č. 1413 a 1588 z Dessney, 1438-1447 Desczne, 1517 Deštná, od 1542 Deštné, ale 1593 Dessny, 1603 Dessne, 1798-1847 Dešná; n. 1427 Deschnau, 1615-1846 Deschna, v 17. a 18. stol. běžně Deschen, Teschen, 1718-1772 Döschna, 1771-1945 Dorfteschen; l. 1320 Deschna, 1380 Deschczne, 1383-1403 Desczne, 1389 Tesschin, Deschen, 1390 Deschczna, 1406-1447 Dessna, Dessczna,1408 Destne, 1771 Teschendorfium. Na rozhraní 16. a 17. stol. se dělilo na Horní a Dolní Deštné. Od 1850 vždy s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec; 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č. M: 1683 (Jakartovice) D e u t s c h B ö l t e n viz Bělotín, o. Přerov Deutsch Eisenberg viz Ruda, o.Bruntál D e u t s c h H a u s e viz Huzová, o. Bruntál D e u t s c h J a s s n i k viz Jeseník nad Odrou, o. N.Jičín D e u t s c h K r a w a r n viz Kravaře, o. Opava D e u t s c h L e i t h e n, D e u t s c h L e u t h e n viz Dolní Lutyně, o. Karviná D e u t s c h L i e b a, D e u t s c h L i e b a u, D e u t s c h L i e b a w, D e u t s c h L i e b e viz Horní (Moravská) Libina, o. Šumperk D e u t s c h L o d e n i t z, D e u t s c h L o d n i t z viz Horní Loděnice, o. Olomouc D e u t s c h M a r k e r s d o r f viz Leskovec, o. Opava

D e u t s c h M ä r z d o r f viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk D e u t s c h N e s s e l s d o r f viz Kopřivnice, o. N.Jičín D e u t s c h P a u l o w i t z, D e u t s c h P a u l w i t z, D e u t s c h P a w l o w i t z viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál D e u t s c h P o f e l viz Německý Povel., z., o. Olomouc D e u t s c h P o i d l viz Podolí, o. Šumperk D e u t s c h P o s l u ch a u viz Posluchov, o. Olomouc D e u t s c h Z e c h i t z viz Stránské, o. Bruntál D e u t s c h e P a u l e r e i viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál D e u t s c h e n C e c h i t z, D e u t s c h e n C ž e c h i t z viz Stránské, o. Bruntál D e u t s c h e n H a u s e viz Huzová, o. Bruntál D e u t s c h l o s e n viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc D e u z i z, D e w i z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál D e w c z P o f f e l viz Německý Povel, z., o. Olomouc D ě d i č n á ( D ě d i č n é ) S e d l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín D ě d i n a, D ě d i n k a viz Nový Svět, s. Olomouce DĚDINKA, s. Troubelic, o. Olomouc Č. 1492-1587 Moravský Újezdec, 1525-1552 Přední Oujezdeček, 1564-1588 Přední Oujezdečky, 1720 Přední Augest, 1771 Aujezdce, 1798 Přední Aujezd, 1846 Dědinky, Derfle, 1516 a od 1872 Dědinka; n. 1673 Dörfel oberhalb der Medl, 1673-1945 Dörffel, 1724-1846 též Dörffle; l. 1131 Medli Ujezdec, 1371 Ugyezd Parvum, v 18. stol. Dörfel, Dörfla. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 s. Zadního Újezda, 1878 sam. obec, 1960 s. Troubelic. M: 1650 (Medlov) DĚDINKA, s. M. Huzové, o. Olomouc Č. od 1516 Dědinka; l. 1409 Dyedynka. Od 1850 stále s. Moravské Huzové. M: 1648 (Hnojice) DĚDINKA, s. Olomouce Zal. ve 13. stol.; č. 1435-1498 Dědinka. Původně samostatná obec, splynula s

Olomoucí. Totožná s Novým Světem, 1742 zbořeným a přeneseným na nové místo. D ě d i n k y viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc DĚHYLOV, o. Opava Č. od 1434 Děhylov, 1885-1894 i Dělhov, 1771-1850 Dielhowo; n. 1716-1896 Diehilau, 1792 Thielhau, 1850 Dzieschau, 1850-1945 Dielhau; l. 1724 Dihelow. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Hlučín; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1979 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec. M: 1647 (Hlučín), 1780 (Stará Plesná) DĚRNÉ, o. Nový Jičín Č. 1475 Derné, 1517 a 1791 Derná, 1518-1872 Drnné, 1771 Dírná, od 1847 Děrné, lidově Dzerne; n. 1563 Dörne, 1567-1945 Tyrn, 1574 Deren, 1627 Dirn, 1647 Dürrn, 1720-1792 Tyrnau, 1691 Diern, 1798 Türn, 1894 Tyrm; l. 1293 Dirnauia, Thyerna, Tyerna, 1389 Tiernavia, 1391 Tyrna, 1398 Trnavia, 1672 Derna, 1771 Dierna. 1850 s. o. a o. Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Fulneku. M: 1619 (Fulnek) D ě š o v viz Ješov, o. Olomouc D ě t i n o v viz Guntramovice, s. Krnova, o. Bruntál DĚTMAROVICE, o. Karviná Č. 1447-1450 Dieczmarowice, od 1447 Dětmarovice, 1630 Diczmorovice; n. 1392 Dytmersdorf, Dytmarsdorf, 1423-1425 Dittmarsdorf, Dittmanzdorf, 1430 Dietmarsdorf, 1721-1732 Dittmersdorf, Dieczmorowitz, 1798-1945 Dittmansdorf; p. od 1869 Dzietmarowice, 1916 Dziećmarowice; l. 1305 Diethmeri villa, 1419 Dytmarsstorf, 1676 Dedzmorowicz, 1688 Dittmersdorf. 1850 s. o. Fryštát, 1855 Bohumín, 1882 Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. M: 1672 (Dolní Lutyně) DĚTMAROVICE, z., o. Jeseník L. 1284-1420 Dithmari villa. Zanikly v okolí Jeseníku resp. Supíkovic. DĚTŘICHOV. o. Olomouc Č. 1517 a znovu od 1872 Dětřichov, 1591-1612 "Jetřichov blíže Uničova ležící", 1623-1846 Jetřichov, v 19. a 20. stol. i Dětřichov u Uničova, lidově Jestřechov, Jestřechovice; n. 1594-1938 Dittersdorf, Diettersdorf, 1692 Tritterstorf, 1939 -1945 Dittersdorf bei Mährisch Neustadt; l. 1399 Dyetrichsdorf, 1508 Ditrichsdorf, 1771 Dittersdorfium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc.

1850 sam. obec, 1960 s. Renot, 1976 m.č. Uničova. M: 1607 (Uničov), 1785 (Renoty) DĚTŘICHOV. o. Jeseník Č. od 1850 Dětřichov; n. 1694 samota Hof, 1736 Hofhau, 1786-1894 Dittershof, 1793-1945 Dittersdorf. 1850 osada Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku. M: Jeseník, v matrikách ve starší době samostatně neuváděn DĚTŘICHOV NAD BYSTŘICÍ, o. Bruntál Č. 1577-1615 Dietersdorf, Dytersdorf, Dytrstorf, 1595 a 1846 Jetřichovice, 1798-1850 Jetřichov, Jetřichovice, od 1872 Dětřichov, od 1936 Dětřichov nad Bystřicí; n. 1325-1718 Dietersdorf, 1599 -1936 Dittersdorf, 1846 Dietrichsdorf, 1936-1945 Dittersdorf an der Feistritz; l. 1320 Dietrichovalhota, 1771 Dittersdorffium. 1850 s. o. Rýmařov, 1868 Šternberk, 1938 Město Libavá, 1945 Šternberk, 1949 Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1868 Šternberk, 1938 Moravský Beroun, 1945 Šternberk, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1980 připojen jako m.č. ke Krahulčí. M: 1651 (Moravský Beroun), 1786 DĚTŘICHOVICE, o. Bruntál Č. od 1850 Dětřichovice ; n. 1377 Dietrichsdorf, 1405 Dytreichsdorf, 1522 (pustý) Dytersdorf, 1552 již znovu vysazený, 1559-1938 Dittersdorf, 1939-1945 Dittersdorf am Kirchberg; l. 1672 a 1771 Dittersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 s. Světlé Hory. M: 1686 D ě t ř i c h o v i c e viz Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava D ě v i c e viz Dívčí Hrad, o. Bruntál D g e g o l h a u viz Děhylov, o. Opava D h o m S t a d t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc D i a b o l i v i l l a viz Mariánské Hory, s. Ostravy D i b a w viz Jívová, o. Olomouc D i c z i n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín D i e c z m a r o w i c e, D i e c z m o r o w i t z viz Dětmarovice, o. Karviná D i e d i n a R o s w a l d viz Slezské Rudoltice-Ves, o. Bruntál D i e h i l a u, D i e l h a u viz Děhylov, o. Opava

D i e r n, D i r n a viz Děrné, o. Nový Jičín D i e s s o w viz Ješov, o. Olomouc D i e t e r s d o r f viz Čermná, z., o. Olomouc, Dětřichov nad Bystřicí a Dětřichovice, o. Bruntál, Dětřichov u Uničova, o. Olomouc, Dětřichov, o. Jeseník, Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava D i e t m a r s d o r f viz Dětmarovice, o. Karviná D i e t r e y c h o w i c z e viz Větřkovice, o. Opava D i e t r i c h o v a l h o t a viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál D i e t r i c h s d o r f viz Čermná, o. Olomouc a Větřkovice, o. Nový Jičín D i e t r i c h s t e i n viz Ditrichštejn, o. Jeseník D i e w c z i e, D i e w i c z viz Dívčí Hrad, o. Bruntál D i e l e i n viz Tylov, o. Bruntál DINOTICE, o. Vsetín Č. od 1666 Dinotice; n. 1850-1945 Dinotitz. Od 1850 osada, resp. s. Halenkova. M: 1644 (Vsetín), 1789 (Halenkov) D i r i n p a ch viz Drumpach, z., o. Olomouc D í r n á, D i r n a v i a viz Děrné, o. Nový Jičín D i r n h o l z viz Drnholec, o. Nový Jičín D i r n p o c h viz Drumpach, z., o. Olomouc D i r n s e i f e n viz Suchá Rudná, o. Bruntál D i r s c o w i c, D i r s c h k o w i t z viz Držkovice, o. Opava D i r s t e n h o f viz Pusté Držkovice, o. Bruntál D i t h m a r i v i l l a viz Dětmarovice, o. Karviná a Dětmarovice, z., o. Šumperk DITRICHŠTEJN, o. Jeseník Zal. 1796; č. 1884 Ditrichštejn; n. 1796-1945 Dittrichstein. Od 1850 městská část Jeseníku; nyní jeho s. M: 1796 (Jeseník)

D i t r ž k o v i c e, D i t t e r s d o r f viz Větřkovice, o. Opava D i t t e l e i viz Dytelovo, o. Opava D i t t e r s d o r f (am Kirchberg) viz Dětřichovice, o. Bruntál D i t t e r s d o r f (an der Feistritz) viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Olomouc D i t t e r s d o r f bei Mährisch Neustadt viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc D i t t e r s h o f viz Dětřichov, o. Jeseník D i t t m a n s d o r f, D i t t m a n z d o r f, D i t t m a r s d o r f, D i t t m e r s d o r f viz Dětmarovice, o. Karviná D i t r r i c h s t e i n viz Ditrichštejn, o. Jeseník DÍVČÍ HRAD, o. Bruntál Č. 1437-1593 Dyewczie, Dívčí (tak i 1881), 1502 a 1798 Divice, 1543-1590 a 1850 Děvice, 1593-1622 a 1869-1918 Dívčí Hrad, Dívčí Hrady, 1630 Malberk, 1644 Mailberk, 1720 Dovčí, od 1924 Dívčí Hrad; n. 1377 Diewicz, 1385 Meidburg, 1474 Debicz, 1597 Maidburg, 1620 Madenberg, 1654-1847 Maydelberg, Meydelberg, 1798 Madelberg, 1627, 1798-1945 Meidelberg; l. 1267 Deuziz, 1300 Dewiz, 1320 Debecz, 1403-1461 Dyewczie, 1587 Dibicz, 1633 Diwisch, 1771 Maydelberga. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 připojeny jako části Sádek (zanikl 1976) a Životice (zanikly 1971), 1976 obec připojena k Osoblaze, 1991 opět samostatná. M: 1651 (Pitárné) D i v i c e, D i w i s c h viz Dívčí Hrad, o. Bruntál DLAŽKA, s. Přerova Č. a l. 1629-1850 Dlážka, pak splynula s Přerovem. M: 1629 (Přerov) DLOUHÁ HORA, o. Jeseník Č. od 1880 Hamrová, od 1949 Dlouhá Hora; n. 1625-1945 Hammerhau. Od 1850 osadou Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku. M: 1668 (Jeseník) D l o u h á L i b i n a viz Libina, o. Šumperk DLOUHÁ LOUČKA, o. Olomouc Č. 1415-1505 Lučka (Lucžka), 1517-1798 Loučka, 1523-1771 Veliká (Hrubá) Loučka,

1649-1720 Lautzka, 1446 v Langsdorfu jinak v Luce; n. 1605-1720 Langendorf; l. 1307-1385 a 1508 Luczca, 1368-1374 Longendorf, 1376 Langkendorf, 1371-1409 Langavilla, Longavilla, 1385 a 1508 Langndorf, 1399 a 1596 Magna Luczka, 1771 Longa villa. - Rozdělena již v 16. stol. na dvě části - 1581-1948 č. na Dolní a Horní Dlouhou Loučku, 1628-1945 n. Unter a Ober- Langendorf. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. Horní a Dolní Dlouhá Loučka od 1880 do 1949 s výjimkou okupace sam. obcemi, v letech 1938-1945 a od 1949 tvořily jednu politickou obec; 1952 bylo provedeno úplné sloučení a užívá se název Dlouhá Loučka. V období 1850-1877 byla Horní Dlouhá Loučka sam. osadou Dolní Dlouhé Loučky, 1880 rozdělena na sam. obce Horní a Dolní Dlouhou Loučku. M: 1614 (Rýmařov), 1652 DLOUHÁ STRÁŇ, o. Bruntál Č. od 1870 Dlouhá Stráň; n. 1596-1945 Langenberg, Langenberge, 1597 a 1604 Langendorf, 1720 Langeberg; l. 1771 Langenberga. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Mezinou, 1979 připojena jako část k Bruntálu, 1991 sam. obec. M: 1731 (Bruntál) DLOUHÁ ULICE, s. Šternberka, o. Olomouc Č. 1516-1615 Moravská Ulice, od 1771 Dlouhá Ulice; n. 1485-1513 a 1679-1846 Langgass, 1599-1718 Lange Gasse, 1872-1945 Langgasse. Od 1850 s. Šternberka. M: 1636 (Šternberk) DLOUHÁ VES, o. Bruntál Zal. 1606; č. od 1850 Dlouhá Ves; n. 1606-1945 Langendorf; l. 1771 Lengendorffium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osadou Jelení, 1870 sam. obec, 1947 správou pověřeny Holčovice (spol. MNV), 1951 k nim připojena. M: 1687 (Nová Ves) DLOUHÁ VES, s. Hlučína, o. Opava Dol. 1350; č. 1629-1847 Dlouhá Ves, odtud Dlouhá Ves; n. 1720-1945 Langendorf. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlucín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1911 zanikla sloučením s Hlučínem. M: 1660 (Hlučín) DLOUHÁ VES, o. Šumperk Zal. 1773; č. od 1850 Dlouhá Ves; n. 1773-1945 Grunddorf.

Od 1850 stále s. Křižanova u Mohelnice. M: 1773 (Starý Maletín), 1785 (Dolní Hynčina) DLOUHÁ VODA, o. Bruntál Dol. 1670 (Stará Dlouhá Voda), č. od 1869 (Stará a Nová) Dlouhá Voda; n. 1618 Langwasser, v l. 1720-1945 se dělila na Alt- a Neu- Langwasser, ale tvořila stále jednu politickou obec. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Hejnova, 1873 sam. obec, 1949 správou pověřen Hejnov, 1951 jeho částí, 1960 m.č Holčovic, 1965 vyčleněna a připojena jako m.č. k Hynčicím, 1979 m.č. Města Albrechtice. M: 1673 (Hynčice) DLOUHOMILOV, o. Šumperk Č. 1407-1606 Dluhomilov, 1464 Dluhomil, od 1771 Dlouhomilov; n. 1677-1945 Lomigsdorf; l. 1356 Dluhomilov, 1672 Lommersdorf, 1771 Lomigsdorffium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1957 Šumperk. 1848 sam. obec s m.č. Pančava a Medelské, 1960 připojen jako m.č. Benkov. M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786 D l o u h o n i t z viz Dluhonice, o. Přerov D l u h o w i t z viz Hlušovice, o. Olomouc DLUHONICE, o. Přerov Č. od 1478 Dluhonice; n. 1673 Dluhonicz, 1771-1945 Dluhonitz, 1850 Dlouhonitz; l. 1131 Dilgonici, 1235-1691 Dluhonicz, 1771-1863 Dluhonitium. Od 1850 s. o. a o. Přerov. 1850 sam. obec, 1950 m.č. Přerova, 1954 sam. obec, 1976 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí) D l ú h ý S w i e d n o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek D o b e r s e i g, D o b e r s e i k, D o b e r s c h a i k, D o b e r s c h e i g viz Dobřečov, o. Bruntál D o b e s s w a l d t, D o b e s c h w a l d e, D o b e š v a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín DOBEŠOV. o. Nový Jičín Č. od 1534 Dobešov, ale v 16. a 17. stol. i Dobešvald, 1602 Bešvald, 1870 Doběšov, n. v 16. a 17. stol. běžně Dobswaldt, 1608-1945 Dobischwald, ale v l. 1611-1708 též Tibischwald, Dibischwald, Dobeswald, Dobeschwald, 1771

Tobischwald, 1798 Dowiswald, 1843-1854 Tobswald; l. 1374 Dobeswalt, 1672 Dobischwald, 1771 Tobischwalda. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Oder. M: 1611 (Odry), 1839 D o b i s c h w a l d e viz Dobešov, o. Nový Jičín D o b i t s c h a w, D o b o t z a w viz Tovačov, o. Přerov DOBRÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1450-1664 Dobrá Zemice, v 15. a 16. stol. i Dobrozemice, od 1701 Dobrá; n. 1498-1580 Dobrozemitz, 1664-1945 Dobrau, 1746 Guttenland; l. 1305 Dobrazemica, Dobrozemicza, 1447 Dobrsey, 1666-1688 Dobra (prope Fridecum) . 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. M: 1652 D o b r á viz Doubrava, z., o. Olomouc D o b r á slove L h o t a viz Lhota, s. Šternberka o. Olomouc D o b r á Z e m i c e viz Dobrá, o. Frýdek-Místek DOBRATICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1580 Dobratice; n. 1720-1945 Dobratitz, 1720-1798 též Dobratzitz, 1749 Dobrachtitz; p. 1869-1880 Dobraczyce, odtud Dobracice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1952 sloučeny s Bukovicemi, 1956 připojeny k nim osady Šprochovice od Dolních Tošanovic a Podlesí od Horních Tošanovic, 1980 sloučeny s Dobrou, 1990 sam. obec. M: 1773 (Domaslavice) D o b r a u viz Dobrá, o. Frýdek-Místek D o b r a w i t z viz Doubravice, o. Šumperk DOBRČICE, o. Přerov Č. od 1463 Dobrčice, ale 1481 Dobrošice, 1693 Doberschitcze, 1771-1846 Dobřice; n. 1676-1945 Dobrtschitz, 1863 Dobrschitz, 1798-1906 Dobrčitz; l. 1356-1691 Dobrczicz, 1771-1863 Dobrschitium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec. M: 1657 (Horní Moštěnice)

D o b r e č o v viz Dobřečov, o. Bruntál D o b r n í, D o b r ň viz Kluzov, o. Olomouc D o b r o h o s t i t z viz Dřevohostice, o. Přerov DOBROSLAVICE, o. Opava Č. od 1431 Dobroslavice, 1530 Dobroslawidze; n. 1377 a 1748 Dobroslawicz, 1716-1945 Dobroslawitz; l. 1771 Dobroslawitium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Hlučín; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1976 m.č. Hlučína, 1992 sam. obec. M: 1645 (Velká Polom), 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná) D o b r o s l a v o v a L h o t a viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc D o b r o š i c e viz Dobrčice, o. Přerov D o b r o z e m i c e viz Dobrá, o. Frýdek-Místek D o b r s c h a i k, D o b r s c h e i g viz Dobřečov, o. Bruntál D o b r s c h i t i u m, D o b r s c h i t z, D o b r t s c h i t z viz Dobrčice, o. Přerov D o b r z i c k viz Dobřečov, o. Bruntál DOBŘEČOV. o. Bruntál Č. 1528-1586 a 1893 Dobřičov, 1586 Dobrečov, 1618-1624 z Dobrczkowa, 1846-1973 Dobřečov; n. 1573-1620 Doberschaik, Doberscheig, Dobrschaik, Dobrscheig, 1574 Dobrzick, 1576 Debrzik, 1586-1945 Doberseig; l. 1771 Dobrseikium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 s. Horního Města. M: 1625 (Rýmařov), 1673 (Horní Město) D o b ř i c e viz Dobrčice, o. Přerov D o b ř i č o v viz Dobřečov, o. Bruntál D o h l e viz Dalov, o. Olomouc D o h m b s d o r f, D o h m s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník D o c h o v viz Milotice, o. Bruntál DOLANY, o. Olomouc

Č. od 1505 Dolany; n. od 1547 Dolein, 1561 Döllein, 1850-1945 Dollein; l. 1233 -1480 Dolan, 1378 Dolany, 1691 Dolain, 1771 Dolanium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1642-1645 (Jívová), 1642 DOLÁNKY, o. Olomouc Zal. 1786; č, 1798-1947 Geblov, od 1948 Dolánky; n. 1786-1872 Geblersdorf, 1849 -1945 Göblersdorf. 1850 osada, 1952 s. Dolan. M: 1786 (Dolany) DOLCE, o. Šumperk Č. od 1570 Grunt, od 1924 Dolce; n. 1607-1718 Grundt, 1620 Grüendt, 1720-1945 Grund; l. 1771 Gruntium. 1850 osada, 1945 s. Branné, 1964 název zanikl. M: 1628 (Branná) D o l e viz Dalov, o. Olomouc D o l e i n viz Dolany, o. Olomouc DOLEJŠÍ KUNČICE, o. Nový Jičín Č. od 1494 Kunčice, od 1950 Dolejší Kunčice; n. 1604-1945 Kunzendorf, (am, an der Steinbach), 1790 Kunzendorf an der Ottenbach; l. 1301 Steinbach, 1412 Kunczendorff, 1663 Klein Kunczendorf, 1771-1793 Kuntzendorfium (ad Steinbach). 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, l855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1964 s. Vlkovic, 1976 s. Fulneku. M: 1619 (Fulnek), 1785 D o l n a L e s z n a, D o l n a L i s z n a viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek D o l n a Ł o m n a viz Dolní Lomná, o. Frýdek-Místek D o l n a L u t y n i a viz Dolní Lutyně, o. Karviná D o l n a S u c h a viz Dolní Suchá, o. Karviná D o l n e B l e d o w i c e, D o l n e B l u d o w i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná D o l n e C i e r l i c k o viz Těrlicko, o. Karviná D o l n e D a t y n i e, D o l n e D a t y ń c e viz Dolní Datyně, o. Karviná D o l n e M a r k l o w i c e viz Dolní Marklovice, o. Karviná

D o l n e S z e b i s z o w i c e viz Sobešovice, o. Frýdek-Místek D o l n e T o s z o n o w i c e viz Dolní Tošanovice, o. Frýdek-Místek D o l n e T r z a n o w i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek D o l n í A l b r e c h t i c e viz Albrechtice, o. Karviná DOLNÍ BEČVA, o. Vsetín Č. 1597-1633 Bečva, pak Dolní Bečva; n. 1670-1675 Under Beczwa, 1676-1918 Un ter Beczwa, 1771, 1835, 1939-1945 Unter Betschwa; l. 1690-1772 Inferior Beczwa. 1850 s. o. Rožnov pod Radhoštěm, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1785 (Hutisko), 1796 DOLNÍ BENEŠOV, o. Opava Č. 1431-1924 Benešov, 1836 Benešovo, od 1924 Dolní Benešov; n. 1588-1945 Beneschau; l. 1312-1429 Benessow, 1771 Beneschovium. Od 15. stol. dělil se na ves Benešov, jinak Mlýnov,a na městečko Benešov. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1979 připojen Zábřeh, 1996 povýšen na město. M: 1692 DOLNÍ BLUDOVICE, o. Karviná Č. 1442-1511 Bludovice, 1461 Niežní Bludovice, 1483, 1600-1973 Dolní Bludovice, 1532-1684 též Důlní Bludovice; n. 1434 Blawde, 1447 Bluda, 1720-1945 Nieder Bludowitz, Niederbludowitz; l. 1335 Blauda, 1425 Blendowitz, 1450 Blandowicze, 1485 Inferior Blauda, 1686-1688 Bludowicz, 1717 Blendowicium; p. 1850 a od 1894 Blędowice Dolne, 1880 Dolne Bludowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1955 část obce připojena k Havířovu, 1960 je celá s. Havířova. M: 1727 D o l n í B o h d í k o v viz Bohdíkov, o. Šumperk D o l n í B r n í č k o viz Brníčko, o. Šumperk D o l n í B ř e z n á, D o l n í B ř e z n é viz Březná, o. Šumperk DOLNÍ BUŠÍNOV, o. Šumperk Č. 1490-1581 pustá ves Božinov, Bušinov, 1526 Bozdiayow, 1525 Bujčín (role držely "Zkrchlebští"), 1771-1847 Dolní Bučín, D. Buzinov, D. Businov, 1773 Dolní Bužanov, 1798 Dolní Buženov,od 1850 Dolní Bušinov, ale 1906 též Dolní Businov, Dolní Buzinov, nazýván též Bozeňov; n. 1771 Unter Puselle, 1773 Niederbuseln, 1789-1850 Unter Busele, 1847-1945 Niederbusele; l. 1771 Businovium. Obnoven v 18. stol.

Od 1850 osadou, později s. Krchleb, 1977 připojen jako m.č. k Zábřehu. M: 1659 (Zvole), 1785 (Dolní Hynčina) D o l n í B y s t ř i č k a viz Malá Bystřice, o. Vsetín DOLNÍ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník Č. od 1850 Dolní Červená Voda; n. 1668-1945 Nieder Rothwasser. 1850 osada Staré Červené Vody, název zanikl mezi lety 1961-1964. M: 1637 (Stará Červená Voda) DOLNÍ DATYNĚ, o. Karviná Č. 1577 Datyně, od 1720 Dolní Datyně; n. 1662 Datin, 1720 Dattyn, Datein, 1720 -1945 Nieder Dattin; l. 1704 Datyn, 1724 Datina; p. 1850 Datyna Dolna, 1885-1893 Dolne Datyńce, od 1906 Dolne Datynie. 1850 s. o. Těšín, 1949 Ostrava; 1850 o. Těšín, 1949 Ostrava - okolí, 1960 Karviná. 1850 osada Dolních Bludovic, 1864 sam. obec. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1727 (Dolní Bludovice) D o l n í D e š t n é viz Deštné, o. Opava D o l n í D l o u h á L o u č k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc DOLNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1450-1600 Domaslavice, 1604 Duolní Domaslavice, od 1692 Dolní Domaslavice, 1894 Dolní Domaslovice, (1600-1602 Domaslovice); n. 1720-1736 Domaslowitz, 1798-1945 Nieder Domaslowitz, 1869-1890 Nieder Domaschlawitz; l. 1305 Domaslawicz (1447 pusté), 1485, 1687-1702 Domaslowicz, p. 1869-1894 Dolne Domasłowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 Dolní Domaslavice s osadami Kocurovicemi a Volovcem byly připojeny k Horním Domaslavicím, 1864 jsou sam. obec; 1938 zabrány až na osadu Kocurovice; 1956 připojena k nim od Dolních Tošanovic osada Závadovice a malá část obce Hradiště, 1982 spol. MNV s Lučinou, 1990 sam. obec. M: 1773 (Domaslavice) D o l n í D o m a š o v viz Domašov, o. Jeseník DOLNÍ DUBNICE, z., o. Bruntál L. 1289 alia Dubnicze de Hradecz; 1559 n. Taubnitz (pustá). Ves zanikla před r. 1523 v povodí Opavice mezi Brumovicemi a Uvalnem; pozemky zatopeny 1609 rybníkem. DOLNÍ FOŘT, o. Jeseník

Č. 1850 Dolní Fořt, od 1892 Dolní Fořt-Mlatci-zahradníci a Dolní Fořt-Domkáři, od 1965 jen Dolní Fořt; n. 1568-1671 Forst, 1798 Niederforst, 1894-1945 Nieder Forst - Dreschgärtner a Priebnerleute. Od 1850 osada, 1945 m.č. Uhelné, 1985 m.č. Javorníka, 1990 m.č. Uhelné. M: 1599 (Skorošice), 1678 (Vlčice), 1849 (Uhelná) D o l n í G r u n t viz Dolní Údolí, o. Jeseník D o l n í G u n t r a m o v i c e viz Guntramovice, o. Opava D o l n í H a b a r t i c e viz Habartice, o. Šumperk D o l n í H e r o l t i c e viz Heroltice, o. Šumperk D o l n í H i e r s c h p e r k viz Jelení u Města Albrechtic, o. Bruntál D o l n í H o l č o v i c e viz Holčovice, o. Bruntál DOLNÍ HUŤ, o. Bruntál Č. 1924-1948 Dolní Huť; n. 1706-1945 Niederhütte. Od 1850 s. Roudna. M: 1706 (Dvorce), 1782 (Roudno) D o l n í H y n č i n a viz Hynčina, o. Šumperk D o l n í J a n k o v viz Jankov, z., o. Šumperk D o l n í J a s é n k a viz Jasenka, o. Vsetín D o l n í K o b y l í viz Kobylí, o. Bruntál D o l n í K o z m i c e viz Kozmice, o. Opava D o l n í K r č m a viz Dolní Krčmy, o. Šumperk DOLNÍ KRČMY, o. Šumperk Vznikly 1786 parcelací hodpod. dvora olomouckých kartuziánů; č. 1798-1893 Dolní Švagrov (Schwagrow, Šwákrow), od 1893 Dolní Krčmy; n. 1786 Schwegersdorf, 1798-1945 Nieder Schwägersdorf, 1807-1847 Unter Schwägersdorf. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice,1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. Dolní Krčmy tvořily od 1850 politickou obec s Horními Krčmami pod jménem Krčmy (Schwägersdorf). Za okupace a od 1948 D. a H. Krčmy s. Mohelnice. Viz i heslo Horní Krčmy! Před 1869 se politická obec nazývala Dolní Švakrov. M: 1786 (Mohelnice) D o l n í L a z n í k y viz Lazníky, o. Přerov

DOLNÍ LES, o. Jeseník Zal. 1585 pod jménem Niederwaldersdorf, č. 1850 Dolní Valteřovice, od 1948 Dolní Les; n. 1600 Niederwald, 1609-1836 Niederwaldersdorf, Niederwaltersdorf, 1798-1945 Niederwald. 1850 osada Vlčic, spolu s nimi 1985 m.č. Javorníka, 1990 s. Vlčic. M: 1678 (Vlčice) DOLNÍ LHOTA, o. Opava Č. 1424-1492 Lhotka, 1464 Dolní nebo Důlní Lhotka, 1514-1924 Malá Lhota,l53O Lhota, od 1924 Dolní Lhota; n. 1685-1924 Klein Elgot, 1738 a 1938-1945 Nieder Elgot. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava. 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1960 sloučena s Čavisovem pod jménem Lhota-Čavisov, 1969 obě obce znovu sam., 1975 spol. MNV s Velkou Polomí, ale zůstala sam. obcí, kterou je i od 1990. M: 1645 (Velká Polom) D o l n í L h o t a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Lhota u Opavy, o. Opava D o l n í L i b i n a viz Moravská Libina, o. Šumperk D o l n í L i č, D o l n í L i d e č, D o l n í L i d š í viz Lidečko, o. Vsetín DOLNÍ LIPOVÁ, o. Jeseník Č. 1640 z Lipové od Opavy, 1869-1960 Dolní Lipová; n. 1551-1945 Nieder Lindewiese, 1561 Lindau, 1575-1653 Lindewies, Linde Wiese; l. 1290-1420 Linda, Lynda? ověř. 1850 s. o a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1960 spojena s Horní Lipovou – viz heslo Lipová-lázně. M: 1668 (Jeseník), 1785 D o l n í L i š n á viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek DOLNÍ LÍŠTNÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1475 Německá Leščná, 1523 Duolní Lešná, 1529 Lištná, 1567 Lesná, Lišná, Důlní Lišná, 1600-1628 Důlní Liščná, 1623-1703 Dolní Lišná, 1567 a 1871-1973 Dolní Lištná; n. 1439 Lesschna, Lesczna, 1718 Lischno, 1720 Niederlissna, 1720-1945 Nieder Lischna; l. 1305 Lessna Principis; p. 1869-1973 Dolna Liszna, 1850 Dolna Leszna, 1892 Dolna Liczna. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1946 s. Třince. M: 1745 (Vendryně), 1868 (Třinec) D o l n í L o d ě n i c e viz Moravská Loděnice, o. Olomouc

DOLNÍ LOMNÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1704-1924 Lomná, pak Dolní a Horní Lomná po rozdělení obce Lomné na dvě samostatné obce; n. 1720-1918 Lomna, 1939-1945 Nieder Lomna; l. 1684 Lomna; p. od 1924 Dolna Lomna. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1900 rozdělení Lomné na Horní a Dolní Lomnou, 1980 sl. s Jablunkovem, 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) DOLNÍ LUTYNĚ, o. Karviná Č. 1475-1483 Lutyně, 1477 Lutuna, 1536-1946 Německá Lutyně, 1881 Německá Lubtyně, 1894 Německá Luten, 1946-1973 Dolní Lutyně; n. 1594 Deutsche Leute, 1676-1945 Deutsche Leuten, Deutscheleuten, 1736 Teutsch Leuthen, 1798 Deutschleithen, Deutschleüten; l. 1305 Luthina, 1478 Lutyn, 1540 Lutynie Theutonicum, 1682-1688 Teuto Lutynia; p. 1808-1946 Lutynia Niemieczka, od 1946 Lutynia Dolna. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1864 sam. obec, 1974 součást Havířova. M: 1652 (Fryštát), 1672 D o l n í L u ž e viz Lidečko, o. Vsetín DOLNÍ MARKLOVICE, o. Karviná Č. 1447 Marklovice, od 1808 Dolní Marklovice; n. 1423-1736 Marklowitz, 1554 Markelsdorf, 1755-1945 Niedermarklowitz, 1798 Merklowitz; l. 1305 Marclowitz; p. od 1869 Dolne Marklowice. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam obec Marklovice se skládala z Dolních a Horních Marklovic; Dolní Marklovice se staly po připojení k Československu 1920 sam. obcí, 1952 s. Petrovic u Karviné. M: 1652 (Fryštát), 1785 (Petrovice u Karviné) DOLNÍ MORAVICE, o. Bruntál Č. 1492-1582 Moravice, 1594-1973 Dolní Moravice, 1720 Velká Moravice; n. 1530 Mahre, 1580 Nydermoraw, Niedermahre, 1596 Mora, Morau, 1609 Unter Mohraw, 1627 Morawitz, 1629-1642 Nieder More, 1678-1718 Nieder Mohra, 1720 Gross Mora, 1751-1945 Nieder Mohrau, 1774-1893 někdy též Gross Mohrau; l. 1351 Moraw, 1771 Magnum Mohra. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 připojena Horní Moravice, 1960 Nová Ves. M: 1647 D o l n í N e b o r y viz Nebory, o. Frýdek-Místek

D o l n í N ě č i c e, D o l n í N ě m č i c e viz Dolní Nětčice, o. Přerov DOLNÍ NĚTČICE, o. Přerov Č. 1406 z Neczicz, 1416 Něcice, 1480, 1872-1973 Dolní Nětčice, 1530-1924 též Dolní Něčice, 1771-1772 Dolní Němčice; n. 1672-1909 Unter Něčitz, 1771 Unter Niemschitz, 1846-1884, 1939-1945 Unter Netschitz, 1863 Nieder Nietschitz, 1915 Unterněčitz; l. 1384 Nyethczicz, 1447 In ferius Nyeczicze, 1771 Dolno Niemczycz, 1863 Infero Niečicium. 1850 s. o. Lipník. 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) D o l n í N o v é D v o r y viz Nový Dvůr, o. Nový Jičín DOLNÍ OLEŠNÁ, o. Šumperk Č. 1418-1513 Olešná, 1493-1560 Olešné, 1560 Volešné, 1595 Olešní, 1652-1654 "z Ulissneho Hraběcího" (hrabat z Martinic, od 1653 hrabat z Rotálu), 1771-1846 a dosud lidově Dolní Volešná, od 1850 Dolní Olešná; n. 1676-1751 Ullischen, 1771-1846 a 1881-1945 Nieder Ullischen, 1847-1872 Unter Uliischen; l. 1374-1416 Oleschna, Olessna, 1376-1407 Olessne, 1771 Inferius Ullischen. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 s. H. Olešné, 1869 sam. obec, za okupace a od 1949 s. Hrabišína. M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov) D o l n í P a v l o v i c e viz Dolní Povelice, o. Bruntál D o l n í P e n č i c e viz Penčičky, o. Přerov D o l n í P o l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín DOLNÍ POVELICE, o. Bruntál Č. 1517-1582 Velká Povelička, 1548 Velké Povelice, 1554 Polské Pavlovice, 1560-1973 Dolní Povelice, 1572-1594 Polské Povelice, 1589-1600 Povelice, 1850-1869 Dolní Pavlovice; n. 1636-1945 Nieder Paulowitz, 1720-1846 Unter Paulowitz, 1771-1798 Nieder Pawlowitz; l. 1245 a 1267 Paulowitz Maius, 1389 Pawlowicz retro castrum, 1771 Pawlowitz Infer. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 obec pověřena správou Horních Povelic (spol. MNV), 1976 připojeny jako část k Bohušovu. M: 1651 (Pitárné), 1689 (Bohušov) D o l n í R a d v a n i c e viz Radvanice, s. Ostravy D o l n í R a p o t í n viz Rapotín, o. Šumperk D o l n í R o k e t n i c e,

D o l n í R o k y t n i c e viz Rokytnice, o. Vsetín D o l n í R u d a viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk DOLNÍ SKLENOV, o. Frýdek-Místek Č. 1437 Velký Sklenov, 1544-1846 Sklenov, 1846-1960 Dolní Sklenov; n. 1676 -1771 Sklenow, 1692 Skleno, 1751-1772 Sklenny, 1787-1918 Unter Sklenau, 1939-1945 Unter Gläsersdorf; l. 1294 Glosseri villa, 1359 Glezerdorf, 1400 Glezendorf, 1724 Sklänow, 1672 Sklenov, 1771 Sklenovium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850-1960 tvořil politickou obec Sklenov (za okupace Gläsersdorf) společně s Horním Sklenovem a Hukvaldami, od 1982 nese sl. obec název Hukvaldy; viz i heslo Sklenov. M: 1739 (Rychaltice) D o l n í S k o r o š i c e viz Skorošice, o. Jeseník D o l n í S o b ě š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek DOLNÍ STUDÉNKY, o. Šumperk Č. 1517 Studénka od Šonberka, 1595 Dolní Studýnky, od 1771 Dolní Studénky, ale 1798 Studinky, 1846 Dolní Studénka, 1872 Studénka; n. 1656 Studinka, Studinek, 1718-1945 Schönbrunn; l. 1347, 1353 Studenca, 1371-1464 Studenecz, 1437 in Studenek, 1771 Schönbrunnium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. Na místě zpustlé vsi Třemešek postaven 1587 zámek, při něm původní dvůr. 1850 sam. obec s osadou Králec, 1950-1954 s. Šumperka jako Šumperk 6, do 1973 součástí osada Plechy, 1980 opět s. Šumperka, 1990 sam. obec. M: 1658 (Bludov), 1786 DOLNÍ SUCHÁ, s. Havířova, o. Karviná Č. 1454-1471 Suchá, 1490-1724 Dolní nebo Důlní Suchá, od 1850 Dolní Suchá; n. 1447 Durche, 1720-1808 Nieder Sucha, 1846-1945 Nieder Suchau, Niedersuchau; l. 1305-1461 Sucha, 1688 Sucha Inferior; p. od 1850 Sucha Dolna. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam. obec, 1960 s. Havířova, 1971 název zanikl. M: 1702 (Karviná), 1785 (Prostřední Suchá) DOLNÍ SUKOLOM, o. Olomouc Č. 1517 v Sokolomi Německý, 1593-1612 Nová Sukolom, od 1596 Dolní Sokolom, Dolní Sukolom, někdy i Přední Sokolom nebo Sukolom, 1596-1633 jen Sukolom, 1720-1850 Dolní Sokolov, 1771 Zadny Sokolom(!), 1847 Hrubá Sokolomi; n. 1636-1638 Unter Eichen(!), 1638-1945 Salbnuss, 1692 Santens; l. 1327 Selplaz, 1504-1508 Zelplaza, 1508 in Sokolomie alias Zelplaca, 1596 Sokolem, 1771 Salbnitium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1972 s. Uničova.

M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka) D o l n í S w i e d n o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek D o l n í Š e b i š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek.Místek D o l n í Š t ě p á n o v viz Štěpánov, o. Olomouc D o l n í Š v a g r o v viz Dolní Krčmy, o. Šumperk D o l n í T e m e n i c e viz Temenice, s. Šumperka D o l n í T ě r l i c k o viz Těrlicko, o. Karviná DOLNÍ TĚŠICE, o. Přerov Č. od 1508 stále Dolní Těšice, jen 1557 Velké Těšice, 1517 Těšice, 1846 Dolno Těšice; n. 1676-1718 N. Tieschitz,l751-1945 Unter Tieschitz; l. 1131 Cesici, 1389 Tyessicze Magnum, 1771 Tieschitz Infer, 1380 Maius Tyeschicze. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Hranice, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Horních Těšic, 1879 sam. obec, 1964 sloučeny s Horními Těšicemi v obec Těšice (v. t.), zde m.č., 1983 m.č. Skaličky, 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč) DOLNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek Vznikly v 1602 rozdělením obce Tošanovic na Horní a Dolní. Původní obec se nazývala: č. 1443-1683 Tošinovice, 1605 Tošnovice, 1606-1653 Tošonovice, 1620 Stošinovice; n. 1439 Toschinowicz, 1453 Toschenowiz, 1523 Toschonowitz; l. 1305 Tessinowicz, 1316 Thusnewicz, 1449 Tossynewicz. - Po rozdělení se nazývají č. 1602-1683 Dolní Tošínovice, i 1893, r. 1752 Dolní Tošenovice, v 19. a 20. stol. Dolní Tošonovice, 1885 Dolní Tošenovice, od 1921 Dolní Tošanovice; n. 1756-1945 Nieder Toschonowitz, p. od 1869 Dolne Toszonowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek Místek. M: 1773 (Domaslavice) D o l n í T r l i č k o viz Těrlicko, o. Karviná D o l n í T ř a n o v i c e viz Třanovice, o. Frýdek -Místek DOLNÍ ÚDOLÍ, o. Jeseník Č. od 1850 Dolní Grunt, od 1949 Dolní Údolí; n. 1588 Niedergrund, 1720 Grund, 1805-1945 Nieder Grund, Niedergrund. 1850 s. o. Zlaté Hory, l945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1960 Bruntál, 1996 Jeseník. 1850 osada Horního Údolí, 1869 sam. obec, 1949 spojeno Dolní a Horní Údolí v jednu správní obec s názvem Údolí, 1960 m.č. Zlatých Hor, 1971 opět Dolní Údolí m.č. Zlatých Hor. M: 1650 (Ondřejovice), 1699 (Zlaté Hory)

DOLNÍ ÚJEZD, o. Přerov Č. 1480 Újezd, od 1481 Dolní Újezd (Aujezd), 1447-1517 Vladyčí Újezd; n. 1672-1918 Unter Augezd, 1939-1945 Unter Aujest; l. 1349 Ugezd, 1356-1448 Ugezd Wladiczi, 1392 Uzed, l660-1771 Augezd Inferior, Augezda Inferius, 1847 Infero Aujezda. 1850 s. o. Lipník. 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Trnávka (do 1920), 1960 Skoky m.č. Dolního Újezda. 1976 spol. MNV pro Dolní Újezd a Staměřice, které 1983 jeho m.č. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1788 DOLNÍ VÁCLAVOV, o. Bruntál Č. 1438-1439 Wiltgrub, 1506-1547 Dolní Wildgruby, 1524, 1921-1948 Dolní Velkruby, 1883 Dolní Wildgrub, 1893-1921 Dolní Vildgruby, 1948-1952 Dolní Václavov; n. 1392 Alte Wiltgrube, 1571 Wuldtgruben, 1604-1629 Niederwiltgrueb, 1720-1945 Nieder Wildgrub; l.1429 super bona Wiltgrubis, 1444 Wiltgrube, 1771 Wildgrube. 1850 stále s. o. a o. Bruntál. 1952 spojeny dosud sam. obce Dolní a Horní Václavov v obec Václavov u Bruntálu. M: 1752 DOLNÍ VALDSEE, o. Šumperk Zal. 1787; č. 1869-1949 Dolní Valdsee; n. 1793-1945 Nieder Waldsee. 1850 osadou Újezda u Mohelnice, 1949 s ním sloučeno a název Dolní Valdsee zanikl. Za okupace s. Mohelnice, 1976 připojen Újezd jako m.č. k Mohelnici. M: 1787 (Mohelnice) D o l n í V a l t e ř o v i c e viz Dolní Les, o. Jeseník D o l n í V e l k r u b y viz Dolní Václavov, o. Bruntál DOLNÍ VES, s. Vítkova, o. Opava Č. 1593-1603 Duolní Ves, od 1847 Dolní ves; n. 1590 Nieder Erb, 1590-1604 Niederdorf, 1599 Under Dorf, 1629-1945 Nieder Dorf, Niederdorf, 1720 Unterdorf, 1835 Niedersdorf, 1870 Wigstadtl Dorf. 1850 osadou, 1875 s. Vítkova, s nímž splynula. M: 1635 (Vítkov) D o l n í V i k š t e j n viz Podhradí, o. Opava D o l n í V i l d g r u b, D o l n í V i l d g r u b y viz Dolní Václavov, o. Bruntál D o l n í V o l e š n á viz Dolní Olešná, o. Šumperk D o l n í V o l o v e c viz Volovec, o. Frýdek-Místek

DOLNÍ VRAŽNÉ, o. Nový Jičín Č. 1771 Velké Petrovice, 1847-1872 Velké Vražno, 1872-1893 Vračno, 1879-1921 Velké Vražné, 1921-1953 Dolní Vražné; n. 1771-1945 Gross Petersdorf; l. 1771 Magno petrowilla. 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 s. Jeseníku, 1869 sam. obec, 1950 spojeno s Horním Vražným v obec Vražné, 1979 s. Oder, 1995 sam. obec. Viz heslo Vražné a Horní Vražné! M: 1629 D o l n í (město, městečko) V s e t í n viz Vsetín D o l n í W i l d g r u b, D o l n í W i l d g r u b y viz Dolní Václavov, o. Bruntál D o l n í Z á l u ž n é viz Zálužné, o. Opava DOLNÍ ŽIVOTICE, o. Opava Č. 1406 Šenštein, 1406-1644 Žibotice, 1420 Zigoticze, 1517-1847 Životice, od 1869 Dolní Životice; n. 1676-1945 Schönstein; l. 1317 Schonnenstein, 1367-1389 Schonstein, 1376-1410 Schenstain, Schenstein, 1377-1412 Schaunstein, 1405-1412 Ziwoticze, 1412-1436 Ziboticz, 1413 Zigoticz, 1771 Schonstaina. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1659 (Jaktař), 1788 DOLNÍ ŽUKOV, o. Karviná Č. 1523 Žukuov, od 1706 Dolní Žukov; n. 1720-1918 Nieder Zukau, 1939-1945 Niederzukau; l. 1229 Zukow, 1268 Szzcow, 1679 Inferior Žukow, 1684-1688 Inferior Zuckow; p. od 1850 Dolny Źuków. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 spojen Horní a Dolní Žukov, 1868 Dolní Žukov sam. obcí, 1960 s. Českého Těšína. M: 1725 (Střítež), 1811 (Ropice) DOLOPLAZY, o. Olomouc Č. od 1441 Doloplazy, r. 1847 a lidově Doloplaze; n. 1676 Doloplazy, 1720-1918 Doloplaz, 1850 Dolloplass, 1939-1945 Doloplass; l. 1228, 1234, 1691 Doloplaz, 1380 de Tholoplas, 1771-1863 Doloplas. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Tršic, 1990 sam. obec. M: 1666 (Tršice) D o l o v viz Dalov, o. Olomouc DOLY, s. Bouzova, o. Olomouc Č. 1715-1735 Grunt, Hamry, Hutě, 1771 Audolí Dobré Naděje, 1788-1872 Na Dolách, od 1885 Doly; n. 1715-1735 Grund, 1735-1945 Hoffnungsthal; l. 1771 Villa bonae

spei. Od 1850 s. Bouzova. M: 1747 (Bouzov) D o l y viz Mírovský Grunt, s. Mírova, o. Šumperk D o m a c k o viz Damašek, o. Bruntál D o m a d e r o v i c e, D o m a d o r o v i c e, D o m a d o ř o v i c e, D o m a d r o v i t i u m, D o m a d r o w i t z viz Domoradovice, o. Opava D o m a s c h e l i t z viz Domaželice, o. Přerov D o m a s t a d t l, D o m a s t a t, D o m a š o v, D o m a t s o v viz Domášov nad Bystřicí, o. Olomouc DOMAŠOV, o. Jeseník Č. od 1871 Domašov; n. 1547-1945 Thomasdorf, 1569 Domessdorf, 1574 Thomsdorf, 1684 Thombsdorf, 1836 Thomasdorf jinak Oberdorf; l. 1284, 1420 Thomasberg. Ves byla 1420 pustá, 1547 obnovena, po třicetileté válce se zvětšila a rozdělila na Nieder a Ober Thomasdorf (1805-1945), č. Dolní a Horní Domašov. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 se sam. obec Domašov skládala z Horního a Dolního Domašova, Bělé a Filipovic, 1964 spojena s Adolfovicemi v obec Bělá pod Pradědem. M: 1668 (Jeseník), 1730 (Dolní Domašov), 1798 (Horní Domašov) DOMAŠOV NAD BYSTŘICÍ, o. Olomouc Č. 1410 Domašov, 1516-1615 Domaštat, 1599-1846 městečko Domašov, 1771 Thomštat, 1850 a 1922 Tomášov, 1872-1921 Domštát, od 1924 Domašov nad Bystřicí; n. 1547 Domstadt, 1561-1600 Domestat, 1636-1664 Dombstadt, Dommostadt, 1678 Domastadt, 1718 Dombstadtl, 1751 Domastadtl, 1771 Dhom Stadt, 1846-1945 Domstadtl; l. 1274 Domatsow, 1323, 1360 Thomasstat, 1364 -1448 Domastat. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938-1945 M. Libavá, o. M. Beroun, 1960 Olomouc. M: 1662 DOMAŠOV U ŠTERNBERKA, o. Olomouc Č. od 1604 Domašov, 1885 i Damařov, od 1924 Domašov u Šternberka; n. 1677-1945 Domeschau,1661-1787 též Domischau; l. (1220) Domassow, 1771 Domassowium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Šternberka, 1990 sam. obec. M: 1636 (Šternberk), 1782 D o m a t s o w viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc

DOMAŽELICE. o. Přerov Č. od 1437 Domaželice; n. 1633-1918 Domaželitz, 1720 Tomaselicz, 1939-1945 Domaschelitz; l. 1339-1464 Domazelicz, 1371 a 1373 Domaselicz, 1385 Domazlicz, 1771-1863 Domazielitium. 1850 s. o. Bystřice p. H., 1855 Bystřice p. H., 1900 Přerov; 1850 o. Holešov, 1868 Holešov, 1900 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Čechy (do 1990), 1975 společný MNV s Líšnou, které 1983 jejích m.č. a 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1783 D o m b r a u, D o m b r a v a, D o m b r o v a viz Doubrava, o. Karviná D o m b s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník D o m b s t a d t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc D o m e r a w i c z viz Domoradovice, o. Opava D o m e s c o v i c z e viz Damašek, o. Bruntál D o m e s d o r f viz Domašov, o. Jeseník D o m e s c h a u viz Domašov u Šternberka, o. Olomouc D o m e s t a t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc D o m i n i c i v i l l a, D o m i n i k s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník D o m i s c h a u viz Domašov u Šternberka, o. Olomouc D o m n i g s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník DOMORAZ, o. Nový Jičín a Vsetín Č. 1798 Domoražko, od 1820 Domoraz, Domorac; n. 1798-1945 Domoras. Od 1850 s. Hostašovic a Byniny. M: 1652 (Valašské Meziříčí) a 1690 (Životice) DOMORADOVICE, o. Opava Č. od 1438 Domoradovice, ale 1498 Doma dorovice, 1525 Domaderovice, 1528 Domadořovice, 1561 Demoderovice, 1568-1587 Damadorovice, 1592-1850 i lidově dodnes Damadarovice, Damadrovice; n. 1377 Domerawicz, 1771 Domadrowitz, 1733-1945 Damadrau, 1798 Damodrau; l. 1357 Damrawicz, 1771 Domadrovitium; 1379 n.Domoradovizc. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1975 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1785 (Melč)

D o m o r a s, D o m o r a z, D o m o r a ž k o viz Domoraz, o. Nový Jičín D o m r a u viz Doubrava, o. Karviná D o m s d o r f viz Tomíkovice, o. Jeseník D o m s t a d t l viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc D o m s t a t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc D o p p e l a n viz Topolany, o. Olomouc D o r e t o w i c z viz Darkovice, o. Opava D o r f F r e i w a l d a u viz Jeseník-ves, o. Jeseník D o r f J a u e r n i g viz Javorník-ves, o. Jeseník D o r f O l b e r s d o r f viz Ves Albrechtice, o. Bruntál D o r f R o s s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál D o r f T r o p p l o w i t z viz Opavice, o. Bruntál D o r f W e i s s w a s s e r viz Bilá Voda ves, s. Bílé Vody, o. Jeseník D o r f f l i k viz Veselíčko, o. Olomouc D o r f f r i e s e viz Horní Březná, o. Šumperk D o r f l e viz Víska (u Litovle), o. Olomouc D o r f t e s c h e n viz Deštné, o. Opava D o r k e n viz Darkovičky, o. Opava D o r f n i k l e s viz Raškov, o. Šumperk D o r n s e y f e n viz Suchá Rudná, o. Bruntál DOUBRAVA, z., o. Olomouc N. 1377-1393 Dobra; l. 1355-1398 Daubraw, Dobraw. Ves zanikla mezi Třemi Dvory, Červenkou a Renotami patrně počátkem 15. stol. DOUBRAVA, o. Karviná Č. 1447, 1736, 1917 Dombrawa, 1461-1881 Dubrava, 1850 Dabrova, od 1871 Doubrava; n. 1736 Domrau, 1746-1945 Dombrau; l. 1229 Dubrowa, 1268 Dambrowa; p. od 1881 Dabrowa. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1974 s. Orlové, 1990 sam. obec. M: 1635 (Orlová), 1717 (Karviná), 1850

DOUBRAVICE. o. Šumperk Č. od 1490 Dubravice, od 1541 Doubravice; n. 1669 Doubrawitz, 1677-1945 Daubrawitz, 1692 Dobrawitz, 1798 Dubrawitz; l. 1349 -1448 Dubrawicz, 1672-1771 Daubravitz, Daubravitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojena s osadou Mitrovice jako m.č. k Moravičanům. M: 1650 (Moravičany) DOUBRAVICE, z., o. Šumperk Č. 1490-1618 Doubravice, 1517 Dubravice; n. 1798-1893 Doubrawitz, ves patrně v 17. stol. zanikla resp. splynula s Olšany; v 18.-20. stol. zbyl zde jen dvůr Doubravice. D o w i s w a l d e viz Dobešov, o. Nový Jičín D ö r f e l viz Nový Svět, s. Olomouce D ö r f e l, D ö r f l, D ö r f l a, D ö r f l e i n, D ö r f l e viz Véska u Oder, o. Nový Jičín a Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc D ö r f l e viz Nová Ves u Osoblahy, o. Bruntál D ö r n e viz Děrné, o. Nový Jičín D ö r r e b i e l viz Bílov, o. Nový Jičín D ö s c h n a viz Deštné, o. Opava DRAHANOVICE, o. Olomouc Č. od 1427 Drahanovice, 1594 Drahnov, 1849-1880 Drahaňovice, 1850-1881 Drahonovice; n. 1633-1945 Drahanowitz; l. 1322-1412 Drahanowicz, 1771 Drahanovitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1709 DRAHLOV, o. Olomouc Č. od 1506 Drahlov; n. 1676-1918 Drahlow, 1939-1945 Drachlow; l. 1351-1414 Drahlow. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, od 1960 s. Charvát, 1976 m.č. Dubu n. Moravou, 1990 m.č. Charvát. M: 1653 (Charváty) D r a h o l e c viz Drnholec, o. Nový Jičín D r a h o n o v i c e,

D r a h o ň o v i c e viz Drahanovice, o. Olomouc DRAHOTUŠE, o. Přerov Č. od 1409 Drahotuš, někdy i Drahotúše, 1467-1700 a 1895 Drahotouše, 1872 Drahotusy; n. 1383, 1575-1945 Drahotusch, 1626-1798 též Drahotausch; l. 1269-1446 Drahothuss, 1280 Drahotusch, 1376 Drahotausch, 1771 Drahotuschium, 1863 Drahotušeum. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1976 m.č. Hranic. M: 1644 DRAHUL, z., o. Opava L. 1224 Drahul. Ves zanikla snad mezi Vávrovicemi a Držkovicemi u Opavy, nebo změnila jméno. D r a c h l o w viz Drahlov, o. Olomouc D r e i b u c h e n viz Buková, s. Studené Loučky, o.Šumperk D r e i g i e b e l viz Borovec, o. Nový Jičín D r e i h ö f e n viz Medelské, o. Šumperk a Tři Dvory, o. Olomouc D r e m e l s d o r f, D r e m e r s d o r f, D r e m e s d o r f, D r e m l o v i c e, D r e m l s t a t t, D r e m s d o r f viz Dřemovice, o. Olomouc D r e w o h o s t i t z viz Dřevohostice, o. Přerov D r e y h o f e n, D r e y h ö f f e n viz Tři Dvory, o. Olomouc D r h o l e c, D r h o l e t z viz Drnholec, o. Nový Jičín D r i s c o w i z viz Pusté Držkovice, o. Bruntál D r i w i c z viz Třebovice, s. Ostravy (?) DRNHOLEC NAD LUBINOU, o. Nový Jičín Č. od 1437 Drnholec, 1559 Drahole, v 16.-19. stol. a dodnes lidově také Drholec, od 1921 Drnholec nad Lubinou; n. 1560-1651 Drnholz, Drholz, 1676-1798 Dirnholz, 1798-1945 Dürnholz. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1959 spojena s Větřkovicemi v obec Lubinu. M: 1677 (Příbor), 1879 (Větřkovice)

D r n n é viz Děrné, o. Nový Jičín D r o s d e i n, D r o s c h d e i n viz Droždín, o. Olomouc D r o s s e n a u viz Drozdov, o. Šumperk D r o s s i n viz Droždín, o. Olomouc D o r s s n a w viz Drozdov, o. Šumperk D r o z d e i n viz Droždín, o. Olomouc D r o z d e n a u viz Drozdov, o. Šumperk D r o z d i n viz Droždín, o. Olomouc DROZDOV, o. Šumperk Č. od 1414 Drozdov, 1718 Droždov, 1872-1885 Droznov; n. 1677 Drossnaw, 1718-1945 Drosenau, 1771 Drozdenau, 1846 Drossenau; l. 1391 Drozdau, 1471 Drozdow, 1771 Drozdovium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1848 sam. obec s uvedenými zan. vesnicemi Protivinov a Strejcov, 1980 připojen jako s. k Zábřehu, 1992 sam. obec. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1669 (Jedlí) D r o z d o v a L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín D r o z e t y n viz Droždín, o. Olomouc D r o z n o v viz Drozdov, o. Šumperk D r o z t i n i u m viz Droždín, s. Olomouce DROZNOVICI, z., o. Olomouc L. 1131 Droznouice, 1318 Droznowice. Zanikly poblíže Topolan. D r o ž d e i n, D r o ž d e j n viz Droždín, o. Olomouc DROŽDÍN, o. Olomouc Č. od 1437 Droždín, ale 1490-1872 i Drozdin, 1655 Droždějn; n. 1677-1918 Droždein, 1691-1846 i Drosdein, Drozdein, 1720 Drozdyn, 1939-1945 Droschdein; l. 1275 Drossin, Drozdyn, 1280 Drozetyn, 1771 Droztinium. 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 s. Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Svatý Kopeček) D r o ž d o v viz Drozdov, o. Šumperk

D r ö m e l s d o r f, D r ö m s d o r f viz Dřemovice, o. Olomouc D r s s a l viz Tršaly, z., o. Přerov D r s c h o w i t z, D r š k o v i c e, D r š ť k o v i c e, D r z š k o v i c e viz Držkovice, o. Opava DRUMPACH, z., o. Olomouc Č. 1481 (osedlý), 1490-1556 pustý Drumpach; l. 1365 Dyernpach, 1368-1371 Durrenpach, 1406 Drumpach, 1418 Drunpach, 1437 Durenbach, 1446 Dirinpach, Dirnpach (osedlý), 1497 Grunpach (pusty). Ves zanikla v trati Rampach, Drumpach mezi Cholinou, Dubčany a Hanovicemi, kde je samota Na Rampachu. D r z e w o h o s t i t z, D r z e w o h o s c z i c z viz Dřevohostice, o. Přerov D r z k e n h o f viz Pusté Držkovice, o. Bruntál DRŽKOVICE, o. Opava Č. 1431-1466 Drzkovice, 1484-1539 a 1771 Drškovice, 1531-1665 Dršťkovice, od 1587 Držkovice, 1847 Dirškovice; n. 1580-1945 Dirschkowitz, 1609-1870 též Drschkowitz, 1798 a 1805 Drzkowitz; l. 1250-1429 Dirscowicz, 1429 Drzkowicz, 1771 Dirschkovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Neplachovic, 1864 sam. obec, 1964 s. Vávrovic, 1976 zanikly zrušením. M: 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice) D ř e m o v a D ě d i n a viz Dřemovice, o. Olomouc DŘEMOVICE, o. Olomouc Č. 1456-1651 Dremesdorf, Dromelsdorf, Dremlstatt, 1581 Dremsdorf, Tremsdorf, 1771 Dremsdorf, 1798 Dremovice, 1846 Dřemova Dědina, od 1847 Dřemovice, 1906 Dremlovice; n. 1504 Dremelsdorf, Dremersdorf, 1504-1798 Dremsdorf, 1654-1718 Dremesdorf, 1798-1945 Dromsdorf; l. 1771 Dremsdorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 s. Města Libavé, 1949 zanikly. M: 1659 (Město Libavá) DŘEVOHOSTICE, o. Přerov Č. od 1407 Dřevohostice, 1492-1654 a lidově dodnes Dřevostice, v bratrských pramenech v 16. a 17. stol. Moravská Sarepta, 1832 i lidově Třebohostice, 1872 Dřevohoštice; n. 1671-1918 Dřewohostitz, 1716 Dobrohostitz, 1939-1945 Drewohostitz; l. 1368-1405 Drzyewohosticz, 1371 Drzewohosczicz, 1575-1627 Drewohostitz, 1587 Sarepta Moravica, 1670 Dřevostic, 1771-1863 Dřevohosticium.

1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Nahošovice (do 1990) a Turovice (do 1983, název zanikl, ale 1984-1990 obnoven), 1976 spol. MNV pro Dřevohostice, Lipovou, Bezuchov, Oprostovice, Radkovy a Radkovu Lhotu se sídlem v Dřevohosticích, 1983 m.č. Lipová, Oprostovice, Radkova Lhota a Radkovy, všechny 1990 sam. obcemi. M: 1657 D ř e v o s t i c e viz Dřevohostice, o. Přerov DŘÍNOVICE, z., o. Šumperk Č. 1490 Dřínovice. Zanikly v 15. stol. mezi Jedlím, Svébohovem a Zborovem. DUB, o. Nový Jičín Č. od 1420 Dub; n. 1616-1847 Daube, 1657 -1945 Daub; l. 1412 Dub, 1639 Daub, 1690 Dub, 1771 Duba, 1828 Daube. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Nový Jičín. 1850 s. Heřmanic u Polomi, 1869 sam. obec, 1976 s. Heřmanic u Polomi, 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín), 1670 (Starý Jičín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou) DUB NAD MORAVOU, o. Olomouc Č. od 1502 Dub, od 1924 Dub nad Moravou, lidově Dob; n. 1676-1918 Dub, 1939-1945 Dub an March; l. 1131 U duba, 1235-1672 Dub, 1691 Magnum Dub, 1771 Duba. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1650 DUBČANY, o. Olomouc Č. od 1412 Dubčany, 1490-1492 Dubany, lidově Dobčany; n. 1676-1751 Dubczian, 1771-1945 Dubtschan, 1692 Tupschan, 1787 Dubschan, 1900 Dubčan; l. 1342-1446 Dubczan, Dubczany, 1771 Dubczanium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Choliny, 1990 sam. obec. M: 1614 (Cholina) D u b č i s k o viz Dubicko, o. Šumperk DUBČOV, z., o. Olomouc Č. 1480-1615 pustá ves Dubczow; n. 1599 Dubczow. Ves zanikla v 15. stol. mezi Chabičovem a Dalovem v trati Dubskiwiese. V 16. stol. drželi polnosti zpustlé vsi poddaní z Chabičova.

DUBICK0, o. Šumperk Č. od 1480 Dubicko, 1499 Dubiecko, v 16. stol. i Dubiček, Dubčisko, 1633 Dubisko; n. 1373 Dubicz, 1677-1718 Dubyczka, 1692 Dubisko, 1720-1945 Dubitzko; l. 1238 Dubicz, 1253 Dubicsko, 1266, 1269, 1373 Dubisko, Dubisco, 1297 Dubich, 1353 Dubisczsko, 1358-1371 Dubiczka, Dubizka, 1358 a 1360 Dubeczka, 1359 Dubieczk, 1384 Duwiczco, 1672 Dubicko, 1771 Dubitium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojena jako m.č. Hrabová s osadou Vitošov, 1992 opět sam. obec. M: 1617 DUBINA, s. Ostravy Městská část vzniklá 1984 vyčleněním z části katastrů Hrabová, Hrabůvka, Nová Bělá, Stará Bělá. DUBNICE, o. Bruntál Č. 1434-1451 Horní Dubnice, 1847 Holubník(!), 1870 Holubovice, od 1871 Dubnice; n. 1377 Dubnitz, 1409-1410 Herman Taubnitz, 1574-1945 Taubnitz, 1720 Daumnitz; l. 1289 Dubnicye, 1672 Taubniz, 1771 Taubnitium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1966-1968 pod správou obce Býkov (spol. MNV), 1980 připojena jako část k Lichnovu. M: 1656 (Úvalno), 1784 (Krnov) DUBOVÁ, o. Opava Č. 1850 Horní Vigstein, čili Vítkův hrad, 1871-1952 Horní Vikštejn, odtud Dubová; n. 1787-1945 Ober Wigstein, 1850 Wigstein; l. 1772 Wigsteina. Osada se začala stavět od r. 1761. 1850 osada, později m.č. Radkova, 1973 s. Melče, 1979 zanikla zrušením. M: 1761 (Radkov) D u b r a v a viz Doubrava, o. Karviná D u b r a v i c e, D u b r a w i c z, D u b r a w i t z viz Doubravice, o. Šumperk a Doubravice u Olšan, z., o. Šumperk D u b t s c h a n viz Dubčany, o. Olomouc D ů l n í B l u d o v i c e viz Dolní Bludovice, s. Havířova, o. Karviná D ů l n í L í š t n á, D ů l n í L e š n á, D ů l n í L i š č n á viz Dolní Líštná, s. Třince, o. Frýdek-Místek D ů l n í S u c h á viz Dolní Suchá, o. Karviná D ů l n í T ě r l i c k o viz Dolní Těrlicko, o. Karviná D u n k o v i c e viz Daňkovice, o. Přerov

D u p s c h a n viz Dubčany, o. Olomouc D u r e n b a c h, D u r e n p a c h viz Drumpach, z., o. Olomouc D u r e n L a s k, D u r e n L e s k viz Suché Lazce, o. Opava D u r c h e viz Dolní Suchá, o. Karviná D u r n l a z k viz Suché Lazce, o. Opava D u r n s e i f f i u m viz Suchá Rudná, o. Bruntál D u w i c z c o viz Dubicko, o. Šumperk D ü r n b a c h viz Drumpach, z., o. Olomouc D ü r n h o l z viz Drnholec n. L., o. Nový Jičín D ü r r viz Děrné, o. Nový Jičín D ü r r S e i f e n viz Suchá Rudná, o. Bruntál D ü r r e B i e l viz Bílov, o. Nový Jičín D ü r r e n S e y f e n, D ü r r s e i f e n viz Suchá Rudná, o. Bruntál D ü r s t e n h o f viz Pusté Držkovice, o. Bruntál DVORCE, o. Bruntál Č. od 1406 Dvorce, ale 1580 Dvořice, 1720-1872 též Dvorec; n. 1577-1718 Stadt Hoff, 1692-1945 Hof; l. 1339 Curiae, 1363-1406 Curia, 1771 Hoffium. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 připojena jako část obec Rejchartice. M: 1706 DVORCE. z., o. Vsetín Č. 1502-1548 pustá ves Dvorce. Zanikly patrně v 15. stol. mezi Ratiboří a Pržnem v trati Dvorce, dnes skupina domů. DVOREK, o. Nový Jičín Č. 1846-1921 Růží důl, 1898 Růžodol, Rožmitál, 1850 Růží důl, Dvorkovice, od 1921 Dvorek, též Dvorkovice; n. 1787-1945 Rosenthal. Od 1850 osada, později s. Petřvaldu. M: 1785 (Peřvald), 1787 (Mošnov) D v o r k o v i c e viz Dvorek, o. Nový Jičín

D v o ř i c e viz Dvorce, o. Bruntál D v o ř i s k a L a p a č viz Nový Dvůr, s. Skaličky, o. Přerov DVOŘISKO, o. Opava Č. od 1847 Dvořisko, 1871-1883 též Dvořiště; n. 1767-1774 dvůr Oppahöfel; ves zal. 1784 nazývá se n. 1789-1945 Oppahof, 1798 Crawarner Oppahof. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Štítiny, 1915 sam. obec, 1960 s. Kravař. M: 1784 (Komárov) D v o ř i s k o viz Hory, s. Lhotky u Litultovic, o. Opava D v o ř i š t ě viz Dvořisko, o. Opava D v ů r d r ž k o v s k ý, D v ů r h e r v í n o v s k ý viz Pusté Držkovice, o. Bruntál D v ů r h e n č i n s k ý viz Hynčinov, o. Šumperk D v ů r R a š k o v viz Raškov, o. Šumperk D w a c e t í n, D w a c z e t i n, D w a c z e t i n a, D w a r ž e t i n, D w a t z e t i n, D w a z e t i n viz Vacetín, o. Šumperk D y a b o l i l h o t a, D y a b o l i v i l l a viz Mariánské Hory, s. Ostravy DYBŠTORF, z., o. Olomouc Č. 1587-1623 Dybštorf, (osedlý, obyvatelé Němci). Neurčitelný název pro některou z obcí v okolí Sovince a Plinkoutu. D y e d i n k a viz Dědinka, s. Moravské Huzové, o. Olomouc D y r n p a c h viz Drumpach, z., o. Olomouc D y e t r i c h s d o r p h viz Větřkovice, o. Opava D y e t r z i c h o w i c z viz Větřkovice, o. Nový Jičín D y e w c z i e viz Dívčí Hrad, o. Bruntál D y p n a n viz Lipňany, o. Olomouc DYTELOVO, o. Opava Č. od 1850 Pustý mlýn, 1881 a dodnes lidově Dytelovo; n. od 1782 Wüstemühl, 1787 Kolonie Dittelei.

1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Opava. Od 1850 s. Brumovic. M: Brumovice, v matrikách samostatně neuváděno D y t e r s d o r f, D y t r s t o r f viz Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál D y t i h e r i s d o r f viz Větřkovice, o. Nový Jičín D y t m a n s d o r f, D y t m a r s d o r f, D y t m e r s d o r f viz Dětmarovice, o. Karviná D y t r e i c h s d o r f viz Čermná, z., o. Olomouc, Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc, Dětřichovice, o. Bruntál a Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava D z i e ć m a r o w i c e viz Dětmarovice, o. Karviná D z i e s c h a u viz Děhylov, o. Opava D z i e t m a r o w i c e viz Dětmarovice, o. Karviná D z b e l o v a L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín DŽBÁNOV, o. Šumperk Č. 1492-1924 Džbánov, 1720 Kruh; n. 1734-1924 Krug, l. 1343 Czbanow, 1371 Krug, 1672 Zbanow. 1850 s. Police, 1924 název oficiálně zanikl. M: 1610 (Úsov) E b e r h a r d i v i l l a, E b h a r d z d o r f viz Habartice, o. Šumperk E b e r m a n n s d o r f viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek E b e r s d o r f viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál, Habartice, o. Šumperk E b i r m a n n s d o r f viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek E b r c h a r d i v i l l a, E b i r h a r d i v i l l a viz Habartice, o. Šumperk E c k a r d i v i l l a viz Ekartovice, z., o. Šumperk a Jakartovice, o. Opava E c k e r s d o r f viz Jakartovice, o. Opava E d b e s viz Nedvězí, o. Šumperk E d e l s t a d t viz Zlaté Hory, o. Jeseník EDELSTEIN, EDELŠTEJN, z. hrad u Zlatých Hor, o. Jeseník Č. 1477 zbořený hrad Edelstein; n. 1377-1467 Edelstein, 1385 Edilstein; l. 1281-1478 Edelstein, Edelstain, 1284 a 1285 Edilstein.- Zpustl v 15. stol.

E d e n s d o r f, E d e r s d o r f viz Edrovice, o. Bruntál EDROVICE, o. Bruntál Č. 1586 Edersdorf, od 1847 Edrovice; n. 1573-1945 Edersdorf, 1615 Ederstorf, Edstorf, 1751 Edensdorf; l. 1771 Edersdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 s. Rýmařova. M: 1614 (Rýmařov) E e r e n b e r g viz Loučka, o. Nový Jičín E g e r s d o r f, E g g e r s b e r g viz Egrov, o. Olomouc EGROV, o. Olomouc Zal. 1786; č. od 1847 Egrov; n. 1798-1945 Egersdorf, 1834-1846 též Eggersberg. 1850 osada, pak s. Babic u Šternberka, 1950 název zanikl. M: 1786 (Šternberk) E h l e n d viz Nemrlov, o. Šumperk E h r e n b e r g, E h r e n b e r g a, E h r n p e r g viz Loučka, o. Nový Jičín E i c h e n viz Horní Sukolom, o. Olomouc E i c h h o r n, E i c h o r viz Veveří, o. Bruntál E i l e n d o r f, E i l o w i t z, E i m i t z viz Jílovec, o. Nový Jičín E i n o t, E i n o t h, E i n o d e viz Renoty, o. Olomouc E i n ö d viz Samotíšky, o. Olomouc E i n ö d e viz Renoty, o. Olomouc E i n S i e d e l, E i n s i e d e l viz Mnichov, o. Bruntál, a Mníškov, z., o. Bruntál E i s e n b e r g, E i s e n b e r g a viz Ruda, o. Bruntál a Ruda nad Moravou, o. Šumperk E i s e n b e r g an der March viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk E k a r t i c e,

E k a r t o v i c e viz Pusté Jakartice, s. Opavy EKARTOVICE, z., o. Jeseník 1420 n. Eckhardsdorf; l. 1310 Eckardi villa. Ves zanikla v okolí Jeseníku. E k e r s d o r f, E k h a r d i t z, E k h a r d s d o r f, E k h a r t s d o r f, E k k a r d i s d o r f viz Jakartovice, o. Opava E l b a, E l b e viz Labe, o. Šumperk E l e n d, E l e n d t viz Nemrlov, o. Šumperk E l g o t viz Mariánské Hory, s. Ostravy a Zpupná Lhota, o. Karviná E l g o t a, E l g o t h viz Komorní Lhotka,o. Frýdek-Místek E l g o t h a n d r i s B u r g e r s d o r f, E l g o t h b e i H n o i n i k viz Zpupná Lhota, o. Karviná E l h o t viz Lhotka, o. Frýdek-Místek E l h o t a viz Lhota, s. Šternberka, o. Olomouc a Lhota u Choryně, o. Vsetín E l h o t a, E l h o t k a viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín E l h o t e n viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín E l h o t t e n viz Lhotka, o. Přerov ELIŠČINA, o. Olomouc Dol. 1713 jako nový mlýn na Odře; č. ve 20. stol. Eliščina; n. v 19.-20. stol. do 1945 Liselsberg. 1850 s. Kozlova, zanikla 1948. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1737 (Velký Újezd) E l l g o t h viz Lhota u Opavy a Lhotka u Ostravy, o. Opava, Zpupná Lhota, o. Karviná a Mariánské Hory, s. Ostravy E l l g o t h - H u l t s c h i n, E l l g u t h - H u l t s c h i n viz Lhotka u Ostravy, o. Opava EMAUZY, o. Nový Jičín Č. od 1869 Emauzy; n. 1785-1945 Emaus. 1850 osada Horního Vražného, 1950 Vražného, 1979 s. Oder, 1995 s. Vražného.

M: 1785 (Dolní Vražné) E n d e r s d o r f viz Ondřejov, s. Rýmařova, o. Bruntál a Ondřejovice, o. Jeseník E n d i r s d o r f viz Ondřejovice, o. Jeseník E n g e l s b e r g viz Andělská Hora, o. Bruntál E n g e l s d o r f viz Bohutín, o. Šumperk a Mošnov, o. Nový Jičín E n g e l s t a d t viz Andělská Hora, o. Bruntál E n g e l s t h a l viz Andělské Žleby, o. Šumperk E n g e l s w a l d, E n g i l s w a l d e viz Mošnov, o. Nový Jičín E p p e r s w a g e n, E p r s w o g n viz Nepřívaz, o. Olomouc E r b S e d l n i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín E r b e r d o r f, E r b e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál E r b e r s d o r f, E r b r s d o r f, E r b s d o r f viz Staré Heřmínovy a Nové Heřminovy, o. Bruntál E r b s e n r i e d viz Hrachovec, o. Vsetín E r d m a n n s d o r f viz Nové Zálužné, o. Opava E r d m a n n s g r u n d viz Artmanov, o. Bruntál E r h a r t i c e viz Pusté Jakartice, s. Opavy E r n b e r g, E r n b e r g k viz Loučka, o. Nový Jičín E r n e s t d o r f, E r n e s t i v i l l a, E r n e s t o v viz Arnoštov, o. Přerov E r s z b ä r g, E r t z b e r g k, E r z b e r g viz Rudkov, o. Šumperk E s c h e n b a c h viz Jasenka, o. Vsetín E s n i g viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál E s p e n d o r f viz Osikov, o. Šumperk E u l b u r g, E u l e n b e r g, E u l e n b e r g a, E u l e n b u r g viz Sovinec,o. Bruntál

E u l e n b u r g e r W ä l s c h g r u n d viz Valšov, z. u Sovince, o. Bruntál E u l e n b u r k, E u l i n b u r g, E u l n b u r k, E v l n b u r g, E w l e n b u r g, E w l i m b u r k, E y l e n b e r g viz Sovinec, o. Bruntál E u l o w i t z, E y l o w i t z, E y l o w i t z i u m viz Jílovec, o. Nový Jičín E u s t a c h i v i l l a viz Stachovice, o. Nový Jičín E y c h e n viz Horní Sukolom, o. Olomouc E y n r w a viz Jívová, o. Šternberk E y s e n p e r k viz Ruda, o. Bruntál FALKENHAYN, z., o. Jeseník L. 1305 Valkenhayn; n. 1420 Falkenhayn. Ves zanikla v 15. stol. v okolí Písečné. F a l l w i s viz Lužná, o. Šumperk F a m i l i e n h o f, F a m i l i j e viz Nové Dvory, s. Náměště na Hané, o. Olomouc FARÁŘOVA LHOTA, z., o. Šumperk Č. 1481-1494 Lhota Farářova, 1547-1610 Lhotka (4 usedlíci), panství Zadlovice; l. 1464 Lhotka. 1656 byla pustá. Zanikla prý v prostoru mezi Lošticemi a Bouzovem, není však vyloučeno, že je totožná s dnešní Zavadilkou (viz příslušné heslo). F a r k a s s t a t viz Frenštát, o. Nový Jičín F a t k a u viz Fatkov, s. Šternberka, o. Olomouc FATKOV, s. Šternberka, o. Olomouc Č. 1599-1615 Fatkov; n. 1599 Fattkow, 1599-1662 Fatkau. Předměstí Šternberka, s nímž později splynul. F e i s t e r n i t z viz Velká Bystřice, o. Olomouc F e l v i c e, F e l v í z, F e l v í z e viz Lužná, o. Šumperk

FERDINANDOV, FERDINANDOVÁ, o. Bruntál Zal. 1755; č. 1847 Ferdinandová, od 1850 do 1965 Ferdinandov, 1893 i Ferdinandsthal; n. 1788-1945 Ferdinendsthal. 1850 osada Stříbrných Hor; název zanikl 1965. M: 1762 (Horní Město) F e r d i n a n d s t h a l viz Ferdinandov, o. Bruntál F e r r e u s m o n s viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk F i c o v á, F i e t z e n a u viz Mýtinka, o. Jeseník F i d e r f l e viz Přední Véska, s. Starého Města, o. Bruntál FILIPOV, s. Nemile, o. Šumperk Zal. 1780; č. od 1846 Filipov; n. 1794-1945 Philipsthal, Philippsdorf. Původně sam. osada (ves), od 1948 připojen k Nemili, s níž měl spol. katastr; název zrušen pro stavební splynutí s Nemilí. M: 1780 (Zábřeh na Moravě) F i l i p o v viz Filipová, s. Loučné, o. Šumperk FILIPOVÁ, o. Šumperk Zal. 1773; č. od 1839 Filipov, od 1906 přejmenován na Filipová; n. 1774-1924 Philippsthal, 1924-1945 Philippsdorf. 1850 osada, později m.č. Loučné nad Desnou. M: 1773 (Velké Losiny), 1784 (Loučná nad Desnou) FILIPOVICE, m.č. Bělé pod Pradědem, o. Jeseník Zal. 1777; č. od 1871 Filipovice; n. 1777 -1945 Philippsdorf. 1850 osada Domašova, 1964 m.č. Bělé pod Pradědem. M: 1784 (Dolní Domašov), 1798 (Horní Domašov) FILIPOVICE, o. Opava Zal. 1707, zvětšeny 1784; č. 1722-1805 Nová Ves, od 1835 Filipovice; n. 1712 Philippsdörfel, 1784-1945 Philippsdorf, 1707-1722 též Neuderföl; l. 1707-1771 Nova villa. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 osada Melče, 1866 sam. obec, 1961 m.č. Domoradovic, 1975 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1707 (Radkov)

F i l z l a u s viz Velislav, samota u Dubnice, o. Bruntál a samota u Babic, o. Olomouc F i l n e k viz Fulnek, o. Nový Jičín F i s c h b e h a l t e r, F i s c h h ä l t e r viz Sádky, část Nových Sadů, s. Olomouce F i s t r i c z viz Velká Bystřice, o. Olomouc F i s t r i t z viz Bystročice a Velká Bystřice, o. Olomouc F i t z e n h a u viz Mýtinka, o. Jeseník F l i e s s e n viz Plesná, o. Opava F l ö s s e viz Splav, o. Šumperk F l w e j s viz Lužná, o. Šumperk F o g e l s e i f f e n, F o g i l s e y f f e n, F o g e l z e j f viz Stará Rudná, o. Bruntál FOJTOVA KRAŠ, o. Jeseník Č. 1871 Vojtova Kraš, od 1892 Fojtova Kraš; n. 1456-1625 Vogtscrosse, 1460 Fojtys Kross, 1494 Foyt Cross, 1720-1945 Voigts Krosse, Foigtsgrosse; l. 1284-1306 Cras Advocati, 1375-1410 Cross Advocati, 1420 Craas Advocati. 1850 osada Velké Kraše, 1960 připojena jak m.č. k Vidnavě. M: 1591 (Vidnava) F o j t o v i c e viz Jelenice, o. Opava FONOVICE, o. Nový Jičín Č. 1869 Fonsdorf, od 1880 Fonovice; n. 1791-1945 Vonsdorf, 1850-1869 Wonsdorf. 1850 osada Polanky nad Odrou, název zanikl po osvobození, 1953 s. Klimkovic. M: 1698 (Klimkovice) F o y t C r o s s viz Fojtova Kraš, o. Jeseník F r a i s t a d t viz Fryštát, o. Karviná FRAJHUBY, z., o. Opava Dol. 1443; č. 1543-1563 pustá ves Ffreyhof, od 1590 Frayhuby, Freihuby, Frajhuby, 1890 a lidově Frajhúzy; n. 1618-1624 Freihöfen, 1784-1945 Freihuben. Ves zanikla v 15. stol. tam, kde je dnes samota Frajhuby u Oldřišova. F r a j h ú z y viz Frajhuby, o. Opava

F r a j v a l d viz Jeseník, o. Jeseník F r a k š t á t viz Nový Malín, o. Šumperk F r a m š t a t viz Nový Malín, o. Šumperk a Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín F r a n c b e r k viz Františkov, o. Jeseník FRANCOVA LHOTA, o. Vsetín Č. 1492-1516 Petrovská Lhota, 1517 Iarkova Lhota, 1521 Dzbelova Lhota, od 1525 Francova Lhota, ale 1522-1529 Lhoty, 1627 Lhota, 1663-1722 Francovy Lhoty, 1905 a lidově Frantovy Lhoty; n. 1676-1847 Franzowa Lhota, 1692 Franzen, 1718 Frantzl Lhota, 1771 Franz Lhota, 1939-1945 Franzen schlag. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín. M: 1707 (Lidečko), 1787 F r a n c o v y L h o t y viz Francova Lhota, o. Vsetín F r a n c k e n s t a d t, F r a n c k s t a d t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín a Nový Malín, o. Šumperk F r a n k e n h a u, F r a n k o v á viz Seč, o. Jeseník F r a n k e n s t a t viz Nový Malín, o. Šumperk F r a n k s t a d t, F r a n k š t a t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín, a Nový Malín, o. Šumperk FRANKŠTAT, z., o. Šumperk Č. 1575 Frankštat. Založen krátce předtím a zanikl v neznámé poloze u Starého Města. F r a n s t a d t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín F r a n š t a t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín a Nový Malín, o. Šumperk FRANTIŠKOV, s. Nových Losin, o. Šumperk, Č. 1850-1938 Františkov; n. 1775-1945 Franzenthal. 1850 osada, později m.č. Nových Losin, 1945 název zanikl. M: 1784 (Branná) FRANTIŠKOV, s. Velkých Kunětic, o. Jeseník Založen 1792; č. od 1871 Francberk, od 1924 Františkov; n. 1792-1945 Franzberg.

1850 osada, později s. Velkých Kunětic. M: 1792 (Velké Kunětice) FRANTIŠKOV, o. Bruntál Č. 1682 Fronsdorf; n. 1682 Franzdorf, Franzberg. 1850 osada Horních Životic, s nimiž záhy splynula. M: 1682 (Svobodné Heřmanice) F r a n t o v y L h o t y viz Francova Lhota, o. Vsetín F r a n t š t a t viz Nový Malín, o. Šumperk F r a n t z l L h o t a, F r a n z L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín F r a n z b e r g viz Františkov, o. Bruntál a Františkov, s. Velkých Kunětic, o. Jeseník F r a n z d o r f viz Františkov, o. Bruntál F r a n z e n, F r a n z e n s c h l a g viz Francova Lhota, o. Vsetín F r a n z e n t h a l viz Františkov, s. Nových Losin, o. Šumperk F r a y d i n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál F r e c o v i c e viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek F r e d b e r g, F r e d e b e r g viz Žulová, o. Jeseník F r e d e n t a l viz Bruntál, o. Bruntál F r e i h e r m e r s d o r f, F r e i H e r m e r s d o r f, F r e i H e r m s d o r f, F r e i H e r m s t o r p viz Svobodné Heřmanice, o. Opava F r e i b a l t viz Jeseník, o. Jeseník F r e i b e r g, F r e i b u r g viz Příbor,o. Nový Jičín F r e i b e r g - D o r f viz Benátky, s. Příbora, o. Nový Jičín F r e i e n s t a d, F r e i e n s t a d l viz Fryštát, s. Karviné F r e i e n w a l d e viz Jeseník, o. Jeseník F r e i h e i t viz Svoboda, s. Jeseníku, o. Jeseník F r e i h e i t s a u viz Háj, o. Opava F r e i h e i t s b e r g viz Svobodín, o. Šumperk

F r e i h o f, F r e i h ö f e n, F r e i h u b e n viz Frajhuby, o. Opava F r e i s c h t a d t, F r e i s t a d t viz Fryštát, o. Karviná F r e i w a l d, F r e i w a l d a u, F r e i w a l d e, F r e i w a l t viz Jeseník, o. Jeseník F r e j h o f, F r e j h u b y, F r e j h u z y viz Frajhuby, o. Opava FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM, o. Nový Jičín Č. 1422-1798 Franštat, 1506-1847 Framštat, 1632 Frenšták, 1711 Frankštát, 1847-1922 Frenštát, odtud Frenštát pod Radhoštěm; n. 1650-1918 Frankstadt, 1676 Franckstadt, 1939-1945 Frankstadt unter dem Radhost; l. 1299 Pharcastat, Farkasstat, 1382 Frankenstat, 1672-1771 Frankstadium. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. M: 1720 F r e u d e n t h a l, F r e w d e n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál FREUDESBERG, z. hrad, o. Vsetín L. 1308 Vreundsberg. F r e y b e r g, F r e y b u r c h, F r e y e n b u r g viz Příbor, o. Nový Jičín F r e y d e n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál F r e y e n s t a t viz Fryštát, s. Karviné F r e y e n w a l d e viz Jeseník, o. Jeseník F r e y h e i t s b e r g viz Svobodín, o. Šumperk F r e y h e r m s d o r f viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál F r e y h o f viz Frajhuby, o. Opava F r e y n s t a d t viz Nový Malín, o. Šumperk F r e y s c h t a d t, F r e y s t a d l viz Fryštát, s. Karviné F r e y w a l d a u viz Jeseník, o. Jeseník

F r i c z e n d o r f, F r i c z i n d o r f viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek F r i c z s t a t viz Fryštát, s. Karviné F r i d b e r g viz Místek, s. Frýdku-Místku, o. Frýdek-Místek F r i d e b e r g viz Žulová, o. Jeseník F r i d e c k, F r i d e k viz Frýdek, s. Frýdku-Místku, o. Frýdek-Místek F r i d e l a n d, F r i d l a n d viz Břidličná, o. Bruntál a Frýdlant nad Ostravicí, o. Frýdek-Místek F r i d e b e r g viz Žulová, o. Jeseník F r i d r i c h o v viz Bedřichov, o. Šumperk FRIDRICHSWALD, z., o. Olomouc L. 1324 Fridrichswalde. Ves zanikla v nejbližší blízkosti Čermné před 1324. F r i e d e b e r g viz Místek, o. Frýdek-Místek a Žulová, o. Jeseník F r i e d e b e r c h viz Místek, o. Frýdek-Místek F r i e d e c k, F r i e d e c k h viz Frýdek, o. Frýdek-Místek F r i e d e n b e r g viz Žulová, o. Jeseník F r i e d e r s d o r f viz Čaková, o. Bruntál F r i e d l a n d, F r i e d l a n d a n d e r M o h r a viz Břidličná, o. Bruntál F r i e d l a n d, F r i e d l a n d a n d e r O s t r a w i t z a viz Frýdlant nad Ostravicí, o. Frýdek-Místek F r i e d r i c h s d o r f viz Bedřichov, o. Bruntál F r i e n s t a t viz Fryštát, s. Karviné F r i e n w a l d viz Jeseník, o. Jeseník F r i e s e d o r f viz (Horní) Březná, o. Šumperk F r i e s e h o f viz (Dolní) Březná (Březenský Dvůr), o. Šumperk F r i s t a t viz Fryštát, s. Karviné F r i t s c h e n d o r f, F r i t s c h o w i t z, F r i t z e n d o r f, F r i t z o w i t z viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek

F r i z e r d o r p h viz Březná, o. Šumperk F r l a n t, F r l o n t viz Frýdlant nad Ostravicí, o. Frýdek-Místek F r o b e l h o f viz Froblov, o. Bruntál FROBLOV, o. Bruntál Zal. kolem 1772, č. 1850 Frobelow, od 1871 Froblov; n. 1772 Frobelshof, 1798-1805 Waldhäuser, 1805-1945 Frobelhof. 1850 osada Sosnové, název zanikl 1948. M: 1772 (Sosnová) F r o m e k s s t a t viz Nový Malín, o. Šumperk F r o n s d o r f viz Františkov, o. Bruntál F r o w r a m s d o r f viz Olbramice, o. Nový Jičín F r e y b e r g, F r y b u r g viz Příbor, o. Nový Jičín FRYČOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1437 Frecovice, od 1467 Fryčovice; n. 1374 Fritzendorf, 1651 Fritzowitz, i 1692, 1676-1918 Fritschowitz, 1798 Fritschendorf, 1846 a 1939-1945 Fritzendorf; l. 1267 a 1270 Fritzendorf, Frizendorf, 1269 Wreccendorf, 1347 Friczindorf, 1373 Friczendorf, 1771 Fricchowitium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. M: 1657 (Brušperk), 1746 F r ý d b e r k viz Žulová, o. Jeseník F r y d b u r g, F r y d b u r k viz Místek, o. Frýdek-Místek F r y d e b e r g viz Žulová, o. Jeseník FRÝDEK, o. Frýdek-Místek Č. 1450-1869 Fridek, odtud Frýdek, lidově Vrdek; n. 1474-1945 Friedeck, Friedek, 1580 Friedekh; l. 1386-1615 Fridec, 1688 Fridek. 1850 s. o. Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 statutárním městem, 1928 spadl pod o. Frýdek, 1943 sloučen s Místkem, Starým Městem, Lískovcem a Sviadnovem pod názvem Frýdek (Friedeck), 1945-1955 se užívalo střídavě názvů Místek a Frýdek, od 1955 znovu Frýdek-Místek. V roce 1954 odděleny Staré Město, Lískovec a Sviadnov. M: 1654 F r ý d l a n t, F r ý d l a n t n a d M o r a v i c í viz Břidličná, o. Bruntál

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ, o. Frýdek-Místek Č. od 16. stol. Frýdlant, 1846 a 1885 Frýdland, 1881 Fridland, od 1924 Frýdlant nad Ostravicí, lidově Frlant, Frlont; n. 1580-1918 Friedland, 1651 Trandland, 1676 Frydlandt, 1939-1945 Friedland an der Ostrawitza. 1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek. M: 1665 F r y e n s t a t, F r y s z t a t viz Fryštát, s. Karviné FRYŠTÁT, s. Karviné Č. 1450 Fristat, 1447-1949 Fryštát, 1483-1491 Freistat, 1592 Freystadt, 1881 Frištat, lidově Fryštot, Fryštok; n. 1420-1447 Freienstat, 1450-1945 Freistadt, 1536-1808 Freystadt, 1559-1570 Freinstadt, Freystadl, 1566-1570 Freischtadt; l. 1305 Frienstad, 1327 a 1409 Freyenstat, 1377 a 1447 Freienstad, 1406 Fryenstadt, 1450-1687 Fristat, 1473 Friczstat, 1496 a 1653 Freistadt, 1496 Freinstad, 1667 Fraistadt, 1700 Freystadl; p. od 1869 Frysztat. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná, 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam. město, 1949 s. Karviné jako Karviná 1. M: 1652 F r ý v a l d o v viz Jeseník, o. Jeseník FRYWALD, o. Frýdek-Místek Č. 1406-1616 Frywald. Původně sam. ves, 1616 s. vsi Lyžbice, která je nyní s. Třince. M: 1671 (Jablunkov), 1745 (Vendryně) FUCHSWINKEL, o. Jeseník 1812-1850 n. Fuchswinkel. Osada Bílého Potoka, s nímž 1850 splynula. M: 1638 (Javorník), 1686 (Bílý Potok) F u l l e n s t e i n, F u l l i n s t e i n, F u l m e n s t a y n viz Bohušov, o. Bruntál F u l n e c k é V l k o v i c e viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín FULNEK, o. Nový Jičín Č. od 1429 Fulnek; n. 1337, 1600-1634 Filnek, Filneck, 1377 Felleneck, l429 Fulnecke, 1430 Fyllnekh, 1507 Fülnekh, 1580 Füllneck, 1601 Filnek, 1607-1672 Fulneck, 1647 Fülnegk, od konce 16. stol. běžně Fulnek do 1945; l. 1293 Fulnek, Vulneck, 1298 Fulnech, od 1329 Fulnec, Fulnek, 1771 a 1879 Fulneca.

1850 s. o. Fulnek, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. M: 1619 F u l s t a y n, F u l s t e i n, F u l s t e y n, F u l š t e j n viz Bohušov, o. Bruntál F u n f t z i g h u e b e n viz Padesát Lánů, o. Přerov F u r d o r f viz Přední Véska, s. Starého Města, o. Bruntál F u r c h t e n b e r g viz Nový Hrad, z., o. Šumperk F ü l l s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál F ü n f z i g h u b e n viz Padesát Lánů, o. Přerov F ü r d ö r f e l viz Přední Véska, s. Starého Města, o. Bruntál F ü r s t e n b e r g viz Nový Hrad, z., o. Šumperk F ü r s t e n g r u n d viz Knížecí Sady, s. Zábřeha, o. Šumperk FÜRSTENWALDE, z. hrad, o. Bruntál N. 1377 Furstenwalde, 1405 Fürstenwalde; l. 1397 Fuersternwalde. Hrad rozbořen asi 1474, 1544 pustý. G a b e l viz Vidly, s. Vrbna, o. Bruntál a Vidly, z., u Horního Benešova, o. Bruntál G a b e l s b e r g viz Nový Hrad, o. Šumperk G a b l u n k a viz Jablunka, o. Vsetín G a b o ř i č k o viz Javoříčko, o. Olomouc G a g e r s d o r p h viz Krnov, o. Bruntál G a i s d o r f, G a i s t e r d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G a j e viz Háj, o. Opava G a k t a r ž viz Jaktař, o. Opava G a l i c z viz Skalička, o. Šumperk G a l t n s t e i n viz Branná, o. Šumperk G a m n i c z viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek G a n e i o u i c i viz Haňovice, o. Olomouc

G a p e r s d o r f viz Linhartovy, o. Bruntál G a r k o w i c z e viz Jarkovice, o. Opava G a r s t o r f viz Kerhartice, o. Opava G a s e n k a viz Jasénka, o. Vsetín G a y c h i n viz Hejčín, s. Olomouce G a y s c h d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G ä r s d o r f viz Kerhartice, o. Opava G e b l o v, G e b l e r s d o r f viz Dolánky, o. Olomouc G e c z t o w viz Obectov, o. Olomouc G e d l, G e d l a, G e d l e, G e d l i viz Jedlí, o. Šumperk G e h i l c z viz Chýlec, o. Přerov G e i s t o r f, G e i s d o r f, G e i s c h d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G e i s l e r s d o r f, G e i s l e r s f e l d viz Lomy, o. Jeseník G e l c z, G e l s s viz Kelč, o. Vsetín G e l e n y viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál G e m n i c e, G e m n i z viz Jamnice, o. Opava G e n c z viz Jančí, o. Opava G e n z i d l viz Mníšek, z., o. Bruntál G e p e r t k o v i c e, G e p e r t s h a v, G e p i r z o w viz Údolná, o. Olomouc G e p p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál G e p p e r c o w a, G e p p e r t s a u, G e p p e r t z a u, G e p p e r z a u, G e p p e r z o v i u m, G e p r c z a u, G e p r d o w i c e, G e p r t o v i c e, G e p r z a w viz Údolná, o. Olomouc G e b l o v,

G e b l e r s d o r f viz Dolánky, o. Olomouc G e c z t o w viz Obectov, o. Olomouc G e d l, G e d l a, G e d l e, G e d l i viz Jedlí, o. Šumperk G e h i l c z viz Chýlec, o. Přerov G e i s t o r f, G e i s d o r f, G e i s c h d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G e i s l e r s d o r f, G e i s l e r s f e l d viz Lomy, o. Jeseník G e l c z, G e l s s viz Kelč, o. Vsetín G e l e n y viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál G e m n i c e, G e m n i z viz Jamnice, o. Opava G e n c z viz Jančí, o. Opava G e n z i d l viz Mníšek, z., o. Bruntál G e p e r t k o v i c e, G e p e r t s h a v, G e p i r z o w viz Údolná, o. Olomouc G e p p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál G e p p e r c o w a, G e p p e r t s a u, G e p p e r t z a u, G e p p e r z a u, G e p p e r z o v i u m, G e p r c z a u, G e p r d o w i c e, G e p r t o v i c e, G e p r z a w viz Údolná, o. Olomouc G e s e r n i k viz Jezernice, o. Přerov G e s c h e i n viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín G e s c h o w, G e s s o w, G e š o v viz Ješov, o. Olomouc G e s s k o w i c z e viz Jezdkovice, o. Opava G e s t r i z e b viz Jestřabí, o. Nový Jičín G e s t r z a b, G e s t r z e b i, G e s t r ž a b viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc

G e s t r z e b i c z k o, G e s t r ž e b y z k o viz Jestřebíčko, o. Šumperk G e t h w e r s t h d o r f f viz Poříčí, o. Bruntál G e t r z i c h o w i c z e viz Větřkovice, o. Opava G e t r ž i c h o w i c z e, G e t r ž i c h o w i t z viz Větřkovice, o. Nový Jičín G e y s c h d o r f, G e y s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G e z e r n i c z, G e ž e r n i c e viz Jezernice, o. Přerov G i a s t r ž a b a viz Jestřabí, o. Nový Jičín G i b a, G i b a u, G i b a w, G i b a w a, G i b e viz Jívová, o. Olomouc G i b i t s c h a u viz Chabičov, o. Olomouc G i c y n, G i c z i n viz Nový Jičín a Starý Jičín, o. Nový Jičín G i c z i n a viz Jičina, o. Nový Jičín G i d l viz Jedlí, o. Šumperk G i e b a u viz Jívová, o. Olomouc G i e r s i g, G i e r ž i g k viz Jiříkov, o. Bruntál G i e s h ü b l viz Kyselov, o. Olomouc G i e s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G i e t r z i c h o w i c z e viz Větřkovice, o. Opava G i l e s c h o w i c z, G i l e s c h w i t z viz Jilešovice, o. Opava a Kylešovice, s. Opavy G i l k e n d o r f viz Jílkov, o. Olomouc G i l l o w i c z, G i l o w e c z, G i l o w e t z, G i l o w n o viz Jílovec, o. Nový Jičín G i l s c h o w i t z viz Kylešovice, s. Opavy G i l s c h w i t z viz Jilešovice, o. Opava a Kylešovice, s. Opavy GINTHERI VILLA, z., o. Šumperk

L. 1276, 1365 Gintheri villa. Ves zanikla v okolí Štítů nebo změnila jméno. G i r c o w viz Lhotka, o. Přerov G i r i k o w viz Jiříkov, o. Bruntál G i r s d o r f viz Skorošice, o. Jeseník G i r s c h m a n viz Jeřmaň, o. Olomouc G i r s i g, G i r s i k viz Jiříkov, o. Bruntál G i r z a t s k o viz Juřitinov, z., o. Přerov G i r z i k h, G i r z i k o w viz Jiříkov, o. Bruntál G i r z i n a L h o t a viz Juřinka, o. Vsetín G i r z m a n i c e viz Heřmanice, s. Ostravy G i r z m a n i u m viz Jeřmaň, o. Olomouc G i s h ü b l, G i s s h ü b l i u m viz Kyselov, o. Olomouc G i s t e b n i c, G i s t e b n i k viz Jistebník, o. Nový Jičín G i t č z i n viz Nový Jičín a Starý Jičín, o. Nový Jičín G i t s c h i n, G i t s c h i n a viz Jičina, o. Nový Jičín G i t z i n viz Nový Jičín a Starý Jičín, o. Nový Jičín G i w o w e viz Jívová, o. Clomouc G l a n t e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín G l a s b e r g e r H ä u s e r viz Strážnice, o. Opava G l a s d o r f viz Sklená a Sklené, o. Šumperk G l a s d o r f l, G l a s d ö r f e l, G l a s d ö r f l, G l a s s d ö r f e l viz Sklené, o. Šumperk G l a s e b e r g viz Nýznerov, o. Jeseník G l a s e l s d o r f, G l a s e n d ö r f l G l a s i n d o r f G l ä s n d o r f viz Sklené, o. Šumperk G l a s e n d o r f,

G l a s l d o r f, G l a s s e n d o r f viz Sklená a Sklené, o. Šumperk G l a s s h ü t t e n viz Hutisko, o. Vsetín G l e m b k a, G l e m b k a u, G l e m b k o v i u m, G l e m k a, G l e m k a u, G l e m k e, G l e m k o w viz Hlinka, o. Bruntál G l e s e l s d o r f viz Sklené, o. Šumperk G l e s e r d o r f, G l e z e n d o r f viz Sklenov, o. Frýdek-Místek G l i n i c, G l i n i t z viz Hlinka, o. Bruntál GLINNA, z., o. Jeseník L. 1284, 1420 Glinna. Ves zanikla asi v 15. stol. v okolí Červené Vody. G l o b i t z viz Hlavnice, o. Opava G l o g e s d o r f viz Klokočov, o. Nový Jičín G l o g o c z e n d o r f viz Klokočov, o. Opava G l o g s d o r f, G l o g s d o r f i u m, G l o k e s c h a w, G l o k s d o r f viz Klokočov, o. Nový Jičín G l o m i t z, G l o m n i t z viz Hlavnice, o. Opava G l o s s e r i v i l l a viz Sklenov, o. Frýdek-Místek G l u c h o w a viz Hluchová, o. Frýdek-Místek G n e u o t i n e, G n e v o t i n i viz Hněvotín, o. Olomouc G n o g i t z, G n o i c i viz Hnojice, o. Olomouc G n o i n i k viz Hnojník, o. Frýdek-Místek G n o i t i u m, G n o i t z viz Hnojice, o. Olomouc G n o j n i k, G n o y n i k viz Hnojník, o. Frýdek-Místek

G o b i t s c h a u, G o b i t s c h o v i u m viz Chabičov, o. Olomouc G o c z e l s d o r f, G o c z e n d o r f viz Hošťálkovy, o. Bruntál G o c z o w viz Moravský Kočov, o. Bruntál G o d e r i n d e s t o r p viz Bohušov-ves, o. Bruntál G o d e s c a l c i v i l l a viz Hošťálkovy, o. Bruntál G o d e w r i d e s t o r p h, G o d e w r i s t o r f viz Bohušov-ves, o. Bruntál G o h u s s c h a n viz Kožušany, o. Olomouc G o j t e j n viz Kojetín, o. Přerov G o l c e j f, G o l c i f y viz Nové Vrbno, o. Opava G o l d e c, G o l d e k, G o l d e n e k viz Staré Město, o. Šumperk G o l d e n f l u s s, G o l d e n f l u s s y, G o l d f l u s s viz Zlatý Potok, o. Šumperk G o l d e n s c a m, G o l d e n s t a i n, G o l d e n s t e i n viz Branná, o. Šumperk G o l d H e i n z e n d o r f viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk G o l d s h a u f e n, G o l d s e i f e n, G o l d s e y f e n, G o l d s i w viz Nové Vrbno, o. Opava G o l d s t e i n viz Branná, o. Šumperk G o l d s t e i n - H e i n z e n d o r f viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk G o l d š t e j n viz Branná, o. Šumperk G o l d z e y f, G o l d z e y f y viz Nové Vrbno, o. Opava G o l e s o v i c i viz Holasovice, o. Opava G o l i s d o r f viz Kolnovice, o. Jeseník G o l s t a j n viz Branná, o. Šumperk G o l t e k e viz Staré Město, o. Šumperk G o r a n s d o r f viz Skorošice, o. Jeseník G o r l e c h o w viz Jerlochovice, o. Nový Jičín

G o s e n a, G o s c h w i t z, G o s s i t z, G o s t i t z viz Horní Hoštice, o. Jeseník G o s s c h i c k l viz Gošikl, z., s. Olomouce G o s s w i t z, G o s t z e c z n a viz Horní Hoštice, o. Jeseník GOŠIKL, z., s. Olomouce Č. 1512 Gošikl, n. 1439 Gosschickl; l. 1234 Gozchich. Bývalé předměstí Olomouce, zaniklo 1742. GOTARTOVICE, o. Jeseník Č. 1871-1893 Gothardovice, od 1924 Gotartovice; n. 1782-1890 Gotthardsdorf, 1890-1945 Gotthartsdorf. 1850 osada Bernartic; název zanikl 1965. M: 1781 (Bernartice) G o t č o v viz Moravský Kočov, o. Bruntál G o t f r e d e s d o r f viz Linhartovy, o. Bruntál G o t f r e d i s d o r f viz Bohušov-ves a Linhartovy, o. Bruntál G o t f r i d i v i l l a viz Bohušov-ves, o. Bruntál G o t f r i d i s d o r f viz Bohušov-ves a Linhartovy, o. Bruntál G o t s c h a l k d o r f, G o t s c h a l l s d o r f, G o t s c h b e r g, G o t s c h d o r f viz Hošťálkovy, o. Bruntál G o t š a l k o v i c e viz Hošťálkovice, o. Opava G o t t f r i e d e s d o r f viz Bohušov-ves, o.Bruntál G o t t h a r d s d o r f viz Gotartovice, o. Jeseník G o t t s d o r f viz Hošťálkovy, o. Bruntál G o t z e n d o r f viz Kunčice, z. u Šumperka G o z c h i c h viz Gošik, z., s. Olomouce G ó r n a L i s z n a viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek G ó r n a L o m n a viz Horní Lomná, o. Frýdek-Místek G ó r n a L u t y n i a viz Horní Lutyně, o. Karviná G ó r n a S u c h a viz Horní Suchá, o. Karviná

G ó r n e B ł ę d o w i c e viz Horní Bludovice, o. Frýdek-Místek G ó r n e C i e r l i c k o viz Těrlicko, o. Karviná G ó r n e D a t y n i e viz Horní Datyně, o. Frýdek-Místek G ó r n e D o m a s ł o w i c e viz Horní Domaslavice, o. Frýdek-Místek G ó r n e P a l o n i n y viz Poleniny, o. Frýdek-Místek G ó r n e S z e b i s z o w i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek G ó r n e T o s z o n o w i c e viz Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek G ó r n e T r z a n o w i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek G ó r n i Z u k ó w viz Horní Žukov, o. Frýdek-Místek G ö b l e r s d o r f viz Dolánky, o. Olomouc G ö p e r z a u viz Údolná, o. Olomouc G ö p p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk a Linhartovy, o. Bruntál G ö r s d o r f viz Kerhartice, o. Opava G r a b a r n viz Kravaře, o. Opava G r a b a u, G r a b o v i a viz Hrabová, s. Ostravy G r a b o w, G r a b o w e viz Hrabová, s. Ostravy a Hrachovec, o. Vsetín G r a d c a n e viz Hradčany, o. Přerov G r a d e c z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r a d e č viz Hradiště, o. Karviná G r a d e c h, G r a d e k, G r a d e z, G r a d i s viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r a d i s c, G r a d i s c h, G r a d i s k o viz Hradisko, s. Olomouce G r a e c i u m, G r a e z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r a f e n a u viz Grafinov, o. Opava G r a f e n d o r f, G r a f e n d ö r f l viz Hrabětice, o. Nový Jičín GRAFINOV, o. Opava Č. od 1924 Grafinov; n. 1798-1945 Grafenau, též Schenkhäusel.

Samota mezi Budišovem a Svatoňovicemi, název zanikl 1945. M: 1635 (Vítkov), 1785 (Budišov nad Budišovkou) G r a i d e n viz Krajdy, z., o. Olomouc G r a n i c e viz Hranice, o. Přerov G r a n t z g r u n d viz Hraničná, o. Jeseník G r a s a w viz Hrozová, o. Bruntál G r a s s d o r f viz Hrabětice, o. Nový Jičín G r a t z viz Hradec, s. Nové Hradečné, o. Olomouc a Hradec nad Moravicí, o. Opava G r a y t z viz Gručovice, o. Opava G r a z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r ä f e n b e r g viz Lázně Jeseník, o. Jeseník G r ä n z d o r f viz Hraničky, o. Jeseník G r ä n z g r u n d viz Hraničná, o. Jeseník G r ä t s c h viz Gručovice, o. Opava G r ä t z viz Hradec, s. Nové Hradečné, o. Olomouc, Hradec, o. Jeseník a Hradec nad Moravicí, o. Opava G r e c z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava a Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc G r e d c e, G r e d c z, G r e d z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r e g e n, G r e g o v viz Grygov, o. Olomouc G r e i n g a s s e, G r e i n e r g a s s e viz Zelená Ulice, s. Olomouce G r e i n h o f y viz Gremhofy, z., o. Nový Jičín GREMHOFY, z., o. Nový Jičín Č. 1584 Gremhofy, Greinhofy, Grenthovy. Ves zanikla v okolí Frenštátu. G r e n t h o v y viz Gremhofy, z., o. Nový Jičín G r e n z d o r f, G r e n z d ö r f e l viz Hraničky, o. Jeseník

G r e n z g r u n d viz Hraničná, o. Jeseník G r e s i u m, G r e t i u m viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc G r e t z viz Hradec nad Moravicí, o. Opava G r e y d e n viz Krajdy, z., o. Olomouc G r i e g a u viz Grygov, o. Olomouc G r i e s h ü b e l viz Kyselov, o. Olomouc G r i g a u, G r y g a v a, G r y g o v viz Grygov, o. Olomouc G r i l l e n h o f viz Cvrčov, s. Tovačova, o. Přerov G r i m a c z a w viz Kněžpole, o. Bruntál G r i m o v, G r i m s t h a l viz Grymov, o. Přerov G r i s o w i a viz Hrušov, s. Ostravy G r i t s c h viz Gručovice, o. Opava G r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek G r o d e k viz Hrádek, o. Frýdek-Místek G r o d i s c h c z, G r o d i s c h e, G r o d i s c h t, G r o d z i s z c z e, G r o d i š t ě viz Hradiště, o. Karviná G r o d i s s viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce G r o i t s c h viz Gručovice, o. Opava G r o f d o r f viz Hrabětice, o. Nový Jičín G r o m a c z o w viz Kněžpole, o. Bruntál G r o s d o r f viz Chrastice, o. Šumperk G r o s o v i a viz Hrozová, o. Bruntál G r o s s A u g e s t, G r o s s A u g e z d, G r o s s A u j e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc Gross Baidl viz Podolí, o. Šumperk G r o s s B a i d l viz Podolí, o. Šumperk G r o s s B e n t s ch i t z viz Penčice, o. Přerov G r o s s B i s t r i t z viz Valašská Bystřice, o. Vsetín a Velká Bystřice, o. Olomouc

G r o s s B i s t r z i t z, G r o s s B i s t r ž i t z, G r o s s B i s t ř i t z, G r o s s B y s t r i t z, G r o s s B y s t r ž i t z viz Valašská Bystřice, o. Vsetín G r o s s C r o s s, G r o s s C r o s s e viz Velká Kraš, o. Jeseník G r o s s D a r k o w i t z viz Darkovice, o. Opava G r o s s D e s a l viz Tážaly, z.,o. Olomouc G r o s s D i t t e r s d o r f viz Čermná, o. Olomouc G r o s s E n g e l s w a l d viz Mošnov, o. N.Jičín G r o s s G e s t r z i z e l, G r o s s G e s t r ž e b y viz Jestřebí, o. Šumperk G r o s s G l o c k e r s d o r f, G r o s s G l o c k e s d o r f, G r o s s G l o c k s ch d o r f, G r o s s G l o c k s ch e n d o r f, G r o s s G l o t s ch d o r f viz Klokočov, o. Opava G r o s s H e i l e n d o r f viz Postřelmov, o. Šumperk G r o s s H e i n z e n d o r f viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk G r o s s H e n n e r s d o r f viz Jindřichov, o.Bruntál G r o s s H e r a l t i c z, G r o s s H e r l i t z viz Velké Heraltice, o.Opava G r o s s H e r m a n n s d o r f, G r o s s H e r m b s d o r f, G r o s s H e r m e n d o r f, G r o s s H e r m e r s d o r f, G r o s s H e r m e s d o r f, G r o s s H e r m s d o r f viz Heřmanice u oder, o. N.Jičín G r o s s H e r r l i t z viz Velké Heraltice, o. Opava G r o s s H o s ch t i z , G r o s s H o s ch i t z , G r o s s H o s ch ü t z viz Velké Hoštice, o. Opava G r o s s H r a b o w, G r o s s H r a b o w a, G r o s s H r a b u f k a viz Hrabová, s. Ostravy G r o s s J e s t ř e b y viz Jestřebí, o. Šumperk G r o s s K a r l o w i t z viz Velké Karlovice, o. Vsetín G r o s s K l o g s d o r f, G r o s s K l o k o t z o w viz Klokočov, o. Opava G r o s s K o s ch a t k a viz Košatka nad Odrou, o.Frýdek-Místek

G r o s s K o s ch i t z, G r o s s K o s ch ü t z viz Velké Hoštice G r o s s K r o s s, G r o s s K r o s s e viz Velká Kraš, o. Jeseník G r o s s K u n t s ch i t z viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek G r o s s K u n t z e n d o r f viz Velké Kunětice, o. Jeseník G r o s s K u n z e n d o r f viz Kunčice, s. Ostravy a Velké Kunětice, o. Jeseník G r o s s L a s i n e k, G r o s s L a s n i k, G r o s s L a s t n i k viz Lazníky, o. Přerov G r o s s L a t e i n viz Slatinice, o. Olomouc G r o s s L a z n i k, G r o s s L a ž i n k y viz Lazníky, o. Přerov G r o s s L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín a Zábeštní Lhota, o. Přerov G r o s s L i e b e n t h a l viz Liptaň, o. Bruntál G r o s s M o h r a, G r o s s M o h r a u viz Dolní Moravice, o. Bruntál G r o s s N e u s t i f t viz Velké Novosady, s. Uničova, o. Olomouc G r o s s O l b e r s d o r f viz Velké Albrechtice, o. N.Jičín G r o s s P e n s ch i t z, G r o s s P e n t s ch i t z viz Penčice, o. Přerov G r o s s P e t e r s d o r f viz Dolní Vražné, o. N.Jičín G r o s s P e t e r s w a l d, G r o s s P e t i r s w a l d viz Petřvald, o. N.Jičín G r o s s P h o l n viz Velká Polom, o. Opava G r o s s P i n č z i t z viz Penčice, o. Přerov G r o s s P o h l e n, G r o s s P o h l h o r n, G r o s s P o h l o m, G r o s s P o h l o m b viz Velká Polom, o. Opava G r o s s P o i d l viz Podolí, o. Šumperk G r o s s P o l e, G r o s s P o l o m viz Velká Polom, o. Opava G r o s s P r o s s e n i t z, G r o s s P r u s s e n i t z viz Prosenice, o. Přerov G r o s s R a d e n viz Radim, o. Bruntál G r o s s R a s e l,

G r o s s R a s s e l, G r o s s R a t s e l viz Rájec, o. Šumperk G r o s s R a u t e n b e r g viz Roudno, o. Bruntál G r o s s R ö s s l viz Rájec, o. Šumperk G r o s s S a w e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín G r o s s S e n i t z viz Senice na Hané, o. Olomouc G r o s s S l a t e n i t z, G r o s s S l a t i n i t z , G r o s s S l a t t e i n viz Slatinice, o. Olomouc G r o s s S t a h l, G r o s s S t o e l, G r o s s S t o h l viz Velká Štáhle, o. Bruntál G r o s s T e i n i t z, G r o s s T e y n i t z viz Velký Týnec, o. Olomouc G r o s s T i ch a u viz Tichá, o. N.Jičín G r o s s Ú j e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc G r o s s U l l e r s d o r f viz Velké Losiny, o. Šumperk G r o s s W a l l s t e i n viz Velký Valštejn, o. Bruntál G r o s s W a l t e r s d o r f viz Velká Střelná, o. Olomouc G r o s s W a s s e r viz Hrubá Voda, o. Olomouc G r o s s W i r b e n viz Velké Vrbno, o. Šumperk G r o s s W i s t e r n i t z viz Velká Bystřice, o. Olomouc G r o s s W ü r b e n, G r o s s W ü r n viz Velké Vrbno, o. Šumperk G r o s s Z i n i t z viz Senice na Hané, o. Olomouc G r o s s d o r f viz Chrastice, o. Šumperk G r o s s, G r o s s e n, G r o s s o v i a viz Hrozová, o. Bruntál G r o t s c h, G r o t s c h i u m viz Gručovice, o. Opava G r o t t e n d o r f, G r o t t e n d o r f i u m, viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál G r o z o v i a viz Hrozová, o. Bruntál G r ó d e k viz Hrádek, o. Frýdek-Místek G r ö d i s viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc

G r ö d i t z viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc a Hradec-Nová Ves, o. Jeseník G r ö t z viz Gručovice, o. Opava a Hradec, o. Jeseník GRUČOVICE, o. Opava Č. od 1445 Gručovice, 1520 Kručovice, 1586 Gruzovice, 1850 Gruičovice, Groičovice; n. 1558-1620 Graytz, 1584 Grötz, 1584-1771 Grotsch, 1653 Grätsch, 1672-1945 Groitsch, 1846 Gritsch; l. 1771 Grotschium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 osada Vrchů, 1902 sam. obec, 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č.. M: 1619 (Fulnek), 1691 (Březová ve Slezsku) G r u d e k viz Hrádek, o. Frýdek-Místek G r u e n d t viz Dolce, o. Šumperk G r u m a ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál G r u m b e r g, G r u m p e r k viz Podlesí, o. Šumperk G r u m p a c h viz Drumpach, z., o. Olomouc G r u m p i t s c h viz Chromeč, o. Šumperk G r u n a ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál GRUND, o. Olomouc Č. 1924-1950 Grund; n. 1660-1850 Grunt, 1881-1906 Hoschnitz, 1918-1945 Grund; l. 1660 ex Grunt ad Slavkov, ex Valle seu ut germanice vocant ex Grunt, 1672 ex pago noviter errecto post Slavkov. 1850 osada Slavkova, zrušena současně s ním. M: 1660 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Slavkov) G r u n d viz Sejpské Údolí a Zeif, z., o. Šumperk G r u n d d o r f viz Dlouhá Ves, s. Křižanova a Mírovský Grunt, s. Mírova, o. Šumperk GRUNDEK, o. Bruntál Dol. 1668, č. od 1870 Grundek, r. 1850 Gruntek; n. 1713-1945 Grundeck. 1850 s. Dolních Povelic, 1971 název zanikl. M: 1689 (Bohušov) G r u n d o r f viz Kněžpole, o. Bruntál G r u n d t viz Rokliny, o. Jeseník

G r u n é ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál G r u n n b e r g viz Zelená Hora, o. Jeseník G r u n o w viz Slatina, z., o. Karviná G r u n t viz Dolce, o. Šumperk, Doly, s. Bouzova, o. Olomouc, Doly, s. Mírovského Gruntu, o. Šumperk, Grund, z. u Slavkova, o. Olomouc, Horní Žleb, o. Olomouc G r u n t e k viz Grundek, o. Bruntál G r u n z e j f viz Rýžoviště, o. Bruntál G r u ň viz Staré Hamry, o. Frýdek-Místek G r u s c h a u, G r u s c h o w, G r u s s e n e, G r u s s o w viz Hrušov, s. Ostravy G r u z b e r g viz Brušperk, o. Frýdek-Místek G r u z o v i c e viz Gručovice, o. Opava G r ü g a u, G r ü g g e viz Grygov, o. Olomouc G r ü n b e r g viz Podlesí, o. Šumperk a Zelená Hora, o. Jeseník G r ü n d o r f viz Kněžpole, o. Bruntál G r ü n e G a s s e viz Zelená Ulice, s. Olomouce G r ü n e n d o r f, G r ü n h o f viz Kněžpole, o. Bruntál G r ü n e r G a s s e viz Zelená Ulice, s. Olomouce G r ü n h o f viz Kněžpole, o. Bruntál G r ü n s h o f viz Krenišov, o. Šumperk GRYGOV, o. Olomouc Č. 1462 Grigow, od 1508 Grygov, 1771-1846 i lidově doposud Gregov, 1849-1850 Grigava; n. 1408-1430, 1720-1798 Krigaw, 1655-1869 Grigau, Griegau, 1676-1720 Grügge, 1751 Gregen, 1846-1918 Grügau, 1939-1945 Königswald; l. 1306 Aw (založen), 1313-1414 Kriegaw, Krygaw, 1691 Gregow. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1662 (Velký Týnec) G r y g s t y k viz Valšov, o. Bruntál GRYMOV, o. Přerov

Zal. 1787 na pozemcích dvora v Radslavicích, č. 1788-1881 Grimov, od 1872 Grymov; n. 1788-1945 Grimsthal; l. Grimovicium 1847-1867. Od 1850 s. o. a o. Přerov. 1850 osada Radslavic, 1882 sam. obec, 1974 spol. MNV s Radslavicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1788 (Pavlovice u Přerova) G r y m s h o f viz Krenišov, o. Šumperk G r y n a ř o v viz Kněžpole, o. Bruntál G u l d e n f l u e s, G u l d e n f l u s s viz Zlatý Potok, o. Šumperk G u l d e n s t e i n viz Branná, o. Šumperk G u m p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk G u n d e r s d o r f, G u n d r a b o v i c e, G u n d ř o v i c e viz Guntramovice, o. Opava G u n p e r s d o r f viz Kopřivná, o. Šumperk G u n t e r s d o r f viz Guntramovice, o. Bruntál a o. Opava GUNTRAMOVICE, o. Bruntál Zal. 1793, ale už 1720 dvůr a několik domů. Č. 1870 Dětinov, od 1871 Guntramovice; n. 1720-1945 Güntersdorf, 1836 Guntersdorf, 1870 Kindersdorf. 1850 osada Kostelce, 1935 Krnova, 1979 jako m.č. zanikly, název zrušen, užíván jen neoficiálně. M: 1794 (Krnov – Kostelec) GUNTRAMOVICE, o. Opava Č. 1456-1576 Gundersdorf, 1577 Hundersdorf, 1585 Guntrsdorf, Günderzdorf, 1651 Sandersdorf, 1771 Kundersdorf, 1798-1850 Gundrabowice, 1846-1854 a 1898 Gundřovice, od 1872 Guntramovice; n. 1514-1945 Gundersdorf, 1718 Kundersdorf, 1751 Bindersdorf. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. v 17.- 20. stol. se dělily na Horní a Dolní Guntramovice, tvořící od 1850 jednu politickou obec, 1963 se staly Guntramovice s. Budišova nad Budišovkou. M: 1741 G u r s d o r f viz Skorošice, o. Jeseník G u r s c h d o r f viz Skorošice, o. Jeseník G u r t e n d o r f, G u t t e n d o r f viz Skorotín, o. Nový Jičín

G u s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G u t h a viz Guty, o. Frýdek-Místek G u t t e n l a n d viz Dobrá, o. Frýdek-Místek G u t t w e i n viz Chudobín, o. Olomouc GUTY, o. Frýdek-Místek Č. od 1457 Guty, 1850 Kúty; n. 1720-1945 Gutty; l. 1305 Gutha, 1688 Gutti, 1724 Gutta; p. od 1850 Guty. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1725 (Střítež) G u z o u e viz Moravská Huzová, o. Olomouc G u z o w a viz Huzová, o. Bruntál G u z s s o w viz Moravská Huzová, o. Olomouc G ü b a u viz Jívová, o. Olomouc G ü l d e n f l u s viz Zlatý Potok, o. Šumperk G ü n t e r s d o r f viz Guntramovice, o. Bruntál G ü r s d o r f viz Jiříkov, o. Bruntál a Skorošice, o. Jeseník G ü r s i g, G ü r s i c h viz Jiříkov, o. Bruntál G ü r t t e n d o r f viz Skorotín, o. Nový Jičín G ü s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov G ü s s h ü b e l, G ü s s h ü b l viz Kyselov, o. Olomouc G y b a u, G y b a w viz Jívová, o. Olomouc G y c z y n viz Nový Jičín a Starý Jičín, o. Nový Jičín G y c ž i n a viz Jičina, o. Nový Jičín G y l o b s, G y l o w e c z viz Jílovec, o. Nový Jičín G y s s a w, G y s s h u b e l viz Kyselov, o. Olomouc G y s t e b n i k viz Jistebník, o. Nový Jičín G y w a u, G y w a w, G y w o w a viz Jívová, o. Olomouc

H a a t s c h, H a a t s c h i u m viz Hať, o. Opava HABARTICE, o. Šumperk Č. od 1437 Habartice, 1557-1565 Dolní a Horní Habartice, 1847 Habrdice, 1872 Habertice; n. 1565-1945 Ebersdorf, 1569 Ebhardzdorf, 1614 Ebertsdorf, 1618-1620 Abersdorf, 1678 Obersdorf, 1692 Haber; l. 1278, 1365 villa Ebrchardi, 1351 Ebirhardi villa, 1771 Ebersdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk, 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 připojeny s osadou Pleče jako m.č. k Jindřichovu. Součástí Haratic byla od 16. st. osada Rudkov, zanikla po 1945. M: 1628 (Hanušovice) H a b e r, H a b e r t i c e, H a b r d i c e viz Habartice, o. Šumperk H a b i c h t viz Jestřabí, o. Olomouc HABRNOVICE, z., o. Frýdek-Místek Č. 1536-1580 Habrnovice, 1574 Habroňovice (pusté) ; n. 1389-1402 Ebirmannsdorf (osedlé), 1580 Habrwanowitz (pusté); l. 1389 Halbransdorf. Zanikly v 15. stol. mezi Místkem a Palkovicemi u říčky Olešné. H a b r o w a viz Hrabová, o. Šumperk H a b r u o w k a, H a b r u w k a, H a b r ů v k a viz Hrabůvka, o. Přerov H a c k e l s d o r f viz Hartíkov, o. Šumperk H a c z i a n, H a c z i n i u m viz Hejčín, o. Olomouc H a č, H a d viz Hať, o. Opava H a č í n viz Hejčín, o. Olomouc HADOVEC, z., o. Šumperk Č. 1481-1517 Hadovec; l. 1412-1418 Hadowecz. Ves zpustla koncem 15. stol. u Drozdova poblíž Drozdovské pily v trati Hadový důl a Na kostelíčku. H a d r u n c k, H a d r u n e k viz Kravařov, s. Opavy H a e r t a w viz Moravská Harta, o. Opava

H a g viz Hrabí, o. Olomouc H a g o w viz Hájov, o. Nový Jičín H a h n b e r g viz Kohout, o. Jeseník H a i d e n b i l t z viz Bílčice, o. Bruntál H a i k e n w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H a i m e r l e, H a i m e r l o v viz Hajmrlov, o. Bruntál a o. Šumperk H a i n b u c h e n viz Hrabůvka, o. Přerov H a i n d o r f viz Hejnov, o. Bruntál H a i n o w i t z viz Haňovice, o. Olomouc H a i n t z e n d o r f viz Hynčina, o. Šumperk a Hynčice, o. Bruntál HÁJ, s Třeštiny, o. Šumperk Skupina domů, od 1850 s. Třeštiny. HÁJ VE SLEZSKU, o. Opava Č. 1798-1970 Háj, 1885 Svoboda, od 1970 Háj ve Slezsku; n. 1784-1945 Freiheitsau, 1798-1805 Freyheitsaue. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Chabičova, 1922 se Chabičov, Smolkov a Háj sloučily pod názvem Háj a staly se osadami resp. m.č. této obce. M: 1785 (Velká Polom), 1905 H a j č í n, H a j e č í n viz Hejčín, o. Olomouc HAJMRLOV, o. Bruntál Č. 1793-1798 Hamerlov, 1847 Haymerly, 1850 Haimrlov, od 1872 Hajmrlov; n. 1793-1798 Haimerle, 1798-1945 Heimerldorf, 1846-1847 Heimelsdorf. 1850 osada, později část Moravského Berouna, název zrušen 1950. M: 1788 (Moravský Beroun) HAJMRLOV, o. Šumperk Zal. 1789; č. 1839-1846 Hajmerlov, 1850-1893 Haimrlov, 1905 Hamerlov, od 1872 Hajmrlov; n. 1798-1945 Heimerlsthal. 1850 osada, 1945 m.č, dnes s. Starého Města. M: 1793 (Staré Město) HÁJOV, o. Nový Jičín

Č. od 1780 Hájov; n. 1692 (dvůr) Hagoský, 1780-1918 Hajow, Hajowy, 1847 Heyhof, 1939-1945 Heinhof. 1850 s. o. Místek, 1879 Příbor, 1938 Místek, 1945 Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Místek, 1879 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín. 1850 nakrátko osadou Rychaltic, avšak téhož roku osamostatněn; za okupace zabrána samota Haškovec, 1957 Hájov zvětšen o část Klokočova, Vésky u Příbora a Benátek, 1976 s. Příbora. M: 1840 (Rychaltice) H a k o v e c viz Haukovice, o. Olomouc H a k e l s d o r f viz Hartíkov, o. Šumperk H a l b a viz Holba, o. Šumperk H a l b e n d o r f viz Polouvsí, o. Nový Jičín a Polouvsí, z., o. Opava H a l b e n s e i t viz Holba, o. Šumperk H a l b r a m s d o r f viz Habrnovice, z., o. Frýdek-Místek a Zelinkovice, o. Frýdek-Místek H a l b s e i f, H a l b s e i t viz Holba, o. Šumperk HALENKOV, o. Vsetín Zal. v období 1654-1657 pod názvem Helenkovice; č. 1654 dvůr Helenkovice, Helenovice, 1658-1696 Helenkov, 1670-1682 též Alenkov, Alinkov, od 1718 Halenkov; n. 1663-1692 Helenkow, 1771-1945 Hallenkau. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1789 H a l s c h y viz Hať, o. Opava H a m a l o v viz Hajmrlov, o. Šumperk H a m b e r g, H a m b e r k viz Kohout, o. Šumperk H a m e r l o v viz Hajmrlov, o. Bruntál HAMERSKÝ, o. Šumperk Č. od 1893 Hamerský, 1935 Na hutích; n. 1850-1945 Hammerfeld. 1850 osadou, pak předměstí Štítů. M: Štíty, v matrikách samostatně neuváděn H a m m e r d o r f viz Železná, o. Bruntál H a m m e r f e l d viz Hamerský (Na hutích), o. Šumperk

H a m m e r h a u viz Dlouhá Hora, o. Jeseník H a m m e r s t e i n viz Horní Město, o. Bruntál H a m m e r w e r k e viz Hutí a Hamry, o. Frýdek-Místek H a m r o v á viz Dlouhá Hora, o. Jeseník HAMROVICE, o. Frýdek-Místek Dol. 1716, č. od 1883 Hamrovice; n. 1808-1945 Hamrowitz. 1850 osada Starých Hamer, 1951 s. Ostravice. M: 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1835 (Staré Hamry) HAMRY, o. Frýdek-Místek Č. od 1893 Hamry; n. 1850-1918 Hammerwerke. Od 1850 s. Čeladné. M: 1652 (Dobrá), 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1799 (Borová) H a m r y viz Doly, o. Olomouc H a n b e r g viz Kohout, o. Jeseník H a n d o r f viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín H a n g e n s t a i n, H a n g e n s t e i n, H a n g e n s t e y n, H a n g l s t e i n, H a n g s s t e i n, H a n g š t e j n viz Skály, o. Bruntál H a n ě j o v i c e, H a n i e w i c z, H a n i o w i c z, H a n i o w i t z, H a n i o w i t i u m viz Haňovice, o. Olomouc H a n k š t e j n, H a n k š t ý n viz Skály, o. Bruntál H a n k š t e j n s k é H o r y, H a n k š t e j n - městečko viz Horní Město, o. Bruntál H a n n d o r f viz Hejnov, o. Bruntál H a n n e r s d o r f viz Poruba, s. Ostravy H a n n s d o r f, H a n s d o r f viz Hanušovice, o. Šumperk H a n s t a t t viz Zábřeh, o. Šumperk H a n š t a j n,

H a n t š t a j n, H a n t š t e j n viz Skály, o. Bruntál H a n t z e n d o r f viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk a Hynčice, o. Nový Jičín H a n u c h o v a L h o t a viz Zábeštní Lghota, o. Přerov HANUŠA, o. Opava Č. od 1798 Hanuša; n. 1798-1945 Hanuscha. 1850 samota, stále s. Branky u Opavy. HANUŠOVICE, o. Šumperk Č. od 1504 Hanušovice, 1616 Hanzdorf, n. 1607-1945 Hansdorf, 1751 Hamsdorf; l. 1325 villa Johannis, 1351-1355 Johannis villa, 1437-1448 Hanussowicze, 1672 Hansdorf, 1771 Hansdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1923 povýšeny na městečko, 1976 město. 1920 připojena Holba (do 1870 částí Raškova), 1949 připojeny Hynčice nad Moravou, 1953 osada Pustých Žibřidovic Potůčník, 1976 Vysoké Žibřidovice s m.č. Žleb (do 1949 Valteřice, součástí V. Žibřidovic od 1964), 1975 připojena Kopřivná s osadou Lužná (1990 opět sam. obec). Současné m.č. Hanušovic: Hynčice nad Moravou, Potůčník a Vysoké Žibřidovice. Viz dále hesla Holba a Hynčice nad Moravou. M: 1628 H a n y e o w i c z viz Haňovice, o. Olomouc HAŇOVICE, o. Olomouc Č. 1498, 1517 a 1881 Hanějovice, od 1526 Haňovice; n. 1591 Honowitz, 1676-1718 Hannowitz, 1676 Haňowitz, 1692 Anowitz, 1720-1945 Haniowitz, 1787 Hainowitz; l. 1131 Ganeiouici, 1320 Hanowicz, 1384 Hoynauicz, Honowicz, 1403-1408 Hanyeowicz, Hanyowicz, 1440 Haniowicz, 1446 -1459 Haniewicz, 1771 Haniowitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1980 m.č. Litovle, 1990 sam. obec. M: 1631 (Cholina) H a r a š o v viz Harrachov,o. Bruntál H a r m a n s d o r f viz Temenice, o. Šumperk HARRACHOV, o. Bruntál Zal. 1747; č. 1850-1854 Harašov, 1872-1924 Harachov, od 1924 Harrachov; n. 1771-1945 Harrachsdorf. Od 1850 osada Rýmařova. M: 1747 (Rýmařov)

H a r r a c h s d o r f viz Harrachov, o. Bruntál H a r t a, H a r t a u viz Moravská Harta, o. Opava a Slezská Harta, o. Bruntál H a r t a v a viz Slezská Harta, o. Bruntál HARTE, o. Jeseník N. 1805-1850 Harte. Osada Velkých Kunětic, s nimiž splynula. M: Velké Kunětice, v matrikách samostatně neuváděno H a r t i c e viz Moravská Harta, o. Opava HARTÍKOV, o. Šumperk Č. 1499-1872 Hartvíkov, 1720 Hartinkov, od 1618 Hartíkov; n. 1675-1846 Hackelsdorf, 1771 Haklsdorf, 1798-1945 Hakelsdorf; l. 1397 Hertwykow, l447 Hartwikow, 1771 Hartikovium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 připojen k Bušínu. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1787 (Jakubovice) H a r t i n k o v viz Hartíkov, o. Šumperk H a r t l s d o r f viz Heroltovice, o. Olomouc H a r t m a n i c e viz Nové Zálužné, o. Opava HARTMANDORF, z., o. Bruntál Č. 1523 pustý Hartmansdorf. Ves zanikla v 15. stol. v místech dnešního předměstí Luhu, s. Horního Benešova. H a r t o v viz Moravská Harta, o. Opava a Slezská Harta, o. Bruntál H a r t t b e y d e r M o h r viz Slezská Harta, o. Bruntál H a r t v í k o v viz Hartíkov, o. Šumperk HARTY, o. Nový Jičín Č. 1847-1957 Harty; n. 1780-1945 Lilien. Od 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 osada Mošnova, 1923 sam. obec, 1956 zrušena, zbytek obce se stal s. Petřvaldu, název 1957 zanikl. M: 1794 (Petřvald nad Moravě)

H a r t y viz Moravská Harta, o. Opava H a s e n d ö r f e l viz Zaječí, o. Šumperk H a s c h o w i t z viz Hážovice, o. Vsetín H a s l i c h t, H a s l i c h t i u m, H a s l i c h t l viz Varhošť, o. Olomouc H a s o w i t z viz Hážovice, o. Vsetín HASPELBERG, o. Jeseník 1781-1945 kolonie Vápenné, s níž splynula. M: 1781 (Vápenná) H a t s c h e i n viz Hejčín, s. Olomouce H a t s c h i u m viz Hať, o. Opava H a t z w o w i t z viz Hážovice, o. Vsetín HAŤ, o. Opava Č. od 1518 Hať, 1771 Hač, i lidově dodnes; n. 1413-1425 Seifersdorf, 1621-1623 Seybersdorf, Sybersdorf (auf der Herrschaft Schillersdorf), 1720-1945 Haatsch; l. 1250 Had, 1265, 1270 Sifridesdorf, Sifridsdorf, 1303 Syfridisdorf, 1349-1382 Siffridi villa, 1672-1771 Hatschium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1923 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Ves dočasně ve 14. stol. zpustla. 1979 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec. M: 1656 H a u viz Poruba, o. Přerov a Seč, o. Jeseník H a u č o v e c, H a u č o v i c e viz Bělá, o. Olomouc HAUGEMEINDE, o. Jeseník V letech 1720-1850 společný (německý) název a rychta pro osadu Dlouhou Horu, Mýtinku, Pasíčku a Seč. - Viz příslušná hesla! H a u g o w i t z viz Haukovice, o. Olomouc H a u g s d o r f viz Hukovice, o. Jeseník H a u g s t e y n viz Skály, o. Bruntál H a u k o v e c, H a u k o v i c e viz Hukovice, o. Nový Jičín

HAUKOVICE, o. Olomouc Č. 1510 mlýn Hukovec, 1530-1592 mlýn a dvůr Hukovec, kolem r. 1600 vznikla i ves, zvaná 1606-1629 Houkovec (Haukowecz), od 1846 Haukovice, 1850 a 1922 Houkovice, lidově Hakovec; n. 1608 Haukowycz, 1629-1945 Haukowitz, 1692 Haugowitz, 1846 Haukwitz, 1869 Hankowitz. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Paseky, 1869 sam. obec, o 1960 s. Újezda u Uničova. M: 1674 (Paseka) H a u s d o r f viz Hukovice, o. Nový Jičín HAVÍŘOV. o. Karviná 1955 vznikl jako samostatná obec z odlou čených částí Dolních Bludovic, Šenova a Šumbarku. Město se neustále rozšiřuje, takže do 1960 připojeny k němu celé Dolní Bludovice, Dolní a Prostřední Sucná, Šumbark a Životice. R. 1971 měl Havířova tyto části: Havířov 1 - Město, Havířov 2 - Bludovice, Havířov 3 - Šumbark, Havířov 4 – Suchá, 1974 připojeny Dolní Datyně jako Havířov 5 – Dolní Datyně, 1975 připojena Horní Suchá jako Havířov 6 – Horní Suchá, 1990 se H. Suchá osamostatnila. 1955 od o. Č. Těšín k o. Ostrava-okolí, 1960 Karviná. H a w g k r o s s viz Hukovice, o. Jeseník H a w g s d o r f viz Hukovice, o. Jeseník H a w k w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H a w s a w viz Huzová, o. Bruntál H a y c z i n, H a y c h i n viz Hejčín, s. Olomouce H a y d e n p i l t s ch viz Bílčice, o. Bruntál H a y m e r l y viz Hajmrlov, o. Bruntál H a y n viz Hejnov, o. Bruntál H a y n c e l d o r f, H a y n c z e n d o r f viz Hynčina, o. Šumperk H a y n t z e d o r f viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H a z i o w i t z viz Hážovice, o. Vsetín HÁŽOVICE, o. Vsetín Č. od 1411 Hážovice, Hažovice; n. 1675 Haschowicze, 1692-1798 Hasowitz, 1718-1918 Haziowitz, Hažowitz, 1939-1945 Haschowitz; l. 1771 Hazowitium, 1828 -1829 Hatzowitz.

1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 spolu s Tylovicemi s. nově vytvořené obce Rysové, která 1980 připojena k Rožnovu pod Radhoštěm a rozdělena na dvě m.č. Hážovice a Tylovice. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm) H ä n n e r s d o r f viz Jamník, z., o. Bruntál H e c k e n w a l d, H e c k w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H e c z e n d o r f viz Bílčice, o. Bruntál H e c z i n i u m viz Hejčín, o. Olomouc H e d v i k o v viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál H e g r i g e s S e i t e n d o r f, H e g r i c h e s S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín HEIDAU, z., o. Jeseník L. 1263 Heidaw. Zaniklo poblíž Jeseníku, o. Jeseník. H e i d e n p i l t s c h viz Bílčice, o. Bruntál H e i l i g b e r g, H e i l i g e B e r g viz Svatý Kopeček, o. Olomouc H e i l i g e D r e y f a l t i g e i t viz Karlovec, s. Opavy H e i l i g e n b e r g, H e i l i g e r B e r g, H e i l i g s b e r g viz Svatý Kopeček, o. Olomouc H e i m e r l s d o r f viz Hajmrlov, o. Bruntál H e i m e r l s t h a l viz Hajmrlov, o. Šumperk H e i n c z e n d o r f viz Hynčice, o. Bruntál H e i n č i c e viz Hynčice, o. Nový Jičín H e i n d o r f viz Hejnov, o. Bruntál H e i n e r s d o r f viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál H e i n h o f viz Hájov, o. Nový Jičín H e i n r i c h s d o r f viz Jindřichov, o. Bruntál a Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy H e i n r i c h s t h a l viz Jindřichov, o. Šumperk H e i n r i c h s w a l d,

H e i n r i c h s w a l d a, H e i n r i c h s w a l d i u m viz Jindřichov, o. Přerov H e i n r i c h w a l d e viz Poruba, s. Ostravy H e i n š o v i c e viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk H e i n t z e n d o r f viz Hynčice, o. Bruntál a Nový Jičín, Hynčice nad Moravou, Hynčina a Hynčice pod Suš., o. Šumperk H e i n z d o r f viz Hynčina, o. Šumperk H e i n z e n d o r f viz Bílčice a Hynčice, o. Bruntál a Hynčice, o. Nový Jičín H e i n z e n d o r f a n d e r M a r s c h viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk H e i n z e n d o r f, H e i n z e n d o r f u n t e r d e r D ü r r e n K o p p e viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H e i n z e n h o f, H e i n z h o f viz Hynčinov, o. Šumperk H e i s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov H e i t z e n d o r f viz Hynčice, o. Nový Jičín, Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk a Jindřichov, o. Bruntál H e j n c z e n d o r f viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk HEJČÍN, s. Olomouce Č. 1437 Haječín, 1517-1578 a 1869 Hajčín, 1526 a 1771 Hačín, od 1595 Hejčín; n. 1672-1945 Hatschein, 1677 Heytschein; l. 1078 Gaychin, 1247-1275 Haychin, 1276 Hayczin, 1771 Haczinium, Heczinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 s. města Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1783 (Křelov), 1785 HEJDOVÁ, z., o. Opava Č. 1568-1588 Hejdová, 1586 Heydow, 1588 Heydůw, Heydowa (stále pustá); n. v 18.-20 stol. Heidowa, pomístní název u vsi Moravice. HEJNOV, o. Bruntál Č. od 1951 Hejnov; n. 1377 Heinczindorf, v 15. stol. zpustlá ves, 1555-1945 Heindorf, 1602-1626 Haindorf, 1689 Hayn, 1736 Hanndorf. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 obec pověřena správou obcí Dlouhá Voda a Dlouhá Ves (spol. MNV), 1951 připojena Dlouhá Voda, obec připojena 1960 jako část Holčovic. M: 1673 (Hynčice)

H e l e n k o v, H e l e n k o v i c e, H e l e n o v i c e viz Halenkov, o. Vsetín HELFŠTÝN, hrad, o. Přerov Č. 1437-1628 Helštajn, Helštejn, 1446 -1680 Helfenštajn, Helfenštejn, v 19. -20. stol. Helfštýn, lidově Helštýn; n. ve 14.-20. stol. Helfenstein; l. 1349 Helfstayn, 1355-1437 Helfenstein, 1372 Helstayn, 1375 Helphstein, 1405-1438 Helfstayn, 1400-1406 Helfinstein. Od 1850 s. Týna nad Bečvou. Hrad byl obýván ještě na přelomu 17. a 18. stol., v 19. stol. již pustý. M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Týn nad Bečvou) HELMSDORF, z., o. Bruntál Zanikl patrně v 15. stol. mezi Dlouhou Strání, Jelením a Rázovou podle staré tradice. Písemných dokladů o vsi není. HELTÍNOV, o. Nový Jičín Č. 1547 pustá ves Heltvínov; 1716 Schertzow, Schertzowa, 1846 Šercová, 1847 Šercovice, 1850 Weltinow, 1872 Šercov, 1885 Heltvínov, od 1875 Heltínov; n. 1716 Schertzow, 1751-1798 Scherzen, 1788 Neuhof, 1778-1945 Scherzdorf, 1847 Scherzhof. Od 1850 osada Luboměře. M: 1706 (Spálov) H e l t v í n o v viz Heltínov, o. Nový Jičín H e l v í k o v viz Albrechtice, o. Nový Jičín H e n č i c e viz Hynčice, o. Bruntál a Hynčice nad Moravou, o. Šumperk H e n č í n viz Hynčina, o. Šumperk HENČLOV, o. Přerov Zal. 1787; č. vždy Henčlov, jen 1847 Hudov, 1893 Henšlof; n. 1786-1945 Hentschelsdorf. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1956 připojeno několik budov patřících k Troubkám, 1980 m.č. Přerova. M: 1788 (Troubky) H e n d e l s d o r f viz Heroltovice, o. Olomouc H e n d r i c h o v viz Jindřichov, o. Bruntál H e n d r i c h w a l d viz Jindřichov, o. Přerov H e n d š d o r f, H e n d r š t o r f,

H e n d r z d o r f viz Jindřichov, o. Bruntál H e n d ř i c h o v viz Jindřichov, o. Přerov HENEBERK, s. Neplachovic, o. Opava Zal. 1790; č. Heneberk; n. 1798-1834 Hennebergsdorf, Hennebergsfeld. Původně kolonie, nyní s. Neplachovic, s nimiž splynula. M: 1790 (Neplachovice) HENEBERKY, o. Olomouc Zal. 1786 parcelací třebčínského dvora; č. od 1893 Heneberky; n. stále do 1945 Henneberg. Český název zanikl 1948. 1850 osada, 1930 s. Třebčína. M: 1786 (Slatinice) H e n e b e r k y viz Borová, o. Opava H e n g e l s d o r f viz Bohutín, o. Šumperk H e n n e b e r g viz Heneberky, o. Olomouc a Borová, o. Opava H e n n e b e r g s d o r f, H e n e b e r s f e l d viz Heneberk, s. Neplachovic, o. Opava H e n n e r s d o r f viz Jindřichov, o. Bruntál H e n r e y c h d o r f, H e n r i c h s d o r f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy H e n r i k e s t o r p h viz Jindřichov, o. Bruntál H e n r i v a l d viz Jindřichov, o. Přerov H e n š l o v viz Henčlov, o. Přerov H e n t c z i n viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk H e n t s c h e l s d o r f viz Henčlov, o. Přerov H e ň k o v viz Hynkov, o. Olomouc H e r a l t i c e viz Heroltice, o. Šumperk a Velké Heraltice, o. Opava H e r a l t s c h i t z viz Velké Heraltice, o. Opava H e r a t i c e, H e r a u c e, H e r a u i c i u m, H e r a u l t z, H e r a u t z, H e r a u z viz Heroltice, o. Šumperk H e r c i g w a l d, H e r c o g s v a l d,

H e r c w a l d viz Lesy, o. Opava H e r č a v e viz Hrčava, o. Frýdek-Místek H e r č i c e viz Hertice, o. Opava H e r č i v a l d viz Lesy, o. Opava H e r d e l s d o r f, H e r d o v i c e viz Heroltovice, o. Olomouc H e r l i e c z, H e r l i t z viz Velké Heraltice, o. Opava H e r l o t o v i c e, H e r l s d o r f, H e r l s d o r f i u m, H e r l t o v i c e viz Heroltovice, o. Olomouc H e r m a n T a u b n i t z viz Dubnice, o. Bruntál H e r m a n i c e viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín, Heřmanice, s. Ostravy a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál H e r m a n i c i viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín H e r m a n i c z viz Heřmanice, z., o. Olomouc H e r m a n i t i u m viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín H e r m a n i t z viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín, Heřmanice, s. Ostravy a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál H e r m a n n i v i l l a viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál, Heřmanice, s. Ostravy a Horní Heřmanice, o. Jeseník H e r m a n o v i c e viz Heřmanovice, o. Bruntál H e r m a n s d o r f viz Heřmánky, o. Olomouc, Horní Heřmanice, o. Jeseník, Jeřmaň, o. Olomouc, Svobodné Heřmanice, o. Bruntál a Temenice, o. Šumperk H e r m a n s t a d t viz Heřmanovice, o. Bruntál a Heřmánky, o. Olomouc HERMANSTAT, z., o. Olomouc L. 1394 Hermanstat protunc deserta. Zaniklo poblíž hradu Hlubokého směrem k Varhošti. Snad totožný s Heřmanicemi, z., o. Olomouc. H e r m a r s d o r f viz Svobodné Heřmanice, o. Bruntál, Temenice, s. Šumperka a Heřmánky, z., o. Olomouc H e r m b s d o r f viz Heřmánky, o. Olomouc H e r m e n s t a d t l viz Heřmanovice, o. Bruntál H e r m e r s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník, Svobodné Heřmanice, o. Bruntál a Temenice, o. Šumperk H e r m e t z viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín

H e r m i n o v y viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e r m i s d o r f viz Temenice, o. Šumperk H e r m i t z, H e r m i t z e, H e r m n i t z viz Heřmanice u Polomi, o. Nový Jičín H e r m s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník, Svobodné Heřmanice, o. Bruntál a Temenice, o. Šumperk H e r m š t a t viz Heřmanovice, o. Bruntál H e r n s d o r f viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín H e r o l t o v i c viz Heroltovice, o. Olomouc H e r o l t G r a n d e viz Heroltice, o. Šumperk HEROLTICE, o. Šumperk Č. 1481 Veliké Herultice, od 1598 Heroltice, 1720-1798 též Heratice, 1771 Herauce, 1846-1847 Herotice, 1850 Horoltice, 1872 Heraltice; n. 1675-1718 Heroltz, 1676-1945 Herautz, 1676 i Heroltitz, 1751-1772 Heraultz, 1798 Herault, 1846 Herauz; l. 1278, 1365 Herolt Grande, 1771 Heraucium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Štítů. M: 1738 (Štíty), 1832 H e r o l t i t z, H e r o l t i z, H e r o l t o u i c z viz Velké Heraltice, o. Opava HEROLTOVICE, o. Olomouc Č. 1456 Heroltsdorf, 1504 Herdelsdorf, 1581-1771 Herlsdorf, 1847-1850 Herdovice, 1872-1948 Heroltovice, 1885 Herlotovice, 1893 Herltovice; n. 1456-1945 Herlsdorf, 1676 Hendelsdorf, 1718-1788 Herdelsdorf, 1720 Hartlsdorf; l. 1364 Heroltsdorf, 1771 Herlsdorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Šternberk; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Šternberk. 1850 sam. obec, 1950 zrušeny, 1967 obnoveny, 1980 m.č. Města Libavé. M: 1659 (Město Libavá) H e r o l t o w i c z viz Velké Heraltice, o. Opava H e r o l t s d o r f viz Heroltovice, o. Olomouc H e r o s c h i d o r f viz Velké Heraltice, o. Opava H e r o s c h i s d o r f viz Hněvošice, o. Opava(?) H e r r l i t z,

H e r r l i c z viz Velké Heraltice, o. Opava H e r r n s d o r f viz Heřmánky, o. Olomouc H e r r s c h a f t l i c h N e u h o f viz Panské Nové Dvory, s. Frýdku-Místku H e r s c h i c z, H e r s i c z, H e r š i c e viz Hertice, o. Opava H e r t i a w a viz Hrčava, o. Frýdek-Místek HERTICE, o. Opava Č. 1406-1562 Heršice, 1456-1462 Herčice, 1483 Hyršice, od 1771 Hertice, 1871 Hersice; n. 1676-1720 Hertzitz, Herzitz, 1751-1945 Hertitz, 1792 Hörtitz; l. 1251 Hirsitz, 1373-1392 Herschicz, 1373-1447 Hersicz, 1389 Horsicz, 1771 Hertitium. Vesnička 1639 a 1667 osedlá, byla v letech 1653-1663 dočasně zpustlá. 1850 osada Dolních Životic, 1979 zanikly zrušením. M: 1659 (Jaktař), 1788 (Dolní Životice) H e r t m a n i c e viz Nové Zálužné, o. Opava H e r t t e n d o r f viz Tvrdkov, o. Bruntál H e r t v í k o v viz Hartíkov, o. Šumperk H e r t m a n H e r t v í k H e r t z e n w a l d, H e r t z o g e n w a l d, H e r t z o g w a l d, H e r t z o g s w a l d a u, H e r t z o g s w a l d e, H e r t z y w a l d e viz Lesy, o. Opava H e r u l t i c e viz Heroltice, o. Šumperk H e r v i n o v viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál H e r v i n o v y viz Nové a Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e r w i n i v i l l a viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál H e r w i n o v y viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e r w i n o w viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál H e r z m a n viz Jeřmaň, o. Olomouc a Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e r z m a n i c e, H e r z m a n i t z viz Heřmanice, s. Ostravy a Heřmánky, o. Olomouc H e r z o g s d o r f viz Kněžpole, o. Bruntál H e r z o g s w a l d viz Kněžpole, o. Bruntál a Lesy, o. Opava

H e r z w i n o w viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál H e r ž m a n i viz Jeřmaň, o. Olomouc H e r ž m a n i t z viz Heřmanice, s. Ostravy a Heřmánky, o. Olomouc H e ř e j v a l d viz Lesy, o. Opava HEŘMANICE, z., o. Olomouc L. 1275-1280 Hermanicz. Vis i heslo Hermanstat. HEŘMANICE, s. Ostravy Č. od 1447 Heřmanice, 1526 a lidově do dnes Hermanice; n. 1696 a za okupace Hermanitz, 1705-1918 Herzmanitz; l. 1305 Hermanni villa, 1450 Girzmanicze, 1688 Hermanitz; p. 1869-1918 Herzmanice. 1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1941 s. statutárního města Moravské Ostravy (od 1946 Ostrava). M: 1709 (Slezská Ostrava), 1905 H e ř m a n i c e viz Heřmánky, o. Olomouc a Svobodné Heřmanice, o. Bruntál HEŘMANICE U ODER, o. Nový Jičín Č. 1553-1630 a dodnes lidově Petroňovice (1623 "z Velkých Pertoniowitz"), 1571 a 1854-1893 Velká Heřmánka, 1771-1870 Velké Heřmanice, 1842-1847 Velká Hermanka, od 1846 Heřmanice, 1850 Hrubá Heřmánka, od 1960 Heřmanice u Oder; n. 1554 Hernsdorf, 1611-1627 Petroniowitz, 1608-1720 Gross Hermesdorf, 1636 Gross Hermendorf, 1683-1736 Gross Hermbsdorf, 1720-1945 Gross Hermsdorf, 1798-1805 Gross Hermersdorf, 1835 Gross Hermannsdorf; l. 1374 Hermansdorf Maior, 1771 Hermesdorf Magnum. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec. M: 1611 (Odry), 1785 (Véska) HEŘMANICE U POLOMI, o. Nový Jičín Č. od 1499 Heřmanice, 1517-1846 a lidově i Jeřmanice, 1613 z Jormanic, 1662-1771 Hermanice, 1847 Hermice, od 1960 Heřmanice u Polomi; n. 1654-1661 Hermetz, 1676-1945 Hermitz, 1771 Hermanitz, 1850 Hermnitz; l. (1201) Hermanici, 1672 Hermanitz, 1690 Gerzmanitz, 1771 Hermanitium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín), 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1709 (Jeseník nad Odrou), 1771 (Špičky) HEŘMÁNKY, o. Nový Jičín Č. od 1555 Heřmánky, ale 1584 Heřmanka, 1611 ves Hežmanský, 1612 ves Hržmanský, 1771-1872 Malé Heřmanice, 1847-1850 Malá Heřmánka, 1883-1918 Malé Heřmánky,

1894 Malé Heřmáky; n. 1583-1736 Klein Hermbsdorf, 1608-1945 Klein Hermsdorf, 1636 Klein Hermesdorf, 1798-1805 Klein Hermersdorf; l. 1374 Hermansdorf Minor, 1640-1771 Hermesdorf Parvum. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Jakubčovic nad Odrou, 1866 sam. obec, 1961 znovu s. Jakubčovic nad Odrou, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec. M: 1611 (Odry), 1785 (Véska) HEŘMÁNKY, o. Olomouc Č. 1538-1582 pustá ves Heřmansko, 1846-1906 Heřmanice, 1850-1950 Heřmánky; n. 1582 (pustý) Hermsdorf, 1626-1662 Hermbsdorfer Hof, 1716 Hermbsdorf, 1718 Herrnsdorf, 1720 Hermansdorf, 1751-1945 Hermsdorf, 1788-1850 Hermesdorf, 1798 Heržmanitz; l. 1394 Hermannsdorf, 1408 Herzmanicze. 1850 s. o. a o. Hranice, 1949 Olomouc; za okupace s. o. Město Libavá, o. Moravský Beroun. Ves zpustla snad již ve 14. stol. a znovu ve stol. 15., obnovena 1701. 1850 s. Boškova, 1881 sam. obec, 1950 zrušena. M: 1711 (Potštát) HEŘMANOVICE, o. Bruntál Č. 1554 Hermanštat, 1596 z Hermštatu, 1850 Heřmanice, 1869 Hermanice, od 1893 také Hermanovice, od 1921 Heřmanovice, n. 1552-1653 Hermstadt, 1720 Hermanstattl, 1789-1945 Hermannstadt; l. 1281 1339 Hermanstat. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník, 1949 Krnov; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1949 Krnov, 1960 Bruntál. M: 1681 H e ř m a n s k o viz Heřmánky, o. Olomouc H e ř m a n y, H e ř m e n viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e ř m í n o v, H e ř m í n o v y viz Nové a Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e ř v í n o v i c e viz Nové a Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e ř v í n o v y viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál H e t z e n d o r f, H e y d e n P i l t s c h viz Bílčice, o. Bruntál H e y l e n d o r f, H e y l e r d o r f viz Postřelmov, o. Šumperk H e y l o v viz Hýlov, o. Nový Jičín H e y n c z e n d o r f viz Hynčice, o. Bruntál a Hynčice n. M., o. Šumperk H e y n r e i c h s d o r f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy

H e y n r i c h s d o r f viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek a Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy H e y n t z e n d o r f viz Hynčina, o. Šumperk a Hynčice, o. Bruntál H e y t s c h e i n viz Hejčín, s. Olomouce H e ž m a n s k ý viz Heřmánky, o. Nový Jičín H i c y n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín H i l a u viz Hýlov, o. Nový Jičín H i l b o c z k i viz Hlubočky, o. Olomouc HILBRANTICE, z., v okolí Ostravy L. 1366-1406 Hilbranczicze, 1380-1413 Hilbranticz. Snad totožné s Novou Vsí, s. Ostravy. HILBROVICE, o. Přerov Č. od 1906 Hilbrovice; n. 1906-1945 Hilbersdorf. Stále osada Lipné. M: 1906 (Potštát) H i l l a u viz Hýlov, o. Nový Jičín H i l l e r s d o r f, H i l s c h d o r f viz Holčovice, o. Bruntál H i l t s c h i n viz Hlučín, o. Opava H i n c k a u viz Hynkov, o. Olomouc H i n c z e n d o r f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy a Bílčice, o. Bruntál H i n c z i c z viz Hynčice, o. Bruntál a o. Nový Jičín H i n č í n viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H i n d r i c h v a l d, H i n d r s v a l d, H i n d ř i c h o v, H i n d ř i c h w a l d viz Jinřichov, o. Přerov H i n k a u, H i n k o v i u m viz Hynkov, o. Olomouc H i n n e w i e d e r viz Karlova Studánka, o. Bruntál H i n t e r d o r f viz Zadní Ves, s. Karlovic, o. Bruntál H i n t e r d ö r f e l viz Závsí, o. Bruntál, s. Slezských Pavlovic H i n t e r h ä u s e l viz Závsí, s. Bohušova a Slezských Pavlovic, o. Bruntál

H i n t e r c h w a l d viz Jindřichov, o. Přerov H i n u n d w i e d e r viz Karlova Studánka, o. Bruntál H i r s c h b e r g viz Jelení, s. Holčovic, o. Bruntál H i r s c h d o r f viz Jelenice, o. Opava H i r s c h g r u n d viz Jelení, s. Holčovic, o. Bruntál H i r s c h h o f viz Jelenice, o. Opava H i r s i t z viz Hertice, o. Opava H i r ž h o f viz Jelenice, o. Opava HLADKÉ ŽIVOTICE, o. Nový Jičín Č. 1435-1540 Žibotice, Zibotice, 1610-1675 a 1924 znovu Hladké Zivotice (v 17. stol. též Hladké Žibotice), 1585-1924 Životice; n. 1398 Seibotindorf, 1430 Seybotyndorf, 1485-1588 Seybotendorf, 1551-1654 Schlicht (někdy i Schlecht) Seitendorf, 1655-1945 Seitendorf (bei Fulnek), 1934-1938 Seitendorf bei Zauchtl; l. 1324 Sibottendorf, 1337 Sibotinis villa, 1637-1672 Seittendorf, 1660 ex pago Schlacht Seitendorf, 1771 Seittendorfium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Fulneku, 1993 sam. obec. M: 1636 (Kujavy), 1785 HLADNOV, s. Ostravy Č. od 1508 Hladnov, 1670 Zhlídnov, 1850 Zhlínov, 1850-1881 Hladňov; n. 1717 Hladnau, 1850 Schlidtnau, Schildenau, 1869-1918 Slidnau. Před 1850 sam. obec, 1850 spolu s obcí Zámostí s. Slezské Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) H l a m n i c z viz Hlavnice, o. Opava H l á s e n i c e viz Hlásnice, o. Olomouc H l á s k a viz Lazce, s. Olomouce HLÁSNICE, o. Olomouc Č. 1409 Weleslawow, nyní Hlásnice, 1480-1531 Velislavov, 1487 hlásenští lidé, od 1546 Hlásnice, 1567-1569 Veleslavov, jinak Hlásnice, 1567-1570 i Veleslav, 1599 ves Velislav a jinak Hlásnice, 1720-1922 též Hlasenice, Hlásenice; n. 1599-1662 Wechtersdorf, 1636-1945 Wächtersdorf, 1692-1872 Wachtersdorf; l. 1397 (pustý) Welislawow. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. Velislav zpustla koncem 14. stol., záhy znovu vysazena na místě původním nebo těsně vedle pod jménem Hlásnice; někteří autoři lokalizují patrně neprávem zpustlou Velislav do okolí samoty Filzhaus u Babic. 1850 sam. obec, 1960 s. Chabičova, 1974 s. Šternberka, 1990 sam. obec.

M: 1633 (Šternberk) H l a u z o v viz Hluzov, o. Přerov HLAVNICE, o. Opava Č. 1451 z Hlavnic, od 1464 Hlavnice, někdy i Hlavnitce, 1847 a lidově Hlavnica; n. 1573-1771 Glomitz, 1617-1945 Glomnitz, 1647 Globnitz, 1720 Klamnitz, 1798 Klumnitz; l. 1250 Hlaweniz,l265 Labniz, 1270 Hlamnicz. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976-1978 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1669 (Neplachovice), 1785 H l č í n viz Hlučín, o. Opava H l e i s, H l e i s s viz Hluzov, o. Přerov H l e v i c e viz Hlivice, o. Olomouc H l e y s viz Hluzov, o. Přerov H l e y w i t z, H l i e n i t z viz Hlivice, o. Olomouc HLÍNA, z., o. Jeseník L. 1284 Glina. Zanikla u Dolní Červené Vody. H l i n e c i u m viz Hlinsko, o. Přerov H l i n e k, H l i n i k viz Hlinka, o. Bruntál HLINKA, o. Bruntál Č. od 1512 Hlinka, 1571-1577 Červená Hlinka, 1798-1846 Hlínek, Hlinko, 1870 Hlinik; n. 1573 Glinitz, 1654 Glembka, 1676 Klemkow, 1709-1734 Glembkau, 1718-1798 Klenkaw, 1736-1751 Klembkau, 1758-1945 Glemkau; l. (1220 Glinic?), 1267 Minus Glynik, 1321-1413 Hlinka, 1404 Glemke, 1413 Kleynyk, 1331 Glemkov, 1771 Glemkovium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, l960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1967 pod správou obce Osoblaha (spol. MNV), 1980 k ní připojena jako část, 1991 opět samostatná. M: 1651 (Pitárné), 1681 (Osoblaha) H l i n s k a viz Hlinsko, o. Přerov HLINSKO, o. Přerov

Č. 1452 Hlinště, od 1437 Hlinsko; n. od 1657 Hlinsko, 1939-1945 Leimgruben; l. 1304-1447 Hlinsko, 1348 a 1373 Hlinska, 1863 Hlinecium. 1850 s. o. Lipník n. B., 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B., 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 H l i n š t ě viz Hlinsko, o. Přerov HLIVICE, o. Olomouc Č. 1464-1512 a lidově dodnes Hlevice, od 1492 Hlivice, 1624 z Hlienitz; n. 1657-1945 Hliwitz, 1771 Hleywitz; l. 1343 Hlybicz, 1344 Hlywycz, 1371 Hlyniczie, 1771 Hlivitium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 s. Králové, 1867 sam. obec, 1960 s. Králové, 1976 m.č. Medlova, 1980 m.č. Troubelic, 1990 m.č. Medlova. M: 1650 (Medlov) H l í z o v, H l i z o v i u m viz Hluzov, o. Přerov H l o b o č e c, H l o b o č e k, H l o b u č e k, H l o b u č k o viz Hlubočky, o. Olomouc H l o m n i c e, H l o m n i t z a viz Lomnice, o. Bruntál H l o s o v i c e, H l o s o w i t z viz Hlušovice, o. Olomouc H l o t k a viz Malá Lhota, o. Vsetín H l u b i č k y viz Hlubočky, o. Olomouc H l u b o c z e c z viz Hlubočky, o. Olomouc a Hlubočec, o. Opava HLUBOČEC, o. Opava Č. od 1487 Hlubočec, 1647 z dědiny Hluboče, Hluboce, 1835-1881 též Hlubotec, 1850 Hlubočné; n. 1567-1945 Tiefengrund; l. 1672 Hlubočec, 1771 Hlubokium. 1850 s. o. a o. Opava, 1949 Bílovec, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Pustou Polomí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1689 (Pustá Polom) H l u b o č e c, H l u b o č e k, H l u b o č k e, H l u b u č e k viz Hlubočky, o. Olomouc

HLUBOČKY, o. Olomouc Č. od 1406 Hlubočky, ale 1437 Hluboké, 1480-1492 Hlubočec, 1511-1620 Hlubuček, 1519-1910 Hluboček, 1771 Hlobučko, 1847 a lidově dodnes Hlobočec, Hloboček, Hlobuček; n. 1370 Hobuk, 1677-1691 Hohnboch, Hahnpach, 1718 Humpockh,l752-1945 Hombok, 1850 Hombock; l. 1364 Parua et Magna Hluboky, 1365 Hlubiczki, 1391 Hlubeczke, 1406-1407 Hluboczke, Hluboczky, 1447 Hluboczecz. Od 1850 s. o. a o. Olomouc, jen za okupace s. o. Město Libavá a o. Moravsky Beroun. M: 1651 (Velká Bystřice) H l u b o č n é viz Hlubočec, o. Opava H l u b o i a t, H l u b o i a t y viz Lubojaty, o. Nový Jičín H l u b o k á viz Pekařov, o. Šumperk H l u b o k é viz Hlubočky a Hluboký, z., o. Olomouc, a Potůčník, o. Šumperk HLUBOKÝ, z., o. Olomouc Č. 1418-1492 Hluboké, 1480-1589 Hluboký; l. 1451 Luboki, 1382-1447 Hluboký, 1406 Hluboke. Hrad zanikl v 15. stol. západně od ny nějšího nádraží v Hrubé Vodě. H l u b o t e c viz Hlubočec, o. Opava HLUČÍN, o. Opava Č. 1431-1436 Hlčín, od 1518 Hlučín, 1552-1910 též Hulčín, lidově Hučín; n. 1377 Hulczin, 1385-1566 Hulczen, 1540 Holczin, 1633 Hiltschin, 1680-1945 Hultschin, kdežto název Lichtenstein zaváděný v 17. stol. se neujal; l. 1303-1424 Hulczin, v 16. a 17. stol. Hulczin i Hluczin, 1724 Hültschin, 1392 Hulczeyn. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. K městu náležely 1874 osady Jasénky, Malanky, Rovniny a 1905 Vrablovec, od 1948 městské části. 1960 připojeny Darkovičky, 1973 Kozmice, 1975 Vřesina, Bobrovníky, 1976 Dobroslavice, 1979 Darkovice, Děhylov, Hať. 1990 se osamostatnily Darkovice, Děhylov, Hať, Vřesina, 1992 Dobroslavice, 1993 Kozmice. Má tyto části: 1. Bobrovníky, 2. Darkovičky, 3. Hlučín. M: 1647 HLUCHOVÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1871 Hluchová; n. od 1838-1945 Gluchowa; p. od 1850 Gluchowa. Od 1850 osadou Nýdku. M: 1707 (Vendryně)

H l u s o v i c e, H l u s o w i t z, H l u s s o w i c z, H l u s c h o w i t z viz Hlušovice, o. Olomouc H l u s s o v i u m viz Hluzov, o. Přerov HLUŠOVICE, o. Olomouc Dol. 1263, č. od 1412 Hlušovice, ale 1617-1638 Lusovice, v 16.-poč. 20. stol. i Hlusovice, lidově Hlosovice; n. 1655-1678 Hluschowitz, 1673-1945 Hlusowitz, Hlussowitz, 1787 Chlusowitz, 1798 Hlosowitz, Dluhowitz(!); l. 1271 Hlussowicz, 1303 Hluschowicz, 1771 Hlusowiti. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Bohuňovic, 1990 sam. obec. M: 1658 (Dolany) H l u t i n viz Lutín, o. Olomouc HLUZOV, o. Přerov Č. 1447-1863 Hlízov, od 1530 Hluzov, 1794-1846 i Hlužov, 1893 Hlůsov, Hluzov; n. 1672-1718 Leys, 1684 Hleuss, 1720-1945 Hleis, někdy i Hleys, Hleiss; l. 1672 Hlauzov, 1771 Hlussovium, 1863 Hlizovium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1975 spol. MNV s Černotínem, 1983 jeho m.č. M: 1628 (Hranice) H l u ž o v, H l ů s o v, H l ů z o v viz Hluzov, o. Přerov H l y b i c z viz Hlivice, o. Olomouc H n e b o s c h i c z, H n e w o s c h i c z viz Hněvošice, o. Opava HNĚVKOV, o. Šumperk Č. od 1464 Hvěvkov; n. 1677-1718 Hniewka, 1720-1945 Hniewke, někdy i Hniefke. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 připojen jako m.č. k Zábřehu. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) HNĚVOŠICE, o. Opava Č. od 1423 Hněvošice, 1475-1587 Hněvoštice, 1473 Nevoščice, 1568-1650 Hněvoščice, 1847 Nebostice, 1870 Neboštice, 1881 Hněvotice, lidově Něboščice; n. 1377 Hneboschicz, 1630-1945 Schreibersdorf, 1784 Neboscitz; l. 1288 Heroschisdorf(?), 1406-1411 Nyewossicz, 1349 Schreiberdorf, 1433 Hnewoschicz, 1736 Neboscice, 1837 Nebossice. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín,

1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. M: 1678 (Oldřišov) HNĚVOTÍN, o. Olomouc Č. od 1414 Hněvotín, 1720-1850 Nebotín; n. 1412 Newetein, 1430-1849 Nebetein, 1600 Newetein, 1600-1945 Nebotein; l. 1078-1249 Gnevotin, Gnevotine, 1410 Nebetin, 1771 Nebotinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1704 H n i e f k e, H n i e w k a, H n i e w k e viz Hněvkov, o. Šumperk H n o g n i k, H n o i n i c k, H n o i n i k viz Hnojník, o. Frýdek-Místek HNOJICE, o. Olomouc Č. od 1480 Hnojice, 1633 Hnoynicze, 1771 Hnojné; n. 1599 Hnojitz, Gnogitz, 1636-1945 Gnoitz; l. 1131 Gnoici, 1302 Hnoynicz, 1311 Hnoycz, 1397-1475 Hnogicz, 1771 Gnoitium. Od 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. M: 1648 H n o j n é viz Hnojice, o. Olomouc HNOJNÍK, o. Frýdek-Místek Č. od 1445 Hnojník (též Hnoynik), 1703-1719 Gnoynik; n. 1720-1945 Hnoinik, 1720 i Hnoynikh, 1736 Hnoynick, 1850 Hnognik; l. 1305, 1635 a 1724 Gnoynik; p. od 1850 Gnojnik. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1773 H n o j o v á L h o t a viz Lhotka, o. Frýdek-Místek H n o y n i c z viz Hnojice, o. Olomouc H o b i c z í viz Hovězí, o. Vsetín H o b u k viz Hlubočky, o. Olomouc H o c e m p l o z, H o c e n p l a viz Osoblaha, o. Bruntál H o c k e n d o r f viz Vrchovec, o. Vsetín H o c k e n w i l d e viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek

H o c l a v i c e, H o c l a v i c i u m viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o c z e m p l a c z, H o c z e m p l o c z, H o c z e n p l a c z, H o c z e n p l a g a, H o c z e n p l o c z viz Osoblaha, o. Bruntál H o c z l a w i c z viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o c z o v i c z, H o c z o w i c z e viz Unčovice, o. Olomouc H o č v i n o v y viz Staré Heřmínovy, o. Bruntál H o d a n o w i t z viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek H o d e l a n e, H o d e l a n y, H o d e n a viz Hodolany, s. Olomouce HODICE, o. Bruntál Č. od 1924 Hodice; n. 1798 Hoditzfeld, Hoditzruhe, 1850-1945 Hoditzhof. 1850 s. Slezských Rudoltic-Vsi, po 1945 název zanikl. M: 1659 (Slezské Rudoltice) H o d i n viz Kojetín, o. Nový Jičín H o d i n a, H o d i n a n, H o d n i a n, H o d o l a n a, H o d o l a n i u m viz Hodolany, s. Olomouce H o d o r f, H o h d o r f, H o h n d o r f viz Vysoká, z., o. Jeseník H o d i t z b e r g viz Kašnice, o. Bruntál H o d i t z f e l d, H o d i t z h o f, H o d i t z r u h e viz Hodice, o. Bruntál HODOLANY, s. Olomouce Č. 1404-1454 Hodiňany, Hodynany, 1464 Hodulany, 1492 Hodylany, 1496 Hodelany, 1519 Hudelyn, od 1446 Hodolany, lidově Hodolan, 1850-1872 a lidově Odolany; n. 1673-1945 Hodolein, 1614 a 1751 Hodolin; l. 1258 Hodena, 1275-1327 Hodinan, 1305 Hodina, 1398 Hodnian, 1480 Hodolana, 1508 Hodylan, 1771 Hodolanium. 1850 s. o. a o. Olomouc. 1913 městem, 1919 sloučeny s Olomoucí. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1783 Holice

H o d l e c e viz Odrlice, o. Olomouc H o d o l e i n viz Hodolany, s. Olomouce HODOŇOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1522 Hodoňovice; n. 1402 Wuittenow, 1580 Hodanowitz, 1676-1847 Hodoniowitz, 1872-1918 Hodonowitz, 1939-1945 Swermersdorf; l. 1389-1395 Quittenow, Quittendorf, 1672-1772 Hodoniowitz. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. Na rozhraní 14. a 15. stol. byla obec dočasně pustá. 1850 sam. obec, 1960 s. Bašky. M: 1628 (Místek) H o d o r f viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín H o d o r f H o h d o r f H o h n d o r f viz Vysoká, z., o. Jeseník HODSLAVICE, o. Nový Jičín Č. 1419-1850 a dodnes lidově Hoclavice (Hoczlawicze), 1516 Hotslavice, od 1648 Hodslavice; n. 1594-1945 Hotzendorf, 1673-1850 Hotzlawitz, v 17.-18. stol. někdy i Hotzesdorf, Hotzelsdorf, v 18. a l. pol. 19. stol. též Hotzensdorf, Hotzisdorf, 1770-1830 Holzendorf, 1789 Hötzesdorf; l. 1411 Hoczlavicz, v 17. a 18. stol. Hoclavicium, 1771 Hotzendorfium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. M: 1628 (Štramberk), 1689 (Životice), 1784 H o d u l a n y, H o d y l a n y, H o d y ň a n y viz Hodolany, s. Olomouce H o e n s t a i n viz Hoštejn, o. Šumperk H o f, H o f f, H o f f i u m viz Dvorce, o. Bruntál H o f f m a n n s d o r f viz Nová Ves (u Rýmařova), o. Bruntál H o f f m a n n s d ö r f e l viz Hofmanov, o. Bruntál H o f f n u n g s t h a l viz Doly u Bouzova, o. Olomouc H o f f r i e s e viz Březná, o. Šumperk H o f h a u viz Dětřichov, m.č. Jeseníku, o. Jeseník HOFMANOV, o. Bruntál Č. 1924-1948 Hofmanov; n. 1850-1945 Hoffmannsdörfel.

1850 s. Roudna, 1949 název zanikl. M: 1706 (Dvorce), 1767 (Roudno) H o f n i k l e s viz Raškov, o. Šumperk H o h d o r f viz Vysoká, z., o. Šumperk H o h e E l b e viz Labe, o. Šumperk H o h e n d o r f viz Vrchovec, o. Vsetín H o h e n S e i b e r s d o r f, H o h e n S e i f f e r s d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk H o h e n b a r t e n s t e i n viz Vysoký Bartenstein, o. Jeseník H o h e n f l u e s s, H o h e n f l u s s viz Vysoký Potok, o. Šumperk H o h e n s t a d i u m, H o h e n s t a d t (an der March), H o h e n s t a t t, H o h n s t a d t viz Zábřeh, o. Šumperk H o h e n s t e i n viz Hoštejn, o. Šumperk H o h e n w a l d, H o h e n w a l d e viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H o h n s t a y n, H o h n š t a j n, H o h s t e i n, H o c h n š t a j n, H o c h š t e j n viz Hoštejn, o. Šumperk H o h o r n s viz Javoří, o. Šumperk H o c h b e r g viz Vyšehoří, o. Šumperk H o c h d o r f viz Vysoká, z., o. Jeseník H o c h e n d o r f viz Vrchovec, o. Vsetín H o c h h e i m viz Pohoř, o. Nový Jičín H o c h k i r c h, H o c h k i r c h e n viz Kostelec, s. Děrného, o. Nový Jičín H o c h s t e i n viz Hoštejn, o. Šumperk H o c h v a l d y, H o c h w a l d, H o k e n w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H o l a c h i c z viz Holasovice, o. Opava

H0LASOVICE, o. Opava Č. od 1473 Holasovice, 1836 Holašovice, 1885 Holášovice, lidově Holasojice; n. 1377 Holoschowicz, Holassowicz, 1531 Holasowitz, 1524-1736 Creutzendorf, 1362, 1771-1945 Kreuzendorf, Kreutzendorf, l. 1131-1198 Golesovici, 1218-1234 Holachicz, 1237 Holospiz, 1771 Kreutzendorfium. Od 1850 s. o. a o. Opava. M: 1627 (Opava – Proboštsví), 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice) HOLBA, o. Šumperk Č. 1596-1618 "Ves Nová za Raškovem", 1614 Hotba, 1793-1798 Halba, od 1839 Holba; n. 1590 Neudorf Halbenseiten, 1595 zur Halbenseiten, 1675-1846 Halbseith, 1676 Halbeseit, 1692 Halbseif, 1720-1945 Halbseit, 1716 Halbenseit, lidově Holbseit; 1. 1690 Halbenseit. 1850 s. o. Šumperk, 1923 Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 osada Raškova, 1870 sam. obec, 1920 osada, později s. Hanušovic, název zanikl oficiálně 1965. M: 1650 (Hanušovice) H o l c z i n viz Hlučín, o. Opava HOLČOVICE, o. Bruntál Č. 1478 Holčovice (osedlé), pak zpustly, 1558 znovu vysazeny; od 1571 stále Holčovice; n. 1377 Luttendorf(?), 1558-1666 Hilschdorf, 1578-1771 Hüllersdorf, 1594-1945 Hillersdorf, 1608 Hielerssdorf, 1610 Hüllendorf; l. 1771 Hüllersdorfium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Obec se dělila 1732-1945 na osady Dolní a Horní Holčovice, německy Nieder- und Ober Hillersdorf; obec správní nesla jméno Nieder Hillersdorf 1850-1868, pak Hillersdorf čili Holčovice. 1947 obec pověřena správou Dlouhé Vsi (spol. MNV), 1960 připojeny jako části Hejnov a Spálené, názvy Horní a Dolní Holčovice byly zrušeny 1971. M: 1687 H o l e z z n e viz Horní Olešná, o. Šumperk HOLICE, o. Olomouc Č. od 1446 Holice, lidově Holece; n. 1462 Holicz, 1656-1945 Holitz, 1771 Holice(!), 1751-1798 Holitsch; l. 1771 Holitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1974 s. Olomouce. M: 1661 (Olomouc – fara sv. Mořic), 1772 H o l l u n d e r viz Chebzí, o. Jeseník H o l o m o u c,

H o l o m ú c viz Olomouc, o. Olomouc H o l o s c h o w i c z, H o l o s p i z viz Holasovice, o. Opava H o l u b n í k, H o l u b o v i c e viz Dubnice, o. Bruntál H o l y n viz Cholina, o. Olomouc H o l z e n d o r f viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o l z m u l viz Jamnice-Staré Město, o. Frýdek-Místek H o m b o k viz Hlubočky, o. Olomouc H o n c z o w i c z, H o n č e v i c e viz Unčovice, o. Olomouc H o n č o v viz Uničov, o. Olomouc H o n č o v i c e viz Unčovice, o. Olomouc H o n d o r f viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín H o n o w i t z viz Haňovice, o. Olomouc H o n s t a d t viz Zábřeh, o. Šumperk H o n s t a t H o n s t e i n, H o n s t a j n viz Hoštejn, o. Šumperk H o n š o v i c e, H o n t s c h o w i t z viz Unčovice, o. Olomouc H o r e c k o viz Horka, z., o. Přerov H o r c k e n viz Horka nad Moravou, o. Olomouc H o r k a viz Hůrka, o. Nový Jičín HORKA, z., o. Přerov Č. 1480 Horka nad Lipníkem (osedlá); l. 1349-1377 Horka, 1447 Horka supra Lipnik. Ves zanikla mezi Lipníkem, Osekem a Trnávkou v trati Horecko, kde r. 1813 se začala budovat kolonie Horecko lipenského dolního předměstí, zvaná německy Horezko (1850), 1869-1945 Horetzko. M: 1693 (Osek) HORKA NAD MORAVOU, o. Olomouc Č. 1437-1920 Horka, 1850-1880 Horká, 1920-1973 Horka nad Moravou; n. 1440 -1920 Horka, 1592-1611 Hurcken, 1655 Horcken, 1720-1751 Horke, 1716-1846 Horkau, 1939-1945 Horka an der March; l. 1271-1771 Horka. Od 1850 s. o. a o. Olomouc.

M: 1684 (Křelov), 1698 H o r k a u viz Horka nad Moravou, o. Olomouc a Hůrka, o. Nový Jičín H o r n í A l b r e c h t i c e viz Albrechtice, o. Karviná H o r n í A n t o n í n o v viz Borošín, o. Frýdek-Místek H o r n í A u j e z d viz Horní Újezd, o. Přerov HORNÍ BEČVA, o. Vsetín Č. od 1667 Horní Bečva, 1712 též Horní Bečviska; n. 1670-1834 a 1900 Ober Becžwa, 1675 Ober Betzwa, 1835-1945 Ober Betschwa; l. 1690-1771 Superior Beczwa. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1774 HORNÍ BENEŠOV, o. Bruntál Č. 1523 Benešuov, 1771 Benišov, 1835 Penitsch, 1847 Beniš, 1894 Benešov, od 1924 Horní Benešov; n. 1377 Beneschaw, 1427 a 1835 Benesch, 1507 Beneschau, 1524-1847 Bentsch, 1566-1945 Bennisch, 1616-1639 Pentsch, 1627-1630 Pretsch; l. 1253 a 1267 Benesch, 1271-1302 Benessow, 1573 Benicz, 1771 Benischium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec s předměstím Luhy (Luh). Po 1945 název předměstí neužíván, 1980 rozdělení na části Horní Benešov a Luhy, dále připojeny jako části Horní Životice a Nové Heřmínovy, 1991 obě znovu odloučeny jako sam. obce. M: 1660 HORNÍ BLUDOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1431-1504 Bludovice, od 1520 Horní (Huorní) Bludovice; n. 1434-1440 Blauda, Blaude, 1440 Bludowitz, 1523-1945 Ober Bludowitz; l. 1443 Blaudowicz, 1485 Superior Blauda, 1688 Superior Bludowitz; p. od 1850 Bledowice Gorne. 1850 s. o. Těšín, 1868 Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Tešín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. Za okupace v letech 1938-1945 část obce v zabraném území, 1959 sloučeny s Prostřednímy Bludovicemi pod názvem Bludovice, v současné době se užívá opět název Horní Bludovice. M: 1727 (Dolní Bludovice) HORNÍ BOHDÍKOV, o. Šumperk Č. 1570 Mertersdorf, 1577-1618 Merczendorf, 1846 Březinec, 1850 Březnice, 1872 Bohdíkov, 1885-1947 Německý Bohdíkov, odtud Horní Bohdíkov; n. 1590 Mertzendorf, 1677-1739 Mertzdorf, 1692 Mörtsdorf, 1798 Merzdorf, 1846-1945 Märzdorf. 1850 osada Nové Vsi, 1952 Žárové, 1976 připojen i s Žárovou k Velkým Losinám. M: 1643 (Velké Losiny)

H o r n í B ř e z i n a, H o r n í B ř e z n á, H o r n í B ř e z n é viz Březná, o. Šumperk HORNÍ BUŠÍNOV, o. Šumperk Zal. 1773; č. 1773-1798 Horní Bužanov, 1793 Horní Buženow, 1847 Horní Businov, od 1850 Horní Bušinov, ale 1906 Horní Bušina, Horní Buzinov; n. 1773 Ober Buseln, 1798-1945 Ober Buselle. Ves vznikla patrně na území pusté vsi Božinova, doložené 1555-1556 v českém znění Božinov. 1850 osada, 1945 s. Krchleb, všechny domy zbořeny, název zrušen 1965. M: 1773 (Starý Maletín) H o r n í B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín HORNÍ DATYNĚ, o. Frýdek-Místek Č. od 1850 Horní Datyně; n. 1720-1945 Ober Dattin, Ober Dattyn, Ober Datein. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek. 1850 osada Václavovic, 1867 sam. obec, 1980 připojena k Vratimovu. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1727 (Dolní Bludovice) H o r n í D e š t n é viz Deštné, o. Opava HORNÍ DLOUHÁ LOUČKA, o. Olomouc Č. 1517-1620 Loučka, 1618-1872 Loučka Horní, 1786-1948 Horní Dlouhá Loučka; n. 1629-1718 Oberlangendorf, 1751-1945 Ober Langendorf. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Dolní Dlouhé Loučky, 1880 sam. obec, 1938-1945 a od 1949 tvořily Horní a Dolní Dlouhá Loučka jednu politickou obec, 1952 provedeno úplné sloučení a užívá se název Dlouhá Loučka. M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka) HORNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1698 Horní Domoslavice, od 1881 Horní Domaslavice; n. 1720-1945 Ober Domaslowitz, 1869-1893 též Ober Domaschlawitz; p. od 1869 Domasłowice Górne. 1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1864 sam. obec, za okupace obec zabrána, pouze osada Podlesí zůstala při s. o. a o. Frýdek (od 1942 o. Místek), 1980 sloučeny s Dobrou, 1990 sam. obec. M: 1773 (Domaslavice) H o r n í D o m a š o v viz Domašov, o. Jeseník H o r n í D u b n i c e viz Dubnice, o. Bruntál

HORNÍ FOŘT, o. Jeseník Dol. 1669 pod jménem Forst, č. od 1850 Horní Forst, Horní Fořt; n. 1693 Ober-Forst, 1805-1945 Ober Forst. 1850 osada, později m.č. Uhelné, 1985 s Uhelnou připojen jako m.č. k Javorníku, 1990 opět m.č. Uhelné. M: 1638 (Javorník) H o r n í G r u n t viz Horní Údolí, o. Jeseník a Horní Žleb, o. Olomouc H o r n í G u n t r a m o v i c e viz Guntramovice, o. Opava H o r n í H a b a r t i c e viz Habartice, o. Šumperk HORNÍ HEŘMANICE, o. Jeseník Č. od 1850 Horní Heřmanice; n. 1420-1498 Hermannsdorf, 1576-1625 Hermsdorf, 1684 Hermersdorf, 1762-1945 Ober Hermsdorf, 1836 Ober Hermansdorf; l. 1291-1320 Hermanni villa (prope Wydna), 1358 Hermanesdorph. 1850 osada Bernartic u Javorníka. M: 1780 (Bernartice) H o r n í H i e r s c h p e r k viz Jelení u Města Albrechtic, o. Bruntál H o r n í H o l č o v i c e viz Holčovice, o. Bruntál H o r n í H o s t i c e viz Hostice, o. Šumperk HORNÍ HOŠTICE, o. Jeseník Č. od 1850 Horní Hoštice; n. 1420-1745 Gostitz, 1579-1585 Goschwitz, Gosswitz, 1745-1945 Ober Gostitz; l. 1296 Gosena, 1310 Gostzeczna, 1373-1945 Gostitz, 1375-1388 Goswitz. Původní název Gostitz, ale 1742 postoupena větší část Prusku a pro odlišení zaveden název Ober Gostitz. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1963 m.č. Bílého Potoka, 1976 m.č. Javorníka. M: 1780 (Bílá Voda), 1782-1784 (Bílý Potok) H o r n í J a s e n k a viz Jasenka, o. Vsetín H o r n í K o b y l í viz Kobylí, o. Bruntál H o r n í K o z m i c e viz Kozmice, o. Opava H o r n í K r č m a viz Horní Krčmy, o. Šumperk HORNÍ KRČMY, o. Šumperk Zal. 1786; č. 1798-1893 Horní Švagrov, H. Švákrov, od 1798 Horní Krčmy, ale

1846 Horní Krčma, 1847 Horní Švagřovice; n. 1786 Schwegersdorf (bez rozlišení na Horní a Dolní Krčmy), 1798 Kartaus-Reispelzkretscham, 1798-1945 Ober Schwägersdorf. 1850 tvořily politickou obec Krčmy, 1948 jsou s. Mohelnice. Viz heslo Dolní Krčmy. M: 1786 (Mohelnice) H o r n í L a z n í k y, H o r n í L e s i n y viz Lazníky, o. Přerov HORNÍ LHOTA, o. Opava Č. 1441-1446 Horní Lhotka, 1461 Horní Lhoty, od 1528 Horní Lhota; n. 1636-1945 Ober Ellgoth, l. 1672 Superior Elgot, 1771 Horno-Lhotka. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Velkou Polomí, 1982 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1645 (Velká Polom) H o r n í L h o t a viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek H o r n í L h o t k a viz Horní Lhota, o. Opava H o r n í L h o t y viz Horní Lhota, o. Opava a Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek H o r n í L i b i n a viz Libina, o. Šumperk H o r n í L i č, H o r n í L i d c e viz Horní Lideč, o. Vsetín HORNÍ LIDEČ, o. Vsetín Č. od 1492 Horní Lideč, ale 1500-1520 a dodnes lidově Horní Lidče, 1504 Horní Lidše, 1517 Horní Liteč, 1518 Kostelní Lidče, 1520 a 1872 Lideč, 1771 Horní Lidečko, 1838-1846 Horno-Lič, 1885-1893 Lič, Horní Lič, i dodnes lidově; n. 1628 Luss, 1670 Horni Lydčze, 1692 Hornilitz, 1711-1720 Ober Litz, 1716 Ober Licž, 1718 Horní Luže, 1751-1945 Ober Litsch, 1771-1772 Ober Licz, Ober Lydecžko, Litsch; l. 1424 Maior Lidecz, 1627 Licž, 1771 Lideca Superior. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868 Uhersky Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín. M: 1707 (Lidečko) H o r n í L i d e č k o viz Horní Lideč, o. Vsetín H o r n í L i c h t g r u b y viz Horní Václavov, o. Bruntál HORNÍ LIPOVÁ, o. Jeseník Zal. 1687; č. od 1871 Horní Lipová, n. 1699-1945 Ober Lindewiese. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1960 sloučena v obec Lipová-lázně. Viz heslo Lipová-lázně.

M: 1687 (Jeseník) HORNÍ LÍŠTNÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1457 a 1529 Polská Lessczna, 1494 Polská Lišná, 1523 Lešná Vrchní čili Knížecí, 1724 Horni Lišná, od 1871 Horní Líštná; n. 1430 Polnisch Lehsen, 1720-1945 Ober Lischna, 1828 Lischna; l. 1305 Lessna Principis, Lessna Suessonis, 1688 Lischna Superior; p. od 1850 Gorna Liszna, někdy i Gorna Leszna. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. Vznikla 1927 z části obce Horní Líštná, pokud připadla k Československu v r. 1920, jako sam. obec, 1960 s. Třince. M: 1817 (Vendryně), 1868 (Třinec) H o r n í L i t e č, H o r n í L i t z viz Horní Lideč, o. Vsetín HORNÍ LODĚNICE, o. Olomouc Č. 1480-1546 Loděnice, 1517-1546 Německá Lodějnice, 1599-1950 Německá Loděnice, odtud Horní Loděnice; n. 1561-1678 Lodnitz, 1599-1720 Deutsche Lodnitz, Teutsch Lodnitz, 1751-1945 Deutsch Lodenitz; l. 1314 Lodyenycz Superior, 1355-1397 Lodyenicz, 1771 Lodnitium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1979 m.č. Šternberka, 1992 sam. obec. M: 1662 ((Domašov nad Bystřicí), 1689 HORNÍ LOMNÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1900 Horní Lomná; n. 1939-1945 Ober Lomna, p. od 1900 Górna Lomna. 1900 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1900 o. Český Těšín, 1956 Frýdek-Místek. Vznikla r. 1900 rozdělením Lomné na Horní a Dolní Lomnou, 1980 sloučena s Jablunkovem (1975-1990 spol. NV), 1990 sam. obec. Viz heslo Dolní Lomná. M: 1671 (Jablunkov), 1899 H o r n í L o u č k a viz Horní Dlouhá Loučka, o. Olomouc H o r n í L o v ě š i c e viz Lověšice, o. Přerov HORNÍ LUTYNĚ, o. Karviná Č. 1736-1936 a 1945 Polská Lutyně, 1881 Polská Lubtyně, 1894 Polská Luteň, 1936-1938 a znovu od r. 1946 Horní Lutyně; n. 1720-1945 Polnisch Leuthen, Polnisch Leiten; l. 1540 Lutynie Polonicum; p. 1808-1946 Polska Lutynia, odtud Gorna Lutynia. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1960 s. Orlové. M: 1672 (Dolní Lutyně)

H o r n í L u ž e viz Horní Lideč, o. Vsetín HORNÍ MĚSTO, o. Bruntál Č. 1520-1581 Hangštejnské Hory, 1584-1586 městečko Hangštejn, od 1793 Horní Město; n. 1484-1539 Bergwerk Hangenstein, 1537-1689 Bergstadt Hangenstein, 1582-1616 Berg Hangenstein, 1610-1945 Bergstadt, 1749-1772 (Marckt) Bergstadt Hammerstein, 1771 Bergstadtl; l. 1771 Bergstadium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 spol. MNV pro Skály a Rešov, 1964 připojeny Dobřečov a Stříbrné Hory, 1967 spol. MNV pro Rudu a Tvrdkov), 1980 připojeny jako části Mirotínek, Rešov, Ruda, Skály, Tvrdkov, 1991 odloučeny Mirotínek, Ruda a Tvrdkov (v sam. obec Tvrdkov). M: 1673 HORNÍ MORAVICE, o. Bruntál Č. od 1582 Horní Moravice, 1846 Horní Moravica; n. od 1583-1945 Ober Mohrau, 1629-1718 též Ober Mohra. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 s. Dolní Moravice. M: 1647 (Dolní Moravice) HORNÍ MOŠTĚNICE, o. Přerov Č. 1515-1690 Moštěnice, Moščenice, od 1693 Horní Moštěnice; n. 1633 Mostenitz, 1675-1718 Mostienitz, 1751-1945 Ober Mostienitz, 1771-1847 Moschtienitz, 1892-1918 Obermoschtenitz; l. 1131 Moscenice, 1274 Mosniz, 1290 Moschnicz, 1294 Musnicz, 1320-1413 Mosczenicz, 1381 Moschczenycz, 1480 Mosstczenicz, 1565-1691 Mosstienicz, 1771 Mostientium, 1828 Masczenicz, 1863 Super Mostienicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1976 spol. MNV pro Horní Moštěnici, Beňov, Dobrčice, Přestavlky, Říkovice, Starou Ves se sídlem v Horní Moštěnici (do 1990). M: 1629 (Přerov), 1656 H o r n í N e b o r y viz Nebory, o. Frýdek-Místek H o r n í N ě č i c e, H o r n í N ě m č i c e viz Horní Nětčice, o. Přerov HORNÍ NĚTČICE, o. Přerov Č. od 1480 Horní Nětčice, 1530-1846 Horní Něčice, 1771 Horní Němčice; n. 1672-1945 Ober Nietschitz, 1688 Ober Nieczicz, 1771 Ober Niemschitz, 1892-1918 Ober Něčitz; l. 1384 Nieczicz, 1447 Nyeczicze Superior, 1771 Horno Niemczicz, 1863 Supero Niečicium. 1960 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby)

H o r n í N o v é D v o r y viz Nový Dvůr, o. Nový Jičín HORNÍ OLEŠNÁ, o. Šumperk Č. 1412-1846 Olešná, 1578 Olešné, 1718 Volešná, od 1771 Horní Olešná, 1847 Horní Volešné; n. 1677-1770 Ullischen, 1771-1945 Ober Ulischen; l. 1371-1376 Olessne, Oleschne, 1384 in Hollezzne, 1412-1415 Olesna, 1672 Ulyschen, 1771 Ullischen Superius, 1772 Ullischen pro parte. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, za okupace a od 1949 m.č. Hrabišína. M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov) H o r n í P a v l o v i c e viz Horní Povelice, o. Bruntál H o r n í P ě n č i c e viz Penčice, o. Přerov H o r n í P o l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín HORNÍ POVELICE, o. Bruntál Č. 1517 Malá Povelička, 1548-1613 Malé Povelice, 1560 Horní Povelička, od 1562 Horní Povelice, 1601 Poveličky, 1850-1869 Horní Pavlovice; n. 1616 Ober Paulewitz, 1616-1637 Ober Paulwitz, 1676-1945 Ober Paulowitz, 1771-1798 Ober Pawlowitz; l. 1267 Paulowitz Minus, 1389 Parvum Pawlowitz, 1771 Pawlowitz Super. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 pod správou Dolních Povelic (spol. MNV), 1976 připojeny k Liptani. M: 1689 (Bohušov), 1785 (Liptaň) H o r n í P o v e l i č k a viz Horní Povelice, o. Bruntál H o r n í R a d v a n i c e viz Radvanice, s. Ostravy H o r n í R a p o t í n viz Rapotín, o. Šumperk HORNÍ ROKYTNICE, o. Vsetín Č. 1374-1627 Horní Rokytnice, 1505-1549 Vyšší Rokytnice, 1635 Horní Roketnice, ale od 1627 a pravidelně od 1644 Lhota; viz dále heslo Lhota u Vsetína; l. 1361 Roketnitz. H o r n í R u d a viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk HORNÍ ŘÍKA, z., o. Olomouc Zal. snad 1656, brzy zanikla. HORNÍ SKLENOV, o. Frýdek-Místek Č. 1437 Malý Sklenov, 1787-1850 Vrchní Sklenov, 1868-1960 Horní Sklenov; n. 1787-1918 Ober Sklenau, 1939-1945 Ober Gläsersdorf.

Od 1850 do 1960 tvořil s Dolním Sklenovem a Hukvaldy politickou obec Sklenov, 1982 nese spojená obec název Hukvaldy. Viz hesla Dolní Sklenov a Sklenov. M: 1739 (Rychaltice) H o r n í S k o r o š i c e viz Skorošice, o. Jeseník H o r n í S l a t i n a viz Slatina, o. Nový Jičín H o r n í S o b ě š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek HORNÍ STUDÉNKY, o. Šumperk Č. 1517 Studénka od Zábřeha, 1518 Studénka, 1575 Studénky, 1598-1847 Studinky, Studýnky, 1771 Studinka, od 1850 Horní Studénky; n. 1674-1945 Studinke, 1771 Studenka, 1847 Studink; l. 1351 Ödendorf (poblíž vsi dodnes trať Pustina-Ödendorf), 1672 Studinek. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1985 m.č. Štítů, 1990 sam. obec. M: 1738 (Štíty), 1786 HORNÍ SUCHÁ, o. Karviná Č.od 1471 Horní Suchá; n. 1720-1945 Ober Suchau; l. 1305 Sucha utraque; p. od 1850 Sucha Górna. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1975 s. Havířova, 1990 sam. obec. M: 1702 (Karviná), 1785 (Prostřední Suchá), 1835 HORNÍ SUKOLOM, o. Olomouc Č. 1438-1847 Sukolom, 1447 Moravský Sukolom, 1503-1596 Moravská Sukolom, 1481 Sokolín, 1506-1922 Zadní Sukolom, 1586-1592 Sokolyně, od 1596 Horní Sukolom, 1798 Horny Sukolow, 1922 Horní neb Zadní Sukolom; n. 1636-1638 Ober Aichen, 1641 Ober Eichen, 1692 Aichn, 1771 Eychen, 1797 Eichen, 1834-1945 Aichen; l. 1326-1384 Sucolom, 1374 Sukolom, 1352-1508 Sokolom, 1447 Moravicalis Sukolom, 1771 Aichna. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Dolní Sukolomi, 1867 sam. obec, 1974 s. Uničova. M: 1655 (Šumvald u Uničova) H o r n í S w i e d n o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek H o r n í Š e b i š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek H o r n í Š v a k r o v, H o r n í Š v a g r o v, H o r n í Š v a g ř o v i c e viz Horní Krčmy, o. Šumperk

H o r n í T e m e n i c e viz Temenice, o. Šumperk H o r n í T ě r l i c k o viz Těrlicko, o. Karviná HORNÍ TĚŠICE, o. Přerov Č. 1517-1557 Malé Těšice, od 1530 Horní Těšice, 1846 Horno-Těšice, lidově Vrchní Těšice, nebo Těšičky; n. 1676-1945 Ober Tieschitz; l. 1371 Tyeschicz, 1380 Minus Tyeschicze, 1389 de Parvo Tyesschicze, 1408 in Tyessyczkach, Czessicz, 1771 Tieschitz Super, 1863 Těšicium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Hranice, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Dolní Těšice (do 1878), 1983 Horní Těšice m.č. Skaličky, 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč) HORNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek Vznikly 1602 rozdělením Tošanovic na Horní a Dolní; č. 1697 Horní Tošanovice, 1885 Horní Tošoňovice, 1893 Horní Tošínovice, 1906 Horní Tošonovice, od 1921 Horní Tosanovice; n. 1720-1945 Ober Toschonowitz; p. od 1869 Górne Toszonowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1972 spol. MNV s Třanovicemi, 1980 sloučeny s Hnojníkem, 1990 sam. obec. M: 1773 (Domaslavice) H o r n í T r l i c k o, H o r n í T r l i č k o viz Těrlicko, o. Karviná H o r n í T ř a n o v i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek HORNÍ ÚDOLÍ, o. Jeseník č. 1850-1949 Horní Grunt, odtud Horní Údolí; n. 1614-1653 Ober Grundt, 1720-1945 Ober Grund. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1960 Bruntál, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1949 spojeno s Dolním Údolím v obec Údolí, 1960 sam. m.č. Zlatých Hor, 1971 rozděleno Horní a Dolní Údolí. Viz též heslo Dolní Údolí! M: 1699 (Zlaté Hory), 1807 HORNÍ ÚJEZD, o. Přerov Č. 1517-1599 Vysoký Újezd, 1539-1973 Horní Újezd, 1569-1794 Horní Aujezd, 1863 Vrchní Aujezd, lidově někdy Velký Ujezd; n. 1688-1847 Ober Augezd, 1692 Augesd, 1863-1918 Ober Aujezd, 1939-1945 Ober Aujest; l. 1386 Ugezd, 1408 in Ugezd prope Wssechowicz, 1672 Superius Augezd, 1771 Augezda, 1863 Supero Aujezda. 1850 s. o. Bystřice p. H., 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1738 (Všechovice), 1785

H o r n í Ú j e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc HORNÍ VÁCLAVOV, o. Bruntál Č. 1506-1580 Horní (Hůrní) Wildgruby, Horní Wiltgruby, 1580 též Horní Lichtgruby, 1524, 1924-1948 Horní Velkruby, 1893-1918 Horní Vildgruby, od 1948 Horní Václavov; n. 1401-1405 Ober Wiltgrube, 1401 a 1612 Waczlasdorf, 1610-1672 Wiltgrueb, 1612 Wilgruben, 1629-1945 Oberwildgrub, 1720 Welgrub; l. 1771 Wildgruba. 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1952 sloučen s Dolním Václavovem pod názvem Václavov u Bruntálu. M: 1687 (Dolní Václavov) HORNÍ VALDSEE, o. Šumperk Zal. 1787; č. 1869-1949 Horní Valdsee, někdy i lidově Valchov; n. 1787-1945 Ober Waldsee, 1847 Waldsee. 1850 osada, 1949 s. Podolí, název zanikl, 1976 Podolí jako m.č. Mohelnice. M: 1788 (Mohelnice), 1787-1793 (Vyšehorky) H o r n í V e l k r u b y viz Horní Václavov, o. Bruntál HORNÍ VES, o. Opava Č. od 1591 Horní Ves, 1599 Horní Ves nad městečkem Vítkovem; n. 1377 (Wigstadtl) mit dem Dorfe, 1570-1945 Oberdorf, 1599 Oberdorf ob dem Stattl Wittkaw. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1920 m.č. Vítkova, zanikla splynutím. M: 1635 (Vítkov) H o r n í V i k š t e j n viz Dubová, o. Opava H o r n í V o l e š n á viz Horní Olešná, o. Šumperk HORNÍ VRAŽNÉ, o. Nový Jičín Č. 1771 Malé Petrovice, 1879-1921 Malé Vražné, 1869-1953 Horní Vražné; n. 1636-1945 Klein Petersdorf, 1675 Ober Petersdorf; l. 1771 Petersdorf Parvum, 1879 Parvopetrovilla. - Ves vznikla rozdělením Vražného v 15. stol. na díl oderský a fulnecký a zůstala při panství oderském. - Viz hesla Vražné a Dolní Vražné! 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1950 Horní a Dolní Vražné spojeno v obec Vražné. M: 1629 (Dolní Vražné) H o r n í V s e t í n viz Vsetín, o. Vsetín

H o r n í W i l d g r u b y, H o r n í W i l t g r u b viz Horní Václavov, o. Bruntál H o r n í Z á l u ž n é viz Zálužné, o. Opava H o r n í Z á v i š i c e viz Závišice, o. Nový Jičín H o r n í Z i b o t i c e viz Horní Životice, o. Bruntál H o r n í Z u k o w viz Dolní a Horní Žukov, o. Frýdek-Místek HORNÍ ŽIVOTICE, o. Bruntál Č. 1487 Ziboticze, 1512-1539 Horní Ziboticze, 1552-1869 Životice, od 1772 Horní Zivotice; n. 1504 Zeuttendorf, 1586-1945 Seitendorf; l. 1250 Sibodesdorf, 1288 Sejwettndorf, Sywotsdorf, 1422-1426 Ziboticz, 1423-1429 Zibotindorf, 1771 Seitendorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1980 připojena jako část k Hornímu Benešovu, 1991 sam. obec. M: 1646 (Svobodné Heřmanice) HORNÍ ŽLEB, o. Olomouc Zal. 1782; č. 1847 Grunt, 1850-1872 Obergrunt, 1893-1921 Horní Grunt, odtud Horní Zleb; n. 1798-1945 Obergrund, 1847 Obergrunz(!). Od 1850 osada Dalova. M: 1782 (Domašov), 1762 (Horní Loděnice) HORNÍ ŽUKOV, o. Karviná Vznikl v 16. stol. rozdělením Žukova na Horní a Dolní Žukov; č. 1523 Zukuov Vrchní, od 1532 Horní Zukov (Ziukow); n. 1651 Ober Suckow, 1720-1918 Ober Zuckau, Ober Zukau, 1939-1945 Oberzukau; l. v 17. s tol. Zuckow Superior; p. 1736 Gorni Zukow, 1808 Zukuw, od 1850 Górny Zuków. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 spojeny Dolní a Horní Žukov v jednu politickou obec, 1868 samostatné, 1975 s. Českého Těšína. Viz i heslo Dolní Žukov! M: 1679 (Těrlicko), 1720 (Střítež) H o r o l t s t o r f viz Velké Heraltice, o. Opava H o r s i c z viz Hertice, o. Opava H o r n o l h o t k a viz Horní Lhota, o. Opava H o r n o l i č viz Horní Lideč, o. Vsetín H o r n o - T ě š i c e viz Horní Těěice, o. Přerov HORY, o. Opava Č. 1698-1847 Dvořisko, v 19. stol. též Na horách, od 1871 Hory, lidově

Životské Hory; n. 1771-1945 Berghof. 1850 osada Dolních Životic, 1961 m.č. Lhotky u Litultovic, 1979 zanikly zrušením. M: 1698 (Slavkov), 1786-1788 (Litultovice), 1786 (Moravice) H o r z i c z o u i c z viz Unčovice, o. Olomouc H o ř e c k o viz Horka, z., o. Přerov HOŘEJŠÍ KUNČICE, o. Opava Č. 1403-1950 Kunčice, 1517 Cunčice, od 1950 Hořejší Kunčice; n. 1599-1771 Kuntzendorf, 1664 Cuntzendorf, od 1846 Kunzendorf; l. 1448 Cunczicze, 1771 Kuntzendorf. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Jakartovicemi, 1979 jejich m.č. M: 1681 H o s c i z viz Velké Hoštice, o. Opava H o s c z a l k o w, H o s c z a l k o w i t z viz Hošťálkovy, o. Bruntál H o s c h a l k d o r f, H o s c h i a l k o w i t z viz Hošťálkovice, o. Opava H o s c h i c z viz Malé Hoštice, s. Opavy a Velké Hoštice, o. Opava H o s c h n i t z viz Grund, s. Slavkova, o. Olomouc H o s c h t i a l k o w i t z, H o s c h z a l k o w i c z viz Hošťálkovice, o. Opava H o s k o v i c e viz Hostkovice, o. Olomouc H o s n i t z viz Hvozdnice, z., o. Bruntál H o s s i c z viz Velké Hoštice, o. Opava H o s s t i c z viz Malé Hoštice, s. Opavy HOSTAŠOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1447 Hostašovice, ale 1497 Hostavčovice, 1612-1771 Ostašovice; n. 1676-1945 Hostaschowitz, 1771 Ostaschowitz; l. 1647-1771 Ostaschovitium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec. M: 1631 (Štramberk), 1690 (Životice), 1784 (Hodslavice) H o s t a v č o v i c e viz Hostašovice, o. Nový Jičín

H o s t a ň, H o s t a y n viz Hoštejn, o. Šumperk H o s t e c viz Hostice, o. Šumperk H o s t e i n viz Hoštejn, o. Šumperk H o s t e r l i t i u m, H o s t e r l i t z, H o s t ě z í viz Hostice, o. Šumperk H o s t i a l k o w, H o s t i a l k a u, H o s t i a l k o v i u m viz Hošťálková, o. Vsetín H o s t i a l k o w i t z, H o s t i a l k o v i t i u m viz Hošťálkovice, o. Opava HOSTICE, o. Šumperk Č. 1490 Hostice a pustá Hostice, 1500 Hostec, od 1590 Hostice, 1618 Hostězí, 1749 Hostyz, lidově Hostýze; n. 1675-1945 Hosterliz, 1881 Hostwiz; l. 1397 Hostyz Welika a Hostyz Mala, 1447 Inferius a Superius Hostycz, 1771 Hosterlitium. - Ves vznikla spojením Velkých čili Dolních a Malých čili Horních Hostic, z nichž tyto zanikly v 15. stol. Památkou po nich je osada Pusta. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. Ves vznikla spojením Velkých (Dolních) a Malých (Horních) Hostic, jedna z nich zanikla v 15. st., památkou na ni je zřejmě osada Pustá. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Rudy nad Moravou. M: 1651 (Ruda nad Moravou) H o s t i c e, H o s t i c e o d O p a v y viz Velké Hoštice, o. Opava H o s t i n viz Ústín, o. Olomouc HOSTKOVICE, o. Olomouc Č. od 1508 Hostkovice, 1691, 1880-1905 Hoskovice, 1850-1869 Hoškovice; n. 1676-1945 Hostkowitz, 1692 Chostkowice; l. 1275 Hostkowicz, 1771 Hostkovitium. 1850 s. o. Lipník, 1877 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1879 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Přestavlk, 1964 s. obce Suchonice-Přestavlky, 1975 m.č. Tršic. M: 1662 (Velký Týnec), čátečně 1666 (Tršice) H o s t s c h a l k o w, H o š č a k o v viz Hošťálková, o. Vsetín H o š č á l k o v viz Hošťálkovice, o. Opava H o š č á l k o v á viz Hošťálková, o. Vsetín a Hošťálkovy, o. Bruntál H o š č á l k o v y viz Hošťálkovy, o. Bruntál

H o š k o v i c e viz Hostkovice, o. Olomouc H o š t a j n viz Hoštejn, o. Šumperk HOŠTEJN, o. Šumperk Č. 1406 Hohstayn, 1408-1417 Hostain, Hostan, 1413 Ohnštajn, 1413-1418 Hohenštajn, 1417 Hochnstajn, 1417-1466 Hostajn, Hostayn, 1446 Hochštajn, 1466-1480 Hoštajn, od 1460 Hoštejn, ale 1846-1893 Hochštejn, 1885-1905 Hoštýn; n. 1677 Hohstein, od 1751 Hochstein; l. 1267 Honstein, 1351 Altus Lapis, 1355-1464 Hohenstein, 1374-1417 Hostayn, 1378 Hohnstayn, 1389-1392 Hoenstain, 1413 Honstajn, 1418 Hohenstayn, 1672 Hostein, 1771 Hochstein. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1785 (Dolní Hynčina), 1856 H o š ť á l k o v viz Hošťálkovy, o. Bruntál HOŠŤÁLKOVÁ, o. Vsetín Č. 1504 Hoščakov, 1505, 1585 a dodnes lidově Hoščálková, od 1531 Hošťálková, 1622 Hošťálkoví, 1644-1900 též Hošťálkov; n. 1670-1847 Hoschtialkow, případně Hostialkow, 1718-1905 Hostialkov, 1720 Hostschalkow, 1939-1945 Hostialkau; l. 1771 Hostialkovium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno), 1769 H o š ť á l k o v i c e viz Hošťálkovy, o. Bruntál HOŠŤÁLKOVICE, o. Ostrava Č. 1434 Hoščalkov, 1464-1547 Hoščalkovice, též Oščalkovice, od 1476 Hošťálkovice, lidově Oščankovice; n. 1377 Hoschzalkowicz, 1720-1771 Hostialkowitz, 1784 Hossčzialkowitz, 1830 Hoschialkowitz, 1837-1945 Hoschtialkowitz; l. 1382-1393 Hosczalkowitz, 1378 Hoschalkdorf. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1850 sam. obec, 1976 částí města Ostravy. M: 1685 (Hlučín), 1919 HOŠŤÁLKOVY, o. Bruntál Č. 1478 Hošťálkovice, 1571 Hoščalkové, 1578-1667 Hoščálkovy, 1870-1881 Hošťálkov, od 1582 Hoštálkovy; n. 1383 Gotschalksdorf, 1619-1945 Gotschdorf, 1627-1798 Gottsdorf, 1638 Gotschberg, 1836 Gotschallsdorf; l. 1281 villa Godescalci, 1378-1393 Hosczalkowitz(!), 1390 Goczendorf, 1392 Goczeldorf, Gocczelsdorf, 1413 Hoschczalkow, 1771 Gotschdorfium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojen Vráclavek.

M: 1687 (Nová Ves) H o š t i č k y viz Malé Hoštice, s. Opavy H o t b a viz Holba, o. Šumperk H o t s l a v i c e viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o t z e b l o t z viz Osoblaha, o. Bruntál H o t z e l s d o r f, H o t z e n d o r f viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o t z e n p l a g a, H o t z e n p l a c h, H o t z e n p l o t z viz Osoblaha, o. Bruntál H o t z e n s d o r f, H o t z e s d o r f, H o t z i n s d o r f, H o t z i s d o r f, H o t z l a w i t z viz Hodslavice, o. Nový Jičín H o u k o v e c, H o u k o v i c e viz Haukovice, o . Olomouc a Hukovice, o. Nový Jičín HOUSEROVA LHOTA, z., o. Přerov Č. 1413-1499 Húserova Lhota, tehdy osedlá, 1523 zpustlá Húserova Lhotka, 1480 zvaná též Zejdova Lhota, 1558 pusté Lhotsko; l. 1406-1437 Husserowa Lhota. Ves zanikla mezi Pavlovicemi Blazicemi, Bezuchovem a Šišmou v trati Lhotsko. H o u s t o p e č e viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov H o u z o v viz Úsov, o. Šumperk HOVĚZÍ, o. Vsetín Č. od 1504 Hovězí : n. 1656-1910 Howiezy, 1692 Hobiezi, 1836-1847, 1910-1918 Howiesi, 1939-1945 Howies; l. 1771 Hoviezium. Od 1850 s. o. Vsetín: 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1789 (Halenkov) - část, 1762 H o y n a w i c z viz Haňovice,o. Olomouc H o z o v á viz Moravská Huzová, o. Olomouc H o z z o p l a viz Osoblaha, o. Bruntál H ó s o v viz Úsov, o. Šumperk H ö c k r i g e s S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín H ö r t i t z viz Hertice, o. Opava

H ö t z e n d o r f viz Hodslavice, o. Nový Jičín H ö t z e n d o r f b e i O l m ü t z viz Český Povel, s. Olomouce H r a b á viz Hrabí, o. Olomouc H r a b a ň o v viz Hrabenov, o. Šumperk HRABENOV, o. Šumperk Č. od 1480 Hrabenov, 1570 Hraběniov, 1586 Hrabaňov, 1771 Rabnov, 1846-1850 Rabenov; n. 1675-1945 Rabenau, někdy i Rabenaw, 1692 Rabe; l. 1771 Rabnovium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1980 připojen jako m.č. k Rudě nad Moravou. M: 1658 (Bludov), 1779 (Ruda nad Moravou) H r a b ě c í U l i š n é viz Dolní Olešná, o. Šumperk HRABĚŠICE, o. Šumperk Č. 1556-1570 Robenseyfen, 1561 Robnzeyf, Robenzif, 1771-1846 Rabenseif, 1846 Ramseib, 1847 Ronseif, od 1868 Hraběšice; n. 1676-1945 Rabenseifen, 1692 Rubenseif; l. 1771 Rabenseifium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Krásné, 1976 připojeny k Šumperku, 1990 sam. obec. M: 1668 (Nový Malín), 1842 H r a b ě š í n, H r a b ě t í n viz Hrabišín, o. Šumperk HRABĚTICE, o. Nový Jičín Č. 1835 Grofdorf, od 1893 Hrabětice, lidově Nová Dědina; n. 1772-1945 Grafendorf, ale 1776 Grafendörfl, 1850 Grassendorf(!), 1869 Grafsdorf, lidově někdy des Grafen Dörfel. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1957 s. Jeseníku nad Odrou; M: 1774 (Jeseník nad Odrou) H r a b í viz Hrabství, Přední Hrabí, o. Opava HRABÍ, o. Olomouc Č. od 1447 Hrabí, 1569 Hrabá; n. 1677-1918 Hraby, 1939-1945 Hag; l. 1350-1406 Hrabye, 1662 Hraby, 1771 Hrabium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Bílé Lhoty. M: 1650 (Moravičany), 1786 (Bílá Lhota)

H r a b i n, H r a b i n a, H r a b i n i u m viz Hrabyně, o. Opava HRABIŠÍN, o. Šumperk Č. 1409 Hraběšina, 1409-1598 Hrabišina, od 1418 Hrabišín, 1560 Hraběšín, Hrabětín, 1771 Rabyčany, 1793-1798 Rabořov, 1846-1872 Rabišany; n. 1431 Reuberschendorf, 1676-1945 Rabersdorf, 1718 Rabendorf; l. 1358-1399 Hrabisin, Hrabyssin, 1391-1437 Hrabissina, Hrabyssyna, 1420 Hrabessin, 1771 Rabersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1938-1945 a od 1949 připojeny Dolní Olešná, Loučky a Horní Olešná. M: 1630 (Horní Libina), 1749 (Nový Malín) H r a b i t i u m viz Hrabství, o. Opava H r a b i u m viz Hrabí, o. Olomouc HRABOVÁ, s. Ostravy Č. 1499-1903 Velká Hrabová, od 1539 Hrabová, 1903-1921 Hrabová u Vítkovic, 1854 Velká a Malá Habrová (Hrabůvka); n. 1676 a 1718 Rabowa, 1692 Gross Habrufka, 1699-1903 Gross Hrabowa, 1903 -1918 Hrabowa bei Witkowitz, 1939-1945 Grabau, l. 1267 Grabowe, 1297 Grabow, 1376 Antiqua Grabova, 1389 Antiqua Grabovia, 1376-1379, 1460 Hrabowa, 1437 Magna Hrabowa, 1771 Magno Hrabowa, 1828 Magna Grabowia. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1957 Ostrava- venkov, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1941 s. statutátního města Moravská Ostrava, 1960 s. Ostravy. M: 1684 (Paskov), 1784 HRABOVÁ, o. Šumperk Č. od 1437 Hrabová, 1850 Rabová, n. 1677-1771 Rabe, 1751-1945 Raabe, 1692 Habrowa; l. 1343-1672 Hrabowa, 1771 Hrabovium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Vitošov, 1976 připojeno k Dubicku, 1990 sam. obec. M: 1617 (Dubicko) H r a b o v á u V í t k o v i c viz Hrabová, s. Ostravy H r a b o v i u m viz Hrabová, o. Šumperk H r a b o v k a viz Hrabůvka, s. Ostravy H r a b o w a b e i W i t k o w i t z viz Hrabová, s. Ostravy H r a b s k e, H r a b s k o viz Hrabství, o. Opava

HRABSTVÍ, o. Opava Č. pusté Zadní Hrabí, 1558 dvůr Hrab ské, 1590 ves Hrabí, od 1699 Hrabství, 1608, 1870-1889 a lidově dodnes Hrabské, 1772 Hrabsko; n. 1702 Rabske, Rapszke, 1699 Hrabstwie, 1720, 1787 Hrabstwý, 1771 Hrabske, 1805-1945 Hrabstwi; l. 1724 Rapska, 1771 Hrabitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. Ves (Přední a Zadní Hrabí) zpustla v 15. stol., obnovena na místě Zadního Hrabí koncem 16. stol, 1460 pusté, 1560 osídlené. 1850 osada Vyškovic, 1919 sam. obec, 1976 spol. MNV se Skřipovem, 1979 jeho m.č. M: 1656 (Březová ve Slezsku), 1788 (Skřípov) HRABŮVKA, s. Ostravy Č. 1491-1903 Malá Hrabová, 1548-1580 Malá Hrabůvka, od 1581 Hrabůvka, 1539 Hrabovka, 1903-1924 Hrabůvka u Vítkovic; n. 1676 Klein Rabowa, 1692 Klein Habrufka, 1699-1903 Klein Hrabowa, 1798 Hrabuwka, 1903-1948 Hrabuwka bei Witkowitz, 1939-1945 Klein Grabau; l. 1389 Nova Grabovia, 1408 Nova Hrabowka, 1437 Hrabuowka Parva, 1460-1462 Hrabuowek, 1771 Parvo Hrabowa, 1828-1829 Parva Hrabowa. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava–západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1924 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1684 (Paskov), 1782 (Ostrava – Hrabová), 1784 HRABŮVKA, o. Přerov Č. od 1480 Hrabůvka, 1529-1554 Hrabuovka; n. 1676-1939 Hrabuwka, 1684 Hrabuwke, 1720 Hrawuwky, 1939-1945 Hainbuchen; l. 1371 Hrabowka, 1437 Habruowka, 1446-1448 a 1771 Hrabuwka, 1672 Habruwka. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1644 (Drahotuše) H r a b y H r a b y e viz Hrabí, o. Olomouc H r a b y n a viz Hrabyně, o. Opava HRABYNĚ, o. Opava Č. od 1440 Hrabyně, 1439-1872 Hrabina; n. 1377 Robin, 1666-1945 Hrabin; l. 1413 Hrabyna, 1655-1692 Hrabina, 1771 Hrabinium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 se dělila na ves a městečko. M: 1645 H r a c z a n, H r a c ž a n, H r a č a n y, H r a d c z a n i u m viz Hradčany, o. Přerov

H r a d c e, H r a d c z viz Hradec, s. N. Hradečné, o. Olomouc H r a d č a n c e viz Malé Hradčance, z., o. Opava HRADČANY, o. Přerov Č. od 1518 Hradčany, ale 1563-1846 a dodnes lidově Hračany, 1872 Hradšany; n. 1676-1718 Hracžan, 1720 Ratschan, 1771-1918 Hradschan, 1863 Hratscha, 1939-1945 Burgstätt; l. 1348 Hradczan, 1359-1389 Hraczan, 1398 Hradczany, 1672 Raczan, 1771 Hradczanium, 1863 Hratčanium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Pavlovicemi u P., 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova) H r a d e c viz Hradec nad Moravicí, o. Opava HRADEC, s. Nové Hradečné, o. Olomouc Č. 1547-1552 Hradce, od 1564 Hradec; n. 1676-1945 Grätz, 1751 Groetz; l. 1344-1437 Hradecz, 1371 Hradcz, 1508 Grecz, 1771 Gretium. 1850 s. o. Uničov, 1849 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Nové Hradečné. M: 1652 (Hradečná) HRADEC, o. Jeseník Č. 1850 Hradice, od 1869 Hradec; n. 1455-1611 Grödis, 1613 Grödytz, 1654-1681 Grätz, Gräz, 1720-1736 Gratz, 1763-1945 Gröditz. Od 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1976 m.č. Mikulovic, 1990 sam. obec s názvem Hradec-Nová Ves. Viz též heslo Nová Ves! M: 1650 (Ondřejovice), 1737 (Mikulovice), 1798 (Široký Brod) HRADEC NAD MORAVICÍ, o. Opava Č. 1441-1970 Hradec, 1482-1575 a znovu od r. 1970 Hradec nad Moravicí; n. 1361 Grecz, i 1377, 1529 Gradis, 1374 a 1771 Gratz, 1574-1945 Grätz; l. 1060 Gradec, 1078 Gradicz, 1160 Gradik, (1183) Hradech, 1224-1286 Gradecz, 1228, 1258 Graecz, 1234 Gradez, 1236-1256 Gradech, 1261 Gretz, 1271 Gredz, 1288 Gredce, 1293-1350 Grecz, 1363 Gredcz, 1655 Graz, 1771 Graecium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1960 připojen Kajlovec, 1970 povýšen na město, název upraven, 1975 připojeny Benkovice, Bohučovice, Branka, Domoradovice s Filipovicemi, Žimrovice, zrušena městská část Podolí, 1979 připojeny Jakubčovice, 1994 se osamostatnila Branka u Opavy. Město má tyto části: 1. Benkovice, 2. Bohučovice, 3. Domoradovice, 4. Filipovice, 5. Hradec nad Moravicí, 6. Jakubčovice, 7. Kajlovec, 8. Žimrovice.

M: 1643 H r a d e c z n a, H r a d e c ž n a, H r a d e č í n viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové Hradečné, o. Olomouc HRADEČNÁ, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc Č. od 1407 Hradečná, 1437 Hradečín; n. 1673-1771 Hradecžna, 1720 Hradeczny, 1846-1945 Hradetschna, 1872 Hradeschna; l. 1365-1437 Hradeczna, 1371 Hradiczna. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Bílé Lhoty. M: 1648 (Měrotín) HRADEČNÁ, s. Nové Hradečné, o. Olomouc Č. 1481-1798 Hradečné, 1481-1960 Hradečná, 1523 Hradečno, 1718 Hradečnie, 1771 Hradečín, lidově Hradečný; n. 1676-1945 Markersdorf; l. 1344 Hradeschna, 1344-1498 Hradeczna, 1655 Markendorf, 1672 Markersdorf, 1771 Markersdorfium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 spojena s Hradcem v obec Nová Hradečná. Viz i heslo Nová Hradečná! M: 1652 H r a d e č n á viz Kajlovec, o. Opava H r a d e č n é, H r a d e č n i e, H r a d e č n o viz Hradečná, o. Olomouc, s. Nové Hradečné H r a d e č n ý viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové Hradečné, o. Olomouc H r a d e c h viz Hradec nad Moravicí, o. Opava H r a d e s c h n a viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc a Hradečná, s. Nové Hradečné, o. Olomouc HRÁDEK, o. Frýdek-Místek Č. 1538 Grudkova, 1577-1621 Grudek, od 1850 Hrádek; n. 1720-1945 Grudek; l. 1676-1724 Grodek, 1683 Grudek, 1686 Hrudek; p. od 1850 Gródek. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1980 sloučen s Jablunkovem, 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) H r a d i c viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce H r a d i c e viz Hradec, o. Jeseník

H r a d i c z n a viz Hradečná, s. Bílé Lhoty, o. Olomouc H r a d i k o w viz Radíkov, o. Přerov H r a d i s c h, H r a d i s k o viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce H r a d i s c h t z, H r a d i š č e viz Hradiště, o. Karviná H r a d i š t ě viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce HRADIŠTĚ, o. Karviná Č. 1442 Gradecz, 1447-1529 Hradišče, 1652 Grodzišče, 1689-1703 Grodiště, od 1850 Hradiště; n. 1720-1850 Grodischtz, 1869-1945 Grodischcz; l. 1305 Grodische, 1459 Grodiscz, 1724 Grodischt; p. od 1850 Grodziszcze. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1975 s. Těrlicka. M: 1679 (Těrlicko) H r a d k o v viz Radkov, o. Opava H r a d n i c e, H r a d n i c i u m, H r a d n i t z viz Radnice, o. Šumperk H r a d s c h a n, H r a d š a n y viz Hradčany, o. Přerov HRACHOV, o. Olomouc Č. 1798 Hrachov; n. 1786 Rachawa, 1798 Hrachowa. Kolonie Bílé Lhoty, s níž 1850 splynula. M: 1786 (Bílá Lhota) H r a c h o v á viz Hrachov, o. Olomouc a Hrachovec, o. Vsetín HRACHOVEC, o. Vsetín Č. od 1464 Hrachovec, 1872 Hrachová; n. 1676-1918 Hrachowetz, 1716 Hrachowitz, 1720 Rachowetz, 1939-1945 Erbsenried; l. 1376 Hrachowicz, 1391-1690 Hrachowecz, 1771 Hrachowitium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1654 (Valašské Meziříčí) H r a n e č n á, H r a n e č n é P e t r o v i c e viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc HRANEČNÍK, s. Ostravy Č. od 1670 Hranečník, 1673 Hraničná; n. 1720-1945 Hranecznik, Hraniecznik;

l. 1724 Hranečnik. Původně samostatná obec, od 1850 s. Slezské Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) HRANICE, o. Přerov Č. od 1437 Hranice, ale 1491 Bílý Kostel, v 2. pol. 19. stol. též Moravské Hranice, Moravské Bělokostelí; n. 1398 Weissenkirchen, 1405 Renicz, 1575 Reynitz, 1575, 1633, 1846 Weyskirch, 1626-1909 Weisskirchen, 1906-1945 Mährisch Weisskirchen; l. 1167 Granice, 1222 Rayngicz, 1251-1478 Hranicz, 1276-1296 Alba Ecclesia, 1677-1863 Hranicium; hebrejsky resp. jiddiš 1770 Hrejnic, v 18.-20. stol. Reinic; anglicky 1626-1627 Whitescar. Od 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1975 Lhotka a Velká m.č. Hranic, 1976 m.č. Drahotuše, Rybáře, Slavíč, Středolesí, Uhřínov, Valšovice a Olšovec (do 1990), 1976 spol. MěNV i pro Teplici n. B. M: 1625 HRANICKÉ LOUČKY, o. Přerov Č. 1499, 1771 a lidově Lúčka, 1517-1847 Kozí Lúčka, 1539-1612 Kozí Loučka, 1630-1960 Kozí Loučky, od 1960 Hranické Loučky; n. 1672-1945 Litschel, 1684-1771 Lietschl, 1751 Litschl, 1847 Lutschel; l. (1201 Luczki), 1654-1657 Liczel, Litzel, 1771 Luczkium, 1828 Lutschel. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Heřmanice, 1868 sam. obec, 1964 m.č. Špičky, 1983 m.č. Hustopečí n. B. M: 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1771 (Špičky) H r a n i c i u m, H r a n i c z viz Hranice, o. Přerov HRANIČKY, o. Jeseník Č. od 1871 Hraničky; n. 1785 Grenzdorf, 1803-1945 Gränzdorf, 1836 Grenzdörfel. 1850 osadou Nových Vilémovic, 1952 vše připojeno k Uhelné. M: 1794 (Vlčice), 1873 (Nové Vilémovice) H r a n i č n á viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc a Hranečník, s. Ostravy HRANIČNÁ, o. Jeseník Č. od 1871 Hraničná; n. 1680 Grantzgrund, 1690-1924 Gränzgrund, 1924-1945 Grenzgrund. 1850 osada Petrovic, 1949 Skorošic. M: 1678 (Vlčice) H r a n i č n é viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc

HRANIČNÉ PETROVICE, o. Olomouc Č. 1403 Hraničná, 1480-1599, 1893-1922 Hraničné, 1517 a 1771 Petrstorf, 1603-1615 Hraničný, 1720-1921 Petrovice, 1798 Hranečné Petrovice, 1846-1857 Hranečná, od 1922 Hraničné Petrovice; n. 1558-1945 Petersdorf, 1599 Pietters dorf; l. 1353-1448 Hranyczne, 1358 Hranyczna, 1364 Petirsdorf, 1448 Petrsdorf, 1771 Petersdorfium. - Do 1448 stály vedle sebe vsi Hraničné a Petersdorf, které do počátku 16. stol. splynuly. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1960 m.č. Domašova nad Bystřicí. M: 1634 (Jívová), 1662 (Domašov nad Bystřicí) H r a n i č n ý viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc H r a n i e c z n i k viz Hranečník, s. Ostravy H r a s c h n e viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín H r a t č a n i u m viz Hradčany, o. Přerov H r a t k o v viz Radkov, o. Opava H r a t z a n e c viz Malé Hradčance, z., o. Opava H r a w u w k y viz Hrabůvka, o. Přerov H r a z o v á viz Hrozová, o. Bruntál HRČAVA, o. Frýdek-Místek Vznikla z části polské obce Javořinky, která 1920 zůstala v Československu. Č. 1645 Hertiawa, v 17. a 18. stol. Hiertzowa, 1778 Herčavé, od 1920 Hrčava; p. od 1850 Herczawy. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 s. Javořinky, vznikla 1920, 1927 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) H r e j n i c viz Hranice, o. Přerov HROBÍ, o. Přerov Č. 1480 Hrobí. Bylo předměstím Tovačova, s nímž splynulo. H r o h o w viz Rohov, o. Opava H r o s e n k a u, H r o s i n k a u, H r o z e n k o v, H r o z e n k o v i u m, H r o z i n k o v, H r o z i n o v viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín

HROZOVÁ, o. Bruntál Č. 1517 Ruozová, od 1557 Hrozová, 1566-1602 Rozov, Rozová, 1590 Hruzov, 1615 Ružová, 1870 Hrazová; n. 1630-1945 Grosse, 1771 Grossen; l. 1309 Grasaw, 1378 Grosowia, 1389 Hrozowa, 1672-1771 Grosse. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 spol. MNV s Rusínem, 1980 jeho m.č. M: 1689 (Bohušov), 1784 H r s i m n i c z viz Řimice, o. Olomouc H r u b á B i s t ř i c a, H r u b á B y s t ř i c a, H r u b á B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín H r u b á B y s t ř i c e viz Velká Bystřice, o. Olomouc H r u b á G e s t ř e b ý viz Jestřebí, o. Šumperk H r u b á H e ř m á n k a viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín H r u b á L h o t a viz Lhota, o. Přerov a Velká Lhota, o. Vsetín H r u b á S e n i c e viz Senice na Hané, o. Olomouc H r u b á S o k o l o m i viz Dolní Sukolom, o. Olomouc HRUBÁ VODA, o. Olomouc Č. 1614-1616 Velká Voda, od 1720 Hrubá Voda; n. 1673-1945 Grosswasser, 1677-1771 též Gross Wasser, 1720 Growasser. 1850 s. o. a o. Olomouc, 1938-1945 s. o. Město Libavá a o. Moravský Beroun. 1976 m.č. Hluboček. M: 1712 (Jestřabí) H r u b á V r b a viz Velké Vrbno, o. Šumperk H r u b é K a r l o v i c e viz Velké Karlovice, o. Vsetín H r u b é K u n č i c e viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek H r u b é L a s n i k y viz Lazníky, o. Přerov H r u b é P e n č i c e viz Penčice, o. Přerov H r u b é P o d o l í viz Podolí, o. Šumperk H r u b é P r o s e n i c e viz Prosenice, o. Přerov H r u b é S l a t ě n i c e viz Slatinice, o. Olomouc H r u b é T e y n i c z e viz Velký Týnec, o. Olomouc H r u b ý A u g e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc

H r u b ý G e s t ř e b y viz Jestřebí, o. Šumperk H r u b ý L a ž n i k viz Lazníky, o. Přerov H r u b ý L o s e n, H r u b ý L o s í n viz Velké Losiny, o. Šumperk H r u b ý P e t ř v a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín H r u b ý P o d o l, H r u b ý P o y d l viz Podolí, o. Šumperk H r u b ý P o s t ř e l m o v viz Postřelmov, o. Šumperk H r u b ý R á j e c viz Rájec, o. Šumperk H r u b ý T e g n e c viz Velký Týnec, o. Olomouc H r u d e k viz Hrádek, o. Frýdek-Místek H r u s c h a u viz Hrušov, s. Ostravy HRUSICE, HRUŠICE, z., o. Přerov Č. 1523-1558 Hrussycze (pusté); l. 1381-1384 Hussicz. Zanikly u Domaželic v 15. stol. tam, kde je dnešní trať Hrusisko. HRUŠOV, s. Ostravy Č. od 1447 Hrušov, ale 1481-1538, 1871, 1894 Hrušová, 1483 Grušov, 1939 Hrušov nad Odrou, n. 1703-1945 Hruschau; l. 1256 Grussene, 1305 Grossow, 1332 Gruschow, 1450 Grissowia, 1688 Hrussow, 1724 Gruschau. 1850 s. o. Frýdek, 1905 Slezská Ostrava, 1945 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1941 statut. město Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 osada Heřmanic, 1866 sam. obec, 1908 povýšen na městys, 1941 s. statutátního města Moravská Ostrava, 1960 s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1899 H r u š o v á viz Hrušov, s. Ostravy H r u š k a viz Růžďka, o. Vsetín H r u z o v á viz Hrozová, o. Bruntál H r u ž ď k a viz Růžďka, o. Vsetín H r z e p t s c h e i n viz Řepčín, s. Olomouce H r z y v a (!) viz Křivá, o. Olomouc H r ž e p t s c h e i n viz Řepčín, s. Olomouce H r ž m a n s k ý viz Heřmánky, o. Nový Jičín H ř b i n c e,

H ř b i n e c viz Břevenec, o. Olomouc H ř e b č í n, H ř e b s y n, H ř e p č í n viz Řepčín, s. Olomouce H ř i b č i n e c viz Břevenec, o. Olomouc HŘIBOVÁ, o. Jeseník Č. od 1871 Pilcberk, od 1948 Hřibová; n. 1602 Pöltzberg, 1610-1945 Pilzberg, 1693 Peltzberg, 1696 Piltzberg, 1722 Pültzberg, 1836 Pilsberg. 1850 osada Vlčic, 1960 při demolici úplně zbourána, název oficiálně zrušen 1964. M: 1678 (Vlčice) H ř i m i c e viz Řimice, o. Olomouc HŘIVÍNOVA LHOTA, z., o. Přerov L. 1354 Olhotha, 1355-1368 Lhotka, 1373 Lehotka dicta Rziwynow, 1374-1447 Lhota (Lhotka) Rziwinow, Hrziwinowa, Rziwinowa. Ves zanikla v prostoru mezi Čekyní, Lipňany, Kokory a Lipníkem, patrně v 2. pol. 15. stol. HŘIVNÁČOVA LHOTKA, z., o. Opava Č. 1441 Hřivnáčova Lhotka, Hřivnáčova Lhota (osedlá), ale 1467 pustá Lhota za Nová Sedlicí, 1486-1492 pustá Lhotka nad Přerovcem, 1513-1536 pustá Lhotka, 1576-1691 pusté Lhotky; n. 1377 Lhot. Ves zpustla v 15. stol. v prostoru u Nových Sedlic a Přerovce. H ř i v n i c e viz Řimice, o. Olomouc H u b e r t s c h k i r c h viz Svatý Hubert, o. Bruntál H u c e s w a g e, H u c k e n w a l d, H u c k e n w a l d y, H u c k s w a g, H u c k w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H u č í n viz Hlučín, o. Opava H u č o v i c e viz Bělá, o. Opava H u d e l y n viz Hodolany, s. Olomouce H u d k e n d o r f viz Hynčina(?), o. Šumperk H u d k o v viz Henčlov, o. Olomouc H u g e n w a l d, H u g e n s w a l d viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek

H u g o w i t z viz Hukovice, o. Nový Jičín H u g o w i z viz Hukovice, o. Jeseník H u g w a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek H u h n d o r f viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín H u h r z i c z i c z viz Uhřičice, o. Přerov H u k o v e c viz Haukovice, o. Olomouc HUKOVICE, o. Nový Jičín Č.od 1460 Hukovice, ale 1586 k Haukovci, 1598-1600 Haukovice, Houkovice, 1847 Hukowce; n. od 1618 Hausdorf, ale 1692 Hugowitz, 1718 Hannsdorf (!?), 1720 Hukowitz; l. 1398-1411 Hukowicz, 1771 Hausdorfium. 1850 s. o. Fulnek, 1868 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, l855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Bartošovic. M: 1626 (Nový Jičín), 1784 HUKOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Hukovice; n. 1460-1470 Hawgsdorf, 1569-1945 Haugsdorf; l. 1284-1310 Craas Hugonis, 1358 Hugowicz, 1420 Cros Hugonis. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 osada Velké Kraše. M: 1591 (Vidnava) HUKVALDY, o. Frýdek-Místek Doklady o hradě: č. 1400-1512 Hugwaldy, 1438 Hukvald, 1446 Huckenwaldy, od 1480 Hukvaldy, 1495 na Ukwaldie, 1542-1846 a lidově dodnes Ukvaldy, Ugvaldy, 1545-1585 Ougwaldy, 1586 Uchwaldy, 1590-1718 Aukvaldy, 1673 Auchfaldy, 1718-1772 Hochwaldy, od 1790 Hukvaldy; n. 1566 Hohenwald, 1585-1945 Hochwald, 1628 Heckwald, 1566 Heckenwald, 1718 Hukwald, 1790-1945 n. Hochwald; l. 1234 Huceswage(?), 1235 Hugesvald, 1236 Huswalde, 1258 Huckenwald, 1347 Hohenwald, 1359 Hokemwald, 1364 Hackenwalde, 1375, 1400 Hawkwald, 1355 Hockenwilde, 1474 Huckwald, 1586 Hugualdum, 1672 Hochwaldt, 1771 Hochwalda. Ves podstatně rozšířena kolem r. 1760. Od 1850 osadou Sklenova. 1982 je název používán pro sloučenou obec, vzniklou z Hukvald, Rychaltic, Horního a Dolního Sklenova. M: 1739 (Rychaltice) H u l c z e n, H u l c z i n, H u l č í n, H u l t s c h i n, H u l t s c h i n i u m viz Hlučín, o. Opava HULVÁKY, s. Ostravy

Č. od 1906 Hulváky; n. 1906-1945 Hulwaken. Osada vznikla koncem 18. stol. v trati nazývané od 15. stol. Hohlweg (tedy česky Úvoz). Od 1850 patřila stále k Zábřehu, s. Ostravy. M: Moravská Ostrava, 1784 (Zábřeh), v matrikách samostatně neuváděny H u n c z o w i c z e, H u n c z o w i t i u m viz Unčovice, o. Olomouc H u n č o v viz Uničov, o. Olomouc H u n č o v i c e viz Bělá, o. Olomouc a Unčovice, o. Olomouc H u n č o w i t z viz Unčovice, o. Olomouc H u n d e r s d o r f viz Guntramovice, o. Opava HUNDORF, z. u Jeseníku, o. Jeseník N. 1850-1945 Huhndorf, č. Hundorf. Ves zanikla snad v 15. stol. na Jesenicku, poblíže samoty téhož jména u Horních Hoštic. H u n d o r f viz Vyšová, z., o. Nový Jičín HUNDSGASSE, z. u Olomouce N. 1439 Huntczgassen. Toto olomoucké předměstí zaniklo při stavbě olomouckých hradeb po 1742. H u n d s c h o w i t z, H u n s c h o w i c z viz Unčovice, o. Olomouc H u n s t a d t viz Zábřeh, o. Šumperk H u n t s c h o w i t z, H u n t z e w i t z viz Unčovice, o. Olomouc H u r c k e n viz Horka nad Moravou, o. Olomouc H u s e r o v a L h o t a viz Houserova Lhota, z., o. Přerov H u s i l n á, H u s i n é viz Huslenky, o. Vsetín HUSINEC, o. Frýdek-Místek Č. od 1850 Husinec. Od 1850 s. Sviadnova; podle mínění některých autorů je totožný s Malým Swensirem (viz i příslušné heslo). M: 1628 (Místek)

HUSLENKY, o. Vsetín Č. 1505-1549 Huslná, 1531 Husilná, 1535 Huslině, 1548 Husyná (stále pustá ves), od 1893 Huslenky, 1881 V Huslenkách. Na místě vsi Huslné, zpustlé v 15. stol., vznikalo od 17. století rozptýlené pasekářské osídlení, jež bylo součástí obce Hovězí, sam. obcí se stalo 1949. M: 1694 (Vsetín), 1762 (Hovězí), souběžně také 1789 (Halenkov), v matrikách ve starší době samostatně neuváděny H u s l i n é, H u s l n á viz Huslenky, o. Vsetín H u s o v a viz Moravská Huzová, o. Olomouc H u s o v i a viz Huzová, o. Bruntál H u s o w a viz Moravská Huzová, o. Olomouc H u s p i t z viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov H u s s o w i a viz Úsov, o. Šumperk H u s t e i n viz Ústín, o. Olomouc HUSTOPEČE NAD BEČVOU, o. Přerov Č. od 1437 Hustopeče, ale od 16. stol. do 1771 a lidově Hustopečky, 1480, 1617-1906 i Hustopeč, 1621 Houstopeče, 1909-1973 Hustopeče nad Bečvou; n. 1675-1909 Hustopetsch, ale v 17. stol. též Klein Auspitz, 1798 Hustopetsch bei Wallachisch Meseritsch, 1847 Hustopetsch-Markt, 1909-1945 Hustopetsch an der Betschwa; l. 1349 Ustopecze, 1397 Hustopecze, 1569 Auspitz, 1575 Huspitz, 1627 Hustapeč, 1690 Hustopečž, 1716 Hustopetz, 1771-1863 Hustopecžium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Hustopeče n. B., Milotice n. B., Porubu, Špičky a Vysokou se sídlem v Hustopečech n. B., 1983 m.č. Hranické Loučky, Milotice (do 1990), Poruba, Špičky (do 1990)a Vysoká. M: 1611 (Starý Jičín), 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 H u s t y n viz Ústín, o. Olomouc H u s y n n é viz Huslenky, o. Vsetín H u t ě viz Doly, o. Olomouc, Oskava, o. Šumperk a Staré Karlovice, o. Bruntál HUTĚ, o. Bruntál Č. od 1924 Hutě; n. 1610 Hütte, zpustlé sídlisko na místě bývalé sklárny, 1668 dvůr a od 1720 osada Hutten, 1783-1805 Hütten, 1828-1945 Hütte. 1850 osada Křížové, 1951 Vráclavku, 1960 Hošťálkov, název 1965 zanikl. M: 1687 (Nová Ves) HUTĚ, o. Frýdek-Místek Č. od 1893 Hutí, od 1924 Hutě; n. 1893-1918 Hammerwerke.

Nevelká osada na místě bývalých hutí byla stále s. Ostravice. M: Ostravice, v matrikách samostatně neuváděny H u t í viz Hutě, o. Frýdek-Místek HUTISKO, o. Vsetín 1627 doložena huť; č. 1662-1960 Hutisko; n. 1666-1718 Glasshütten, pak do 1918 Hutisko, 1939-1945 Hütten. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 spojena se Solancem pod Soláněm v jednu obec s názvem Hutisko-Solanec. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1744 HUTISKO-SOLANEC, o. Vsetín Ves vznikla 1960 spojením Hutiska se Solancem pod Soláněm v jednu obec. Viz i hesla Hutisko a Solanec! H u t t e n viz Hutě, o. Bruntál H u z o v viz Úsov, o. Šumperk HUZOVÁ, o. Bruntál Č. 1494-1546 městečko Húzová, 1531-1949 Německá Huzová, Německá Houzová, Německá Husová, Německá Hužová, Německý Husov, 1545-1592 Houzová, 1771 Husov, 1850 Hozová, od 1949 změněn název na Huzová; n. 1452 Hawsaw, 1565 die Deutsche Stadt Hause, 1594-1945 Deutsch Hause, Deutschhause, v 16.-18. stol. i Teutsch Hausa, Teutsch Hause, l. 1131 Guzoue (?), 1320 Husovia, 1415 Husowa, 1771 Teuto Hausa. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1949 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 připojena m.č. Arnoltice, 1965 obec pověřena správou Veveří, které 1971 m.č. M: 1633 (Jiříkov), 1656 H u z o w a, H u ž o w viz Moravská Huzová, o. Olomouc HŮRKA, o. Nový Jičín Č. od 1497 Hurka, Hůrka, 1516 Horka, 1530 Huorka; n. 1657-1945 Hurka, 1677 Hourken, Hürckaw; l. (1201 Na horach), 1383, 1418 Horka, 1397, 1447 Huorka, 1771 Hurcka. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Jeseníku nad Odrou. M: 1610 (Starý Jičín) HÜHNERBERG, z., o. Olomouc

Zal. 1785; n. 1785-1945 Hühnerberg. Od 1850 stále s. Velké Střelné, název zanikl 1948. M: 1785 (Velká Střelná) H ü l l e r s d o r f viz Holčovice, o. Bruntál H ü n c k h e viz Hynkov, o. Olomouc H ü n n e w i e d e r viz Karlova Studánka, o. Bruntál H ü t t e viz Hutě, o. Bruntál H ü t t e n viz Hutě, o. Bruntál, Hutisko, o. Vsetín, Karlovice, o. Bruntál a Oskava, o. Šumperk H v ě z d n é P o l e (od 1945) viz Šternfeld, o. Olomouc H v ě z d n é Ú d o l í (od 1945) viz Šterntál, o. Olomouc HVĚZDOVÁ, o. Nový Jičín Č. 1847 Wězdnopole, od 1871 Šternfeld, od 1949 Hvězdová; n. 1770-1945 Sternfeld. Od 1850 osada Oder. M: 1760 (Odry) H v o z d e c z, H v o z d e č e k viz Hvozdečko, o. Olomouc HVOZDEČKO, o. Olomouc Č. 1481-1547 a 1846 Hvozdeček, 1542-1599 Vozdečko, od 1695 Hvozdečko, 1771-1846 a 1893-1906 též Vozdečko; n. 1382 Hvozdecz das Kleyne, 1676 Wozdeczko, 1720-1872 Wozdetzko, 1772-1918 Wozdečko, 1846 Wosdietschko, 1939-1945 Wodetzko, l. 1408 Hwozd Parvum, 1464 Hwozdecz, 1771 Wozdeczko. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Bouzova. M: 1648 (Bouzov) HVOZDNICE, z., o. Bruntál N. 1349 Hosdnitz, 1559 pustá ves Hosnitz. Zanikla v 15. stol. mezi Leskovcem nad Moravicí a Horním Benešovem u pramenů říčky zvané česky Hvozdnice. H w a l c o u i c i viz Chválkovice, o. Olomouc H w o z d e c z viz Hvozdečko, o. Olomouc HÝLOV, o. Nový Jičín Č. od 1431 Hylow, v mladší době Hýlov, 1545 Heylow, 1572-1847 Hilow, 1665 dvůr

Hylové, od 1850 Hýlov; n. 1720-1736 Hielof, 1771 Hylau, 1805-1945 Hillau, 1377 Hilau, Hidorf; l. 1429 Hylow, 1772 Hilau. - Ves byla ještě 1464 osedlá, 1475-1520 pustá. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Dolní Lhoty, 1868 Čavisova, 1959 Klimkovic. Za okupace s. Klimkovic. M: 1698 (Klimkovice) H y n c z e n d o r p h, H y n c z n d o r f f viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy H y n č i c a viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk HYNČICE, o. Bruntál Č. od 1434 Hinčice, Hynčice, 1570 Heinzendorf; n. 1377 Henczicz, Hinczicz, Heinczindorf, 1383 Heinzendorf, 1405 Heynczedorf, 1551-1602 Heinczendorf, 1590-1945 Heinzendorf, 1620 Haintzendorf, 1689 Heyntzendorf, 1720-1736 Heintzendorf. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Ves zpustla koncem 15. stol., před 1551 znovu vysazena. 1850 sam. obec, 1951 připojen jako část Valštejn, 1965 Dlouhá Voda, dříve část Holčovic, 1979 obec připojena jako část k Městu Albrechtice. M: 1673 HYNČICE, o. Nový Jičín Č. od 1568 Hynčice (Hincžicze), ale 1611-1612 Heinčice, 1640 Hynčice od Oder, 1771 Heintzendorf; n. 1608-1772 Heintzendorf, 1692-1720 Hantzendorf, 1707 Heützendorf, 1720-1724 Heitzendorf, 1787-1945 Heinzendorf; l. 1374 Hinczicz, 1771 Heintzendorf. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1953 s. Vražného, 1979 s. Oder, 1995 s. Vražného. Viz i heslo Vražné! M: 1629 (Dolní Vražné) HYNČICE, z., o. Bruntál Č. 1523 Hynčice (pusté); n. 1531 Hyncžitz, 1535 Heintzendorf. Zanikly v 15. stol. mezi Branticemi a Loučkami u Krnova. Na větším díle vznikly v 2. pol. 16. stol. Nové Heřmínovy, na menším díle Oborná. H y n č i c e viz Hynčice nad Moravou a Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H y n č i c e - K o l d š t ý n, H y n č i c e u K o l d š t ý n a viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H y n č i c e u L o s í n a viz Hynčice nad Moravou, o. Šumperk HYNČICE NAD MORAVOU, o. Šumperk

Č. 1577-1885 Hynčice, 1771 Hentczina, 1798 Henčice, 1847 Heinšovice, 1893-1924 Hynčice u Losína, od 1924 Hynčice nad Moravou; n. 1431 Heynczendarff, 1677-1846 Heintzendorf, Heinzendorf, 1872 Unter Heinzendorf, 1885-1924 Heinzendorf bei Ullersdorf, 1924-1945 Heinzendorf an der March; l. 1771 Heinzedorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1949 m.č. Hanušovic. M: 1630 (Kopřivná) HYNČICE POD SUŠINOU, o. Šumperk Č. 1555-1591 Hynčice, 1616 Hejnczendorf, 1793-1798 Hinčín, Hynčova Ves, 1846 Hynčica, 1846-1872 Hynčina, 1893 Hynčice-Koldštýn, 1905-1924 Hynčice u Koldštýna, odtud Hynčice pod Sušinou; n. 1558 Heinczendorf, 1582 Haintzendorf, 1607-1847 Heintzendorf, Heinzendorf, 1692 Hanzendorf, 1872 Gross Heinzendorf, 1893 Heinzendorf-Goldstein, 1905-1924 Heinzendorf bei Goldstein, 1924-1945 Heinzendorf unter der Dürren Koppe, lidově Gold-Heinzendorf; l. 1692 Hayntzendorf, 1771 Heintzendorfium. - Ves zpustla patrně v 15. stol., vysazena znovu krátce po 1550. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1947 osada, 1960 s. Chrastic, tyto 1976 m.č. Starého Města. M: 1627 (Staré Město) H y n č i n D v ů r viz Hynčina, o. Šumperk H y n č í n viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk HYNČINA, o. Šumperk Č. 1535 pustá Hynčina při Mírově, 1581 ves Hynčina vnově osazena, 1771 Henčín, 1798-1952 Dolní Hynčina, 1847 a znovu od 1952 Hynčina; n. 1677 Haintzendorf, 1718-1771 Heintzendorf, 1751-1945 Unter Heinzendorf; l. 1273 Hudkendorf(?), 1389 Haynczendorf, 1650-1771 Heyntzendorf, Heyntzendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena po r. 1560. Není jistá totožnost vsi Hudkendorf (Hudkova ves), zan. v 15. st. s nově osazenou vsí Heinzendorf (Hynčina) po 1560. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1946 připojen Hynčinov a 1980 jako m.č. Křižanov s osadou Dlouhá Ves. M: 1690 (Starý Maletín), 1785 (Dolní Hynčina) H y n č i n a viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk HYNČINOV, o. Šumperk Zal. 1773; č. 1839-1850 Novosad Hynčin, 1847 Dvůr henčenský, 1893 Hynčin Dvůr, od 1872 Hynčinov; n. 1773-1945 Heinzhof, 1787-1807 Heinzenhof. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Dolní Hynčiny, 1868 sam. obec, 1946 osada, 1952 s. Hynčiny, 1965 název Hynčinov zrušen po stavebním splynutí s Hynčinou. M: 1785 (Dolní Hynčina)

H y n č o v a V e s viz Hynčice pod Sušinou, o. Šumperk H y n d r c h s w a l d viz Jindřichov, o. Přerov HYNKOV, o. Olomouc Č. od 1481 Hynkov, lidově Heňkov; n. 1655-1718 Hinckau, 1656 Hünckhe, 1676 Hynkow, 1751-1945 Hinkau; l. 1437 Hinkow, 1644 Hincau, 1691 Hynkow, 1771 Hinkovium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 osada Skrbeně, 1864 sam. obec, 1960 s. Příkaz. M: 1626 (Náklo) H y r š i c e viz Hertice, o. Opava H y r š p e r k viz Jelení u Města Albrechtic, o. Bruntál CHABIČOV, o. Olomouc Č. od 1480 Chabičov (Chabyczow, Chabicziow),1872-1918 Chobičov; n. 1403 Chabischow, 1599 Chabiczaw, 1636 Chabitschaw, 1664 Chobytschau, 1678 Gobytschau, 1692-1945 Gobitschau, 1703 Gibitschau; l. 1371-1409 Chabiczow, 1691 Gobitschau, 1771 Gobitschovium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1974 s. Šternberka. M: 1633 (Šternberk) CHABIČOV, o. Opava Č. od 1464 Chabičov; n. 1366-1377 Kobiczaw, 1720-1918 Chabitschau, 1938-1945 Chobitschau;l. 1403 Chabischow, 1672 a 1771 Chabiczovium, 1724 Kabitschau. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1922 sloučen spolu se svou osadou Hájem s obcí Smolkovem v jednu obec s názvem Háj. - Viz i heslo Háj! M: 1645 (Velká Polom), 1905 (Háj ve Slezsku) C h a b i s c h a w, C h a b i t s c h a u viz Chabičov, o. Olomouc, a o. Opava CHARLOTTENBURG, o. Opava Č. 1890 neoficielně Benešovka, nyní neoficielně Šarlotín; n. 1798-1945 Charlottenburg. Původně letohrádek, nyní myslivna u Hrabyně. M: 1798 (Hrabyně), v matrikách samostatně neuváděn C h a r l o t t e n h ü t t e viz Karolinka, o. Vsetín

CHARVÁTY, o. Olomouc Č. 1414 Chrwaty, od 1506 Charváty; n. 1672-1945 Charwath; l. 1347-1359 Chirwat, Chyrwat, 1368-1480 Charwat, 1390 a 1508 Chrwat, 1397 Charwaty, 1587 Charwatten, 1771 Charwata. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1976 m.č. Dubu nad Moravou. M: 1653 C h a r w i n viz Karviná, o. Karviná CHAŘOVÁ, o. Bruntál Č. 1847-1872 Žabnice, 1850 Kařová, od 1871 Chařová; n. 1535-1945 Krottendorf, 1619 Krotlendorf, 1720-1736 Crotendorf, 1771 Grottendorf; l. (1231 Rode), 1262-1279 Rod, 1672 Crottendorf, 1771 Grot tendorfium. Od 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Kostelce, 1866 sam. obec, 1919 osada Krnova, s ním 1935 sloučena, název oficiálně zanikl, neoficiálně užíván do současné doby. M: 1640 (Krnov) CHEBZÍ, o. Jeseník Č. od 1883 Chebzí; n. 1772-1945 Hollunder. 1850 osada Širokého Brodu, 1924 Písečné. M: 1772 (Jeseník), 1784 (Písečná) C h e r n o u i r viz Černovír, s. Olomouce C h e t o w, C h i e t o w viz Citov, o. Přerov C h i r b e y n viz Skrbeň, o. Olomouc C h i r b o v viz Cbrbov, o. Přerov C h i r l e b y, C h i r l e s, C h i r l e s i u m viz Krchleby, o. Šumperk C h i r w a t viz Charváty,o. Olomouc C h i r w e i n viz Skrbeň, o. Olomouc C h i s t e S l e m e viz Šumvald, o. Olomouc C h l e b c z o w viz Chlebičov, o. Opava CHLEBIČOV, o. Opava Č. od 1433 Chlebičov, 1454-1455 Chlewoczow, 1830 Chlebičov, 1837-1874 Chlebičovo; n. 1649-1910 Klepsch, 1784 Chlebsch, 1837-1945 Klebsch; l. 1250

Chlebizstowe, 1265 Clebegowe, 1270 Chlebeschawe, 1771 Chlebczow, 1828-1829 Kleibitschau. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 o. Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. 1979 m.č. Velkých Hoštic, 1990 sam. obec. M: 1627 (Opava), 1766 (Velké Hoštice) CHLEBOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1467 Chlebovice, 1504-1506 Nemašchleb; n. 1651 Chlibowitz, 1676-1918 Chlebowitz, 1692 Slobitz, 1939-1945 Leibenhau; l. 1320 Nemaschlebe, 1359 Leibenhow, 1672 Chlebowitz, 1771 Chlebovitium. Od 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1975-1979 spol. NV s Frýdkem-Místkem, k němuž 1979 připojeny. M: 1628 (Místek), 1784 C h l e b s c h, C h l e w o c z o w viz Chlebičov, o. Opava CHLÍSTOV, z., o. Šumperk Č. 1503-1504 pustý Chlístov; l. 1359 Chlustov. Zanikl v 15. stol. u Svojanova. C h l u s o v i c e viz Hlušovice, o. Olomouc C h l u s t o v viz Chlístov, z., o. Šumperk C h o b i č o v viz Chabičov, o. Olomouc C h o b i t s c h a u viz Chabičov, o. Olomouc a o. Opava C h o c e n b u d z, C h o č e b u z, C h o c i e b a d z viz Chotěbuz, o. Karviná C h o d o b i n viz Chudobín, o. Olomouc C h o k o r viz Kokory, o. Přerov C h o l e, C h o l e n a, C h o l í n viz Cholina, o. Olomouc CHOLINA, o. Olomouc Č. 1407 a 1850-1885 Cholín, od 1463 Cholina, 1621 Choliny, 1720-1798 Kolina, lidově Cholena; n. 1414 von Colein, 1589 Kulein, 1591-1655 Kellein, 1614-1945 Köllein, 1633 Cholen, 1673-1787 Chölein, 1676-1798 Kolein, 1787 Kilain; l. 1131 Na Choline, 1305-1384 Cholina, Cholyna, 1364 Koleyn, 1409 Coleyn, 1639 ex Holyn, 1672-1771 Cholinium, 1782 Cholinow. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc.

M: 1614 C h o l i n o v viz Cholina, o. Olomouc CHOLTICE, o. Opava Zal. 1846; č. stále Choltice, n. 1850-1945 Choltitz. 1850 osada Jezdkovic, 1949 Litultovic, 1979 zanikly zrušením. M: 1846 (Litultovice) C h o m e t, C h o m e t o v, C h o m e t t a u, C h o m o t a u, C h o m o t o v viz Chomoutov, o. Olomouc CHOMOUTOV, o. Olomouc Č. 1512-1849 Chomútov, 1536 Chomutovice, od 1589 Chomoutov, 1669-1847 Chomotov; n. 1677-1718 Chomutau, l525 zu Khomett, 1720-1846 Chometaw, Chomettau, 1771 Chomet, 1839-1918 Chomottau, 1939-1945 Komotau. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1975 s. Olomouce. M: 1690 a 1719-1721 (Křelov), 1698 (Horka nad Moravou) C h o m u t, C h o m u t a u, C h o m ú t o v, C h o m u t o v i c e viz Chomoutov, o. Olomouc CHOMÝŽ, o. Bruntál Č. 1850, 1894 Chromýž, 1870-1885 Pomezí, od 1871 Chomýž; n. 1462-1469 Kumeyse, 1611-1652 Kuhmeise, 1642 Comerdz, 1705 Comeyse, 1720 Kemaisa, 1720-1945 Komeise, 1736-1784 Comeise, 1771 Commeys, 1805 Komaise; l. 1279 Kumais, 1672 Cumeis, 1771 Comeisium. Od 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Kostelce, 1865 sam. obec, 1919 osada (část) Krnova, 1979 jako část zanikl, název neoficiálně užíván do současné doby. M: 1640 (Krnov) C h o r e l i c z viz Chořelice, o. Olomouc C h o r i n e r L h o t a, C h o r i n s k á L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín CHORYNĚ, o. Vsetín Č. od 1517 Choryně, 1771 Chorin, 1835-1846 Chorina, 1872-1905 Choryn; n. 1675 Khorin, 1718-1945 Chorin, 1798 Korin; l. 1141 Nachorini, 1307-1435 Chorynie, 1320-1474 Chorina, 1389 Chorine, 1771 Chorinium.

1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Valšské Meziříčí), 1788 C h o r y ň k a viz Jarcová, o. Vsetín CHORYŇSKOVICE, o. Opava Zal. 1795; č. Choryňskovice nebo Marianín; n. Mariafeld. Splynuly před r. 1850 s Novými Sedlicemi. M: Komárov, v matrikách samostatně neuváděny C h o r y ň s k á L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín CHOŘELICE, o. Olomouc Č. od 1510 Chořelice, 1771 Kořelice, lidově a někdy i ve vlastivědné literatuře Zhořelice; n. 1552 Chrorzelicz, 1588 Kurželitz, 1590 Korzielicz, 1592 von Korelis, Kursilis, 1592-1918 Chorselitz, Chorzelitz, Chorželitz, 1602 von Kürschelitz, 1604 Chorzeletz, 1607 Kürsselitz, 1609 Curselitz, 1669 Korschelitz, 1720-1781 Korzelitz, 1771-1793 Korželetz, 1772-1798 Korželitz, 1846 Chorelitz, 1939-1945 Chorschelitz; l. 1371 Chorzielucz, 1382 Chorelicz, 1672 Chorželicze, 1771 Korzelitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1975 m.č. Litovle. M: 1631 (Cholina), 1771 (Litovel) C h o s t k o w i c e viz Hostkovice, o. Olomouc C h o t e n b a n d, C h o t e n b a n z, C h o t e b a n z viz Chotěbuz, o. Karviná CHOTĚBUZ, o. Karviná Č. 1447 Chocenbudz, 1523 Chočebuz, 1559 Kocenbendz, 1573 Kocobendy, 1602-1676 Kocobendz, 1689 Kocobenz, 1850 Kocobedž, od 1871 Chotěbuz, lidově Kocybync; n. 1720-1918 Kotzobentz, 1720 též Kotzobends, Kotzobendz, Kozobenz, 1850 Kotzobenj, 1939-1945 Kotzobends; p. 1869-1883 Chociebadz, od 1893 Kocobedz; l. 1229 Koczobontz, Chotenband, 1268 Chotenbanz, Chotebanz, 1679 Kocobends, 1724 Kotzobendz. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1975 s. Českého Těšína, 1998 sam. obec. M: 1679 (Těrlicko) C h o t n i c z viz Skotnice, o. Nový Jičín C h o v a l k o v i c z viz Chválkovice, s. Olomouce C h o w a l o w i c z viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov

C h ö l e i n viz Cholina, o. Olomouc C h r a b a r n viz Kravaře, o. Opava CHRASTICE, o. Šumperk Č. 1517 Kraftice, 1562-1591 Krachtice, 1577 Kratšpic, Kratštice, 1616 Kracdorf, 1798-1846 Krastice, 1847 Malenovice (!), od 1850 Chrastice; n. 1543 Crasdorf, 1573-1771 Cratzdorf, 1574, 1772 Kraczdorf, 1574-1945 Kratzdorf, 1576 Krassdorf, 1678-1718 Krätzdorf, 1692 Kräsdorf, v 17. stol. též Grossdorf, 1798 Krastitz; l. 1325 Kraftesdorpf, 1340 Craftsdorf, 1437 Crasticze, 1448 Krassticze, 1672 Cratzdorf, 1771 Cratzdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1960 s. Chratic Hynčice pod Sušinou, 1976 spolu připojeny ke Starému Městu. M: 1627 (Staré Město) C h r b a u viz Chrbov, o. Přerov CHRBOV, o. Přerov Č. 1713 Chirbov, od 1771 Chrbov; n. 1676-1918 Chrbow, 1718 a za okupace Chrbau; l. 1771 Chrbowium. Od 1850 osada Lobodic. M: 1707 (Tovačov), 1784 (Lobodice) C h r e l o v viz Křelov, o. Olomouc C h r e n o w i c z (circa Cogetyn) viz Křenovice, o. Přerov C h r e s t a n o v i c e viz Křišťanovice, o. Bruntál C h r i s e s, C h r i s e s d o r f viz Křižanov, o. Šumperk C h r i s t d o r f viz Křištanovice, o. Bruntál C h r i s t m ü h l viz Křtomil, o. Přerov C h r o m c z e, C h r o m c z i e, C h r o m e c viz Chromeč, o. Šumperk CHROMEČ, o. Šumperk Č. od 1409 Chromeč, 1720-1771 Chromitz, 1798 Kromcžie, Kromec, 1847 Chromec; n. 1677 Crumpisch, 1718-1945 Krumpisch, 1720 Chromitz, 1780 Grumpitsch; l. 1353 Chromczye, 1360 Chromcze, 1371 Chrumicz, 1771 Krumpischium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 připojena k Bludovu, 1991 sam. obec. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668 (Postřelmov)

C h r o m i t z viz Chromeč, o. Šumperk C h r o m ý ž viz Chomýž, o. Bruntál C h r u m i c z viz Chromeč, o. Šumperk C h r w a t viz Charváty, o. Olomouc CHŘELIČNICE, z., o. Přerov L. 1355-1371 Chrelicznicze. Ves zanikla koncem 14. nebo v 15. stol. poblíž Veselíčka. C h ř e l o v viz Křelov, o. Olomouc C h ř e n o v i c e viz Křenovice, o. Přerov C h u d e b e i n, C h u d o b e i n, C h u d o b é n viz Chudobín, o. Olomouc CHUDOBÍN, o. Olomouc Č. 1406 Chodobin, od 1406 Chudobín, lidově Chudobén; n. 1592 Cudewein, Qudewein, 1593-1610 Chudobein, Chudebein, 1596 Kudewein, 1607-1643 Kuedwein, 1638-1798 Chudowein, 1652-1798 Kudwein, Guttwein, 1654 Kudobin, 1771-1945 Chudwein; l. 1315 Chudowicz, 1348-1672 Chudobin, 1365 Chudowyn, 1771 Chudobinium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 osada Haňovic, 1980 m.č. Litovle. M: 1631 (Cholina), 1783 C h u d o w e i n, C h u d o w i c z, C h u d o w y n, C h u d w e i n viz Chudobín, o. Olomouc CHUCHELNÁ, o. Opava Č. od 1422 Chuchelná, 1481-1771 a lidově dodnes Kuchelna; n. 1377 Chuchelne, Kochelna, 1720-1945 Kuchelna; l. 1349 Magna Chucheln, 1425 Kocheln, 1724-1771 Kuchelna. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Původně se nazývala asi Velká Chuchelná; Malá Chuchelná zanikla patrně v 15. stol. u Chřenovic na dnešním území Polska. M: Polsko, 1921 C h u m u t a w viz Chomoutov, o. Olomouc C h u n c z e n d o r f viz Kunčice, o. Přerov C h u n e w a l d viz Kunín, o. Nový Jičín C h u t h viz Kouty, o. Opava

C h ü r l e s viz Krchleby, o. Šumperk C h v a l i c o v i c i viz Chvalíkovice, o. Opava CHVALÍKOVICE, o. Opava Č. od 1545 Chvalíkovice, 1586-1847 a lidově dodnes Chvalkovice, 1870 Chvalicovice; n. 1574-1945 Chwalkowitz, 1736 Kwalkowitz, 1870 Chwalikowitz, l. 1444-1452 Chwalikowicz, 1771 chwalkowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 m.č. Opavy, 1992 sam. obec. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) C h v a l k o v i c e viz Chvalíkovice, o. Opava CHVÁLKOVICE, s. Olomouce Č. od 1518 Chválkovice; n. 1430, 1720 Kwalkowitz, 1676-1945 Chwalkowitz; l. 1220 Squalcowiz, 1228 Kwalkowitz, 1265-1672 Chwalkowicz, 1228, 1275 Chwalchowitz, 1277 Hwalcouici, 1320 Chwalcowicz, 1364 Chowalkowicz, 1587 Valcouiz, 1771 Chvalkovitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 s. Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 C h w a l k o w i t z viz Chvalíkovice, o. Opava a Chválkovice, s. Olomouce C h w a l n i k viz Lomnice, o. Bruntál C h w a l n o viz Úvalno, o. Bruntál CHYLEC, o. Přerov Č. 1407-1634 Chylce, od 1481 Chylec, 1548-1590 Chylice; n. 1676-1771 Chyletz, 1718 Chylek; l. 1353-1772 Chilecz, Chylecz, 1358 Chylicz, 1672 Chilcže. Původně samostatná obec, splynula 1850 s Veselíčkem; lidově užíván název pro část Veselíčka. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1732 se již v matrice nevyskytuje C h y l e k, C h y l e t z, C h y l i c e viz Chylec, o. Přerov C h y r w a t viz Charváty, o. Olomouc I a b l u n k a viz Jablunkov, o. Frýdek-Místek I a c t a r viz Jaktař, s. Opavy I a g e r n d o r f viz Krnov, o. Bruntál

I a k u p t s c h o w i t z viz Jakubčovice, o. Opava I a m n i t z viz Jamnice, o. Opava I a n a u s c h e n d o r f viz Janoušov, o. Šumperk I a n e s t o r p h viz Janov, o. Bruntál I a r k o i t z e viz Jarkovice, o. Opava I b a v á viz Jívová, o. Olomouc I č y n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín I č y n a viz Jičina, o. Nový Jičín I e c t a r e viz Jaktař, s. Opavy I e g e r d o r f, I e g e r n d o r f viz Krnov, o. Bruntál I e m n i z viz Jamnice, o. Opava I e r m e s d o r f viz Jamartice, o. Bruntál I e s c o w i z viz Jezdkovice,o. Opava I e s c h k e n d o r f viz Jezdkovice, o. Opava I e s t r e b e viz Jestřebí, o. Šumperk I e z d c o w i z viz Jezdkovice, o. Opava I l e s c h o w i t z, I l i s c h o w i t z, I l e š o v i c e, I l i š o v i c e viz Jilešovice, o. Opava I l k e n d o r f viz Jílkov, o. Olomouc I l o v e c viz Jílovec, o. Nový Jičín I l s c h o w i t z viz Jilešovice, o. Opava I n f e r P a u l o w i t z viz Dolní Povelice, o. Bruntál I n f e r i o r A u g e z d, I n f e r i u s A u f e z d a viz Dolní Újezd, o. Přerov I n f e r i o r B e c z w a viz Dolní Bečva, o. Vsetín I n f e r i o r B l a u d a viz Dolní Bludovice, o. Karviná I n f r i u s U l l i s c h e n viz Dolní Olešná, o. Šumperk I n f e r i o r L a z n i k, I n f e r i u s L a z n i k viz Lazníky, o. Přerov I n f e r i u s N y e c z i c z e viz Dolní Nětčice, o. Přerov I n f e r i o r S a d l o w i c z viz Žadlovice, o. Šumperk

I n f e r i o r S o l i c z viz Solca, s. Karviné I n f e r i o r S u c h a viz Dolní Suchá, o. Karviná I n f e r i o r T i e s c h i t z viz Dolní Těšice, o. Přerov I n f e r i o r U l l i s c h e n viz Dolní Olešná, o. Šumperk I n f e r i o r Z u c k o w, I n f e r i o r Z u k o w viz Dolní Žukov, o. Frýdek-Místek I n f e r i u s H o s t y z viz Hostice, o. Šumperk I n f e r o A u g e z d viz Dolní Újezd, o. Přerov I n f e r o N i e č i c i u m viz Dolní Nětčice, o. Přerov I n k o w e t z viz Jankovec, o. Opava I n s u l a (inter pontes) viz Ostrovy, s. Olomouce I o n s t o r f viz Janušov, o. Bruntál I r m a s d o r f, I r m e r s d o r f, I r m s d o r f viz Jamartice, o. Bruntál I r z m a n, I ř m a ň, I r z m a n n viz Jeřmaň, o. Olomouc I ř i k o v viz Jiříkov, o. Bruntál I s e r n i t z viz Jezernice, o. Přerov I s t e b n i g, I s t e b n í k viz Jistebník, o. Nový Jičín I t s c h i n, I t s c h i n a viz Jičina, o. Nový Jičín I u r k o w i z, I u r z i k o w i c z viz Jiříkov, o. Bruntál I v o v á viz Jívová, o. Olomouc J a b l e n k o v viz Jablůnka, o. Vsetín J a b l o n k a, J a b l o n k o v viz Jablůnka, o. Vsetín a Jablunkov, o. Frýdek-Místek J a b l u n k a u viz Jablunkov, o. Frýdek-Místek JABLUNKOV, o. Frýdek-Místek Č. 1447 Jablonka, 1596-1621 Jablonkov, od 1524 Jablunkov, 1798 Jablubnka, n. 1647-1945 Jablunkau, 1798 Jablunka; l. 1672 Jablonkow, 1688-1724 Jablonka; p. od 1869 Jablunkow.

1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1671 J a b l u n k o v viz Jablůnka, o. Vsetín JABLŮNKA, o. Vsetín Č. 1504-1505 Yablunka, 1531-1924 Jablunka (Gablunka), 1548 Jablunkov, 1670 Jablenkov, Jablonka, 1676 Jablonkov, od 1924 Jablůnka; n. od 1676 Jablunka do 1945; l. 1690-1771 Jablunka, Gablunka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno) J a b o r e č k o, J a b o r e t z k o, J a b o r s c h i t z k o viz Javoříčko, o. Olomouc J a b o r z a viz Jarcová, o. Vsetín J a b o r z i, J a b o r z i c z k o, J a b o r ž i t k o, J a b o ř í č k o viz Javoříčko, o. Olomouc JABOŘEČEK, o. Olomouc Č. 1798-1850 Jabořeček, díl vsi Javoříčka, který patřil k panství Bílá Lhota. J a c a b s d o r f viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín J a c o b i v i l l a viz Jakubovice, o. Šumperk J a c o b t z i o w i t z viz Jakubčovice, o. Opava J a c t a r, J a c t e r viz Jaktař, s. Opavy J a c u b c z o w i t z viz Jakubčovice, o. Opava a Jakubčovice u Bílčic, z., o. Bruntál J a c u b o v i c e, J a c u b o w i t z viz Jakubovice, o. Šumperk J a k u b c z y c z e viz Jakubčovice u Bílčic, z., o. Bruntál J a g d h a s e viz Kolná, o. Opava J a g e n d o r f, J a g e r n d o r f viz Krnov, o. Bruntál J a h a n o v á viz Janová, o. Vsetín

JÁCHYMOV, o. Olomouc Zal. 1786; č. 1790-1850 Joachimov, od 1872 Jáchymov; n. 1786-1937 Joachimsdorf. 1850 osada, 1937 s. Nákla, název zrušen. M: 1788 (Náklo) JAKARTOVICE, o. Opava Č. od 1506 Jakartovice, 1542-1545 Yakartowicze, 1771 Akartovice, 1847 Jakardovice; n. 1601-1945 Eckersdorf, 1720-1872 Ekersdorf, 1805 Ekhardsdorf, 1836 Ekharditz; l. 1250 Ekkardisdorf, 1265 Eckardi villa, 1270 Ekhartsdorf, 1655 Eckersdorf, 1771 Ekarsdorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava. M: 1683 J a k e l s d o r f viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín a Jakubovice, o. Šumperk J a k o b s d o r f viz Jakubovice, o. Šumperk J a k s d o r f viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín JAKTAŘ, s. Opavy Č. 1406 Jektař, od 1577 Jaktař, 1450 Jactarž, 1771 Gaktarž, n. 1390 Jecter, 1633-1736 Jactař, 1643 Jakter, 1676 Jakterž, 1720-1945 Jaktar; l. 1247-1389 Jectar, 1288 Jacter, 1301-1405 Jecter, 1465 Jaktarz, 1587 Jaktar, 1771 Jactarium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, za okupace a znovu od listopadu 1945 s. Opavy. M: 1659 JAKUBČOVICE, o. Opava Č. od 1435 Jakubčovice, 1871 Jakubšovice; n. 1377 Jacubcowicz, 1594, 1805-1945 Jakubschowitz, 1645 Jacobtziowitz, 1720 Iakuptschowitz, 1736 Jakubcžowitz, 1771-1870 Jakubtschowitz. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 osada Skřípova, 1866 sam. obec, 1979 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1689 (Pustá Polom), 1782 (Skřípov) JAKUBČOVICE, z., o. Bruntál (u N. Heřmínov) Č. 1523 Jakubčovice (pusté); n. 1523 -1559 Joksdorf, Jokelsdorf. Zanikly v 15. stol. mezi Markvartice mi a Širokou Nivou, kde je pomístní název Joksdorf, resp. Jakubčovské louky, u Nových Heřmínov. JAKUBČOVICE, z., o. Bruntál (u Bílčic) Č. 1410 Jakubice, Jakubczycze, 1480 pustý Jokelsdorf, 1561-1599 Joksdorf,

Jokětorf; n. 1599 Jockelsdorf; l. 1397 Jacubczowicz. Ves zanikla u Bílčic v trati Joksdorf poblíž řeky Moravice a Moravské Harty. JAKUBČOVICE NAD ODROU, o. Nový Jičín Č. od 1568 Jakubčovice, 1771-1847 i Jakubovice, od 1935 Jakubčovice nad Odrou; n. 1560-1629 Jakobsdorf, 1608-1771 Jocksdorf, 1683 Jockdorf, 1736 Jaksdorf, 1792 Jokschdorf, 1805-1870 Joksdorf, 1834 znovu Jakobsdorf, 1894-1945 Jogsdorf; l. 1374 Jacabsdorf, 1771 Joksdorfium. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Oder, 1991 sam. obec. M: 1611 (Odry) J a k u b i c e viz Jakubčovice, z. u Bílčic, o. Bruntál JAKUBOVICE, o. Šumperk Č. 1481 Jacubovice, od 1510 Jakubovice, 1846 (omylem) Kubčov, lidově Jakobovice; n. 1672-1798 Jockelsdorf, Jokelsdofr, 1751-1772 Jakelsdorf, 1771 Joklesdorf, 1720 Jakubowitz, 1725-1945 Jokelsdorf, 1847 Joksdorf; l. 1351 Jacobi villa, 1358 Jacubowicz, 1672 Jokelsdorf, 1771 Joklsdorfium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojeny k Písařovu, 1990 sam. obec. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 J a k u b o v i c e viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín J a k u b o w i t z viz Jakubovice, o. Šumperk J a k u b s c h o w i t z, J a k u b š o v i c e, J a k u b t s c h o w i t z viz Jakubčovice, o. Opava JAMARTICE, o. Bruntál Č. 1517-1693 Jarmartice (Garmarticz), 1586 Jarmetice, od 1846 Jamartice; n. 1575-1576 Jermersdorf, 1603-1655 Irmersdorf, 1615 Ihrmstorf, 1625 Irmasdorf, 1678-1945 Irmsdorf, 1718 Irmersdorf, 1720-1798 Jamersdorf, 1736 Germansdorf, 1749 Iermesdorf; l. 1398 Jermersdorf, 1771 Irmsdorf. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 s. Rýmařova. M: 1614 (Rýmařov) J a m e n i z viz Jamnice, o. Opava J a m e r s d o r f, J a m e r t i c e viz Jamartice, o. Bruntál J a m n i c a viz Jamnice, o. Opava a Jamnice, z., o. Frýdek-Místek

JAMNICE, o. Opava Č. od 1519 Jamnice, 1541 a 1771 Gemnicze, 1565-1587 a 1894 Jemnice, lidově Jamnica; n. 1617-1736 Iamnitz, 1771-1945 Jamnitz; l. 1250 Jameniz, 1265 Gemniz, 1270 Jemniz, 1771 Jamnitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 spol. MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č. M: 1664 (Stěbořice) JAMNICE, z., o. Frýdek-Místek Č. 1580 role na Jemnici; l. 1305 Jamnitha, 1327 Gamnicz. Zanikla u Frýdku resp. u Starého Města. JAMNÍK, z., o. Bruntál Č. 1523-1524 pustá ves Jamnik; n. 1531 Jamnik, lidově Hännsdorf. Zanikla v 15. stol. jižně od Horního Benešova v trati Hennen při potoku zvaném Gamnig, Gamnich. J a m n i t h a viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek J a m n i t i u m, J a m n i t z viz Jamnice, o. Opava J a n a u s c h e n d o r f viz Janoušov, o. Šumperk JANČÍ, o. Opava Č. od 1482 Jančí, 1533 Jeneč, 1771-1847 Janč; n. 1574 Jantsche, 1720-1945 Jantsch, 1771 Jantz; l. 1386 Jencz, 1412 Gencz, 1771 Jantschium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 osada Větřkovic, 1866 sam. obec. 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č. M: 1656 (Březová) J a n d o r f viz Janov, o. Bruntál JANČOVA LHOTA, JANČOVÁ, z., o. Vsetín Č. a l. 1429 Jančova Lhota, Jančová. Zpustla v 15. stol. mezi Policí a Brankami, kde je trať Na Jančí a Janšovy. JANKOV, z., o. Šumperk Č. 1466-1482 Jankov (osedlý), pak zpustl; l. 1446 Jankouo, 1464 Jankow Dolnie. Zanikl koncem 15. stol. západně od Hoštejna mezi Jurkovou boudou a řekou Sázavou, kde je trať v Jankovách.

JANKOVEC, o. Opava Č. 1548 les Jankovec, 1740 dvůr, pozdě ji vyhořelý, 1893 Jankovce, od 1905 Jankovec; n. 1798 Inkowetz, Junkowetz, od 1834 do 1945 Jankowetz. Skupina domů, od 1850 s. Budišovic. M: Pustá Polom, v matrikách samostatně neuváděn J a n k o w e t z viz Jankovec, o. Opava JANKOVICE, z., o. Jeseník L. 1410 Jenkowiczy, pusté, později zde zřízen dvůr Jankovice. Od 1850 s. Horních Heřmanic. M: Bernartice, v matrikách samostatně neuváděny J a n n t z viz Jančí, o. Opava JANOSLAVICE, o. Šumperk Č. 1480-1904 Svinov, 1850 Sviňov, od 1904 Janoslavice; n. 1677-1904 Schweine, 1691 Svine, 1904-1918 Janoslawitz, 1938-1945 Schweine; l. 1343-1464 Swinaw, Swinow, Swynow, 1371 Sweynow, 1672 Schwinov, 1771 Swinowium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 připojeny jako m.č. k Rohli. M: 1610 (Úsov), 1720 (Rohle) JANOUŠOV, o. Šumperk Č. 1481-1846 Janušov, od 1720 Janoušov, 1771 Janoučov (Janauczow); n. 1675-1945 Janauschendorf, 1720 Ianauschendorf, 1771 Janauschendorf; l. 1351 Johannis villa, 1397 Janussow. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Rudy n. M., 1867 sam. obec, 1976 připojen k Bušínu, 1990 sam. obec. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 (Jakubovice) JANOV, o. Bruntál Č. 1449 ves Jansdorf, 1580-1588 Johenstál, 1588-1654 Johannesthal, 1595-1616 Johanštal, od 1834 Janov, 1881 Johanistál; n. 1448 Jansdorf, 1535 Jonnesdorf, 1546 Jandorf, 1577-1945 Johannesthal, 1751-1771 Johanisthal; l. 1267 Janestorph, 1433 Jansdorf, 1771 Joannesthalium. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako část Petrovice, které 1991 sam. obec. M: 1707 (Jindřichov ve Slezsku), 1769 J a n o v a V e s viz Janušov, o. Bruntál

JANOVÁ, s. Ostravy Č. od 1809 Janová; n. 1791-1945 Johannesdorf, l. 1764 Novum pagellum, 1765 Janowicium, 1776 Janowitz. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín, 1976 Ostrava. 1850 osada, 1948 s. Polanky nad Odrou. M: 1698 (Klimkovice), 1784 (Polanka nad Odrou) JANOVÁ, o. Vsetín Č. 1504-1548 Johanov, 1505-1948 Johanová, 1509 Janůvka, 1509-1780 Juhanová, 1517 Jahanová, 1626 Juhanné, od 1948 Janová; n. 1663 Johannesdorf, 1670-1918 Johanowa, 1751 Johanowna, 1939-1945 Johannau; l. 1771 Johanovius. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. 1850 sam. obec, 1975 sloučena se Vsetínem jako m.č., 1992 sam. obec. M: 1644 (Vsetín) JANOVICE, o. Bruntál Č. od 1517 Janovice; n. 1529-1689 Jansdorf, Jonsdorf, 1540 Junsdorf, 1582 Jänovicz, od 1582 Janowitz, 1798 Johnsdorf. 1850 s. o. Šternberk, 1855 Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1959 připojena jako část obec Janušov, 1967 vše připojeno k Rýmařovu. M: 1614 (Rýmařov) JANOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1450 Janovice; n. 1580-1945 Janowitz. 1850 s. o. Frýdek, od 1956 Frýdek-Místek, 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučeny s Frýdlantem nad Ostravicí, 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice), 1895 JANOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1497 Janovice; n. 1676-1945 Janowitz; l. 1464 Janowicz, 1690 Janowicze, 1771 Janowitium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) JANOVICE, s. Olbramic, o. Nový Jičín Č. od 1771 Janovice; n. 1667-1945 Janowitz; l. 1677 nova villa Janowitz, 1771 Janowitium. Od 1850 osada Olbramic.

M: 1660 (Bravantice) J a n o v i c i u m viz Janovice, o. Nový Jičín J a n o w i t i u m viz Janová, o. Nový Jičín a Janovice, s. Olbramic, o. Nový Jičín J a n o w i t z viz Janová, Janovice, Janovice (s. Olbramic), o. Nový Jičín a Janovice, o. Bruntál a o. Frýdek-Místek J a n s d o r f viz Janov, Janovice a Janušov, o. Bruntál JANSKÉ KOUPELE, o. Opava Č. od 1935 Janské Koupele; n. 1812-1945 Johannisbrunn, 1817-1847 Meltscher Bad. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 s. Starých Těchanovic, 1960 Lublic, 1962 Kružberka, 1979 m.č. Budišova nad Budišovkou, 1992 m.č. Starých Těchanovic. M: 1813 (Nové Těchanovice) JANSKÝ VRCH, o. Jeseník Č. od 1881 Johanesperk, od 1924 Janský Vrch; n. 1506-1945 Johannesberg, 1507 Sanct Johannesperg, 1608 Joannisberge, 1836 Johannisberg. 1850 osada, 1945 s. Javorníka. M: 1638 (Javorník) J a n t o s c h o w i c z viz Antošovice, o. Opava J a n t s c h, J a n t s c h e, J a n t s c h i u m, J a n t z viz Jančí, o. Opava JANUŠOV, o. Bruntál Č. 1846-1872 a 1924-1965 Janušov, 1881-1893 Janoušov, 1847 Janova Ves; n. 1607-1788 Jansdorf, 1615-1751 Jonsdorf, 1615-1634 též Ionstorf, 1718-1945 Johnsdorf; l. 1398 Jansdorfe, 1771 Johnsdorfium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1959 připojen k Janovicím, 1965 název zmizel stavebním splynutím s Rýmařovem. Viz i heslo Janovice, o. Bruntál! M: 1614 (Rýmařov) J a n u š o v viz Janoušov, o. Šumperk J a n ů v k a viz Janová, o. Vsetín JARCOVÁ, o. Vsetín

Č. 1429 Choryňka, od 1505 Jarcová, ale 1535, 1847, 1798 Jaržová, 1834-1846 Jařová; n. 1670-1751 Jarczowa, 1692 Jaborza, 1771 a 1893-1918 Jartzowa, 1847 Jaržowa, 1872 a 1939-1945 Jarzowa; l. 1392-1437 Jarczowa Lhota, 1690 a 1771 Jarczowa, 1828-1829 Jarschowa. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Valašské Meziříčí) J a r c u b i z viz Jarkovice, o. Opava J a r c z o w a, J a r c z o w a L h o t a, J a r č o v á viz Jarcová, o. Vsetín JARKOVICE, o. Opava Č. od 1441 Jarkovice, 1554-1587 Yarkovice, 1720 Iarkoitze, 1771 Garkowicze, lidově Jarkojice; n. 1377 Jerckowicz, 1410 Iercowiz, 1608 Jarkowycz, 1692 Jarckowitz, 1716-1945 Jarkowitz, 1798 Jarkowitz jinak Zweydörfel; l. 1349 Jerkowicz, 1410 Jarkowicz, 1771 Jarkovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1952 s. Vlašťoviček, 1976 zanikly zrušením. M: 1659 (Jaktař) J a r m a r t i c e viz Jamartice, o. Bruntál J a r n i č viz Suchá Rudná, o. Bruntál J a r s c h i n k a viz Juřinka, o. Vsetín J a r s c h o w a, J a r t z o w a, J a r ž o w a, J a ř o v á viz Jarcová, o. Vsetín J a s e n i c e viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín JASENICE, o. Vsetín Č. 1505-1548 Moravská Jesenice (Gesenixze), 1535 Moravské Jasenice, 1506-1576 Gesenice, 1517 Jesenka, od 1771 Jasenice, lidově Jasenica, v 19. a 20. stol. i Valašská Jasenice; n. 1670-1945 Jassenitz, 1676 Böhmisch Jasenitz, 1678 Böhmisch Jasnigk, 1692 Jasseni, 1751, 1872 Jasenitz, 1771 Jassnitz; l. 1374-1447 Jessenicz, 1406 (molendinum) Gessenyczky, 1418 Jesenicze, 1437 Yessnicze, 1690 Jassenicza, 1771 Jassenitium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 připojena k Lešné jako m.č. M: 1652 (Valašské Meziříčí) J a s e n i c e viz Jasenka, o. Vsetín JASENKA, o. Vsetín

Č. 1504-1549 Gesenka, 1577, 1626, 1881 Jesenka, od 1531 Jasenka, 1548 Jasenice, 1770 Dolní a Horní Jasenka, 1846 Jasinka, n. 1670-1918 Jasenka, Jassenka, 1720-1798 Ober und Unter Jassenka, 1838-1846 Gasenka, 1939-1945 Eschenbach; l. 1690 Horni Jassenka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. Od konce 17. stol. se obec dělila na Dolní a Horní Jasenku. 1850 Dolní Jasenka spojena se Vsetínem, Horní Jasenka zůstala pod jménem Jasenka sam. obcí, 1949 spojena se Vsetínem jako jeho m.č., 1965 stanoven název Horní Jasenka, na rozdíl od Dolní Jasenky, která byla vždy s. Vsetína. M: 1644 (Vsetín) JASÉNKY, o. Opava Č. od 1874 Jasénky; n. 1874-1920 Jassenka. Od 1870 osada Hlučína, 1980 zanikly zrušením. M: 1870 (Hlučín) J a s e r s d o r f viz Jestřabí, o. Nový Jičín J a s i n k a viz Jasenka, o. Vsetín J a s c h n i k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín J a s n á H o r a viz Štramberk, o. Nový Jičín J a s n i g k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín J a s s e n d o r f viz Jestřabí, o. Nový Jičín J a s s e n i, J a s s e n i t z viz Jasenice, o. Vsetín J a s s e n k a viz Jasénky, o. Opava a Jasenka, o. Vsetín J a s s n e c k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín J a s s t r z i a b, J a s t e r s c h a b, J a s t e r s d o r f, J a s t e r ž d o r f, J a s t r e b, J a s t r e b s d o r f viz Jestřabí, o. Nový Jičín J a š o v á viz Zašová, o. Vsetín J a u e r n i c, J a u e r n i g viz Javorník, o. Jeseník J a v o r viz Javoříčko, o. Olomouc JAVORNÁ, o. Jeseník Zal. koncem 18. stol.; č. od 1948 Javorná; n. 1805-1945 Latzdorf. 1504-1531 osedlá, pak dočasně zpustlá. Od 1850 osada Ondřejovic.

M: 1785 (Ondřejovice) JAVORNÍK - město, o. Jeseník Č. od 1850 Javorník; n. 1418 Jawirnik, od 1528 do 1945 Jauernig; l. 1297-1348 Jawirnik, 1300-1420 Jawornik, 1371 Jauernigk, 1607 Jauernic. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. Roku 1600 se osada Javorník rozdělila na město a ves. JAVORNÍK - ves, o. Jeseník Č. od 1850 Javorník-Ves; n. od 1600 Jauernig-Dorf. 1850 sam. obec, 1921 sloučena s městem Javorník pod jménem Javorník. M: 1638 J a v o r n ý viz Javoří, o. Šumperk JAVOŘÍ, o. Šumperk Č. 1517 Javoříčko(!), od 1524 Javoří (Jaworzy), 1554 Yaworzi, 1771 Orles, 1846-1850 Javory, 1847 Javorný, 1872 Zavoř; n. 1650 Ahrnes, 1692 Ornes, 1672-1945 Ohrnes; l. 1320 Achorns, 1354-1356 Hohorns, 1389-1452 Jaworzie, 1662 Ohrnes, 1771 Ohrnesium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Maletína. M: 1690 (Starý Maletín) JAVOŘÍ, o. Opava Č. 1550 les Javoří, 1720 les Javoří a dvůr Polomec 1781 Polomec, od 1850 Javoří, někdy i Polomec; n. 1798-1945 Jaworsch. Od 1850 s. Domoradovic. M: Hradec nad Moravicí, 1785 (Melč), v matrikách samostatně neuváděno JAVOŘÍČKO, o. Olomouc Č. od 1481 Javoříčko, 1771-1846 Gabořicko, 1847 Jaboříčko; n. 1672-1798 Jaborziczko, 1677-1798 Jaborecžko, 1692 Jaborzitzko, 1718-1872 Jaworziczko, 1720 Jaworetzko, 1751 Jaboretzko, 1771 Jaborschitzko, 1846-1918 Jawořitschko, 1847 Jaboržitko, 1850 Javořiško, 1939-1945 Jaworitsch; l. 1348-1392 Jaworowicz, in Jaworowich, 1389-1408 Jaworowe, 1464 Jaworzie, Jaworzieczko, 1466 Jawor, 1771 Jaborziczko. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1869 osada Březiny, 1884 s. Střemeníčka, 1960 Luké. M: 1648 (Bouzov), 1786 (Luká) J a v o ř í č k o viz Javoří, o. Šumperk

J a w i r n i k viz Javorník, o. Jeseník J a w o r, J a w o r e t z k o, J a w o r i t s c h viz Javoříčko, o. Olomouc J a w o r n i k viz Javorník, o. Jeseník J a w o r o w a, J a w o r o w i c z viz Javoříčko, o. Olomouc J a w o r s c h viz Javoří, o. Opava a o. Šumperk J a w o r i t s c h k o, J a w o r z i c z k o viz Javoříčko, o. Olomouc J a w o r ž y e viz Javoří, o. Šumperk J a w o ř viz Javoří, o. Šumperk a o. Opava J ä g e r f e l d viz Krnov, o. Olomouc J ä g e r n d o r f viz Krnov, o. Bruntál JÄGERHAU, o. Jeseník Zal. 1794, splynulo v 19. stol. s Nýznerovem. M: Skorošice, v matrikách samostatně neuváděno JÄGERHAUS, o. Jeseník N. 1798 Jägerhaus. Založeno jako kolonie Vápenné, s níž záhy splynulo. M: Vápenná, v matrikách samostatně neuváděno J ä g e r s d o r f viz Krnov, o. Bruntál J ä g e r s f e l d viz Krnov, o. Olomouc J ä n o w i z viz Janovice, o. Bruntál J ä s c h k o w i t z viz Jezdkovice, o. Opava J e c k t a r, J e c t a ř, J e c t e r viz Jaktař, s. Opavy J e d l, J e d l e viz Jedlí, o. Šumperk JEDLÍ, o. Šumperk Č. 1460-1872 Jedle, Gedle, od 1510 Jedlí, (Gedlii), 1771 Gedla; n. 1677-1847 Gedl, 1787 Gidl, 1798 Gedle, 1751-1945 Jedl; l. 1278-1365 Adolphi villa, 1351 Adolfi villa, 1373 Syedly, 1447 Gedle, 1771 Gedla.

1850 s. o. Štíty, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1669 J e g e n d o r f, J e g e r d o r f, J e g e r n d o r f, J e g e r s d o r f, J e g i r d o r f, J e g i r s d o r f viz Krnov, o. Bruntál JELENÍ, s. Milotic nad Opavou, o. Bruntál Č. 1506-1562 pustá ves Jelení (Gelený), 1847 Wokowa, od 1871 Jelení; n. 1377, 1506 a znovu od 1575 do 1945 Wockendorf, 1720 Wakendorf; l. 1288 Wokendorf, 1771 Wokendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., obnovena mezi lety 1562-1575. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1959 připojena k Miloticím nad Opavou, 1979 m.č. Bruntálu, 1992 opět m.č. Milotic nad Opavou, název zanikl. M: 1731 (Bruntál), 1784 JELENÍ, s. Holčovic, o. Bruntál Č. 1667 Horní a Dolní Hierschberk, 1871-1947 Hyršperk, odtud Jelení; n. 1666 Hirschgrund, 1667 Ober und Unter Hierschberg, 1672-1945 Hirschberg; l. 1771 Hirschberga. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1947 pod správou Holčovic (spol. MNV), 1951 m.č. Holčovic. M: 1687 (Holčovice) JELENICE, o. Opava Č. 1584 Foytowicze, 1585 Wojtowicze (pusté), 1847 Koutiny, 1881 Jelenie, od 1894 Jelenice; n. 1574 Voytsdorf (pustý), 1755 Hiržhof, 1783-1945 Hirschdorf; l. 1356 Woytowicz, 1719 Nova villa seu Woytowicz, 1720 Nova villa seu Hirsch hof. - Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena krátce před r. 1719, r. 1783 zvětšena parcelací dvora. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1963 m.č. Větřkovic, 1979 m.č. Vítkova. M: 1719 (Březová ve Slezsku) J e m n i c e viz Jamnice, z., o. Frýdek-Místek a Jamnice, o. Opava J e n c z, J e n e viz Jančí, o. Opava J e n k o w i c z y viz Jankovice, z., o. Šumperk J e r h a r t i c e viz Kerhartice, o. Opava

JERLOCHOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1475 Jerlochovice, 1520 Kerlochovice, 1718-1898 Gerlichov, 1771 Gerlohov, 1794 Gorlechow; n. 1475 Gerlachowitz, 1567 Gerlissdorf, 1580-1676 Gerlesdorf, 1692 Kirlitzdorf, 1718-1945 Gerlsdorf, 1751 Gersdorf, lidově Geršdef; l. 1293, 1337 Gerlaci villa, 1329, 1392 Gerlachsdorf, 1380 in Gerlach, 1676 Gerlsdorf, 1771 Gerlsdorfium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1948 s. Fulneka, 1952 název oficiálně zrušen, obnoven k 1.1.1974. M: 1619 (Fulnek) J e r c o w i z, J e r c k o w i t z viz Jarkovice, o. Opava J e r m e r s d o r f, J e r m e s d o r f viz Jamartice, o. Bruntál J e r n s d o r f viz Janovice, o. Bruntál J e r s c h m a i n, J e r s c h m a n, J e ř m a n y viz Jeřmaň, o. Olomouc JEŘMAŇ, o. Olomouc Č. od 1481 Jeřmaň, 1547-1618 Heřmaní, 1664 z Geřzmanie, 1669 pusté Jeřmany, 1677 znovu osazované, 1771 Giřmany, 1798 Krčman(!), Iržman, 1839 Irsmanny, 1846-1850 Iřmany, Germany, 1885-1906 Iřmaň, Jeřmany, od 1872 Jeřman; n. 1677 Heržmani, 1716-1720 Irzman, 1718 Iržmany, 1751-1798 Geržman, 1771 Geržin, Girschman, 1798 Krecžma(!), 1839 Irschmann, 1846 Irchman, 1872-1885 Jerschman, 1885-1918 Irmann, 1939-1945 Jerschmain; l. 1371 Hermannsdorf, 1408-1464 Gerzman, 1771 Girzmanium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osada Bouzova, 1869 sam. obec, 1960 s. Bouzova. M: 1648 (Bouzov) J e ř m a n i c e viz Heřmanice u Polomě, o. Nový Jičín J e ř t o v viz Obectov, o. Olomouc J e s c z z r a b viz Jestřebí, o. Šumperk J e s e n i c e viz Jasenice, o. Vsetín, Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín a Valašská Senice, o. Vsetín(?) J e s e n k a viz Jasenice a Jasenka, o. Vsetín JESENÍK město, o. Jeseník Č. 1406-1880 Frywald, 1460-1492 Fraivald, Frajvald, 1464 Wreywald, 1850 Freyvald-město, 1869-1921 Freiwaldow, od 1921 Frývaldov, od 1947 Jeseník; n. 1374-1469 Freyenwalde, 1444-1481 Freienwalde, 1457-1798 Freiwalde, Freiwald, Freywalde, 1610 Freiwalt, Freibalt, 1633 Frienwald, 1653-1945 Freiwaldau, Freywaldau; l. 1263 Vriwald, 1284 Vrivald, 1295 Vrinwalde, 1318 Vrienwalde,

1374 Freyenwalde, 1418 Freywald. 1850 s. o. a o. Jeseník; 1960 o. Šumperk, 1996 Jeseník. Od 1850 má město Jeseník osady Jeseník město, Jeseník ves, Ditrichštejn, Gräfenberg, Svobodu; 1947 zůstaly jednotlivými částmi Jeseníku: Jeseník město, Jeseník ves a Lázně Jeseník (dříve Gräfenberg). 1950 připojeny k Jeseníku Bukovice, 1958 část České Vsi s lázeňskými budovami, 1976-1990 m.č. Jeseníku Česká Ves. V 16. stol. byla částí města Česká ulice - die Böhmische Gasse. JESENÍK ves, o. Jeseník L. 1284, 1295 villa Vriwald; n. od 16. stol. Freiwald, Freiwalde, Freiwaldau-Dorf, do 1945; č. od 1881 Freiwaldow-Ves, od 1921 Frývaldov-Ves, od 1947 Jeseník-Ves. Od 1850 sam. městská část, nyní s. Jeseníku. M: 1668 JESENÍK NAD ODROU, o. Nový Jičín Č. 1406 z Gessenyka nyemecskeho, 1434-1872 a lidově dodnes Jasenice, 1437 Jesenice Německé, 1464-1881 Jesenice, 1596-1847 Německá Jesenice, 1615-1720 a lidově donedávna Německá Jasenice, 1924-1946 Německý Jeseník, 1946-1949 Jeseník, odtud Jeseník nad Odrou; n. 1567-1820 Gasnigk, 1619-1692 Jassneck, 1657 Jaschnik, 1636 Geschein, 1657-1945 Deutsch Jassnik, 1716-1846 Teutsch Jassniek, počátkem 19. stol. též Jeschnik; l. (1201 Yessenicie), 1383 Jasenice alias Jessenyk Theuto nicalis, 1690 Teuto Iasnig, 1771 Teuto Jasnitium, (1807 Germanojasenicensis, 1821 Teutojasnianus). Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. M: 1626 (Nový Jičín), 1709 J e s e r n i k, J e s e r n i t i u m, J e s e r n i t z viz Jezernice, o. Přerov J e s c h a u, J e s c h a w, J e s c h k a v viz Ješov, o. Olomouc J e s c h k o v i t i u m, J e s c h k o w i t z viz Jezdkovice, o. Opava J e s c h n i k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín J e s c h o v viz Ješov, o. Olomouc J e s k e n d o r f viz Jezdkovice, o. Opava J e s s e n y k T h e u t o n i c a l i s viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín J e s s e r n i t z viz Jezernice, o. Přerov J e s s k o w i c z e viz Jezdkovice, o. Opava J e s s o w viz Ješov, o. Olomouc

J e s t k o v i c e viz Jezdkovice, o. Opava J e s t r a b viz Jestřabí, o. Nový Jičín J e s t r a b i e viz Jestřebí, o. Šumperk J e s t r ž a b viz Jestřabí, o. Nový Jičín J e s t r ž e b i e viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc a Jestřebí, o. Šumperk JESTŘABÍ, o. Nový Jičín Č. 1413 Giastrzabí, 1475-1629 Jestřebí (Gestrzebi), od 1771 Jestřabí, 1846 Jastřeb, 1847 Gestřab, 1850 Jestřáb, lidově Jastřabí; n. 1553-1584 Jastrziab, Jastrzab, 1567 Jastrebsdorf, 1570 Jasterschab, 1572 Jasstrzeb, 1584 Jasstrziab, 1617 Gestrzab, v 17. a 18. stol. běžně Jasterždorf, 1676-1718 Jestržab, 1692 Gestrezeb, 1751-1772 Jasersdorf, 1771-1945 Jastersdorf; l. 1724 Jestrab, 1771 Jastersdorfium, 1809 Jassendorf. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, l868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Pohoře, 1869 sam. obec, 1976 s. Fulneku. M: 1637 (Fulnek) JESTŘABÍ, o. Olomouc Č. 1480-1520 pusté Gestrzebij, 1511 Jestřebice, 1584 osazené Gestrzebij, 1771 a 1890 Gestržab, 1798, 1869-1881 Jestřebí, 1588, 1846-1847 a znovu od 1893 Jestřabí; n. 1673-1945 Habicht; l. 1447 Gestrzebie (pusté), 1771 Habichtium. Ves zpustla patrně v první čtvrtině 15. stol., obnovena v pol. 16. stol. 1850 s. o. Olomouc, 1938 Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Olomouc, 1938 Moravský Beroun, 1945 Olomouc. Sam. obec, zrušena 1949. M: 1633 (Šternberk), 1651 (Velká Bystřice), 1712 J e s t ř a b í č k o viz Jestřebíčko, o. Šumperk JESTŘEBÍ, o. Šumperk Č. od 1517 Jestřebí, 1839-1847 Hrubá Gestřebý, Hrubý Gestřeby, 1850-1921 Velké Jestřebí, odtud Jestřebí; n. 1650-1718 Gestržeby, Jestržebi, 1698 Ober Gestrczebi, 1751-1798 Gross Gestržeby, Gross Jestřeby, 1850-1918 Grossjestřeby, 1938-1945 Gross-Jestreb; l. 1273 Iestrebe, 1355 Jesczzrab, 1372 Jestriebie, 1380 Yeschrebie, 1437 Gestrzebie, 1455 Gestrziebie, 1672 Gestrzebi, 1771 Gestrzeby Magnum, 1828 Grosgestrzizel. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. Původně sam. Jestřebí a Jestřebíčko tvoří od 1923 jednu obec, 1848-1869 součást Jestřebí i Jestřebíčko a Lupěné, 1976 připojeno jako m.č. k Pobuči. M: 1659 (Zvole) J e s t ř e b í viz Jestřabí, o. Nový Jičín a o. Olomouc J e s t ř e b i c e viz Jestřabí, o. Olomouc

JESTŘEBÍČKO, o. Šumperk Č. 1582 Jestřabíčko, 1771 a od 1893 stále Jestřebíčko (Gestržebicžko), 1846-1847 Malá (Malý) Gestřeby, 1850-1921 Malé Jestřebí; n. 1677 Jestržebicžko, 1698 Unter Gestrzebi, 1718 Gestržebyzko, 1720 Klein Gestrzaby, 1751-1847 Klein Gestržeby, 1846-1938 Klein Jestrzebi, 1938-1945 Klein Jestreb; l. 1273 Parvum Gestrizeb, 1672 Gestrzebiczko, 1771 Parvum Gestrzeby, 1828 Kleingestrzizl. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1848 osada Jestřebí, 1869 sam. obec, 1923 s. Jestřebí. M: 1659 (Zvole) J e s t ř e c h o v, J e s t ř e c h o v i c e viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc J e š k o v a L h o t a viz Lhotka, s. Lubojat, o. Nový Jičín JEŠOV, o. Olomouc Č. 1480-1492 osedlý, 1498-1567 pustý Diessow, Dešov; 1600-1604 ves Děšov s pustým dvorem a s polemi slove Starý Děšov, se Starým Děšovem, 1626 Děšov s dvorem, 1702 pečeť obce iessowske, 1756 Ježov, od 1798 Ješov (Jessov), 1846 Gešow; n. 1676-1939 Jeschow, 1692 Geschow, 1716 Jeschkaw, 1718 Geržoš, 1756-1798 Alttische, 1939-1945 Jeschau; l. 1349 Gessow, 1374 Jessow, 1399 Yessaw, 1672 Pessow (!). - Původní Starý Děšov stával v dnešní trati Staré Ješo vy u vsi. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Slavětína, 1980 m.č. Luké. M: MZA, 1786 (Luká) J e t ř i c h o v viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc, Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál a Větřkovice, o. Opava J e t ř i c h o v i c e viz Dětřichov, s. Renot, o. Olomouc, Dětřichov nad Bystřicí, o. Bruntál a Větřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava JEZDKOVICE, o. Opava Č. 1410-1847 Jesskowicze, Gesskowicze, 1541-1894 Jestkovice (Gestkowycze), od 1885 Jezdkovice; n. 1720-1945 Jeschkowitz, 1736-1894 Jäschkowitz; l. 1250 Jeskendorf, 1265 Iescowiz, 1270 Iezdcowiz, 1771 Jeschkovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č., 1993 sam. obec. M: 1664 (Stěbořice) J e z e r a viz Rejvíz, o. Jeseník JEZERNÉ, o. Vsetín Č. Jezerné, od konce 17. stol. Od 1850 stále osadou Horní Bečvy.

M: 1652 (Valašské Meziřící), 1774 (Horní Bečva) JEZERNICE, o. Přerov Č. od 1480 Jezernice (Gezernicze), 1718-1893 Jezernik, 1846 Gežernice, lidově Jezernica; n. 1672-1846 Jesernitz, Jessernitz, 1720 Isernitz, 1771-1905 Gezernik, Jezernik, Jesernik, 1939-1945 Seefeld; l. 1353-1448 Jezernicz (Gezernicz), 1771-1863 Jesernitium, Jezernicium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Lipníku n. B., 2000 sam. obec. M: 1644 (Drahotuše), 1784 JEŽNÍK, s. Krnova, o. Bruntál Č. 1771-1850 Mezník, 1836 Meznovice, 1847 Mesnava, od 1871 Ježník; n. 1692-1720 Ösznig, i lidově, 1718 Esnig, 1771 Mesnickh, 1779-1847 Mössnik, 1805 Moesning, 1836-1945 Mösnig, Mössnig; l. 1335 Mesenik, 1771 Mesnikium. Zpustl v 15. stol.,obnoven po 1650. 1850 osada Kostelce, 1903 Krnova, 1945 jeho částí, 1979 zanikl, název neoficiálně užíván do současné doby. M: 1675 (Krnov) J e ž o v viz Ješov, o. Olomouc J i b a v á viz Jívová, o. Olomouc J i č i n viz Jičina, o. Nový Jičín JIČINA, o. Nový Jičín Č. 1615-1846 Giczina, Gycžina, 1847 Jičin, od 1850 Jičina, lidově Ičyna; n. 1676-1798 Giczina, 1771 Gitschina, 1798 Itschin, 1815-1918 Itschina, 1847 Gitschin, 1939-1945 Jitschin. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) stále, také 1626 (Nový Jičín) JILEŠOVICE, o. Opava Č. 1474, 1771-1870 Ilešovice, od 1477 Jilešovice, lidově Ilišovice; n. 1377-1651 Gileschowicz, 1636 Gileschwitz, 1666-1945 Illeschowitz, 1702 Ilschowitz, 1720 Gilschwitz (!), 1771 Illischowitz; l. 1771 Illischovitium. 1850 s. o. a o. Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. 1850 osada Chabičova, 1864 sam. obec, 1976 spol. MNV s Hájem ve Slezsku, 1979 jeho m.č. M: 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná), 1905 (Háj ve Slezsku) JÍLKOV, o. Olomouc

Č. 1798-1846 Gilkow, 1847 Gielkow, od 1850 Jílkov; n. 1786-1846 Gilkendorf, 1847 Ilkendorf, 1872-1945 Jilkendorf. 1850 osada, 1960 s. Liboše, 1976 m.č. Štěpánova. M: 1788 (Hnojice) JÍLOVEC, o. Nový Jičín Č. od 1433 Jílovec (Gilowecz), 1791-1805 Gillowicz, 1835 Gilowetz, 1847 Gilowno, 1871 Jílové, lidově Ilovec; n. 1563-1588 Gilowitz, 1692 Eimitz, 1720-1945 Eilowitz, v 19. stol. i Eulowitz, za okupace pokus o zavedení názvu Eilendorf; l. 1293 Gilowecz, Gylobs, 1389 Gylowecz, 1771 Eylowitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Lukavce, 1866 sam. obec, 1976 s. Kujav, 1979 s. Fulneku. M: 1619 (Fulnek) JINDŘICHOV, o. Bruntál Č. 1517 Hendrštorf, v 16. stol. běžně Hendršdorf, 1559-1590 Hendrzdorf, 1601-1847 Hennersdorf, 1846 Hendrichov, od 1850 Jindřichov; n. 1576 Heitzendorf, 1576-1945 Hennersdorf, 1798 Heinrichsdorf, Gross Hennersdorf; l. 1256-1267 Henrikestorph, 1320, 1389 Heinrichsdorf, 1599-1655 Hennersdorf, 1771 Hennersdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Arnultovice. M: 1707 JINDŘICHOV, o. Přerov Č. 1499 Henrichwald, 1517-1626 Hendrichwald, 1530-1569 Henriwald, 1569-1631 Hendrchwald, 1612-1706 Hyndrchwald, 1618 Hyndrchswald, 1629 Heinrichswald, 1720 Hinterchwald, 1771 Hindrovald, 1798 Hindrichvald, 1836-1847 Hindřichvald, 1850 Hindřichov, 1863 Jindřichvald, od 1869 Jindřichov, 1885 Hendřichov; n. 1628 Heinrichwaldt, 1672 -1945 Heinrichswald, 1684 Hendrichswald; l. 1672 Henrichwaldium, 1863 Heinrichswalda. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1637 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou), 1786 JINDŘICHOV, o. Šumperk Č. od 1924 Jindřichov; n. 1800-1945 Heinrichsthal. Od 1850 osada Pustých Žibřidovic (s. o. Loučná), o. Šumperk. Od počátku 1953 uměle vytvořená obec na k.ú. Pusté Žibřidovice v místech zaniklé osady stejného jména spojením obcí Pusté Žibřidovice s osadami Potůčník (později část Hanušovic) a Sklená. 1976 připojeny Habartice s osadou Pleče, Nové Losiny s osadou Labe a osada Pekařov (do té doby s. Bukovic). Součástí Habartic od 16. stol. osada Rudkov, z. po 1945, s. Nových Losin m.č. Františkov a osada Josefová, z. 1965. V současnosti patří k Jindřichovu m.č. Pusté Žibřidovice, Habartice a Nové Losiny. Viz příslušná hesla!

JINDŘICHOV, z. u Bernartic, o. Jeseník L. 1284 Henrici villa. Zanikl poblíže Bernartic při hranicích Polska. J i n d ř i c h v a l d viz Jindřichov, o. Přerov J i r k o v, J i r k o v a L h o t a viz Lhotka, o. Přerov JIŘÍKOV, o. Bruntál Č. 1415-1847 Girzikow, 1720 Girikow, 1798 Jiržichow, od 1850 Jiříkov; n. 1609-1718 Girzikh, 1629-1846 Giersig, 1678 Gieržigk, 1720-1805 Gürsig, 1771 Gürsick, 1798 Gürsdorf,1798-1945 Girzig; l. 1264 Iurkowiz, 1320 Iurzikowicz, 1412 Jirzikow, 1771 Girsig. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1963 pověřena správou Kněžpole a Těchanova (spol. MNV), 1979 připojen Sovinec, 1980 připojeny Kněžpole a Těchanov. M: 1633 J i ř i n a, J i ř i n a L h o t a, J i ř i n k a viz Juřinka, o. Vsetín JISTEBNÍK, o. Nový Jičín Č. od 1424 Jistebník (Gistebnik), lidově Istebnik, 1736-1805 Istebnig, 1771 Gystebnitz; n. 1564-1945 Stiebnig, 1771-1847 Stibnik; l. 1373-1384 Gistebnic, 1655 Stiebnig, 1672 Stübnik, 1771 Stibnikium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. M: 1725 J í v a v á viz Jívová, o. Olomouc JÍVOVÁ, o. Olomouc Č. 1527 Na Giwowem (pustá ves), 1581 Jívová, Jívové, 1627-1923 Jívavá, 1798-1857 Gibawa, 1850 Jibava, 1627-1973 Jívová; n. 1405 die Dibaw, 1547 Giba, Güban, 1577-1633 Gibe, 1582-1681 Gibaw, 1676 Gybaw, 1669-1945 Giebau, 1751-1798 Gibau, 1798 též Gübau; l. (1220, 1269 Gywowska cesta), 1357-1358 Gywau, Gywaw, 1364 Gybaw, 1371-1405 Gywowa, 1771 Gibavia. - Obec zpustla v 15. stol., znovu vysazena 1547 Čechy a Němci z okolí. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. M: 1634 J i z b i č k o viz Studnice, o. Bruntál J o a c h i m o v, J o a c h i m s d o r f viz Jáchymov, o. Olomouc

J o a n n e n b u r g viz Johanka, o. Jeseník J o a n n e s t h a l i u m viz Janov, o. Bruntál J o a n n i s b e r g viz Janský Vrch, o. Jeseník J o c k e l s d o r f viz Jakubčovice, z., o. Bruntál, Jakubovice, o. Šumperk J o c k s d o r f viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín J o d e r b e r g viz (Starý) Bohumín, o. Karviná J o g s d o r f viz Jakubčovice nad Odrou,o. Nový Jičín JOHANKA, o. Jeseník Zal. 1764; č. od 1871 Johanka; n. 1775 Johanesburg, 1784-1798 Joannenburg, 1798 Johannaberg, 1805-1945 Johannaburg. 1850 osada Staré Červené Vody, s níž 1949 spojena, mezi 1961-1964 název zanikl. M: 1764 (Stará Červená Voda) J o h a n n a b e r g, J o h a n n a b u r g viz Johanka, o. Jeseník J o h a n n a u viz Janová, o. Vsetín J o h a n n e s b e r g viz Janský Vrch a Johanka, o. Jeseník J o h a n n e s d o r f viz Janová, o. Nový Jičín a o. Vsetín J o h a n n e s f e l d viz Zacdky, o. Opava a Janová, o. Nový Jičín J o h a n n e s t h a l viz Janov, o. Bruntál J o h a n n i s b e r g viz Janský Vrch, o. Jeseník J o h a n n i s b r u n n viz Janské Koupele, o. Opava J o h a n n i s t h a l viz Janov, o. Bruntál J o h a n n i s v i l l a viz Hanušovice a Janoušov, o. Šumperk J o h a n o v, J o h a n o v á, J o h a n o w a, J o h a n o w n a viz Janová, o. Vsetín J o h a n š t a l, J o h a n s t h a l viz Janov, o. Bruntál J o h n s d o r f, J o h n s d o r f i u m viz Janovice a Janušov, o. Bruntál a Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk J o h r n s d o r f viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk J o c h a s e,

J o c h o z viz Kolná, o. Opava J o k e l s d o r f viz oboje Jakubčovice, o. Bruntál,z. a Jakubovice, o. Šumperk J o k l e s d o r f viz Jakubovice, o. Šumperk J o k s d o r f viz oboje Jakubčovice, o. Bruntál, z., a Jakubovice, o. Šumperk, dále Jakubčovice nad Odrou, o. N.Jičín J o k s c h d o r f viz Jakubčovice nad Odrou, o. Nový Jičín J o n s d o r f viz Janovice a Janušov, o. Bruntál, Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk J o n n e s d o r f viz Janov, o. Bruntál JORDANOV, z., o. Šumperk Č. 1525, 1581 pustá ves Jordanov. Zanikl mezi Křižanovem a Maletínem v trati Jares. J o r m a n i c e viz Heřmanice u Polomě, o. Nový Jičín J o s e f o v viz Josefová, o. Šumperk a Josefovice, o. Opava JOSEFOVÁ, o. Šumperk Zal. 1733 jako malá osada při sklárně; č. 1839-1881 Josefov, 1850 Jozefov, od 1893 Josefová; n. 1788-1881 Neu Josefsthal, Neu Jozephsthal, 1893-1945 Josefsthal. - Osada zvětšena 1788. L. 1771 Josephtalium. 1850 osada Nových Losin, 1948 s nimi spojena. Osada zanikla, neosídlena, název oficiálně zrušen 1965. M: 1733 (Branná) JOSEFOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1771 Josefovice, 1850 Josefov; n. 1736-1945 Josephsdorf, 1804 Josefsdorf; l. 1771 Josephovitium. Od 1850 osada Klimkovic. M: 1698 (Klimkovice) JOSEFOVICE, o. Opava Č. 1798-1872 Jozefovice, od 1805 Josefovice, 1890 též Josefov nebo Nový Dvůr; n. 1778-1945 Josefsburg, Josephburg. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada, později m.č. Hrabyně. M: 1778 (Hrabyně) J o s e f s b u r g viz Josefovice, o. Opava

J o s e f s d o r f viz Josefovice, o. Nový Jičín J o s e f s l u s t viz Císařov, o. Přerov J o s e f s t h a l viz Josefová, o. Šumperk J o s e p h o v i t i u m viz Josefovice, o. Nový Jičín J o s e p h s b u r g viz Josefovice, o. Opava a Mitrovice, o. Frýdek-Místek J o s e p h s d o r f viz Josefovice, o. Nový Jičín J o s e p h s r u h m viz Císařov, o. Přerov J o s e p h s t h a l, J o s e p h t a l i u m, J o z e f o v viz Josefová,o. Šumperk J o z e f o v i c e viz Josefovice, o. Opava J u h a n o v á viz Janová, o. Vsetín J u l i i M o n s, J u l i o m o n t i u m, J u l i u s b e r g viz Olomouc J u n c f r o w i n d o r f, J u n c k f r a w e n d o r f, J u n g f e r n d o r f, J u n k f r a w e n d o r f viz Kobylá, o. Jeseník J u n k o w e t z viz Jankovec, o. Opava J u n s d o r f viz Janovice, o. Bruntál J u r a g r u n d viz Likštejn, s. Šternberka, o. Olomouc J u r k o v, J u r k o v a L h o t a viz Lhotka, o. Přerov J u r s c h i n k a, J u r s i n a L h o t c h a, J u r s i n k a viz Juřinka, o. Vsetín J u r s y t y n o w viz Juřitinov, z., o. Přerov J u r z e n y n a L h o t a, J u r z i n k a viz Juřinka, o. Vsetín J u ř a c k o viz Juřitinov, z., o. Přerov J u ř í č k o v a L h o t a viz Lhotka, o. Přerov J u ř i n a L h o t a viz Juřinka, o. Vsetín JUŘINKA, o. Vsetín Č. 1353 Jursina lhotcha, 1411 Juřenské závrbky, 1505-1565 Jiřina Lhota, v 16. a 17. stol. všeobecně ves Jiřina, 1641 z Juřinej Lhoty od Mezřičí, 1881 Jiřinka, od 17. stol. běžně Juřinka; n. 1675-1893 Jurzinka, Juřinka, 1692 Jursinka, 1771,

1846 a za okupace Jurschinka; l. 1353 Jursina Lhotcha, 1403 Jurzenyna Lhota, 1437 Girzina Lhota, 1690, 1771 Jurzinka, 1828 Jarschinka. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1976 připojena k Valašskému Meziříčí jako m.č. M: 1652 (Valašské Meziříčí) JUŘITINOV, z., o. Přerov Č. 1480 ves pustá Girzatsko, 1548-1553 Juřacko; l. 1371 Jursytynow. Ves zanikla v 15. stol. u Podhoří v lesních tratích Na Juračkách a Juřatína. KABELOV, o. Olomouc Č. 1611-1935 Kabelov; n. 1609 von Keber. 1850 předměstí Litovle, dnes jeho s. Název oficiálně po 1948 zanikl. M: 1657 (Litovel), v matrikách samostatně neuváděn K a b i t s c h a u viz Chabičov, o. Opava K a č i c e viz Kateřinice, o. Nový Jičín K a d e r s c h i n viz Kadeřín, o. Olomouc K a d e ř i n viz Kateřinky, s. Opavy KADEŘÍN, o. Olomouc Č. 1494 Kudeřín, od 1547 Kadeřín (Kaderzin), 1718 Katerziny; n. 1677-1798 Kaderžin, Kateržin, 1846 a 1939-1945 Kaderschin, 1872 Kaderzin, 1881-1918 Kadeřin; l. 1382-1464 Kaderzin, 1771 Kaderzinium. 1850 osada Milkova, 1953 Blažova, 1960 Kozova, 1976 m.č. Bouzova. M: 1648 (Bouzov) KAFARŇA, o. Opava Č. 1715 dvůr Kawarna, od 1727 Kafarna, Kafarna; n. 1720-1920 Kaffarna; název Kafarnaum, zaváděný za okupace, se neujal. Od 1850 s. Bohuslavic. M: Dolní Benešov a Hlučín, 1845 (Bohuslavice), v matrikách samostatně neuváděna K a i s e r s r u h m, K a i s e r s w e r t h, K a i s e r w e r t h viz Císařov, o. Přerov K a i s s d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov K a i l o w i t z viz Kajlovec, o. Opava KAJLOVEC, o. Opava

Č. 1661-1695 Hradečná, 1771-1894 Kajlovice (Kaylowicze), od 1835 Kajlovec (Kaylowec); n. 1724-1945 Kailowitz, 1733-1835 Kaylowitz, 1736 Keylowitz; l. 1696 Keylovicium, 1771 Kaylowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) K a j l o v i c e viz Kajlovec, o. Opava K a l b a c h viz Kobylí, o. Bruntál K a l d e n s t e i n, K a l d i n s t e i n, K a l d i n s t e y n viz Staré Podhradí a Nové Podhradí, o. Jeseník a Kaltštejn, z. hrad, o. Jeseník K a l t L a u t s c h, K a l t e L u t s c h, K a l t e n l a u t s c h, K a l t e n l u t s c h viz Studená Loučka, o. Šumperk K a l t e n s e u f, K a l t e n s e y f e n viz Studený Zejf, o. Jeseník K a l t e n s t e i n viz Staré a Nové Podhradí, o. Jeseník a Kaltštejn, z. hrad, o. Jeseník K a l t s e i f e n viz Studený Zejf, o. Jeseník KALTŠTEJN, z. hrad, o. Jeseník Č. od konce 19. stol. Kaltštejn; n. 1423 Kaldinsteyne, 1455-1497 Caldensteyn, 1507-1509 Kaldensteyn, v 19.-20. stol. Kaltenstein; l. 1299-1354 Caldenstein. Hrad zbořený r. 1505 stál jižně od Žulové. K a l t z e j f viz Studený Zejf, o. Jeseník KALY, z., o. Přerov Č. 1536-1554 ze vsi pusté Kaly. Zanikly u Helfštýna, kde jsou lesní trati Velké a Malé Kaly. K a m e n c e viz Kamenec, o. Přerov KAMENEC, s. Českého Těšína, o. Karviná Č. 1591 a od 1881 Kamenec, 1805 Kamenietz; n. 1805-1945 Steinplatz, 1850 Steinplatte; p. od 1850 Kamieniec. Od 1850 předměstí, nyní s. Českého Těšína. M: Polsko, 1920 (Český Těšín)

KAMENEC, o. Opava Č. od 1455 Kamenec, 1473 a 1847-1850 Kamenice; n. 1574-1771 Kamenetz, 1720-1736 Kamentz, 1805-1945 Kamenz, 1847 Kameny; l. 1282-1394 Camenecz, 1424-1429 Camencz, Camenez, Kamenez, 1771 Kamenitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Štemplovce, 1890 sloučen se Stemplovcem v obec Kamenec-Štemplovec(!), 1919 sam. obec, 1960 sloučen se Štemplovcem s názvem Kamenec-Štemplovec, 1964 připojeno k Holasovicím. M: 1659 (Jaktař), 1669 (Neplachovice) KAMENEC, z., o. Přerov Č. 1523 a 1935 Kamence, od 1532 Kamenec, 1547 ještě osedlý, pak zpustlý, 1771 dvůr Kamenský; n. 1771-1945 Kamenetz, Kamenetzer Hof, 1798 Kamenz; l. 1376-1389 Camencz, 1771 Kamenez villa(!). Zanikl mezi Zámrsky a Špičkami na levém břehu Bečvy, kde je dvůr Kamenec. M: v matrikách neuváděn K a m e n e c viz Kamenka, o. Nový Jičín K a m e n e c n a d S k o r o t í n e m viz Stikovec, o. Nový Jičín K a m e n e c - Š t e m p l o v e c viz Kamenec a Štemplovec, o. Opava K a m e n e t z, K a m e n e z, K a m e n z viz Kamenec, o. Opava a Kamenec, z., o. Přerov K a m e n z – S t r e m p l o w i t z viz Kamenec-Štemplovec, o. Opava K a m e n i c e viz Kamenec, o. Opava, Kaménka, o. Nový Jičín a Kamenná, o. Šumperk KAMENIČKA, o. Jeseník Č. od 1871 Kamenička; n. 1773-1945 Kamitz Überschaar, Kamitz-Überscharr. Od 1850 osada Bílé Vody. M: 1727 (Bílá Voda) K a m e n i e t z viz Kamenec, s. Českého Těšína, o. Karviná K a m e n i t i u m viz Kamenec, o. Opava KAMENKA, o. Nový Jičín Č. 1411 Kamenec, od 1568 Kamenka, 1602 trať (pustá ves) Nová Kamenka, 1771 Kamenice, 1893 Kaménka; n.l6OB-1945 Kamitz, někdy i Camitz, 1683 Camnitz, 1707 Khomitz, 1720 Kamentz, 1798-1829 Komitz; l. 1374 de Camenetz Majori et Minori, 1771 Komitium, 1854 Kamitium. - Původně zde stála ves Velká Kamenka, sousední Malá Kamenka zanikla v trati Nová Kaménka nebo je totožná s Véskou u Oder (viz příslušné heslo).

1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1976 s. Heřmanic u Oder, 1979 s. Oder. M: 1611 (Odry) KAMENNÁ, o. Šumperk Č. 1490-1598 Kamenné, 1620-1798 Kamenný, od 1839 Kamenná, 1847 Kamenice,lidově Kameny; n. 1672-1945 Steine; l. 1385-1447 Kamenne, 1672 Steine, 1771 Steina. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1610 (Úsov), 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle) KAMENNÉ, o. Jeseník Č. od 1871 Kamenné; n. 1673-1945 Steingrund. 1850 osada Skorošic, název zanikl 1964. M: 1599 (Skorošice) K a m e n n é, K a m e n n ý viz Kamenná, o. Šumperk K a m e n t z viz Kamenec, o. Opava, Kamenka, o. Nový Jičín a Kamenec, z., o. Přerov K a m e n y viz Kamenec, o. Opava a Kamenná, o. Jeseník K a m e r a l - E l g o t h viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek K a m i e n i e c viz Kamenec, s. Č. Těšína, o. Karviná K a m i t z viz Kamenka, o. Nový Jičín K a m i t z - Ü b e r s c h a a r viz Kamenička, o. Jeseník K a m m e r viz Komora, o. Bruntál K a m m e r a l e E l l g o t h viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek KAMPELDÖRFEL, KAMPLDORF, o. Bruntál N. 1716-1945 Kampeldörfel, 1771 l. a n. Kampldorf. 1850 osada Bohušova, název zanikl po 1945. M: 1716 (Bohušov) K a n i o w i t z viz Kaňovice, o. Frýdek-Místek K o n k o l n a viz Koukolná, o. Karviná KANOVSKO, o. Přerov Č. od 1554 Kanovsko, 1850 Konovsko; n. 1676-1945 Kanowsko, 1751 Kanowska, 1771-Kanowitz; l. 1378-1408 Kanowicze, 1691 Kanowska, 1771 Kanowsko. - Ves

zpustla v 15. stol., kol. r. 1550 znovu osazena. Od 1850 s. o. Přerov, 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1951 připojena k Vlkoši jako osada. M: 1704 (Vlkoš) K a n o w i c z e, K a n o w i t z, K a n o w s k a viz Kanovsko, o. Přerov KAŇOVICE, o. Frýdek-Místek Zal. 1613, odtud stále č. Kaňovice (Kaniowicze); n. 1664-1945 Kaniowitz. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osadou Sedlišť, 1866 sam. obec, 1980 spol. MNV s Bruzovicemi, 1990 sam. obec. M: 1610 (Bruzovice) K a r l e viz Karlov, o. Olomouc K a r l e s b e r g viz Karlova Pláň, o. Bruntál KARLOV, o. Bruntál Zal. 1785; č. 1850 Karlovice, 1894 Karlsdorf, od 1921 Karlov; n. 1785-1945 Karlsdorf, 1798 Carlsdorf, Karlsdorfel. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Dolních Povelic, 1868 sam. obec, 1949 připojena jako část Nová Ves, 1960 Karlov připojen k Bohušovu. M: 1785 (Bohušov) KARLOV, o. Olomouc Č. od 1492 Karlov, 1771 Carlow; n. 1609-1776 Carl, Carle, 1798-1846 Karlsdorf, 1839-1945 Karle; 1. 1417-1437 Karlow, 1771 Carla. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 osadou Paseky. M: 1674 (Paseka) KARLOV, s. Olšan, o. Olomouc Č. 1798 Karlow. Kolonie Olšan, název v 19. stol. zanikl splynutím. M: Paseka, v matrikách samostatně neuváděn KARLOV, z., o. Přerov

Č. 1480 Karlov (osedlý), 1557 pustý. Zanikl poblíž Veselíčka. K a r l o v viz Velké Karlovice, o. Vsetín a Moravský Karlov, m.č. Červené Vody, o. Ústí n. O. KARLOV POD PRADĚDEM, o. Bruntál Č. od 1839 Karlov, 1893 též Karlova Ves, od 1971 Karlov pod Pradědem; n. 1693-1945 Karlsdorf, 1716-1798 Carlsdörfel, 1718-1771 Carlsdorf, 1772-1793 Carlsdörfel, 1847 Neu Karlsdorf, 1904 Mährisch Karlsdorf; l. 1690 Neu Carlsdorf, 1771 Carlsdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojena jako část k Malé Morávce. M: 1654 (Rýmařov), 1769 (Malá Morávka) KARLOVA PLÁŇ, o. Bruntál Obec vznikla 1960 spojením Karlovce a Nové Pláně v novou samostatnou obec, 1979 připojena k Bruntálu jako dvě samostatné části a název zanikl. – Viz příslušná hesla! K a r l o v viz Moravský Karlov, o. Ústí nad Orlicí KARLOVA STUDÁNKA, o. Bruntál Č. 1893 Karlawska Studenka, od 1924 Karlova Studánka, 1850 Karlsbrunn; n. 1736 Hinundwieder, Hünnewieder, 1773-1805 Hinnewieder, 1805-1945 Karlsbrunn. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál. 1850 osada Andělské Hory, 1869 Suché Rudné, 1953 sam. obec. Několik domů leželo na katastru Ludvíkova. Od 1955 připojena k ní část Malé Morávky. M: 1784 (Malá Morávka) K a r l o v a V e s viz Karlov, s. Malé Morávky, o. Bruntál KARLOVEC, o. Bruntál Č. 1590 Karlsperg, Carlsberg, 1615 Carolssbergk, od 1839 Karlovec, 1847 Karelsberg; n. 1593-1771 Carlsberg, 1593 též Carolsberg, 1597-1945 Carlsberg. 1850 s. o. Dvorce, 1938-1945 Bruntál, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál, 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1938-1945 Bruntál, 1945 M. Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1954 připojeny části katastrů Meziny a Rázové, obec sloučena 1960 s Novou Plání pod názvem Karlova Pláň, 1979 částí Bruntálu, název Karlova Pláň zanikl. M: 1706 (Dvorce), 1727 KARLOVEC, s. Opavy Zal. 1760; č. 1798 Kravska ujma, 1850-1871 Karlov, 1885 Karlovo, od 1921 Karlovec; n. 1796-1799 kolonie Polzerdörfel, 1798 Heilige Dreyfaltigkeit,

1799-1945 Karlsau. 1850 osada, 1945 s. Opavy (katastr Jaktařské předměstí). Název úředně zanikl 1949. M: 1627 (Opava - Proboštství) KARLOVEC, s. Šilheřovic, o. Opava Č. lidově v 19.-20. stol. Karlovice; n. 1784 Carlowiz, 1830-1945 Karlowitz. 1850 osada, nyní s. Šilheřovic, zanikla stavebním splynutím. M: Hať, v matrikách samostatně neuváděn KARLOVICE, o. Bruntál Č. 1725 Hutě, 1850 Karlsthol, 1881 Karlstal Starý, 1893 Starý Karlov, 1919 Karlov, od 1921 Karlovice; n. 1683, 1805-1945 Karlsthal, 1720-1771 Carlsthal, 1720-1798 Hütten, 1847-1914 Alt Karlsthal. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; od 1850 o. Bruntál. 1588 byly zde hamry, sídliště začalo vznikat kolem r. 1615, jako ves organizovány Karlovice až 1765. 1850 sam. obec s osadou Nové Purkartice, 1953 připojen jako část Adamov, 1958 připojena od Vrbna pod Pradědem část Nové Karlovice (viz příslušné heslo!), 1965 zanikly části Adamov, Nové Karlovice a Nové Purkartice. - Viz též heslo Zadní Ves! M: 1767 KARLOVICE, o. Nový Jičín Zal. kolem r. 1700, 1720 existovaly, zvětšeny 1767-1772; č. vždy Karlovice, n. 1771-1945 Karlowitz, i Carlowitz; l. 1771 Carlowitium. Od 1850 osada Slatiny, za okupace a od 1960 Tísku. M: 1700 (Slatina) K a r l o v i c e viz Karlov, o. Bruntál, Velké a Malé Karlovice, o. Vsetín, Karlovice, o. Nový Jičín a o. Opava K a r l s a u viz Karlovec, s. Opavy K a r l s b e r g viz Karlovec, o. Bruntál K a r l s b r u n n viz Karlova Studánka, o. Bruntál K a r l s b u r g viz Tepenec, z., o. Olomouc K a r l s d o r f viz Karlov u Bohušova a Karlov pod Pradědem, o. Bruntál a Karlov, s. Paseky, o. Olomouc K a r l s d ö r f e l viz Karlov u Bohušova a Karlov pod Pradědem, o. Bruntál K a r l s f e l d viz Strachovičky, o. Jeseník K a r l s h o f viz Moravský Karlov, m.č. Červené Vody, o. Ústí n. O.

K a r l s t h a l, K a r l s t h o l viz Karlovice, o. Bruntál K a r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek K a r n o v, K a r n o w viz Krnov, o. Bruntál K a r o l i n i n a H u ť, K a r o l i n e n h ü t t e viz Karolinka, o. Vsetín KAROLINKA, o. Vsetín Původně dělnická kolonie kolem sklárny Charlottina huť (Charlottenhütte) vybudované 1862 v Novém Hrozenkově, 1949 sam. obec pod názvem Karolinina Huť, 1951 Karolinka, 1998 město. KARPENTNÁ, o. Frýdek-Místek Ves vznikla mezi léty 1591-1600; č. od 1619 Karpentná, 1881 Krpetná; n. 1720-1945 Korpentna, Kopentna, 1798 Karpenten; l. 1724 Karpentna; p. od 1850 Karpentna. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1980 připojena k Třinci. M: 1707 (Vendryně) K a r t o u z y viz Horní Krčmy, o. Šumperk K a r t a u s - R e i s p e l z k r e t s c h a m viz Horní Krčmy, o. Šumperk KARVINÁ, o. Karviná Č. 1419 Karwina nebo-li Arnoldsdorf, od 1450 Karvina, Karviná, 1556-1885 Karvín, od 1920 úřední název Karvinná; n. 1331 von Karwin, in deutscher Sprache Arnolssdorf, 1434 Arnsdorf, 1720-1945 Karwin; l. 1229 Charwin, 1305-1447 Carwin, Carwina, 1688 Carvina; p. od 1850 Karwina. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1908 městys, 1923 město, 1949 sloučena Karvinná s Fryštátem (Karviná l), Darkovem (Karviná 3), Rájem (Karviná 4) a Starým Městem (Karviná 5)v jeden územně správní celek s názvem Karviná. Původní Karvinná je nyní městská část Karviná-Doly. M: 1702 K a r v i n n a, K a r w i n, K a r w i n a viz Karviná K a ř o v á viz Chařová, o. Bruntál K a s c h n i t z b e r g, K a š n i c b e r k viz Kašnice, o. Bruntál K a s p a r k o w i t z viz Kašpárkovice, o. Karviná

KAŠNICE, o. Bruntál Č. 1850 Kašnická Hora, 1889 Kašnicberk, od 1924 Kašnice; n. 1785 Hoditzberg, 1793-1945 Kaschnitzberg. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Bohušova, 1869 Matějovic, 1915 sam. obec, 1954 pod správou Bohušova (spol. MNV), 1957 připojena k Bohušovu jako část, 1971 zanikla. M: 1785 (Bohušov) KAŠPÁRKOVICE, o. Frýdek-Místek Zal. 1788; č. 1850 Kašparovice, od 1881 Kašpárkovice; n. 1788-1945 Kasparkowitz, 1906 Kaspařkowitz; p. od 1893 Kaszparkowice. 1850 osada Dolní Suché, mezi 1956-1960 název zrušen stavebním splynutím s Havířovem. M: 1788 (Karviná), v matrikách samostatně neuváděny K a t e r s i n i t z, K a t e r z i n i t z viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín K a t e r z i n y viz Kadeřín, o. Olomouc K a t e r ž i n e t z, K a t e r ž i n i t z viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín K a t e r ž i n, K a t e r ž i n k y viz Kadeřín, o. Olomouc KATEŘINCE, o. Nový Jičín Č. 1413-1505 ta Kateřinice, od 1492 ty Kateřinice, 1437 Kateřinec, lidově Kačice; n. 1429 Katerzinicz, 1429-1945 Kattendorf, 1534 Katterinendorf, 1583 Katrinsdorf; l. 1358-1410 Katherzincze, 1375 Katharinendorf, 1389 Katherendorf, 1400-1401 Katrzynyncz, Katherinsdorf, 1437-1476 Katharzinicz, 1672 Katerzinicz, 1771 Kattendorfium. 1850 s. o. Příbor, 1938 Místek, 1945 Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1980 s. Příbora, 1991 sam. obec. M: 1657 (Brušperk), 1785 (Trnávka) KATEŘINICE, o. Vsetín Č. od 1504 Kateřinice (Katherzynice); n. 1676-1918 Katerzinitz, Kateržinitz, Kateřinitz, 1692 Katersinitz, 1771 Kattendorf, 1829 Kateržinetz, 1939-1945 Katharinendorf; l. 1690 Katerzinitz, 1771 Caterzinitium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1684 (Pržno)

KATEŘINKY, s. Opavy Č. 1608 obec od města Opavy, 1686 obec u Sv. Kateřiny, 1850 Svatá Kateřinka, Kadeřín, odtud Předměstí nebo Kateřinky; n. 1586-1686 bei Sct. Katerein, 1798-1945 Katharein, Kathareindorf, 1850 Kathrein. Od 1850 s. o. a o. Opava. Za feudalismu existovalo na katastru Kateřinek osm obcí, náležejících městu Opavě, opavskému zámku, opavským stavům, maltézským rytířům, opavským minoritům a panství Melč, Štítina a Klimkovice. 1849 sloučeny s Ratibořským předměstím města Opavy. Do okupace sam. obec, povýšena r. 1932 na město, za okupace a znovu od konce r. 1945 součástí Opavy. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1789 K a t h a r e i n, K a t h a r e i n d o r f viz Kateřinky, s. Opavy K a t h a r i n e n d o r f viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín K a t h a r z i n i c z, K a t h e r n d o r f, K a t h e r i n s d o r f, K a t r i n s d o r f viz Kateřinice, o. Nový Jičín K a t h r e i n viz Kateřinky, s. Opavy KATTENDORF, o. Karviná N. 1798 Kattendorf. Kolonie založena mezi Stonavou a Suchou na panství Karviná, název zanikl před r. 1850. K a t t e n d o r f viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín a Starojická Lhota, o. Nový Jičín K a t e r z y n y c z, K a t t e r i n e n d o r f viz Kateřinice, o. Nový Jičín a o. Vsetín K a u t, K a u t h e n viz Kouty, o. Opava K a u t k o w i c e viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk K a u t n a viz Kouty, o. Opava K a u t n i o w y viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk KAVALČANKY, o. Frýdek-Místek Č. od konce 18. stol. Kavalčanky; l. 1807 Gawalcžanka. Od 1850 osada Ostravice. M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771 (Ostravice) K a w a r n, K a w a r n a,

K a w a r n e viz Koberno, o. Bruntál K a w a r n a viz Kafarňa, o. Opava K a y l o w i t z, K a y l o w i t i u m viz Kajlovec, o. Opava K a k o l n a viz Koukolná, o. Karviná K e b e r viz Kabelov, o. Olomouc K e b r w i t z viz Kobeřice, o. Opava K e l a ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov K e l c z o w i c e viz Kylešovice, s. Opavy KELČ, o. Vsetín Č. od 1480 Kelč (Gelcz, Kelcž), 1771-1798 Kelcže, 1846 a lidově Kelča; n. 1654-1945 Keltsch, 1718 Kölltsch; l. (1201 Kelecz), 1247-1408 Ghelcz, Gelcz, 1269-1405 Kelcz, 1273-1383 Keltsch, 1299 Gelss, 1771 Keltschium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1855 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Holešov, 1855 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 se s. politické obce Kelč stala obec Posvátno, která neměla vlastní katastr a ležela na katastru Kelče. 1980 ke Kelči připojeny m.č. Komárovice, Lhota u Kelče a Němetice, 1990 Babice, dosud m.č. Lhoty u Kelče, určeny za m.č. Kelče. M: 1628 (Hranice), 1662 K e l e š o v i c e viz Kylešovice, s. Opavy K e l l e i n viz Cholina, o. Olomouc K e l l e r s d o r f viz Uhlířov, o. Opava K e l t s c h, K e l t s c h i u m viz Kelč, o. Vsetín K e m a i s e viz Chomýž, o. Bruntál K e m e t viz Komňátka, o. Šumperk K e m n i t z viz Kamenička, o. Jeseník K e n i č k e, K e n i č k y viz Kníničky, o. Olomouc K e p e r t o v i c e, K e p r c z a u, K e p r c z o w, K e p r š o v, K e p r t o v i c e viz Údolná, o. Olomouc KERHARTICE, o. Opava Č. 1403 a od 1872 Kerhartice, 1480-1893 Gerhartice, 1771 Knahaczicze, 1850 Jerhartice; n. 1599-1772 Görsdorf, 1599-1945 Gersdorf, 1664 Gärsdorf, 1692 Garstorf, 1771 Gerlsdorf; l. 1414-1448 Gerharticze, 1771 Gerlsdorfium.

1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1960 zbytek zrušené vsi s. Hořejších Kunčic, 1965 název zanikl. M: 1681 (Hořejší Kunčice) K e r l a c h o v i c e viz Jerlochovice, o. Nový Jičín K e r m a l i n, K e r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek K e t t e n viz Kojetín, o. Nový Jičín K e y l o w i t z viz Kajlovec, o. Opavy K h e m e t viz Komňátka, o. Šumperk K h o l b a c h viz Kobylí, o. Bruntál K h o m i t z viz Kamenka, o. Nový Jičín K h o r i n viz Choryně, o. Vsetín K h o m e t viz Chomutov, s. Olomouce K h ö m m e t h viz Komňátka, o. Šumperk K h ü n s p e r g viz Klimkovice, o. Nový Jičín K h ü r w e i n viz Skrbeň, o. Olomouc K i a n i t z viz Kyjanice, z., o. Olomouc K i l e i n viz Cholina, o. Olomouc K i l e r č o w viz Kyžlířov, o. Přerov K i l i c h a w i c z viz Kylešovice, s. Opavy K i l l i z o w i c viz Kylešovice, s. Opavy K i n d e r s d o r f viz Guntramovice, s. Krnov, o. Bruntál KINIGSDORF, KINICHSDORF, z., o. Opava Č. 1456 Kinichsdorf (osedlý), 1581 pustý Kinigsdorf. Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. u Budišova nad Budišovkou. K i n i č e k, K i n i t s c h e k, K i n i t s c h l viz Kníničky, o. Olomouc K i o w i c z, K i o w i t i u m, K i o w i t z viz Kyjovice, o. Opava K i r b e i n viz Skrbeň, o. Olomouc

K i r h o w viz Krhová, o. Vsetín K i r c h l e b y, K i r c h l e b s viz Krchleby, o. Šumperk K i r c z m a n, K i r c z m a n s, K i r c h m a n viz Krčmaň, o. Olomouc K i r i s t o r f viz Kyžlířov, o. Přerov K i r l e s viz Krchleby, o. Šumperk K i r l i t z d o r f viz Jerlochovice, o. Nový Jičín K i r m a l i n, K i r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek K i r n o w, K i r n o w i a viz Krnov, o. Bruntál K i r s c h i u e viz Křivé, o. Vsetín K i r w e i n, K i r w e i n a viz Skrbeň, o. Olomouc KLADERUBY, o. Vsetín Č. 1536 Kladeruby; 1447-1537 Kladoruby, 1517-1846 Kladruby, i lidově dodnes; n. 1391 Cladrup, 1676-1918 Kladerub, 1751-1847 a za okupace Kladrub; l. 1353-1375 Kladorub, 1389-1413 Kladrub, Cladrub, 1771 Kladerubium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1662 (Kelč) KLADNÍKY, o. Přerov Č. od 1437 Kladníky, 1872 Kladník; n. 1675 Kladniky, 1718-1918 a za okupace Kladnik; l. 1372-1772 Kladnik, 1373-1448 Cladnyck, 1406 Cladnycz, 1447 Kladniky, 1863 Kladnicium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1879 Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1879 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1623 (Lipník), 1784 (Hlinsko) K l a d n y c z viz Kladníky, o. Přerov KLADORUBY, z., o. Olomouc L. 1131 Cladorubech, 1234 Cladorub. Zanikly u Samotíšek. K l a d o r u b y,

K l a d r u b, K l a d r u b y viz Kladeruby, o. Vsetín K l a g s d o r f viz Klokočí, o. Přerov K l a m n i t z viz Hlavnice, o. Opava K l a n c e n d o r f, K l a n d o r f, K l a n t e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín K l a s t e r i u m, K l á š t e r viz Klášterec, o. Šumperk K l á š t e r - H r a d i s k o viz Klášterní Hradis ko, s. Olomouce KLÁŠTEREC, o. Šumperk Č. od 1405 Klášterec, 1510 Klášteřec, 1771 Klášter, 1847 Klášterek; n. 1677-1945 Klösterle, 1718 Clösterle, 1751 Cloestrl; l. 1351 Claustrellum, 1447 Clastercze, 1464 Clasterzecz, 1771 Clasterium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1980 m.č. Olšan. M: 1651 (Ruda nad Moravou) K l á š t e r e k viz Klášterec, o. Šumperk KLÁŠTERNÍ HRADISKO, s. Olomouce Č. 1413 Hradiště blíže Olomúce, 1498-1599 Hradiště, 1633 Gradisko, v 16. a 17. stol. též Hradišťko, 1846-1872 Hradisko, pak Klášter Hradisko, Klášterní Hradisko; n. 1533 Radisch, 1676-1893 Closter Hradisch, 1850 Hradisch; l. 1126-1271 Gradisch, 1174-1207 Gradisc, 1221-1225 Gradist, 1222-1351 Gradic, Gradicz, 1239-1332 Gradiss, 1324 Radis, 1440 Redisch, 1587 Radic, 1582 Hradic. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 s. Černovíru, 1919 s. Olomouce. M: 1784 K l á š t e ř e c viz Klášterec, o. Šumperk K l a u s o w viz Kluzov, o. Olomouc K l e b i č o v, K l e b i t s ch a u, K l e b s ch viz Chlebičov, o. Opava K l e i n A s s m e r i t z viz Malé Nasobůrky, čili Kotrflek, s. Nasobůrek, o. Olomouc K l e i n A u s p i t z viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov K l e i n B a i d l viz Podolíčko, o. Šumperk K l e i n B i s t r i t z viz Bystřička, o. Vsetín

K l e i n B o i t e l viz Podolíčko, o. Šumperk K l e i n B r e s l, K l e i n B r e s s e l, K l e i n B r e s s l a u viz Vraclávek, o. Bruntál K l e i n C r o s s e viz Malá Kraš, o. Jeseník K l e i n D a r k o w i t z viz Darkovičky, o. Opava K l e i n E l b e , K l e i n E l b o t viz Labe, o. Šumperk K l e i n E l g o t viz Dolní Lhota, o. Opava K l e i n E n g e l s w a l d viz Mošnovec, s. Mošnova, o. N.Jičín K l e i n G e s t r z a b y, K l e i n G e s t r ž e b y, K l e i n G e s t r i z l viz Jestřebíčko, o. Šumperk K l e i n G l o c k e n s d o r f, K l e i n G l o c k e r s d o r f, K l e i n G l o g o c z s n d o r f, K l e i n G l o g s d o r f, K l e i n G l o g s ch d o r f, K l e i n G l o s ch d o r f viz Klokočůvek, o. N.Jičín K l e i n G r a b a u, K l e i n H a b r u f k a viz Hrabůvka, s.Ostravy K l e i n H e i l e n d o r f viz Postřelmůvek, o. Šumperk K l e i n H e r a l t i t z viz Malé Heraltice, o. Opava K l e i n H e r m b s d o r f, K l e i n H e r m e r s d o r f, K l e i n H e r m e s d o r f, K l e i n H e r m s d o r f viz Heřmánky, o. Nový Jičín K l e i n H e r l i e c z, K l e i n H e r r l i t z viz Malé Heraltice, o. Opava K l e i n H e u l e n d o r f viz Postřelmůvek, o. Šumperk K l e i n H o s ch i c z, K l e i n H o s ch i t z, K l e i n H o s ch t i t z, K l e i n H o s ch ü t z viz Malé Hoštice, s. Opavy K l e i n H r a b o w, K l e i n H r a b o w a viz Hrabůvka, s. Ostravy K l e i n H w o z d e c z viz Hvozdečko, o. Olomouc K l e i n J e s t ř e b í, K l e i n j e s t ř e b i viz Jestřebíčko, o. Šumperk K l e i n K a r l o w i t z viz Malé Karlovice, o. Vsetín K l e i n K l o k o c z o w viz Klokočůvek, o. Nový Jičín

K l e i n K o s c h a t k a viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek K l e i n K r o s s e viz Malá Kraš, o. Jeseník K l e i n K u n t s c h i t z viz Kunčičky, s. Ostravy a Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek K l e i n K u n t z e n d o r f viz Kunčičky, s. Ostravy K l e i n K u n t z i t z viz Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek K l e i n K u n z e n d o r f viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín K l e i n K u n z e n d o r f b e i F r i e d e b e r g viz Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek K l e i n L a s n i k, K l e i n L a s t n i k, K l e i n L a z i n k a, K l e i n L a z i n k y, K l e i n L a z n i k, K l e i n L e s n i k viz Lazníčky, o. Přerov K l e i n L i t s c h viz Lidečko, o. Vsetín K l e i n L h o t a viz Lhota u Kelče, o. Vsetín K l e i n L h o t t, K l e i n L h o t a, K l e i n L h o t t a viz Malá Lhota, o. Vsetín K l e i n M a a r e, K l e i n M a h r viz Malá Morávka, o. Bruntál K l e i n M o h r, K l e i n M o h r a, K l e i n M o h r a u, K l e i n M o h r a w viz Malá Morava, o. Šumperk a Malá Morávka, o. Bruntál K l e i n M o r a u viz Malá Morávka, o. Bruntál K l e i n N e u s t i f t viz Malé Novosady, o. Olomouc K l e i n O l b e r s d o r f viz Albrechtičky, o. Nový Jičín K l e i n P a s e k viz Paseky, o. Šumperk K l e i n P e n s c h i t z, K l e i n P e n t s c h i t z viz Penčičky, o. Přerov K l e i n P e t e r s d o r f viz Horní Vražné, o. Nový Jičín K l e i n P e t e r s w a l d viz Petřvaldík, o. Nový Jičín K l e i n P o b u t s c h viz Pobůčka, o. Šumperk K l e i n P o i d l viz Podolíčko, o. Šumperk K l e i n P o p o w i t z viz Popovice, o. Přerov K l e i n P o y d l viz Podolíčko, o.Šumperk

K l e i n P r o s e n i t z, K l e i n P r o s s e n i t z viz Proseničky, o. Přerov K l e i n P ř e s t a w l k viz Přestavlky, o. Olomouc K l e i n R a a d e n viz Radimek, o. Bruntál K l e i n R a b o w a viz Hrabůvka, s. Ostravy K l e i n R a d e n viz Radimek, o. Bruntál K l e i n R a s e l, K l e i n R a s s e l viz Ráječek, o. Šumperk K l e i n R ö s s l K l e i n S a w e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín K l e i n S e n i t z, K l e i n s e n i t z viz Senička, o. Olomouc K l e i n S t a e h l, K l e i n S t o g l, K l e i n S t o h e l, K l e i n S t o h l, K l e i n S t o l l viz Malá Štáhle, o. Bruntál K l e i n T e i n i t z, K l e i n t e i n i t z viz Týneček, o. Olomouc K l e i n T h r ö m b viz Malá Třebom, z., o. Opava K l e i n T i c h a u viz Tichá, o. Nový Jičín K l e i n W a l l s t e i n viz Malý Valštejn, o. Bruntál K l e i n W e s s e l, K l e i n W e s s e l i c z k o viz Veselíčko, s. Luké, o. Olomouc K l e i n W i r b e n, K l e i n W ü r b e n, K l e i n W ü r m viz Malé Vrbno, o. Šumperk K l e i n W r z e s s i n viz Všesina, o. Opava K l e i n W y s t e r n i t z viz Bystrovany, o. Olomouc K l e i n Z i n i t z viz Senička, o. Olomouc K l e i n e M o h r e viz Malá Morava, o. Šumperk K l e i n e S e y t t viz Malá Strana, s. Mladějovic, o. Olomouc K l e i n h o t t e n viz Lhotka, o. Přerov K l e m b k a u viz Hlinka, o. Bruntál K l e m e n s d o r f, K l e m e n c z e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín

K l e m k o v, K l e n k a v viz Hlinka, o. Bruntál K l e n o v viz Freuenberg, Freundsberg, z., hrad, o. Vsetín K l e n t e n d o r f viz Kujavy, o. Nový Jičín KLEPÁČOV, o. Šumperk Č. 1847 Klepemka,1850 Klepel, od 1872 Klepáčov; n. 1597-1945 Kleppel, 1788-1847 Klöppel; l. 1771 Kleppla, 1828 Klessel. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1953 připojena jako osada k Rudolticím, 1961 spolu s nimi k Sobotínu. M: 1675 (Sobotín) K l e p e m k a, K l e p p e l, K l e p p l a viz Klepáčov, o. Šumperk K l e p s c h viz Chlebičov, o. Opava K l é ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov K l e s s e l viz Klepáčov, o. Šumperk KLETNÉ o. Nový Jičín Č. 1475-1847 a lidově Kletná, od 1512 Kletné, 1541 a 1846-1872 Kletný, 1629 Kletno; n. 1554-1945 Kletten, 1798 Klöttna, 1847 Klötten; l. 1396 Klettme, 1398 Klettna, 1772 Kletna. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 osada Pohoře, 1868 sam. obec, 1973 spol. MNV se Suchdolem nad Odrou, 1974 jeho s. M: 1637 (Fulnek), 1784 (Suchdol nad Odrou) K l e t t e n viz Kletné, o. Nový Jičín K l e y n y k viz Hlinka, o. Bruntál KLIMKOVICE, o. Nový Jičín Dol. 1384(?) ; č. od 1424 Klimkovice, 1446-1872 a lidově Klinkovice; n. 1526 Konssberg, 1590-1592 Kynsperg, 1630 Khünsperg, 1627-1945 Königsberg; l. 1420 a 1672 Clymczowicz, 1424 Klimkowicz, 15. stol. Sigilum civium de Kungisberg, 1655-1772 Königsberg. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadami Josefovice a Lagnov, 1950 připojeny k nim od Polanky Fonovice a Václavovice, 1959 od Čavisova Hýlov. M: 1698

K l i n g e b e u t e l, K l i n g e n b e u t e l viz Pusté Jakartice, s. Opavy K l i n k o v i c e viz Klimkovice, o. Nový Jičín KLIPLÁK, z. dvůr v Opavě Zal. mezi 1625-1639, přenesen na nové místo poč. 20. stol. Původně samostatný deskový statek Řádu německých rytířů, nyní školní statek ZTŠ Opava; č. 1893-1938 Kliplák, n. 1640-1931 Klippelshof. Od 1850 s. Opavy. K l o c k d o r f, K l o g s d o r f viz Klokočí, o. Přerov a Klokočov, o. Nový Jičín K l o k e r s d o r f, K l o k o c z e n d o r f viz Klokočov, o. N. Jíčín KLOKOČÍ, o. Přerov Č. od 1480 Klokočí (Klokoczy, Klokocží), 1771-1850 Klokoč; n. 1665 Klokrsdorf, 1672-1771 Klocksdorf, 1684-1945 Klogsdorf, 1718 Klagsdorf; l. 1371 Klokoczy, 1437-1446 Klokoczie, 1771 Klokoczium, 1863 Klogsdorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1644 (Drahotuše) KLOKOČOV, o. Nový Jičín Č. od 1437 Klokočov, 1437 i Klokotov, 1614 Klogsdorf; n. 1391 Clokoczendorf, 1651 Blosdorfl, 1676-1718 Klokocžow, 1692 Klokow, 1720 Glogesdorf, 1751-1945 Klogsdorf, 1771 Gloksdorf, 1798 Klokersdorf; l. 1309-1400 Klokoczendorf, 1327-1398 Glogeschaw, 1390-1391 Klokoczow, Clokoczow, 1672 Klostdorf, 1724 Glogesdorf, 1771 Gloksdorfium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, za okupace a od 1949 s. Příbora. M: 1677 (Příbor) KLOKOČOV, o. Opava Č. 1591-1599 Velký Klokočuov, 1611-1894 Velký Klokočov, 1642 a od 1924 Klokočov; n. 1377 Glogoczendorf, 1583-1630 Gross Glockschendorf, 1599 Gross Klokotzow, 1608 Gross Glotschdorf, 1630 Gross Glockersdorf, 1640 Gross Glogschdorf, 1720 Gross Klogsdorf, 1736-1945 Gross Glockersdorf; l. 1625 Klokoczov, 1771 Magno Glokersdorf. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Vítkova. M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784 K l o k o č ů v k y viz Klokočůvek, o. Nový Jičín

KLOKOČŮVEK, o. Nový Jičín Č. 1591-1599 Malý Klokočůvek, 1601-1894 Malý Klokočov, 1850 Klokočůvky, od 1924 Klokočůvek; n. 1377 mit den Kleinen (Glogoczendorf), 1599 Klein Klokoczow, 1608 Klein Gloschdorf, 1640 Klein Glogschdorf, 1647 Klein Glogsdorf, 1672 Klein Glockensdorf, 1720-1945 Klein Glockersdorf; l. 1771 Parvo Glockersdorf. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Klokočova, 1868 sam. obec, 1961 s. Jakubčovic nad Odrou. M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784 (Klokočov) K l o n i c k a u viz Koňakov, o. Karviná K l o k o t o w, K l o k o w viz Klokočov, o. Nový Jičín K l o p a viz Klopina, o. Šumperk KLOPINA, o. Šumperk Č. od 1494 Klopina, ale 1512 Klupina, 1564, 1771-1883 Klopiny, 1565 Klupiny, 1588 Klopin; n. 1676 Cloppaw, 1676-1945 Kloppe, 1692 Klopa, l. 1371 Clopywa, 1672 Clopin, 1771 Kloppina. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1960 připojena jako m.č. Veleboř. M: 1610 (Úsov) KLOPOČ, KLOPOŘ, z. u Olomouce Osada vznikla asi ve 13. stol., zanikla při stavbě olomouckých hradeb po r.1742. K l o p p e, K l o p p i n a, K l o p y n viz Klopina, o. Šumperk K l o s t d o r f viz Klokočov, o. Nový Jičín K l o s t e r H r a d i s c h viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce K l o s ů w, K l o z o v viz Kluzov, o. Olomouc K l ö p p e l viz Klepáčov, o. Šumperk K l ö s t e r l e viz Klášterec, o. Šumperk K l ö t t e n, K l ö t t n a viz Kletné, o. Nový Jičín K l u c z b e r k viz Kružberk, o. Opava K l u č o v viz Kluzov, o. Olomouc

K l u m n i t z viz Hlavnice, o. Opava K l u p i n a, K l u p i n y viz Klopina, o. Šumperk KLUZOV, o. Olomouc Č. 1590-1604 Dobrní, Dobrň, 1622-1626 Klučov, 1631 Klosůw, 1632-1918 Klusov, od 1657 Kluzov, 1850 Staré Brno, 1885 Klůzov, 1939-1945 Lusov, lidově Klozov nebo Starý Brno; n. 1552 von Kluczen, 1608 von Klosoff, 1676-1918 Klusow, Klussow, 1771-1850 Alt Brünn, 1939-1945 Lusau; l. 1672 Klausow, 1771 Klusovium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Ves vznikla na místě vsi Staré Debrní, zpustlé patrně v 15. stol. 1850 osada Haňovic, 1980 m.č. Litovle, 1990 m.č. Haňovic. M: 1631 (Cholina) K n a h a c z i c z e viz Kerhartice, o. Opava K n ě h n i c e, K n ě h n i č k y viz Kníničky, o. Olomouc KNĚŽPOLE, o. Bruntál Č. 1492 Brunařov, 1510 ves pustou Grynařov, 1545 Studenec(!), 1576-1582 dvůr Brunařov, 1582-1624 dvůr Grunařov, 1793-1893 ves Kněžípole, 1847 Kněžpol, od 1872 Kněžpole; n. 1609-1798 Grundorf, 1629-1642 Grünendorf, 1660-1669 Grindorff, 1765-1945 Herzogsdorf, 1798 Grünhof nebo Herzogswald(?!); l. 1771 Hertzogsdorfium, 1320 Grundorf, 1437 Gromaczow. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves zpustla koncem 15. stol., znovu vystavěna 1769. 1850 sam. obec, 1963 spol. MNV s Jiříkovem, 1980 jeho m.č. M: 1633 (Jiříkov) K n i b i s, K n i b i t z, K n i e b i t z, K n i e b n i t z viz Pňovice, o. Olomouc K n i h n i č k y viz Kníničky, o. Olomouc KNÍNIČKY, o. Olomouc Č. 1492-1570 Kniničky, 1597-1918 Kyhničky, Kyničky, 1798-1850 Knihníček, 1881 Kněničky, od 1921 Kníničky, lidově Keničke; n. 1675-1718 Kynitzky, 1720-1918 Kintschek, Kiniček, 1798 Knihnicžek, 1798 a za okupace Kinitschl; l. 1349-1379 Knyenicz, 1353-1359 in Knyehniczca, 1359 Knyezka, 1373-1448 Knyhniczek, 1672 Kenicžky, 1772 Kynitzkium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1955 osada Ludéřova, 1964 s. Drahanovic. M: 1709 (Drahanovice)

K n i w i s viz Pňovice, o. Olomouc K n í ž e c í G r u n t viz Knížecí Sady, o. Šumperk K n í ž e c í L e š n á, K n í ž e c í L i š t n á viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek KNÍŽECÍ SADY, o. Šumperk Č. 1839 Knížecí Grunt, od 1872 Knížecí Sady; n. 1794-1945 Fürstengrund. 1850 osada, 1949 s. Zábřeha. M: 1794 Zábřeh K o b a z o w viz Kovářov, o. Přerov K o b e l a u viz Koblov, o. Opava K o b e l s d o r f viz Kobylá, o. Jeseník K o b e r n a, K o b e r n é viz Koberno, o. Bruntál KOBERNO, o. Bruntál Č. od 1517 Koberno, ale 1555 Koberné, 1716-1798 Kowarne; n. 1676-1872 Kawarna, 1720 Kowarne, 1798-1945 Kawarn; l. 1309 Cobern, 1389 Koberna, 1771 Cowarna. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 připojena ke Slezským Rudolticím. M: 1689 (Bohušov) KOBERŠTEJN, z., o. Jeseník Č. od 1931 Koberštejn; n. 1798-1945 Koberstein. Hrad zanikl u Zlatých Hor ve 14. anebo 15. stol. KOBEŘICE, o. Opava Č. 1420-1440 Coberzicze, od 1431 Kobeřice, (Koberzycze), 1525 Malé Kobeřice čili Osmiláníci (část vsi se nazývá od 1871 dodnes Osmilány), 1847 Koběřice; n. 1377 Kobirwicz, Scobyrwicz (tedy zřejmě Velké a Malé Kobeřice), 1400 Koweržnicz, 1720 Kebrwitz, 1736-1830, 1890-1945 Köberwitz, 1771-1870 Köbrowitz, 1784 Koeberowiz; l. 1183 Koberic, 1236 Koberici, 1349 Koberwicz, 1423 Koberzicz, 1655 Cobeřic, 1724 Kobrwitz, 1771 Köberovitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. Za feudalismu se dělily Kobeřice na Velké a Malé Kobeřice čili Osmilány (viz i toto heslo!). M: 1706 K o b i c z a w viz Chabičov, o. Opava

K o b i l a, K o b i l í viz Kobylí, o. Bruntál K o b i l l a u, K o b l a u viz Koblov, o. Opava K o b i r w i c z viz Kobeřice,o. Opava KOBLOV, s. Ostravy Č. od 1518 Koblov, 1837 a lidově Koblovo; n. 1377 a 1742 Kobelau, 1720-1945 Koblau, 1784 Kobillau; l. 1771 Koblovium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava - okolí, 1957 Ostrava – venkov, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1976 částí města Ostravy. M: 1647 (Hlučín) K o b r w i t z viz Kobeřice, o. Opava K o b u l a viz Kobylá, o. Jeseník KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU, o. Jeseník Č. 1869-1921 a od 1952 znovu Kobylá, 1921-1952 Kobylá nad Vidnavkou, od 2001 Kobylá nad Vidnavkou; n. 1378 Juncfrowindorf, 1420 Junkfrawendorf, 1509 Junckfrawendorf, 1550-1945 Jungferndorf, 1805 Kobelsdorf; l. 1284 Cobila, 1310 Kobula, 1371-1420 Cobula. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1976 m.č. Žulové, 2001 sam. obec. M: 1599 (Vidnava), 1785 KOBYLÍ, o. Bruntál Č. 1437 Cobyle, 1492-1493 a 1872-1884 Kobylé, od 1539 Kobylí, 1771 Kalbach; n. 1377-1410 Kobila, 1661-1945 Kohlbach, 1771-1847 Kholbach; l. 1672 Kolbach, 1771 Kohlbachium. - Obec dočasně v letech 1578-1586 zpustla, pak znovu vysazena, 1606-1740 se dělila na Dolní a Horní Kobylí (toto za třicetileté války rovněž přechodně zpustlo) . 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Od 1742 část obce na území pruském, od 1945 polském. 1850 osada Linhartov, 1920 Krásných Louček, 1960 částí Krnova, 1965 název zanikl M: 1780 (Linhartovy) K o c e n b e n d z viz Chotěbuz, o. Karviná K o c e n d o r f viz Moravský Kočov, o. Bruntál KOCIÁNOV, o. Šumperk Č. od 1850 Kociánov; n. 1784-1945 Kozianau, 1846-1893 Kotzianau.

Od 1850 osada Loučné nad Desnou. M: 1784 (Loučná nad Desnou) K o c k o r viz Kokory, o. Přerov K o c o b e n z, K o c o b e d z viz Chotěbuz, o. Karviná K o c o v viz Slezský Kočov, o. Bruntálu K o c o u r o v viz Kocourovec, o. Olomouc KOCOUROVEC, o. Olomouc Č. 1799 Kocurovec, 1846-1881 Kocourov, od 1882 Kocourovec; n. 1807-1945 Liliendorf. 1850 osada Daskabátu, 1882 Přáslavic, 1982 m.č. Velké Bystřice. M: 1794 (Velká Bystřice) KOCUROVICE, o. Frýdek-Místek Dol. 1582, č. 1692 Koczurowicze, 1850-1921 Kocúrovice, od 1921 Kocourovice; n. 1720-1945 Koczurowitz, Kotzurowitz; l. 1724 Kotzurowice; p. l880-1918 Kocurowice. 1850 osada Horních Domaslavic, 1869 Dolních Domaslavic, 1965 název zrušen. M: 1773 (Domaslavice) K o c u r o v e c viz Kocourovec, o. Olomouc K o c ú r o v i c e, K o c u r o w i c e viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek K o c y b y n c viz Chhotěbuz, o. Karviná K o c z e k viz Košatka, o. Frýdek-Místek K o c z e n d o r f viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín K o c z o b e n t z viz Chotěbuz, o. Karviná K o c z o r viz Kokory, o. Přerov K o c z u r o w i t z viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek K o č i č í L h o t a viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín K o e t i n viz Kojetín, o. Přerov K o č o v viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál K o g a t i n viz Kojetín, o. Nový Jičín K o g e t e i n,

K o g i e t i n viz Kojetín, o. Nový Jičín a o. Přerov K o g i s s o w viz Kožišov, z., o. Olomouc K o h l b a c h, K o h l b a c h i u m viz Kobylí, o. Bruntál K o h l e r s d o r f viz Uhlířov, o. Opava K o h l s d o r f viz Kolnovice, o. Jeseník K o h m e t viz Komňátka, o. Šumperk KOHOUT, o. Jeseník Č. od 1872 Hamberk, od 1949 Kohout; n. (1722) 1790-1945 Hannberg, 1805-1836 Hanberg. 1850 osada Bílého Potoka, 1965 název zanikl. M: 1686 (Bilý Potok) K o c h e l n, K o c h e l n a viz Chuchelná, o. Opava K o c h m e t viz Komňátka, o. Šumperk K o j a n k a viz Kyjanice, z., o. Přerov K o j e t e i n viz Kojetín, o. Nový Jičín a o. Přerov KOJETÍN, o. Nový Jičín Č. od 1497 Kojetín, 1517 Cojetin, v 16. a 17. stol. běžně Kojetínek, 1665 Kogatin; n. 1626-1751 Kogetein, 1692 Hodin, 1771 Ketten, 1798-1945 Kojetein; l. 1772 Kojetinium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1850 osada Loučky, 1869 sam. obec, 1974 m.č. Nového Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) KOJETÍN, o. Přerov Č. 1437 Cogetin, od 1493 Kojetín (Kogetin); n. 1575-1945 Kojetein, Kogetein; l. 1233-1399 Cogetin, Cogetyn, 1280 Kogietin, 1352 Koetin, 1771 Kogetinium; hebrejsky 1718 Gojtejn. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 připojeny m.č. Kovalovice u K., Popůvky, a dále Křenovice, Měrovice, Stříbrnice, Uhřičice, které 1990 sam. obcemi. M: 1715 K o j e t í n e k viz Kojetín, o. Nový Jičín K o j i š o v viz Kolšov, o. Šumperk

KOJKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1494 Kojkovice; n. 1720-1945 Koikowitz (Koykowitz); p. od 1872 Kojkowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 s. Třince. M: Polsko, 1921 (Třinec) K o j š o v viz Kolšov, o. Šumperk K o k a n n - S k o k viz Skoky, o. Přerov K o k a r n viz Kokory, o. Přerov KOKORY, o. Přerov Č. 1437-1461 Cokory, od 1464 Kokory; n. 1642 Cockern, 1675 Cockory, 1718-1945 Kokor; l. 1279-1447 Kokor, 1283-1377 Cocor, 1354-1391 Cokor, 1364 Kokorn, 1368 Kockor, 1394 de Kokarn, 1771-1863 Kokorium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Kokory, Nelešovice a Lhotku se sídlem v Kokorách, 1990 sam. obec M: 1629 (Přerov), 1700 K o l á ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov K o l b a viz Kobylí, o. Bruntál K o l c i f y viz Nové Vrbno, o. Opava K o l d š t e j n, K o l d š t ý n viz Branná, o. Šumperk K o l e č k o v a L h o t a, K o l e č k o v a L h o t k a viz Malá Lhota, o. Vsetín K o l i n a viz Cholina, o. Olomouc K o l l o r e d a u viz Koloredov, o. Frýdek-Místek K o l i s c h a u, K o l l e s c h a u, K o l l s c h o v i u m viz Kolšov, o. Šumperk K o l l o r e d o viz Koloredov, o. Frýdek-Místek a o. Šumperk KOLNÁ, o. Opava Č. 1523 (les) Vochoz; od 1872 Kolná, 1890 Jochoz; n. 1781-1945 Jagdhase, 1790-1798 Jochase. 1850 osada Úbla, 1963 i s Úblem m.č. Brumovic. M: 1797 (Brumovice)

KOLNOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Kolnovice; n. 1445 Colsdorf, 1480-1945 Kohlsdorf; l. 1263 villa Scorossonis, 1268-1320 Corussindorph, 1284 Scorossow, 1361 Colnisdorf, 1372-1380 Colansdorf, 1378 Golisdorf. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Mikulovic. M: 1737 (Mikulovice) K o l o n i e viz Požaha, o. Nový Jičín K o l o r e d o r f viz Koloredov, o. Frýdek-Místek KOLOREDOV, o. Frýdek-Místek Č. 1790-1945 Koloredov, 1790-1798 Koloredovice; n. 1798 Koloredorf, 1846-1918 Kolloredau, 1847 Kolloredo, 1850 Koloredow, 1939-1945 Kolloredau bei Friedeberg. 1850 osada Sviadnova, 1868 sam. obec, 1907 s. Místku, s nímž splynula po 1945, název zanikl 1960. M: 1790 (Místek) KOLORÉDOV, o. Šumperk Č. od 1796 Kolorédov; n. 1786-1945 Kolloredo. 1850 osada, 1919 s. Zvole, název zanikl 1948. M: 1787 (Zvole) K o l o r e d o v i c e viz Koloredov, o. Frýdek-Místek KOLŠOV, o. Šumperk Č. 1407-1517 a 1798, 1881 Kojšov, Kojišov (Kogissow), 1415-1510 Kožišov, od 1585 Kolšov, 1798 Kožušov; n. 1386 Kozussau, 1677-1945 Kolleschau, 1771 Kolischau; l. 1356 Coyssaw, 1382 Cuzussow, 1384 Cozuszow, 1386 Cogissow, 1399-1437 Koyssow, 1415 Kozuszow, Kozyssow, 1672 Kolschow, 1771 Kollschovium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1617 (Dubicko), 1785 (Lesnice) K o l š t e j n viz Branná, o. Šumperk K o l u š o v i c e viz Kylešovice, s. Opavy K o m a i s a, K o m a i s e viz Chomýž, o. Bruntál K o m a r a u viz Komárov, s. Opavy K o m a r e n K o m a r n, K o m a r n o v viz Komárov, o. Olomouc

KOMÁROV, o. Olomouc Č. od 1480 Komárov, 1847 Komarnov; n. 1413-1945 Komarn, 1599 Komaren, 1636-1798 Comarn, 1716 Comorau; l. 1771 Comarnium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1945 osada Řidče, 1960 sloučen s Řidčí a s ní m.č. Mladějovic, 1979 č. Šternberka, 1993 sam. obec. M: 1657 (Mladějovice) KOMÁROV, s. Opavy Č. od 1549 Komárov; n. 1377 Kronov, Commerow, 1580-1700 Commeraw, 1619 Commoraw, 1771 Comarau, 1805 Kommerau, 1836-1872 Komarau, 1883-1945 Komorau; l. 1398 Komaraw, 1771 Comarovium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1970 s. Opavy. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1705 KOMÁROVICE, o. Vsetín Č. 1517 z Comarovic, od 1558 Komárovice; n. 1676-1945 Komarowitz; l. 1270 Comarouicze, 1771 Comarovitium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1980 připojeny jako m.č. ke Kelči. M: 1622 (Kelč) KOMÁROVSKÉ CHALOUPKY, s. Opavy Č. od 1893 Komárovské Chaloupky; n. 1881 Kommorauer Gebirgshäuseln; l. 1748 ex Montanis casis, 1753 ex Montanis, 1777 Komarau ad Podvihov. 1850 osada Komárova, 1970 s. Opavy. M: 1748 (Komárov) K o m e i s e viz Chomýž, o. Bruntál K o m i c h t i u m viz Komňátka, o. Šumperk K o m i t i u m, K o m i t z viz Kamenka, o. Nový Jičín K o m m a r a u, K o m m e r a u viz Komárov, s. Opavy KOMŇÁTKA, o. Šumperk Č. od 1490 Komňátka, (Komnatka, Komniatka), 1618-1893 Komňatky; n. 1512 Kemet, 1656-1893 Khömeth, 1893-1945 Kömeth, 1798 Khmet, Khomet; l. 1397 Kompnatka, 1447 Komnyatka, 1771 Komichtium, 1828-1829 Kochmet. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Bohdíkova, 1869 sam. obec, 1960 m.č. Bohdíkova.

M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 (Raškov) K o m ň a t k y viz Komňátka, o. Šumperk KOMORA, o. Bruntál Zal. 1592, č. od 1850 Komora, resp. pro její osady Stará a Nová Komora; n. 1592-1644 Kamer, 1602 das Dörfel Camersdorf, 1689-1945 Kammer, 1608 Camer, 1610 Cämmer, 1619 Camersdorf; 1720-1945 Alt Kammer, 1736 Alt Camer, 1622-1945 Neu Kammer, 1736 Neu Camer; l. 1828-1829 Vetero et Neo Kammer. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Obec se brzy po založení rozdělila na osady Starou a Novou Komoru a byla 1850 osadou obce Hejnova, 1866 sam. obec, 1948 pod správou Holčovic (spol. MNV), 1951 připojena k nim jako část. M: 1712 (Hynčice), 1787 (Holčovice) K o m o r a u viz Komárov, s. Opavy KOMORNÍ LHOTKA, o. Frýdek-Místek Č. 1455 Bučkova, Střížná nebo Valašská Lhota, 1483 Elgota, 1506 Lhota, od 1577 Komorní Lhotka, 1621, 1885 Lhotka, 1808 Litka, 1850 Ligotka, 1893-1921 Komorní Lhota; n. 1720-1808 Elgoth, Ellgoth, 1850 Elgoth bei Hnoinik, Kammerale-Ellgoth, 1872-1945 Kameral (Cameral) Elgoth; l. 1724 Elgot; p. 1850-1906 Ligota Kameralna, pak Ligotka Kameralna. Od 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1773 (Hnojník) K o m o t a u viz Chomoutov, o. Olomouc K o n a k o w viz Koňakov, o. Frýdek-Místek K o n a u viz Kunov, o. Bruntál K o n č i c e viz Kunčice, o. Přerov a Kunčice, s. Ostravy K o n i a k a u, K o n i a k o w, K o n i a k ó w viz Koňákov, o. Frýdek-Místek K o n i t z viz Skotnice, o. Nový Jičín K o n k o l n a viz Koukolná, o. Karviná K o n o v s k o viz Kanovsko, o. Přerov KONSKÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1607 Konská; n. 1720-1736 Konska, 1798-1945 Konskau, 1894 Kontzkau; l. 1305 Conka, 1688 Konska, 1724 Kunska; p. od 1872 Końska, 1869 Kaska. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek.

1850 sam. obec, 1946 s. Třince. M: 1725 (Střítež), 1785 K o n s s b e r g viz Klimkovice, o. Nový Jičín K o n t z k a u viz Konská, o. Karviná K o n v a l d viz Kunín, o. Nový Jičín KONVICE, z., o. Vsetín Č. 1548-1580 pustá ves Konvice, 1582 mlýn Konvičný, od 1893 samota Konvice. Ves zanikla u Brňova, mezi Brňovem, Pržnem, Růžďkou a Jarcovou, kde je samota Konvice. KOŇÁKOV, o. Karviná Č. od 1483 Koňakov, 1602 Konakov, od 1885 Konákov; n. 1720-1736 Koniakow, 1790 Klonickau, 1798-1945 Koniakau; l. 1478 Konakow, 1681 Koniakow, 1683-1724 Kuniakow; p. 1850 Koniakow. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1876 osada Mistřovic. M: 1679 (Těrlicko) KOPANINY, o. Opava Č. od 1850 Uherčice nebo Kopaniny; n. 1784-1918 Ungarschütz. Od 1850 s. Plesné. M: Plesná, v matrikách samostatně neuváděny K o p c z o w i c z e viz Tošovice, o. Nový Jičín KOPČISKO, z., o. Opava Č. 1572 Nová Vrchovina, 1591-1597 Kopčisko. Zaniklé panské sídlo i část Suchých Lazců. K o p e č e k viz Svatý Kopeček, o. Olomouc K o p e t n a viz Karpentná, o. Frýdek-Místek K o p i d ó w, K o p p i t a u viz Kopytov, o. Karviná KOPŘIVNÁ, o. Šumperk Č. 1568-1589 a 1839-1924 Kopřivnov, 1614, 1839, 1924-1973 Kopřivná, 1623 Kopřivnice(!), 1654-1847 Kopřinov, 1850-1872 Kopřivov; n. 1414-1431 Gunpersdorf, 1572-1945 Geppersdorf, 1710 Göppersdorf, l. 1672-1771 Geppersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk.

1850 sam. obec s osadou Lužná, do 1949 název Velvíz. M: 1656 KOPŘIVNICE, o. Nový Jičín Č. 1437 Copřivnice, od 1460 Kopřivnice, 1847 Kopřivnica, n. 1676-1850 Kopržiwnitz, 1734-1945 Nesselsdorf, 1720-1798 Nickelsdorf,(omyl!), 1771 Nesldorf, 1836 Deutsch Nesselsdorf, za okupace se nezdařil zavést název Nesselrode; l. 1724 Nestlndorf, 1771 Koprziwnitium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. M: 1700 (Štramberk), 1784 K o p ř i v n i c e, K o p ř i n o v, K o p ř i v n o v, K o p ř i v o v viz Kopřivná, o. Šumperk KOPYTOV, o. Karviná Č. od 1480 Kopytov (Kopitow); n. 1629-1945 Kopitau, 1736-1793 Koppitau; p. 1872 Kopytow, od 1906 Kopidów. Od 1850 osada Nového Bohumína. M: 1720 (Bohumín) K o r e l i s viz Chořelice, o. Olomouc K o r i n viz Choryně, o. Vsetín K o r o n o w a viz Krasov, o. Bruntál K o r o t í n viz Skorotín, o. Nový Jičín K o r s c h e l i t z viz Chořelice, o. Olomouc K o r u n o v viz Krasov, o. Bruntál K o r z e l i t i u m, K o r z e l i t z, K o r z i e l i t z, K o r ž e l e t z, K o r ž e l i t z, K o ř e l i c e viz Chořelice, o. Olomouc KOSAŘE, o. Šumperk Č. 1924-1938 Kosaře; n. 1786-1945 Sensenzipfel, Zensenzipfel. Od 1850 s. Vernířovic. M: Vernířovice, v matrikách se samostatně nevyskytuje K o s e m i c z,

K o s e m i t z, K o s e m ü t z viz Kozmice, o. Opava K o s c h a d k a, K o s c h a t k a, K o s c h a t k y viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek K o s c h e n d o r f viz Košetice, o. Opava K o s c h u s c h a n, K o s c h u s c h e i n viz Kožušany, o. Olomouc K o s l a u viz Kozlov, o. Olomouc K o s l o w i t z viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek a o. Přerov K o s m e n k a viz Nevrlovo, o. Opava K o s m i t z, K o s m ü t z viz Kozmice, o. Opava KOSOV, o. Šumperk Č. od 1500 Kosov, 1598 Kosaw; n. 1677 Kossow, 1692 Cosss, 1789 Kossen, 1720-1945 Kosse; l. 1360 Cosso, 1464-1672 Kossow, 1771 Kossowium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) K o s o v viz Kozlov, o. OLOmouc K o s s a r z i s k a viz Košařiska, Frýdek-Místek K o s s a t k a viz Košatka nad Odrou, Frýdek-Místek K o s s e, K o s s e n viz Kosov, o. Šumperk K o s s e t n d o r f viz Košetice, o. Opava K o s s l e viz Kozlov, o. Olomouc K o s s o w viz Kozov, o. Olomouc a Kosov, o. Šumperk K o s s c z a l k o w i c z viz Hošťálkovice, o. Opava KOSTELEC, o. Bruntál Č. 1836-1885 Bílý Kostelec, od 1850 Kostelec; n. 1531-1945 Weisskirch; l. 1274 Alba Ecclesia, 1408-1672 Weisskirch, 1771 Weisskirchium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1920 osada Krnova, 1935 jeho částí, název oficiálně zanikl, neoficálně užíván do současné doby. M: 1640 (Krnov), 1787 KOSTELEC, o. Karviná

Č. od 1850 Kostelec; n. 1808-1945 Kosteletz; l. 1645-1724 Kostelec; p. od 1850 Kóscielec. Od 1850 s. Horního Těrlicka. M: 1679 (Těrlicko), v matrikách samostatně neuváděn KOSTELEC, o. Nový Jičín Č. od 1791 Kostelec; n. 1789-1945 Hochkirch, 1835-1894 též Hochkirchen. 1850 osada, 1945 s. Děrného. M: 1787 (Fulnek) K o s t e l n í L i d e č viz Lidečko, o. Vsetín K o s z a r z y s k a viz Košařiska, o. Frýdek-Místek K ó s c i e l e c viz Kostelec, o. Karviná KOŠAŘISKA, o. Frýdek-Místek Č. od 1871 Košařiska, n. 1678-1945 Koszarziska, 1808-1895 též Koszarisk, 1850 Kosrzisk, Kossarczisk; l. 1677 -1688 Kossarziska; p. od 1850 Koszarzyska. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1671 (Jablunkov) K o š a t i c e viz Košetice, o. Opava KOŠATKA NAD ODROU, o. Frýdek-Místek Č. 1400 v Kosatce, od 1484 Košatka, 1527-1771 Kossatky, 1846-1872 Velká a Malá Košatka, od 1924 Košatka nad Odrou; n. 1673-1718 Koschatky, 1751-1771 Koschatka, Kossatka, 1798-1872 Gross und Klein Koschatka; l. 1375-1416 de Kossatek, 1392-1465 Kossatka, 1393 de Keschadky, 1404 de Koschatek, 1406 de Koczek, 1409-1413 Cossatky, 1450 in Kossatcze, 1672-1771 Koschatka, 1828-1829 Magnum Parvum Koschatka. 1850 s. o. Příbor, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek. R. 1780 vznikla vedle Košatky (odtud Velká Košatka) Malá Košatka, která byla od 1850 její osadou a pak s ní splynula. Název politické obce zněl r. 1850 Velká Košatka, později Košatka (od 1880). 1980 sloučena se Starou Vsí n. Ondřejnicí. M: 1660 (Stará Ves nad Ondřejnicí) KOŠETICE, o. Opava Č. od 1431 Košetice (Kossieticze), 1439-1447 Cossieticze, 1439-1539 a 1771-1850 Košatice (Cossiaticze); n. 1377 Scoschottendorf, 1410 Kossetndorf, 1506 Coschendorf, 1601-1945 Koschendorf; l. 1412 de Cosseticz, 1413 de Kosseticz, 1771 Koschendorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava.

1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č. M: 1646 (Velké Heraltice) K o t c o v viz Moravský Kočov, o. Bruntál K o t d ö r f e l, K o t h d ö r f e l viz Kotrflek, o. Olomouc KOTEL, o. Bruntál Č. 1881 Kossel, od 1924 Kotel, název zanikl po 1948, n. 1687-1945 Kessel. od 1850 sále s. Vráclavku. M: 1687 (Nová Ves) K o t o v y viz Koty, o. Karviná KOTRFLEK, o. Olomouc Č. 1437-1763 Malé Nasobůrky, 1493 a 1763 z Malých Sobůrek, od 1893 Kotrflek; n. 1473 Ober Asmeritz, 1591-1672 Klein Assmeritz, 1592 von Kodtdoreffle, 1597 Kotdörfle, Kotdorfle, 1598 von Kotdörfle, sonst Klein Asmeritz, 1597-1918 Kothdörfel, 1601-1610 Kutdorfl, 1602 Kütdorffle, 1604-1607 Kotdorfl, 1631 Kottdörfl; l. 1672 Nassoburky Parvum. V 18. stol. došlo ke sloučení s Nasobůrkami; od 1850 je Kotrflek stále s. Nasobůrek. M: 1631 (Cholina), 1783 Chudobín K o t t n i t z e viz Skotnice, o. Nový Jičín KOTY, o. Karviná Č. od 1577 Koty, 1617-1773 Kotovy; n. 1720-1836 Kotty, 1850-1945 Koty; l. 1689-1724 Kotty. Od 1850 s. Dolního a Horního Žukova. M: 1679 (Těrlicko) K o t z e n d o r f viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál a Starojická Lhota, o. Nový Jičín K o t z i a n a u viz Kociánov, o. Šumperk K o t z o b e n d s, K o t z o b e n t z viz Chotěbuz, o. Karviná K o t z o w viz Moravský Kočov, o. Bruntál K o t z u r o w i t z viz Kocurovice, o. Frýdek-Místek KOUKOLNÁ, o. Karviná

Č. 1447-1574 a 1885 Kukolna, od 1536 Koukolná; n. 1588, 1769 Kouckolna, 1720-1918 Konkolna, 1939-1945 Kankolna; l. 1669 Kakolna, 1678 Conkolna, 1700-1724 Konkolna,l850 Kakolna; p. od 1872 Kakolna. Od 1850 osada Dětmarovic. M: 1652 (Fryštát), 1784 (Dolní Lutyně), 1840 (Dětmarovice) K o u s o v viz Kozov, o. Olomouc K o u t i n y viz Jelenice, o. Opava K o u t k o v n í k viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk KOUTY, o. Opava Č. 1464-1847 Kuty, 1830 Kutka, 1837 Kuthin, od 1870 Kouty; n. 1377 Kut, 1619 Cauten, 1651-1945 Kauthen,l720-1736 Kutti; l. 1281 de Chuth, 1282-1283 de Kuth, 1349 Kaut, 1390 Cuty, 1420 Kuti, 1771 Kautna; p. 1784 Kutha. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1960 s. Kravař. M: 1652 (Kravaře) KOUTY NAD DESNOU, o. Šumperk Č. 1771 Kautniowy, 1847 Kautkowice, 1850 Vinkelsdorf, 1885 Koutkovník, od 1893 Kouty, od 1960 Kouty nad Desnou; n. 1705-1945 Winkelsdorf, Winckelsdorf; l. 1771 Winklsdorfium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Loučné nad Desnou spolu s osadou Přemyslov. V Koutech původně též osady Annín a Andělské Žleby. M: 1691 (Velké Losiny), 1784 (Loučná nad Desnou) K o u z o v viz Kozov, o. Olomouc KOVALOVICE U KOJETÍNA, o. Přerov Č. od 1412 Kovalovice, od 1880 s přídomkem "u Kojetína", 1854 a lidově Kovalovičky; n. 1676-1885 Kowalowitz, 1872 Kowalowitschek, 1893-1945 Kowalowitz bei Kojetein; l. 1131 Koualouicih, 1320 Chowalowicz, 1389 Kowalowicz, 1863 Covalovicium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 spojeny s Popůvkami v jednu obec Kovalovice u Kojetína (do 1970, 1976 m.č. Kojetína. M: MZA K o v a l o v i č k y viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov KOVÁŘOV, o. Olomouc

Č. od 1481 Kovářov (Kowarzow, Kowaržow); n. 1676-1918 Kowaržow, Kowarschow, Kowarzow, za okupace Kowarschow; l. 1376-1771 Kowarzow. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 s. Bouzova. M: 1648 (Měrotín) KOVÁŘOV, o. Přerov Č. 1546-1582 a 177l-1973 Kovářov (Kowarzow), 1720 Kobazow, 1784-1798 Kowacžow, 1850 Ssmicow; n. 1558 Schmidkaw, 1622 Schiedeshau, 1627-1676 Schmidtschaw, 1635 Schietshau, 1718 Schmitshau, 1720-1846 Schmiedsau, 1751 Schmidtzau, 1771 Schmidzau, 1788-1847 Schmitzau, 1863-1945 Schmiedsau; l. 1394 Smetzau, 1408-1437 Kowarzow, 1771-1863 Schmidsavia. 1850 s. o. Hranice, 1938 Město Libavá, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho m.č. M: 1628 (Potštát) K o w a c ž o v viz Kovářov, o. Přerov K o w a l o w i t s c h e k, K o w a l o w i t z (bei Kojetein) viz Kovalovice u Kojetína, o. Přerov K o w a r n e viz Koberno, o. Bruntál K o w a r s c h o w viz Kovářov, o. Olomouc K o w a r z o w viz Kovářov, o. Olomouc a o. Přerov K o w a r ž o w, K o w a ř o w viz Kovářov, o. Olomouc K o z a ř i n a L h o t a viz Lhota, o. Přerov K o z e n d o r f viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál KOZÍ HRADEC, o. Opava Č. 1835-1850 Kozí Hrad, od 1872 Kozí Hradec; n. 1795-1800 Ziegensteig, 1805-1945 Ziegenburg. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada, 1945 s. Hradce nad Moravicí, 1952 zanikl sloučením. M: 1802 (Hradec nad Moravicí) K o z í L o u č k a, K o z í L o u č k y, K o z í L ú č k a viz Hranické Loučky, o. Přerov K o z i a n a u viz Kociánov, o. Šumperk KOZINEC, o. Karviná Č. od 1924 Kozinec; n. 1839-1945 Kozinietz; p. od 1921 Koziniec.

Od 1850 osada, od 1945 s. Dolní Lištné. M: Vendryně, v matrikách samostatně neuváděn K o z l a u viz Kozlov, o. Olomouc KOZLOV, o. Olomouc Č. 1491-1573 pustá ves Kozlov, obnovena 1659, č. opět Kozlov; n. 1659-1798 Kozlow, 1720-1945 Koslau, 1751-1772 Kozlau; l. 1364 Kossle, 1371-1447 Cozlow, 1406 a 1666 Kozlow, 1771 Kozlowium. 1850 s. o. Lipník, 1938 Město Libavá, 1945 Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1949 Olomouc. 1850 osada Velkého Újezda, 1894 sam. obec, 1950 s. Města Libavé. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1712 (Jestřabí), 1737 (Velký Újezd) KOZLOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1513 Pomazandy, od 1570 Kozlovice; n. 1676-1918 Kozlowitz, 1939-1945 Potzmansdorf; 1. 1294 Pozmansdorf, 1359 Cozlovicz, 1400 Pokmansdorf, 1672-1771 Kozlovitium. 1850 s. o. a o. Frenštát p. R.; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. M: 1739 (Rychaltice) KOZLOVICE, o. Přerov Č. od 1447 Kozlovice; n. 1675-1846 Kozlowitz, 1846 Kožlowitz, 1846-1918 a za okupace Koslowitz ; l. 1353-1373 Coslouicz, Cozlouicz, 1371-1691 Kozlowicz, 1771 Koslowitium. 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1949 sloučeny s Přerovem pod názvem Přerov IV-Kozlovice, 1954 sam. obec, 1964 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov) KOZMICE, o. Opava Č. 1432 Cozmicze, od 1439 Kozmice, 1464-1694 Horní (1486 Vrchní) a Dolní Kozmice (t. j. hlučínský a benešovský díl vsi); n. 1377 Kosenicz, 1720-1771 Kosmitz, 1784 Cosmüz, 1830 Kosemitz, Kosmütz, 1837-1945 Kosmütz; l. 1349 Kosmicye, 1672 ex Kozmocz, 1771 Kosmitium. Od 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1973 s. Hlučína, 1993 sam. obec. M: 1692 (Dolní Benešov), 1919 KOZOV, o. Olomouc Č. od 1480 Kozov, ale 1517 Rozov, 1716 Kožov; n. 1382 Cozkow, 1677-1718

Kossow, 1751-1847 Kozow, 1771-1918 a 1939-1945 Kosow, 1798 Kouzow, 1807 Kousow; l. 1349 Cozow, 1408-1464 Kozow, 1771 Kozowium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osada Svojanova, 1869 Blažova, 1880 znovu Svojanova, 1919 sam. obec, 1976 m.č. Bouzova. Viz i hesla Blažov, Kadeřín a Svojanov! M: 1648 (Bouzov) K o z u s c h a n viz Kožušany, o. Olomouc K o z u s s a u, K o z u s s o w, K o z y s s o w viz Kolšov, o. Šumperk K o z i š a n y viz Kožušany, o. Olomouc K o ž i š o v viz Kolšov, o. Šumperk KOŽIŠOV, z., o. Olomouc Č. 1530 pustý Kogissow, 1554-1609 Kojišov, Kožišov; n. 1750 Kožuch. Ves zanikla asi v 15. stol. v trati Kožuch u Slavkova. K o ž o v viz Kozov, o. Olomouc K o ž u s c h a n n viz Kožušany, o. Olomouc KOŽUŠANY, o. Olomouc Č. 1501-1863 Kožišany (Koziessany), od 1540 Kožušany; n. 1676-1872 Kozuschan, 1718, 1850-1918 Kožuschann, 1720 Koschuschan, 1939-1945 Koschuschein; l. 1296 Kosussan, 1364 Gohusschan, 1374 Cozussan, 1771 Kozuschanium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. obce Kožušany-Tážaly, vzniklé sloučením Kožušan a Tážal, 1980 sam. obec, 1992 opět Kožušany-Tážaly. M: 1655 (Slavonín) KOŽUŠANY-TÁŽALY, o. Olomouc Ves vznikla 1960 spojením Kožušan a Tážal v jednu obec. - Viz příslušná hesla! K o ž u š o v viz Kolšov, o. Šumperk K ö b e r o w i z, K ö b e r w i t z, K ö b r o w i t z viz Kobeřice, o. Opava K ö h l e r s d o r f viz Uhlířov, o. Opava K ö h m e t viz Komňátka, o. Šumperk K ö l l e i n viz Cholina, o. Olomouc

K ö l l e r s d o r f viz Uhlířov, o. Opava K ö l l t s c h viz Kelč, o. Vsetín K ö n i g l o s e n viz Králová, o. Olomouc K ö n i g s b e r g viz Klimkovice, o. Nový Jičín K ö n i g s g r u n d viz Králec, o. Šumperk K ö n i g s w a l d viz Grygov, o. Olomouc K ö t n i c z, K ö t t n i c z viz Skotnice, o. Nový Jičín K r a c k e r s d o r f, K r a c o w i z viz Krakořice, o. Olomouc K r a c z d o r f, K r a f t e s d o r p h, K r a f t i c e viz Chrastice, o. Šumperk K r a h u g c z i, K r a h u j č í viz Krahulčí, o. Bruntál KRAHUJÍ, z., o. Opava Č. 1439 Krahugie, 1539-1586 ves pustá Krahugi, 1540-1567 pusté Krahulí, 1568 Krahulčí, 1889 Kravhují; n. 1377 Crahul, Crausy, v 18.-20. stol. (traťový název) Krahuy; 1. 1429 de Crawhugii. Ves zanikla v 15. stol. v katastru Moravice v trati Krahují. K r a h u j í viz Krahulčí, o. Bruntál KRAHULČÍ, o. Bruntál Č. 1480 a 1582-1615 ves pustá Krahugczi, jejíž pozemky drželi poddaní z Horní Loděnice, Čabové, Sedmi Dvorů, Ondrášova, Dětřichova, Nové Vésky a Staré Libavé, 1771 Sparbersdorf, 1793-1839 Telecíchlívky, 1847 Telecí Chlíw(!), od 1846 Krahulčí, někdy i Krahujčí; n. 1771 Sparbersdorf, 1775-1924 Sperbersdorf, 1847 Spärbersdorf, 1924-1945 Sperberdorf; l. 1397 -1409 Krahuiczy, 1771 Sparbersdorfium. - Ves zpustla v 15. stol., od r. 1746 pozvolna vysazována osadníky z okolí. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 spol. MNV s Dětřichovem nad Bystřicí, 1980 jeho m.č. M: 1742 (1662 i rejstřík, Domašov nad Bystřicí), 1762 (Horní Loděnice) K r a h u l č í, K r a h u l í viz Krahují, z., o. Opava K r a c h t i c e viz Chrastice, o. Šumperk KRAJDY, z., o. Olomouc Č. 1536-1556 Kragid (pusté), 1545 Greyden, 1606 Graiden; n. 1716 Graiden.

Ves zanikla v 15. stol. v trati Greiden, Grejdy,mezi Dubčany a Cholinou. V literatuře se někdy uvádí méně přes ně pod jménem Krajido. KRAKOŘICE, o. Olomouc Č. 1480-1973 Krakořice, 1846-1893 Krakovice, 1847 Krokovice, 1850-1872 Krakovec; n. 1547 Krelkowitz, Krolkowitz, 1599-1676 Krakorzicz, Krakor zitz, 1654 Krokeřitz, 1718 Krackersdorf, 1720-1945 Krokersdorf, 1751-1793 Krotersdorf; l. 1273-1295 Kracowiz, Krakowicz, 1295 Krycowiz, 1397 Crakowcze, 1448 Crakowicz, 1771 Krokerstorfium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Babic. 1974 název oficiálně zrušen. M: 1636 (Šternberk), 1657 (Mladějovice) K r a k o v e c, K r a k o v i c e viz Krakořice, o. Olomouc KRÁLEC, o. Šumperk Č. 1793-1798 Kraletz, 1905 Králov, od 1850 Králec; n. 1700-1945 Königsgrund; l. 1828 Königsgrund. 1850 spojen s Třemeškem, odtud stále m.č. Dolních Studének. M: 1831 (Nový Malín) KRÁLOV, z., o. Přerov Č. 1480 Králov (pustý); l. 1468 Kralow (osedlý). Ves zpustla v poslední čtvrtině 15. stol. mezi Lipovou a Křtomilem v trati Karlovsko. KRÁLOVÁ, o. Olomouc Č. 1466-1497 Královy lazy, 1512-1850 Králova ves, Ves Králova, 1475 a 1588 Lazy, 1771 Kralowetz, od 1847 Králová; n. 1607, 1771-1798 Königslosen, 1676-1945 Königlosen, 1847 Losen König, l. 1324 Lazem, 1371 Laziczek, 1464 de Kraluow Lazi, de Kralowy Lazuow, in Lazi, 1771 Kralovium. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1949 Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osada Hlivic, 1976 m.č. Medlova, 1979 m.č. Troubelic, 1990 m.č. Medlova. M: 1650 (Medlov) K r á l o v a V e s, K r a l o w e t z, K r á l o v y L a z y viz Králová, o. Olomouc KRÁSNÁ, o. Frýdek-Místek Č. od 1664 Krásná; n. 1720-1945 Krasna, 1893 Krasna bei Friedek; l. 1724 Krasna. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek.

1980-1990 sloučena s Morávkou. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice) K r á s n á, K r á s n é viz Krasno nad Bečvou, s. Valašského Meziříčí, o. Vsetín KRÁSNÉ, s. Hraběšic, o. Šumperk Dol. 1716; č. 1771-1948 Šentál, pak Krásné; n. 1690-1945 Schönthal; l. 1771 Schöntalium. Od 1850 osadou Hraběšic. M: 1706 (Nový Malín), 1842 (Hraběšice) KRÁSNÉ LOUČKY, o. Bruntál Č. 1869 Loučky vel Kobylí, 1883 Loučky vel Kobyle, 1893-1928 Loučky, odtud Krásné Loučky; n. 1407-1945 Schonwiese, 1425-1605 Schonwisen, v 17. a 18. stol. Nieder und Ober Schonwiese, 1798 Wiese, Wiesen; l. 1330 a 1349 Pulcrum Pratum; p. (polská část obce) od 1945 Krasno Pole. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Linhartov, 1920 sam. obec, 1960 s. Krnova. M: 1780 (Linhartovy) KRÁSNÉ POLE, s. Ostravy Č. od 1424 Krásné Pole, 1443 Crasnepole, 1771 Krasnepole; n. 1572-1945 Schönfeld; l. 1771 Schönfelda. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1850 sam. obec, 1976 s. Ostravy. M: 1645 (Velká Polom) K r a s n o P o l e viz Krásné Loučky, o. Bruntál KRÁSNO NAD BEČVOU, o. Vsetín Č. 1480-1914 Krasno, 1535-1620 Krásné, 1847-1885 Krasna, v 16. a 17. stol. někdy i Krastno, od 1914 Krasno nad Bečvou; od 1914 Krasno nad Bečvou; n. 1393 die Schone Stat, 1568 Bernard von Žerotín auf der Schönstadt, 1580 die Schinstadt, 1633-1664 Schönstadt, 1675-1914 Krasna, 1834 Krašno, 1914-1918 a za okupace Krasna an der Betschwa; l. 1223 Crastno (?), 1299-1310 de Crazna, 1307-1407 Crasna, 1368-1771 Krasna, 1569 Krassnow. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. městečko, 1924 sloučeno s Valašským Meziříčím. M: 1652 (Valašské Meziříčí) K r a s o l e s viz Šumvald, o. Olomouc

KRASOV, o. Bruntál Č. 1523 ves Krasuow, 1847 Koronowa, 1869-1885 Korunov, pak Kronsdorf, od 1931 Krasov; n. 1502-1945 Kronsdorf, 1524-1771 Cronsdorf; l. 1672 Cronsdorf, 1771 Cronsdorfium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojen jako část Radim, 1966 odloučen a připojen k obci Brantice. M: 1698 K r a s t i t z viz Chrastice, o. Šumperk K r a s z F o j t o w a, K r a s z W o j t o w a viz Fojtova Kraš, o. Jeseník K r a t š p i c, K r a t š t i c e, K r a t z d o r f viz Chrastice, o. Šumperk K r a u t e n w a l d, K r a u t n w a l d, K r a u t h n w a l d, K r a u t n w a l d e viz Travná, o. Jeseník K r a v a r n a, K r a v a r ž e, K r a v a ř viz Kravaře, o. Opava KRAVAŘE, o. Opava Č. 1420 z Crawarze,1587-1641, 1771-1910 Kravař, 1629 Německé Kravaře, od 1632 Kravaře, 1885 Kravarna; n. 1377-1619 Crawarn, 1643 von Krawarz, 1720-1784 Krawarn, 1784-1945 Deutsch Krawarn; l. 1224-1330 Crawar, 1249-1283 Krawarn, 1269-1430 Crawarn, 1281 Cravar, 1312 de Crauarz, 1320 de Chrabarn, 1349 Crawer, 1350 Grabarn, 1655 in Krauar, 1771 Crawarna. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1960 povýšeny na město, připojeny Dvořisko a Kouty. M: 1652 KRAVAŘOV, o. Opava Č. 1675 Radunkov, 1720-1945 Hadrunek, 1792-1846 a 1893 Skrawařow, od 1795 Kravařov, 1871 Hradunek; n. 1595-1806 Hadrunck, Hadruneck, 1799-1850 Krawarzow, 1850-1871 Skrawaczow, 1872 Skrawarzow, 1883-1945 Hadrunek. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Suchých Lazců, 1970 m.č. Komárova, resp. Opavy, 1980 zanikl zrušením. M: 1627 (Opava - Proboštství), 1705 (Komárov) K r a v h u j í viz Krahují, z., o. Opava KRAVÍ HORA, o. Bruntál

Zal. 1785, č. od 1871 Kraví Hora; n. 1800-1846 Kühberg, 1883-1945 Kuhberg. 1850 osada, 1945 s. Jindřichova, název zanikl. M: 1785 (Jindřichov ve Slezsku) K r a v s k a U i m a viz Karlovec, s. Opavy K r a w a r n, K r a w a r z viz Kravaře, o. Opava K r ä s d o r f, K r ä t z d o r f viz Chrastice, o. Šumperk K r b y n i e viz Skrbeň, o. Olomouc K r č m a n viz Jeřmaň, o. Olomouc KRČMAŇ, o. Olomouc Č. 1412-1517, 1771-1893 Krčmany, od 1515 Krčman; n. 1414-1869 Krczman, Krcžman, Krtzman, 1869-1918 Krtschman, Krčman, za okupace Kretschman; l. 1252 Czrikzeman, 1266-1304 Kyrchman, 1361 Kirczmans, 1364 Kyrczman, 1399-1771 Krczman. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Velkého Týnce, 1990 sam. obec. M: 1662 (Velký Týnec) K r č m y viz Dolní a Horní Krčmy, o. Šumperk K r e č m a n viz Jeřmaň, o. Olomouc K r e l, K r e l o w viz Křelov, o. Olomouc K r e l k o w i t z viz Krakořice, o. Olomouc K r e m e č o v, K r e m e t s c h a u, K r e m e t s c h o v i u m viz Křemačov, o. Šumperk K r e m s viz Kremže, o. Bruntál KREMŽE, o. Bruntál Č. 1586 Kremže, n. 1586 Krems. Osada, založená krátce před 1586, splynula velmi záhy se Starou Vsí. K r e n a, K r e n a w viz Křelov, o. Olomouc K r e n e š o v, K r e n i g s d o r f, K r e n i g s h o f viz Krenišov, o. Šumperk

KRENIŠOV, o. Šumperk Č. 1771 Krzenov, 1847 Grymshof, 1881 Kremešov, od 1893 Krenišov; n. 1689-1798 Grunshof, 1689-1945 i Kröneshof, 1716 Krenigshof, 1748 Krömshof, 1771 Krönigshof, 1772 Krenigsdorf; l. 1690 pagellum Cronesdorf, Kroneshoffel, Kroneshof. - Osada založena koncem 17. stol. na místě dvora Borovského, doloženého 1594. 1850 osada Vikýřovic, 1920 zanikl splynutím. M: 1695 (Rapotín), 1737 (Šumperk) K r e n n e viz Křelov, o. Olomouc K r e n o w i t z viz Křenovice, o. Přerov K r e s t o m i l viz Křtomil, o. Přerov K r e t s c h m a n viz Krčmaň, o. Olomouc K r e u t z viz Křížov, o. Bruntál K r e u t z b e r g viz Křížová, o. Bruntál a Kružberk, o. Opava K r e u t z e n d o r f viz Holasovice, o. Opava K r e u z viz Křížov, o. Bruntál K r e u z b e r g viz Křížová, o. Bruntál a Kružberk, o. Opava K r e u z e n d o r f viz Holasovice, o. Opava K r e z t o m ü h l viz Křtomil, o. Přerov K r h a v á viz Krhová, o. Vsetín KRHOVÁ, o. Vsetín Č. od 1405 Krhová, 1576, 1720, 1872 Krhov, 1629 z Krhovic, 1850 Krhavá; n. 1670-1918 Krhowa, 1716-1718 Krchowa, 1720-1798 Krhow, 1939-1945 Kirhow. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1953 s. Valašského Meziříčí. M: 1652 (Valašské Meziříčí) KRCHLEBY, o. Šumperk Č. 1554-1618 Skrchleby, 1720 a 1885 Kirchlebi, 1771 Chirleby, od 1846 Krchleby; n. 1650 Kirles, od 1677 Chirles, 1718 Chürles; l. 1273 Kirchlebs, 1320 Czrisleb, 1408 Krzichleb, 1413-1469 de Krchleb, in Krchleb, 1436 Krchlebs, 1456 de Kirchleb, 1672 Kyrles, 1771 Chirlesium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. K obci patřily osady Horní a Dolní Bušínov (1977 Dolní Bušínov připojen k Zábřehu), 1975 připojeny Krchleby k Maletínu, 1990 sam. obec. M: 1690 (Starý Maletín)

K r h o v i c e viz Krhová, o. Vsetín K r i e g a w viz Grygov, o. Olomouc K r i e g e d o r f, K r i e g e s d o r f viz Valšov, o. Bruntál K r i e g s d o r f viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc K r i e s d o r f, K r i f f e r z d o r f viz Křišťanovice, o. Bruntál K r i g s d o r f, K r i g s d o r f i u m, K r i g s t o r f viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc K r i m e c z a w, K r i m e t s c h a u viz Křemačov, o. Šumperk KRISTIÁNKA, o. Přerov Č. od 1850 Přední Kolonie, na Kolonii, nebo Přední Familie; n. od 1850 Jeserniker Colonie (do 1918). Od 1850 osada Jezernice. M: 1850 (Jezernice) K r i v y viz Křivé, o. Vsetín K r k o š i c e viz Nové Lublice, o. Opava KRMELÍN, o. Frýdek-Místek Č. 1499 Grmelin, od 1534 Krmelin, 1580 Kermelin; n. 1676-1718 Karmelin, 1699-1918 Krmelin, 1751-1798 Kirmelin, Kyrmalin, 1798 a za okupace Kermelin; l. 1447 a 1672 Krmelin, 1771 Krmelinium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1945 Ostrava-západ, 1949 Ostrava-okolí; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 M. Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek. M: 1699 (Stará Bělá) KRNOV, o. Bruntál Č. od 1406 Krnov, ale 1736 Karnow, 1870 Krňov, lidově Krnovo; n. 1281 in Iegerndorfe, 1334 Jegendorf, 1377-1520 Jegerdorf, 1385-1397 a 1543 Jegerndorf, 1409 Jegirsdorf, 1422 Gagersdorf, 1499 Jagirdorf, od 1531 Jägerndorf, 1634 Jägersdorf, 1635 Jagendorf, 1645 Teutsch Jägerndorf, 1736 Iagerndorf; l. 1240 Kyrnow, 1231-1347 Iegerdorf, Jegerdorf, 1281 Jagendorf, 1298 Gagersdorph, 1302 Jagerndorf, 1306 Jegerndorf, 1334 a 1407 Kirnowia, 1356 Crnovia, 1408 Jegirdorf, 1475-1772 Carnavia, Carnovia; p. od 1883 Karnów. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Krásné Loučky, 1966 připojena část katastrálního území Úvalna (tzv. Červený dvůr), 1976 připojen Býkov, 1979 provedeno nové katastrální členění Krnova na části: Býkov, Krásné Loučky, Pod Bezručovým vrchem, Pod Cvilínem. Dosavadní části Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krnov, Mariánské Pole zanikly, 1992 odloučen Býkov jako sam. obec.

M: 1640 KRNOV, o. Olomouc Č. od 1839 Krnov, 1872-1896 též Krňov; n. 1789-1945 Jägersfeld, 1850 Jägerfeld. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Žerotína, 1867 sam. obec, 1960 m.č. Liboše, 1976 m.č. Štěpánova. M: 1792 (Hnojice) KRNŮVKY, z., o. Přerov 1568 pusté; zanikly v 15. stol. mezi Přestavlky a Dobrčicemi v trati Krnov. K r ň o v viz Krnov, o. Bruntál a o. Olomouc K r o c h o v i c e viz Skrochovice, o. Opava K r o k e r s d o r f, K r o k e ř i t z, K r o k o v i c e, K r o k o ř i c e, K r o l k o w i t z viz Krakořice, o. Olomouc K r o m c ž i e, K r o m e c viz Chromeč, o. Šumperk K r o m m W a s s e r viz Křivá Voda, o. Šumperk KRONDÖRFEL, o. Šumperk N. 1800-1945 Krondörfel. 1850 osada Malé Moravy, po 1945 zanikl. M: 1800 (Malá Morava) K r o n e s h o f viz Krenišov, o. Šumperk K r o n e š o v, K r o n f e l s o v, K r o n f e l s t h a l viz Kronfelzov, o. Šumperk KRONFELZOV, o. Šumperk Č. 1839-1872 Kronešov, 1881-1924 Kronfelsov, odtud Kronfelzov; n. 1794-1945 Kronfelsthal. 1850 osada Šléglova, 1947 Vikantic, zůstalo jen pět domů (rekreační středisko), název oficiálně zanikl 1965. M: 1797 (Branná) K r o n o v viz Komárov, s. Opavy K r o n s d o r f viz Krasov, o. Bruntál

K r o s o v viz Pitrov, o. Frýdek-Místek K r o s s e viz Hrozová, o. Bruntál K r o t e n d o r f viz Chařová, o. Bruntál a Vřítov, z., o. Olomouc K r o t e r s d o r f viz Krakořice, o. Olomouc K r o t l e n d o r f, K r o t t e n d o r f viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál K r ö m e t s c h a u viz Křemačov, o. Šumperk K r ö m s h o f viz Krenišov, o. Šumperk K r ö n a u viz Křelov, o. Olomouc K r ö n e s h o f, K r ö n e s h ö f f e l, K r ö n i g s h o f viz Krenišov, o. Šumperk K r p e t n a viz Karpentná, o. Frýdek-Místek K r s c h e n o w i t z viz Křenovice, o. Přerov K r s i b a viz Křivé, o. Vsetín K r t s c h m a n, K r t z m a n viz Krčmaň, o. Olomouc K r u c z b e r k, K r u c z p e r k, K r u s c z b e r k viz Kružberk, o. Opava a Křížová, o. Bruntál K r u g, K r u h viz Džbánov, o. Šumperk K r u m b e r g, K r u m m b e r g viz Podlesí, o. Šumperk K r u m m w a s s e r viz Křivá Voda, o. Šumperk KRUMPACH, o. Šumperk Č. od 1398 Krumpach, 1517 z Grunpachu, 1598 Krümpach; n. 1677-1945 Krumbach, Krumpach; l. 1398-1447 Crumpach, 1672 Krumpach, 1771 Krumpachium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1919 s. Zábřeha, 1949 název zanikl. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) K r u m p e r k, K r u m p e r k y viz Podlesí, o. Šumperk K r u m p i s c h, K r u m p i s c h i u m viz Chromeč, o. Šumperk K r u s p e r k, K r u š p e r k viz Kružberk, o. Opava

K r u š b e r k - m ě s t o viz Brušperk, o. Frýdek-Místek K r u t v a l d viz Travná, o. Jeseník KRUŽBERK, o. Opava Č. 1439-1440 Kruczberk, 1525-1542 Krusczberk, Kruczperk, Krušperk, 1571 Krusperk, 1577 Kluczberk, 1871 Křížová Hora, od 1530 do konce 17. stol. a znovu od 1894 Kružberk; n. 1377 Creuczburg, Creuczenburg, 1720-1771 Creutzberg, 1805-1945 Kreuzberg, 1847-1872 též Kreutzberg; l. 1429 Creuczburg, 1672 Kreutzberg, 1772 Creutzberga. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1952 sloučena se Starými Lublicemi v obec s názvem Lublice, k níž připojeny 1960 Staré Těchanovice s m.č. Jánské Koupele, 1962 obec přejmenována na Kružberk, 1973 sídlo spol. MNV pro Nové Lublice, 1979 m.č. Budišova nad Budišovkou, 1990 sam. obec. M: 1681 (Moravice), 1725 (Staré Lublice) K r u ž b e r k viz Křížová, o. Bruntál K r y c o w i z viz Krakořice, o. Olomouc K r y c z s t o r f viz Vojnovice, o. Olomouc K r y g a w viz Grygov, o. Olomouc K r y g s d o r f, K r y k s d o r f viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc K r y s t i á n k a viz Kristiánka, o. Přerov K r y š t o r f viz Valšov, o. Bruntál K r z e c z n y, K r z e c z o n viz Skřečoň, o. Karviná K r z e l o w, K r z e l o v i t i u m viz Křelov, o. Olomouc K r z e n o w viz Krenišov, o. Šumperk a Křelov, o. Olomouc K r z e n o w i t z viz Křenovice, o. Přerov K r z i b e viz Křivé, o. Vsetín K r z i e n o w i c e viz Křenovice, o. Přerov K r z i c h l e b viz Krchleby, o. Šumperk K r z i w a, K r z i w e, K r z i w y viz Křivé, o. Vsetín K r ž e n o v i t i u m viz Křenovice, o. Přerov K r ž i s c h o v viz Křížov, o. Bruntál a Křivé, o. Vsetín

K r ž i v e, K r ž i v y viz Křivé, o. Vsetín K r ž y p o w viz Skřípov, o. Opava K r ž y z i o w viz Křížov, o. Bruntál KŘELOV, o. Olomouc Č. 1517 Chřelov, od 1586 Křelov, 1850-1881 též Křenov; n. 1519 Crena, Crenaw, 1627-1633 Krel, 1655 Krenne, 1656-1676, 1751, 1771 Krenaw, 1716 Krena, 1718-1945 Kronau; l. 1249-1277 Chrelow, 1275 Krelow, 1308, 1498, 1508 a 1673 Crenaw, Krenaw, 1430 Kirnaw, 1508, 1518 a 1691 Krželow, 1771 Krzelovium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1661 KŘEMAČOV, o. Šumperk Č. od 1471 Křemačov, ale 1559-1771 a 1881 též Přemačov, 1601 Prziemarzow, 1720 Prematzow, 1846 Kremečov, 1850-1872 Křemenov; n. 1614-1618 Krimeczaw, Krimetschau, 1650-1945 Kremetschau, 1718 Krömetschau; l. 1273 Crymoiczow, 1320 Premaczow, 1389 Crymczow, 1436-1461 Przemaczuow, 1672 Kremetschau, 1771 Kremetschovium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojen i s osadou Podolíčko jako m.č. k Mohelnici. M: 1614 (Mohelnice) K ř e n o v viz Křelov, o. Olomouc K ř e n o v á U l i c e viz Zelená Ulice, s. Olomouce KŘENOVICE, o. Přerov Č. 1467-1571 Chřenovice, od 1480 Křenovice (Crženowicze, Krženowicze, Krzienowicze), 1938 Křenovice u Kojetína; n. 1671-1918 Kršenowitz, Krzenowitz, Krženowitz, Křenowitz, 1720 a za okupace Krenowitz; l. 1265 (Křenowice), 1322-1399 Crenowicz, 1330 Chrenowicz, 1349 Chrenowicz circa Cogetyn, 1771-1863 Krženovitium, Křenovicium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec. M: 1715 (Kojetín), 1784 K ř i b viz Skřípov, o. Opava K ř e s ť a n o v i c e viz Křišťanovice, o. Bruntál KŘIŠŤANOVICE, o. Bruntál Č. 1480-1546 a 1599-1893 Kristanovice, (Cristanowicze), 1554-1590 Skřípov (Skrzyepow), od 1599 Křišťanovice, 1798 Chrestanovice, 1846-1893 Křesťanovice; n. 1410, 1577-1945 Christdorf, 1599-1847 Chrissdorf, 1615 Crisdorf, 1798

Kriesdorf; 1. 1397-1410 Cristanowicz, 1447-1448 Krifferzdorf, 1448 Skrziepow, 1771 Chrisdorfium. 1448 stály vedle sebe vsi Křišťanovice a Skřípov, které v 16. stol. splynuly. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. M: 1706 (Dvorce) KŘIVÁ, o. Olomouc Č. od 1492 Křivá, 1720 Hrzywa(?), 1771 Pudlsdorf; n. 1629-1945 Pudelsdorf, 1645-1771 Budlsdorf; l. 1365-1373 Krziwa, 1368-1375 Krziwe, 1771 Budlsdorfium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, l9O9 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Dlouhé Loučky. M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka) K ř i v á viz Křivé, o. Vsetín KŘIVÁ VODA, o. Šumperk Č. 1615-1618 a 1846 ves Křivej Potok, od 1839 Křivá Voda; n. 1600-1945 Krummwasser, 1624 von Krommen Wasser, 1751 Crumwasser, 1771 Grün Wasser. 1850 osada, později s. Podlesí, 1980 připojeno jako m.č. k Malé Moravě. M: 1639 (Podlesí) KŘIVÉ, o. Vsetín Č. 1505-1535 Křivá, od 1506 Křivé; n. 1675-1718 Kržiwy, 1692 Krsiba, 1720 Krzibe, 1751-1918 Kržiwe, Krziwe, Křiwe, 1771 Kržischow(!), 1939-1945 Kriwy; l. 1376 Kirschiue, 1392-1396 Krzywe, 1771 Krziwa. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 sloučeno s Brňovem v novou obec pod názvem Podlesí, která 1980 sloučena s Valašským Meziříčím. Viz i heslo Podlesí a Brňov! M: 1652 (Valašské Meziříčí) a také 1777 (Růžďka) KŘIVEC, s. Ostravy Č. od 1670 Křivec (Krzywecz), 1881 Skřivec; n. 1717 Křiwtz, 1736-1918 Krzywiecz; p. 1880 Skrzywiec. Původně sam. obec se stala před 1850 osadou Lipiny, 1850 s. Radvanic. Malá část leží též na katastru Bartovic. M: 1709 (Slezská Ostrava) K ř i v ý P o t o k viz Křivá Voda, o. Šumperk K ř i ž a n k o v viz Křižanov, o. Šumperk KŘIŽANOV, o. Šumperk

Č. 1525-1591 pustá ves Křižankov (Kržyžankuow), 1581 pustý Křižanov, od 1839 Křižanov; n. 1789 Chrisesdorf, 1846-1945 Chrises; l. 1320 Czrisanow, 1389 Crisans, 1436-1461 de Krzizankuow. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1779. 1850 sam. obec, 1980 připojen spolu s osadou Dlouhá Ves jako m.č. k Hynčině. M: 1767 (Starý Maletín), 1785 (Hynčina) K ř i ž e h o r a viz Křížová, o. Bruntál KŘÍŽOV, o. Bruntál Č. od 1492 Křížov (Krzyzow), 1582-1618 Kržyziow, 1720 Krizov; n. 1629-1771 Creutz, 1678 Creitz, 1692 Kretz, 1798 Creutzdorf, 1846-1945 Kreutz, Kreuz; l. 1299 Cryzow, 1318 villam Crsizowicz, 1437 Krzyzow, 1771 Creutz. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojena k Sovinci, 1979 část Jiříkova. M: 1633 (Jiříkov) KŘÍŽOVÁ, o. Bruntál Zal. 1592; č. 1847 Křížehora, 1881-1947 Kružberk, 1872 a znovu od 1947 Křížová; n. 1592-1870 Kreutzberg, 1608-1771 Creutzberg, 1667 Creytzberg, 1847-1945 Kreuzberg; 1. 1672 Creuzen dorf, 1771 Creutzberga. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1951 s. Vraclávku, 1960 s. Hošťálkov. M: 1687 (Nová Ves) K ř í ž o v á H o r a viz Kružberk, o. Opava K ř i ž o v i c e viz Křížov, o. Bruntál KŘTOMIL, o. Přerov Č. 1415-1417 z Křtomile, 1517 z Křtomil, 1618 a 1771 ta Křtomile, od 1793 Křtomil; n. 1634 Christmül, 1675-1918 Krztomil, Kržtomil, 1718 Kreztomühl, 1939-1945 Krestomil; l. 1365 Krstomil, 1374 a 1464 Krztomil, 1398-1466 Krzstomyl, 1771 Krztomila. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 osada Lipové, 1868 sam. obec, 1964 m.č. Lipové, 1983 m.č. Dřevohostic, 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice) K s r i p p a w, K s z i p p a u viz Skřípov, o. Opava

KUBČOV, z., o. Šumperk Č. 1499 a 1517 Kubčov, 1510 Kupczow, 1618 dvůr poplužní slove Kupčovský; l. 1447 Kubczow, 1691 villam et molen dinum Götzendorf; n. 1676-1945 Gotzendorf, Gotzenhof. Ves zrušena v 16. nebo 17. stol. resp. splynula s Bohdíkovem; na části pozemků zbudován už patrně koncem 16. stol. dvůr zvaný Kubčovský, který 1926 při prvé pozemkové reformě byl zcela rozdělen. K u b č o v viz Jakubovice, o. Šumperk K u c k e r s d o r f viz Zezhule, z., o. Bruntál K u c z e n d o r f viz Moravský Kočov, o. Bruntál K u c z n d o r f viz Kunzendorf, z., o. Olomouc K u d e w e i n viz Chudobín, o. Olomouc KUDLOV, KUDLOVICE, z., o. Přerov Zanikly u Sušic (podle tradice), kde je dvůr, mlýn a nyní i osada Kudlov. K u d o b i n, K u d w e i n, K u e d e w e i n viz Chudobín, o. Olomouc K u h b e r g viz Kraví Hora, o. Bruntál K u c h e l n a viz Chuchelná, o. Opava KUJAVY, o. Nový Jičín Č. od 1424 Kujavy (Kugiawy, Kugawy), 1517 Kujava, 1794-1798 Kujow; n. 1430 Clemensdorf, 1490 Clementendorf, 1564 Klemensdorf, 1567 Clantendorf, 1570 Klentendorf, 1588 Klemenczendorf, 1644-1945 Klantendorf, 1662 Klanczendorf, 1676 Klattendorf, 1692 Glantendorf; 1. 1293 a 1337 Clementis villa, 1399 Kuyawa(?), 1529 Klentendorf, 1612 de Kuiawy. 1850 s. o. Fulnek, 1938 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1938 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Fulneku, 1998 sam. obec. M: 1636 K u k o l n a viz Koukolná, o. Karviná K u l e i n viz Cholina, o. Olomouc K u m a i s, K u h m e i s e viz Chomýž, o. Bruntál K u n a u viz Kunov, o. Bruntál K u n a w a l d viz Kunín, o. Nový Jičín

KUNCENDORF, z., o. Šumperk Zan. obec na panství Jiříka Tunkla z Brníčka a na Zábřeze, pustá již 1493. Jméno vsi se zachovalo do 1945 v názvu ulice v Šumperku (Kunzengasse). K u n c z d o r f viz Velké Kunětice, o. Jeseník a Kuncendorf, z., o. Šumperk K u n c i c z viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek K u n c z i t i u m viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek a Kunčice, o. Přerov K u n c z l o v a L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov K u n c z y c e viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín KUNČICE, o. Přerov Č. 1517 z Cunčic, od 1532 Kunčice, 1636 Končice, n. 1676-1751 Kuntzendorf, 1771-1945 Kunzendorf; l. 1270 alia nova villa(?), 1389 Chunczendorf, 1436-1460 in Cunzicz, 1771 Kunczitium, 1863 Kunzendorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č. M: 1610 (Starý Jičín), 1637 (Bělotín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1771 (Špičky) KUNČICE, o. Šumperk Č. 1517 z Cunčic, od 1575 Kunčice, v 17.-19. stol. i Kunzendorf, 1850 Kunčina; n. 1561-1771 Kuntzendorf, 1620 Küntzendorf, 1650 Cuntzendorf, 1846-1945 Kunzendorf; l. 1325 Cunczendorph, 1340 Cuncindorf, 1771 Kuntzendorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Starého Města. M: 1627 (Staré Město) K u n č i c e viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín, Hořejší Kunčice, o. Opava a Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek KUNČICE NAD OSTRAVICÍ, s. Ostravy Č. 1464 z Cunczicz, 1555-1598 Na Velikých Kunčicích (Kuncziczych), 1604 Velké Kontczyce, 1736 Velké Konczicze, 1754 Velko-Kunčice, 1808 Konczicze, 1871-1924 Velké Kunčice, od 1924 Kunčice nad Ostravicí, nyní Ostrava-Kunčice; n. 1598 a 1808 Gross Kuncžicz, 1724-1945 Gross Kunzendorf; l. 1305 Cuncindorf, 1457 de Cunczycz maiori. 1850 s. o. Frýdek, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1941 s. statutárního města Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1865

K u n č i c e p o d A u k v a l d y viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM, o. Frýdek-Místek Č. 1581 Kunčice, 1638 Kunčice pod Aukvaldy, 1798-1924 Hrubé nebo Velké Kunčice, od 1924 Kunčice pod Ondřejníkem; n. 1676-1918 Gross Kuntschitz, 1939-1945 Kunzendorf bei Frankstadt unter dem Radhosst; l. 1672 Kuntschitz, Kunczicz, 1771 Kunczitium. 1850 s. o. Frenštát pod Radhoštěm,; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát p. R., 1868 Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek. M: 1784 (Frenštát pod Radhoštěm), 1786 KUNČIČKY, s. Ostravy Č. 1540-1924 Malé Kunčice, 1736 Malé Končice, od 1924 Kunčičky; n. 1380 New Kunczendorf, 1388 Wenig Kunczendorf, 1720-1808 a za okupace Klein Kuntzendorf, 1850-1918 Klein Kuntschitz; l. 1305 Cuncindorf Pasconis, 1664 ex pago Kunčiček apud Ostraviam; p. Konczyce Male 1850-1918. 1850 s. o. Frýdek, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1849 tvořily se Slezskou Ostravou a Zámostím jednu obec, 1866 sam. obec, 1941 s. statutárního města Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1934 K u n č i č k y viz Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek KUNČIČKY U BAŠKY, o. Frýdek-Místek Č. 1536-1583 Kunčice, 1798-1924 Malé Kunčice, 1893-1928 též Kunčičky, od 1928 Kunčičky u Bašky; n. 1402 Cunczendorf, 1676-1918 Klein Kuntschitz (Klein Kunčitz, Kunczitz), 1728 Klein Kuntzitz, 1939-1945 Klein Kunzendorf bei Friedeberg; l. 1277-1288 Cunczendorf, 1450 a 1672 Kunczicze. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 osada Bašky. M: 1628 (Místek) K u n č i n a viz Kunčice, o. Šumperk K u n d e r s d o r f viz Guntramovice, o. Opava K u n e w a l d viz Kunín, o. Nový Jičín K u n g i s b e r g viz Klimkovice, o. Nový Jičín K u n i a k o w viz Koňákov, o. Frýdek-Místek KUNÍN, o. Nový Jičín Č. 1447-1947 Kunvald, 1516 Konvald, od 1947 Kunín; n. 1406 Cunwald, 1573-1628 Kunwaldau, 1588 Kunowald, 1589 a 1634 Kunawald, 1617-1847 Kunwald, 1718-1945 Kunewald; l. 1382 Chunewald, 1388-1416 Cunwald, 1690 Kunwaldt, 1771 Kunewalda.

1850 s. o. Fulnek, 1868 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1975 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec. M: 1630 (Šenov), 1773 KUNOV, o. Bruntál Č. od 1850 Kunov; n. 1570 bei dem Hammer Kunau, 1619 Cunauer Bretmühle, 1798-1945 Kunau. 1850 osada Nových Heřmínov, 1910 Skrbovic, 1960 od nich odloučena a připojena k Novým Heřmínovům, 1979 část Bruntálu. M: Široká Niva, v matrikách samostatně neuváděn KUNOVICE, o. Vsetín Č. od 16. stol. Kunovice; n. 1676-1945 Kunowitz; l. 1413 Kunowicz, 1771 Kunowitium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1980 sloučeny s Loučkou jako její m.č., 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč), 1670 (Valašské Meziříčí), 1778 (Loučka u Valašského Meziříčí) K u n o w a l d viz Kunín, o. Nový Jičín K u n t s c h i t z viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek K u n t z e n d o r f viz Kunčice, o. Přerov a Šumperk, Hořejší Kunčice, o. Opava a Moravský Kočov, o. Bruntál K u n v a l d, K u n w a l d t, K u n w a l d a u viz Kunín, o. Nový Jičín KUNZENDORF, z,. o. Olomouc Č. 1531 ves pustá Kurczendorf, 1545 -1599 Kuczndorf; n. 1599-1664 Kunzendorf (pustý); l. 1448 Cunczendorf (osedlý). Ves zanikla v 15. stol. mezi Jívovou, Bělou a Hraničnými Petrovicemi po obou stranách silnice Jívová-Domášov nad Bystřicí, kde byl dvorec zvaný Lerchenfeld nebo Kunzendorf, většinou v plužině Hraničných Petrovic. K u n z e n d o r f viz Kunčice, o. Přerov a Šumperk, Hořejší Kunčice, o. Opava, Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín, Kunzendorf, z., o. Olomouc, Velké Kunětice, o. Jeseník a Kuncendorf, z., o. Šumperk K u n z e n d o r f a m S t e i n b a c h, K u n z e n d o r f a n d e r 0 t t e n b a c h viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín K u n z e n d o r f b e i F r a n k s t a d t u. d. R a d h o s s t viz Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek K u p c o v, K u p č o v viz Kubčov, z., o. Šumperk

K u r c z e n d o r f viz Kunzendorf, z., o. Olomouc K u r s i l i s, K u r ž e l i t z viz Chořelice, o. Olomouc K u t viz Kouty, o. Opava K u t d o r f l viz Kotrflek, o. Olomouc K u t h, K u t h a, K u t h i n, K u t k a viz Kouty, o. Opava K u t l b e r k, K u t t e 1 b e r g viz Spálené, o. Bruntál K u t t i, K u t y viz Kouty, o. Opava K ú t y viz Guty, o. Frýdek-Místek K u t z e n d o r f viz Moravský a Slezský Kočov, o. Bruntál K u y a w a, K u y a w y viz Kujavy, o. Nový Jičín K ü h b e r g viz Kraví Hora, o. Bruntál K ü n t z e n d o r f viz Kunčice, o. Šumperk K ü r s c h e l i t z, K ü r s s e l i t z viz Chořelice, o. Olomouc K ü t d e r f l e viz Kotrflek, o. Olomouc KVĚTÍN, o. Šumperk Č. 1456-1847 Květina, 1481 Kvittendorf, 1525 Květná, 1846 Kvitín, od 1872 Květín; n. 1391 Quyetein, 1392 Qwietein, 1640-1945 Kwittein, 1716 -1718 Quiettein; l. 1273, 1616, 1672 Quitein, 1771 Qutteina. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Mohelnice. M: 1616 (Mohelnice) K v ě t i n a viz Květín, o. Šumperk KVĚTNÁ, o. Šumperk Č. 1847 Květný Potok, od 1893 Květná; n. 1788-1945 Blumenbach; l. 1793 Blunbach. 1748 byla severně od Starého Města sklárna, po jejím zrušení 1788 na stejném místě vysazena osada, 1834 měla pouze tři domy, 1850 s. Starého Města. M: 1748 (Staré Město)

K v ě t n á viz Květín, o. Šumperk K v ě t n ý P o t o k viz Květná, o. Šumperk K v i t i n viz Květín, o. Šumperk K w a l k o w i t z viz Chvalíkovice, o. Opava a Chválkovice, o. Olomouc K w i t t e i n viz Květín, o. Šumperk K y a n i t z a viz Kyjanice, z., o. Olomouc KYČERA, o. Frýdek-Místek Č. od 1838 Kyčera; n. 1838-1882 Kyčera. Od 1850 osada Komorní Lhotky. M: Komorní Lhotka, v matrikách samostatně neuváděna KYCHOVÁ, o. Vsetín Č. od 1722 Kychová. Od 1850 osadou Hovězího. M: Hovězí, v matrikách samostatně neuváděna KYJANICE, z., o. Olomouc Č. 1548-1569 pustá Kyjanka, Kylianka, 1557 a 1573 Kojanka, 1741 mlýn Kyjanický, od 1881 samota Kyjanice; n. 1893-1906 Kyanitza, 1918-1945 Kianitz. Ves zanikla v 15. stol. u Kozlova, kde je samota Kyjanice. KYJOVICE, o. Opava Č. 1430-1847 Kyowice, od 1538 Kyjovic, (Kygowicze); n. 1720-1872 Kyowitz, 1881-1945 Kiowitz; l. 1672 Kiowicz, 1771 Kiowitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Pustou Polomí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1689 (Pustá Polom) K y l é ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov KYLEŠOVICE, s. Opavy Č. od 1438 Kylešovice, ale 1771 Kolušovice, 1485-1847 Kelešovice, 1835-1850 Kelczowice; n. 1377 Gileschowicz, 1404 Kilichawicz, 1720-1945 Gilschwitz, 1736-1835 též Gilschowitz; l. 1224 Lechsdorf, 1341 in Kylezowicz, 1346 in Killizowicz, 1351-1408 Kylessowicz, 1771 Gilschwitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, za okupace a od konce r. 1945 znovu s. Opavy.

M: 1627 (Opava – Proboštství), 1788 K y l i a n k a viz Kyjanice, z., o. Olomouc K y l í ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov K y n s p e r g viz Klimkovice, o. Nový Jičín K y n y b a j t e l viz Pusté Jakartice, s. Opavy K y o w i c e, K y o w i t z viz Kyjovice, o. Opava K y r b y n viz Skrbeň, o. Olomouc K y r c h m a n viz Krčmaň, o. Olomouc K y r m e l i n viz Krmelín, o. Frýdek-Místek K y r n o w viz Krnov, o. Bruntál KYSELOV, o. Olomouc Č. 1606 Kyshybl jináč Kyselov, odtud Kyselov; n. 1355-1413 Gysshubel, 1655-1718 Güsshübl, 1720 Grieshübel, 1751-1945 Giesshübel; l. 1355 Cusubel, 1364 Gyssaw, 1771 Gishüblium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1849 osada Nemilan, 1877 sam. obec, 1950 s. Slavonína. M: 1655 (Slavonín) K y s h y b l viz Kyselov, o. Olomouc K y s l í ř o v, K y z l e r o v viz Kyžlířov, o. Přerov KYŽLÍŘOV, o. Přerov Č. 1517 Kyléřov, od 1547 Kyžlířov, 1771-1909 Kylířov, Kilířov, 1720-1863 Ripařow, Rypářov, 1850-1863 Kelářov, 1850 též Rybářov, Kilerčov, 1872-1909 Kyslířov, lidově Kléřov; n. 1600 a 1771 Geischdorf, 1613-1622 Meischdorf, 1626 Gayschdorf, 1628-1945 Gaisdorf, 1633 Heisdorf, 1676-1846 Geyssdorf, Geisdorf, 1720 Geyschdorf,l75l Giessdorf, 1788 Kaissdorf, 1794-1798 Güssdorf, 1847 Geistorf; l. 1394 Gaisterdorf, 1408 Kyzlerow, 1672 Geischdorf, 1673 Kiristorf, 1771 Geischdorfium, 1863 Gaisdorfium. 1850 s. o. Hranice, 1938 Město Libavá, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Boňkov (do 1923), 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho m.č. M: 1628 (Potštát) L a a s, L a a s e, L a a s i u m, L a a s s,

L a a z y, L a a ž y viz Lazy, o. Vsetín LABE, o. Šumperk Č. 1582-1591 ves Vysokú Elbu, 1616 Hohe Elbe, pak jen Elbe, 1872-1949 Elba, 1847 a znovu od 1949 Labe; n. 1563 Klein Elbe, Klein Elbot, 1607-1620 Hohe Elbe, 1650 Elbbe, 1678-1945 Elbe; l. 1771 Elba. Od 1850 osada Nových Losin, 1976 připojena s nimi k Jindřichovu. M: 1692 (Branná), 1785 (Nové Losiny) L a b n i t z viz Hlavnice, o. Opava L a b u t o v viz Labuť, o. Nový Jičín L a b u t o v i c e viz Blahutovice, o. Nový Jičín LABUŤ, o. Nový Jičín Č. 1791 Wipplaržowicze, 1847-1850 Labutow, od 1846 Labuť; n. 1787-1945 Wipplarsdorf, 1796-1798 Wipplersdorf, 1850 Wilpersdorf, 1870 Wyplarsdorf. 1850 osada Bílova, 1954 s. Bílovce. M: 1788 (Bílov) L a c z viz Lazce, s. Olomouce L a c z n o w viz Lošov, o. Olomouc(?) L a c z n o w, L a č í n o v viz Lačnov, o. Vsetín LAČNOV, o. Vsetín Č. od 1504 Lačnov, 1838 Lačínov; n. 1670-1872 Lacznow, 1872-1918 a za okupace Latschnow, 1771 Latschnau; l. 1422 Lacznow Maior et Minor, 1771 Lacznowium. - V 15. stol. zde stály dvě obce, Velký a Malý Lačnov, které patrně splynuly, anebo jedna z nich zanikla v 2. pol. 15. stol. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Valašské Klobouky, 1960 Vsetín. M: MZA L a d e t z k o viz Mladecko, o. Opava LAGNOV, o. Nový Jičín Č. 1424-1650 Langnov, od 1665 Lagnov, 1805 Lagnovo; n. 1396 von der Langa, 1720-1945 Lagnau, 1835 Langenau. Od 1850 osada, 1945 s. Klimkovic, s nimiž splynul. M: 1698 (Klimkovice)

L a g s e k, L a j s k y viz Lýsky, o. Přerov L a k y viz Louky, o. Karviná L a m e s e i t viz Malá Kraš, o. Jeseník – přesuň do C: Cros Lameseit L a n d m a r viz Luboměř, o. Nový Jičín LANDEK, z., s. Ostravy Č. 1507-1547 pustý hrad Landek; n. 1377-1459 Landeke, 1492 pustý, 1720-1736 Landeck; 1. 1297-1359 Landek. Hrad, který zanikl u Petřkovic v 15. stol. L a n g C r a a s viz Malá Kraš, o. Jeseník L a n g a viz Lagnov, o. Nový Jičín L a n g d o r f viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc L a n g a v i l l a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc L a n g e G a s s e n viz Dlouhá Ulice, o. Olomouc L a n g e b e r g viz Dlouhá Stráň, o. Bruntál L a n g e L i e b e viz Libina, o. Šumperk L a n g e n a u viz Lagnov, o. Nový Jičín L a n g e n b e r g viz Dlouhá Stráň, o. Bruntál L a n g e n d o r f viz Dlouhá Stráň a Dlouhá Ves, o. Bruntál, Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Opava, o. Přerov a o. Šumperk L a n g e n s w e n s viz Swiadnov, o. Frýdek-Místek L a n g g a s s, L a n g g a s s e viz Dlouhá Ulice, o. Olomouc L a n g n o v viz Lagnov, o. Nový Jičín L a n g w a s s e r viz Dlouhá Voda, o. Bruntál L a n k y viz Louky, o. Karviná L á n y viz Padesát Lánů, o. Přerov LAPAČ, o. Nový Jičín Č. od 1850 Lapač; n. 1850-1945 Lapatsch. Skupina domů mezi Hukovicemi, Bartošovicemi a Šenovem. LAPAČ, o. Přerov Č. od 1798 samota u Skaličky.

LAPAČ, o. Přerov Zal. 1772 u Žeravic, č. 1846-1850 Lapáč, odtud Lapač; n. 1850-1945 Lapatsch. Skupina domů u Žeravic. L a p a t s c h viz Lapač, o. Nový Jičín a o. Přerov LÁRYŠOV, o. Bruntál Č. od 1847 Láryšov; n. 1793-1945 Larischau. 1850 s. Býkova, 1976 část zanikla, 1992 obnovena jako část obce Býkov-Láryšov. M: 1799 (Býkov) L a s c e viz Lazce, s. Olomouce L a s e viz Lazy, o. Vsetín L a s e c z viz Lazce, s. Olomouce L a s c h a s, L a s c h t i a n viz Lašťany, o. Olomouc L a s i n k y viz Lazníky, o. Přerov L a s k viz Mokré Lazce, o. Opava L a s k a, L a s k e, L a s k o, L a s k y viz Lazce, s. Olomouce L a s s e t z viz Mokré Lazce, o. Opava L a s s t o w i c ž k a, L a s t u n i e k viz Vlaštovičky, o. Opava L a s t c z e viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc L a s t i a n i u m viz Lašťany, o. Olomouc L a s t o v i c z, L a s t o v i t i u m, L a s t o w i c z e viz Vlaštovičky, o. Opava LAŠŤANY, o. Olomouc Č. od 1538 Lašťany (psáno ještě 1847 Lasstiany); n. 1677 Lasstiany, 1718-1751 Lasstian, 1753 Lasczan, 1771-1918 a za okupace Laschtian; l. 1078-1160 Ugezd Lasane, 1249 Lazczas, 1269-1691 Lassczan, 1275 Laschas, 1771 Lastianium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. spojené obce Bělkovice-Laštany. M: 1648 (Dolany), 1654 (Bohuňovice)

L a š ť o v i č k y viz Vlaštovičky, o. Opava L a t s h n a u, L a t s c h n o w viz Lačnov, o. Vsetín L a t z d o r f viz Javorná, o. Jeseník L a u b i a s, L a u b i g a s s, L a u b i a s – B l a s c h d o r f viz Lubojaty, o. Nový Jičín L a u c z a n, L a u c z a n i u m, L a u c ž i a n viz Loučany, o. Olomouc L a u c z k a, L a u c ž k a viz Luká a Loučka, o. Olomouc a Loučka, o. Nový Jičín, Přerov a Vsetín L a u c ž k y viz Loučka a Loučky, o. Nový Jičín a Loučky, o. Šumperk L a u č k a viz Loučka, o. Nový Jičín a Loučky, o. Nový Jičín L a u d m a r, L a u d m e r, L a u d n e r viz Luboměř, o. Nový Jičín L a u e n s t e i n viz Úvalno(?), o. Bruntál L a u k a viz Loučka a Luká, o. Olomouc L a u k y viz Luká, o. Olomouc L a u t e r b a c h, L a u t e p o c h, L a u t e r b a c h o v viz Potůčník, o. Šumperk L a u t e r s e i f e n, L a u t e r z e j f viz Pustá Rudná, o. Bruntál L a u t r p a c h viz Potůčník, o. Šumperk L a u t s c h viz Loučky, o. Nový Jičín a Mladeč, o. Olomouc L a u t s c h a n viz Loučany, o. Olomouc L a u t s c h i t z viz Lučice, o. Přerov L a u t s c h i u m viz Loučky, o. Nový Jičín L a u t s c h k a viz Loučka, o. Olomouc, Přerov a Vsetín L a u t z viz Loučky, o. Nový Jičín L a u t z k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Loučka, o. Olomouc, Přerov a Vsetín LÁVKA, z., o. Olomouc

Č. 1464-1522 Lawka (osedlá), 1536 z pustý vsi Lawky, 1577 Lavecký rybník u dvora Popovského; l. 1368-1464 Lawka. Zanikla mezi Popůvkou, Strukovem a Želechovicemi, kde pak byl Lavecký rybník. L a w c ž k a viz Loučky, o. Šumperk L a y s e k viz Lýsky, o. Přerov LAZCE, s. Olomouce Č. od 1413 Lazce, ale 1516-1575 Las ce, 1556-1588 Lásky, Lázky, 1586 ze vsi Lasců blíže Olomouce, 1771-1872 Laska, Lazka, 1847 Hláska, 1850 Láska; n. 1559-1565 Laska, Lasken, 1561 Lazkha, 1604 Lasske, 1625 Lasken, 1676-1850 Laska, 1716 Lasko nächst Olmütz, 1751-1945 Laske, 1771 Zlaske; l. 1298-1398 Lasecz, Lazecz, 1364 Lasz, 1541-1561 Laska, Laske. 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 osada Černovíru, 1884 sam. obec, 1919 s. Olomouce. M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1790 (Olomouc – Klášterní Hradisko) LAZCE, o. Olomouc Č. od 1463 Lazce, ale 1457-1492 Lazy, 1547-1618 ves Lastcze jinak Benátky, 1564-1846 Lascze, 1798 Liscze(!), 1850-1854 Německé Losy, 1872 Německé Lasky; n. 1676-1945 Deutschlosen, Teutschloosen, 1692 Teutschladen, 1716 Teutsch Fehlisze(!); l. 1343 Lazem, 1371 Lazy Minor, 1384 in Lazzcowi, 1771 Teuto Lozna. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, za okupace a znovu 1960 s. Troubelic. M: 1650 (Medlov) L a z c e viz Suché Lazce, o. Opava L a z c z a s viz Lašťany, o. Olomouc L a z e viz Lázy, o. Vsetín L a z e c z viz Suché Lazce, o. Opava L a z e m viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc L a z i c z e k viz Králová, o. Olomouc L a z i n k a viz Lazníčky, o. Přerov L a z i s k o viz Lazy, z., o. Přerov L á z k y viz Lazce, s. Olomouce L á z n ě D a r k o v viz Darkov, s. Karviné LÁZNĚ JESENÍK, o. Jeseník Č. od 1924 Gräfenberk, od 1947 Lázně Jeseník, n. 1850-1945 Gräfenberg.

1850 osada, po 1947 m.č. Jeseníku, několik domů z katastru České Vsi připojeno 1958 k Jeseníku. LAZNÍČKY, o. Přerov Č. 1480-1872 Malé Lazníky, 1550 Lazinky, 1585 Malé Lasynky, 1579-1636 Malé Lesníky, 1589 Malé Lažniky, 1771-1846 Malý Lažnik, 1881 Malé Lazničky, 1539, 1847 a od 1920 Lazníčky; n. 1676-1945 Klein Lasnik, 1718 Klein Lazinky, 1751-1798 Klein Lastnik, 1772 Lazinka, 1846 Klein Lesnik, 1863 Klein Laznik; l. 1365 Parvum Laznik, 1407 in Laznyk, 1446 Laznik Minor, 1771 Lasnik Parvum, 1863 Parvo Lasnicium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV s Lazníky, 1983 jejich m.č., 1990 sam obec. M: 1666 (Tršice) LAZNÍKY, o. Přerov Č. od 1412 Lazníky, ale 1437 Dolní Lazníky, 1512-1532 Vrchní Lazníky, 1480-1552 Horní Lazníky, 1568 Lasinky, 1576 Velké Lesníky, 1578-1636 Lesinky, 1590-1620 Velké Lesinky, 1587-1590 Velká Lesinka, 1616 Horní Lesiny, 1636 a 1872-1919 Velké Lazníky, 1835-1850 Hrubý Lažník, 1847-1863 Hrubé Lasniky. Název Lazníky obnoven 1920. N. 1638 Gross Lasinek, 1718 Gross Lažinky, 1751-1798 Gross Lastnik, 1794-1945 Grosslasnik, Gross Laznik; l. 1131 Lasniech, 1355 Laznik, 1371-1399 Lesnik, Lesnyk, 1437 Laznik Superior, 1447 in Magna Laznik, 1863 Magno Laznicium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1951 Přerov. Ves byla v 15. - 17. stol. rozdělena na Horní a Dolní Lazníky. 1976 spol. MNV pro Lazníky, Lazníčky a Výkleky se sídlem v Lazníkách, 1983 m.č. Lazníčky a Výkleky, 1990 sam. obce. M: 1706 (Penčice) LAZY, o. Karviná Č. 1461 Lazy, 1450 Lazce, 1850 Lažy; n. 1720-1945 Lazy; l. 1305 Lazy villa Paczconis; p. od 1869 Lazy. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 s. Orlové, 1864 sam. obec, 1947 sloučeny s Orlovou. M: 1630 (Orlová) LAZY, o. Šumperk Č. od 1893 Lazy; n. 1881-1945 Bitterbrod. 1850 skupina domů u Štědrákovy Lhoty, 1976 spolu s ní připojeny k Rudě nad Moravou. M: 1881 (Raškov) LÁZY, o. Vsetín Č. 1771 Laazy, 1780-1798 Laze, 1798-1935 Lase, 1835-1846 Laže, 1850-1921 Láze, odtud Lázy; n. 1763 Lazawer Passeken, 1771 Laass, 1794 Laze, 1798-1918 Lase, 1872 Laase, 1939-1945 Laas; l. 1771 Laasium, 1828 Laase.

1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1980 sloučeny s Loučkou jako její m.č. M: 1773 (Valašské Meziříčí) LAZY, z., o. Přerov Č. 1499-1502 Lazy (osedlé), 1548 pustý dvůr u Veselí slove Kouty jinak Lazisko, 1553 Grunty jinak Lazisko, 1559 pustá ves i dvořisko puštěno poddaným z Nejdku. Ves zanikla v katastru Nejdku poblíž hranic Veselí. L a z y, L a z y M i n o r viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc L a z z, L a z c o u i viz Králová, o. Olomouc L a ž e viz Lázy, o. Vsetín L a k i viz Louky, o. Karviná L ä u t r p a c h viz Potůčník, o. Šumperk L e b u s s a viz Linoš, o. Olomouc L e d e r z o w viz Ludéřov, o. Olomouc L e g s e k viz Lýsky, o. Přerov L e g s k o w i t z viz Leskovec, o. Vsetín L e h e n S e d l n i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín L e h o t k a d i c t a R z i w i n o w viz Hřivínova Lhota, z., o. Přerov LECHOVICE, o. Šumperk Č. od 1490 Lechovice (osedlé), 1494-1547 pusté, 1571-1586 tvrz, dvůr a pivovar, 1608-1638 zčásti osídlené, 1667 polopusté, 1786 obnovené parcelací dvora, 1771 pro osadu název Lechowský Dwůr; n. 1667-1945 Lechowitz, 1771 Lechowitzer Hof; l. 1771 Lechovitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada, později s. Pavlova. M. č. Markrabka připojena 1958 od Lechovic k Lošticům. M: 1647 (Loštice) L e c h s d o r f viz Kylešovice, s. Opavy L e c h s e n viz Líšnice, o. Šumperk L e i b e n h a u, L e i b e n h o w viz Chlebovice, o. Frýdek-Místek L e i b n i g h viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov

L e i b s d o r f viz Obědné, o. Šumperk L e i m g r u b e n viz Hlinsko, o. Přerov L e i p n i c k, L e i p n i c k h, L e i p n i k viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov L e i s e k, L e i s k e viz Lýsky, o. Přerov L e i t e r s d o r f, L e i t e r s d o r f i u m viz Litultovice, o. Opava L e n h a r t o v y viz Linhartovy, o. Bruntál L e n k y viz Louky, o. Karviná L e n n í S e d l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín L e o v a l l i u m viz Liptaň, o. Bruntál L e p i n c k a, L e p i n k a, L e p i n k e viz Lipinka, o. Šumperk L e r c h e n F e l d t viz Skřivánkov, o. Jeseník (nyní Polsko) L e r c h e n f e l d viz Nevrlovo, o. Opava, Skřivánkov, o. Jeseník (nyní Polsko) a Skřivanov, o. Nový Jičín L e s c o w e c z viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál, Leskovec, o. Opava a o. Vsetín L e s c o w i z viz Leskovec, o. Opava a Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál L e s c z n a viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek a Lišná, o. Přerov L e s c z y n a viz Leština, o. Šumperk L e s c h c z n a viz Lešná, o. Vsetín L e s c h e, L e s c h i u m viz Leština, o. Šumperk L e s c h n a viz Lešná, o. Vsetín a Lišná, o. Přerov L e s c h n o viz Lešná, o. Vsetín L e s c h n y c z viz Lesnice, o. Šumperk L e s c h o w viz Leskovec, o. Vsetín L e s c h o w i c z viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál L e s i n i t z viz Lesnice, o. Šumperk L e s i n k y viz Lazníky, o. Přerov L e s k a w e t z viz Lískovec, o. Vsetín

LESKOVEC, o. Opava Č. od 1432 Leskovec, zpustl ve třicetileté válce, 1662 znovu osazen (1633 pustý). Od r. 1782, když byl založen Německý Leskovec, nazývá se původní Leskovec Moravský Leskovec. Obě obce tvořily od 1850 místní části obce Leskovec, 1945 spojeny, 1952 názvy Moravský a Německý Leskovec zanikly; n. 1720-1945 Markersdorf, 1782-1945 Deutsch und Böhmisch Markersdorf; l. 1412 Lescowicz, 1724 Marksdorf, 1771 Markers dorfium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č. M: 1656 (Březová ve Slezsku) LESKOVEC, o. Vsetín Č. od 1481 Leskovec, 1547-1604 i Lískovec; n. 1670-1918 Leskowetz,l7l6 Legskowitz, 1751 Lesnawes, 1872 Leskowietz, 1939-1945 Leskawetz; l. 1361 Lestzna, 1363 Lescowecz, 1367 Leschow, 1627-1692 Leskowe, 1771 Leschowetz. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín) LESKOVEC NAD MORAVICÍ, o. Bruntál Č. 1523 ves Sspachuow, 1636-1881 Spachow, Spachov, 1850 Spachová, 1881-1933 Leskovec, odtud Leskovec nad Moravicí, n. 1302-1945 Spachendorf, ale 1377 Spachowicz, 1524 Spahndorf, 1663 a 1664 Spochendorf; l. 1265 Lescowiz, 1302 Leschowicz, Lescowecz, 1771 Spachendorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 H. Benešov, 1868 Bruntál. 1949 připojena k obci část Bílčic (tovární kolonie) a Slezská Harta. M: 1599 L e s k o v e c, L e s k o v i e c viz Lískovec, o. Frýdek-Místek L e s k o w e viz Leskovec, o. Vsetín L e s k o w e c, L e s k o w i c z viz Leskovec, o. Opava L e s k o w i t z viz Leskovec, o. Vsetín a Lískovec, o. Frýdek-Místek L e s n a viz Lešná, o. Vsetín a Lišná, o. Přerov L e s n a w e s viz Leskovec, o. Vsetín LESNÍ ALBRECHTICE, o. Opava Č. 1484 a 1586 Albrechtice, 1570 Albrechczycze, 1574 Olbrechtsstzy poddaní, 1592 Malé Olbrechtice, 1771-1847 Olbrechtice, 1835 Olbrachczjce, od 1871 Lesní Albrechtice; n. 1574 Albrechtsdorf, 1720-1850 Olbersdorf, 1847-1945 Wald Olbersdorf; 1771 Olbersdorffium.

1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1976 spol. MNV s Březovou, 1979 její m.č. M: 1656 (Březová ve Slezsko) LESNICE, o. Šumperk Č. 1448-1598 Leznice, od 1633 Lesnice; n. 1677-1945 Lesnitz, 1751 Lesinitz; l. 1348-1437 eznycz, 1360-1373 Lesnicz, 1368 Leschnycz, 1371 Lesnik, 1376-1379 Leznik, 1437 Leznicze, 1672 Leznitz, 1771 Lesnitium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1617 (Dubicko), 1785 L e s n i c e viz Líšnice, o. Šumperk L e s n i c z viz Lesnice, o. Šumperk L e s n i k viz Lazníky, o. Přerov a Lesnice, o. Šumperk L e s n i k y viz Lazníky, o. Přerov L e s n i t i u m viz Lesnice, o. Šumperk L e s n y c z viz Líšnice, o. Šumperk L e s s c z n a viz Lešná, o. Vsetín L e s s c z y n a viz Leština, o. Šumperk L e s s c h n a viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek L e s s n a viz Lešná, o. Vsetín a Lišná, o. Přerov L e s s n a P r i n c i p i s viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek L e s s n a S u e s s o n i s viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek L e s s n e viz Lišná, o. Přerov L e s s n i c z viz Líšnice, o. Šumperk L e s s n y viz Velké Losiny, o. Šumperk L e s t h n a viz Lešná, o. Vsetín L e s t n i c e, L e s t n i c z viz Líšnice, o. Šumperk L e s t z n a viz Leskovec, o. Vsetín LESY, o. Opava Č. 1410-1950 Herčivald (Herczywald), 1517 Hercigwald, 1599 Hertzywald, 1480 Hercwald, 1488 z Herzogswaldu, 1872 Hercogsvald, 1905 Heřejvald, od 1950 Lesy; n. 1599 Hertzogswalde, 1608 Hertzenwald, 1647 Herzigschwald, 1633-1945 Herzogwald, 1692 Hertzogenwald, 1779 Herzogwaldau; l. 1398-1480 Herczwald,

1410 Hertzogwald. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 M. Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1963 s. Budišova nad Budišovkou, 1976 zanikly zrušením. M: 1706 (Dvorce), 1781 L e s z y n a viz Lešná, o. Vsetín L e š č i n a viz Leština, o. Šumperk L e š č n á viz Horní a Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek L e š č n i c e viz Líšnice, o. Šumperk L e š e n s k á L h o t a, L e š e n s k á L h o t k a viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín LEŠNÁ, o. Vsetín Č. od 1416 Lešná, ale 1461-1544 Leščná (Lessczna), 1473 z Lessnie, 1481-1872 Leštná, 1567-1630 Lišná, 1771 -1847 Lessna, Lesna, n. 1633-1692 Leschno, 1676-1945 Löschna, 1720-1872 Leschna; l. 1355-1368 Lessczna, 1371 Leschczna, 1389 Lezna, 1391, 1690 a 1771 Leschna, 1415 Lesthna, 1463 Leszna, 1569 Leszyna, 1627 Leschno. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 připojeny jako m. části Jasenice, Lhotka nad Bečvou, Mštěnovice, Perná, Příluky a Vysoká. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 L e š n á viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek L e š n i c e viz Líšnice, o. Šumperk LEŠTINA, o. Šumperk Č. od 1480 Leština, 1510-1517 Leščina, 1771 Leštiny; n. 1677-1945 Lesche; l. 1397 Lesczyna, 1447 Lessczina, 1771 Leschium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, před 1918 splynula se Zálavčím. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668 (Postřelmov), 1785 (Lesnice) L e š t i n y viz Leština, o. Šumperk L e š t n á viz Lešná, o. Vsetín L e š t n i c e viz Líšnice, o. Šumperk L e u e n d a l viz Liptaň, o. Bruntál L e u c h t e n b e r g k viz Lichtenberk, z. hrad, o. Jeseník L e u p n i k viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov

LEVENOV, o. Šumperk Č. od 1846 Levenov, 1850 Levinov, 1872 Lvínov, 1885 Ločnov; n. 1791 Lewenau, 1828-1945 Löwenau. Od 1850 s. Zábřeha. M: 1773 (Zábřeh na Moravě) L e v i c e viz Staré Lublice, o. Opava L e v i n o v viz Levenov, o. Šumperk L e w l i c z viz Nové Lublice, o. Opava L e x e n, L e x n a viz Líšnice, o. Šumperk L e y s viz Hluzov, o. Přerov L e y s e viz Lýsky, o. Přerov L e y s k y viz Lýsky, o. Přerov L e z n a viz Lešná, o. Vsetín L e z n i c e viz Lesnice a Líšnice, o. Šumperk L e z n i t z, L e z n y c z viz Lesnice, o. Šumperk L e y b n i g h viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov L g o t a viz Zpupná Lhota, o. Karviná L h a n u c h o v a L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov LHOTA, s. Šternberka, o. Olomouc Č. od 1397 Lhota, 1481-1520 Lhotka, 1554 Dobroslavova Lhota, 1588-1590 Dobrá slove Lhota; n. 1599 a 1798 Althütten, 1636-1945 Alhütten, 1771-1847 Ahlhütten; l. 1295 Dobroslalhota, 1296-1364 Elhota, 1448 Dobroslawa Lhota, 1772 Ahlhutten. Od 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 menší část obce osadou Šternberka, s nímž 1952 splynula, větší část sam. obcí, 1953 s. Šternberka, 1954 s ním spojena a splynula, název oficiálně zanikl. M: 1633 (Šternberk) LHOTA, z. u Dolan, o. Olomouc L. 1350-1353 Lhota, Lhotca, pustá ves. Snad totožná s Lhotou u Hlubočků. LHOTA, z. u Hluboček, o. Olomouc Č. 1480 Lhoty, 1492-1612 Lhota (pustá); l. 1447 Lhotka, pustá.

LHOTA, z. u Majetína, o. Olomouc Č. 1516 pustú ves Lhotky; l. 1318 Lhota, 1354 Olhotka, 1354-1409 Lhota (osídlená). Ves zanikla v 15. stol. severovýchodně od Majetína, při cestě do Čelechovic v polní trati Lhota. LHOTA, z. u Olověné, o. Olomouc Č. 1613-1948 mlýn Na Lhotě; n. 1798-1945 Schneckenmühle. Zanikla asi v 15 . stol. poblíž zrušeného nyní mlýna na Lhotě. LHOTA, z. u Pňovic, o. Olomouc Č. 1493-1498 Lhota (osazena), 1513 pustá, 1545 pustá Lhotka; l. 1368 Racziborow, 1398 Ratiborow, 1414-1464 Lhota (osedlá). Ves zanikla u Pňovic v trati Lhotisko u silnice do Litovle a nazývala se asi původně Ratiborova Lhota. LHOTA, z. u Horní Sukolomi, o. Olomouc Č. 1530 pustá Lhota u Sukolomě, 1592-1596 pastvisko Lhota u Horní Sukolomě. LHOTA, o. Přerov Č. od 1480 Lhota, 1718 Lhotka, 1794 Lhota Kozaržina; n. od 1676-1945 Lhota; l. 1275 de Kozarini Hloti, 1349-1373 Kozarzyna Lhota, Kozorzina Lhota, 1447, 1672-1863 Lhota. 1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 (Hlinsko) prověř LHOTA, z. u Horního Újezda, o. Přerov Č. 1519 Lhota (pustá); l. 1386 Lhota (osedlá), 1407 (pustá). Zanikla kolem r. 1400 v trati Lhotsko. LHOTA, z. u Lazníků, o. Přerov Č. 1505-1516 Lhotka, 1538-1547 Lhota (osedlá); l. 1368 Lhotka, 1368-1447 Lhota. LHOTA, z. u Radíkova, o. Přerov Č. 1517-1553 pustá ves Lhota, 1530 Lhotisko. Zpustla patrně v 15. stol. mezi Radíkovem a Hranicemi. LHOTA, z. u Tučína, o. Přerov L. 1358 Lhota, 1359 Lhotca, 1384-1446 Lhota (pustá). Ves zanikla ve 14. stol. mezi Tučínem a Hradčany v trati Lhota.

L h o t a viz Bílá Lhota, o. Olomouc L h o t a viz Dolní Lhota, o. Opava L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín L h o t a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín L h o t a viz Lhota u Opavy, o. Opava L h o t a viz Lhotka, z., o. Bruntál L h o t a viz Lhotka, o. Frýdek-Místek L h o t a viz Lhotka, o. Nový Jičín L h o t a viz Lhotka, o. Přerov L h o t a viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín L h o t a viz Lhotka u Hranic, o. Přerov L h o t a viz Lhotka u Litultovic, o. Opava L h o t a viz Lhotka u Ostravy, o. Opava L h o t a viz Lhotka u Vítkova, o. Opava L h o t a viz Měsíční Lhota, Mísečná Lhota, z., o. Přerov L h o t a viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov L h o t a viz Zpupná Lhota, o. Karviná L h o t a a n d e r B e t s c h w a viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín L h o t a b e i L i p t h a l L h o t a b e i W s e t i n viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín L h o t a b e i C h o r i n viz Lhota u Choryně, o. Vsetín L h o t a b e i L ö s c h n a viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín LHOTA-ČAVISOV, o. Opava Vznikla 1960 sloučením Dolní Lhoty a Čavisova, ale 1969 byl obnoven původní stav. - Viz i hesla Čavisov a Dolní Lhota! L h o t a D o r f viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc L h o t a C h o r i n e n s i s viz Lhota u Choryně, o. Vsetín L h o t a n a d B e č v o u viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín

LHOTA (nad Hatí), z., o. Opava Č. 1425 "Lhota u Seifersdorfu" v obvodě Hlučín (osedlá), 1517-1520 pustá Lhota nad Hatí. Ves zanikla v katastru Hatě v 15. stol. LHOTA NAD MORAVOU, o. Olomouc Č. od 1606 Lhota, 1718 Lhotka, od 1950 Lhota nad Moravou; n. 1677 Lhota, 1718-1918 Oelhütten, 1939-1945 Olhütten; l. 1771 Lhota. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 s. obce Střen, 1919 sam. obec, 1960 s. Nákla. M: 1626 (Náklo) LHOTA (nad Moravicí), z., o. Bruntál Č. 1480 Lhota u Dvorců (osedlá), 1546 pustá Lhota u Moravice. Zanikla v 15. stol. u Bílčic. L h o t a n a d P ě n č i c í viz Zábeštní Lhota, o. Přerov LHOTA (u Choryně), o. Vsetín Č. 1416-1517 a 1835 Lhota, 1554 Prostřední Lhota, 1571-1847 a lidově Choryňská Lhota, 1872 Lhota u Choryně, 1980 Lhota; n. 1675-1872 Lhota, 1771 Choriner Lhota, 1798 Ellhota, 1872-1918 a za okupace Lhota bei Chorin; l. 1386-1391 Lhotka, 1389-1438 Lhota, 1392 villa Drozdowa(!), 1403 Drozdowa Lhota, 1462-1476 Lhotka Mediocris, 1771 Lhota Chorinensis. Od 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 sloučena s Valašským Meziříčím jako jeho m.č., 1980 název změněn na Lhotu. M: 1662 (Kelč), 1788 (Choryně) LHOTA POD KOSÍŘEM, o. Olomouc Č. 1492-1493 a 1771 Lhotka, 1500-1597, 1846-1955 Lhota, 1519 Malá Lhotka pod Kuseří, 1872 Lhota Ves, od 1955 Lhota pod Kosířem; n. 1770-1945 Lhota, 1771 Lhotka, 1872 Lhota Dorf; l. 1348 Lhota Superior, 1371 Lhotta prope Czech, 1672 Lhota, 1771 Lhotka. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 osada Kníniček, 1955 Ludéřova, 1960 Drahanovic. M: 1756 (Drahanovice) L h o t a, L h o t a p o d S t a r ý m J i č í n e m viz Starojická Lhota, o. N.Jičín L h o t a p r o p e C z e c h viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc L h o t a s u p r a Z e r a w i c z viz Lhotka, o. Přerov L h o t a - R o k e t n i c z viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín L h o t a R z i w i n o w viz Hřivínova Lhota, o. Přerov

LHOTA U KELČE, o. Vsetín Č. 1540-1618 Záhumná Lhotka, Záhumní Lhotka, Lhotka za humny, 1771 Malá Lhotka, 1835-1952 Malá Lhota, od 1952 Lhota u Kelče; n. 1676-1945 Klein Lhota; l. 1771 Parvo Lhota. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Holešov, 1876 Hranice, 1949 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 připojeny Babice jako m.č., 1980 obec sloučena s Kelčí jako její m.č., 1990 Babice určeny jako m.č. Kelče. M: 1662 (Kelč) L h o t a u L e š n é viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín L h o t a u L i p t á l u viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín LHOTA U OPAVY, o. Opava Č. 1433 Lhotka, 1464-1528 a od 1805 Lhota (za Smolkovem), 1504-1666 "na Lhotkách", 1560-1924 též Dolní Lhota, 1682 "na Lhotách", 1835 Hlota; n. 1788-1945 Ellgoth; l. 1413 Lhota. Od 1850 s. o. a o. Opava. Ves byla nepatrná, čítala 1606 jen 5 domů a plně vysazena až 1788. 1850 osada Hrabyně, 1864 sam. obec, 1979 m.č. Háje ve Slezsku. M: 1645 (Hrabyně) LHOTA U VSETÍNA, o. Vsetín Č. 1627-1771 Lhota, 1850-1910 Lhota u Liptálu, 1881 Liptálská Lhota, od 1893 Lhota u Vsetína; n. 1670-1846 Lhotta, 1716-1751 Ober Lhota, 1829-1911 a za okupace Lhota bei Lipthal, 1911-1918 Lhota bei Wsetin; l. 1690 Lhota Roketnicz. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val. Meziříčí, 1909 Vsetín. Ves vznikla na místě Horní Roketnice, resp. změnila jméno. Viz heslo Horní Roketnice! 1850 sam. obec, 1980 sloučena se Vsetínem jako jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1644 (Vsetín), 1717 (Liptál) L h o t a V e s viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc L h o t a v e d l e R a d k o v viz Radkova Lhota, o. Přerov L h o t a z a N o v ú S e d l i c í viz Hřivnáčova Lhota, z., o. Opava L h o t a z a S m o l k o v e m viz Lhota u Opavy, o. Opava L h o t i s k o viz Lhota, resp. Ratiborov, z. u Pňovic, o. Olomouc L h o t i s k o viz Lhota u Radíkova, z., o. Přerov LHOTKA, z., o. Bruntál

Č. 1443, 1464 Lhotka (osedlá), 1501-1529 pustá, 1583 "grunty pusté vsi slove Lhota při gruntě sosnovském". Ves zanikla v 15. stol. mezi Sosnovou a Býkovem. LHOTKA, o. Frýdek-Místek Č. 1437 Hnojová Lhota, 1467 Lhotka u Frýdlantu, od 1581 Lhotka, 1771 Lhota; n. 1651 Elhot, 1676-1718 Lhota, 1720-1945 Lhotka; l. 1672 Lhota, 1724 Lihotka, 1771 Lhota. 1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek. M: 1628 (Místek), 1786 (Kozlovice) LHOTKA, o. Nový Jičín Č. 1420-1440 a 1771 Lhotka, 1431 Ješkova Lhota, 1467 Lhotka nad Bravanticí, 1713 Ellhotka, od 1420 Lhotka, lidově Lihotka; n. 1377 Ellhota, Ellhotka, 1569-1772 Blossdorf, Blozdorf, 1603-1628 Blasch, 1606 Blaskdorf, 1619-1945 Blaschdorf; l. 1420 Lhotka, 1690 Lhota, 1771 Blosdorfium. Od 1850 osadou Lubojat. M: 1653 (Bílovec), 1784 (Lubojaty) LHOTKA, s. Bouzova, o. Olomouc Č. Lhotka, v období 1572-1696 při rozdělení panství bouzovského se tak nazývala dolní část Bouzova. LHOTKA, o. Přerov Č. 1503-1529 Lhotka, 1581 Žeravská Lhota, 1602 Jiříčkova Lhota, 1656-1850 Malá Lhota, 1846 Malá Hlota, 1872-1924 Lhota, od 1924 Lhotka, od 1960 Lhotka u Přerova, od 1965 Lhotka; n. 1675-1918 Klein Lhota, 1939-1945 Kleinhotten; l. 1368 Jurkow, 1377 Gircow, 1392 Yurgow, 1415 Lhotca que dici tur Jurko, 1437 Lhota supra Zerawicz, 1447 Jurkowa Lhota, Jurkova Lhotca, 1691 Lhota, 1771-1829 Parva Lhota. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1976 spol. MNV s Kokorami, 1990 sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory) LHOTKA, o. Přerov Č. 1480-1960 Lhotka, 1530-1662 Lhotka Michalcova, 1672-1846 Lhota, od 1960 Lhotka u Hranic; n. 1672-1846 Lhota, 1771-1918 Lhotka, 1939-1945 Elhotten; l. 1371 Lhoty, 1771 Lhotka. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 s. Hrabůvky, 1868–1857 sam. obec, 1960 m.č Velké, neúředně v době slučování název Velká-Lhotka u Hranic, 1975 m.č. Hranic. M: 1647 (Drahotuše) L h o t k a viz Dolní Lhota, o. Opava

L h o t k a viz Farářova Lhota, o. Šumperk L h o t k a viz Hřivínova Lhotka, z., o. Přerov L h o t k a viz Hřivnáčova Lhota, Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava L h o t k a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek L h o t k a viz Lhota, z. u Dolan, o. Olomouc L h o t k a viz Lhota, z. u Hlubočků, o. Olomouc L h o t k a viz Lhota, z. u Pňovic, o. Olomouc L h o t k a viz Lhota, o. Přerov L h o t k a viz Lhota, z. u Laznik, o. Přerov L h o t k a viz Lhota, z. u Tučína, o. Přerov L h o t k a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín L h o t k a viz Lhota u Opavy, o. Opava L h o t k a viz Malá Lhota, o. Vsetín L h o t k a viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc L h o t k a viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc L h o t k a viz Loděničky, z., o. Olomouc L h o t k a viz Radkova Lhota, o. Přerov L h o t k a viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín L h o t k a viz Uhřínov, o. Přerov L h o t k a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov L h o t k a viz Zpupná Lhota, o. Karviná L h o t k a d e r S t a d t O s t r a viz Mariánské Hory, s. Ostravy LHOTKA NAD BEČVOU, o. Vsetín Č. 1416-1612 Lhota, 1437-1540 Lhotka jinak Žabokrky, 1481-1872 Lhotka, 1662 a lidově 1881 Lešenská Lhotka, Lešenská Lhota, 1893-1921 Lhota u Lešné, 1506 a znovu od 1921 Lhotka nad Bečvou; n. 1676 Lhota, 1781-1847 Lhotka, 1872-1918 Lhota bei L.öschna, Lhota bei Leschna, 1939-1945 Lhota an der Betschwa; l. 1406 a 1771 Lhotka. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 sloučena s Lešnou jako její m.č. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 (Lešná) L h o t k a n a d B r a v a n t i c i viz Lhotka, o. Nový Jičín L h o t k a n a d P ř e r o v c e m viz Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava

L h o t k a p o d H o š č á l k o v i c e m i viz Lhotka u Ostravy, o. Opava L h o t k a u F r ý d l a n t u viz Lhotka, o. Frýdek-Místek LHOTKA U LITULTOVIC, o. Opava Č. 1517-1950 Lhotka, 1771-1846 též Lhota, od 1950 Lhotka u Litultovic, n. 1622 von Lhott bei Leitersdorf, 1672-1718 Nalhütten, 1751-1945 Oelhütten; l. 1389-1435 Lhota, 1408-1437 Lhotka, 1683 Nalhütten, 1771-1847 Oelhütten. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1961 k ní připojena osada Hory od Dolních Životic, 1974 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1683 (Jakartovice), také 1698 (Slavkov), 1782-1784 (Stěbořice), 1785 (Melč) LHOTKA U OSTRAVY, s. Ostravy Č. 1464 a 1847 Lhota, 1464-1950 Lhotka, 1492 Lhotka pod Hoščálkovicemi, 1771 Lyhota, 1837 a lidově Libotka, od 1950 Lhotka u Ostravy; n. 1720 Ellgoth, Ellgotth, 1771-1945 Ellgoth, 1871 Ellgoth-Hultschin, 1905 Ellguth-Hultschin; l. 1724 Lihotka, 1771 Lhotka. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava–venkov, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1850 sam. obec, 1976 s. města Ostravy. M: 1647 (Hlučín) LHOTKA U VÍTKOVA, o. Opava Č. 1525 Lhota, 1560-1599 Závodní Lhotka, 1599-1960 Lhotka, 1612 Lhoty, 1771 Lhota, 1885 Závodní Lhotky, od 1960 Lhotka u Vítkova; n. 1377 Nicoschaw, 1556-1945 Nitschenau, 1582-1611 Nitzenau, 1599 Zawodny Lhotka, 1793 Nixenhau; l. 1771 Nitschenavia. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 osada Nových Těchanovic, 1867 sam. obec, 1964 s. Nových Těchanovic, 1975 m.č. Vítkova, upraven název na Lhotka. Od 1867 byla součástí Lhotky osada Podhradí, připojena 1957 k Vítkovu. M: 1635 (Vítkov), 1696 (Radkov), 1784 (Nové Těchanovice) L h o t k y viz Lhota u Majetína, z., o. Olomouc L h o t k y viz Lhota u Opavy a Hřivnáčova Lhotka, z., o. Opava L h o t s k o viz Houserova Lhota, z., o. Přerov, Lhota, z. u Horního Újezda, o. Přerov, Měsíční Lhota, z., o. Přerov a Radslavova Lhota, z., o. Vsetín L h o t t b e i L e i t e r s d o r f viz Lhotka u Litultovic, o. Opava L h o t t a p r o p e C z e c h viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc L h o t t e n viz Starojická Lhota, o. Nový Jičín

L h o t y viz Lhota u Opavy, z. Hřivnáčova Lhotka, o. Opava, Lhotka u Hranic, o. Přerov, Francova Lhota, o. Vsetín, Lhota, z. u Hlubočků, o. Olomouc, Lhotka u Vítkova, o. Opava a Nižní i Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek L i b a d viz Lubojaty, o. Nový Jičín L i b a v a viz Město Libavá, o. Olomouc L i b d o l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i b e n i c e, L i b e n i c z viz Luběnice, o. Olomouc L i b e n t a l, L i b e n t a l i u m viz Liptaň, o. Bruntál L i b e n t a l i u m, L i b e n t h a l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i b ě n i c e viz Luběnice, o. Olomouc LIBHOŠŤ, o. Nový Jičín Č. od 1481 Libhošť, ale 1517 z Liboše, 1524 Libhošč (Libhosscz) a dodnes lidově, 1720-1815 Libost, 1771-1847 Liboš; n. 1663 Lybosch, 1674 Liebesche, 1666-1945 Liebisch, Libisch; l. 1411 Libhoscz, 1478 Libosst, 1665-1670 de pago Libusse, 1771 Libischium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1958 připojena část Sedlnice, 1976 s. Nového Jičína. M: 1627 (Štramberk), 1778 L i b i n viz Moravská Libina, o. Šumperk LIBINA, o. Šumperk Č. 1483 z Libiny, 1517-1947 Německá Libina, 1618-1638, 1847 a 1893 Německé Libiny, 1771 Německý Libín, 1850 Německá Libová, 1406 Malý Lybyn, 1947-1960 Horní Libina, 1536 a od 1960 Libina; n. 1431 Lubein, 1595-1596 Lange Liebe, 1603 zu Deutschen Lieba, 1614 zur deutschen Liebe, 1663-1664 Lange Liebe in Mähren, 1674-1945 Deutsch nebo Teutsch Liebau, 1798 Deutschliebe; l. 1348 Lubina, 1358-1359 Libna, Lybna, 1392 Lybyn, 1771 Teuto Libavia. 1850 s. o. Uničov, 1868 Šumperk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Dolní, dříve Moravská Libina a Obědné. Spojená obec Libina má nyní místní části Dolní Libina, Libina a Obědné. - Viz též příslušná hesla! M: 1630 (Horní Libina), 1655 (Šumvald u Uničova) L i b i n a viz Libivá, o. Šumperk LIBIVÁ, o. Šumperk Č. od 1456 Libivá, 1720 Libuwi, 1771 Libiwy; n. 1614 Libeyn, 1650-1945 Libein; l. 1273 Lubyn, 1448 Libiua, 1672 Liebina, 1771 Libeina.

1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Mohelnice. M: 1614 (Mohelnice) L i b l i c e viz Nové Lublice,o. Opava L i b n i t z viz Liběnice, o. Olomouc L i b o j a t y viz Lubojaty, o. Nový Jičín L i b o m ě ř viz Luboměř, o. Nový Jičín L i b o n i c e viz Luběnice, o. Olomouc LIBOŠ, o. Olomouc Č. od 1468 Liboš, 1513-1546 Liboše, 1531-1893 dědina Libuše; n. l6O3 von Lebussa, 1677-1718 Liboss, 1720-1945 Libusch, 1772 Lybesch; l. 1078 Luboss, 1276 Lubos, 1672 Libuss, 1771 Libussium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, za okupace a od 1976 osadou Štěpánova, 1990 sam. obec. M: 1648 (Hnojice) L i b o š viz Libhošť, o. Nový Jičín L i b o v á viz Libivá, o. Šumperk a Město Libavá, o. Olomouc L i b o v i a viz Město Libavá, o. Olomouc L i b o w viz Libivá, o. Šumperk L i b t a l viz Liptál, o. Vsetín a Liptan, o. Bruntál L i b t á l, L i b t á ň viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i b t i n viz Liptaň,o. Bruntál L i b u s c h, L i b u s s, L i b u s s i u m, L i b u š e viz Liboš, o. Olomouc a Libhošť, o. Nový Jičín L i c z e l viz Hranické Loučky, o. Přerov L i c z n a D o l n a viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek L i c ž, L i č, L i d e č viz Horní Lideč, o. Vsetín L i c ž, L i d č e, L i d e č viz Lidečko, o. Vsetín

LIDEČKO, o. Vsetín Č. 1504 Dolní Lidší, 1509-1520 Lideč, Lidče, 1512-1718 Dolní Lidče, Dolní Lidčí, 1531 Kostelní Lideč, 1838-1846 Dolní Lič, od 1716 Lidečko; n. 1633 Licz, 1663-1676 Dolní Lydcže, Dolní Lydczy, 1692-1716 Lidetzko, 1718 Dolní Luže, 1720-1846 Unter Litsch, Unter Litz, 1771-1918 Lidetschko, 1939-1945 Klein Litsch; l. 1424 Minor Lidecz, 1672-1771 Lidec, Lideca. 1850 s. o. Valašské Klobouky, 1949 Vsetín; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val. Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín. M: 1707 L i d e r z o w viz Ludéřov, o. Olomouc L i d e r z o w i c z e viz Ludgeřovice, o. Opava LIDEŘOV, z., o. Frýdek-Místek Č. 1440-1540 Ludgeržowicze, 1600 Lodgeřovice, Lodgiřovec, 1607-1655 Lideřův (Liderzuw), 1645 "zahradníci Zaolzané aneb Algiřoviané" v 19. a 20. stol. Lidéřov. Ves stála mezi Karpentnou a Bystřicí na Lideřovském potoku, splynula koncem 17. stol. s Vendryní a tvoří nyní část obce. L i d e ř o v viz Ludéřov, o. Olomouc L i d e t s c h k o, L i d e t z k o viz Lidečko, o. Vsetín L i d g e r z o w i c z, L i d g e r z o w i c z e, L i d h e ř o v i c e viz Ludgeřovice, o. Opava L i d n a u, L i d n a w viz Lipná, o. Přerov L i d š e viz Horní Lideč, o. Vsetín L i e b a, L i e b a u, L i e b a w, L i e b e viz Město Libavá, o. Olomouc L i e b e i n viz Libivá, o. Šumperk L i e b e l s d o r f viz Obědné, o. Šumperk L i e b e n t h a l viz Liptaň, o. Bruntál, Liptál, o. Vsetín a Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i e b e n t h a l b e i B o d e n s t a d t viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i e b e s d o r f viz Obědné, o. Šumperk L i e b e s c h viz Libhošť, o. Nový Jičín

L i e b i n a viz Libivá, o. Šumperk L i e b i s c h viz Libhošť, o. Nový Jičín L i e b s d o r f viz Obědné, o. Šumperk L i e p e i n viz Lipina, o. Olomouc L i e s s k o w i t z viz Lískovec, o. Frýdek-Místek L i e t s c h e l, L i t s c h l viz Hranické Loučky, o. Přerov L i g o t a, L i g o t a A l l o d i a l n a viz Zpupná Lhota, o. Karviná L i g o t h a viz Dolní Lhota, o. Opava L i g o t k a K a m e r a l n a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek L i h o t k a viz Lhotka, o. Frýdek-Místek a Nový Jičín, Lhotka u Ostravy, o. Opava a Mariánské Hory, s. Ostravy L i c h n a u viz Lichnov, o. Nový Jičín LICHNOV, o. Bruntál Č. 1406-1636 Lichtnov, od 1456 Lichnov (Lychnov), 1771-1850 Lichnowa; n. 1574-1945 Lichten, Liechten; l. 1340 Lichtenaw, 1405 de Lichtnow, 1431 de Lichtnaw, 1771 Lichten. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Krnov; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1980 připojena jako část Dubnice. M: 1664 LICHNOV, o. Nový Jičín Č. 1437-1581 Lichtnov, od 1507 Lichnov; n. 1651-1945 Lichnau, 1676-1718 Lichnow, 1692 Lichow; l. 1293 Windgebrech, 1320-1371 Lichtenow, 1383-1390 Lichtnow, 1393 Lithnow, 1672 Lichnov, 1771 Lichnovium, 1828 Lichtna. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. M: 1720 L i c h o w viz Lichnov, o. Nový Jičín L i c h t e n, L i c h t e n a w viz Lichnov, o. Bruntál LICHTENBERG, z. hrad, o. Jeseník L. 1263 Lichtenberc ; n. 1420 Leuchtenbergk (pustý). Zanikl poblíže Zlatých Hor.

L i c h t e n b e r g, L i c h t e n b e r k viz Světlov, o. Frýdek-Místek LICHTENSTEIN, o. Šumperk Č. 1780 Lichtenštejn; n. 1780 Lichtenstein. Kolonie založena u Zábřeha, s nímž záhy splynula. M: 1780 (Zábřeh na Moravě) L i c h t e n s t e i n viz Hlučín, o. Opava, Likštejn, o. Olomouc a Provazovec, o. Opava LICHTENTHAL, o. Olomouc Č. 1850-1945 Lichtentál, od 1945 Světlov; n. 1781-1945 Lichtenthal. Osada, pak předměstí Šternberka, která se v letech 1787-1798 skládala z vlastního Lichtenthalu, Sicherhofu a Mühlgrabenu, které v l. pol. 19. stol. spolu splynuly; r. 1850 ztotožňován Lichtenthal s Mühlgrabenem. Název Lichtenthal zanikl po osvobození. M: 1789 (Šternberk) L i c h t e n w e r d, L i c h t e n w e r d a, L i c h t e n w e r d e n, L i c h t e r w e r d e n viz Světlá pod Pradědem, o. Bruntál L i c h t n a, L i c h t n o w viz Lichnov, o. Nový Jičín L i c h t n a w, L i c h t n o w viz Lichnov, o. Bruntál L i c h t w a r d t, L i c h t v a r d, L i c h t w e r d viz Světlá pod Pradědem, o. Bruntál LIKŠTEJN, o. Olomouc Č. 1516-1624 Likštejn, 1588 Lychtenštejn; n. 1588 Lichtenstein oder Juragrund, v 17. stol. Lichtenstein. Předměstí Šternberka, s nímž splynulo koncem 17. stol. L i l i e n viz Harty, o. Nový Jičín L i l i e n d o r f viz Kocourovec, o. Olomouc L i n d a, L i n d a u viz Dolní Lipová, o. Jeseník L i n d a v a viz Lipná, o. Přerov L i n d e W i e s e viz Dolní Lipová, o. Jeseník

L i n d e n viz Lipová, o. Přerov L i n d e n a u viz Dolní Lipová, o. Jeseník L i n d e n a v i a viz Lipná, o. Přerov L i n d e w i e s L i n d e w i e s e viz Dolní Lipová, o. Jeseník L i n d o w viz Lipná, o. Přerov L i n h a r t i c e, L i n h a r t o v viz Linhartovy, o. Bruntál LINHARTOVY, o. Bruntál Č. od 1466 do 1920 Lenhartovy, od 1478 Linhartovy, 1513 Linhartovice, 1555 Linhartov, 1872 Linhartice; n. 1377 Gotfridisdorf, od 1410 Geppersdorf, 1441 Gotfredisdorf, 1470 Gappersdorf, 1672 Göppersdorf; l. 1429 Gotfredesdorf, 1771 Geppersdorfium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1920 odtrženy osady Kobylí a Krásné Loučky, 1960 připojena k Linhartovům jako osada Opavice. Díly těchto osad jsou od 1742 mimo hranice naše ho státu. 1980 obec připojena jako část k Městu Albrechtice. M: 1780 L i p a n viz Lipina, o. Opava LIPINA, o. Olomouc Č. od 1480 Lipina, 1771 Lipinie, n. 1599-1945 Lippein, 1646-1718 Liepein, 1771 Lippen; l. 1296 Lipinye, 1397-1409 Lypyna, 1771 Lippinium. 1850 s. o. a o. Šternberk, od 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Těšíkova, 1974 m.č. Šternberka, 1990 sam. obec. M: 1633 (Šternberk) LIPINA, o. Opava Č. od 1430 Lipina; n. 1377 Lipan, 1574-1945 Lipin, Lippin. - Ves zpustla v 15. stol., vysazena znovu 1783. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Domoradovic, 1864 sam. obec, 1973-1975 spol. MNV se Štáblovicemi, 1976-1978 spol. MNV s Oticemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec, 1993 m.č. Štáblovic. M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1785 (Melč) LIPINA, s. Ostravy Č. od 1676 Lipina, název zrušen 1952; n. 1808-1945 Lippin; l. 1663 Lipina, 1667 de pago Lipin prope civitatem Bohumin. Od 1850 s. Radvanic.

M: 1709 (Slezská Ostrava) LIPINKA, o. Šumperk Č. od 1523 Lipinka, 1609 Lipinky, 1771-1847 Lepinka; n. 1678 Lepinka, 1718 Lepincka, 1720-1945 Lepinke. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk. M: 1652 (Hradečná) LIPNÁ, o. Přerov Č. 1513-1546 a 1771 Lindow, 1517-1948 Lindava, od 1948 Lipná; n. 1622-1945 Lindenau; l. 1394 Lidnau, 1408 Lydnaw, 1672 Lindenau, 1771-1863 Lindenavia. 1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Potštátem, 1983 jeho m.č. M: 1628 (Potštát) L i p n i a n, L i p n i a n i u m viz Lipňany, o. Olomouc LIPNÍK NAD BEČVOU, o. Přerov Č. 1455-1924 Lipník, pak Lipník nad Bečvou; n. 1612-1613 Leibnigh, Leybnigh, 1637 Leupnik, 1672-1945 Leipnik, 1718 Leipnickh; l. 1238 Lipnich, 1294-1359 Lipnik, Lyppnik, 1575 Leupnick, 1625 Leipnik, 1672-1863 Lipnicium; řecky 1588 Philyropolis. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1855 Horní a Dolní předměstí v Lipníku připojena k městu, 1960 osada Nové Dvory oddělena jako sam. obec, 1976 m.č. Lipníku n. B Nové Dvory, Loučka, Podhoří, Trnávka, Bohuslávky (do 1990), Týn n. B. (do 1991), 1980 m.č. Jezernice (do 2000). M: 1623 LIPŇANY, o. Olomouc Č. od 1511 Lipňany (Lipniany); n. 1671-1945 Lipnian; l. 1288 Lippnan, 1373 Dypnan (koruptela místo Lipnan), 1364 Lipnyan, 1771 Lipnianium. 1850 s. o. Lipník, 1877 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1877 Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 m.č. Tršic. M: 1666 (Tršice) LIPOVÁ, o. Přerov Č. od 1511 Lipová; n. 1675-1918 Lipowa, 1751-1794 Lipow, 1939-1945 Linden; l. 1368 Lyppowe, 1373-1863 Lipowa. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov.

1850 osada Křtomile, 1868 sam. obec, 1964 připojen Křtomil jako m.č, 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice) LIPOVÁ - LÁZNĚ, o. Jeseník Vunikla 1960 sloučením obcí Dolní A Horní Lipová. Viz Dolní Lipová a Horní Lipová! L i p o v é viz Lipová, o. Přerov a Liptál, o. Vsetín LIPOVÝ, o. Frýdek-Místek Zal. 1709; odtud č. stále Lipový. Od 1850 osada Morávky. M: 1709 (Dobrá), 1784 (Morávka), v matrikách samostatně neuváděn L i p o w viz Lipová, o. Přerov L i p p e i n, L i p p e n viz Lipina, o. Olomouc L i p p i n viz Lipina, o. Opava a Lipina, s. Radvanic, s. Ostravy L i p p i n i u m viz Lipina, o. Olomouc L i p p n a n viz Lipňany, o. Olomouc L i p š t e j n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc LIPTÁL, o. Vsetín Č. 1504-1949 Liptál, 1949-1955 Lipové u Vsetína, od 1956 opět Liptál; n. 1670-1945 Lipthal, 1670-1692 též Libtal, 1847 Lipthal Markt; l. 1361 Luptal, 1690 Libtal, 1771 Liptalium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val. Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1644 (Vsetín), 1717 L i p t á l viz Liptaň, o. Bruntál L i p t á l s k á L h o t a viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín LIPTAŇ, o. Bruntál Č. 1402 a 1580-1881 Libentál, 1464, 1568 Libtál, 1553 ze vsi Lyptana, 1563 Liptow, 1559-1566 a znovu od 1921 Liptaň, 1847 Milowni dul, 1850 Liptany, 1893-1921 Liptál; n. 1391-1945 Liebenthal, 1798 Löwenthal, 1944-1945 Grossliebenthal; l. 1256, 1267 Leuendal, 1262, 1280 Luptyn, 1300-1655 Libental, 1385, 1393 Libtin, 1437 de Lipptanye, 1672-1771 Leovallium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál.

1850 sam. obec, 1960 připojena jako část Bučávka, 1976 připojeny jako část Horní Povelice. M: 1614 L i p t a ň, L i p t a v a, L i p t e j n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L i p t h a l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc a Liptál, o. Vsetín L i p t h a l M a r k t viz Liptál, o. Vsetín L i p t o w viz Liptaň, o. Bruntál LÍPY, o. Olomouc Č. 1793-1798 Andlerova Ves, 1839-1958 Andlerka, odtud Lípy, v 19. stol. v pozemkových knihách a dodnes lidově Ples; n. 1786-1945 Andlersdorf, 1798-1872 též Antlersdorf. 1850 s. o. a o. Prostějov, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Slatinic. M: 1787 (Slatinice) L i s c z e viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc L i s e k a viz Lýsky, o. Přerov L i s e l s b e r g viz Eliščiná, o. Olomouc L i s c h b i t z viz Lyžbice, o. Frýdek-Místek L i s c h k y viz Lýsky, o. Přerov L i s c h n a viz Líšná, o. Přerov L i s c h n o viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek LÍSKOVEC, o. Frýdek-Místek Č. 1520-1894 Leskovec,od 1636 Lískovec; n. 1580 Liesskowitz, 1664-1945 Leskowitz; l. 1450 Leskoviecz, 1715 Leskowitzium. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšin, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1960 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1943 s. Frýdku, 1954 sam. obec, 1975 spol. NV s Frýdkem-Místkem, s nímž 1979 sloučen. M: 1654 (Frýdek) L í s k o v e c viz Leskovec, o. Vsetín LÍSKY, o. Frýdek-Místek Č. 1850 Lisky, 1858 Liski, od 1871 Lísky; n. 1850 Lisky, 1858-1945 Liski; l. 1724 Lisky; p. od 1850 Lyski.

Od 1850 osada resp. sídlisko u Jablunkova a Mostů u Jablunkova. M: Jablunkov, 1786 Mosty u Jablunkova, samostatně v matrikách neuváděny L í s k y, L i s s e k viz Lýsky, o. Přerov L i s o w k y viz Lisůvky, o. Frýdek-Místek L i s s e k, L i s s k y viz Lýsky, o. Přerov L i s s i w e k viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek L i s s o w viz Lysov, z., o. Olomouc L i s s u w k a viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek L i š e ň viz Lišná, o. Přerov L i š i n k a viz Líšnice, o. Šumperk L i š n á viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek a Lešná, o. Vsetín LÍŠNÁ, o. Přerov Č. od 1590 Lišná, Líšná, 1596-1610 Lišeň, 1771 Lessna; n. 1671 Lysstna, 1718 Lissna, 1720-1945 Lischna, 1771-1794 Leschna; l. 1368 Lesna, 1374 Lesczna, 1437 Lessne, 1771 Leschna, 1863 Lišna. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1975 spol. MNV s Domaželicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1783 (Domaželice) LÍŠNICE, o. Šumperk Č. 1418-1480 Lesnice, 1437-1893 Lestnice, Leščnice, Leštnice, 1448-1481 Leznice, 1464 a dodnes Líšnice, 1466-1517 Lešnice, 1846-1847 Lišnica, 1885 Lišinka; n. 1677-1847 Lechsen, též Markt Lechsen, 1718-1945 Lexen; l. 1348 de Lesnycz, 1355-1379 Lessnicz, 1381-1447 Lestnicz, 1672 Marcklexen, 1771 Lexna. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Paseky, 1960 připojeny jako m.č. Vyšehorky a Líšnice připojena k Mohelnici, 1990 sam. obec. M: 1641 (Vyšehoří) L i š t n á viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek L i t h n o w viz Lichnov, o. Nový Jičín L i t k a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek L i t o l t o v i c e, L i t o l t o w i c z viz Litultovice, o. Opava

LITOVEL, o. Olomouc Č. od 1458 Litovel, 1517 Litovl, 1588-1846 Litovle; n. 1396-1488 Lutthaw, 1571-1945 Littau, Littaw, 1585-1599 Litten, 1633-1798 Litta; l. 1249, 1391 Luthowl, 1272-1497 Luthovia, 1327 Luthow, 1410-1771 Lithovia, Littavia. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. M: 1657 L i t r b a c h y viz Potůčník, o. Šumperk L i t s c h viz Horní Lideč, o. Vsetín a Hranické Loučky, o. Přerov L i t s c h e l viz Hranické Loučky, o. Přerov L i t t a, L i t t a u, L i t t a v i a, L i t t e viz Litovel, o. Olomouc L i t u g a l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc LITULTOVICE, o. Opava Č. 1413-1446 Litoltovice, od 1517 Litultovice, někdy i Lituoltovice, 1580 Lytautowicze, 1798-1847 Litutowice; n. 1676-1945 Leitersdorf; l. 1224 Lutconis villa, 1320 Lutoldisdorf, 1389-1394 Lutersdorf, Lwtersdorf, 1390-1436 Litoltowicz, 1413 Lutholtowicz, 1446 Lytuoltowicz, 1477 de Litoltovic, 1771 Leitersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1945 připojeny od Jezdkovic Choltice. M: 1665 (Stěbořice), 1786 L i t z e l viz Hranické Loučky, o. Přerov L i ž b i t z viz Lyžbice, o. Frýdek-Místek L o b a t i c z viz Lobodice, o. Přerov L o b e n s t e i n, L o b e n s t e y n viz Cvilín, hrad u Krnova, a Úvalno, o. Bruntál L o b e n s t h a l viz Ludvíkov, o. Bruntál L o b e t e i n, L o b e t i n viz Slavětín, o. Olomouc L o b ě n i c e viz Luběnice, o. Olomouc L o b i e s c h i t z viz Lověšice, o. Přerov L o b i n s t a i n, L o b i n s t e i n viz Cvilín, hrad u Krnova a Úvalno, o. Bruntál L o b n i c e,

L o b n i e g, L o b n i g, L o b n i k, L o b n i t i u m, L o b n i t z viz Lomnice, o. Bruntál LOBODICE, o. Přerov Č. 1464-1771 Lobotice, od 1490 Lobodice; n. 1676-1771 Lobotitz, 1793-1945 Loboditz; l. 1131 Lobodici, 1320-1435 Lobodicz, 1353-1355 Lobaticz, 1358-1691 Lobotitz, 1771-1863 Lobodicium, Lobotitium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadami Chrbov a Cvrčov (do 1910 a znovu 1966 jako m.č.). M: 1688 (Tovačov), 1771 L o b o t i c e, L o b o t i t z viz Lobodice, o. Přerov L o b o u i a viz Město Libavá, o. Olomouc L o b s c z i c z, L o b s c h i c z viz Lověšice, o. Přerov L o b s t e i n viz Cvilín, hrad u Krnova a Úvalno, o. Bruntál LOCKERGRUND, o. Šumperk Č. od 1945 Na pustině. 1850 s. Štítů, název zanikl splynutím. M: Štíty, samostatně v matrikách neuváděn L o c z viz Loštice, o. Šumperk L o c ž k a, L o č k a viz Loučka, o. Olomouc L ó č k a viz Studená Loučka, o. Šumperk L o č n o v viz Levenov, o. Šumperk L o č o v viz Lošov, o. Olomouc L o d e n i c e, L o d e n i c z, L o d e n i c h e, L o d e n i t i u m viz Moravská Loděnice, o. Olomouc L o d e n i t i u m viz Loděnice, o. Opava L o d e ř o v viz Ludéřov, o. Olomouc L o d ě j n i c e viz Horní Loděnice a Moravská Loděnice, o. Olomouc

LODĚNICE, o. Opava Č. od 1500 Loděnice, 1606 Lodějnice, (Lodiejnicze), 1847 Lodnice; n. 1377 Lodonicz, 1636-1945 Lodnitz, 1771-1872 Lodenitz, 1784 Lodnig, l. 1280-1294 Lodenicz, 1288 de Lodnicz, 1771 Lodenitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. V 16. a 17. stol. rozdělena na Velkou a Malou Stranu. 1850 sam. obec, 1964 s. Holasovic. M: 1669 (Neplachovice) L o d ě n i c e viz Horní Loděnice a Moravská Loděnice, o. Olomouc LODĚNIČKY, z., o. Olomouc L. 1364 Parua Lodnicz, 1397-1398 Lodyenyczky (pusté), 1407 Lhotca (pustá). Zanikly mezi Horní Loděnicí a Hranič nými Petrovicemi koncem 14. stol. L o d g e ř o v i c e, L o d g i ř o v e c viz Lideřov, o. Frýdek-Místek L o d i e j n i c e viz Loděnice, o. Opava, Horní Loděnice a Moravská Loděnice, o. Olomouc L o d n i c e, L o d n i g, L o d n i t z viz Loděnice, o. Opava L o d n i t i u m, L o d n i t z viz Horní Loděnice, o. Olomouc L o d o n i c e viz Moravská Loděnice, o. Olomouc L o d o n i c z viz Loděnice, o. Opava LOMEC, z., o. Přerov Č. 1530-1545 pustá ves Lomec. Ves zanikla asi v 15. stol. severně od Skoků poblíže Loučky v trati Lomec. L o m e n s k o viz Lomná, z., o. Vsetín LOMNÁ, z., o. Vsetín Č. 1504-1512 ves Lomnú, 1518 pustú ves Lomnú, 1520-1575 pustou ves Lomensko, 1627 vrch Lomensko. Ves zanikla u Horní Lidče tam, kde je samota Lomecký Vrch. L o m i g s d o r f, L o m m e r s d o r f viz Dlouhomilov, o. Šumperk L o m n á viz Dolní Lomná a Horní Lomná, o. Frýdek -Místek

LOMNICE, o. Bruntál Č. 1542-1545 ves pustou Lomnici, od 1555 Lomnice, 1720-1846 Hlomnitze, Hlomnica, 1771 Lobnicze, 1847 Chwalnik; n. 1556-1642 Lobnieg, 1571-1945 Lobnig, 1751-1850 Lomnik, 1771 Lobnitz; l. 1320 Lomnicz (nově osazena), 1351 Lompnicz, 1397 Lompnicze, 1771 Lobnitium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1555. 1850 sam. obec, 1960 připojen jako část Tylov. M: 1656 L o m p n i c e viz Lomnice, o. Bruntál LOMY, o. Jeseník Č. od 1949 Lomy; n. 1792-1805 Geislerfeld, 1836-1945 Geislersfeld. Osada založena kol. 1780 náležela stále k Supíkovicím; mezi 1961-1964 název zrušen pro stavební splynutí. M: 1780 (Supíkovice) L o n g a v i l l a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Přerov L o n g d o r f viz Dlouhá Ves, o. Přerov L o n g e n d o r f viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Dlouhá Ves, o. Přerov L o n g u m C r a s viz Malá Kraš, o. Jeseník L o n k a u, L o n k y viz Louky, o. Karviná L o p e l l e viz Lupěnné, o. Šumperk L o s c z i c z viz Loštice, o. Šumperk L o s e n K ö n i g viz Králová, o. Olomouc L o s c h a u, L o s c h o v i u m viz Lošov, o. Olomouc L o s c h c z i c z, L o s c h i c z, L o s c h i c i u m viz Loštice, o. Šumperk L o s c h i t z viz Loštice, o. Šumperk a Lužice, o. Olomouc L o s í n, L o s i n a, L o s i n y viz Velké Losiny, o. Šumperk L o s k viz Mokré Lazce, o. Opava L o s s c z i t z, L o š č i c e viz Loštice, o. Šumperk

LOŠOV, o. Olomouc Č. od 1465 Lošov, 1872-1885 Ločov; n. 1677-1718 Lossow, 1751-1945 Loschau; l. 1385 Lacznow, 1771 Loschovium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1980 s. Olomouce. M: 1642 (Jívová), 1648 (Dolany), 1651 (Velká Bystřice), 1785 (Svatý Kopeček) LOŠTICE, o. Šumperk Č. 1480-1642 Loščice, od 1511 Loštice; n.1382 Loscicz, 1607-1611 Locz, Lotz, 1672-1945 Loschitz, 1674 Loschtzitz, 1772 Lossczitz; l. 1267 de Lossicz, 1364 Losschicz, 1365-1397 Losczicz, 1375 Loschczicz, 1771 Loschitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. K Lošticím patřila odedávna osada Vlčice, s. města byla židovská čtvrť. 1958 připojena od Pavlova samota Markrábka. Sousední obec Žadlovice do 1924 rozdělena na část loštickou a újezdskou, 1960 obě části m.č. Loštic. M: 1647 L o t h r i n k o w i t z, L o t r i n z o v i c e, L o t r i n k o v i c e viz Lysůvky, o. Frýdek-Místek L o t s c h viz Mladeč, o. Olomouc L o t z viz Loštice, o. Šumperk L o u č viz Loučky, o. Nový Jičín LOUČANY, o. Olomouc Č. 1512 Lučany, od 1518 Loučany (Laučany); n. 1669 Lauczan, 1677-1945 Lautschan, 1718-1751 Laucžian; l. 1131 Lucaz, 1269 de Luchan, 1318-1379 in Luczan, 1771 Lauczanium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1976 m.č. Náměště na Hané, 1991 sam. obec. M: 1714 (Senice na Hané) L o u č i c e viz Loučka, o. Olomouc LOUČKA, o. Nový Jičín Č. 1497-1771 Lučka, Lúčka a lidově do dnes, 1720 Loutzka, od 1846 Loučka (i Laučka), 1798 Lauczky; n. 1557-1617 Ernbergk, 1580 Eeerenbergh, 1645 Lutzka oder Ehrnberk, 1676-1945 Ehrenberg, 1692 Ehrnperg; l. 1374 Luczca, 1650 Ehrenberg, 1690 Lauczka, 1771 Ehrenberga. 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1975 s. Nového Jičína. M: 1610 (Starý Jičín)

LOUČKA, o. Olomouc Č. od 1502 Loučka (Laučka, Laucžka), 1527-1617 Malá Loučka, 1626 Lúčka, 1581 Loučky, 1720 Luczka, 1798 a lidově Ločka; n. 1592 Pürckesdorf, 1614 Burgers dorf, 1676 Lauka, l7l8 Lautcžka, 1720-1771 Burkersdorf, 1751 Lauczka, 1787 Lautzka, 1793-1846 Birkersdorf, 1798 Pirkersdorf, 1846 Birkersdorf, 1846-1872 Lautschka, 1881-1918 Lauczka, 1939-1945 Lautschka; l. 1348 in Lucka, 1350 Louczka alias Burckersdorf, 1393 Birkersdorf, 1399 Parva Luczka, 1508 Purkartsdorf alias Parva Luczka, 1631 Lauczka, 1631 Purkerdorf, 1636 Burksdorf, 1641 Burgstorff, 1672 Lucka. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 osada Bílska, 1980 m.č. Choliny, 1990 sam. obec. M: 1631 (Cholina) LOUČKA, o. Přerov Č. 1394 Loučka Mezení, 1480 a dodnes lidově Lúčka, od 1517 Loučka (Lauczka, Laucžka apod.), někdy i Loučka nad Lipníkem nebo Loučka od Lipníka, 1872 Loučko, lidově též Lóčka; n. 1667-1945 Lautschka, 1672 Lautzka, 1718-1850 Lauczka; l. 1374 Luczca, 1447 Luczka, 1672-1771 Laucžka, 1863 in Loučca. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1976 m.č. Lipníka n. B. M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 LOUČKA, o. Vsetín Č. 1447-1780 a lidově Lúčka, 1517 a od 1872 Loučka, 1771-1874 Lauczka; n. 1395 Luczka, 1676-1918 Lauczka, Laucžka, Lautschka, 1692 Lautzka, 1939-1945 Wies; l. 1307-1389 Luczka, 1771 Lauczka. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1980 připojeny jako m. části obce Lázy a Podolí, 1985 Kunovice a Police, 1990 se znovu osamostatnily Podolí, Kunovice a Police. M: 1662 (Kelč), 1778 L o u č k a viz (Horní a Dolní) Dlouhá Loučka, o. Olomouc, Luká, o. Olomouc a Loučky, o. Šumperk L o u č k a n a d L i p n í k e m, L o u č k a o d L i p n í k a viz Loučka, o. Přerov LOUČKY, o. Bruntál Č. 1494 na Luczce, 1850 Louka, od 1872 Loučky; n. 1365 a 1559 Wysen, 1410 von der Wez, 1531 Wiesen, 1619-1945 Wiese; l. 1771 Wisium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1950 s. Zátoru. M: 1668 (Zátor) LOUČKY, o. Nový Jičín

Č. 1531-1571 z Lúčky, 1535 v Loučce, 1568 ves Luczku pod městem Odrami, od 1611 Loučky, 1771 Lukowicze, 1847 Laučka, 1868 Louč; n. 1608 Lautz, 1613 Laucž, 1720-1945 Lautsch; l. 1374 Lutzka, 1771 Lautschium. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadou Nová Ves (1868 sam. obec, znovu 1948 m.č.), 1961 s. Jakubčovic nad Odrou, 1979 s. Oder. M: 1611 (Odry) LOUČKY, o. Šumperk Č. 1497 Lúčka, 1510-1560 Lawcžka, 1517-1847 Loučka, 1798 Laucžky, 1846 Louky, 1872-1881 Louka, od 1893 Loučka, od 1924 Loučky; n. 1513-1938 Wiesen, 1692 Wisn, 1718 Wiessen, za okupace Mährisch Wisen; l. 1771 Wisna. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, za okupace a od 1949 m.č. Hrabišína. M: 1668 (Nový Malín) L o u č k y viz Lukenná, z., o. Bruntál LOUČNÁ NAD DESNOU, o. Šumperk Č. 1618 Wisnberk, Wiznberk, 1771 Hrad Wysenberg, l893-1921 Wiesenberk, odtud Vízmberk, 1948 Loučná, od 1953 Loučná nad Desnou; n. 1633 Wisemberg, 1720-1945 Wiesenberg, 1771 Wysenberg Schloss; l. 1771 Wisenberg Arx. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. Zámek s několika domy byl zde již na počátku 17. stol., jako sam. obec konstituována 1799. M.č. Loučné jsou Rejhotice, Filipová, Kociánov, 1961 připojeny m.č. Kouty nad Desnou a osada Přemyslov. Viz příslušná hesla! M: 1643 (Velké Losiny), 1784 L o u k a viz Loučky, o. Bruntál a Luká, o. Olomouc L o u k y viz Luká, o. Olomouc a Loučky, o. Bruntál a o. Šumperk LOUKY, o. Karviná Č. od 1540 Louky (Lauky), 1639 z dědiny Lúky ze Slízska, 1681 z Lenk, z Lunk, 1850 Laky; n. 1720-1945 Lonkau, 1736 Luczka, Lonky, 1808 Lenky; l. 1450 Lanky, 1669-1724 Lonky; p. od 1869 Ląki. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam. obec, 1975 s. Karviné jako Karviná 9 – Louky. M: 1784 LOVĚŠICE, o. Přerov Č. od 1447 Lověšice, 1846 Lowissice; n. 1675 Lowiessicz, 1718-1945 Lowieschitz, 1720 Lobieschitz, 1850 Lowietnischitz; l. 1261 Lowschicz, 1290 Lobsczicz, 1455 de Lowiessicz, 1691 Lowessicz, 1771 Lowieschitium.

Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1949 m.č. Přerova. M: 1657 (Horní Moštěnice) L o w i e s c h i t z, L o w i e s s i t z, L o w s c h i c z viz Lověšice, o. Přerov L o z y n viz Velké Losiny, o. Šumperk L ö r c h e n F e l d t viz Skřivánkov, o. Jeseník, od 1959 Polsko L ö s c h n a viz Lešná, o. Vsetín L ö w e n a u viz Levenov, o. Šumperk L ö w e n t h a l viz Liptaň, o. Bruntál L u b a u, L u b a v i a viz Město Libavá, o. Olomouc LUBĚNICE, o. Olomouc Č. 1398-1604 Libenice, 1562 Libonice, 1606 a 1881 Liběnice, od 1606 Luběnice, lidově Loběnice; n. 1609 von Lubincz, 1655-1798 Libnitz, Lubenitz, Lubnitz, 1656 Lübenitz, 1720-1918 Lubienitz, Luběnitz, 1765 Lubincz, 1939-1945 Lubenitz; l. 1297-1389 Lubenicz, 1365 Lybnowicz, 1377-1508 Libenicz, Lybenicz, 1418 Lybyenicz, 1771 Lubienitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 s. Lutína, 1990 sam. obec. M: 1651 (Těšetice) L u b e i n viz Libina, o. Šumperk L u b i a s, L u b i a t h viz Lubojaty, o. Nový Jičín L u b i n a viz Libina a Moravská Libina, o. Šumperk LUBINA, o. Nový Jičín Vznikla 1959 spojením Drnholce nad Lubinou a Větřkovic, jejichž názvy tím zanikly. - Viz příslušná hesla! LUBLICE, o. Opava Obec vznikla 1952 sloučením Kružberku a Starých Lublic, v r. 1960 k ní připojeny Staré Těchanovice. 1962 přejmenována na Kružberk. - Viz příslušná hesla! L u b l i c e, L u b l i c z viz Nové a Staré Lublice, o. Opava L u b n a, L u b n a L h o t a, L u b n é viz Lubno, o. Frýdek-Místek

LUBNO, o. Frýdek-Místek Č. od 1573 Lubno, 1584 Lubna, 1636 Lubné; n. 1580-1945 Lubno, 1720 Lubna; l. 1281 a 1724 Lubna, 1450 Lubna Lhota. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1975 sloučeno s Frýdlantem nad Ostravicí. M: 1628 (Místek), 1716 (Frýdlant nad Ostravicí), 1780 (Borová) L u b o j a t a, L u b o j a t i n viz Lubojaty, o. Nový Jičín LUBOJATY, o. Nový Jičín Č. od 1436 Lubojaty, ale 1467-1492 a 1881 Libojaty, 1771 Lubojatin, 1835-1847 Lubojata; n. 1377 Libad, Lubiath, 1606-1945 Laubias, 1696 Laubigass, 1771 Lubias, ve 20. stol. Laubias-Blaschdorf; l. 1276 de Hluboiat, 1378 de Luboged, 1413-1418 Luboyath, 1655-1672 Laubias, 1771 Lubotinium. 1850 s. o. Bílovec, 1945 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1979 s. Bílovce. M: 1653 (Bílovec), 1784 L u b o k i viz Hluboký, z.,o. Olomouc LUBOMĚŘ, o. Nový Jičín Č. od 1517 Luboměř, ale 1547-1881 i Liboměř, 1798 Lubowecž, 1847 Ludomiřow; n. 1599-1945 Laudmer, 1771 Laudner; l. 1394 Landmar (recte Laudmar), 1408-1437 Libomyerz, 1771 Lubomierium. 1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Spálova, 1869 sam. obec. M: 1684 (Spálov) LUBOMĚŘ POD STRÁŽNOU, o. Olomouc Č. 1517 Libtál, 1546-1893 Lipthal, Liptaň, Libtan, Lyptaň, 1554 Liptava, 1571-1637 Lipštejn, Liptejn, 1771 Lyptin, 1798 Lubomíř, 1847 Libdol, 1846-1924 Luboměř, od 1924 Luboměř pod Strážnou; n. 1622-1939 Liebenthal, 1939-1945 Liebenthal bei Bodenstadt; l. 1394 a 1672 Libenthal, 1408 a 1798 Lytugal, 1437 Lybtan, 1771 Libentalium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1950 osada Města Libavé. M: 1628 (Potštát), 1786 L u b o m í ř viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc

L u b o t i n i u m viz Lubojaty, o. Nový Jičín L u b o v i a, L u b o w viz Město Libavá, o. Olomouc L u b y n viz Libivá, o. Šumperk L u c a w i c z viz Lukavice, o. Šumperk L u c a z viz Loučany, o. Olomouc L u c k viz Lukavec, o. Nový Jičín L u c k a viz Luká, o. Olomouc L u c k a u viz Luková, o. Přerov L u c k a w e t z viz Lukavice, o. Šumperk L u c k o w viz Luková, o. Přerov L u c o w a viz Luková, o. Přerov L u c z a n viz Loučany, o. Olomouc L u c z c a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o. Bruntál, Nový Jičín, Šumperk L u c z e n d o r f viz Moravský Kočov, o. Bruntál L u c z i c z viz Loučka, o. Olomouc a Lučice, o. Přerov L u c z k a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o. Bruntál, Nový Jičín a Šumperk, Louky, o. Karviná, Studená Loučka, o. Šumperk a Dlouhá Loučka, o. Olomouc L u c z k i, L u c z k i u m viz Hranické Loučky, o. Přerov L u c ž n a viz Lužná, o. Vsetín LUČICE, o. Přerov Č. 1499-1893 Lučiště, 1548-1569 Lučišče, 1517 z Lučisk, od 1771 Lučice; n. 1672 Lautschitz, 1684-1945 Lucchitz, 1718 Lutsch; l. 1771 Luczitium, 1863 Lutschitzium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č. M: 1637 (Bělotín) L u č í n viz Lutín, o. Olomouc LUČINA, o. Frýdek-Místek Vznikla 1956 jako nová obec, z části Soběšovic a Dolních Domaslavic. 1980-1990 MNV v Lučině střediskovým pro Soběšovice, Žermanice a Dolní Domaslavice.

L u č i š č e, L u č i s k a, L u č i š t ě viz Lučice, o. Přerov L u č k a viz Loučka, o. Nový Jičín, Olomouc, Přerov a Vsetín, Loučky, o. Bruntál a Šumperk, Dlouhá Loučka, o. Olomouc a Hranické Loučky, o. Přerov L u č n á viz Lužná, o. Vsetín L u d e r s c h o w, L u d e r z o w viz Ludéřov, o. Olomouc LUDÉŘOV, o. Olomouc Č. 1490-1881 Lideřov, od 1771 Ludeřov, lidově Lodeřov; n. 1677 Liderzow, 1718-1918 Luderzow, Ludeřov, 1939-1945 Luderschow; l. 1349-1405 Luderzow, 1371 Ludersow, 1376 Liderzow, 1466 Lederzow, 1771 Luderzovium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 připojena k Drahanovicím. M: 1709 (Drahanovice) L u d g e r s t h a l viz Ludgeřovice, o. Opava LUDGEŘOVICE, o. Opava Č. 1518-1625 Lidgeržowicze, 1547-1654, 1885-1973 Ludgeřovice, 1654, 1870-1885 i Lidheřovice, 1771 Ludgerovice; n. 1377 Rudegersdorf, 1467 Rugersdorf, 1720-1905 Ludgerzowitz, 1771 Ludgerowitz, 1871 Ludierzowitz, 1905-1945 Ludgersthal; l. 1303 Rudugersdorf, 1465 de Lidgerzowicz, 1668 ex pago Ludgerzowicz ex Silesia, 1672 Liderzowicze, 1724 Lulgiržowitz, 1771 Ludgerowitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1647 (Hlučín) L u d g e ř o v i c e viz Lideřov, o. Frýdek-Místek L o d o m i ř o w viz Luboměř, o. Nový Jičín LUDVÍKOV, o. Bruntál Č. od 1850 Ludvíkov; n. 1718-1945 Ludwigsthal, 1773 Lobesthal; l. 1771 Ludwigsthalium. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno pod Pradědem, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál. Vznikl na místě železáren, zbudovaných 1672, v l. 1718-1720 organizován jako obec. 1850 sam. obec, 1960 připojen jako část k Vrbnu p. P., 1991 sam. obec. M: 1725 (Vrbno pod Pradědem) LUDVÍKOV, o. Šumperk Č. od 1770 Ludvíkov; n. 1770-1945 Ludwigsthal.

1850 osada, později s. Rapotína. M: 1781 (Velké Losiny) L u d w i g s t h a l viz Ludvíkov, o. Bruntál a o. Šumperk LUH, o. Bruntál Dol. 1788, č. od 1893 Luhy, od 1924 Luh; n. 1869-1945 Aue. 1850 předměstí Horního Benešova, které vzniklo na místě vsi Rudelsdorfu, zaniklé v 15. stol. M: Horní Benešov, v matrikách samostatně neuváděn L u h a viz Luhy, o. Opava LUHY, o. Opava Č. od 1893 Luhov, od 1924 Luhy. S. Litultovic. M: Litultovice, v matrikách samostatně neuváděn L u h y viz Luh, o. Bruntál L u c h a n viz Loučany, o. Olomouc L u k viz Lukavec, o. Nový Jičín a Luká, o. Olomouc L u k h viz Lukavec, o. Nový Jičín L u k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc, Louky, o. Karviná a Lukavec, o. Nový Jičín LUKÁ, o. Olomouc Č. 1409-1609 v Lukých, 1409-1798 Luky, 1544 v Lukeych, 1604 Veliká Luka, 1605 do dědiny Velikých Lukých, 1616-1617, 1798 Louky, 1718-1798 Loučka (Lauczka), 1798 Luké, 1850-1872 Louka, 1898-1918 Luka, odtud Luká; n. 1676-1846 Lauka, 1676-1751 Lauky, 1763-1765 Lucka, 1771 Lukau, 1847-1918 Luka, 1939-1945 Luk; l. 1349-1408 Luke,Lukey, 1365 a 1771 Luka, 1408 ad villa Lukych. 1850 s. o. Konice, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Konice, 1868 Litovel, 1960 Olomouc. M: MZA, 1786 L u k a n o v a L h o t a, L u k á ň o v a L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín L u k a u viz Luká, o. Olomouc a Lukavec, o. Nový Jičín LUKAVEC, o. Nový Jičín

Č. od 1431 Lukavec, 1464 Lukawicze, 1771 Lukawetz; n. 1377 Lukawecz, Lukawicz, 1632, 1771 Lukh, 1647 Lukaw, 1720-1835 Luk, 1736-1835 Lukau, 1872-1945 Luck; l. 1312 a 1435 Lukawecz, 1771 Luka. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1976 s. Fulneku. M: 1642 (Slatina), 1784 (Fulnek) LUKAVICE, o. Šumperk Č. od 1481 Lukavice, 1517 Lukovice; n. 1677-1945 Luckawetz, 1720-1847 Lukawitz; l. 1273 a 1408 Lukawecz, 1389-1403 Lucawicz, 1320 Lukawicz, 1614-1672 Lukawitz, 1771 Lukawitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Slavoňov a Vlachov. M: 1614 (Mohelnice), 1784 (Zvole) L u k a v i c e viz Lukavec, o. Nový Jičín L u k a w viz Lukavec, o. Nový Jičín L u k a w a viz Luková, o. Přerov L u k a w e t z, L u k a w i t i u m, L u k a w i c z, L u k a w i t z viz Lukavice, o. Šumperk L u k e viz Luká, o. Olomouc LUKENNÁ, z., o. Bruntál Č. 1506 Lukenná, Loučky (pusté). Zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Vrbnem, Horním Benešovem a Bruntálem. L u k o v viz Luková, o. Přerov LUKOVÁ, o. Přerov Č. od 1555 Luková; n. 1675 Luckow, 1718 a 1847 Lukow, 1720 Lukawa, 1771-1945 Lukowa; l. 1385 a 1863 Lucowa, 1397-1693 Lukowa, 1771 Lukovium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Brodkem u P., 1983 jeho m.č. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory) L u k o v i c e, L u k o w i c z viz Lukavice, o. Šumperk L u k y viz Luka, o. Olomouc

L u l g i r ž o w i t z viz Ludgeřovice, o. Opava L u n k y viz Louky, o. Karviná L u p e l l e, L u p e n n a viz Lupěné, o. Šumperk LUPĚNÉ, o. Šumperk Č. 1559-1924 Lupenné, Lupené, 1771-1846 Lupeny, Lupení, 1847 Lupený, od 1924 Lupěné; n. 1650 Lupienny, 1677-1945 Lupelle, 1798 Nupelle; l. 1320-1441 Lupenne, 1403 in Lupina, 1455 a 1672 Lupienna, 1441 Lupenna, 1771 Lupelle, 1828 Lopelle. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Jestřebí, 1869 sam. obec, 1960 m.č. Nemile. M: 1660 (Zvole), 1724 (Zábřeh na Moravě) L u p i v i l l a m a i o r viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín L u p i v i l l a m i n o r viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín L u p i n a viz Lupěné, o. Šumperk L u p t a l viz Liptál, o. Vsetín L u p t y n viz Liptaň, o. Bruntál L u s a u, L u s o v viz Kluzov, o. Olomouc L u s c h i t z viz Lužice, o. Olomouc L u s c h n a, L u s c h n e viz Lužná, o. Vsetín L u s i c i, L u s i t z viz Lužice, o. Olomouc L u s o v i c e viz Hlušovice, o. Olomouc L u t a s c h n a viz Lužná, o. Vsetín L u t c o n i s v i l l a, L u t e r s d o r f viz Litultovice, o. Opava L u t h i n a viz Dolní Lutyně, o. Karviná L u t h o l d i s d o r f, L u t h o l t o w i c z viz Litultovice, o. Opava L u t h o v i a, L u t h o w l viz Litovel, o. Olomouc LUTÍN, o. Olomouc Č. od 1414 Lutín (Lutin, Lutyn), 1483 Lučin, lidově Lotin; n. 1671-1718 Lutin, 1751-1945 Lutein, Luttein; l. 1234, 1256 Lutin, Lutyn, 1399 Luthin, 1414 Hlutin, 1508 Lutyn, 1771 Lutinium.

Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1720 (Slatinice) L u t o l d i s d o r f viz Litultovice, o. Opava L u t s c h viz Lučice, o. Přerov L u t s c h e l viz Hranické Loučky, o. Přerov L u t s c h i t z, L u t s c h i t z i u m viz Lučice, o. Přerov L u t s c h i u m viz Studená Loučka, o. Šumperk L u t s c h n a viz Lužná, o. Vsetín L u t t e i n viz Lutín, o. Olomouc L u t t e n d o r f viz Holčovice, o. Bruntál L u t t h a u viz Litovel, o. Olomouc L u t u n a, L u t y n, L u t y n i a D o l n a, L u t y n i a N i e m i e c z k a, L u t y n i e T h e u t o n i c u m, L u t y n ě viz Dolní Lutyně, o. Karviná L u t z k a viz Loučky, o. Nový Jičín L u z i t i u m viz Lužice, o. Olomouc L u z n á viz Lužná, o. Vsetín L u z y c z y e, L u z y t y viz Lužice, o. Olomouc LUŽICE, o. Olomouc Č. od 1480 Lužice (Luzicze), 1531 Vzycze; n. 1599-1945 Luschitz; l. 1131 Lusici, 1296 Lusicz, 1397 Luzyczie, 1409 Luzytz, 1691 Luschitz, 1771 Luzitium, 1828 Loschitz. 1850 s. o. a Šternberk, 1960 Olomouc. 1971 s. Šternberka, 1992 sam. obec. M: 1633 (Šternberk) LUŽNÁ, o. Šumperk Č. 1575-1614 a 1872-1883 Felvíz, 1623 ve vsi Flwejsu, 1630-1641 a 1893-1949 Velvíz, 1634 Velfís, 1654-1798 Felvíze, 1771 Pelwys, od 1949 Lužná; n. 1676 a 1771 Pföhlwiesen, 1692 Fallwis, 1711-1945 Pföhlwies, 1716-1780 Pfelwiss; l. 1771 Pfölwisium. Od 1850 s., později m.č. Kopřivné. M: 1656 (Kopřivná)

LUŽNÁ, o. Vsetín Č. od 1512 Lužná, 1771 Luzna, 1846-1850 Lučná, 1885 Lúžná, lidově Lužné; n. 1663-1772 Lucžna, 1670 Lužna, 1718-1945 Luschna, 1692 Luschno, 1771 Luschnau, 1846-1847 Lutaschna, Lutschn. 1850 s. o. Valašské Klobouky, 1902 Vsetín; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val. Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1902 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. M: 1707 (Lidečko), 1787 (Valašská Polanka) L u ž n é viz Lužná, o. Vsetín L ü b e n i t z viz Luběnice, o. Olomouc L v í n o v viz Levenov, o. Šumperk L y b a, L y b a u, L y b a v i a, L y b a w, L y b a w a viz Město Libavá, o. Olomouc L y b e s c h viz Liboš, o. Olomouc L y b i n a viz Libina, o. Šumperk L y b l i c z viz Nové Lublice, o. Opava L y b n a viz Libina, o. Šumperk L y b n o w i c z viz Luběnice, o. Olomouc L y b t a n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L y b y e n i c z viz Luběnice, o. Olomouc L y d n a w viz Lipná, o. Přerov L y h o t a viz Lhotka u Ostravy, o. Opava L y n a viz Mlýnov resp. Dolní Benešov, o. Opava L y n d n a w viz Lipná, o. Přerov L y p t a ň, L y p t i n viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc L y s k i viz Lísky, o. Frýdek-Místek LÝSKY, o. Přerov Č. 1486-1774 Lajsky, Lejsky, Leysky, od 1517 Lýsky, 1850 Legsek; n. 1672 Leiske, 1676 Leyse, 1716-1945 Leisek, 1771 Lysekh, 1847 Laysek; l. 1234-1256 in Lyssek, Lyssek, 1371 in Lischkach, 1437 in Lysky, 1771 Liseka. 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 sloučeny s Popovicemi a Vinary v obec Viničnou, 1980 m.č. Přerova.

M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí) LYSOV, z., o. Olomouc Č. 1412-1550 Lysov; l. 1353-1466 Lissow, Lyssow. Ves zanikla v poslední třetině 15. stol. mezi Seničkou a Cakovem. L y s s t n a viz Lišná, o. Přerov LYSŮVKY, o. Frýdek-Místek Č. 1712-1924 a lidově dosud Lotrinkovice, 1771 a od 1924 Lysůvky, 1798 Lisowky, 1847 Lisůvka, 1850-1872 Lišůvky; n. 1718-1918 Lothrinkowitz, 1798 Lissiwek, 1771 Lysuwko, 1847 Lysuwek; l. 1724 Lotringowice, 1771 Lyssuwka. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1925 splynula osada s obcí Lotrinkovice, po sloučení užíván název Lysůvky, 1975 spol. NV s Frýdkem-Místkem, s nímž 1979 sloučeny. M: 1628 (Místek) L y t u g a l viz Luboměř pod Strážnou, o. Olomouc LYŽBICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1562 Lyžbice, 1736 Lizbice; n. 1720-1945 Lischbitz; l. 1678 Lysobicz; p. od 1869 Lyzbice. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Frýdek; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1946 s. Třince. M: 1707 (Vendryně)

M a c z k o w viz Maršíkov, o. Šumperk M a d e l b e r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M a g e c z i n, M a g e t e i n, M a g e d e i n, M a g e t i n viz Majetín, o. Olomouc M a g n a B i s t r i c z viz Velká Bystřice, o. Olomouc M a g n a C r a z, M a g n a C r o s viz Velká Kraš, o. Jeseník M a g n a G r a b o v a, M a g n a G r a b o v i a viz Hrabová, s. Ostravy M a g n a H l u b o k y viz Hlubočky, o. Olomouc M a g n a H r a b o v a viz Hrabová, o. Ostravy M a g n a C u c h e l n viz Chuchelná, o. Opava M a g n a L a z n i k viz Lazníky, o. Přerov M a g n a L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín M a g n a L u c z k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc M a g n a P o l o m viz Velká Polom, o. Opava M a g n a S e n i c z viz Senice na Hané, o. Olomouc M a g n o B e n t s c h i t z viz Penčice, o. Přerov M a g n o B i s t r i t z viz Valašská Bystřice, o. Vsetín M a g n o D a r k o w i t i u m viz Darkovice, O. Opava M a g n o G l o k e r s d o r f viz Klokočov, o. Opava M a g n o H e r l i t i u m viz Velké Heraltice, o. Opava M a g n o H r a b o v a viz Hrabová, s. Ostravy M a g n o L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov M a g n o P o l o m, M a g n o P o l o m a viz Velká Polom, o. Opava M a g n o P r o s e n i c i u m viz Prosenice, o. Přerov M a g n o R a d e n, M a g n o R o d n a viz Radim, o. Bruntál M a n o S e n i t i u m viz Senice na Hané, o. Olomouc M a g n o S t o h l a viz Velká Štáhle, o. Bruntál

M a g n o p e t r o v i l l a viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín M a g n u m B i s t r i t i u m viz Valašská Bystřice, o. Vsetín M a g n u m B r a m s w e r d, M a g n u m B r a u n s w e r d viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek M a g n u m C r a a s, M a g n u m C r a s, M a g n u m C r a z viz Velká Kraš, o. Jeseník M a g n u m D e s a l, M a g n u m D e z a l viz Blatec a Tážaly, z., o. Olomouc M a g n u m D u b viz Dub nad Moravou, o. Olomouc M a g n u m G e s t r ž e b y viz Jestřebí, o. Šumperk M a g n u m H e r a l t i c z viz Velké Heraltice, o. Opava M a g n u m H e r m e s d o r f viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín M a g n u m K o s c h a t k a viz Košatka, o. Frýdek -Místek M a g n u m L a z n i c i u m viz Lazníky, o. Přerov M a g n u m M o r a w viz Dolní Moravice, o. Bruntál M a g n u m M o s s n o w viz Mošnov, o. Nový Jičín M a g n u m N a s s o b u r k y viz Nasobůrky, o. Olomouc M a g n u m P e t e r s w a l d, M a g n u m P e t r s w a l d, M a g n u m P e t r z w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín M a g n u m P o l o m viz Velká Polom, o. Opava M a g n u m P o y d l viz Podolí, o. Šumperk M a g n u m P r o a e n i t z viz Prosenice, o. Přerov M a g n u m R a g e c z, M a g n u m R a s l, M a g n u m R a y e s i e l, M a g n u m R e c z viz Rájec, o. Šumperk M a g n u m S y e n i c z viz Senice na Hané, o. Olomouc M a g n u m T e i n i c z, M a g n u m T e i n i t i u m viz Velký Týnec, o. Olomouc M a g n u m T y e s e i c z, M a g n u m T y e s s i c z e viz Dolní Těšice, o. Přerov M a g n u m U g e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc M a g n u m W u r b e n viz Velké Vrbno, o. Šumperk M a g n u s D e z a l v i z Tážaly, z., o. Olomouc

M a h r e viz Dolní Moravice, o. Bruntál M a i d b u r g, M a i d e l b e r g, M a i l b e r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M a i o r B i e l a viz Stará Bělá, s. Ostravy M a i o r B i s t r i c z viz Velká Bystřice, o. Olomouc M a i o r C a m e n e t z viz Kamenka, o. Nový Jičín M a i o r C z a k o w viz Cakov, o. Olomouc M a i o r C z y n i c z viz Senice na Hané, o. Olomouc M a i o r H e r m a n s d o r f viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín M a i o r H o s c h i z, M a i o H o s e t h i c z viz Velké Hoštice, o. Opava M a i o r L i d e c z viz Horní Lideč, o. Vsetín M a i o r P e t r z w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín M a i o r V i s t r z i c z viz Velká Bystřice, o. Olomouc M a i o r Z l a t i n e n viz Slatinice, o. Olomouc M a i u s P a u l o w i t z viz Dolní Povelice, o. Bruntál M a i u s P o y d e l viz Podolí, o. Šumperk M a i u s T y e s c h i c z e viz Těšice, o. Přerov M a i w a l d viz Májůvka, o. Bruntál M a j e t e i n viz Majetín, o. Olomouc MAJETÍN, o. Olomouc Č. od 1440-1839 Majetin (Magetin), od 1846 Majetín, n. 1676 Magetin, 1720 Magedein, 1751 Mogetein, 1771 Mogitein, 1846 Magetein, 1847-1945 Majetein, l. 1277 Moiethin, 1306 a 1364 Moyetyn, 1318 Mogetin, 1354 Mayeczin, 1374-1375 Mageczin, 1691 Mayetin, 1771 Majetinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. M: 1700 (Kokory), 1872 M á j k a viz Májůvka, o. Bruntál M a j u s P r o s e n i c i u m viz Prosenice, o. Přerov MÁJŮVKA, o. Bruntál Č. 1480-1846 Maywald, 1517 z Najvaldu, 1599-1615 Meywald, 1771 Meiwalda, 1850-1872 Májka, 1883-1950 Mejvald, odtud Májůvka, n. 1599-1751 Meywaldt, 1664-1846 Maywaldt, 1692, 1847-1945 Maiwald, l. 1397 Meywald, 1410 Maywalt, 1771 Maywalda.

1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1963 spol. MNV. s Bílčicemi, 1980 jejich m.č. M: 1706 (Dvorce) MALÁ BYSTŘICE, o. Vsetín Č. 1590 ves Řeka Bystřice(!), 1611-1675 Bystřičky, 1627-1720 Šimčíkova Bystřice, Šimčíkovy Bystřice, 1651 Dolní Bystřička, 1745-1846 Malá Bistřica a lidově dodnes, 1771 Malý Bystřice, od 1847 Malá Bystřice, ale 1850-1872 též Bystřička, n. 1675-1771 Klein Bystrzytz, Klein Bystritz, 1692 a za okupace Klein Bistritz, 1835-1918 Klein Bistřitz, l. 1771 Parvum Biatrzitium, 1828 Micro Bistritz. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1779 (Valašská Bystřice), 1867 (1 rok Veselá) M a l á Č e r v e n k a viz Nová Červenka, o. Olomouc M a l á D ě d i n a viz Staříč, o. Frýdek-Místek M a l á H a b r o v á, M a l á H a b r ů v k a, M a l á H r a b o v á viz Hrabůvka, s. Ostravy M a l á H e r m a n k a viz Heřmánky, o. Nový Jičín M a l á H o e t y z viz Hostice, z., o. Šumperk M a l á H r a b o v a, M a l á H r a b ů v k a viz Hrabůvka, s. Ostravy M a l á K a m e n k a viz Kamenka, z., a Véska, o. Nový Jičín MALÁ KOŠATKA, o. Frýdek-Místek Zal. 1780, připojena 1850 jako osada k Velké Košatce. Č. 1835-1872 Malá Košatka, n. 1835-1872 Klein Koschatka. - Viz též heslo Košatka nad Odrou! M: 1780 (Stará Ves nad Ondřejnicí) MALÁ KRAŠ, o. Jeseník Č. 1850 Malé Krose, od 1871 Malá Kraš, n. 1291 in Langen Craase, 1378-1625 Cros Lameseit, 1611-1945 Klein Krosse, 1720 Klein Cros, Klein Crosse, l. 1284 Longum Cras, 1310 Cras Syffridi (Žibřidova Kraš). Od 1850 stále osada Velké Kraše. M: 1591 (Vidnava) MALÁ LHOTA, o. Vsetín Č. 1411 Tomášova Lhota, od 1505 Malá Lhota, ale 1517 Kolečkova Lhotka, 1548-1629 Kolečkova Lhota, 1648-1676 Malá Lhotka, lidově Hlotka, n. 1654-1945 Klein Lhota, 1847 Kleine Lhotta, l. 1771 Parva Lhota.

1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1980 m.č. Velké Lhoty. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Veselá) M a l á L h o t a viz Dolní Lhota, o. Opava, Lhotka, o. Přerov a Lhota u Kelče, o. Vsetín M a l á L h o t k a viz Malá Lhota, o. Vsetín M a l á L h o t a p o d K u s í ř e m viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc M a l á L o u č k a viz Loučka, o. Olomouc MALÁ MORAVA, o. Šumperk Č. od 1575 Malá Morava, 1616 Klejn Mohr, 1850-1872 Malá Moravice, n. 1564-1650 Klein Mohr, 1582, 1839-1945 Klein Mohrau, 1607 Kleine Mohre, 1678-1793 Klein Mohra, l. 1351 Moraw, 1672 Paruo Mohra, 1771 Micro Mohra. - Polopustá ves znovu osídlována 1561-1564. 1850 s. o. Staré Město, 1938 Králíky, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk, 1938 Králíky, 1945 Šumperk. 1850 sam. obec, 1954 připojeno jako m.č. Sklené, 1960 Vlaské, Vojtíškov, Vysoká, Vysoký Potok a Zlatý Potok, 1980 Podlesí s osadou Křivá Voda. M: 1655 M a l á M o r a v a viz Malá Morávka, o. Bruntál M a l á M o r a v i c e viz Malá Morava, o. Šumperk MALÁ MORÁVKA, o. Bruntál Č. 1850 Malá Morava, od 1871 Malá Morávka, n. 1573-1771 Klein Mohra, 1598-1945 Klein Mohrau, 1604-1629 Kleine Mohr, 1629 die Kleine Mahr in baronatu Freidenthal, 1629-1661 Kleine Mohraw, 1661 Kleine Maare, 1836 Klein Morau, l. 1672 Klein Mohra, 1714 Micro Mohra. 1850 s. o. a o. Bruntál, 1954 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Karlova pod Pradědem. M: 1661 M a l á P o v e l i č k a viz Horní Povelice, o. Bruntál M a l á P r o s e n i c e viz Proseničky, o. Přerov M a l á S e n i c e, M a l á S e n i č k a viz Senička, o. Olomouc M a l á S t o h l a viz Malá Štáhle, o. Bruntál MALÁ STRANA, díl Mladějovic, o. Olomouc Č. 1531-1548 Malá Strana, 1599-1615 Malá Stránka, n. 1599-1662 Kleine Seytt.

M a l á S t r a n a viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk M a l á S t r á n k a viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk a Malá Strana, díl Mladějovic, o. Olomouc M a l á S u k o l o m viz Horní Sukolom, o. Olomouc MALÁ ŠTÁHLE, o. Bruntál Č. 1542-1545 ves pustá Nová Sstahle, 1547 znovu vysazena pod jménem Malá Štáhle, 1568 "z Malého Štáhle", 1834 ves Štohly, 1846-1872 Malá Stohla, 1850 a 1893 Malá Štola, 1893 Malé Štahle, n. 1547 Klein Stohel, 1574-1945 Klein Stohl, 1600-1610 Klein Staehl, 1608-1615 Klein Stoll, 1619 Klein Stogl, l. 1771 Parvo Stohla. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Rýmařovem, 1980 jeho m.č., 1991 sam. obec. M: 1647 (Dolní Moravice) M a l á Š t o l a viz Malá Štáhle, o. Bruntál M a l á T i c h á viz Tichá, o. Nový Jičín MALÁ TŘEBOM, z., o. Opava Č. 1561 "z pusté dědiny Malého Třeboně", 1561-1679 Malá Třebom, n. 1561-1566 Klein Trrömb, k. 1508 deserta villa Parva Trebonia. Ves zpustla v 15. stol. a pozemky rozděleny mezi Hradčánky (dnes Polsko), Třebom a Sudice (o. Opava). M a l á V e s viz Víska, o. Olomouc MALÁ VÉSKA, o. Bruntál Č. 1506, 1562, 1850-1950 Nová Véska, pak Malá Véska, 1993 Nová Véska; n. 1405 das Newe Dorfel, Newederfel, 1568, 1720-1945 Neudörfel, 1604 Newdörffle, 1618 New Dörfflein, 1657 Neudörfflein, 1702 Neudörfl, i 1736-1872, l. 1771 Neo Dörffla. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1954 m.č. Starého Města u Bruntálu, 1967 spolu s ním sloučena s Bruntálem, 1991 m.č. Starého Města. M: 1731 (Bruntál) M a l á V é s k a, M a l á W e s k a viz Víska, o. Olomouc M a l á V í s k a viz Česká Ves, o. Bruntál M a l á W r a c l a w k a viz Vraclávek, o. Bruntál M a l á W u e r m, M a l á W ü r b e n viz Malé Vrbno, o. Šumperk M a l a n k a, M a l a n k e n viz Malánky, o. Opava

MALÁNKY, o. Opava Č. od 1871 Malánky, n. 1871 Malanka, 1905-1945 Malanken. Vždy osada města Hlučína a vsi Bobrovník, o. Opava, 1980 zanikly zrušením. M a l b e r k viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M a l é D a r k o v i c e, M a l é D a r k o v i č k y viz Darkovičky, o. Opava M a l é E k a r t i c e viz Pusté Jakartice, s. Opavy M a l é G e s t ř e b y viz Jestřebíčko, o. Šumperk MALÉ HERALTICE, o. Opava Č. od 1491 Malé Heraltice, 1872 Malé Heraltovice; n. 1377 Wenig Herolticz, 1601-1945 Klein Herrlitz, Klein Herlicz, 1736 Klein Heralticz. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č. M: 1646 (Velké Heraltice) M a l é H e r a l t o v i c e viz Malé Heraltice, o. Opava M a l é H e ř m á k y, M a l é H e r m a n i c e, M a l é H e ř m á n k y viz Heřmánky, o. Nový Jičín M a l é H o s c h i c e, M a l é H o s s y c z e viz Malé Hoštice, s. Opavy M a l é H o s t i c e viz Hostice, z., o. Šumperk MALÉ HOŠTICE, s. Opavy Č. od 15. stol. Malé Hoštice, v 16. a 17. stol. též Hoštičky, 1561 Malé Hoščice, 1771 Malý Hossycze, 1830 Malé Hoschice; n. 1608 Klein Hoschicz, 1720-1736 Klein Hoschtitz, 1771-1847 Klein Hoschitz, 1784-1945 Klein Hoschütz, l. 1230 Hoschicz, 1265 Hossticz, 1269-1359 Minus Hoschiz, 1364 Minor Hossicz, 1771 Parvum Hoschitz. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. 1850 sam. obec, 1970 s. Opavy i se svou osadou Pustými Jakarticemi. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1766 (Velké Hoštice) MALÉ HRADČANCE, z., o. Opava Č. 1437-1440 Malé Hradčance nad Jaktařem, 1464 ještě osedlé, ale 1502-1740 jen dvůr Hradčance, zvaný v 17. a 18. stol. též Mošovec, 1847 Mossowic; n. 1720 Hradzanec Rittersitz genannt Moschenhof, 1847 Moschenhof. Ves zanikla v 15. stol., dvůr zrušen v 19. stol.; stál mezi Zlatníky a Jaktařem.

M a l é J e s t ř e b í viz Jestřebíčko, o. Šumperk MALÉ KARLOVICE, o. Vsetín Vznikly r. 1774 rozdělením Karlovic na Malé a Velké Karlovice (díl panství vsetínského a rožnovského); č. 1774-1850 Karlovice, díl vsetínský, Karlovice, Malé Karlovice, 1850 Vsetínské Karlovice, n. 1774-1945 Klein Karlowitz, 1850 Karlowitz-Wsetin. 1850 s. o. Rožnov, 1911 Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1911 Vsetín. 1850 sam. obec, 1966 spojeny s Velkými Karlovicemi v jednu obec pod názvem Karlovice. - Viz též heslo Velké Karlovice! M: 1774 (Velké Karlovice) MALÉ KOBEŘICE, o. Opava Č. 1525 Malé Kobeřice čili Osmiláníci, od 1871 Osmilání, Osmilány; l. (1183) Modleiouic, 1349 Paruo Koberwicz. Ves splynula s Kobeřicemi, o. Opava, v níž tvoří ulici Osmilání. - Viz též heslo Kobeřice, zejména k r. 1377 - německé jméno! M a l é K o n c z y c e viz Kunčičky, s. Ostravy M a l é K o n č i c e viz Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek M a l é K r o s e viz Malá Kraš, o. Jeseník M a l é K u n č i c e viz Kunčičky, s. Ostravy a Kunčičky u Bašky, o. Frýdek-Místek M a l é L a s y n k y, M a l é L a z n i č k y, M a l é L a z n i k y, M a l é L e s i n k y viz Lazníčky, o. Přerov M a l é M o r a v i c e viz Malá Morava, o. Šumperk M a l é N a s o b ů r k y viz Kotrflek, o. Olomouc MALÉ NOVOSADY, s. Uničova, o. Olomouc Č. 1780-1846 Malé Novosady nebo Nová Ulice, 1850 Malý Novosad; n. 1780-1850 Klein Neustift. Do 1850 sam. obec, pak předměstí Uničova, s nímž záhy splynulo. M: 1780 (Uničov) M a l é O l b r e c h t i c e viz Lesní Albrechtice, o. Opava M a l é O l d ř i c h ů v k y viz Nové Oldřůvky, o. Opava M a l é P e n č i c e, M a l é P e n č i č k y viz Penčičky, o. Přerov

M a l é P e t ř v a l d í k y, M a l é P e t ř v a l d y viz Petřvaldík, o. Nový Jičín M a l é P o d o l í, M a l é P o d o l í č k o viz Podolíčko, o. Šumperk M a l é P o v e l i c e viz Horní Povelice, o. Bruntál M a l é P r o s e n i c e, M a l é P r o s e n i č k y viz Proseničky, o. Přerov M a l é P r u s i n o v i c e viz Ranošov, o. Olomouc M a l é P ř e s t a v l k y viz Přestavlky, o. Olomouc M a l é R o u d n é, M a l é R u d n é viz Radimek, o. Bruntál M a l é S o b ů r k y viz Kotrflek, o. Olomouc M a l é Š t a h l e viz Malá Štáhle, o. Bruntál M a l é T ě š i c e viz Horní Těšice, o. Přerov M a l é V r a ž n é viz Horní Vražné, o. Nový Jičín MALÉ VRBNO, o. Šumperk Č. 1616 Klejn Wirben, 1751 Malá Wuerm,l839 1846 Malá Würben, od 1847 Malé Vrbno, n. 1614-1945 Klein Würben, 1771 Klein Würm; l. 1771 Wirm Parvo. Od 1850 stále osadou Starého Města. M: 1627 (Staré Město) M a l é Z á v i š i c e viz Závišice, o. Nový Jičín MALENOVICE, o. Frýdek-Místek Vznikly mezi 1611-1617; č. vždy Malenovice, 1850 též Malinov, Malinovice; n. 1736-1808 Mallinow, pak Malenowitz do 1945; l. 1724 Malinowice, 1771 Malenovitium. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát pod Radhoštěm; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Frýdlanten nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová) M a l e n o v i c e viz Chrastice, o. Šumperk MALETÍN, o. Šumperk Č. 1418-1633 Maletín, Maletyn, 1771 Moletin, 1839-1872 Starý Moletín, 1883-1949 Starý Maletín, odtud Maletín; n. 1677 Malletein, 1718-1771 Molletein, 1798-1945 Alt Molletein, l. 1317-1408 Maletyn, 1355 Maletein, 1389 Moletin, 1672 Moletein, 1771 Moletinium.

1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1946 připojen k němu jako osada Nový Maletín, který sloučen 1949 v obec Maletín, 1960 připojeny m.č. Javoří, 1975 Krchleby (1990 sam. obec). Obec má dnes m.č. Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří. M: 1690 MALHOTICE, o. Přerov Č. od 1506 Malhotice; n. 1675-1945 Malhotitz; l. 1317-1404 a 1690 Malhoticz, 1393-1406 Malotitz, 1771-1863 Malhotitium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1868 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Všechovicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1670 (Vsetín), 1738 (Všechovice) M a l i n o v i c e viz Malenovice, o. Frýdek-Místek M a l l e t e i n viz Maletín, o. Šumperk M a l l i n o v viz Malenovice, o. Frýdek-Místek M a l o p e n č i č k y viz Penčičky, o. Přerov M a l ý A u g e z d e k, M a l ý A u g e z d e t z viz Zadní Újezd, o. Olomouc M a l ý B e z d ě k o v viz Bezděkov u Úsova, o. Šumperk M a l ý D a r k o v viz Darkovičky, o. Opava M a l ý G e s t ř e b y, M a l ý J e s t ř e b í viz Jestřebíčko, o. Šumperk M a l ý K l o k o č o v, M a l ý K l o k o č ů v e k viz Klokočůvek, o. Nový Jičín M a l ý L a ž n i k viz Lazníčky, o. Přerov M a l ý L i b í n, M a l ý L y b y n viz Horní Libina, o. Šumperk M a l ý M o s s n i o w e c z, M a l ý M o š n o v, M a l ý M o š n o v e c, M a l ý M o š n ů v e k viz Mošnovec, s. Mošnova, o. Nový Jičín M a l ý N a s o b ů r k y viz Kotrflek, o. Olomouc M a l ý N o v o s a d viz Malé Novosady, s. Uničova, o.Olomouc M a l ý P e t ř v a l d viz Petřvaldík, o. N.Jičín M a l ý P o s t ř e l m o v viz Postřelmůvek, o. Šumperk M a l ý R á j e c, M a l ý R á j e č e k,

M a l ý R e g c viz Ráječek, o. Šumperk M a l ý S k l e n o v viz Horní Sklenov, o. Frýdek-Místek M a l ý Š t a h e l viz Malá Štahle, o. Bruntál M a l ý T e j n e č e k viz Týneček, o. Olomouc M a l ý T ř e b o ň viz Malá Třebom, z., o. Opava M a l ý Ú j e z d viz Zadní Újezd, o. Olomouc MALÝ VALŠTEJN, o. Bruntál Č. 1850-1893 Malý Waldštýn, od 1863 Malý Valštejn; n. 1618 Newwaldstein, 1622-1945 Klein Wallstein, 1720-1735 Neu Wallstein. Od 1850 stále osada Velkého Valštejna. M: 1673 (Hynčice), 1785 (Velký Valštejn) M a l ý V r a c l a v, M a l ý V r a t i s l á v e k viz Vraclávek, o. Bruntál M a l ý W a l d š t ý n viz Malý Valštejn, o. Bruntál M a l ý W r a c z l a w, M a l e l ý W r a c z l a w e k viz Vraclávek, o. Bruntál M a n e k e n d o r f, M a n k e n d o r f, . M a n k i n d o r f, M a n k o v viz Mankovice, o. Nový Jičín M a n i n a viz Novosady, s. Ústí nad Bečvou, o. Přerov MANKOVICE, o. Nový Jičín Č. 1434 z Monkovic, od 1437 Mankovice, 1668 z dědiny Mankowa, n. 1564 Monchdorf, od 1505 Mankendorf, i Manckendorf, Mankgendorf, 1627 Mankowitz, 1634 Manekendorf, l. (1188 Monkowicz?), 1383 Mankondorf, 1374 Manckendorf, 1397 Monkindorf, 1771 Mankendorf. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1850 m.č. Oder, 1991 sam. obec. M: 1629 (Dolní Vražné), 1786 M a n s d o r f viz Matějovice, o. Bruntál M a n s e n d o r f viz Medlice, o. Opava M a n s k á S e d l n i c e, M a n s k é S e d l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín M a r a n k a viz Morávka, o. Frýdek-Místek

M a r c k e r s d o r f viz Markvartice, o. Bruntál M a r c k l e x e n viz Líšnice, o. Šumperk M a r c l o w i t z viz Dolní Marklovice, o. Karviná M a r c o w viz Markov, z., o. Bruntál M a r e t i n k a viz Měrotín, o. Olomouc M a r g k e r s d o r f viz Markvartice, o. Bruntál M a r g w a r d s d o r f viz Markvartovice, o. Opava M a r c h i o n i s v i l l a viz Maršíkov, o. Šumperk M a r i a f e l d, M a r i a n i n viz Choryňskovice, o. Opava MARIÁNSKÉ HORY, s. Ostravy Č. 1466-1476 Cžrtowa Lhotka, 1571-1901 Lhotka, 1672 Lhota Ostravská, v 19. stol. Lhotka Ostravská, od 1901 Mariánské Hory, n. 1676 Dorf Lhotka der Stadt Ostra, 1771-1847 Lhotka, 1798 Elgot, 1835 Teufels Ellgoth, 1850-1901 Ellgoth, 1901-1945 Marienberg, l. 1365-1396 Teuflsdorf, Tewfelsdorf, 1380 Diaboli villa, Dyaboli villa, Dyabolilhota, 1380-1406 Czrtowa Lhota, 1724 Lihotka, 1771 Lhotka. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o.Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1907 povýšeny na město, 1924 s. Moravská Ostravy. M: 1614 (Moravská Ostrava), 1784 MARIÁNSKÉ POLE, o. Bruntál Č. od 1871 Mariánské Pole; n. 1798-1945 Marienfeld. Od 1850 stále osada, později s. Krnova, 1979 zaniklo, název neoficiálně užíván do současné doby. M: 1805 (Krnov) MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ, o. Olomouc Č. od 1893 Mariánské Údolí; n. 1829-1945 Marienthal. 1850 osada Mrskles, 1919 Velké Bystřice, 1938 Hluboček, 1945 Velké Bystřice, 1956 Hluboček. M: 1829 (Velká Bystřice), 1912 (Hlubočky) M a r i e n b e r g viz Mariánské Hory, s. Ostravy M a r i e n d o r f viz Svatý Kopeček, o. Olomouc M a r i e n f e l d viz Mariánské Pole, s. Krnova, o. Bruntál M a r i e n h o f viz Rožmitál, o. Bruntál M a r i e n t h a l viz Mariánské Údolí, o. Olomouc

M a r i t s c h a n viz Moravičany, o. Šumperk M a r k e l s d o r f viz Dolní Marklovice, o. Karviná a Markvartice, o. Bruntál M a r k e n d o r f viz Hradečná, o. Olomouc M a r k e r s d o r f viz Hradečná, o. Olomouc, Leskovec a Markvartovice, o. Opava a Markvartice, o. Bruntál M a r k l o v i c e viz Dolní Marklovice, o. Karviná a Markvartice, o. Bruntál MARKOV, z., o. Bruntál Č. 1553-1557 zašlá lesem porostlá ves Markov, n. katastry a lidový název v 19. a 20. stol. Markhof; l. 1359-1374 Marcow, 1384 Markow. Ves zanikla v 15. stol. jižně od Mirotínka, směrem k Rudě při potoku Markovce. M a r k o v a L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín MARKRABKA, o. Šumperk Č. a n. od 1798 Markrabka, 1850 Markravka. Skupina chalup, 1850 jako s. Lechovic připojena k Pavlovu, 1960 s. Loštic. M: 1798 (Loštice), v matrikách samostatně uváděna M a r k s d o r f viz Leskovec, o. Opava M a r k t L e c h e e n viz Líšnice, o. Šumperk M a r k t P a s k a u viz Paskov, o. Frýdek-Místek M a r k t R o s s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál M a r k t W e i s s w a s s e r viz Bílá Voda, o. Jeseník MARKVARTICE, o. Bruntál Č. 1486 ves pustá Markvartice, 1523 pustý. Markelsdorf, 1850 a od 1924 Markvartice. 1872-1924 Marklovice; n. l377. Markwardisdorf, 1405 Marquardesdorf, 1531 a 1567 Markelsdorf, 1542-1945 Markersdorf, 1559 Margkersdorf, 1619-1720 Marckersdorf; l. 1771 Markersdorfium. - Zpustly v 15. stol., 1542 nově osazeny. 1850 osada Široké Nivy, 1866 sam. obec, 1951 m.č. Široké Nivy, 1971 zanikly, název zrušen. M: 1724 (Široká Niva) MARKVARTOVICE, o. Opava Č. od 1554 Markvartovice, 1672 a 1874 Markwatowicze, 1771 Marquartice; n. 1377 Margwardsdorf, Marquardesdorf, 1720-1874 Markwartowitz, 1736-1945 Markersdorf; l. 1771 Marquartitium.

1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1647 (Hlučín) M a r n o v o viz Nevrlovo, o. Opava M a r o t i n k e, M a r o t z i n k a viz Měrotín, o. Olomouc M a r q u a r d e s d o r f viz Markvartice, o. Bruntál a Markvartovice, o. Opava M a r q u a r t i c e, M a r q u a r t i t i u m viz Markvartovice, o. Opava M a r s c h e n d o r f, M a r s c h i o n i s v i l l a, M a r s k e n d o r f, M a r s s e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk MARŠÍKOV, o. Šumperk Č. 1475-1605 Mařkov (Marzkow, Marškov, Marskow, Maržkow), 1481 Maříkov, 1494 Marczkow, 1771 Meykow, 1846 Maršíková, 1872-1885 Maršová, 1885 Mašov, od 1893 Maršíkov; n. 1431 Marskendarf, 1569-1945 Marschendorf, 1570 Marssendorf, 1610 Maschendorf, 1788 Moschendorf, 1807 Alt Marschendorf; l. 1351 Marschonis villa, Marchionis villa, 1672-1771 Marschendorf, 1690 Morschendorf. - V 18. stol. vznikla vedle původního (starého) Maršíkova kolonie Nový Maršíkov (Nová Maršová). Neu Marschendorf, která do 1850 splynula s Maršíkovem, nazývala se i Nová Maršová. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1976 m.č. Velkých Losin. M: 1643 (Velké Losiny) M a r š o v á viz Maršíkov, o. Šumperk M a r t i n a u viz Martinov, s. Ostravy M a r t i n i v i l l a viz Bohdíkov, o. Šumperk MARTINOV, s. Ostravy Č. od 1424 Martinov (Martynow), lidově Marčinov, n. 1639-1945 Martinau, 1720-1835 též Martzinau, Martynau; l. 1771 Martinovium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava-venkov, 1960 Ostrava. 1960 s. Ostravy. M: 1660 (Hlučín), 1780 (Plesná) M a ř í k o v, M a ř k o v, M a s c h e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk

M a s e c z e n i z viz Horní Moštěnice, o. Přerov MASTNÍK, o. Olomouc Č. 1517 a 1839-1893 Zigartice, 1538-1948 Zighartice, 1771 Sygeržow, 1798 Zigatice, od 1948 Mastník; n. 1408 Sigurthau, 1518 Sigerzhaw, 1570-1627 Sigertshau, 1676 Siegertzhaw, 1718 a 1798 Siegertzau, 1720 Sichertzau, 1771-1872 Siegerzau, 1798 Siegwardshau, 1798-1846 Sicherzau, 1846 Zigerzau, Sighartsau, 1893-1945 Siegertsau, l. 1377 Sighartsau, 1394 Sighartau, 1408 Zygarticze, 1672 Segerzaw, 1771 Sigerzavia. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868. Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1950 zrušena. M: 1628 (Potštát), 1786 (Milovany) MASTNÍK, z., o. Olomouc Č. 1481 pustý Mastník, 1490 pustý Mastí nek. Ves zanikla v 15. stol. u Majetína. M a š o v viz Maršíkov, o. Šumperk MATĚJOVICE, o. Bruntál Č. od 1554 Matějovice (Matiegowicze); n. 1610-1945 Matzdorf; l. 1266 a 1412 Mathisdorf, 1274 a 1389 Mathei villa, 1320 Mathesdorf, 1375 Matzdorf, 1403-1412 in Matyegowicz, 1413 Mansdorf, 1771 Matzdorf. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Bohušova, 1869 sam. obec, 1964 spol. MNV.s Rusínem, 1980 jeho m.č. M: 1689 (Bohušov) M a t h e i v i l l a viz Matějovice, o. Bruntál M a t h e s d o r f viz Matějovice a Matyášovy, z., o. Bruntál M a t h i s d o r f viz Matějovice, o. Bruntál M a t i á š o v, M a t i s s o v viz Matyášovy, z., o. Bruntál MATYÁŠOVY, z., o. Bruntál Č. 1578 pustý Matiášov, 1586 Matissow, 1667 Matzdorf, od 1891 Matyášovy; n. 1377 Mathisow, 1410 Mathesdorf, osedlý, 1667 Matzdorf, v 19. stol. až do r. 1945 Matzdorf, resp. Matzhof. Ves zanikla v 15. stol. mezi Vraclávkem, Křížovou a Českou Vsí, kde je dvůr Matyášovy. M a t z d o r f viz Matějovice, o. Bruntál M a t z d o r f,

M a t z h o f viz Matyášovy, z., o. Bruntál M a u t h, M a u t z e n d o r f, M a u t z n d o r f viz Mutkov, o. Olomouc M a y d e l b e r g, M a y d e l b e r g a viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M a y w a l d, M a y w a l t viz Májůvka, o. Bruntál M ä d e n b u r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M ä h r d ö r f e l viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M ä h r i s c h A l t s t a d t viz Staré Město, o. Šumperk M ä h r i s c h A u s s e e viz Úsov, o. Šumperk M ä h r i s c h H a r t a u viz Moravská Harta, o. Opava M ä h r i s c h H a u s e viz Moravská Huzová, o. Olomouc M ä h r i s c h K a r l s d o r f viz Karlov pod Pradědem, o. Bruntál M ä h r i s c h K o t z e n d o r f viz Moravský Kočov, o. Bruntál M ä h r i s c h L i e b a u, M ä h r i s c h L i e b e viz Dolní (Moravská) Libina, o. Šumperk M ä h r i s c h L o d e n i t z viz Moravská Loděnice, o. Olomouc M ä h r i s c h M e s e r i t s c h viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín M ä h r i s c h N e u s t a d t viz Uničov, o. Olomouc M ä h r i s c h O s t r a u viz Moravská Ostrava, s. Ostravy M ä h r i s c h P i l g e r s d o r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál M ä h r i s c h S c h ö n b e r g viz Šumperk, o. Šumperk M ä h r i s c h W i e s e n viz Loučky, o. Šumperk M ä h r i s c h W e i s s k i r c h e n viz Hranice, o. Přerov M ä h r i s c h W o l f s d o r f viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín M ä l t s c h viz Melč, o. Opava M ä r z d o r f viz Bohdíkov a Horní Bohdíkov, o. Šumperk M ä s t e n d o r f viz Mezina, o. Bruntál M č e n o v i c e viz Mštěnovice, o. Vsetín MEDELSKÉ, o. Šumperk

Č. 1415 v Třídvořích, 1490-1935 Medelské, 1605-1657 Tři lány, 1641-1673 Medelský, 1881 Medelsko; n. 1881-1918 Dreihöfen; l. 1385 Medilsk, 1397-1447 Medelske. Od 1850 stále s. Dlouhomilova, s nímž splynulo a jehož část dodnes nese jméno Medelské. M: 1617 Dubicko, 1720 (Rohle), 1786 (Dlouhomilov, ale v matrikách samostatně neuváděno) M e d e u i z viz Medlice, o. Opava M e d i a B e c z w a viz Prostřední Bečva, o. Vsetín M e d i l viz Medlov, o. Olomouc M e d i o c r i s L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín M e d l, M e d l a, M e d l e, M e d l i viz Medlov, o. Olomouc M e d l i U j e z d e c viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc MEDLICE, o. Opava Č. od 1480 Medlice; n. 1228 Medlitz, 1599-1846 Medlitz, 1692 a 1847-1945 Modlitz, 1773 Medlicz oder Mansendorf; l. 1249 Meduiz, 1251 Meduiz, 1283-1448 Medlicz, 1771 Millitium. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Vítkov; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec s osadou Moravská Harta, 1960 připojeny k Hořejším Kunčicím, jako m.č., ale záhy nato zrušeny. M: 1681 (Hořejší Kunčice) MEDLOV, o. Olomouc Č. 1482-1771 Medle, 1839-1847 Medla, od 1872 Medlov, n. 1371-1945 Medl, 1692 Migl; l. 1131 Medli, 1280 Medlow, 1291-1371 Medla (prope Novam Civitatem), 1343 Medil, 1771 Medla. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1980 m. č. Troubelic, 1990 sam. obec. M: 1650 M e d u i z viz Medlice, o. Opava M e d v e z í, M e d v ě z í viz Nedvězí, o. Olomouc a o. Šumperk M e d v i e z e, M e d w e i s, M e d w e y s, M e d w e z y viz Nedvězí, o. Olomouc

M e d w y z i e viz Nedvězí, o. Šumperk M e e r d ö r f e l viz Míroveček, o. Šumperk M e g a H e i l e n d o r f viz Postřelmov, o. Šumperk M e g a H o s c h i t z viz Velké Hoštice, o. Opava M a g a L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín M e h r i s c h S c h i m b e r g viz Šumperk, o. Šumperk M e i d b u r g, M e i d e l b e r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M e i n d ö r f e l viz Nové Valteřice, o. Bruntál M e i s c h d o r f viz Kyžlířov, o. Přerov M e j v a l d viz Májůvka, o. Bruntál MELČ, o. Opava Č. od 1552 Melč, 1611-1771 Melcže; n. 1377 Melcze, 1608-1945 Meltsch, 1712 Mältsch, 1736 Möltsch; l. 1672 Meltsch, 1771 Meltschium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. M: 1643 (Hradec nad Moravicí), 1696 (Radkov), 1784 M e l h u b l e viz Nová Horka, o. Nový Jičín M e l t s c h viz Melč, o. Opava M e l t s c h e r B a d viz Janské Koupele, o. Opava M e l l e m a u viz Vilémov, o. Olomouc M e n e s viz Měník, o. Olomouc M e n t e l o v i c e viz Metylovice, o. Frýdek-Místek M e p p e r s w o g e n viz Nepřívazy, o. Olomouc M e r a w viz Mírov, o. Šumperk M e r c z e n d o r f viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk M e r e viz Mírov, o. Šumperk M e r e t i n k i viz Měrotín, o. Olomouc M e r k l o w i t z viz Dolní Marklovice, o. Karviná M e r o t e i n viz Mirotínek, o. Bruntál M e r o w viz Mírov, o. Šumperk

M e r s k l e s viz Mrsklesy, o. Olomouc M e r t e n s d o r f viz Bohdíkov, o. Šumperk M e r t z d o r f viz Bohdíkov a Horní Bohdíkov, o. Šumperk M e r z d o r f viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk M e s e n i k viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál M e s e r i c z, M e e e r i t s c h S t a d t, M e s e r i t s c h (unter Rosenau), M e s e r y t s c h, M e s e r z i c z viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín M e s c h r r c z viz Meziříčí, z., o. Přerov M e s i t z viz Mezice, o. Olomouc M e s n a v a, M e s n i k h, M e s n i k i u m viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál M e s s e n d o r f viz Mezina, o. Bruntál M e s s i n g h a m m e r viz Mosazné Hamry, o. Šumperk M e s s i t z viz Mezice, o. Olomouc M e s t e n d o r f viz Mezina, o. Bruntál M e s t l i e c h o w viz Myslík, o. Frýdek-Místek M e š l e c h o v i c e viz Myslechovice, o. Olomouc M e t e l o v i c e viz Metylovice, o. Frýdek-Místek M e t y k o v viz Prameny, o. Šumperk METYLOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1437 Motylovice, od 1439 Metylovice, ale 1771-1872 Metelovice, lidově Motýlovice; n. 1676-1918 Mettilowitz, Metylowitz, 1692-1872 Metelowitz, 1720 Mytylowitz, 1939-1945 Quittendorf (!); l. 1299 Mohcil (recte Mohtil), 1439 Motylowicz, 1672 Metilowitze, 1724 Mentelovice, 1771 Metelowitium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Frýdlantem nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1628 (Místek), 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771 M e y d e l b e r g viz Dívčí Hrad, o. Bruntál M e y k o w viz Maršíkov, o. Šumperk M e y w a l d viz Májůvka, o. Bruntál M e z d ř í č viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín

M e z e n í L o u č k a viz Loučka, o. Přerov M e z e r z i c z, M e z e ř í č, M e z e ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem) viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín MEZICE, o. Olomouc Č. od 1438 Mezice (Mezycze) ; n. 1484-1847 Mesitz, 1676 Mezytz, Messitz, 1798-1945 Mösitz; l. 1351-1772 Mezicz, 1771 Mezitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Nákla. M: 1625 (Náklo) MEZINA, o. Bruntál Č. 1550 Messendorf, od 1924 Mezina; n. 1377 Mezno, 1405 a 1720 Mestendorf, 1567-1945 Messendorf, 1646-1654 Mästendorf; l. 1280 Mezina, 1771 Messendorfium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 spol. MNV pro Dlouhou Stráň, 1979 m.č. Bruntálu, 1991 sam. obec. M: 1731 (Bruntál), 1785 M e z i n a viz Vřesina, o. Olomouc M e z i r i t i u m, M e z i r z i e c z, M e z i ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem) viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín MEZIŘÍČÍ, MEZIŘÍČKO, z., o. Přerov Č. 1507-1573 pustá ves Mezeříčko; l. 1275 Meschrrcz, 1368 Mezerzycz. Zaniklo v trati Meziříčko u Horního Újez da v 15. stol. M e z n í k, M e z n o v i c e viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál M e z n o viz Mezina, o. Bruntál M e z r i c z e, M e z ř í č í (nad řekou Bečvou, pod Rožnovem), M e z ř í č viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín MĚNÍK, o. Olomouc Č. 1517-1588 Měnínek, 1602 "z Minku", 1771 a 1921-1973 Měník, 1846-1921 Mněník; n. 1676-1771, 1939-1945 Mienik, 1692 Minkn, 1718 Mienekh, 1798-1846 Minke, 1846-1918 Mněnik, Mnienik; l. 1285, 1387-1389 Menes, 1355-1358 Myenin, 1368 Moriyn, 1415-1437 Myenynek, 1771 Mnienik. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Řimic, 1976 m.č. Bílé Lhoty.

M: 1648 (Měrotín), 1786 (Bílá Lhota) M ě n í n e k viz Měník, o. Olomouc MĚRKOVICE, o. Frýdek-Místek Zal. 1789; č. 1794 gruntovní kniha Mnierz kowitz, od 1797 Měrkovice, (Mierkowice), 1847 Mirkowice; n. 1797 Mierkowiz, 1818-1945 Mierkowitz, 1847 Mirkowitz. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osada Kozlovic, 1867 sam. obec, 1960 s. Kozlovic. M: 1793 (Kozlovice) MĚROTÍN, o. Olomouc Č. 1437-1536 Mirotín, 1492 Miročín, 1716-1771 Mirotinka, od 1839 Měrotín; n. 1594 Merotinki, 1596 Meretinki, 1604 a 1607 Marotinke, 1601 Maretinke, 1604 Marotzinka, 1606 Merotinke, 1676 a 1847 Mierotin, 1718-1872 a za okupace Mirotein, Mierotein,l893-1918 Měrotein; l. 1365 Miroteyn, 1406-1437 Myrotyn, 1771 Mirotinka. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Mladče, 1990 sam. obec. M: 1648 MĚROVICE NAD HANOU, o. Přerov Č. l567-1650, 1847 a 1881 Mirovice, 1567-1924 Měrovice, od 1924 Měrovice nad Hanou; n. 1633-1678 Merowitz, 1751-1918 Mierowitz, Měrowitz, 1847 Mirowitz, 1939 -1945 Mirowitz an der Hanna; l. 1406 Mierovicz, 1466 Mirowicz, 1771-1865 Mierowitium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec pod názvem Měrovice, 1992 název změněn na Měrovice nad Hanou. M: MZA, 1812 MĚSÍČNÁ LHOTA, MĚSÍČNÍ LHOTA, z., o. Přerov Č. 1416-1523 Měsíčná Lhota, Měsíční Lhota ještě zčásti osídlená; l. 1349 Miseczna Lhota, 1406 Mieseczna Lhota (osídlená). Ves zanikla v 16. stol., resp. její pozemky svedeny v 16. stol. ke dvoru Lhotsko mezi Blazicemi a Bezuchovem. M ě s t k o viz Místek, o. Frýdek-Místek MĚSTO ALBRECHTICE, o. Bruntál Č. 1431-1618 Albrechtice, od 1846 Město Albrechtice; n. 1377 Albirchtisdorf, 1474 Albrechtsdorf, od 1583 Olbersdorf, 1602 das Marcktel Olbersdorf, 1620 Albersdorf, 1689 das Städtlein und Gemeinde Olbersdorf, 1846-1945 Stadt

Olbersdorf; l.1414 Albrechtisdorf, 1425-1435 Olbrechticz, Albrechtovicz, 1583 Olbersdorf. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Od r. 1498 se Albrechtice skládaly z města a vsi, které 1945 splynuly. 1850 měly též osady Biskupice a Žáry, 1951 připojen jako m.č. Piskořov, 1955 spol. MNV pro Burkvíz a Novou Ves, 1957 obě připojeny jako m.č., 1979 připojeny jako m.č. Hynčice, 1980 připojeny jako m.č. Linhartovy. M: 1673 (Hynčice), 1707 M ě s t o F r ý v a l d o v viz Jeseník, o. Jeseník M ě s t o J a v o r n í k viz Javorník, o. Jeseník M ě s t o J e s e n í k viz Jeseník, o. Jeseník MĚSTO LIBAVÁ, o. Olomouc Č. 1456 městečko Libava, 1581 Město Libawa, 1633-1850 Libawa, Lybawa, 1872 Libavá, Libová, od 1872 Město Libavá; n. 1400 Lybaw, Lybow, 1435 Stadtliebe, 1504 Markt Lyba, Markt Lubau, 1563 Lyba, 1612-1676 Libaw, Liebaw, Lybaw, 1601, 1636, 1720 Stadt Liebe, 1633 Lieba, 1654 Stadt Lybaw, 1658 Stadt Lieb, 1706 Stadt Liebaw, 1718-1872 Liebau, 1771-1945 Stadt Liebau; l. 1301 Lubavia, 1323 Lubovia, Lobovia, 1358-1581 Lyba, 1373-1399 Lubow, 1391 Lybavia, 1771 Libovia. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. M: 1642 (Jívová), 1659 M ě s t o O p a v i c e viz Opavice, o. Bruntál M ě s t y s B í l á V o d a viz Bílá Voda, o. Jeseník M ě s t y s R u d o l t i c e viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál M i c a l n e viz Mykalné, z., o. Šumperk M i c r o M o h r a viz Malá Morava, o. Šumperk a Malá Morávka, o. Bruntál M i e h l d o r f e l viz Víska, o. Olomouc M i e l b i s viz Milovany, o. Olomouc M i e n c k h viz Měník, o. Olomouc M i e r k o v i c e, M i e r k o w i t z viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek M i e r o t e i n viz Měrotín, o. Olomouc M i e r o v i c z, M i e r o w i t z, M i e r o w i t i u m viz Měrovice nad Hanou, o. Přerov M i e s t k o viz Místek, o. Frýdek-Míatek M i g l viz Medlov, o. Olomouc

M i g l e c h o v i c e viz Myslechovice, o. Olomouc M i g l i c z, M i g l i t z viz Mohelnice, o. Šumperk M i c h a l c o v a L h o t a, M i c h a l c o v a L h o t k a viz Lhotka u Hranic, o. Přerov M i c h á l k o v viz Michalov, o. Přerov MICHÁLKOVICE, s. Ostravy Č. od 1476 Michálkovice; n. 1703-1945 Michalkowitz, 1850 Muhalkowitz; p. 1872-1918 Michałkowice. 1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava 1850 osada Slezské Ostravy, 1866 sam. obec, 1907 městys, 1941 s. Moravské Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1904 MICHALOV, o. Přerov Č. 1835 Michalkow, od 1847 Michalov; n. 1792-1945 Michelsbrunn. 1855 osada Boškova, 1868 Padesáti Lánů, 1952 připojen i s nimi k Potštátu. M: 1793 (1786 rejstřík, Potštát) M i c h e l s b r u n n viz Michalov, o. Přerov M i c h l o v i t i u m, M i c h l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc M i k e l o w i t z, M i k l a v i c e, M i k l o v i c e viz Mikolajice, o. Opava MIKOLAJICE, o. Opava Č. 1402-1798 Mikulajovice (Mikulayowicze), v 16. a 17. stol. běžně Mikolajovice, 1621 Miklawicze, 1771 Mikulowicze, 1847 Niklovice, od 1846 Mikolajice; n. 1569 Nikelowiz, 1574-1624 Nickelwitz, 1575-1945 Niklowitz, Nicklowitz; l. 1377 Mikulayowicz, 1389 Niclouicz, 1396-1476 Mikulowicz, 1403 Mikulaiowicz, 1408 Mikulaowicz, Nykulowicz, 1460 Mikulagiowicz, 1771 Niclovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1975 spol. MNV s Melčí, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1659 (Jaktař), 1744 (Štáblovice) M i k o l a j o v i c e viz Mikolajice, o. Opava M i k o l a w, M i k o l u f k a, M i k o l u v k a viz Mikulůvka, z., o. Přerov

M i k u l a j o v i c e viz Mikolajice, o. Opava M i k u l á š o v, M i k u l á š o v a L h o t a viz Mikulůvka, o. Vsetín MIKULÁŠOVICE, z., o. Šumperk L. 1325 Niclausdorf. Zanikly patrně ve 14. stol. v okolí Starého Města, nebo změnily jméno. M i k u l k o v, M i k u l k o v á, M i k u l k o v k a, M i k u l o v k a viz Mikulůvka, o. Vsetín MIKULOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Mikulovice; n. 1382-1945 Niclasdorf, Niklasdorf, 1720 Niklausdorf, 1836 Nicklasdorf; l. 1263-1376 Nicolai villa. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadou Bukovec, 1907 povýšeny na městys, 1960 připojeny Kolnovice s Terezínem a Vysutou, 1964 připojen Široký Brod, 1976 připojen Hradec s osadou Nová Ves (do 1990). M: 1650 (Ondřejovice), 1737 M i k u l o v i c e viz Mikolajice, o. Opava, Mikulůvka, o. Vsetín a Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín MIKULŮVKA, o. Vsetín Č. 1435 Mikulášova Lhota, 1502-1535 pustá ves Mikulkova, 1548 pustý Mikulkuow, 1580 pustá Mikuluwka, 1618 mlýn a pila na Mikulovce k prženskému dvoru, 1652-1846 Mikulášov, 1652 i Mikulovice (osedlé), 1654 nová ves Mikuluvka, ale v 17. a 18. stol. běžně Mikulkow, Mikulkovka, Mikulková, 1771-1798 Mikoluwka, Mikulůvka 1829-1973; n. 1670-1798 Mikulasszow, Mikulaschow, 1692 Mikolufka, 1716 a za okupace Mikulowka, 1771 Mikoluwka, 1838 Niklasdorf, 1847-1918 Mikuluwka; l. 1403 Mikulassowa Lhota, 1690 Mikuluvka, 1771 Mikoluwka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. Zpustla v 15. stol., obnovena kol. 1650. M: 1684 (Pržno) MIKULŮVKA, z., o. Přerov L. 1371 Mikolaw,l4l8 Mykuluowky, 1437-1466 Mikulowka, Mikuluowka; č. 1476 Mikulůvka. Ves zanikla koncem 15. stol. u Drahotuš v trati "Na kostelíku". MILAVSKO, z., o. Šumperk L. 1389 Milawsko. Ves zanikla v 15. stol. v okolí Mírova.

M i l b a n s, M i l b e s, M i l b i t i u m viz Milovany, o. Olomouc M i l c k e n d o r f viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál MILCŽENDORF, z., o. Opava Č. 1538-1585 pustý Milcžendorf; n. 1774-1820 Miltschendorf, 1797-1803 Milczendorf. Ves zanikla v 15. stol. u Budišova nad Budišovkou. M i l d o r f, M i l d o r f l viz Víska, o. Olomouc MILENOV, o. Přerov Č. od 1448 Milenov; n. 1672 Millenaw, 1692-1945 Millenau; l. 1353-1672 Milenow, Mylenow, 1771-1863 Millenovium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1644 (Drahotuše) M i l f e s viz Milovany, o. Olomouc M i l h o s t o v i c e viz Milostovice, o. Opava MILÍČOV, z., o. Přerov L. 1305 Milichow. Ves zanikla u Brodku. M i l i c h o w viz Milíčov, z., o. Přerov M i l i k a u viz Milíkov, o. Frýdek-Místek MILÍKOV, o. Frýdek-Místek Zal. kol. 1525, č. 1577-1692 Milikuw, od 1684 Milikov, Milíkov; n. 1720-1945 Milikau, 1720 též Milikaw; l. 1674-1724 Milikuw; p. od 1872 Milików. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, (1920-1938 a 1945-1956 Český Těšín), 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Bystřice n. O., 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) M i l k e n d o r f, M i l k o w viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál M i l l e n a u viz Milenov, o. Přerov

M i l l i t i u m viz Medlice, o. Opava M i l l o t i t z, M i l l s c h viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov MILOSTOVICE, o. Opava Č. od 1586 Milostovice, 1885 Milhostovice, lidově Milostojice; n. 1574-1945 Milostowitz; l. 1255-1261 Milhostowizi, 1353 Milostowicz, 1771 Milostovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 m.č. Opavy. M: 1659 (Jaktař) M i l o t e n d o r f viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál M i l o t h i c z viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov MILOTICE NAD BEČVOU, o. Přerov Č. od 1492 Milotice, od 1909 Milotice nad Bečvou; n. 1675-1872 Milotitz, 1718-1945 Millotitz, 1771 Millsch, l. 1131 Milotici, (1201 Milothicz), 1263 in Milotiz, 1690 Milotitz, 1771-1863 Milotitium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Hustopeč n. B., 1858 sam. obec, 1976 spol. MNV s Hustopečemi n. B., 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1683 (Hustopeče nad Bečvou) MILOTICE NAD OPAVOU, o. Bruntál Č. 1457 a 1471 Milotice, 1592 pustá ves Milotice, 1850-1893 Dochov, 1847 Milkow, 1893-1959 Milotice, odtud Milotice nad Opavou; n. 1405 Milotendorf, 1574 pustý Milkendorf, 1608-1945 Milkendorf, 1617-1720 Milckendorf, 1636-1736 Mülckendorf; l. 1288 Milotndorf, 1771 Milkendorfium. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena 1608. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1959 připojeno jako m.č. Jelení, 1979 m.č. Bruntálu, 1992 sam. obec. M: 1696 (Zátor), 1784 (Jelení) M i l o t i t i u m viz Milotice nad Bečvou, o. Přerov M i l o t n d o r f viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál MILOVANY, o. Olomouc Č. od 1517 Milovany; n. 1580-1635 Milfes, 1607 Milwis, 1613 Milowicz, 1627-1945 Milbes, 1631 Milwes, 1676-1718 Mühlbes, 1751 Mielbis; l. 1394 Milbans, 1399 de Mylwan, 1408 Milowany, 1672 Milbes, 1771 Milbitium. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, po 1945 zanikla, 1950 zrušena.

M: 1628 (Potštát), 1786 M i l o v n ý D ů l viz Liptaň, o. Bruntál M i l o w i c z viz Milovany, o. Olomouc M i l t s c h e n d o r f viz Milcžendorf, z., o. Opava M i l w e s, M i l w i s viz Milovany, o. Olomouc M i n k e, M i n k n viz Měník, o. Olomouc MINKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1798 Minkovice, n. 1798 Minkowicz. Vznikly parcelací dvora koncem 18. stol., u Kozlovic, s nimiž záhy splynuly. M i n o r B r u n s w e r d viz Nová Ves, s. Ostravy(?) M i n o r C a m e n e t z . M i n o r C a m i t z viz Kamenka res. Malá Kamenka, z., event. Véska (u Oder), o. Nový Jičín M i n o r C z a k o w viz Cakov, o. Olomouc M i n o r H e r m a n s d o r f viz Heřmánky, o. Nový Jičín M i n o r H o s s i c z viz Malé Hoštice, s. Opavy M i n o r L a z n i k viz Lazníčky, o. Přerov M i n o r L a z y viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc M i n o r L i d e c z viz Lidečko, o. Vsetín M i n o r P e n c z i c z viz Penčičky, o. Přerov M i n o r P o p o w i c z viz Popovice, s. Viničné, o. Přerov M i n o r R a y c z viz Ráječek, o. Šumperk M i n u s E k h a r t o w i c z viz Pusté Jakartice, s. Opavy M i n u s G l y n i k viz Hlinka, o. Bruntál M i n u s H o s c h i z viz Malé Hoštice, s. Opavy M i n u s P a u l o w i t z viz Horní Povelice, o. Bruntál M i n u s P r o s e n i t i u m viz Proseničky, o. Přerov M i n u s T y e s c h i c z e viz Horní Těšice, o. Přerov M i r b i t z viz Vrbice, o. Karviná M i r i v a n a,

M i r i w a n i viz Věrovany, o. Přerov M i r k o v i c e, M i r k o w i t z viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek M i r o č i n viz Měrotín, o. Olomouc MIROSLAVOV, MIROSLAVICE, z., o. Jeseník L. (1290) 1305-1420 Miroslai villa, Myroslai villa. Ves zanikla patrně v 15. stol. v okolí Jeseníku; někteří badatelé ji ztotožňují s nynější Českou Vsí (v.t.). M i r o t e i n, M i r o t e y n, M i r o t i n viz Měrotín, o. Olomouc M i r o t i n viz Mirotínek, o. Bruntál MIROTÍNEK, o. Bruntál Č. 1463, 1604,1798 Mirotín, 1564 a od 1905 Mirotínek, 1566-1588 a lidově Měrotínek, 1771-1893 Měrotín; n. 1607 zu Merotyn bei der Ramerstadt, 1678-1945 Merotein, 1720-1798 Merotin, 1847 Mirotein; l. 1348 Myrotyn, 1771 Merotinium. 1850 s. o. Uničov, 1877 Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Uničov, 1868 Šternberk, 1877 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1958 osada Tvrdkova (spol. MNV), 1967 Horního Města (spol. MNV), 1990 připojen jako m.č. k Hornímu Městu, 1991 spolu s m.č. Ruda a Tvrdkov odloučen a připojen jako m.č. ke Tvrdkovu. M: 1614 (Rýmařov), 1655 (Šumvald u Uničova), 1785 (Tvrdkov) M i r o t i n k a viz Měrotín, o. Olomouc MÍROV, o. Šumperk Č. od 1409 Mírov, 1528 městečko Podmíroví, Pod Mérowy, 1850-1872 Mírov městečko; n. 1520 der Hauptman auf Mere, 1595-1945 Mürau, 1677-1771 Mirau, Miraw, 1716 Myrau, 1847-1893 Markt Mürau; l. 1266 Myrowe, 1353, 1359 a 1633 Merow, 1373 a 1672 Myrow, 1379-1446 Meraw, 1771 Mirowium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadami Míroveček, Mírovský Grunt a Novosady (Nové Sady), které splynuly po 1945 s Mírovem, 1976 připojena Řepová, 1980 Mírov m.č. Mohlenice, 1990 sam. obec. M: 1614 (Mohelnice), 1791 M í r o v - N o v o s a d, M í r o v - v e s viz Novosady, s. Mírova, o. Šumperk M í r o v e c, M í r o v í č e k viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M i r o v i c e,

M i r o v i c z, M i r o w i t z (an der Hanna) viz Měrovice nad Hanou, o. Přerov MÍROVEČEK, o. Šumperk Č. 1526-1798 Mírovec, 1839-1872 a od 1945 Míroveček, 1893-1945 Mírovíček; n. 1650 Mürauer Dörfl, 1677-1945 Mohrdörfel, 1692 Mührdörfel, 1716 Meerdörfel, 1751-1850 Möhrdörfel, Mördörfel, 1787-1798 Mährdörfl. Od 1850 osada Mírova, s nímž splynul po 1945. M: 1705 (Mohelnice), 1791 (Mírov) MÍROVSKÝ GRUNT, o. Šumperk Zal. kol r. 1770; č. 1850 Mírov Grunt, 1881-1893 Doly, od 1872 Mírovský Grunt. Od 1850 osada Mírova, s nímž po r. 1945 splynula. M: 1770 (Vyšehorky) a souběžně 1780 (Mohelnice), 1791 (Mírov a souběžně Vyšehorky), 1870 (Mírov) M i r w a n s viz Věrovany, o. Přerov M i r s c h l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc M i s e c z n a L h o t a viz Měsíční Lhota, z., o. Přerov M i s e r a u viz Mizerov, s. Karviné M i s c h i u m viz Mniší, o. Nový Jičín M i s l e c h o w i c z p r o p e L u t h o u i a, M i s l e c h o w i c z, M i s c h l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc M i s l u k viz Myslík, o. Frýdek-Místek M i s s e n o w i c z viz Mštěnovice, o. Vsetín M i s s k a w viz Místek, o. Frýdek-Místek M i s s k o w i t z viz Vyškovice, s. Ostravy M i s s l o w i t z viz Myslechovice, o. Olomouc MÍSTEK, o. Frýdek-Místek Č. 1434-1490 Miestko, Městko, 1505 v Miestku, 1522 městečko Místek jinak Frydburk, 1536-1580 městečko Mistko, jinak Frydburg, 1581-1846 Mistko, od 17. stol. Místek; n. 1404 Newestetil, 1416 Neuenstetil bei Friedek, 1580 Misskaw, 1651 Mistko, 1676-1918 Mistek, 1692 Misko, 1939-1945 Friedeberg; l. 1267 Frideberch, 1288 Vridberg, 1379-1409 Fridberg, 1633-1724 Mistko, 1771 Misteca. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1907 sloučen s Místkem Koloredov, 1943 sloučen Frýdek, Místek, Sviadnov, Staré Město u Frýdku a Lískovec v jednu obec pod jménem Frýdek, 1945 Frýdek-Místek; r. 1950 sloučen Frýdek, Místek, Lískovec, Staré Město a Sviadnov pod názvem Místek, 1954 odloučeny Lískovec, Staré Město a Sviadnov jako samostatné obce, jejichž hranice upraveny 1957. 1950 název Místek pro spojené město, 1955 zaveden název

Frýdek-Místek, 1960 připojeny Panské Nové Dvory. Od 1850 bylo osadou Místku Bahno, tvořící nyní m. č. M: 1628 M i s t r o w i t z viz Mistřovice, o. Karviná MISTŘOVICE, o. Karviná Č. 1431-1588 Mistrzowicze, 1798 Mistržowicze, od 1850 Mistřovice; n. 1456 Mistrozowiz, 1665-1945 Mistrzowitz, 1872-1885 Mistrowitz, l. 1665 ex Mistrzowitz, 1724 Mistrowic, p. od 1869 Mistrzowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 osada Koňákova, 1872 sam. obec, 1876 Koňákov osadou Mistřovic, které 1975 s. Českého Těšína. M: 1679 (Těrlicko) M i š í viz Mniší, o. Nový Jičín M i š k o v viz Mníšek, z., o. Bruntál MITRGROBEN, z., hrad u Branné, o. Šumperk Č. 1539-1543 pustý hrad slove Mitrgroben. MITROVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1793 Mitrovice, n. 1787 Josephsburg, 1788-1945 Mitrowitz. Od 1850 osada Nové Bělé, s níž po r. 1945 splynula, název 1952 oficiálně zrušen. M: 1799 (Paskov) MITROVICE, o. Šumperk Č. od 1778 Mitrovice; n. 1778-1945 Mittrowitz. 1850 osada, později m.č. Doubravice, s níž 1976 připojeny jako m.č. k Moravičanům. M: 1787 (Moravičany) M i t t e l B e c ž w a, M i t t e l B e t s c h w a viz Prostřední Bečva, o. Vsetín M i t t e l B l u d o w i t z viz Prostřední Bludovice, o. Frýdek-Místek M i t t e l D o m a s l o w i t z viz Prostřední Domaslavice, o. Frýdek-Místek M i t t e l S c h e b i s s o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek M i t t e l S u c h a u viz Prostřední Suchá, o. Karviná M i t t e l T o s c h o n o w i t z viz Prostřední Tošanovice, o. Frýdek-Místek

M i t t e l h o f viz Prostřední Dvůr, o. Opava M i t t e l w a l d, M i t t e l w a l d a, M i t t e l w a l d e viz Středolesí, o. Přerov M i t t e r B e c z w a viz Prostřední Bečva, o. Vsetín M i t t r o w i t z viz Mitrovice, o. Šumperk MIZEROV, s. Karviné Č. od 1618 Mizerov; n. 1720-1945 Miserau; p. od 1850 Mizerów. Od 1850 osada Fryštátu (Dolní Předměstí), s nímž po r. 1945 splynul. Od 1971 Karviná 7-Mizerov. M 1652 (Fryštát) M l a č, M l a d c e, M l a d c z, M l a d č, M l a d č í viz Mladeč, o. Olomouc MLADECKO, o. Opava Č. 1540-1610 pustá ves Mladotice, Mladotycze, 1544 fojtství Mladotské, 1616 dvůr Mladecký, 1622-1628, 1771-1974 Mladecko, 1894 Mladotice; n. 1718-1945 Mladetzko, 1720 Mlatetzko, 1771 Mladeczko, 1798 Ladetzko; l. 1250 Mladotendorf, 1265 de Mladotiz, 1270 Mladodiz, Mladoziz, 1771 Mladeczko, 1828 Mladetz. - Ves zpustla v 15. stol., 1622 byla osedlá. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 spol. MNV s Litultovicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1665 (Stěbořice), 1756 (Jakartovice) MLADEČ, o. Olomouc Č. od 1408 Mladeč, ale 1418-1885 též Mladec, Mladce, 1460 Mladice, 1460-1505 Mladčí, 1517-1588, 1885-1893 Mladeč, 1533 ves Mladši, 1613 Mlatče, 1771-1895 Mlatcz, Mlacz, Mlač, 1847 Mladž; n. 1676-1734 Lotsch, 1771 Mlatsch, 1718-1945 Lautsch; l. 1350-1371 Mladcz, 1405 de Mladsse, 1771 Mlatsch. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec s osadami Nový Dvůr (1872 připojena k Benkovu u Uničova) a Nové Zámky (připojeny za okupace k okresu Šternberk). 1960 připojeny k Mladči jako osady Měrotín a Sobáčov. M: 1648 (Měrotín) M l a d e t z, M l a d e t z k o viz Mladecko, o. Opava M l a d ě j o v viz Mladoňov, o. Šumperk MLADĚJOVICE, o. Olomouc

Č. od 1460 Mladějovice (Mladieowicze), 1771 Mladeiwicze, 1798-1846 a 1896 Mladovice; n. 1599-1720 Bladewitz, 1664-1945 Bladowitz, 1692 Pladonitz; l. 1131 Mladeiouici, 1275-1295 Blodowiz, 1296-1389 Mladowitz, 1305-1443 Mladieyowicze, Mla digeiawicz, 1771 Bladowitium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Komárov, 1961 Řídeč, 1976 vše m.č. Šternberka, 1990 opět sam. obec. M: 1657 M l a d ě j o v i c e, M l a d ě n o v viz Mladoňov, o. Šumperk M l a d i c e viz Mladeč, o. Olomouc MLADOŇOV, o. Šumperk Č. 1500, 1720, 1798, 1847 Mladějov, (Mladieyow), 1527-1588 a od 1893 Mladoňov, 1771-1872 Mladěnov, 1893 též Mladoňovice; n. 1602 Blandendorf, 1610 Blandensdorf, 1610-1625 Plansdorf, Plonsdorf, 1678-1751 Blodensdorf, 1692 Plattrsdorf, 1720 a 1798 Pladensdorf, 1771-1945 Bladensdorf; l. 1351 Bladavis villa, 1371 Mladenowicz, 1672 Blodensdorf, 1771 Blodensdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1798-1850 a 1963-1976 jeho s. osada Václavov a samota Sejpské Údolí, 1976 Mladoňov m.č. Oskavy. M: 1610 (Úsov), 1652 (Hradečná), 1757 M l a d o ň o v i c e viz Mladoňov, o. Šumperk M l a d o t e n d o r f, M l a d o t i c e viz Mladecko, o. Opava M l a d o v i c e viz Mladějovice, o. Olomouc M l a d s s e, M l a d š í, M l a d ž, M l a t c z, M l a t č e, M l a t s c h viz Mladeč, o. Olomouc MLÝNOV, o. Opava L. 1337 Mlinaw penes Novum Benessow situm, 1349 Lyna. Mlýnov je pravděpodobně totožný s Benešovem - vsí, částí Dolního Benešova. M n i e n i k, M n ě n i k viz Měník, o. Olomouc M n i e r z k o w i t z e viz Měrkovice, o. Frýdek-Místek MNICHOV, o. Bruntál

Č. 1566 "z dějiny Ansydlu z biskupství vratislavského", od 1924 Mnichov; n. 1581 -1945 Einsiedel, 1653 Ein Siedel (fojt,10 zahradníků, mlýn, sklárna a 15 podruhů). 1850 s. o. Zlaté Hory, 1869 Vrbno, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1877 oddělena osada Železná s Vidlemi jako sam. obec, 1960 Mnichov m.č. Vrbna. M: 1681 (Heřmanovice), 1735 M n i s c h a u, M n i s c h k a uší M n i s viz Mniší, o. Nový Jičín MNÍŠEK, z., o. Bruntál Č. 1437-1492 ves Mníšek, osazená, 1542-1578 pustá ves Míškov, Myškov; l. 1320 Genzidl. Ves zanikla koncem 15. stol. mezi Vajglovem a Břidličnou v trati Einsiedelberg, l km od Rýžoviště. MNIŠÍ, o. Nový Jičín Č. od 1480 Mniší (1480 Mnissie, 1581 Mnyssy), 1751-1752 Mnischky, 1771-1918 a lidově Miší, Myší; n. 1651 Mnischau, v 17. - 19. stol. Mnischi, 1692 Mnis, 1914-1918 a 1939-1945 Mönchsdorf; l. 1347 pustý Sdislawsdorf, 1771 Mischium. - Ves zpustla s pů vodním jménem Zdislavice počátkem 14. stol. a pak byla obnovena patrně v 2. pol. 14. stol. velehradským klášterem. 1850 s. o. Frenštát, 1868 Příbor, 1938 Frenštát, 1945 Příbor, 1949 Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. 1978 s. Kopřivnice M: 1677 (Příbor) M n i š k o v v i z Mníšek, o. Bruntál M o d l e i o u i c viz Malé Kobeřice, o. Opava M o e s n i g, M o e s n i n g viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál M o g e l i c z viz Mohelnice, o. Šumperk M o g e t e i n, M o g e t i n viz Majetín, o. Olomouc M o g i l n i c i viz Mohelnice, o. Šumperk M o g i t e i n viz Majetín, o. Olomouc M ó g l i n ó w viz Muglinov, s. Ostravy M o g y l n i c i viz Mohelnice, o. Šumperk M o h c i l viz Metylovice, o. Frýdek-Místek

MOHELNICE, o. Šumperk Č. od 1410 Mohelnice; n. v 16. a 17. stol. Miglitz, Miglicz, 1512-1945 Müglitz, 1720 Mohelnitz, 1412 Mueglicz; l. 1131 Mogilnici, 1180 Mogylnicze, 1247 in Moheltz, 1267 circa Mohelniz, 1273-1403 Miglicz, 1275 Mueglitz, 1279 Mohelnitz, 1322 Mogelicz, 1339-1460, 1672 Mugelicz, Muglicz, 1417 Mohilnicz, 1771 Muglitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1938-1945 a od 1948 připojeny Krčmy, 1976 Křemačov s osadou Podolíčko, Květín, Libivá, Podolí s osadou Horní Valdsee a Újezd s osadou Dolní Valdsee, 1980 Řepová a Studená Loučka s osadami Buková a Bušín, dále Mírov s osadami Míroveček, Mírovský Grunt a Novosady a Třeština, jenž 1990 sam. obcí, 1985 připojena Líšnice s osadou Paseky a Vyšehorky. Současné m.č. Mohlenice: Křemačov, Květín, Libivá, Podolí, Újezd, Řepová a Studená Loučka. M: 1614 M o h e l t z, M o h i l n i c z viz Mohelnice, o. Šumperk M o h o u t n ý P o d o l í viz Podolí, o. Olomouc M o h r a d o r f viz Zálužné, o. Opava M o h r d ö r f e l viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M o h t i l viz Metylovice, o. Frýdek-Místek M o c h o t o v i u m viz Zavadilka, o. Šumperk M o i e t h i n viz Majetín, o. Olomouc MOKRÉ LAZCE, o. Opava Č. 1432 na Mokrich Lastich, od 1431 Mokré Lazce, 1536-1588 Mokré Lastce, 1618 z dědiny Mokrých Lazek od Opavy, 1771 Mokrolazec, 1835 Staré a Nové Mokré Lazce, 1847 Staré a Nové Mokrolasce, 1850 Starý a Nový Mokrolozec; n. 1377 Lask, Losk, 1637-1945 Mokrolasetz, 1771 Lassetz, 1785-1945 Alt und Neu Mokrolasetz; l. 1628 Mokrolusen, 1629 Mokrolasensis, 1771 Mokro Lasetz. Od 1850 s. o. a o. Opava. Vedle Mokrých Lazců, zvaných od r. 1785 Staré Mokré Lazce, byla založena toho roku kolonie Nové Mokré Lazce. Roku 1850 spojeny Staré a Nové Mokré Lazce v jednu obec nejprve pod jménem Staré Mokré Lazce, od 1869 Mokré Lazce, 1893-1906 Mokrolazce. Obě sídla zůstala před r. 1952 osadami obce Mokrých Lazců, po 1952 názvy Staré a Nové Mokré Lazce zanikly oficiálně i stavebním splynutím. M: 1645 (Hrabyně), 1705 (Komárov), 1786 M o k r o l a s e t z, M o k r o l a z c e, M o k r o l u s e n viz Mokré Lazce, o. Opava M o l e t e i n, M o l e t i n, M o l e t i n i u m viz Starý Maletín, o. Šumperk

M o l k o v viz Mutkov, o. Olomouc a Smolkov, o. Opava M o l l e t e i n viz Starý Maletín, o. Šumperk M o n c k d o r f, M o n k i n d o r f, M o n k o v i c e viz Mankovice, o. Nový Jičín M o n t a n a viz Komárovské Chaloupky, s. Opavy M o r a viz Dolní Moravice, o. Bruntál M o r a b i t s a n viz Moravičany, o. Šumperk M o r a d o r f, M o r a h o f viz Zálužné, o. Opava M o r a u viz Dolní Moravice, o. Bruntál M o r a v i c a S a r e p t a viz Dřevohostice, o. Přerov M o r a v i c a l i s H u s s o v i a viz Moravská Huzová, o. Olomouc M o r a v i c a l i s L u b i n a viz Moravská Libina (Dolní Libina), o. Šumperk M o r a v i c a l i s R a y c z viz Rájec, o. Šumperk M o r a v i c a l i s S u k o l o m viz Horní Sukolom, o. Olomouc MORAVICE, o. Opava Č. od 1432 Moravice, lidově Moravica; n. 1377-1945 Morawitz (omylem r. 1805 Mohradorf); l. 1288 a 1415 de Morawicz, 1672 moravicensis, 1771 Moravitz. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1767 založena u ní Nová Moravice, n. Neu Morawitz, jež do 1800 s ní splynula. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Melčí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1681 M o r a v i c e viz Dolní Moravice, o. Bruntál MORAVIČANY, o. Šumperk Č. od 1408 Moravičany; n. 1600 Maritschan, 1669-1945 Morawitschan, 1692 Morabitsan, 1720-1893 Morawiczan, 1847 Morawizschan; l. 1200-1381 Morawiczan, Morawiczany, 1672 in Morawicžan, 1771 Morawiczanium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Tkanovice, 1976 připojeny jako m.č. Doubravice s osadou Mitrovice. M: 1650 MORÁVKA, o. Frýdek-Místek

Zal. mezi 1608-1620; č. od 1636 Morávka, lidově Morovka; n. 1720 Maranka, 1720-1945 Morawka, l. 1723 Maranka. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1938-1945 byla malá část obce (osada Nytrový) v zabraném území. M: 1652 (Dobrá), 1784 M o r a v s k á G e s e n i c z e viz Jasenice, o. Vsetín MORAVSKÁ HARTA, o. Opava Č. 1771 Hartov, 1839-1893 Hartice, 1847 Hartiz, od 1872 Moravská Harta, 1893 Harta; n. 1614 an der Haertaw, 1771-1850 Hartau, Hortau, 1846-1945 Mährisch Hartau. Od 1850 osada Medlic, 1960 i s Medlicemi osadou Hořejších Kunčic, o. Opava. - Viz příslušná hesla! - Název zrušen mezi 1961-1964. M: 1746 (Hořejší Kunčice) M o r a v s k á H o u z o v á, M o r a v s k á H o z o v á viz Moravská Huzová, o. Olomouc MORAVSKÁ HUZOVÁ, o. Olomouc Č. 1418-1615 Huzowa, Húzová, Husová, 1627-1633 Moravská Hozová, 1588-1952 Moravská Húzová, 1618 Moravská Houzová, 1771 Moravský Husow, 1846 Moravská Hužová, 1850 Česká Huzová, 1872-1893 Moravská Husová, v 16. stol. též Uzová, lidově Hozová, od 1952 Moravská Huzová; n. 1599 Böhemische Hausse, 1636-1847 Böhmisch Hauss, 1720-1846 Mahrisch Hause, 1850-1918 Böhmischhause, 1939-1945 Mährisch-Hause; l. 1131 Guzoue, 1235 Guzssow, 1239 Huzow, 1373-1409 Husovia, 1379-1409 Huzowa, 1771 Moravicalis Hussovia. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1974 s. Štěpánova. M: 1648 (Hnojice), 1656 M o r a v s k á J a s e n i c e, M o r a v s k á J e s e n i c e viz Jasenice, o. Vsetín MORAVSKÁ (DOLNÍ) LIBINA, o. Šumperk – DEJ POD D Č. 1463 Libina, 1480-1947 Moravská Libina, 1547, 1633 Libiny, 1612, 1872 Moravské Libiny, 1649 Moravská Lipina, 1771 Moravská Lybová, 1947 Dolní Libina; n. 1633 Libin, 1649-1872 Böhmisch Liebau, 1649-1772 též Böhmisch Liebe, 1674 Lybisch, 1798-1945 Mährisch Liebau, Mahrisch Liebe, 1850 Böhmisch Liebau; l. 1344-1397 Lubina Moravicalis, 1330-1466 Lybina, Lybyn, 1349 Lubina, 1392-1407 Malýlybyn, 1464 Morawska Libina, 1771 Boemo Libavia. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 pod názvem Dolní Libina spojena s Horní čili Německou Libinou Šumperk v jednu obec pod názvem Libina, jejíž je Dolní Libina m.č.

M: 1652 (Hradečná) M o r a v s k á L i p i n a viz Moravská Libina, o. Šumperk MORAVSKÁ LODĚNICE, o. Olomouc Č. 1407-1597 a 1890 Loděnice (Lodyenicze), 1437-1528 Lodějnice (Lodieynicze), 1513 Lodonice, 1509-1604, 1849-1974 Moravská Loděnice, 1771-1847 Lodenice, 1846 Moravská Lodenica, 1905 Moravské Loděnice, lidově a neoficiálně Dolní Loděnice; n. 1676-1872 Lodenitz, 1793 -1945 Mährisch Lodenitz, 1847-1849 Böhmisch Lodenitz; l. 1232 Lodeniche, 1238-1390 Lodenicz, 1254 Lodeyniz, 1368 Lodyenicz, 1771 Lodienitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Bohuňovic. M: 1642 (Jívová), 1655 (Bohuňovice) MORAVSKÁ OSTRAVA, s. Ostravy Č. od 1400 Ostrava, 1515-1531 Německá i Ostrava, od 1668 Moravská Ostrava, 1771 Moravská Ostrow, n. 1426-1676 Ostraw, 1532-1633 Ostra, 1576 von der Oster, 1718-1945 Mährisch Ostrau; l. 1267-1480 Ostrauia, 1362 Ostraw, 1400 Ostrawa, 1469 Germana Ostrawa, 1672 Ostravia, 1771 Morawo Ostravium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 s. statutárního města Ostravy, 1960 s. Ostravy. 1924 připojeny k Moravské Ostravě Hrabůvka, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou, 1941 připojeny Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice s Lipinou, Slezská Ostrava, Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová a Výškovice. - Viz dále heslo Ostrava! 70. léta 13. stol. městepm, 1941 statutárním městem, 1946 název statutárního města Moravské Ostravy změněn na Ostrava. M: 1614 M o r a v s k á P o v e l viz Povel (Český Povel), s. Olomouce M o r a v s k á R u d a viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk M o r a v s k á S a r e p t a viz Dřevohostice, o. Přerov M o r a v s k á S u k o l o m viz Horní Sukolom, o. Olomouc M o r a v s k á U l i c e viz Dlouhá Ulice, s. Šternberka, o. Olomouc M o r a v s k é B ě l o k o s t e l í, M o r a v s k é H r a n i c e viz Hranice, o. Přerov M o r a v s k é L i b i n y viz Moravská Libina, o. Šumperk M o r a v s k é L o d ě n i c e viz Moravská Loděnice, o. Olomouc MORAVSKÉ VLKOVICE, o. Nový Jičín

Č. 1480-1847 Vlkovice, 1520 v Vilkovicích, 1879-1949 Moravské Vlkovice, 1881 Fulnecké Vlkovice; n. 1567-1872 Wolfsdorf, 1869-1945 Mährisch Wolfsdorf; l. 1374 a 1470 Lupi villa minor, 1412 Wolfsdorf, 1771 Wolfsdorfium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Jerlochovic, 1869 sam. obec, 1950 spojeny se Slezskými Vlkovicemi v obec Vlkovice; název Moravské Vlkovice trvá pro m. č., 1976 s. Fulneku. M: 1619 (Fulnek) MORAVSKOSLEZSKÝ KOČOV, o. Bruntál Nová obec, vznikla 1991 z dosavadních m.č. Bruntálu Moravského Kočova a Slezského Kočova. Viz též hesla Moravský Kočov a Slezský Kočov! MORAVSKÝ BEROUN, o. Olomouc Č. 1405-1546 městečko Berún, 1546-1850 Beroun, Beraun, 1599-1615 a od 1924 Moravský Beroun, 1771 Beron; n. 1410-1798 (Städtlein) Bähren, Bährn, 1599-1662 Bähren, 1633-1692 Bärn, 1643 Bärgstadt, Bähres, 1672-1798 Bährn, 1839-1945 Bärn; l. 1339 Berona, 1339-1407 Bern, 1406 Werona, 1660 ex oppiddo Berone, 1672 Bährn, 1771 Berona. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál, 2005 Olomouc. 1850 sam. obec, 1955 spol. MNV s Novou Véskou (do 1960), 1960 připojeny jako m. č. Čabová, Ondrášov, Sedm Dvorů, 1964 Nové Valteřice. M: 1651 M o r a v s k ý H u s o v viz Moravská Huzová, o. Olomouc M o r a v s k ý J i č í n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín MORAVSKÝ KARLOV, o. Ústí nad Orlicí Č. od 1924 Karlov; n. 1798-1945 Karlshof. 1850 s. o. Štíty, 1850 o. Zábřeh n. M., 1992 Ústí n. O. Od 1850 s. Bílé Vody, nyní m.č. Červené Vody. M: 1727 (Bílá Voda) MORAVSKÝ KOČOV, o. Bruntál Č. 1437 Luczendorf, 1447 Kocendorf, 1505 ves pustou Koczow, 1529-1850 Kočov (osedlý), 1555 Kotcov, 1602 Goczow, 1618 Gotčov, 1633 Kotzow, 1872-1949 Moravský Kočov; n. 1405 a znovu v letech 1604-1751 Kutzendorf, Kuczendorf, 1437 a 1839-1872 Kotzendorf, 1718-1771 Kuntzendorf, 1807 Kozendorf, 1847-1945 Mährisch Kotzendorf; l. 1771 Kuntzendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1529. 1850 s. o. Rýmařov, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 sloučena se Slezským Kočovem v obec Kočov, 1967 spolu s ním m.č. Bruntálu, 1991 m.č. nově vzniklého Moravskoslezského Kočova. M: 1637

M o r a v s k ý L e s k o v e c viz Leskovec, o. Opava M o r a v s k ý U j e z d e c viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc M o r a w viz Malá Morava, o. Šumperk a Dolní Moravice, o. Bruntál M o r a w i t z viz Dolní Moravice, o. Bruntál a Moravice, o. Opava M o r a w i c z a n viz Moravičany, o. Šumperk M o r a w o O s t r a v i u m viz Moravská Ostrava, s. Ostravy MORGENLAND, o. Bruntál N. 1660-1945 Morgenland, samota u Malé Morávky. M: 1661 (Malá Morávka) M o r i y n viz Měnínek, o. Olomouc M o r o v k a viz Morávka, o. Frýdek-Místek M o r t s d o r f viz Bohdíkov, o. Šumperk MOŘKOV, o. Nový Jičín Č. od 1437 Mořkov (Morzkow), 1872 Moškov; n. 1578-1672 Murckhaw, l676-1751 Murck, Murckh, 1718-1945 Murk, 1771-1847 Murkh; l. 1274 Murizc, 1411 Morzkow, 1690 Murek, 1771 Morskowia. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, l938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. M: 1626 (Nový Jičín), 1626 (Štramberk), 1689 (Životice), 1784 (rejstřík 1750, Hodslavice) M o s a z o v viz Mosazné Hamry, o. Šumperk MOSAZNÉ HAMRY, o. Šumperk Č. 1839-1905 Mosazov, 1850 Mosasov, 1893-1961 Mosazné Hamry; n. 1638-1945 Messing hammer; l. 1771 Messinghammer. Od 1850 osadou Branné, název zanikl 1966. M: 1692 (Branná) M o s c e n i c e, M o s c z e n i c z viz Horní Moštěnice, o. Přerov M o s c h e n viz Muschil, z., o. Bruntál M o s c h e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk M o s c h i l viz Muschil, z., o. Bruntál M o s c h n i c z, M o s c h t i e n i t z viz Horní Moštěnice, o. Přerov

M o s k e, M o s k e l l e, M o s k e t z, M o s k o v, M o s k o l e viz Mostkov, o. Šumperk M o s n i z viz Horní Moštěnice, o. Přerov M o s s a n, M o s s c z a n k y, M o s s o n viz Mošťánky, z., o. Olomouc M o s t c a z viz Mošťánky, z., o. Olomouc M o s t e n i t z viz Horní Moštěnice, o. Přerov M o s t h n a viz Mostkov, o. Šumperk M o s t i e n i c z, M o s t i e n t i u m viz Horní Moštěnice, o. Přerov MOSTKOV, o. Šumperk Č. 1500-1588 Mostkov, Mostkuov, 1720-1921 Moskov, odtud Mostkov; n. od 1572 Moskelle, 1600 Moske, 1602 Moskole, 1720 Mosketz; l. 1344 Mostrob (recte Mostcou), 1431 Mosthna. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 je m.č. Oskavy. M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Dolní Dlouhá Loučka a též Hradečná), 1655 (Šumvald), 1778 (Oskava) M o s t r o b viz Mostkov, o. Šumperk MOSTY U (ČESKÉHO) TĚŠÍNA, o. Karviná Č. 1495-1849 Mosty, 1655 a 1675 z Mostuov od Těšína, 1850-1951 Mosty, 1949 Mosty u (Českého) Těšína, n. 1736-1905 Mosty, 1770-1945 Mosty bei Teschen; l. 1573 Mosty, 1684 ex Mosti prope Teschin; p. 1872 Mosty koło Cieszyna, odtud Mosty. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1951 připojeny k Českému Těšínu, 1955 sam. obec, 1960 s. Mistřovic. M: Polsko, 1920 (Český Těšín) MOSTY U JABLUNKOVA, o. Frýdek-Místek Zal. před 1573 ; č. 1577 "novosadníci na Mostech jablunkovských", 1621-1850 Mosty, odtud Mosty u Jablunkova, nebo Mosty, od 1949 Mosty u Jablunkova; n. 1720 Mosty hinter Jablunkau, 1770-1945 Mosty bei Jablunkau, nebo Mosty; l. 1674 de Moste, 1677 de Mosti: p. od 1850 Mosty. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. M: 1671 (Jablunkov), 1786

MOŠNOV, o. Nový Jičín Č. od 1411 Mošnov (Mossnow, Mosznow), 1436-1568 Mossniow, 1433-1608 Velký Mošnov, 1516 Velký Mošňov, 1628 Mošov; n. 1461 von Moschnaw, 1470-1472 von Moschenaw, 1628 Gross Engelswaldt, 1632-1945 Engelswald, 1649 Engelsdorf; l. 1351 Engilswalde, 1374-1375 Engelswald, 1398-1437 Mossnow, 1464 Mossnyow, 1481 Mossnov Magnum, 1771 Englswalda. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. Okolo 1650 s ním splynul Mošnovec čili Malý Mošnov, název dodnes lidově užíván. 1850 sam. obec s osadou Harty (1923 sam. obec), 1980 s. Příbora, 1991 sam. obec. M: 1653 (Sedlnice), 1785 MOŠNOVEC, s. Mošnova, o. Nový Jičín Č. 1433-1608 Malý Mošnov, 1476 Moschnowetz, 1518 Malý Mossniowecz, 1554 Malý Mošnovec, 1565-1568 Mošnůvek, i lidově do poč. 20. stol. ; n. 1628 a lidově do poč. 20.st. Klein Engelswald; 1.1437 Mossnowecz, 1481 Parvum Mossnowecz. Od 1850 s. Mošnova (v. t.). M: 1653 (Sedlnice), 1785 (Mošnov) MOŠŤÁNKY, z., o. Olomouc Č. 1480 Moščánky (Mossczanky); l. 1131 Mostcaz, 1273 Mossan, 1353 in Mosczanek, 1355 in Moschzankach, 1397-1466 Mossczanky. Ves zanikla v 15. stol. mezi Hnojicemi a Mladějovicemi. M o š t ě n i c e viz Horní Moštěnice, o. Přerov M o t i e c h o v, M o t i c h o v, M o t o c h o v v i z Zavadilka, o. Šumperk M o t k o w viz Mutkov, o. Olomouc MOTOŠÍN, o. Přerov Č. od 16. stol. Motošín, od r. 1560 předměstí Hranic. M o t ý l o v i c e, M o t y l o w i c z viz Metylovice, o. Frýdek-Místek M o y e t y n viz Majetín, o. Olomouc M ö d l i t z viz Medlice, o. Opava M ö h r d ö r f e l viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M ö l t s c h viz Melč, o. Opava M ö n c h s d o r f viz Mniší, o. Nový Jičín M ö r t s d o r f viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk

M ö e i t z viz Mezice, o. Olomouc a Horní Moštěnice, o. Přerov M ö s n i g viz Ježník, o. Bruntál M ö s n i t z viz Horní Moštěnice, o. Přerov M ö s s n i k viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál M ö s s r i t s c h viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín MRSKLESY, o. Olomouc Č. od 1447 Mrsklesy, 1485 Mrkles, 1519 Mrskleby, 1612 Myrsklesy, 1771-1919 Mrsklice, n. 1676-1945 Nirklowitz, Nierklowitz, 1677 Merskles, 1718 Nicklowitz, 1726-1919 Mrzsklitz; l. 1364-1382 Myrskless, 1365 Murzklesch, Murklesch, 1381 de Mrskles, 1447 Mrsklesy, 1691 Mrsklicz, 1771 Nicklovitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc, 1938 s. o. Město Libavá, o. Moravský Beroun, 1945 Olomouc. 1850 sam. obec s osadou Mariánské Údolí, 1919 s. Velké Bystřice, 1939 s. Hluboček, 1945 s. Velké Bystřice, 1956 sam. obec, 1976 m.č. Velké Bystřice. M: 1651 (Velká Bystřice) MŠTĚNOVICE, o. Vsetín Č. 1505-1576 Mščenovice, 1505-1973 Mštěnovice, 1771-1905 Mčenovice, lidově Čanovice, n. 1675 Msstienowitz, 1692 Mstinowitz, 1718 Msszienowitz, 1771-1798 Mezenowitz, 1798 též Mscženowitz, Mtzenowitz, 1847 Mčženowitz, 1872 Mtschenowitz, 1893-1918 Mčenowitz, 1939-1945 Rachendorf, l. 1374 Missenowicz, 1464 Msstyenyowicze, 1690 Mstenowitz, 1771 Messenowitium, 1828 Mtzenowitz. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 m.č. Lešné. M: 1652 (Valašské Meziříčí) M t s c h e n o w i t z, M t z e n o w i t z viz Mštěnovice, o. Vsetín M ú d r é h o L h o t a viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek M u e l d ö r f l e viz Víska, o. Olomouc M u g l i n a u viz Muglinov, s. Ostravy MUGLINOV, s. Ostravy Č. 1508 Mutlgnow, 1534 Mulinov, od 1534 Mu glinov; n. 1720-1945 Muglinau; l. 1332 Muglin; p. 1850 Moglinów, 1881-1918 Muglinów. 1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 osada Heřmanic, 1890 sam. obec, 1941 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) M u h a l k o w i t z viz Michálkovice, s. Ostravy

M u c h o c h o v viz Mutkov, o. Olomouc M u l d o r f l e viz Víska, o. Olomouc M u l i n o v viz Muglinov, s. Ostravy M u n d e n viz Ústí, o. Přerov M u r c k, M u r c k h, M u r c k h a u, M u r c k h a w, M u r e k, M u r k, M u r k h viz Mořkov, o. Nový Jičín M u r k l e s c h, M u r z k l e s c h viz Mrsklesy, o. Olomouc MUSCHIL, z., o. Bruntál L. 1320 Muschen, 1389 pustý Muschil, 1408 Moschel, Moschil, 1412-1422 Moschen, 1437 Muschna. Ves zanikla u Damašku ve 14. stol., kde je pomístní jméno doložené 1868 ve tvaru Muschibach a 1917 Muschelmühle. M u s n i c z viz Horní Moštěnice, o. Přerov M u t i c h o v viz Zavadilka, o. Šumperk MUTKOV, o. Olomouc Č. 1578-1594 ves pustá "na Mutkově", 1771 Mutkowa, 1839-1896 Molkov, od 1893 Mutkov; n. 1606 pustý Mautzendorf, 1613 von der Mauth (osedlý), 1676-1945 Mautzendorf, 1692 Mautzndorf, 1793-1798 Motkow, 1834-1935 Mauzendorf; l. 1320 Muchochov, 1371 Mutkow, 1771 Mautzendorfium. - Ves zpustla v 15. stol., vysazena počátkem 17. století. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc, 1850 sam. obec s osadou Pasecký Žleb (1959 oddělena k Pasece), 1960 s. Paseky, 1993 sam. obec. M: 1656 (Huzová) M u t l g n o w viz Muglinov, s. Ostravy M ü g l i t i u m, M ü g l i t z viz Mohelnice, o. Šumperk M ü h l b e s viz Milovany, o. Olomouc M ü h l d o r f, M ü h l d ö r f e l, M ü h l d ö r f l e viz Víska, o. Olomouc M ü h l g r a b e n viz Lichtentál, s. Šternberka, o. Olomouc

M ü h r d ö r f e l viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M ü l c k e n d o r f viz Milotice nad Opavou, o. Bruntál M ü r a u viz Mírov, o. Šumperk M ü r a u G r u n d viz Mírovský Grunt, s. Mírova, o. Šumperk M ü r a u D ö r f l viz Míroveček, s. Mírova, o. Šumperk M ü r a u N e u s t i f t viz Mírov-ves čili Novosady, s. Mírova, o. Šumperk MYDLOVARY, z., o. Přerov Č. 1498-1506 pusté Mydlovary; l. 1360 Midlowarz, 1373 Midlowar, 1382-1447 Mydlowar (osedlé). Zanikly v 15. stol. v trati Mydlovary v katastru Prosenic mezi Grymovem, Lýskami a Oldřichovem, kde v 18. stol. byla trať Mydlovarka. M y e n i n, M y e n i n e k viz Měník, o. Olomouc MYKALNÉ, z., o. Šumperk L. 1188 Micalne. Ves zanikla v okolí Mírova. M y l d o r f l viz Víska, o. Olomouc M y k u l u o w k y viz Mikulůvka, z., o. Přerov M y l e m o w viz Vilémov, o. Olomouc M y l w a n viz Milovany, o. Olomouc M y r a u, M y r o w viz Mírov, o. Šumperk M y r k l e s viz Mrsklesy, o. Olomouc M y r o s l a i v i l l a viz Miroslavov, z., o. Jeseník M y r o t y n viz Měrotín, o. Olomouc a Mirotínek, o. Bruntál M y r s k l e s y viz Mrsklesy, o. Olomouc MYSLECHOVICE, o. Olomouc Č. od 1517 Myslechovice, ale 1558-1632 Myšlechovice, 1771 Myslešovice, 1839-1872 a 1924 Myslichovice, 1847-1931 Mešlechovice, Myšlichovice, též lidově; n. 1532-1945 Michlowitz, 1676 Misslowitz, 1718 Mirschlowitz; l. 1131 Miglechovice, 1234-1256 Misloschovichi, 1499-1672 Mysslechowicz, 1508 Misschlechowicz prope Luthouia, 1771 Michlovitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Haňovic, 1980 m.č. Litovle.

M: 1614 (Cholina) M y s l e š o v i c e viz Myslechovice, o. Olomouc MYSLÍK, o. Frýdek-Místek Č. od 1434 Myslík, 1771 Myslikow; n. 1676-1945 Misslik, 1692 Myslitz; l. 1359 Mestlieshow, 1724 Misluk, 1771 Mislikowium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučen s Palkovicemi. M: 1739 (Rychaltice), 1787 (Kozlovice) M y s l i t z viz Myslík, o. Frýdek-Místek M y š í viz Mniší, o. Nový Jičín M y š l i c h o v i c e viz Myslechovice, o. Olomouc MÝTINKA, o. Jeseník Č. 1871-1949 Ficová, odtud Mýtinka; n. 1748 Fietzenau, 1798-1945 Fitzenhau. Od 1850 osada Bukovice, 1960 Jeseníku. M: 1668 (Jeseník) M y t y l o w i t z viz Metylovice, o. Frýdek-Místek N a D o l á c h viz Doly, s. Bouzova, o. Olomouc N a H u t í c h viz Hamerský, o. Šumperk N a H o r á c h viz Hory, o. Opava a Hůrka, o. Nový Jičín NA VINICI, o. Šumperk Č. 1921-1945 Na vinici; n. 1914-1945 Weinberg. Skupina domů u Hanušovic, s nimiž 1945 splynula, dnes jedna z jejich ulic. N a c k l e, N a c l a s viz Náklo, o. Olomouc N a d ě j e viz Štětínov, o. Šumperk NADOSNE, z., o. Šumperk N. 1417 Nadosne. Ves zanikla v 15. stol. v okolí Nového Hradu. Snad totožná s pustou vsí Neuhaus k r. 1570. N a h a š o v i c e, N a h o s c h o w i t z viz Nahošovice, o. Přerov

NAHOŠOVICE, o. Přerov Č. 1437-1523 Nahašovice, od 1590 Nahošovice, 1771 Nohašovice; n. 1676-1945 Nahoschowitz, 1751-1771 Nohaschowitz; l. 1365 in Nahussowicz, 1398 a 1672 Nahassowicz, 1771 Noha schovitium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Dřevohostic, 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice) N a h u s s o w i c z viz Nahošovice, o. Přerov N a c h o l i n e viz Cholina, o. Olomouc N a c h o r i n i viz Choryně, o. Vsetín N a i d e k, N a j d e k viz Nejdek, o. Přerov N a j f u n k viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N a j v a l d viz Májůvka, o. Bruntál N a k e l, N a k l, N a k l a s, N a k l i s viz Náklo, o. Olomouc NÁKLO, o. Olomouc Č. od 1508 Náklo, 1839-1850 Nakly; n. 1601 zu Neclas, Naklas, 1677-1798 Nackli, Nakli, 1751 Neckl, 1771-1850 Nakl, 1872-1945 Nakel, l. 1078-1276 Nakel, 1235 Nackel, 1250 de Naklis, 1374-1379 Nakls, 1376 Naklo, 1388 a 1771 Nakla, 1692 de Nakle. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam.obec, 1937 splynula s ním osada Jáchymov, 1960 připojeny Lhota nad Moravou, Mezice a Střeň. M: 1625, také 1657 (Cholina) N a k l y viz Náklo, o. Olomouc N a l h ü t t e n viz Lhotka u Litultovic, o. Opava N a m e s c i viz Náměšť na Hané, o. Olomouc NÁMĚŠŤ NA HANÉ, o. Olomouc Č. od 1437 Náměšť, 1466-1509 Náměšč (Naniescz), i lidově, 1798 Namiečz, od 1925 Náměšť na Hané; n. 1589 Nämischt, 1676-1918 Namiescht, 1718-1771 Namiesst, 1847 Markt Namescht, 1939-1945 Namiescht an der Hanna, l. 1131 Namesci, 1249-1347 Namescz, 1261 Namesch, 1348-1382 Namiescz, Namyescz, Namyscz, 1508 Namiessczie, 1771 Nemiestium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc.

M: 1709 N a m i e s c z, N a m i e č z, N a m i e s c h t (an der Hanna), N a m y s c z viz Náměšť na Hané, o. Olomouc N a s c h i b o r e k, N a e m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc NASOBŮRKY, o. Olomouc Č. 1408 Našměřice, od 1437 Nasobůrky, 1447-1657 Velké Nasobůrky, 1464 Nasuborki, 1798 Nasoborek, 1850-1885 Nasoborky; n. 1490 von Nasmeritz, 1587 Gross Asmaricz, 1588-1598 Asmericz, 1592-1596 Atzmeritz, 1600 Besmeritz, 1601 Assmerecz, 1597 Asmeritz, 1677-1846 Aschmeritz, 1718 Oschmeritz, 1771 Ossmeritz, 1597-1945 Asmeritz, Assmeritz, l. 1373 in Naschiborek, 1385-1397 Nasoborki, 1406 Nassoborek, 1447 Nassoburky, 1672 Nassoburky Magnum et Parvum cum Parva Villa vulgo Mühldorf, 1660-a 1828 Osmeritz, 1771 Osmeritium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. V 18. stol. se sloučily s Malými Nasobůrkami (Kotrflek), které tvoří dnes díl obce. 1850 sam. obec s osadou Víska (1923 osamostatněna, 1960 znovu připojena), 1964 vše m. č. Haňovic, 1980 m.č. Litovle. M: 1631 (Cholina), 1783 (Chudobín) N a s u b o r k i, N a š m ě ř i c e viz Nasobůrky, o. Olomouc N a u e n s t e t i l viz Místek, o. Frýdek-Místek N a u s y viz Návsí, o. Frýdek-Místek NÁVSÍ u JABLUNKOVA, o. Frýdek-Místek Č. 1435-1523 Starý Jablunkov; 1435 odtrženo od Jablunkova pod samostatným fojtem "na wieským", od 1574 Návsí; n. 1647-1945 Naw sy (Nausy, Nawszy); l. 1675 de Nawse; p. od 1850 Nawsie. Název zaveden 1960. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 s. Jablunkova, 1994 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) N a w s e, N a w s i e, N a w s z y, N a w s y viz Návsí, o. Frýdek-Místek N a y d o r f viz Nové Oldřůvky, o. Opava N a y f a n g viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N a y h a u s viz Nový Hrad, z. u Kopřivné, o. Šumperk

N a y h y b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N a y s c h t i e f f t viz Nové Sady, s. Olomouce N ä m i s c h t viz Náměšť na Hané, o. Olomouc N e b e r l o v viz Nemrlov, o. Šumperk N e b e s, N e b e s i u m viz Nedvězí, o. Šumperk N e b e t e i n, N e b e t i n viz Hněvotín, o. Olomouc N e b i e l o w, N e b i e l o v i a viz Nemrlov, o. Šumperk N e b l a c h o w i t z viz Neplachovice, o. Opava N e b o r o v i c e viz Nebory, o. Frýdek-Místek NEBORY, o. Frýdek-Místek Dol. 1403; č. 1454-1465 Neborovice, 1503 Nebory, 1679 na Nieboržich, 1692 Na Horních a Dolních Něbořích, 1749 Nebory, Niebory, od 1850 Nebory; n. 1425 zu Neborowitz, 1720-1945 Niebory; l. 1688-1724 Niebory; p. od 1850 Niebory. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučeny s Třincem. M: 1725 (Střítež) N e b o s c i c e, N e b o s e i c e, N e b o s t i c e, N e b o š t i c e viz Hněvošice, o. Opava N e b o t e i n, . N e b o t í n, N e b o t i n i u m viz Hněvotín, o. Olomouc N e b š t e c h viz Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov N e c k l viz Náklo, o. Olomouc NECZTRECZKA, z., o. Jeseník L. 1420 pustá Necztreczka. Zanikla někde na Jesenicku, při polských hranicích. N e d e k viz Nejdek, o. Přerov NEDVĚZÍ, o. Olomouc

Č. 1410 Meduieze, 1574 z Medwezy, od 1771 Nedvězí, 1798 Nedwiecžy; n. 1671-1945 Nedweis; l. 1234 Nedweze, 1256-1389 Medweze, 1399 Medwiesie, 1407 a 1508 Medweys, 1595 Medweis, Nedweis, 1771 Nedweisium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce. M: 1655 (Slavonín) NEDVĚZÍ, o. Šumperk Č. 1490 a 1881 Medvězí, od 1510 Nedvězí; n. 1677 Nedwies, 1718-1945 Nebes; l. 1385 Nedwisie, 1397 Nedwyczye, 1447 Medwyzie, 1672 Edbes, 1771 Nebesium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojeno k Rohli jako jeho m.č. M: 1610 (Šumperk), 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle) N e i d i t z s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín N e i f a n g, N e i f u n k viz Stříbrné Hory, o. Bruntál NEJDEK, o. Přerov Č. 1530-1850 Neydek, 1412-1569 Najdek, od 1499 Nejdek (Negdek), 1530 Naidek, Naydek, 1627 Neudek, 1798-1846 Nidek, 1847-1863 Nedek, 1906-1918 Nýdek; n. 1673 Neydeck, 1684 Neüdekh, 1718-1945 Neudek, 1863 a 1938-1945 Neudeck; l. 1771 Neudeka, 1863 Neudeca. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č. M: 1654 (Bělotín) N e j d o r f viz Vysoká, s. Malé Moravy, o. Šumperk N e j f a n k viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N e l e s c h o w i t z viz Nelešovice, o. Přerov NELEŠOVICE, o. Přerov Č. od 1447 Nelešovice; n. 1676-1945 Neleschowitz, l. 1256 a 1294 in Neleseouich, 1276, 1399 de Nelesowicz, 1771-1863 Neleschowitium. 1850 s. o. a o. Olomouc, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Kokorami, 1990 sam. obec. M: 1700 (Kokory) a souběžně 1706 (Penčice) N e l h u b l, N e l h u b l e, N e l h y b e l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e m a š c h l e b a viz Chlebovice, o. Frýdek-Místek

N e m e t i c e, N e m e t i c z, N e m e t i t z, N e m i c e viz Němetice, o. Vsetín N e m i l a viz Nemile, o. Šumperk NEMILANY, o. Olomouc Č. od 1437 Nemilany (Nemylany), 1771 Nemilov; n. 1408 Nymlans, 1410 Nimlau, 1444 Nimlaw, 1602 Niemle, 1656-1676 Nymblaw, 1672-1751 Nimblau, 1691-1945 Nimlau; l. 1131 Nemilaz, 1347-1596 Nemylan, 1386 Nymlans seu Nemilaz, 1508 Nemylan, 1691 Nimlaw, 1771 Nimlowium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1950 m.č. Slavonína, 1954 sam. obec, 1975 m.č. Olomouce. M: 1655 (Slavonín) N e m i l a z viz Nemilany, o. Olomouc NEMILE, o. Šumperk Č. od 1464 Nemile, též Nemilé, 1771 Nemila, 1847 Nemilov; n. 1677-1945 Nemile, 1751 -1846 Nemühle, Nemuehle; l. 1374 in Nemil, 1672 Nemile, 1771 Nemilium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1948 připojen Filipov, 1960 Lepěné, 1976 Nemile m.č. Zábřehu, 1990 sam. obec. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) N e m i l e viz Nové Mlýny, o. Olomouc N e m i l i u m viz Nemile, o. Šumperk N e m i l o v viz Nemilany a Nové Mlýny, o. Olomouc a Nemile, o. Šumperk N e m i t c i viz Němetice, o. Vsetín N e m o l o v viz Nemrlov, o. Šumperk NEMRLOV, o. Šumperk Č. 1561-1567 Nová Ves, Nová Víska, jinak Nevrlov, 1588-1613 Ves Nová a jinak Nemrlov, 1771 Nebielow, 1847 Neberlov, od 1839 Nemrlov, 1872 Nemolov, od 1893 Nevrlov; n. 1595-1906 Ehlend, Elend, Elendt, 1915-1945 Waldheim; l. 1771 Nebielovia. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Oskavy. M: 1655 (Šumvald u Uničova), 1778 (Oskava) N e m y l a n viz Nemilany, o. Olomouc N e m y t e c z viz Němetice, o. Vsetín

N e m ü h l e viz Nemile, o. Šumperk N e n a c u n i c i h, N e n a c u n i z viz Nenakonice, o. Olomouc NENAKONICE, o. Olomouc Č. od 1494 Nenakonice, 1517-1636 Nenakunice, 1596-1597 Nenakounice; n. 1671-1945 Nenakonitz; l. 1131 Nenacunicih, 1228-1399 Nenakunicz, 1260 Nenacuniz, 1358 Nenakonicz, 1771 Nenakovicium, 1508 Nenakovicz. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Věrovan, 1976 m.č. Dubu nad Moravou, 1990 Věrovan. M: 1650 (Dub nad Moravou) N e n a k o v i c z, N e n a k o u n i c e, N e n a k u n i c e viz Nenakonice, o. Olomouc N e n h u b l e viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e o C z e s c h d o r f i u m viz Nové Těchanovice, o. Opava N e o D ö r f f l a viz Česká Ves, o. Bruntál a Nová Véska, s. Bruntálu N e o L u b l i t i u m, N e o L u b l ü t z viz Nové Lublice, o. Opava N e o P a g u s viz Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc N e o R a d e n viz Radimek, o. Bruntál N e o R u m b u r g i u m viz Nový Rumburk, o. Šumperk N e o S e d l i c, N e o S e d l i c i u m viz Nové Sedlice, o. Opava N e o V o g e l s e i f f e n viz Nová Rudná, o. Bruntál N e o W a l t e r s d o r f viz Nové Valteřice, o. Bruntál N e o b i e l a viz Nová Bělá, s. Ostravy N e o d o r f i u m viz Nové Oldřůvky, o. Opava N e o r o d a viz Nová Pláň, s. Karlovy Pláně, o. Bruntál N e o s t a d i u m viz Uničov, o. Olomouc N e o t i t s c h e n, N e o t i t s c h i n i u m viz Nový Jičín, o. Nový Jičín N e o v i l l a viz Císařov a Nové Dvory u Lipníka, o. Přerov NEPLACHOV, z., o. Přerov Č. 1530-1554 pustá ves Neplachov; l. 1374 -1447 Neplachow (osedlý). Ves zanikla v druhé pol. 15. stol. tam, kde je lesní trať Neplachov mezi Dolním

Újezdem a Loučkou. NEPLACHOVICE, o. Opava Č. od 1491 Neplachovice, lidově Neplachojice; n. 1374, 1377, 1690-1945 Neplachowitz, 1619 nach Plachowicz, 1701 zu Neblachowitz; l. 1255 Neplatowitz, 1257 de Niplawitz, Neoplacowiz, 1301-1475 Neplachowicz. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec s osadami Držkovice a Zadky; 1964 Neplachovice i se Zadky připojeny jako m. č. k Holasovicím, 1990 sam. obec. M: 1669 N e p l a c h o v s k é Z a d k y viz Zadky, o. Opava NEPŘIVAZ, o. Olomouc Č. od 1480 Nepřivaz, 1720 Nepriwazy, 1771 Neprziwaze, 1849 Nepřívazí, od 1921 Nepřivaz; n. 1602-1609 Mepperswogen, 1640 Operswag, 1677 Eprswogn, 1718-1945 Epperswagen; l. 1364 Neprzywas, 1406 Neprzywazce, 1447 Neprzewazi, Neprziwazi, 1771 Eperswagen. 1850 s. o. Olomouc, 1938 Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Olomouc, 1938 Moravský Beroun, 1945 Olomouc. 1850 sam. obec, 1947 zanikla, 1949 zrušena. M: 1712 (Jestřabí) NERAD, o. Karviná Č. od 1798 Nerad; n. 1798-1945 Nerad, p. od 1850 Nerad. Od 1850 s. Dolní Lutyně, o. Karviná. M: 1798 (Dolní Lutyně) N e r e d e i n, N e r e t i n i u m, N e r z e c i n, N e r u d i n viz Neředín, s. Olomouce NEŘEDÍN, s. Olomouce Č. od 1530 Neředín (Nerzedin), 1771 Neretin, 1798-1872 Neřetín; n. 1601 Neretheyn, 1675-1690 Neredein, 1655-1945 Neretein; l. 1234 Neretyn, 1249-1308 Neredyn, 1256 Neredeyn, 1508 Nerudin, 1587 Nerzecin, 1671 Neredein, 1771 Neretinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 s. Olomouce. M: 1661 (Olomouc – sv. Mořic), 1783 (Olomouc – Nová Ulice) N e s l d o r f, N e s s e l r o d e, N e s s e l s d o r f, N e s t l n d o r f viz Kopřivnice, o. Nový Jičín

N e u B i e l a, N e u B i l a, N e u B i e l a u viz Nová Bělá, o. Frýdek-Místek N e u B u r g e r s d o r f, N e u B ü r g e r s d o r f viz Nové Purkartice, o. Bruntál N e u C a m e r viz Nová Komora, s. Komory, o. Bruntál N e u C a r l s d o r f viz Karlov, s. Malé Morávky, o. Bruntál N e u C z e s c h d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava N e u E i g e n viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc N e u E i c h h o r n viz Veveří, o. Bruntál N e u E l e n d viz Zadky, o. Opava N e u E r b e r s d o r f viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál N e u E y g n viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc N e u F ü r s t e n w a l d e viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál N e u G o l d e n s t e i n viz Nový Kolštejn, Nový Koldštýn, o. Jeseník N e u H o f f m a n n s d o r f viz Nová Ves, s. Dolní Moravice, o. Bruntál N e u H r o s e n k a u viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín N e u J o s e f s t h a l viz Josefová, o. Šumperk N e u K a a m e r viz Nová Komora, s. Komory, o. Bruntál N e u K a l t e n s t e i n viz Nové Podhradí, o. Jeseník N e u K a r l s d o r f viz Karlov, s. Malé Morávky, o. Bruntál N e u K a r l s t h a l viz Nové Karlovice, o. Bruntál N e u K l e i n K r o s s e, N e u k l e i n g r o s s e, N e u K l e i n k r o s s e viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník N e u L a n g w a s s e r viz Nová Dlouhá Voda, o. Bruntál N e u L e b e s, N e u L u b l i t z, N e u L ö w l i t z viz Nové Lublice, o. Opava N e u M a r s c h e n d o r f, N e u M a s c h e n d o r f viz Maršíkov, o. Šumperk N e u M i t t e r g a s s e viz Nová Ulice, s. Olomouce N e u M o k r o l a s e t z viz Nové Mokré Lazce, o. Opava N e u M o l e t e i n, N e u M o l l e t e i n viz Nový Maletín resp. Maletín a Templ, z., o. Šumperk

N e u O d e r b e r g viz Nový Bohumín, resp. Bohumín, o. Karviná N e u O p p e r s d o r f viz Oprechtice, o. Frýdek-Místek N e u P a w l o w i t z viz Nové Povelice, o. Bruntál N e u P l a c h, N e u P l a c k viz Bělidla, s. Olomouce N e u P l e s s n a viz Plesná, o. Opava N e u P o v e l, N e u P o v l viz Český Povel, s. Olomouce N e u P r o s k o w i t z, N e u P r u s e n i t z, N e u P r u s s i n o w i t z viz Ranošov, o. Olomouc N e u R a a d e n, N e u R a d e n viz Radimek, o. Bruntál N e u R a d e l s d o r f viz Nové Rudoltice, o. Šumperk N e u R e i b e r s d o r f viz Damašek, o. Bruntál N e u R e i g e r s d o r f viz Nové Rudíkovy, s. Rudíkov, o. Bruntál N e u R o d a, N e u R o h d a viz Nová Pláň, s. Karlovy Pláně, o. Bruntál N e u R o t h w a s s e r viz Nová Červená Voda, o. Jeseník N e u R ö w e r s d o r f viz Damašek, o. Bruntál N e u R u d e l s d o r f viz Nové Rudoltice, o. Šumperk N e u R u m b u r g viz Nový Rumburk, o. Šumperk N e u S e d l i t z viz Nové Sedlice, o. Opava N e u S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín N e u S c h l o s s viz Nové Zámky, o. Olomouc N e u S c h r e i b e r s e i f e n viz Skrbovice, o. Bruntál N e u S c h w a r z b a c h viz Nová Červenka, s. Červenky, o. Olomouc N e u S i k o w i t z viz Stikovec, o. Nový Jičín N e u S t a r i t s c h, N e u S t a r ž i t s c h viz Staříč, o. Frýdek-Místek N e u T i t s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín N e u T r a u b e n d o r f viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín N e u U l l e r s d o r f viz Nové Losiny, o. Šumperk N e u V o g e l s e i f e n viz Nová Rudná, o. Bruntál

N e u W a l d s t e i n viz Malý Valštejn, o. Bruntál N e u W a l t e r s d o r f viz Nové Valteřice, o. Bruntál, Velká Střelná, o. Olomouc a Vrchy, o. Nový Jičín N e u W e l t viz Nový Svět, s. Olomouce N e u W i l h e l m a d o r f, N e u W i l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník N e u W ü r b e n viz Nové Vrbno, o. Opava N e u Z e d l i t z viz Nové Sedlice, o. Opava N e u Z e c h s d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava N e u d e c a, N e u d c k, N e u d e k, N e u d e k a viz Nejdek, o. Přerov N e u d o r f viz Nová Dědina, s. Frýdlantu, o. Frýdek-Místek, Nová Ves (u Rýmařova), o. Bruntál, Nová Ves (u Frýdlantu), o. Frýdek-Místek, Nová Ves (u Bohumína), o. Karviná, Nová Ves, s. Ostravy, Nová Ves (u Jeseníku), o. Jeseník, Nová Víska, o. Bruntál, Nová Véska, o. Jeseník, Nové Oldřůvky, o. Opava, Ozdnice, o. Vsetín, Žárová a Vysoká, o. Šumperk N e u d o r f - A l t s t a d t viz Vysoká, o. Šumperk N e u d o r f H a l b e n s e i t e n viz Holba, o. Šumperk N e u d o r f - W i e s viz Žárová, o. Šumperk N e u d o r f f l e, N e u d o r f l viz Česká Ves a Nová Véska, o. Bruntál a Nová Ves u Oder, o. Nový Jičín N e u d ö r f e l, N e u d ö r f f e l viz Česká Ves, o. Bruntál, Nová Ves (u Oder), o. Nový Jičín, Nová Ves, o. Olomouc, Nová Véska, o. Bruntál, Nová Véska, o. Jeseník, Nová Véska, s. Bruntálu, Nová Ves, o. Bruntál, Nový Dvůr, o. Opava a Filipovice, o. Opava N e u d ö r f e l (in Wald) viz Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc N e u e B l e i c h viz Bělidla, s. Olomouce N e u e G a s s e viz Nová Ulice, s. Olomouce N e u e W e l t viz Nový Svět, o. Nový Jičín N e u e i g e n viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc N e u e n d o r f viz Nová Véska, o. Bruntál a Žárová, o. Jeseník N e u e n s t a t viz Uničov, o. Olomouc N e u e n s t e t i l viz Místek, o. Frýdek-Místek

N e u e r l a u viz Nevrlovo, o. Opava N e u e s t e t e viz Uničov, o. Olomouc N e u f a n g viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N e u f e l d viz Nové Pole u Jelení a u Rýmařova, o. Bruntál a Nové Pole u Loučky, o. Olomouc N e u g a s, N e u g a s s e viz Nová Ulice, s. Olomouce N e u g e b e u d e viz Nové Stavení, z., o. Opava N e u g e s t i e f t viz Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov N e u h a u s viz Nový Hrad, z. hrad a ves u Kopřivné, o. Šumperk N e u h ä u s e l (bei Reitendorf), N e u h ä u s e r viz Nové Domky, s. Rapotína, o. Šumperk N e u h ä u s e r viz Nové Chaloupky, s. Skorošic, o. Jeseník N e u h i e b e l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e u h o f viz Heltínov, o. Nový Jičín, Nové Dvorce, o. Olomouc, Nové Dvory, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek, Nové Dvory, s. Lipníka nad Bečvou, o. Přerov, Nové Dvory, s. Náměště na Hané, o. Olomouc, Nový Dvůr, o. Nový Jičín, Nový Dvůr, o. Opava, Nový Dvůr, s. Melče, o. Opava, Nový Dvůr, s. Skaličky, o. Přerov a Panské Nové Dvory, s. Frýdku-Místku N e u h u b l, N e u h u b e l, N e u h ü b e l, N e u h ü b l e viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e u m a r k t viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín N e u m ü h l, N e u m ü h l e viz Nové Mlýny, o. Olomouc N e u n a u g e n viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc N e u n d o r f viz Nové Oldřůvky, o. Opava N e u r o d a, N e u r o d e viz Nová Pláň, o. Bruntál N e u r o d e n viz Radimek, o. Bruntál N e u r u m b u r g viz Nový Rumburk, o. Šumperk N e u s e d l i t z viz Nové Sedlice, o. Opava N e u s c h l o s s viz Nové Zámky, o. Olomouc N e u s i e d l viz Nové Sady, s. Rapotína, o. Šumperk N e u s t a t, N e u s t ä d t l e i n viz Uničov, o. Olomouc

NEUSTIFT, z., o. Nový Jičín Zal. 1659 mezi Novým Jičínem a Šenovem, ale splynul záhy s Nový Jičínem. Dnes ulice Novosady. N e u s t i f t viz Karlovec, s. Opavy, Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc, Nové Sady, s. Olomouce, Nové Sady, s. Šternberka, o. Olomouc, Nové Sady, splynulé s Dřevohosticemi a s Ústím, o. Přerov N e u t i t s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín N e u w a l d, N e u w a l d e, N e u w a l t viz Nový Les, o. Bruntál a Nový Svět, s. Slatiny, o. Nový Jičín N e u w a l t e r s d o r f viz Nové Valteřice, o. Bruntál N e u w e l t viz Nový Svět, o. Nový Jičín N e u w i l m b s d o r f, N e u w ü l m b s d o r f, N e u w ü l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník N e ü d e k h viz Nejdek, o. Přerov N e ü h u b l e viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e v r l o v viz Nemrlov, o. Šumperk NEVRLOVO, o. Opava Č. od 1658 Nevrlovo, lidově též Kosmenka nebo Marnovo, n. 1601 Neuerlau, lidově Lerchenfeld. Skupina domů, od 1850 stále s. Velkých Heraltic. N e w B i e l a viz Nová Bělá, s. Ostravy N e w C z e c h s d o r f, N e w C z e s c h d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava N e w K u n z e n d o r f viz Kunčičky, s. Ostravy N e w R o h d a, N e w R o d a viz Nová Pláň, o. Bruntál N e w U l l e r s d o r f viz Nové Losiny, o. Šumperk N e w e D o r f e l, N e w e d e r f e l, N e w e d ö r f e l viz Nová Véska, s. Bruntálu a Česká Ves, o. Bruntál N e w e n s c h t i e f t viz Nové Sady, s. Olomouce N e w e n d o r f viz Žárová, o. Šumperk a Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál N e w e n s t a t viz Uničov, o. Olomouc

N e w e s t e t i l viz Místek, o. Frýdek-Místek N e w e t e i n viz Hněvotín, o. Olomouc N e w f a n g viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N e w f o g e l s e i f f e n viz Nová Rudná, o. Bruntál N e w h ü b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e w n d o r f viz Nová Véska, o. Bruntál a Žárová, o. Jeseník N e w o s a d viz Nové Sady, s. Dolan, o. Olomouc N e w s d o r f viz Nové Sady, s. Olomouce N e w s h i b e l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e w s t a t t viz Uničov, o. Olomouc N e w t i t s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín N e w w a l d e viz Nový Les, o. Bruntál a Nový Svět, s. Slatiny, o. Nový Jičín N e w w a l d s t a i n viz Malý Valštejn, o. Bruntál N e y d o r f viz Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál, Vysoká a Žárová, o. Šumperk N e y d o r f f l, N e y d o r f l e viz Česká Ves, o. Bruntál a Žárová, o. Šumperk N e y e n d o r f viz Nová Ves u Rýmařova, o. Bruntál N e y f f a n g, N e y f f u n k, N e y f u n t t viz Stříbrné Hory, o. Bruntál N e y h o f viz Tři Dvory, o. Olomouc N e y h y b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N e y n e n d o r f viz Nová Ves u Rýmařova, o. Bruntál N e y s e d l i t z viz Nové Sedlice, o. Opava N e y w a l d viz Nový Les, o. Bruntál N e y w i r b e n viz Nové Vrbno u Hlinky, o. Bruntál N ě m e c k á H o z o v á viz Huzová, o. Bruntál N ě m e c k á J a s e n i c e, N ě m e c k á J e s e n i c e viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín N ě m e c k á L e š č n á viz Dolní Lištná, o. Frýdek-Místek N ě m e c k á L i b i n a, N ě m e c k á L i b o v á viz Libina, o. Šumperk N ě m e c k á H o u z o v á, N ě m e c k á H u s o v á,

N ě m e c k á H u ž o v á viz Huzová, o. Bruntál N ě m e c k á L o d ě j n i c e, N ě m e c k á L o d ě n i c e viz Horní Loděnice, o. Olomouc N ě m e c k á L u t e ň, N ě m e c k á L u t y n e viz Dolní Lutyně, o. Karviná N ě m e c k á O s t r a v a viz Moravská Ostrava, s. Ostravy N ě m e c k á R u d a viz Ruda, o. Bruntál N ě m e c k é J e s e n i c e viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín N ě m e c k é K r a v a ř e viz Kravaře, o. Opava N ě m e c k é L a s k y viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc N ě m e c k é L i b i n y viz Libina, o. Šumperk N ě m e c k é L o s k y viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc N ě m e c k é P a v l o v i c e viz Slezské Pavlovice, s. Osoblahy, o. Bruntál N ě m e c k é P o d o l í viz Podolí, o. Šumperk N ě m e c k ý B o h d í k o v viz Horní Bohdíkov, o. Šumperk N ě m e c k ý G e s s n y k a viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín N ě m e c k ý H u s o v viz Huzová, o. Bruntál N ě m e c k ý J e s e n í k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín NĚMECKÝ LESKOVEC, s. Leskovce, o. Opava Zal. 1784; č. 1871-1945 Německý Leskovec; n. 1784-1945 Deutsch Markersdorf. Po 1945 splynul s Moravským Leskovcem v obec Leskovec. M: 1784 (Březová) N ě m e c k ý L i b í n viz Libina, o. Šumperk NĚMECKÝ POVEL, z., o. Olomouc Č. 1771 Německý Povel; n. 1459 Dewcz Poffel, 1599 auf den Deutschen Pofel, 1771 Deutsch Powel; l. 1286 in Pofla, 1498 Poffla Theutonicalis. Zrušen při stavbě olomouckých hradeb v pol. 18. stol. N ě m e c k ý Ú j e z d e c viz Zadní Újezd, o. Olomouc NĚMETICE, o. Vsetín Č. 1445 Nemice, 1463 Němice (Nyemicze), od 1476 Němetice, 1542-1835 Nemetice, někdy i Nemytecz; n. 1676-1945 Niemetitz; l. 1141 Nemitci, 1328-1408 Nemeticz, 1437 Nemiticz, 1444 Nemicz, 1771 Nemetitium.

1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1662 (Kelč) N i c k e l s d o r f viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín N i c k e l t a a f, N i c k e l t a a f e viz Nová Ves u Bohumína, o. Karviná N i c k e l w i t z viz Mikolajice, o. Opava N i c k l a s s viz Raškov, o. Šumperk N i c k l o w i t z viz Mikolajice, o. Opava a Mrsklesy, o. Olomouc N i c l a s d o r f viz Mikulovice, o. Jeseník NICLAUSDORPH, z., o. Šumperk L. 1325 Niclausdorph. Ves zanikla ve 14. nebo 15. stol. v okolí Starého Města. N i c l e s i u m viz Raškov, o. Šumperk N i c l o u i c z, N i c l o w i t i u m viz Mikolajice, o. Opava N i c o l a i v i l l a viz Mikulovice, o. Jeseník N i c o l s viz Raškov, o. Šumperk N i c o l s t a a f viz Nová Ves, o. Karviná N i c o s c h a w viz Lhotka u Vítkova, o. Opava N i d e k viz Nejdek, o. Přerov a Nýdek, o. Frýdek-Místek N i e b o r y viz Nebory, o. Frýdek-Místek N i e d e c k viz Nýdek, o. Frýdek-Místek N i e d e r B l u d o w i t z viz Dolní Bludovice, o. Karviná N i e d e r B o h l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín N i e d e r B u s e l e, N i e d e r B u s e l n viz Dolní Bušínov, o. Šumperk N i e d e r D a t i n viz Dolní Datyně, o. Karviná N i e d e r D o m a s l o w i t z viz Dolní Domaslavice, o. Frýdek-Místek N i e d e r D o r f viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava N i e d e r E i s e n b e r g viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk N i e d e r E l h o t viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek

N i e d e r E l l g o t h viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Dolní Lhota, o. Opava N i e d e r E r b viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava N i e d e r F o r s t viz Dolní Fořt, o. Jeseník N i e d e r F r i e s e viz (Dolní) Březná, o. Šumperk N i e d e r G r u n d, N i e d e r - G r u n d viz Dolní Údolí, o. Jeseník N i e d e r G u n d e r s d o f viz Guntramovice, o. Opava N i e d e r G u r s c h d o r f viz Skorošice, o. Jeseník N i e d e r H e r m e r s d o r f, N i e d e r H e r m s d o r f viz Temenice, o. Šumperk N i e d e r H i l l e r s d o r f viz Holčovice, o. Bruntál N i e d e r H ü t t e n viz Nová Pláň, o. Bruntál N i e d e r L h o t y, N i e d e r L i g o t a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek N i e d e r L i n d e w i e s e viz Dolní Lipová, o. Jeseník N i e d e r L i s c h n a viz Dolní Líštná, o. Frýdek-Místek N i e d e r M a h r e viz Dolní Moravice, o. Bruntál N i e d e r M a r k l o w i t z viz Dolní Marklovice, o. Karviná N i e d e r M o h e l n i t z viz Nižní Mohelnice, o. Frýdek-Místek N i e d e r M o h r a u viz Dolní Moravice, o. Bruntál N i e d e r N i e t s c h i t z viz Dolní Nětčice, o. Přerov N i e d e r P a u l o w i t z, N i e d e r P a w l o w i t z viz Dolní Povelice, o. Bruntál N i e d e r P o h l a n k a, N i e d e r P o l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín N i e d e r R a d v a n i t z viz Radvanice, s. Ostravy N i e d e r R e u t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk N i e d e r R o t h w a s s e r viz Dolní Červená Voda, o. Jeseník N i e d e r S c h e b i s s o w i t z, N i e d e r S c h o b i s c h o w i t z, N i e d e r S c h ö b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek N i e d e r S c h ö n w i e s e viz Krásné Loučky, s. Krnova, o. Bruntál N i e d e r S c h w ä g e r s d o r f viz Dolní Krčmy, o. Šumperk N i e d e r S u c h a,

N i e d e r S u c h a u viz Dolní Suchá, o. Karviná N i e d e r T h o m a s d o r f viz Domášov, o. Jeseník N i e d e r T i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná N i e d e r T i e s c h i t z viz Dolní Těšice, o. Přerov N i e d e r T o s c h o n o w i t z viz Dolní Tošanovice, o. Frýdek-Místek N i e d e r T r z a n o w i t z viz Dolní Třanovice, o. Frýdek-Místek N i e d e r U l l e r s d o r f viz Nové Losiny, o. Šumperk N i e d e r U l l i s c h e n viz Dolní Olešná, o. Šumperk N i e d e r W a l d, N i e d e r w a l d, N i e d e r w a l d e r s d o r f, N i e d e r w a l t e r s d o r f viz Dolní Les, o. Jeseník N i e d e r W e i c k e r s d o r f viz Vikýřovice, o. Šumperk N i e d e r W i e g s t e i n viz Podhradí, s. Vítkova, o. Opava N i e d e r W i l d g r u b, N i e d e r W i l t g r u b viz Dolní Václavov, o. Bruntál N i e d e r Z u k a u, N i e d e r Ž u k a u viz Dolní Žukov, o. Frýdek-Místek N i e d e r b r i s e viz (Dolní) Březná, o. Šumperk N i e d e r d o r f viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník a Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava N i e d e r g r ü n viz Podlesí, s. Rudné pod Pradědem, o. Bruntál N i e d e r h ü t t e viz Nová Pláň, o. Bruntál N i e d e r l a g e n viz Nevrlovo, o. Opava N i e m a l viz Nemilany, o. Olomouc N i e m e t i t z, N i e m i e t i t z, N i e m e t i t i u m viz Němetice, o. Vsetín N i e m e c k a L u t y n i a viz Dolní Lutyně, o. Karviná N i e m l e viz Nemilany, o. Olomouc N i e r k l o w i t z viz Mrsklesy, o. Olomouc N i e s n e r b e r g, N i e s n e r s b e r g viz Nýznerov, o. Jeseník N i g r a A q u a viz Černá Voda, o. Jeseník N i k e l s d o r f viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín

N i k l a s, N i k l a s d o r f viz Raškov, -(Ves), o. Šumperk N i k l a s d o r f viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín, Mikulovice, o. Jeseník a Mikulůvka, o. Vsetín N i k l a s h o f viz Raškov (dvůr), o. Šumperk N i k l a u s d o r f viz Mikulovice, o. Jeseník N i k l e s viz Raškov, o. Šumperk N i k l e s d o r f viz Raškov (Ves), o. Šumperk a Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín N i k l e s h o f viz Raškov (Dvůr), o. Šumperk N i k l o v i c e viz Mikolajice, o. Opava N i k l o w i t z viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín N i m b l a u, N i m b l a w, N i m l a u, N i m l a w, N i m l o v i u m viz Nemilany, o. Olomouc N i r i m b e r g viz Norberčany, o. Bruntál N i r k l o w i t z viz Mrsklesy, o. Olomouc N i r r e n b e r g viz Norberčany, o. Bruntál N i t s c h e n a u, N i t s c h e n a v i a, N i t z e n h a u, N i x e n h a u viz Lhotka u Vítkova, o. Opava N i w e n b e r g, N i w r n b e r g viz Norberčany, o. Bruntál N i ž n í B l u d o v i c e viz Dolní Bludovice, o. Karviná N i ž n í L h o t k a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek NIŽNÍ LHOTY, o. Frýdek-Místek Č. 1434 Lhoty, 1450 Rožkova Lhota, 1580 Dolní Lhoty, 1584 Dolní nebo Spodní Lhota, od 1636 Nižní Lhoty, 1710 a 1871-1894 Dolní Lhota, 1850 Nižní Lhotka, n. 1780 Nieder Elhot, 1664 Unterlhot, 1720-1736 Nieder Ellgoth, Unterlhot, Unterlhoty, 1724 Nieder Ligota, 1850-1945 Unter Ellgoth; l. 1305 Rudgeri villa. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Nošovic, 1980 m.č. Dobré. M: 1652 (Dobrá) NIŽNÍ MOHELNICE, s. Krásné, o. Frýdek-Místek

Č. od 1850 Nižní Mohelnice, 1885-1905 a za okupace Dolní Mohelnice; n. 1850-1945 Nieder Mohelnitz. Od 1850 stále s. Krásné. M: Frýdlant nad Ostravicí, v matrikách samostatně neuváděny N o h a s c h o w i t z, N o h a š o v i c e viz Nahošovice, o. Přerov N o n h u b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N o n n e n d ö r f e l viz Posluchov (díl), o. Olomouc NORBERČANY, o. Bruntál Č. 1456 Nirrenberg, Niwenberg, Niwrnberg, 1581 Nirimberg, Nornberck, z Norÿmbergu, 1651 v Nuerberczkau, od 1793 Norberčany, ale 1847 Norbičov, 1850 Nornbergi, 1900 Norbeřany; n. od 1504 Nürnberg, 1564-1612 Nürenbergkh, l. 1771 Nurnberga. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, l949 Bruntál; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Trhavice, 1961 spol. MNV pro Novou Vésku, 1968 spol. MNV pro Starou Libavou, 1980 obě připojeny jako m.č. M: 1659 (Město Libavá) N o r b e ř a n y, N o r b i č o v viz Norberčany, o. Bruntál NOŠOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1573-1636 Potměnošovice, od 1641 Nošovice; n. 1580 Potmenossowitz, od 1664 do 1945 Noschowitz; l. 1724 Nosovice. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Dobrou, 1980 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá) N o v a A r x viz Nové Zámky, o. Olomouc N o v á viz Nová Plesná, o. Opava NOVÁ BĚLÁ, s. Ostravy Č. 1517-1580 Nová Bílá, od 1534 Nová Bělá; n. 1676 New Biela, 1724 Neu Bila, 1771-1945 Neu Biela, 1798 Neu Bielau; l. 1408-1460 Nowa Biela, Novo Biela, 1437 Nowa Bilow, 1672-1771 Neobiela. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město Ostrava, 1954 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava. 1975 s. Ostravy. M: 1699 (Stará Bělá)

N o v á B y s t ř i c e viz Bystřička, o. Vsetín a Valašská Bystřice, o. Vsetín N o v a c i v i t a s viz Vsetín, o. Vsetín a Uničov, o. Olomouc NOVÁ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník Č. od 1850 Nová Červená Voda; n. 1560 das Neue Rothwasser, 1625-1736 Neurotwasser, 1798-1945 Neu Rothwasser. R. 1798 patřil díl k panství Město Albrechtice, dál vratislavskému biskupství. Od 1850 stále osadou Staré Červené Vody. M: 1637 (Stará Červená Voda) NOVÁ ČERVENKA, s. Červenky, o. Olomouc Zal. 1787; č. od počátku Nová nebo Malá Červenka; n. 1787-1850 Klein nebo Neu Schwarzbach. Ves splynula v prvé polovině minulého století s Červenkou, názvu se dosud používá pro část Červenky. M: 1787 (Litovel), v matrikách samostatně neuváděna NOVÁ DĚDINA, o. Olomouc Č. 1780-1846 Nová Dědinka, od 1850 Nová Dědina; n. 1780-1945 Schröffelsdorf, 1847 Schreffelsdorf. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osadou Lazců (Německých Lasek), 1869 sam. obec, 1960 s. Horní Sukolomi, 1974 m.č. Uničova. M: 1780 (Uničov) NOVÁ DĚDINA, o. Frýdek-Místek Č. od 1893 Nová Dědina; n. 1893-1945 Neudorf. Stále osadou Frýdlantu nad Ostravicí. M: 1893 (Frýdlant nad Ostravicí) N o v á D ě d i n a viz Hrabětice, o. Nový Jičín, Nová Ves, o. Frýdek-Místek, Nový Hrozenkov, o. Vsetín a Oznice, o. Vsetín N o v á D ě d i n k a viz Nová Dědina, o. Olomouc NOVÁ DLOUHÁ VODA, o. Bruntál Č. od 1872 Nová Dlouhá Voda; n. 1622-1945 Neu Langwasser. Od 1850 osada (Staré) Dlouhé Vody, o. Bruntál. Viz též heslo Dlouho Voda! M: 1673 (Hynčice)

N o v a G r a b o v i a viz Hrabůvka, s. Ostravy NOVÁ HORKA, o. Nový Jičín Č. 1446 v Nymhibli, 1466 do Nynhyble, 1534 Nayhybl, 1554 Neuhübl(!), 1563-1568 na Melhublích, 1588 Nonhubl, 1561-1613 Nelhubl, 1595-1598 Neuhubl, 1622 Neyhybl, Neuhüble, 1706 Nelhybel, 1798-1905 Nelhuble, od 1893 Nová Horka; n. 1595 Neuhubel, 1674-1945 Neuhübel, 1676 Newhübl, 1692 Neuhibl; l. 1374-1375 Newshibel, 1375 a 1481 Neuhiebl, 1411 Neuhubel, 1437 Nulhubl, 1481 Nunhiebl, 1771 Neühubl. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 Nový Jičín. 1850 osada Albrechtiček, 1875 sam. obec, 1924 znovu osada Albrechtiček, s nimiž 1930 sloučena, 1975 s. Studénky. M: 1678 (Sedlnice) N o v a H r a b o w k a viz Hrabůvka, s. Ostravy NOVÁ HRADEČNÁ, o. Olomouc Sam. obec, vznikla 1960 spojením Hradce a Hradečné, 1976 m.č. Troubelic, 1990 sam. obec. N o v á K a m e n k a viz Kamenka, o. Nový Jičín N o v á K o m o r a viz Komora, o. Bruntál NOVÁ LHOTA, z., o. Šumperk Č. 1575 ves Nová Lhota, která se staví. Ves záhy nato zanikla v okolí Starého Města, případně změnila jméno. N o v á L o s i n a viz Nové Losiny, o. Šumperk NOVÁ MALÁ KRAŠ, o. Jeseník Č. 1850 Nové Kroše, 1871 Nová Malá Kras, od 1883 Nová Malá Kraš; n. 1805-1945 Neu Klein Krosse, Neu Kleinkrosse, ale také 1804 Sorgau, Sorgau Hof, 1834 „Sorgau oder Neukleinkrosse“, 1850 Neukleingrosse. Od 1850 osada Staré Červené Vody, 1869 Dolní Červené Vody, od 1924 Vidnavy. M: 1804 (Vidnava) N o v á M a r š o v á viz Maršíkov, o. Šumperk NOVÁ PLÁŇ, o. Bruntál Č. 1771 Noworod, 1839-1924 Novopláň, od 1924 Nová Pláň; n. 1637-1641 Niederhutten, 1662.-1664 Neu Rohda, 1664. 1692 New Roda, New Rohda, 1718 Neuroda, 1720-1945 Neurode; l. 1771 Neoroda.

1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, za okupace a znovu od 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, za okupace a znovu od 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 sloučena s Karlovcem v jednu obec s novým názvem Karlova Pláň, 1979 m.č. Bruntálu, 1993 sam. obec s názvem Nová Pláň. M: 1707 (Dvorce), 1727 (Karlovec) NOVÁ PLESNÁ, s. Ostravy Zal. 1789; č. od počátku Nová Plesná, lidově Nová; n. 1789-1945 Neu Plessna. S osadou Stará Plesná tvořila politickou obec s názvem Plesná, viz Plesná. M: 1789 (Plesná) N o v á P o l o m viz Pustá Polom, o. Opava NOVÁ RUDNÁ, o. Bruntál Zal. po 1562 ; č. od 1883 Nový Vogelzejf, od 1947 Nová Rudná; n. 1592 Newfogelseiffen, 1604-1945 Neu Vogelseifen; l. 1771 Neo Voglseiffen. Vždy s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 připojena ke Staré Rudné jako m.č. nové obce Rudná pod Pradědem. Viz též heslo Rudná pod Pradědem! M: 1638 (Stará Rudná) N o v á S e d l i c e viz Nové Sedlice, o. Opava NOVÁ SENINKA, o. Šumperk Č. 1575-1616 a 1839-1850 Sspiglice, Špiglice, 1591 Sspiklicze, 1850-1948 Špiklice, poté Nová Seninka, n. 1560-1771 Spiglitz, 1582-1945 Spieglitz, 1771 též Websteyer; l. 1325-1340 Spilix, 1771 Spiglitium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. Ves zpustla v 15. stol., 1561 nově vysazena. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Stříbrnice, 1976 Starého Města. M: 1627 (Staré Město), 1766 N o v á S o k o l o m, N o v á S u k o l o m viz Dolní Sukolom, o. Olomouc N o v á S t a ř í č viz Staříč, o. Frýdek-Místek N o v á Š t a h l e viz Malá Štahle, o. Bruntál N o v á T i c h á viz Tichá, o. Nový Jičín NOVÁ ULICE, s. Olomouce Dol. 1394, č. od 1846 Nová Ulice; n. 1750 Vorstadt vor Mitterthor, Äussere Mittergasse, 1750-1846 Neue Gasse, 1750-1850 Neu Mittergasse, 1787 Neugas, 1820-1945 Neugasse, 1856-1893 Neu und Greinergasse.

1850 s. o. a o. Olomouc. 1856 sloučena se Zelenou ulicí, 1893 povýšena na městečko, 1906 městem, 1919 sloučena s městem Olomoucí. M: 1661 (Olomouc – sv. Mořic), 1783, kurácie povýšena na farnost 1843, patřily pod ní od 1787 (Zemská nemocnice a porodnice) N o v á U l i c e viz Malé Novosady, s. Uničova, o. Olomouc N o v á U l i c h s d o r f viz Nové Oldřůvky, o. Opava N o v á V a l t e ř i c e viz Nové Valteřice, o. Bruntál a Žleb, o. Šumperk NOVÁ VES, o. Frýdek-Místek Zal. kolem r. 1600; č. od 1610 Nová Ves, 1680 Nová Dědina; n. 1720-1945 Neudorf. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Frýdlantu nad Ostravicí. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová) NOVÁ VES, s. Bohušova, o. Bruntál Zal. 1539 pod jménem Nová Véska; č. od 1542 Nová Ves, 1555-1565, 1850-1893 Nová Véska; n. 1597-1945 Neudörfel, 1676-1798 Dörfle. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Dolních Povelic, 1871 sam. obec, 1949 připojena jako m.č. ke Karlovu, 1960 spolu s ním připojena k Bohušovu, 1970 název zanikl. M: 1689 (Bohušov) NOVÁ VES, s. Dolní Moravice, o. Bruntál Č. od 1839 Nová Ves, n. 1613-1658 Hoffmannsdorf, 1625 Neynendorf, 1635-1798 Neu nebo New Hoffmannsdorf, 1626-1945 Neudorf, 1716 Neudorf oder Neu Hoffmannsdorf; l. 1771 Neudorffium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Dolní Moravice. M: 1614 (Rýmařov), 1831 (Dolní Moravice) NOVÁ VES, s. Skřečoně, o. Karviná Č. od 1871 Nová Ves; n. 1762 Nicolstaaf, 1789 Nikol Taafe, 1789-1808 Nikeltaafe, 1808-1894 Neudorf, 1850-1918 Nickletaaf, Nikeltaff, p. od 1871 Nowa Wies. 1850 osada Dolní Lutyně, 1869 Skřečoně, s níž splynula po 1945; název zanikl 1952. M: 1762 (Dolní Lutyně) NOVÁ VES, o. Nový Jičín

Č. od 1771 Nová Ves, 1842-1856 též Nová Víska; n. 1766-1945 Neudörfel, 1771 Neudorfl; l. 1771 Neudorffium. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Louček, 1868 sam. obec, 1949 znovu osada Louček, 1961 s. Jakubčovic nad Odrou. M: 1771 (Odry) NOVÁ VES, o. Olomouc Č. od 1590 Nová Ves; n. 1676-1945 Neudorf, 1720 Neudörfl. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Haňovic, 1980 m.č. Litovle. M: 1631 (Cholina), 1783 (Chudobín) NOVÁ VES, o. Opava Č. 1592-1598 (Benešov) s Novú Vsí. Je zřejmě totožná s Dolním Benešovem - vsí (Mlýnovem). NOVÁ VES, s. Ostravy Bezpečně doložena teprve 1443; č. 1437 Podolí (?), od 1584 Nová Ves, 1863 též Ostravská Nová Ves; n. 1676-1718 Nowa wes, 1751-1945 Neudorf; l. 1375-1377 Brunswerd minor (?), 1389-1437 Podoli, zpustlé v 15. stol.(?), 1672 Nowawes, 1724 Neudorf, 1771 Neudorfium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1924 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1614 (Moravská Ostrava) NOVÁ VES, o. Jeseník Č. od 1871 Nová Ves; n. 1685-1945 Neudorf, 1720-1805 též Neudörfl. Od 1850 stále osadou Hradce u Jeseníku. 1976 spolu s Hradcem m.č. Mikulovic, 1990 sam. obec Hradec – Nová Ves. M: 1737 (Mikulovice) N o v á V e s viz Česká Ves, o. Bruntál, Daskabát, o. Olomouc, Filipovice, o. Opava, Nemrlov, o. Šumperk, Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál, Nová Véska u Vlčic, o. Jeseník, Nové Dvory, o. Přerov, Nové Oldřůvky, o. Opava, Nové Valteřice, o. Bruntál, Vysoká, s. Malé Moravy, o. Šumperk a Žárová, o. Šumperk NOVÁ VES NAD ODROU, o. Olomouc Zal. 1604; č. 1605-1609 "Nová Ves jinak Oderberg, z Nové Vsi anebo také z Oderbergu", 1609-1678 „Nová Ves slove Oderberg, Oderbergkh“, 1771-1921 Nová Ves, odtud Nová Ves nad Odrou; n. 1570-1846 Oderberg, 1637-1945 Neueigen, 1659 Neu Eygn, 1687 Newaigen sonst Oderberg, 1716-1718 Neu Eigen, 1847 Neunaugen (!).

1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec se samotou U zeleného kříže, kde stávala myslivna, obec zanikla po 1949. M: 1636 (Šternberk), 1651 (Velká Bystřice), 1712 (Jestřabí), 1784 (Čermná na Moravě) N o v á V e s z a R a š k o v e m viz Holba, o. Šumperk NOVÁ VÉSKA, o. Bruntál Č. 1480-1615 Nová Véska, 1516 a 1771 Nová Ves, 1517 "z Neydorfu", 1798 Nowawiska, od 1869 do 1893 Nová Ves, odtud znova Nová Véska; n. 1568-1636 Neudorf, 1572 Newendorf, 1597 Neuendorf, 1664-1945 Neudörfel, 1692 Neydörfl; l. 1295 Nevndorf, 1448 Newdorff, 1771 Neudorffium. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, l855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1955 spol. MNV s Moravským Berounem, 1961 spol. MNV s Norberčany, 1980 jejich m.č. M: 1651 (Moravský Beroun) NOVÁ VÉSKA, o. Jeseník Č. od 1871 Nová Ves, od 1890 Nová Véska; n. 1789-1945 Neudörfel, 1798 též Neudorf. Od 1850 stále osadou Vlčic. Název zanikl 1965. M: 1770 (Vlčice) N o v á V é s k a viz Česká Ves, o. Bruntál, Malá Véska, s. Bruntálu, Nová Ves, s. Bohušova, o. Bruntál a Žárová, o. Šumperk N o v a V i l l a viz Filipovice, Jelenice a Nový Dvůr, o. Opava N o v á V í s k a viz Nemrlov, o. Šumperk, Nová Ves, o. Nový Jičín, Nová Véska (u Dvorců), o. Bruntál N o v á V r b n o viz Nové Vrbno, o. Opava N o v á V r c h o v i n a viz Kopčisko, resp. Nové Stavení, o. Opava N o w a W y s s o w a viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a Vsetín N o w a W i e ś viz Nová Ves u Bohumína, o. Karviná N o w a w i s k a viz Nová Véska u Dvorců, o. Bruntál N o v é viz Nové Těchanovice, o. Opava N o v é B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín N o v é Č e c h a n o v i c e viz Nové Těchanovice, o. Opava NOVÉ DOMKY, o. Šumperk

Č. od 1924 Nové Domky, n. 1780-1945 Neuhäuser, Neuhäusel (bei Reitendorf). 1850 osada, 1945 s. Rapotína (samota se zahradkářskou osadou). M: 1770 (Rapotín), v matrikách samostatně neuváděny NOVÉ DVORCE, o. Olomouc Zal. kolem 1785 parcelací dvora; č. 1847 a 1893 Nový Dvůr, od 1850 Nové Dvorce; n. 1787 -1945 Neuhof. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1949 s. Horní Loděnice, 1979 Šternberka, 1992 m.č. Horní Loděnice. M: 1759 (Horní Loděnice), také 1764 (Domašov nad Bystřicí) N o v é D v o r c e viz Nové Dvory, s. Frýdku a Panské Nové Dvory, o. Frýdek-Místek NOVÉ DVORY, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek Č. 1674 ves Nowe Dworcze, 1700 „dědiny Noweho Dworcze“ a také Nový Dvůr, od 1850 Nové Dvory; n. 1720-1945 Neuhof; l. 1712 Neuhofium. 1850 osada Pazderné, 1924 Frýdku. M: 1654 (Frýdek) NOVÉ DVORY, o. Olomouc Zal. 1792; č. 1839 Nový Dvůr, od 1847 Nové Dvory, lidově Familie, n. 1792-1945 Neuhof, též Familienhof; l. 1828 Familienhof. Od 1850 osadou Biskupství, s nímž splynuly, 1949 m.č. Náměště na Hané. M: 1709 (Náměšť na Hané) NOVÉ DVORY, o. Přerov Zal. 1820; č. 1850-1863, 1892-1924 a 1955 Nový Dvůr, též lidově, 1872 Nová Ves, 1885 a od 1924 Nové Dvory; n. 1850-1945 Neuhof; l. 1863 Neovilla. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Lipníka nad Bečvou, 1957 sam. obec, 1976 m. č. Lipníka n. B. M: 1825 (Hlinsko) N o v é D v o r y viz Nový Dvůr, o. Opava a Panské Nové Dvory, o. Frýdek-Místek N o v é H e ř m a n y viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál NOVÉ HEŘMINOVY, o. Bruntál Č. 1422 na Herzwynowiczich, 1451-1462 na Herzmynowach (osazených), 1522-1524 pustá ves Herwinow, Herzwinow, 1850 Nové Heřmany, od 1871 Nové Heřmínovy, 1885

Hervinovy, 1893-1924 Nové Heřvínovy; n. 1406-1411 Erbsdorf, 1531 a 1570 Herschwinoff (pusté), 1523-1847 Erbersdorf, 1619 Cammerdorf Erbersdorf (osazené), 1652 Erbrsdorf, 1771 Ebersdorf, 1798-1945 Neu Erbersdorf; l. 1365 Herwini villa, 1771 Ebersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. Zpustly v 15. stol., vysazeny znovu koncem 16. stol. z Čakové a Louček. V letech 1538-1570 byl při pusté vsi hamr. 1850 sam. obec s osadou Kunov, který však v období 1869-1890 a 1924-1960 patřil ke Skrbovicím, 1979 m.č. Bruntálu, 1992 sam. obec, ale bez Kunova, který zůstal m.č. Bruntálu. M: 1668 (Zátor) N o v é H e ř v í n o v y viz Nové Heřmínovy, o. Bruntál N o v é H r a d y viz Nový Hrad, z. u Kopřivné, o. Šumperk NOVÉ CHALOUPKY, o. Jeseník Č. od 1871 Nové Chaloupky; n. 1798-1945 Neuhäuser. Od 1850 osada Petrovic u Vidnavy, 1949 Skorošic. Mezi 1961-1964 název zanikl. M: 1806 (Skorošice) NOVÉ KARLOVICE, o. Bruntál Č. od 1850 Nové Karlovice, v l. 1850-1889 též Nový Karlstál; n. 1789 Carlsthal, 1799-1945 Neu Karlsthal, Neukarlsthal. Od 1850 osada Vrbna (pod Pradědem), 1958 odloučeny od Vrbna a připojeny ke Karlovicím; název Nové Karlovice zanikl před 1965 a neužívá se. M: 1799 (Karlovice) N o v é K r o š e viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník N o v é K u n č i c e viz Kunčičky, s. Ostravy N o v é L o s i n k y viz Nové Losiny, o. Šumperk NOVÉ LOSINY, o. Šumperk Č. 1575-1591 a 1881-1906 Nový Losín, 1616 Novej Ulersdorf, 1618 Nové Losinky, 1839-1850 a 1885 Nová Losina, od 1872 Nové Losiny; n. 1561-1945 Neu Ullersdorf, 1612 New Ullersdorf, 1739 Nieder Ullersdorf. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadami Františkov, Josefová a Labe, 1976 připojeny Nové Losiny s osadou Labe k Jindřichovu jako m.č. M: 1687 (Branná), 1785 NOVÉ LUBLICE, o. Opava Č. 1420 Lublicze (?), 1439-1537 pusté Krkošice, osazované v l. 1570-1588, 1601 ves Krkošice s tvrzí, 1609-1627 osedlé Liblice, 1612 fojt Novolublický, od

1693 Nové Lublice; n. 1377 Lublicz (?), 1646-1656 von Neuen Lebes, 1706-1945 Neu Lublitz, 1798 Neu Löwlitz; l. 1692 Neo Lublütz, 1771 Neo Lublitium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. Ves zpustla v 15. stol. 1850 sam. obec, 1973 společný MNV s Kružberkem, 1979 m.č. Budišova nad Budišovkou, 1990 sam. obec. M: 1681 (Moravice), 1725 NOVÉ MARKVARTICE, z., o. Šumperk Č. 1575 Nové Markvartice, které se stavěly. Ves vznikla poblíž Starého Města, ale záhy zanikla, nebo změnila jméno. N o v é M ě s t o viz Karviná VI., o. Karviná NOVÉ MILOVANY, z., o. Olomouc Č. 1538 pusté Nové Milovany. Ves zanikla patrně v 15. stol. poblíže Milovan. NOVÉ MLÝNY, o. Olomouc Č. 1847 Nemillow, 1869 Nemile, 1839-1880 Nový Mlýn, od 1893 Nové Mlýny; n. 1798 Neumühle, 1847 Neumühl. Osada vznikla koncem 18. stol. u řimického mlýna, 1850 osada Řimic, 1976 m.č. Bílé Lhoty. M: 1774 (Moravičany) N o v é M o k r é L a z c e viz Mokré Lazce, o. Opava NOVÉ OLDŘŮVKY, o. Opava Č. 1456 Nowa Ulrichsdorff, 1577 Naydorf, též Malé Oldřichůvky, 1585-1924 Nová Ves, 1615 Nový Oldřišov, v 19. stol. v církevních pramenech Nové Olderschuwky, 1850 Nowe Oldrissůwky, od 1924 Nové Oldřůvky; n. 1676, 1692, 1798 Neundorf, 1718-1945 Neudorf; l. 1504 Nowa Ulrichsdorf, 1771 Neudorffium, 1828 Neodorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1945 osada Starých Oldřůvek, 1952 zanikly sloučením. M: 1725 (Staré Oldřůvky), 1784 (Budišov nad Budišovkou) N o v é P a v l o v i c e viz Nové Povelice, o. Bruntál NOVÉ PODHRADÍ, o. Jeseník Č. 1850 Nový Kaltenštein, od 1871 Nový Kaltštejn, od 1948 Nové Podhradí; n. 1802 -1945 Neu Kaltenstein.

Stále osada Černé Vody, 1965 název oficiálně zrušen stavebním splynutím s Černou Vodou. M: Černá Voda, v matrikách samostatně neuváděno NOVÉ POLE, s. Janovic, o. Bruntál Č. od 1893 Nové Pole; n. 1740-1750 a 1787-1945 Neufeld, 1880 Neufeld an Hochwald. Stále kolonie Janovic u Rýmařova, po 1949 zanikla. M: Rýmařov, v matrikách samostatně neuváděno NOVÉ POLE, s. Jelení, o. Bruntál Zal. 1766 parcelací dvora u Milotic; od 1924 č. Nové Pole; n. 1766-1906 Neufeld. Stále osada Jelení, s nímž splynula. M: 1766 (Bruntál), 1784 (Jelení) NOVÉ POLE, o. Olomouc Č. 1881-1945 Nové Pole; n. 1881-1945 Neufeld. Stále osada Loučky u Litovle, od 1945 s. M: Cholina, v matrikách samostatně neuváděno NOVÉ POVELICE, o. Bruntál Č. 1850-1872 Nové Pavlovice, 1871-1960 Nové Povelice; n. 1795-1945 Neu Paulowitz. Od 1850 osada Horních Povelic, s nimiž 1960 splynula, 1970 i s Horními Povelicemi s. Dolních Povelic. M: 1785 (Liptaň) N o v é P r u s i n o v i c e viz Ranošov, o. Olomouc NOVÉ PURKARTICE, o. Bruntál Č. od 1871 Nové Purkartice; n. 1718-1945 Neu Bürgersdorf, 1771 Neu Burgersdorf; l. 1771 Burgersdorfium. Od 1850 osada (Starých) Karlovic, o. Bruntál. V l. 1961-1964 název zanikl stavebním splynutím se Starými Purkarticemi a s Karlovicemi. M: 1767 (Karlovice) N o v é R o u d n é viz Radimek, o. Bruntál N o v é R u d í k o v y viz Rudíkovy, o. Bruntál N o v é R u d n é viz Radimek, o. Bruntál

NOVÉ RUDOLTICE, o. Šumperk N. 1798 Neu Rudelsdorf; l. 1828-1829 Neu Radelsdorf. Osada resp. kolonie Rudoltic, založená koncem 18. stol., splynula 1850 s Rudolticemi. M: 1798 (Sobotín), v matrikách neuváděny NOVÉ SADY, o. Nový Jičín Č. 1847 Nowosad, 1850 Nový Trh, od 1869 Nové Sady; n. 1688-1945 Neumarkt. Do 1850 sam. obec, pak s. Oder. M: Odry, v matrikách samostatně neuváděny NOVÉ SADY, s. Dolan, o. Olomouc Zal. kolem 1723; č. 1771 Novosad, 1798 Nowosad, 1839-1906 Novosady, od 1847 Nové Sady; n. 1725 Neudörfl, 1725-1918 Neudörfel, 1771-1787 Neudörfel in Wald, 1872 Neustift; l. 1725 Neopagus, 1728 Novus Pagus, 1766 Novus Pagellus, 1767 Novosadium, 1771 Neo Pagus. 1850 osada, později m.č. Dolan. M: 1784 (Dolany), dříve samostatně neuváděny NOVÉ SADY, s. Olomouce Č. od 1505 Nové Sady, ale 1508-1906 též Novosady, 1793-1850 Novosad; n. 1456 Newstift, 1456-1516 Nayschtieft, Newenschtift, 1517-1945 Neustift, někdy i Newstift; l. 1314 Newsdorf, 1771 Neustiftium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc, 1919 část města Olomouce. Původní ves zanikla 1742 při opevňování Olomouce, v l. 1759-1770 byla vysazena na novém místě. M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1785 NOVÉ SADY, s. Šternberka, o. Olomouc První zmínka 1846, č. 1872 Novosady, od 1924 Nové Sady; n. 1785-1945 Neustift. Ves vznikla raabizací asi r. 1785. 1850 osada, 1924 s. Šternberka. M: 1785 (Šternberk), v matrikách uváděny pouze jako předměstí NOVÉ SADY, s. Dřevohostic, o. Přerov Č. 1850-1854 Nové Sady; n. 1850 Neustift. Od 1850 osada Dřevohostic, s nimiž splynula. M: 1784 (Dřevohostice) NOVÉ SADY, s. Ústí, o. Přerov Č. 1798-1924 Novosady, 1847 Novosad, od 1924 Nové Sady, lidově Manina nebo Nebštech; n. 1798 Neugestieft, 1828-1945 Neustift.

1850 osada, 1945 s. Ústí; 1965 název používán pro ulici v obci. M: 1828 (Hranice) NOVÉ SADY, s. Mírova, o. Šumperk Č. 1839 Nowosad Mjrow, 1850-1924 Novosady, pak Nové Sady; n. 1786 Neustift Ansiedlung, 1807 Neustiftmurau, 1846-1945 Neustift-Mürau. 1850 osada Mírova, s nímž splynula 1950. M: 1810 (Mírov) NOVÉ SADY, s. Rapotína, o. Šumperk Č. 1924-1945 Nové Sady; n. 1780-1945 Neusiedl. 1850 samota, později s. Rapotína. M: 1780 (Rapotín), v matrikách samostatně neuváděny NOVÉ SEDLICE, o. Opava Č. 1434-1906 Novosedlice, 1461 Nová Sedlice, 1608 Nowo Sedlssczij zahradníci, od 1910 Nové Sedlice; n. 1377 Nowosedlicz, 1720 Neuzedlitz, Neysedlitz, 1720-1835 Neusedlitz, 1736-1945 Neu Sedlitz; l. 1285 in Nowo Sedlicz, 1414 Novosedlicz, 1771 Neo Sedlicium. 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec s osadou Přerovec, 1974 spol. MNV se Štítinou, 1982 její m.č., 1998 sam. obec. M: 1705 (Komárov) NOVÉ STAVENÍ, z., o. Opava Č. 1572 Nová Vrchovina, 1577-1601 Nové Stavení; n. 1596-1601 Neugebeude. Tvrz a část Suchých Lazců, s nimiž splynula v 17. stol. Snad totožné se Strážnicí (v. t.). NOVÉ TĚCHANOVICE, o. Opava Č. 1431 (oboje) Tyechanowicze, 1486 Velké Těchanovice, od 1496 Nové Těchanovice, ale 1565-1615 prostě „Nové“, „lidé Novičtí“, „Na Nových“, „v Nových“, 1771 Nowo Czechanowicz, 1847 Nowy Cechedorf, 1850 Nové Čechanovice; n. 1579-1608 New Czechsdorf, 1640-1847 Neuzechssdorf, 1720-1945 Neu Zechsdorf, 1771 Neu Czeschdorf; l. 1414 Czechanowicz, 1771 Neo Czeschdorfium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. l85O sam. obec s osadami Zálužné a Lhotka (ta 1867 sam. obcí, znovu připojena 1964), 1975 m.č. Vítkova. M: 1635 (Vítkov), 1784 NOVÉ VALTEŘICE, o. Bruntál Č. 1714-1720, 1872 a od 1924 Nové Valteřice, 1771 Nová Ves, 1798-1846 a 1893-1924 Valteřice, 1883 Nová Valteřice; n. 1692 Meindörfel, 1702-1945 Neu Waltersdorf; l. 1771 Neo Waltersdorf.

1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1964 m. č. Moravského Berouna. M: 1706 (Dvorce), 1787 N o v é V a l t e ř i c e viz Žleb, o. Šumperk N o v é V e v e ř í viz Veveří, o. Bruntál NOVÉ VILÉMOVICE, o. Jeseník Č. 1850 Nový Wilmsdorf, 1871-1885 Vilémovice s osadou Novými Vilémovicemi, od 1893 Nové Vilémovice; n. 1596 Neuwilmbsdorf, 1619 Willimsdorf, Wilmszdorf, 1720 Neuwülmbsdorf, Neuwilmsdorf, Neu Wilhelmsdorf, 1770-1945 Neu Wilmsdorf, 1850-1885 Wilmsdorf; l. 1310 Wylemovici, 1358 Wilhelmisdorf, 1420 Wilemovici. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1580. 1850 sam. obec, k níž patřily Hraničky a Červený Důl, a nesla název 1850-1885 Vilémovice, odtud Nové Vilémovice, které 1952 s. Uhelné. M: 1678 (Vlčice) NOVÉ VRBNO, o. Bruntál Č. 1594 "dvůr nový slove Vrbenský blízko Hlinky ležící, řečený Neywirben", od 1924 Nové Vrbno; n. 1850-1906 Würbenhof, 1894-1945 Neu Würben, nebo Würben. Od 1850 s. Hlinky, s níž splynulo. M: Pitárné, v matrikách samostatně neuváděno NOVÉ VRBNO, o. Opava C. 1480-1520 Kolcify, Colczyffy, 1541 Bolczyfy, 1584-1590 Koldzeyf, 1612 Golcejf, 1798 Goldsiw, 1847 Nová Vrbno, od 1850 Nové Vrbno, 1879 Goldsiva; n. 1672-1850 Goldseifen, 1729-1945 Neu Würben, 1772-1798 Goldhaufen, Goldshaufen, 1850 Neu Würben oder Goldseifen; l. 1412 Goldseyfen, 1771 Neo Würben. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Opava. Ves zpustla v 15. stol., 1729 obnovena pod názvem Nové Vrbno. 1850 osada Jerlochovic, 1925 Vrchů, 1938 m.č. Větřkovic, 1945 m.č. Jerlochovic, 1947 m.č. Fulneku, 1949 m.č. Větřkovic, 1951 zaniklo sloučením s nimi, 1992 opět jejich m.č. M: 1703 (Březová ve Slezsku), 1786 (Dolejší Kunčice) NOVÉ ZÁLUŽNÉ, o. Opava Zal. 1784, č. 1871 Hertmanice, l850 Zalužny, 1894 Zálužní, od 1952 Nové Zálužné; n. 1784-1945 Erdmannsdorf. 1850 osada Radkova, 1979 zanikla zrušením. M: 1784 (Nové Těchanovice)

NOVÉ ZÁMKY, o. Olomouc Č. 1771-1872 Nový Zámek, od 1893 Nové Zámky; n. 1771 Neu Schloss, 1787-1945 Neuschloss; l. 1771 Nova Arx. Vznikly kolem r. 1690. 1850 osada, 1960 m.č. Mladče. Za okupace připojeny k s. o. Uničov, o. Šternberk, v zabraném území. M: 1690 (Litovel) N o v e j U l e r s d o r f viz Nové Losiny, o. Šumperk NOVKA, z., o. Šumperk L. 1389 Novka, Nowka. Dvůr Novka zanikl u Hoštejna, asi v l5.stol. N o v o B i e l a viz Nová Bělá, o. Frýdek-Místek N o v o d v o r s k á B ř e z o v á viz Březová, s. Nového Dvora, o. Opava N o v o p l á ň viz Nová Pláň, o. Bruntál N o v o s a d H y n č i n viz Hynčinov, o. Šumperk NOVOSAD, NOVOSADY, s. Místku, o. Frýdek-Místek Č. 1850 Novosady; n. 1850 Nowosad. 1850 osada Místku, s nímž záhy splynula. N o v o s a d viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín, Nové Sady, s. Dolan, Olomouce a Šternberka, o. Olomouc, Nové Sady, s. Dřevohostic a Ústí, o. Přerov a Nové Sady, s. Mírova, o. Šumperk. NOVOSADY, s. Zábřeha, o. Šumperk Č. 1850 Nové Sady, 1869-1945 Novosady; n. 1850-1945 Neustift. Od 1850 osada Zábřeha, s nímž 1945 splynula. NOVOSADY, s. Hranic, o. Přerov Zal. počátkem 16. stol. na pravém břehu řeky Veličky jako předměstí Hranic; č. 1530 ves Novosady za Veličkou, název užíván v 16. a 17. stol., v r. 1510 měly svého fojta a obecní řád, od 1519 s. předměstí Hranic. N o v o s a d y viz Nové Sady, s. Dolan, Olomouce a Šternberka, o. Olomouc, Nové Sady, s. Ústí, o. Přerov, Nové Sady, s. Mírova, o. Šumperk, Ranošov, o. Olomouc N o v o s e d l i c e viz Nové Sedlice, o. Opava N o v o t i c z i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín

N o v u m C a s t r u m viz Šostýn(?), z., o. Nový Jičín N o v u m C e c h a n s viz Paseka, o. Olomouc N o v u m P a g e l l u m viz Janová, s. Polanky, o. Nový Jičín N o v u m T e i c h o v viz Tichá, o. Nový Jičín N o v u m T h e c a n s viz Paseka, o. Olomouc N o v u s P a g u s viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín N o v u s S t a r z i t z viz Staříč, o. Frýdek-Místek NOVÝ BOHUMÍN, o. Karviná Č. 1447 Šonychly, 1482 Ssynejchel, 1850 Ženyžel, 1881-1924 Sunichl, 1924 zrušen dosavadní název Šunychl a přijat název Nový Bohumín, povýšen na město; n. 1486 Ssoniehel, 1619 Schöneichel, 1629 Schonnickel, 1629-1924 Schönichel, 1924-1945 Neu Oderberg; p. 1850 Ternychl, od 1872 Szunichel, 1906-1918 Szónychel, odtud Nowy Bogumin. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 sam. obec s osadou Kopytov, za okupace připojena Vrbice. 1948-1954 tvořil s Bohumínem-městem (Starým Bohumínem), Pudlovem, Skřečoní a Záblatím spojenou obec Bohumín jako městská část Bohumín 11. Pak opět samostatný, 1973 spojen se Starým Bohumínem znovu v město Bohumín. M: 1720 (Bohumín), 1875 N o v ý C e c h e d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava N o v ý D v o r e c viz Nové Dvory, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek NOVÝ DVŮR, o. Nový Jičín Č. od 1871 Nový Dvůr, na některých mapách koncem 19. a počátkem 20. stol. Horní a Dolní Nové Dvory; n. 1786-1945 Neuhof. Od 1850 osada Bravinného, která se dělila na Horní a Dolní Nový Dvůr (Ober-und Unter-Neuhof). Název 1952 oficiálně zanikl, lidově užíván nadále. M: Slatina, v matrikách ve starší době samostatně neuváděn NOVÝ DVŮR, o. Opava Č. 1617 Nový Dvůr Stiborský, 1719 Březová (!), od 1771 Nový Dvůr, 1871-1885 Nové Dvory; n. 1719 Neuhof oder Březova genant, 1720-1945 Neuhof, 1798 Neudörfel oder Neuhof; l. 1625-1771 Nova villa. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1957 připojena od Stěbořic osada Novodvorská Březová, 1976 spol. MNV se Stěbořicemi, 1979 jejich m.č. M: 1664 (Stěbořice) NOVÝ DVŮR, s. Melče, o. Opava Č. od 1871-1948 Nový Dvůr; n. 1640-1945 Neuhof.

M: Melč, v matrikách samostatně neuváděn NOVÝ DVŮR, o. Přerov Č. 1771-1850 Nový Dvůr, 1798 Nowydwur, nebo Dworžiska Lapacž; n. 1771-1847 Neuhof; l. 1771 villa Neuhof. Stále sídlisko resp. samota u Skaličky. M: 1771 (Kelč), v matrikách samostatně neuváděn N o v ý D v ů r viz Josefovice, o. Opava, Nové Dvorce a Nové Dvory, o. Olomouc, Nové Dvory, s. Frýdku, o. Frýdek-Místek, Nové Dvory, s. Náměště na Hané, o. Olomouc, Nové Dvory, o. Přerov N o v ý G i t z i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín NOVÝ HRAD, z., o. Šumperk Č. 1417 Neuhaus řečený Furchtenberg, 1423 Nový Hrad jinak Gabelsberg, 1437-1598 Nový Hrad, 1507 už pustý, 1446 a 1489 Nové Hrady, 1570 hrad Nayhaus a pustú ves Neuhaus, 1594 Novohradská louka; n. 1793 Nowihrad. Hrad i ves zanikly v 15. stol. u Kopřivné. Viz i heslo Nadosné! NOVÝ HROZENKOV, o. Vsetín Vznikl asi kol r. 1644; č. 1647 "z nové vsi, jež slula Rozinka", 1652 nová ves Rozinkov, 1656-1720 Rozinkov, Rozynkov, 1650-1683 Nová Dědina, 1751-1850 Hrozenkov, 1846 Hrozinkov, od 1847 Nový Hrozenkov, n. 1663 Rozinkow, 1670-1720 Rozinkau, 1692 Hrozinow, 1771 Hrozenkau, 1838-1846 Hrosenkau, Hrosinkau, 1838-1918 Neu Hrosenkau, 1939-1945 Neu Traubendorf; l. 1683 Novus Pagus, 1689-1722 Rozenkow, 1771 Hrozenkovium. 1850 s. o. Vsetín, 1868 Rožnov, 1890 Vsetín, 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. 1949 se oddělila východní část obce (dosavadní osady U huti a Stanovnice) a vytvořila novou obec pod názvem Karolinina Huť, později Karolinka (v. t.). M: 1644 (Vsetín), 1752 (část), 1789 (Halenkov - část) NOVÝ JIČÍN, o. Nový Jičín Č. 1492 Giczin, 1497 město Gyczyn, 1516 Moravský Jičín, 1517 Jičín, od 1611 Nový Jičín, 1633 Gitčzin, 1720 Nowy Gitzin, lidově Ičyn; n. od 15. stol. Titschein, Titzein, 1621 Newtitschein, 1625 Neiditzschein, 1676-1945 Neutitschein, Neu Titschein; l. 1343 Gitzin, 1354 Thyczin, 1370 Gicyn, 1382 Tyczschein, Tyczn, 1385, 1437 Titzin, 1397 Novoticzin, 1437 Tyczin, 1611 Neotitschen, 1626 Neuticzen, 1771 Neotitschinium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1950 s ním sloučen Šenov (1994 opět sam. obec), 1966 připojena Žilina jako m. č. M: 1626 N o v ý K a l t š t e j n viz Nové Podhradí, o. Jeseník N o v ý K a r l s t á l viz Nové Karlovice, o. Bruntál

NOVÝ KOLŠTEJN, o. Šumperk Č. 1872-1881 Nový Koldštýn, od 1893 Nový Kolštejn; n. 1800-1945 Neu Goldenstein. Od 1850 osada Branné, s níž 1945 splynul. M: 1857 (Branná) NOVÝ LES, o. Bruntál Č. 1582 nová ves Neywald, 1630 ves Neuwald, od 1850 Nový Les; n. 1676 Newwaldt, 1718 Neuwalt, 1720-1945 Neuwald, 1751-1798 Neuwalde; l. 1771 Neuwalda. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Vsi Rudoltic, 1888 sam. obec, 1951 m.č. Slezských Rudoltic, 1971 zrušen, název zanikl. M: 1659 (Slezské Rudoltice) NOVÝ LICHNOV, z., o. Nový Jičín Dle tradice stával severozápadně od Frenštátu na pravém břehu Lubiny. Č. 1584 Nový Lichnov. N o v ý L o s í n viz Nové Losiny, o. Šumperk NOVÝ MALETÍN, o. Šumperk Zal. 1779 na místě zrušeného dvora a bývalé tvrze Templ; č. 1846-1949 Nový Maletín; n. 1786-1945 Neu Moletein. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh, 1960 Šumperk; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1946 osada Starého Maletína, 1949 s ním sloučen jako m.č. v obec Maletín. M: 1780 (Starý Maletín) NOVÝ MALÍN, o. Šumperk Č. 1481 Freynstat, 1481-1947 Frankštat, 1504 Frantštat, 1517 Frakštat, 1561 Framštat, od 1947 Nový Malín; n. 1417 Fromeksstat, 1604 Frankstat, 1676-1751 Franckstadt, 1720-1945 Frankstadt; l. 1350 Frankstat, 1381-1431 Frankenstat, 1397 Freynstat, 1672 Frankstat, 1771 Frankstadium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1950 součástí Šumperka jako Šumperk VI., 1954 sam. obec, 1973 připojena osada Plechy. M: 1668 NOVÝ MARŠÍKOV, o. Šumperk Zal. 1786; č. 1850-1881 Nový Maršíkov; n. 1786-1880 Neu Marschendorf, 1788 Neumaschendorf. Splynul v druhé pol. 19. stol. s Maršíkovem.

M: 1786 (Velké Losiny) N o v ý M l ý n viz Nové Mlýny, o. Olomouc N o v ý M o k r o l o z e c viz Mokré Lazce, o. Opava N o v ý O l d ř i š o w viz Nové Oldřůvky, o. Opava N o v ý O p p e r s d o r f viz Oprechtice, o. Frýdek-Místek N o v ý P o v e l viz Český Povel, s. Olomouce N o v ý R e b e r s d o r f, N o v ý R e i b e r s d o r f, N o v ý R e i b e s s d o r f, N o v ý R e v e r s d o r f viz Damašek, o. Bruntál NOVÝ RUMBURK, o. Šumperk Č. od 1839 Nový Rumburk; n. 1769-1945 Neu Rumburg, 1807-1847 Neurumburg, 1846 Rumburg; l. 1771 Neo Rumburgium, 1828 Neurumburg. Od 1850 osada, po 1945 s. Stříbrnic, s nimiž stavebně splynul, název zanikl 1965. M: 1769 (Staré Město) N o v ý S t a ř í č viz Staříč, o. Frýdek-Místek N o v ý S t i k o v e c viz Stikovec, o. Nový Jičín NOVÝ SVĚT, o. Nový Jičín Č. od 1850 Nový Svět; n. 1789 Neuwald, 1792 Neue Welt, 1846-1945 Neuwelt. Od 1850 osada Slatiny, 1979 s. Bílovce, 1991 Slatiny. M: Slatina, v nejstarší době samostatně neuváděn NOVÝ SVĚT, s. Olomouce Č. 1521 Diedina čili Salzergut, 1516-1716 Diedynka, od 1846 Nový Svět; n. 1402 Dörfel, 1513 Salczergut, 1655-1945 Salzergut, 1757 Saltzer-Guth, 1846 a 1893 Neu Welt; l. 1508 Salzergrund, Solcza. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 sloučena s Olomoucí. M: 1682 (Olomouc – Sv. Mořic), 1783 (Olomouc – Nová Ulice) N o v ý S ý k o v e c viz Stikovec, o. Nový Jičín N o v ý T o v a č o v viz Tovačov, o. Přerov N o v ý T r h viz Nové Sady, s. Oder, o. Nový Jičín N o v ý V o g e l z e j f viz Nová Rudná, o. Bruntál

N o v ý W i l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník N o v ý W ü r b e n t h a l n a K z e n k u viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál N o v ý Z á m e k viz Nové Zámky, o. Olomouc N o w e O l d r i s s ů w k y viz Nové Oldřůvky, o. Opava N o w o C z e c h a n o w i t z viz Nové Těchanovice, o. Opava N o w o r o d viz Nová Pláň, o. Bruntál N o w y C e c h e d o r f viz Nové Těchanovice, o. Opava N u e r b e r c z k viz Norberčany, o. Bruntál N u l h u b l, N u n h i e b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N u p e l l e viz Lupěné, o. Šumperk N u r n b e r g, N ü r e n b e r g k h, N ü r n b e r g viz Norberčany, o. Bruntál NÝDEK, o. Frýdek-Místek Č. 1455-1458 Nidek, od 1494 Nydek, Nýdek, n. 1430 a 1808 Nidek, 1720-1893 Niedeck, Nydek, Nydeck, 1869-1945 Niedek; l. 1688 Nidek; p. 1881 Nidek, od 1893 Nydek. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadami Hluchová a Střelná, 1949 připojena m.č. Vendryně (t. z. Nýdecké Zadky), 1980 sloučen s Bystřicí n. O., 1990 sam. obec. M: 1707 (Vendryně) N ý d e k viz Nejdek, o. Přerov N y k u l o w i c z viz Mikolajice, o. Opava N y m h i b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín N y m l a n s viz Nemilany, o. Olomouc N y n h y b l viz Nová Horka, o. Nový Jičín NÝTEK, o. Opava Č. 1906-1924 Šajbov, od 1924 Nýtek; n. 1781-1945 Scheibenhof. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 osada Horní Vsi, 1920 s. Vítkova, 1975 zanikl zrušením. M: Vítkov, v matrikách samostatně neuváděn

NÝZNEROV, o. Jeseník Č. od 1871 Niesnersberk, od 1924 Nýznerov; n. 1612 Glaseberg, 1774-1779 Niesnerberg, 1787-1945 Niesnersberg. Od 1850 díl této osady s. Vápenné, druhý díl s. Žulové, obě části 1949 sloučeny jako osada Skorošic. M: 1681 (Skorošice) OBECTOV, o. Olomouc Č. od 1480 Obectov, Obečtov, 1586 Gecztow, 1720-1798 Wrchowes; n. 1677 Wobecztow, 1718 Obeczdorf, 1716-1945 Obetzdorf, 1751 Wobeczdorf, 1771 Obetz Dorf, 1798-1847 Obelsdorf, Obezdorf; l. 1353 Ubeycsstow, 1371 Ubicztow, 1382 Ubyczssow, 1408 Ubistow, 1464 Ubicžtow, 1771 Obetztowium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Podolí, 1980 m.č. Bouzova. M: 1647 (Loštice), 1650 (Moravičany) O b e c z d o r f, O b e l s d o r f viz Obectov, o. Olomouc O b e r A u g e s d viz Horní Újezd, o. Přerov O b e r A u g e z d viz Horní Újezd, o. Přerov a Velký Újezd, o. Olomouc O b e r A u j e s t, O b e r A u j e z d viz Horní Újezd, o. Přerov O b e r B e c ž w a, O b e r B e t s c h w a, O b e r B e t z w a viz Horní Bečva, o. Vsetín O b e r B l u d o w i t z viz Horní Bludovice, o. Frýdek-Místek O b e r B o h l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín O b e r B u s s e l l e viz Horní Bušínov, o. Šumperk O b e r B y s t r z i č z k a, O b e r B y s t ř i č k a viz Bystřička, o. Vsetín O b e r D a t t i n viz Horní Datyně, o. Frýdek-Místek O b e r D o m a s l o w i t z viz Horní Domaslavice, o. Frýdek-Místek O b e r E i s e n b e r g viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk O b e r E l l g o t h viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek a Lhota, o. Opava O b e r F o r s t viz Horní Fořt, o. Jeseník O b e r F r i s a viz (Horní) Březná, o. Šumperk O b e r G e s t r e z e b i viz Jestřebí, o. Šumperk O b e r G l ä s e r s d o r f viz Horní Sklenov, s. Sklenova, o. Frýdek-Místek

O b e r G o s t i t z viz Horní Hoštice, o. Jeseník O b e r G r u n d, O b e r G r u n d t viz Horní Údolí, o. Jeseník a Horní Žleb, o. Olomouc O b e r G u n d e r s d o r f viz Guntramovice, o. Opava O b e r G u r s c h d o r f viz Skorošice, o. Jeseník O b e r H e r m a n s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník O b e r H e r m e r s d o r f viz Temenice, o. Šumperk O b e r H e r m e e d o r f, O b e r H e r m s d o r f viz Horní Heřmanice, o. Jeseník a Temenice, s. Šumperka O b e r H i e r s c h b e r k viz Jelení, s. Holčovic, o. Bruntál O b e r H i l l e r s d o r f viz Holčovice, o. Bruntál O b e r J a s e n k a viz Jasenka, s. Vsetína O b e r L a n g e n d o r f viz Horní Dlouhá Loučka, o. Olomouc O b e r L e h o t y viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek O b e r L h o t viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek O b e r L h o t a viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín O b e r L h o t y viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek O b e r L i c z viz Horní Lideč, o. Vsetín O b e r L i g o t a viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek O b e r L i n d e w i e s e viz Horní Lipová, o. Jeseník O b e r L i s c h n a viz Horní Líštná, o. Frýdek-Místek O b e r L i t z viz Horní Lideč, o. Vsetín O b e r L o m n a viz Horní Lomná, o. Frýdek-Místek O b e r L y d e č k o viz Horní Lideč, o. Vsetín O b e r M o h r a, O b e r M o h r a u viz Horní Morava a Horní Moravice, o. Bruntál O b e r M o r a d o r f viz Zálužné, o. Opava O b e r M o s c h t e n i t z, O b e r M o s c h t i e n i t z, O b e r M o s t i e n i t z viz Horní Moštěnice, o. Přerov O b e r N e u h o f viz Nový Dvůr, o. Nový Jičín O b e r N i e c z i c z, O b e r N i e m e c h i t z, O b e r N i e t s c h i t z viz Horní Nětčice, o. Přerov

O b e r P a u l e w i t z, O b e r P a u l o w i t z, O b e r P a w l o w i t z viz Horní Povelice, o. Bruntál O b e r P e t e r e d o r f viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk a H. Vražné, o. Nový Jičín O b e r P o l a n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín O b e r R a d w s n i t z viz Radvanice, s. Ostravy O b e r R a p o t i n viz Rapotín, o. Šumperk O b e r R e u t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk O b e r R ž i k a viz Ranošov, o. Olomouc O b e r S c h e b i s s o w i t z, O b e r S c h o b i e c h o w i t z, O b e r S c h ö b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek O b e r S c h ö n b r u n n viz Horní Studénky, o. Šumperk O b e r S c h ö n w i e s e viz Kobylí, s. Krnova, o. Bruntál O b e r S c h w a g e r s d o r f, O b e r S c h w ä g e r s d o r f viz Horní Krčmy, o. Šumperk O b e r S k l e n a u viz Horní Sklenov, o. Frýdek-Místek O b e r S u c h a u viz Horní Suchá, o. Karviná O b e r S t a d t e l W s e t i n viz Vsetín (Horní Město), o. Vsetín O b e r S u c k o w viz Horní Žukov, o. Karviná O b e r T h o m a s d o r f viz Domašov, o. Jeseník O b e r T i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná O b e r T i e s c h i t z viz Horní Těšice, o. Přerov O b e r T o s c h o n o w i t z viz Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek O b e r T r z a n o w i t z viz Třanovice, o. Frýdek-Místek O b e r U l l e r s d o r f viz Velké Losiny, o. Šumperk O b e r U l l i s c h e n viz Horní Olešná, o. Šumperk O b e r W i e g s t e i n, O b e r W i g s t e i n viz Dubová, o. Opava O b e r W i l d g r u b e, O b e r W i l t g r u b viz Horní Václavov, o. Bruntál O b e r Z a w e r z d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín O b e r Z u c k a u, O b e r Z u k a u viz Horní Žukov, o. Karviná

O b e r b r i s e viz (Horní) Březná, o. Šumperk O b e r b u s e l viz Horní Bušínov, o. Šumperk O b e r d o r f viz Domašov, o. Jeseník a Horní Ves, s. Vítkova, o. Opava O b e r e s d o r f, O b e r e s D o r f viz Horní Ves, s. Vítkova, o. Opava O b e r f r i e s e viz (Horní) Březná, o. Šumperk O b e r l h o t viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek O b e r s d o r f viz Habartice, o. Šumperk O b e r s e u f f e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín O b e r s c h a a r viz Žáry, o. Bruntál O b e r s t e s S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín O b e r š á r viz Žáry, o. Bruntál O b e r z u k a u viz Horní Žukov, o. Karviná O b e t z d o r f, O b e z d o r f viz Obectov, o. Olomouc OBĚDNÉ, o. Šumperk Č. od 1490 Obědné (Obiedne), 1720-1798 Wobední, Wobiedni, 1771-1850 Obědný, Objedny; n. 1620 Liebelsdorf, 1672-1945 Liebesdorf, 1677-1798 Liebsdorf, 1772-1798 Leibsdorf; l. 1385-1447 Obgedne, 1397 Obyedne, 1447 Obyedna, 1771 Liebesdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Libiny. M: 1617 (Dubicko), 1720 (Rohle), 1782 (Horní Libina) O b g e d n e viz Obědné, o. Šumperk O b l o c ž a n viz Oplocany, o. Přerov O b o r a viz Podobora, o. Karviná OBORNÁ, o. Bruntál Č. od 1871 Špilendorf, od 1947 Oborná; n. 1405 Spillenberg, 1568-1945 Spillendorf. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., 1556 již znovu osídlena. 1850 sam. obec, od 1964 m.č. Bruntálu, 1992 sam. obec. M: 1731 (Bruntál) O b o r y viz Podobora, o. Karviná

O b r a n i c e viz Olbramice, o. Nový Jičín a Olomouc a Olbramice, z., o. Přerov O b r a n i t z viz Olbramice, o. Olomouc O b r e c h t i c e, O b r e c h t i č k y viz Albrechtičky, o. Nový Jičín O b r e n t i c e viz Olbramice, o. Nový Jičín O b r e t c i c z k i viz Albrechtičky, o. Nový Jičín O b r š á r viz Žáry, o. Bruntál O b y e d n a, O b y e d n e viz Obědné, o. Šumperk O č i c e viz Otice, o. Opava O d e r, O d e r a, O d e r a u viz Odry, o. Nový Jičín O d e r b e r g viz (Starý) Bohumín, o. Karviná O d e r b e r g, O d e r b e r g k h viz Nová Ves nad Odrou, o. Olomouc O d e r b u r g viz (Starý) Bohumín, o. Karviná a Odry, o. Nový Jičín O d e r e viz Odry, o. Nový Jičín O d e r f u r t viz Přívoz, s. Ostravy O d e r l i c e, O d e r l i t z viz Odrlice, o. Olomouc O d e r s c h, O d e r s c h a u, O d e r s c h o w viz Oldřišov, o. Opava O d i r viz Odry, o. Nový Jičín O d i r b e r g viz (Starý) Bohumín, o. Karviná O d o l a n y viz Hodolany, s. Olomouce ODONČÍ, z., o. Přerov L. 1406-1412 de Oduncze. Ves zanikla v 15. stol. v trati Hodončí mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohuslávkami. O d r, O d r a u viz Odry, o. Nový Jičín ODRLICE, o. Olomouc Č. 1406 Wdrlicz, 1407-1526 a 1863-1868 Udrlice, 1609 Oudrlice, od 1614 Odrlice,

ale 1663-1771 Uderlice, 1846 a 1906 Oderlice, lidově Hodlece; n. 1601-1945 Oderlitz, 1718-1798 Uderlitz; l. 1236-1251 Udrlice, 1370-1375 de Oderlicz, 1371-1399 de Uderlicz, Udrlicz, 1508 Odrlicz, 1771 Uderlitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Seničky, 1974 m.č. Senice na Hané. M: 1614 (Cholina) O d r a u viz Odry, o. Nový Jičín O d r š o v o viz Oldřišov, o. Opava ODRY, o. Nový Jičín Č. od 1437 Odry; n. 1377-1633 Oder, 1428-1429 Odr, Odir, 1485 Odere, 1530-1945 Odrau, 1569-1655 Odra, Odera, 1570-1629 Oderburg, 1608-1665 Odraw, 1798-1835 Oderau; l. 1362 Oder, 1374-1771 Odra, 1394 Odry, 1611-1697 Odera. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadami resp. s. Nové Sady a Hvězdová, 1963 připojena Vítovka, 1964 Veselí. M: 1611 O d u n c z e viz Odončí, z., o. Přerov O e h l s t a d i u m, O e h s t ä d t l viz Olejovice, o. Olomouc O e l h ü t t e n viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc a Lhotka u Litultovic, o. Opava O e l s p i t z viz Olšovec, o. Přerov O e l s t a d l viz Olejovice, o. Olomouc O g e z d viz Újezd, o. Olomouc O g n i c z, O g n i t z viz Vojnice, o. Olomouc O h l s t a d t, O h l - S t a d t viz Olejovice, o. Olomouc O h n i c e, O h n i t z viz Vojnice, o. Olomouc O h n š t a j n viz Hoštejn, o. Šumperk OHRADA, o. Nový Jičín Č. od 1638 Ohrada, 1872 Ohrady; n. 1771-1945 Ohrad, 1850 Ochrad, lidově Orád; l. 1724 Orata, 1771 Ohrada. Od 1850 osada Slatiny, 1979 s. Bílovce. M: 1658 (Slatina)

O h r e n s d o r f, O h r n s d o r f viz Střítež nad Ludinou, o. Přerov O h r n e s, O h r n e s i u m viz Javoří, o. Šumperk O c h r a d viz Ohrada, o. Nový Jičín O c h s e n s t a l l viz Volárna, o. Bruntál O i e s, O j e z d viz Újezd, o. Olomouc O j n i c e viz Vojnice, o. Olomouc O k o l n i c e viz Skotnice, o. Nový Jičín O l b e r s d o r f viz Lesní Albrechtice, o. Opava a Velké Albrechtice, o. Nový Jičín, Město Albrechtice, o. Bruntál O l b e r s d o r f S t a d t u n d D o r f viz Město a Ves Albrechtice, o. Bruntál O l b e r s d o r f i u m, O l b e r s t o r f viz Velké Albrechtice, o. Nový Jičín O l b r a c h c z i c e, O l b r a c h č i c e viz Albrechtice, o. Karviná a Lesní Albrechtice, o. Opava O l b r a c h t i c e viz Lesní Albrechtice, o. Opava, Albrechtice, o. Karviná a Albrechtičky, o. Nový Jičín OLBRAMICE, o. Nový Jičín Č. od 1413 Olbramice, 1771-1847 a lidově Obranice, 1870 Obrentice; n. 1377 Frowramdorf, Wolframisdorf, 1591-1637 Wolfelsdorf, 1687 Wolfsdorf, 1720-1945 Wollmersdorf; l. 1413-1428 Olbramicz, 1771 Wolmerstorffium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1980 s. Klimkovic, 1994 sam. obec. M: 1660 (Bravantice) OLBRAMICE, o. Olomouc Č. od 1417 Olbramice, ale 1501-1906 a lidově též Obranice, 1517 z Volbramic; n. 1672-1945 Obranitz; l. 1368-1376 Olbramicz, 1385 Wolbramicz, 1399 Wolframitz, 1508 villa Olbramicz ex magna parte deserta, 1672 Obranitz, 1771 Obranitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Vilémova, 1980 m.č. Náměště na Hané, 1990 sam. obec. M: 1785 (Vilémov) OLBRAMICE, z., o. Přerov Č. 1480-1504 osedlé Olbramice, 1518-1528 pusté Obransko; l. 1368-1437 Olbramicz, 1385-1392 Wolbramicz.

Ves zanikla počátkem 16. stol. v trati Obramsko mezi Kladníky a Šišmou. O l b r e c h t i c e, O l b r e c h t č i c e viz Lesní Albrechtice, o. Opava a Albrechtice, o. Karviná O l b r e c h t i c e (pod Bielowczem) viz Velké Albrechtice, o. Nový Jičín O l b r e c h t i c z viz Město Albrechtice, o. Bruntál O l b r e c h t i s d o r f viz Albrechtice, o. Karviná OLDŘICHOV, z., o. Olomouc Č. 1573-1614 louky a pole pod Oldřichovem, dvůr Oldřichov (podle Hosáka Oldříšov), n. 1588-1599 Ulrichshof; l. 1296 Ulrici villa. Ves zanikla pravděpodobně někdy ve 14. stol. mezi Horní Loděnicí, Šternberkem, Lipinou a Dětřichovem, kde je dvůr Oldřichov-Ulrichshof, doložený do nejnovější doby, a trať Ulrichsdorf nebo Ullersdorf. O l d r z y c h o w i c e viz Oldřichovice, o. Frýdek-Místek OLDŘICHOV, o. Přerov Č. 1787-1846 a 1881-1918 Ulrichov, Ulrychov, od 1850 Oldřichov, 1863 Ulrychovice, Oldřichovice, 1919 Oldřichov na Moravě, 1920 úředně Oldřichov; n. 1794-1918 Ulrichowitz, 1939-1945 Ulrichsdorf; l. 1863 Ulricovicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 osada Sušic, 1957 sam. obec, 1974 spol. MNV s Radslavicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: MZA, 1788 (Osek) OLDŘICHOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1577 Oldřichovice; n. 1647-1945 Oldrichowitz, Oldrzichowitz; l. 1305 Ulrici villa; p. od 1872 Oldrzychowice. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučeny s Třincem. M: 1720 (Střítež) O l d ř i c h o v i c e viz Oldřichov, o. Přerov OLDŘIŠOV, o. Opava Č. od 1437 Oldřišov, 1608 městečko Oldřišov, ale 1540 Voldřišov, 1837-1885 Oldřovo, lidově Odršovo; n. 1681-1945 Odersch, 1784 Oderschow; l. 1234 Oldrisow, 1249 Oldrisoue, 1349 a 1724 Oderschau, 1386 Oldrzissow. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava.

M: 1671 O l d ř í š o v viz Oldřichov, z., o. Olomouc OLEJOVICE, o. Olomouc Č. 1535, 1545 pustá ves Oltsstat, 1581 Olsstath, Olsstadt nově osedlý, 1651 Alsstat, 1847-1850 a od. 1924 Olejovice, 1854-1872 Olštátl, 1881-1918 Olštát; n. 1654 Olstadt, Olstadl, 1659 Ollstadt, 1676 Oehlstädtl, 1706 Ohl-Stadt, 1718-1945 Öhlstadtl, Öhlstadtel, 1771-1847 Öhlstattl, Oelstadl; l. 1771 Oehlstadium. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. Ves zpustla koncem 15. stol., obnovena krátce před r. 1581. 1850 osada Města Libavé, 1884 sam. obec, 1950 zrušena. M: 1659 (Město Libavá) O l e s c h n a viz Olešná, o. Šumperk a Olešnice, o. Olomouc O l e s c h n e, O l e s s n a, O l e s s n e, O l e š n á, O l e š n é viz Horní a Dolní Olešná, o. Šumperk OLEŠNICE, o. Olomouc Č. 1547 ves pustá Olešnice, 1586-1617 Volešnice (Volessnicze), 1695 Volesnice pustá (ale už 7 nových usedlíků), 1720-1847 Volešnice, 1846-1906 též Volešnica, od 1872 Olešnice, lidově Olešnica; n. 1718-1945 Wolleschnitz; l. 1358 Olesnicz, 1360 Oleschna, 1382 Olessnycze, 1771 Woleschnitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1695. 1850 sam. obec, 1960 s. Podolí, 1980 m.č. Bouzova. M: 1747 (Bouzov) O l h o t k a viz Lhota u Majetína, z., o. Olomouc O l h ü t t e n viz Lhota nad Moravou, o. Olomouc O l e s c h a u viz Olšany, o. Šumperk O l l s t a d t viz Olejovice, o. Olomouc O l m u t s, O l m ü t z viz Olomouc OLOMOUC, o. Olomouc Č. 1403-1885 Olomúc, od 1464 Olomouc, 1519 Holomúc, 1567-1850 Holomouc, 1633 Olmuts, lidově Holomoc; n. 1437-1465 Olomucz, v 15.-17. stol. běžně Olmucz, 1567 -1945 Olmutz, 1618-1650 Juliusberg; l. (1046) 1055-1247 Olomuc, Olomucz, 1201-1235 Olomuch, 1235-1270 Olomunz, 1247-1261 Olomuz, 1268 Olmucz, 1287-1390 Olomucz, Olmuncz, 1459 Julii mons alias Olomutz, v 15. stol. de Ulmicz, 1459-1700 Julimons, Juliomontium, v 16.-18. stol. Olomucium; angl. 1626 Solmitz.

Od 1850 s. o. Olomouc. (1855-1868 městský delegovaný soud); 1850-1954 statutárním městem, odtud s. okresu Olomouc. 1919 připojeny k městu z venkovského okresu Olomouc obce Bělidla, Černovír s Klášterním Hradiskem, Hejčín, Hodolany s Rolsberkem, Chválkovice, Lazce, Neředín, Pavlovičky, (Český) Povel, Řepčín, Nové Sady, Nový Svět, Nová Ulice se Zelenou Ulicí. 1974 připojeny Holice, Týneček, Slavonín s Kyselovem, Chomoutov, Samotišky, Droždín a Svatý Kopeček s Radíkovem. 1975 připojeny Bystrovany, Topolany, Nedvězí, Nemilany a Křelov s Břuchotínem. 1980 připojen Lošov. 1992 se oddělily a znovu osamostatnily obce Samotišky a Bystrovany, 1993 Křelov – Břuchotín. M: 1599 (Olomouc – Sv. Mořic), 1667 (Olomouc – Sv. Petr a Pavel), 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc – Sv. Václav, Olomouc – Sv. Michal) – předměstí nerozepisováno OLOVĚNÁ, o. Olomouc Č. 1517 z Brhnova, 1546 ves Warhuow, 1554-1948 Barnov, 1598 v dědině Barnově, 1847 Barnová, 1850 Baranov, od 1950 Olověná; n. 1628 Bernhauw, 1623-1945 Bernhau, 1641-1676 Bernhaw, 1846 Bärnhau, Bornhau; l. 1394 a 1655 Bernau, 1408 Bernow, 1672 Bernhau, 1771 Bernhavia. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec pod názvem Barnov, 1950 zrušena, 1951 název zanikl. M: 1628 (Potštát), 1711 (Spálov), 1785 (Barnov) – v matrikách pod názvem Barnov O l s p i c i u m, O l s p i t z, O l s p ü t z, O l s s p i t z viz Olšovec, o. Přerov O l s t a d l, O l s s t a d t, O l s s t a t, O l t s t a t t viz Olejovice, o. Olomouc OLŠANY, o. Šumperk Č. od 1490 Olšany, 1618 a 1847 Volšany (Wolssany), 1749-1820 Pecet dědiny Wolsan, lidově Volšany; n. 1672 Ulleschaw, 1675-1945 Olleschan, 1771 Olschan. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Rudy nad Moravou, 1867 sam. obec, 1980 připojen jako m.č. Klášterec. M: 1651 (Ruda nad Moravou) OLŠOVEC, o. Přerov Č. 1530 Olsovice, od 1569 Olšovec (Olssowecz), 1794 Olssowetz, 1846 Olssowic; n. 1672-1718 Oelspitz, 1684 Olspütz, 1720-1945 Olspitz, 1771 Olssitz; l. 1771 Olspitzium, 1863 Olspicium. 1850 s. o. a o. Hranice. Snad založen počátkem 16. stol. obyvateli opuštěné vsi Šonvajd (viz tamtéž).

1850 sam. obec, 1953 m.č. Boňkov, který 1976 zanikl jako část obce, 1993 znovu m.č., 1976 Olšovec m.č. Hranic, 1990 sam. obec. M: 1713 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou) O l š o v i c e viz Olšovec, o. Přerov O l š t á t, O l š t á t l, O l t š t á t viz Olejovice, o. Olomouc O n č o v i c e viz Unčovice, o. Olomouc O n d r á č o v viz Ondrášov, o. Bruntál ONDRÁŠOV, o. Bruntál Č. 1480-1615 Ondrášov (Ondrassow), 1517 Ondráčov, 1793-1924 Ondřejov, 1847 Ondrowes, 1924 znovu Ondrášov; n. 1506-1945 Andersdorf; l. 1397 Ondrzegowicz, 1771 Andersdorfium. 1850 s. o. Dvorce, 1868 Šternberk, 1938 Dvorce, 1945 Šternberk; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1938 Moravský Beroun, 1945 Šternberk, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Moravského Berouna. M: 1651 (Moravský Beroun) O n d r o w e s viz Ondrášov, o. Bruntál ONDŘEJOV, o. Bruntál Č. od 1572 Ondřejov (Ondržegow); n. 1541 -1550 das ode Dorf Enderssdorff, které užívali obyvatelé "von Rymarzow", do 1945 od 1555 Andersdorf (osedlá), 1572 Andrsdorf, 1615 Anderstorf; l. 1398 Andersdorf, 1771 Andersdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., 1555 obnovena. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Rýmařova. M: 1614 (Rýmařov) O n d ř e j o v viz Ondrášov, o. Bruntál ONDŘEJOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Ondřejovice; n. 1377-1415 Andirsdorf, 1420 Andrisdorf, 1514 Endirsdorf, 1517-1945 Endersdorf, 1610-1651 Anderszdorf (bei Ziegenhals); l. 1263 villa Andree, 1268 Andresdorf, 1290 Andrei villa. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1960 Bruntál, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Javorná, Nový Dvůr (Neuhof) a Salisov, 1964 m. č. Zlatých Hor. M: 1650

ONDŘEJOVICE, z., o. Opava L. 1224 Andreowicz. Ves zanikla ve 13. stol. v okolí Opavy, nebo změnila jméno. O n d ř e j o v i c e viz Ondřejov, o. Bruntál O n i c e, O n i c z, O n i t i u m, O n i t z, O n n i c e viz Vojnice, o. Olomouc OPATOVICE, o. Přerov Č. od 1480 Opatovice; n. 1672-1945 Opatowitz; l. 1447 a 1690 Opatowitz, 1771 Oppatovitium, 1863 Opatovicium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Valšovice (která 1868 osadou Paršovic), 1976 spol. MNV pro Opatovice a Býškovice se sídlem v Opatovicích, 1990 sam. obce. M: 1738 (Všechovice), 1785 (Paršovice) O p a t s t v o viz Žadlovice, o. Šumperk OPAVA, o. Opava Č. od 1431 Opava; n. 1307 Oppaw, 1325 von Troppa, 1327-1423 Troppaw, od 16. stol. Troppau; l. 1195 Oppauia, 1201-1204 Oppaua, ve 13.-18. stol. Opava, častěji Oppavia. Od 1850 s. o. Opava (1855-1868 soud Opava město), v letech 1850-1924 a 1945-1949 a od 1994 statutární město, jinak o. Opava. 1850 sam. obec s osadou Karlovec. Za okupace připojeny Jaktař, Kylešovice, Kateřinky, které se hned po osvobození 1945 osamostatnily, ale od listopadu 1945 znovu připojeny; 1970 připojeny k Opavě Malé Hoštice s osadou Pustými Jakarticemi, Komárov s osadou Komárovské Chaloupky a Kravařov, do té doby osada Suchých Lazců; 1975 připojen Podvihov, 1976 Vávrovice, Vlaštovičky, Chvalíkovice (do 1992), Milostovice a Zlatníky; 1979 Suché Lazce. Od 1994 má tyto části: 1. Jaktař, 2. Kateřinky, 3. Komárov, 4. Komárovské Chaloupky, 5. Kylešovice, 6. Malé Hoštice, 7. Město, 8. Milostovice, 9. Podvihov, 10. Předměstí, 11. Pusté Jakartice, 12. Suché Lazce, 13. Vávrovice, 14. Vlaštovičky, 15. Zlatníky. M: 1627 (Proboštství), 1785 (Sv. Duch) OPAVICE, o. Bruntál Č. od 1478 Opavice, 1571 městečko Opawyczy; n. 1377 Oppawitz, 1633 Troppelwitz, 1636-1945 Tropplowitz (Markt und Dorf), 1666 Bergstädtl Tropolowitz; l. 1256-1429 Oppauicz, 1655 parochia Troplouicensis, 1771 Tropplovitium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Od 16. stol. se dělila na ves a městečko, od l850 na Město a Ves Opavici (Tropplowitz Stadt und Dorf), 1742 resp. 1763 připadlo část území Opavice Prusku.

1850 sam. obec s osadou Burkvíz (1887 se osamostatnil), 1960 připojena jako m.č. k Linhartovám, názvy Město a Ves Opavice zanikly před 1960. M: 1780 (Linhartovy) O p e r s w a g viz Nepřivaz, o. Olomouc O p l a c z a n viz Oplocany, o. Přerov OPLOCANY, o. Přerov Č. 1407 Opločany, od 1470 Oplocany, 1863 Oplocany-Arnoštov (v.t.); n. 1678 Oplocžany, 1718 Oblocžan, 1751-1945 Oplotzan, 1771-1846 Opplotschan;. l. 1131 Oplocaz, 1297 in Oploczan, 1321 in Oplaczan, 1355 Opluzan, 1358 Oploczani, 1359 Oploczany, 1771-1863 Opploczanium. 1850 s. o. Kojetín, 1960 Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1795 založena kolonie Arnoštov se samostatným číslováním, 1960 m.č. Oplocan, které 1976 m.č. Tovačova, 1990 sam. obec. M: 1688 (Tovačov) O p l o c a z, O p l o č a n y, O p l o t z a n, O p l u z a n viz Oplocany, o. Přerov O p p a h o f, O p p a h ö f e l viz Dvořisko, o. Opava O p p a u viz Zábřeh, o. Opava O p p a w viz Opava, o. Opava O p p e r s d o r f viz Oprechtice, o. Frýdek-Místek O p p l o c z a n i u m, O p p l o t s c h a n viz Oplocany, o. Přerov O p p r o s t o w i t z viz Oprostovice, o. Přerov OPRECHTICE, o. Frýdek-Místek Č. 1699-1905 Oppersdorf, někdy i Oprostovice, 1714 Oppersdorf Nový, od 1904 Oprechtice; n. 1718-1772 Neu Oppersdorf, 1720-1945 Oppersdorf; l. 1771 Oppersdorfium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1875 Místek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučeny s Paskovem. M: 1684 (Paskov) OPROSTOVICE, o. Přerov Č. od 1415 Oprostovice; n. 1675-1945 Opprostowitz; l. 1368 Zoprostowicz (!), 1437-1447 Oprostowicze, 1771 Oprostowitz, 1863 Oprostovicium.

1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohsoticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) O p r o s t o v i c e viz Oprechtice, o. Frýdek-Místek O r a t a viz Ohrada, o. Nový Jičín O r l a u, O r l a v a, O r l e viz Orlová, o. Karviná O r l e s viz Javoří, o. Šumperk O r l o v viz Orlová, o. Karviná a Prlov, o. Vsetín ORLOVÁ, o. Karviná Č. od 1550 Orlov, od 1871 Orlová; n. 1326 a 1425 Orlau, 1430-1439 von der Orle, 1720-1945 znovu Orlau; l. 1227, 1447, 1497 Orlava, 1229, 1447, 1450, 1688 Orlowa, 1268-1292, 1473, 1704 Orlovia, 1473 Orlova; p. od 1850 Orlów, od 1906 Orłowa. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 sam. obec, 1922 povýšena na město, 1947 připojeny k ní Lazy a Poruba (viz příslušná hesla!), 1957 připojena část a 1960 celá Horní Lutyně, 1974 připojena Doubrava. Části města: Orlová 1 (bývalá Orlová), Orlová 2 – Lazy, Orlová 3 – Poruba, Orlová 4 – Horní Lutyně, Orlová 5 – Doubrava, která 1990 sam. obcí. M: 1630 O r l o w, O r l o w, O r ł o w a viz Orlová, o. Karviná O r l s d o r f viz Arnultovice, o. Bruntál O r n e s viz Javoří, o. Šumperk O r n s d o r f viz Střítež nad Ludinou, o. Přerov O s c z n i c z viz Oznice, o. Vsetín OSEK NAD BEČVOU, o. Přerov První doklad snad 1322; č. 1419-1924 Osek, 1554-1571 Vosek (Wosek), 1850 Oseki, od 1924 Osek nad Bečvou; n. 1676-1945 Ossek, 1688 Woseckha, 1771 Osekh; l. 1374-1508 Ossek, 1666 Ossec, 1771 Osseka, 1863 Oseca. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, s níž v l. pol. 19. stol. spojena osada Hliníky. M: 1693

O s c h m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc OSIKOV, o. Šumperk Č. 1567-1589 Aspendorf, Aspndorf, 1570 Asrndorf, 1575 Ašidorf, 1614-1634 a od 1924 Osikov, 1623 ve vsi Wosikowej, 1629-1847 Vosykov (Wosykow), 1630, 1846-1924 Osykov; n. 1676-1945 Aspendorf, 1846 Espendorf; l. 1771 Aspendorfium. 1850 osada Rejchartic, 1960 m.č. Bratrušova. M: 1656 (Kopřivná), 1784 (Rejchartice) O s k a i d e r H o f, O s k a u viz Oskava, o. Šumperk OSKAVA, o. Šumperk Č. 1480-1839 Oskava, 1588 vsi Tenczin a Oskawy, 1613 z Hutí jinak z Oskavy, 1771 Woskowy Dwur, 1850-1872 Oskova, Osková, odtud Oskava; n. 1599 aus den Eisenhütten, 1635-1846 Hütten oder Oskau, 1720-1945 Oskau, 1771 Oskaider Hof; l. 1464 in Oskawia, 1692 Ostca, 1771 Woskovia. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk. Splynula se severněji položeným Stančínem neboli Tenčínem (Hutí) počátkem 17. stol. 1850 sam. obec, 1960 připojeny m.č. Nemrlov, Mostkov, Bedřichov a Třemešek, 1976 Mladoňov a Václavov. M: 1636-1653 (Rýmařov), 1673 (Hradečná), 1778 O s k o v a, O s k o v á viz Oskava, o. Šumperk O s m e r i t i u m, O s m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc O s m i l á n í viz Kobeřice a Malé Kobeřice, o. Opava O s n i c a, O s n i c e, O s n i t z viz Oznice, o. Vsetín O s o b l a g a, O s o b l a h viz Osoblaha, o. Bruntál OSOBLAHA, o. Bruntál Č. od 1407 Osoblaha, 1771 Osoblava, 1847 Osoblahy; n. 1390 Hoczenplocz, 1677-1945 Hotzenplotz, 1685 Hotzeblotz, l. 1252 -1413 Hocenploc, Hotzenplocz, 1256 Hocenpla, 1262-1413 Hoczemplocz, 1299 Hozzopla, 1389-1429 Hotzenplaga, Hoczenplaga, 1389-1465 Hoczenplacz, 1391 Hotzenplach, 1403 Hoczemplacz, Osoblaha, 1446 Osoblah, 1655-1846 Ossoblavia. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec s osadami Tošovice a Studnice (která 1919 sam. obcí, 1951 opět m.č.), 1960 připojeny m.č. Slezské Pavlovice, 1967 spol. MNV pro Hlinku, která

1980 m.č., 1976 připojena m.č. Dívčí Hrad, 1991 odloučeny jako sam. obce Dívčí Hrad, Hlinka a Slezské Pavlovice. M: 1681 O s o b l a h y, O s o b l a v a, O s o b l a v i a viz Osoblaha, o. Bruntál O s p i t viz Zejpy, o. Šumperk O s s e c, O s s e k, O s s e k a viz Osek nad Bečvou, o. Přerov O s s m e r i t z viz Nasobůrky, o. Olomouc O s s o b l a v i a, O s o b l a v a viz Osoblaha, o. Bruntál O s t a s c h o w i t z, O s t a s c h o v i t i u m, O s t a š o v i c e viz Hostašovice, o. Nový Jičín O s t c a viz Oskava, o. Šumperk O s t e r viz Ostrovy, s. Olomouce O s t r a viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a Ostrovy, s. Olomouce OSTRÁ HORA, o. Bruntál Č. od 1871 Ostrá Hora; n. 1785-1945 Schärfenberg, 1798-1846 Scharfenberg, 1869 Scherfenberg. Od 1850 stále osada Bohušova. M: 1785 (Bohušov) OSTRAVA - statutární město, o. Ostrava 1946 název Moravská Ostrava upraven na Ostrava s.o. Ostrava-výhocd, Ostrava-západ, 1949 Ostrava; o. Ostrava. Jádrem Ostravy je Moravská Ostrava, k níž v r. 1924 připojeny Hrabůvka, Mariánské Hory, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice a Zábřeh nad Odrou. Podléhala stále okresu a okresnímu soudu v Moravské Ostravě. R. 1941 tento okres zrušen a Moravská Ostrava se stala statutárním městem, jehož název změněn 1946 na Ostravu. R. 1941 připojeny k ní od okresu Frýdek všechny obce soudního okresu Slezská Ostrava, totiž Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice s Lipinou, Slezská Ostrava a z okresu Místek Nová Bělá, Stará Bělá, Hrabová a Výškovice. Po stránce soudní příslušnosti náležely obce na slezské straně pod okresní soud Slezská Ostrava, přejmenovaný 1945 na Ostrava-východ, obce na moravské straně pod okresní soud Moravská Ostrava, přejmenovaný 1945 na Ostrava-západ. 1949 části: I - Moravská Ostrava, II Přívoz, III Mariánské Hory, IV Nová Ves, V Zábřeh nad Odrou, VI Hrabůvka, VII Vítkovice, VIII Slezská Ostrava, IX Muglinov, X Hrušov, XI Heřmanice, XII Michálkovice, XIII Radvanice, XIV Kunčičky, XV

Kunčice nad Ostravicí, XVI Hrabová, XVII Nová Bělá, XVIII Stará Bělá, XIX Výškovice. 1954 městské obvody: I. Ostrava – střed, II. Přívoz, III. Mariánské Hory (Nová Ves, Zábřeh-Hulváky), IV. Vítkovice, V. Z8břeh, VI. Hrabůvka, VII. Slezská Ostrava, VIII. Muglinov, IX. Hrušov, X. Heřmanice, XI. Michálkovice, XII. Radvanice, XIII. Kunčice, XIV. Kunčičky, XV. Hrabová. 1954 do okresu Ostrava – okolí vyčleněny Hrabová, Nová bělá, Stará Bělá, Výškovice. 1957 připojeny Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice. 1957 městské obvody: I. Ostrava – střed, II. Přívoz, III. Mariánské Hory, IV. Svinov, V. Zábřeh, VI. Hrabůvka, VII. Vítkovice, VIII. Slezská Ostrava, IX. Muglinov, X. Hrušov, XI. Heřmanice, XII. Michálkovice, XIII. Radvanice, XIV. Kunčičky, XV. Kunčice, XVI. Poruba. 1960 připojeny Bartovice, Hrabová, Martinov. 1960 městské obvody: Ostrava I (Moravská Ostrava a Přívoz), II Mariánské Hory (Mariánské Hory, Nová Ves, Zábřeh-Hulváky), III Vítkovice (Vítkovice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky), IV Zábřeh nad Odrou (Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá – Paseky, Zábřeh nad Odrou), V Slezská Ostrava (Heřmanice, Michálkovice, Slezská Ostrava), VI Hrušov (Hrušov, Muglinov), VII Radvanice (Bartovice, Radvanice), VIII Poruba (Martinov, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice). 1966 připojeny Výšovice a vytvořen obvod IX Výškovice. 1969 Ostrava samostatnou územně-správní jednotkou na úrovni kraje: městské části Moravská Ostrava, Přívoz, Mariánské Hory, Hulváky, Nová Ves, Vítkovice, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Zábřeh nad Odrou, Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá-Paseky, Slezská Ostrava, Michálkovice, Heřmanice, Hrušov, Muglinov, Radvanice, Bartovice, Svinov, Martinov, Třebovice, Pustkovec, Poruba a Výškovice. 1971 městské obvody I Hulváky, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Nová Ves, Přívoz, Vítkovice (část); II Bartovice, Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava; III Hrabová, Hrabůvka, Stará Bělá-Paseky, Vítkovice (část), Výškovice, Zábřeh nad Odrou; IV Martinov, Poruba, Pustkovec, Svinov, Třebovice. 1975 připojeny Nová Bělá, Proskovice, Stará Bělá, 1976 s. obvodu III. 1976 připojeny do obvodu I Hošťálkovice, Lhotka u Ostravy, Petřkovice a Plesná, do obvodu II Antošovice a Koblov, do obvodu IV Krásné Pole a Polanka nad Odrou. 1990 městské obvody: Hošťálkovice, Hrabová, Krásné Pole, Lhotka, Mariánské Hory a Hulváky, Martinov, Michálkovice, Moravská Ostrava a Přívoz, Nová Bělá, Nová Ves, Ostrava – Jih, Petřkovice, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Pustkovec, Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice. 1994 vznik obvodu Plesná. 1941–1949 a od 1969 statutátní město M: 1614 (Moravská Ostrava), 1709 (Slezská Ostrava), nové fary, resp. kurácie 1784 (Ostrava – Hrabová, Hrabůvka, Mariánské Hory, Přívoz, Vítkovice), 1785 (Zábřeh nad Odrou), 1865 (Vratimov), 1899 (Hrušov), 1904 (Michálkovice), 1905 (Heřmanice), 1907 (Radvanice), 1919 (Hošťálkovice), 1934 (Kunčičky), okrajové části nerozepisovány O s t r a u viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a Ostrovy, s. Olomouce O s t r a v a, O s t r a v i a viz Moravská a Slezská Ostrava, s. Ostravy OSTRAVICE, o. Frýdek-Místek

Č. od 1581 Ostravice, 1676-1847 a lidově Ostravica; n. 1751-1945 Ostrawitz, 1847 Ostrawitza, 1850-1854 Ostrawetz; l. 1771 Ostravitium. 1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát pod Radh., 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadami Hutě a Samčanka, od 1951 Hamrovice, oddělené od Starých Hamrů. M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí), 1771 O s t r a v s k á L h o t a, O s t r a v s k á L h o t k a viz Mariánské Hory, s. Ostravy O s t r a v s k á N o v á V e s viz Nová Ves, s. Ostravy O s t r a w viz Moravská Ostrava, s. Ostravy a z. Ostrovy, s. Olomouce O s t r a w e t z viz Ostravice, o. Frýdek-Místek OSTROV, z., o. Šumperk L. 1371 Ostrow, č. 1447 Ostrow. Zanikl v 15. stol. mezi Dubickem a Třeštinou. O s t r o v viz Ostrovy, z., s. Olomouce OSTROVY, z., s. Olomouce Č. 1511-1616 a 1771 Ostrov (mezi mosty), 1473-1669 Ostrovy, 1546 Wostrowy, 1638 Ostrovy při Olomouci; n. 1354-1602 Ostra, 1559-1562 Ostraw, 1584-1615 Oster, 1676-1798 Ostrau; l. 1298 a 1397 Insula, 1298 Ostrow, 1354 Ostrau inter pontes, 1559 Ostraw, 1771 Ostrovium. Ves zrušena 1743 a přenesena na nové místo pod názvem Pavlovice, nyní Pavlovičky, s. Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc - Chválkovice) OSTRUŽNÁ, o. Jeseník Č. 1575 Špernhau, 1591 Špernhaub, 1616 Šornhav, 1839 Špornhawa, 1850 Spornava, 1872-1893 Špornava, od 1893 Ostružná; n. 1561 Sparrenhau, 1578-1650 Sparnhaw, 1678-1945 Špornhau; l. 1771 Spornhavia. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Petříkov, která 1960 připojena jako m.č., 1975 m.č. Branné, 1990 sam. obec. M: 1628, také 1687 (Branná) O s t u c h o v á viz Stachov, o. Olomouc O s y k o v viz Osikov, o. Šumperk O š č a l k o v i c e, O š č a n k o v i c e viz Hošťálkovice, o. Opava

OTĚHŘIBY, z., o. Olomouc Č. 1406-1482 Otěhřiby, 1501-1517 už pusté, 1481-1532 pusté Votěhřiby, 1568 nová ves slove Otěhřib (osedlá); l. 1233 a 1360 Ottegriby, 1281 de Otiehrib, 1283 de Othehreb, 1360 in Wocziehrzib, 1371 Ottirzow, 1380-1447 de Otiehrzib, 1406 Otyehrzeb, 1406-1447 Otyechrziby, Otyehrziby. Ves zanikla mezi 1447-1480 v místech nynějšího Daskabátu. Viz i heslo Daskabát! OTICE, o. Opava Č. od 1440 Otice, 1798 Otcžicze, lidově Očice; n. 1574-1945 Ottendorf, 1614-1835 Ottitz, Otticz, 1798 Uttendorf, l. 1318-1361 Ottindorf, 1361 Otlindorf, 1771 Ottendorfium. Od 1850 s. o. a o. Opava. M: 1627 (Opava – Proboštví) O t l i n d o r f viz Otice, o. Opava O t t e g r i b y viz Otěhřiby, z., o. Olomouc O t t e n d o r f, O t t i n d o r f viz Otice, o. Opava O t t i r z o w viz Otěhřiby, z., o. Olomouc O u d r l i c e viz Odrlice, o. Olomouc O u g v a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek O u j e z d (blíž Mohelnice) viz Újezd, o. Šumperk O u j e z d e č e k viz Újezdec, o. Přerov O u s o v viz Úsov, o. Šumperk O u s t í viz Ústí, o. Přerov a o. Vsetín O u v o z viz Úvoz, z. u Líšnice, o. Šumperk O y e s viz Újezd, o. Šumperk O y n i c z e viz Vojnice, o. Olomouc O z d n i c e viz Oznice, o. Vsetín OZNICE, o. Vsetín Č. 1505 Oznice, 1531-1580 Ozdnice, 1535 Voznice (Woznicze, ves pustú w Ozniczi), 1663-1692 Nová Dědina (osedlá), 1718-1846 a lidově dodnes Oznica, Osnica, 1847-1906 Osnice, pak Oznice; n. 1676 Neudorf oder Ossnitz, 1718-1846 Neudorf, 1718-1945 Osnitz, 1835 Rendorf; l. 1376-1449 Oznicze, 1396 Ozdnice, 1403 in Oscznicz, 1690 Novus Pagus, 1771 Osnicza. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. Ves zpustla v 15. stol., obnovena kolem 1660. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1784 (Pržno), 1797 (Branky)

Ö d e n d o r f viz Horní Studénky, o. Šumperk Ö h l s t a d t, Ö h l s t a d t e l, Ö h l s t a t t l viz Olejovice, o. Olomouc Ö l h ü t t e n viz Lhotka nad Moravou, o. Olomouc a Lhotka u Litultovic, o. Opava Ö s t e r r e i c h i s c h B r a n i t z viz Branice, s. Úvalna, o. Bruntál Ö s z n i g viz Ježník, s. Krnova, o. Bruntál P a c z k o v, P a č k o v viz Paskov, o. Frýdek-Místek P a c z m a n n s d o r f viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek PADESÁT LÁNů, o. Přerov Č. 1416-1798 Lány, 1793-1877 Padesátlánů, od 1846 Padesát Lánů; n. 1582-1945 Fünfzighuben, 1622 Funfftzighueben, 1676-1751 Funfzighuben; l. 1408 villam dictam Padessatt lanow, 1434 in Padesatlany, 1771 Hubnae quinquaginta. 1850 s. o. Hranice, 1938 Město Libavá, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Boškova, 1868 sam. obec s osadou Michalov, 1953 m.č. Potštátu, 1983 zanikly splynutím. M: 1629 (Potštát) P a g u s O m n i u m S a n c t o r u m viz Vyšehorky, o. Šumperk P a h r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín P a h r s o w i t z viz Paršovice, o. Přerov PALAČOV, o. Nový Jičín Č. od 1497 Palačov, 1798 Palcžow; n. 1602 Pallackow, 1676-1798 Paltschendorf, 1798-1945 Palzendorf, 1850 Paltzendorf, 1854 Platzendorf. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín) P a l a n i t z viz Palhanec, o. Opava P a l e n i n, P a l e n i n y, P a l l e n ý viz Poleniny, o. Frýdek-Místek P a l e o p o l i s v i z Staré Město, s. Karviné P a l e o t i t s c h i n i u m viz Starý Jičín, o. Nový Jičín

P a l e t i n viz Palonín, o. Šumperk PALHANEC, o. Opava Č. 1572 "mlýn pod Vejhovci", 1705 "mlýn někdy jaktarský, nyní nově zbudovaný Palhanec řečený", odtud stále Palhanec, 1850 Balhanice; n. 1702-1945 Palhanetz, 1738 Palanitz, Paulhanitz, 1740 Schellen mühle oder Palhanetz; l. 1771 Palhanetium. 1850 osada, 1960 m. č. Vávrovic, 1976 zanikl zrušením. M: 1659 (Jaktař) PALKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1437 Palkovice; n. 1676 Palkowicze, 1718-1918 Palkowitz, 1939-1945 Paulsdorf; l. 1672 Palkowitz, 1771 Palkowitium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. M: 1628 (Místek), 1784 P a l l a s k o w viz Palačov, o. Nový Jičín PALONÍN, o. Šumperk Č. od 1481 Palonín (Palonyn), 1850 Polonice, 1872 Polonín, lidově Palojin, Palovín; n. 1599-1771 Polein, 1798 Polain, 1798-1945 Pollein; l. 1365-1406 Polonin, 1353-1412 Palonyn, 1371 Paletin, 1771 Paloninium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1650 (Moravičany) P a l o n i n i viz Poleniny, o. Frýdek-Místek P á l o v viz Spálov, o. Nový Jičín P a l o v i n viz Palonín, o. Šumperk P a l t s c h e n d o r f viz Palačov, o. Nový Jičín P a l t z d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál P a l t z e n d o r f, P a l z e n d o r f viz Palačov, o. Nový Jičín PANČAVA, s. Úsova, o. Šumperk Č. od 1771 Pančava; n. 1771-1945 Weitzenfeld, též Waitzenfeld, 1850 Weitzendorf. Od 1850 s. Úsova, po 1949 oficiálně název zanikl. M: 1771 (Úsov) PANČAVA, s. Dlouhomilova, o. Šumperk 1848 m.č. Dlouhomilova.

M: Dlouhomilov, v matrikách samostatně neuváděn PÁNKOV, z., o. Vsetín Č. 1429-1507 Pankov (osedlý), 1563 pustý. Ves zanikla patrně v l6. stol. u Loučky, o. Vsetín v trati Pankovy, Paňkovy. P a n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín PANSKÉ NOVÉ DVORY, o. Frýdek-Místek Č. 1664-1704 Nové Dvorce, 1850-1917 Nové Dvory, odtud Panské Nové Dvory; n. 1664 -1917 Neuhof, 1917-1945 Herrschaftlich Neuhof; l. 1724 Neuhof. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osada Pazderné, 1916 samostatné, 1960 s. Frýdku-Místku. M: 1692 (Brušperk), předtím samostatně neuváděn P a n s t v í viz Tylov, o. Bruntál P a p ů v k a viz Popovice (Popůvky), z., o. Olomouc P a r d u l t o v i c e, P a r d t e l s d o r f viz Partutovice, o. Přerov P a r e s c h o w i c z e, P a r e s c h o v i t i u m, P a r e t o v i c e, P a r i s c h o w i c z e viz Paršovice, o. Přerov. P a r r o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín P a r s c o w i t z, P a r s c h o v i c i u m, P a r s c h o w i t z viz Paršovice, o. Přerov PARŠOVICE, o. Přerov Č. 1452-1594 Paryšovice, 1554 Pavišovice, 1609-1771 Parešovice, od 1847 Paršovice, 1850 Pařovice; n. 1627-1720 Pareschowitz, 1684-1945 Parschowitz, 1718 Pahrsowitz, 1794 Parscowitz, l. 1374 Pareschowicze, Parischowicze, 1447-1672 Paressowicze, 1771 Pareschovitium, 1863 Parschovicium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1868 s osadou Valšovice (1955 sam. obcí). M: 1718 (Soběchleby), 1784 P a r t e l s d o r f viz Partutovice, o. Přerov P a r t e s d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál P a r t o l t o v i c e, P a r t o v i c e viz Partutovice, o. Přerov

P a r t o w i c z viz Bartultovice, o. Bruntál P a r t s c h e n d o r f viz Bartošovice, o. Nový Jičín P a r t u l t o v i c e viz Partutovice, o. Přerov PARTUTOVICE, o. Přerov Č. 1412 Partoltovice, 1499-1629 Partultovice, 1517 Partuoltovice, 1530 Pardultovice, 1609 Pertultovice, 1707-1720 Bartotovice, 1771-1847 a 1905-1918 Bartutovice, 1863-1893 Bartultovice, 1872 Bartolovice, 1906-1918 a lidově Partovice, 1627-1635 a od 1919 Partutovice; n. 1672-1945 Bartelsdorf, Bartlsdorf, 1684 Pardtelsdorf; l. 1771 Bartutovitium, 1863 Bartelsdorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1713 (Bělotín), 1766 (Střítež nad Ludinou), 1786 P a r u a L o d n i c z viz Loděničky, z., o. Olomouc P a r u a T y n c z viz Týneček, o. Olomouc P a r u o K o b e r w i c z viz Malé Kobeřice, o. Opava P a r u o M o h r a viz Malá Morava, o. Šumperk P a r v a C z y n i c z viz Senička, o. Olomouc PARVA HLUBOKY, z., o. Olomouc Ves zanikla asi v místech Hrubé Vody nebo pod hradem Hluboký. - Viz hesla Hlubočky, Hluboký, Hrubá Voda! P a r v a H r a b o w a, P a r v a H r a b u o v k a viz Hrabůvka, s. Ostravy P a r v a L h o t a viz Malá Lhota, o. Vsetín P a r v a L u c z k a viz Loučka, o. Olomouc P a r v a S e n i c z, P a r v a S e n i c z k a viz Senička, o. Olomouc P a r v a V i l l a viz Víska, o. Olomouc P a r v a e P r o s i n k i viz Prusínky, o. Přerov P a r v o G l o k e r s d o r f viz Klokočůvek, o. Nový Jičín P a r v o H r a b o v a viz Hrabůvka, s. Ostravy P a r v o L h o t a viz Lhota u Kelče, o. Vsetín P a r v o P e t r s w a l d i k viz Petřvaldík, o. Nový Jičín P a r v o P r o s e n i c i u m, P a r v o P r u s z e n i c z viz Proseničky, o. Přerov

P a r v o S e n i t i u m viz Senička, o. Olomouc P a r v o S t o h l a viz Malá Štahle, o. Bruntál P a r v u m B i s t r o v a viz Bystrovany, o. Olomouc P a r v u m B r e s l viz Vraclávek, o. Bruntál P a r v u m G e s t r z e b, P a r v u m G e s t r z e b y viz Jestřebíčko, o. Šumperk P a r v u m H e i l e n d o r f viz Postřelmůvek, o. Šumperk P a r v u m H e r m e r s d o r f, P a r v u m H e r m e s d o r f viz Heřmánky, o. Nový Jičín P a r v u m H o s c h i t z viz Malé Hoštice, s. Opavy P a r v u m H v o z d viz Hvozdečko, o. Olomouc P a r v u m K o s c h a t k a viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek P a r v u m L a s n i c i u m, P a r v u m L a s n i k, P a r v u m L a z n i k viz Lazníčky, o. Přerov P a r v u m M o s s n o w e c z viz Mošnovec, s. Mošnova, o. Nový Jičín P a r v u m N a s o b u r k y viz Kotrflek, o. Olomouc P a r v u m P a u l o w i t z viz Horní Povelice, o. Bruntál P a r v u m P e n c i c z viz Penčičky, o. Přerov P a r v u m P e t e r s w a l d, P a r v u m P e t r z w a l d viz Petřvaldík, o. Nový Jičín P a r v u m P o y d l viz Podolíčko, o. Šumperk P a r v u m R a g e c z, P a r v u m R a s l, P a r v u m R e c z, P a r v u m R e y s s i e l viz Ráječek, o. Šumperk P a r v u m S e n i c z viz Senička, o. Olomouc P a r v u m S l a k a v viz Slavkov, o. Opava P a r v u m S w e n z e r viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek P a r v u m T y e s s i c z e viz Horní Těšice, o. Přerov P a r v u m U g e z d viz Zadní Újezd, o. Olomouc P a r y š o v i c e viz Paršovice, o. Přerov P a r z d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál P a ř o v i c e viz Paršovice, o. Přerov P a s c a u,

P a s c o w viz Paskov, o. Frýdek-Místek P a s d i e r n a, P a s d i r n a viz Pazderna, o. Frýdek-Místek P a s e c k ý G r u n t viz Pasecký Žleb, o. Olomouc PASECKÝ ŽLEB, o. Olomouc Č. 1771 v Gruntě, 1839-1922 Pasecký Grunt, od 1893 Pasecký Žleb, 1869-1885 též Paseky; n. 1716-1798 Passeker Grund, 1771-1945 Passekgrund; l. 1771 Passekgrund. 1850 osada Mutkova, od 1959 s. Paseky. M: 1731 (Paseka) P a s e k viz Paseky, o. Šumperk PASEKA, o. Olomouc Č. od 1413 Paseka, lidově Paseky; n. 1580 a 1860 Pasick, 1609, 1720-1945 Passek, 1629-1718 Passeg, 1771 Pasnoth; l. 1326 Thechanow, 1351 Novum Thecans, Novum Cechans, 1355 Tzscheczans, 1368, 1380, 1381 Novum Techans, Novum Techanez seu Passeca, 1368-1771 Passeca, Passeka, 1381 Passieka. 1850 s. o. Uničov, 1945 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1959 připojen Pasecký Žleb od Mutkova, 1960 Mutkov, 1964 Karlov jako m. č. M: 1674 P a s e k a viz Pasecký Žleb, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk, dále Paseka, s. Ostravy PASEKY, s. Šilheřovic, o. Opava Č. od 1874 Paseky; n. 1784-1945 Passekhof. Od 1850 stále s. Šilheřovic. M: Hať, v matrikách samostatně neuváděny PASEKY, o. Šumperk Zal. před 1710, č. 1771-1798 Paseka, od 1839 Paseky; n. 1771-1847 Pasek, Passekh, 1788 Passekdörfel, 1793 Klein Pasek, 1807-1945 Passek; l. 1771 Passeka, 1793 pagulus Passik, 1828 Passek. Od 1850 m.č. Líšnice. M: 1710 (Vyšehorky) P a s e k y viz Pasecký Žleb, o. Olomouc P a s e k y (za Frenštátem) viz Trojanovice, o. Nový Jičín

PASÍČKA, o. Jeseník Č. od 1883 Streitová, 1924 Štrejtová, 1935 Štreitová, od 1949 Pasíčka; n. 1699 Haness Streit aussm Hau, 1805-1924 Streitenau, 1894 a 1935-1945 Streitenhau. 1850 osada Bukovic, 1950 m.č. Jeseníku. M: 1677 (Jeseník) P a s k a u viz Boškov, o. Přerov a Paskov, o. Frýdek-Místek P a s k a w viz Paskov, o. Frýdek-Místek PASKOV, o. Frýdek-Místek Č. od 1449 Paskov, 1499 městečko Packov, 1517-1539 Pačkov (Paczkow), Pacžkow, 1864 Pastkov; n. 1676-1718 Passkau, 1699 Pascau (Stadtl und Dorf), 1699-1772 Paskow, 1720-1945 Paskau, 1692 Posko, 1772-1875 Paskau Markt und Dorf; l. 1267 Paztecowe, 1269 Passekow, 1297 Pazkow, 1300 Pascow, 1371-1460 Paczkow, 1389 Paskaw, 1408-1460 Pazkaw, 1771 Paskovium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1875 Místek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obce městečko a ves Paskov se spojily 1875 v jednu politickou obec pod jménem Paskov, německy Markt Paskau. M: 1684 P a s n o t h, P a s s e c a, P a s s e g viz Paseka, o. Olomouc P a s s e k viz Paseky, s. Šilheřovic, o. Opava, Paseky, o. Šumperk a Paseka, o. Olomouc P a s s e k a viz Paseka, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk P a s s e k e r G r u n d, P a s s e k g r u n d viz Pasecký Žleb, o. Olomouc P a s s e k d ö r f e l, P a s s e k h viz Paseky, o. Šumperk P a s s e k h o f viz Paseky, s. Šilheřovic, o. Opava P a s s e k o w viz Paskov, o. Frýdek-Místek P a s s i e k a viz Paseka, o. Olomouc P a s s i k viz Paseka, o. Olomouc a Paseky, o. Šumperk P a s s k a u, P a s t k o v viz Paskov, o. Frýdek-Místek PATEŘÍN, o. Olomouc Č. od 1406 Pateřín, 1437 Pateřník; n. 1677-1918 Paterzin, Pateřin, 1771-1846 a za okupace Paterschin; l. 1351-1355 Paterzin, Paterzyn, 1365 Patersin, 1437 Patherzyn.

1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Bílé Lhoty. M: 1648 (Měrotín), 1786 (Bílá Lhota) P a t e ř n í k viz Pateřín, o. Olomouc P a t z d o r f, P a t z d o r f i u m, P a t z e n d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál P a u l h a n i t z viz Palhanec, o. Opava P a u l i n a, P a u l i n a b u r g, P a u l i n e b u r g viz Pavlinka, o. Jeseník P a u l o v viz Pavlov, o. Šumperk P a u l o w i c z viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov P a u l o w i t z viz Pavlovičky, s. Olomouce a Slezské Pavlovice, s. Osoblahy, o. Bruntál P a u l s d o r f viz Palkovice, o. Frýdek-Místek P a u l w i c z viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál P a u n d e s t a t viz Potštát, o. Přerov P a u t s c h viz Budišov nad Budišovkou, o. Opava P a u w e l viz (Český) Povel, s. Olomouce P a v i š o v i c e (recte asi Parišovice) viz Paršovice, o. Přerov PAVLINKA, o. Jeseník Č. od 1863 Pavlinka, 1880 Paulina(!), n. 1783-1945 Paulinaburg, 1798 Paulineburg. Od 1850 osada Bernartic; název zrušen 1965. M: 1793 (Bernartice) P a v l o n viz Pavlov, o. Šumperk PAVLOV, o. Šumperk Č. od 1480 Pavlov, ale 1751-1846 Pavlon, 1798 Babilow; n. 1677 a 1872-1918 Pawlow, 1771-1847 Pawlon, 1788 Bablau, 1798 Bablon, 1939-1945 Pawlau; l. 1355-1771 Pawlow, 1672 Paulow. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s m.č. Lechovice, 1960 připojen Svinov s osadou Zavadilka, 1976 jako m.č. Radnice a Veselí s osadou Vacetín. M: 1647 (Loštice)

P a v l o v i c e viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Slezské Pavlovice, o. Bruntál,dále Pavlovičky, s. Olomouce PAVLOVICE U PŘEROVA, o. Přerov Č. od 1499 Pavlovice, 1915 Pavlovice u Přerova; n. 1676-1945 Pawlowitz; l. 1349-1351, 1376-1415 Paulowicz, 1384-1446 Pawlovicz, 1771-1863 Pavlovicium. Od 1850 s. o. Bystřice p. H., 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1895 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Prusínky, které 1983 zanikly, 1976 společný MNV pro Pavlovice u P., Hradčany a Šišmu se sídlem v Pavlovicích u P., 1983 obě m.č. Pavlovic u P., 1990 obě osamostatněny. M: 1657 (Dřevohostice), 1663 P a v l o v i c i u m viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Pavlovičky, s. Olomouce PAVLOVIČKY, s. Olomouce Č. od 1771 Pavlovičky, 1846-1921 Pavlovice; n. 1748-1945 Paulowitz, 1751-1793 Pawlowitz, oder Ostrau, 1849 Pawlowitz, l. 1771 Pavlovitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc, od 1919 s. Olomouce. Vznikly přenesením obce Ostrovů na nové místo v souvislosti s budováním opevnění v Olomouci. - Viz i heslo Ostrovy! M: 1740 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1784 (Olomouc – Chválkovice) P a w l a u, P a w l o n, P a w l o w viz Pavlov, o. Šumperk P a w l o w i c z, P a w l o w i t z viz Pavlovice u Přerova, o. Přerov a Pavlovičky, s. Olomouce P a w l o w i c z r e t r o c a s t r u m viz Dolní Povelice, o. Bruntál PAZDERNA, o. Frýdek-Místek Č. 1573 a od 1885 Pazderna, 1580-1748 Pazdierna, 1798 Pasdierna, 1893 Pazděrna; n. 1580 Pazdiernaw, 1664-1945 Pazdierna, 1869 Pazdzierna, l. 1724 Pasdirna; p. 1885-1893 Pazdzierna. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Nové Dvory, 1975 spol. MNV s Dobrou, 1980 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1610 (Bruzovice) P a z d i e r n a viz Pazderna, o. Frýdek-Místek P a z k a w, P a z k o w,

P a z t e c o w e viz Paskov, o. Frýdek-Místek P e c k e n g r u n d t viz Pekařov, o. Šumperk P e h e m i s c h P o w e l viz Český Povel, s. Olomouce P e h r n s d o r f viz Bernartice nad Odrou, o. Nový Jičín P e i s c h d o r f, P e i s k e r s d o r f, P e i e s k e s s d o r f, P e i t s c h d o r f, P e i z k e n d o r f viz Piskořov, o. Bruntál P e k a č o v viz Pekařov, o. Šumperk PEKAŘOV, o. Šumperk Č. 1570-1577 Pekengrund, 1577-1589 Pekengründt, Pekngrünt, 1720-1771 a od 1885 Pekařov, 1793, 1798, 1847 a 1875 Pekáčov, 1846-1872 Beckengrund, 1863-1874 Hluboká; n. 1608-1945 Beckengrund, Beckengrundt; l. 1771-1847 Beckengrund. 1850 osada Bukovice, za okupace s. Pustých Žibřidovic, 1953 m.č. Jindřichova. M: 1643 (Velké Losiny) P e k e n g r u n d t, P e k n g r ü n d viz Pekařov, o. Šumperk P e l e h ř i m o v, P e l h r z i m o w i c z, P e l h ř i m o v viz Pelhřimovy, o. Bruntál PELHŘIMOVY, o. Bruntál Č. 1402 Pilgreimsdorf, 1403-1415 Pelehřimov, 1431-1517 a 1850 Pelhřimov, od 1451 Pelhřimovy, 1555-1632 a 1869-1893 Poruba; n. 1377-1423 Pilgramsdorf, 1402 Pilgreimsdorf,l637 Bilgersdorf, 1644-1872 Pilgersdorf, 1651 Pülgersdorf, 1847-1945 Mährisch Pilgersdorf; l. 1308 Pilkenstorp, Pilchenstorph, 1317-1326 Pilgrimsdorf, 1370-1413 Pilgremsdorf, 1393 Pilgreyinsdorf, 1406 de Polrzymow, Piligrimsdorf, 1460-1461 Pelhrzimowicz, 1672 Pilgersdorf, 1771 Pilgersdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Při dělení Slezska 1742 resp. 1763 část území obce připadlo Prusku. 1850 osada Slezských Rudoltic, 1868 sam. obec, 1949 spol. MNV se Slezskými Rudolticemi, 1951 jejich m. č., 1971 název zanikl, neoficiálně užíván do současné doby. M: 1723 (Slezské Rudoltice) P e l t z b e r g viz Hřibová, o. Jeseník P e l w y s viz Lužná, o. Šumperk P e n c z i c z viz Penčice a Penčičky, o. Přerov PENČICE, o. Přerov

Č. od 1412 Penčice, v 16. stol. též Pěnčice, 1618 Pěnčín, 1662 Peczet diediny Rybich Penczicz (! Hrubých?), 1662, 1749-1847 Hrubé Penčice, 1872-1905 Velké Pěnčice, 1906-1921 Velké Penčice, odtud Penčice; v 16. stol. snad i Horní Penčice - srovnej heslo Penčičky!; n. 1637-1671 Penczitz, Pentzitz, 1718 Gross Piencžitz, 1720-1945 Gross Pentschitz, 1771 Gross Bentschitz, 1798-1847 Gross Penschitz, 1906-1918 Gross Pentschitz; l. 1137 Pencicih, 1364-1368 Penczicz, 1771 Bentschitz Magno, 1863 Penčicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Penčičky, 1985 Penčice m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1706 PENČIČKY, o. Přerov Č. 1409 Malopincziczky, 1418-1603 Malé Penčičky, 1551 Dolní Penčzycze, 1418, 1771-1974 Penčičky, 1581 Penčice, 1603-1656 a 1893-1921 Malé Penčice, 1693 Pečet malopenčická, 1718-1798 a 1872-1893 Pěnčičky; n. 1675 Pentzitz, 1720 Klein Penschitz, 1771-1945 Klein Pentschitz, Kleinpentschitz; l. 1350-1464 Pencicz, 1389 de Parvum Penczicz, 1385 Penczicz Minor, 1771 Parvum Pentschitz. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Penčic, 1985 jejich připojením k Přerovu zanikly. M: 1706 (Penčice) P e n i t s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál P e n k a viz Benkov, o. Olomouc P e n t s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál P e n t z i t z viz Penčice a Penčičky, o. Přerov PERCHTOLDESDORF, z., o. Šumperk L. 1279 a 1365 Perchtoldi villa, 1325 -1381 Perchtoldesdorf, 1381 Perichdols dorf(?). Ves zanikla někde v prostoru mezi Brannou a Štíty koncem 14. nebo 15. stol., nebo změnila jméno. P e r k i r ž viz Burkvíz, o. Bruntál P e r l a viz Prlov, z., o. Olomouc P e r l a u, P e r l o v viz Prlov, z., o. Olomouc a Prlov, o. Vsetín PERNÁ, o. Vsetín Č. 1437 Perné, od 1480 Perna, Perná; n. 1676-1945 Perna, 1771 Pernau, 1720 Berna; l. 1355-1378 in Perne, de Perne, 1368 a 1771 Perna, 1690 Pirna. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 m.č. Lešné. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 (Lešná)

P e r n a u, P e r n é viz Perná, o. Vsetín P e r n i a u viz Brňov, o. Vsetín P e r n í č e k, P e r n í k, P e r n i k i u m, P e r n y k viz Brníčko, o. Olomouc P e r s c h n o viz Pržno, o. Frýdek-Místek P e r s n o viz Pržno, o. Vsetín P e r s t n a viz Prstná, o. Karviná P e r t o l t i c e viz Bernartice, o. Jeseník P e r t u l t o v i c e viz Partutovice, o. Přerov P e r z n a, P e r z n o, P e r ž n o viz Pržno, o. Frýdek-Místek P e s c h i c o w a L h o t a viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín P e s k o v viz Pískov, o. Olomouc P e s k o v a L h o t a viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín P e s n á viz Plesná, o. Opava P e s s o w viz Ješov, o. Olomouc P e t a r n, P e t ä r n viz Pitárné, o. Bruntál P e t e r k o v i c e viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava P e t e r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc, Petrov nad Desnou, o. Šumperk, Petrovice, s. Janova, o. Bruntál, Petrovice u Karviné, o. Karviná, Petrovice, s. Příbora, o. Nový Jičín, Petrovice, s. Skorošic, o. Jeseník, Pustějov, Vražné a Véska (s. Příbora), o. Nový Jičín P e t e r s d o r f a n d e r T e s s, P e t e r s d o r f b e i L o s s i n viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk P e t e r s h o f e n viz Petřkovice, o. Opava P e t e r s k o w i t z viz Petřkovice, o. Opava P e t e r s w a l d viz Petřvald, o. Karviná, Petřvald, o. Nový Jičín a Petříkov, o. Jeseník P e t e r s w a l d e viz Petrovice, s. Janova, o. Bruntál a Petříkov, o. Jeseník P e t e r w i t z viz Petrovice u Karviné, o. Karviná a Pustějov, o. Nový Jičín P e t i k o w viz Bezděkov nad Třebůvkou, o. Olomouc

P e t i r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc, Petrov nad Desnou, o. Šumperk a Petrovice u Karviné, o. Karviná P e t i r s w a l d e viz Petřvald, o. Karviná P e t r i C r a s viz Petrovice, s. Skorošic, o. Jeseník P e t r i v i l l a viz Petrovice u Karviné, o. Karviná a Petrovice, s. Skorošic, o. Jeseník P e t r k o v i c e, P e t r k o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava P e t r o ň o v i c e viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín PETROV NAD DESNOU, o. Šumperk Č. 1417-1924 Petrovice, pak Petrovice nad Desnou, od 1954 Petrov nad Desnou, ale 1551 z Peterštorfu, 1564 Petrovice u Šumperka, 1872-1885 Petrov; n. 1610 Petersdorf bei Lossin, 1677-1924 Petersdorf, 1807 Ober Petersdorf, 1924-1945 Petersdorf an der Tess ; l. 1391 a 1672 Petersdorf, 1431 Petirsdorf, 1771 Petersdorfium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, za okupace s. Rapotína, 1950 města Šumperka jako Šumperk V., 1954 sam. obec, 1980 m.č. Sobotína. M: 1696 (Rapotín) P e t r o v viz Pitrov, o. Frýdek-Místek PETROVA KRAŠ, z., o. Jeseník L. 1420 Petri Cras. Stála v prostoru okolo Vidnavy, snad totožná s Petrovicemi. PETROVICE, o. Bruntál Č. 1570-1573 nově vystavená ves Petrsdorf, 1583-1616 Petrsdorf, od 1846 Petrovice; n. 1616-1945 Petersdorf; l. 1208 in Petrouich, 1267 Petrowiz, Peterswalde, 1389 Petersdorf desertum, 1672-1771 Pettersdorf, Pettersdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Zpustly ve 14. stol., obnoveny před 1570. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Janova, 1991 sam. obec. M: 1707 (Jindřichov), 1769 PETROVICE U KARVINÉ, o. Karviná Č. od 1431 Petrovice, 1643 dědina Petrovice od Fryštátu, 1808 Pietrowicze, 1949 Petrovice u Bohumína, od 1952 Petrovice u Karviné; n. 1443 Petersdorf, 1447-1454 Petirsdorf, 1688-1945 Petrowitz, 1736 Peterwitz; l. 1305 Petri villa, 1394 Petrowitz, 1671 Pietrowicz; p. 1808 Pietrowicze, 1883 Piotrowice, od 1906 Pietrowice. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín,

1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osadami Petrovic byly Prstná a Závada, osamostatněné před 1869, r. 1952 připojeny k Petrovicím Dolní Marklovice a znovu Prstná a Závada. M: 1652 (Fryštát), 1785 PETROVICE, z., o. Nový Jičín Č. 1437-1535 Petrovice, z části snad ještě osedlé, 1529-1552 dvůr petrovský, 1577 tvrz a dvůr Petrovice, 1580 Petrovice jináč Niklasdorf, dvůr se nazývá od r. 1850 Petrovice nebo Petrovský dvůr; n. 1692 Twur(!), 1798-1918 Petrowitzerhof; l. 1307-1327 Petersdorf, 1359-1478 Petrowicz prope Freiberg. Ves zanikla resp. splynula s Klokočovem u Příbora a zbyl po ní dvůr Petrovice; název zanikl 1952 po rozparcelování dvorských pozemků. PETROVICE, o. Jeseník Č. od 1850 Petrovice; n. 1578-1945 Petersdorf; l. 1284 Petrovici, 1310 Petri villa, 1410 Petersdorf. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. Ves zpustla v 15. stol., obnovena 1578. 1850 sam. obec, k níž stále náležely osady Hraničná a Nové Chaloupky, 1949 Petrovice m. č. Skorošic. - Viz i heslo Petrova Kraš(?)! M: 1599 (Skorošice) P e t r o v i c e viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc a Pustějov, o. Nový Jičín P e t r o v i c e (u Šumperka, nad Desnou) viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk P e t r o v s k á L h o t a viz Francova Lhota, o. Vsetín P e t r o v s k ý D v ů r viz Petrovice, z., o. Nový Jičín P e t r o w i t z viz Petrovice, z. a Pustějov, o. Nový Jičín a Petrovice u Karviné, o. Karviná P e t r s f a l d, P e t r s c h w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín P e t r s k o w i t z viz Petřkovice, o. Opava P e t r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc P e t r s w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín a Petříkov, o. Jeseník P e t r š t o r f viz Petrov nad Desnou, o. Šumperk P e t r z i e w a l d y viz Petřvald, o. Nový Jičín P e t r z k o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava PETŘÍKOV, o. Jeseník Č. od 1839 Petříkov; n. 1615-1945 Peterswald; l. 1771 Petrswalde. 1850 osada Ostružné, o. Jeseník.

M: 1628 (Ostružná) P e t ř í k o v i c e viz Petřkovice, o. Nový Jičín a o. Opava PETŘKOVICE, o. Nový Jičín Č. 1497 Petrkovice, od 1499 Petřkovice, 1536-1921 též Petříkovice; n. 1676 Petržikowicz, 1692 Parrowitz, 1720 Bedřikowitz, 1771 Petrschkowitz, 1798 Petschkowitz, 1846-1918 Petržikowitz, Petržkowitz, Petřkowitz, 1939-1945 Peterkowitz; l. 1690 Petrzkowice, 1771 Petrzkowitium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1979 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín) PETŘKOVICE, s. Ostravy Č. 1432-1607 Petrkovice, od 1586 Petřkovice, ale 1634 Peterkovice, 1870-1881 Petříkovice; n. 1720 Petrschkowitz, 1736 Petrskowitz, 1771-1847 Petrzkowitz, 1784 Peterkowitz, 1870 Petřikowitz, 1905-1945 Petershofen; l. 1771 Petrzkowitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín, 1949 Ostrava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Opava, 1976 Ostrava. 1976 s. Ostravy. M: 1647 (Hlučín) PETŘVALD, o. Karviná Č. od 1483 Petřvald, 1881 Petržvald; n. 1720-1945 Peterswald; l. 1305-1409 Petirswalde; p. 1893 Pietwold, 1906-1918 Pietwałd, 1938-1945 Pietrzwald. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1955 povýšen na město. M: 1676 (Šenov), 1793 PETŘVALD, o. Nový Jičín Č. od 1409 Petřvald (Petrsvald, Petršvald, Peterswald, Petržvald), (1465) 1516-1918 též Velký Petřvald, 1554 ves Petrziewaldy, 1850 Velký Petrvald, Hrubý Petrvald, 1885 Velké Petřvaldy, 1930 Petřvald na Moravě; n. 1390 Gross Petirswald, 1633-1692 Peterswald, Petrswald, 1655-1945 Gross Peterswald; l. 1367-1481 Peterswald, Petrswald, 1379 de Petrwald, 1382 Petrschwald, 1389-1391 Magnum Peterswald, 1393-1401 Petrzwald, Maior Petrzwald, 1403 Petrsfald, 1465 vulgariter Weliky Petrswald, 1672 ex Magno Petrzwaldt, 1771 Magno Petrswald. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 sam obec s osadou Dvorek, 1957 připojen zbytek obce Harty. M: 1697 (Stará Ves nad Ondřejnicí), 1785 PETŘVALDÍK, o. Nový Jičín

Č. 1516-1912 Malý Petřvald, od 1517 a oficiálně od 1912 Petřvaldík, 1554 Petřvaldíky, 1885 Malé Petřvaldíky, Malé Petřvaldy; n. 1673-1945 Klein Peterswald; l. 1389-1403 a 1671-1771 Peterswald Parvum, 1437-1450 Petrswaldik, 1465 Parvo Petrswaldik, 1476 de Parvo Petrzwald. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1976 s. Petřvaldu. M: 1697 (Stará Ves nad Ondřejnicí), 1785 (Petřvald) P e t ř v a l d í k y viz Petřvaldík, o. Nový Jičín P e t ř v a l d y viz Petřvald, o. Nový Jičín P e t s c h k o w i t z viz Petřkovice, o. Nový Jičín P e t t e r w i t z viz Pustějov, o. Nový Jičín P e u s c h e n viz Pískořov, o. Bruntál P ě k o v viz Býkov, o. Bruntál P ě n č i c e, P ě n č í n viz Penčice. o. Přerov P ě n č i č k y viz Penčičky, o. Přerov P ě n t k o v viz Benkov, o. Šumperk P f a f f e n g a l g e n viz Popelov, z., o. Přerov P f a l t z d o r f viz Bartultovice, o. Bruntál P f e l w i s s viz Lužná, o. Šumperk P f l a u m e n d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín P f ö h l w i e s, P f ö h l w i e s e n, P f ö h l w i s i u m viz Lužná, o. Šumperk P h a r c a s t a t viz Frenštát pod Radhoštěm, o. Nový Jičín P h i l i p p s d o r f viz Filipová, s. Loučné, o. Šumperk, Filipovice, s. Domoradovic, o. Opava a Filipovice, s. Bělé pod Pradědem, o. Jeseník P h i l i p p s t h a l viz Filipov, s. Nemile a Filipová, s. Loučné, o. Šumperk P h i l n s t a y n, P h i l s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál P h i l y r o p o l i s viz Lipník nad Bečvou, o. Přerov P h u l s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál P i a s e c z n a, P i a s e c z n e viz Písečná, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek P i a s e k viz Písek, o. Frýdek-Místek

P i c k, P i c k a u, P i c k e viz Býkov, o. Bruntál P i e r ś n a, P i e r s t n a, P i e r ś n a viz Prstná, o. Karviná P i e s viz Píšť, o. Opava P i e s c o w a L h o t a viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín P i e s e k viz Písek, o. Frýdek-Místek P i e s e n d o r f viz Pískov, o. Olomouc P i e s c h, P i e s c h e, P i e s c h t z viz Píšť, o. Opava P i e s s e n d o r f viz Pískov, o. Olomouc P i e s z e k viz Písek, o. Frýdek-Místek P i e t e r n a viz Pitárné, o. Bruntál P i e t r o w i c e viz Petrovice, o. Karviná P i e t r o w viz Pitrov, o. Frýdek-Místek P i e t r z w a l d viz Petřvald, o. Karviná P i e t s c h t z viz Píšť, o. Opava P i e t t e r s d o r f viz Hraničné Petrovice, o. Olomouc P i e t w a ł d, P i e t w o l d viz Petřvald, o. Karviná P i k a u viz Býkov, o. Bruntál P i l c b e r k viz Hřibová, o. Jeseník P i l g e r s d o r f, P i l g e r s d o r f i u m, P i l g r s m s d o r f, P i l g r e i m s d o r f, P i l g r e m s d o r f, P i l g r e y i n s d o r f, P i l g r i m s d o r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál P i l c h e n s t o r p h, P i l i g r i m s d o r f, P i l k e n s t o r p viz Pelhřimovy, o. Bruntál P i l s b e r g viz Hřibová, o. Jeseník P i l t e n viz Bělidla, s. Olomouce P i l t s c h viz Bílčice, o. Bruntál

P i l t z b e r g, P i l z b e r g viz Hřibová, o. Jeseník P i n c k e viz Benkov, o. Olomouc P i n k a u t, P i n k a u t e, P i n k o u t viz Plinkout, o. Olomouc P i n k e viz Benkov, o. Olomouc P i n k o v viz Benkov a Plinkout, o. Olomouc P i n t e r n a viz Pitárné, o. Bruntál P i ň o v i c e, P i ň o w i t z viz Pňovice, o. Olomouc P i o e e c z n a, P i o s e c z n e viz Písečná, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek P i o s e k viz Písek, o. Frýdek-Místek P i o t r o w i c e viz Petrovice u Karviné, o. Karviná P i o w i n viz Pivonín, o. Šumperk P i r k a, P i r k a t, P i r k a u, P i r k e n viz Tvrdkov, o. Bruntál P i r n a viz Perná, o. Vsetín P i r n í č e k viz Brníčko, o. Olomouc P i r s t n a, P i r s t n a u viz Prstná, o. Karviná P i r z n a viz Pržno, o. Vsetín P i s a r o v, P i s a r z o w i c z viz Písařov, o. Šumperk PÍSAŘOV, o. Šumperk Č. od 1480 Písařov, lidově Pisarov; n. 1609 Schreibersdorf, 1676-1945 Schreibendorf; l. 1278-1365 Scriptoris villa, 1358 Pisarzowicz, 1662-1771 Schreibendorfium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1918 připojena osada Bukovice, nyní m.č., 1976 připojeny Jakubovice (1990 sam. obec). M: 1738 (Štíty), 1784 P i s c o w i c z viz Biskupství, o. Olomouc P i s c z viz Píšť, o. Opava

PÍSEČNÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1466 rychtář pisseczny, 1571 z Piasecžney, 1577 na Piasecznym, 1647 Pioseczne, 1692 Piseczna, 1850 Piaseczna, 1858-1871 Pioseczna, od 1871 Písečná; n. 1720-1918 Pioseczna; l. 1683-1724 Piaseczna; p. od 1850 Pioseczna. Od 1850 osada Jablunkova. M: 1671 (Jablunkov) PÍSEČNÁ, o. Jeseník Č. od 1872 Sandhubel, od 1924 Sandhýbl, od 1948 Písečná, v literatuře od 1936 Pustá Cerekev, n. 1373-1420 Wustekirche, 1559 zu Wüstkirch, 1567-1945 Sandhübel, 1641 Santhübel, 1720 Sendhubel. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 osada České Vsi, 1866 sam. obec. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena kolem 1550. M: 1668 (Jeseník), 1784 PÍSEČNÁ, o. Frýdek-Místek Vznikla 2001 jako sam. obec odtržením od Jablunkova, v literatuře uváděna jako osada, má však dochován archiv obec z období 1879-1896. PÍSEK, o. Frýdek-Místek Č. 1466-1571 Piesek, 1577-1720 a od 1885 Písek, 1647 Piosek, 1675 a 1850 Piasek; n. 1720-1945 Piosek; l. 1724 Piasek; p. od 1647 Piosek, 1850 Pieszk. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Jablunkovem, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1671 (Jablunkov) P i s c h d o r f viz Piskořov, o. Bruntál P i s c h e n, P i s c h t viz Píšť, o. Opava P i s c h t i u m, P i s c h t z, P i s c h z viz Píšť, o. Opava P i s k e r s d o r f viz Piskořov, o. Bruntál PISKOŘOV, o. Bruntál Č. od 1554 Piskořov (Piskorziow), 1573-1582 též Piskořovy; n. 1554 Peisgersdorf, 1555 Peisskessdorf, 1590 Peiskersdorf, 1630 Beischkendorf, 1676-1718 Peuschen, 1720 Beisdorf, 1751-1945 Peischdorf, lidově německy Pischdorf; l. 1267 Pizkerstorph, 1317-1320 Piskersdorf, 1389 Piskorzow, 1400 Peiskersdorf, 1771 Peischdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., obnovena kolem 1550.

1850 osada Slezských Rudoltic, 1868 sam. obec, 1947 spol. MNV s Městem Albrechtice, 1951 jejich m. č. M: 1659 (Slezské Rudoltice) PÍSKOV, o. Olomouc Č. 1516-1630 a 1847 Písková (Pyskova), od 1547 Pískov (Pyskow), 1552 Prstkov, 1600 z Peskova, 1798 Pístov, 1839-1872 a lidově Peskov; n. 1676-1718 Piessendorf, 1734 Püssendorf, 1751-1772 Pussendorf, 1720-1945 Pissendorf; l. 1348 Piscow, 1358 Pyscow, 1371 Pyscaw, Piskau, 1692 Bistene, 1771 Pissendorfium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1979 Olomouc; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Šumperk, 1979 Olomouc. 1850 sam. obec, 1979 m.č. Troubelic. M: 1786 (Hradečná) P í s k o v viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín P i s s, P i s s c e, P i s s e c viz Píšť, o. Opava P i s s e n d o r f viz Pískov, o. Olomouc P i š k o v á viz Píškova Lhota, z., o. Vsetín PÍŠKOVA LHOTA, z., o. Vsetín Č. 1449-1463 Píškova Lhota, 1502-1535 pustá ves Píšková; l. 1376 Peschicowa Lhota, 1392 Piescowa Lhota, 1396 Peskowa Lhota, 1437 Pisskowa Lhota. Ves zanikla v 15. stol. tam, kde je nyní osada Píšková nebo Pískov, s. Poličné. PÍŠŤ, o. Opava Č. 1447 Pysscze, 1520-1700 Pisscz, 1666 Pisst, 1771 Pysecz, 1847 Pyss, 1870 Pyšt, od 1922 Píšť; n. 1720 Pietschtz, Pieschtz, Pischtz, 1736 Pissecz, 1771 Pyscht, 1784 Pyschz, 1837-1847 Pyschtz, 1879-1920 Pyschcz, od 1910 Sandau, l. 1228 Pieshc, 1250 Piscz, 1255 Putsche, 1265-1269 Piess, 1270 Piesche, 1349 Pyschen, 1672 Pisc, 1724 Pischt, 1771 Pischtium. 1850 s. o. Ratiboř, 1923 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1923 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1692 PITÁRNÉ, o. Bruntál Č. 1539 Pitarní, 1543 Piterní, 1571-1594 Pitareň, Piterná, Piterné, Piterno, 1577 Biterno, 1591 Bitarno, 1593 Piterný, 1600 kostel Pitarský (!), 1720 Pitarna, 1771-1798 Pitarne, 1850 Biterna, 1872 Pitarně, 1889 Bitárno, Pitárno, 1921 Pitárni, od 1924 Pitárné; n. 1654-1758 Petärn, 1676 Petarn, 1718-1921 Pittarn, 1771-1798, 1921-1945 Pittern; l. 1267-1294 Biterne, 1320 in Bitern, 1404-1406 Pittarn, Pitterna, Pieterna, 1445 Pinterna, 1771 Pittarna. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov, 1960 Bruntál; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál.

1850 sam. obec s osadami Dívčí Hrad, Životice a Sádek, 1967 Pitárné m. č. Vysoké. M: 1651 P i t r a u viz Pitrov, o. Frýdek-Místek PITROV, o. Frýdek-Místek Č. 1580 Petrov, od 1689 Pitrov, 1808 Krosov; n. 1720-1765 Pitrov, 1720 též Piettrow, 1770-1945 Pitrau, Pittrau; p. od 1850 Pitrow. Od 1850 stále osadou Soběšovic, název oficiálně zanikl r. 1965. M: 1773 (Domaslavice) P i t r r w a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín P i t r s d o r f, P i t t r s c h d o r f viz Vražné, o. Nový Jičín P i t t a r n, P i t t a r n a, P i t t e r n a viz Pitárné, o. Bruntál PIVONÍN, o. Šumperk Č. od 1447 Pivonín, lidově Pivoji; n. 1677 Pivonie, 1718-1945 Piwoin, 1789 Piowin; l. 1392-1672 Pywonin, 1771 Piwoina. 1850 s. o. a o. Zábřeh, od 1960 Šumperk. 1976 m.č. Zábřehu. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) P i w o i n, P i w o i n a viz Pivonín, o. Šumperk P i z k e r s t o r p h viz Piskořov, o. Bruntál P l a c z e, P l a č, P l a č e viz Pleče, o. Šumperk PLAČKOV, z., o. Přerov Č. 1584-1611 dvůr Plačkov. Ves zanikla v 15. stol. u Oseka nad Bečvou. P l a č l i v á U l i c e viz Zelená Ulice, s. Olomouce P l a d e n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk P l a d o n i t z viz Mladějovice, o. Olomouc P l a c h viz Plechy, o. Šumperk

P l a c h o w i c z viz Neplachovice, o. Opava P l a n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk P l a s c h k y viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk P l a s n á viz Plesná, o. Opava P l a t e a G r i n o v i a n a viz Zelená Ulice, s. Olomouce P l a t s c h viz Pleče, s. Jindřichova a Plechy, s. N. Malína, o. Šumperk P l a t t e n d o r f viz Blahutovice, o. Nový Jičín P l a t t r s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk P l a t z viz Blatec, o. Olomouc P l a t z e n d o r f viz Palačov, o. Nový Jičín P l a u d a w viz Bludov, o. Šumperk P l a u n d o r f viz Bludovice, o. Nový Jičín P l ä t s c h, P l ä t s c h e viz Pleče, s. Jindřichova, o. Šumperk P l č i c e viz Bílčice, o. Bruntál PLEČE, o. Šumperk Č. 1564 ves Placze, 1575 Reykhartice ji nak Plietcže, 1581-1591 ves Platssch, 1839-1885 Plač, 1872 Pláče, od 1893 Pleče; n. 1607-1620 Pletsche, 1650 Plätsche, 1654-1945 Platsch, 1678 Plätsch, 1716 a 1626 Pletsch, 1718 Plötsch; l. 1690 pagellus Plätsch, 1771 Platsch. 1850 administrativní jednotka spolu s Habarticemi, 1949 připojeny k Jindřichovu, 1976 osada Habartic a vše m.č. Jindřichova. M: 1632 (Hanušovice) P l e c h viz Bělidla, s. Olomouce PLECHY, o. Šumperk Č. 1771 Pletssy, 1793-1872 Plech, 1885 Plach, Plejch, od 1893 Plechy; n. 1626-1847 a 1905 Pletsch, 1677-1945 Plötsch, 1751-1798 Plotsch, 1751-1772 a 1924 Platsch, 1820 Pletz; l. 1771 Pletschium. 1850 osada, pak m.č. Dolních Studének, 1973 m.č Nového Malína. M: 1668 (Nový Malín) P l e j c h viz Bělidla, s. Olomouce a Plechy, o. Šumperk P l e s viz Lípy, o. Olomouc

PLESNÁ, s. Ostravy Č. od 1434 Plesná, ale 1467 ku vsi Pesney, 1663 z dědiny Plasney; n. 1377 zu Plesin, 1716-1918 Plesna, za okupace pokus o zavedení názvu Fliessen; l. 1255-1434 Plesná. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Hlučín; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1960 Opava, 1976 Ostrava. Vedle (Staré) Plesné založena r. 1762 Nová Plesná, n. Neu Plessna, pro Starou Plesnou zaveden název Alt Plessna, ale obě osady tvořily vždy společnou politickou obec se jménem Plesná. 1976 s. Ostravy. M: 1696 (Hlučín), 1780 P l e t s c h, P l e t s c h e viz Pleče, s. Jindřichova, a Plechy, o. Šumperk P l e t s s y, P l e t s c h i u m viz Plechy, o. Šumperk P l e y c h viz Bělidla, s. Olomouce P l i e t s c h e viz Plechy, o. Šumperk PLINKOUT, o. Olomouc Č. 1463-1464 Plnkuty, 1516-1600 Plnkout, Plnkuty, od 1523 Plinkout, též Plinkouty, 1581 z Pynkuta, 1610-1618 a 1846 Pinkaut, Pinkout, 1771 Pinkow, 1847 Pinkauty, od 1850 Plinkout; n. 1578-1642 Pinkautt, 1609-1645 Pinckaute, Pinkaute, 1751-1798 Pinkauten; l. 1348 Plinkut, 1368 Polnkutye, 1381 Plnkuth, 1771 Pinkaute. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Dlouhé Loučky. M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka) P l n k a u t, P l n k u t h, P l n k u t y viz Plinkout, o. Olomouc P l o m y (recte Polomy) viz Polom, o. Přerov. P l o n s d o r f viz Mladoňov, o. Šumperk P l o t s c h viz Plechy, o. Šumperk P l ö t s c h viz Pleče, s. Jindřichova, Plechy, o. Šumperk P l u č i n y viz Pulčín, o. Vsetín P n y e w i c z viz Pňovice, o. Olomouc PŇOVICE, o. Olomouc Č. od 1407 Pňovice (Pniowicze), 1572-1850 a 1906 též Piňovice, Pyniowicze apod.;

n. 1534-1918 Kniebitz, Knibitz, 1678 Kniwitz, 1720-1798 Knibis, 1939-1945 Kniebnitz; l. 1249 de Pnouicz, 1280 Pnevici, 1302-1368 de Pnyewicz, 1311, 1437 Pnyowicz, 1375 de Ponowicz, 1672 Piňovitz. 1850 s. o. Uničov, 1912 Litovel, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1912 Litovel, 1949 Šternberk, 1950 Llitovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1958 část obce přidělena ke Strukovu, 1980 m.č. Litovle, 1990 sam. obec. M: 1648 (Hnojice), 1771 P o b i t z viz Pobůčka, z., o. Šumperk POBUČÍ, o. Šumperk Č. 1581 Pobudecz, Pobudcž, 1582-1924 Pobuč, odtud Pobučí; n. 1650-1945 Pobutsch, 1772 Pobusch; l. 1275 Pobus, 1672 Bobucz, 1771 Pobutschium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 m.č. Jestřebí. M: 1659 (Zvole), 1852 POBŮČKA, z., o. Šumperk Č. od 1918 Pobůčka; n. 1893-1945 Klein Pobutsch, Kleinpobutsch; l. 1275 Pobitz. Ves zanikla v 15. stol. v místech, kde je samota Pobůčka u Pobučí. P o b u d e c z, P o b u z, P o b u s c h, P o b u t s c h viz Pobučí, o. Šumperk P o č t á t viz Potštát, o. Přerov P o d V e j h o v c i viz Palhanec, o. Opava PODBORČÍ, s. Slezské Ostravy Č. od 1893 a lidově Podboří, od 1534 Podborčí; n. 1717 Podborczy, 1720-1808 Podborzi, 1893 Podborč. Od 1850 stále osada Slezské Ostravy, s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) P o c z m a n s d o r f viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek P o d b o ř í viz Podborčí, s. Slezské Ostravy P o d b r n í č k o viz Brníčko, o. Olomouc P o d e n s t a t viz Potštát, o. Přerov P o d e s c h o w viz Pozděchov, o. Vsetín

P o d h o r n, P o d h o r n a, P o d h o r n í, P o d h o r n i u m, P o d h o r s i, P o d h o r z i, P o d h o ř viz Podhoří, o. Přerov PODHOŘÍ, o. Přerov Č. 1437 Podhorzie, od 1446 Podhoří, 1612 ves Podhorní, 1720-1846 Podhoř; n. 1622 a 1718 Podhor, 1684-1945 Podhorn, 1720-1794 Podhorz; l. 1371 Podhorsi, 1672 Podhorzi, 1771 Podhornium, 1863 Podhorna. 1850 s. o. Hranice, 1905 Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, za okupace zabrána část katastru se samotou V Pekle k Německu, 1976 m.č. Lipníka nad Bečvou. M: 1644 (Drahotuše), 1784 P o d h o ř í viz Závodí, z. u Hlučína, o. Opava PODHŮRA, o. Přerov Č. od počátku 17. stol. Podhůra. Skupina domů blízko Týna n. B., od 1850 s. Lipníka n. B. M: 1784 (Týn nad Bečvou) PODHRADÍ, o. Opava Č. 1850 Spodní Vigstein, 1850-1952 Dolní Vikštejn, odtud Podhradí; n. 1805-1945 Nieder Wiegstein, Nieder Wigstein, 1850 Wigstein, Unter Wigstein. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1849 osada Nových Těchanovic, 1850 Radkova, 1868 Lhotky u Vítkova, 1957 m.č. Vítkova. M: 1696 (Radkov) P o d i h o w i u m viz Podvihov, o. Opava P o d l e i s s, P o d l e s viz Podlesí, s. Radvanic, s. Ostravy PODLESÍ, o. Bruntál Č. 1624 z Wiedergrünu, od 1947 Podlesí; n. 1618-1945 Wiedergrün, 1720 Wintergrun, 1798 Niedergrün; l. 1771 Widergrünum. 1850 s. o. a o. Bruntál. Ves vznikla mezi lety 1605-1617. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Rudné pod Pradědem, 1990 m.č. Světlé Hory. M: 1638 (Stará Rudná)

PODLESÍ, o. Opava Č. 1456 Schonwald, 1577 Ssenwald, 1585 Ssumwald, 1651 v Ssymwaldě, 1847 Senow, 1850 Ssenwaldy, 1872-1950 Šumvald, odtud Podlesí; n. 1596-1945 Schönwald; l. 1771 Schonwalda. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV s Budišovem nad Budišovkou, 1976 jeho m.č. M: 1741 PODLESÍ, s. Ostravy Č. od 1850 Podlesí, 1871 Podles; n. 1850-1945 Podles; l. 1724 Podleiss; p. 1850 -1918 Podlesie, Podleś. Od 1850 osada Radvanic, 1941 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: Slezská Ostrava, v matrikách samostatně neuváděno PODLESÍ, o. Šumperk Č. 1598-1617 Grumberg, 1618 z městečka Grumberka v nově vystavěného, městečko Krumperk, 1720 Grumberk, 1771-1892 Krumperk, 1893-1948 Krumperky, odtud Podlesí: n. 1627-1718 Krumberg, 1656-1676 Grünberg, 1677 Crumberg, 1720-1945 Grumberg; dělilo se na městečko a předměstí, německy Markt resp. Stadt a Vorstadt. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Křivá Voda, 1980 vše m.č. Malé Moravy. M: 1639 PODLESÍ, o. Vsetín Vzniklo 1960 sloučením dosud samostatných obcí Křivé a Brňova (viz příslušná hesla), 1980 m.č. Valašského Meziříčí. P o d m í r o v í, městečko P o d M í r o v y viz Mírov, o. Šumperk PODOBORA, o. Karviná Č. 1772 Podoborce, 1808 Podohoří, 1850-1894 Obora, odtud Podobora; n. 1806-1945 Thiergarten; l. 1724 Obory; p. od 1850 do 1920 a od 1938 Zwierzynieç, 1920-1938 Podobora. Od 1850 osadou Chotěbuze. M: Těrlicko, v matrikách samostatně neuváděna P o d o b o r c e, P o d o b o ř í viz Podobora, o. Karviná P o d o l viz Podolí, o. Olomouc a o. Vsetín P o d o l c z y viz Podolší, o. Přerov

P o d o l e viz Podolí, o. Olomouc, Přerov, Šumperk, Vsetín a Nová Ves, s. Ostravy (?) PODOLÍ, o. Olomouc Č. 1482-1494 Podole, od 1586 Podolí, 1618-tvrz a ves Mohoutný Podolí(?); n. 1677-1918 Podoli, 1939-1945 Podol; l. 1349 in Podol, 1382-1464 Podole, 1771 Podolium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Obectov a Olešnice, 1980 m.č. Bouzova. M: 1648 (Bouzov) PODOLÍ, o. Opava Č. od 1771 Podolí; n. 1574-1945 Podoly, Podoli; l. 1771 Podolium. Od 1850 s. o. a o. Opava. Sam. obec od 1702, r. 1949 sloučeno s Hradcem nad Moravicí, 1975 zaniklo zrušením. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) PODOLÍ, z., s. Ostravy L. 1389-1447 Podoli, osedlé. Ves zanikla pravděpodobně v 15. stol. patrně tam, kde je nyní samota Podolí u Výškovic. Někdy bývá ztotožňováno s Novou Vsí, s. Ostravy (?). PODOLÍ, o. Přerov Č. od 1447 a v 16. a 17. stol. Podolíčko, od 1704 Podolí (Podoly); n. 1676-1945 Podoly, Podoli; l. 1349 Podoli, 1385 a 1392 Podole, 1771-1863 Podolium. Od 1850 s. o. Přerov, 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Želatovicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: MZA, 1783 (Domaželice) PODOLÍ, o. Šumperk Č. 1490 Podole, Podolí, ale 1494-1650 Německé Podolí, 1720 Hrubý Podol, 1771 Hrubý Poydl, 1839-1918 Hrubé Podolí, 1850 Velké Podolí, od 1921 Podolí; n. 1634-1650 Deutsch Poidl, 1676 Gross Poydl, 1692 Gross Baidl, 1718-1945 Gross Poidl; l. 1381 de Podola, in Podols, 1397 Podole, 1672 Maius Poydel, 1771 Magnum Poydl. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Vyšehorky (1869 sam. obec), 1949 připojena osada Horní Valdsee, jejíž název zanikl, 1976 m.č. Mohelnice. M: 1641 (Vyšehorky) PODOLÍ, o. Vsetín Č. od 1437 Podolí, 1517 Podolíčko, 1771 Podoly; n. 1676-1918 Podoli, Podoly, 1939-1945 Podol; l. 1365-1402 Podole, 1690 Podoli, 1771 Podolium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, od 1960 Vsetín.

1980 m.č. Loučky, 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč), 1778 (Loučka u Valašského Meziříčí) PODOLÍČKO, o. Šumperk Č. 1480-1517 Malé Podolíčko, od 1494 Podolíčko, 1771 Poydliczka, 1839-1906 Malé Podolí; n. 1618 von Poidlitschke, 1650 Podoličko, 1676-1798 Klein Poydl, 1692 Klein Baidl, 1720 Poydlitzka, 1787-1788 Klein Boitel, 1839-1945 Klein Poidl; l. 1672 Poydlitschke, 1771 Parvum Poydl. 1850 osada, později m.č. Křemačova, s nímž 1976 m.č. Mohelnice. M: 1641 (Vyšehoří) P o d o l í č k o viz Podolí, o. Přerov a o. Vsetín P o d o l i u m viz Podolí, o. Olomouc, Opava, Přerov a Vsetín P o d o l s viz Podolí, o. Šumperk PODOLŠÍ, o. Přerov Č. 1448 ves Pod Olší (!), 1480-1530 Podolší, 1530 a 1594-1601 dvůr podoleský, podolský, 1594 dvůr a mlejn ve vsi, kteráž slove Podolší, 1688 Podolschy, 1850 -1935 Podolší; n. 1798 Podolscher Fisch haus, Mayerhof, Mühle, Oehlschlagerei; l. 1368 Podolczy prope Preroviam, 1374 Podolse, 1381-1447 Podolssie, pod Ollssye. Ves zanikla v 17. stol. u Oseka nad Bečvou, tam kde je mlýn, dvůr a skupina do mů zvaná Podolší, která je od 1850 s. Oseku. M: 1693 (Osek nad Bečvou) P o d o l y viz Podolí, o. Opava, Přerov a Vsetín P o d s t a t, P o d s t á t m ě s t e č k o viz Potštát, o. Přerov PODSTRÁŇ, o. Šumperk Č. od 1924 Podstráň; n. 1850-1945 Bergthalgrund. 1850 osada, později s. Vikantic. M: Branná, 1895 (Nové Losiny), v matrikách samostatně neuváděna P o d š t á t, P o d š t a t a viz Potštát, o. Přerov PODVIHOV, o. Opava Č. od 1441 Podvihov, 1494 k Podwikowu, 1509-1522 Pozdwihow, 1771 Podvihovsko; n. 1720-1945 Podwihof, 1771 Bodihof; l. 1672 Pozdwihow, 1771 Podihowium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1975 m.č. Opavy.

M: 1645 (Hrabyně), 1689 (Pustá Polom) P o d v i h o v s k o, P o d v y k o w viz Podvihov, o. Opava P o f f e l, P o f l a viz Český Povel, s. Olomouce a Německý Povel, z., o. Olomouc P o h l, P o h l e n viz Polom, o. Přerov P o h l i t z viz Police, o. Vsetín P o h l k o w i t z viz Polkovice, o. Přerov P o h m i h l i u m viz Pocheň, o. Opava P o h o r viz Pohoř, o. Nový Jičín a Pohořany, o. Olomouc P o h o r c ž viz Pohořany, o. Olomouc P o h o r s c h, P o h o r z viz Pohoř, o. Nový Jičín a Pohořany, o. Olomouc P o h o r ž viz Pohořany, o. Olomouc POHOŘ, o. Nový Jičín Č. 1475-1616 Pohoří, 1497 a 1593 Pohoržie, od 1589 Pohoř; n. od 1586 Pohoř (Pohorsch, Pohorz, Pohorž), pokus o zavedení názvu Hochheim roku 1921 a 1937 zamítnut, ale neoficiálně zaváděn za okupace; l. 1375 Pohorz, 1378 Pohorzi, 1771 Pohorzium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadami Jestřabí a Kletné, 1976 s. Oder. M: 1637 (Fulnek), 1784 P o h o ř viz Pohořany, o. Olomouc P o h o ř á l k a viz Pohořílky, o. Nový Jičín POHOŘANY, o. Olomouc Č. od 1491 Pohořany, 1846 Pohoř, n. 1673-1850 Pohoř, Pohorz, Pohorž, 1718 Pohorcž, 1798-1945 Pohorsch; l. 1595 Pohořan, 1771 Pohorž. 1850 s. o. a o. Olomouc, 1938 Šternberk, 1945 Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Dolan. M: 1634 (Jívová) P o h o ř e l k a, P o h o ř e l k y viz Pohořílky, o. Nový Jičín P o h o ř í viz Pohoř, o. Nový Jičín

P o h o ř í l k a viz Pohořílky, o. Nový Jičín POHOŘÍLKY, o. Nový Jičín Č. 1374-1475 a 1629 Pohořalka, v 15.-17. stol. běžně Pohořelka, Pohořílka, 1475 Šimsdorf, od 16. stol. běžně též Pohořílky, 1771-1847 v církevních pramenech Pohořelka, 1850 Pohořelky; n. 1558-1945 Schimmelsdorf; l. 1240 Zkirbimire(?), 1329 Scirbine, 1389 Pohrolky, 1771 Schimbsdorf. 1850 s. o. Fulnek, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1939 Bílovec, 1945 Nový Jičín, 1949 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 osada Kujav, 1911 sam. obec, 1949 znovu osada Kujav, 1960 jejich s., 1979 s. Fulneku. M: 1642 (Slatina), 1736 (Kujavy) P o h r o l k y viz Pohořílky, o. Nový Jičín P o h r u b a viz Poruba, s. Ostravy a Poruba, o. Přerov P o c h e n m ü h l e viz Pocheň, o. Opava POCHEŇ, o. Bruntál Č. 1850 Pochna, 1885-1893 Pochňa, od 1924 Pocheň; n. 1720-1850 Poch-Mühle, 1850-1945 Pochmühl. Od 1850 osada Široké Nivy. M: Široká Niva, v matrikách samostatně neuváděna. POCHEŇ, o. Opava Č. 1771 Bochina, 1847-1850 Pochna, 1872 Klasovní mlýn, od 1872 Pocheň, ale 1880 -1889 Bochna, 1893 Bocheň; n. 1668-1945 Pochmühl, 1729 a 1771 Pochenmühle, 1805 a 1889 Pochmühle; l. 1771 Pohmihlium. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 o. Opava. Ves vznikla na místě mlýna, který byl r. 1574 v rukou rodiny Bochných z Úbla. 1850 stále osada Úbla, 1963 je i s Úblem m.č. Brumovic. M: 1686 (Brumovice) POCHETA, s. Loučky, o. Nový Jičín Č. 1798 Zelený Věnec, od 1872 Pocheta, lidově Bocheta; n. 1798 Gruner Kranz, zum Grünen Kranz auch Pochhütten, 1850-1945 Pochhütte. Od 1850 stále s. Loučky. M: Odry, v matrikách samostatně neuváděna P o c h h ü t t e, P o c h h ü t t e n viz Pocheta, o. Nový Jičín P o c h m ü h l, P o c h m ü h l e, P o c h n a viz Pocheň, o. Bruntál a o. Opava

P o c h ň a viz Pocheň, o. Bruntál P o c h o r z viz Bochoř, o. Přerov P o i d l i c z k a, P o i d l i t s c h k e, P o y d l i t z k a viz Podolíčko, o. Šumperk P o i k o w i t z viz Polkovice, o. Přerov P o k m a n s d o r f viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek P o l viz Polom, o. Přerov P o l a i n viz Palonín, o. Šumperk P o l a i t z viz Police, o. Šumperk P o l a n k a, P o l á n k a viz Polanka nad Odrou, o. Nový Jičín a Valašská Polanka, o. Vsetín POLANKA NAD ODROU, s. Ostravy Č. od 1424 Polanka, rozdělena v letech 1629-1850 na Horní a Dolní Polanku, od 1927 Polanka nad Odrou; n. 1561 Polanke, 1566-1609 von Polanky, 1720-1736 Nieder und Ober Bohlanka, 1720-1850 Nieder und Ober Pohlanka, Polanka, Pollanka, Polancka, 1771-1945 Polanka. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín, 1976 Ostrava. Do 1629 nazývala se Dolní Polanka Kleine Seit a nějakou dobu po 1850 nesla obec Polanka jako celek název Horní Polanka podle většího dílu vsi. 1850 spojeny Horní a Dolní Polanka v obec Polanku, k níž patřily osada Janová, Václavovice, Fonovice a Přemyšov. Za okupace s. Klimkovic, 1976 s. Ostravy. M: 1698 (Klimkovice), 1784 P o l c o w i c i u m, P o l c o w i c z viz Polkovice, o. Přerov P o l é c, P o l e i t i u m, P o l e j c viz Police, o. Šumperk P o l e l o u c viz Bolelouc, o. Olomouc POLENINY, o. Frýdek-Místek Č. 1577, 1808 a od 1871 Poleniny, 1798 Palenný, 1774, 1808 a 1893 Paleniny; n. 1720-1945 Palenin, Paleniny, 1850 Ober Paleniny (díl patřící k Horním Tošanovicům); l. 1724 Palonini; p. 1850 Paleniny górne. Od 1850 s. Horních Tošanovic a samota u Dolních Tošanovic. M: 1773 (Domaslavice) P o l e t i c z viz Bolatice, o. Opava

P o l g r e i n s d o r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál POLICE, o. Šumperk Č. od 15. stol. stále Police, 1771 a 1905 Polejc, 1847 Poloice, 1893 Polic, lidově Poléc; n. 1676-1798 a 1885-1945 Polleitz, 1720 Pollentz, 1846-1872 Polaitz; l. 1312-1371 Policze, Polycz, 1672 Poleyz, 1771 Poleitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Džbánov, 1960 připojen Bezděkov u Úsova, 1985 vše připojeno k Úsovu, 1990 Police sam. obec, Bezděkov zůstal u Úsova. M: 1610 (Úsov) POLICE, o. Vsetín Č. od 1540 Police; n. 1676-1945 Politz, 1830-1945 Pohlitz; l. 1383 Policz, 1690 Politz, 1771 Politium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1949 připojen Vrchovec, 1985 m.č. Loučky, 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč), 1778 (Loučka u Val. Meziříčí), 1784 (Branky) POLIČNÁ, o. Vsetín Č. 1449 tvrz Poličná a ves Arnoltovice, od 1517 Poličná; n. 1675 Politzna, 1751 a 1847 Policzna, 1771-1881 Politschna, 1893-1918 Polična, za okupace Politschen; l. 1391 Policzne sub Arnoltowicz, 1396 Policzna. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. - Viz též heslo Arnultovice! M: 1652 (Poličná) P o l i t i u m viz Police, o. Vsetín P o l i t s c h e n, P o l i t s c h n a, P o l i t z n a viz Poličná, o. Vsetín POLKA, o. Jeseník Č. od 1850 Polka; n. 1790-1945 Polke. Od 1850 osada, nyní m. č. Vápenné. M: 1790 (Vápenná) P o l k e viz Polka, o. Jeseník POLKOVICE, o. Přerov Č. od 1573 Polkovice; n. 1675-1945 Polkowitz, 1718-1751 Pohlkowitz, 1872 Poikowitz; l. 1275-1508 Polcowiz, Polkowicz, Polkowycz, 1575 Polkowitz, 1771 Polkowitium, 1863 Polcovicium.

1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. M: 1715 (Kojetín), 1784 (Klenovice) P o l l viz Polom, o. Přerov P o l l e i n viz Palonín, o. Šumperk P o l l e i t z, P o l l e n t z viz Police, o. Šumperk P o l l e l a u t z viz Bolelouc, o. Olomouc P o l n i s c h L e h s e n viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek P o l n i s c h L e u t h e n viz Horní Lutyně, o. Karviná P o l n i s c h O s t r a, P o l n i s c h O s t r a u viz Slezská Ostrava, s. Ostravy P o l n k u t y e viz Plinkout, o. Olomouc POLOM, o. Přerov Č. od 1530 Polom, 1633-1846 Polomie, 1863 Plomy, 1877 Polomi, lidově Poloma; n. 1602 von der Poll, 1676-1945 Pohl, 1718 Pohlen; l. (1201) 14. stol. Polom, 1437 in Polomi, 1661-1672 Pohl, Pol, 1771-1863 Polomium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Bělotínem, 1983 jeho m.č., 1992 sam. obec. M: 1637 (Bělotín) POLOM, z., o. Vsetín L. 1272 Polom, 1390 už pustá ves. Zanikla mezi Rajnochovicemi a Kunovicemi, kde je trať Polomsko. P o l o m viz Pustá Polom a Velká Polom, o. Opava P o l o m e c viz Javoří, o. Opava P o l o m ě, P o l o m i, P o l o m i u m viz Polom, o. Přerov P o l o n viz Velká Polom, o. Opava P o l o n i c e viz Palonín, o. Šumperk P o l o n i c u m L u t y n i e viz Horní Lutyně, o. Karviná P o l o n í n viz Palonín, o. Šumperk P o l o n i n y viz Poleniny, o. Frýdek-Místek P o l o n o O s t r a v i a viz Slezská Ostrava, s. Ostravy

P o l o n y n viz Palonín, o. Šumperk P o l o u v e s viz Polouvsí, o. Nový Jičín P o l o u v e s k ý m l ý n viz Polouvsí, z., o. Opava P o l o u v í s k a viz Polouvsí, z., o. Opava POLOUVSÍ, o. Nový Jičín Č. 1419-1517 a 1798 Poluvsí, od 1539 Polouvsí, 1771-1905 Poloves, 1847 Poluves, 1881-1924 a lidově Polouves; n. 1601-1945 Halbendorf; l. 1412-1420 Poluwssye, Poluwsi, 1655-1661 Halbendorf, 1771 Halben dorfium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1975 s. Jeseníku nad Odrou. M: 1682 (Dolní Vražné), 1709 (Jeseník nad Odrou) POLOUVSÍ, z., o. Opava Č. 1531 plat z pusté vsi Polouvsí u Kerhartic, 1538 pustá ves Poluwes dána městu Budišovu, 1546 pustá ves Polauwsy pod Kerharticemi, 1561 ves Polouwsi porostlá borovým lesem, 1599 pozemky na této pusté vsi mají lidé z Lesů, kdežto mlýn pod Kerharticemi patří ke Dvorcům, 1620 plat z Polouvisky dávají lidé z Hořejších Kunčic, 1630 mlýn Polouveský a valcha, oboje u Kerhartic; n. 1316 im Halben Dorf, 1820 Halbendorf. Ves zanikla v 15. stol. mezi Starými Oldřůvkami, Lesy a Kerharticemi poblíže Polouveského mlýna, uvedeného na všech mapách. P o l o v e s viz Polouvsí, o. Nový Jičín P o l u v e s viz Polouvsí, o. Nový Jičín a Polouvsí, z., o. Opava P o l u v s í viz Polouvsí, o. Nový Jičín P o l r z y m o w viz Pelhřimovy, o. Bruntál P o l s k á L e s s c z n a, P o l s k á L i š n á viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek P o l s k á L u b t y n ě, P o l s k á L u t e n, P o l s k á L u t y n ě, P o l s k a L u t y n i a viz Horní Lutyně, o. Karviná P o l s k á O s t r a v a, P o l s k á V o s t r a v a viz Slezská Ostrava, s. Ostravy P o l s k é P a v l o v i c e, P o l s k é P o v e l i c e viz Dolní Povelice, o. Bruntál P o l s t ř e l m o v, P o l s t ř i m o v viz Postřelmov, o. Šumperk P o l z e n d ö r f e l viz Polzerdörfel, díl Karlovce, s. Opavy

POLZERDÖRFEL, díl Karlovce, s. Opavy (Č. od 1805 Karlovec); n. 1742-1799 Polzerdörfel, 1748 Neustift bei Palhanetz, 1798 Polzendörfel, 1805 Karlowitz. Viz i heslo Karlovec! P o m a z a n d y viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek P o m e z í viz Chomýž, o. Bruntál P o n k e viz Boňkov, o. Přerov P o n o w i c z viz Pňovice, o. Olomouc POPALIN, z., o. Jeseník L. 1248-1284 Popalin, Popaline, 1292 Popralin. Ves pravděpodobně splynula s Vlčicemi. POPELOV, z., o. Přerov Č. 1476-1554 pustý Popelov, pole obdělávali v 16. stol. poddaní z Velkého Újezda; n. 1700 Pfaffengalgen, l. 1371 Popelow (osedlý). Ves zanikla v 15. stol. mezi Loučkou, Slavkovem a Veselíčkem v trati Popelov na rozhraní okresu Olomouc a Přerov. POPINEC, o. Frýdek-Místek Č. od 1850 Popinec; n. 1850 Popnietz, 1850-1945 Popinetz. Od 1850 m. č. Řepiště. M: 1709 (Slezská Ostrava) P o p n i e t z viz Popinec, o. Frýdek-Míetek POPOVICE, o. Přerov Č. 1510-1511 a 1835-1846 Popůvky, od 1771 Popovice ; n. 1675-1918 Popowitz, Poppowitz, 1718 a 1751 Poppwitz, 1798-1846 a za okupace Klein Popowitz; l. (1346) 1385 Minor Popowicz, 1771 Popowitium. Od 1850 s. o. Přerov, 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1949-1954 dočasně spojena s Přerovem, 1960 sloučena s Lýskami a Vinary v obec Viničnou, 1980 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1720 (Předmostí) POPOVICE, z., o. Olomouc Č. 1421-1532 Popovice, 1517-1555 Popůvky, 1490-1495 Popovice jinak Popůvky, 1574 jen dvůr Popuvský, v 19. a 20. stol. tento dvůr se nazývá česky Papůvka; n. 19. a 20. stol. Papůvkahof; l. 1078 Popowiczi, 1126 Popowicze. Ves zanikla patrně po polovině 16. stol. a na jejím místě vybudován dvůr Papůvka v katastru Pňovic.

P o p o v i c e viz Popůvky, o. Přerov a Popovice, z., o. Olomouc P o p o w i t z, P o p p o w i t z, P o p p w i t z viz Popovice, o. Přerov P o p o w k y viz Popůvky, o. Přerov P o p r a l i n viz Popalin, z., o. Jeseník P o p u v e c i u m viz Popůvky, o. Přerov POPŮVKY, o. Přerov Č. 1392-1636 Popovice, 1495-1502 Popovice blíže Kojetína, od 1512 Popůvky; n. 1676 Popuwky, 1720-1945 Popuwek; l. 1392 de Popowek, 1407 de Popuowek, 1771 Popuwka, 1863 Popuwecium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Kovalovic u Kojetína, 1970 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína. M: 1715 (Kojetín) P o p ů v k y viz Popovice, s. Viničné, o. Přerov a Popovice, z., o. Olomouc P o p u w e k, P o p u w k a viz Popůvky, o. Přerov P o r e b a, P o r e m b a, P o r e m b k a viz Poruba, s. Orlové, o. Karviná P o r l h a u viz Boškov, o. Přerov P o r n i k viz Brníčko, o. Olomouc P o r u b viz Poruba, o. Přerov PORUBA, s. Orlové, o. Karviná Č. 1447 Porembka, od 1475 Poruba; n. 1559 van der Poruben, 1720-1945 Poremba; l. 1672 Poremba, 1724 Poruba; p. od 1850 Poremba, Poręba. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osada Orlové, 1864 sam. obec, 1947 opět sloučena s Orlovou. M: 1635 (Orlová) PORUBA, s. Ostravy Č. od 1434 Poruba; n. 1577 Ondřej Bzenec "auf Klimkowicz und Heinrichswal de" (byl pán na Klimkovicích a Porubě), 1672-1674 Heinrichswalde oder Poruba, 1720-1918 a za okupace Poruba, 1736 Pohruba, l. 1655 villa Poruba, quae germanice dicitur Hanneradorf, 1672-1771 Poruba.

1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1896 Bílovec, 1954 Ostrava-okolí, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1957 připojeny k Pustkovec a Třebovice a současně Poruba s. Ostravy. M: 1661 PORUBA, o. Přerov Č. od 1437 Poruba, 1497 a 1499 ves Porub, 1615-1622 Pohruba, 1841 Poruby; n. 1676-1918 Poruba, 1771 Porub, 1939-1945 Hau; l. 1391-1393 a 1690-1863 Poruba. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV Hustopečemi n. B., 1983 jejich m.č. M: 1610 (Starý Jičín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou) P o r u b a viz Pelhřimovy, o. Bruntál P o r u b y viz Poruba, o. Přerov P o ř í č í viz Bohušov, o. Bruntál P o s d i e c h o w viz Pozděchov, o. Vsetín P o s c h c a v i a viz Boškov, o. Přerov P o s c h e h a viz Požaha, o. Nový Jičín P o s c h k a u, P o e c h k a w viz Boškov, o. Přerov P o s k o viz Paskov, o. Frýdek-Místek P o s k o w i t z viz Pustkovec, s. Ostravy-Poruby P o s l o c h o v, P o s l u h o v, P o s l u c h a b a, P o s l u c h á ň, P o s l u c h a u viz Posluchov, o. Olomouc POSLUCHOV, o. Olomouc Dol. 1305, č. 1420 Poslucháň, od 1437 Posluchov, 1612 Posluhov,l872-1885 Pozluchov, lidově Poslochov; n. 1649-1846 se klášterní díl vsi jmenuje Nonnendörfl, 1754 Dorf Posluchau zu St. Katharina, druhý díl se nazývá 1676-1751 Posluchow, celá ves má jméno 1789 Nonnendörfl oder Posluchau, 1798 Deutsch Posluchau, 1846-1945 Posluchau; l. 1364 Posluchaba, 1406-1447 a 1672-1691 Posluchow, 1771 Posluchovium. 1850 s. o. Olomouc, 1938 Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Olomouc, 1938 Moravský Beroun, 1945 Olomouc. Jeden díl vsi patřil k panství Velká Bystřice do 1850, druhý nejprve olomouckým dominikánkám, po zrušení jejich kláštera 1782 připadl náboženskému fondu a do 1850 byl začleněn k panství Klášterní Hradisko (od roku 1826 v majetku hraběte Filipa Ludvíka Saint Genois). 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Hlubočkami, 1974 jejich m.č. M: 1648 (Dolany), 1651 (Velká Bystřice), 1785 (Svatý Kopeček)

P o s o z d y e c h o w viz Pozděchov, o. Vsetín P o s t r e m o w viz Postřelmov, o. Šumperk P o s t r e m o w e k viz Postřelmůvek, o. Šumperk P o s t r s y e l i m o w viz Postřelmov, o. Šumperk P o s t r z i l e m o w e c z, P o s t r ž e m n i v s k o viz Postřelmůvek, o. Šumperk P o s t ř e l i m o v viz Postřelmov, o. Šumperk P o s t ř e l i m o v e k viz Postřelmůvek, o. Šumperk POSTŘELMOV, o. Šumperk Č. 1409 Postřelemov, 1464-1707 Postřelmuov, 1585-1589 Postržielmow, 1602 Polstřemov, 1605 Polstřimov, 1720 Postremov, 1771 Velký Postrzebniow (!), od konce 18. stol. do 1839 Postřelmov nebo Postřelimov, 1850-1885 Velký Postřelmov, Velký Postřelimov, od 1893 oficiálně Postřelmov, lidově Postřemov; n. 1677-1945 Gross Heilendorf, 1602 Heylendorf, Heylerdorf; l. 1349 Postrzielimow, 1353 Postrsyelimow, 1368-1464 Postrzelmow, 1508 Postrzelmuow, 1771 Mega Heilendorf. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Vyhnálov. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1668 P o s t ř e l m o v e c viz Postřelmůvek, o. Šumperk POSTŘELMŮVEK, o. Šumperk Č. 1463-1510 Malý Postřelmůvek, Malý Postřelmuovek, od 1463 Postřelmůvek, 1464, 1847, 1893-1906 Malý Postřelmov, 1517 ze vsi Postřelmůvky, 1720 Postremowek, 1771 Postržemnivsko, 1839-1850 a 1893 Postřelimovek, 1881 Postřelmůvka, lidově Postřemovek; n. 1677 Klein Heulendorf, 1718-1945 Klein Heilendorf; l. 1365 Postrzilemowecz, 1447 Postrzelmowek, 1672 Postrzelmuowsko, 1771 Parvum Heilendorf. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojen k Rovensku, 1990 sam. obec. M: 1649 (Zábřeh na Moravě) P o s t ř e l m u o v s k o, P o s t ř e l m ů v k a, P o s t ř e l m ů v k y viz Postřelmůvek, o. Šumperk P o s t ř e m o v viz Postřelmov, o. Šumperk P o s t ř e m o v e k viz Postřelmůvek, o. Šumperk POSVÁTNO, o. Vsetín Č. od 1588 Posvátno, 1771 Posvadno; n. 1676-1751 Poswatna, 1718 Poswadne, 1720-1771 Poswadno, 1847-1918 Poswatno; l. 1771 Poswadna.

Do 1850 sam. obec, od 1850 s. Kelče. M: 1662 (Kelč) P o s w a d n a, P o s w a d n e, P o s w a d n o viz Posvátno, o. Vsetín P o š i k l viz Gošikl, z., s. Olomouce P o š t á t viz Potštát, o. Přerov P o t m ě n o š o v i c e viz Nošovice, o. Frýdek-Místek P o t o č n í k viz Potůčník, o. Šumperk P o t s t a t viz Potštát, o. Přerov P o t s c h k a u viz Boškov, o. Přerov POTŠTÁT, o. Přerov Č. 1447-1771, 1872-1883 Podstat, 1464 -1513 a lidově Počtát, 1517 a od 1930 Potštát, 1647 Potštát, 1794-1846 Podštata, 1847 Bodstat, 1850-1930 Podštát, 1877 Podstát městečko; n. 1622-1635 Podestat, 1630-1945 Bodenstadt; l. 1322-1388 Pottenstat, 1377-1408 Potstat, 1394 Bodthstat, 1399 a 1437 Podstat, 1673 Paundestat, 1771-1863 Bodenstadium. 1850 s. o. Hranice, 1938 město Libavá, 1945 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1868 byly dosud sam. obce Horní a Dolní předměstí v Potštátě sloučeny s městem, 1953 připojeno k Potštátu Padesát Lánů, 1974 vytvořen v Potštátě společný NV i pro Boškov, Kovářov, Kyžlířov a Lipnou, 1983 všechny sloučeny s Potštátem jako m.č. M: 1625 (Hranice), 1628 P o t t e n s t a t viz Potštát, o. Přerov POTŮČNÍK, o. Šumperk Č. 1570 Lautepech, Lautepoch, 1575 Lautrpach, 1577-1589 Läutrpach, Läuttrbach, 1618 Lautrboch, 1771 Lauterbachov, od 1839 Potůčník, ale 1847 Čistá Voda, 1863 Litrbachy, 1885 Hluboké (též Hloboké), 1893-1906 Potočník; n. 1677-1945 Lauterbach; l. 1771 Lauterbachium. 1850 osada Pustých Žibřidovic, 1953 m.č. Hanušovic. M: 1656 (Kopřivná), 1784 (Pusté Žibřidovice) P o t z m a n s d o r f viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek P o v e l, P o v e l k a, P o v l, P o v l a B o e m i c a l i s, P o w l a viz Český Povel, s. Olomouce

P o y d e n s d o r f viz Bohdanovice, o. Opava P o y d l i t z k a viz Podolíčko, o. Šumperk POZDĚCHOV, o. Vsetín Č. 1481-1670 Pozdichov, od 1672 Pozděchov (Pozdiechow), 1780 Pečet obci Pozdihovski, lidově Pozdišov; n. 1672-1872 Pozdiechow, 1692 Podeschow, 1718 Pozdienow, 1720, 1939-1945 Posdiechow, 1883-1918 Pozděchow; l. 1361 Pozehow, 1363 Posozdyechow, 1771 Pozdiechowum. 1850 s. o. Vizovice, 1949 Vsetín; 1850 o. Holešov, 1855 Vizovice, 1868 Holešov, 1935 Zlín, 1949 Vsetín. M: MZA, 1785 P o z d i e n o v, P o z d i h o v, P o z d i c h o v, P o z d i š o v viz Pozděchov, o. Vsetín P o z d w i h o w viz Podvihov, o. Opava P o z e h o w viz Pozděchov, o. Vsetín P o z l u c h o w viz Posluchov, o. Olomouc P o z m a n s d o r f viz Kozlovice, o. Frýdek-Místek POŽAHA, z., o. Nový Jičín Č. 1512-1513 pustá véska Požahy, od 1894 Požaha, 1935 Kolonie, lidově Požahy; n. 1377 Poscheha, 1894 Požaha, 1924-1938 Kolonie, 1939-1945 Waldheim. Požaha zpustla v 15. stol.; na jejím mís tě vyrostla od konce 18. stol. skupina domů, které náležejí do Skřípova, Lukavce a hlavně do Staré Vsi. P o ž a h y viz Požaha, o. Nový Jičín P ö l t e n viz Bělotín, o. Přerov P ö l t z b e r g viz Hřibová, o. Jeseník P ö t t e r s d o r f viz Vražné, o. Nový Jičín a Petrov nad Desnou, o. Šumperk PRAMENY, o. Šumperk Č. 1570 Steilhonau, 1575 a 1618 Štulhaum, Stulhaun, 1577 a 1589 Štolhaun, 1771 Metzkow, 1850-1949 Štolnava, odtud Prameny; n. 1676 Stollenhaw, 1718 Stohlenau, 1720, 1739 a 1847 Stolnhau, l75l Stohlhau, 1771 Stohlenhau, 1839-1945 Stollenhau; l. 1771 Stollnhavia. Od 1850 stále osadou Žárové (dříve Nové Vsi), 1965 zůstaly jen 3 domy a název zrušen. M: 1656 (Kopřivná)

P r a s l a w i t z viz Přáslavice, o. Olomouc P r a s c h o v, P r a š o v viz Zbrašov a Teplice n. B., o. Přerov P r a t t e r s d o r f viz Bratrušov, o. Šumperk P r a w a viz Bravinné, o. Nový Jičín PRAŽMO, o. Frýdek-Místek Č. 1850-1924 Pražma, odtud Pražmo; n. 1777-1945 Praschma; l. 1724 Záhoří. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Morávky, 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Morávka) P r e c a z viz Příkazy, o. Olomouc P r e d m o s t e viz Předmostí, z., s. Olomouce P r e i a z l a u i c i viz Přáslavice, o. Olomouc P r e i s e n d o r f, P r e i s e n d o r f i u m viz Trhavice, o. Olomouc P r e k a s viz Příkazy, o. Olomouc P r e m a c z o w, P r e m a c z u o w, P r e m a t z o w viz Křemačov, o. Šumperk P r e r, P r e r a, P r e r a u, P r e r a w, P r e r o w viz Přerov, o. Přerov P r e s c h n a, P r e s c h n o viz Pržno, o. Vsetín P r e e t a v e l c i u m viz Přestavlky, o. Přerov P r e t s c h viz Horní Benešov, o. Bruntál P r e u s s, P r e u s s e viz Prusy, o. Přerov P r e u s s e n h o f viz Prusínky, o. Přerov P r e w o d o w i c z e viz Provodovice, o. Přerov PRCHALOV, o. Nový Jičín Zal. 1787; č. od počátku Prchalov, n. 1787-1945 Prchalau. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín.

1850 osada Skotnice, 1867 sam. obec, 1976 s. Příbora. M: 1787 (Příbor) P r i c a s, P r a c a s s viz Příkazy, o. Olomouc P r i e b n e r l e u t e viz Dolní Fořt, o. Bruntál P r i e s s viz Prusy, o. Přerov P r i k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín P r i k a z viz Příkazy, o. Olomouc P r i l u k viz Příluky, o. Vsetín P r i m e s w a l d, P r i m i s w a l d viz Přemyslov, o. Šumperk P r i s e viz Březová, o. Opava P r i s s c h y n k a viz Prusínky, o. Přerov PRLOV, z., o. Olomouc Č. 1509-1511 pustá ves Prlov, 1515 část polí zatopena rybníkem, 1550 spor o pozemky pusté vsi mezi Štarnovem a Lašťany, n. 1680 Perlaw, 1800-1801 Perla, lidově a na mapách do 1945 Berlau; l. 1367 Prlow (osedlý). Ves zanikla v 15. stol. mezi Lašťany, Štarnovem a Lhotou u Šternberka tam, kde je trať "Berlau" ve Lhotě, „Na Prlově“ v Lašťanech a na „Na pusté hrázi“ u Štarnova. PRLOV, o. Vsetín Č. od 1481 Prlov, 1602 Orlov, 1838 Perlov; n. 1670-1918 Prlow, 1751, 1838, 1846 též Perlow, 1939-1945 Perlau; l. 1361 a 1672 Perlow, 1363 Pyrlow, 1771 Prlovium. 1850 s. o. Vizovice, 1949 Vsetín; 1850 o. Holešov, 1855 Vizovice, 1868 Holešov, 1935 Zlín, 1949 Vsetín. M: MZA, 1785 (Pozděchov) P r o c k e r s d o r f viz Čabová, o. Bruntál P r o d o w i c z viz Provodovice, o. Přerov P r o k o ř i c e, P r o k o v i c e viz Čabová, o. Bruntál PROSENICE, o. Přerov Č. od 1480 Prosenice, 1517-1949 též Velké Prosenice, 1836-1892 i Hrubé Prosenice, 1847 Velká Prosenice; n. 1671-1718 Gross Prussenitz, 1688-1945 Gross Prossenitz; l. 1349 a 1420 Prosyenicz, 1358-1417 Prossenicz, 1368-1406 Prosynicz, 1389 Prostynicz, 1374 Prozenicz, 1406-1446 Prossenicze, 1672 Magnum Prosenitz, 1771 Prosenitium Majus, 1863 Magno Prosenicium.

1850 s.o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1949 Velké Prosenice sloučeny s Malými Proseničkami pod názvem Prosenice (u Přerova) a skládaly se z m. č. Prosenic (bývalé Velké Prosenice) a Proseniček (bývalé Malé Prosenice), 1976 spol. MNV pro Prosenice, Buk, Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhotu se sídlem v Prosenicích, 1983 m.č. Proseničky zanikla, 1984 Radvanice, Sobíšky a Zábeštní Lhota m.č Prosenice, všechny tři 1990 sam. obce. M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1786 (Velké Prosenice) PROSENIČKY, o. Přerov Č. 1437 Malé Proseničky, 1517-1949 Malé Prosenice, 1847 Malá Prosenice, od 1950 Proseničky; n. 1676-1718 Klein Prusenitz, 1751-1945 Klein Prossenitz, Kleinprosenitz; l. 1275 de Prosinic, 1437 in Prossinek, 1691 pague Parvo Pruszenicz, 1771 Minus Prosenitium, 1863 Parvo Prosenicium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1949 spojeny s Velkými Prosenicemi v obec Prosenice s m.č. Prosenice a Proseničky, které 1985 zanikly. M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí), 1786 (Velké Prosenice) P r o s i n k i, P r o s i n k o viz Prusínky, o. Přerov PROSKOVICE, s. Ostravy Č. od 1517 Proskovice; n. 1672-1945 Proskowitz, 1718 Pruskowitz, 1751 Prusinowitz(!); l. 1389 Proskowicz, 1403 Proskowicze, 1771 Proskovitium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava – venkov, 1960 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava. 1850 sam. obec, 1975 s. Ostravy. M: 1699 (Ostrava – Stará Bělá) P r o s e d o r f viz Bravantice, o. Nový Jičín P r o s s i n e k viz Proseničky, o. Přerov PROSTŘEDNÍ BEČVA, o. Vsetín Č. od 1717 Prostřední Bečva; n. 1716-1718 Mittl Becžwa, 1771, 1833-1834 Mitter Becžwa, 1763-1945 Mittel Betschwa, l. 1771 Media Beczwa. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1732 (Hutisko) PROSTŘEDNÍ BLUDOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1752 Prostřední Bludovice; n. 1720 -1945 Mittel Bludowitz; p. 1850 Błędowice stredne, 1883-1918 Błędowice średnie.

1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. Ves vznikla 1711 oddělením od Horních Bludovic. 1850 sam. obec, 1957 osada Horních Bludovic, 1959 s nimi spojeny. M: 1727 (Dolní Bludovice) PROSTŘEDNÍ DOMASLAVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1733 na Prostředních Domaslovicích; n. 1720-1808 Mittel Domaslawitz. Ves dočasně vznikla oddělením od Horních a Dolních Domaslavic, patrně na sklonku 17. stol.; snad je totožná s osadou Podlesí u Horních Domaslavic. M: 1773 (Domaslavice) PROSTŘEDNÍ DVŮR, o. Opava Č. od 1906 Střední Dvůr, od 1924 Prostřední Dvůr; n. 1850-1945 Mittelhof. 1850 s. o. Vítkov; o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. Stále osadou Horní Vsi, od 1920 s. Vítkova. M: 1806 (Vítkov), zapisován u Horní Vsi P r o s t ř e d n í L h o t a viz Lhota u Choryně, o. Vsetín PROSTŘEDNÍ SUCHÁ, o. Karviná Vznikla 1715 vyčleněním z Dolní Suché; č. od 1872 Prostřední Suchá; n. 1720-1945 Mittel Suchau; p. 1850 Sucha Prostrzedna, od 1872 Sucha Średnia, 1906 Sucha Prośrednia. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osada Dolní Suché, 1868 sam. obec, 1947 sloučena s Dolní Suchou jako m. č., 1960 připojena i s ní k Havířovu, 1971 název Prostřední Suchá oficiálně zanikl. M: 1716 (Karviná), v matrikách samostatně neuváděna, 1785 PROSTŘEDNÍ TOŠANOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1752-1766 Prostřední Tošonovice; n. 1770 Mittel Toschonowitz. Vznikly dočasně kolem r. 1740 oddělením od Dolních Tošanovic, patrně na sklonku 18. stol. s nimi znovu splynuly. M: 1773 (Domaslavice) P r o s t y n i c z, P r o s y n i c z viz Prosenice, o. Přerov P r o ś r e d n i a S u ch a viz Prostřední Suchá, o. Karviná PROTIVANOV, z., o. Šumperk, Č. 1568 pustý Protivanov; l. 1464 osedlý Protivnov.

Zanikl u Drozdova v místech, kde je samota Protivanov, patrně v 15. stol. PROVAZOVEC, o. Opava Č. od 1806 Provazovec, od 1869 též Rybníčky; n. 1806-1945 Lichtenstein. Od 1850 osada Otic. M: Opava – Proboštství, v matrikách samostatně neuváděn P r o v o d i c e viz Provodovice, o. Přerov PROVODOV, z., o. Přerov Č. 1530-1554 pustá ves Provodov, jejíž pole obdělávali lidé ze Slavkova a Loučky; l. 1368 Prowodow, Prowodowicze. Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Velkým Újezdem, Slavkovem a Loučkou jižně od Kyjanky a jihozápadně od Slavkova na rozhraní nynějších okresů Olomouc a Přerov. PROVODOVICE, o. Přerov Č. od 1462 Provodovice, 1574 Provodice; n. 1675-1945 Prowodowicz; l. 1320 Prowodouicz, 1377 Prewodowicze, 1389 Prodowicz, 1771-1863 Prowodowicium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: MZA, 1738 (Všechovice) P r o v o d o v i c e viz Provodov, o. Přerov P r o z e n i c viz Prosenice, o. Přerov P r o z i n k i viz Prusínky, o. Přerov P r ö r e viz Přerov, o. Přerov P r s c h n o viz Pržno, o. Vsetín P r s i u o s viz Přívoz, s. Ostravy P r s n a viz Prstná, o. Karviná P r s n o viz Pržno, o. Frýdek-Místek P r s s i l u k viz Příluky, o. Vsetín P r s s n a viz Pržno, o. Vsetín P r s t k o v viz Pískov, o. Olomouc PRSTNÁ, o. Karviná Č. 1447 Prsna, 1798 Pirstna, 1850-1872 Pierstna, od 1883 Prstná, 1894 Prstné;

n. 1684 Pirstnau, 1690-1720 Perstna, 1720-1808 Pierstna, 1850-1945 Piersna; p. 1850 Pierśna. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osada Petrovic, 1869 sam. obec, 1952 spolu se Závadou a Dolními Marklovicemi sloučena s Petrovicemi u Karviné. M: 1652 (Fryštát), 1785 (Petrovice u Karviné) P r s t n é viz Prstná, o. Karviná P r s y b o r viz Příbor, o. Nový Jičín PRUCKAMT, PRUCKGANG, z., s. Olomouce Předměstí Olomouce, zaniklé po r. 1742 při výstavbě městských hradeb. P r u n š p e r k viz Brušperk, o. Frýdek-Místek P r u s viz Prusy, o. Přerov P r u s ch a n k y viz Pstružinky, o. Frýdek-Místek P r u s c h i n k a, P r u s i n e k, P r u s i n k a viz Prusínky, o. Přerov PRUSÍNKY, o. Přerov Č. 1409-1518 a 1618 Prosinky, 1531 ves pustá Prosinky (!), 1771 Prušinky, od 1798 Prusínky, 1872 Prusinko, lidově Prusinka; n. 1678 a 1835 Prusinka, 1718 Pruschinky, 1720-1846 Prusinky, 1750-1918 Prusinek, 1771 Pruschinka, 1798 Prusnik, 1939-1945 Preussenhof; l. 1368 Prisschynka, 1384 Prozinky, 1446 Parvae Prosinky, 1771 Pruschinka. Od 1850 s. o. Bystřice p. H., 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1895 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Pavlovic u Přerova, 1983 zanikly. M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova) P r u s i n o v i c e viz Ranošov, o. Olomouc P r u s c i, P r u s e, P r u s c h viz Prusy, o. Přerov P r u s k o w i t z viz Proskovice, s. Ostravy P r u s n i k viz Prusínky, o. Přerov P r u s s viz Prusy, o. Přerov P r u s s a n k y viz Pstružinky, o. Nový Jičín P r u s s i n o w i t z viz Proskovice, o.. Frýdek-Místek a Ranošov, o. Olomouc

PRUSY, o. Přerov Č. od 1480 Prusy, 1771-1846 Pruse; n. 1676 Prusy, 1718-1918 Prus, Pruss, 1798 Priess, 1939-1945 Preusse; l. 1078 Prusi, 1126 Prusci, 1371 in Prusch, 1672 Prusay, 1771 Prussium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Beňova. M: 1657 (Dřevohostice), 1783 (Domaželice) P r u š i n k y viz Prusínky, o. Přerov P r u š p e r k viz Brušperk, o. Frýdek-Místek P r z a s k a w i c z e viz Přáslavice, o. Olomouc P r z e b u r viz Příbor, o. Nový Jičín P r z e d o l e s s y viz Středolesí, o. Přerov P r z e d m o s c z y e viz Krásno nad bečvou, o. Vsetín P r z e d r o w e t z, P r z e r o w i t z viz Přerovec, o. Opava P r z e ł a c z viz Přelač, o. Frýdek-Místek P r z e r o w e t z, P r z e r o w i t z viz Přerovec, o. Opava P r z e s t a v i l k viz Přestavlky, o. Přerov P r z e s t a w l k viz Přestavlky, o. Olomouc a o. Přerov P r z e s t a w l t z e k viz Přestavlky, o. Olomouc P r z e s t o w i l k viz Přestavlky, o. Přerov P r z i b o r, P r z i e b o r viz Příbor, o. Nový Jičín P r z i e s t a w l k, P r z i e s t a w y l k viz Přestavlky, o. Olomouc P r z i e l u k, P r z i l a u k viz Příluky, o. Vsetín P r z i k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín P r z i w o r viz Příbor, o. Nový Jičín P r z n o, P r z n a viz Pržno, o. Frýdek-Místek a o. Vsetín P r z y k a z e, P r ž e k a r z, P r z y k a s, P r ž e k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín P r ž e l a t z viz Přelač, o. Frýdek-Místek

P r ž e s t a w e l k viz Přestavlky, o. Olomouc a o. Přerov P r ž e s t a w l c ž e k viz Přestavlky, o. Olomouc P r ž i k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín P r ž n á viz Pržno, o. Vsetín P r ž n e viz Pržno, o. Vsetín a o. Frýdek-Místek PRŽNO, o. Frýdek-Místek Č. od 1573 Pržno, 1584, 1735, 1808 Przno, 1636-1664 Perzno, 1641 Pržne, 1771 Przna; n. 1580 Perzno, 1692 Prsno, 1720 Perzna, Peržno, 1735-1808 Przno, 1771 Prschna, 1850-1918 Pržno, 1939-1945 Perschno; l. 1771 Przna. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Frýdlantem nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1628 (Místek) a souběžně 1716 (Frýdland nad Ostravicí), 1780 (Borová) PRŽNO, o. Vsetín Č. od 1410 Pržno, 1411-1437 z Pržného; n. 1627-1633 Persno, 1676 Przno, 1718 Prssna, 1771-1846 Perschno, 1829-1847 Przno, 1850-1918 Pržno, 1939-1945 Preschno; l. 1346-1422 de Przna, 1372 de Pirzna, 1378-1379 de Przno, 1373-1406 de Przney, 1373-1411 de Prssne, de Prssney, 1771 Przno. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. 1985 m.č. Jablůnky, 1990 sam. obec. M: 1644 (Vsetín), 1684 PŘÁSLAVICE, o. Olomouc Č. od 1447 Přáslavice, 1849-1854 a 1885 Přaslovice,n. 1676-1883 Przaslawitz, Pržaslawitz, 1846, 1893-1918 Přaslawitz, 1720 Brzaslawitz, 1939-1945 Praslawitz; l. 1131 Preiazlouici, 1320 Praslawicz, 1366 Brazalicz, 1391 Przaskawicze, 1400 Przazlawicz, 1771 Pržaslavitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV se Svésedlicemi, 1980 m.č. Velké Bystřice, 1990 sam. obec. - Viz též. heslo Kocourovec! M: 1651 (Velká Bystřice) PŘEDHRADÍ, s. Olomouce Č. od 1440 Předhradí, 1464-1512 Předhradí olomoucké; l. 1822 Vorburg, n. stále Vorburg. Původně předměstí Olomouce, 1522 z větší části spojeno s městem. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí) PŘEDHRADÍ, z., o. Přerov Č. 1531-1547 se vsí pustou Předhradskem (pod hradem Zighrartem); l. 1408 Przedhradye (osedlé).

Ves zanikla v 15. stol. u Potštátu. P ř e d h r a d s k o viz Předhradí, z., o. Přerov PŘEDKELČÍ, o. Vsetín Č. 1447-1517 Předkelčí. Předměstí Kelče, které s ní v 16. stol. splynulo. M: 1662 (Kelč) P ř e d m o s t viz Předmostí, o. Přerov PŘEDMOSTÍ, z., s. Olomouce L. 1249 Predmoste, 1275 villa Przedmoste. Původně samostatná ves, pak předměstí Olomouce pod hradem na levém břehu Moravy, zaniklo asi ve 14. nebo 15. stol. PŘEDMOSTÍ, o. Přerov Č. od 1437 Předmostí, 1771-1847 Předmost, n. 1676-1918 Předmost, Przedmost, Pržedmost, 1771 Alt Prerau, 1939-1945 Pschedmost; l. 1368, 1410 a 1771 Przedmost, 1371 Przedmosty, 1374 Prziedmost, 1375-1408 Przedmostie. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1949-1954 a definitivně 1964 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1661 P ř e d m o s t í viz Zámostí, s. Slezské Ostravy, s. Ostravy P ř e d n í A l o j z o v viz Alojzov, s. Branné, o. Šumperk P ř e d n í F a m i l i e viz Kristiánka, o. Přerov PŘEDNÍ HRABSTVÍ, z., o. Opava Č. 1500 a 1594 pustá ves Hrabí, 1506-1512 puol vsi Hrabí Předního. Ves zanikla v 15. stol. u Jakubčovic, o. Opava. - Viz heslo Hrabství! P ř e d n í O u j e z d e č e k, P ř e d n í O u j e z d, P ř e d n í O u j e z d e č k y, P ř e d n í Ú j e z d e c viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc P ř e d n í S u k o l o m viz Dolní Sukolom, o. Olomouc PŘEDNÍ VÉSKA, s. Bruntálu Č. 1506 Wiederfle, 1506-1524 Fiderfle; n. 1568 Furdorf, Fürdörfel, Wierdörfle, 1604-1629 Vordorfle, Vohrdorflein.

Ves splynula po 1629 se Starým Městem, nyní s. Bruntálu. M: 1731 (Bruntál) PŘELAČ, o. Frýdek-Místek Č. od 1857 Přelač; n. 1838-1945 Przelacz, 1850 Prželatz; p. 1850 Przelaz, od 1871 Przełacz. Od 1850 osada Horní Lomné. M: 1785 (Jablunkov) P ř e l u k y viz Příluky, o. Vsetín P ř e m a č o v viz Křemačov, o. Šumperk P ř e m i c e viz Přemyslov, o. Šumperk PŘEMYSLOV, o. Šumperk Č. 1771 Přemice, 1847 Přimislov, od 1839 Přemyslov; n. 1651-1945 Primiswald, 1751 Primeswald. 1850 osada Koutů, 1960 m.č. Loučné nad Desnou. M: 1665 (Velké Losiny), 1785 (Loučná) PŘEMYŠOV, s. Ostravy Od 1850 osadou Polanky nad Odrou. PŘEROV, o. Přerov Č. od 1437 Přerov (Pržerow); n. 1588 von Prer, 1599-1946 Prerau, někdy i Preraw, 1596-1614 Prere, 1663 Prör; l. (1046) Prerov, 1073-1174 Preroue, Prerou, 1225-1400 Prerow, 1346-1863 Prerovia, 1355 Przerow, 1575 Prera. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1949-1954 připojeny k městu Předmostí, Popovice, Kozlovice, Újezdec a Lověšice jako místní části Přerov II-VI, 1950 připojeny Dluhonice jako Přerov VII, 1954 opět osamostatněny až na Lověšice, 1960 znovu připojeno jako část obce Předmostí, 1964 Kozlovice, 1976 Újezdec a Dluhonice, 1980 Čekyně, Henčlov, Lýsky, Popovice, Vinary, Zdravice, 1985 Penčice. M: 1629 PŘEROVEC, o. Opava Č. 1514 pustý zámek Přerovec, 1576-1583 pustý Přerovec a Lhotky, 1730 existuje osada Přerovec; n. 1738-1945 Przerowetz, 1738-1789 Przerowitz, 1805 Przedrowetz. Ves a tvrz zpustla v 15. stol., nová osada vznikla počátkem 18. stol. Od 1850 většina osady je s. Nových Sedlic, menší část u Suchých Lazec. 1850 s. o. a o. Opava. 1979 m.č. Suchých Lazců, zanikl sloučením s Opavou. M: 1705 (Komárov)

P ř e s t a v l č k y viz Přestavlky, o. Olomouc P ř e s t a v e l k e, P ř e s t a v e l k y viz Přestavlky, o. Přerov PŘESTAVLKY, o. Olomouc Č. 1481 Přeystavky, od 1481 Přestavlky, 1588 Přestavlky blíž Tejnce, 1798-1846 Přestavlčky, lidově Malé Přestavlky; n. 1642-1918 Przestawlk, Pržestawlk, 1675 Przestawltzek, 1718 Pržestawlcžek, 1835 Klein Přestawelk, 1846-1850 Pržestawelk, 1939-1945 Pschestawlk; l. 1358, 1691, 1771 Przestawlk, 1377 Przestawlc, 1378 Prziestawylk, 1382 Przistawlc, 1374-1407 Prziestawlk. 1850 s. o. Lipník, 1877 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1877 Olomouc. Do 1850 panství Rokytnice u Přerova, 1850 sam. obec, 1960 připojeny Hostkovice, 1964 m.č. Suchonic (název Suchonice-Přestavlky), 1975 m.č Tršic. M: 1706 (Penčice) PŘESTAVLKY, o. Přerov Č. od 1437 Přestavlky, 1846 Přestavelky, lidově Přestavelke; n. od 1685 do 1918 Přestawlk, Přestawlkh, Pržestawlk, 1863 Přestawelk, 1939-1945 Pschestawilk; l. 1358 Przestabulk, 1358-1419 Prziestawlk, 1364 Przestowylk, 1373 Przestawilki, 1375 Przestawilk, 1384, 1771 Przestawlk, 1385 Przestawulk, 1863 Prestawlcium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. Do 1850 panství Přestavlky. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec. M: 1657 (Horní Moštěnice), 1709 (Stará Ves u Přerova) P ř e v o z viz Přívoz, s. Ostravy P ř e y s t a v k y viz Přestavlky, o. Olomouc PŘÍBOR, o. Nový Jičín Č. od 1407 Příbor; n. 1534-1945 Freiberg, 1751 Fryberg; l. 1251, 1302 Vriburch, 1294 Fryburk, 1297 Briburch, 1307 Prsybor, 1327-1408 Freiburg, 1359 Vreyburg, 1379 Freyburch, Freyenburg, 1389 a 1391 Friburg, 1390 Przibor, 1391 Przebur, 1391-1403 Prziebor, 1400-1407 Freiberg, 1409 Freiburg alias Prziwor, 1771-1863 Priborium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1948 připojena trvale Véska, 1949 Klokočov jako m. č. - Viz též příslušná hesla! M: 1677 P ř i b o z viz Přívoz, s. Ostravy P ř í č í viz Bohušov (ves), o. Bruntál P ř i k a s, P ř i k a z,

P ř i k a z e viz Příkazy, o. Olomouc a Valašské Příkazy, o. Vsetín PŘÍKAZY, o. Olomouc Č. od 1466 Příkazy, 1846 Přikaz, 1771 a lidově Přikaze, 1893 Přikaže; n. 1676 Przikass, 1688 Przikazy, 1718-1771 Pržikaz, 1720 Prikas, 1846-1850 Pržikas, 1872-1883 Prikaz, 1893 Přikaz, 1900-1918 Přikas, 1939-1945 Pschikas; l. 1250-1268 Prekaz, 1291 Pricas, 1305-1318 Precaz, 1355 Pryecaz, 1360 Prziekazy, 1373 a 1513 Przicas, 1391 Prziekaz, 1399-1508 Przykaz, 1565 Prikazy, 1691 Przikaz, 1771 Przikas. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1960 připojen Hynkov. M: 1625 (Náklo) P ř í k a z y viz Valašské Příkazy, o. Vsetín P ř i k a ž e viz Příkazy, o. Olomouc P ř í k o p y viz Lichtenthal, s. Šternberka, o. Olomouc P ř i l u k, P ř í l u k, P ř i l u k a, P ř i l u k a d o r f viz Příluky, o. Vsetín PŘÍLUKY, o. Vsetín Č. od 1407 Příluky, 1460-1847 a lidově Příluk, 1490 a 1540 Přeluky; n. 1676-1751 Prziluka, 1692 Pzileck, 1720-1918 Přiluk, Prziluk, 1772 Přilukadorf, 1939-1945 Wiesenried; l. 1356-1358 a 1412 de Przieluk, 1383 de Prssiluk, 1403-1437 de Prziluk, 1690 Przilauk, 1771 Prziluka. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 m.č. Lešné. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 (Lešná) PŘÍVOZ, s. Ostravy Č. od 1437 Přívoz, 1481 z Přívoz a ze Lhoty, 1614 z Převozu od Ostravy, 1771-1846 Převoz; n. 1676-1903 Přiwoz (Prsiwoz, Prziwos, Pržiwoz), 1692 Psibos, 1720 Přiboz, 1771 Uberfuhr, 1872 Prsinos, 1903-1920 a 1939-1945 Oderfurt; l. 1365-1437 Prziewoz, 1377 Prsiwoz, 1396 Przewos, 1412 Prziewos ante Ostraviam, 1672-1772 Prziwoz. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, odkdy?? Ostrava. 1850 sam. obec, 1900 městem, 1924 připojen k Moravské Ostravě, 1941 s. statutárního města Ostravy. M: 1614 (Moravská Ostrava), 1784 P s c h e d m o s t viz Předmostí, s. Přerova, o. Přerov P s c h e s t a w i l k viz Přestavlky, o. Přerov P s c h e s t a w l k viz Přestavlky, o. Olomouc

P s c h i k a s viz Příkazy, o. Olomouc P s i b o s viz Přívoz, s. Ostravy PSÍ ULICE, z., s. Olomouce. N. 1439 Hundsgasse. Olomoucké předměstí na západ od městských hradeb, zaniklo 1742 při výstavbě tereziánské pevnosti. P s t r a u z y, P s t r o u ž í, P s t r u č í, P s t r u s c h i, P s t r u z i u m viz Pstruží, o. Frýdek-Místek PSTRUŽÍ, o. Frýdek-Místek Č. od 1672 Pstruží, 1676 Pstrouží, 1718 Pstručí; n. 1676 Pstrauzy, 1720-1945 Pstruschi, 1847 Pstruzi; l. 1771 Pstruzium. 1850 s. o. a o. Místek, 1949 Frenštát p. R., 1956 Frýdek-Místek. 1975 spol. MNV s Frýdlantem nad Ostravicí, 1980 jeho m.č., 1990 sam. obec. M: 1665 (Frýdlant nad Ostravicí) PSTRUŽINKY, o. Nový Jičín Č. 1771 Pstruzinek, 1790-1921 Spružinky, odtud Pstružinky; n. 1771 Pstruschinekh, 1772 Prussanky, 1790-1798 Spružinky, 1869-1918 Spruzinky; l. 1724 Spružinky, 1771 Pstružinka. Od 1850 osada Mnišího, 1930 spojeny s Mniším v jednu osadu. M: 1677 (Příbor) PSTRUŽNÁ, z., o. Frýdek-Místek Č. 1568 pustá Pstružná. Zanikla u Vendryně. PTÁČNÍK, o. Frýdek-Místek Zal. 1789; č. stále Ptáčník, 1798 Ptočnik(!); n. 1789-1945 Ptatschnik. Od 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osada Fryčovic, 1870 sam. obcí, 1950 m. č. Fryčovic. M: 1794 (Fryčovice) P t a j l o v, P t a k l o w, P t e i l o w, P t e j l o v, P t e y l o w, P t ě g l o v viz Tylov, o. Bruntál P t o č n í k viz Ptáčník, o. Frýdek-Místek

P u c z y n, P u č í n, P ú č i n y viz Pulčín, o. Vsetín P u d e l s d o r f viz Křivá, o. Olomouc P u e r c k a u viz Tvrdkov, o. Bruntál PUDLOV, o. Karviná Č. od 1881 Pudlov; n. 1428-1629 Pudlaw, 1629-1945 Pudlau, p. od 1881 Pudłów. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava, 1960 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. - Od 1850 samostatná obec, od ní 1892 oddělena a osamostatněna dosavadní osada Vrbice, 1907-1924 byl Pudlov s. (Starého) Bohumína, pak byl znovu samostatný, v letech 1940-1945 byl spojen s Novým Bohumínem, pak samostatný. R. 1948 s. Bohumína jako Bohumín III, 1954 opět samostatný, 1974 s. Bohumína. M: 1720 (Nový Bohumín) P u d l a u viz Pudlov, o. Karviná P u d l s d o r f viz Křivá, o. Olomouc P u c h e l s d o r f viz Bukovice u Jeseníku, o. Jeseník a u Loučné, o. Šumperk P u c h l š t o r f viz Bukovice u Loučné, o. Šumperk P u o l č í viz Pulčín, o. Vsetín P u l c e r M o n s viz Šumperk, o. Šumperk P u l c r a S i l v a viz Šumvald, o. Olomouc P u l c r u m P r a t u m viz Krásné Loučky, s. Krnova, o. Bruntál P u l c z i n i u m, P u l c z i c z viz Pulčín, o. Vsetín PULČÍN, o. Vsetín Č. 1438-1448 Plučiny, 1492-1512 Pulčiny, 1504 Puolčí, 1518 hrad pustý a ves Pulcziny, i 1520, v l. 1575-1718 Pulčiny, od 1716 Pulčín, 1771 Puczyn, 1838 Pulčy, lidově Púčiny; n. 1676 Pulcziny, 1692 Putschin, 1716-1772 Pulcžin, 1720 Pulcin, 1772-1945 Pultschin; l. 1454 Pulczin, Pulczicz, 1671 Pulczyni, 1771 Pulczinium. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín. Ves i s hradem zpustla v 15. stol. v místech samoty Pulčinsko, obnovena poč. 16. stol. 1980 m.č. Francovy Lhoty. M: 1707 (Lidečko) P u l t s c h i n viz Pulčín, o. Vsetín

P u n c e n d o r f, P u n c k e n d o r f viz Boňkov, o. Přerov P u n c o, P u n c o v, P u n c ó w, P u n c z o w viz Český Puncov, o. Karviná P u n k e n d o r f viz Boňkov, o. Přerov P u n t z a u, P u n t z a w, P u n t z e n, P u n z a u, P u n z o viz Český Puncov, o. Karviná P u o l č í viz Pulčín, o. Vsetín P u r c k a viz Tvrdkov, o. Bruntál P u r g e r s t o r f viz Staré Purkartice, o. Bruntál P u r g k h e n, P u r k a viz Tvrdkov, o. Bruntál P u r k a r t s d o r f viz Loučka, o. Olomouc P u r k a u viz Tvrdkov, o. Bruntál P u r k e r s d o r f, P u r k e r d o r f viz Loučka, o. Olomouc P u r k h a, P u r k h a w viz Tvrdkov, o. Bruntál PURKRECHTNÍ BĚLÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1871-1885 Zámecká Bělá, 1871-1948 Purkrechtní Bělá; n. 1692 Burgrecht Biala, 1720-1869 Biala, 1736 Biola, 1881-1945 Biala (mit) Burgrecht; l. 1724 Bila, p. od 1881 Zamkowa BiaŁa. Od 1850 osada, nyní m. č. Jablunkova. M: 1671 (Jablunkov) P u s c h a t k a viz Bučávka, o. Bruntál P u s c h e i n viz Bušín u Mohelnice, o. Šumperk P u s k o v e c, P u s k o w e t z, P u s k o w i c z, P u s k o w i t i u m viz Pustkovec, s. Ostravy-Poruby P u s s e n d o r f viz Pískov, o. Olomouc P u s t a viz Hostice, o . Šumperk P u s t á C e r e k e v viz Písečná, o. Jeseník

PUSTÁ POLOM, o. Opava Č. od 1440 Pustá Polom, 1559-1591 Nová Polom, 1835 Pustopolom, 1872 a lidově Pustá Polomja, 1881-1906 Pustý Polom; n. 1720 Wüst Pohlen, 1720-1945 Wüst Pohlom, Wüst Polom; l. 1238-1276 Polom, 1672 Pusto Poloma, 1771 Pustopolom. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, l855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena kolem 1550. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV pro Hlubočec, Kyjovice a Těškovice, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obce. M: 1689 PUSTÁ RUDNÁ, o. Bruntál Č. od 1872 Lauterzejf, od 1924 Pustý Zejf, od 1947 Pustá Rudná; n. 1799-1945 Lauterseifen; l. 1828-1829 Seifen. 1850 osada Andělské Hory, 1954 zanikla, 1971 obnovena jako m. č. Světlé Hory, 1991 m.č. Andělské Hory. M: Světlá Hora, v matrikách samostatně neuváděna PUSTÉ DRŽKOVICE, z., o. Bruntál Č. 1520-1572 Drškovice, Drzškovice, (pusté), dvůr drškovský, 1861 Dvůr Hervinovský, od 1881 Pusté Držkovice; n. 1441 Drzkenhof, 1603 Dürstendorf, 1629-1945 Dürstenhof, 1720-1798 též Dirstenhof; l. 1270 Driscowiz (osedlé). Ves zanikla v 15. stol. u Starých Heřmínov tam, kde je dvůr resp. samota Pusté Držkovice. PUSTÉ JAKARTICE, s. Opavy Č. 1545-1563 Malé Ekartice, 1560-1561 pustú ves Ekartice, 1582 lúčky na Pustojakrtském, 1598 a od 1870 Pusté Jakartice, 1598-1608 Ekartovice, Ekartice, Erhartice, 1599 Frajhuby (stále pusté), lidově Kynybajtel; n. 1720 Wüstjakartitz, Wiest Jackerticz, Wüst Jakertitz, od 1784 Wüst Jakartitz plus celní úřad Klingenbeutel (1871-1920) nebo Klingelbeutel (1874-1885); l. 1270 Minus Ekhartowicz (osedlé). 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. Ves zanikla v 15. stol. Na jejím místě vznikla koncem 17. nebo počátkem 18. stol. malá skupina domů. 1850 osada Malých Hoštic, která byla 1970 i s nimi připojena k Opavě, 1980 zanikly zrušením, 1994 obnoveny jako m.č. Opavy. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1766 (Velké Hoštice) PUSTÉ ŽIBŘIDOVICE, o. Šumperk Č. 1497 ves pustú Žibřidovice, 1570 Seyfferstorff, Saytendorf, 1575-1618 a 1839-1893 Žibřidovice, odtud Pusté Žibřidovice, 1771 Sebržinow; n. 1567 Wust Seuffersdorf, 1610 Senferszdorf, Wesz seiberszdorf (!), 1624 Wüst Ayffersdorf (!), 1677 Seifersdorf, 1720-1945 Wüst Seibersdorf, 1739 Seibersdorf, 1771 Wüst Seifersdorf; l. 1325 Sybotendorph, 1417 Woslnlybinczi (?), 1771 Wust Seibersdorf.

1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; od 1850 vždy o. Šumperk. Ves zpustla v 15. stol., obnovena před 1564. 1850 sam. obec, k níž patřily osady Potůčník a Sklená, 1953 m. č. Jindřichova. M: 1656 (Kopřivná), 1784 PUSTĚJOV, o . Nový Jičín Č. od 1433 Pustějov, 1450-1601 Pustějov jinak Petrovice (Pustieyow), 1736-1835 Pustějovo (Pustzehowo, Pustczehowo, Pustiegowo), 1771 Pustiow, lidově někdy i Petrovice; n. 1563-1945 Petrowitz, 1570 a 1736 Petterwitz, 1692 a 1791 Pustiow, 1798 Petrowitz auch Petersdorf; l. 1324-1430 Petrowitz, 1668 de pago Pustinorow, 1771 Petrovitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1976 s. Studénky, 1991 sam. obec. M: 1652 (Bílov), 1736 (Kujavy), 1785 P u s t i n o r o w, P u s t i o w viz Pustějov, o. Nový Jičín P u s t k o v a viz Pustkovec, s. Ostravy-Poruby PUSTKOVEC, s. Ostravy Č. od 1472 Pustkovec, 1610 Pustkova, 1771 Puskovice, 1847 a lidově Puskovec; n. 1377, 1771-1805 Puskowicz, 1716 Pustkowetz, 1720-1736 Poskowitz, 1835 Pustowetz, 1847 Pustkowitz, 1864-1945 Puskowetz; l. 1414-1430 Pustkowecz, 1771 Puskowitium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec, 1954 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1954 Ostrava-okolí, 1850 sam. obec, 1957 sloučen s Porubou, s níž připojen k Ostravě. M: 1645 (Velká Polom), 1661 (Poruba), 1696 (Hlučín) P u s t o P o l o m a, P u s t o p o l o m viz Pustá Polom, o. Opava P u s t o w e t z viz Pustkovec, s. Ostravy-Poruby P u s t ý M l ý n viz Dytelovo, o. Opava P u s t ý P o l o m viz Pustá Polom, o. Opava P u s t ý Z e j f viz Pustá Rudná, o. Bruntál P u s t z e h o w o viz Pustějov, o. Nový Jičín P u t s c h a f k a viz Bučávka, o. Bruntál P u t s c h e viz Píšť, o. Opava P u t s c h i n viz Pulčín, o. Vsetín P ü l g e r s d o r f viz Pelhřimovy, o. Bruntál P ü l t s c h viz Bílčice, o. Bruntál

P ü l t z b e r g viz Hřibová, o. Jeseník P ü n c k e viz Benkov, o. Olomouc P ü r c k a w, P ü r c k e n, P ü r c k o w, P ü r k a u, P ü r k a v i a, P ü r k e n n, P ü r k h a u viz Tvrdkov, o. Bruntál P ü r n i c k viz Brníčko, o. Olomouc P ü s s e n d o r f viz Pískov, o. Olomouc P ü e r n i k viz Brníčko, o. Olomouc P y l t z s c h viz Bílčice, o. Bruntál P y r c k a u viz Tvrdkov, o. Bruntál P y r l o w viz Prlov, o. Vsetín P y r n i c k viz Brníčko, o. Olomouc P y r s c h a ü viz Tvrdkov, o. Bruntál P y s c a w, P y s c o w, P y c k o w, P y s k o w a viz Pískov, o. Jeseník P y s s viz Píšť, o. Opava P z i l e c k viz Příluky, o. Vsetín Q u a l c o w i c z viz Chválkovice, o. Olomouc Q u d e w e i n viz Chudobín, o. Olomouc Q u i e t t e i n, Q u i t e i n viz Květín, o. Šumperk Q u i t t e n d o r f viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek a Metylovice, o. Frýdek-Místek Q u y e t e i n, Q w i e t e i n viz Květín, o. Šumperk Q u i t t e n o w viz Hodoňovice, o. Frýdek-Místek R a a b e viz Hrabová, o. Šumperk R a a b e n s e i f e n viz Hraběšice, o. Šumperk R a a s a, R a a s e, R a a s e n, R a a s s o w viz Razová, o. Bruntál

R a b e, R a b e n a u viz Hrabenov, o. Šumperk R a b e n d o r f viz Hrabišín, o. Šumperk a Rabov, z., o. Bruntál R a b e n s e i f e n, R a b e n s e i f i u m viz Hraběšice, o. Šumperk R a b e n s t e i n viz Rabštejn, z., o. Bruntál R a b e r s d o r f viz Hrabišín, o. Šumperk a Třemešná, o. Bruntál R a b i n s t a i n viz Rabštejn, z., o. Šumperk R a b i s s i n d o r f viz Hraběšice a Hrabišín, o. Šumperk R a b i š a n y, R a b i š i n y viz Hrabišín, o. Šumperk R a b n o v, R a b n o v i u m viz Hrabenov, o. Šumperk R a b o ř o v viz Hrabišín, o. Šumperk RABOV, z., o. Bruntál Č. 1592 pustá ves Rabov při Lichtnově; n. 1574, 1611 Rabendorf. Ves zanikla v 15. stol. mezi Lichnovem, Horním Benešovem a Miloticemi nad Opavou při horním toku Čížiny; poloha někdejších domů dosud patrná. R a b o w a viz Hrabová, s. Ostravy R a b s k e viz Hrabství, o. Opava RABŠTEJN, z., o. Šumperk Č. od 1437 Rabštejn, 1480 Rabštajn, 1481-1490 Rabštýn, 1586 Rabbstein; n. 15. stol. - 1945 stále Rabenstein; l. 1318 Rabinstain. Hrad zanikl dočasně v 15. stol., pak znovu obydlen; r. 1690 byl už zpustlý, byly u něj dvě hájovny. Nyní samota Rabštýn u Bedřichova. R a b y č a n y viz Hrabišín, o. Šumperk R á c viz Rájec, o. Šumperk R a c l a v i c e viz Radslavice, o. Přerov R a c l a v o v a L h o t a viz Radslavova Lhota, z., o. Vsetín R a c o v e, R a c o v i u m, R a c o w a viz Rakov, o. Přerov R a c s l a v i c e viz Radslavice, o. Přerov R a c z a n viz Hradčany, o. Přerov

R a c z i b o r o w viz Ratiborov, z., o. Olomouc R a c z i m o w viz Vratimov, o. Frýdek-Místek R a c ž l o w i t z viz Radslavice, o. Přerov R a č k o v, R a č k o v á viz Radkov, o. Opava R a č z l o w i t z viz Radslavice, o. Přerov R a d c o v i u m viz Radkovy, o. Přerov R a d e c z n a viz Hradečná u Litovle, o. Olomouc R a d e k - L h o t a viz Radkova Lhota, o. Přerov R a d e l s d o r f viz Radíkov, o. Přerov R a d e n viz Radim, o. Bruntál R a d e r s d o r f viz Radíkov, o. Přerov R a d e r z i n viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d e s c h viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce R a d ě t í n viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d i c viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce R a d i č í n viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d i e k u o w viz Radkov, o. Opava R a d i k a u viz Radíkov, o. Olomouc RADÍKOV, o. Olomouc Č. od 1517 Radíkov; n. 1672-1945 Radikau, Radelsdorf, Radersdorf; l. 1365 Radyekow, 1371-1672 Radikov, Radykov, 1771 Ratikow. Od 1850 stále s. o. a o. Olomouc. Asi již ve 13. století se tu nacházel dvůr náležející drobným feudálům, u něhož později vznikla malá vesnice v majetku kláštera Hradiska. V r. 1601 prodal klášter Radíkov olomouckým jezuitům, jejichž majetkem zůstal do zrušení řádu 1773. Poté součástí studijního fondu a připojen k panství Klášterní Hradisko, jež v roce 1826 koupil hrabě Filip Ludvík Saint Genois. Ves dočasně zpustla za třicetileté války. 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Kopečkem u Olomouce (viz Svatý Kopeček), spolu s ním připojen 1974 k Olomouci. M: 1651 (Velká Bystřice), 1692, 1771 – 1784 (Dolany), 1785 (Svatý Kopeček) RADÍKOV, o. Přerov Č. od 1539 Radíkov (Radykow), 1553 Hradikow; n. 1672-1945 Radelsdorf, 1676 Radkowa oder Radlsdorf, 1751-1771 Radlsdorf, 1790 Radersdorf; l. 1365 Radjekow, 1371-1672 Radikow, Radykow, 1771 Radikowium, 1863 Radelsdorfium.

1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1644 (Drahotuše) RADIM, o. Bruntál Č. 1850 Roudno, Roudné, 1872-1880 Radún, 1881-1893 Radin, od 1893 Radim; n. 1377 Raden, Radim, 1531-1651 Raden, 1619 Raden, 1720-1945 Gross Raden, Gross Raaden, Grossraden, 1805 Alt Raden; l. 1771 Magno Raden, 1828 Magno Rodna. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Krasova, 1966 m.č. Brantic. M: 1640 (Krnov), 1668 (Brantice) RADÍMEK, o. Bruntál Č. 1850 Malé nebo Nové Roudné, Malé nebo Nové Rudné, 1869-1885 Radúněk, od 1893 Radimek; n. 1666 Neuroden, 1678-1905 Neu Raaden, Neu Raden, 1720-1945 Klein Raaden, Klein Raden; l. 1771 Neo Raden. Ves založena 1666 na místě zaniklých Bartultov a byla od 1850 osadou Radimi, od 1953 osadou Brantic, název 1960 oficiálně zanikl. M: 1668 (Brantice) R a d i n viz Radim, o. Bruntál R a d i s, R a d i s c h viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce R a d i t i u m viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d j e k o w viz Radíkov, o. Přerov RADKOV, o. Opava Č. 1549 Hradkow, od 1590 Radkov, ale 1596 z Hratkowa, 1611 Radkuw, Radkuow, 1612-1615 z Ratikova, 1638 Ražkov, 1712 poddaní z Racžkowa, 1850 Račková; n. 1377 Radekuow, Radiekouow, 1561 a 1591 von Ratka, 1580-1582 Radke, 1586-1618 Rotka, 1601 Ratke, 1605 Rotke, 1605-1945 Ratkau, Rattkau, 1617-1619 Radkaw, 1771 Radtkau; l. 1655-1672 Ratkow, 1771 Ratkovium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec s osadami Dubová a Nové Zálužné; 1973 spol. MNV s Melčí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1696 R a d k o v viz Radkovy, o. Přerov RADKOVA LHOTA, o. Přerov Č. 1480 Lhotka, 1618-1771 Lhota (vedle Radkov), od 1675 Radkova Lhota, 1718 Lhota u Radkova; n. 1675 Radkova Lhota, 1771 Lhota, 1847-1918 Lhota Radkow, 1939-1945 Radek Lhota; l. 1347 Lhotka.

1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) RADKOVY, o. Přerov Č. 1374-1892 Radkov, 1480 a od 1906 Radkovy, 1771 Ratkow; n. 1676 Radkowy, Ratkow, 1771 Ratkau, 1794-1945 Radkow; l. 1358 Radkow, 1437 in Radkuow, 1771 Ratkovium, 1863 Radcovium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Dřevohosticích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice) R a d l s d o r f viz Radíkov, o. Přerov R a d m i l o v, R a d m o l s d o r f viz Radomilov, o. Šumperk RADNICE, o. Šumperk Č. 1480-1897 Hradnice, od 1839 Radnice; n. 1677-1945 Radnicz, 1692 Rziaditz, 1718 Rädnitz, 1720 Reidnitz, 1771 Hradnitz, l. 1348-1350 Radnicz, 1447 in Hradniczi, 1771 Hradnicium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 m.č. Pavlova. M: 1647 (Loštice), 1747-1787 (Bouzov) R a d n i c e viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d n i t z viz Radnice, o. Šumperk a Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín R a d ň o v viz Raduň, o. Opava R a d o č í n viz Radotín, s. Bílovce, o. Nový Jičín RADOMILOV, o. Šumperk Č. od 1517 Radomilov, lidově Radmilov; n. 1675-1798 Radomill, 1676-1945 Radomühl; l. 1371 Radmolsdorf, 1771 Radomilium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 s. Bartoňova, 1881 sam. obec, 1960 sloučen s Bartoňovem pod názvem Bartoňov-Radomilov, 1980 obě obce m.č. Rudy nad Moravou. M: 1658 (Bludov), 1779 (Ruda nad Moravou) R a d o m ü h l viz Radomilov, o. Šumperk

R a d o n o w viz Roudno, o. Bruntál R a d o ň viz Raduň, o. Opava R a d o t e i n viz Radotín, o. Přerov RADOTÍN, s. Bílovce, o. Nový Jičín Č. od 1424 Radotín, 1771 Raderzin, 1847 Radnice, 1850 Radičín, 1872 Radnice nebo Radotín, 1883-1918 Radětín, odtud Radotín, lidově Radočín; n. 1383 Radotin, 1559-1945 Radnitz; l. 1771 Raditium. 1850 s. o. Bílovec, 1960 Nový Jičín; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1849 sam. obec, 1850 osada Bílovce, 1866 znovu sam. obec, 1906 sloučen s Bílovcem, 1949 název oficiálně zanikl. M: 1653 (Bílovec) RADOTÍN, o. Přerov Č. od 1480 Radotin, od 1872 Radotín; n. 1676-1918 Radotin, 1939-1945 Radotein, l. 1447 Radotin, 1771-1863 Radotinium. 1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B., 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) R a d o w n i t z viz Radvanice, o. Přerov RADOVICE, z., o. Karviná Č. 1523-1559 Radovice; n. 1505 Radowicz; l. 1223-1438 Radowiz, Radowiza. Ves splynula s Českým Puncovem. RADSLAVICE, o. Přerov Č. od 1447 Radslavice, 1516 Racslavice, 1544-1921 Raclavice; n. 1676 Raczlawicz, 1718 Račzlowitz, 1749-1945 Ratzlawitz; l. 1269-1508 Radslavicz, 1805 též Raslaz, 1771-1863 Raclavicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, od 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1974 spol. MNV pro Radslavice, Sušice, Oldřichov a Grymov se sídlem v Radslavicích. 1983 Grymov, Oldřichov a Sušice jejich m.č., 1990 všechny tři sam. obce. M: 1629 (Přerov), 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova) RADSLAVOVA LHOTA, z., o. Vsetín Č. 1505-1565 a 1694 pustá Raczlavova Lhota; 1571 „pusté Lhotsko, správně Raczlawowa Lhota“, postaven dvůr nový poblíž Choryňskej Lhoty, l. 1449-1463 Raczla wowa nebo Radslawowa Lhota (osedlá). Ves zanikla v poslední třetině 15. stol. mezi Poličnou a Valašským Meziříčím tam, kde je Lhotsko neboli Lhotský dvůr.

R a d s o f f viz Rázová, o. Bruntál RADUŇ, o. Opava Č. 1418 a 1588 z Radoně, 1484 Raduoň, od 1431 Raduň (Radun, Radůň), 1771 Radniow, Raduňov; n. 1642-1945 Radun; l. 1771 Radunium. Od 1850 s. o. a o. Opava. M: 1705 (Komárov), 1859 R a d ú n viz Radim, o. Bruntál R a d ú n ě k viz Radímek, o. Bruntál R a d u n i u m viz Raduň, o. Opava R a d ú n k o v viz Kravařov, o. Opava RADVANICE, s. Ostravy Č. od 1476 Radvanice, 1629 z Radvanic Slezských; n. 1701-1945 Radwanitz, 1763 Radownitz; l. 1305 Radwanowicz. 1850 s. o. Bohumín, 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1901 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. V letech 1717-1842 se dělily na Horní Radvanice (Ober Radwanitz čili díl kunčický) a Dolní Radvanice (Nieder Radwanitz čili díl slezsko-ostravský). 1849 sam. obec s osadami Křivec, Lipina a Podlesí, 1938-1945 m.č. Křivec, Kamčatka a část m.č. Šporovnice součástí polského záboru. 1941 s. Moravské Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1907 RADVANICE, o. Přerov Č. od 1408 Radvanice; n. 1676-1945 Radwanitz; l. 1375-1376 Radwanicz, 1771-1863 Radvanitium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Prosenicemi, 1984 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1693 (Osek nad Bečvou) R a d v a n o v i c e viz Radvanice, s. Ostravy R a d y n viz Raduň, o. Opava R a g e c z k a, R a g e c z k o viz Ráječek, o. Šumperk R a g e č viz Rájec, o. Šumperk R a h l e viz Rohle, o. Šumperk

R a h s e n viz Rázová, o. Bruntál R a c h e n d o r f viz Mštěnovice, o. Vsetín R a i c z viz Rájec a Ráječek, o. Šumperk R a i g e r s d o r f viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk R a i s l viz Rájec, o. Šumperk R a i t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R a i t e n h a u viz Rejhotice, o. Šumperk RÁJ, s. Karviné, o. Karviná Č. od 1448 Ráj (1637-1677 Rag), n. 1447 a 1900 Ray, 1676-1945 Roy; l. 1449-1681 Ray, 1724 Roj; p. od 1880 Raj. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osada Darkova, 1866 sam. obec, 1949 s. Karviné jako Karviná IV-Ráj. M: 1652 (Fryštát) RÁJEC, o. Šumperk Č. od 1466 Rájec (Ragecz), 1516 a lidově Velký Rájec, 1532-1555 na Rejci, ves Reyczi, 1574 Raycze, 1618 z Velkého Riczu, 1798-1846 Rageč, 1847 Hrubý Ragc, 1881 Rajce, lidově ta Rác; n. 1650 Raisl, 1677 Gross Rössl, 1718-1945 Gross Rasel, Gross Rassel, 1720 Gross Ratsel; l. 1271 Rayssil Magnum, 1319 Raicz, 1320 Rayekz Michaelis, 1389 a 1448 Raycz Moravicalis, 1436 de Ragecz, 1455 de Magno Ragecz, 1672 ex pago Magno Recz, 1771 Rasl Magnum. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Teodorov, která 1867-1923 sam. obec. M: 1659 (Zvole) RÁJEČEK, o. Šumperk Č. 1465 Malý Rájec, od 1496 Ráječek, 1517-1547 Malý Ráječek (Ragecž), 1530-1798, 1885 a lidově Ráječko, 1847 Malý Regc, n. 1677 Klein Rössl, 1718-1945 Klein Rasel (Klein Rassel, Klein Rasl); l. 1273 Reyssiel Parvum, 1320 Raicz, 1385-1437 Raycz Minor, 1435-1437 Rageczko, 1437 Rageczka, 1437-1455 Ragecz Parvum, 1672 Parvum Recz, 1771 Parvum Rasl. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1949 m. č., dnes s. Zábřeha. M: 1659 (Zvole) R a j g e r s d o r f viz Rejchartice, o. Bruntál R a j c h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk R a j t e n h a u viz Rejhotice, o. Šumperk R a k a u viz Rakov, o. Přerov

R a k o d a n, R a k o d a n y, R a k o d a u, R a k o d a v, R a k o d a v a viz Rakodavy, o. Olomouc RAKODAVY, o. Olomouc Č. od 1406 Rakodavy, ale 1590 v Rakodaních, 1846-1850 Rakodav, Rakodava, 1872 Rakodany; n. 1678-1718 Rakodawy, 1716-1945 Rakodau, 1872 Rakodan; l. 1358-1464 Rakodaw, Rakodawy, 1771 Rakodavia. 1850 s. o. Kojetín, 1960 Olomouc; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Olomouc. 1850 osada Věrovan, 1882 sam. obec, 1951 s. Věrovan, název oficiálně zanikl od 1976 m.č. Dubu nad Moravou, 1990 m.č. Věrovan. M: 1650 (Dub nad Moravou) RAKOV, o. Přerov Č. 1447-1539 ves Rakové, 1577 z Rakových, 1594 Raková, 1609-1771 a lidově Rakový, od 1708 Rakov; n. 1676 Rakowa, 1676-1688 Rakowý, 1718-1918 Rakow, 1939-1945 Rakau; l. 1371 Racowe, 1672 Racowa, 1673 Rakowi, 1771-1863 Racovium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby), 1784 (Paršovice) R a k o v á, R a k o v é viz Rakov, o. Přerov RAKOVEC, s. Řepiště, o. Frýdek-Místek Č. od 1602 Rakovec, 1850-1883 i Rakovice, 1754 Rakowiec; n. 1736 Rakowitz, 1761-1945 Rakowetz, 1798-1808 Rakowitz, l. 1724 Rakowice. Od 1850 osada Řepiště, s nímž 1949 splynul, 1952 název oficiálně zrušen. M: Šenov, v matrikách samostatně neuváděn RAKOVEC, s. Smilovic, o. Frýdek-Místek Č. od 1608 Rakovec; n. 1720-1945 Rakowetz; l. 1724 Rakowec; p. od 1850 Rakowiec. Od 1850 osada Smilovic. M: 1725 (Střítež) R a k o v i c e viz Rakovec, s. Řepiště, o. Frýdek-Místek R a k o v ý viz Rakov, o. Přerov R a k o w e t z, R a k o w i e c viz Rakovec, s. Řepiště a s. Smilovic, o. Frýdek-Místek R a m e r s t a d t viz Rýmařov, o. Bruntál

R a m l i c h viz Rybí, o. Nový Jičín R a m s a u viz Ramzová, o. Jeseník R a m s e i b viz Hraběšice, o. Šumperk R a m s t a t viz Rýmařov, o. Bruntál RAMZOVÁ, o. Jeseník Č. 1850 Ramzow, od 1871 Ramzová; n. 1788-1945 Ramsau. Od 1850 osada Horní Lipové, 1960 připojena k Ostružné. M: 1788 (Dolní Lipová) R a m z o w viz Ramzová, o. Šumperk R a n d ý s k o v a B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín RANOŠOV, o. Olomouc Č. 1447-1480 Ranošov (osedlý), 1492-1573 pustý, 1566 pustý Slamošov (!), 1569 pustá Ranošová, 1656 Velká Říka, Říka (osedlá), 1704 znovu založeny jako Novosady nebo Malé Prusinovice, Nové Prusinovice, 1771-1883 Prusinovice, od l793 opět Ranošov; n. 1676 Ober Ržika, 1718 Neu Prusenitz, 1751-1945 Neu Prussinowitz, 1772 Prusinowitz und Rzika, 1798 Neu Proskowitz; l. 1355-1368 Rannossow, 1771 Prusinowitium. 1850 s. o. Lipník, 1938 Město Libavá, 1945 Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1949 Olomouc. Ves zpustla v 15. stol., obnovena po 1650. 1850 osada Velkého Újezda, 1905 sam. obec, 1947 zanikla, 1950 zrušena. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1712 (Jestřabí), 1737 (velký Újezd) R a n o š o v á viz Ranošov, o. Olomouc RAPOTÍN, o. Šumperk Č. 1492-1495 Reytenhof, 1517-1618 a 1885-1921 Rejpotin, 1570-1586 Rypotin, 1587 Reypotin jinak Reyttendorf, 1720-1847 Repotin, od 1835 Rapotín; n. 1587-1939 Reitendorf, 1584 Reyersdorf, 1591 Reymesdorf, 1677 Reuttendorf, 1798 Raitendorf, 1939-1945 Reitendorf an der Tess; l. 1391 Reypotendorf, 1672-1771 Reittendorf. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1739 vzrostla o kolonii Horní Rapotín, německy Ober Reutendorf, která splynula s Rapotínem před r. 1850. V období 1739-1850 se původní Rapotín nazýval Nieder Reutendorf čili Dolní Rapotín. 1850 sam. obec s osadou Ludvíkov, 1950-1952 s. Šumperka jako Šumperk IV., 1976 připojeny Rejchartice, 1985 vše připojeno k Šumperku, 1990 sam. obec. M: 1696 R a p s c h k a, R a p s z k e viz Hrabství, o. Opava

R a s e, R a s e n viz Razová, o. Bruntál R a s l a z viz Radslavice, o. Přerov R a s c o w i c z, R a s c h k o w i t z viz Raškovice, o. Frýdek-Místek R a s s e viz Razová, o. Bruntál R a s s e l viz Rájec a Ráječek, o. Šumperk RAŠKOV, o. Šumperk Č. od 1490 Raškov, někdy i Vraškov (Wrasskow), 1513 Rašov, 1850-1935 Raškov-Dvůr a Raškov-Ves; n. 1624 von Nicklass, 1656-1945 Nikles, 1692-1798 Niklas; 1698-1945 Nikleshof, 1788-1921 Hofnikles, 1798 Niklashof, 1788-1921 Dorfnikles, 1850-1945 Niklesdorf; l. 1351 Nicols, 1397 Wraskov, 1411-1447 Rasskow, 1771 Niclesium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 spojeny Ves Raškov a Dvůr Raškov v jednu politickou obec, k níž patřila původně i Holba. Od r. 1924 tvořily s. obce Raškova, po okupaci úplně splynuly, 1960 Raškov m. č. Bohdíkova. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 RAŠKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1573 Raškovice, 1850 Ražkovice; n. 1580-1945 Raschkowitz; l. 1261 Rascowicz. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek, 1960 Frýdek-Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Morávky, 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Skalice) souběžně i 1825 (Morávka) R a t a g i h, R a t a i s viz Rataje, o. Olomouc RATAJE, o. Olomouc Č. od 1406 Rataje, 1576 a 1798 Ratej, 1771 Ratay; n. 1676 Rattay, 1718-1918 Rattai, Rataj, 1890 a 1939-1945 Rattei; l. 1131 Ratagih, 1232-1517 Ratay, Rathay, 1362-1400 Ratais, 1771 Rattay. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 m.č. Těšetic. M: 1651 (Těšetice) R a t e j, R a t h a y viz Rataje, o. Olomouc R a t i b o r o w viz Lhota, z., u Pňovic, o. Olomouc R a t i b o r s c h, R a t i b o r z,

R a t i b o r ž viz Ratiboř, o. Vsetín RATIBOŘ, o. Vsetín Č. od 1504 Ratiboř (Ratiborž, Ratiborz); n. 1670-1847 Ratiborž, 1771 Ratibor, 1872-1945 Ratiborsch; l. 1690 Ratiborž. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. 1850 sam. obec; díl osady Semetína patřící k Ratiboři přidělen 1949 ke Vsetínu. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno) R a t i k o v viz Radkov, o. Opava R a t i k o w viz Radíkov, o. Olomouc R a t i m o w, R a t i m o w viz Vratimov, o. Frýdek-Místek R a t k a, R a t k a u viz Radkov, o. Opava R a t k a u viz Radkovy, o. Přerov R a t k e viz Radkov, o. Opava R a t k o v, R a t k o v i u m viz Radkov, o. Opava a Radkovy, o. Přerov R a t s c h a n viz Hradčany, o. Přerov R a t t a i, R a t t e i viz Rataje, o. Olomouc R a t t e r s d o r f viz Bratříkovice, o. Bruntál R a t t i m a u, R a t t i m o w, R a t t i m u w, R a t t i n a u, R a t t i n o f viz Vratimov, o. Frýdek-Místek R a t t k a u viz Radkov, o. Opava R a t z l a w i t z viz Radslavice, o. Přerov R a u č k a, R a u č z s k a viz Růžďka, o. Vsetín R a u d e n b e r g, R a u d n i c z e, R a u d o w viz Roudno, o. Bruntál R a u s c i u m viz Rouské, o. Přerov R a u s e n viz Rusín, o. Bruntál R a u s c h k a viz Rouské, o. Přerov a Růžďka, o. Vsetín

R a u s c h k o viz Růžďka, o. Vsetín R a u s c h k y viz Rouské, o. Přerov R a u s c h t k a viz Růžďka, o. Vsetín R a u s k a, R a u s k e, R a u s k o, R a u s k ý viz Rouské, o. Přerov R a u s s k a, R a u s s t c ž k a, R a u s s t k a viz Růžďka, o. Vsetín R a u t e n b e r g viz Roudno, o. Bruntál R a u t s c h k a viz Růžďka, o. Vsetín R a w s e n viz Rusín, o. Bruntál R a y viz Ráj, a. Karviné R a y b n i g, R a y b n i k viz Rybí, o. Nový Jičín R a y c z, R a y c z M o r a v i c a l i s, R a y c z e, R a y e k z M i c h a e l i s viz Rájec, o. Šumperk R a y g e r s d o r f viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk R a y k r s t o r f viz Rejchartice, o. Šumperk R a y m a r s t a t viz Rýmařov, o. Bruntál R a y n g i c z viz Hranice, o. Přerov R a y n o t h viz Renoty, o. Olomouc RAZOVÁ, o. Bruntál Č. 1523 ves Razuow pustá, 1594 z Razovýho, 1621-1622 a 1771-1850 Raassow, Razow, od 1872 Razová; n. 1524-1575 Rasen, 1531 Radsoff, 1610 von der Rosa aus dem Jegerdorfischen, 1615 Rahsen, 1619-1945 Raase, 1633-1720 Rase, 1660 Rasse,l77l Raassen, l. 1288 Razow, 1571 ex pago Raseno, 1771 Raasa. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, od 1868 Bruntál. Ves zpustla v 15. st., znovu vysazena 1547 z Dolního Slezska a Branibor. 1850 sam. obec, 1954 připojena část obce ke Karlovci (Karlově Pláni). M: 1571 R a ž k o v viz Radkov, o. Opava R a ž k o v i c e viz Raškovice, o. Frýdek-Místek R ä d e n viz Radim, o. Bruntál

R ä d n i t z viz Radnice, o. Šumperk R e b e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e b n í č e k viz Rybníček, o. Olomouc R e b s c h e i n, R e b t c z i n, R e b t s c h e i n, R e b t s c h i n viz Řepčín, s. Olomouce R e d i s c h viz Klášterní Hradisko, s. Olomouce R e f r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e h l e u n t e r H o t z e n d o r f viz Rohlina, o. Nový Jičín, z. R e c h a r t i c e viz Rejchartice, o. Šumperk R e i b e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e i b n i k viz Rybí, o. Nový Jičín R e i b w i e s e n viz Rejvíz, o. Bruntál R e i d n i t z viz Radnice, o. Šumperk R e i e r s d o r f, R e i g e l s d o r f, R e i g e r s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál R e i g e r s d o r f viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk, R e i h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál R e i h w i e s e n viz Rejvíz, o. Jeseník R e i c h a t e i n viz Rychleby, z., o. Jeseník R e i c h a z z viz Rejchartice, o. Bruntál R e i c h e l s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál R e i c h e n s t e i n viz Rychleby, z., o. Jeseník R e i c h e n w a l d a u viz Rychvald, o. Karviná R e i c h e r s d o r f viz Rejchartice, o. Šumperk R e i c h s w a l d, R e i c h w a l d, R e i c h w a l d a u viz Rychvald, o. Karviná R e i c h w i e s e n viz Rejvíz, o. Jeseník R e i m b l i c h, R e i m l i c h, R e i m n i g k, R e i m n i c h, R e i m n i k viz Rybí, o. Nový Jičín

R e i n e r s d o r f, R e i n f r i e d e s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e i n h a r t i viz Renoty, o. Olomouc R e i n i c z viz Hranice, o. Přerov R e i s e n d o r f viz Trhavice, o. Olomouc R e i s p e l t z ( K r e t s c h a m ) viz Horní Krčmy, o. Šumperk R e i s s e n d o r f viz Trhavice, o. Olomouc R e i t e n d o r f a n d e r T e s s, R e i t t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R e i t t e n h a u viz Rejhotice, o. Šumperk R e i w i e s e n viz Rejvíz, o. Jeseník R e j c viz Rájec, o. Šumperk R e j h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál a o. Šumperk REJHOTICE, o. Šumperk Č. 1492-1495 pustá ves Reytenhof, 1570 pustý Reytenhon, 1575 už osedlý, 1589 Reyttnhaun, 1771 Reyttenhowa, 1847 Ritiřov, 1872 Rajtenhau, 1885 Rejtířov, 1893- -1921 Rejpotice, odtud Rejhotice; n. 1633-1945 Reitenhau (Reytenhau, Reutenhau), 1798 Raitenhau; l. 1771 Reittenhau. Ves zpustla v 15. stol., obnovena mezi léty 1570-1575. 1850 osada, nyní m. č. Loučné. M: 1660 (Velké Losiny), 1784 (Loučná) REJCHARTICE, o. Bruntál Č. 1480-1654, 1847 a znovu od 1893 Rejchartice, 1480-1546 a lidově Rajchartice, 1517 Rychartice, 1771 Rziharticze, 1846-1850 Rejhartice, 1850 též Reihartice u Karlovce, 1872-1885 Rajgersdorf; n. 1599-1945 Reigersdorf, Reygrsdorf, 1676-1718 Raygersdorf; l. 1397-1410 Reycharticz, 1448 Reichazz, 1771 Reigersdorfium. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Dvorci. M: 1706 (Dvorce) REJCHARTICE, o. Šumperk Č. 1417 Rychtářice (?), 1517 z Rychaltic (!), 1569-1634 a znovu od 1893 Rejchartice, 1570 Raykrstorf, 1771 Rechartice, 1798 Rigoměřice, 1798-1846 Rejhartice, 1850-1885 Rajchartice; n. 1677-1798 Raigersdorf, 1710-1945 Reigersdorf; l. 1351 Richardi villa, 1431 Reichersdorf, 1672-1771 Reigersdorf. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Osikovem, 1976 s. Rapotína, 1980 Šumperku, 1990 sam. obec.

M: 1656 (Kopřivná), 1784 R e j n o t y viz Renoty, o. Olomouc R e j p o t i c e viz Rejhotice, o. Šumperk R e j p o t í n viz Rapotín, o. Šumperk R e j t í ř o v viz Rejhotice, o. Šumperk REJVÍZ, o. Jeseník Č. od 1871 Rejvíz, 1881 Jezera; n. 1687 Reibwiesen, 1768 Reiwisen, 1798 Reuwiesen, 1805 Reichwiesen, 1836 Reiwiesen, 1850-1945 Reihwiesen. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1960 Bruntál, 1996 Jeseník. 1850 osada Horního Údolí, 1869 sam. obec, 1964 osada, později m.č. Zlatých Hor. M: 1791 (Zlaté Hory), zapisován u Horního Údolí, 1813 R e k a viz Řeka, o. Frýdek-Místek R e m e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e m e r s t a t viz Rýmařov, o. Bruntál R e n a r t o v i c e viz Vysutá, o. Jeseník R e n d o r f viz Oznice, o. Vsetín R e n e r t o v viz Vysutá, o. Jeseník R e n f r i e d e s t o r p h viz Třemešná, o. Bruntál R e n i c z viz Hranice, o. Přerov R e n n e r s f e l d, R e n n e r t s f e l d viz Vysutá, o. Jeseník RENOTY, o. Olomouc Č. 1424 Reymhauty, Reinharti, 1479 Rejnoty, 1541 ves Reynota, 1720 Revnot, 1771 Renow, 1847 Renot, od 1839 Renoty; n. 1592-1597 von der Anet, 1674 Raynoth, 1679 Aineth, 1692 Ain, 1718 Reynoth, 1720-1798 Aynoth, 1751-1847 Eynoth, 1798-1846 Einöde, 1846-1945 Einoth; l. 1771 Renowium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojen Dětřichov, 1976 m.č. Uničova. M: 1607 (Uničov), 1785 R e n o w, R e n o w i u m viz Renoty, o. Olomouc R e n u e r d e s t o r p h viz Třemešná, o. Bruntál

R e p a w viz Řepová, o. Šumperk R e p c z y n viz Řepčín, s. Olomouce R e p i s c h t viz Řepiště, o. Frýdek-Místek R e p o t i n viz Rapotín, o. Šumperk R e p s c h e i n, R e p s i n, R e p t s c h e i n viz Řepčín, s. Olomouce R e s c h e n, R e s c h e n d o r f, R e s c h n a, R e s c h o w i t z, R e s k o w, R e s s c h d o r f viz Rešov, o. Bruntál REŠOV, o. Bruntál Č. od 1517 Rešov, 1580 ze vsi Rešovej, 1798 Reskow, 1847 Režov; n. 1550 Reschowitz, 1574-1945 Reschen, 1772-1846 Röschen; l. 1351 Reschendorf, 1398 Resschdorf, 1771 Reschna. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 spol. MNV pro Skály, 1964 m.č. Horního Města (spol. MNV). M: 1614 (Rýmařov), 1675 R e š o v á viz Rešov, o. Bruntál R e u b e r s c h e n d o r f viz Hrabišín, o. Šumperk R e u m e r s t a d t viz Rýmařov, o. Bruntál R e u t e n h a u viz Rejhotice, o. Šumperk R e u t t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R e u w i e s e n viz Rejvíz, o. Bruntál R e v n o t viz Renoty, o. Olomouc R e w e r s d o r f, R e w e r s t o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e y c z viz Rájec, o. Šumperk R e y e r s d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R e y k h a r t i c e viz Pleče (?), o. Šumperk R e y m e s d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R e y m h a u t y viz Renoty, o. Olomouc R e y n e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R e y n i t z viz Hranice, o. Přerov

R e y p o t e n d o r f viz Rapotín, o. Šumperk R e y t e n h o f, R e y t e n h o u, R e y t e n h o w a, R e y t t n h a u n viz Rejhotice, o. Šumperk R e ž o v viz Rešov, o. Bruntál R i b a r s c h, R i b a ř viz Rybáře, o. Přerov R i b b a w e viz Řepová, o. Šumperk R i b n i k, R i b n i t i u m viz Rybníček, o. Olomouc R i c o v i c i u m viz Řikovice, o. Přerov R i d e č viz Řideč, o. Olomouc R i e b n i c k h viz Rybníček, o. Olomouc R i e t s c h viz Řideč, o. Olomouc R i k o m ě ř i c e viz Rejchartice, o. Šumperk RICHARDI VILLA, z., o. Jeseník L. (1290) 1305-1420 Richardi villa. Ves zanikla v 15. stol. u Jeseníku. R i c h a r d i v i l l a viz Rejchartice, o. Šumperk R i c h i n w a l d, R i c h i n w a l d e viz Rychvald, o. Karviná R i c h o w i c z, R i c h w o l d viz Rychvald, o. Karviná R i k o w i c z viz Řikovice, o. Přerov R i m n i t z, R i m o v i c e viz Řimice, o. Olomouc R i n f r i d i s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R i p a ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov R i p a v i a, R i p p a u viz Řepová, o. Šumperk R i t i ř o v viz Rejhotice, o. Šumperk R i t s c h i u m, R i t s c h z viz Řídeč, o. Olomouc R o b e n z i f viz Hraběšice, o. Šumperk

R o b i n viz Hrabyně, o. Opava R o b n z e y f viz Hraběšice, o. Šumperk R o d a viz Ruda nad Moravou, o. Šumperk R o d e viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál R o d o l t o v i c e viz Rudoltovice, o. Olomouc R o d u l f o v viz Rudolfov, s. Zábřeha, o. Šumperk R o g a w viz Rohov, o. Opava R o h e n z viz Rovensko, o. Šumperk R o h l, R o h l a viz Rohle, o. Šumperk ROHLE, o. Šumperk Č. od 1466 Rohle, ale 1510 Rokle, 1846-1847 Rohla, 1850 Role, lidově Rokle; n. 1603 von Rohl, 1677 Rohl, 1720 Rochle, 1718-1945 Rohle; l. 1356 a 1387 Rohla, 1371 Rosla(?), 1384-1385 Rochla, Rochle, 1397-1447 in Rohly. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Janoslavice a Nedvězí. M: 1610 (Úsov), 1617 (Dubicko), 1720 ROHLINA, z., o. Nový Jičín Č. 1481-1614 Rohlina, 1478 Rohlín, v 16. stol. též Hrohlina; n. 1578 Rehle unter Hotzendorf; l. 1437 Rohlina. Ves splynula v 17. stol. s Hodslavicemi a tvoří jejich dolní konec směrem k Bludovicům. Ještě počátkem 20. stol. se říkalo "jdu do Rohliny" a existoval traťový název Rohling, Rohliny. ROHOV, o. Opava Č. 1439 Hrohow, odtud však stále Rohov; n. 1377 Rogaw, 1619-1837 Rochow, 1720-1945 Rohow; l. 1349 Rogaw, 1405 de Rohuw, 1837 Rohowo. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. 1975 spol. MNV se Sudicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1703 (Sudice) R o h u w viz Rohov, o. Opava R o c h l a, R o c h l e viz Rohle, o. Šumperk R o c h o v viz Rohov, o. Opava R o j viz Ráj, o. Karviná

R o k e t n i c a viz Rokytnice, o. Vsetín R o k e t n i c e, R o k e t n i c i u m, R o k e t n i c z viz Rokytnice, o. Přerov a o. Vsetín R o k e t n i t z viz Lhota u Vsetína a Roketnice, o. Vsetín R o k l e viz Rohle, o. Šumperk ROKLINY, o. Jeseník Č. 1871-1947 Šropengrunt, od 1948 Rokliny; n. 1506 Rubengrund, 1546-1945 Schroppengrund, 1689 Grundt, 1749 Schrökengrund. Od 1850 osada Černé Vody. Název oficiálně zrušen 1965 po stavebním splynutí s Černou Vodou. M: 1637 (Stará Červená Voda) R o k s t a n viz Rokytnice, o. Přerov ROKYTNICE, o. Přerov Č. od 1481 Rokytnice, 1553 Rokytnička (!), 1573-1918 a lidově Roketnice; n. 1575 -1945 Roketnitz; l. 1349 Roketnyczie, 1353-1399 Rokythnicz, Rokitnicz, 1675 ex Roketnicz, 1771-1863 Roketnicium, 1828 Rokstan. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory) ROKYTNICE, o. Vsetín Č. 1504-1573 Dolní Rokytnice, 1626-1635 Dolní Roketnice, od 1644 Rokytnice, 1771-1921 a lidově Roketnice, 1780-1838 Roketnica; n. 1670-1945 Ro ketnitz; l. 1353-1412 Rokitnicz, Rokytnycz, Rokytnicze, 1361 Roketnitz, 1771 Rokettnitium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, od 1909 Vsetín. 1850 sam. obec, 1949 spojena se Vsetínem. M: 1644 (Vsetín) – zde stále, také 1717 - 1777 (Liptál) R o k y t n i c z viz Rokytnička, z., o. Přerov ROKYTNIČKA, z., o. Přerov L. 1353 Rokytnicz cum villula Rokytnicz adjacente. Ves zanikla u Rokytnice, o. Přerov, anebo s ní v 16. stol. splynula. R o k y t n i č k a viz Rokytnice, o. Přerov R o l e viz Rohle, o. Šumperk ROLSBERK, s. Olomouce

Zal. 1785; č. 1847-1893 Rolsberg i Rolsberk, odtud Rolsberk, 1935 název zanikl; n. 1785-1935 Rolsberg. Od 1850 stále osada Hodolan, s nimiž od 1919 je s. Olomouce pod názvem Hodolany-Rolsberk, od 1935 jen Hodolany. M: 1785 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1788 (Holice), 1842 (Hodolany) R o m a ř o v, R o m e r s t a t viz Rýmařov, o. Bruntál R o n s e i f viz Hraběšice, o. Šumperk ROPICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1445 Ropice, 1447-1798 Ropica; n. od 1438 do 1945 Roppitz; l. 1305 Ropiza, 1443 de Roppicz, 1688 ex Ropitz; p. od 1850 Ropica. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1980 s. Třince. M: 1720 (Střítež), 1785 R o p p i t z viz Ropice, o. Frýdek-Místek R o s a viz Razová, o. Bruntál R o s a w i t z viz Rozvadovice, o. Olomouc R o s e l d o r f viz Růžová, o. Bruntál R o s e n a u, R o s e n a u u n t e r d e m R a d h o s t viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín R o s e n d o r f viz Růžová, o. Bruntál R o s e n k r a n t z, R o s e n k r a n z viz Růženec, o. Jeseník R o s e n o w, R o s e n o w e viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín R o s e n t h a l viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín a Rožmitál, o. Bruntál R o s e w i t z viz Rozvadovice, o. Olomouc R o s c h n a u viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín R o s c h n a u a m R a d h o s t viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín R o s l a viz Rohle, o. Šumperk R o s v a l d, R o s s w a l d a o p p i d u m e t p a g u s, R o s s w a l d, R o s s w a l d t, R o s s w a l t, R o s s w a l d M a r k t u n d D o r f viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál

(městečko a ves) R o s w a d o w i t z viz Rozvadovice, o. Olomouc R o t e B a u viz Červený Dvůr, s. Úvalna, o. Bruntál R o t h O e l h ü t t e n viz Červená Lhota, o. Olomouc R o t h e G r u n d viz Červený Důl, o. Jeseník R o t h e n g r u n d, R o t h g r u n d viz Červený Důl, o. Jeseník R o t h o l h ü t t e n viz Červená Lhota, o. Olomouc R o t h w a s s e r, R o t h w a s s i r viz Stará Červená Voda, o. Jeseník R o t i n W a s s e r viz Dolní Červená Voda, o. Jeseník R o t i n w a s s e r viz Stará Červená Voda, o. Jeseník R o t k a, R o t k e viz Radkov, o. Opava R o t ö l h ü t t e n viz Červená Lhota, o. Olomouc R o t t E l h ü t t e n viz Červená Lhota, o. Olomouc R o t t e b a u viz Červený Dvůr, s. Úvalna, o. Bruntál R o t w a s s e r viz Stará Červená Voda, o. Jeseník R o u č k a viz Růžďka, o. Vsetín R o u d n é viz Radim, o. Bruntál ROUDNO, o. Bruntál Č. 1480-1517 a 1771 Rudno, 1531 Roudné, 1546 a od r. 1872 Roudno, 1599-1615 Roudný (1611 hora Rudenka), 1720 Raudnicze, 1839-1850 Raudow, Radonow, 1847 Rudnow; n. 1576-1771 Raudenberg, 1589-1945 Rautenberg, v 19. stol. i Gross Rautenberg; l. 1397-1410 Rudno, 1771 Rautenberga. 1850 s. o. Dvorce, 1938 Bruntál, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1938 Bruntál. 1850 sam. obec s osadou Volárna. M: 1706 (Dvorce), 1767 R o u d n o viz Radim, o. Bruntál a Rudkov, o. Šumperk ROUSKÉ, o. Přerov Č. 1410-1526 Ruské, 1475-1921 Rousko, od 1547 Rouské, 1585-1610 Rouský, 1771 Rausska; n. 1654 Rusky, 1676 a 1794 Rausky, 1718-1751 Rauschky, 1771-1847 Rauschka, 1850-1918 Rausko, 1939-1945 Rauske; l. 1318-1446 Ruske, 1389-1413 in Ruski, 1408 Rusko, 1413 de Ruska, 1771 Rauska, 1863 Rauscium.

1850 s. o. Bystřice p. H., 1868 Bystřice p. H., 1876 Hranice; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1876 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV ve Všechovicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1662 (Kelč) R o u s n o viz Rusín, o. Bruntál R o u š k a, R o u š t k a viz Růžďka, o. Vsetín R o v e n s k e viz Rovensko, o. Šumperk ROVENSKO, o. Šumperk Č. 1413-1587 Rovenské, od 1585 Rovensko; n. 1677-1771 Rowentz, 1718 Rowenetz, 1789 Rohenz, 1798-1945 Rovenz; l. 1371 Rovensky, 1397-1447 Rowenske, 1771 Rowenz. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojen Postřelmůvek. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1673 (Postřelmov) ROVNINY, o. Opava Č. od 1924 Rovniny; n. 1784-1945 Rownin. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Založeny koncem 18. stol. a tvořily vždy osadu Hlučína, 1975 zanikly zrušením. M: Hlučín, v matrikách samostatně neuváděny R o w e n e t z, R o w e n s k e, R o w e n s k y, R o w e n t z, R o w e n z viz Rovensko, o. Šumperk R o w n i n viz Rovniny, o. Opava R o y viz Ráj, s. Karviné R o z i n k a, R o z i n k a u, R o z i n k o v viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín R o z i w a d o w i c z e viz Rozvadovice, o. Olomouc R o z n a u, R o z n a w, R o z n o v i u m, R o z n o w, R o z n o w e c z viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín R o z o v viz Hrozová, o. Bruntál a Kozov, o. Olomouc

R o z o w a viz Hrozová, o. Bruntál ROZSOCHÁČ, z., o. Opava Č. 1905 a lidově Rozsocháč, 1924-1948 Rozsochatecký mlýn; n. 1574-1945 Rosochatzer Mühle. Mlýn zanikl u Větřkovic. ROZVADOVICE, o. Olomouc Č. od 1511 Rozvadovice; n. 1598 Rosawitz, 1600-1607 alle bohmische Bauern aus Rosewitz, 1673-1771 Rozwadowitz, 1720-1945 Roswadowitz; l. 1276 Roswadowich, 1299-1399 Rozwadowicz, 1672 Roziwadowicze, 1771 Rozwadowitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 s. Unčovic, 1980 m.č. Litovle. M: 1631 (Cholina), 1847 (Litovel) R o z w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R o z y n k o v viz Nový Hrozenkov, o. Vsetín R o ž k o v a L h o t a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek ROŽMITÁL, s. Zlatých Hor, o. Jeseník Zal. 1786; č. od 1871 Rožmitál; n. 1786 Marienhof, 1787-1945 Rosenthal. 1850 osada Zlatých Hor, od 1949 jejich s. M: 1786 (Zlaté Hory) R o ž m i t á l viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín R o ž n a u a m R a d h o s t viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín ROŽNOV POD RADHOŠTĚM, o. Vsetín Č. od 1437 Rožnov, 1480-1570 hrad Rožnov a městečko Rožnovec, v 16. a 17. stol. běžně Rožnov i Rožnovec, od 1905, resp. 1913 Rožnov pod Radhoštěm; n. 1366 zu Rosenow, 1569 Rožnow, 1633 auf Rosenaw, 1675 Roznow, 1642-1718 Rosenau, 1692 a 1771 Roschnau, 1751 Roznau, 1833-1913 Rožnau, 1847 Rožnau Markt, od 1872 Rožnau, od 1913 do 1918 Rožnau am Radhost, 1939-1945 Rosenau; l. 1383-1569 Roznaw, 1464 super bona castri Rožnov videlicet in Roznowecz, 1627-1718 Rosenau, 1771 Roznowium. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1980 připojena Rysová, která vznikla sloučením Hážovic a Tylovic, při integraci obnoveny m.č. Hážovice a Tylovice. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1652 R o ž n o v e c viz Rožnov pod Radhoštěm, o. Vsetín

R ö b e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R ö h r e n viz Troubky, o. Přerov R ö m e r s t a d t viz Rýmařov, o. Bruntál R ö s c h e n viz Rešov, o. Bruntál R ö w e r s d o r f viz Třemešná, o. Bruntál R u b e n g r u n d viz Rokliny, o. Jeseník R u b e n s e i f viz Hraběšice, o. Šumperk R u b r a L h o t a viz Červená Lhota, o. Olomouc R u c v a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál RUDA, o. Bruntál Č. 1415-1578, 1798 a od 1947 Ruda, 1527 grunty roudské, 1536 Rudda, 1588-1628 ves Železná Ruda, 1563 Eysenperk, 1771-1947 Německá Ruda; n. 1597-1610 Eisenberg, 1674-1945 Deutsch Eisenberg, 1718-1846 Teutsch Eisenberg; l. 1348-1405 Ruda, 1771 Teuto Eysenberg. 1850 s. o. Uničov, 1877 Rýmařov; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1877 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1967 spol. MNV s Horním Městem, 1980 jeho m.č., 1991 m.č. Tvrdkova. M: 1614 (Rýmařov), 1652 (Hradečná), 1692 (Dolní Dlouhá Loučka), 1758 (Horní Město) R u d a viz Ruda nad Moravou a Rudkov, o. Šumperk RUDA NAD MORAVOU, o. Šumperk Č. od 1490 Ruda, 1618 Rudda, 1846-1850 Moravská (Česká) Ruda, lidově Roda; n. 1648-1885 Eisenberg, 1920-1945 Eisenberg an der March, l. 1351 Ferreus mons, 1447 Ruda, 1672-1771 Eisenberg, Eisenberga. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. V letech 1725-1920 rozeznávají se osady Horní a Dolní Ruda, německy Ober a Nieder Eisenberg, které tvořily od 1850 jednu obec, 1885 osamostatněny, 1920 znovu sloučeny v obec Ruda nad Moravou, německy Eisenberg an der March. 1960 m.č. Hostice, 1976 Štědrákova Lhota, 1980 Bartoňov, Radomilov a Hrabenov. M: 1651 R u d d a viz Ruda, o. Bruntál a Ruda nad Moravou, o. Šumperk R u d e g e r s d o r f viz Ludgeřovice, o. Opava R u d e l s a u viz Rudoltovice, o. Olomouc RUDELSDORF, z., o. Bruntál Č. 1523 pustá ves Rudlsdorf; n. 1531-1535 Rudelsdorf (pustý).

Ves zpustla v 15. stol. v místech předměstí Luh u Horního Benešova. R u d e l s d o r f viz Rudíkovy, o. Bruntál a Rudoltice, o. Šumperk R u d e l s h a u, R u d e l s c h a w, R u d e l s h a w viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d e l s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R u d e l t i c e, R u d e l z a u viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d e r s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R u d e s a u, R u d e t z a u viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d e s d o r f i u m viz Rudoltice, o. Šumperk R u d g e r i v i l l a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek RUDÍKOVY, o. Bruntál Č. 1478 a 1689 Rudikovy, od 1871 Staré a Nové Rudíkovy, které tvořily politickou obec Rudíkovy; n. 1602-1720 Reichelsdorf, 1638 Rudelsdorf, 1670-1770 Reigelsdorf, 1788-1930 Alt und Neu Reigelsdorf, 1602 též Reiersdorf. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Vedle (Starých) Rudíkov vznikly v 18. stol. Nové Rudíkovy, tvořící od 1850 společnou politickou obec Staré Rudíkovy, od 1872 Rudíkovy; Staré a Nové Rudíkovy sloučeny 1930 v jednu osadu Rudíkovy. 1964 připojeny Rudíkovy jako m. č. k Třemešné. M: 1707 (Město Albrechtice) R u d k a viz Rudkov, o. Šumperk RUDKOV, o. Šumperk Č. 1562-1591 Erzberg, 1575 ves Ruda slove Erzpergk, 1581 Rudka, 1839 Roudno, 1850 Ruda, odtud Rudkov; n. 1563-1945 Erzberg (Ertzbergk); l. 1690 Ertzbergk, 1771 Ertzberga. 1850 osada Habartic, 1965 zanikl (zbyly tehdy jen tři domy) a název zrušen. M: 1634 (Hanušovice) R u d l a v i c e viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d l c z a w i a viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d l s d o r f viz Rudoltice, o. Šumperk R u d l t z a u, R u d l z a u viz Rudoltovice, o. Olomouc

RUDNÁ POD PRADĚDEM, o. Bruntál Vznikla 1952 sloučením Staré a Nové Rudné; 1960 připojeno Podlesí jako m.č., 1980 připojena jako m.č. k Světlé Hoře, název zanikl(částmi obce Světlá Hora se staly Nová Rudná a Stará Rudná), 1991 název obnoven (Nová a Stará Rudná odloučeny v sam. obec s názvem Rudná pod Pradědem). R u d n o, R u d n o w viz Roudno, o. Bruntál R u d o l e c viz Rudoltice, o. Šumperk a Rudoltovice, o. Olomouc RUDOLFOV, o. Šumperk Č. od 1827 Rudolfov, lidově Rodulfov; n. 1827-1945 Rudolfsthal, 1847 Rudolphsthal. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Skaličky, 1876 sam. obec, 1948 splynul se Zábřehem. M: 1867 (Zábřeh na Moravě), předtím samostatně neuváděn R u d o l f s d o r f viz Rudoltice, o. Šumperk R u d o l f s a u viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d o l f s t h a l, R u d o l p h s t h a l viz Rudolfov, o. Šumperk R u d o l f s w a l d, R u d o l f s w a l d e viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R u d o l s a n, R u d o l s a u viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d o l s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál RUDOLTICE, o. Šumperk Č. 1497 Rudultice, od 1589 Rudoltice, 1720-1847 a 1885 též Rudolec; n. 1497-1945 Rudelsdorf, 1610 Rudolfsdorf, 1720-1771 Rudlsdorf; l. 1314 Rudolfsdorf, 1771 Rudesdorfium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, k níž připojeny Nové Rudoltice, jako kolonie založeny koncem 18. stol., 1949 připojena osada Klepačov, 1961 vše m.č. Sobotína. M: 1675 (Sobotín) R u d o l t i c e viz Rudoltovice, o. Olomouc R u d o l t i c e (Dědina, Ves a Městečko, Městys) viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál RUDOLTOVICE, o. Olomouc Č. 1512-1517 Rudoltice, od 1538 Rudoltovice, (1653 "z Rudoltowicz na panství

podštátském" ), 1771 Rutolovicze, 1798 Rudeltice, 1847 Rudolec, 1850 Rudlavice, 1872 Rodoltovice; n. 1601 Rudelschaw, Rudelshaw, 1617-1718 Rudelshau, 1612-1623 Rudetzhau, 1629 Ruodelshaw, 1662-1663 Rudesau, 1676 Rudelhaw, 1720 -1751 Rudltzau, 1716-1945 Rudelzau, Rudlzau, 1798 Rudolfshau; l. 1394 Rudolsan (= Rudolsau), 1408 Rudolticze, 1672 Rudelsau, 1771 Rudlczavia. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1950 zrušena. M: 1628 (Potštát), 1780 R u d o l u e s w a l t viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R u d u g e r s d o r f viz Ludgeřovice, o. Opava R u d u l t i c e viz Rudoltice, o. Šumperk R u f a a q u a viz Dolní Červená Voda a Stará Červená Voda, o. Jeseník R u c h s w a l d e viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál RULENDORF, z., o. Bruntál L. 1320 Rulendorf. Ves zanikla v 15. stol. u Huzové; na jejím místě vzniklo patrně Veveří (v.t.). R u m b u r g viz Nový Rumburk, o. Šumperk R u o d e l h a w, R u o d e l s h a w, R u o d e l z a u, R u o d e l s h a u viz Rudoltovice, o. Olomouc R u o z d i c z k a viz Růžďka, o. Vsetín R u o z o v á viz Hrozová, o. Bruntál R u o ž š t k a viz Růžďka, o. Vsetín R u p p a u viz Řepová, o. Šumperk R u s e i n viz Rusín, o. Bruntál R u s c h k a, R u s s k a viz Růžďka, o. Vsetín RUSÍN, o. Bruntál Č. 1434 Rawsen ves kanovničí, 1545 lidé z Rusínek, 1565 Ruzynie, 1582 Ruzyn, 1850 Rousno, od 1872 Rusín; n. 1488-1945 Rausen; l. 1331-1366 Rusin, 1352 a 1771 Rausen, 1362 Rusein, 1394 Russaw, 1508 Rusyn prope Lupsicz. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov, 1960 Bruntál; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1964 spol. MNV i pro Matějovice a Hrozovou, které 1980 jeho m.č. M: 1784 (Hrozová), předtím v matrikách samostatně neuváděn

R u s í n k y viz Rusín, o. Bruntál R u s k a, R u s k e, R u s k i, R u s k o, R u s k y viz Rouské, o. Přerov R u s s a w viz Rusín, o. Bruntál R u s s w a l d, R u s w a l d viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál R u s y n prope Lupsicz viz Rusín, o. Bruntál R u t o l o v i c e viz Rudoltovice, o. Olomouc R u z w a l d viz Slezské Rudoltice, o . Bruntál R u z y n, R u z y n i e viz Rusín, o. Bruntál R ů ž e n á viz Růžová, o. Bruntál RŮŽENEC, o. Jeseník Dol. 1632, č. od 1871 Růženec; n. 1788-1945 Rosenkrantz, Rosenkranz. Od 1850 osada Bílé Vody u Javorníka, název zrušen 1965. M: 1727 (Bílá Voda) RŮŽĎKA, o. Vsetín Č. 1504 a 1517 Rúščka, 1505 Ruoždczka, 1531 Ruštka, 1535 Ruožšta, 1548 a 1580 Rausstcžka, 1549 ves Ruozdiczka, 1580-1658 Rausstka, 1585 Rauška, 1626-1635 Růštka, 1718 Hruždka, 1751 Hruschka, 1771 Russka, 1838 Raučka dříve Hrusska, 1850 Rouška, 1872-1885 Roučka, 1893 Rouštka, od 1885 Růžďka, lidově Růžčka; n. 1633 Raustka, 1670-1751 Rausska, 1718 Raucžska, 1771 Ruschka, 1846-1850 Rautschka, Rauschko, 1872-1918 Rauschtka, 1939-1945 Rauschka; l. 1690-1771 Russka, Russtka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. 1960 část území Růžďky byla připojena k Bystřičce. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno), 1777 R ů ž e n á viz Růžová, o. Bruntál R ů ž í D ů l, R ů ž o d o l viz Dvorek, s. Petřvaldu, o. Nový Jičín R ů ž o v viz Růžová, o. Bruntál RŮŽOVÁ, o. Bruntál

Zal. kolem 1749; č. 1847 Růžová ves, 1850 Růžov, 1872-1875 Růžená, od 1893 Růžová; n. 1771 Roseldorf, 1788-1945 Rosendorf; l. 1771 Roseldorf. Od 1850 osada Janušova u Rýmařova, o. Bruntál. Zanikla po vysídlení Němců 1947, v lexikonu do 1965 je však mylně uvádě na jako obydlená. Všechny domy odstraněny, název byl 1965 zrušen. M: 1749 (Rýmařov), 1778 (Stará Ves u Rýmařova) R ů ž o v á v e s viz Růžová, o. Bruntál R ü l l e n h ä u e e r, R u t t e n h ä u s e r viz Rylovka, o. Bruntál RYBÁŘE, s. Olomouce Původně samostatná ves pod Jakubským mlýnem, zanikla, resp. splynula s Olomoucí v 18. stol. RYBÁŘE, o. Přerov Č. kolem 1580 chalupy rybářské, od 1770 Rybáře, 1850 Ribář; n. 1846-1918 Ribarsch, 1847 Rybarž. 1850 osada Drahotuš, 1976 m.č. Hranic. M: 1644 (Drahotuše), 1732 (Osek nad Bečvou) R y b á ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov RYBÁŘOVICE, z.(?), o. Frýdek-Místek Č. 1568 pusté Rybářovice, které zanikly v 15. stol. a obnoveny jako malá ves ve stol. 16., 1578-1633 osedlé Rybářovice, 1735 Ribarovice; l. 1724 Ribarowice. Ves splynula v 18. stol. s Vendryní a tvoří zřejmě její nynější osadu Zaolzí. RYBÍ, o. Nový Jičín Č. od 1478 Rybí, ale 1522 Rybie, 1771-1847 Rybný, 1798 Rolin, 1846-1885 Rybé; n. 1481 a 1567 Raybnik, Raybnig, 1614 Reimnigk, 1618-1839 Reybnik, 1679 Reimblick, 1678 Reimnich, 1687-1771 Reimnik, 1720-1945 Reimlich, 1727 Reimblich, Rymblich, 1798 Ramlich; l. 1397 Rybnyk, 1411-1437 Ribie, 1771 Ribium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1976 s. Nového Jičína, 1991 sam. obec. M: 1626 (Nový Jičín), 1784 RYBNÍČEK, o. Olomouc Č. od 1541 Rybníček, 1771 Rybník, lidově Rebníček; n. 1541 Rybnik, 1607 von Ribiniczka, 1718 Riebnickh; l. 1399 Ribniczek, 1508 in Rybniczka, 1771 Ribnitium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Újezda u Uničova.

M: 1653 (Újezd) R y b n í č k y viz Provazovec, o. Opava R y b n i k viz Rybí, o. Nový Jičín a Rybníček, o. Olomouc R y b n ý viz Rybí, o. Nový Jičín R y d č e, R y d e č viz Řídeč, o. Olomouc RYCHALTICE, o. Frýdek-Místek Č. 1476-1551 Rychvaltice, od 1570 Rychaltice, 1571 Richvaldice; n. 1648 Richaltitz anders Bettelsdorf, 1651-1718 Richwaltitz, 1751-1918 a 1939-1945 Richaltitz, 1772-1846 Bartelsdorf; l. 1389 Bertoldisdorf, 1405 Richwald, 1408 Richalczicz, 1408-1655 Richaltitz, 1465-1475 Richwalticz, 1672 Richalititz, 1724 Bartelsdorf, 1771 Richaltitium. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Sklenova, 1982 název pro spojenou obec Hukvaldy. M: 1739 R y c h a l t i c e, R y c h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál RYCHLEBY, z., o. Jeseník Č. od 1931 Rychleby; n. 1805-1945 Reichstein, Reichenstein. Hrad zanikl v 15. stol. v Račím Údolí u Javorníka. R y c h o l t o v viz Rychvald, o. Karviná R y c h t á ř i c e viz Rejchartice, o. Šumperk RYCHVALD, o. Karviná Č. 1440 Rycholtow, od 1447 Rychwald, 1632 pán na Rychvaldách, 1808 Richwold; n. 1375-1380 Rychwoldsdorf (?), 1447 Richinwald, 1676-1945 Reichwaldau, 1720-1736 Reichwald, 1808 Reichenwaldau; l. 1305 Richinwalde, 1670-1688 Reichwald, 1724 Reichswald; p. od 1872 Rychwałd. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1936 povýšen na městys, 1985 na město. M: 1738 (Orlová), 1784 R y c h v a l d i c e, R y c h v a l t i c e viz Rychaltice, o. Frýdek-Místek R y c h w a l d s d o r f viz Rychvald, o. Karviná RYLOVKA, o. Bruntál

Č. od 1871 Rylovka; n. 1850 Rüttenhäuser, 1872-1945 Rüllenhäuser. Od 1850 osada Hlinky, název po 1948 zanikl. M: v matrikách se samostatně nevyskytuje. RÝMAŘOV, o. Bruntál Č. od 1480 Rýmařov, 1613 z Řemařova, 1613 a 1850 Řimařov, 1720 Rymarow, 1798 Ržimaržow, 1847 Romařov; n. 1544 Reumerstadt, 1550-1582 Rymaržow, Rymaržaw, 1559-1607 Ramerstadt, od 1559 Römerstadt, 1583 Rimarzow oder Romerstatt, 1600-1602 Ramstat, 1608 Remerstat, 1659 Ramersstadt, 1689 Römer Stadt; l. 1351 Raymarstat, 1398-1672 Remerstat, 1771 Romerstatium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec s osadou Harrachov, 1960 připojeny jako m.č. Edrovice, Jamartice a Ondřejov, 1964 spol. MNV Malá Štáhle, která 1980 spolu se Starou jeho Vsí m.č., 1991 odloučeny jako sam. obce Malá Šťáhle a Stará Ves (s osadou Žďárský Potok). M: 1614 R y m b l i c h viz Rybí, o. Nový Jičín R y m i c e viz Řimice, o. Olomouc R ý p a ř o v viz Kyžlířov, o. Přerov R y p o t i n viz Rapotín, o. Šumperk RYSOVÁ, o. Vsetín Ves vznikla 1960 spojením dosud samostatných obcí Tylovic a Hažovic, 1980 sloučena s Rožnovem pod Radhoštěm jako m.č. Hážovice a Tylovice. - Viz příslušná hesla! RÝŽOVIŠTĚ, o. Bruntál Č. 1492 ves Brumsajf, 1510 městečko pusté Brunzaif, 1545-1547 (osedlé) městečko Brunzejf, 1577 Braunzayf, 1582-1618 městečko Brunseif, 1798 Brunzaifa, 1846 Brunzaisa (!), 1872-1947 Brunzejf, od tud Rýžoviště; n. 1582-1945 Braunseiffen; l. 1320 Brunsif, 1392 Brundorf, 1408 Brunzyw, 1437 de Brunsiffi, 1445 in Brunsew, Brunssiew, 1771 Braunseiffium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Obec zpustla na rozhraní 15.-16. stol., obnovena 1536. M: 1583 R z e b t e i n viz Řepčín, s. Olomouce R z e k a viz Řeka, o. Frýdek-Místek R z i k a viz Ranošov, o. Olomouc R z e p c z i n, R z e p s c h e i n, R z e p s i n viz Řepčín, s. Olomouce

R z e p i s c h t, R z e p i s c h t z, R z e p i s t, R z e p i s z c z e viz Řepiště, o. Frýdek-Místek R z e p o w, R z e p o w a, R z e p u o w viz Řepová, o. Šumperk R z e p u s t z viz Řepiště, o. Frýdek-Místek R z i a d i t z viz Radnice, o. Šumperk R z i c o w i c z viz Řikovice, o. Přerov R z i c z, R z i e t s c h viz Řídeč, o. Olomouc R z i h a r t i c e viz Rejchartice, o. Bruntál R z i k a viz Ranošov, o. Olomouc R z i k o w i t z viz Řikovice, o. Přerov R z i m n i t i u m, R z i m n i t z i u m, R z i m i c z viz Řimice, o. Olomouc R z y c z viz Řídeč, o. Olomouc R ž e p i s c h t viz Řepiště, o. Frýdek-Místek R ž e p c ž e i n, R ž e p s c h e n viz Řepčín, s. Olomouce R ž i d c ž e viz Řídeč, o. Olomouc R ž i k o w i t z, R ž i k o w i t z i u m viz Řikovice, o. Přerov R ž i m a r ž o w viz Rýmařov, o. Bruntál R ž i m n i t z viz Řimice, o. Olomouc ŘEHLOV, z., o. Vsetín Č. 1502-1611 pustý Řehlov. Zanikl v 15. stol. u Křivého v trati Řehlov. ŘEKA, o. Frýdek-Místek Č. od 1644 Řeka, 1808-1895 Smilovská Řeka, lidově Říka; n. 1720-1945 Rzeka; l. Reka, 1724 Smilowska Řeka; p. od 1850 Rzeka. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. Ves vznikla v 17. stol. vyčleněním a spojením části Gut a Smilovic. 1980 m.č. Hnojníka, 1990 sam. obec. M: 1725 (Střítež)

Ř e m a ř o v viz Rýmařov, o. Bruntál ŘEPČÍN, s. Olomouce Č. 1481-1850 Rzepczin, Rzepsin, Řebčín, Řepčín, 1551 Trzepsin, 1571-1872 též Hřebčín, Hřebsyn, Hřepčín, 1601 z Repšeina, 1771 Rebtczin, 1798-1850 Trzepssina, od 1885 jen Řepčín; n. 1676 Rzepschein, Repschein, 1677 Rzebtein, 1716-1850 Trepschein, Treptschein, Ržepschen,l7l8 též Ržepcžein, 1720-1850 Hržeptschein, 1763-1885 Reptschein, 1893-1918 Hřeptschein, 1939-1945 Repschein; l. 1131-1267 Repsin, Repsine, 1508 Repczyn, 1556 Řepšín (?!), 1582 ex Rzepsyna, 1771 Rebtschinium, 1772 Rebtschin pro parte (díly náležely do 1850 Klášternímu Hradisku, olomouckému biskupství a kapitule). Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, od 1919 s. Olomouce. M: 1661 (Olomouc – Sv. Mořic), 1783 (Křelov) ŘEPIŠTĚ, o. Frýdek-Místek Č. od 1545 Řepiště, 1850 a lidově Řepiš če; n. 1701 Ržepist, 1720-1918 Rzepischt, Rzepist, 1798 Ržepischt, 1808-1893 též Rzepischtz, 1939-1945 Repischt; l. 1450 Rzepiszcze, 1688 in Rzepustz, 1724 Repischt. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadami Popinec a Vinohrad, 1980 sloučeny s Vratimovem, 1990 sam. obec. M: 1676 (Šenov), 1785 (Vratimov) Ř e p o v viz Řepová, o. Šumperk ŘEPOVÁ, o. Šumperk Č. 1525 Rzepuow, 1581 a 1847 Řepov, od 1582 Řepová, 1626 Řípov; n. 1677-1945 Ripau, Rippau, 1787 Ribbawe, Rippaw, 1850-1854 Ruppau; l. 1389-1413 a 1614-1672 Repaw, 1375-1403 Rzepuow, Rzepow, Rzepowa, 1385, 1460 Rzepow, 1771 Ripavia. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 spojena s Mírovem, 1980 m.č. Mohelnice. M: 1614 (Mohelnice) Ř e p š e i n, Ř e p š í n viz Řepčín, s. Olomouce Ř i b e n e c viz Břevenec, o. Olomouc Ř í č, Ř í d č e viz Řídeč, o. Olomouc ŘÍDEČ, o. Olomouc

Č. 1480-1771 Ržicže, Ržidcže, 1516-1847 a lidově Řič, Řiče, 1839-1896 Rideč, Rydeč, Rydeče, 1893-1924 Řídče, odtud Řídeč; n. 1599-1652 Rzicz, Rzycz, 1636-1664 Rzietsch, 1637 von der Ritsche bei Sternberg, 1678-1945 Rietsch, Ritsch; l. 1295 Rietschz, 1771 Ritschium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Mladějovic, 1979 Šternberka, 1994 sam. obec. M: 1657 (Mladějovice) ŘÍKA, z., o. Přerov 1627 v matrice Lipníka n. Bečvou, zřejmě zanikla za třicetileté války. Ř í k a viz Ranošov, o. Olomouc a Řeka, o. Frýdek-Místek ŘIKOVICE, o. Přerov Č. od 1437 Řikovice; n. 1676-1846 Řikowitz, 1771-1918 Ržikowitz, 1939-1945 Rikowitz; l. 1274 Richowicz, 1383-1672 Rikowicz, 1384-1437 Rzicovicz, 1771 Rzikowitium, 1863 Ricovicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec. M: 1657 (Horní Moštěnice), 1846 Ř i m a ř o v viz Rýmařov, o. Bruntál ŘIMICE, o. Olomouc Č. 1413-1416 Rymice, 1437-1547 a 1915-1974 Řimice, 1447-1893 Řimnice, 1507 a 1846-1850 Hřimice, 1597 z Hřimnic, 1599 Rimowicze, 1854 Hřivnice; n. 1676-1918 Rzimnitz, Ržimnitz, 1939-1945 Rimnitz; l. 1281 Srimicz, 1311 Hrsimnicz, 1356-1437 de Rzimicz, 1368 Rziuicz, 1371 Hrzimicz, 1771 Rzimnitium. Od 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec s osadou Nové Mlýny, 1960 připojeny Červená Lhota a Měník, 1976 m.č. Bílé Lhoty. M: 1650 (Moravičany), 1786 (Bílá Lhota) Ř í p o v viz Řepová, o. Šumperk S a b e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín S a b e s c h t - L h o t a, S a b e s s n a - L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov S a b l a g y viz Záblatí, o. Karviná S a b r s e, S a b r z e, S a b r z i e viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy S a b r z e c h viz Zábřeh, o. Opava S a c e r M o n s viz Svatý Kopeček u Olomouce, o. Olomouc

S a c o l c a viz Skalice, o. Frýdek-Místek SÁDEK, o. Bruntál Č. od 1539 Sadek, Sádek, 1542 Sadkow, od 1850 Sádek, 1880 Sadki; n. 1623-1945 Zottig, 1654-1734 Zattig, 1676 Sattich, 1718 Sattig, 1758 Zattich, 1771-1847 Zottich; l. 1267 Zadik, 1274 Shadic, 1445 Sadek, 1771 Zottichium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 m.č. Dívčího Hradu, 1976 spolu s ním připojen k Osoblaze a jako m.č. zanikl. M: 1651 (Pitárné) SÁDEK, o. Opava Č. od 1541 Sádek, ale 1663-1870 též Sadko, Satko, 1836 Zattek, 1850 Zátek; n. 1601-1945 Zattig, 1608-1694 Zattich, 1771 Zottich, 1798-1850 Zottig; l. 1250 Scadec, 1265 Zadek, 1270 Zadech, 1771 Zottichium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava. 1976 spol. MNV s Velkými Heralticemi, 1979 jejich m.č. M: 1646 (Velké Heraltice) S a d k i viz Sádek, o. Bruntál S a d k o viz Sádek, o. Opava S a d k o w viz Sádek, o. Bruntál SÁDKY, s. Olomouce Č. 1849-1850 Sádky; n. 1849-1850 Fischbehälter. 1850 sam. obec, krátce nato osadou Nových Sadů (nyní s. Olomouce), 1919 s. Olomouce. M: Olomouc – Nové Sady, v matrikách samostatně neuváděny S á d k y viz Zadky, o. Opava S a d l o v i c i viz Žádlovice, o. Šumperk SAHOV, z.,o. Přerov, L. 1408 Sahow. Tento hrádek zanikl v 15. stol. u Špiček. S a c h s e n b e r g viz Sasovka, s. Českého Těšína, o. Karviná S a i f e r s d o r f viz Zátor, o. Bruntál S a i t e n d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál

S a i w e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín S a k r z o w viz Zákřov, o. Olomouc S a l viz Solca, s. Karviné S a l b n i t z i u m, S a l b n u s s viz Dolní Sukolom, o. Olomouc S a l c z e r g u t viz Nový Svět, s. Olomouce S a l i s f e l d viz Salisov, o. Bruntál SALISOV, o. Jeseník Č. od 1924 Salisov; n. 1798-1945 Salisfeld. Od 1850 osada Ondřejovic, 1964 i s nimi s. Zlatých Hor. M: 1796 (Ondřejovice) SALMOVEC, s. Ostravy Od 1850 kolonie Slezské Ostravy, s. Ostravy. M: Slezská Ostrava, v matrikách samostatně neuváděn S a l t z e r G u t h viz Nový Svět, s. Olomouce S a l u s c h e n viz Zálužné, o. Opava S a l z e r g u t viz Nový Svět, s. Olomouce S a m a r s c h viz Zámrsky, o. Přerov S a m č a n k a viz Bezkyd, o. Frýdek-Místek S a m e r s k viz Zámrsky, o. Přerov S a m o t í n, S a m o t i n i u m viz Semetín, o. Vsetín S a m o t i s c h e k, S a m o t i s k o viz Samotíšky, o. Olomouc SAMOTÍŠKY, o. Olomouc Č. 1517 a 1872 Samotížky, od 1518 Samotíšky, 1577 ze Samotizek, 1771-1872 ten Samotíšek; n. 1673-1918 Samotischek, 1677 a 1720 Samotisko, 1939-1945 Einöd; l. 1141 Semitesicih (Semitěšice ), 1239 in Semithesich, 1275 in Semitesiz, 1508 in Samotyasek prope Dolan, 1519 de Zamotissek, 1771 Samotischka. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 s. Olomouce. M: 1642 (Jívová) i 1642 (Dolany), 1785 (Svatý Kopeček) S a m o t i z e k,

S a m o t í ž k y viz Samotíšky, o. Olomouc S a m r s k viz Zámrsky, o. Přerov S a m t s c h a n k a viz Bezkyd, o. Frýdek-Místek S a m y r s k viz Zámrsky, o. Přerov S a n c k t J o h a n n e s p e r g viz Janský Vrch, o. Jeseník S a n d a u viz Píšť, o. Opava S a n d h ü b e l, S a n d h ý b l viz Písečná, o. Jeseník S a n f t l a b e n, S a n f t l a w e n, S a n k a w viz Ženklava, o. Nový Jičín S a n t e n s viz Dolní Sukolom, o. Olomouc S a n t h ü b e l viz Písečná, o. Jeseník S a r e p t a M o r a v i c a viz Dřevohostice, o. Přerov S a r o b i a viz Záhrobí, z., s. Olomouce S a s c h a u viz Zašová, o. Vsetín S a s k á K u p a viz Sasovka, o. Karviná SASOVKA, o. Karviná Č. 1881-1921 Sasovka, někdy i Sasůvka, Saská Kupa; n. 1791-1945 Sachsenberg; p. od 1850 Sasow, Sasowka. Od 1850 s. Českého Těšína. Název zanikl po 1945, oficiálně v českých lexikonech mizí po 1924. M: Polsko, 1920 (Český Těšín) S a t i e s s i t z viz Zátěš, z., o. Olomouc SATINA, o. Frýdek-Místek. Od 1850 s. Malenovic, o. Frýdek-Místek. M: Borová, v matrikách samostatně neuváděna S a t k o viz Sádek, o. Opava S a t o r viz Zátor, o. Bruntál S a t t i g, S a t t i c h viz Sádek, o. Bruntál S a u b s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S a u d e r w i t z,

S a u d i c e viz Sudice, o. Opava S a u d o l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín S a u e r s d o r f, S a u e r s d o r f i u m viz Závišice, o. Nový Jičín S a u i e n a viz Savín, o. Olomouc S a u p e r s d o r f, S a u p s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S a u š t a j n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S a u t k e viz Sudkov, o. Šumperk SAVÍN, o. Olomouc Č. od 1417 Savín (Sawyn), 1464 Slavin, 1604 z Zawyna, 1751 Sawina, 1798 Sobyn; n. 1676 Sawina, 1718-1945 Sawin, 1798 Sowin; l. 1353 Sawyn, 1365 Sauiena, 1368 Zawyn, 1771 Sawinium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Ves patrně v 15. stol. dočasně zpustla v trati Na starých Savinech a vysazena opodál v 16. stol. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Luké, 1992 sam. obec, 2001 m.č. Litovle. M: 1648 (Měrotín) S á v i š i c e viz Závišice, o. Nový Jičín S a w a d a viz Závada, o. Karviná a o. Opava S a w e r s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín S a w i n, S a w i n a, S a w i n i u m viz Savín, o. Olomouc S a w n s t e i n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S a w o d a viz Závada, o. Opava a Závodí, z., o. Olomouc S a w o r i c z viz Závořice, z., o. Šumperk S a w p i s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S a w s t a y e n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S a w y n viz Savín, o. Olomouc S a x r o w i c z viz Zákřov, o. Olomouc S a y f e n š t o r f, S a y t e n d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk SAZANY, z., o. Vsetín L. 1131 Zazane, 1391 in Sazan ante Celcz.

Ves zanikla v 15. stol. splynutím s Kelčí. SAZOVICE, z., o. Přerov Č. 1466-1539 Sazovice ; l. 1397 Sazouicz. Ves zanikla asi v 16. stol. mezi Dobrčicemi, Přestavlky a Količínem. S b i n k o w viz Benkov, o. Olomouc S b i s l a w s k o, S b i s l o u i c z viz Zbyslavice, z., o. Přerov S b o r o w viz Zborov, o. Šumperk S b r a s c h a u, S b r a s s o w viz Zbrašov, o. Přerov S c a d e t z viz Sádek, o. Opava S c a l i c e viz Skalička, o. Šumperk S c a l i c z viz Skalička, o. Přerov S c a l i c z a viz Skalice, o. Frýdek-Místek S c a l i c z k a viz Skalička, o. Šumperk S c a l c o d o r f viz Velká Štáhle, o. Bruntál S c e n n i c z e viz Senice na Hané, o. Olomouc S c e p a n c o v i c viz Štěpánkovice, o. Opava S c e p a n o u i c h e viz Štěpánov, o. Olomouc S c i r b i n e viz Pohořílky, o. Nový Jičín S c o b y r w i c z viz Kobeřice, o. Opava S c o n n e n w a l d e viz Šumvald, o. Olomouc S c o r a n s d o r f, S o o r o n s d o r p h, S c o r o s d o r f viz Skorošice, o. Jeseník S c o r o s s o n i s v i l l a, S c o r o s s o w viz Kolnovice, o. Jeseník S c o r o t i n viz Skorotín, o. Nový Jičín S c o t n i c z viz Skotnice, o. Nový Jičín S c r i b e n viz Skrbeň, o. Olomouc S c r i p t o r i s v i l l a viz Písařov, o. Šumperk S c y t i n a viz Štítina, o. Opava S c z a d e c viz Sádek, o. Bruntál

S c z e d r a k o w viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk S c z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava S c z e p a n o w viz Štěpánov, o. Olomouc S c z e t y n a, S c z t i t i n a viz Štítina, o. Opava S c z r k o v viz Štrbkov, z., o. Vsetín S c z u d l o w viz Študlov, o. Vsetín S c z y c z m d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S c z z o w a viz Dolní a Horní Žukov, o. Frýdek-Místek S d i e c h o w viz Zděchov, o. Vsetín S d i s l a w s d o r f viz Mniší, o. Nový Jičín S e b r ž i n o w viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk S e c z i g i s d o r f, S e c z i k i s d o r f viz Vápenná, o. Jeseník SEČ, o. Jeseník Č. od 1880 Franková, od 1949 Seč; n. 1671 Hau, 1805-1945 Frankenhau. Od 1850 osada Bukovice, od 1960 Jeseníku. M: 1668 (Jeseník) S e d e l n i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín S e d l c z e viz Sedlec, z., o. Olomouc SEDLEC, z., o. Olomouc Č. 1480-1482 Sedlec (osedlý), od 1494 pustý, 1530 pustá Sedlišťka, 1548-1566 pusté Sedlišče, 1578 pustá ves Sedlecko, "poblíž Radvanic a Zábeštní Lhoty", 1590-1596 pustý Sedlec; l. 1353-1397 Selecz, Sedlecz, 1406-1447 Sedlcze. Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Veselíčkem, Velkým Újezdem, Daskabátem, Vinary, Žeravicemi, Radvanicemi a Zábeštní Lhotou. S e d l e c k a viz Sedlisko, o. Olomouc S e d l e c k o viz Sedlec, z., o. Olomouc S e d l e j š k a, S e d l e j š k o, S e d l e s c h k a, S e d l e s k a viz Sedlisko, o. Olomouc S e d l e s t viz Sedliště, o. Frýdek-Místek

S e d l e y s c h k a, S e d l e š k y viz Sedlisko, o. Olomouc S e d l i c z viz Sedliště, o. Frýdek-Místek a Sedlnice,o. Nový Jičín S e d l i s c h t viz Sedliště, o. Frýdek-Místek SEDLISKO, o. Olomouc Č. 1535 v Sedlištkách, 1656 Sedleyschtzky, 1716 Sedlysky, 1771 Sedlešky, 1772-1924 Sedlejsko, 1850-1885 též Sedlištka, od 1924 Sedlisko, lidově Sedlejška; n. l. 1655 Sedlischka, 1676-1718 Sedleyssek, 1751-1846 Sedlesko, 1771 Sedleschka, 1847 Sedleysko, 1939-1945 Sedlisk; l. 1276 in Sedlisk, 1278 Sedlski, 1772 Sedleska. Od 1850 osada, nyní m. č. Horky nad Moravou. M: 1690 a 1719-1721 (Křelov), 1698 (Horka nad Moravou) S e d l i s k viz Sedlisko, o. Olomouc S e d l i š č e viz Sedlec, z., o. Olomouc a Sedliště, o. Frýdek-Místek SEDLIŠTĚ, o. Frýdek-Místek Č. od 1573 Sedliště, 1580 Sedlišče (Sedlissczie); n. 1580 Sedlest, 1641-1945 Sedlischt; l. 1305 Sedlicz, 1447 Czedlicz, 1450 a 1688 Sedliscze, 1711 Sedlistczium. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Kaňovice, odloučenou 1866. M: 1610 (Bruzovice), 1834 S e d l i š ť k a viz Sedlisko, s. Horky a Sedlec, z., o. Olomouc S e d l i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín SEDLNICE, o. Nový Jičín Č. od 1493 Sedlnice, 1558-1640 na Sedniczy, 1606 manství Selnické, 1846-1850 Dědičné a Manské Sedlnice, 1881 Zpupné a Lenní Sedlnice, 1885-1918 Dědičná a Manská Sedlnice, lidově Sednice; n. 1628-1667 Sednitz, 1636 Setlitz, od 1640 Sednitz, 1642-1710 a lidově Zedlicz, Zedlitz, 1653 Sedlicz, 1676-1918 Erb und Lehen Sedlnitz, Erb-und Lehen Sedlitz; l. (1267 aqua Zedelniz), 1359 a 1657 media villa Sedlicz, 1373-1472 Sedlnicz, Sedlnicze, 1666-1667 ex Sednicz, Sennicz, 1771 Sedlnitium, 1772 Sedelnitz pro parte. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 Nový Jičín. Ves se rozpadala od 1550 po rozdělení mezi jednotlivé členy rodu Sedlnických z Choltic na lenní a manský díl, které 1850 a s definitivní platností 1863 byly sloučeny v jednu politickou obec Sedlnici, jejímiž s. zůstaly do l. světové války. R. 1958 odtržena část území Sedlnice k Libhošti. M: 1654

S e d l n i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín SEDM DVORŮ, o. Bruntál Č. 1480-1847 Sedmidvory, l720 Sedmidvoří, 1771 Sedm Dvory, od 1850 Sedm Dvorů; n. 1410,-1589-1945 Siebenhöfen, v 17. st. Sieben Höffen, 1720 Siebenhofen; l. 1397 Sedmdwuor, 1771 Septem villae. 1850 s. o. Šternberk, za okupace Dvorce; 1850 o. Šternberk, za okupace M. Beroun, 1945 Šternberk, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Moravského Berouna. M: 1651 (Moravský Beroun) SEDM DVORŮ, o. Šumperk Č. 1924-1948 Sedm Dvorů; n. 1786-1945 Siebenhöfen. Od 1850 osada Vernířovic, s níž 1948 splynula. M: Vernířovice, v matrikách samostatně neuváděny S e d m d w u o r, S e d m i d v o ř í viz Sedm Dvorů, o. Bruntál SEDMLÁNŮ, o. Jeseník Zal. 1565, č. od 1871 Sedmlánů, Sedm lánů; n. 1625 Siebenhüben, 1720-1945 Siebenhuben. Od 1850 osada Skorošic. M: 1599 (Skorošice) S e d n i c e, S e d n i c z viz Sedlnice, o. Nový Jičín S e d u m D v o r ů viz Sedm Dvorů, o. Bruntál S e e f e l d viz Jezernice, o. Přerov S e e l, S e e l e n viz Žilina, o. Nový Jičín S e g e r z a w viz Mastník, o. Olomouc S e h e l e n, S e h l e n viz Žilina, o. Nový Jičín S e i b e r s d o r f viz Bělá, o. Olomouc a Pusté Žibřidovice, o. Šumperk S e i b o t i n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S e i f e n viz Pustá Rudná, o. Bruntál, Sejpské Údolí a z. Zejpy (Ospit), o. Šumperk S e i f e n d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk S e i f e n g r u n d viz Sejpský Dol, o. Šumperk

S e i f e n t h a l viz Sejpské Údolí, o. Šumperk S e i f e r n viz Zejpy, o. Šumperk S e i f e r s d o r f viz Bělá, o. Olomouc, Hať, o. Opava, Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk a Zátor, o. Bruntál S e i f f e n, S e i f f e n D ü r viz Suchá Rudná, o. Bruntál S e i f f e r s d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk S e i t e n d o r f v iz Životice, o. Bruntál, Hladké Životice a Životice, o. Nový Jičín a Horní Životice, o. Bruntál S e i t e n d o r f b e i N e u t i t s c h e i n viz Životice, o. Nový Jičín S e i t e n d o r f b e i Z a u c h t e l viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S e i t e n d o r f i u m viz Horní Životice, o. Bruntál S e i t t e n d o r f, S e i t t e n d o r f i u m viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S e i w e r s d o r f viz Zátor, o. Bruntál S e j f e r s d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk SEJPSKÉ ÚDOLÍ, s. Mladoňova, o. Šumperk Č. 1588 pustá ves Seifen, Zeif; 1922 Sejpy, od 1924 Sejpské Údolí; n. 1869-1883 Grund, 1893-1945 Seifenthal. 1850 s. Mladoňova, 1924 již jen tři domy. M: 1757 (Mladoňov) SEJPSKÝ DOL, s. Šleglova, o. Šumperk Č. od 1924 Sejpský Dol; n. 1869-1945 Seifengrund. 1850 s. osady Kronfelzov, jenž byl m.č. Šléglova, 1924 jen jeden dům. M: Branná, v matrice samostatně neuváděn S e j p y viz Sejpské Údolí, o. Šumperk S e j ř a v a viz Šířava, s. Přerova S e j w e t t n d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál S e l e c z viz Sedlec, z., o. Olomouc S e l e c h o v i c i, S e l e c h o v i c z, S e l i c h o w i c z viz Želechovice, o. Olomouc S e l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín

S e l p l a z viz Dolní Sukolom, o. Olomouc S e m e c z y n viz Semetín, z., o. Přerov SEMETÍN, o. Vsetín Č. 1502-1691 pustá ves Semetín, 1771 Samotín (osedlý), od poč. 19. stol. běžně Semetín; n. 1771 Samotin; l. 1771 Samotinium. Ves, zpustlá v 15. stol. mezi Vsetínem a Ratiboří, byla obnovena asi v 2. pol. 18. stol. Od 1850 s. Ratiboře, od 1924 část též u Vsetína, 1949 obě části spojeny jako m. č. Vsetína. M: Vsetín, v matrikách samostatně neuváděn SEMETIN, z., o. Přerov L. 1394 Semeczyn, Semetyn. Ves zpustla patrně v 15. stol. poblíže Brodku. S e m i c e viz Valašská Senice, o. Vsetín S e m i n k y viz Seninka, o. Vsetín S e m i t e s i c i h, ( S e m i t ě š i c e ), S e m i t h e s i c h, S e m i t e s i z viz Samotíšky, o. Olomouc S e m r z e viz Simře, o. Přerov S e n b e r c h viz Šumperk, o. Šumperk S e n f e r s s d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk S e n f f l a b e n, S e n f t l a w e n, S e n f t l e b e n, S e n f z l e b e n viz Ženklava, o. Nový Jičín S e n i c a, S e n i c e viz Valašská Senice, o. Vsetín SENICE NA HANÉ, o. Olomouc Č. 1405-1927 Senice, 1407-1901 též Velká Senice, 1669 Zsenicze, 1771-1847 Hrubá Senice, 1927-1930 Senice na Moravě, od 1930 Senice na Hané; n. 1604 von der Symlitz(?), 1677-1915 Gross Senitz, 1915-1918 Grossenitz, 1939-1945 Gross Zinitz; l. 1078 Scennicze, 1261 Syennicza, 1275 Sennichcz, 1276 Sennicze, 1287 de Senich, 1346 in Syenicz, 1351-1399 in Senycz, 1358, 1408 a 1508 in Magna Senicz, 1364 Maior Czynicz, 1374 a 1418 de Syenicz Magno, 1400 in Senicz Maiori, 1771 Magno Senitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 připojena Senička s Odrlicemi, 1980 Cakov, 1990 se oddělila Senička. M: 1659 (Cholina), 1714

S e n i c e n a M o r a v ě viz Senice na Hané, o. Olomouc S e n i c z e viz Valašská Senice, o. Vsetín SENIČKA, o. Olomouc Č. 1447-1657 Malá Senička, 1460-1905 Malá Senice, 1850-1893 Seníčky, od 1905 Senička; n. 1676-1915 Klein Senitz, 1915-1918 Kleinsenitz, 1939-1945 Klein Zinitz; l. 1330, 1354 a 1691 in Parvo Senicz, 1349 Parva Syeniczka, 1364 Parva Czynicz, 1371-1399 Parva Seniczka, 1389-1508 Seniczka, 1508 a 1672 Parva Senicz, 1771 Parvo Senitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojeny k ní Odrlice, 1974 s. Senice, 1990 sam. obec. M: 1714 (Senice na Hané) S e n í č k y viz Senička, o. Olomouc SENINKA, o. Vsetín Č. od 1500 Seninka, ale 1518 Seninky, 1548 Senticze, 1626-1635 Senínky; n. 1676-1945 Seninka; l. 1690-1771 Seninka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val. Meziříčí, od 1909 Vsetín. 1985 m.č. Valašské Polanky, 1990 sam. obec. M: 1644 (Vsetín), 1717 (Liptál) S e n i n k a viz Valašská Senice, o. Vsetín S e n i n k y viz Seninka, o. Vsetín S e n i s c h l e b e n viz Ženklava, o. Nový Jičín S e n i t i u m, S e n i t z viz Valašská Senice, o. Vsetín S e n n i c z viz Sedlnice, o. Nový Jičín S e n o w viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava S e n t i c z e viz Seninka, o. Vsetín S e n v a l d viz Šumvald, o. Olomouc S e n y t z viz Valašská Senice, o. Vsetín S e p t e m v i l l a e viz Sedm Dvorů, o. Bruntál S e r g s d o r f, S e r k s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník S e r o t e i n viz Žerotín, o. Olomouc S e r z i k i s d o r p h viz Vápenná, o. Jeseník

S e s t r e g o w i c z, S e s t r e c h o w i c z viz Žulová, o. Jeseník S e t i n viz Vsetín, o. Vsetín S e t l i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín S e t t e i n z viz Vsetín, o. Vsetín S e t z d o r f viz Vápenná, o. Jeseník S e u t e n d o r f, S e u t t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín S e y b e r s d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk, Hať, o. Opava a Bělá, o. Olomouc S e y b o t e n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S e y f f e r s t o r f f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk S e y f r i d i s d o r f viz Zátor, o. Bruntál S e y f r i d s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín S h a d i c viz Sádek, o. Bruntál S h e n w a l d viz Šumvald, o. Olomouc S h o w a t z viz Sobáčov, o. Olomouc S c h a b e n, S c h a b i n a, S c h a b n a viz Žabeň, o. Frýdek-Místek S c h a c k viz Slavkov, o. Olomouc S c h a d l o w i c z viz Žadlovice, o. Šumperk S c h a e n a v i a viz Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín S c h a k o w i t z viz Žákovice, o. Přerov S c h a n w a l d viz Šumvald, o. Olomouc S c h a r f e n b e r g viz Ostrá Hora, o. Bruntál S c h a r z e n d o r f viz Zadní Újezd, o. Olomouc S c h a u e n s t e i n, S c h a w e n e t a y n, S c h a w e n s t e i n, S c h a w s t e y n viz Šostýn, o. Nový Jičín, z. S c h ä r f e n b e r g viz Ostrá Hora, o. Bruntál S c h e b a n k o w i c z e, S c h e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava S c h e b i e c h o w i c z e,

S c h e b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek S c h e c h o w i c z viz Všechovice, o. Přerov S c h e i b e n h o f viz Nýtek, o. Opava S c h e i b s t e i n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S c h e l a t o w i t z viz Želatovice, o. Přerov S c h e l e r z o w i c z e viz Šilheřovice, o. Opava S c h e l c h o w i t z, S c h e l i c h o w i t z viz Želechovice, o. Olomouc S c h e l l e n m ü h l e viz Palhanec, o. Opava S c h e m r z i e viz Simře, o. Přerov S c h e n, S c h e n a, S c h e n a w viz Šenov, s. Nový Jičína S c h e n e w viz Šenov, o. Frýdek-Místek S c h e n s t e i n viz Dolní Životice, o. Opava S c h e n s t a y n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S c h e n s t e i n viz Dolní Životice, o. Opava S c h e n w a l d viz Šumvald, o. Olomouc S c h e p e t o w i c z viz Šepetovice, z., o. Karviná S c h e r a w i t z viz Žeravice, o. Přerov S c h e r f e n b e r g viz Ostrá Hora, o. Bruntál S c h e r o t e i n, S c h e r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc S c h e r t z o w, S c h e r t z o w a viz Heltínov, o. Nový Jičín S c h e r u w e k viz Žerůvky, o. Olomouc S c h e r z d o r f, S c h e r z e n, S c h e r z h o f viz Heltínov, o. Nový Jičín S c h e v a l viz Šumvald, o. Olomouc S c h i b i t z viz Svibice, o. Karviná S c h i c o v i c e viz Vápenná, o. Jeseník S c h i d l o c h o w viz Židlochov, z., o. Přerov S c h i e b i t z viz Svibice, o. Karviná

S c h i e r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc S c h i g l a viz Žihla, o. Frýdek-Místek S c h i c h e s d o r f viz Vápenná, o. Jeseník S c h i c h l a viz Žihla, o. Frýdek-Místek S c h i c h o v i c i viz Vápenná, o. Jeseník S c h i l d b e r g, S c h i l d b e r g a viz Štíty, o. Šumperk S c h i l d e n a u viz Hladnov, osada Slezské Ostravy, s. Ostravy S c h i l h e r s d o r f, S c h i l l e r s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava S c h i l t b e r g, S c h i l t b e r c h viz Štíty, o. Šumperk S c h i m b e r g, S c h i m b e r c k viz Šumperk, o. Šumperk S c h i m e r o w i t z viz Žimrovice, o. Opava S c h i m e s d o r f, S c h i m m e l s d o r f viz Pohořílky, o. Nový Jičín S c h i m m e r w i t z, S c h i m r o w i t z viz Žimrovice, o. Opava S c h i n s t a d t viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín S c h i n w a l d t viz Šumvald, o. Olomouc S c h i r n viz Čermná, o. Opava S c h i s m a, S c h i s c h m a viz Šišma, o. Přerov S c h i t i n viz Štítina, o. Opava S c h i t z e n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S c h l a a g viz Slavkov, o. Opava a o. Olomouc S c h l a c k a u viz Slavkov, o. Opava S c h l a d i n k a viz Slatina, o. Nový Jičín S c h l a e c h t S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín(?) S c h l a g viz Slavkov, o. Opava a o. Olomouc S c h l a c h t S e i t e n d o r viz Hladké Životice, o. Nový Jičín(?) S c h l a k a u, S c h l a k o v i a viz Slavkov, o. Opava S c h l a p e t i n viz Slavětín, o. Olomouc

S c h l a t a u, S c h l a t t e n viz Slatina, o. Nový Jičín S c h l a u s e w i t z, S c h l a u s o w i t z, S c h l a u s w i t z, S c h l a u z o w i t z viz Služovice, o. Opava S c h l e g e l s d o r f viz Šleglov, o. Šumperk S c h l e c h t S e i t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín S c h l e i s s w i t z, S c h l e i s w i t i u m viz Služovice, o. Opava S c h l e e i s c h H a r t a u viz Slezská Harta, o. Bruntál S c h l e s i e c h K o t z e n d o r f viz Slezský Kočov, o. Bruntál S c h l e s i e c h O s t r a u viz Slezská Ostrava, s. Ostravy S c h l e s i s c h W o l f s d o r f viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín S c h l i c h t S e i t e n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S c h l i d n a u viz Hladnov, s. Ostravy S c h l i p p e n g r u n d viz Žlíbek, o. Jeseník S c h l o c k, S c h l o c k h viz Slavkov, o. Olomouc a Opava S c h l o g viz Slavkov, o. Olomouc S c h l o g l s d o r f viz Šleglov, o. Šumperk S c h l o s s b e r g viz Zámecký Kopec, s. Šternberka, o. Olomouc S c h l o t t e n viz Slatina, o. Nový Jičín S c h l ö g e l s d o r f, S c h l ö g l s d o r f, S c h l ö g l s d o r f i u m viz Šleglov, o. Šumperk S c h l u c z o w i c z e viz Služovice, o. Opava S c h m a i l viz Smilov, o. Olomouc S c h m a l e viz Zvole, o. Šumperk S c h m e i d l, S c h m e i l, S c h m e i l e, S c h m e l o v á viz Smilov, o. Olomouc S c h m i d k a w viz Kovářov, o. Přerov SCHMIDTDÖRFEL, s. Zlatých Hor, o. Jeseník N. 1850 Schmidtdörfel, Schmieddörfel.

1850 osada u Zlatých Hor, s nimiž tehdy splynula. S c h m i d t s c h a w, S c h m i d t z a u, S c h m i d z a u viz Kovářov, o. Přerov S c h m i e d d ö r f e l viz Schmidtdörfel, s. Zlatých Hor, o. Jeseník S c h m i e d e s h a u, S c h m i e d s a u, S c h m i e t s h a u, S c h m i t s h a u, S c h m i t z a u viz Kovářov, o. Přerov S c h m i l o w i t z viz Smilovice, o. Frýdek-Místek S c h m o h l, S c h m o l, S c h m o l e viz Zvole, o. Šumperk S c h m o l k a u, S c h m o l k a w, S c h m o l k o f f viz Smolkov, o. Opava S c h m o t z l viz Zvole, o. Šumperk S c h n e c k e n h o f viz Veselka, o. Opava S c h n e c k e n m ü h l e viz Lhota, z. u Olověné, o. Olomouc S c h n o b o l i n, S c h n o b o l i n i u m viz Slavonín, o. Olomouc S c h o b a c z o w viz Sobáčov, o. Olomouc S c h o b y e k o w viz Žabíkov, z., o. Přerov S c h o e n a w viz Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín S c h o e n e b r u n n viz Svinov, s. Ostravy S c h o l a s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava S c h o m b a r c k, S c h o m b a r g, S c h o m b a r g k h, S c h o m b e r g viz Šumbark, o. Karviná S c h o m b e r g viz Šumperk, o. Šumperk S c h o n a u viz Šenov, o. Frýdek-Místek S c h o n o w viz Šenov, o. Frýdek-Místek a Šenov, s. Nový Jičína S c h o n b e r k, S c h o n b e r g, S c h o n b u r g viz Šumbark, o. Karviná a Šumperk, o. Šumperk S c h o n e S t a t viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín

S c h o n e i c h e viz Nový Bohumín, o. Karviná S c h o n e n b e r g viz Šumperk, o. Šumperk S c h o n e n s t e i n viz Dolní Životice, o. Opava S c h o n e n w a l d e, S c h o n e w a l d, S c h o n w a l d, S c h o n w a l d e viz Šumvald, o. Olomouc S c h o n n b e r c h viz Šumperk, o. Šumperk S c h o n n e b r u n n e viz Svinov, s. Ostravy S c h o n n i c k e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S c h o n o w viz Šenov, o. Frýdek-Místek S c h o n p e r c viz Šumperk, o. Šumperk S c h o n s t a d t, S c h o n s t a t t viz Krásno nad Bečvou, o. Vsetín S c h o n s t e i n viz Dolní Životice, o. Opava S c h o n v a l d viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava a Šenov, o. Frýdek-Místek S c h o r k e l viz Švrkl, s. Ostravy S c h o r n s t e i n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S c h o u e n b r u n n e viz Svinov, s. Ostravy S c h o v a l viz Šumvald, o. Olomouc S c h o w e n a t e i n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S c h ö b i s c h o w i t z viz Soběšovice, o. Frýdek -Místek S c h ö m b e r g viz Šumperk, o. Šumperk S c h ö n viz Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín S c h ö n a u viz Šenov, o. Frýdek-Místek, Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín S c h ö n a w viz Šenov, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín S c h ö n b e r g viz Šumperk, o. Šumperk S c h ö n b o r n viz Svinov, s. Ostravy S c h ö n b r u n n viz Svinov, s. Ostravy a Dolní Studénky, o. Šumperk S c h ö n e i c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S c h ö n f e l d viz Krásné Pole, o. Opava S c h ö n h o f viz Šenov, o. Frýdek-Místek

S c h ö n i c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S c h ö n s t e i n viz Dolní Životice, o. Opava S c h ö n t h a l viz Krásné, o. Šumperk S c h ö n w a l d viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava a Šumvald, o. Olomouc S c h ö n w i e s e, S c h ö n w i e s e n viz Krásné Loučky, s. Krnova, o. Bruntál S c h p e i t s c h, S c h p e i t s c h i u m viz Špičky, o. Přerov S c h p l u c h a u viz Špluchov, s. Horních a Prostřed ních Bludovic, o. Frýdek-Místek S c h p r a n e k viz Spránek, z., o. Olomouc S c h r a i n i u m viz Střeň, o. Olomouc S c h r e f f e l e d o r f viz Nová Dědina, o. Olomouc S c h r e i b e n d o r f viz Písařov, o. Šumperk S c h r e i b e r d o r f viz Hněvošice, o. Opava S c h r e i b e r s d o r f viz Hněvošice, o. Opava a Písařov, o. Šumperk S c h r e i b e r s e i f e n, S c h r e i b e r s e i f i u m viz Skrbovice, o. Bruntál S c h r e i n viz Střeň, o. Olomouc S c h r e t e s viz Střítež, o. Vsetín, z. S c h r e y b e r S e i f f e n viz Skrbovice, o. Bruntál S c h r o p p e n g r u n d viz Rokliny, o. Jeseník S c h r ö f f e l s d o r f viz Nová Dědina, o. Olomouc S c h r ö k e n g r u n d viz Rokliny, o. Jeseník S c h t a u d e n k y viz Studénka, o. Nový Jičín S c h t e n k e i viz Štěpánov, o. Olomouc S c h u c z e n d o r f, S c h u c z y n d o r f, S c h u e t z e n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S c h u l e r o v i c e, S c h u l l e n d o r f, S c h u l l e r s d o r f i u m, S c h u l l e r s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava S c h u m b a r g viz Šumbark, o. Karviná S c h u m b e r g, S c h u m b u r g viz Šumbark, o. Karviná a Šumperk, o. Šumperk

S c h u r g e r s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava S c h u r z e n d o r f viz Zadní Újezd, o. Olomouc S c h u t z e n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S c h ü l l e r s d o r f viz Šilheřovice, o. Opava S c h ü n b e r g viz Šumperk, o. Šumperk S c h ü t z e n d o r f, S c h ü z z e n d o r f i u m viz Slavoňov, o. Olomouc S c h w a d e n s d o r f viz Svatoňovice, o. Opava S c h w a g e r s d o r f viz Švagrov, o. Šumperk S c h w a n c z d o r f, S c h w a n s d o r f viz Svatoňovice, o. Opava S c h w a r z b a c h, S c h w a r t z b a c h viz Červenka, o. Olomouc S c h w a r t z w a s s e r viz Černá Voda, o. Jeseník SCHWARZENBERG, o. Jeseník N. 1850 Schwarzenberg. 1850 osada Zálesí, s nímž záhy splynula. M: Zálesí, v matrikách samostatně neuváděn S c h w a r z e n d o r f viz Švarcavy, z., o. Bruntál S c h w a r z w a s s e r viz Černá Voda, o. Jeseník S c h w a t o n s d o r f, S c h w a t t e n s d o r f viz Svatoňovice, o. Opava S c h w ä g e r s d o r f, S c h w e g e r s d o r f viz Dolní a Horní Krčmy, o. Šumperk S c h w e i n e viz Janoslavice a Svinov, o. Šumperk S c h w i b i t z viz Svibice, o. Karviná S c h w i b o g e n, S c h w i e l b o g e n, S c h w i l l b o g e n viz Svébohov, o. Šumperk S c h w i n o w viz Janoslavice a Svinov, o. Šumperk S c h w r k e l viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy S c h y r ž a w a, S c h y r ž o w a viz Šířava, s. Přerova, o. Přerov S c h y t y n viz Štítina, o. Opava S i b i c a viz Svibice, o. Karviná

S i b o d e s d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál S i b o t i n i s v i l l a, S i b o t t e n d o r f viz Hladké Životice, o. Nový Jičín S i b r i d o w i t z viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk S i d l o c h o w viz Židlochov, o. Přerov, z. S i b e n h ä u s e l viz Závsí, s. Bohušova, o. Bruntál S i e b e n h ö f e n viz Sedm Dvorů, o. Bruntál a o. Šumperk S i e b e n h u b e n, S i e b e n h ü b e n viz Sedm Lánů, o. Jeseník S i e g e r t s a u, S i e g e r t s h a u, S i e g e r t z a u, S i e g e r t z h a w, S i e g e r z a v i a, S i e g w a r d s h a u viz Mastník, z., o. Olomouc S i e l viz Žilina, o. Nový Jičín S i e r l i c z k o viz Těrlicko, o. Karviná S i e t z e n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S i f r i d e s d o r f viz Hať, o. Opava S i f r i d i v i l l a viz Bělá, o. Olomouc, Hať, o. Opava, Pusté Žibřidovice, o. Šumperk a Závišice, o. Nový Jičín S i f r i d i s d o r f, S i f r i d s d o r f, S i g f r i d s d o r f viz Hať, o. Opava S i g e r s h a u, S i g e r t s h a u, S i g h a r t a u, S i g h a r t s a u, S i g u r t h a u viz Mastník, z., o. Olomouc S i h l e n viz Žilina, o. Nový Jičín S i c h e r h o f viz Lichtentál, s. Šternberka, o. Olomouc S i c h e r t z a u, S i c h e r z a u viz Mastník, z., o. Olomouc S i c h l a viz Žihla, s. Jablunkova, o. Frýdek-Místek S i c h o v i c e viz Stikovec, o. Nový Jičín S i c h r o v e k viz Lichtentál, s. Šternberka, o. Olomouc S i c h r ů v e k viz Lichtentál, s. Šternberka, o. Olomouc S i k o r e t z viz Sýkorec, o. Nový Jičín

S i k o v á, S i k o v e c, S i k o w i t z viz Stikovec, o. Nový Jičín S i l b e r s d o r f viz Stříbrnice, o. Přerov S i l l e n viz Žilina, o. Nový Jičín S i l p e r k viz Štíty, o. Šumperk S i m e r s c h viz Símře, o. Přerov SÍMŘE, o. Přerov Č. 1460-1893 Symře i Simře, odtud jen Símře, 1751-1771 Symrže, 1846 Symř; n. 1672 Simrsche, 1718 Srmcze, 1720 Simrzi, 1751-1772 Symrže, 1771 Symrsche, 1847 Symřa, 1850 Smrže, 1872 Semrze, 1883-1918 Simrze, 1939-1945 Simersch; l. 1353-1386 Syemrzie, 1377-1405 de Syemrze, Schemrzie, Schymrze, in Symrzy, 1446 Zimrzie, 1467 de Czimrze, 1480 Symrze, 1771 Simrža, 1828-1829 Symrza. 1850 osada Soběchleb, 1983 název zanikl. M: 1718 (Soběchleby) S i r a t i n e, S i r e t i n, S i r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc SIROTKY, z., o. Opava L. 1228 Sirothki. Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době u Stěbořic, nebo změnila jméno. S i r o u i c i viz Žeravice,o. Přerov S i r z a w a, S i r ž a w a, S í ř a v a viz Šířava, o. Přerov S k a l i c a viz Skalice, o. Frýdek-Místek SKALICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1450 Skalice; n. 1480-1487 Skalicz, 1580-1945 Skalitz; l. 1305 Scalicza, 1688 in Skalitz, 1723-1739 Sacolca. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 sloučena s Frýdkem-Místkem. M: 1652 (Dobrá), 1784 SKALICE, z., o. Jeseník L. 1284 Scalicza. Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době v okolí Javorníka, anebo změnila jméno.

S k a l i c z, S k a l i c z e viz Skalice, o. Frýdek-Místek a Skalička, o. Šumperk S k a l i c z k a, S k a l i c ž k a viz Skalička, o. Přerov a o. Šumperk SKALIČKA, o. Přerov Č. 1412 Skalička, 1590 na Skalitcze, 1846 Skalička, kdysi Skalka; n. 1675 -1872 Skalycžka, Skalicžka, 1798-1945 Skalitschka; l. 1328-1435 Scalicz, 1465 1863 Skalička, Skaliczka, Skaličca. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Skaličku, Těšice, Ústí a Zámrsky se sídlem ve Skaličce, 1983 Těšice, Ústí a Zámrsky její m.č., 1990 všechny tři sam. obce. M: 1662 (Kelč) SKALIČKA, o. Šumperk Č. od 1492 Skalička, 1554-1847 také Skalice (Skalicze); n. 1677-1918 Skaliczka, Skalicžka, Skalitschka, Skalitzka, 1771 a 1938-1945 Skalitz; l. 1273 Galicz, 1320 Scalice, 1389-1436 Skalicz, 1444-1772 Skalicžka, 1672 Scaliczka. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1949 m.č. Zábřeha. M: 1659 (Zvole), 1724 (Zábřeh na Moravě) S k a l i t c z e viz Skalička, o. Přerov S k a l i t s c h k a viz Skalička, o. Přerov a o. Šumperk S k a l i t z viz Skalice, o. Frýdek-Místek a Skalička, o. Šumperk S k a l i t z k a viz Skalička, o. Šumperk S k a l k a viz Skalička, o. Přerov S k a l k o d o r f viz Velká Štáhle, o. Bruntál SKALOV, o. Olomouc Zal. 1786; č. vždy Skalov; n. 1786-1945 Skalow. Od 1850 osadou Ústína, o. Olomouc. M: 1788 (Těšetice) SKÁLY, o. Bruntál Č. 1490 na Hanksstynye, 1517 z Hanštajna, 1571-1581 ves Hantssteyn, 1587 v Nanssteynie, 1596-1600 v Hangssteynie, 1893-1949 Hankštejn, od 1949 Skály; n. 1396 Haugsteyn (recte Hangsteyn), 1586-1945 Hangenstein, 1692 Hanglstein; l. 1771 Hangensteinium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál.

1850 sam. obec, 1964 spol. MNV s Horním Městem, 1980 jeho m.č. Viz také heslo Horní Město! M: 1625 (Rýmařov), 1673 (Horní Město) S k e l n á H u ť viz Sklené, o. Šumperk SKLENÁ, o. Šumperk Č. 1793-1798 Sklenawes, 1839-1850 Sklenice, Sklenná Ves, 1847 Sklenow, 1850-1921 Sklenná, odtud Sklená; n. 1599 zu Gläsndorf, 1677 Glassendorf, 1718-1847 Glasendorf, 1771 Glasldorf, 1846-1945 Glasdorf; l. 1771 Glasldorffium. 1850 osada Pustých Žibřidovic, 1953 s. Jindřichova. Osada postupně zanikla a mezi lety 1961-1964 zanikl pficiálně název. Pusté Žibřidovice m.č. Jindřichova. M: 1682 (Kopřivná), 1784 (Pusté Žibřidovice) S k l e n a u viz Sklenov, o. Frýdek-Místek S k l e n a w e s viz Sklená a Sklené, o. Šumperk SKLENÉ, o. Šumperk Č. 1582 Skelná Huť, 1771 Sklenice, 1793-1847 Sklenawes, 1846-1872 Sklenov, od 1883 Sklené; n. 1677-1945 Glasdörfel, Glasdörfl, 1720 Glasdorf, 1751 Glasdorfl, 1772-1793 Glaseldorf, 1798 Glaslsdorf; l. 1771 Glasdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1938 Králíky, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk, 1938 Králíky, 1945 Šumperk. 1850 sam. obec, 1954 m. č. Malé Moravy. M: 1655 (Malá Morava) S k l e n i c e viz Sklená a Sklené, o. Šumperk S k l e n n á, S k l e n n á V e s viz Sklená, o. Šumperk S k l e n n a w e s viz Sklené, o. Šumperk S k l e n o viz Dolní Sklenov, o. Frýdek-Místek SKLENOV, o. Frýdek-Místek Vznikl 1960 sloučením Dolního a Horního Sklenova, Hukvald, Rychaltic. - Viz příslušná hesla! Od 16. do 18. stol. užíváno názvu Sklenov pro Dolní Sklenov. 1982 název obce Hukvaldy. S k l e n o w viz Sklená a Sklené, o. Šumperk SKOKY, o. Přerov Č. od 1850 stále Skoky, lidově Skoke; n. 1850-1854 Kokaun - Skok, 1881-1918 a 1939-1945 Skok. Vznikly kolem r. 1830.

1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Dolního Újezda, 1923 sam. obec, 1960 m.č. Staměřic. M: Dolní Újezd, v matrikách samostatně neuváděny SKOROŠICE, o. Jeseník Č. od 1871 Skorošice; n. 1410-1414 Goransdorf, 1514 Gursdorf, 1536-1945 Gurschdorf, 1798 Girsdorf, Gürsdorf; l. 1268 Corosdorf(?), 1284 Wisdarch(?), 1305 Scoronsdorph, 1325 Scorosdorf, 1358-1420 Scoransdorf, 1368-1373 Goransdorf. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1584-1945 se dělily na m. č. Horní a Dolní Skorošice (Ober und Nieder Gurschdorf). 1850 sam. obec s osadami Kamenné (Steingrund, též Kamenná) a Sedm Lánů, 1949 osady Petrovice a část Nýznerova, 1976 m.č. Žulové, 1990 sam. obec. M: 1599 SKOROTÍN, o. Nový Jičín Č. od 1465 Skorotín, 1612 z Korotína, 1614 ze vsi Skorotína jinak Burthendorfu; n. 1628-1945 Gurtendorf; l. 1277 a 1437-1481 Skorotin, 1282, 1398, 1411 Scorotin, 1672 Guttendorf, 1724 Gorttendorf, 1771 Gurtendorfium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 N. Jičín. 1850 sam. obec s osadou Stikovec (1868 sam. obec), 1968 Skorotín s. Skotnice. M: 1677 (Příbor), 1787 (Mošnov) SKOTNICE, o. Nový Jičín Č. od 1437 Skotnice, 1437 Okolnice(?), 1614 ze vsi Skotnice jinak Köttnicz, 1764 Registra gruntovní dědiny Kottnitze; n. 1614-1945 Köttnicz, 1651 Konitz, 1692 Skotniza; l. 1330 Chotnicz, 1359 Kotnice, 1374-1440 Scotnicz, 1672 Skotnicz, 1771 Skotnitium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, od 1868 N. Jičín. 1850 sam. obec, 1968 připojeny Skorotín a Stikovec, 1980 vše s. Příbora, 1991 Skotnice sam. obec. M: 1677 (Příbor) S k r a w a ř o w viz Kravařov, o. Opava SKRBEŇ, o. Frýdek-Místek Skupina chalup, s. Šenova. SKRBEŇ, o. Olomouc Č. 1434 Zkrbynie, od 1438 Skrbeň, Skrben, 1850 Skrbene; n. 1521-1718 Khürwein, 1521-1720 Kirbein, 1771-1945 Kirwein, 1787 Chirwein; l. 1174 Scriben,1263 Skrbyn, 1342 Chirbeyn, 1350 Skyrbine, 1350-1379 Skyrben, 1364 Kyrbeyn,1381 Skyrwen, 1391 Skrben, 1409 de Kyrbynie, 1409-1445 de Krbynie, 1429 de Skrbyneye, 1691 Skrebeny, 1771 Kirweina.

Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Horky nad Moravou, 1990 sam. obec. M: 1626 a 1760-85 (Náklo), 1661 (Křelov), 1784-85 (Horka nad Moravou) SKRBOVICE, o. Bruntál Č. 1847 a znovu od 1924 Skrbovice, 1869-1881 Šrejberzejf; n. 1678 Schreyber Seiffen, 1683 Neu Schreibenseifen, 1720-1945 Schreyberseifen, 1771 Schreiberseffen. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec s osadou Kunov, 1960 m.č. Široké Nivy, Kunov odloučen a připojen k Novým Heřminovům. M: 1731 (Bruntál, 1785 (Široká Niva) S k r e b e n y viz Skrbeň, o. Olomouc S k r c h l e b y viz Krchleby, o. Šumperk S k r i b, S k r i p p viz Skřípov, o. Opava S k r o c h o t o v i u m, S k r o c h o t o w i t z viz Skrochovice, o. Opava SKROCHOVICE, o. Opava Č. od 1479 Skrochovice, 1513 z Krochowicz, 1871-1894 a lidově Škrochovice; n. 1377 Skrochowicz, 1608-1945 Skrochowitz, 1771 Skrochotowitz; l. 1412 de Zkrochowicz, 1771 Skrochotovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Loděnice, 1864 sam. obec, 1963 m.č. Brumovic. M: 1669 (Neplachovice) S k r z e c z o n, S k r z e c z o ń, S k r z e t s c h i n viz Skřečoň, o. Karviná S k r z i p a u, S k r z i p i u m viz Skřipov, o. Opava S k r z i p o w viz Křišťanovice, o. Bruntál S k r z i p p viz Skřipov, o. Opava S k r z y w i e c viz Křivec, s. Radvanic, s. Ostravy S k r ž e c z u n, S k r ž e c ž o n, S k r ž e t s c h o n viz Skřečoň, o. Karviná S k r ž i p p, S k r ž i p o w a viz Skřipov, o. Opava SKŘEČOŇ, o. Karviná

Č. 1447 Krzeczon, 1450 Krzeczny, 1798 Skržeczon, 1871-1973 Skřečoň; n. 1720-1724 Skržeczun, Skržetschon, Skržecžon, 1720-1945 Skrzeczon, 1721 Skrzetschin; l. 1305 Creshim, Crezhim; p. od 1850 Skrzeczoń. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 osada Dolní Lutyně, 1864 sam. obec, avšak v letech 1948-1954 a od 1974 s. Bohumína jako Bohumín III. Od 1850 k ní náleží osada Nová Ves. M: 1672 (Dolní Lutyně) SKŘIPOV, o. Opava Č. od 1431 Skřípov, Skřipov, 1441 z Skrzypoweho,l43l Krzypow, 1771 Skržipowa, 1850 Křib; n. 1594-1645 Krzippau, 1606-1945 Skrzipp, někdy i Skržipp, 1736 Skrzipau, 1850 Skrcžipp; l. 1277 Ksrippaw, 1288 Crsypow, 1420 de Sachkrzypow, 1432-1435 Skrzyppow, 1655-1672 Skržip, 1724 Skrib, 1771 Skrzipium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 sam. obec s osadami Jakubčovice a Požahy. M: 1656 (Březová ve Slezsku), 1788 S k ř í p o v viz Křišťanovice, z., o. Bruntál S k ř i p o v á, S k ř i p o v é viz Skřipov, o. Opava SKŘIVÁNKOV, (Polsko) Č. 1881 Lerchenfeld, od 1871 Skřivánkov; n. 1787 Lörchen Feldt, 1798-1945 Lerchenfeld. Od 1871 osada Zlatých Hor. Při úpravě hranic mezi ČSSR a PLR 1959 připadl k Polsku, omylem je uváděn do 1964 jako m. č. Zlatých Hor. M: 1792 (Zlaté Hory) SKŘIVANOV, o. Nový Jičín Č. 1850 Skřivanov čili Nové město; n. 1850 Lerchenfeld. 1850 osada Oder, s nimiž záhy splynula. M: Odry, v matrikách samostatně neuváděn S k ř i v e c viz Křivec, osada Radvanic, s. Ostravy S k y r b e n, S k y r b i n, S k y r b i n e, S k y r w e n viz Skrbeň, o. Olomouc S l a c z i n viz Slatina, z., o. Karviná S l a d i n viz Slatina, o. Nový Jičín S l a m o m ě ř i c e viz Staměřice, o. Přerov

S l a m o š o v viz Ranošov, o. Olomouc S l a t t e n viz Slatina, o. Nový Jičín S l a t ě n i c e viz Slatinice, o. Olomouc SLATINA, o. Nový Jičín Č. od 1438 Slatina, 1613-1632 Horní Slatina, lidově Slačina; n. 1570-1945 Schlatten, 1630 Schladinka, 1637 Schlotten, 1720 Schlatau, 1847 Slatten; l. 1371 Sladin (omylem Bladin), 1655 Slatin, 1771 Schlatten. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadami Nový Svět, Ohrada a Karlovice, z nichž poslední 1964 připojena k Tísku, 1960 připojeny k ní Výškovice. M: 1642 SLATINA, z., o. Karviná L. 1365 a 1373 Grunow sive Slaczin. Ves zanikla patrně v 15. stol. u Bohumína, anebo změnila jméno. SLATINICE, o. Olomouc Č. 1405-1602 a 1893-1905 Velké Slatěnice, 1492-1921 též Slatěnice, 1698-1850 i Hrubé Slatěnice, od 1921 Slatinice; n. 1671-1945 Gross Latein, 1677-1846 Slatinitz, Slatenitz; l. 1249 in Zlatinen Maiori, 1247 Zlatinan. 1850 s. o. a o. Prostějov, 1881 Olomouc. 1979 s. Bílovce, 1991 sam. obec. M: 1720 S l a t n i k viz Zlatníky, o. Opava S l a u o n i n viz Slavonín, o. Olomouc SLAVĚTÍN, o. Olomouc Č. od 1464 Slavětín; n. 1604 Schlapetin, 1676-1945 Slawietin, 1676 též Lobetein, 1720 Slawetin, 1771 Lobetin; l. 1260 Zlauatin, 1279 Slawetyn, 1359 Slaweczyn, 1406 Slawyetyn, 1771 Slavietinium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojen Ješov, 1980 vše m. č. Luké, 1990 sam. obec. M: 1648 (Měrotín) SLAVÍČ, o. Frýdek-Místek Skupina domů, s. Morávky. SLAVÍČ, o. Přerov Č. od 1480 Slavíč, 1539, 1771 a 1846 též Slawicze; n. 1676-1771 Slawitz, 1720-1945 Slawitsch; l. 1353 Slauicz, 1371 Slawicz, 1448 Slawiecz, 1771 Slavitium,

1863 Slavičium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Hranic. M: 1644 (Drahotuše) S l a v i k o v viz Slavkov, o. Opava S l a v í n viz Savín, o. Olomouc SLAVKOV, o. Opava Č. od 1436 Slavkov, ale 1447 ze Slavíkova, 1639 "ve Slavkově nad řekou Hvozdnicí", 1720 Slavkovo; n. 1423-1425 in Slawkow, 1580 Schlockh, 1611 Schlag, 1676-1945 Schlackau (též Schlackhaw, Schlakaw apod.), l. 1224 Slawicowawes, 1238 Zlawcob, 1255 villam Zlawecowe, 1354 Parvum Slakav sitam circa Oppaviam, 1376-1436 Slawcow, Slawkow, 1403 Slawkuow, 1409 a 1423 de Slocaw, 1512 de Slavkow, 1771 Schlakovia. Od 1850 s. o. a o. Opava. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1698 SLAVKOV, o. Olomouc Č. od 1480 Slavkov; n. 1628-1945 Schlock, 1672-1718 Schlaag, Schlag, 1716 Schack, 1846 Schlog; l. 1447 Slawkow, 1672 Slawkow seu Schlok, 1771 Slawkowium. 1850 s. o. Lipník, 1938 Město Libavá, 1945 Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1949 Olomouc. Ves zrušena 1950, obnovena 1964. M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 S l a v k o v o viz Slavkov, o. Opava SLAVONÍN, o. Olomouc Č. od 1480 Slavonín; n. 1388 Slawanin, 1676-1945 Schnobolin, 1772 Snobolin; l. 1131 Slauonin, 1299-1508 Slawonyn, 1771 Schnobolinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam obec, 1950 připojeny Kyselov, Nemilany jako m. č., 1954 Nemilany osamostatněny, 1974 Slavonín s. Olomouce. M: 1655 SLAVOŇOV, o. Šumperk Č. 1412 z Syczendorfa, 1405 z Schuczendorfu, 1406 z Sczyczmdorfa, od 1527 Slavonov, (Slawoniow), 1720 Slawonow, 1771 Slawonin (!), 1872 Slávonov; n. 1622 Sietzendorf, 1650 Schitzendorf, 1677-1718 Schuetzendorf, 1720 a 1772 Schutzendorf, 1771-1945 Schutzendorf; l. 1273, 1408, 1436 Schiczendorf, 1320 Slawanow, 1355-1356 Schuczyndorf, 1374-1376 Suczendorf, Suczndorf, 1389-1393 Schuczendorf, 1508 de Slawonow, 1614 Schitzendorf, 1771 Schüzzendorfium.

1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Lukavice. M: 1614 (Mohelnice) S l a w a n i n viz Slavonín, o. Olomouc S l a w a n o w viz Slavoňov, o. Olomouc S l a w o n i n viz Slavonín a Slavoňov, o. Olomouc S l a w e c z y n viz Slavětín, o. Olomouc S l a w i c o w a w e s viz Slavkov, o. Opava S l a w i c z e, S l a w i t s c h, S l a w i t z viz Slavíč, o. Přerov S l e g e l s d o r f, S l e g e s d o r p h, S l e g l a w, S l e g l o w viz Šleglov, o. Šumperk SLEZSKÁ HARTA, o. Bruntál Č. (1541 les Harta), 1593-1682 Harta (nejprve dvůr a dvě krčmy, pak devět poddaných), 1850 Hartava, Hartov, od 1871 Slezská Harta; n. 1601 Neu Hartau, 1608 Hartt bei der Mohr, 1629-1850 Hartau, 1652 Hardhau, 1871-1945 Schlesisch Hartau. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál. Do 1850 sam. obec, od 1850 osada Leskovce nad Moravicí, 1881 znovu sam. obec, 1949 s. Leskovce nad Moravicí. M: 1683 (Jakartovice), 1746 (Hořejší Kunčice) SLEZSKÁ OSTRAVA, s. Ostravy Č. 1434-1919 Polská Ostrava, 1572 na Polské Vostravě, od 1919 Slezská Ostrava; n. 1380 a 1389 Wendisch Ostra, 1490, 1720-1919 Polnisch Ostrau, 1615 a 1633 Polnisch Ostra, 1919-1945 Schlesisch Ostrau; l. 1229 a 1268 Ostrawa, 1297-1322 Ostravia, 1688 in pago Polono Ostravia. 1850 s. o. Bohumín, (1898) 1904 Slezská Ostrava, 1941 Ostrava-východ, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1904 Frýdek, 1941 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1849 společná politická obec i pro Zámostí s osadami Hladnov a Hranečník, dále pro Michálkovice a Kunčičky s osadou Švrklem (1866 sam. obce), 1879 městysem, 1920 městem, 1941 částí statutárního města Ostravy. M: 1709 SLEZSKÉ PAVLOVICE, o. Bruntál Č. 1517-1947 Německé Pavlovice, odtud Slezské Pavlovice, 1771 jen Pavlovice; n. 1389-1945 Deutsch Pawlowitz, 1676-1847 Teutsch Paulowitz, 1798 Deutsch Paulwitz, lidově německy Deutsche Paulerei; l. 1275 a 1318 Paulowitz, 1316 a

1326 Paulwicz, 1630-1772 Teuto Pawlowitz, Teuto Paulowitz. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osadou Hlinky, 1869 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. k Osoblaze, 1991 sam. obec. M: 1681 (Osoblaha) S l e z s k é R a d v a n i c e viz Radvanice, s. Ostravy SLEZSKÉ RUDOLTICE, o. Bruntál Č. 1517 z Rucvaldu, 1548-1654 Ruswald, Russwald, 1571, 1850-1885 Rudoltice, 1600 Ruzwald, 1618 na Roswaldie, 1640-1641 Rozwald, 1771 Dědina a Městečko Rudoltice, 1850-1924 Rudoltice ves a městečko, odtud Rudoltice ves a městys, od 1949 jen Slezské Rudoltice; n. 1385 von Rudolfeswalde, 1655-1718 Rosswaldt, Rosswalt, 1720-1751 Rosswald, 1771-1945 Rosswald Markt und Dorf, 1846 Rudolfswald; l. 1255 Rudolueswalt, 1389 Rudolswald, 1393 de Ruchswalde, Rudelswald, 1405 Ruderswald, 1672 Rosswald, 1771 Roswalda oppidum et pagus. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Od 18. st. se Rudoltice dělily na městečko a ves Rudoltice. 1850 Rudoltice-městys a Rudoltice-ves sam. obcemi, spojeny 1947 v jednu obec pod názvem Slezské Rudoltice, název pro m. č. ves a m. č. městys zanikl 1949. Od 1850 náležely k Rudolticům dočasně i Nový Les, Pískořov, Pelhřimovy a Víno (viz příslušná hesla!), stále tvoří od 1850 s. Rudoltic-vsi osada Amalín. 1952 připojeny k Slezským Rudolticím znovu jako m. č. Nový Les, Pelhřimovy, Víno a 1964 též Koberno. 1965 zrušen oficiálně název m. č. Antonínov u Koberna a od 1971 též názvy Nový Les a Pelhřimovy. M: 1659 SLEZSKÉ VLKOVICE, o. Nový Jičín Č. 1568-1881 Vlkovice, 1635 Vlčkovice, 1842-1853 Vlková, od 1893 Slezské Vlkovice; n. 1608-1872 Wolfsdorf, 1847-1945 Schlesisch Wolfsdorf; l. 1374 Lupi villa maior, 1672 Wolfsdorf, 1771 Wolfsdorfium. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1950 sloučeny Moravské a Slezské Vlkovice v obec Vlkovice, název Slezské Vlkovice zůstává pro m. č. M: 1611 (Odry), 1785 (Véska) S l e z s k ý K o c o v viz Slezský Kočov, o. Bruntál SLEZSKÝ KOČOV, o. Bruntál Č. 1871-1885 Slezský Kocov, od 1894 Slezský Kočov; n. 1766-1836 Kotzendorf, 1807-1945 Schlesisch Kotzendorf. 1850 osada Bruntálu, 1949 sloučen s Moravským Kočovem v obec Kočov, 1967 m.č. Bruntálu, 1991 od něj Moravský i Slezský Kočov odloučeny a vytvořena sam. obec Moravskoslezský Kočov, 1997 se dělí na m.č. Moravský Kočov a Slezský Kočov. M: Bruntál, v matrikách samostatně neuváděn

S l i d n a u viz Hladnov, s. Ostravy S l o c a w viz Slavkov, o. Opava S l o n o m y o w, S l o ň o v viz Sluhoňov, z., o. Šumperk S l o u ž o v i c e viz Služovice, o. Opava S l u h n o v, S l u h o m í r o w, S l u h o v viz Sluhoňov, o. Šumperk, z. SLUHOŇOV, z., o. Šumperk Č. 1490 Sloňov, 1510-1598 Sluhoniow; l. 1349 Sluchonow, 1363-1420 Sluhonow, 1365 Sluhomirow, 1371 Sluhnow, 1374-1446 Sluchonyow, 1376-1446 Sluhonyow, 1384 Sluhow, 1389 Sluhonyew, 1412 Sluchunowek, 1437 Slohonyow. Ves splynula v 17. stol. s Brníčkem. S l u c h o n y e w, S l u c h u n o w e k viz Sluhoňov, z., o. Šumperk SLUŽOVICE, o. Opava Č. od 1538 Služovice, 1771 Schluczowicze, 1837 Schlužowice, 1910 Sloužovice; n. 1720 Schlauzowitz, 1720-1945 Schlausewitz, 1771 Schleisswitz, 1837 Schlausowitz; l. 1349 Sluziowicz, 1724 Schlauswitz, 1771 Schleiswitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Vrbkou, která 1979 jejich m.č.. M: 1671 (Oldřišov) S m a l h viz Zvole, o. Šumperk S m e i l, S m e l o w viz Smilov, o. Olomouc S m e t z a n, S m e t z a u viz Kovářov, o. Přerov S m i l a w a viz Smilov, o. Olomouc SMILOV, o. Olomouc Č. od 1437 Smilov (též Smylow), 1720-1846 Smilawa, 1839-1846 Smelow, 1850 Schmelová, 1850-1884 Smilová, 1893 Smílov; n. 1654-1771 Schmeile, 1659-1945 Schmeil, 1720 Smeil, 1846 Schmail; l. 1672 Schmeidl, 1771 Schmeile. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, zrušena 1950, zachován zůstal název ve jménu železniční zastávky Hrubá Voda-Smilov (donedávna Smilov u Olomouce).

M: 1659 (Město Libavá), 1785 S m i l o v á viz Smilov, o. Olomouc SMILOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1458 stále Smilovice (Smylowice); n. 1448 von Zschmylowitze, 1647-1945 Smilowitz, 1798 Schmilowitz; l. 1459-1460 Smilowicz; p. od 1871 Smiłowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Rakovec, 1980 m.č. Hnojníka, 1990 sam. obec. M: 1725 (Střítež) S m i ł o w i c e, S m i l o w i t z viz Smilovice, o. Frýdek-Místek S m i l o v s k á Ř e k a viz Řeka, o. Frýdek-Místek S m o l, S m o l a viz Zvole, o. Šumperk S m o l k a u viz Smolkov, o. Opava S m o l k a u L h o t a viz Lhota u Opavy, o. Opava SMOLKOV, o. Opava Č. 1431-a 1464 z Molkowa, 1449-1949 Smolkov, 1872 a lidově Smolkovo; n. 1377 Smolkau, Schmolkaw, l629-1945 Smolkau, 1640 Schmolkoff, 1720 a 1784 Schmolkau; l. 1672 Smolkow, 1771 Smolkovium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1922 Smolkov sloučen s Chabičovem a Hájem v obec Háj a tvořil jeho osadu, 1949 zůstává název pro m.č. Háje. M: 1645 (Hrabyně), 1905 (Háj) S m o l k o v a L h o t a viz Lhota u Opavy, o. Opava S m o l l e viz Zvole, o. Šumperk SMOLNÁ, z., o. Olomouc Č. 1506 s loukou Na Smolně, 1539-1609 pusté Smolno, dodnes lidově Smolno; n. 1625 auf der Smolna; l. 1364 Smolne, 1371 Smolny, 1406 Smolnow. Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Slavkovem, Novou Vsí nad Odrou a Kozlovem v lesní trati Smolno. S m r ž e viz Simře, o. Přerov, S m y l o w viz Smilov, o. Olomouc S n i c h o w viz Zděchov, o. Vsetín S n o b o l i n viz Slavonín, o. Olomouc

S o b a c ž viz Sobáčov, o. Olomouc SOBÁČOV, o. Olomouc Č. od 1407 Sobačov, Sobáčov, 1445 Subačov, 1562 Sobařov, 1593 Sobášov, 1632 Sobačuv, 1771-1847 Sobacž, 1850-1905 Sovačov, Sováčov; n. 1539 a 1556 Czobacz, 1588 von Sobacž, 1592 Showatz, 1592 1595 Czowacz, 1596 Zobatsch, 1599 Zuwacz, 1602-1611 Czobatz, 1603-1604 Czobatsch, 1605 Czobaz, 1607-1608 Zobatz, 1611 Sobetzsch, 1639 Sobatz, 1720-1945 Sobatsch; l. 1351-1457 Sobaczow, 1391 Schobaczow, 1631 Sobaczůw, 1632 Sobatz, 1771 Sobeczowium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, od 1960 m. č. Mladče. M: 1631 (Cholina), 1783 (Chudobín) S o b a ř o v, S o b á š o v, S o b a t s c h viz Sobáčov, o. Olomouc S o b e c i n n a viz Sobotín, o. Šumperk S o b e s o w i c z viz Sobíšky, o. Přerov S o b e t z s c h viz Sobáčov, o. Olomouc SOBĚCHLEBY, o. Přerov Č. od 1406 Soběchleby (Sobiechleby); n. 1676-1945 Sobiechleb; l. 1368 de Zobochleb, 1447 Sobyechleby, 1633-1672 Sobiechleb, 1771-1863 Sobiechlebium. 1850 s. o. Lipník nad Bečvou, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník n. B., 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Símře (1983 název Símře zanikl), 1976 spol. MNV pro Soběchleby, Dolní Nětčice, Hlinsko, Horní Nětčice, Kladníky, Lhotu, Radotín a Žákovice se sídlem v Soběchlebích, 1983 všechny m.č. Soběchleb, 1990 všechny sam. obce. M: 1718 SOBĚKURY, z., o. Opava L. 1270 Zobicur. Ves zanikla v neznámé poloze a v neznámé době na panství velehradského kláštera na Opavsku. SOBĚŠOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1475 Sobešovice, 1475-1924 Šebišovice, (Ssebissowicze), 1521-1602 Sobišovice, 1580-1602 a lidově dodnes Šobišovice, od 1598 Soběšovice, dělící se od 1584 na Dolní a Horní Soběšovice; n. 1447 Sobieschowicz, 1688 Schebischowitz, 1720 Nieder, Ober und Mittel Schebissowitz, 1736 jen Nieder und Ober Schebischowitz, 1798 Nieder und Ober Schobischowitz, 1808-1945 Nieder und Ober Schöbischowitz; l. 1305 apud Sobnonem, 1450 Sobiessonewicze, 1688 Schebischowitz, 1724 Schebischowicze; p. od 1850 Szebiszowice Dólne i Górne. 1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Místek, 1956 Frýdek-Místek.

Před r. 1584 rozděleny na Horní a Dolní, v 18. stol. dočasně existovaly i Prostřední Soběšovice. 1850 - 1905 se spojená politická obec Horní a Dolní Soběšovice s osadou Pitrovem nazývala Horní Soběšovice, odtud Soběšovice a zmíněné části byly jejími osadami. V letech 1938-1945 připadla nezabraná část obce k okresu Frýdek, resp. od 1942 Místek. Části Dolních a Horních Soběšovic zanikly zatopením údolní přehradou v období 1961-1964, 1965 sloučení Horních a Dolních Soběšovic a Pitrova, 1982 spol. MNV s Lučinou, 1990 sam. obec. M: 1733 (Domaslavice) S o b i e c h l e b viz Soběchleby, o. Přerov S o b i e s e k viz Sobíšky, o. Přerov S o b i e s c h o w i c z, S o b i e s s o n e w i c z e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek S o b í k o v viz Žabíkov, z., o. Přerov S o b i n e c viz Sovinec, o. Bruntál SOBÍŠKY, o. Přerov Č. od 1517 Sobíšky, 1794-1798 Wissky, 1847 Sobížek; n. 1771-1945 Sobischek; l. 1275 Sobesowicz, 1375-1405 Sobiesek, Sobyessek, 1691 Sobisski, 1771 Sobisek, 1863 Sobišcium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Prosenicemi, 1984 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1706 (Penčice) S o b i š c i u m, S o b í ž e k viz Sobíšky, o. Přerov S o b i š o v i c e, S o b n o a p u d S o b n o n e m viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek SOBOTÍN, o. Šumperk Č. od 1409 Sobotín (Sobotin); n. 1419 die Czobetey, 1452 Zobten, 1472 Czoptau, 1512 Zobte, 1574-1677 Zepta, 1632 Zeptal, 1718-1798 Zeptau, 1720-1945 Zeptau, Zöptau, 1771-1846 Czeptau; l. 1351 Sobecinna, 1412 Sobotyn, 1672 Czepten, 1771 Czeptavia, 1828-1829 Czeptau. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 s. obce osada Štětínov (z.), 1960 připojeny jako m.č. Rudoltice a Klepáčov (1949 s. Rudoltic), 1975 Vernířovice (1994 sam. obec), 1980 m.č. Petrov nad Desnou (do 1955 Petrovice, 1938-1945 s. Rapotína) s osadou Terezín, které dnes tvoří m.č. M: 1675 S o b u o r e k viz Nasobůrky, o. Olomouc S o b y e k o w viz Žabíkov, z., o. Přerov

S o b y e n e c z viz Sovinec, o. Bruntál S o b y n viz Savín, o. Olomouc SOKOL, o. Olomouc Č. od 1786 Sokol; n. 1771-1945 Sokol, Sokoll. Od 1850 osadou Dubu nad Moravou. M: 1771 (Dub nad Moravou) S o k o l o m viz Dolní a Horní Sukolom, o. Olomouc SOLANEC POD SOLÁNĚM, o. Vsetín Č. 1569-1923 Solanec, odtud do 1960 Solanec pod Soláněm; n. 1670-1945 Solanetz, 1692 Solanes, l. 1690 Solanecz, 1771 Solanetz. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 spojena s Hutiskem v obec Hutisko-Solanec. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1732 (Hutisko) S o l a n e s, S o l a n e t z viz Solanec pod Soláněm, o. Vsetín SOLCA, s. Karviné Č. od 1461 Solca, 1881 Solce, n. 1720-1808 Soltza, 1736 Solcza, 1938-1945 Solzs; l. 1268 Sal, 1467 Solcza, 1450 villam Superiorem Solicz et Inferiorem, 1676 ex Solcz, 1724 Solsa; p. od 1850 Solca. Od 1850 tvořila osadu Karviné, 1949 Fryštátu, s nímž splynula v 1950 a název zanikl. Dělila se v 15. stol. na Dolní a Horní Solcu. M: 1702 (Karviná) S o l c e viz Solca, s. Karviné S o l c z a viz Nový Svět, s. Olomouce a Solca, s. Karviné S o l m i t z viz Olomouc, o. Olomouc S o l s a, S o l t z a, S o l z a viz Solca, s. Karviné SOMMERAU, z., o. Bruntál N. 1839 Sommerau. Ves zanikla patrně v 15. věku, na západním svahu Slunečné poblíž Nových Valteřic. S o n n e n w a l d,

S o n n e w a l d viz Šumvald, o. Olomouc S o n o w viz Šenov, o. Frýdek-Místek S o n w a l d viz Šumvald, o. Olomouc S o p e t a v i c e viz Šepetovice, z., o. Karviná S o r g a u, S o r g a u H o f viz Nová Malá Kraš, o. Jeseník S o r g e viz Starost, o. Jeseník S o r g i s t o r f, S o r k s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník S o r n š t a j n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín S o r y k e s d o r p h viz Uhelná, o. Jeseník S o s n a, S o s n a w a viz Sosnová, o. Bruntál SOSNOVÁ, o. Bruntál Č. od 1422 Sosnová, 1771 Zossnowa; n. 1377 Sosna, 1506 a 1608 Zossnen, 1529-1630 Zossna, 1581 Zossnaw, 1589 Czossna, 1598 Czossen, 1600-1945 Zossen, 1608 von Costen, lidově Tsosn; l. 1451 Sosnowa, 1449-1455 de Sosnowe, de Sosnawa, 1771 Zossna. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál. M: 1679 S o u d o l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín S o v a č o v, S o v á č o v viz Sobáčov, o. Olomouc S o v a d í n viz Šovejdy, z., o. Přerov SOVINEC, o. Bruntál Č. od 1406 Sovinec, 1601 Sovinky, v 16. a 17. stol. též Sobinec, 1771 Sowinek; n. 1383 Aulenburk, 1417 Awlenburg, 1629-1642 Eulenburg, 1633-1945 Eulen berg; l. 1333 Aulnburk, Eulenberk, 1368 a 1380 Ewlenburg, 1373 Sobyenecz alias Eulnburk, 1378 Aulenburch, Ailenburk, 1374-1409 Sowinecz, Sowynecz, 1380 Ewlenburg alias Zobinecz, 1383 Awlenburck, 1385 Ewlinburk, Evlnburg, 1387 Eulinburg, 1771 Eulenberga. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 jako m.č. Křížov, 1979 Sovinec m.č. Jiříkova. M: 1633 (Jiříkov) S o w a c z, S o w a t z viz Sobáčov, o. Olomouc

S o w i n viz Savín, o. Olomouc S o w i n e k, S o w i n k y viz Sovinec, o. Bruntál S ö h l e, S ö h l e n, S ö h l n a, S ö l l e i n, S ö l l e n, S ö l l e n d o r f viz Žilina, o. Nový Jičín S ö r g e viz Starost, o. Jeseník S ö r g s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník S p a h n d o r f, S p a c h e n d o r f, S p a c h o w, S p a c h o w i c z viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál S p a i t z viz Špičky, o. Přerov SPÁLENÉ, o. Bruntál Zal. 1608, č. 1924-1947 Kutlberk, od 1947 Spálené; n. 1608-1945 Kuttlberg; l. 1771 Kutlberga. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Holčovic. M: 1687 (Holčovice) SPÁLOV, o. Nový Jičín Č. 1517 z Pálova, od 1523 Spálov, 1850 Špálov, lidově Spáňov; n. 1592-1601 Spon, 1615 auf Sspanaw, 1628 Span, 1630-1676 Spannau, Spannaw, 1718-1945 Sponau; l. 1394 Spanow, 1408 Spalow, 1672-1771 Spalovium. 1850 s. o. Hranice, 1938 Odry, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Nový Jičín, 1945 Hranice, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, s níž do 1868 spojeny Luboměř a Heltínov. M: 1684 S p a n, S p a n n a w, S p a n o w, S p á ň o v viz Spálov, o. Nový Jičín S p a r b e r s d o r f viz Krahulčí, o. Bruntál S p a r n h a u, S p a r r e n h a u viz Ostružná, o. Jeseník S p ä r b e r s d o r f viz Krahulčí, o. Bruntál S p e i c z, S p e i t s c h,

S p e i t s c h i u m, S p e i t z viz Špičky, o. Přerov S p e r b e r d o r f, S p e r b e r s d o r f viz Krahulčí, o. Bruntál S p e t z e n d o r f, S p i c z c a, S p i c z k y viz Špičky, o. Přerov S p i e g l i t z, S p i g l i t i u m, S p i g l i t z, S p i l i x viz Nová Seninka, o. Šumperk S p i l l e n b e r g, S p i l l e n d o r f viz Oborná, o. Bruntál S p i z k viz Špičky, o. Přerov S p l a c h a u viz Špluchov, s. Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-Místek SPLAV, o. Šumperk Č. 1906-1938 Splav; n. 1881-1945 Flösse. Od 1850 osada Branné, s níž splynula (1953 již jen mlýn a myslivna). M: Branná, v matrikách samostatně neuváděn S p l u c h a u, S p l u c h o v viz Špluchov, s. Doubravy a Karviné, o. Karviná a Špluchov, s. Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-Místek S p o d n í L h o t a viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek S p o d n í V i g s t e i n viz Podhradí, s. Vítkova, o. Opava S p o c h e n d o r f viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál S p o n, S p o n a u viz Spálov, o. Nový Jičín S p o r n a v a, S p o r n h a u, S p o r n h a v i a viz Ostružná, o. Jeseník S p o r o w viz Zborov, o. Šumperk SPRÁNEK, z., o. Olomouc Č. 1411 Zpranek, 1418-1460 Spranek, 1481 z Praneka, někdy i Špránek; l. 1313-1359 Spran, 1359 též Spren, Schpranek, 1365 Spranlek, 1408-1410 Spranek. Hrad zanikl v 15. stol. v místech tzv. Zkamenělého zámku u Javoříčka. S p r a n l e k, S p r e n viz Spránek, z., o. Olomouc

S p r o c h o v i c e, S p r o c h a w i t z viz Šprochovice, o. Frýdek-Místek S p r u ž i n k y viz Pstružinky, o. Nový Jičín S p u p n á L h o t a viz Zpupná Lhota, o. Karviná S q u a l c o w i c z viz Chválkovice, o. Olomouc S r i m i c z viz Řimice, o. Olomouc S r m c z e viz Simře, o. Přerov S r ž e c z u n viz Skřečoň, o. Karviná S s c z y t y n a viz Štítna, o. Opava S s e n o v viz Šenov,o. Frýdek-Místek a o. Nový Jičín S s e p e t o w i c z, S s e p o t o w i c z viz Šepetovice, z., o. Karviná S s i s s m a viz Šišma, o. Přerov S s l e g l o w, S s l e g l o w a viz Šleglov, o. Šumperk S s m i c o w viz Kovářov, o. Přerov S s e m i c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S s p a n o w viz Spálov, o. Nový Jičín S s t i e r b k o w, S s t z r b k o w, S s t z r k o w viz Štěrbkov, z., o. Vsetín S s y m r o w i c z e viz Žimrovice, o. Opava S s y m w a l d viz Podlesí, s. Budišova, o. Opava S s y n e j c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S t a a d l viz Stádlo, o. Olomouc S t a b e l i c e, S t a b e l i c z viz Stavenice, o. Šumperk S t a b e l s d o r f, S t a b e n s d o r f, S t a b i l s d o r f, S t a b l o w e c z, S t a b l o w i c z, S t a b l o w i t z viz Štáblovice, o. Opava S t a d e l, S t a d l a, S t a d l c e, S t a d l e, S t a d l i c e viz Stádlo, o. Olomouc

STÁDLO, o. Olomouc Č. 1491-1881 Stadlo, 1771 Stadle, 1850 Stodola, od 1893 Stádlo; n. 1599-1636 Stadlo, 1664-1847 Stadl, 1679 Stadna, 1716-1798 Stadtl, 1771 Stadle, 1798-1945 Staadl; l. 1296 Stadlce, 1371 Stadlice, 1691 Stadel, 1771 Stadla. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1919 m. č., 1930 osada Moravské Huzové, 1938 sam. obec, 1945 opět osada Moravské Huzové, 1974 m.č. Štěpánova. M: 1633 (Šternberk) S t a d n a viz Stádlo, o. Olomouc S t a d t F r e i w a l d a u viz Jeseník (město) o. Jeseník S t a d t H o f viz Dvorce, o. Bruntál S t a d t J a u e r n i g viz Javorník (město), o. Jeseník S t a d t L i e b, S t a d t L i e b a u, S t a d t L i e b a w, S t a d t L i e b e, S t a d t L y b o w viz Město Libavá, o. Olomouc S t a d t O l b e r s d o r f viz Město Albrechtice, o. Bruntál S t a d t T r o p p l o w i t z viz Opavice, o. Bruntál S t a d t l viz Stádlo, o. Olomouc S t a d t l u b e viz Město Libavá, o. Olomouc S t a c h e l w i t z viz Stachlovice, o. Jeseník S t a c h e n d o r f, S t a c h e n d o r f i u m viz Stachov, o. Olomouc S t a c h e n w a l d, S t a c h e n w a l d a, S t a c h e n w a l d e, S t a c h e n w a l d t, S t a c h i n w a l d e viz Stachovice, o. Nový Jičín STACHLOVICE, o. Jeseník Č. od 1850 Stachlovice; n. 1750-1805 Stachelwitz, 1776 a 1836-1945 Stachlowitz. 1850 osada Staré Červené Vody, 1924 osada, později m.č. Vidnavy, název zanikl před 1979. M: 1771 (Vidnava), předtím samostatně neuváděny S t a c h l o w i t z viz Stachlovice, o. Jeseník STACHOV, o. Olomouc

Č. od 1437 Stachov, 1480-1531 Stachova ves, 1546-1615 Stachová, 1577 z Ostuchový (!), 1850 Štachov; n. 1599-1945 Stachendorf; l. 1296 Stachonis villa, 1358 a 1409 Stachow, 1397 Stachova, 1771 Stachendorfium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1949 s. Lipiny, 1960 i s ní s. Těšíkova, 1974 m.č. Šternberka, 1990 m.č. Lipiny. M: 1633 (Šternberk) S t a c h o n i s v i l l a viz Stachov, o. Olomouc S t a c h o v a L h o t a viz Velká Lhota, o. Vsetín S t a c h o v a V e s viz Stachov, o. Olomouc STACHOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1424 Stachovice, 1850 Štachovice; n. 1337-1945 Stachenwald; l. 1293 Eustachi villa, 1336 Stachinwalde, 1771 Stachenwalda. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1976 s. Fulneku. M: 1637 (Fulnek) S t a i n a u viz Stonava, o. Karviná S t a l s d o r f c i r c a W r e u d e n t h a l viz Velká Štáhle, o. Bruntál S t a m e r z i t i u m viz Staměřice, o. Přerov STAMĚŘICE, o. Přerov Poprvé doloženy 1322; č. 1480-1906 Staniměřice (Stanimierzicze), od 1539 Staměřice, 1557 Stanoměřice, Staroměřice, 1566 Stanomitice, 1569 Slamoměřice (!), 1636 a 1771 Stameřice, 1798 Stamerice, 1847 Stamněřice, 1863 Staňmeřice; n. 1676-1945 Steinmeritz, 1718-1751 Steinmieržitz, 1720-1772 Stanimezitz, 1771 Stamerzitz, 1863 Stannmeritz; l. 1364 Stamyrzicz, 1374 Stanimierzicz, 1447 Staramierzicze, 1672 Steinmieržicz, 1771 Stamerzitium, 1863 Stanimericium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Velkého Újezda, 1902 sam. obec, 1960 jejich m.č. Skoky, v době slučování neúředně název Staměřice-Skoky, 1976 spol. MNV pro Staměřice a Dolním Újezdem, 1983 Staměřice m.č. Dolního Újezda. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1764 (Velký Újezd) S t a m ě ř i c e - S k o k y viz Staměřice, o. Přerov S t a m n i t z viz Stavenice, o. Šumperk S t a m n ě ř i c e, S t a m y r z i c z viz Staměřice, o. Přerov

S t a n c ž i n viz Oskava, o. Šumperk S t a n e t z viz Stavenice, o. Šumperk S t a n i m ě ř i c e viz Staměřice, o. Přerov STANISLAVICE, o. Karviná Č. od 1438 Stanislavice, 1447 Stanislavovice, 1684 Stanislovice, 1736 Stanislow, n. 1453 Stanizlowitz, 1720-1945 Stanislowitz, 1736 Stentzlsdorf, 1808 Stänzelsdorf; l. 1691 ex Stanislowitz; p. od 1881 Stanisłowice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. V l. 1580-1801 se dělily na Horní a Dolní Stanislavice. 1975 s. Českého Těšína. M: 1679 (Těrlicko) S t a n i s l a v o v i c e, S t a n i s l o w, S t a n o s l o w i t z, S t a n i s ł o w i c e viz Stanislavice, o. Karviná STANIŠOV, z., o. Vsetín Č. 1507 Stanišov (osedlý), 1527-1563 pustý; l. 1429 Stanissow. Ves zanikla počátkem 16. stol. v trati Stanišová u Kelče. S t a n i z l o w i t z viz Stanislavice, o. Karviná S t a n o m ě ř i c e, S t a n o m i t i c e viz Staměřice, o. Přerov S t a n s y n viz Oskava, o. Šumperk S t a ň m ě ř i c e viz Staměřice, o. Přerov STARÁ BĚLÁ, s. Ostravy Č. 1517 z Starej Bílej, od 1524 Stará Bělá, 1649 "z Starej Bielej ze Slýzska" (!); n. 1673-1945 Alt Biela, Altbiela; l. 1272 Bela, 1408 Antiqua Byela, 1474 de Biela Maiori, 1465 Biehlow, 1724 Alt Bila, 1771-1829 Vetero Biela. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava, 1956 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1941 statutární město Ostrava, 1954 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek, 1975 Ostrava. 1850 sam. obec, 1941 s. statutátního města Moravská Ostrava, 1975 s. Ostravy M: 1699 STARÁ ČERVENÁ VODA, o. Jeseník Č. od 1850 Stará Červená Voda; n. 1323, 1417, 1560 Rotwasser, 1373, 1448 Rotinwasser, 1407-1463 Rotenwasser, 1460-1594 Rothwasser, 1580-1625 Altrotwasser, 1720-1938 Alt Rothwasser, 1939-1945 Alt Rothwasser bei Weidenau Schlesien; l. 1284 Rothwassir, 1291-1420 Rufa aqua. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník, 1960 Šumperk; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava,

1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Dolní Červená Voda, Johanka, Stachlovice, Nová Malá Kraš, Vidnavské Fojtství, Stará a Nová Červená Voda; 1864 zaveden pro celou obec název Červená Voda, 1910 byl opět v platnosti původní název Stará Červená Voda. Vidnavské Fojtství a Nová Malá Kraš 1924 osady Vidnavy. Názvy m. č. Dolní Červená Voda a Johanka 1965 pro zánik těchto osad zrušeny,. M: 1637 S t a r á D l o u h á V o d a viz Dlouhá Voda, o. Bruntál S t a r á H o r a viz Starý Kopec, o. Šumperk S t a r á H r a b o v á viz Hrabová, s. Ostravy S t a r á K o m o r a viz Komora, o. Bruntál STARÁ LIBAVÁ, o. Bruntál Č. 1480-1846 Stará Libava, 1720 Stará Liwawa, 1798 Stará Libowa, od 1846 Stará Libavá; n. 1599-1720 Alte Liebe, 1678 Alte Liebaw, 1718 Alt Liebau, 1751-1945 Altliebe; l. 1397 Stara Lybowa. 1850 s. o. Dvorce, 1945 Rýmařov, 1949 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Dvorce, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 sam. obec, 1968 spol. MNV s Norberčany, 1980 jejich m.č. M: 1651 (Moravský Beroun) S t a r á L i b o w a, S t a r á L i w a w a viz Stará Libavá, o. Bruntál S t a r á M o r a v i c e viz Moravice, o. Opava S t a r á P l e s n á viz Plesná, o. Ostrava STARÁ RUDNÁ, o. Bruntál Č. 1506 Vogilzeif, Wogilzajef, 1580 Fogelsejf, 1881-1947 Starý Vogelzejf,1893 Starý Vogelseifen, od 1947 Stará Rudná; n. 1377 Fogelseiffe, 1405 Fogilseyffen, 1604-1675 Altvogelseiffen, 1720-1945 Alt Vogelseifen. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 sloučena s Novou Rudnou v obec Rudná pod Pradědem. Viz též heslo Rudná pod Pradědem! M: 1638 S t a r á S t a ř í č viz Staříč, o. Frýdek-Místek STARÁ SVIBICE, o. Frýdek-Místek, s. Svibice Č. od 1924 Stará Svibice; n. od 1905 do 1945 Alt Schwibitz; p. od 1905 Stara Swibica. Stále s. Svibice. M: Polsko, 1920 (Český Těšín)

S t a r á U l r i c h s d o r f viz Staré Oldřůvky, o. Opava STARÁ VES, o. Bruntál Zal. 1561; č. od 1570 Stará Ves, 1586 ves Kremže slove Stará Ves; n. 1574 Aldtendorf, 1586 Dorf Krems sonsten Altendorff, 1602-1938 Altendorf, 1615 Altsdorf, 1939-1945 Altendorf bei Römerstadt-Altvater; l. 1771 Altendorfium. 1850 s. o. a o. Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 k ní připojena jako m.č. Žďárský Potok, 1980 m.č. Rýmařova, 1991 sam. obec s m.č. Žďárský Potok. M: 1614 (Rýmařov), 1778 STARÁ VES, o. Přerov Č. od 1575 Stará Ves, 1651 "v Starý Vsi při Kroměříži", 1850-1854 Stará Ves u Němčic; n. 1676-1945 Altendorf, 1751 Altendorf bei Kremsier, 1850-1854 Altendorf bei Niemtschitz; l. 1261-1267 Altendorf, Altendorph, 1575 a 1691 Starawes, 1771 Altendorfium, 1863 Vetero villa. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV v Horní Moštěnici, 1990 sam. obec. M: 1657 (Horní Moštěnice), 1693 S t a r á V e s viz Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek, Stará Ves u Bílovce, o. Nový Jičín, Staré Oldřůvky, o. Opava STARÁ VES NAD ONDŘEJNICÍ, o. Frýdek-Místek Č. 1398 z Brumswerda, 1420-1920 Stará Ves, odtud Stará Ves nad Ondřejnicí; n. 1598 Braunschwer, 1692 Starawes, 1638-1945 Altendorf; l. 1267 Bruneswerde, 1279 Brunswerde, 1271-1403 Brunswerd, 1374-1406 Braunswerde, Brawswerde, Brawswerd, 1375-1466 Antiqua-villa, 1380 de Antiquo Brunswerd, l393 Brunswerda, Brunsbreth, 1398-1409 Brawnswerd, 1398 de Magno Bramswerd, 1416, 1460 Starawes, 1771 Altendorfium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1945 Ostrava-západ, 1949 Ostrava, 1960 Frýdek-Místek; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 M. Ostrava, 1941 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Frýdek-Místek. Původně tu stály blízko sebe dvě osady, Stará a Nová čili Velká a Malá Brunswerd, z nichž první je totožná se Starou Vsí, druhá pravděpodobně totožná s Novou Vsí, s. Ostravy. M: 1660 STARÁ VES U BÍLOVCE, o. Nový Jičín Č. 1448 "ves slove Aldenstadt, jinak podle jazyka moravského Stará Ves", odtud stále název Stará Ves, 1791 Stare wzi; 1618-1945 Altstadt, 1798-1805 Altdorf; l. 1378-1391 villa Stara Wes, 1655-1771 Altstadium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1976 s. Bílovce. M: 1652 (Bílov), 1784 (Bílovec)

S t a r á V e s u B u d i š o v a viz Staré Oldřůvky, o. Opava S t a r á V e s u N ě m č i c . S t a r á V e s p ř i K r o m ě ř í ž i viz Stará Ves, o. Přerov STARÁ VODA, o. Bruntál Zal. 1557; č. od 1871 Stará Voda; n. (1405 potok Aldinwasser), 1597-1945 Altwasser, 1771 Alt Wasser; l. 1672 Altwasser, 1771 Vetero Aqua. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1953 osada Suché Rudné, 1964 osada Světlé Hory. M: 1727 (Andělská Hora) STARÁ VODA, o. Olomouc Č. 1456 ves Alten Wasser, 1581 Altwasser, Altenwasser, 1612 "z Velké Vody u Libavej ležící", 1651 w Starej Wodie, od 1771 Stará Voda; n. 1504-1945 Altwasser, 1771 Alt Wasser; l. 1582 apud Sanctam Annam, 1771-1863 Vetero Aqua. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1945 zanikla, 1950 zrušena. M: 1659 (Město Libavá), 1785 S t a r á V o d a viz Staré Oldřůvky, o. Opava S t a r a m ě ř i c e viz Staměřice, o. Přerov S t a r a v e s, S t a r a w e s viz Stará Ves, o. Přerov, Stará Ves nad Ondřejnicí, o. Frýdek-Místek a Stará Ves u Bílovce, o. Nový Jičín S t a r é (z Starých), S t a r é C e c h a n o v i c e, S t a r é C z i e c h a n o w i c z e, S t a r é Č e c h a n o v i c e viz Staré Těchanovice, o. Opava STARÉ HAMRY, o. Frýdek-Místek Č. od 1636 Staré Hamry, 1700 ze Starého Hamru; n. 1664-1945 Althammer. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Frenštát; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Frenštát, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadami Gruň, Řečice a do 1951 Hamrovice. M: 1652 (Dobrá), 1784 (Borová), 1835 STARÉ HEŘMINOVY, o. Bruntál Č. 1462 Staré Heřvinovy, 1513-1522 Heřvinovy ves pustú, 1523 pusté Hočvinovy, 1530-1559 pusté Herwinowy, 1607 v Heřminovách, 1771 Heřminov, 1836-1850 Heřmany, Heřman, Heřmen, od 1871 Staré Heřminovy, v letech 1893-1921 též Staré Heřvinovy; n. 1601 Erbrsdorf, l6Ol, 1629, 1720 Erbsdorf, 1608-1847 Erbersdorf, 1682-1945 Alt Erbersdorf; l. 1771 Erberstorfium.

1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., vysazena v poslední třetině 16. stol. Od 1623 k nim připojeno území Pustých Držkovic. 1850 sam. obec, 1980 připojena jako m.č. k Hornímu Benešovu, 1991 sam. obec. M: 1683 (Jakartovice) S t a r é H e ř v i n o v y viz Staré Heřminovy, o. Bruntál S t a r é K a r l o v i c e viz Karlovice, o. Bruntál S t a r é L i b l i c e viz Staré Lublice, o. Opava STARÉ LUBLICE, o. Opava Č. 1420 Lublicze, 1567-1586 ves pustá Lublice, Liblice, 1588 už osedlá, 1644 "z Levic od Budišova", 1771-1962 Staré Lublice, 1870 Staré Liblice; n. 1377 Lublicz, 1633 Alt Lewicz, 1636-1945 Alt Lublitz, Altlublitz, 1798 Alt Löwelitz; l. 1283 a 1413 Lublicz, 1429 Lewblicz, 1636 Alt Lublicz, Alt Lublütz, 1771 Vetus Lublitium, 1828-1829 Veterolublitz. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1952 sloučena s Kružberkem v jednu obec pod názvem Lublice, k níž připojeny jako osada i Staré Těchanovice; 1962 obec přejmenována na Kružberk. - Viz příslušná hesla! M: 1681 (Moravice), 1725 STARÉ MĚSTO, o. Bruntál Č. 1504, 1564 a od 1871 Staré Město, v 19. a 20. stol. někdy i Staré Město u Bruntálu; n. 1377 mit Aldin Freidinthal, 1405 Aldinstat, 1547 Aldenstat, 1604-1945 Altstadt; l. 1672 Altenstadt, 1771 Altstadium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. V 17. stol. s ním splynula Přední Véska (v. t.). 1850 sam. obec, 1954 připojena jako m.č. Malá (Nová) Véska, 1967 m.č. Bruntálu, 1991 sam. obec s m.č. Nová Véska. M: 1731 (Bruntál) STARÉ MĚSTO, o. Frýdek-Místek Č. od 1573 Staré Město; n. 1580-1945 Altstadt; l. 1434-1450 Staremiesto, 1711 Altstadium. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, v letech 1943 spojeno s Frýdkem-Místkem (viz i heslo Místek!), 1954 sam. obec, 1975 spol. NV s Frýdkem-Místkem, 1979 jeho m.č, 1990 sam. obec. M: 1654 (Frýdek) STARÉ MĚSTO, o. Karviná Č. 1447 Starý Fryštát, 1521 ve Staromiestie, od 1580 Staré Město; n. 1556-1945 Altstadt; l. 1305-1447 Cula, 1406 a 1496 in Antiqua Civitate (prope Freyenstad),

1450 a 1668 Staremiesto, 1556 Paleopolis, 1679-1682 Staromiesto; p. v 19. a 20. stol. Stare Miasto. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 samostatná obec, od 1949 m. č. Karviné jako Karviná 5 - Staré Město. M: 1652 (Fryštát) STARÉ MĚSTO, s. Litovle, o. Olomouc Č. v 16. a 17. stol. běžné Staré Město; n. 1539-1611 Aldenstadt. Od 18. stol. převládá název Uničovské Předměstí, n. Neustädter Vorstadt. Od 1850 stále s. Litovle. M: 1657 (Litovel) STARÉ MĚSTO, o. Šumperk Č. od 1480 Staré Město, 1616 Starý Město, ve 20. stol. někdy i Staré Město pod Sněžníkem; n. l560-1620 Aldenstadt, 1607-1718 Altenstadt, 1610 Altstat in Guldenstainer Herrschaft, 1614 Aldtenstadt, 1633-1924 Altstadt, 1924-1945 Mährisch Altstadt; l. 1325 Goldek, 1340 Golteke, 1351 Antiquum Goldek, 1391 Antiqua Goldec, 1437 Goldenek, 1448 Staré Miesto, 1672 Altenstadt, 1771 Altstadium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1325 městečko, znovu vysazeno 1560, 1850 sam. obec s připojenými osadami Hajmrlov, Malé Vrbno a Štěpánov, 1946 zrušen městský status, 1949 připojeno Velké Vrbno s osadou Adamov, 1976 m.č. Chrastice s Hynčicemi pod Sušinou (1960 s. Chrastic), Kunčice, Nová Seninka (do 1848 Špiklice, 1960 s. Stříbrnic) a Stříbrnice (splynutím s obcí zanikla 1965 osada Nový Rumburk). Staré Město bývá mylně uváděno s přívlastkem „pod Sněžníkem“, tato podoba je však pouze oficiálním názvem místní železniční stanice. M: 1627 STARÉ MĚSTO, s. Kelče, o. Vsetín N. 1435 in Altstadt von Keltsch. Obec splynula s Kelčí, snad totožná s tzv. Předkelčím (v.t.). S t a r é M ě s t o p o d S n ě ž n í k e m viz Staré Město, o. Šumperk S t a r é M ě s t o u B r u n t á l u viz Staré Město, s. Bruntálu S t a r e M i a s t o viz Staré Město, s. Karviné S t a r é M o k r é L a z c e viz Mokré Lazce, o. Opava STARÉ OLDŘŮVKY, o. Opava Č. 1456 a 1581-1585 Stara Ulrichedorf, 1577 Aldendorf, 1585 Stará Voda, opraveno v prameni na Stará Ves, 1651-1921 Stará Ves, v 19. stol. i Staré Olderschuwky, 1850 Stará Ves u Budišova(?), od 1921 Staré Oldřůvky; n. 1573 Aldendorf, 1676-1945 Altendorf, 1718-1850 Altendorf bei Bautsch; l. 1672 Altendorf, 1771 Altendorfium.

1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Vítkov; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1945 připojeny Nové Oldřůvky jako osada (1952 zrušeny), 1974 spol. MNV s Budišovem nad Budišovkou, 1976 jeho m.č. M: 1784 STARÉ PODHRADÍ, o. Jeseník Č. 1850 Starý Kaltenstein, 1850-1948 Starý Kaltštejn, od 1948 Staré Podhradí, n. 1798 Kaltenstein, 1819-1851 Altkaltenstein, 1872-1945 Alt Kaltenstein. - Zal. 1771. Od 1850 osada Černé Vody, název zanikl oficiálně stavebním splynutím 1965. M: 1781 (Vápenná), 1785 (Černá Voda) STARÉ PURKARTICE, o. Bruntál Č. od 1871 Staré Purkartice; n. 1399 Purgersdorf, 1591 Burgersdorf, 1664 Altburgersdorf, 1669 Burgeswald, 1720 Alt Burgerschdorf, 1720-1945 Alt Bürgersdorf, lidově Bürgerwald; l. 1771 Alt Burgersdorfium. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1947 spol. MNV s Vráclavkem, 1951 jeho m.č., 1960 m.č. Hošťálkov. M: 1698 (Krasov), 1783 (Nová Ves) S t a r é R u d í k o v y viz Rudíkovy, o. Bruntál STARÉ TĚCHANOVICE, o. Opava Č. 1431 obojí Tyechanowicze, 1431-1496 z Czochtndorfu, 1498 z Czechendorfu, 1527 "ze Starých", od 1532 Staré Těchanovice, ale 1540 Czechantice, 1645 ze Starých Cziechanowicz od Vikštejna, Staré Cechanowice, 1771-1850 Staré Čechanovice; n. 1377 Czechansdorf, 1379 Czuchtindorf, 1608 Aldt Czechszdorff, 1640-1655 Altzechsdorf, 1720-1945 Alt Zechsdorf, 1771 Alt Czeschdorf; l. 1414 Czechanowicz, 1771 Alt Czeschdorffium, 1828-1829 Veterozechsdorf. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1960 připojena jako osada k Lublicím, 1962 ke Kružberku, 1979 m.č. Budišova nad Budišovkou, 1990 sam. obec. M: 1635 (Vítkov), 1784 (Nové Těchanovice) STARÉ ZUBŘÍ, z., o. Vsetín Č. od 1893 Staré Zubří. Ves zanikla snad v 15. stol. u Zubřího tam, kde je sídlisko Staré Zubří. S t a r é w z i viz Stará Ves u Bílovce, o. Nový Jičín S t a r i c z, S t a r i t z,

S t a r i z, S t a r i t s c h viz Staříč, o. Frýdek-Místek S t a r n a u, S t a r n a w, S t a r n o v, S t á r n o v viz Štarnov, o. Olomouc S t a r n e n b e r g viz Šternberk, o. Olomouc STAROJICKÁ LHOTA, o. Nový Jičín Č. 1497-1921 Lhota, 1537 Lhotka, 1601 Lhota pod Starým Jičínem, 1885-1905 Kočičí Lhota, od 1921 Starojická Lhota; n. 1634 zu Lhotten auf der Alttitscheiner Herrschaft, 1643 Elhoten, 1657-1692 Kotzndorf, Koczendorf, 1718 Kattendorf (!), 1720-1945 Katzendorf; l. 1771 Katzendorfium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Valašské Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, v letech 1938-1945 zabrána část katastru a čtyři domy k Starému Jičínu, 1976 s. Starého Jičína. M: 1610 (Starý Jičín) S t a r o m ě ř i c e viz Staměřice, o. Přerov S t a r o m ě s t o viz Staré Město, o. Frýdek-Místek a o. Karviná STAROST, o. Jeseník Č. 1850-1948 Sorge, odtud Starost; n. 1750-1945 Sorge, 1850 Sörge. Od 1850 osada Žulové. M: 1599 (Skorošice), 1813 (Žulová) S t a r o u l r i c h s d o r f viz Staré Oldřůvky, o. Opava S t a r t z e n d o r f viz Zadní Újezd, o. Olomouc S t a r y B o g u m i n viz Starý Bohumín, o. Karviná STARÝ BOHUMÍN, o. Karviná Č. 1407 z Oderberga, 1423 Bohunčí, 1446-1450 Bohynin, 1446-1627 a 1881 Bohunin, 1464-1955 Bohumin, 1475 pan Jan Bohumenský, 1609 panství Odrburkské, od 1956 Starý Bohumín; n. 1521-1945 Oderberg, 1533-1691 Oderburg; l. 1256 Bogun, 1292, 1418 a 1688 Oderberg, 1305-1373 Odirberg, Oderberk, 1672 Joderberg; p. od 1871 Stary Bogumin. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1910-1924 náležel k němu jako osada Pudlov. 1948-1954 tvořil s Novým Bohumínem, Pudlovem, Skřečoní a Záblatím spojenou obec Bohumín, pak opět osamostatněn; 1973 spojen znovu s Novým Bohumínem v město Bohumín. M: 1720 (Bohumín) S t a r ý B r n o viz Kluzov, o. Olomouc

S t a r ý J e š o v viz Ješov, o. Olomouc STARÝ DVŮR, o. Frýdek-Místek Č. od 1790 Starý Dvůr; n. 1790-1945 Althof; l. 1828 Althof. 1850 osada, 1923 s. Krmelína, název oficiálně zrušen. M: 1699 (Stará Bělá) S t a r ý F r y š t á t viz Staré Město, o. Karviná S t a r ý H a m e r viz Staré Hamry, o. Frýdek-Místek S t a r ý I č í n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín S t a r ý J a b l u n k o v viz Návsí, o. Frýdek-Místek STARÝ JIČÍN, o. Nový Jičín Č. od 1438 Starý Jičín (Giczin), ale 1433-1680 hrad (zámek) Jičín a městečko Starý Jičín, lidově Starý Ičín; n. 1396 die Alte Stadt, 1569-1945 Alttitschein, 1627-1850 Alt Titschein; l. (1201 Gicyn), 1240 Giczin, 1278-1464 Giczin, Gyczin, 1280 a 1282 Gychin, 1281 Tyzin, 1297 Hycin, 1302 Tyzceyn, 1372 Tycyn, 1376-1398 de Antique Tyczin, 1399 de Antiquo Tyczein, 1382-1484 Tyczin, 1606 Altishein, 1620-1622 Paleotitschinium, 1771 Vetero Titschinium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, za okupace zůstal v Protektorátě jen dvůr Palačovská Keř. M: 1610 S t a r ý K a l t e n s t e i n, S t a r y K a l t š t e j n viz Staré Podhradí, o. Jeseník S t a r ý K a r l s t á l viz Karlovice, o. Bruntál STARÝ KOPEC, o. Šumperk Č. 1582 Stará Hora, 1906-1948 Starý Kopec; n. 1582-1945 Altenberg, 1881 Alterberg. Od 1850 s. Starého Města nedaleko Štěpánova, 1924 skupina jedenácti domů, název zanikl po 1945. M: v matrikách se nevyskytuje S t a r ý M a l e t í n viz Maletín, o. Šumperk S t a r ý M ě s t o viz Staré Město, o. Šumperk S t a r ý M o k r o l o z e c viz Mokré Lazce, o. Opava STARÝ REJVÍZ, o. Jeseník Č. od 1924 Starý Rejvíz; n. 1881-1945 Alt Reihwiesen.

Od 1850 s. Rejvízu, název zanikl po osvobození. M: 1791 (Zlaté Hory), zapisován u Horního Údolí, 1813 (Rejvíz) S t a r ý S t a ř í č viz Staříč, o. Frýdek-Místek S t a r ý S t i k o v e c viz Stikovec, o. Nový Jičín S t a r ý T o v a č o v viz Tovačov, o. Přerov S t a r ý V o g e l s e i f e n, S t a r ý V o g e l z e j f viz Stará Rudná, o. Bruntál S t a r z i c i u m, S t a r z i c z, S t a r z i s s c z, S t a r z i t i u m, S t a r ž i c z, S t a r ž i t s c h viz Staříč, o. Frýdek-Místek STAŘÍČ, o. Frýdek-Místek Č. 1400 a 1590 Starzisscz, od 1438 Staříč (Starzycz), 1581 Staržyčz, 1771 Staržicz, 1836-1954 Stará a Nová Staříč, čili Velká a Malá dědina, 1847 Starý a Nový Staříč; n. 1651-1692 Staritz, 1676 Staržicz, 1718 Staržitz, 1751 Staržitsch, 1771 Starschitz, 1787 Stortz, 1836-1918 Alt - und Neu Staržitsch, 1939-1945 Alt - und Neu Staritsch; l. 1258-1400 Staricz, 1267 a 1300 Stariz, 1269 Staritz, 1317 Starzicz, 1672 Starzicium, l771 Starzitium, 1828 Vetus et Novus Starzitz. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1787 založena vedle Staré Staříče Nová Staříč, která tvořila od 1850 se Starou Staříčí společnou správní obec Staříč. Stará a Nová Staříč stavebně splynuly v l. 1953-1954 a jejich názvy zanikly oficiálně 1965, 1980 Staříč m.č. Frýdku-Místku, 1990 sam. obec. M: 1656 S t a u b s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S t a u d e n viz Zákřov, o. Olomouc S t a u d i n g, S t a u d i n g a, S t a u d i n k y viz Studénka, o. Nový Jičín S t a w e n e c z viz Stavenice, o. Šumperk STAVENICE, o. Šumperk Č. od 1495 Stavenice (Stawenicze), 1846 Stabelice, 1587 ze Stawencze; n. 1676-1718 Stamnitz, 1692 Stanetz, 1734-1945 Steimetz, Steinmetz; l. 1273 Stebnicz, 1343 Stabelicz, 1614 Stemnitz, 1672 Stemmetz, 1771 Stawenitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojena k Úsovu, 1992 sam. obec. M: 1614 (Mohelnice), 1749 (Úsov)

S t a v e n i c z e, S t a w e n i t i u m viz Stavenice, o. Šumperk S t a w l o w i t z viz Štáblovice, o. Opava S t ä n z e l s d o r f viz Stanislavice, o. Karviná S t ä r n t z e n d o r f viz Zadní Újezd, o. Olomouc S t c z e b a n k o w i t z, S t c z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava S t e b e l s d o r f, S t e b i l s d o r f, S t é b l o v i c e viz Štáblovice, o. Opava S t e b n i c z viz Stavenice, o. Šumperk S t e f a n a u viz Štěpánov, o. Olomouc S t e i l h o n a u viz Prameny, o. Šumperk S t e i n a viz Kamenná, o. Šumperk S t e i n a u viz Stonava, o. Karviná S t e i n b a c h viz Dolejší Kunčice, o. Nový Jičín S t e i n e viz Kamenná, o. Šumperk S t e i n g r u n d viz Kamenné, o. Jeseník S t e i n m e r i t z viz Staměřice, o. Přerov S t e i n m e t z viz Stavenice, o. Šumperk S t e i n m i e r z i t z viz Staměřice, o. Přerov S t e i n p l a t t e, S t e i n p l a t z viz Kamenec, s. Č. Těšína, o. Karviná S t e m b l o w i t z viz Štemplovec, o. Opava S t e m m e t z, S t e m n i t z viz Stavenice, o. Šumperk S t e m p l o w i t z viz Štemplovec, o. Opava S t e n č z i n viz Oskava, o. Šumperk S t e n t z l s d o r f viz Stanislavice, o. Karviná S t e p h a n a u viz Štěpánov, o. Olomouc a o. Šumperk S t e p h a n o w, S t e p h a n s d o r f viz Štěpánov, o. Olomouc S t e r l i c z k o viz Těrlicko, o. Karviná

S t e r m b e r g, S t e r n b e r g, S t e r n b e r g a, S t e r n b e r c h viz Šternberk, o. Olomouc S t e r n e c k S t e r n e k viz Šternek, z., o. Opava S t e r n e n b e r c h viz Šternberk, o. Olomouc S t e r n f e l d viz Hvězdová, o. Nový Jičín a Šternfelt, z., o. Olomouc S t e r n o w viz Štarnov, o. Olomouc S t e r n t h a l viz Šterntál, o. Olomouc S t e t i n i u m viz Štítina, o. Opava S t e t t e n h o f viz Štětínov, o. Šumperk S t e t t i n viz Štítina, o. Opava S t e u b e n d o r f viz Studnice, o. Bruntál STĚBOŘICE, o. Opava Č. 1450 Steborzicze, od 1541 Stěbořice, 1771-1881 Stibořice, 1872 Štibrovice, 1894 Štebořice, lidově Štěbořice; n. 1377 Stiboricz, 1589 zu Steborzicz, 1720-1945 Stibrowitz, Stiebrowitz, někdy i Stieberwitz; l. 1220-1359 Styboricz, Styboriz, Stiboricz, 1228 Zdeborzize, 1655 Stiborium, 1771 Stibrowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. M: 1664 S t h a b e n s d o r f viz Štáblovice, o. Opava S t h o l b a c h viz Štolbach, z., o. Přerov S t i b n i k, S t i b n i k i u m viz Jistebník, o. Nový Jičín S t i b o r i c z, S t i b o r i u m viz Stěbořice, o. Opava STIBOŘ, z., o. Přerov L. 1384 a 1386 Stiborz. Ves zanikla v 15. stol. v prostoru mezi Lazníky, Svrčovem, Lazníčky, Výkleky, Zákřovem a Staměřicemi. S t i b o ř i c e, S t i b r o v i t i u m viz Stěbořice, o. Opava S t i e b n i g viz Jistebník, o. Nový Jičín S t i e b e r w i t z, S t i e b r o w i t z viz Stěbořice, o. Opava

S t i e l l s t a n d viz Zastávka, o. Jeseník S t i e m i e r ž viz Zdiměř, z., o. Olomouc S t i e p p a n a u viz Štěpánov, o. Šumperk S t i c h o w i t z viz Stikovec, o. Nový Jičín STIKOVEC, o. Nový Jičín Č. 1513-1610 Stikovec (1580-1588 se rozeznává Starý a Nový Stikovec), 1611 ves Kamenec nad Skorotínem, 1671-1850 Nový Sykovec, 1720 a 1893 Sichowice, 1772-1924 Sikovec, odtud znovu Stikovec, v 19. a 20. stol. nesprávně někdy i Štikovec, lidově Siková; n. 1718 Stichowitz, 1751-1945 Sikowitz, 1846-1854 Neu Sikowitz; l. 1378-1437 Stikowitz, 1724 Sichowice, 1771 Sikowitium. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 osada Skorotína, 1870 sam. obec, 1968 sloučen se Skotnicí. M: 1677 (Příbor) S t i l l s t a n d viz Zastávka, o. Jeseník S t i m ě ř viz Zdiměř, z., o. Olomouc S t i n a v i a viz Stonava, o. Karviná S t i p p e n a u viz Štěpánov, o. Šumperk S t i t s c h i n viz Štítina, o. Opava S t i u d l o w viz Študlov, o. Vsetín S t o b e n s e y f e n viz Stříbrnice, o. Šumperk S t o b n d o r f viz Studnice, o. Bruntál S t o d o l a viz Stádlo, o. Olomouc S t o e l viz Velká Štáhle, o. Bruntál S t o e n a viz Stonava, o. Karviná S t o h l e viz Velká Štáhle, o. Bruntál S t o h l e n a u, S t o h l e n h a u, S t o h l h a u viz Prameny, o. Šumperk S t o l b a c h viz Štolbach, z., o. Přerov S t o l l viz Velká Štáhle, o. Bruntál S t o l l e b a c h viz Štolbach, z., o. Přerov S t o l l e h a u, S t o l l e n h a u, S t o l n h o v i a viz Prameny, o. Šumperk

STONAVA, o. Karviná Č. od 1432 Stonava; n. 1388 von der Stoena, 1434-1440 von der Stonaw, 1440-1447 Stonau, 1720 Stainau, 1720-1945 Steinau; l. 1441 Stonav, 1447 Stinavia, 1457 Stonavia, 1457-1669 Stonawa, 1716 Stunawia; p. 1736 Stonowa, od 1850 Stonawa. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1943 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. M: 1702 (Karviná), 1855 S t o n o w a, S t o n a w a viz Stonava, o. Karviná S t o r t z viz Staříč, o. Frýdek-Místek S t o r z e n d o r f viz Zadní Újezd, o. Olomouc S t o š i n o v i c e viz Dolní Tošanovice, o. Frýdek-Místek S t p i c k i, S t p i c z k a, S t p i c z k y viz Špičky, o. Přerov S t r a h l e n b e r g viz Štramberk, o. Nový Jičín S t r a h n d o r f viz Strahovice, o. Opava STRAHOVICE, o. Opava Č. od poč. 16. stol. Strahovice, 1771-1784 Strachowicze; n. 1377 Strachowitz, 1400-1945 Strandorf, 1720-1784 Strahndorf; l. 1349 Strandorf, 1724 Strondorf, 1771 Strandorfium. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. 1976 spol. MNV s Chuchelnou, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: Polsko, 1924 S t r a c h o v i c o v o Ú d o l í viz Strachovičky, o. Jeseník STRACHOVIČKY, o. Jeseník Zal. 1798; č. 1850 Strachovicovo Údolí, od 1871 Strachovičky; n. 1798 Karlsfeld, 1798-1945 Strachwitzthal. Od 1850 osada Velkých Kunětic, o. Jeseník. Název zanikl před 1976. M: 1798 (Velké Kunětice) S t r a c h o w i c z e, S t r a c h o w i t z viz Strahovice, o. Opava S t r a c h w i t z t h a l viz Strachovičky, o. Jeseník STRAKKINHAYN, z., o. Jeseník

L. 1358 Strakhinhayn, (č. snad Strakov); 1420 Strata. Ves zanikla asi v 15. stol. pod hradem Žulovou (Friedbergem). S t r a l b e r g viz Štramberk, o. Nový Jičín STRÁLEK, z., o. Bruntál Č. 1415-1421 ze Straleka, 1586 pustý hrad Štrolek, n. 1586 Stroleck; l. 1323-1391 Stralek, 1329 a 1337 Stralec, 1330 Stralhen. Hrad zanikl v 15. stol. nad Ondřejovem. S t r a l h e n viz Strálek, z., o. Bruntál S t r a l l e n b e r g, S t r a m b e r g viz Štramberk, o. Nový Jičín S t r a n d o r f, S t r a n d o r f i u m viz Strahovice, o. Opava S t r a n e c k h, S t r a n e k, S t r a n e k a viz Straník, o. Nový Jičín S t r a n i a viz Žďárský Potok, o. Bruntál STRANÍK, o. Nový Jičín Č. od 1412 Straník, 1771 Stranek, n. 1675-1945 Stranik, 1720-1771 Straneckh, l. 1771 Straneka. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Val. Meziříčí, 1945 Nový Jičín. 1979 s. Nového Jičína. M: 1610 (Nový Jičín) – zde stále, 1626 (Nový Jičín) STRÁNKA, s. Libiny, o. Šumperk Č. 1492 v Malé Stránce, 1499 na Malej Straně, 1523 a 1771 Stránka, 1547-1600 na Stránce v Libině (!), l. 1466 Stranka. Původně sam. obec, pak součást Moravské čili Dolní Libiny, s níž splynula koncem 18. stol. M: 1655 (Šumvald u Uničova) STRÁNKA, s. Mladějovic, o. Olomouc Č. 1531-1615 Malá Strana, 1599 Malá Stránka; n. 1599-1664 Kleine Seytt. Obec splynula s Mladějovicemi v 17. stol. M: 1657 (Mladějovice) S t r á n k a, S t r á n k y viz Stránské, o. Bruntál

STRÁNSKÉ, o. Bruntál Č. 1492 a 1546 pusté Stránské, 1542 pustá ves Stránský; 1548 (osedlá) ves Stránskej, 1576-1846 Stránky, 1582, 1618 a 1720 Stránský, 1584 Stránsko, 1594 ves Strouský, 1839 Štranka, Štranky, 1872-1924 Stránka, odtud Stránské; n. 1579 Dachitz, 1589-1622 Deutsch nebo Teutsch Zechitz, 1609 Czechitz, 1615 Techitz, 1620 Tächicz, 1629 a 1642 Zechietz, 1678 Cžechitz, 1692 Zechet, 1718-1945 Zechitz, 1720 Zechtz, 1751 Zechtitz, 1872 Zehnitz; l. 1771 Czechitz. 1850 s. o. Rýmařov, 1960 Bruntál; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., 1548 znovu vysazena osadníky z Rejhotic, Losin, Petrova, Vikýřovic a Jiříkova. 1850 sam. obec, 1967 m. č. Rýmařova. M: 1633 (Jiříkov), 1694 (Albrechtice) S t r a s n i t z a viz Strážnice, o. Opava S t r a t a viz Strakkinhayn, z., o. Jeseník STRÁŽNICE, o. Opava Č. (1572 pomístní jméno Při Strážnici), 1815 Strážnica, od 1836 Strážnice; n. 1836 Strasnitza, 1900-1918 Glasberger Häuser. Od 1850 s. Suchých Lazců. M: 1627 (Opava – Proboštství), 1705 (Komárov) S t r b i l s d o r f viz Štáblovice, o. Opava S t r e i n a viz Střeň, o. Olomouc S t r e i t e n a u, S t r e i t e n h a u, S t r e i t o v á viz Pasíčka, o. Jeseník S t r e l i t z viz Střelice, o. Olomouc S t r e l n a viz Střelná, o. Vsetín a Velká Střelná, o. Olomouc S t r e l n a A b b a t i s viz Velká Střelná, o. Olomouc S t r e m e n i t s c h, S t r e m e n i t z viz Střemeníčko, o. Olomouc S t r e m p l o w i t z, S t r e m p l o w i e t z viz Štemplovec, o. Opava S t r e n viz Střeň, o. Olomouc S t r i e t e s c h viz Střítež nad Bečvou, o. Vsetín S t r i e t e ž viz Střítež, o. Frýdek-Místek S t r i l i t z viz Střelice, o. Olomouc S t r i s c h o w viz Střížov, o. Olomouc

S t r i t e s c h viz Střítež, z., o. Vsetín S t r i z o w viz Střížov, o. Olomouc S t r o b c i n i u m, S t r o b c z i n viz Strupšín, o. Šumperk S t r o k o v, S t r o k o v i c e, S t r o k o w i t z viz Strukov, o. Olomouc S t r o l e c k viz Strálek, z., o. Bruntál S t r o l e n b e r c k, S t r o n b e r c k viz Štramberk, o. Nový Jičín S t r o n d o r f viz Strahovice, o. Opava S t r o u s k ý viz Stránské, o. Bruntál S t r ö l i t z viz Střelice, o. Olomouc S t r s c h i e t e z viz Střítež nad Bečvou, o. Vsetín S t r š i c e viz Tršice, o. Olomouc S t r u b s i n, S t r u b š í n viz Strupšín, o. Šumperk S t r u c k o w i t z viz Strukov, o. Olomouc STRUKOV, o. Olomouc Č. 1839-1872 Strokovice, 1863-1906 Strukov i Strokov, od 1915 Strukov; n. 1789-1846 Strokowitz, 1834-1945 Struckowitz, Strukowitz. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Žerotína, 1868 sam. obec, 1960 znovu osada Žerotína, spojená obec se jmenovala Žerotín Strukov, 1990 sam. obec. M: 1790 (Pňovice) S t r u p s c h e i n, S t r u p s i n viz Strupšín, o. Šumperk STRUPŠÍN, o. Šumperk Č. 1490-1585 Strubšin, 1517 z Trupšína, od 1585 Strupšín, ale 1598 ves Strüpssyn, 1636 z Trubisina, 1771 Strobczin, 1863 Baršíkovice čili Strubšín; n. 1677-1945 Strupschein, 1771 Strobschin; l. 1358 Strupsyn, 1397 Strupssin, 1447 Strupsin, 1672 Trupschyn, 1771 Strobcinium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 m.č. Brníčka. M: 1617 (Dubicko), 1785 (Lesnice) S t r y e t e s s viz Střítež, z., o. Vsetín,

STRÝCOV, z., o. Šumperk L. 1464 Strzizow; č. 1568 pustý Střížov. Ves zanikla v 15. stol. mezi Kosovem, Drozdovem a údolím Březné severně od Hoštejna v trati Strécov, Strejcov. S t r z e b e i n, S t r z e b i n i u m viz Třebčín, o. Olomouc S t r z e b o ń viz Třeboň, o. Opava S t r z e b o w i t i u m, S t r z e b o w i t z viz Třebovice, s. Ostravy S t r z e c z i c z viz Střítež, o. Frýdek-Místek S t r z e l e m a viz Střelmá, o. Frýdek-Místek S t r z e l n y e viz Velká Střelná, o. Olomouc S t r z e l m a viz Střelmá, o. Frýdek-Místek S t r z e l n a, S t r z e l n e, S t r z e l n ý viz Střelná, o. Vsetín S t r z e m e n i c z k o, S t r z e m e n i t s k o viz Střemeníčko, o. Olomouc S t r z e m y viz Střemeníčko, o. Olomouc S t r z e n e t z viz Třinec, o. Frýdek-Místek S t r z e n i t z viz Střeň, o. Olomouc S t r z e s s c h o w, S t r z e s s o, S t r z e z a w viz Střížov, o. Olomouc S t r z i b e r n i t z viz Stříbrnice, o. Přerov S t r z i e l n a, S t r z i e l n e, S t r z i e l n y viz Velká Střelná, o. Olomouc S t r z i e s o w viz Střížov, o. Olomouc S t r z i e t e s, S t r z i e t e z, S t r z i e t s c h viz Střítež, o. Vsetín S t r z i l n a viz Velká Střelná, o. Olomouc S t r z i t e s c h, S t r z i t e s c h i u m, S t r z i t s c h, S t r z i t e ž viz Střítež, o. Vsetín S t r z i z e l n o viz Střelná, o. Vsetín

S t r z y c i e z viz Střítež, o. Frýdek-Místek S t r z y e t e s, S t r z y e t e z, S t r z y t e z viz Střítež, o. Vsetín a Střítež, z., o. Vsetín S t r z y l n a viz Střelná, o. Vsetín S t r ž a n k o w i c z e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek S t r ž e b c z y n viz Třebčín, o. Olomouc S t r ž e b n a viz Střelmá, o. Frýdek-Místek S t r ž e l n a, S t r ž e l n e, S t r ž e l n o, S t r ž e l n ý viz Střelná, o. Vsetín S t r ž e m e n e, S t r ž e m e i n e viz Střemeníčko, o. Olomouc S t r ž e n, S t r ž e n i t z viz Střeň, o. Olomouc S t r ž e n k o w i c z e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek S t r ž i b e r n i t z viz Stříbrnice, o. Přerov S t r ž i d e r ž viz Střítež, o. Vsetín S t r ž i l e c z viz Střítež, z. u Klopiny, o. Šumperk S t r ž i t e s c h, S t r ž i t e z, S t r ž i t e ž viz Střítež, o. Vsetín S t ř a n o v i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek S t ř e b o v i c e viz Třebovice, s. Ostravy S t ř e b o m viz Třebom, o. Opava S t ř e d n í D v ů r viz Prostřední Dvůr, o. Opava STŘEDOLESÍ, o. Přerov Č. 1437-1846 Středulesí, Středulesy, od 1517 Středolesí, 1569 a 1771 Středules, 1602-1850 Středulis, Středulisa (též lidově), 1612 Středolesy, 1847 Středulice; n. 1672-1938 Mittelwald, 1939-1945 Mittelwalde; l. 1365-1371 Strzedoleschi, Strzedoleschy, 1418 Przedolessy, 1437 Strzedulesy, 1446 Strzedulise, Stržedulis, 1771-1863 Mittelwalda. 1850 s. o. Hranice, 1938 Město Libavá, 1945 Hranice; 1850 o. Hranice, 1938 Moravský Beroun, 1945 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č Hranic. M: 1644 (Drahotuše), 1771 (Potštát), 1786 S t ř e d u l e s í,

S t ř e d u l i c e, S t ř e d u l i s, S t ř e d u l i s a viz Středolesí, o. Přerov S t ř e l c e, S t ř e l e c viz Střelice, o. Olomouc STŘELICE, o. Olomouc Č. 1479 Střelec, 1486-1864 Střelce, lidově též (1614-1620 ze Strzielec), od 1771 Střelice; n. 1556 Stželicz, 1661 Strielitz, 1674 Strelcze, 1674-1918 Stryelitz, Strželitz, Střelitz, 1692 Strilitz, 1720 a za okupace Strelitz; l. 1131 Strelcih, 1234 Ztrelez, 1255 Strelech, 1771 Strzelitium, 1828 Strölitz. 1850 s. o. Uničov, 1912 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1912 Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojena osada Benkov, 1976 m.č. Uničova. M: 1607 (Uničov), 1785 (Renoty) STŘELMÁ, o. Frýdek-Místek Č. 1837 Strželma, od 1871 Střelmá; n. 1850 Stržebna; p. od 1850 Strzelema. Od 1850 osada resp. s. Nýdku. M: 1707 (Vendryně) STŘELNÁ, o. Vsetín Č. 1503-1520 Střílná, 1512 Střelná, 1517-1580 Střílné, 1526-1839 Střelné, 1604 Střelno, 1663 Strželný; n. 1676-1918 Strzelna, Strželna, Střelna, 1676 Strzelne, 1692 Strzizelno, 1716 Strzylna, 1939-1945 Strelna; l. 1671 a 1771 Strželna. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val. Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín. M: 1707 (Lidečko) S t ř e l n á viz Velká Střelná, o. Olomouc S t ř e l n é, S t ř e l n o viz Střelná, o. Vsetín S t ř e l n ý viz Velká Střelná, o. Olomouc a Střelná, o. Vsetín S t ř e m e n e č k o, S t ř e m e n í viz Střemeníčko, o. Olomouc STŘEMENÍČKO, o. Olomouc Č. od 1413 Střemeníčko, ale 1447 a 1466 Střemení, 1464 Třemeninky, Třemenínek, 1523 Střemení, 1538-1872 Třemeníčko, 1798 Střemenečko; n. 1677 Tržemecžko, 1720 Třemenizko, 1771 Strzemenitsko, 1798 Stržemene, Stržemeine, Tremenitz, Stremenitz, 1798-1847 Strzemeniczko, 1939-1945 Stremenitsch, l. 1384 a 1437 in Strzemy, 1416 in Strzemenye, 1416-1466 Strzemenyn, 1464 Trzemeninky, 1771 Strzemeniczko. 1850 s. o. Konice, 1884 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Konice, 1868 Litovel, 1960 Olomouc.

1850 osada Javoříčka, 1854 i s Javoříčkem osadou Březiny, 1882 sam. obec, 1971 s. Luké. M: 1648 (Měrotín), 1867 (Bouzov) S t ř e m e š e k viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk S t ř e m i š k o viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk STŘEŇ, o. Olomouc Č. od 1464 Střeň (Stržeň, Strzen, Strežen), 1798-1885 Strženie, Střeně; n. 1601-1945 Schrein, 1676 Strzenie, 1718-1798 Strženitz; l. 1249 usque Wstrene, 1318 Stren, 1390 de Wstrzenye, 1771 Schrainium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec s osadou Lhota nad Moravou (do 1919), 1960 s. Nákla, 1993 sam. obec. M: 1626 (Náklo) S t ř e š t i n a viz Třeština, o. Šumperk S t ř í b e r n í k, S t ř í b e r n i t z viz Stříbrnice, o. Přerov STŘÍBRNÉ HORY, o. Bruntál Zal. 1542 (?); č. 1570-1604 Neyffunk, 1580 rychtář Neyffuntský, 1586 Nayffang, 1618 z Strzibrnych Hor, 1839-1846 Neifunk, 1872 Nejfank, 1883-1949 Naifunk, Najfunk, odtud Stříbrné Hory; n. 1574-1689 Newffang, 1602-1945 Neufang, 1749 Neifang; l. 1771 Neufangium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1961 spol. MNV s Horním Městem, 1964 jeho m. č.. M: 1625 (Rýmařov), 1673 (Horní Město) STŘÍBRNICE, o. Přerov Č. od 1495 Stříbrnice, 1846 Stříbernik; n. 1676-1918 Strzibernitz, Střibernitz, Střibrnitz, Stržibernitz, 1939-1945 Silbersdorf; l. 1863 Střibernicium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec. M: MZA STŘÍBRNICE, o. Šumperk Č. 1575 Stubnzeyf, Štubenzeyf, 1591 Štubnsyfen, 1616 Štubenseifen, 1846 Štubensaif, od 1847 Stříbrnice, ale 1863-1872 Stubenzejf; n. 1595-1945 Stubenseifen, 1598 Stubnsaiffen, 1692 Stubenseiff; l. 1325 Stubensyfen, 1340 Stobensyfen, 1771 Stubenseifium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk.

Po zpustnutí v 15. stol. ves obnovena kolem 1564. 1850 sam. obec s osadou Nový Rumburk (zanikl 1965 splynutím), 1960 připojena Nová Seninka, 1976 Stříbrnice i Nová Seninka připojeny ke Starému Městu jako m.č. M: 1627 (Staré Město) S t ř í l n á, S t ř í l n é viz Střelná, o. Vsetín a Velká Střelná, o. Olomouc S t ř í l n o viz Velká Střelná, o. Olomouc S t ř í t e č s k o viz Střítež, z. u Středolesí, o. Olomouc STŘÍTEŽ, o. Frýdek-Místek Č. 1454 z Třečeža, 1483-1630 a od 1924 Střítež (Střietež, Strietež), 1625-1642 ves Tržytiezy, 1647 Strzeczicz, 1720 -1798 Tržitiež, Tržitesch, 1752 kniha Trzitizska, 1834 a 1872 Třitež, 1883-1924 Třítěž; n. 1680 Tritisch, 1720-1850 Trzitiesch, 1720-1736 Trzitiez, Tržitziesch, Tržitiež, Trzitesch, 1850-1945 Trzitiesch; l. 1305 Treshes, Trezhes, 1724 Třitež, 1736 Trzities; p. 1850 Trzyciež, 1872-1918 Trzyciesz, odtud Strzycież. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Vělopolí (osamostatněno 1871), 1980 m.č. Hnojníku, 1990 sam. obec. M: 1720 (Střítež) STŘÍTEŽ, z., u Pňovic, o. Olomouc L. 1280-1371 Stretes, Strzietez. Ves zanikla patrně v 15. stol. poblíž Pňovic. STŘÍTEŽ, z., u Slavkova, o. Olomouc Č. 1539 poušť Střítečsko, 1554 pustá ves Střítež, 1609 pustá ves Třítež, Třetězí. Ves zanikla patrně v 15. stol. mezi Slavkovem, o. Olomouc a Středolesím, o. Přerov v trati zvané německy Triesch, Čitiš, Čítež. STŘÍTEŽ, z., u Klopiny, o. Šumperk Č. 1438 Třitež, 1468-1588 Střítež (Strzitez, Strzytež); n. 1667-1734 Strzitesch, 1771 Strzitecž, Stržilecz. Ves splynula v 18. stol. s Klopinou, ale již v 16. stol. zde byl jen malý počet usedlostí. STŘÍTEŽ, z., u Svinova, o. Šumperk Č. 1437-1466 Stříteží, 1498 s pustým Střítežem, 1524 Střítež u Mírova (osedlá?); n. 1798 Cžitisch, Tržitisch (dvůr); l. 1320 Crzietes, 1351 Trzietez. Ves zanikla v 15. nebo poč. 16. stol. u Svinova tam, kde je dvůr a hájovna Cžitisch, Tržitisch u osady Vacetína.

STŘÍTEŽ, z., o. Vsetín Ves zanikla resp. ztratila většinu obyvatel asi koncem 15. stol. převážně v katastru Lhotky nad Bečvou, kde je samota Střítežík a trať Pod Strítežem. Tato ves (v 15. stol. s kostelem, dvorem a tvrzí) se dělila na díl lešenský a díl choryňský. a) díl lešenský: č. 1437-1612 Střítež, osedlá, 1517 ze Střítežíčka, 1581 "ve Střítežíku díl", 1628-1935 Střítežík; n. 1869 dvůr Stritesch; l. 1368-1464 Strzietez, 1385 Strzietes. b) díl choryňský: č. 1422-1593 Střítež, (Strzytez, Strzitez), 1517 Střítežíčko, koncem 17. stol. a ještě 1935 čtyři domy; l. 1320 Schretes, 1357 Strzyetezh, 1389, 1464, 1475 Strzitez, 1391 Strzyetes, Stryetess, 1403 Strzietez, n. 1869-1945 Stritesch. STŘÍTEŽ NAD BEČVOU, o. Vsetín Č. od 1505 Střitež (Strzytess, Stržitez), v 16. a 17. stol. běžně Tritez, 1731 Střítež pod Rožnovem, v 19. stol. Střítež u Rožnova, od 1905 Střítež, někdy i nad Bečvou; n. 1675-1720 Stržitež, Stritez, 1692 Strizites, 1718 Stržiderž, 1751-1798 Stržitesch, 1872 Strzitsch, 1893 Strzietsch, 1905-1918 Střitež, 1939-1945 Strietesch; l. 1376 Strschietz, 1392 Strzietess, 1396 Strzietezik (!), 1771 Strzieteschium. 1850 s. o. a o. Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. 1985 m.č. Zašové, 1991 sam. obec. M: 1652 (Valašské Meziříčí), 1690 (Lešná) S t ř í t e ž n a d B e č v o u viz Střítež, o. Vsetín STŘÍTEŽ NAD LUDINOU, o. Přerov Č. od 1412 Střitež, 1569-1609 Strzytež, 1628 Strytez, 1642 Tržitež, 1771 Stržitež, 1836-1846 Střiteš, 1847-1938 Střítež, 1872 Stříteš, od 1938 Střítež nad Ludinou; n. 1684-1945 Ohrnsdorf, 1794-1863 Arnsdorf, Ahrnsdorf, 1751 Ornsdorf, 1798-1872 Ohrensdorf; l. 1672 Arnsdorf, 1771-1863 Ohrnsdorfium, Ohrensdorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. M: 1635 (Bělotín), 1766 S t ř í t e ž p o d R o ž n o v e m S t ř í t e ž u R o ž n o v a viz Střítež, o. Vsetín S t ř í t e ž í č k o, . S t ř í t e ž í k, S t ř í t ě ž í k viz Střítež, z., o. Vsetín a Střítež, o. Vsetín S t ř í ž n á L h o t a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek STŘÍŽOV, o. Olomouc Č. od 1493 Střížov (Strzyzow, Strziziow, Stržižow), 1720 Strizow; n. 1676 Strzizow, 1771-1918 Stržižow, 1939-1945 Strischow; l. 1287 Stryzow, 1348-1408 Strzizow, Strziezow, 1358 Strzezaw, Strziesow, 1368 Strzesso, 1771 Strzizowium, 1373 Strzesschow, Ztrzischaw.

Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 osada Ludéřova, 1964 spolu s ním s. Drahanovic. M: 1709 (Drahanovice) S t ř í ž o v viz Strýcov, z., o. Šumperk S t u b e n d o r f, S t u b e n d o r f i u m viz Studnice, o. Bruntál S t u b e n s a i f e n, S t u b e n s e i f e n, S t u b e n s e i f i u m, S t u b e n s y f e n, S t u b e n z e y f, S t u b e n z e y f e n viz Stříbrnice, o. Šumperk STUDENÁ LOUČKA, o. Šumperk Č.l48O-1494 a 1847 Studená Lúčka,od 1547 Studená Loučka, (1720-1772 Studena Lautzka), 1771-1798 Studena Laucžka, lid. Lóčka; n. l6O5 von Kalten Locz, von Kalten Loz, 1609 von Kalten Lutz, 1677 a 1771 Kalte Lutsch, 1720 Kalt Lautsch, 1751 Kaltenlutsch, 1807-1945 Kaltenlautsch; l. 1381 Luczka, 1447 in Luczcze, 1771 Lutschium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadami Bukovou a Bušínem, 1976 vše m.č. Mohelnice. M: 1690 (Starý Maletín), 1786 S t u d e n e c viz Dolní Studénky, o. Šumperk a Kněžpole, o. Bruntál S t u d e n e k viz Dolní Studénky, o. Šumperk S t u d e n i c a viz Studnice, o. Bruntál STUDÉNKA, o. Nový Jičín Č. od 1412 Studénka, 1771 Studinka; n. 1561 von Studenkhe, 1570 Staudinky, 1573 Schtaudenky, 1720-1945 Stauding, 1629 a 1736 Staudnig; l. 1512 in Studenca, 1655 Studinka, 1662-1672 Staudingk, 1771 Staudinga. 1850 s. o. Klimkovice, 1894 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1958 městem, k němuž připojeny Butovice jako m. č. M: 1719 S t u d e n k a, S t u d e n k a o d Š u m p e r k a viz Dolní Studénky, o. Šumperk S t u d e n k a, S t u d e n k a o d Z á b ř e h a viz Horní Studénky, o. Šumperk STUDENÝ ZEJF, o. Jeseník

Č. 1883-1895 Kaltzejf, od 1924 Studený Zejf; n. 1583 im Kaltenseuf oder Bärengrund, 1653 Kaltenseyffen, 1805 Kaltseifen, kdysi Baergrund, 1836-1945 Kaltseifen. Od 1850 osada Širokého Brodu, 1924 Písečné. M: 1668 (Jeseník), 1784 (Písečná) S t u d i n e k viz Dolní a Horní Studénky, o. Šumperk S t u d i n k a viz Dolní a Horní Studénky, o. Šumperk, Studénka, o. Nový Jičín a Studnice, o. Bruntál S t u d i n k e viz Horní Studénky, o. Šumperk S t u d i n k y viz Dolní Studénky, o. Šumperk S t u d l h o v viz Študlov, o. Vsetín STUDNICE, o. Bruntál Č. 1569-1647 Štubendorf, Stubendorf, 1559-1949 Štundorf, 1575 Šundorf, 1642-1645 Stybendorf, 1771 Studinka, 1871 a znovu od 1949 Studnice, 1871-1892 též Jizbičko, 1893 Studenice; n. 1506 Studendorf, 1545 Stundorf, 1659 Steubendorf, 1672-1945 Stubendorf, 1676 Stuebendorf, lidově Stobndorf; l. 1389-1475 Stubendorf, 1441 Stumdorf, Stundorf, 1771 Stubendorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osadou Osoblahy, 1919 sam. obec, 1951 m.č. Osoblahy, 1971 zanikla. M: 1681 (Osoblaha) S t u e b e n d o r f viz Studnice, o. Bruntál S t u i d l o w viz Študlov, o. Vsetín S t u m d o r f viz Studnice, o. Bruntál S t u n a v i a viz Stonava, o. Karviná S t u n d o r f viz Studnice, o. Bruntál S t u p e c viz Tupec, o. Přerov S t ü b n i g, S t ü b n i k viz Jistebník, o. Nový Jičín S t y b e n d o r f viz Studnice, o. Bruntál S t z i t i n viz Štítina, o. Opava S u b a č o v viz Sobáčov, o. Olomouc S u b i c h s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S u c o l o m viz Dolní a Horní Sukolom, o. Olomouc S u c z e n d o r f,

S u c z n d o r f viz Slavoňov, o. Olomouc S u č ž i c e viz Sudice, o. Opava S u d c o w viz Sudkov, o. Šumperk SUDICE, o. Opava Č. od 1422 Sudice, 1533 městečko Sudici, 1625 a 1830 Saudice, 1830 i Sučžice, lidově Sudžyce; n. 1377-1422 Czudicz, Czuditz, 1403 von Suditz, 1608 Czauditz, 1629-1945 Zauditz, Zaudicz, 1784 Zaudiz Dorf und Marktflecken, 1830 Sauderwitz, lidově n. Cauc, Tsauts; l. 1327-1330 de Sudicz, 1349 Zaudicz. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. M: 1703 SUDKOV, o. Šumperk Č. od 1437 Sudkov (Sudkow), 1720 Sutkow, 1798 a 1847 Zudkov, 1839-1846 Sudkow, nikoli Zutkow, kdysi Sudina (!?), lidově Sodkov; n. 1583 a 1692 Sautke, 1677 Czautke, 1718 Zautka, 1720-1945 Zautke, l. 1280-1281 Zudendorf, 1356 Sudcow, 1373 a 1672 Sudkow, 1771 Zautke. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1957 připojeny k němu části Bludova a Postřelmova. M: 1649 (Zábřeh), 1668 (Postřelmov) S u d o l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín S u d ž y c e viz Sudice, o. Opava S u h s i c i viz Sušice, o. Přerov S u c h a viz Dolní a Horní Suchá, o. Karviná S u c h á viz Havířov 4, o. Karviná S u c h á B ě l á viz Bílov, o. Nový Jičín S u c h a D o l n a viz Dolní Suchá, o. Karviná S u c h a G ó r n a viz Horní Suchá, o. Karviná SUCHÁ RUDNÁ, o. Bruntál Č. 1506 pustá Žárnice, 1562-1580 osedlá Žárnice, 1881 Dürzejf, 1893 Dorzeyf, od 1924 Suchý Zejf, od 1947 Suchá Rudná; n. 1405 Dornseyfen, 1604-1629 Durren Seyfen, 1720-1836 Seiffen, 1771 Dirnseifen, 1799-1945 Dürr Seifen, Dürrseifen, 1847 Seiffen Dürr, l. 1771 Durnseifium. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 osada Andělské Hory, 1864 sam. obec; 1953 k ní připojena jako m. č. Stará Voda a oddělena Karlova Studánka jako sam. obec; od 1964 je Suchá Rudná m. č. Světlé Hory. Ves zpustla v 15. stol., 1562 znovu osazena (4 usedlosti). M: 1727 (Andělská Hora)

S u c h a Ś r e d n i a viz Prostřední Suchá, o. Karviná SUCHDOL NAD ODROU, o. Nový Jičín Č. 1457-1924 Suchdol, 1475-1617 Saudol, Soudol, 1482, 1846-1850 Sukdol, 1485-1771 Sudol, v 16. stol. někdy též Suchdoly, od 1924 Suchdol nad Odrou; n. 1430 a 1724 Zauchenthal, 1563-1799 Zauchtenthal, 1597-1945 Zauchtl; l. 1293-1337 Cuchental, 1724 Suchydol, 1771 Zauchtlium. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1917 povýšen na městys. M: 1636 S u c h d o l y viz Suchdol nad Odrou, o. N. .Jičín SUCHÉ LAZCE, o. Opava Č. 1429 z Lazecz, 1422 ze Suchého Lazce, od 1446 Lazce, Suché Lazce (Lascze), 1587 Suche Lazy ve Slízsku, 1574-1585, 1846 a 1893 Sucholazce, 1771-1850 Sucholazec, 1847 Sucholasce, n. 1377 zum Duren Lask, Duren Lesk, 1421 zu der Lazka, 1676 Sucholazy, 1702 zu Sucherlassicz, 1720-1945 Sucholasetz, 1736 Sucholazetz; l. 1414 de Durnlazk, 1415-1429 de Lazecz, 1508 Suchi Lazce, 1771 Sucholasetz. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec s osadou Kravařovem, 1979 m.č. Opavy. M: 1705 (Komárov) S u c h e r l a s s i c z, S u c h o l a z y, S u c h o l a z e c, S u c h o l a s e t z viz Suché Lazce, o. Opava S u c h o n i c e viz Suchonice-Přestavlky, o. Olomouc SUCHONICE, o. Olomouc Č. 1482 Suchonice, odtud Suchonice-Přestavlky; n. 1673-1945 Suchonitz; l. 1303 Suchonicz, (do 1672), 1771 Suchonitium. Od 1850 vždy s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, k níž připojeny 1960 Hostkovice, 1964 sloučena s Přestavlky v obec Suchonice-Přestavlky, názvy zůstávají pro m. č., 1975 m. č. Tršic, 1992 sam. obec. M: 1706 (Penčice) S u c h o n i t z viz Suchonice, o. Olomouc S u c h ý Z e j f viz Suchá Rudná, o. Bruntál S u c h y d o l, S u k d o l viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín

S u k o l o m viz Horní a Dolní Sukolom, o. Olomouc S u p e r N i e č i c i u m viz Horní Nětčice, o. Přerov S u p e r P a w l o w i c z viz Horní Povelice, o. Bruntál S u p e r T i e s c h i t z viz Horní Těšice, o. Přerov S u p e r i o r - B e c z w a viz Horní Bečva, o. Vsetín S u p e r i o r B l a u d a, S u p e r i o r B l u d o w i t z viz Horní Bludovi ce, o. Frýdek-Místek S u p e r i o r E l g o t viz Horní Lhota, o. Opava S u p e r i o r L a z n i k viz Horní Lazníky, o. Přerov S u p e r i o r L h o t a viz Lhota pod Kosířem, o. Olomouc S u p e r i o r L i d e c a viz Horní Lideč, o. Vsetín S u p e r i o r L i s c h n a viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek S u p e r i o r L o d y e n y c z viz Horní Loděnice, o. Olomouc S u p e r i o r N y e c z i c z e viz Horní Nětčice, o. Přerov S u p e r i o r S o l i c z viz Solca, o. Karviná S u p e r i o r Z u k o w viz Horní Žukov, o. Frýdek-Místek S u p e r i u s A u g e z d viz Horní Újezd, o.Přerov S u p e r i u s H o s t y z viz Horní Hostice, z., o. Šumperk S u p e r i u s U l l i s c h e n viz Horní Olešná, o. Šumperk S u p e r o A u j e z d a viz Horní Újezd, o. Přerov S u p e y n i g i s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník SUPÍKOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Supikovice, od 1924 Supíkovice; n. 1430-1484 Sawpisdorf, 1498 Saupersdorf, 1619 Saupsdorf, 1525-1945 Saubsdorf, 1651 Staubsdorf; l. 1284 Supicovici, 1305 Supeynigisdorf, 1363 Subichsdorf, 1420 Supigisdorf. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadou Lomy, 1976 připojeny Velké Kunětice (do 1990). M: 1602 (Velké Kunětice), 1695 S u s c h i t z, S u s s i c z i viz Sušice, o. Přerov S u s z o w viz Suchov, o. Frýdek-Místek SUŠICE, o. Přerov

Č. od 1437 Sušice, 1731 Pečet dědiny Svzicz; n. 1677-1945 Suschitz, l. 1078 Sussiczi, 1160 Suhsici, 1397 Sussicz, 1399 in Susschicz, 1508 in Sussicz, 1771 Suschitium, 1863 Sušicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Oldřichovem (1957 osamostatněn), 1974 spo. MNV se sídlem v Radslavicích, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovie u Přerova) SUŠOV, o. Frýdek-Místek Č. a n. 1850 Suchow, po 1945 Sušov; p. Suszow. Osada Dolních Třanovic, s nimiž záhy splynula. M: Hnojník, v matrikách samostatně neuváděn S u t k o w viz Sudkov, o. Šumperk S v á n o v viz Svojanov, o. Olomouc S v a t á H o r a viz Svatý Kopeček u Olomouce, o. Olomouc SVATIŠOV, z., o. Přerov L. 1371 Swatischow. Zpustl asi v 15. stol. poblíž Radíkova. S v a t o n i c e viz Svatoňovice, o. Opava SVATOŇOVICE, o. Opava Č. od 1439 Svatoňovice (Swathoniowicze apod.), 1629 Valonovice u Budišova, 1850 Svatonice; n. 1314 a 1429 Swatonsdorf, 1377 Swatanowicz, Swatansdorf, 1569-1624 Schwadensdorf, 1571-1608 Schwattensdorf, 1593 Schwatonsdorf, 1608-1945 Schwansdorf, 1640 Schwanczdorf; l. 1771 Schwansdorfium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1964 m. č. Budišova n. B., 1993 sam. obec. M: 1635 (Vítkov), 1785 (Budišov nad Budišovkou) SVATÝ HUBERT, o. Bruntál Č. od 1924 Svatý Hubert; n. 1850-1945 Hubertskirch. 1850 osadou Pusté Rudné, 1869 s. Malé Morávky. M: Malá Morávka, v matrikách samostatně neuváděn SVATÝ KOPEČEK, o. Olomouc 1705 počátky založení obce; č. 1771-1959 Svatý Kopeček, 1939-1846 Svatá Hora, 1959 Kopeček u Olomouce, 1990 Svatý Kopeček; n. 1771-1846 Heiligenberg, Heiligeberg, Heiligerberg, 1771-1918 Heiligberg, 1788-1839 Mariendorf, 1872 Heiligsberg, 1939-1945 Heiligenberg; l. 1771 Sacer Mons.

Od 1850 s. o. a o. Olomouc. Na místě kaple z r. 1632 byl v letech 1669-1679 vybudován poutní chrám, v jehož okolí vyrostla po r. 1787 vesnice, patřící k panství Klášterní Hradisko. 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Radíkovem, 1974 m. č. Olomouce. 1990 obnoven historický název Svatý Kopeček. M: 1705 (Dolany), 1785 SVÉBOHOV, o. Šumperk Č. od 1407 Svébohov, 1460 Svébohnov, 1585-1598 Sweybohow, 1771-1846 Swebochow, Swibochow, 1850 Svibohov, Švibohov; n. 1677-1945 Schwillbogen, 1720 a 1846 Schwielbogen, 1771-1798 Schwibogen; l. 1360-1447 Swebohow, 1368 Wrbochow, 1398 Sweybohow, 1771 Svibochowium. 1850 s. o. Štíty, 1869 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. M: 1649 (Zábřeh), 1669 (Jedlí) S v e r k l a n y viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy SVÉSEDLICE, o. Olomouc Č. 1533 Swesedlicze, 1600-1926 a lidově Svisedlice, Svísedlice, 1627 Svéselice, 1771 Wysedlicze, od 1926 Svésedlice, lidově Svýsedlice; n. 1673 Svisedlicze, 1718-1872 Swiesedlitz, 1771 Wysedlitz, 1839-1945 Swisedlitz; l. 1371 a 1508 Swesedlicz, 1391 Swesedlicze, 1663 Swisedlicze, 1691 Zwisedlicz, 1771 Wisedlitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Přáslavicemi, 1976 jejich m.č., s nimi 1980 m.č. Velké Bystřice, 1990 sam. obec. M: 1651 (Velká Bystřice) SVĚRADOV, z., o. Vsetín 1549 pustý, zanikl asi v 15. stol. jižně od Pozděchova, kde je dvůr Svěradov SVĚTLÁ, o. Bruntál Č. 1506 Lichtwardt, 1547 ves Lichtverd, 1580 Lichtwert, 1871-1947 Lichtvard, odtud Světlá; n. 1348 a 1360 Lichtwerden, 1377 Liechtenwerde, 1405, 1604-1847 Lichtenwerden, 1568-1945 Lichtewerden, 1771 Lichtenwerd, 1836 Lichterwerden, 1881 Lichtward; l. 1267 Lichtenwerde, 1672-1771 Lichtenwerd, Lichtenwerda. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 s. Světlé Hory. - Viz heslo Světlá Hora! M: 1727 (Andělská Hora) SVĚTLÁ HORA, o. Bruntál Obec vznikla r. 1960 sloučením Světlé (pod Pradědem) s Andělskou Horou, které zůstávají jejich m. č., 1964 připojeny k ní Dětřichovice a Suchá Rudná se Starou Vodou. R. 1971 obnoven název m. č. Andělské Hory Pustá Rudná, takže od 1971 má Světlá Hora m. č. Andělskou Horu, Dětřichovice, Pustou Rudnou, Starou Vodu, Suchou Rudnou a Světlou. Společný MNV pro Světlou Horu a Rudnou pod Pradědem se

sídlem ve Světlé Hoře zřízen rovněž r. 1971. 1980 připojena m.č. Rudná pod Pradědem, 1991 odloučeny m.č. Nová Rudná a Stará Rudná (nová sam. obec Rudná pod Pradědem) a části Andělská Hora a Pustá Rudná (nová sam. obec Andělská Hora). SVĚTLOV, o. Frýdek-Místek Zal. 1785 ; č. 1836-1923 Světlov; n. 1797 -1918 Lichtenberg; l. 1828 Lichtenberg. 1850 osada Krmelína, s nímž sloučen 1923 současně se Starým Dvorem v jednu obec. Název Světlov zanikl. M: 1785 (Stará Bělá) SVĚTLOV, z., o. Opava Č. 1507-1572 Světlov, Světlovec. Tvrz a dvůr u Rohova, zaniklý v 17. stol. S v ě t l o v viz Lichtentál, o. Olomouc SVIADNOV, o. Frýdek-Místek Č. 1522 a 1577 Horní a Dolní Swiednow, 1536 Dluhý Swiednow, 1580 Swiedniow, 1583 ze Swiednowa, 1771 Swaniow, 1787 Swadinow, 1850-1921 Swjadnow, od 1921 Swiadnow, lidově Svjadnov; n. 1402 Langenswens, 1580 Swiedniow, 1676 Swadnow, 1676-1771 Swadniow, 1718 Swadinow, 1751 Swodinow, 1798 Swiadniow, 1836-1918 Swiadnow, 1939-1945 Swenser; l. 1267 Zwenser, 1277 Swencer, 1288 Swensir, 1389 Parvum Swenzer, villa Swenser, (1389 Swerwemsdorf deserta?), 1450 a 1771 Swadniow, 1672 Swiadniow, 1724 Swiadňow. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. Na území obce stávaly dva Sviadnovy, Dolní a Horní čili Dlouhý a Malý, z nichž Dlouhý je totožný se Sviadnovem, druhý snad totožný s částí obce, zvanou Husinec. Jeden z nich byl snad koncem 14. stol. dočasně pustý. 1850 sam. obec, 1943 s. Frýdku-Místku resp. Místku, 1954 sam. obec, 1975 spol. NV s Frýdkem-Místkem, 1979 jeho m.č., 1991 sam. obec. M: 1628 (Místek) SVIBERG, z., o. Šumperk N. 1417 Sviberg. Ves zanikla v 15. stol. v okolí Šumperka nebo změnila jméno. SVIBICE, o. Karviná Č. od 1461 Svibice, 1808 Šibice; n. l720 Schiebitz, 1720-1945 Schibitz; p. l850 Szybice, 1883-1918 Sibica, odtud Świbica. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 sam. obec, 1948 osada, 1960 m. č. Českého Těšína. M: Polsko, 1920 (Český Těšín) S v i b o c h o v viz Svébohov, o. Šumperk

SVINOV, s. Ostravy Č. od 1434 Svinov (Swynow), 1608 Swiniow, 1805 a lidově Svinovo; n. 1720-1945 Schönbrunn; l. 1265 Schoenebrunne, 1270 Schonnebrunne, 1724 Schönborn, Swinow, 1771 Swinowium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Ostrava. V 16. a 17. stol. díl obce - Malá Strana - byl při Třebovicích, druhý díl - Velká Strana - náležel panství Klimkovice. 1850 sam. obec, 1936 město, 1957 s. Ostravy. M: 1661 (Poruba), 1833 SVINOV, o. Šumperk Č. od 1497 Svinov, ale 1590 Swanow, 1720 Swiniowa, 1850 Svinov; n. 1650-1945 Schweine; l. 1351 Swynow, 1359 Swinow, 1672 Schwinow, 1771 Schweine. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. Po 1848 byly dočasně spojeny v jednu obec Svinov, Zavadilka a Vracetín. Svinov 1850 sam. obec s osadou Vacetínem (1949 připojen k Veselí), 1960 Svinov s Vracetínem připojeny k Pavlovu. M: 1641 (Vyšehorky) S v i n o v viz Janoslavice, o. Šumperk S v i n o v o viz Svinov, s. Ostravy S v i ň o v viz Svinov, s. Ostravy a Svinov, o. Šumperk S v j a d ň o v viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek S v i s e d l i c e viz Svésedlice, o. Olomouc SVOBODA, s. Štěpánkovic, o. Opava Dol. 1815, č. od 1871 Svoboda; n. 1871-1920 Swoboda. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Stále m.č. Štěpánkovic. M: 1815 (Štěpánkovice) SVOBODA, s. Jeseníku, o. Jeseník Č. 1881 Fraihait, od 1921 Svoboda; n. 1551-1945 Freiheit, 1798-1801 Freyheit, 1799-1881 Vorstadt Freiheit. Od 1850 předměstí, od 1905 s. Jeseníku, 1949 název zanikl. M: 1668 (Jeseník) S v o b o d a viz Háj, o. Opava

SVOBODÍN, o. Šumperk Zal. 1786; č. 1847 Svobodiow, 1872-1883 Bedřichov, od 1893 Svobodín; n. 1786-1945 Freiheitsberg, 1788 Freyheitsberg. Od 1850 osada Vernířovic, 1965 název zrušen, všechny domy zbořeny. M: 1786 (Vernířovice) S v o b o d i o w viz Svobodín, o. Šumperk SVOBODNÉ HEŘMANICE, o. Bruntál Č. 1545-1607 Hermanice, 1605-1611 ze vsi Hermsdorfu, 1659 a znovu od 1871 Svobodné Heřmanice, 1771-1850 Heřmanice; n. 1605-1623 Hermsdorf, Hermstorff, 1623-1704 Freyhermsdorf, Frey Hermstorf, 1655 Frei Hermsdorf, 1694 Frey Hermesdorf, 1704 Hemarsdorf, 1720-1771 Hermersdorf, 1720-1736 Freyhermsdorf, Frey Hermersdorf (bei Herrlitz), 1805 Hermansdorf, 1805-1945 Frei Hermersdorf, Freihermersdorf; l. 1250 Hermansdorf, 1265 Hermanni villa, 1270 Hermanstorf, 1771 Hermersdorfium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1949 Opava, 1960 Bruntál. M: 1646 (Velké Heraltice), 1783 SVOJANOV, o. Olomouc Č. 1464-1494 Swoynow, 1481-1921 Swanow, Svánov, 1552 Svojanov za Loučkou, od 1839 Svojanov; n. 1677-1918 Swanow, 1939-1945 Swanau; l. 1382 Swanow, 1408 Swoyanow, 1447 Swogyanow, 1471 Swoynow, 1771 Swanowium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. V letech 1490-1547 byl Svojanov pustý. 1850 sam. obec s osadou Kozov, 1869 s. Blažova, 1880 sam. obec s osadami Kozov a Blažov, 1899 pouze s Kozovem, 1960 Svojanov osadou Kozova, 1976 m.č. Bouzova - Viz příslušná hesla! M: 1648 (Bouzov) SVOJANOV, z., o. Vsetín Č. 1548 pustá ves Svojanov, 1670 trať na Swoganowie, 1800 pole Svojanov. Ves zanikla asi v 15. stol. jihovýchodně od stanice Bystřička mezi Bystřičkou a Růžďkou v trati "Na pustém". SVRČOV, o. Přerov Č. od 1466 Svrčov, 1846 Swržow, 1850 Čvrčov; n. 1676 Swrczow, 1718-1751 Swrcžiow, 1720 Swerow, 1846 Swrtschow, 1850-1918 Swrcžow, 1939-1945 Swertschow; l. 1336 Swrczowicze, 1381-1386 Swrczow, 1382 Swrczowicz. 1850 osada Velkého Újezda, 1868 osada u Lazníček, 1983 m.č. Lazníků. M: 1666 (Tršice) S v r č o v viz Cvrčov, s. Tovačova, o. Přerov S v r c h n í Ú j e z d viz Horní Újezd, o. Přerov

S v r k e l viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy S w a d i n o w, S w a d n i o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek S w a n a u viz Svojanov, o. Olomouc S w a n o w viz Svinov, o. Šumperk a Svojanov, o. Olomouc S w a r c z p a c h viz Červenka, o. Olomouc S w a t a n o w i c z, S w a t a n s d o r f, S w a t o n s d o r f viz Svatoňovice, o. Opava S w e b o c h o w viz Svébohov, o. Šumperk S w e n c e r, S w e n s e r, S w e n s i r viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek S w e r m e n d o r f, S w e r m e r s d o r f viz Hodoňovice a Sviadnov, o. Frýdek-Místek S w e r o w viz Svrčov, s. Lazníček, o. Přerov S w e r t s c h o w viz Svrčov u Lazníček, o. Přerov S w e r w e m s d o r f viz Sviadnov a Hodoňovice, o. Frýdek-Místek S w e y b o h o w viz Svébohov, o. Šumperk S w e y n o w viz Janoslavice, o. Šumperk S w i b o c h o w i u m viz Svébohov, o. Šumperk S w i a d n o w, S w i e d m o w, S w i e d n i o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek S w i e s e d l i t z viz Svésedlice, o. Olomouc S w i n i o w viz Svinov, s. Ostravy S w i n i o w a viz Svinov, o. Šumperk S w i r k, S w i r k l viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy S w i s e d l i c z, S w i s e d l i c z e viz Svésedlice, o. Olomouc S w i s l a w i c z viz Zbyslavice, o. Nový Jičín S w o d i n o w, S w o d n i o w viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek S w o g y a n o w viz Svojanov, o. Olomouc S w o l a viz Zvole, o. Šumperk

S w o y a n o w, S w o y n o w viz Svojanov, o. Olomouc S w r c z o w, S w r c z o w i c z e, S w r c ž i o w, S w r t s c h o w, S w r ž o w viz Svrčov, s. Lazníček, o. Přerov S w y r k l a n viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy S y b o t e n d o r p h viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk a Životice, o. Bruntál S y e d l i viz Jedlí, o. Šumperk S y e m r z e viz Símře, o. Přerov S y e n i c z, S y e n i c z a viz Senice na Hané, o. Olomouc S y f i r d e s d o r f, S y f r i d s d o r f viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk S y f r i d s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín S y g e r ž o w viz Mastník, o. Olomouc S y g i s d o r f viz Vápenná, o. Jeseník S y h l a viz Žihla, o. Frýdek-Místek S y c h e s d o r f viz Uhelná, o. Jeseník SÝKOREC, o. Nový Jičín Zal. 1789; č. od 1800 Sýkorec, 1836-1852 též Sikořec; n. 1797 Sykoretz, 1836-1945 Sikoretz. Od 1850 osada Drnholce, 1952 jen m. č., od 1959 i s Drnholcem s. Lubiny. M: 1789 (Příbor) S y k y s t o r p h viz Vápenná, o. Jeseník S y l a r ž o v i c e viz Šilheřovice, o. Opava S y l e n, S y l l e n viz Žilina, o. Nový Jičín S y m l i t z viz Senice na Hané nebo Senička, o. Olomouc S y m r z e viz Simře, o. Přerov S y p i g i s d o r f viz Supíkovice, o. Jeseník S y r o c z i n, S y r o t i n, S y r z e n i n,

S y r z e t i n viz Žerotín, o. Olomouc S y r z a w a, S y ř a v a viz Šířava, s. Přerova, o. Přerov S y w o t s d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál S y z o m a viz Šišma, o. Přerov S z c z e p a n k o w i t z viz Štěpánkovice, o. Opava S z e b i s z o w i c e D o l n e a G ó r n e viz Dolní a Horní Soběšovice, o. Frýdek-Místek S z e n ó w viz Šenov, o. Frýdek-Místek S z e p a n k o w i c z e viz Štěpánkovice, o. Opava S z e t i n viz Vsetín, o. Vsetín S z o b l a c e viz Záblatí, o. Karviná S z ó n y c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná S z p l u c h ó w viz Špluchov, s. Doubravy a Karviné, o. Karviná, dále s. Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-Místek S z p r o c h o w i c e viz Šprochovice, o. Frýdek-Místek S z u m b e r g, S z u m b a r c h, S z u m b a r k viz Šumbark, o. Karviná S z u n i c h e l viz Nový Bohumín, o. Karviná SZUTOWO, z., o. Karviná L. 1268 Szutowo. Obec zanikla snad poblíž Orlové anebo změnila jméno. S z y b i c e viz Svibice, o. Karviná S z y g l a viz Žihla, o. Frýdek-Místek Ś l ą s k a O s t r a w a viz Slezská Ostrava, s. Ostravy Ś m i ł o w i c e viz Smilovice, o. Frýdek-Místek Ś r e d n i a S u c h a viz Prostřední Suchá, o. Karviná Ś r e d n i e B ł ę d o w i c e viz Prostřední Bludovice, o. Karviná Ś w i b i c a viz Svibice, o. Karviná Ś w i r k viz Švrkl, osada Kunčiček, s. Ostravy Š a f a j d y viz Šovejdy, z., o. Přerov Š a j b o v viz Nýtek, o. Opava

Š a n d e r s d o r f viz Guntramovice, o. Opava Š a n o v viz Šenov, o. Frýdek-Místek a o. Nový Jičín Š a r l o t í n viz Charlottenburg, o. Opava Š č e p a n k o v i c e viz Štěpánkovice, o. Opava Š č u d l o v viz Študlov, o. Vsetín Š e b i š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek Š e l h y ř o v i c e viz Šilheřovice, o. Opava Š e n a v a viz Šenov, o. Nový Jičín ŠENOV, o. Frýdek-Místek Č. 1435 a 1587 Šanov (Ssanow), 1450-1748 Šonov (Ssonow), 1481 a lidově Šunov, 1649 z dědiny Schenewa od Ostravy, 1667 a od r. 1850 Šenov, n. 1388-1449 Schonaw, Schonau, Schonow, 1447 Schonwald, 1720-1945 Schönhof, 1746-1775 Schonau; l. 1305 Sonow, 1476 de Ssonow, 1717 Schonow; p. od 1871 Szenów. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek. Za okupace byla malá část obce zabrána; 1955 připojena část obce k Havířovu (do 1960), 1998 povýšen na město. M: 1676 ŠENOV, o. Nový Jičín Č. 1464-1846 Šanov, 1481 Šonov, 1513-1949 a lidově dodnes Šenov, 1516 ves Šenava; n. 1573-1945 Schönau, (Schönaw, Schenaw), 1592-1642 a lidově Schen, 1603 zu Schonaw, 1631 Schenaw, 1634 Schön; l. 1383 Schena, 1401 Schonave, Schoenaw, 1661 ex pago Schön, 1673 Ssenau, 1690 Schönaw, 1771 Schaenavia. 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1949 sloučen s Novým Jičínem, 1994 sam. obec. M: 1631 Š e n t á l viz Krásné, o. Šumperk Š e n v a l d viz Podlesí, o. Opava a Šumvald, o. Olomouc Š e n v a l d y viz Podlesí, o. Opava ŠEPETOVICE, z., o. Karviná Č. 1434-1447 Šepetovice (Ssepetowic ze), 1440 ze Sepetawicz, 1571 pusté Šepetovice; n. 1434-1440 von Schepetowicz, 1439 von Ssepotowicz; l. 1450 Ssepetowicz. Zpustly v l5.stol. při soutoku Olše a Petrůvky mezi Bohumínem a Dolní Lutyní. Š e r c d o r f,

Š e r c o v, Š e r c o v á, Š e r c o v i c e viz Heltínov, o. Nový Jičín Š i b i c e viz Svibice, o. Karviná Š i l d p e r k viz Štíty, o. Šumperk ŠILHEŘOVICE, o. Opava Č. od 1539 Šilheřovice, ale 1595 Šelhýřovice, 1608 Schilhersdorf, 1771 Sylaržowicze, 1630-1920 Šulerovice, Šuleřovice, 1784 Schelhersowicze, 1847 Schulerowice; n. 1377 Scholasdorf, 1413 a 1588 Schurgersdorf, 1669-1945 Schillersdorf, 1771-1830 Schüllersdorf; l. 1672 Schullersdorf, Schullendorf, 1771 Schullersdorfium. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. M: 1656 (Hať) Š i l p e r k, Š i l t p e r k viz Štíty, o. Šumperk Š i m b e r g viz Štíty a Šumperk, o. Šumperk Š i m č í k o v a B y s t ř i c e viz Bystřička, o. Vsetín Š i m p e r k viz Štíty, o. Šumperk Š i m r o v i c e viz Žimrovice, o. Opava Š i m s d o r f viz Pohořílky, o. Nový Jičín Š i n d l o v viz Študlov, o. Vsetín Š i r a v a viz Šířava, s. Přerova ŠIROKÁ NIVA, o. Bruntál Č. 1498 Bratnow, 1503-1506 s Braytnowem, 1520, 1610, 1924-1952 Bretnow, 1656 Bretenow za Bruntálem, 1826 Bretnowice, 1847-1882 Bretnowa, od 1952 Široká Niva; n. 1464 Bretna, 1525 Bretnow, 1531-1535 Brethnaw, 1559 Dorff Breute Au, Brentn genant, 1619 Britenaw, 1660-1720 Breiten, 1771-1945 Breitenau, 1798 Braten; l. 1672 Breiten, Breitenaw, 1771 Breitenawia. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. Polopustá ves doplněna 1538. 1850 sam. obec s osadami Pocheň a Markvartice, (tyto 1868-1951 sam. obce), 1960 připojeny k Široké Nivě jako osada též Skrbovice bez m. č. Kunova. M: 1724 ŠIROKÝ BROD, o. Jeseník Č. 1871 Široký Brod; n. 1422 Breitefort, 1528 Breytenfort, 1651-1945 Breitenfurt, 1662 Breitenfort, 1720 Brettfurt. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník.

1850 sam. obec s osadami Chebzím a Studeným Zejfem (obě do 1924), 1964 připojen k Mikulovicím. M: 1650 (Ondřejovice), 1737 (Mikulovice), 1796 ŠÍŘAVA, s. Přerova, o. Přerov Č. od 1405 Šířava (1405 Syrzawa), 1413 Širava, 1457 Syřawa, 1590-1597 Sejřava, Sířava, 1850 ulice Šiřowá; n. 1675 Breitte Gassen oder Schyržawa, 1718 -1765 Sirzawa, Siržawa, 1772 Dorf Širzawa zur Stadt, 1794 Zrzawa (!); l. 1371 Zirovia, 1379 Syrzawa, Syrzowa, 1381 Sirawa, 1382 Siravia, 1407-1437 Syravia, Syrawa, Siravia, 1437 Sirzawa, 1691 Schirzava. Od 1850 s. Přerova. M: 1629 (Přerov) ŠIŠMA, o. Přerov Č. od 1461 Šišma (Ssyssma, Ssissma); n. 1676-1718 Sssissma, 1720-1945 Schischma, 1771 Schisma; l. 1348 a 1365 Schisma, 1374 Syzma, 1437-1481 Ssissma, 1771 Schisma. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Přerov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1949 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Pavlovicemi u P., 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova) Š k r o c h o v i c e viz Skrochovice, o. Opava ŠLEGLOV, o. Šumperk Č. 1517 a od 1839 Šleglov, 1575 ves Ssleyglowa, 1591 Ssleklow, 1616 Šlejglsdorf, 1846 Ssleglow, Ssleglowa; n. 1557-1846 Schlegelsdorf, 1561 Slegelsdorf, 1595-1945 Schlögelsdorf, 1692 Schloglsdorf; l. 1325 Slegesdorph, 1437-Sleglaw, 1448 Ssleglow, 1771 Schlöglsdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, od 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Kronešov (Kronfelzov), 1947 zatímně a 1953 definitivně osadou Vikantic, 1975 připojen k Branné, 1990 s. Vikantic, 1992 sam. obec. M: 1628 (Branná) Š n e k o v e c viz Veselka, o. Opava Š o b i š o v i c e viz Soběšovice, o. Frýdek-Místek Š o m b e r k, Š o m p e r k, S o n b e r g viz Šumperk, o. Šumperk Š o n o v viz Šenov, o. Frýdek-Místek a o. Nový Jičín Š o n p e r k viz Šumperk, o. Šumperk

Š o n v a j d y viz Šovejdy, z., o. Přerov S o n v a l d viz Šumvald, o. Olomouc Š o r f š t e j n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín Š o r n h a v viz Ostružná, o. Jeseník Š o r š t e j n viz Šostýn, z., o. Nový Jičín ŠOSTÝN, z. hrad, o. Nový Jičín Č. 1400 Šauštejn, 1412 z Sornstajna, z Saustajna, 1437-1486 šauštejnské zboží, 1465 šostýnské zboží, 1506 zboží šorfštejnské někdy manské, 1581, v 18. stol. a lidově Šorštejn, od 19. stol. Šostýn; n. 1794-1945 Schauenstein; l. 1293 Schornstein, 1307 in Novo Castro, 1349-1412 Schawensteyn, Schowenstein, Schawesteyn, 1389 Schenstayn, 1403 Schawestein, 1408 Scheibstein, 1413-1438 Sawnstein, Sawstayen, Sawstein. Hrad zanikl patrně v první třetině 15. stol. východně od Kopřivnice. ŠOVEJDY, z., o. Přerov Č. 1499 osedlé Šumvaldy, 1530 pusté Šenwaidy, jejich pole obdělávána z Olšovce, 1540 pustý Šumvald, 1548-1553 pusté Šovajdy, 1569 trať Na Šovejdě, 1615 Šafajdy, 1616 Šufejdy, 1714 půl Šovejda, 19. a 20. stol. název tratě Šafajdy, Na Šovejdech, Šovejda, Šovejdy, někdy i Sovadí(?). R. 1893 samota "v poli sovejsdkým" náleží ke Stříteži nad Ludinou. Ves zanikla patrně počátkem 16. stol. severně od Hranic mezi Velkou, Lhotkou, Olšovcem, Stříteží nad Ludinou a Bělotínem patrně tím, že došlo k přesunu obyvatel do nově založeného Olšovce. Š p a c h o v, Š p a c h u o v viz Leskovec nad Moravicí, o. Bruntál Š p á l o v viz Spálov, o. Nový Jičín Š p e r n h a u, Š p e r n h a u b viz Ostružná, o. Jeseník ŠPICENBERK, z., o. Olomouc Č. 1519, 1531, 1546 pustá ves Sspiczperk, Sspiczenbergk, Sspicznperk. Ves zanikla patrně v 15. stol. mezi Hraničními Petrovicemi, Domašovem nad Bystřicí a Bělou. ŠPIČKY, o. Přerov Č. od 1461 Špičky (Sspicžky, Spiczky atd. ), 1846 Spicky, 1881 Štípky; n. 1654 Spetzendorf, 1676 Spaitz, 1720-1945 Speitsch; l. 1169 Stpicki, (1201 Spiczki potok - 14. stol.), 1270 Spizk, 1275 de Spiczca, 1354 a 1455 Spyczka, 1403 Stpiczka, 1408 de Sstpiczky, 1441 Spiczky, 1443-1460 in villa Tczpiczky, Tczpiczka, 1455 de Czpiczek, 1414 a 1461 de Stpiczek, 1654 ex pago Speicz, Speitz, 1672 Spiczky, 1690 Spičžka, 1771 Speitschium, 1863 Schpeitschium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Hranické Loučky (do 1983), 1976 spol. MNV s obcí Hustopeče n. B., 1983 jejich m.č., 1992 sam. obec.

M: 1610 (Starý Jičín), 1625 (Hranice), 1637 (Bělotín), 1670 (Valašské Meziříčí), 1683 (Hustopeče nad Bečvou), 1771 Š p i g l i c e, Š p i k l i c e viz Nová Seninka, o. Šumperk Š p i l e n d o r f viz Oborná, o. Bruntál ŠPLUCHOV, o. Frýdek-Místek Dol. 1652, č. 1720 a od 1921 Špluchov, 1758 na Spluchově, 1883-1921 Špluchov; n. 1733 Spluchow, 1761-1918 Spluchau, 1770 Schpluchau, 1798 Splachau; l. 1724 Zbluchow; p. 1871-1883 Szpluchów, 1893-1918 Spluchow. Od 1850 s. Prostředních, později Horních Bludovic. M: 1727 (Dolní Bludovice) ŠPLUCHOV, s. Doubravy, o. Karviná Č. od 1758 Spluchov, od 1924 Špluchov, lidově Špluchův; n. 1798-1918 a za okupace Spluchau; p. od 1906 Szpluchów. Od 1850 s. Doubravy. M: 1758 (Orlová) ŠPLUCHOV, s. Karviné, o. Karviná Č. od 1883 Spluchov, od 1921 Špluchov; n. 1798-1945 Spluchau; p. 1850 Zpluchów, od 1883 Szpluchow. Od 1850 osada Fryštátu, s. Karviné. M: 1652 (Fryštát) Š p o r n a v a, Š p o r n h a w a viz Ostružná, o. Jeseník Š p r á n e k viz Spránek, z., o. Olomouc Š p r o c h o v e c viz Šprochovice, o. Frýdek-Místek ŠPROCHOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1881 Šprochovec, 1893-1921 Sprochovice, od 1921 Šprochovice; n. 1764-1945 Sprochowitz, 1872 Sprochawitz; l. 1724 Sprochowice; p. od 1885 Szprochowice. Od 1850 osada Dolních Tošanovic, 1950 Dobratic. Název po 1948 mizí z lexikonů, lidově užíván dále. M: 1773 (Domaslavice) Š r e j b e r z e j f viz Skrbovice, o. Bruntál Š r o p e n g r u n d viz Rokliny, o. Jeseník

ŠTÁBLOVICE, o. Opava Č. od 1492 Štablovice, od 1871 Štáblovice, 1881 Stéblovice, lidově Štablojice; n. 1391 a 1570-1589 Stabelsdorf, od 1650-1945 Stablowitz; l. 1317-1320 Stebilsdorf, 1318 Strbilsdorf, 1360 Stablowycz, Stabensdorf, 1362 Stebelsdorf, 1363 Sthabensdorf, 1367-1476 a 1655 Stablowicz, 1380-1385 Statbowicz, 1391 a 1398 Stabelsdorf, 1394 Stabilsdorf, 1403-1437 Stablowecz, 1404-1410 Stawlowitz, 1771 Stablovitium. 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Lipinou, 1976 spol. MNV s Oticemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1744 Š t a h l e viz Velká Štáhle, o. Bruntál Š t a c h o v viz Stachov, o. Olomouc Š t a c h o v i c e viz Stachovice, o. Nový Jičín ŠTARNOV, o. Olomouc Č. od 1480 Štarnov, 1514-1847 Starnov, 1850-1872 Stárnov, 1893 Stárnov, (1846 Šterow); n. 1599-1678 Starnaw, 1664-1945 Starnau; l. 1269 Sternow, 1409 Starnow, 1481 Sstarnow, 1771 Starnowium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 s. Bohuňovic, 1990 sam. obec. M: 1633 (Šternberk), 1648 (Hnojice), 1784 Š t a s e n t a l viz Tašnov, z., o. Olomouc Š t e b o ř i c e viz Stěbořice, o. Opava Š t e m b e r k, Š t e m p e r k viz Šternberk, o. Olomouc ŠTEMPLOVEC, o. Opava Č. od 1423 Štemplovec, 1771 a 1847 Stremplowicze, 1906-1921 Štremplovec; n. 1617-1654 Stemlowitz, Stemplowitz, 1630-1894 Stremplowitz, 1720-1945 Stemplowitz, 1721 Stremplowietz; l. 1429 de Stemplowicz, 1771 Stremplovitium. 1850 s. o. a o. Opava. Štemplovec byl 1377 patrně pustý, v 16. stol. se připomínají jen tvrz a dvůr, obec vysazena v období 1617-1654. 1850 sam. obec s osadou Kamenec, 1890 sloučení pod jménem Kamenec-Štremplovec, 1919 obce rozděleny jako samostatné, 1960 znovu sloučeny, pod názvem Kamenec-Štemplovec, 1964 jsou m. č. Holasovic. M: 1664 (Stěbořice), 1669 (Neplachovice) ŠTERNBERK, o. Olomouc Č. od 1437 Šternberk, 1580 Štermberk, v 1847 a lidově Štemberk, Štemperk; n. 1577-1945 Sternberg; l. 1269, 1295, 1296 Sternberch, 1274 Starnenberch, 1279-1405 Sternberg, 1290 Sternenberch, 1405 Stermberg, 1771 Sternberga.

1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. Částmi města byly v l. 1516-1664 Fatkov a Moravská čili Dlouhá Ulice, od konce 18. stol. Zámecký Vrch, Lichtentál, Dolní Žleb, Valberk, Nové Sady, Obora (Oborau), Sternfeld, Sternthal, Dlouhá Ulice. 1850 sam. obec, 1905 díl Lhoty jako osada, 1952 jeho m. č., 1953 připojena k městu celá Lhota. Od 1974 připojeny Babice s Krakořicemi, Chabičov s Hlásnicí, Lužice a Těšíkov s Lipinou a Stachovem, 1975 Domašov u Šternberka, 1979 Dalov s Horním Žlebem, Horní Loděnice s Novými Dvorci, Mladějovice a Řídeč s Komárovem. V roce 1990 se oddělily a znovu osamostatnily Babice, Domašov u Šternberka, Hlásnice, Lipina a Mladějovice, 1992 Horní Loděnice a Lužice, 1993 Komárov, 1994 Řídeč M: 1633 ŠTERNEK, z., o. Opava Č. 1410 Šternek, 1480-1599 pustý; l. 1397 Sternek, 1403. 1410 Sterneck. Hrad a ves zanikly mezi Bílčicemi, Medlicemi, Hořejšími Kunčicemi a Lesy, a to v 15. stol. Š t e r n f e l d viz Hvězdová, o. Nový Jičín a Šternfelt, o. Olomouc ŠTERNFELT, s. Šternberka, o. Olomouc Zal. 1785 ; č. 1883-1924 Šternfeld, 1924 -1938 Šternfelt; n. 1785-1945 Sternfeld. Od 1850 osada resp. předměstí Šternberka, s nímž 1945 splynulo. M: 1785 (Šternberk) ŠTERNTÁL, s. Šternberka, o. Olomouc Č. 1850-1938 Šterntál; n. 1793-1945 Sternthal. Od l85O osada resp. předměstí Šternberka, s nímž 1945 splynulo. M: 1789 (Šternberk) Š t e r o w viz Štarnov, o. Olomouc Š t e t t e n h o f viz Štětínov, o. Šumperk ŠTĚDRÁKOVA LHOTA, o. Šumperk Č. 1580-1847 Lhota, od 1872 Štědrákova Lhota; n. 1675-1867 Tschederich, Tschedrich, 1716 Tschidrich, 1793 Cžedrakav oder Lhota, 1798 Tschedrakow oder Lhota, 1839-l945 Tschodrich; l. 1397 Sczedrakow, l771 Tschedrichium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Bohdíkova, 1867 sam. obec, 1976 m.č. Rudy nad Moravou. M: 1651 (Ruda nad Moravou), 1785 (Raškov) ŠTĚPÁNKOVICE, o. Opava

Č. 1464 Szepankowicze, 1561-1598 Ščepankovice, od konce 16. stol. Štěpankovice, 1771-1837 Czepankowicze, od 1920 Štěpánkovice; n. 1377, 1771-1847 Czepankouicz, Czepankowicz, 1720 a 1874 Szczepankowitz, Stczebanckowitz, Stcepankowitz (i 1784), 1870 Štiepankowitz, 1905 Schepankowitz; l. 1265 Zepanovin, 1303 de Czepankowicz, 1330 Czepankovicz, 1349 Schebankowicze, 1771 Czepankovitium. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. Od 1870 náleží k nim osady Svoboda a Albertovec, 1958 připojena osada Bílá Bříza od obce Vrbky. M: 1706 (Kobeřice), 1815 ŠTĚPÁNOV, o. Olomouc Č. 1506 z Sczepanowa, 1516-1847 a znovu od 1907 Štěpánov, 1846-1907 Dolní Štěpánov; n. 1598 Schtenkei, 1676 Sstiepanow, 1751-1849 Stephanau, 1839-1872 Unter Stephanau, 1872-1945 Stefanau; l. 1201 Scepanouiche, 1273-1275 Stephansdorf, 1273, 1314, 1691 Stephanow, 1771 Stephanovium. Od 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Březce, 1974 Moravská Huzová s Benátkami a Stádlem, 1976 Liboš s Krnovem a Jílkovem, 1990 se oddělila a znovu osamostatnila Liboš. M: 1648 (Hnojice), 1668 ŠTĚPÁNOV, o. Šumperk Č. od 1839 Štěpánov (Stiepanow); n. 1798-1846 Stephanau, 1839-1846 Stippenau, 1847 Stieppanau, 1850-1945 Stiepanau. Od 1850 osada Starého Města. M: 1792 (Staré Město) Š t ě p k o v á viz Štěrbkov, z., o. Vsetín ŠTĚRBKOV, z., o. Vsetín Č. 1502 (1505) Ssttzrbkow, 1531-1548 pustá ves Sczerbkow, Sstierbkow, 1780 Sterbková. Ves zanikla jižně od Hošťálkové v údolí a při potoku Štrbková v místech nynější osady Štěpková patrně na rozhraní 15.-16. stol. Š t ě t i n a viz Štítina, o. Opava ŠTĚTÍNOV, o. Šumperk Zal. 1786, č. 1847 Naděje, 1850-1893 Štettenhof, odtud Štětínov; n. 1786-1945 Stettenhof, Stettenhofen. Od 1850 osada Sobotína; název 1965 zrušen pro stavební splynutí se Sobotínem, kde Štětínov tvoří dnešní Havlíčkovu ulici. M: 1786 (Sobotín)

Š t i b r o v i c e viz Stěbořice, o. Opava Š t i k o v e c viz Stikovec, o. Nový Jičín Š t i p k y viz Špičky, o. Přerov ŠTÍTINA, o. Opava Č. 1420 Sczetyna, 1431-1484 Ssczytyna, 1440 z Scztytiny, 1473 z Scytyni, od 1486 Štítina (Sstitina), 1514 tvrz Csczytina, 1595-1885 Štětina, 1885 Štítná, lidově Sčičina, ale 1569-1570 Vystrkov, 1628-1691 Trúbky; n. 1377 Tschitteln, 1630 Stitschin, 1677 auf der Trupke, 1712 Stettin, sonst Trubka genant, 1702-1945 Stettin; l. 1282-1329 Schitin, Schytyn, 1312 Stzitin, 1330 Czytyn, 1350 Zitheyn, 1413-1431 Sczetyna, 1771 Stetinium. Od 1850 s. o. a o. Opava. Původně zde byl jen zámek s dvorem a v 16. stol. několik chalup se jménem Vystrkov, zvaných v 17. a 18. stol. Troubky nebo Trubky, od počátku 18. stol. Štítina. 1850 sam. obec s osadou Dvořisko (do 1914). M: 1652 (Kravaře), 1784 (Komárov), 1786 (Mokré Lazce) Š t í t n á viz Štítina, o. Opava ŠTÍTY, o. Šumperk Č. 1446-1947 Šilperk, 1947 Žalkov, od 1949 Štíty, 1447-1651 Šiltperk, 1751 Šildperské zboží, 1771 Šildberg, 1793-1850 Šimberg, Šimperk; n. 1675-1945 Schildberg, Schildtberg; l. 1276 a 1351 Schiltberch, 1302-1318 a 1672 Schiltberg, 1358 Silperk, 1365 Schilperch, 1771 Schildberga. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1334 městem, 1850 sam. obec, 1976 m.č. Heroltice a Crhov, 1980 Březná s Březenským Dvorem (k Březné připojen 1945-1949), 1985 Horní Studénky (1990 sam. obec) a Zborov (1992 sam. obec), 1996 obnoven statut města. M: 1738 ŠTOLBACH, z., o.Přerov Č. 1565 Štolbach (mlýn a pozemky) patřící k Horní Moštěnici, od 15. stol. běžně Štolbach nebo Štulbach; l. 1274 Stollebach, 1381-1451 Stolbach, 1391 Stholbach, 1378 Stulbach. Tvrz a ves zanikla v 15. stol. v údolí na pravém břehu Moštěnky v trati Na hradě u mlýna Štulbachu mezi Horní Moštěnicí a Beňovem. Š t o l h a u n, Š t o l n a v a viz Prameny, o. Šumperk Š t r a l e k viz Stralek, z., o. Olomouc Š t r a l m b e r k viz Štramberk, o. Nový Jičín ŠTRAMBERK, o. Nový Jičín Č. od 1433 Štramberk, 1437 Štralmberk, 1520 na Stremberce, 1872 Jasná Hora;

n. 1380 hus Stralemberg, 1621 von Strolemberck, 1622-1624 Stronberck, 1634-1945 Stramberg; l. 1359 castrum Strallemberg, 1391-1401 Stralberg, 1406-1411 Stralembergh, 1446-1690 Stramberg, 1771 Stramberga. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. M: 1634 Š t r a n k a, Š t r a n k y viz Stránské, o. Bruntál Š t r e i t o v á, Š t r e j t o v á viz Pasíčka, o. Jeseník Š t r e m p l o v e c viz Štemplovec, o. Opava Š t r o l e k viz Strálek, z., o. Olomouc. Š t u b e n d o r f viz Studnice, o. Bruntál Š t u b e n s a i f, Š t u b e n s e i f e n, Š t u b e n z e y f, Š t u b n s y f e n, Š t u b r z e y f viz Stříbrnice, o. Šumperk ŠTUDLOV, o. Vsetín Doložen 1424 ; č. 1447-1885 Ščudlov, 1512 Šindlov, 1575 Štundlov, 1600, 1771 a od 1893 Študlov, 1604 a 1872-1885 Šťudlov, 1771 Studlov, 1850 Stuidlov; n. 1670-1718 Stiudlow, 1716-1846 Sčžudlow, 1771 Studlhof, 1869-1945 Studlow; l. 1424 Sczudlow, 1771 Studlhoff. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín. M: 1652 (Valašské Meziříčí), MZA Š t u l b a c h viz Štolba, z., o. Přerov Š t u l h a u, Š t u l h o v e n viz Prameny, o. Šumperk Š t u n d l o v viz Študlov, o. Vsetín Š t u n d o r f viz Studnice, o. Bruntál Š t y l o v i c e viz Tylovice, o. Vsetín Š u f e j d y viz Šovejdy, z., o. Přerov Š u l e ř o v i c e, Š u l e r o v i c e viz Šilheřovice, o. Opava Š u m b a l d viz Šumvald, o. Olomouc ŠUMBARK, s. Havířova, o. Karviná Č. 1447-1563 a 1906 Šumberk, 1480 Schon berk, 1588-1590 na Šumburce, od 1626

Šumbark, 1894-1918 i Šunbarg, 1736 Šumbarch; n. 1438 Schonberg, 1478 von Schoneberg, 1720 Schombarck, Schombargkh, Schumbarg,l736 Schomberg, 1770-1945 Schumbarg, 1808 Schumberg, Schombarg, 1881 Szumbarg, od 1906 Szumbark. 1850 s. o. a o. Těšín, 1949 Ostrava-okolí (s. o. Ostrava), 1960 Karviná. 1850 osadou Dolních Bludovic, 1874 sam. obec, 1955 část obce připojena k Havířovu, 1960 je celý s. Havířova. M: 1727 (Dolní Bludovice), 1738 (Orlová) Š u m b e r g, Š u m b e r k, Š u m b u r k viz Šumbark, s. Havířova, o. Karviná a Šumperk, o. Šumperk ŠUMPERK, o. Šumperk Č. 1446-1481 Šumberg, 1417-1480 Šomberk, Šonberk, 1481-1847 Šumberk, 1512 Šonberg, 1517 Šonperk, 1850 Šimberg město, od 1872 Šumperk, lidově Šomperk; n. 1550 Schunburg, 1560-1620 Schumberg, 1565-1633 Schonberg, Schonbergk, 1579-1589 Schomberg, 1595 Schümberg, 1599-1602 Tschömberg, 1560-1872 Schönberg, 1608 von Mährischen Schimberg, 1612 Schimberg, Schimberck, 1655-1945 Mährisch Schönberg, 1720 Schomberg; l. 1278 a 1365 Schonperc, 1280-1281 Schonburg, 1281 Schonberch, 1297 Senberch, 1315 de Pulcro Monte, 1340 Schonenberg, 1346 Schonnberch, 1364, 1391 Schomberg, 1432 Schonbergh, 1771 Schönberga. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1562 městem, 1622 ochranné město Lichtenštejnů, zda byl přímo s. rudského panství není jednozančné, ěmsto samo mělo vlastní panství (Frankštát, Hraběšice a Šentál). 1850 sam. obec s osadami resp. sídlisky Malé Benátky (Klein Venedig), Karlov (Karlshof) a Skřivany (Lerchenfeld), které se postupně staly jeho s., 1950 spojen s Temenicí, Vikýřovicemi, Rapotínem, Petrovicemi, Novým Malínem a Dolními Studénkami v jednu obec, tzv. Velký Šumperk, s označením Šumperk I, ostatní obce Šumperk II-VII, 1953-1954 se obce opět od Šumperka oddělily až na Temenici (vznikla 1869 spojením Dolní a Horní Temenice), která zůstala jako jeho m.č. M: 1669 Š u m p e r s k á T e p l i c e viz Vernířovice, o. Šumperk ŠUMVALD, o. Olomouc Č. 1407-1517 Šonvald, 1408-1464 Šenvald, 1564 ves Ssümwald, od 1588 Šumvald, 1846 Krasoles, 1847 Šumbald, v 15. - 16. stol. Čisté Slémě; n. 1568 Sownenwald, 1580 von Schinwaldt, 1676-1945 Schonwald; l. 1295 de Schonenwalde, 1297 de Sconenwalde, 1297, 1348 de Cziste Zlemene, 1305 Chisteslesleme, 1311 Schonwalde, 1323-1423 Schonwald, Schonewald, 1326, 1329 de Pulcra Silva, 1358, 1360 a 1404 Sonwald, 1360, 1393, 1408 Schenwald, 1374, 1390 Senwald, 1376 Shenwald, 1381 Sonnewald, 1393, 1403 Schanwald, 1397 Schoval, Schevall, 1508 Schonwaldt, 1771 Schönwalda. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 m.č. Břevenec. M: 1652 (Dolní Dlouhá Loučka a Hradečná), 1655 Š u m v a l d viz Podlesí, o. Opava a Šovejdy, z., o. Přerov

Š u m v a l d y viz Šovejdy, z., o. Přerov Š u n b a r g viz Šumbark, o. Karviná Š u n d o r f viz Studnice, o. Bruntál Š u n i c h l viz Nový Bohumín, o. Karviná Š u n o v viz Šenov, o. Frýdek-Místek Š u n y c h l viz Nový Bohumín, o. Karviná ŠVAGROV, o. Šumperk Zal. 1786; č. od 1847 Švagrov; n. 1786-1945 Schwagersdorf; l. 1828 Schwagersdorf. 1850 osada Vernířovic, z níž zbyl jen jeden dům, který se stal základem stanového tábora, takže název byl 1965 zrušen. M: 1778 (Vernířovice) Š v a g r o v viz Dolní a Horní krčmy, o. Šumperk ŠVARCAVY, z., o. Bruntál Č. 1562 pusté Švarcavy; l. 1288 Schwarzendorf. Ves zanikla v 15. stol. mezi Jelením a Dlouhou Strání severozápadně od Horního Benešova v trati Schwarzseifenried. Š v i b o h o v viz Svébohov, o. Šumperk ŠVRKL, s. Ostravy Č. 1613 a 1617 ze Swrkla, 1670 ves Sverklany, 1850 Svrkel, od 1871 Svrklo, od 1906 Svrkl; n. 1717 Swyrklan, 1850 Schorkel, 1850-1945 Schwrkel; p. 1872-1918 Świrk, Świrkl. Od 1850 osada Kunčiček, s. Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) ŠVRKL, s. Šumbarku, o. Karviná Č. od 1924 Švrkl; p. od 1918 Świerkel. T a a l e viz Dalov, o. Olomouc TÁBOR, o. Opava Č. od 1771 Tábor, 1847 Tabur; n. 1720-1945 Tabor, 1771 Thabor; l. 1771 Thaborium, 1828 Thabor. Od 1850 s. o. a o. Opava. Dvůr Tábor vznikl poč. 17. stol., při něm byla krčma, po 1650 pomalu vznikala osada.

1850 osada Loděnice, 1920 sam. obec, 1973 spol. MNV s Holasovicemi, 1976 jejich m.č., 1990 sam. obec, 1999 m.č. Velkých Heraltic. M: 1669 (Neplachovice) T a b u r viz Tábor, o. Opava T a i n i c z, T a i n c ž k o viz Týneček, o. Olomouc T a j n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T a m m e n d o r f viz Tamovice, z., o. Nový Jičín TAMOVICE, z., o. Nový Jičín Č. 1533-1570 ves Tamovice, 1588 dvůr Tamovice, 1610 z Tomansdorfu, Tannendorfu od 1893 Tamovský dvůr, též Tamovice (i lidově); n. (1598) 1776-1798 Tammendorf (mlýn, kostel a dvůr), 1805-1945 Tannendorf, 1893 Tannenhof. Ves ležící mezi Rybím, Závišicemi, Štramberkem a Ženklavou u kostela sv. Kateřiny zrušena koncem l6.stol., část vsi připojena k Ženklavě, z části vytvořen dvůr, zbytek katastru i s kostelem připadl k Závišicím. T a n n e n d o r f, T a n n e n h o f viz Tamovice, z., o. Nový Jičín T a r k a u viz Darkov, s. Karviné T a r k e n viz Darkovice, o. Opava T a s a l, T a s a l c i viz Tážaly, o. Olomouc T a s a l e c h viz Tážaly, z., o. Olomouc T a s a l k y, T a s a l n i k viz Tážaly, o. Olomouc T a s e n t a l viz Tašnov, z., o. Olomouc T a s c h e n b e r g viz Tošovice, o. Bruntál T a s c h e n d o r f viz Tošovice, o. Nový Jičín T a s c h e n g r u n d, T a s c h e n t h a l viz Tašnov, z., o. Olomouc T a s s e n b e r g viz Tošovice, o. Bruntál T a s s e n d o r f viz Tošovice, o. Nový Jičín T a s s e n g r u n d, T a s s e n t a l viz Tašnov, z., o. Olomouc T a s s e n b e r k, T a s s n t a l, T a š e n b e r k viz Tošovice, o. Bruntál

TAŠNOV, z., o. Olomouc Č. 1437 pustý Štasental, 1446 pustý Tasntal, 1500 na pustý Tassental, 1510 pustý Tossntol, Tošntal; n. 1725 Taschental, 1787 Taschengrund. Ves zanikla v 1. pol. 15. stol. u Dlouhé Loučky v trati a u samoty Taschenthal jihozápadně od Sovince v prostoru mezi Sovincem, Pasekou a Dlouhou Loučkou. T a t z a l viz Tážaly, o. Olomouc T a u b n i t i u m, T a u b n i t z viz Dubnice, o. Bruntál T a y n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T a y n e c z viz Velký Týnec, o. Olomouc T a y n e c z e k, T a y n i c z e k viz Týneček, o. Olomouc T a z a l, T a z a l e c, T a z a l i u m, T a z a l k y, T a z a l y, T a z a n y, T a z i a l, T a ž a l, T a ž a l k y viz Tážaly, o. Olomouc TÁŽALY, o. Olomouc Č. 1499 z Tazalek, 1512 z Tazal, od 1771 Tažal, Tažaly, 1872-1893 Tazaly, lidově Tažale; n. 1529 von Desal, Dezal(?), 1676 Tazany, 1720 Tasalnik, 1771 Tassal, 1846 Tasal, 1850-1918 Tazal, Tasal, Tažal, 1939-1945 Tatzal; l. 1078 Tesalczi, 1126 Tasalky, 1160 Tasalci, 1201 Techelchich, 1380 de Tazalec, 1691 Tazial, 1771 Tazalium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 je m. č. obce Kožušany-Tážaly. M: 1653 (Charváty) TÁŽALY, z., o. Olomouc L. 1131 Tasalech (?), 1412 Magnus Dezal, 1430 Magnum Desal; n. 1356-1363 Desal, 1400-1550 Gross Desal; č. 1499-1500 Tážaly. Ves splynula v 16. stol. s Blatcem. - Viz příslušné heslo! T ä c h i c z viz Stránské, o. Bruntál T c z i r l a viz Těrlicko, o. Karviná T c z p i c z k a, T c z p i c z k y viz Špičky, o. Přerov T c ž i r m n e viz Čermná, o. Opava T e c g e t i c z viz Těšetice, o. Olomouc

T e c z y n viz Oskava, o. Šumperk T e c ž e t i z viz Těšetice, o. Olomouc T e g l o v viz Tylov, o. Bruntál T e g n e č e k, T e g n i e č e k viz Týneček, o. Olomouc T e c h a n c z, s e u P a s s e c a, T e c h a n s, s e u P a s s e c a viz Paseka, o. Olomouc T e c h e l c h i c h viz Tážaly, o. Olomouc T e c h i t z viz Stránské, o. Bruntál T e i n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T e i n e c, T e i n i c z viz Velký Týnec, o. Olomouc T e i n i c z k i u m, T e i n i c ž e k, T e i n i e c ž e k, T e i n i č k y, T e i n i s c h e k viz Týneček, o. Olomouc T e j n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T e j n e č e k viz Týneček, o. Olomouc T e j n i c e viz Velký Týnec, o. Olomouc T e j n í č e k, T e j n i č k y, T e j n i t s c h e k viz Týneček, o. Olomouc T e l e c í C h l í v viz Krahulčí, o. Bruntál T e m a n i c e viz Temenice, s. Šumperka TEMENICE, s. Šumperka Č. od 1417 Temenice, 1438 Týmenec, Hermansdorf, 1510-1517 Temenice(mn.č. ), 1528 z Hermsdorfu, Hermesdorfu, od 1549 Temenice (jedn.č.), 1560 v Těmenici, 1656-1658 Temenecz, 1771-1798 Temanice, 1839-1945 Dolní a Horní Temenice; n. 1417 Timrenicz, 1564 Hermsdorf, 1572 Hermisdorf, 1607 Hermarsdorf, Hermersdorf, 1633 Temenitz, 1640-1872 Ober und Nieder Hermsdorf nebo Hermersdorf, 1645 Teutsch Hermesdorf, 1692 Hermansdorf, 1720 a 1751 Unter und Ober Hermerdorf nebo Hermersdorf, 1751-1945 Nieder und Ober Hermesdorf, 1921-1945 Hermesdorf; l. 1771 Hermsdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. Původní ves Temenice se zač. 17. stol. dělila na Horní a Dolní Temenici, které byly sloučeny 1869 v jednu obec místní a katastrální, 1950 s. Šumperka jako Šumperk II., 1954 m.č., po stavebním splynutí s. města. M: 1669 (Šumperk)

T e m p e l h o f viz Temple, z., o. Šumperk TEMPLE, z., o. Šumperk Č. 1536-1588 Templ, 1582 ves Templhof (!), 1591 na Templi v Maletíně; n. 1652 Templ, 1676-1749 Tempelhof, 1779 Neu Moletein; l. 1435 in Templo. Ves zanikla v 16. stol. v místech dneš ního Nového Maletína. - Viz příslušné heslo! T e n c z i e n viz Tučín, o. Přerov T e n č í n viz Oskava, o. Šumperk TEODOROV, o. Šumperk Č. od 1786 Teodorov, ale 1839-1846 Teodoro, 1872 Bohdanow; n. 1798-1918 Theodorow, 1807 Teodor. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Rájce, 1867 sam. obec, 1923 znovu osadou Rájce. M: 1787 (Zvole) T e p l a n viz Topolany, o. Olomouc TEPENEC, z., o. Olomouc Č. 1406-1492 Tepenec; l. 1340 Twingenberch, 1371 Karlsburg, 1383-1406 Tepenecz. Hrad zanikl před r. 1406 mezi Jívovou a Hlubočky. T e p l i c e viz Vernířovice, o. Šumperk TEPLICE NAD BEČVOU, o. Přerov Č. 1593 (ta) Teplice, 1622 z Teplic, 1798 Töplicza, od poč. 19. stol. Teplice, od 1928 Teplice nad Bečvou, někdy i Zbrašovské Teplice; n. 1794 Teplitz, 1893-1945 Teplitz-Bad; l. 1863 Thermae Teplicanses. Od 1881 skupina domů Zbrašova, 1928 jeho osada, 1959 Zbrašov osadou Teplic nad Bečvou. M: 1625 (Hranice) TEREZÍN, s. Mikulovic, o. Jeseník Č. od 1924 Terezín; n. 1793-1945 Theresienfeld. 1850 osada Kolnovic, 1880 Mikulovic, 1960 jejich m.č. M: 1796 (Mikulovice) TEREZÍN, s. Petrova, o. Šumperk Č. od 1850 Terezín, 1872 a lidově Terezov; n. 1786-1945 Theresienthal.

Od 1850 osada Petrova nad Desnou, 1938-1945 s. Rapotína, 1980 připojen s Petrovem nad Desnou k Sobotínu jako m.č. M: 1790 (Rapotín) T e r e z o v viz Terezín, o. Šumperk T e r m, T e r m e viz Třebom, o. Opava T e r n a w k a viz Trnávka, o. Nový Jičín T e r n y c h l viz Nový Bohumín, o. Karviná T e r s a l c h viz Tršaly, z., o. Přerov T e r s c h i t z viz Tršice, o. Olomouc T e s a l c i viz Tážaly, o. Olomouc T e s c h e n viz Cieszyn, PLR a Český Těšín, o. Karviná T e s c h e n, T e s c h e n d o r f i u m viz Deštné, o. Opava T e s c h e t i t z viz Těšetice, o. Olomouc T e s c h i n viz Deštné, o. Opava a Těšín, Český Těšín, o. Karviná T e s c h i t z viz Tršice, o. Olomouc T e s s e t i c z viz Těšetice, o. Olomouc T e s s c h i n viz Deštné, o. Opava, Český Těšín, o. Karviná a Cieszyn, PLR T e s s i n viz Cieszyn, PLR T e s s i n o w i c z e, T e s s i n o w i t z viz Tošanovice, o. Frýdek-Místek T e s s o n a viz Cieszyn, PLR T e u f e l s E l l g o t h viz Mariánské Hory, s. Ostravy T e u f e l s d o r f viz Mariánské Hory a Zábřeh, s. Ostravy T e u t o E i s e n b e r g viz Ruda, o. Bruntál T e u t o H a u s a viz Huzová, o. Bruntál T e u t o I a s s n i g, T e u t o J a s n i t i u m, ( T e u t o j a s n i a n u s ) viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín T e u t o L i b a v i a viz Libina (Horní Libina), o. Šumperk T e u t o L o z n a viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc T e u t o L u t y n, T e u t o L u t y n i a viz Dolní Lutyně, o. Karviná

T e u t o P a u l o w i t z, T e u t o P a w l o w i t z viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál T e u t s c h E i s e n b e r g viz Ruda, o. Bruntál T e u t s c h F e h l i s z e viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc T e u t s c h H a u s e viz Huzová, o. Bruntál T e u t s c h H e r m e s d o r f viz Temenice, o. Šumperk T e u t s c h J a s s n i c k, T e u t s c h J a s s n i k viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín T e u t s c h L i b a w, T e u t s c h L i e b a u viz Libina (Horní), o. Šumperk T e u t s c h J ä g e r n d o r f viz Krnov, o. Bruntál T e u t s c h L e u t h e n viz Dolní Lutyně, o. Karviná T e u t s c h P a u l o w i t z, T e u t s c h P a w l o w i t z viz Slezské Pavlovice, o. Bruntál T e u t s c h l a d e n, T e u t s c h l o s e n viz Lazce, s. Troubelic, o. Olomouc T e y c h a w, T e y c h o w viz Tichá, o. Nový Jičín T e y n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T e y n e c ž e k, T e y n i c ž e k, T e y n i t s c h e k viz Týneček, o. Olomouc T ě b i s o v, T ě b i š o v viz Čavisov, o. Opava TĚCHANOV, o. Bruntál Č. 1492 a 1839-1846 Tětanov, od 1512 Těchanov (Tiechanow, Techanow); n. 1609-1945 Zechan, 1692 Czachan, 1751-1798 Zechau, 1771 Czechan, 1772 Czechau; l. 1317 Thechanow, 1352 Tzocheczans, 1771 Czechan. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, od 1963 spol. MNV pro Jiříkov, 1980 jeho m.č. M: 1633 (Jiříkov) TĚRLICKO, o. Karviná Č. 1456-1457 z Cerlicžka, 1458 z Trliczka, Tierliczka, 1466-1498, 1748 a 1850 Těrlicko, 1470, 1575, 1610, 1473 Cžerliczko, 1523 Tierlitzko, 1629 z Sterliczka, 1679 z Cierlicky, 1596-1964 Dolní a Horní Těrlicko, 1883-1921 též Dolní a Horní Trličko; n. 1440 Cirlaw, 1445 Czirle, 1526 Tierlitzko, 1692-1945 Nieder und Ober Tierlitzko; l. 1229 Cierlitzko, 1268 Sierliczko, 1447 Czerliczko, 1684 Tierliczko, 1724 Cirlitzko. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná.

V 16. stol. rozděleno na Dolní a Horní Těrlicko (toto s osadou Kostelcem), 1850 sloučeny Horní a Dolní Těrlicko v obec Těrlicko, v níž Horní a Dolní Těrlicko byly m. č., 1864 Horní a Dolní Těrlicko sam. obec, 1964 znovu sloučeny. Části katastru zatopeny přehradou. M: 1679 TĚŠETICE, o. Olomouc Č. od 1512 Těšetice (Tesseticze, Tiesseticze); n. 1633 Tesseticz, 1677-1718 Tiessetitz, 1720 Teschetzitz, 1771-1945 Tieschetitz; l. 1078 Tiessetice, 1160 Tusatici, 1263-1378 Tiesseticz, Tyesseticz, 1286, 1308, 1364 Thescheticz, 1358 Tecgeticz, 1371 a 1390 Theseticz, 1374 Tecžeticz, 1375 de Czeczeticz, 1771 Tieschetitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 připojeny jako m. č. Rataje a Vojnice. M: 1651 TĚŠICE, o. Přerov Vznikly r. 1964 sloučením Horních a Dolních Těšic. - Viz příslušná hesla! T ě š i č k y viz Horní Těšice, o. Přerov TĚŠÍKOV, o. Olomouc Č. od 1510 Těšíkov (Tiessykow), 1515 Těškov, 1771 Cžeštorf, 1850-1906 též Těšíkovice; n. 1607 Zechsdorf, Zesdorf, 1677 Tieschdorf, 1716-1921 Tscheschdorf, 1771 Czeschdorf, 1798, 1921-1945 Zeschdorf; l. 1314 Tiessikowa Lhota, 1691 Zechsdorf, 1771 Czechsdorfium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1960 Olomouc. 1960 k němu připojeny Lipina a Stachov, 1974 s. Šternberka. M: 1633 (Šternberk), 1642 (Jívová), 1782 (Domašov u Šternberka) T ě š í k o v a L h o t a, T ě š í k o v i c e viz Těšíkov, o. Olomouc TĚŠÍN, (o. Karviná) a Cieszyn, Polsko Č. od 15. stol. Těšín; n. 1379 Thessthin, 1451 Teschin, 1625 zu Desschen, od 16. stol. Teschen; l. 1155 Tescin, 1245 Tesin, 1258-1327 Tessin, Thessin, 1288 Cessin, 1327 Teschen, 1391 Siessin, 1684 de Czetschen; p. od 1808 Cieszyn; angl. 1626 Tessona in the Wallachy. 1850 s. o. a o. Těšín. 1920 rozdělen na český a polský díl čili Český a Polský Těšín (Cieszyn), které za okupace 1938-1945 znovu spojeny. - Viz i heslo Český Těšín! M: Polsko, 1920 (Český Těšín) TĚŠKOVICE, o. Opava Č. od 1430 Těškovice (Tyesskowicze), 1498 a 1557 Tiezkowicze, 1771 Tisskowicze, 1798 Tžeschkowitz, 1835-1883 Těžkovice; n. 1716-1883 Tzieschkowitz, 1720-1945

Tieschkowitz, 1771 Tischkowitz, 1805 Tzieslav, 1835-1847 Težkowitz, Tiežkowitz; l. 1672 Cziesskowicz, 1771 Tieschkowitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1973 spol. MNV s Pustou Polomí, 1979 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1689 (Pustá Polom) TĚŠKOVICE, z., o. Vsetín Č. 1502-1549 pusté Tiesskowicze, 1531-1535 pusté Tizkowicze. Ves zanikla asi v 15. stol. mezi Pržnem, Mikulůvkou, Rokytnicí a Vsetínem v trati Těšíkov, resp. u lesa a samoty Těškov. T ě t a n o v viz Těchanov, o. Bruntál T ě ž k o v i c e, T ě ý k o w i t z viz Těškovice, o. Opava T h a b o r, T h a b o r i u m viz Tábor, o. Opava T h e c h a n o w viz Těchanov a Paseka, o. Olomouc T h e i n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T h e o d o r viz Teodorov, o. Šumperk T h e o d o r i c i v i l l a viz Větřkovice, o. Opava T h e o d o r o v viz Teodorov, o. Šumperk T h e o d r z i c z viz Větřkovice, o. Opava T h e r e s i e n f e l d viz Terezín, s. Mikulovic, o. Jeseník T h e r e s i e n t h a l viz Terezín, o. Šumperk T h e r m a e T e p l i c a e n s e s viz Teplice nad Bečvou, o. Přerov T h e s s e t i c z viz Těšetice, o. Olomouc T h e s s i n, T h e s t h i n viz Czieszyn, PLR T h e u t o n i c a l i s P o f f l a viz Německý Povel, z., o. Olomouc T h e y n viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T h i e r g a r t e n viz Podobora, o. Karviná T h o l o p l a s viz Doloplazy, o. Olomouc T h o m a s b e r g, T h o m a s d o r f viz Domašov, s. Bělé p. P., o. Jeseník T h o m a s d o r f viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc a Tomíkovice, o. Jeseník

T h o m a s h o f viz Damašek, o. Bruntál T h o m a s s t a t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc T h o m b s d o r f viz Domašov, s. Bělé p. P., o. Jeseník T h o m e s d o r f, T h o m i c i v i l l a, T h o m i c o w i c i viz Tomíkovice, o. Jeseník T h o m s t a t viz Domašov nad Bystřicí, o. Olomouc T h o v í ř viz Tovéř, o. Olomouc T h o w a c ž o w, T h o w a c h o w, T h o w a t s c h o w, T h o w a z e w viz Tovačov, o. Olomouc T h o w i e r s, T h o w i e r z, T h o w i r c z viz Tovéř, o. Olomouc T h r ö m, T h r ö m b viz Třebom, o. Opava T h u s n o w i c z viz Tošanovice, o. Frýdek-Místek T h y c z i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín T h y e r n a viz Děrné, o. Nový Jičín. T h y n e c z, T h y n e c h viz Velký Týnec, o. Olomouc T i b i s w a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín T i e f e n g r u n d viz Hlubočec, o. Opava T i e r l i c z k o, T i e r l i t z k o viz Těrlicko, o. Karviná T i e r n a v i a viz Děrné, o. Nový Jičín T i e s c h d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc T i e s c h e t i t z, T i e s c h e t i t i u m viz Těšetice, o. Olomouc T i e s c h k o w i t i u m, T i e s c h k o w i t z viz Těškovice, o. Opava T i e s c h i t z viz Horní a Dolní Těšice, o. Přerov T i e s s e t i c z e viz Těšetice, o. Olomouc T i e s c h k o w i t i u m, T i e s s k o w i c z e, T i e z k o w i c z e, T i e ž k o w i t z viz Těškovice, o. Opava

TICHÁ, o. Nový Jičín Č. od 1561 Tichá, 1598-1601 Malá Tichá; n. 1651-1945 Tichau, 1720-1798 Gross und Klein Tichau, 1790 Tichnau; l. 1297 de Cyechei, 1359 Teychow et Nouum Teychow, 1400 Teychaw, 1672-1718 Ticha, 1771 Tichavia. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. Od 14. do poloviny 19. stol. se dělila na Velkou a Malou čili Starou a Novou Tichou, které stavebně splynuly. M: 1720, (1792 také Frenštát) T i c h a u, T i c h n a u viz Tichá, o. Nový Jičín TILLENDORF, z., o. Bruntál N. v 19. a 20. stol. Tillendorf. Ves zanikla pravděpodobně v 15. stol. v katastru Dlouhé Stráně a Jelení. T i l l e n d o r f, T i l l e n d o r f i u m, T i l l n o w i c z e viz Tylov, o. Bruntál T i l l o v i t i u m, T i l l o w i t z viz Tylovice, o. Vsetín T i l o v i c z, T i l o v i c e viz Tylov, o. Bruntál a Tylovice, o. Vsetín T i m r e n i c z viz Temenice, o. Šumperk T i n c z viz Třinec, o. Frýdek-Místek T i n i c e viz Velký Týnec, o. Olomouc T i r n viz Děrné, o. Nový Jičín T i r n a u, T i r n a w k a viz Trnávka, o. Přerov T i r n a w, T i r n a w a viz Trnávka, o. Nový Jičín T i r s c h i t z, T i r s i c z, T i r s o u i c z viz Tršice, o. Olomouc TÍSEK, o. Nový Jičín Č. 1467 Tyesek, od 1518 Tisek, Tísek, 1546-1600 Tysek, 1771 Czysek; n. 1377 Czisk, 1564 Tisko, 1569 von Czeisky, 1696-1945 Zeiske, též Zeyske, Czeyske, Zeisk; l. 1724 Zeiskau, 1771 Czeiskowium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín.

1964 k němu připojena od Slatiny osada Karlovice. M: 1642 (Slatina) T i s k o viz Tísek, o. Nový Jičín T i s s k o w i t z viz Těškovice, o. Opava T i t s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín T i z k o w i c z e viz Těškovice, z., o. Vsetín T k a n i o w i c z viz Tkanovice, o. Šumperk TKANOVICE, o. Šumperk Č. 1798-Tkaniowicz, od 1839 Tkanovice; n. 1782-1945 Tkanowitz. Od 1850 osadou Moravičan, s nimiž stavebně splynuly, název zrušen 1965. M: 1787 (Moravičany) TLUMOKOV, z., o. Opava Č. 1618 Tlumokov. Vznikl v 15. stol. u Hlučína, zanikl v 17. stol.(?). T o b a c ž o w viz Tovačov, o. Přerov T o b i s c h w a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín T o b i t s c h a u, T o b o c z a w viz Tovačov, o. Přerov T o b s w a l d viz Dobešov, o. Nový Jičín T o č a p e viz Tučapy, o. Olomouc T o m a s e l i c z viz Domaželice, o. Přerov T o m á š o v viz Domášov nad Bystřicí, o. Olomouc T o m á š o v a L h o t a viz Malá Lhota, o. Vsetín TOMÍKOVICE, o. Jeseník Č. od 1871 Tomíkovice ; n. 1415 a 1836 Dominiksdorf, 1530-1945 Domsdorf, 1579 Thomesdorf, 1653 Dohmsdorf, 1720-1736 Dombsdorf, Dohmbsdorf, Dohmsdorf, 1737 Thomasdorf; l. 1266, 1291 a 1320 Dominici villa, 1284-1290 Thomicowici, 1358 Dominikusdorf, 1420 Thomici villa alias Damnigsdorf. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1949 osada Kobylé, 1955 sam. obec, 1960 osada Skorošic, 1976 m.č. Žulové. S Tomíkovicemi vždy spojeno sídlisko Žlíbek. M: 1599 (Skorošice)

T o p o c z a w viz Tovačov, o. Přerov T o p o l a n, T o p o l a n e u m viz Topolany, o. Olomouc TOPOLANY, o. Olomouc Č. od 1485 Topolany; n. 1350 Toplan, 1523 Teplan, 1677-1945 Topolan, Topolein, 1699 Dopolan, 1716 Doppelan; l. 1078 Topolaz, 1131 a 1160 Topolec, 1126-1508 Topolan, 1771 Topolaneum. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1975 m. č. Olomouce. M: 1702 (Hněvotín) T o p o l a z, T o p o l e c, T o p o l e i n, T o p l a n viz Topolany, o. Olomouc T o s c h e n o w i c e viz Dolní a Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek T o s s n t o l viz Tašnov, z., o. Olomouc T o s t n b e r k viz Tošovice, o. Bruntál T o s z i n o w i c e, T o s z o n o w i c e, T o š a n o v i c e, T o š e n o v i c e, T o š í n o v i c e viz Dolní a Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek T o š m b e r k, T o š m b u r k, T o š m d o r f viz Tošovice, o. Bruntál T o š n o v i c e, T o š o n o v i c e viz Dolní a Horní Tošanovice, o. Frýdek-Místek T o š n t a l viz Tašnov, z., o. Olomouc TOŠOVICE, o. Bruntál Č. 1517 z Tostnberku, 1554-1566 ves Tošmberk, Tassnberk blíže Osoblahy, 1557 mlýn Tošmdorfský, 1559 mlýn Tošmburský, 1573-1601 Tašenberk, Tašmberk, od 1871 Tošovice; n. 1548-1945 Taschenberg, 1787 Tassenberg; l. 1389 Tassenberg, 1508 de villa Tassental. Od 1850 osada Osoblahy; název po 1945 zanikl. M: 1681 (Osoblaha) TOŠOVICE, o. Nový Jičín Č. 1555-1612 Tassiowicze, Tassowicze, od 1611 Tošovice, 1771 Kopczowicze, n. 1608-1945 Taschendorf; l. 1374 Tassendorf, 1381-1771 Taschendorf, Taschendorfium.

1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadou Vítovkou (osamostatněna 1867), 1976 s. Oder. M: 1611 (Odry) TOVAČOV, o. Přerov Č. od 1437 Tovačov, 1618, 1771 a 1847 Tobacžow; n. v 15. a 16. stol. Toboczaw, Topoczaw, 1629-1945 Tobitschau, 1630 Dobitschau; l. 1232-1239 Thowachow, Towachow, 1321-1435 Thowaczow, 1355 Dobotzaw, item Thopoczaw, 1397 Thowatschow, 1436-1437 Thowazew, 1575 Tobitschow, 1771 Tobaczovium, 1863 Tovačovium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Annín, 1910 osada Cvrčov (do 1966), 1976 m.č. Oplocany (1990 sam. obec). M: 1688 TOVAČOVEC, o. Přerov Č. 1470-1480 Tovačovec; l. 1359 Thowaczowecz. Splynul v 16. stol. s Tovačovem. TOVÉŘ, o. Olomouc Č. 1481 Thovíř, 1512-1517 Tovíř, od 1526 Toveř, od 1921 Tovéř; n. 1669-1945 Towersch, 1676 Towiersch, 1720-1893 Towerz, 1849 a 1910 Toweř, 1893 Towers; l. 1203 in Toviren, 1239 Towir, 1272 a 1284 Towirz, 1275 Thowircz, 1281 Towirs, 1317 Thowiers, 1358 Dobyrs, 1368 in Towerzie, 1378 Thowierz, 1379-1406 Thowirz, l77l Towerž. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Dolan, 1990 sam. obec. M: 1648 (Dolany) T o w e r s c h, T o w e r z, T o w i e r s c h, T o w i r s viz Tovéř, o. Olomouc T ö p l i c z a viz Teplice nad Bečvou, o. Přerov T r a h u d i s c h viz Krahulčí, o. Bruntál T r a n d l a n t viz Frýdlant nad Ostravicí, o. Frýdek-Místek T r a u b e k viz Troubky, o. Přerov T r a u b e l t z, T r a u b e l i c z e viz Troubelice, o. Olomouc T r a u b k y, T r a v b k i viz Troubky, o. Přerov TRAVNÁ, o. Jeseník

Č. 1883 Krautenvald, od 1921 Krutvald, 1948 Travný, avšak tento název se záhy změnil na Travná; n. 1511 Crutwalde, 1617 a 1881 Krautenwald, 1720 Krauthenwalde, Krauthnwalde, Krautewald, Krautwald, 1805-1945 Krautenwalde; l. 1295 Cruthwald, 1310-1420 Crutenwald, Cruthenwalde, 1358 Kruthinwalde, 1373 Crutinwalde. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1950 připojeno jako m.č. Zálesí, 1960 Travná i se Zálesím osadou Javorníka. M: 1686 TRÁVNÍK, z., o. Olomouc L. 1283 Travnik, n. 1383 Trawing. Ves zanikla v nejbližším okolí Olomouce koncem 14. nebo v 15. století. T r e b a w m viz Třebom, o. Opava T r e b e n o u i c z viz Třebovice, s. Ostravy (?) T r e b o u m viz Třebom, o. Opava T r e b s i n e viz Třebčín, o. Olomouc T r e b t s c h e i n viz Třeština, o. Šumperk T r e i b e l e t z, T r e i b e l i t i u m, T r e i b e l i t z, T r e i b l i t z viz Troubelice, o. Olomouc T r e m e n i t z viz Střemeníčko, o. Olomouc T r e m e s c a w, T r e m e s e c viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk T r e m e š e k viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk T r e m l s d o r f viz Dřemovice, o. Olomouc T r e n a v i a viz Trnávka, o. Nový Jičín T r e p s c h e i n viz Řepčín, s. Olomouce T r e p s c h e n viz Třeština, o. Šumperk T r e p s c h i n, T r e p s i n viz Třebčín, o. Olomouc T r e p t s c h e i n viz Řepčín, s. Olomouce a Třebčín, o. Olomouc T r e s h e s viz Střítež, o. Frýdek-Místek T r e u b e l i t z, T r e u b l i t z, T r e ü b l i t z, T r e y l e t z viz Troubelice, o. Olomouc

T r e z h e s viz Střítež, o. Frýdek-Místek T r h a n o v i c e viz Trhavice, o. Bruntál TRHAVICE, o. Bruntál Č. 1581-1651 Reisendorf, 1771 Preisendorf, 1794-1846 Witrhlice, 1847-1850 Trhanovice, od 1850 Trhavice; n. 1654-1945 Reissendorf, 1771 Preyssendorf; l. 1771 Preissendorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1945 Olomouc, 1949 Bruntál; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Bruntál. 1850 osada Norberčan, 1869 sam. obec, 1949 m.č. Norberčan. M: 1659 (Město Libavá) T r i b e n c z, T r i b e n t i u m, T r i e b e n t z viz Břevenec, o. Olomouc T r i e n, T r i m, T r i m b viz Třebom, o. Opava T r i s c z y n, T r i s c h a i n, T r i s c h e i n, T r i s c h t e i n viz Třeština, o. Šumperk T r i s s i c z viz Tršice, o. Olomouc T r i t e ž viz Střítež nad Bečvou, o. Vsetín T r i t i s c h viz Střítež, o. Frýdek-Místek T r i v i l l a viz Tři Dvory, o. Olomouc T r i t s c h e i n, T r i t t s c h e i n viz Třeština, o. Šumperk T r n a f k a viz Trnávka, o. Přerov T r n a v a viz Trnávka, o. Nový Jičín a o. Přerov T r n a v c a viz Trnávka, o. Přerov T r n a v i a viz Děrné a Trnávka, o. Nový Jičín TRNÁVKA, o. Nový Jičín Č. od 1433 Trnávka; n. 1676-1772 Ternawka, 1718-1945 Trnawka; l. 1307 Trenavia, 1359-1390 Tirnaw, 1389-1441 Trnavia, 1423 de Trnavky, 1372-1380 Trnawa, Tirnawa, 1392-1409 Turnawka, 1466 in Trnawka (prope Huchwald), 1672-1847 Trnawka, 1724 Tyrnau. 1850 s. o. Příbor, 1938 Místek, 1945 Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1938 Místek, 1945 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1980 s. Příbora, 1992 sam. obec.

M: 1657 (Brušperk), 1785 T r l i č k o viz Těrlicko, o. Karviná TRNÁVKA, o. Přerov Č. od 1480 Trnávka, 1794 a lidově Trnava; n. 1672-1918 Trnawka, 1692 Trnafka, 1939-1945 Tirnau; l. 1275 Tyrnau, 1369 Tyrnawa, 1356 Trnauia, 1374 Tirnawka, 1447 a 1771 Trnawka, 1863 Trnavca. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 osada Dolního Újezda, 1920 sam. obec, 1976 m.č. Lipníka nad Bečvou. M: 1693 (Osek), 1788 (Dolní Újezd) T r o b e l e c, T r ó b e l i c e, T r o b e l i t z viz Troubelice, o. Olomouc T r o b o u m, T r o e m viz Třebom, o. Opava TROJANOVICE, o. Nový Jičín Č. 1675-1748 Paseky za Frenštátem, které byly částí města, 1748 osamostatněny, 1754 vydána zakládací listina a jméno pro tuto obec stanoveno Trojanovice; n. 1754 Troyendorf, 1771-1945 Trojanowitz; l. 1771 Trojanovitium. 1850 s. o. Frenštát; 1850 o. Místek, 1855 Frenštát, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. M: 1720 (Frenštát pod Radhoštěm) T r o p l o u i c z, T r o p l o u i t i u m, T r o p o l o w i t z viz Opavice, o. Bruntál T r o p p a, T r o p p a u, T r o p p a w viz Opava, o. Opava T r o p p e l w i t z, T r o p p l o w i t z viz Opavice, o. Bruntál T r o s o v i c e, T r o s s o w i t z viz Trusovice, o. Olomouc T r o u b e k viz Troubky nad Bečvou, o. Přerov TROUBELICE, o. Olomouc Č. 1466-1552 a 1771 Trubelice, od 1500 Troubelice (Traubelicze), 1517 z Trubelce, 1631 z Trubicz, 1749 pečeť dědiny Trobelitz, 1847 Trobelec, lidově Tróbelice; n. 1592 Treibeletz, 1676 Treüblitz, 1692 Treyletz, 1718-1798 Treibelitz, 1839-1850 Treiblitz, 1872-1893 Treubelitz, 1893-1945 Treublitz, l. 1343 Trubelicz, 1344 Trubelecz, 1371 Trubelcz, Trubelcze, 1389 Trubelc, 1672

Traubeletz, Treübelitz, 1771 Treibelitium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 k nim připojeny Dědinka a Lazce, 1976 Nová Hradečná, 1979 Hlivice, Králová a Pískov, 1980 Medlov se Zadním Újezdem. V roce 1990 se oddělily a znovu osamostatnily Nová Hradečná a Medlov s m. č. Hlivice, Králová a Zadní Újezd. M: 1652 (Hradečná) TROUBKY, o. Přerov Č. 1418-1517 Trubky, od 1519 Troubky, (Traubky), 1661 Travbki (pečeť), 1960 Troubky nad Bečvou, 1990 Troubky, lidově Tróbky; n. 1676 Traubky, 1720-1798 Trubek, 1751-1918 Traubek, Troubek, 1771 Trubech, 1939-1945 Röhren; l. 1287 de Trubech, 1348 in Trubkach, 1359-1375 Trubka, 1375 de Trubek, 1382 Trubec, Trubca, 1688-1863 Trubeca. 1850 s. o. Kojetín, 1885 Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1476 byly Troubky dočasně pusté. 1850 sam. obec, 1956 část obce připojena k Henčlovu. M: 1629 (Přerov), 1715 (Tovačov), 1768 T r o u b k y viz Štítina, o. Opava T r o y e n d o r f viz Trojanovice, o. Nový Jičín T r o m, T r ö m b viz Třebom, o. Opava T r s e b c h y n viz Třebčín, o. Olomouc T r s y e m e s e k viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk TRŠALY, z., o. Přerov Č. 1437-1466 Tršaly (osídlené), 1499-1683 pusté, 1491 částečně zatopeny rybníkem; l. 1131 Tersaleh, 1372 Tyrschaly, 1436 in Drssal. Ves zanikla v 15. stol. v trati Tršálek, Tršaly severně od Řikovic. TRŠICE, o. Olomouc Č. od 1438 Tršice, 1640 Stršice (Strssicze), 1893 Třšice, lidově Tršece; n. 1633-1673 Terschitz, 1718 Trtschitz, 1720-1918 Trschitz, 1798 a za okupace Tirschitz, 1872 Teschitz (recte Trschitz); l. 1282-1473 Trssicz, 1360-1384 Tirsicz, Tirssicz, Tyrsicz, 1364-1365 Trissicz, 1371 Thirssicz, Tyrssicz, 1376 Tirsouicz, 1397-1448 Trssicz, Turssicz, 1437 Trssicze, 1570 Trssitz, 1771 Trschitium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Olomouc. Od 1526 městečko, 1850 sam. obec s osadou Zákřov (1910 sam. obec, 1976 znovu m. č. Tršic). 1971 spol. MNV s Vacanovicemi, 1974 připojeny Lipňany, 1975 připojeny Vacanovice a Přestavlky se Suchonicemi a Hostkovicemi a 1976 Doloplazy. V roce 1990 se znovu osamostatnily Doloplazy a 1992 Suchonice.

M: 1666 T r t s c h i t z viz Tršice, o. Olomouc T r u b c a, T r u b e c, T r u b e c a, T r u b e c h, T r u b e k viz Troubky, o. Přerov T r u b e l c z e, T r u b e l e c, T r u b e l i c e viz Troubelice, o. Olomouc T r u b i s i n viz Strupšín, o. Šumperk T r u b k a, T r u b k y viz Štítina, o. Opava a Troubky, o. Přerov T r u b l i c e, T r u b l i c z viz Troubelice, o. Olomouc T r u p k e viz Štítina, o. Opava T r u p š í n viz Strupšín, o. Šumperk TRUSOVICE, o. Olomouc Č. od 1505 Trusovice, l847 Truzovice, lidově Trosovice; n. 1370-1945 Trusowitz, Trussowitz, 1673 Trossowitz; l. 1360 Trussouicz, 1508 Trussowicz, 1771 Trusowitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Bohuňovic. M: 1657 (Bohuňovice) T r ü b e l n viz Úblo, o. Opava T r ü b e n z viz Břevenec, o. Olomouc T r ü m b, T r y b o u m viz Třebom, o. Opava T r z a n o w i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek T r z e b o w i c e, T r z e b o w i t z viz Třebovice, s. Ostravy T r z e m e n i c z k o, T r z e m e n i n k y viz Střemeníčko, o. Olomouc T r z e m e s s k o w T r z e m i s l e viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk T r z e n e c, T r z e n i e t z viz Třinec, o. Frýdek-Místek T r z e n k o w i t z viz Třanovice, o. Frýdek-Místek

T r z e p s i n, T r z e p s s i n viz Řepčín, s. Olomouce a Třebčín, o. Olomouc T r z e p t s c h e i n viz Třebčín, o. Olomouc T r z e s s c z i n a, T r z e s t, T r z e s t y n a, T r z e s t i n i u m viz Třeština, o. Šumperk T r z e w o w i t z, T r z i e b o w i c z e viz Třebovice, s. Ostravy T r z i e c z i n a viz Třeština, o. Šumperk T r z i t e s c h, T r z i t i e s c h, T r z i t i e z, T r z i t i z, T r z i t z i e s c h viz Střítež, o. Frýdek-Místek T r z y e b o w i c z e viz Třebovice, s. Ostravy T r z y c i e ż, T r z y c i e s z viz Střítež, o. Frýdek-Místek T r z y n i e c, T r z y n i e t z viz Třinec, o. Frýdek-Místek T r ž e m e c ž k o viz Střemeníčko, o. Olomouc T r ž e m e s k o viz Třemešek, s. Dolních Studének, o. Šumperk T r ž e m i e s s t n a viz Třemešná, o. Bruntál T r ž e n e t z viz Třinec, o. Frýdek-Místek T r ž e p c ž i n, T r ž e p e c h e i n, T r ž e p s c h i n, T r ž e p s s i n a, T r ž e p t c ž i n viz Třebčín, o. Olomouc T r ž i t e s c h, T r ž i t i e ž, T r ž y t i e ž viz Střítež, o. Frýdek-Místek T ř a n k o v i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek TŘANOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1431-1448 a 1607-1648 Třenkovice (Trzienkowicze), 1523 a 1603 Třankovice, od 1533 Třanovice, od 1568 Dolní a Horní Třanovice, 1545-1600 ze Stržankowicz, 1570-1572 ze Strženkowicz, 1632 Třenovice, lidově Střanovice; n. 1443 von Trzenkowitz, 1720-1945 Ober und Nieder Trzanowitz, Ober und Nieder Tržanowitz; l. 1450 de Trzenkowitz, 1688 in Trzanowitz, 1724 Třanowice; p. od 1850 Trzanowice Dolne a Górne. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Frýdek-Místek.

Od 1850 tvoří katastrální obce Horní a Dolní Třanovice jednu správní obec, 1972 spol. MNV pro Horní Tošanovice, 1980 m.č. Hnojníka, 1990 sam. obec. M: 1773 (Hnojník) TŘEBČÍN, o. Olomouc Č. od 1540 Třebčín, též Třepčín, Třepšín, 1771 Stržebczyn, 1793 Tržepssina; n. 1676-1718 Tržepcžin, Tržeptcžin, 1720 Trepschin, 1751 Tržepechein, 1771 Strzebein, 1839-1905 Trzepschein, Trzeptschein, Třeptschein, 1905-1945 Treptschein; l. 1131 Trebsine, 1281 Trepsin, 1296 Trsebschyn, 1389 Trzepsin, 1672 Tržepschin, 1771 Strzebinium. Od 1850 s. o. a o. Prostějov, od 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1980 m. č. Lutína. M: 1720 (Slatinice) T ř e b o h o s t i c e viz Dřevohostice, o. Přerov TŘEBOCHYNĚ, z., o. Šumperk Č. 1457 do Třebochně (osídlené), 1517 pustá ves Třebochyně, 1588 louky na Třebochyni drží lidé z Mladoňova. Ves zanikla v 15. stol. na potoku pod Mladoňovem. TŘEBOM, o. Opava Č. 1451-1461 a lidově Střebom, od 1465 Třebom, ale 1473 Třebuom, 1515, 1583, 1870, 1885 Třeboň; n. 1377 Treboum, Troboum, 1607-1608 von Terme, Troeme, 1608 Triem, 1609-1611 Trümb, v 17.-18. stol. běžně Thrömb, 1704, 1784, 1830 Tröm, 1720-1945 Thröm; l. 1349 Tryboum, 1429 de Trebawn, 1655 Trimb, 1704 Trömensis parochia, i 1885; p. 1830 Strzeboń. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava, 1949 Hlučín, 1960 Opava. Nedaleko této (Velké) Třebomě zanikla v 15. stol. Malá Třebom. - Viz příslušné heslo! 1975 spol. MNV se Sudicemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1945 T ř e b o ň viz Třebom, o. Opava TŘEBOVICE, s. Ostravy Č. od 1424 Třebovice (Trzebowicze), 1431 a 1464 ta Střebovice, 1584 na Trzyebowiczy, 1608 Trziebowicze, 1624-1922 a lidově Střebovice, odtud jen Třebovice; n. 1377 Driwicz(?), 1720 Trzebowitz, Trzewowitz, Tržebowitz, Czrzebowitz, 1736-1918 Trzebowitz, 1771-1918 též Strzebowitz, 1798 Stržebowitz, 1938-1945 Strebowitz; l. 1278 Trebenouicz(?), 1374 Trziebouicz(?), 1771 Strzebovitium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Ostrava; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1928 Hlučín, 1938 Bílovec, 1945 Hlučín, 1949 Ostrava-okolí. 1960 Ostrava. 1532 městys, 1850 městečko, 1957 sloučeny s Porubou, s níž připojeny k Ostravě.

M: 1661 (Poruba) T ř e č e ž viz Střítež, o. Frýdek-Místek T ř e d v o r y viz Tři Dvory, o. Olomouc T ř e m e n í č k o, T ř e m e n í n e k, T ř e m e n í n k y viz Střemeníčko, o. Olomouc T ř e m e š k o viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk TŘEMEŠEK, s. Dolních Studének, o. Šumperk Č. 1406 a 1409 Třemeško, od 1412 Třemešek, osazený do 1504, 1510-1527 pustý, 1464-1771 Střemešek, 1590 Třemešek pod Frankštátem, 1720 Třemešek, 1798 Tržemesko; n. 1554 Jernsdorf, 1568-1718 Jonsdorf, 1720-1945 Johrnsdorf; l. 1340 Johrnsdorf, 1353 Trsyemsek, 1358 in Trsemescu, 1371 Tremescaw, Strzemescow, 1397, 1420-1447 Trzemesska, 1412 Trzemessek, 1415 Trzemesko, Strzemessek, 1420 Trzemyessek, 1771 Johrnsdorfium. Ves zanikla počátkem 16. stol., na jejím místě postaven 1587 zámek, při něm původní dvůr, od 1850 s. osady Králec. M: 1668 (Nový Malín) TŘEMEŠEK, s. Oskavy, o. Šumperk Č. 1559 pustá ves Třemešsko, 1560 pustá ves Střemiško, 1564 ves nová Trziemessko, 1588 Třemeško, v poslední třetině 16. stol. a v první pol. 17. stol. někdy i Trzemeskow, 1771 Trzemisle, 1798 Tržemisko, 1839-1847 Třemešsko, 1872-1885 Třemešík, od 1893 Třemešek; n. 1602 von Trzimischl, 1607 von Zechemischel, 1669-1676 Tschiemischel, 1718-1945 Tschimischl, 1772 Tschümischel; l. 1371 Trziemessko, 1771 Tschimischlium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. Prvý doklad prý 1334(?). Ves zpustla patrně v 15. stol., vysazena mezi 1561-1563. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Oskavy. M: 1610 (Úsov), 1652 (Hradečná), 1757 (Mladoňov) T ř e m e š í k viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk TŘEMEŠNÁ, o. Bruntál Č. 1536 fojtství v Liptani dostává i správu poddaných v Třemešné, až se ves osídlí; 1554 ke vsi Tržemiesstne, 1570 ves Třemošná jinak Refrsdorf, 1580 Třemešná (Trzemessna, Tremossna), roboty ve dvoře třemošenském, 1581 Rewersdorf, 1585 Trziemessna, 1847 Rewersdorf, od 1872 znovu Třemešná; n. 1407 Rewersdorf i 1545 a 1751, 1630 Reibersdorf, 1676-1718 Rebersdorf, 1720 Erbersdorf(!), 1771 Rabersdorf, 1746-1945 Röwersdorf; l. 1255 Renuerdestorph, 1267 Renfriedestorph, 1320 a 1389 Rinfridisdorf, 1389 a 1402 Reinersdorf, 1393 Rewerstorf, Reymersdorf, 1413, 1437 Remersdorf, Rewersdorf, 1655-1672 Röbendorf, Röbersdorf, 1771 Rabersdorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena 1535-1540.

Od 1850 stále sam. obec s osadami Artmanov a Damašek, 1964 připojeny Rudíkovy. M: 1614 (Liptaň), 1622 (Vysoká), 1707 (Jindřichov), 1783 T ř e m e š s k o, T ř e m i s k o, T ř e m i s l e viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk T ř e n e c viz Třinec, o. Frýdek-Místek T ř e n k o v i c e, T ř e n o v i c e viz Třanovice, o. Frýdek-Místek T ř e š č i n a, T ř e š e č n á viz Třeština, o. Šumperk TŘEŠTINA, o. Šumperk Č. od 1480 Třeština (Tržiesstina apod.), 1490-1577 Třeščina (Trzessczina), 1587 ze Strzesstienie, 1720 Trestina, 1771 Tržestein, 1847 Střeština, lidově Třešečná; n. 1677-1945 Tritschein, 1751 Trebtschein, 1771 Trischtein, 1798 Trischein, Tržesstin, l. 1353 Trzieczina, 1358 Trssesczin, 1360-1366 Trsseczina, Trssczina, 1371 in Trisczyn, 1373 Trzest, 1387 Trzestyna, 1447 Trzessczina, 1672 Trischain, 1771 Trzeschtinium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec se skupinou domů Háj, 1980 připojena k Mohelnici, 1990 sam. obec. M: 1610 (Úsov), 1617 (Dubicko) T ř e t ě z í viz Střítež, z. u Slavkova, o. Olomouc TŘI DVORY, o. Olomouc Zal. 1291; č. od 1552 Třídvory, Tři Dvory, 1593 ze Třech Dvorů, 1601 Pečet dědiny Trzidworu, 1618 list odmrtní dědiny Tržedwor, lidově Tředvore; n. 1393 Dreyhof, Dreyhofen, 1542 Dreyhöffe, 1592-1611 von Dreyhoffe, Dreyhof, 1650-1945 Dreihöfen, někdy i Dreyhöfen, 1692 Neyhof, 1771 Drey Höffen; l. 1415 in villa Trzy Dwory, 1658 ex Dreyhofen, 1771 Tri villa. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Červenky, 1976 m.č. Litovle. M: 1657 (Litovel) TŘI DVORY, z., o. Šumperk L. 1415 Trzy Dwory. Zanikly v 15. stol. u Kolšova, jsou totožné s Medelským. T ř i L á n y viz Medelské, o. Šumperk T ř í d v o r y viz Medelské, o. Šumperk a Tři Dvory, o. Olomouc TŘINEC, o. Frýdek-Místek

Č. 1457-1458 Stincze, od 1444 Třinec, ale 1767-1773 Třenec, 1523 Strzenetz, 1679 na Trzynci, 1787-1798 Trzenyetz; n. 1457-1458 von Tyncz, 1720-1893 Trzenietz, 1770 Trženetz, 1850 Trzinietz, 1894-1945 Trzynietz; l. 1472 de Trzencza; p. 1850 Trzyniec. 1850 s. o. a o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1931 povýšen na město, 1946 připojeny jako m.č. Lyžbice, Puncov Konská a Dolní Lištná, 1960 připojeny m.č. Horní Lištná a Kojkovice, 1980 připojeny jako m.č. Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra a Vendryně (ta jen do 1994). M: 1784 T ř í t e ž viz Střítež, o. Frýdek-Místek, Střítež, z. u Slavkova, o. Olomouc, Střítež nad Ludinou, o. Přerov a Střítež, s. Klopiny, o. Šumperk T ř i t ě ž viz Střítež, o. Frýdek-Místek T ř š i c e viz Tršice, o. Olomouc T s a b i s a u viz Čavisov, o. Opava T s a u t s viz Sudice, o. Opava T s c h a b i s a u viz Čavisov, o. Opava T s c h e d r a k o w, T s c h e d r i c h viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk T s c h e c h viz Čechy, o. Přerov T s c h e c h o w i t z viz Čechovice, o. Olomouc T s c h e k i n viz Čekyně, o. Přerov T s c h e l a d n a viz Čeladná, o. Frýdek-Místek T s c h e l e c h o w i t z viz Čelechovice, o. Přerov T s c h e n t a l, T s c h e r n o t i n viz Černotín, o. Přerov T s c h e r n o w i e r viz Černovír, s. Olomouce T s c h e r t o r e i viz Čertoryje, o. Olomouc T s c h e c h s d o r f, T s c h e s c h d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc T s c h e w i s a w viz Čavisov, o. Opava T s c h i d r i c h, T s c h i d r i c h i u m viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk T s c h i e m i s c h e l, T s c h i m i s c h l, T s c h i m i s c h l i u m viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk T s c h i r m, T s c h i r m b,

T s c h i r m i u m, T s c h i r n viz Čermná, o. Opava T s c h i t t e l n viz Štítina, o. Opava T s c h ö d e r i c h, T s c h ö d r i c h viz Štědrákova Lhota, o. Šumperk T s c h ö m b e r g viz Šumperk, o. Šumperk T s c h ü m i s c h e l viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk T s o s n viz Sosnová, o. Bruntál T u c a p i, T u c z e p y, T u c z ž i a p p, T u c ž a p, T u c ž e p viz Tučapy, o. Olomouc T u c z i n i u m, T u c z y n, T u c ž í n viz Tučín, o. Přerov TUČAPY, o. Olomouc Č. 1490-1535 Tučepy (Tuczepy), od 1492 Tučapy, lidově Točape; n. 1673-1847 Tucžap, 1718-1751 Tucžiapp, 1798 Tucžep, 1872-1885 Tuczap, 1893-1918 Tučap, 1939-1945 Tutschap; l. 1131 Tucapi, 1235 Tuczep, 1358-1508 in Tuczap, 1771 Tuczapium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 s. Bolelouce, 1976 m.č. Dubu nad Moravou. M: 1650 (Dub nad Moravou) TUČÍN, o. Přerov Č. od 1447 Tučín (Tuczyn, Tucžin), 1620 z dědiny Tencziena, lidově Tučén; n. 1601 Tutschein, 1675-1794 Tucžin, 1692 Tuczyn, 1771-1945 Tutschin; l. 1351-1508 Tuczin, Tuczyn, 1376 Tucyn, 1771-1863 Tuczinium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Želatovicemi, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1629 (Přerov), 1657 (Dřevohostice), 1663 (Pavlovice u Přerova) TUPEC, o. Přerov Č. 1402 v Tupci, 1406 z Tupece, 1418 z Tupce, odtud stále Tupec, ale 1418 v Stupci, 1554 ves Stupec; n. 1676-1718 Tupecz, 1751-1945 Tupetz; l. 1275, 1374, 1672 de Tupecz, 1771 Tupetium. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Veselíčka. M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1788 (Dolní Újezd)

T u p e t z viz Tupec, o. Přerov T u p s c h a n viz Dubčany, o. Olomouc T u r n a w k a viz Trnávka, o. Nový Jičín TUROVICE, o. Přerov Č. od 1480 Turovice; n. 1676-1945 Turowitz; l. 1131 Turouicih, 1365-1446 Thurowitz, Turowicze, 1771 Turovitium. 1850 s. o. Bystřice p. H., 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Dřevohostic, 1983 název zanikl, 1984 obnoven, 1990 sam. obec. M: 1657 (Dřevohostice) T u r o w i t z viz Turovice, o. Přerov T u r s s i c z viz Tršice, o. Olomouc T u s a t i c i viz Těšetice, o. Olomouc T u s s i c z viz Tršice, o. Olomouc T u t t e r s d o r f viz Dětřichov u Uničova, o. Olomouc T u t s c h a p viz Tučapy, o. Olomouc T u t s c h e i n, T u t s c h i n viz Tučín, o. Přerov T ü l l e n d o r f viz Tylov, o. Bruntál T ü r n viz Děrné, o. Nový Jičín TVRDKOV, o. Bruntál Č. od 1512 Tvrdkov, 1720 Ziwersk, 1798 Ziwerkow, 1839-1847 Březaw, též Tvrdkov, 1850 Tvrtkov; n. 1573-1575 Purgkhen, 1575 Birken, Pirken, 1576 Pirka, Pürchhen, 1583 Pürkau, Pürkenn, 1586 a 1667 Hertendorf, 1603 Purkha, Purkhaw, 1610 Purcka, Purckha, 1620 Pürkkau, Bürckau, Puerckau, 1621 Birckau, 1623-1656 Bierkau, 1628 Pyrkau, 1630 Pÿrschaü, Birschaü, 1678 Pürckaw, 1683 Pürckow, 1689 Bürckaw, 1692 Pirkat, 1718-1945 Pürkau, 1720 a 1847 Pirkau, 1748-1798 Purkau, 1749 Birckau; l. 1349 Twirdkow, 1353 Twrdkow, 1398 Twrdkaw, 1771 Pürkavia. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1958 společný MNV s Mirotínkem, 1967 společný MNV s Horním Městem, 1980 jeho m.č., 1991 od Horního Města odloučeny Tvrdkov, Mirotínek a Ruda a vytvořena sam. obec Tvrdkov s m.č. Mirotínek a Ruda. M: 1625 (Rýmařov), 1673 (Horní Město), 1785 T w i n g e n b e r c h viz Tepenec, z., o. Olomouc T w i r d k o w viz Tvrdkov, o. Bruntál T w u r viz Petrovice, z., o. Nový Jičín

T y c y n, T y c z e i n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín T y c z i n viz Nový Jičín, Starý Jičín, o. Nový Jičín T y c z n, T y c z s c h e i n viz Nový Jičín, o. Nový Jičín T y z c e y n viz Starý Jičín, o. Nový Jičín T y e c h a n o w i c z e viz Nové a Staré Těchanovice, o. Opava T y e r n a viz Děrné, o. Nový Jičín T y e s e k viz Tísek, o. Nový Jičín T y l e n d o r f, T y l o n i s v i l l a viz Tylov, o. Bruntál TYLOV, o. Bruntál Č. 1542 ves pustou Ptaylow, i 1575-1576 pustý, 1578 ves pustou Ptejlov, ale 1576 Sirotčí registra pro ves Tilow (lidé přišli ze Slezska), 1582 ves nová Pteilow, 1594 Ptejlow, 1618 Pteylow, 1771 Tillnowicze, 1839-1846 Ptěglov, Teglow, Tillowice, 1847 Panstwí(!), 1872 Týlow, od 1883 Tylov; n. 1592 Tyllendorf, 1593-1945 Tillendorf, 1609 Tüllendorf, 1621 Dilein; l. 1317 Tylendorf (nově založený), 1351 Tylonis villa, 1397-1437 Tilovicz, Tylowicz, 1771 Tillendorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1960 osada Lomnice u Rýmařova. Zpustl v 15. stol., obnoven asi v r. 1576. M: 1656 (Lomnice u Rýmařova) TYLOVICE, o. Vsetín Č. od 1505 Tylovice (Tilovice), 1517 ze Štylovic; n. 1675 Tylowitz, 1718-1945 Tillowitz; l. 1771 Tillovitium. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Val. Meziříčí; 1850 o. Val. Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1960 m. č. Rysové, která 1980 připojena k Rožnovu pod Radhoštěm jako dvě m.č. Tylovice a Hážovice. Viz příslušná hesla! M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm) T y m e n e c viz Temenice, s. Šumperka TÝN NAD BEČVOU, o. Přerov Č. 1480 Tyn, 1517-1539 Tajn, Tayn, 1594, 1850-1872 Tejn, 1626-1863 Teyn, 1872-1949 Týn, od 1949 Týn nad Bečvou; n. 1688 Tayn, Theyn, 1751-1846 Tein, 1771-1945 Thein; l. 1447 Tyn, 1672 Tein, Thein, 1771 Thein, 1863 Týna. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Lipníka n. B., 1992 sam. obec.

M: 1623 (Lipník nad Bečvou), 1784 T y n viz Týneček, o. Olomouc T y n, T ý n a viz Týn nad Bečvou, o. Přerov T y n c z viz Třinec, o. Frýdek-Místek a Velký Týnec, o. Olomouc T y n c z e k viz Týneček, o. Olomouc TÝNEČEK, o. Olomouc Č. od 1406 Týneček, ale 1517-1615 Malý Tejneček, 1518 Tayneczek, 1771 Tyniczek, 1798-1847 Teinicžek, Teinetschek, Tegnieček, Tegneček, 1850 Teiničky, Tejničky, 1872 Tejníček, lidově Téneček; n. 1676 Teynecžek, 1718 Tayniczek, 1771 Teynitschek, 1798 Kleinteinitz, 1847-1854 Teiniecžek, 1850-1918 Teinitschek, 1872 Teinischek, 1939-1945 Kleinteinitz; l. 1263-1314 Tynczek, 1314 Tyn, 1364 Parua Tyncz, 1406 Tynezzk, 1587 Tainicz, 1691 Tainecžko, 1771 Teiniczkium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1974 s. Olomouce. M: 1682 (Olomouc – P. Marie na Předhradí), 1785 (Olomouc – Chválkovice) TYRA, o. Frýdek-Místek Č. od 1621 Tyra; n. 1692-1945 Tyra, 1894 Tyrra; p. od 1850 Tyra. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Český Těšín; 1850 o. Těšín, 1956 Frýdek-Místek. Ves vznikla oddělením od Oldřichovic, ve větší míře osazována teprve od 1644. 1980 připojena jako m.č. k Třinci. M: 1745 (Vendryně), 1720 a dále (Střítež) T y r m, T y r n, T y r n a viz Děrné, o. Nový Jičín T y r n a u viz Děrné, o. Nový Jičín a Trnávka, o. Nový Jičín a o. Přerov T y r n a w viz Děrné, o. Nový Jičín T y r n a w a viz Trnávka, o. Přerov T y r n e viz Děrné, o. Nový Jičín T y r n i c z viz Tršice, o. Olomouc T y r s c h a l y viz Tršaly, z., o. Přerov T y r s i c z viz Tršice, o. Olomouc T y s e k viz Tísek, o. Nový Jičín T z e r n o w i e r viz Černovír, s. Olomouce T z i e s c h k o w i t z, T z i e s l a v viz Těškovice, o. Opava

T z i r m a w viz Čermná, o. Opava T z o c h e c z a n s viz Paseka, o. Olomouc a Těchanov, o. Bruntál T ž e s c h k o w i t z viz Těškovice, o. Opava U d u b a viz Dub nad Moravou, o. Olomouc U b e r f u h r viz Přívoz, s. Ostravy U b i c ž t o w, U b i s t o v viz Obectov, o. Olomouc ÚBLO, o. Opava Č. 1523 a 1872 Hublo, 1771 Aubla, 1847 Aublowa, od 1850 Úblo; n. 1377 Ubla, 1417 Aubel, 1524-1945 Aubeln, 1608 von Ubeln, 1619 Trübeln, 1771 Aubela, 1847 Aubele, 1872 Aubel; l. 1771 Aubela, 1847 Aubele. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1963 i se svými osadami Kolnou a Pochní připojeno k Brumovicím jako m. č. M: 1686 (Brumovice) U b y c s s t o w, U b y c z s s o w viz Obectov, o. Olomouc U d e r l i c e, U d e r l i t i u m, U d e r l i t z viz Odrlice, o. Olomouc Ú d o l í viz Horní a Dolní Údolí, o. Bruntál ÚDOLNÁ, o. Olomouc Č. 1581 Keprczau, 1585 Gepirzow, Geprcžau, 1651 v Keprssowie, 1771 Keprczow, 1793 Geprdowice, 1835-1846 Geppercowa, 1847 Gepertkovice, 1850 Geprtovice, 1893-1948 Keprtovice, 1872-1906 Kepertovice, od 1948 Údolná; n. 1654-1676 Gepershaw, Gepertshaw, 1718-1771 Geppertzau, Gepperzau, 1720, 1847, 1893-1945 Geppertsau, 1850 Göperzau, 1872-1885 Gepperzau; l. 1771 Gepperzovium. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, (1949 Olomouc). 1850 sam. obec s názvem Keprtovice, 1948 stanoven úřední název Údolná a téhož roku obec zrušena. M: 1659 (Město Libavá) U d r i l i c e, U d r l i c e viz Odrlice, o. Olomouc U d r n ě viz Vendryně, o. Frýdek-Místek U g e s t viz Újezd, o. Přerov U g e z viz Velký Újezd, o. Olomouc

U g e z d viz Horní Újezd, o. Přerov, Újezd, o. Olomouc a o. Šumperk U g e z d L a s a n e viz Lašťany, o. Olomouc U g y e z d b l í ž M o h e l n i c e viz Újezd, o. Šumperk U e l p e r d e h viz Velprdy, z., o. Olomouc U g r i c i c viz Uhřičice, o. Přerov U g w a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek U g y e z d viz Újezd, o. Šumperk UHELNÁ, o. Jeseník Č. 1893 Sergsdorf, od 1924 Serksdorf, od 1948 Uhelná; n. 1462 Sorgistorf, 1610 Sorgsdorf, 1567-1810 Soergsdorf, 1836-1945 Sörgsdorf; l. 1290 Sorykesdorph, 1417 Soriksdorf, 1420 Sorksdorf. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Dolním Fořtem, Horním Fořtem, Zastávkou, 1950 k ní připojeny Nové Vilémovice jako m. č. i se svými osadami, takže 1960 měla Uhelná m. č. Červený Důl, Dolní Fořt - Mlatci a Zahradníci, Horní Fořt, Hraničky a Nové Vilémovice, kdežto osada Zastávka 1960 splynula s obcí; část osady Dolní Fořt, zvaná Dolní Fořt-Domkaři, s ní stavebně splynula a název zrušen 1965. M: 1678 (Vlčice), 1837 U h e r č i c e viz Kopaniny, o. Opava a Uhřičice, o. Přerov U h l e ř o v viz Uhlířov, o. Opava UHLÍŘOV, o. Opava Č. od 1517 Uhleřov, Uhléřov, Uhlířov, 1771 Ulleržow, lidově Uleřovo; n. 1567, 1677, 1718, 1771 Köllersdorf, 1561 Kohlersdorf, 1683-1945 Köhlersdorf, 1716-1798 též Kellersdorf; l. 1389-1435 Uhlerzow, 1436 Ulerzow, 1437 Uhlerziow, 1771 Kellersdorf. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 spol. MNV s Oticemi, 1979 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1698 (Slavkov), 1786 (Štáblovice) U h n i c e viz Vojnice, o. Olomouc U h r i c z i c z, U h r i t s c h i t z, U h r s h i t s c h i t z, U h r z i c z e, U h r z i c z i t z, U h r ž i t š i c z e, U h ř e č i c e, U h ř i c e viz Uhřičice, o. Přerov U h r ž o w viz Uhřínov, o. Přerov

UHŘIČICE, o. Přerov Č. 1480 pusté Uhřičsko, 1517 v Uherčicích u Kojetína (osedlých), 1540 Uherčice, od 1580 Uhřičice (Uhržicžic ze apod.), 1600 a 1650 Uhrzicze, 1793 Uhržitšicze, lidově Uhřečice; n. 1676 Dorf Uherčice, 1718-1918 Uhrziczitz, Uhřitschitz, Uhrschitschitz, Uhritschitz, Uhritschitz, Uhriczitz, za okupace Auherschitz; l. 1131 Ugricich, 1174 Ugricio, 1178 Uhriczicz, 1358 Huhrziczicz, 1370 Aurczicz, Aur zicz, 1390-1508 Uhrzyczicz, 1771 Uhr zititium, 1863 Uhřičicium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Přerov. Obec na krátkou dobu v 15. stol. zpustla, 1503 znovu osídlena. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Kojetína, 1990 sam. obec M: 1715 (Kojetín) U h ř i č i c i u m, U h ř i č s k o viz Uhřičice, o. Přerov UHŘÍNOV, o. Přerov Č. od 1480 Uhřinov, Uhřínov (Uhržynow), 1627 z Uhřinovsi, 1634 Urzinow, 1798 Uhržow, lidově Uřínov; n. 1672-1945 Ungersdorf; l. 1371, 1437, 1446 Uhržinow, 1372 in Uhrzinowa Lhota, 1771-1863 Ungersdorfium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obc, 1976 m.č. Hranic. M: 1644 (Drahotuše) U h ř í n o v a L h o t a, U h ř i n o v e s, U h ř o v, U ř i n o v viz Uhřínov, o. Přerov U c h w a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek ÚJEZD, o. Olomouc Č. 1409 "Ugezd na štermberském panství", 1480-1517 a 1850-1974 Újezd, (Ugezd), 1516-1849 Augezd, 1562 a 1591 ves Velký Augezd, 1591 "Pečet dědiny Augezda k Šternberku náležející", 1624 Ogezd, od 1950 též Újezd u Uničova, lidově Ójezd; n. 1599-1945 Augezd, 1645 Oies, 1692 Ojezd, 1846 Augest; l. 1280-1409 Ugezd, 1376 Ugesd, 1771 Augezda. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1960 připojeny Haukovice a Rybníček. M: 1607 (Uničov), 1653 ÚJEZD, o. Šumperk Č. 1447 v Ugyezdie blíž Mohelnice, 1545-1625 Augezd, 1608 Ojezd, 1630 Oujezd blíže Mohelnice, 1771-1850 Augest, Augezd, Aujezd, od 1872 Újezd; n. 1676-1945 Augest, Augezd, Aujezd, 1772 Augezd bei Muglitz; l. 1379 Ugyezd, in villa Ugezd prope Muglicz, 1672 Oyes sive Augesdum, 1771 Augezda.

1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Dolní Valdsee, který po 1945 s ním sloučen, 1976 m.č. Mohelnice. M: 1641 (Vyšehorky) Ú j e z d viz Dolní Újezd, o. Přerov Ú j e z d P a r v u m viz Dědinka, s. Troubelic, o. Olomouc ÚJEZDEC, o. Přerov Č. 1516-1691 Augezdecz, 1517 z Újezdce, 1552 z Oujezdečka, 1668 Obecní pečet dědiny Avgestcze, 1771-1850 Augezd, 1872-1906 Újezd, od 1893 Újezdec; n. 1676-1885 Augezd, 1720 Auiest, 1771-1846 Augest, 1893-1918 Aujezd, 1939-1945 Aujestetz; l. 1131 Ugezdec, 1294 Ugest, 1771 Augezda, 1863 Aujezda. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1850 sam. obec, pouze v letech 1949-1954 spojen s Přerovem jako Přerov V – Újezdec, 1976 jeho m.č.. M: 1651 (Přerov) U k v a l d y viz Hukvaldy, o. Frýdek-Místek U l b r s d o r f viz Albrechtice u Rýmařova, o. Bruntál U l l e r s d o r f viz Velké Losiny, o. Šumperk U l e r z o v, U l e ř o v, U l e ř o v o viz Uhlířov, o. Opava U l i c e viz Dlouhá Ulice, s. Šternberka, o. Olomouc a Vlčnov, o. Nový Jičín U l i s c h e n viz Dolní a Horní Olešná, o. Šumperk U l l e r ž o w viz Uhlířov, o. Opava U l l e s c h a w viz Olšany, o. Šumperk U l l i s c h e n viz Dolní a Horní Olešná, o. Šumperk U l l i s c h e n I n f e r i o r viz Dolní Olešná, o. Šumperk U l l i s c h e n S u p e r i o r viz Horní Olešná, o. Šumperk U l m i c z, U l m i t z viz Olomouc U l r i c i v i l l a viz Oldřichov, z., o. Olomouc, Oldřichovice,. o. Frýdek-Místek a Velké Losiny, o. Šumperk U l r i c o v i c i u m, U l r i c h o v, U l r i c h o w i t z, U l r i c h s d o r f viz Oldřichov, o. Přerov

U l r i c h s d o r f viz Velké Losiny, o. Šumperk U l r i c h s h o f viz Oldřichov, z., o. Olomouc U l r y c h o v, U l r y c h o v i c e viz Oldřichov, o. Přerov U n a t i c z i viz Únětice, z., o. Olomouc U n č o v viz Uničov, o. Olomouc UNČOVICE, o. Olomouc Č. 1410-1605 Hončovice, 1492 Honšovice, 1561 z Hoňčovic, 1565-1921 Hunčovice, od 1636 Unčovice, lidově Hončevice, Ončovice; n. 1655-1945 Huntschowitz, ale 1678 Huntzewitz, 1716 Hundschowitz, 1720 Hunczowicz, 1798 Hontschowitz; l. 1349-1417 Hoczowitz, 1365 Horziczouicz, 1361 a 1399 Hunschowicz, 1391-1418 Honczowicz, 1398 Honczowicze, 1771 Hunczovitium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec s osadou Březové, 1960 m. č. Rozvadovice, 1980 m.č. Litovle. M: 1625 (Náklo) U n d e r d o r f viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava ÚNĚTICE, z., o. Olomouc L. 1078 Uneticzi, 1161 Unaticzi. Ves zanikla poblíže Klášterního Hradiska. U n g a r s c h ü t z viz Kopaniny, s. Staré Plesné, o. Opava U n g e r s d o r f, U n g e r s d o r f i u m viz Uhřínov, o. Přerov U n i c e viz Vojnice, o. Olomouc UNIČOV, o. Olomouc Od 1446 stále Uničov, v 16.-17. stol. a 1832-1872 též Unčov, 1771-1847 Hunčov, lidově Hončov; n. 1307 a 1426 Neustadt, 1391 Newenstat, 1399 Neuestete, Neuenstat, 1422 Neustat, 1437 der Newnstat Unyczow, 1454 Neüstädtlein, 1601 von der Mahrischen Neustadt, 1630-1945 Mährisch Neustadt, 1633 Newstatt; l. (1220) Uniczow, 1223 Unisow, 1232-1272 Unichow, 1290-1467 Nova Civitas, 1327 in Nova Civitate circa Olomucz, 1353 Vnicow, 1359 Vniczow, 1381-1407 Unczow, 1407 Uniczovia, 1469-1863 Uniczow, 1771 Neostadium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Brníčko, 1974 Horní Sukolom s Novou Dědinou a Želechovice, 1976 Benkov, Renoty s Dětřichovem a Střelice. 1990 se znovu osamostatnily Želechovice. M: 1607 U n t e r A u j e s t,

U n t e r A u g e s t, U n t e r A u g e z d viz Dolní Újezd, o. Přerov U n t e r B e t s c h w a viz Dolní Bečva, o. Vsetín U n t e r B u s e l e viz Dolní Bušínov, o. Šumperk U n t e r E l l g o t h viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek U n t e r F r i e s e viz Březná, o. Šumperk U n t e r G e s t r z e b i viz Jestřebíčko, o. Šumperk U n t e r G l ä s e r s d o r f viz Dolní Sklenov, o. Frýdek-Místek U n t e r H e i n z e n d o r f viz Hynčina a Hynčice nad Moravou, o. Šumperk U n t e r H e r m e r s d o r f, U n t e r H e r m s d o r f viz Temenice, s. Šumperka U n t e r H i e r s c h b e r g viz Jelení, o. Bruntál U n t e r J a s e n k a viz Jasénka, o. Vsetín U n t e r L a n g e n d o r f viz Dolní Dlouhá Loučka, o. Olomouc U n t e r L i t s c h, U n t e r L i t z viz Lidečko, o. Vsetín U n t e r L o m n a viz Dolní Lomná, o. Frýdek-Místek U n t e r M o h r a w viz Dolní Moravice, o. Bruntál U n t e r M o r a d o r f viz Zálužné, o. Opava U n t e r N e t s c h i t z viz Dolní Nětčice, o. Přerov U n t e r N e u h o f viz (Dolní) Nový Dvůr, o. Nový Jičín U n t e r N ě č i t z, U n t e r N i e m t s c h i t z viz Dolní Nětčice, o. Přerov U n t e r P a u l o w i t z, U n t e r P a w l o w i t z viz Dolní Povelice, o. Bruntál U n t e r P u s e l l e viz Dolní Bušínov, o. Šumperk U n t e r S c h w ä g e r s d o r f viz Dolní Krčmy, o. Šumperk U n t e r S k l e n a u viz Dolní Sklenov, o. Frýdek-Místek U n t e r S t a d t e l W s e t i n viz Vsetín (Dolní město), o. Vsetín U n t e r S t e p h a n a u viz Štěpánov, o. Olomouc U n t e r T i e s c h i t z viz Dolní Těšice, o. Přerov U n t e r T o s c h o n o w i t z viz Dolní Tošanovice, o. Frýdek-Místek U n t e r U l l i s c h e n viz Dolní Olešná, o. Šumperk

U n t e r W i g s t e i n viz Pohradí, s. Vítkova, o. Opava U n t e r d o r f viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava U n t e r e l l g o t h, U n t e r l h o t, U n t e r l h o t y viz Nižní Lhoty, o. Frýdek-Místek U n t e r n ě č i t z viz Dolní Nětčice, o. Přerov U r z i n o w viz Uhřínov, o. Přerov ÚSOV, o. Šumperk Č. od 1437 Úsov, ale 1504 na Huzově(!), 1477-1846 městečko Ausow, 1493-1566 Ousov, Oušov, 1798 Uzow, 1847 Houzov, lidově Hósov; n. 1416 Awssaw, 1553 von Ause, 1579 auf Awsa, 1608-1623 von Ausa, Aussa, 1676-1872 Aussee, 1883-1945 Mährisch Aussee; l. 1269-1344 Ussow, 1276-1480 Usow, 1366-1371 Aussaw, 1382 Ausau, 1392 de oppido Usaw, 1508 Usow, 1662 Ausow, 1672 ex Oppiddo Aussia, 1771 Aussowium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. Již ve 14. stolměstečko, od pol. 16. stol. vedle něj odlišováno židovské městečko. 1850 sam. obec s osadou Pančava, 1976 m.č. Stavenice (1992 sam. obec), 1985 Police (1990 sam. obec) a Bezděkov u Úsova. M: 1610 U s t e i n viz Ústín, o. Olomouc ÚSTÍ, o. Přerov Č. od 1407 Ústí (Vusti), 1480 ves Ústí před Hranicemi, 1530-1798 Austi, Oustí, lidově Oustí, od 1839 znovu Ústí; n. 1676-1918 Austi, Austy, 1684 Ousti, 1939-1945 Munden; l. 1379 Ustie, 1389 a 1395 Wstye medium, 1403 Ustye, 1771 Aussium, 1863 Austium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadou Novosady (zal. 1707), název Nové Sady oficiálně zanikl mezi 1961-1964, 1976 pro Ústí společný MNV se Skaličkou, 1983 její m.č., 1990 sam. obec. M: 1625 (Hranice), 1662 (Kelč) ÚSTÍ, o. Vsetín Č. 1505 Ústí (Vstij), 1535-1846 Austi, (Austii, Austy), 1569 Uszy, 1531-1548 Oustí, od 1793 Ústí; n. 1663-1918 Austi, Austy, 1939-1945 Austen; l. 1690 Austi, 1771 Austium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val. Meziříčí, 1909 Vsetín. 1975 m.č. Vsetína, 1992 sam. obec. M: 1644 (Vsetín) ÚSTÍN, o. Olomouc

Č. od 1516 Ustin, 1839-1850 Hostín, též lidově, 1849 Hustín, od 1921 Ústín; n. 1677-1918 Ustin, 1718 Ustein, 1720 Ostin, 1939-1945 Austin; l. 1078 a 1378 Ustyn, 1160 Vstin, 1378 Hustein, Hustyn, 1771 Ustinium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec s osadou Skalov, 1976 m. č. Těšetic, 1990 sam. obec. M: 1651 (Těšetice) U s t i n i u m viz Ústí, o. Olomouc U s t o p e c z e viz Hustopeče nad Bečvou, o. Přerov U s t y n viz Ústín, o. Olomouc U s z y viz Ústí, o. Vsetín U t t e n d o r f viz Otice, o. Opava ÚVALNO, o. Bruntál Č. od 1523 Úvalno, 1847-1850 též Uwalina, 1870 Chwalno (?!); n. 1377 Lobinstein, 1414 Lauenstein (?), 1531-1945 Lobenstein; l. 1253-1288 Lobenstein, 1289 Uvalen que dicitur Lobinstein, 1771 Lobensteina. 1850 s. o. a o. Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec s osadami Branice a Červený Dvůr, název Branice zanikl po 1945, 1966 Červený Dvůr připojen ke Krnovu. M: 1656 ÚVOZ, z., o. Šumperk Č. 1480 osedlý, 1490-1494 pustý Úvoz, 1551 pustý Ouvoz; l. 1447 in villa Uwoze. Ves zanikla v 15. stol. pod Líšnicí. U w a l i n a viz Úvalno, o. Bruntál U w o z viz Úvoz, z., o. Šumperk U z o v á, U z o w a viz Huzová, o. Bruntál a Moravská Huzová, o. Olomouc V c a r t á c h viz Záhrobí, z., o. Olomouc V G r u n t ě viz Pasecký Žleb, o. Olomouc V ŽĎÁRECH, z., o. Jeseník L. 1284 Wsdarca, Wsdarch. Ves zanikla u Skorošic, nebo změnila jméno. VACANOVICE, o. Olomouc Č. od 1486 Vacanovice, 1532 Vacinovice, 1885 Vaconovice, 1893 Vacenovice; n. 1673 Wazanowitz, 1718-1791 Waczanowitz, 1839-1945 Watzanowitz; l. 1351 a 1368 Waczenowicz, 1691 Waczanowicz, 1771 Waczanowitium.

1850 s. o. Lipník, 1877 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1877 Olomouc. 1850 sam. obec, 1971 spol. MNV s Tršicemi, 1975 jejich m.č. M: 1666 (Tršice) V a c e n o v i c e viz Vacanovice, o. Olomouc VACETÍN, o. Šumperk Č. 1497-1533 pustý Vacetín (Waczetyn), 1565-1581 osedlý, 1771 Dwaczetinin, 1798 Dwaržetin, 1839-1921 Dvacetín, 1846 Wačetín, od 1921 Vacetín; n. 1677 Wazetin, 1716-1718 Wazetine, 1772-1793 Waczetin, Dwatzetin, 1798 Waczžetin, 1807-1872 Dwazetin, 1872-1945 Dwatzetin; l. 1351-1448 Waczetyn (osedlý), 1771 Dwacžetina. Ves zpustla v 15. stol., znovu vysazena mezi l. 1533-1565. 1850 osada obce Svinov, za okupace a 1949 osada Veselí, spolu s ním 1976 m.č. Pavlova. M: 1641 (Vyšehorky) V a c i n o v i c e viz Vacanovice, o. Olomouc V á c l a v i c e viz Václavovice u Frýdku, o. Frýdek-Místek VÁCLAVOV u Bruntálu, o. Bruntál Vznikl sloučením Horního a Dolního Václavova r. 1950. - Viz příslušná hesla! VÁCLAVOV, o. Šumperk Č. od 1446 Václavov, ale 1447 Václavová, 1771 Waczlahow, 1847 Waclachow; n. 1676-1720 Watzlawow, 1771 Waczsdorf, 1793-1846 Watzelsdorf, 1847-1850 Wazelsdorf, 1872-1945 Wetzelsdorf; l. 1374-1437 Waczlawow, 1406 Wenceslai villa, 1771 Waczhoffium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 m.č. Zábřehu. M: 1649 (Zábřeh na Moravě), 1669 (Jedlí) VÁCLAVOV, s. Mladoňova, o. Šumperk Č. od 1771 Wentzldorf, od 1798 Václavov; n. 1767-1945 Wenzelsdorf, 1771 Wentzlsdorf; l. 1771 Wentzlsdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 osada Mladoňova, 1867 sam. obec, 1963 m.č. Mladoňova, 1976 spolu s ním připojen k Oskavě. M: 1767 (Mladoňov) V á c l a v o v á viz Václavov, o. Šumperk VÁCLAVOVICE U FRÝDKU, o. Frýdek-Místek

Č. 1440 Vaclavice, 1662-1906 Venclovice, 1906-1924 Václavovice, někdy i Věclavice, od 1920 Václavovice u Frýdku, lidově Vinclořice; n. 1720-1850 Wentzlowitz, 1872-1945 Wenzlowitz; l. 1305 Wencslaowicz, 1662 de pago Wienczlowicz ex Sylesia, 1724 Wenczlowicze. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Horní Datyně (do 1867). M: 1676 (Šenov) VÁCLAVOVICE, o. Nový Jičín Č. od 1760 Václavovice, 1771 Wentzdorf; n. 1771 Wentzlsdorf, 1791-1945 Wenzelsdorf; l. 1771 Wentzlsdorfium. Od 1850 osada Polanky, 1948 Klimkovic. V r. 1850 náležely k Václavovicím Fonovice. M: 1771 (Klimkovice) V a c o n o v i c e viz Vacanovice, o. Olomouc V a j g a n č i c e, V a j g a n t i c e viz Vikantice, o. Šumperk VAJGLOV, o. Bruntál Č. 1492 ves Vajglov (osedlá), 1545 pustý Wayglow, 1550-1924 a lidově Vejglov, (Weiglow, Weyglow, Wejglow), 1771 Weiglicze, 1798 Weglow, 1839 Wayglow, Weglow, od 1924 Vajglov; n. 1574 Weygsdorf, 1584-1945 Weigelsdorf, 1692 Weiglstorf; l. 1437 Weiglowicz, 1771 Weigelsdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Zpustl kolem r. 1500, obnoven 1550. 1850 sam. obec, 1960 osada Břidličné. M: 1583 (Rýžoviště) V a j k l e k y viz Výkleky, o. Přerov VALAŠSKÁ BYSTŘICE, o. Vsetín Č. 1629 z dědiny Weliké Berowý(!), 1651-1720 Randýskova Bystřice nebo Nová Bystřice, Nové Bystřice, 1676 Horní Bystřice, 1676-1848 a lidově Hrubá Bystřice, nebo Hrubá Bystřica, 1771-1924 Velká Bystřice, od 1924 Valašská Bystřice; n. 1675-1918 Gross Bystržitz, Gross Bistritz, Gross Bistřitz, Gross Bystritz, 1906 Grossbistřitz, 1939-1945 Wallachisch Bistritz; l. 1771 Magnum Bistritium, 1828 Magno Bistritz. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Val. Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1779 V a l a š s k á J a s e n i c e viz Jasenice, o. Vsetín V a l a š s k á L h o t a viz Komorní Lhotka, o. Frýdek-Místek

VALAŠSKÁ POLANKA, o. Vsetín Č. od 1481 Polanka, 1906 Polánka, od 1929 Valašská Polanka; n. 1771-1918 Polanka, 1939-1945 Wallachisch Polanka; l. stále Polanka. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Val. Meziříčí, 1909 Vsetín. 1985 připojena jako m.č. Seninka, která 1990 sam. obcí. M: MZA, 1779 VALAŠSKÁ SENICE, o. Vsetín Č. 1492-1921 Senice, 1504-1521 Seninka, 1521-1530 Jesenice(?), 1575-1604 Semice, 1847 a lidově Senica, od 1921 Valašská Senice; n. 1671 Senytz, 1676 Senicze, 1716-1918 Senitz, 1939-1945 Valachisch-Senitz; l. 1670 Senicze, 1771 Senitium. 1850 s. o. Valašské Klobouky; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Val. Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, 1960 Vsetín. 1980 m.č. Francovy Lhoty, 1990 sam. obec. M: 1707 (Lidečko), 1787 VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ, o. Vsetín Č. 1437-1517 Meziříčí, 1517-1636 Mezeříčí, 1522-1638 Mezříčí, 1556-1682 Mezeříč, Mezeříčí, Mezříčí pod Rožnovem, 1570-1602 Mezříčí, Mezeříčí, Meziříčí nad řekou Bečvou, 1771 Mezricze, 1837-1850 Walasky nebo Valašský Mezeříč, 1872 Mezříč Valašska, od 1872 Valašské Meziříčí, lidově Mezdříč, Mezříč; n. 1297 Meserzicz, 1377 Schonstatt, Schonstadt (1391), 1393 Mezerzicz genannt die schonestat, 1568, 1580 die Schinstadt, 1633-1664 Schönstadt, 1633 a 1692 Mesericz, 1642 Meseritsch unter Rosenau, 1655 Mössritsch, 1675-1771 Meseritsch, Meserytsch, Meseritsch Stadt, 1680 Mährisch Meseritz, 1835-1846 Walachisch Meseřitsch, 1850-1945 Wallachisch Meseritsch; l. 1297 a 1394 Meserzicz, 1392-1435 Mezirziecz, 1396 de Mezerzicz et de Przedmosczye, 1569 Meseritsch, 1771 Meziritium. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 sam. obec, 1924 připojeno jako m.č. Krásno nad Bečvou, 1953 Krhová, 1976 Bynina, Hrachovec, Juřinka, Lhota u Choryně, Poličná, 1986 Podlesí. M: 1652 VALAŠSKÉ PŘÍKAZY, o. Vsetín Č. 1494-1921 Příkazy, 1771-1838 Přikaz, od 1921 Valašské Příkazy, lidově Přikaze; n. 1674 a 1716 Přikazy, 1671 Przykas, 1676 Przykaze, 1692 Prikas, 1718-1847 Pržikas, 1751 Pržekas, 1772 Pržekarž, 1838-1893 Přikas, 1906-1918 Přikaz, 1939-1945 Wallachisch Prikas; l. 1771 Przikas. 1850 s. o. Valašské Klobouky, 1960 Vsetín; 1850 o. Uherský Brod, 1855 Valašské Klobouky, 1868 Uherský Brod, 1949 Val. Klobouky, od 1960 Vsetín. M: MZA V a l b e r g o v, V a l b e r g s d o r f viz Vlaské, s. Vojtíškova, o. Šumperk VALBERK, s. Šternberka, o. Olomouc

Zal. 1785; č. 1793-1846 Válečný Kopec, (Walecžni Kopec), 1850-1938 Valberk; n. 1790-1945 Wallberg. Od 1850 s., resp. předměstí Šternberka. Název po 1945 zanikl. M: 1785 (Šternberk) V a l b e ř i c e viz Vlaské, s. Vojtíškova, o. Šumperk V a l c o n i z viz Chválkovice, s. Olomouce V a l č e ř o v i c e viz Vrchy, o. Nový Jičín V a l č i c e viz Žleb, o. Šumperk V a l d e k viz Zálesí, s. Javorníka, o. Jeseník V a l d e n b u r k viz Bělá pod Pradědem, o. Jeseník V á l e č n ý K o p e c viz Valberk, s. Šternberka, o. Olomouc V a l c h o v viz Horní Valdsee, o. Šumperk V a l i č i c e viz Žleb, o. Šumperk V a l l i s viz Grunt, s. Slavkova, o. Olomouc V a l o n o v i c e u B u d i š o v a viz Svatoňovice, o. Opava VALŠOV, o. Bruntál Zal. 1559; č. 1565 "ves novú slove Kryksdorf", 1569-1573 Krygsdorf, Kriegsdorf, Krigstorff, 1573-1618 Kryksdorf, 1586 a 1609 Grygstyk, 1590 Kryštorf, 1798-1921 Vojnovice (Vognovice), 1839-1846, 1893 a od 1924 Valšov; n. 1561 ein Neudorf des Namens Kriegsdorf, 1571-1945 stále Kriegsdorf, ale 1573 Kriegesdorf, 1629 Kriegedorf, 1771 Krigsdorf; l. 1771 Krigsdorfium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1979 m.č. Bruntálu, 1991 sam. obec. M: 1637 (Moravský Kočov) VALŠOV, z., o. Bruntál Č. 1492 Walssow (osedlý), v l. 1510-1511 odešel zbytek českých osadníků na Zábřežsko, 1520, 1542, 1545 a 1578 ves pustá Valšov, 1574 louka Na Valšově, od 1906 samota Valšovský Důl; n. 1609-1769 pustý Walschendorf, 1771 samota Walschendorf, 1779 Walschengrund, 1798 Walschedorfer Grund při Horní Dlouhé Loučce o pěti domech, 1893 Wälschgrund, 1906 Walschendorfer Grund při Sovinci, 1924-1945 Eulenburger Wälschgrund; l. 1320 Waszow, 1771 Walschendorfium. Ves zanikla počátkem 16. stol. mezi Sovincem, Těchanovem a Pasekou v trati zvané Walschdorf nebo Welschgrund, kde je samota Valšovský Důl, Walschendorfer Thal. VALŠOVICE, o. Přerov Č. od 1480 Valšovice (Walssowicze, Walšovice); n. 1672-1918 a za okupace Walschowitz, 1847 Waschowitz; l. 1371 Walschowicze, 1447 Walssowicze, 1771 Walschowitium, 1863 Valšovicium.

1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 osad Opatovic, 1868 Paršovic, 1955 sam. obec, 1976 m.č. Hranic. M: 1718 (Soběchleby), 1784 (Paršovice) V a l š o v s k ý D ů l viz Valšov, z., o. Bruntál V a l š t e j n viz Velký Valštejn a Malý Valštejn, o. Bruntál V a l t e r o v i c e viz Vrchy, o. Nový Jičín VALTEŘICE, z., o. Jeseník N. 1416 Waltrsdorf, 1420 Waltersdorf; l. 1184 Waltherowici, 1290 Walteri villa. Ves zanikla v 15. stol. na Jesenicku v prostoru dnešních osad Česká Ves, Široký Brod a Pasíčka, mezi Písečnou a Hradcem. V a l t e ř i c e viz Nové Valteřice, o. Bruntál, Vrchy, o. Nový Jičín a Žleb, o. Šumperk V a l t é ř o v i c e, V a l t í ř o v i c e viz Vrchy, o. Nový Jičín a Žleb, o. Šumperk V a l t ý ř o v viz Vrchy, o. Nový Jičín V a l y viz Valberk, o. Olomouc V a n d r y n ě viz Vendryně, o. Frýdek-Místek VÁPENNÁ, o. Jeseník Č. 1871-1949 Zighartice, od 1950 Vápenná; n. 1420 Schichesdorf, 1576-1945 Setzdorf; l. 1284 Schicovici, 1291 Serzikisdorph, 1305 Syhystorph, 1358 Seczikisdorf, 1410 Seczigisdorf. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. Ves v 15. stol. zpustla, v 16. znovu osazena. 1850 sam. obec s osadami Polka, Starý Kaltenštejn, samotou Zelená Hora (po 1945 splynula s obcí) a částí Nýznerova, která 1964 připadla ke Skorošicím. M: 1599 (Skorošice), 1781 V a r g o s c i viz Varhošť, o. Olomouc VARHOŠŤ, o. Olomouc Č. od 1490 Varhošť, Varhošt, 1492-1612 Varhošč (Warhosscz), 1521-1563 městečko Varhošt (Warhosst), lidově Varošč; n. 1677 Haslichtl, 1718-1945 Haslicht; l. 1131 Vargosci, 1379 Warhoszcze, 1380-1467 Warhosscz, 1771 Haslichtium. 1850 s. o. Olomouc, 1938 Město Libavá, 1945 Olomouc; 1850 o. Olomouc, 1938 Moravský Beroun, 1945 Olomouc. 1850 sam. obec, zanikla 1948, název zrušen 1950. M: 1712 (Jestřabí)

(V a r m u n t o v i c e viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek -Místek) VARTNOV, z., o. Bruntál Č. 1422 z Wratnowa, 1422-1437 zboží vartnovské, 1523 zámek pobořený Warthnow; n. 1377 Wartennaw, 1426 Wartenau, 1427 Wartnow, 1455 Wartnau, 1531 das Schloss Wartnaw genant Warthenberg; l. 1238 Wardtnaw, 1387 Warthnow. Od 1474 zpustlý hrad a zaniklá ves v trati Wartnawald a Wartengrund při potoku Čížině u osady Pochně, s. Brumovic. V a s k e, V a s k y viz Vlaské, s. M. Moravy, o. Šumperk VÁVROVICE, o. Opava Č. od 1582 Vávrovice; n. 1608-1784 Wawrowicz, 1646-1945 Wawrowitz, 1681 Wabrowitz; l. 1368 Bawrowicz, 1536 Wawrowicz, 1771 Wawrowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 sam. obes s osadou Palhanec, 1964 připojeny Držkovice jako m. č, 1976 m.č. Opavy. M: 1659 (Jaktař) VAŽHRDLA, z., o. Olomouc Č. 1529-1548 Važhrdla; l. 1529 Vazhrdly. Ves zanikla asi v 17. stol. u Olomouce. V e i d e n o v i a viz Vidnava, o. Jeseník V e j g a n č i c e viz Vikantice, o. Šumperk V e j k l e c k ý, V e j k l e t s k ý, V e j k l i c k ý, V e j k l i t s k ý (dvůr) viz Výkleky, z., o. Přerov V é k l e k y viz Výkleky, o. Přerov V e l c a viz Velká, o. Přerov V e l č o v i c e viz Vlčovice, o. Nový Jičín VELEBOŘ, o. Šumperk Č. 1504 Veliboř, od 1516 Veleboř; n. l676 a 1847 Welleborž, 1692 Bolleborsch, 1734 Velleborz, 1771-1945 Welleborsch; l. 1366 a 1372 Weleborze, 1771 Welleborzium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Klopiny. M: 1610 (Úsov)

V e l e s l a v viz Hlásnice, o. Olomouc V e l e v e s viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek V e l f í z viz Lužná, o. Šumperk V e l i b o ř viz Veleboř, o. Šumperk V e l i č o v i c e viz Vlčovice, o. Nový Jičín V e l i k á viz Velká, o. Přerov V e l i k á B e r o v á viz Valašská Bystřice, o. Vsetín V e l i k á L ú k a viz Luká, o. Olomouc V e l i k á P o l o m viz Velká Polom, o. Opava V e l i k á V e s viz Velká, o. Přerov V e l i k ý L u k ý viz Luká, o. Olomouc V e l i n o v viz Vilémov, o. Olomouc VELISLAV, s. Dubnice, o. Bruntál Č. od 1924 Velislav; n. 1574 Velislav, 1918-1945 Filzlaus. Samota, kdysi dvůr u Dubnice. M: Krnov, Býkov, v matrikách samostatně neuváděna VELISLAV, s. Babic, o. Olomouc Č. 1924 a násl. Velislav; n. 1881-1945 Filzlaus. Samota u Babic. M: Kelč, v matrikách samostatně neuváděna V e l i s l a v, V e l i s l a v o v viz Hlásnice, o. Olomouc VELKÁ, o. Přerov Č. 1476 Veliká Ves, 1480-1667 Veliká (Welika), 1616 z Velké blíž města Hranic, od 1610 Velká; n. 1672-1684 Welyka, 1688 Welkha, 1708-1918 Welka, 1939-1945 Welken; l. 1371 Velika, 1371-1448 Welika, 1418 Wielka, 1672-1771 Welka, 1863 Welca. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Lhotka, název obce neúředně v době slučování Velká-Lhotka u Hranic, 1975 m.č. Hranic. M: 1644 (Drahotuše) V e l k á B e č v a viz Horní, Dolní a Prostřední Bečva, o. Vsetín

VELKÁ BYSTŘICE, o. Olomouc Č. 1446 Bystřice, i Bistřice, 1589-1638 Bystřice blíž města Olomouce, 1839-1893 Hrubá Bystřice, odtud Velká Bystřice, lidově Bestřeca; n. 1524-1633 Fistricz, 1554-1582 Vistritz, 1582 Visternitz, 1581 Feisternitz, 1640 Wüsternücz, 1673-1847 Wisternitz, 1692 Gross Bistritz, 1839-1945 Gross Wisternitz; l. 1275 Bystriz, 1276-1447 Bystrzicz, 1282-1312 Bistricz, 1283 a 1381 Wistricz, Wistrzitz, 1336 Maior Bistricz, 1364-1365 Magna Bistricz, 1365 Bistrzicz, 1374 in villa Bystrzize Magno, 1381 de Wistrzicz, Vistrzicz, 1381 de Maiori Vistrzicz, 1382 de Bystricz alias de Myrskles (!), 1382-1406 Bystricz, 1771 Wisternitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1919-1938 a 1945-1956 k ní náležely Mrsklesy s osadou Mariánské Údolí, 1956 osamostatněny a m. č. Mariánské Údolí připojena k Hlubočkám, 1975 Mrsklesy znovu m.č Velké Bystřice, 1976 m.č. Bukovany, 1980 Přáslavice s Kocourovcem a Svésedlicemi. V roce 1990 se znovu osamostatnily Bukovany, Přáslavice s m. č. Kocourovec a Svésedlice. M: 1651 V e l k á B y s t ř i c e viz Valašská Bystřice, o. Vsetín V e l k á D ě d i n a viz Staříč, o. Frýdek-Místek V e l k á H a b r o v á viz Hrabová, s. Ostravy V e l k á H e r m a n k a, V e l k á H e ř m á n k a viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín V e l k á H o s t y z viz Hoštice, o. Šumperk V e l k á H o š t i c e viz Velké Hoštice, o. Opava V e l k á K o š á t k a viz Košatka nad Odrou, o. Frýdek-Místek VELKÁ KRAŠ, o. Jeseník Č. 1850 Velké Krose, 1872 Velká Krás, od 1871 Velká Kraš; n. 1532 Gross Kross, 1625 Gross Cross, 1720-1945 Gross Krosse, 1733 Gross Crosse; l. 1284 Magna Craz, Grasch, 1290-1310 Craas Magnum, 1305 Craz Bernardi (?), 1326 Cras Henzconis, 1403-1420 Magna Cros. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Hukovice, Malá Kraš a Fojtova Kraš (ta 1960 s. Vidnavy), 1976 obec m.č. Vidnavy, 1990 sam. obec. M: 1591 (Vidnava) V e l k á L e s i n k a viz Lazníky, o. Přerov VELKÁ LHOTA, o. Vsetín Č. 1411 Stachova Lhota, 1502-1548 Lukanova nebo Lukáňova Lhota, 1569-1847 a lidově dodnes Hrubá Lhota, od 1569 až dosud Velká Lhota; n. 1676-1945 Gross Lhota; l. 1374 Lhota, 1771 Magna Lhota, 1828 Mega Lhota.

1850 s. o. a o. Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. 1986 připojena jako m.č. Malá Lhota (do 1990). M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Veselá) V e l k á L h o t a viz Lhota, o. Přerov V e l k á - L h o t k a viz Lhotka (u Hranic), o. Přerov V e l k á L o u č k a viz Dlouhá Loučka, o. Olomouc V e l k á M o r a v i c e viz Dolní Moravice, o. Bruntál VELKÁ POLOM, o. Opava Č. 1441-1530 Veliká Polom, 1570 a dodnes lidově Velká Poloma, od 16. stol. Velká Polom, 1771 Velká Polomie; n. 1377 Polom, 1568 von der Grossen Pole, 1590 Gross Pholn, 1624 Gross Pohlen, 1720-1893 Gross Pohlom, Gross Pohlomb, 1835-1945 Gross Polom, 1872 Gross Pohlhorn; l. 1288 Polom, 1416-1425 Magnum Polom, 1437 de Polomye, 1498-1655 Magna Polom, 1672 Magno Poloma, 1771 Magno Polom. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Opava. M: 1645 V e l k á P o v e l i č k a viz Dolní Povelice, o. Bruntál V e l k á P r o s e n i c e viz Prosenice, o. Přerov V e l k á Ř í k a viz Ranošov, o. Olomouc V e l k á S e n i c e viz Senice na Hané, o. Olomouc V e l k á S t o h l a viz Velká Štáhle, o. Bruntál VELKÁ STŘELNÁ, o. Olomouc Č. 1480-1614 Střílné, 1545-1670 Střílno, 1603-1847 Střílná, 1771-1906 Střelná, 1850 Střelný, od 1915 Velká Střelná; n. 1631-1906 Waltersdorf, 1676 Waldersdorf, v 18. a 19. stol. sporadicky a za okupace Neu Waltersdorf, 1906-1938 Gross Waltersdorf, Grosswaltersdorf; l. 1250 Strelna, 1284 Strelna Abbatis, 1305-1341 Strzielna, 1364 Waltersdorf, 1365 Strzilna, 1365-1398 Strzilne, Strzielny, Strzelnye, Strzilny, Strzielne, 1771 Waltersdorfium. 1850 s. o. Město Libavá, 1949 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 sam. obec, 1950 zrušena. M: 1712 (Jestřabí), 1783 VELKÁ ŠTÁHLE, o. Bruntál Č. 1492 a 1550 ves Štahle (Sstahle), 1576-1618 ves Velká Štahle, Veliká Štahle, 1798 Stohle, 1839 Velká Štahla, 1839-1846 Velká Stohla, 1850-1893 Velká Štola, 1893-1906 Velké Šťáhle, od 1906 Velká Štáhle; n. 1377 Stoll, 1405 Stoel, 1597 zum Grossen Stoel, 1610-1633 von Grossen Stahl, 1609-1945 Gross Stohl, l. 1320 Scalcodorf, 1298 Stalsdorf circa Wreudental, 1771 Magno Stohla.

1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. Ves zpustla v 15. stol., obnovena před r. 1547. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Břidličné, 1991 sam. obec. M: 1647 (Dolní Moravice), 1784 V e l k á Š t o l a, V e l k á Š ť á h l e viz Velká Štáhle, o. Bruntál V e l k á T e j n i c e viz Velký Týnec, o. Olomouc VELKÉ ALBRECHTICE, o. Nový Jičín Č. 1433-1464 Albrechtice (u Bielowcze), od 1440 Velké Albrechtice, nebo Veliké Albrechtice, 1433-1600 Albrechtice pod Bílovcem, 1461-1771 Olbrechtice (pod Bílovcem), 1604 z Velkého Ulbrsdorfu blíž Bílovce; n. 1548 Alberstorf, od pol.l6. stol. do 1945 běžně Gross Olbersdorf, l77l Olberstorf; l. 1436 Albrechticz circa Bielowecz, 1771 Olbersdorfium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1976 s. Bílovce, 1991 sam. obec. M: 1693 V e l k é D a r k o v i c e viz Darkovice, o. Opava VELKÉ HERALTICE, o. Opava Č. 1431 Veliké Heraltice, 1484-1659 Heraltice, 1608 a 1836-1893 Velké Heraltovice, od 1640 Velké Heraltice; n. 1377 Herolticz, 1410 zu Grosin Heralticz, 1478 von Heraltschitz, 1601 a 1623 Herlietcz, 1601-1945 Gross Herrlitz; l. 1265 Horolstorf, 1269 a 1281 Heroltiz, 1288 Heroschidorf, 1330-1349 Heroltouicz, 1331 Herolticz, 1410 in Magnis Heralticz, 1771 Magno Herlitium. 1850 s. o. Horní Benešov, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava; 1850 o. Bruntál, 1855 Horní Benešov, 1868 Bruntál, 1938 Opava, 1945 Bruntál, 1949 Opava. 1973 spol. MNV pro Malé Heraltice a Košetice, 1976 pro Sádek, 1979 všechny jejich m.č., 1999 připojen jako m.č. Tábor. M: 1646 V e l k é H e ř m á k y, V e l k é H e ř m a n i c e viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín VELKÉ HOŠTICE, o. Opava Č. od 1422 Velké nebo Veliké Hoštice, 1556 na Velkých Hosstzytczich, 1614 z Hosticz od Opavy, 1771 Velká Hoštice, 1830 Wielke Hoschice, lidově Hoščyce; n. 1608 von Grossen Hostitz bei Troppaw, 1619-1651 Gross Koschitz, Gros Koschütz, 1720-1870 Gross Hoschtitz, 1736-1771 Gross Hoschitz, 1830-1945 Gross Hoschütz, Grosshoschütz; l. 1228 Hossicz, 1250 Hosciz, 1269 Maior Hoschiz, 1349 Hoschicz, 1372 Maior Hossthicz, 1771 Mega Hoschitz. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. 1951 odstoupeno část území Velkých Hoštic k Chlebičovu.

M: 1652 (Kravaře), 1766 V e l k é H o š t i c e viz Hostice, o. Šumperk V e l k é J e s t ř e b í viz Jestřebí, o. Šumperk VELKÉ KARLOVICE, o. Vsetín Zal. 1714; č. 1714-1847 Karlovice, 1872-1893 Hrubé Karlovice, odtud Velké Karlovice; n. 1771-1850 Karlowitz, 1872-1945 Gross Karlowitz; l. 1771 Carlovitium. 1850 s. o. Rožnov pod Radhoštěm, 1911 Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov pod Radhoštěm, 1868 Valašksé Meziříčí, 1911 Vsetín. Ves rozdělena 1774 na Velké (rožnovské) a Malé (vsetínské) Karlovice. Obě obce byly samostatné do 1966, kdy se Malé Karlovice staly m. č. Velkých Karlovic. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1753 V e l k é K o b e ř i c e viz Kobeřice, o. Opava V e l k é K o n c z i c z e, V e l k é K o n t c z y c e viz Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy V e l k é K r o s e viz Velká Kraš, o. Jeseník V e l k é K u n č i c e viz Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy a Kunčice pod Ondřejníkem, o. Frýdek-Místek VELKÉ KUNĚTICE, o. Jeseník Č. 1850 Velký Kunčinov, od 1871 Velké Kunětice; n. 1410 Cunzindorf, 1436-1535 Cunczendorf, 1559-1580 Kunzendorf, 1582-1945 Gross Kunzendorf, 1720 Gross Kuntzendorf, l. 1263-1320 Conradi villa, 1284 villa Cunati, 1284-1369 Cunczendorf, 1295 Cunczindorf. 1850 s. o. a o. Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1742 část vsi postoupena Prusku (Suché Kunětice, Konradów) 1850 sam. obec s osadami Františkov a Strachovičky (od 1976 neuváděny), 1976 m.č. Supíkovic, 1990 sam. obec. M: 1602 V e l k é L a z n í k y, V e l k é L e s i n k y, V e l k é L e s n í k y viz Lazníky, o. Přerov VELKÉ LOSINY, o. Šumperk Č. 1412-1415 Losiny, 1464-1885 Losín (Losyn), 1560 a 1793-1850 Losina, Losyna, 1627 Lozyn, 1847 Hrubý Losen, 1872, 1893-1924 Velký Losín, 1885 Hrubý Losín, od 1924 Velké Losiny; n. 1417 Lessny, 1594-1847 Ullersdof, 1739 Ober Ullersdorf, 1751-1945 Gross Ullersdorf, 1839-1846 Alt Ullersdorf; l. 1296 a 1351 Ulrici villa, 1391-1434 Ulrichsdorf, 1404 Losin, 1425 Loschin, 1771 Ullersdorfium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1938-1945 a 1976 připojeny jako m.č. Bukovice, 1957 část obce Velkých Losin přidělena k Loučné, 1976 m.č. Maršíkov, Žárová (do 1952 Nová Ves)

s osadami Horní Bohdíkov a Prameny (do 1949 Štolnava) a osada Ludvíkov (do 1976 m.č. Rapotína). M: 1643 V e l k é N a s o b ů r k y viz Nasobůrky, o. Olomouc VELKÉ NOVOSADY, s. Uničova, o. Olomouc Zal. 1780; č. 1780-1938 Velké Novosady, 1850 Velký Novosad; n. 1780-1945 Gross Neustift. Ves vznikla kolem r. 1780 v bezprostřední blízkosti města Uničova parcelací městského dvora. 1850 předměstí Uničova, s nímž po 1945 splynuly. M: 1780 (Uničov) V e l k é P e n č i c e viz Penčice, o. Přerov V e l k é P e t r o ň o v i c e viz Heřmanice u Oder, o. Nový Jičín V e l k é P e t r o v i c e viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín V e l k é P e t ř v a l d y viz Petřvald, o. Nový Jičín V e l k é P o d o l í viz Podolí, o. Šumperk V e l k é P o v e l i c e viz Dolní Povelice, o. Bruntál V e l k é P r o s e n i c e viz Prosenice, o. Přerov V e l k é S l a t ě n i c e viz Slatinice, o. Olomouc V e l k é Š ť á h l e viz Velká Štáhle, o. Bruntál V e l k é T ě š i c e viz Dolní Těšice, o. Přerov V e l k é T i n i c e viz Velký Týnec, o. Olomouc V e l k é V r a ž n é, V e l k é V r a ž n o viz Dolní Vražné, o. Nový Jičín VELKÉ VRBNO, o. Šumperk Č. 1616 Gross Wirben, 1720 Hrubá Vrba, od 1847 Velké Vrbno; n. 1614-1945 Gross Würben, 1639-1749 Gross Wirben, 1751-1772 Gross Würm; l. 1771 Magnum Wurben. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1949 osada Starého Města. M: 1628 (Branná) V e l k é Z á v i š i c e viz Závišice, o. Nový Jičín V e l k o k u n č i c e viz Kunčice nad Ostravicí, s. Ostravy

V e l k ý A u g e z d viz Újezd, o. Olomouc V e l k ý B e z d ě k o v viz Bezděkov u Úsova, o. Šumperk VELKÝ BOHUMÍN, o. Karviná V l. 1956-1960 byly spojeny Starý a Nový Bohumín, pro něž užíván někdy název i Velký Bohumín. V e l k ý C a k o v viz Cakov, z., o. Olomouc V e l k ý K l o k o č n o v, V e l k ý K l o k o č o v, V e l k ý K l o k o č u o v viz Klokočov, o. Opava V e l k ý K u n č i n o v viz Velké Kunětice, o. Jeseník V e l k ý L o s í n viz Velké Losiny, o. Šumperk V e l k ý N o v o s a d viz Velké Novosady, s. Uničova, o. Olomouc V e l k ý P e t e r s w a l d, V e l k ý P e t r v a l d, V e l k ý P e t ř v a l d viz Petřvald, o. Nový Jičín V e l k ý P o s t r z e b n i o w, V e l k ý P o s t ř e l i m o v, V e l k ý P o s t ř e l m o v viz Postřelmov, o. Šumperk V e l k ý R á j e c, V e l k ý R i c z viz Rájec, o. Šumperk V e l k ý S k l e n o v viz Dolní Sklenov, o. Frýdek-Místek VELKÝ TÝNEC, o. Olomouc Č. 1414 Teyncz, 1491-1558 Týnec, 1516-1518 Taynecz, 1558 a 1594 Přestavlky blíž Velkého Tejnce, 1561 Teynecz, 1563 do Velkého Tence, 1583 Tejnicze, 1599-1608 do Velkého Tejnce, 1638 Velká Tejnice, 1771 Hrubé Teynicze, 1798 Tinice, 1839-1850 Hrubý Tegnec, 1850 Velké Tinice, od 1872 Velký Týnec; n. 1629-1945 Gross Teinitz, někdy i Gross Teynitz, 1688 Teinicz; l. 1207-1223 Tynech, Thynech, 1274, 1364 a 1414 Tyncz, 1288 Thynecz, 1361 a 1508 Tynecz, 1559 Teynecz Magnum, 1596 Teinec, 1691 Teinicz, Magnum Teinicz, 1771 Magno Teinitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Čechovice a Vsisko. M: 1662 VELKÝ ÚJEZD, o. Olomouc Č. 1480 Volavý Újezd, 1510 a 1603 Svrchní nebo Vrchní Újezd, 1548-1798 městečko Horní Aujezd, 1671-1835 Hrubý Augezd, 1771 Augezd, od 1872 Velký Újezd, lidově Ójezd; n. 1676-1771 Augezd, 1751 Gross Augest, 1794-1893 Gross Augezd, 1798 Gross oder Ober Augezd, 1906-1918 Grossujezd, 1939-1945 Gross Aujest; l. 1324 Ugez, 1364-1381 Ugezd Magnum, 1447 Ugezd Wolawy, 1771 Augezda. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Olomouc.

1850 sam. obec s osadami Kozlov (1894 sam. obcí, 1950 m. č. Města Libavé) a Ranošov (1905 sam. obec, 1947 zanikl), 1974 připojen jako m.č. Daskabát (1990 sam. obec). M: 1693 (Osek nad Bečvou), 1737 V e l k ý U l b r s d o r f viz Velké Albrechtice, o. Nový Jičín VELKÝ VALŠTEJN, o. Bruntál Č. 1850-1893 Velký Valdštýn, od 1863 Velký Valštejn; n. 1689-1720 Wallstein, 1622-1945 Gross Wallstein, Grosswallstein, 1735 Alt Wallstein. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec pod jménem Valštýn, Vallstein, 1872 pod jménem Velký Valštejn s osadami Velký a Malý Valštejn a Ztracenou Vodou. - 1949 pověřeny správou obce sousední Hynčice, 1951 Valštejn s nimi sloučen a tvoří s jistým kolísáním stále jejich m. č., k níž náleží i Ztracená Voda. - Viz příslušná hesla! M: 1673 V e l k ý W a l d š t ý n viz Velký Valštejn, o. Bruntál VELPRDY, z., o. Olomouc L. 1131 Uelprdech. Zanikly mezi Bukovany a Samotíškami. V e l v í z viz Lužná, o. Šumperk V e n c l o v i c e viz Václavovice u Frýdku, o. Frýdek-Místek VENDELÍN, o. Opava Č. a n. 1798-1945 Vendelín, Wendelin. Původně dvůr, pak skupina domů u Radkova, název v nejnovější době oficiálně zanikl. VENDRYNĚ, o. Frýdek-Místek Č. 1440, 1457, 1567 W ndrynie, od 1473 Vendryně (Wendrynie), v 16. stol. i Vandryně, 1885 Udrně; n. 1426 Wandrina, 1645-1945 Wendryn; l. 1305-1447 Wandrina, 1672-1688 Wendrinia; p. od 1850 Wędrynia. 1850 s. o. Jablunkov, 1949 Č. Těšín; 1850 o. Těšín, 1855 Jablunkov, 1868 Těšín, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec s osadou Záolzí, 1980 m.č. Třince, 1994 sam. obec. M: 1707 V e n k o v viz Benkov, o. Šumperk V e r b i c z viz Vrbice, o. Karviná

V e r l o h r e n w a s s e r, V e r l o r e n e W i s c h, V e r l o r e n w a s s e r viz Ztracená Voda, o. Bruntál V e r m i ř o v i c e viz Veřovice, o. Nový Jičín V e r n a r t i c e viz Věřňovice, o. Karviná VERNÍŘOVICE, o. Šumperk Č. 1558-1579 ves pustá Vernstorf, 1573-1577 Teplice, 1577 ves Bermszdorf (osedlá), 1589 Wermsdorf, 1577-1893 Teplice (Losínská), v 16. stol. i Šumberská Teplice, 1850-1854 Tepl, od 1893 Vernířovice; n. 1605-1945 Wermsdorf, 1739 Wermbsdorf, 1751 a 1872 Wernsdorf, 1772 Wermesdorf, 1788-1846 též Wärmsdorf; l. 1672 Wersdorf, 1771 Wermsdorfium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. Ves zpustla patrně v 15. stol., nově vysazena mezi l. 1573-1577. 1850 sam. obec s osadami Svobodín a Švagrov a m.č. Košaře a Sedm Dvorů (viz příslušná hesla!), 1975 připojeny k Sobotínu, 1994 sam. obec. M: 1675 (Sobotín), 1778 V e r š o v i c e viz Vršovice, o. Opava V e ř m i ř o v i c e viz Veřovice, o. Nový Jičín VEŘOVICE, o. Nový Jičín Č. 1481-1517 Wernirzowicze, 1519 z Wernieržowicz, 1531 Werzmieryowicze, od 1771 Veřovice, (Weržowicze aj.), 1791 Wežovice, 1798 Wegmiržowice, 1850-1902 též někdy Věřovice, 1900 Vermiřovice, lidově Veřmiřovice; n. 1676-1945 Wernsdorf, 1735 Wehrnsdorf, 1906 Wermsdorf; l. 1293 a 1690 Wernsdorf, 1437 Wernyerzowicze, 1771 Wernsdorfium. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, 1938 Val. Meziříčí, 1945 Nový Jičín, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. M: 1626 (Nový Jičín), 1627 (Štramberk), 1689 (Životice), 1784 rejstřík (Hodslavice) V e s A l b r e c h t i c e viz Město Albrechtice, o. Bruntál V e s B í l á V o d a viz Bílá Voda, o. Jeseník V e s F r ý v a l d o v viz Jeseník, o. Jeseník V e s J a v o r n í k viz Javorník, o. Jeseník V e s J e s e n í k viz Jeseník, o. Jeseník V e s K r á l o v a viz Králová, o. Olomouc V e s M í r o v viz Novosady, s. Mírova, o. Šumperk V e s O p a v i c e viz Opavice, o. Bruntál V e s R a š k o v viz Raškov, o. Šumperk

V e s R u d o l t i c e viz Slezské Rudoltice, o. Bruntál VESELÁ, o. Vsetín Č. od 1505 Veselá, 1629 z dědiny Veselej; n. 1676-1945 Wessela, l. 1376-1392, 1690 a 1771 Wessela, 1392-1396 Wessele. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1985 m.č. Zašové. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 V e s e l e viz Veselí, o. Nový Jičín a o. Šumperk VESELÍ, o. Nový Jičín Č. 1530 "ve vsi Wesele jeden dvořák", od 1548 Veselí, 1771 Wesidlo; n. 1608-1620 Wesidl, 1629-1945 Wessiedel, 1771 Weyssydl; l. 1374 de Vesele, 1771 Wessidlium. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1964 s. Oder. M: 1611 (Odry), 1810 VESELÍ, z., o. Olomouc Č. 1480 Wesele, 1591 pusté Veselí; n. (1801-1818 Wessiedel, Wessiedlerwiese); l. 1397-1466 Wessele (osídlené). Ves zanikla v 15. stol. u Dalova, v lesní trati Wessiedelwald. VESELÍ, o. Šumperk Č. 1490-1494 Veselé, od 1547 Veselí; n. 1676-1918 Wessely, Wesseli, 1939-1945 Wesseln; l. 1349-1408 Vesele, 1409 Wessele, 1447 Vesseli, 1672 Wesseli. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 Litovel, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam obec, 1949 připojena od Svinova osada Vacetín, 1976 vše m.č. Pavlova. M: 1647 (Loštice) V e s e l i c e viz Veselíčko, o. Přerov VESELÍČKO, o. Olomouc Č. od 1419 Veselíčko (Weseliczko); n. 1382 das Kleine Wesseliczko, 1676-1872 Wesselitzko, 1771-1846 Wesselitschko, 1847 a 1893-1918 Wesselicžko, 1939-1945 Klein Wessel; l. 1349-1416 Vesele, Wessele, 1382-1464 Wesseliczko, 1416-1417 "super tota villa Wes seliczko, qui dicitur Dorfflik", 1771 Wesselicžko. 1850 s. o. Konice, 1949 Litovel; 1850 o. Litovel, 1855 Konice, 1868 Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osada Javoříčka, 1855 Březiny, 1869 Javoříčka, 1880 Březiny, 1960 m.č. Luké. M: 1648 (Bouzov), 1786 (Luká)

VESELÍČKO, o. Přerov Č. 1406-1490 Veselice, od 1419 Veselíčko; n. 1638-1751 Wesselitzko, 1640 Veselicžken, 1751, 1872-1945 Wesselitschko, 1771-1847 Wesselicžko; l. 1275 Wesele, 1355-1384 Vesel, Vesele, Wessel, Wessele, 1359 Waesel, 1406 in villa Wesselicz prope Lipnik, 1406-1408 Wesselicze, 1415-1437 Wesseliczko, 1575 Wesselitzko, 1771 Wesselicko. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice, 1960 Přerov; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec s osadami Chýlec a Vicinov, 1964 připojen Tupec jako m. č. M: 1693 (Osek nad Bečvou) VESELKA, o. Opava Č. 1893 Šnekovec, 1906 Veselky, od 1921 Veselka; n. 1798-1945 Schneckenhof. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. l850 osada Horní Vsi, 1920 Vítkova, v l. 1881-1938 malá část osady byla též u Větřkovic, později celá u Vítkova, 1975 zanikla zrušením. M: Vítkov, uváděna u Horní Vsi V e s e l k y viz Veselka, o. Opava VÉSKA, s. Heřmanic u Oder, o. Nový Jičín Č. od 1555 Véska, 1568 Vésky, 1771 Wesnicze; n. 1552-1558 von Derffle, 1587-1619 Dörfflein, 1608 Derffl, 1611-1620 Dörffle, 1617-1847 Dörffel, 1720-1945 Dörfel, Dörfl; l. 1672 Dörfl, 1771 Dorffla. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. Snad totožná s Malou Kamenkou(?). - Viz heslo Kamenka a Malá Kamenka! 1850 nejprve osada Vlkovic, téhož roku osada Heřmanic, 1866 sam. obec, 1966 m. č. Heřmanic u Oder, 1979 s. Oder, 1991 s. Heřmanic u Oder. M: 1785 VÉSKA, s. Příbora, o. Nový Jičín Č. od 1517 Véska, 1526 Véska čili Niklasdorf a dvůr Petrovice, 1521-1535 Niklsdorf, 1580 Petrovice jináč Niklasdorf(!), 1588-1614 ze vsi Nyklsdorfu jináč Véky, 1657 Niklasdorf, 1751 Víska; n. 1676 Nickelsdorf zur Stadt Freiberg, 1716-1945 Niklesdorf, Nikelsdorf, 1772 Nickelsdorf oder Wiska, 1787 Niklasdorf, 1798 Niklowitz, 1872 Freiberg-Dorf; l. 1267 a 1411 Niclasdorf, 1389 Niclosdorf, 1412 Nickelsdorf. - Viz i heslo Petrovice, o. Nový Jičín. 1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1850 osada Příbora, 1876 sam. obec, za okupace sloučena s Příborem, 1945 opět oddělena, 1948 znova osada Příbora. M: 1677 (Příbor) VÉSKA, o. Olomouc

Č. od 1437 Véska (Weska); n. 1493-1787 Weske, 1676-1945 Weska; l. 1370-1397 a 1771 Weska, 1508 in una parte in Weska, qui vocatur Podhorzany, 1596 Wiska. 1850 s. o. Olomouc, za okupace Šternberk, 1945 Olomouc; 1850 o. Olomouc, za okupace Šternberk, 1945 Olomouc. 1850 sam. obec, 1919-1938 a 1945-1954 osada Dolan, 1976 jejich m.č. M: 1642-1645 (Jívová), 1642 (Dolany) V é s k a viz Víska, s. Haňovic, o. Olomouc V é s k y viz Véska, s. Heřmanic u Oder, o. Nový Jičín V e š k y viz Věžky, o. Přerov V e t e r o A q u a viz Stará Voda, o. Bruntál a o. Olomouc V e t e r o - B i e l a viz Stará Bělá, o. Frýdek-Místek V e t e r o - T i t s c h i n i u m viz Starý Jičín, o. Nový Jičín V e t e r o V i l l a viz Stará Ves, o. Přerov V e t e r o V o g l s e i f e n viz Stará Rudná, o. Bruntál V e t e r o l u b l i t z viz Staré Lublice, o. Opava V e t e r o z e c h s d o r f viz Staré Těchanovice, o. Opava V e t u s L i b o v i a viz Stará Libavá, o. Bruntál V e t u s L u b l i t i u m viz Staré Lublice, o. Opava V e t u s S t a r z i t z viz Staříč, o. Frýdek-Místek V e v e r č í viz Veveří, o. Bruntál VEVEŘÍ, o. Bruntál Č. 1582 a 1618 ves nová Wewerczy, 1594 ves nová Veveří, odtud stále Veveří, ale 1798 a 1847 Wewercžy; n. 1592-1798 Achhorn, Aihorn, Aichhorn, Aichorn, Aychhorn, 1595 Eichorn, 1720-1945 Eichhorn, 1771-1772 Eychhorn, Eychorn; l. 1771 Eichorna. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. V letech 1697-1818 přibyly zde dominikální usedlosti, tvořící "Nové Veveří" (Neu Eichhorn), které splynulo v l. pol. minulého století s Veveřím. 1850 sam. obec, 1954 spol. MNV s Arnolticemi, 1964 spol. MNV s Huzovou, 1971 jeho m.č. M: 1633 (Jiříkov), 1784 (Rýžoviště) V ě c l a v i c e viz Václavovice, o. Frýdek-Místek VĚLOPOLÍ, o. Frýdek-Místek Č. 1448 z Vele Pole, 1480(-1528) z Velevsi jinak z Vělopole, od 1515 Vělopolí (Wielopoli ), 1517-1567 Wele Pole, 1523 Welopolie, 1589 Welipole, 1625 na Welim

Poli, 1626 Vělepole, 1630 na Wielompoli, 1850 Wielopole; n. 1629 auf den Vielfeld, 1720 Wilopole, Welepoli, 1720-1945 Wielopoli; l. 1694 Wilepole, 1724 Wielopole; p. 1850-1872 Wielopoly, od 1871 Wielopole. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Frýdek-Místek. 1850 osada Stříteže, 1871 sam. obec, 1980 m.č. Hnojníku, 1990 sam. obec. M: 1725 (Střítež), 1773 (Hnojník) V ě r n i č o v i c e, V ě r ň o v i c e viz Věřňovice, o. Karviná VĚŘŇOVICE, o. Karviná Č. 1447 Věřnovice, Věřněřovice, Věněřovice (Wierznowicz, Wirznyerzowicze, Wienyeržowicze), 1485 Věrničovice, 1808-1850 Vilmířovice, 1871-1893 Vilméřovice, Vilměřovice, odtud Věřňovice; n. 1430 Wernersdorf in unserem teschnischen Weichbilde, 1562-1563 Wernersdorf, 1720-1945 Wilmersdorf, 1721 Wilmiržowitz, 1736-1808 též Wiernowitz; l. 1305 Wernheri villa, 1362 Wernersdorf, 1450 Viernierzowicze, 1472 Wiermierzowitz; p. od 1850 Wierzniowice, ale 1871-1885 též Wilmerowice, 1893 Wyrzynowice, 1915 Wierniowice. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Karviná; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1975 s. Dolní Lutyně. M: 1672 (Dolní Lutyně) VĚROVANY, o. Olomouc Č. 1470-1517 Vírovany, od 1567 Věrovany, lidově Věrovane; n. 1633 Werowen, 1676 Wierowany, 1691-1918 Wierowan, 1846 Wyrwans, za okupace Mirwans; l. 1131 Virovaz, 1321 Mirivana, Miriwans(?), 1358 Miriwani, 1358-1359 Wirowani. 1672 Wierowani, 1771 Wierowanium. 1850 s. o. Kojetín; 1850 o. Kroměříž, 1855 Kojetín, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov, 1949 Kojetín, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1951 připojeny Rakodavy, 1960 Nenakonice, 1976 m.č. Dubu nad Moravou, 1990 sam. obec s m.č. Nenakonice a Rakodavy. M: 1688 (Tovačov) VĚTŘKOVICE, o. Nový Jičín Č. 1437-1513 Dětřichovice, 1581-1846 Jetřichovice (Getržichowice,Getržichowitz), od 1581 Větřkovice; n. 1676-l945 Wietrzkowitz, Wietržkowitz, 1692 Wessowitz, 1771 Wietrschkowitz, 1798-1846 Witržkowitz, 1938-1945 Wetrkowitz; l. 1302 Theodorici villa, 1347 Dyetreichsdorf, 1389 de Dytiherisdorf, 1410-1411 de Dyetrzichowicz, 1724 Wiecžkowice, 1771 Wietržkowitium. 1850 s. o. Příbor; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Nový Jičín. 1959 sloučeny s Drnholcem v obec Lubinu. M: 1677 (Příbor), 1879 VĚTŘKOVICE, o. Opava Zal. 1298; č. 1482-1586 a 1893 Jetřichovice, (Dietrzichowicze), 1525-1893 Dětřichovice, 1570 Dyetreychowicze, 1771 Ditržkowicze, 1835 Witřkowice, 1893 Větříkovice, od 1906 Větřkovice; n. 1574-1945 Dittersdorf, 1733 Dittersdorff;

l. 1298 Dytreichsdorph, 1312 Theodrzicz, 1771 Dittersdorfium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec, 1880-1935 s osadou - částí Veselky, 1949 připojeno Nové Vrbno, 1951 název zanikl stavebním splynutím, 1963 připojeny Jelenice jako m.č. (do 1978), 1979 Větřkovice m.č. Vítkova, 1992 sam. obec s m.č. Nové Vrbno. M: 1656 (Březová ve Slezsku) VĚŽKY, o. Přerov Č. 1446-1497 Vežky, od 1517 Věžky, ale 1771 Wezky, 1839-1872 Vešky (Wessky), lidově Vežke; n. 1675 Wessky, 1718 Wesky, 1751 Weziek, 1771 Weschekh, 1836-1847 Wežek, 1836-1945 Weschek; l. 1349 a 1691 Wezki, 1398-1771 Wezek. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1964 m.č Bochoře, 1990 sam. obec. M: 1704 (Vlkoš) V c h e c h o w i t z viz Všechovice, o. Přerov VICINOV, o. Přerov Č. 1548-1573 pustý Vicenov (Wicenow), 1893-1935 Vicinov. Zanikl západně od Veselíčka, kde je samota Vicinov, asi v 15. stol. VÍCKOVICE, z., o. Opava Č. 1465 a 1506 pusté Víckovice, 1587 Víckovický háj; n. 1420-1421 Wiczkowicz (osedlé), 1640 listnatý les Witzkowit zer Wald. Ves zanikla v 15. stol., pak zde vznikl dvůr poblíže Vrbky. V i c l e c a viz Výkleky, o. Přerov V i c l e h viz Výkleky, z., o. Přerov VÍCOV, z., o. Šumperk Zanikl severně od Studené Loučky asi v 15. stol.; po něm zůstalo jen jméno lesa. R. 1628 č. pustý Vícov, 1672 se připomíná na tomto místě pustá bezejmenná víska. V í č o v viz Vítošov, o. Šumperk VIDČE, o. Vsetín Č. 1411 Víč, 1505-1535 Vittcze, Witcže, 1517 z Vitše, 1549 z Vitčie, 1589-1676 Widcže, 1771 a 1835 Wicze, 1798. -1893 Widče, 1850-1872 Víč, 1833 Wiče, od 1893 Vidče; n. 1675-1751 Widcze, 1718 Widze, 1720 Wicze, 1771 Witsch, 1798-1883 a 1939-1945 Witsche, 1847 Widcže, 1893 Widče; l. 1690 Widcže, 1771 Witschinium, 1828 Witze. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín.

M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1785 (rejstřík u Zubří) V i d e r o v i c e viz Vikýřovice, o. Šumperk VIDLY, o. Bruntál Č. od 1924 Vidly; n. 1602-1945 Gabel. 1850 sídlisko rozdělené mezi Ludvíkovem, Malou Morávkou a Železnou, kde byl největší díl. 1877 spolu s Železnou odloučeny od politické obce Mnichova. 1960 sloučeny jako osada s Vrbnem pod Pradědem. M: 1725 (Vrbno pod Pradědem), 1770 (Mnichov) VIDLY, z., o. Bruntál Č. 1512 pustá ves Vidly; n. 1535 "wisen bei Benschau in der Gabel". Ves zanikla v 15. stol. u Horního Benešova. V i d m u c h o v viz Vydmuchov, s. Karviné VIDNAVA, o. Jeseník Č. 1798 Waidenow, od 1871 Vidnava; n. 1302 Widna, 1413 Weydena, 1428 Weidnaw, 1444 Weydenow, 1444-1498 Weydenaw, 1498-1945 Weidenau; l. 1260-1320 Wydna, 1285 Widna, 1290 a 1420 Wydnaw, 1290-1374 Vidnavia, Wydnawia, 1389 Weydenaw, 1401 Weydnawia, 1605 Weiden, 1798 Veidenovia. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec, 1924 připojeny osady Vidnavské Fojtství, Nová Malá Kraš a Strachovice od Staré Červené Vody, 1959 připojena osada Fojtova Kraš od Velké Kraše, 1976 připojena i Velká Kraš (do 1990). M: 1591 VIDNAVSKÉ FOJTSTVÍ, o. Jeseník Č. od 1871 Vidnavské Fojtství; n. od 15. stol. - 1945 Weidenau-Vogtei. 1850 osada Staré Červené Vody, od 1924 Vidnavy, název zanikl po 1955. M: 1591 (Vidnava) V i e l f e l d t viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek V i e n c z l o w i c z viz Václavovice u Frýdku, o. Frýdek-Místek V i e r h o f, V i e r h ö f e n viz Zavadilka, o. Šumperk VIGANTICE, o. Vsetín Č. od 1411 Vigantice (Wyganticze), ale 1531 Vyhančice, 1535 Vyganczicze, 1628 z Vykanic od Rožnova; n. 1675 a 1771 Wyganticz, 1718 Wyhanczitz, 1720-1945 Wigantitz, 1751 Wyzanticz; l. 1690 Wigantitz, 1771 Wigantitium.

1850 s. o. Rožnov pod Radhoštěm, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Rožnov pod Radhoštěm, 1868 Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1786 (Hutisko) V i g a n t i c e viz Vikantice, o. Šumperk V i g e ř o v i c e, V i g y ř o v i c e viz Vikýřovice, o. Šumperk VIKANTICE, o. Šumperk Č. 1517 z Vajgantic, 1552 Veiksdorf, 1556-1598 Weykelsdorf, 1561-1562 Vajgančice u Kolštejna, 1575 Vejgančice, 1591 Wigantice, Vigentice, 1616 Weigelsdorf, 1720-1798 Weyganticze, 1839-1846 Wygantice, 1847 Weiglow, Wigantice, 1850-1924 Vigantice, od 1924 Vikantice; n. 1607-1945 Weigelsdorf; l. 1438 Wikanticz, 1448 Wykanticze, 1771 Weiglsdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadami Zaječí a Podstrání, 1947 připojen Šleglov s osadou Kronfelzov, 1975 obě obce m.č. Brané, 1992 Šleglov sam. obec. M: 1628 (Branná), 1895 (Nové Losiny) V i k á r o v i c e, V i k e j ř o v i c e viz Vikýřovice, o. Šumperk V i k e n t i c e viz Vikantice, o. Šumperk V i k e ř o v i c e viz Vikýřovice, o. Šumperk V i k l i c e viz Výkleky, z., o. Přerov V i k l i t i c e viz Výkleky, o. Přerov VIKŠTEJN, z., o. Opava Č. 1413 z Vitstajna, Vikštajna, 1599 urbář panství vikštenského, v 15.-18. stol. běžně Vikštajn, Vikstejn, v 19. a 20. stol. Vikštejn; n. 1377-1437 Witkenstein, 1474 Witchenstein, 1608 Wiegstain, 1640 Wiegkstein, 1640-1945 Wiegstein; l. 1379-1413 Witkenstein, 1398 Wittenstayn, 1405 Wikkenstayn, 1406-1412 Wietstein, 1413 Wycztaien. Hrad zpustl v poslední třetině 18. stol. mezi Dubovou a Podhradím. VIKÝŘOVICE, o. Šumperk Č. (?) 1417 Wigerssauczencze, 1506 u Vykřovic, 1517-1570 a znovu od 1850 Vikýřovice, ale 1552-1596 Vigeřovice, 1560 Viderovice, 1569 a 1839-1846 Vikejřovice, 1572-1618 Vigyřovice, 1720-1798 Weystachow, 1771 Wackow, 1847 Wagstrachow, 1893-1905 Vikárovice, Vikéřovice; n. 1677 Waykersdorf, 1692 Weikhardsdorf, 1718 Waygersdorf, 1720-1945 Weikersdorf, 1739 Weichersdorf und Nieder Weichersdorf(!); l. 1391 Wykersdorf, 1431 Weykersdorf, 1771 Weikersdorfium. Od 1850 s. o. a o. Šumperk.

1850 sam. obec s osadou Krenišov (zanikl splynutím 1920), 1938-1945 s. Rapotína, 1950-1954 a 1976 m.č. Šumperka, 1990 sam. obec. M: 1696 (Rapotín), 1845 (Šumperk) VILDŠTEJN, z., o. Opava Č. od 1931 Vildštejn; n. v 19. a 20. stol. Wildenstein; l. 1316 Wildenstein. Hrad zanikl patrně ve 14. stol. u Budišova nad Budišovkou. VILÉMOV, o. Olomouc Č. 1437 a od 1921 Vilémov, 1547-1921 Vilímov, 1850 Vilínov, lidově Velinov; n. 1591 Mellenau, 1597 Mylemaw, 1631 Wylimau, 1676-1751 Willimow, 1771-1945 Willimau; l. 1368-1437 Wilemow, Wylemow, 1392 a 1672 Wilimow, 1418-1420 Wilhemow, 1446-1464 Wilhelmow, 1771 Willimovium. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. Ves zpustla v 15. stol., 1547 ještě pustá, 1552 už osedlá. 1850 sam. obec, 1960 připojeny Olbramice, 1980 připojen Vilémov k Senici na Hané (Olbramice k Náměšti na Hané), 1990 znovu sam. obec. M: 1634 (Cholina), 1785 V i l é m o v i c e viz Nové Vilémovice, o. Jeseník V i l í m o v, V i l í n o v viz Vilémov, o. Olomouc V i l k o v i c e viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín V i l l a b o n a e s p e i viz Doly, s. Bouzova, o. Olomouc V i l l a J o h a n n i s viz Hanušovice, o. Šumperk V i l l a S i f r i d i viz Hať, o. Opava V i l m é ř o v i c e, V i l m ě ř o v i c e, V i l m í ř o v i c e viz Věřňovice, o. Karviná V i n a r viz Vinary, o. Přerov VINARY, o. Přerov Č. od 1505 Vinary; n. 1676-1945 Winar, 1751 a 1794 Wynarž; l. 1282-1691 Winar, Vinar, 1368, 1386 a 1446 Wynarzy, 1386 Wynarzow, 1371 Winarz, 1437 Wynari, 1771-1863 Vinarium, Winarium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1960 sloučeny obce Vinary, Lýsky a Popovice v obec s názvem Viničná, která 1980 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1661 (Předmostí) V i n c l o ř i c e viz Václavovice u Frýdku, o. Frýdek-Místek

VINIČNÁ, o. Přerov Vznikla r. 1960 sloučením Popovic, Vinar a Lýsek v jednu obec. - Viz příslušná hesla! VÍNO, o. Bruntál Č. od 1517 Víno, ale 1771 Weyna, 1893 Vína; n. 1676 Wyner, 1718 Waynen, 1751 Wayne, 1771-1945 Weine, 1850 Waine; l. 1385 Weyn, 1771 Weyna. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osadou Slezských Rudoltic, 1869 sam. obec, 1947 spol. MNV se Slezskými Rudolticemi, 1951 jejich m.č.. M: 1659 (Slezské Rudoltice) VINOHRAD, o. Frýdek-Místek Č. od 1801 Vinohrad; n. 1803-1918 Winohrad. 1850 osada Řepišť, název zanikl 1930 stavebním sloučením. M: Vratimov, v matrikách samostatně neuváděn V i r b i c e viz Vrbice, o. Karviná V í r o v a n y, V í r o v a z viz Věrovany, o. Olomouc V i r s o v i c viz Vršovice, o. Opava VÍSKA, o. Olomouc Č. 1479-1480 Veska, v 16. a 17. stol. i Malá Véska, Malá Ves, 1588 z Vízky, od 1619 Víska, 1839-1847 Vísky; n. 1432 Dorfle, 1592 von Wiska, von Mildorf, 1594-1945 Mühldörfel, někdy i Mühdörfel, 1595 Mühldörfle, Mueldörfle, 1596-1602 Mildorfl, 1601 Myldorfl, 1602-1607 Muldorfl, 1720-1771 Mühldorf, 1772 Miehldörfel; l. 1771 Mala Weska. 1850 s. o. a o. Litovel, 1960 Olomouc. 1850 osadou Nasobůrek, 1923 sam. obec, 1960 m.č. Nasobůrek, 1964 Haňovic, 1980 Litovle. M. 1631 (Cholina), 1783 (Chudobín) V í s k a viz Véska, s. Příbora, o. Nový Jičín V í s k y viz Véska, o. Olomouc V i s t e r n i t z viz Velká Bystřice, o. Olomouc V í t b e r k viz Vítovka, o. Nový Jičín V i t č e viz Vidče, o. Vsetín V i t e š o v, V i t ě š o v viz Vítošov, o. Šumperk

VÍTKOV, o. Opava Č. od 15.71 Vítkov (Wytkow), 1599 Witkuow, 1771 Wittkowa, lidově Vítkovo; n. 1377 Witkenstat, 1591-1608 Wiegstadtlain, 1599 Stattlein Wickhstein, Wittkaw, 1609 Wikstattel, 1640 Wigkstadt, 1720 Wigstattl, 1735 Wigstädtel, 1771 Wigstatt, 1805-1847 Wigstadt, 1608-1945 Wigstadtel, 1633 Wigstetl; l. 1301 Wytchenau, 1608 -1655 Vigstadt, Wigstadt, 1771 Wigstadium. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava. 1850 sam. obec s osadou Dolní Ves (zanikla splynutím 1875), 1920 připojeny osady Horní Ves, Prostřední Dvůr, Nýtek a Veselka (obě zanikly 1975 zrušením), 1957 připojeno Podhradí oddělené od Lhotky, 1964 připojen Klokočov, 1975 Čermná, Nové Těchanovice se Lhotkou, 1979 Větřkovice s Jelenicí; 1992 Čermná a Větřkovice sam. obce. Má tyto části: 1. Jelenice, 2. Klokočov, 3. Lhotka, 4. Nové Těchanovice, 5. Podhradí, 6. Prostřední Dvůr, 7. Vítkov. M: 1635 VÍTKOVICE, s. Ostravy Č. od 1357 Vítkovice (Witkowice); n. 1396 Witchendorf, 1676-1945 Witkowitz, 1692 Wittowitz; l. 1362 a 1401 de Wytkowicz, 1672 Witkowitz, 1771 Witkowitium. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1908 město, 1924 sloučeny s Moravskou Ostravou. M: 1692 (Moravská Ostrava), 1784 V í t k ů v h r a d viz Dubová, o. Opava VITOŠOV, o. Šumperk Č. 1407-1598 a od 1915 Vitošov, ale 1437 Vítěšov, 1872-1893 Víčov, 1885 a 1906 Vítešov; n. 1676-1945 Witteschau; l. 1343 Wytheschow, 1408 Wytoschow, 1437 Wityessow. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osadou, později s. Hrabové, s níž 1976 připojen k Dubicku, 1990 m.č. sam. obce Hrabové. M: 1617 (Dubicko) VÍTOVKA, o. Nový Jičín Č. 1847-1949 Vitberk, odtud Vítovka; n. 1767-1945 Werdenberg, 1771 Wertenberg; l. 1771 Wertenberga. 1850 s. o. Odry, 1945 Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Odry, 1868 Opava, 1938 Nový Jičín, 1945 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 osadou Tošovic, 1867 sam. obec, 1963 s. Oder. M: 1770 (Odry) V i t t c z e viz Vidče, o. Vsetín V í z k a viz Víska, o. Olomouc

V í z m b e r k viz Loučná nad Desnou, o. Šumperk V l a d i č í Ú j e z d, V l a d y č í Ú j e z d viz Dolní Újezd, o. Přerov VLACHOV, o. Šumperk Č. od 1517 Vlachov, 1555 ves Vlachovice u Zvole; n. 1650-1945 Wolledorf, 1692 Walndorf, 1716 Walledorf, 1787 Welledorf, 1789 Woldorf, v 18. a 19. stol. i Wellendorf, Walhendorf; l.1320 Walhendorf, 1403-1436 Wlachow, 1614 Boledorf, 1672 Welledorf, 1771 Wolledorfium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 sam. obec, 1960 m.č. Lukavice. M: 1614 (Mohelnice), 1784 (Zvole) V l a c h o v i c e viz Vlachov, o. Šumperk VLASKÉ, s. Malé Moravy, o. Šumperk Č. 1580-1618 nová ves Vlaské, Vlaský, na Vlaským, 1720 Blasska, l77l Blassky, 1798 Vaske, Vasky, od 1839 Vlaské, 1847 Wlasky; n. 1624 Plaschky, 1675-1945 Blaschke, 1725 Blaske,l77l Blaschka. Od 1850 s. o. a o. Šumperk. 1850 sam. obec, 1949 s. Vysokého Potoka, 1960 m.č. Malé Moravy. M: 1639 (Podlesí) VLASKÉ, s. Vojtíškova, o. Šumperk Č. 1839-1872 Valbergov, 1881 Valbergsdorf, od 1893 Vlaské, lidově Valbeřice; n. 1791-1945 Walbergsdorf; l. 1828 Walbergsdorf. 1850 osadou Vojtíškova, s nímž 1953 sloučeno, 1960 Vojtíškov i s osadou Vlaské m.č. Malé Moravy. M: 1793 (Vojtíškov) V l a s k ý viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk V l a s t o w i c z viz Vlaštovičky, o. Opava VLAŠTOVIČKY, o. Opava Č. 1479 a od 1771 Vlaštovičky, 1568-1572 Vlaštůvky (Wlastuwky), 1772 a 1846 Wlastowička, 1850 Wlaštovice, lidově Lašťovičky; n. 1377 Vlastowicz, 1584 Lastowicze, od 1635 Wlastowitz, 1673-1751 Wlasstowicžka, 1676 a 1715 Wlasstowitzky, 1771 Lastowitz, 1787 Lasstowicžka; l.1230 Wlastowicze, Vlostowicz, 1423 de Lastowicz, 1508 in Wlastowicz, 1572 de Lastuuiek, 1771 Lastovitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osada Jaktaře, 1868 sam. obec, 1952 připojeny Jarkovice, 1976 m.č. Opavy. M: 1659 (Jaktař)

V l a š t u v k y viz Vlaštovičky, o. Opava VLČICE, o. Jeseník Č. od 1871 Vlčice; n. 1420-1437 Wilczicz, 1471 Wiltschitz, 1594 Wildschitz, 1610 von der Wiltitz aus Schlesien, 1720-1736 Wilchtischitz, Wültschütz, 1805-1945 Wildschütz; l. (1248 Wilchicha), 1390 Wylczicza,l372 Wilczau, Wilcowicz. 1850 s. o. Javorník, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Javorník, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Bergov, Dolní Valteřovice, Dolní Les, Hřibová (zanikla 1965), Nová Véska (zanikla 1965) a Vojtovice, 1985 m.č. Javorníku, 1990 sam. obec. M: 1678 VLČICE, s. Loštic, o. Šumperk Č. od 1850 Vlčice; n. 1859-1945 Wolfsdorf. M: Loštice, v matrikách samostatně neuváděny V l č k o v i c e viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín VLČNOV, o. Nový Jičín Č. 1636 Ulice, od 1656 Vlčnov; n. l650-1945 Wolfsdorf; l. 1639-1650 Volfsdorf, 1650-1690 Vlcžnoff, 1771 Wolfsdorfium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1949 sloučena se Starým Jičínem. M: 1610 (Starý Jičín) VLČOVICE, o. Nový Jičín Č. 1437-1481 Velicovice, Veličovice, 1581-1846 a lidově Velčovice, od 1771 Vlčovice; n. 1676-1751 Wlcžowitz, 1836-1918 Weltschowitz, 1939-1945 Waltschowitz; l. 1672 Wlcžowicz, 1771 Wlczowitium. 1850 s. o. Příbor, 1868 Frenštát; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, 1868 Místek, 1949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. 1978 s. Kopřivnice. M: 1720, ale také 1784 (Frenštát pod Radhoštěm) VLKOŠ, o. Přerov Č. od 1437 Vlkoš (Wlkoss), 1651 Wlkosse; n. 1676 Wlkoss, 1718-1918 Wlkosch, 1939-1945 Wilkosch; l. 1294 Wlkohus, 1359 Wulkos, 1373-1464 Wlkoss, 1377 Wlkosch, 1771 Wlkoschium, 1863 Vlcošium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, l877 Přerov. 1850 sam. obec, 1952 je její osadou Kanovsko, které 1964 m. č. Vlkoše. M: 1629 (Přerov), 1656 (Horní Moštěnice), 1704

V l k o v á viz Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín VLKOVICE, o. Nový Jičín Vznikly sloučením Moravských a Slezských Vlkovic v r. 1950, názvy Moravské a Slezské Vlkovice zůstávají pro m. č. 1964 připojeny Dolejší Kunčice jako m.č, 1976 s. Fulneku. Viz příslušná hesla! V l o s t o w i c z viz Vlaštovičky, o. Opava V o g e l z e i f, V o g i l z e i f viz Stará Rudná, o. Bruntál V o g t c r o s s e viz Fojtova Kraš, o. Jeseník V o h r d ö r f l e i n viz Přední Véska, s. Starého Města u Bruntálu, o. Bruntál V o g t e i W e i d e n a u viz Vidnavské Fojtství, o. Jeseník V o c h o z viz Kolná, o. Opava V o i g t s c r o s s e viz Fojtova Kraš, o. Jeseník V o i g t s d o r f viz Vojtovice, o. Jeseník V o i g t s k r o s s e viz Fojtova Kraš, o. Jeseník V o i t s d o r f viz Vojtovice, o. Jeseník VOJKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1520 Vojkovice (Wojkowicze); n. 1580-1808 Woykowitz, 1720-1850 Woikowitz, 1871-1945 Wojkowitz. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1938-1945 část obce v zabraném území, 1980 m.č. Dobré, 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá) VOJNICE, o. Olomouc Č. 1407,1669, 1798, 1863 a oficiálně od 1921 Vojnice, 1485-1529 Ojnice, 1508-1598 Oynice, 1529-1671 a lidově Onice, 1609-1921 Ohnice, 1798 Unice, Uhnice, 1847 Onnice; n. 1641-1720 Onitz, 1677-1945 Ohnitz, 1798 Ognitz; l. 1275-1378 Woynicz, 1336-1350 Woynicze, 1456 Oynitz, 1508 Oynicz, Woynitz, 1595 Onicz, 1771 Onitium. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Těšetic. M: 1651 (Těšetice) VOJNOVICE, o. Olomouc Č. 1581 Kriegsdorf, Kryksdorf, Krigsdorf, l 651-1771 Kriegsdorf, 1794-1950 Vojnovice (Wognowicze); n. 1504 Kryczstorf, Krygsdorf, 1654 Krygsdorf, 1676-1945 Kriegsdorf; l. 1659-1771 Krigsdorf, Kriegsdorf.

1850 s. o. Město Libavá, l945 Olomouc; 1850 o. Hranice, 1855 Město Libavá, 1868 Šternberk, 1909 Moravský Beroun, 1949 Olomouc. 1850 osada Města Libavé, 1875 sam. obec, zrušeny 1950. M: 1659 (Město Libavá), 1785 (Stará Voda) V o j n o v i c e viz Valšov, o. Bruntál V o j t ě c h o v viz Vojtovice a Vojtíškov, o. Šumperk VOJTÍŠKOV, o. Šumperk Č. 1556 z Woydsdorfu, 1575 ves Wotisskowa, 1591 Woytiesskow, 1616 Wejtzdorf, 1793 Wojtiechow, 1839-1846 Wogtisskow, od 1850 Vojtíškov; n. 1582 Woytzdorf, 1607-1945 Woitzdorf, 1684-1692 Wötzdorf, 1718 Weitzendorf; l. 1325 Woyceschdorph, Woysechsdorf, 1672-1771 Woitzdorf, Woitzdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. Ves částečně zpustla v 15. stol., doplněna kolem 1560. 1850 sam. obec s osadou Vlaské (Valbeřice), která s ním byla 1953 sloučena; od 1947 společný MNV pro Vojtíškov s osadami Vlaské a Nová Ves (Vysoká), která se 1949 stala s. Vojtíškova, 1960 je Vojtíškov i s osadami Vlaské a Vysoká s. Malé Moravy. M: 1650 (Hanušovice), 1785 V o j t o v a K r a š viz Fojtova Kraš, o. Jeseník VOJTOVICE, o. Jeseník Č. 1850 Vojtěchov, od 1871 Vojtovice; n. 1561-1945 Woitzdorf, 1567 Woitsdorf, Woigstorf, 1611 Woizdorf, 1661 Woitsch, 1689 Voigtsdorf, 1720 Woitsdorf, 1836 Woigtsdorf. Od 1850 osada Vlčic. M: 1678 (Vlčice) VOLÁRNA, o. Bruntál Zal. 1705; č. od 1905 Volárna; n. 1788-1945 Ochsenstall. Od 1850 osada Roudna. M: 1706 (Dvorce), 1767 (Roudno) V o l a v ý Ú j e z d viz Velký Újezd, o. Olomouc V o l b r a m i c e viz Olbramice, o. Olomouc V o l d ř i š o v viz Oldřišov, o. Opava V o l e s l a v o v viz Hlásnice, o. Olomouc V o l e s n i c e viz Volešnice, o. Olomouc V o l e š n á viz Horní Olešná, o. Šumperk

V o l e š n i c e, V o l e š n i c a viz Olešnice, o. Olomouc V o l f s b e r k, V o l f s h a g viz Wolfshain, z., o. Bruntál VOLOVEC, o. Frýdek-Místek Č. od 1600 Volovec (1602 na Wolowtzy, 1639 z Wolawcze od Těšína); n. 1720-1945 Wollowetz, Wolowetz; l. 1724 Wolowec; p. 1850 Wołowiec,l88O-1906 Wołowice. 1850 osada Horních Domaslavic, 1869 Dolních Domaslavic. Název oficiálně zanikl 1963. M: 1773 (Domaslavice) V o l s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál V o l š a n y viz Olšany, o. Šumperk V o l š o v viz Valšov, z., o. Bruntál V o n s d o r f viz Fonovice, o. Nový Jičín V o r b i z a viz Vrbice, o. Frýdek-Místek V o r b u r g viz Předhradí, s. Olomouce V o r d o r f l e viz Přední Véska, s. Starého Města u Bruntálu, o. Bruntál V o r s t a d t v o r m M i t t e r t h o r viz Nová Ulice, s. Olomouce V o s e c k h a, V o s e k viz Osek nad Bečvou, o. Přerov V o s i k o v á, V o s y k o v viz Osikov, o. Šumperk V o š k o v viz Boškov, o. Přerov V o t ě h ř i b y viz Otěhřiby, z., o. Přerov V o y t s d o r f viz Fojtovice (Jelenice), z., o. Opava a Vojtovice, o. Jeseník V o z d e č e k, V o z d e č k o viz Hvozdečko, o. Olomouc V o z n i c e viz Ozdnice, o. Vsetín VRABLOVEC, o. Opava Č. vždy Vrablovec, n. vždy Wrablowetz. Od 1871 osada Ludgeřovic, od 1905 je část i u Dlouhé Vsi, resp. u Hlučína, zanikl splynutím. M: Hlučín, v matrikách samostatně neuváděn VRACLÁVEK, o. Bruntál

Č. 1564 z Vratislavě, 1571 ves Malý Wraczlaw, 1578 a 1674 Wraczlaw, 1586 Wraczlawek, 1593 z Malého Vraclavě, 1615 a 1667 Malý Wraczlawek, 1616 Malý Vratislávek, 1850 Malý Bressel, od 1871 Vraclávek, někdy i Vraclávka, Vratislav, 1885 Malá Vraclávka; n. 1574-1945 Klein Bressel, 1629, 1667 a 1757 Klein Bresslau, 1638 Klein Breslaw, 1736 Klein Bresl; l. 1771 Parvum Bresl. 1850 s. o. Město Albrechtice, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Město Albrechtice, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osada Hošťálkov, 1911 sam. obec, k níž 1951 připojeny Křížová a Staré Purkartice; 1960 Vraclávek osadou Hošťálkov. M: 1687 (Nová Ves) V r a c l á v k a viz Vraclávek, o. Bruntál V r a č e n y, V r a č n o viz Vražné, o. Nový Jičín VRANÍ HORA, z., o. Šumperk Č. 1598 pustý zámek slove Vraní Hora. Hrad zanikl mezi Vranovou a Vranovou Lhotou na hranicích okresu Šumperk a Svitavy. VRATIMOV, o. Frýdek-Místek Č. 1492 z Vratiňova, od 1538 Vratimov (Wratimow), 1572 Vratinov, 1640 z Ratimowa ze Slezska od Ostravy, l720-1924 Ratimov, 1754 Raczimow; n. 1720-1945 Rattimau, 1720 též Rattimow, Rattimuw, 1736-1808 Ratimow, 1746 Rattinof, 1850 Rattinau; l. 1305 Wrothimow, 1450 Wratimow, 1662-1724 Ratimow (ex Silesia); p. 1871 Wrocimów, 1893 Ratimów. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1949 Ostrava-okolí, 1956 Frýdek-Místek. 1936 povýšen na městys. 1957 připojena část území Hrabové k Vratimovu. M: 1709 (Slezská Ostrava), 1865 V r a t i m o v, V r a t i ň o v viz Vratimov, o. Frýdek-Místek V r a t i s l a v viz Vraclávek, o. Bruntál V r a ž n á viz Vražné, o. Nový Jičín VRAŽNÉ, o. Nový Jičín Č. 1473-1489 "Wraczen aneb Petersdorf německy", 1480 Vražné, 1490-1517 Vražná, 1520-1585 Vražný, 1636 Wažne, 1746 Vraž no, 1615 z Petersdorfu; n. 1567 Pittrschdorf, v 16. a 17. stol. běžně Pitrsdorf, 1608-1850 Pettersdorf, 1646 Pötersdorf; l. 1374 a 1571 Petersdorf. Původně jednotná ves na panství Odry rozdělena v pol. 15. stol. na díl oderský (pozdější Horní nebo Malé Vražné) a na díl, který před r. 1475 připadl k Fulneku a 1584 k Jeseníku nad Odrou, zvaný od 17. stol. Dolní nebo Velké Vražné, avšak pro obě vsi se užívalo velmi často ještě i v 18. stol. stejného jména. Viz též hesla Dolní a Horní Vražné! 1953 Dolní a Horní Vražné spojeno v jednu obec, 1979 s. Oder, 1995 sam. obec.

V r a ž n o, V r a ž n ý viz Vražné, o. Nový Jičín V r b e n s k ý d v ů r viz Nové Vrbno u Hlinky, o. Bruntál VRBICE, o. Karviná Č. od 1447 Vrbice (Wrbycze), 1447 též Wierzbicza, 1491 Virbice, 1682-1684 na Wirzbyczy, Wiřbyty; n. 1696 Wyrbitz, 1705 Würbitz, 1720 Wirzbitz, Würbitz, Würzbitz, 1736-1945 Wirbitz, 1798 Mirbitz; l. 1227 Wierbica, 1268 Wirzbicza, 1291 Wierzbitz, 1332 Vorbiza, 1496 Wrbice, 1688 in Wirbicz; p. od 1850 do 1885 Wierzbice, 1885 Wierbica, Wirbica, od 1893 Wierzbica. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 osada Pudlova, 1892 sam. obec, za okupace sloučena s Novým Bohumínem, 1945 znovu samostatná, v l. 1948-1950 nový pokus a dočasné sloučení s Bohumínem, 1951 sam. obec, 1974 s. Bohumína. M: 1720 (Bohumín) VRBKA, o. Opava Č. od 1420 Vrbka; n. 1377 Wrbca, 1720 Wrbckau, Wirbekau, Wirbkau, 1771-1847 Wrbka, 1784-1945 Wrbkau, od 1910 též Weidenthal; l. 1349 Wiberc, 1724 Wrbkau, 1771 Wrbka. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1949 Opava; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1928 Opava, 1938 Ratiboř, 1945 Opava. Ves zpustla v 15. stol., obnovena mezi l. 1672-1689 (předtím jen dvůr). 1850 sam. obec, 1958 její osada Bílá Bříza (doložená od 1871) připojena k Štěpánkovicím, 1973 spol. MNV se Služovicemi, 1979 jejich m.č.. M: 1652 (Kravaře), 1840 (Oldřišov) VRBNO POD PRADĚDEM, o. Bruntál Zal. 1611; č. 1617 "z Novýho Würben thalu na Kzenku ležící", 1847-1954 Vrbno, odtud Vrbno pod Pradědem; n. 1612 Neu Fürstenwald, 1618 Wirbenthal, 1629 Wierbenthal, 1655-1945 Würbenthal, 1720 Wirmthal, někdy i Neu Fürstenwalde; l. 1771 Wintalium. 1850 s. o. Bruntál, 1868 Vrbno, 1945 Bruntál; od 1850 o. Bruntál. 1850 sam. obec s osadami Nové Karlovice a Vidly, 1958 odloučeny Nové Karlovice a připojeny ke Karlovicím, 1960 připojeny m.č. Ludvíkov, Mnichov a Železná, 1991 odloučen jako sam. obec Ludvíkov. M: 1725 V r d e k viz Frýdek, o. Frýdek-Místek V r e c c e n d o r f viz Fryčovice, o. Frýdek-Místek V r e d b e r g viz Žulová, o. Jeseník V r e n d e n d a l (recte Vreudendal) viz Bruntál, o. Bruntál V r e s i n a viz Vřesina, o. Nový Jičín a o. Opava

V r e u d e n d a l, V r e u d e n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál V r e u n t s p e r g k viz Freundsberg, z. hrad, o. Vsetín V r e y b u r c h viz Příbor, o. Nový Jičín V r c h n í A u g e z d viz Horní Újezd, o. Přerov V r c h n í K o z m i c e viz Kozmice, o. Opava V r c h n í L a z n í k y viz Lazníky, o. Přerov V r c h n í L e š n á viz Horní Lištná, o. Frýdek-Místek V r c h n í L h o t a viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek V r c h n í S k l e n o v viz Horní Sklenov, o. Frýdek-Místek V r c h n í T ě š i c e viz Horní Těšice, o. Přerov V r c h n í Ú j e z d viz Horní Újezd a Velký Újezd, o. Přerov V r c h n í Ž u k o v viz Horní Žukov, o. Karviná V r c h o v á viz Vrchovec, o. Vsetín VRCHOVEC, o. Vsetín Zal. 1783; č. 1794-1798 Wrchowes, 1835-1906 Vrchová, 1885-1952 Vrchovec; n. 1787 Hockendorf, 1794-1945 Hohendorf. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. 1850 osada Police, 1867 sam. obec, 1950 s ní spojena a splynula, 1952 název oficiálně zrušen. M: 1788 (Police) V r c h o v e s viz Obectov, o. Olomouc a Vrchovec, o. Vsetín VRCHY, o. Nový Jičín Č. 1424-1592 Valtířovice, 1446 Valtýřov, 1511-1947 Valtéřovice, 1517 Valteřice, 1839-1924 Valterovice, od 1947 Vrchy; n. 1567 Walterschdorf, 1596-1945 Waltersdorf, 1791-1850 Neu Waltersdorf, l. 1412 Waltheri villa, 1711 Waltersdorf, 1828-1829 Neu Waltersdorf. 1850 s. o. Fulnek, 1945 Nový Jičín, 1949 Vítkov; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Fulnek, 1868 Nový Jičín, 1949 Vítkov, 1960 Nový Jičín. 1850 sam. obec s osadou Gručovice (1882 sam. obec), 1976 s. Fulneku, 1993 sam. obec. M: 1637 V r i b u r c h viz Příbor, o. Nový Jičín V r i d b e r g viz Místek, o. Frýdek-Místek

V r i d e b e r g viz Žulová, o. Jeseník V r i d e l a n t h viz Frýdlant n. O., o. Frýdek-Místek V r i e n w a l d e, V r i n w a l d e, V r i w a l d, V r o w a l d viz Jeseník, o. Jeseník VRŠOVICE, o. Opava Č. od 1476 Vršovice (Wrssowicze), 1536 Veršovice; n. 1377 Wirschawicz, 1608-1658 Wirssowicz, 1693 Wersowitz, 1708 Wilschowitz, 1716-1847 Wirschowitz, 1720-1945 Wrschowitz, 1736 Wierschowitz, l. 1288 de Virsovic, 1771 Wrschowitium, 1828 Wirzowitz. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 půl vsi patřilo k velkostatku Raduň, půl jako tzv. "komendorská strana" maltskému řádu v Opavě. 1976 spol. MNV s Raduní, ale zůstaly sam. obcí, 1990 sam. obec. M: 1705 (Komárov) V r u d e n t a l viz Bruntál, o. Bruntál V ř e s i n k a viz Vřesina, o. Opava VŘESINA, o. Nový Jičín Č. 1411 a lidově Vřešina, od 1431 Vřesina, (Wrziesyna), 1464 Vresina, 1771-1850 Vřesin, Vřešin; n. 1377 Brischin, Brysen, 1641 Bressen, 1720-1945 Wrzessin, 1771 Wržeschny; l. 1421-1422 super Wrzesina, de Wrzesin, 1423 de Bresin, 1424 de Bressina, 1425 de Bresinaw, 1771 Wrzessinum. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. Ves prý poprvé doložena 1350. M: 1661 (Poruba) VŘESINA, o. Opava Č. 1434-1615 Vřesinka, 1771 Wrzezina, od 1847 Vřesina; n. 1720 Wrzessin, 1736 Klein Wrzessin, 1771 Wrzezin, 1784 Wrzezen, 1830-1945 Wrzessin, 1847 Wržesin; l. 1270 Mezina (recte Wrezina), 1349 Brissein, 1429, 1672 a 1691 Wrzesinka, 1771 Wrzezina. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1975 m.č. Hlučína, 1990 sam. obec. M: 1660 (Hlučín) V ř e š i n, V ř e š i n s viz Vřesina, o. Nový Jičín VŘÍTOV, z., o. Olomouc Č. 1464-1498 Vřítov, 1481-1482 Řítov, (Rzytow), 1520.-1539 Vřítovský rybník,

1620 rybník řítovský; l. 1368 a 1420 Wrzitow, 1368-1398 Krotendorf alias Brzytow, 1420 Wrzitow prope Uniczow, 1464 Rzitow. Ves zanikla na rozhraní 15.-16. stol. na levém břehu Oskavy poblíž Želechovic v trati Vřítovský rybník. VSETÍN, o. Vsetín Č. od 1417 Vsetín (Wsetin), v 16.-18. stol. Vsetín nad řekou Bečvou (Horní město), 1464-1710 Dolní město Vsetín, Nové město vsetínské, 1740 pečet "Dolní městečko Vsetín"; n. 1670-1945 pro celek Wsetin, ale 1716 Ober Stadtel a Unter Stadtel Wsetin; l. 1308 oppidum Setteincz cum castris Vreuntspergk, 1396-1464 Wssetin, 1569 Schezin, 1624-1632 Setin (Horní město), 1646-1677 Nova civitas (Dolní město) Wsetin, 1771 Vsetinium (pro obě města); holandsky 1624 Zettin; maďarsky 1708 Setin, Szetin. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. Do 17. stol. existovalo jen Horní Město resp. městečko Vsetín, v l. 1646-1677 se budovalo Nové čili Dolní město Vsetín, tvořící v l. 1677-1710 s polovicí Lhoty samostatný statek. 1850 sloučeny Horní a Dolní Vsetín v jedno město s názvem Vsetín. 1949 připojena ke Vsetínu část Semetína patřící dosud k Ratiboři, téhož roku připojeny též Horní Jasénka a Rokytnice jako m.č., 1975 m.č. Janov a Ústí (1992 opět sam. obce), 1980 m.č. Lhota u Vsetína, 1999 sam. obec. M: 1644 V s e t í n s k é K a r l o v i c e viz Malé Karlovice, o. Vsetín VSISKO, o. Olomouc Č. 1462 Wssisscze, od 1517 Vsisko, 1561 Vsiště (Wssisstie), 1872 a 1905 Vsísko; n. 1673-1751 Wsysko, 1691-1945 Wsisko, 1847 Wsiskau, 1872 Wsiska; l. 1253 Wsische, 1305 Wsiscze, 1508 Wssiscie, Wssyssczie, 1771 Wsisko. Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1976 m.č. Velkého Týnce. M: 1662 (Velký Týnec) V s i š t ě viz Vsisko, o. Olomouc VŠECHOVICE, o. Přerov Č. od 1431 Všechovice (1431 Jan Jiskra z Wssiechowicz), 1463 z Wsczechowicz; n. 1675-1945 Wschechowitz, 1771 Wsechowitz; l. 1281 Wcsiechowitz, 1285 Vchechowitz, 1317-1320 Wschechowitz, Wsechowicz, Wschecowicz, Wschekowicz, 1359-1363 Schechowicz, 1359-1392 a 1690 Wschechowicz, 1404-1407 Wczechowicz, 1461 Wssechowicz, 1408 Wssiechowicz, 1633 Wssechowitz, 1771 Wschechowitium, 1863 Všechovitium. 1850 s. o. Bystřice p. H., 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice p. H., 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Všechovice, Horní Újezd, Malhotice, Provodovice a Rouské se sídlem ve Všechovicích, 1983 Horní Újezd, Malhotice, Provodovice, Rouské m.č. Všechovic. M: 1738

V u a l e n viz Úvalno, o. Bruntál V u l i n s t e y n viz Bohušov, o. Bruntál V y c l e c h viz Výkleky, z., o. Přerov VÝČAPY, z., o. Šumperk L. 1131 Vicapeh. Zanikly v neznámé poloze v neznámé době v blízkosti Mohelnice, resp. Veselí. VYDMUCHOV, s. Karviné Dol. 1652; č. 1885 Vidmuchov, od 1893 Vydmuchov; n. 1749-1945 Widmuchau, 1850 Witmuchau; p. od 1850 Wydmuchów. 1850 osada, 1924 s. města Fryštátu, název po 1948 oficiálně zanikl. M: 1652 (Fryštát) V y h a n č i c e viz Vigantice, o. Vsetín VYHNÁLOV, o. Šumperk Č. 1850 Vehnalov; n. 1850 Wechnalow. Od 1801 osada Postřelmova, s nímž splynula. M: v matrikách samostatně neuváděn VYHNANOV, z., o. Nový Jičín Č. 1535-1593 trať a les Vyhnanovec; n. 1611 Winanowitz, v 19. a 20. stol. Winanow (traťový název); l. 1234 Wignanow, 1238 Wynnanow, 1239 Winanow, 1240 Wihnanow, 1258 Wignanowe. Ves zanikla patrně ve 13. stol. pod Pohořem resp. Pohořskou horou čili Vyhnanovcem, nikoliv na místě České Vsi u Oder. V y k a n i c e viz Vigantice, o. Vsetín VÝKLEKY, o. Přerov Č. od 1415 Výkleky, ale 1548 ve Vajklecích, 1558 na lidech Wykletských, 1719 pečet dědiny Viklikické, lidově Vékleky; n. 1676 Výkleky, 1676-1945 Wiklek; l. (1203 in Wiklek), 1258 Wiklech, 1447 Wykleky, 1691 a 1771 Wiklek, 1863 Vicleca. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1960 Přerov. Do 1850 náležel díl vsi k panství Veselíčko, díl olomoucké kapitule. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Lazníky, 1983 jejich m.č., 1992 sam. obec. M: 1666 (Tršice)

VÝKLEKY, z., o. Přerov Č. 1447-1519 Výkleky (osídlené) a po tok Veklička, 1590-1610 jen dvůr Vejklický, Vejklecký, Vejkletský, Vejklitský, Výklitzký, 1872-1883 Výklický dvůr, od 1893 samota Viklice; n. 1893-1918 Wiklitz; l. 1298 in Vicleh, 1351 Wyclech, 1358-1359 Wikleki, 1364 Wýk lek, 1508 Wikleky. Ves zanikla v l. pol. 16. stol. u Tovačova tam, kde je Viklický dvůr, trať Viklice a potok Viklička. VÝKLEŠICE, z., o. Opava L. 1250 Wiczlasicz, Ves zanikla patrně v okolí Hlučína, nebo změnila jméno. V ý k l i c k ý, V ý k l i t z k ý d v ů r viz Výkleky, z., o. Přerov V y k ř o v i c e viz Vikýřovice, o. Šumperk V y l i m a u viz Vilémov, o. Olomouc VYSOKÁ, o. Bruntál Č. od 1448 Vysoká (Wisoka, Wysoka), 1535 Vysoký, 1580 Vysoké, 1581 z Weysaka, 1798 Wiztoch, 1836-1847 Belnik, Bielnik; n. 1545 Waisak, 1676 Weyssagh, 1718-1772 Waysach, 1720-1759 Weyssach, 1771 Weyssakh, 1798-1872 Weisak, 1836-1945 Waissak, lidově Besig, Wessich; l. 1267 Wiztogh, 1587 Weissagh, 1655 Weissic, 1672 Weissag, 1771 Weisacum. 1850 s. o. Osoblaha, 1873 Jindřichov, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 osadou Bartultovic, 1854 sam. obec, 1960 připojeny jako m.č. Bartultovice, 1967 připojeno jako m.č. Pitárné. M: 1608 VYSOKÁ, o. Přerov Č. 1492 Vysoká (Wysoka, Wyssoka); n. 1675-1918 Wysoka, Wisoka, 1771 Wysoky, 1939 -1945 Wissoken; l. 1690 Wysoka, 1771 Wisoky. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Hustopečemi n. B., 1983 jejich m.č. M: 1610 (Starý Jičín), 1683 (Hustopeče nad Bečvou) VYSOKÁ, s. Malé Moravy, o. Šumperk Č. 1575-1952 Nová Ves, 1616 ves Nejdorf, 1798 Nowawes, od 1952 Vysoká; n. od 1561 Neudorf (Newdorf), 1570-1582 Neydorf, 1893-1918 Alt Neudorf; l. 1771 Neudorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec, 1947 spol. MNV s Vojtíškovem, 1949 jeho m.č., 1960 připojena i s ním k Malé Moravě. M: 1628 (Staré Město), 1735 (Vysoké Žibřidovice)

VYSOKÁ, z. u Jeseníku, o. Jeseník N. 1420 Hohdorf, také Hohndorf; l. 1267-1420 Wissoka, Wyssoka. Zanikla patrně v 15. stol. asi v tra ti Hundorf u Jeseníku, poblíž Bukovic. VYSOKÁ, o. Vsetín Č. od 1415 Vysoká (Wisoka, Wysoka); n. 1676-1918 Wisoka, Wysoka, 1692 Wisatzka, l939-1945 Wissoka; l. 1351-1374 Wysoka, Wyssoka, 1406 Wissoka, 1771 Wisoka. 1850 s. o. a o. Val. Meziříčí, 1960 Vsetín. 1976 m.č. Lešné. M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1690 (Lešná) V y s o k á E l b a viz Labe, o. Šumperk V y s o k á Ž i b ř i d o v i c e viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk V y s o k é viz Vysoká, o. Bruntál VYSOKÉ ŽIBŘIDOVICE, o. Šumperk Č. 1517-1591 Žibřidovice (Zibrzidowicze), 1616 Sejfersdorf, 1720 Sibridowitz, 1794-1846 Zybřidowice, 1881 a od 1921 Vysoké Žibřidovice, 1893-1921 Vysoká Žibřidovice; n. 1503-1650 Seifersdorf, 1571 Seifendorf, 1575 zu Hohen Seiffersdorf, 1582-1740 Seybersdorf, 1771-1945 Hohen Seibersdorf, Hohenseibersdorf; l. 1325 Syfirdesdorph, 1340 Syfridsdorf, 1437 Brydowicz, 1448 Wysoke Zibrzidowicze, 1771 Hohen Seibersdorf. 1850 s. o. Staré Město, l945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, l855 Staré Město, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadou Cibulka, 1964 připojen Žleb (do 1949 Valteřice), 1976 vše m.č. Hanušovic. M: 1628 (Staré Město), 1735 V y s o k ý viz Vysoká, o. Bruntál VYSOKÝ BARTENSTEIN, z., o. Jeseník Č. 1871 Vysoký Bartenstein; n. 1804-1894 Hohenbartenstein, lidově Bartenstein. Zaniklá osada a sklárna u Horní Lipové. M: 1806 (Dolní Lipová) VYSOKÝ POTOK, o. Šumperk Č. od 1618 Vysoký Potok; n. 1615-1945 Hohenfluss, l624-1675 Hohenfluess, l. 1771 Alto Vellus. Od 1850 s. o. a o. Šumperk, jen za okupace Králíky. 1850 sam. obec s osadami Vlaské (Blaschke) a Zlatý Potok, 1867 obě osamostatněny, 1949 Zlatý potok opět připojen, 1976 obě m.č. Malé Moravy. M: 1639 (Podlesí)

V y s o k ý Ú j e z d viz Horní Újezd, o. Přerov V y s t r k o v viz Štítina, o. Opava VYSUTÁ, o. Šumperk Č. od 1924 Renertov, někdy též Renartovice, od 1949 Vysutá, název Renartovice 1965 definitivně zrušen, n. 1791-1893 Rennertsfeld, 1805-1945 Rennersfeld. Od 1850 osada Kolnovic, 1964 Mikulovic. M: 1795 (Mikulovice) VYŠEHORKY, o. Šumperk Č. 1407-1949 Vyšehoří, od 1949 Vyšehorky, ale 1418 ve Vyšehoře, l480-1490 to Vyšehoře, 1551 a 1771-1847 Vyšehoř, 1850 Wišší Hoří; n. 1650-1945 Allerheiligen, 1692 Allheiligen; l. 1369 Wyssehors, 1381 Wyschehorz, 1672 Pagus Omnium Sanctorum, 1771 Wischehorzium. 1850 s. o. Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, l855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 osada Podolí, 1869 sam. obec, 1960 m.č. Líšnice. M: 1641 V y š e h o ř, V y š e h o ř e viz Vyšehorky a Vyšehoří, o. Šumperk VYŠEHOŘÍ, o. Šumperk Č. od 1481 Vyšehoří, 1771 Wyssehora, 1872 Vyšehoř; n. 1677-1847 Wichehor, 1720 Wysehorž, 1751-1918 Wischehorsch, 1938-1945 Hochberg; l. 1771 Wischehorzium. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1976 připojeno k Bludovu, 1992 sam. obec. M: 1651 (Ruda nad Moravou) V y š e h o ř í viz Vyšehorky, o. Šumperk VÝŠKOVICE, o. Nový Jičín Č. 1554 ves pustú Wysskowicze, od 1696 Vyškovice, od 1871 Výškovice; n. 1696-1945 Wischkowitz; l. 1771 Wischkowitium. 1850 s. o. Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Bílovec, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. Ves zpustla asi v 15. stol., obnovena krátce před 1696. 1850 sam. obec, k níž náleželo do 1919 Hrabství, 1961 m.č. Slatiny, 1979 Bílovce. M: 1658 (Slatina) VÝŠKOVICE, s. Ostravy Č. od 1407 Vyškovice, Výškovice, ale 1447-1882 též Viškovice, 1517 Vyškovičky, z Vyškoviček (?), 1574 Wyžkowicze; n. 1676 Misskowitz, 1692 Wilskowitz, 1718-1945

Wischkowitz; l. 1359 a 1412 Wischcowig (?), 1362 Wiscowicz, 1408-1412 Wiskowicze. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1941 statutární město Ostrava, 1954 Ostrava-okolí, 1957 Ostrava-venkov, 1960 Frýdek-Místek, 1966 Ostrava. 1850 sam. obec, 1941 s. Moravské Ostravy, 1966 s. Ostravy. M: 1699 (Stará Bělá) V y š k o v i č k y viz Výškovice, s. Ostravy VYŠNÍ LHOTY, o. Frýdek-Místek Č. 1434 Lhoty, v 15. stol. Lhota Múdrého, 1580 a 1748 Horní Lhoty, 1584 Vrchní neb Horní Lhota, 1636 Horní Lhota jinak Múdrého, 1641-1704 a od 1906 Vyšní Lhoty, 1664 a 1871-1894 Horní Lhota; n. 1523 auf dem Gut Mudreho Lhota genant, 1580 Ober Elgot, 1664 Oberlhot, 1720 Ober Ellgoth, Ober Lhot, Ober Lhoty, Ober Lehoty, 1850-1885 Ober-Ellgoth, 1894-1945 Oberellgoth; l. 1305 Warmunthowicz, 1724 Ober Ligota. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Morávky, 1990 sam. obec. M: 1652 (Dobrá) VYŠNÍ MOHELNICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1850 Vyšní Mohelnice, ale 1885-1906 a za okupace Horní Mohelnice; n. 1850-1945 Ober Mohelnitz. Od 1850 s. obce Krásné. M: Skalice, v matrikách samostatně neuváděna VYŠOVÁ, z., o. Nový Jičín a Vsetín Č. 1505-1531 půl pusté vsi Hondorfa, 1535 půl Handorfa pustého, 1548 půl pusté vsi Hodorfu (t. j. na panství Valašské Meziříčí-Rožnov), v 19.-20. stol. Hodorf, Hundorf, jako traťový název hory a lesa, lidově Hodorf; n. v 19. a 20. stol. Huhndorf; l. 1297 de Wychsz, Wyrs, 1349 pro villis Wysschowa et Nowa Wyssowa. Ves zanikla v 15. stol. mezi Zubřím, o. Vsetín a Mořkovem, o. Nový Jičín, do jehož katastru část obce Hodorf náleží. Podobný osud měla Nová Vyšová. V y š š í R o k y t n i c e viz Lhota u Vsetína, o. Vsetín V y t r h l i c e viz Trhavice, o. Olomouc V z y c z e viz Lužice, o. Olomouc W a a g s t a d t viz Bílovec, o. Nový Jičín W a b i c z viz Babice, o. Vsetín W a b r o w i t z viz Vávrovice, o. Opava

W a c k e n s t a d t viz Bílovec, o. Nový Jičín W a c k o w viz Vikýřovice, o. Šumperk W a c z a n o w i c z, W a c z e n o w i c z viz Vacanovice, o. Olomouc W a c z e t i n, W a c z e t y n viz Vacetín, o. Šumperk W a c z h o f f i u m, W a c z l a h o w, W a c z l a c h o w viz Václavov, o. Šumperk W a c z l a s d o r f viz Horní Václavov, o. Bruntál W a c z l a w o w, W a c z l a w o w a, W a c z s d o r f viz Václavov, o. Šumperk W a c ž e t i n viz Vacetín, o. Šumperk W a e s e l viz Veselíčko, o. Přerov WAGENDRÜSSEL, z., o. Olomouc N. 1494 Wagendrüssel (č. Vozovka). Předměstí města Olomouce ležící západně od městských hradeb, zaniklo po 1742 při budování olomoucké tereziánské pevnosti. W a g s t a d t viz Bílovec, o. Nový Jičín W a g s t r a c h o w viz Vikýřovice, o. Šumperk W a c h t e r s d o r f viz Hlásnice, o. Olomouc W a i d e n a w viz Vidnava, o. Jeseník W a i s s a k viz Vysoká, o. Bruntál W a i t z e n f e l d viz Pančava, s. Úsova, o. Šumperk W a k o w, W a k o w i n a, W a k o w i u m viz Buková, s. Studené Loučky, o. Šumperk W a l a s k ý M e z e ř i c ž viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín W a l b e r g o w, W a l b e r g s d o r f viz Vlaské, s. Vojtíškova, o. Šumperk W a l c z e r z u w i c z e viz Žleb, o. Šumperk W a l d O l b e r s d o r f viz Lesní Albrechtice, o. Opava W a l d e c k, W a l d e c k e, W a l d e k, W a l d e k e viz Zálesí, s. Javorníka, o. Jeseník

W a l d e n b u r g viz Bělá pod Pradědem, o. Jeseník W a l d e r s d o r f viz Velká Střelná, o. Olomouc a Žleb, o. Šumperk W a l d h ä u s e r viz Froblov, s. Sosnové, o. Bruntál W a l d h e i m viz Nemrlov, o. Šumperk a Požaha, o. Nový Jičín W a l d s e e viz Dolní a Horní Valdsee, o. Šumperk W a l h e n d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W a l l a c h i s c h B i s t r i t z viz Valašská Bystřice, o. Vsetín W a l l a c h i s c h M e s e r i t s c h, W a l l a c h i s c h M e z e ř i t s c h viz Valašské Meziříčí, o. Vsetín W a l l a c h i s c h P o l a n k a viz Valašská Polanka, o. Vsetín W a l l a c h i s c h P r i k a s viz Valašské Příkazy, o. Vsetín W a l l a c h i s c h - S e n i t z viz Valašská Senice, o. Vsetín W a l l b e r g viz Valberk, s. Šternberka, o. Olomouc W a l l b e r g s d o r f viz Vlaské, s. Vojtíškova, o. Šumperk W a l l e d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W a l l s t e i n viz Velký a Malý Valštejn, o. Bruntál W a l n d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W a l s c h e n d o r f, W a l s c h e n d o r f e r G r u n d, W a l s c h e n d o r f i u m, W a l s c h e n g r u n d viz Valšov, z., o. Bruntál W a l s c h o w i c z, W a l s c h o w i t z viz Valšovice, o. Přerov W a l s s o w viz Valšov, z., o. Bruntál W a l s s o w i c z e viz Valšovice, o. Přerov W a l t e r i v i l l a viz Valteřice, z., o. Šumperk a Vrchy, o. Nový Jičín WALTERSDORF, z., o. Bruntál L. 1389 Waltersdorf desertum. Ves zanikla ve 14. stol. v okolí Osoblahy. W a l t e r s d o r f viz Valteřice, z., o. Šumperk, Velká Střelná, o. Olomouc, Vrchy, o. Nový Jičín a Žleb, o. Šumperk W a l t e r s c h d o r f viz Vrchy, o. Nový Jičín W a l t e ř o w i c e viz Nové Valteřice, o. Bruntál

W a l t h e r i v i l l a viz Vrchy, o. Nový Jičín W a l t h e r o w i c i, W a l t i s d o r f viz Valteřice, z., o. Šumperk a Vrchy, o. Nový Jičín W a l t ř e viz Žleb, o. Šumperk W a l t s c h o w i t z viz Vlčovice, o. Nový Jičín W a n d r i n a, W a n d r y n i e viz Vendryně, o. Frýdek-Místek W a r d t n a w viz Vartnov, z., o. Bruntál W a r h n o w viz Olověná, o. Olomouc W a r h o s s c z, W a r h o s s t viz Varhošť, o. Olomouc W a r m u n t h o w i c z viz Vyšní Lhoty, o. Frýdek-Místek W a r t e n a u, W a r t h e n b e r g, W a r t h n o w, W a r t n a u, W a r t n o w viz Vartnov, z., o. Bruntál W a s c h o w i t z viz Valšovice, o. Přerov W a s k e, W a s k y viz Vlaské, s. Malé Moravy, o. Šumperk W a s z o w viz Valšov, z., o. Bruntál W a t z a n o w i t z viz Vacanovice, o. Olomouc W a t z e l s d o r f, W a t z l a w o w viz Václavov, o. Šumperk W a w r o w i c z, W a w r o w i t z viz Vávrovice, o. Opava W a y g e r s d o r f, W a y k e r s d o r f viz Vikýřovice, o. Šumperk W a y n e, W a y n e n, W a y n e r viz Víno, o. Bruntál W a y s a c h viz Vysoká, o. Bruntál W a z a n o w i t z viz Vacanovice, o. Olomouc W a z e l s d o r f viz Václavov, o. Šumperk W a z e t i n, W a z e t i n e viz Vacetín, o. Šumperk W a z h r d l y viz Važhrdla, Važhrdly, z., o. Olomouc

W a ž n ě viz Vražné, o. Nový Jičín W ä c h t e r s d o r f viz Hlásnice, o. Olomouc W ä l s c h g r u n d viz Valšov, z., o. Bruntál W c s i e c h o w i t z, W c z e c h o w i c z viz Všechovice, o. Přerov W d r l i c z viz Odrlice, o. Olomouc W e b s t e y e r viz Nová Seninka, o. Šumperk W e d l o w viz Vajglov, o. Bruntál W e g m i r ž o w i c e, W e h r n s d o r f viz Veřovice, o. Nový Jičín W e c h n a l o w viz Vehnalov, o. Šumperk W e i d e n, W e i d e n a u viz Vidnava, o. Jeseník W e i d e n a u - V o g t e i viz Vidnavské Fojtství, o. Jeseník W e i d e n t h a l viz Vrbka, o. Opava W e i d n a w viz Vidnava, o. Jeseník W e i g e l s d o r f viz Vajglov, o. Bruntál a Vikantice, o. Šumperk W e i g l i c z e viz Vajglov, o. Bruntál W e i g l o w viz Vajglov, o. Bruntál a Vikantice, o. Šumperk W e i g l s t o r f, W e i g l o w i c z viz Vajglov, o. Bruntál W e i k e r s d o r f, W e i k h a r s d o r f viz Vikýřovice, o. Šumperk W e i k s d o r f viz Vikantice, o. Šumperk W e i l viz Březová, s. N. Dvora, o. Opava W e i n e viz Víno, o. Bruntál WEINREBE, z., o. Šumperk L. 1325 Wynrebe, 1340 Wynrybe. Ves zanikla ve 14. nebo 15. stol. na panství Branná. W e i s a c u m, W e i s s a g, W e i s s a g h viz Vysoká, o. Bruntál W e i s s e B i r k e viz Bílá Bříza, o. Opava W e i s s b a c h viz Bílý Potok, o. Jeseník

W e i s s e n k i r c h e n viz Hranice, o. Přerov W e i s s e n s e i f e n viz Bílý Potok, s. Vrbna, o. Bruntál W e i s s i c viz Vysoká, o. Bruntál W e i s s k i r c h, W e i s s k i r c h i u m viz Kostelec, s. Krnova, o. Bruntál W e i s s k i r s c h e n viz Hranice, o. Přerov W e i s s ö h l h ü t t e n viz Bílá Lhota, o. Olomouc W e i s s p a c h viz Bílý Potok, o. Jeseník W e i s s w a s s e r (Dorf und Markt) viz Bílá Voda, Ves a Městys, o. Jeseník W e i s t r o c ž i t z viz Bystročice, o. Olomouc W e i t z e n d o r f viz Pančava a Vojtíškov, o. Šumperk W e i t z e n f e l d, W e i z e n f e l d viz Pančava, o. Šumperk W e i y k l o w, W e j g l o v viz Vajglov, o. Bruntál W e j s t r o š i c e viz Bystročice, o. Olomouc W e j t z d o r f viz Vojtíškov, o. Šumperk W e l e P o l e viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek W e l e b o r z e viz Veleboř, o. Šumperk W e l e n d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W e l e t y n viz Bělotín, o. Přerov W e l e p o l e, W e l e p o l i viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek W e l i k a, W e l k a, W e l k e n, W e l k h a viz Velká, o. Přerov W e l l e b o r s ch, W e l l e b o r z i um, W e l l e b o r ž viz Veleboř, o. Šumperk W e l l e d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W e l o p o l i e viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek W e l t i n o w viz Heltínov, o. Nový Jičín W e l t s ch o w i t z viz Vlčovice, o. Nový Jičín W e l y k a viz Velká, o. Přerov

W e n c e s l a i v i l l a viz Václavov, o. Šumperk W e n c e s l a o w i c z, W e n c z l o w i c z, W e n c z l o w i c z e viz Václavovice u Frýdku, o. Frýdek-Místek W e n d i s ch O s t r a viz Slezská Ostrava, s.Ostravy W e n d r i n, W e n d r i n i a, W e n d r y n i e viz Vendryně, o. Frýdek-Místek W e n i g H e r o l t i c z viz Malé Heraltice, o. Opava W e n i g K u n c z e n d o r f viz Kunčičky, s. Ostravy W e n k o w viz Benkov, o. Šumperk W e n t z d o r f viz Václavovice, o. Nový Jičín W e n t z l d o r f, W e n t z e l s d o r f viz Václavov, s. Mladoňova, o. Šumperk W e n t z l s d o r f viz Václavov, s. Mladoňova, o. Šumperk a Václavovice, o. Nový Jičín W e n t z l s d o r f i u m, W e n z e l s d o r f viz Václavovice, o. Nový Jičín W e n z l o w i t z viz Václavovice, o. Frýdek-Místek W e r d e n b e r g, W e r d e n b e r g a viz Vítovka, o. Nový Jičín W e r m s d o r f viz Vernířovice, o. Šumperk a Veřovice, o. Nový Jičín W e r n e r s d o r f viz Veřovice, o. Nový Jičín a Věřňovice, o. Karviná W e r n h e r i v i l l a viz Věřňovice, o. Karviná W e r n i e r z o w i c z e, W e r n í ř o w i c e, W e r n s d o r f, W e r n s d o r f i u m viz Veřovice, o. Nový Jičín a Vernířovice, o. Šumperk W e r o n a viz Moravský Beroun, o. Bruntál W e r s o w i t z viz Vršovice, o. Opava W e r t e n b e r g viz Vítovka, o. Nový Jičín W e r z m i e r z o w i c z e viz Veřovice, o. Nový Jičín W e s e l e viz Veselá, o. Vsetín, Veselí, o. Nový Jičín a o. Šumperk, Veselí, z., o. Olomouc a Veselíčko, o. Olomouc a o. Přerov W e s c h e k, W e s k y viz Věžky, o. Přerov W e s i d l o viz Veselí, o. Nový Jičín

W e s k a viz Véska, o. Nový Jičín W e s k a, W e s k e viz Véska, o. Olomouc W e s n i c z e viz Véska, s. Heřmanic u Oder, o. N.Jičín W e s s e l a, W e s s e l e viz Veselá, o. Vsetín W e s s e l i c z k o, W e s s e l i t s c h k o, W e s s e l i t z k o viz Veselíčko, o. Olomouc a Přerov W e s s e l n, W e s s e l ý viz Veselí, o. Šumperk W e s s i d l i u m, W e s s i e d e l viz Veselí, o. Nový Jičín W e s s i c h viz Vysoká, o. Bruntál W e s s k y viz Věžky, o. Přerov W e s s o w i t z viz Větřkovice, o. Nový Jičín W e s z s e i b e r s d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk W e t r k o w i t z viz Větřkovice, o. Nový Jičín W e w e r c z y, W e w e r c ž y viz Veveří, o. Bruntál W e y d e n a, W e y d e n a w viz Vidnava, o. Jeseník W e y g l o w, W e y g s d o r f viz Vajglov, o. Bruntál W e y k e l s d o r f viz Vikantice, o. Šumperk W e y k e r s d o r f viz Vikýřovice, o. Šumperk W e y n, W e y n a viz Víno, o. Bruntál W e y s s a h, W e y s s a c h, W e y s s a g h, W e y s s a k, W e y s s a k h viz Vysoká, o. Bruntál W e y s s b a c h viz Bílý Potok, o. Jeseník W e y s s y d l viz Veselí, o. Nový Jičín W e y s t r a ch o w viz Vikýřovice, o. Šumperk W e z viz Loučky, o. Bruntál W e z e k,

W e z i e k, W e z k y, W e ž e k viz Věžky, o. Přerov W e ž o w i c e viz Veřovice, o. Nový Jičín W ę d r y n i a viz Vendryně, o. Frýdek-Místek W h i t e s c a r viz Hranice, o. Přerov W i b e r c viz Vrbka, o. Opava W i c k h s t e i n (Stattlein) viz Vítkov, o. Opava W i c z e viz Vidče, o. Vsetín W i c z k o w i c z viz Víckovice, z., o. Opava a Výškovice, s. Ostravy W i c z l a s i c viz Výklešice, z., o. Opava W i d c z e, W i d c ž e, W i d č e viz Vidče, o. Vsetín W i d m u c h a u viz Vidmuchov, s. Karviné W i d n a, W i d n a w i a viz Vidnava, o. Jeseník W i d z e viz Vidče, o. Vsetín W i e c ž k o w i c e viz Větřkovice, o. Nový Jičín W i e d e r g r ü n viz Podlesí, s. Rudné pod Pradědem, o. Bruntál W i e g s t a d t l e i n viz Vítkov, o. Opava W i e g s t a i n, W i e g s t e i n viz Vikštejn, z., o. Opava W i e l k a viz Velká, o. Přerov W i e l k e H o s c h i c e viz Velké Hoštice, o. Opava W i e l k i D a r k o w i c e viz Darkovice, o. Opava W i e l o p o l e, W i e l o p o l i, W i l e p o l e, W i l o p o l e viz Vělopolí, o. Frýdek-Místek W i e n y e r ž o w i c z e viz Věřňovice, o. Karviná W i e r b e n t h a l viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál W i e r b i c a viz Vrbice, o. Karviná W i e r b i c z viz Vrbice, o. Karviná W i e r d e r f l e, W i e r d ö r f l e viz Přední Véska, s. Starého Města u Bruntálu, o. Bruntál

W i e r m i e r z o w i t z, W i e r n i e r z o w i c z e, W i e r n i o w i c e viz Věřňovice, o. Karviná W i e r o w a n, W i e r o w a n i viz Věrovany, o. Přerov W i e r s c h o w i t z viz Vršovice, o. Opava W i e r z b i c a, W i e r z b i c e, W i e r z b i t z viz Vrbice, o. Karviná W i e r z n i o w i c e, W i e r z n o w i c z e, W i e r z n o w i t z, W i e r z n y e r z o w i c z e viz Věřňovice, o. Karviná W i e s viz Loučka, o. Vsetín W i e s e viz Burkvíz, Loučky, o. Bruntál W i e s e n viz Loučky, o. Bruntál a o. Šumperk W i e s e n b e r g viz Loučná nad Desnou, o. Šumperk W i e s e n r i e d viz Příluky, o. Vsetín W i e ś N o w a viz Nová Ves, s. Bohumína, o. Karviná W i e t r z k o w i t z, W i e t r ž k o w i t z viz Větřkovice, o. Nový Jičín W i e t s t e i n viz Vikštejn, z., o. Opava W i g a n t i c e viz Vigantice, o. Vsetín a Vikantice, o. Šumperk W i g e r s s a u c z e n c z e viz Vikýřovice, o. Šumperk W i g k s t a d t viz Vítkov, o. Opava W i g n a n o w, W i g n a n o w e viz Vyhnanov, z., o. Nový Jičín W i g s t a d i u m, W i g s t a d t, W i g s t a d t e l, W i g s t a t t, W i g s t a t t l viz Vítkov, o. Opava W i g s t a t t l - D o r f viz Dolní Ves, s. Vítkova, o. Opava W i g s t ä d t e l viz Vítkov, o. Opava W i g s t e i n, W i g s t e i n a viz Dubová, o. Opava a Vikštejn, z., o. Opava W i g s t e t l viz Vítkov, o. Opava W i h n a n o w viz Vyhnanov, z., o. Nový Jičín W i k a n t i c z viz Vikantice, o. Šumperk

W i k k e n s t a y n viz Vikštejn, z., o. Opava W i k l e c h, W i k l e k viz Výkleky, o. Přerov W i k l e k i, W i k l i t z viz Výkleky (Viklice), z., o. Přerov W i l c i c z, W i l c o w i z, W i l c z a u viz Vlčice, o. Šumperk W i l d e n s t e i n viz Vildštejn, z., o. Opava W i l d s c h i t z, W i l d s c h ü t z viz Vlčice, o. Jeseník W i l e m o w viz Vilémov, o. Olomouc W i l e m o v i c i viz Nové Vilémovice, o. Jeseník W i l g r u b, W i l g r u b e n viz Horní Václavov, o. Bruntál W i l h e l m i s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník W i l h e l m o w, W i l h e m o w viz Vilémov, o. Olomouc W i l c h i c h a, W i l c h t i s c h i t z viz Vlčice, o. Jeseník W i l i m o w, W i l l i m a u, W i l l i m o w viz Vilémov, o. Olomouc W i l k o s c h viz Vlkoš, o. Přerov W i l l i m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník W i l m e r o w i c e, W i l m e r s d o r f, W i l m r ž o w i t z viz Věřňovice, o. Karviná W i l m s d o r f viz Nové Vilémovice, o. Jeseník W i l s k o w i t z viz Výškovice, s. Ostravy W i l t g r u e b viz Horní Václavov, o. Bruntál W i l t i t z, W i l t s c h i t z viz Vlčice, o. Jeseník W i m t a l i u m viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál W i n a r, W i n a r i, W i n a r i u m, W i n a r z, W i n a r ž viz Vinary, o. Přerov

W i n c k e l s d o r f viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk WINCZENDORF, z., o. Šumperk L. 1371 Winczendorf. Ves zanikla ve 14. nebo 15. stol. Mezi Třemeškem a Policemi na panství Úsov. W i n d g e b r e c h viz Lichnov, o. Nový Jičín WINDORF, z., o. Ostrava Č. a n. Windorf, zanikl v 16. stol. u Ostravy. W i n k e l s d o r f i u m viz Kouty nad Desnou, o. Šumperk W i n t e r g r u n viz Podlesí, s. Rudné pod Pradědem, o. Bruntál W i p p l a r s d o r f, W i p p l a r ž o w i c z e, w i p p l e r s d o r f viz Labuť, o. Nový Jičín W i r b e k a u, W i r b k a u viz Vrbka, o. Opava W i r b e n t h a l viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál W i r b i c a, W i r b i c z, W i r b i t z viz Vrbice, o. Karviná W i r m P a r v o viz Malé Vrbno, o. Šumperk W i r m t h a l viz Vrbno pod Pradědem, o. Bruntál W i r o w a n i viz Věrovany, o. Přerov W i r s c h a w i c z, W i r s c h o w i t z, W i r s s o w i c z viz Vršovice, o. Opava W i r z b i c z a, W i r z b i t z viz Vrbice, o. Karviná W i r z o w i t z viz Vršovice, o. Opava W i ř b y t a viz Vrbice, o. Karviná W i s a t z k a viz Vysoká, o. Vsetín W i s c o w i z viz Výškovice, s. Ostravy W i s d a r c h viz V Žďáře, z. u Skorošic, o. Jeseník W i s e d l i t i u m viz Svésedlice, o. Olomouc W i s e m b e r g viz Loučná nad Desnou, o. Šumperk

W i s c h c o w i c z viz Výškovice, s. Ostravy W i s c h e h o r s c h viz Vyšehoří, o. Šumperk W i s c h k o w i t z, W i s c h o w i c z viz Výškovice, s. Ostravy a o. Nový Jičín W i s i u m viz Loučky, o. Bruntál W i s k a viz Véska, o. Olomouc W i s k o p i t z viz Býškovice, o. Přerov W i s k o w i c z e viz Výškovice, s. Ostravy W i s n viz Loučky, o. Bruntál a o. Šumperk W i s n a viz Loučky, o. Šumperk W i s n b e r k viz Loučná nad Desnou, o. Šumperk W i s o k a, W i s o k y viz Vysoká, o. Přerov W i s s k y viz Sobíšky, o. Přerov W i s s o k a viz Vysoká, o. Vsetín W i s s o k e n viz Vysoká, o. Přerov W i s t e r n i t i u m, W i s t e r n i t z, W i s t r i t z, W i s t r z i t z viz Velká Bystřice, o. Olomouc W i t c z e viz Vidče, o. Vsetín W i t k e n d o r f viz Vítkovice, s. Ostravy W i t k e n s t a d t viz Vítkov, o. Opava W i t k e n s t e i n viz Vikštejn, o. Opava W i t k o w i t i u m, W i t k o w i t z viz Vítkovice, s. Ostravy W i t m u c h a u viz Vydmuchov, s. Karviné W i t r h l i c e viz Trhavice, o. Olomouc W i t ř k o v i c e, W i t r ž k o w i t z viz Větřkovice, o. Opava W i t s c h, W i t s c h i n i u m, W i t s c h e viz Vidče, o. Vsetín W i t s t e j n viz Vikštejn, z., o. Opava WITTENBERG, z., o. Nový Jičín

N. 1716-1772 ves Wittenberg, 1798 jen dvůr, 1817 kolonie jižně od Jeseníku nad Odrou (č. 70-80); l. 1690-1724 Wittenberg. Ves vznikla koncem 17. stol. mezi Jeseníkem nad Odrou a Hůrkou, počátkem 19. stol. sloučena s Jeseníkem po přemístění blíže ke vsi. W i t t e n s t e i n viz Vikštejn, o. Opava W i t t e s c h a u viz Vitošov, o. Šumperk W i t t k a w, W i t t k o w a viz Vítkov, o. Opava W i t t o w i t z viz Vítkovice, s. Ostravy W i t y e s s o w viz Vitošov, o. Šumperk W i t z e viz Vidče, o. Vsetín W i t z k o w i t z viz Víckovice, z., o. Opava W i x s t a t t e l viz Vítkov, o. Opava W i z n b e r k viz Loučná nad Desnou, o. Šumperk W i z t o g h, W i z t o c h viz Vysoká, o. Bruntál W l a s t o w i c ž k a, W l a s t o w i t z, W l a s t u w k y, W l a s s t o w i t z k y viz Vlaštovičky, o. Opava WLCZENDORF, z., o. Šumperk L. 1278-1365 deserta villa Wlczendorf. Ves zanikla v okolí Štítů patrně již ve 13. stol. v neznámé poloze, nebo změnila jméno po novém vysazení. W l c ž o w i t i u m, W l c ž o w i t z viz Vlčovice, o. Nový Jičín W l k o s c h, W l k o s s, W l k o s s e viz Vlkoš, o. Přerov W l m e n s t e i n viz Bohušov, o. Bruntál W l o h u s viz Vlkoš, o. Přerov W o b e c z t o w viz Obectov, o. Olomouc W o b e d n i, W o b i e d n i viz Obědné, o. Šumperk W o c i e h r z i b viz Otěhřiby, z., o. Přerov W o c k e n d o r f viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál

W o c k e n s t a d t, W o c k i n s t a d t viz Bílovec, o.Nový Jičín W o d e t z k o viz Hvozdečko, o. Olomouc W o g n o w i c z e viz Valšov, o. Bruntál a Vojnovice, o. Olomouc W o g s t a d l e i n viz Bílovec, o. Nový Jičín W o g t i s s k o w, W o g t i s s k o w a viz Vojtíškov, o. Šumperk W o i g s t o r f viz Vojtovice, o. Jeseník W o i k o w i t z viz Vojkovice, o. Frýdek-Místek W o i n i t z viz Vojnice, o. Olomouc W o i t s d o r f, W o i t s c h viz Vojtovice, o. Jeseník W o t z d o r f viz Vojtíškov, s. Malé Moravy,a Vojtovice, s. Vlčic, o. Jeseník W o i z d o r f viz Vojtovice, o. Jeseník W o j k o w i t z viz Vojkovice, o. Frýdek-Místek W o j t o w i c e viz Jelenice, o. Opava W o k e n d o r f viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál W o k g e n s t a d t viz Bílovec, o. Nový Jičín W o k o w a viz Jelení, s. Milotic, o. Bruntál W o k s t a t viz Bílovec, o. Nový Jičín W o l a w e c z viz Volovec, o. Frýdek-Místek W o l b r a m i c z viz Olbramice, z., o. Přerov W o l b r a m i t z viz Olbramice, o. Olomouc W o l d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W o l e s c h n a viz Dolní a Horní Olešná, o. Šumperk W o l e s c h n i t i u m, W o l e s s n i c z e, W o l e s c h n i t z viz Olešnice, o. Olomouc W o l f e l s d o r f, W o l f r a m i s d o r f viz Olbramice, o. Nový Jičín W o l f r a m i t z viz Olbramice, o. Olomouc W o l f r a m s d o r f viz Olbramice, o. Nový Jičín W o l f s b e r g viz Wolfshain, z., o. Bruntál

W o l f s d o r f viz Olbramice, o. Nový Jičín a Vlčice, o. Olomouc W o l f s d o r f, W o l f s d o r f i u m viz Vlčnov a Moravské i Slezské Vlkovice, o. Nový Jičín W o l f f h a y, W o l f h a g i e viz Volfshain, z., o. Bruntál WOLFSHAIN, z., o. Bruntál Č. 1532 rybník Wolfshay u Hlinky, 1539 ves pustou Wolffhay, též Wolfsberg, 1542 Wolfhag, 1566 Wolfhein zatopený rybníkem, 1594 rybníky Bolfshejn u Hlinky, a téhož roku postaven na pusté vsi Wolfshonu dvůr; n. 1571 Wolfshay, 19. a 20. stol. Wolfshain; l. 1317, 1389 Wolfzain, Wolfshein, 1412-1413 super villa Wolfhagie, 1436 -1437 Wolfhai, 1446 Wolshayn (osedlá). Ves zanikla koncem 15. stol. poblíž Hlinky v trati Wolfshain. W o l f s h a y, W o l f s h e i n, W o l f s h o n, W o l f z a i n viz Wolfshain, z., o. Bruntál W o l l e d o r f viz Vlachov, o. Šumperk W o l l e s c h n i t z viz Olešnice, o. Olomouc W o l l m e r s d o r f viz Olbramice, o. Nový Jičín W o l l o w e t z, W o l o w e c, W o ł o w i c e, W o ł o w i e c viz Volovec, o. Frýdek-Místek W o l s a n y viz Olšany, o. Šumperk W o l s d o r f viz Moravské Vlkovice, o. Nový Jičín W o l s h a y n viz Wolfshain, z., o. Bruntál W o l s s a n y viz Olšany, o. Šumperk W o n s d o r f viz Fonovice, o. Nový Jičín W o o g s t a d t viz Bílovec, o. Nový Jičín W o s d i e t s ch k o viz Hvozdečko, o. Olomouc W o s k o v i a, W o s k o w y D w u r viz Oskava, o. Šumperk W o s l n l y b i n c z i viz Pusté Žibřidovice, o.Šumperk(?) W o s p i e t y viz Zejpy, z., o.Šumperk W o s t r o w y viz Ostrovy, z., s.Olomouce W o t i s s k o w a, W o y c e s ch d o r p h, W o y d s d o r f viz Vojtíškov, o. Šumperk

W o y k o w i t z viz Vojkovice, o. Frýdek-Místek W o y n i c z viz Vojnice, o. Olomouc W o y s e ch s d o r f, W o y t i e s s k o w viz Vojtíškov, o. Šumperk W o y t o w i c z viz Jelenice, o. Opava W o y t z d o r f viz Vojtíškov, o. Šumperk W o z d e c z k o, W o z d e t z k o, W o z d e t s ch k o viz Hvozdečko, o. Olomouc W ö t z d o r f viz Vojtíškov, o. Šumperk W r a b l o w e t z viz Vrablovec, o. Opava W r a c i m ó w viz Vratimov, o. Frýdek-Místek W r a c l a w k a viz Vraclávek, o. Bruntál W r a c z e n viz Vražné, o. Nový Jičín W r a c z l a w, W r a c z l a w e k, W r a c z l a w k a viz Vraclávek, o. Bruntál W r a s k o w, W r a s s k o w viz Raškov, o. Šumperk W r a t h i m o w, W r a t i m o v viz Vratimov, o. Frýdek-Místek W r a t n o w viz Vartnov, z., o. Opava W r b c a, W r b c k a u, W r b k a, W r b k a u viz Vrbka, o. Opava W r b o c h o w viz Svébohov, o. Šumperk W r e s c h i n viz Vřesina, o. Opava W r e u d e n t h a l viz Bruntál, o. Bruntál W r e y w a l d viz Jeseník, o. Jeseník W r c h o w e s viz Obectov, o. Olomouc a Vrchovec, o. Vsetín W r o t h i m o w viz Vratimov, o. Frýdek-Místek W r o w d i n t a l viz Bruntál, o. Bruntál W r s c h o w i t z, W r s s o w i c e viz Vršovice, o. Opava

W r z e s c h i n viz Vřesina, o. Opava W r z e s i n viz Vřesina, o. Nový Jičín a o. Opava W r z e s i n k a viz Vřesina, o. Opava W r z e s s i n viz Vřesina, o. Nový Jičín a o. Opava W r z e s s i n u m viz Vřesina, o. Nový Jičín W r z e z e n, W r z e z i n, W r z e z i n a viz Vřesina, o. Opava W r ž e s c h n y viz Vřesina, o. Nový Jičín W r ř e s i n viz Vřesina, o. Opava W s d a r c a, W s d a r c h viz V Žďárech, z., o. Šumperk W s c z e c h o w i c z, W s e c h o w i c e viz Všechovice, o. Přerov W s e t i n i u m viz Vsetín, o. Vsetín W s ch e c o w i c z, W s ch e ch o w i c z, W s ch e ch o w i t i um, W s ch e ch o w i t z, W s ch e k o w i cz viz Všechovice, o. Přerov W s i s ch e, W s i s k a, W s i s k a u, W s i s k o, W s i s s c z e viz Vsisko, o. Olomouc W s s e ch o w i t z viz Všechovice, o. Přerov W s s e t i n viz Vsetín, o. Vsetín W s s i e ch o w i c z viz Všechovice, o. Přerov W s s i s s c i e, W s s i s s c z e, W s s i s s t i e viz Vsisko, o. Olomouc W s t r e n e, W s t r z e n y e viz Střeň, o. Olomouc W s t y e M e d i u m viz Ústí, o. Přerov W s y s k o viz Vsisko, o. Olomouc W u l d t g r u b e n viz Dolní Václavov, o. Bruntál W u l k o s viz Vlkoš, o. Přerov W u s t S e i b e r s d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk W u s t e k i r ch e viz Písečná, o. Jeseník

W ü l t s ch ü t z viz Vlčice, o. Jeseník W ü r b e n, W ü r b e n h o f viz Nové Vrbno u Hlinky, o. Bruntál W ü r b e n t h a l viz Vrbno pod Pradědem, o.Bruntál W ü r b i t z, W ü r z b i t z viz Vrbice, o. Karviná W ü s t A y f f e r s d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk W ü s t J a k a r t i t z, W ü s t J a c k e r t i t z viz Pusté Jakartice, s. Opavy W ü s t N e u d ö r f f l e i n viz Česká Ves, o. Bruntál W ü s t P o h l e n, W ü s t P o h l o m, W ü s t P o l o m viz Pustá Polom, o. Opava W ü s t S e i b e r s d o r f, W ü s t S e i f e r s d o r f viz Pusté Žibřidovice, o. Šumperk W ü s t e n m ü h l e viz Dytelovo (Pustý Mlýn), o. Opava W ü s t k i r c h viz Písečná, o. Jeseník W ü s t p o h l o m viz Pustá Polom, o. Opava W y c l e c h viz Výkleky, z., o. Přerov W y c z t a i e n viz Vikštejn, z., o. Opava W y d e n a w viz Vidnava, o. Jeseník W y d m u c h ó w viz Vydmuchov, s. Karviné W y d n a, W y d n a w viz Vidnava, o. Jeseník W y g a n t i c z e viz Vigantice, o. Vsetín a Vikantice, o. Šumperk W y h a n c z i t z viz Vigantice, o. Vsetín W y c h s z viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a o. Vsetín W y k a n t i c z e viz Vikantice, o. Šumperk W y k e r s d o r f viz Vikýřovice, o. Šumperk W y k l e viz Výkleky, z., o. Přerov W y k l e k y viz Výkleky, o. Přerov W y l c z i c z, W y l c z i c z a viz Vlčice, o. Jeseník W y l e m o v i c i viz Nové Vilémovice, o. Jeseník

W y l t y e r z i c z e viz Žleb, o. Šumperk W y m a n o w viz Vyhnanov, z., o. Nový Jičín W y n a n o w i t z viz Vyhnanov, z., o. Nový Jičín W y n a r ž viz Vinary, o. Přerov W y n n a n o w viz Vyhnanov, z., o. Nový Jičín W y p l a r s d o r f viz Labuť, o. Nový Jičín W y r s s viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a o. Vsetín W y r w a n s viz Věrovany, o. Přerov W y r z y n o w i c e viz Věřňovice, o. Karviná W y s e d l i c z e, W y s e d l i t z viz Svésedlice, o. Olomouc W y s e h o r ž viz Vyšehoří, o. Šumperk W y s e n viz Loučky, o. Bruntál W y s c h e h o r z viz Vyšehorky a Vyšehoří, o. Šumperk W y s c h k o w i t z viz Výškovice, s. Ostravy W y s o k a viz Vysoká, o. Bruntál, Přerov, Šumperk a Vsetín W y s s e h o r a viz Vyšehoří, o. Šumperk W y s s e h o r s viz Vyšehorky, o. Šumperk W y s s c h o w a viz Vyšová, z., o. Nový Jičín a o. Vsetín W y s s o k a viz Vysoká, o. Bruntál, Přerov, Šumperk a Vsetín W y š k o w i c e viz Býškovice, o. Přerov a Výškovice, o. Frýdek-Místek a o. Nový Jičín W y š š í H o ř í viz Vyšehorky, o. Šumperk W y t c h e n a u viz Vítkov, o. Opava W y z a n t i c z viz Vigantice, o. Vsetín W y z o b a c h viz Bílý Potok, o. Jeseník W y ž k o w i c e viz Výškovice, s. Ostravy Y a b l u n k a viz Jablůnka, o. Vsetín Y a k a r t o w i c z e viz Jakartovice, o. Opava Y a r k o w i c z e viz Jarkovice, o. Opava Y a w o ř i viz Javoří, o. Šumperk Y e s c h r e b i e viz Jestřebí, o. Šumperk

Y e s s a w viz Ješov, o. Olomouc Y e s s e n i c i e viz Jeseník nad Odrou, o. Nový Jičín Y e s s n i c e viz Jasenice, o. Vsetín Y e s t r z e b y e viz Jestřebí, o. Šumperk Y s p i e t i viz Zejpy, o. Šumperk Z a b a d viz Závada, o. Opava Z a b e r z i viz Zábřeh, o. Opava Z a b e s c h i t z viz Závišice, o. Nový Jičín ZÁBEŠTNÍ LHOTA, o. Přerov Č. 1490-1590 Lhota (nad Pěnčicí), 1571-1921 Zábeční Lhota, od 1578 Zábeštní Lhota 1579 Zabyštní Lhota, 1581 Kunczlova Lhota, 1588 ve Lhotce Zabissny, 1590-1591 Lhota Zabiessna, 1771 Lhota, 1774 Zabržezna Lhota, 1793-1798 Zabecžny Lhota, 1835-1847 Velká Lhota, 1846 a 1893 Žabeční Lhota, 1863 Hrubá Lhota, n. 1675 Zabesstni Lhota, 1720-1751 Zabeczni Lhota, 1771 Lhota, 1793-1863 Gross Lhota, 1872-1918 Lhota, Zabecni Lhota, 1939-1945 Sabescht-Lhota; l. 1350-1446 Lhotca, Lhotka, 1365-1446 Lhota, 1381 Lhotka Lhanuschowa, 1385 in Lhota Wanuchow, 1389 Lhotka dicta Hanuchowa, in Hanuchowa Lhota, 1437 Lhota Zabssczina, 1447 Lhota Za bysstnie, 1691 Lhota Sabessna, 1771 Lhota, 1863 Magno Lhota. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s Prosenicemi, 1984 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1706 (Penčice) Z a b l a c i e, Z a b l a c z, Z a b l a t i e viz Záblatí, o. Karviná ZÁBLATÍ, o. Karviná Č. 1447 Zablatie, od 1502 Záblatí; n. 1435 von Sablady, 1447-1808 Zablatz, 1771-1798 Zablatsch, 1850-1945 Zablacz; l. 1229 a 1268 Zablocie, 1232 Zablocze, 1305 Szoblace, l497 Zablacie, 1850 Zablovice, p. 1808 Zablotczy, od 1871 Zabłocie. 1850 s. o. Bohumín, 1949 Ostrava; 1850 o. Frýdek, 1855 Bohumín, 1868 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Ostrava-okolí, 1960 Karviná. 1850 osada Rychvaldu, 1866 sam. obec, v l. 1948-1954 a od 1974 s. Bohumína jako Bohumín IV. M: 1745 (Jablunkov), dříve sam. neuváděno, 1785 (Rychvald) Z a b l a t s c h, Z a b l a t z, Z a b ł o c i e, Z a b l o c z e, Z a b l o t c z y, Z a b l o v i c e viz Záblatí, o. Karviná

Z a b n a viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Z a b o k r k y viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín Z a b o r i c z viz Závořice, z., o. Šumperk Z a b r e g h viz Zábřeh, o. Opava Z a b r e h, Z a b r e c h viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy Z a b r i e g, Z a b r i c h viz Zábřeh, o. Šumperk Z a b r s e i n viz Zábřeh, o. Opava Z a b r z e viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy Z a b r z e h, Z a b r z e c h viz Zábřeh, o. Opava, Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy, Zábřeh, o. Šumperk Z a b r z i e viz Zábřeh, o. Šumperk Z a b r z i e h viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy a Zábřeh, o. Šumperk Z a b r ž e h, Z a b r ž e c h, Z a b r ž i e h viz Zábřeh, o. Šumperk a Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy ZÁBŘEH, o. Opava Č. od 1544 Zábřeh; n. 1710-1847 Zabrzech, 1720-1736 Sabrzech, 1720-1784 Zabregh, 1850-1945 Oppau; l. 1270 Zaberzi, 1349 Zabrsein, 1771 Zabrzeha. 1850 s. o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1960 Opava. 1979 m.č. Dolního Benešova. M: 1692 (Dolní Benešov) ZÁBŘEH, o. Šumperk Č. od 1480 Zábřeh (Zabrzeh, Zabržeh, Zabržech, Zabrziech), v 19. a 20. stol. někdy i Zábřeh nad Moravou, Zábřeh na Moravě; n. 1424 Hohenstat, 1583 Amtmann auf der Hunstadt, 1677 Hohnstadt, 1718-1945 Hohenstadt (an der March); l. 1254 Zabryeh, 1275 a 1299 de Zabirsy, 1278 a 1365 Alta civitas, 1289 a 1365 Hohenstadt, 1300 Honstadt, 1316 Zabrzie, 1320 Zabrieg, 1360 Zabrzieh, 1371-1447 Zabrzeh, 1378 Zabrieh, Zabrzech, 1633 Hanstatt, 1672 a 1771 Hohenstad. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. Od 1850 k němu náleží osady resp. části města a předměstí Knížecí Sady, Lvínov, Novosady, 1919 připojen Krumpach, 1949 Rudolfov, Ráječek, Skalička, 1976 připojeny jako m.č. Dolní Bušinov (do 1976 osada Krchleb), Hněvkov, Pivonín a Václavov, dále Nemile s osadou Filipov a Lupěné (1992 sam. obec), 1980 připojen Drozdov s Drzodovskou pilou (1992 sam. obec). M: 1649

Z a b ř e h a n d e r O d e r viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy Z á b ř e h n a d M o r a v o u viz Zábřeh, o. Šumperk ZÁBŘEH NAD ODROU, s. Ostravy Č. od 1409 Zábřeh, 1611 Zábřeh blíž města Ostravy, 1616 na tvrzi, dvoru a vsi Zábřeze nad řekou Odrou, 1771 Zabrech, 1847 Zabřech, od 1904 Zábřeh nad Odrou; n. 1676-1904 Zabrzeh, Zabržeh, Zabržech, 1692 Sabrse, 1904-1918 Zabřeh an der Oder, 1939-1941 Teufelsdorf (!), 1941-1945 Heinrichsdorf; l. 1288 Heynrichsdorf, 1371 Heynreichsdorf, 1378 Zabrzieh, 1380-1480 Zabrzeh, Zabrzech, 1386 in villa Zabrze alias Heinrichsdorf, 1389 Henrichsdorf, 1390-1411 Hinczendorf, Hynczendorf, 1398-1409 Zabrze, 1404 Sabrzie, Zabrzye, 1406 Sabrze, 1437 Zabreh, 1460 Zabrech, 1672 a 1771 Zabrzeh. 1850 s. o. Moravská Ostrava, 1941 Ostrava-západ, 1949 Ostrava; 1850 o. Místek, 1855 Moravská Ostrava, 1868 Místek, 1900 Moravská Ostrava, 1960 Ostrava. 1850 sam. obec, 1924 s. Moravské Ostravy, 1960 s. Ostravy. M: 1614 (Moravská Ostrava), 1785 ZÁBŘEŽSKÉ NÁDRAŽÍ, o. Šumperk Č. 1850 Zábrezské nádraží; n. 1850 Hohenstädter Bahnhof. 1850 sam. obec, která tehdy připojena k Zábřehu a stavebně s ním splynula. M: Zábřeh, v matrikách samostatně neuváděno Z a b y š t n í L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov Z a c i e s s i e viz Zátěš, z., o. Olomouc Z a c k o w i c z viz Žákovice, o. Přerov Z a c z e s s y e viz Zátěš, z., o. Olomouc Z a d e c h, Z a d e k viz Sádek, o. Opava Z a d i k viz Sádek, o. Bruntál ZADKY, o. Opava Č. 1871-1883 Sádky, od 1893 Zadky, 1906-1918 též Zádky; n. 1836 Johannisfeld, oder Neu Elend, 1849 Johannesfeld, 1871-1945 Johannisfeld. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1850 osadou Neplachovic, 1964 i s nimi připadly k Holasovicím, 1990 m.č. Neplachovic. M: 1808 (Neplachovice) Z a d l o w i c z i viz Žádlovice, o. Šumperk Z a d n í A l o j z o v viz Alojzov, o. Šumperk, s. Branné Z a d n í A u g e z d, Z a d n í A u g e z d e c z k y,

Z a d n í A u g e z d e c ž e k, Z a d n í A u g e z s c z e viz Zadní Újezd, o. Olomouc ZADNÍ FAMILIE, o. Přerov V 19. a 20. stol. název pro kolonie, resp. s. Jezernice a Slavíče. Z a d n í H r a b í viz Hrabství, o. Opava Z a d n í S o k o l o m, Z a d n í S u k o l o m viz Horní Sukolom, o. Olomouc ZADNÍ ÚJEZD, o. Olomouc Č. 1457-1517 Německý Újezdec, 1525 Zadní Újezdeček, 1547-1552 Zadní Augezdečžek, 1564 Zadní Augezdeczky, 1588 -1618 Zadní Augezscze, Zadní Ujezdec, 1720-1850 Zadní Augezd, 1771 Malý Augezdetz, 1847 Malý Augezdek, od 1872 Zadní Újezd, lidově Ójezd, Hójezd; n. 1514, 1771-1945 Storzendorf, 1602 a 1676 Startzendorf, 1692-1850 Starzendorf, Startzendorf, 1720 Schurzendorf, 1798 Scharzendorf, 1850-1872 Stanzendorf; l. 1371 Ugezd Paruum, 1771 Starzendorfium. 1850 s. o. Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 osada Dědinky, 1879 sam. obec, 1960 m.č. Medlova, s ním 1980 m.č. Troubelic, 1990 znovu m.č. Medlova. M: 1650 (Medlov) ZADNÍ VES, s. Karlovic, o. Bruntál Č. od 1924 Zadní Ves; n. 1881-1945 Hinterdorf. Původně sídlisko, od 1971 m. č. Karlovic. Z a d o w i c z viz Žádlovice, o. Šumperk Z a h l a s c z y, Z á h l a v č í viz Zalávčí, s. Leštiny, o. Šumperk Z á h o ř í viz Pražmo, o. Frýdek-Místek Z a h r a b i a viz Záhrobí, z., o. Olomouc ZÁHROBÍ, z., o. Olomouc Č. od 19. stol. V Cartách;; n. v 15. stol. Czahraden, Czohraten, Czoraden, Czorat, v 16. a 17. stol. Czohroten, Czoreten, v 18. stol. Zarten;l. 1368 de Zahrabia, 1413-1420 Zarowia, Zahrobia, Zarobia, Zahrowia, Sarobia. Ves zanikla v prostoru dnešní Olomouce v 18. stol., zůstalo jen pomístní jméno. Z a h r o b i a, Z a h r o w i a viz Záhrobí, z., o. Olomouc Z á h u m n á L h o t k a, Z á h u m n í L h o t k a viz Lhota u Kelče, o. Vsetín Z a i f f r i d s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín

ZAJEČÍ, o. Šumperk Č. 1924-1948 Zaječí; n. 1893-1945 Hasendörfel. Původně osada, později s. Vikantic, 1924 měla jen šest domů, název zanikl. M: Branná, v matrikách samostatně neuváděno Z a k o w viz Cakov,o. Olomouc Z a k o w i c z e, Z a k o w i t z viz Žákovice, o. Přerov ZÁKŘOV, o. Olomouc Č. 1416-1532 Zakřovice (osedlé), 1561 jen mlýn (byly z polovice alodem, z polovice biskupským manstvím), 1555-1568 pustá ves Zakřovsko, obnovena 1787 německými osadníky pod jménem Zákřov; n. 1787-1918 Zakrzow, Zakržow, 1850 Zakrschow, 1939-1945 Stauden; l. 1359 Saxrowicz, 1364-1437 Zakrzowicz, 1371 Sakrzow. 1850 s. o. Lipník, 1949 Hranice; 1850 o. Hranice, 1855 Lipník, 1868 Hranice, 1949 Hranice, 1960 Olomouc. 1850 osada Tršic, 1910 sam. obcí, 1976 m.č. Tršic. M: 1685 (Tršice) Z á k ř o v i c e viz Zákřov, o. Olomouc ZALÁVČÍ, s. Leštiny, o. Šumperk Č. 1510 Zalawsstczy, 1585-1656 ves Zahlawczi, 1883-1921 Záhlavčí, odtud do 1948 Zalávčí (jako m. č. Leštiny); l. 1371 Zalawczye, 1828 Zahlasczy. Původně sam. obec, od 1850 s. Leštiny, v části obce zvané "Za lávkou". M: Postřelmov, Lesnice, v matrikách samostatně neuváděno ZÁLESÍ, o. Jeseník Č. 1893-1949 Valdek, pak Zálesí; n. 1562-1836 Waldeck, Waldecke, 1798 Waldeke, 1850-1945 Waldek. 1850 sam. obec, 1950 osada Travné, 1960 m.č. Javorníka, název zrušen po 1970. M: 1638 (Javorník), 1785 Z á l u ž n á viz Zálužné, o. Opava ZÁLUŽNÉ, o. Opava Č. 1834 Zaluscha, 1847 Zálužná, od 1850 Zálužné, 1885 se dělí na Horní a Dolní Zálužné; n. 1785-1945 Moradorf, 1798 Saluschen nebo Morahof, 1885 Ober und Unter Moradorf. 1850 s. o. Vítkov; 1850 o. Opava, 1855 Vítkov, 1868 Opava, 1949 Vítkov, 1960 Opava.

1850 osada, později s. Nových Těchanovic, 1975 zaniklo jejich sloučením s Vítkovem. M: 1786 (Nové Těchanovice), souběžně také 1848 (Melč) Z á l u ž n í viz Nové Zálužné, o. Opava Z á m e c k á B ě l á viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek ZÁMECKÝ KOPEC, o. Olomouc Zal. 1787; č. 1850-1948 Zámecký Kopec; n. 1787-1945 Schlossberg. Původně sam. obec, 1850 osada, později s. Šternberka, s nímž stavebně splynul, název zanikl. M: Šternberk, v matrikách samostatně neuváděn Z a m e r s k, Z a m i r s k viz Zámrsky, o. Přerov Z a m k o w a B i a ł a viz Purkrechtní Bělá, o. Frýdek-Místek ZÁMOŘ, s. Frýdku-Místku Č. 1693-1894 Zámostí, 1850 Zámoř; n. 1850 Zamorze. Splynula 1850 s Místkem. M: Místek, v matrikách samostatně neuváděna ZÁMOSTÍ, s. Ostravy Č. od 1551 Zámostí, 1571 Předmostí (!), 1798-1850 Zámosť; n. 1787-1918 Zamost; p. 1850 Zamosc, 1871-1885 Zamość, 1894 Zamosty. Původně sam. obec, 1850 osada Slezské Ostravy. M: 1709 (Slezská Ostrava) ZÁMOSTÍ, z., o. Přerov Č. 1588-1594 Zámostí (samostatný stateček). Splynul záhy s Přerovem. Z a m o t i s s e k viz Samotíšky, o. Olomouc Z a m r i s c, Z a m r s k, Z a m r s c i u m viz Zámrsky, o. Přerov ZÁMRSKY, o. Přerov Č. od 1437 Zámrsky, 1586-1872 též Zámrsk; n. 1676-1918 Zamrsk, 1850 Zamersk, 1939-1945 Samersk; l. 1131 Zamrisc, 1328 Samyrsk, 1389 Zamirsk, 1403-1406 Zamrsk, 1405-1408 Samrsk, 1406 Samarsk, 1771 Zamrsk, 1863 Zamrscium.

1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV se Skaličkou, 1983 její m.č., 1990 sam obec. M: 1662 (Kelč) ZAOLŠÍ, o. Frýdek-Místek Č. 1883 Zaolzí, od 1921 Zaolší; n. 1883 Zaolzy; l. 1724 Zaolse; p. od 1850 Zaolzie. Stále osadou Vendryně. M: Vendryně, v matrikách samostatně neuváděno Z a o l z i e, Z a o l z í, Z a o l z y viz Zaolší, o. Frýdek-Místek Z a r o b i a, Z a r o w i a, Z a r t e n viz Záhrobí, z., o. Olomouc ZÁRUBEK, s. Ostravy Č. 1838-1893 Zaremberk, pak Zárubek; n. a p. do 1945 Zarembek. Od 1850 osadou Slezské Ostravy. M: 1795 (Slezská Ostrava) ZÁŘÍČÍ, s. Šternberka, o. Olomouc Č. 1487 Záříční lidé, 1510-1594 Zářečí, 1573 Záříčí. Osada splynula se Šternberkem patrně v 17. stol. Z a s c h a u viz Zašová, o. Vsetín ZASTÁVKA, o. Jeseník Č. od 1871 Zastávka; n. 1735 Stiellstand, 1787-1945 Stillstand. Od 1850 osada Uhelné. Název Zastávka byl po opuštění osady zrušen 1963. M: 1708 (Vlčice), 1849 (Uhelná) ZAŠOVÁ, o. Vsetín Č. od 1411 Zašová, 1466 a 1834 Zašov, 1511 z Jašovej, 1535 Ziassowa, 1576 Jašová,l629 z dědiny Zašovic, 1772 Zoschawa, 1872 Žašová; n. 1675-1718 Zassowa, 1751-1918 Zaschau, 1772 Zoschau, 1939-1945 Saschau; l. 1374 in Zassowa et in deserta Zassowa, 1376 a 1464 de Zassow, 1690 Ziassowa, 1771 Zaschovia. 1850 s. o. a o. Valašské Meziříčí, 1960 Vsetín. Na místě dnešní Zašové byly původně dvě vsi stejného jména, z nichž jedna ve 14. stol. zpustla. 1985 připojeny m.č. Veselá a Střítež nad Bečvou (ta 1991 opět sam. obec). M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1785

Z a š o v i c e viz Zašová, o. Vsetín Z á t e k viz Sádek, o. Opava ZÁTĚŠ, z., o. Olomouc Č. 1501 Zatyess (osedlá), 1568 pusta, 1881 u Tršic samota Zátěší; l. 1356 Zatziess. Ves zanikla v 16. stol. jihovýchodně od Tršic v lesní trati a v okolí samoty Zátěší. Z a t h o r, Z a t h o r a viz Zátor, o. Bruntál ZÁTOR, o. Bruntál Č. od 1466 Zátor, 1847 Sator; n. 1377 Sator, 1413 Zeyffersdorf, 1413-1945 Seifersdorf, Seyfersdorf, 1589 Seiwersdorf, l6Ol-1608 Seiuersdorf, 1631 Saifersdorf; l. 1365 Seyfridisdorf, 1393-1492 de Sator, Zathor, Zathora, 1672-1771 Seifersdorf. Od 1850 s. o. a o. Bruntál. Ves zpustla asi v r. 1474, znovu osazena před r. 1559. 1850 sam. obec, 1950 připojeny jako m. č. Loučky, 1980 připojena jako m.č. Čaková, 1991 odloučena jako sam. obec. M: 1668 Z a t t e k viz Sádek, o. Opava Z a t t i g, Z a t t i c h viz Sádek, o. Bruntál a o. Opava Z a t y e s s, Z a t z i e s s viz Zátěš, z., o. Olomouc Z a u d i c z, Z a u d i t z, Z a u d i z viz Sudice, o. Opava Z a u ch e n t h a l, Z a u ch t e n t h a l, Z a u ch t l, Z a u ch t l i u m viz Suchdol nad Odrou, o. Nový Jičín Z a u t k a, Z a u t k e viz Sudkov, o. Šumperk ZÁVADA, o. Karviná Č. od 1447 Závada; n. 1487 Zawadka, 1588-1945 Zawada; l. 1668 Zawada, 1700 Sawada; p. od 1850 Zawada. 1850 s. o. Fryštát, 1949 Karviná; 1850 o. Těšín, 1855 Fryštát, 1939 Těšín, 1945 Fryštát, 1949 Karviná. 1850 osada Petrovic, 1869 sam. obec, 1952 s. Petrovic u Karviné.

M: 1785 (Petrovice u Karviné) ZÁVADA, o. Opava Č. 1420-1561 Závadka, od 1549 Závada, 1771 Zawoda, lidově a na některých mapách 19. a 20. stol. Benešovská Závada; n. 1377 a 1720-1945 Sawada, 1716 a 1798 Zawada, 1771 Zawoda, 1784 Zawade, Sawade, 1847 Sawoda, 1871-1920 Zawada-Beneschau; l. 1349 Zabad, 1724 Zawadka, 1771 Zawoda. 1850 s. o. Ratiboř, 1870 Hlučín; 1850 o. Ratiboř, 1920 Hlučín, 1938 Ratiboř, 1945 Hlučín, 1960 Opava. 1979 m.č. Bohuslavic, 1990 sam. obec. M: 1692 (Dolní Benešov) ZAVADILKA, o. Přerov Č. od 1798 Zavadilka. Od 1850 osada Staměřic. M: 1803 (Velký Újezd) ZAVADILKA, o. Šumperk Č. 1570 Čtyři Lány (?), 1650 Motichov, Motochov, 1771 Motichov, 1784 Zavadilka, 1850 Zavadilka nebo Čtyry Dvory, 1872-1883 Čtyři Dvory, lidově Čtyrdvory, Mutichov, Motichov; n. 1604 von Vierhofen (?), 1750-1945 Vierhöfen, 1774 Motiechow, 1807 Virhof; l. 1771 Mochotowium (!), 1828 Vierhöfen. 1850 osada Svinova u Mohelnice, 1960 osada Pavlova. M: 1770 (Loštice), 1780 (Vyšehoří) Z á v a d k a viz Závada, o. Karviná a o. Opava ZAVADOVICE, o. Frýdek-Místek Č. od 1893 Zavadovice; n. 1788-1945 Zawadowitz; p. od 1893 Zawadowice. Od 1850 osadou Dolních Tošanovic, 1956 připojeny k Dolním Domaslavicím jako m. č., název oficiálně zanikl. M: 1773 (Domaslavice) Z á v ě š i c e, Z á v ě š i č k y viz Závišice, o. Nový Jičín ZÁVIŠICE, o. Nový Jičín Č. od 1446 Závišice, 1839-1924 a lidově Závěšice, 1847 Sávišice, (1623 Horní čili Malé Závišice,l872 Závěšičky); n. 1416 von Zawischendorf, 1584 Sabersdorf, 1642-1644 Gut Ober-Zawerzdorf, 1636-1945 Sawersdorf, 1640 Oberseuffersdorf, 1651-1751 Zawischitz, Sawischitz, 1692 Zabeschitz, 1716 Zawossicz, 1771-1835 Sauersdorf, 1798 Saiwersdorf, 1839-1872 Gross und Klein Sawersdorf; l. 1354 Syfridsdorf, 1359 Zawistbendorf (recte Zawischendorf), Seyfridsdorf, Zeyfridsdrof, 1366 Zawischicze sub Stralberk, 1370 Zaiffridsdorf, 1382 Siffridi villa, 1401-1481 de Zawissicz, 1724 Sauersdorf, 1771 Sauersdorffium.

1850 s. o. Příbor, 1949 Nový Jičín; 1850 o. Nový Jičín, 1855 Příbor, l868 Nový Jičín. 1850 sloučeny Velké čili Dolní (díl hukvaldský) a Malé čili Horní (díl novojický) Závišice, zvané též Závišičky, ve společnou obec Závišice; ještě 1872 uvedeny jako m. č. obce Závěšic Závěšice a Závěšičky. 1976 Závišice s. Kopřivnice, 1991 sam. obec. M: 1628 (Štramberk) ZÁVODÍ, z., o. Olomouc Č. 1584 v Závodí, 1606 závodské právo blíž města Olomouce; n. 1562-1620 Zawodi, 1742 Sawoda, 1772 Zawody. Osada založena asi ve 13. stol., zrušena po 1742 při stavbě olomoucké pevnosti. ZÁVODÍ, z., o. Opava Č. 1498 "Závodí nebo-li Podhoří pod hlučínským mlýnem pod Dobroslavicemi"; n. 1377 Zawodi(?). Zaniklo pod hlučínským mlýnem při řece Opavě pod Vinnou Horou, patrně v 16. stol. Z á v o d n í L h o t k a, Z á v o d n í L h o t k y viz Lhotka u Vítkova, o. Opava ZÁVOŘICE, z., o. Šumperk Č. 1406-1482 Závořice osedlé, 1489 už zatopené rybníkem; l. 1351-1466 Saworicz, Zaworzicz, 1388 Zaboricz. Zanikly, resp. zrušeny při výstavbě rybníků u Postřelmova. ZÁVSÍ, s. Bohušova, o. Bruntál Č. od 1924 Závsí; n. 1880 Siebenhäusel, od 1906 do 1945 Hinterhäusel. Stále osadou Bohušova. M: Bohušov, v matrikách samostatně neuváděno ZÁVSÍ, s. Slezských Rudoltic, o. Bruntál Č. od 1924 Závsí; n. 1798-1906 Hinterdörfel, odtud do 1945 Hinterhäusel. Od 1850 s. Slezských Rudoltic. M: Slezské Rudoltice, v matrikách samostatně neuváděno Z a w a d a viz Závada, o. Karviná a o. Opava Z a w a d e viz Závada, o. Opava Z a w a d k a v i z Závada, o. Karviná a o. Opava Z a w a d o w i c e, Z a w a d o w i t z viz Závadovice, o. Frýdek-Místek

Z a w e r viz Zubří, o. Vsetín Z a w i s c h e n d o r f, Z a w i s t b e n d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín Z a w i t s c h a u viz Čavisov, o. Opava Z a w o d a viz Závada, o. Opava Z a w o s s i c z viz Závišice, o. Nový Jičín Z a w y n viz Savín, o. Olomouc Z a y f f, Z a y p h e n viz Zejpy, o. Šumperk Z a z a n e viz Sazany, z., o. Vsetín Z b a n o w viz Džbánov, s. Police, o. Šumperk Z b l u c h a v viz Špluchov, s. Horních a Prostředních Bludovic, o. Frýdek-Místek Z b o n i k o v viz Boňkov, o. Přerov Z b o r h o f viz Zborov, o. Šumperk ZBOROV, o. Šumperk Č. od 1490 Zborov, 1850 Sborov; n. 1677-1918 Zborow, Sborow, 1751-1771 a 1938-1945 Borhof, 1789 Sporow, 1847 Zborhof; l. 1464 Zborow, 1690 Barhof, 1771 Borhovium. 1850 s. o. Štíty, 1945 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Štíty, 1868 Zábřeh, l96O Šumperk. 1985 připojen ke Štítům, 1992 sam. obec. M: 1738 (Štíty), 1786 (Horní Studénky) ZBRAŠOV, o. Přerov Č. od 1481 Zbrašov (Zbrassow), 1517 z Brašova, 1530 ves Prašov, 1568 a lidově Brašov; n. 1676 Zbraschaw, 1680 Praschov, 1718-1945 Zbraschau, 1798 Sbraschau; l. 1329 a 1396 Sbrassow, 1447, 1672-1691 Zbraschaw, Zbrassaw, 1771 Zbraschovium. 1850 s. o. a o. Hranice, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1928 Teplice nad Bečvou osada u Zbrašova, 1959 Zbrašov osada Teplic nad Bečvou. M: 1625 (Hranice) Z b r a š o v s k á T e p l i c e, Z b r a š o v s k é T e p l i c e viz Teplice nad Bečvou, o. Přerov Z b y ň k o v viz Benkov, o. Olomouc ZBYSLAVICE, o. Nový Jičín

Č. od 1431 Zbyslavice, ale 1440 Sbislavice, 1598-1872 a lidově Bislavice, Bislovice, 1643 Buslavice; n. 1377 Sbislawicz, Swislawicz, 1619 Baysl, 1623 zu Bislawitz, 1720-1805 Beyselwitz, 1771 Byslawitz, 1805-1872 Beislawitz, 1885-1945 Baislawitz; l. 1359 de Sbyslouicz, 1411-1413 Zbyslawicz, 1429-1431 de Sbislawicz, 1771 Bislavitium. 1850 s. o. Klimkovice, 1949 Bílovec; 1850 o. Opava, 1855 Klimkovice, 1868 Opava, 1896 Bílovec, 1960 Nový Jičín. 1980 s. Klimkovic, 1991 sam. obec. M: 1660 (Bravantice) ZBYSLAVICE, z., o. Přerov Č. 1609 Zbyzowská Kluč; l. 1362 Sbislouicz (?), 1371 villa Sbislawsko. Ves zanikla patrně ve 14. stol. v trati Zbyslavská Kluč mezi Bohuslávkami, Ranošovem a Slavkovem - severně od Slavkova a severovýchodně od Ranošova na rozhraní nynějších okresů Olomouc a Přerov. Z d e b o r z i c z viz Stěbořice, o. Opava ZDĚCHOV, o. Vsetín Č. od 1623 Zděchov (Zdechow, Zdiechow), 1638 Děchov; n. 1640 Diechaw, 1663 Snichow, 1676-1918 Zdiechow, 1771 Zdiechau, 1939-1945 Sdiechow; l. 1771 Zdiechowium. Od 1850 s. o. Vsetín; 1850 o. Valašské Meziříčí, 1855 Vsetín, 1868 Valašské Meziříčí, 1909 Vsetín. Založen na rozhraní 16. a 17. stol. M: 1644 (Vsetín), 1684 (Pržno), 1752 (Nový Hrozenkov) – jen ten rok, 1778 Z d i e c h a u, Z d i e c h o v i u m, Z d i e c h o w viz Zděchov, o. Vsetín ZDIMĚŘ, z., o. Olomouc Č. 1558 pustá Stiměř, 1893-1938 myslivna téhož jména; n. 1750-1787 Stiemierž, (panský les). Ves zanikla patrně v 15. stol. mezi Lošovem a Véskou, kde byla trať in Tirmirž a samota Stiměř. Z d i s l a v i c e viz Mniší, o. Nový Jičín Z e b e r z y viz Zábřeh nad Odrou, s. Ostravy Z e b r s i viz Zubří, o. Vsetín Z e c i n viz Čekyně, o. Přerov Z e d e l n i c z, Z e d l i c z, Z e d l i t z viz Sedlnice, o. Nový Jičín

Z e c h a n, Z e c h a u viz Těchanov, o. Bruntál Z e c h e m i s c h e l viz Třemešek, s. Oskavy, o. Šumperk Z e c h e t, Z e c h i e t z, Z e c h i t z, Z e c h n i t z viz Stránské, o. Bruntál Z e c h s d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc Z e c h t i t z, Z e c h t z viz Stránské, o. Bruntál Z e i d l o w i t z viz Žádlovice, o. Šumperk Z e i f viz Sejpské Údolí a Sejpský Dol, o. Šumperk Z e i r a v i t i u m, Z e i r a w i t z viz Žerůvky, o. Olomouc Z e i s k a u, Z e i s k e viz Tísek, o. Nový Jičín Z e j d o v a L h o t a viz Houserova Lhota, z., o. Přerov ZEJPY, z., o. Šumperk Č. 1460-1466 pustý Ospit, v 16. stol. Zeyffin, item Wospiety, od 1924 Zejpy; n. 1408 Zeyffen, 1464 Yspieti, 1893-1945 Seifern; l. 1308 Zayff, 1365 Zayphen, 1460 pustý Ospit. Ves zanikla v 15. stol. mezi Dolní Hynčinou a Řepovou. V 19. a 20. stol. samota u Hynčiny. Z e k i n viz Čekyně, o. Přerov Z e l a d n a viz Čeladná, o. Frýdek-Místek Z e l e c h o w i c z i viz Želechovice, o. Olomouc ZELENÁ HORA, o. Jeseník Dol. 1784; č. od 1924 Zelená Hora; n. od 1806 Grünberg, 1850-1945 Grunnberg. Od 1850 osada Vápenné, s níž po 1945 splynula. M: 1784 (Vápenná) ZELENÁ ULICE, s. Olomouce Č. 1839-1872, 1893 Zelená Ulice, 1849 Křenová Ulice, 1850-1885 Plačlivá Ulice; n. do 16. stol. Vorstadt vorm Niederthor, pak 1771-1893 Greinergasse, Grännergasse, Greunergasse, 1798 Grüne Gasse, 1906-1945 Greingasse; l. 1771-1829 Greinergasse, 1885 Platea Grinoviana. Olomoucké předměstí přestěhované a znovuvybudované asi ve 2. pol. 18. stol. při výstavbě olomoucké tereziánské pevnosti v místech současné Brněnské ulice. Od 1850 sam. obec, 1856 s. obce, později města Nová Ulice, 1919 s. Olomouce.

M: 1772 (Olomouc – sv. Mořic), 1782 (Olomouc – Nová Ulice) Z e l e n k o v viz Zelinkovice, o. Frýdek-Místek Z e l e n ý v ě n e c viz Pocheta, o. Nový Jičín, s. Loučky Z e l c h o w i c z, Z e l i c h o w viz Želechovice, o. Olomouc Z e l i n viz Žilina, s. Nový Jičína Z e l i n k a u viz Zelinkovice, o. Frýdek-Místek ZELINKOVICE, o. Frýdek-Místek Č. 1789-1872 Zelinkov, od 1885 Zelinkovice; n. 1789-1847 Zelinkow, 1789-1872 i Zelinkau, 1798-1918 Zelinkowitz, počátkem 19. stol. má obecní pečeť opis "Gemeinde Zelenkow", 1939-1945 Halbransdorf (!); l. 1828 Zelinkow. 1850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 sam. obec, 1953 s. Lysůvek. M: 1789 (Místek) Z e l p l a c z, Z e l p l a z a viz Dolní Sukolom, o. Olomouc Z e m b r o w i c z, Z e m i r o w i c z viz Žimrovice, o. Opava Z e n f e r s d o r f viz Bělá, o. Olomouc Z e n g i l o w viz Děhylov, o. Opava Z e n k l a b, Z e n k l a w a, Z e n k o, Z e n s c l a b viz Ženklava, o. Nový Jičín Z e n z e n z i p f e l viz Kosaře, o. Šumperk Z e p a n o w i n viz Štěpánkovice, o. Opava Z e p t a, Z e p t a l, Z e p t a u viz Sobotín, o. Šumperk Z e r a w i c z viz Žeravice, o. Přerov Z e r e t e i n, Z e r e t i n viz Žerotín, o. Olomouc Z e r h o f viz Crhov, o. Šumperk Z e r m a n i t z, Z e r m a n i t z i u m viz Žermanice, o. Frýdek-Místek Z e r o t e i n,

Z e r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc Z e r u w e k, Z e r u w k y viz Žerůvky, o. Olomouc Z e s c h d o r f viz Těšíkov, o. Olomouc Z e t t i n viz Vsetín, o. Vsetín Z e u t t e n d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál Z e y f f e n, Z e y f f i n viz Zejpy, o. Šumperk Z e y f f e r s d o r f viz Zátor, o. Bruntál Z e y f r i d s d o r f viz Závišice, o. Nový Jičín Z e y p t e n d o r f viz Životice, o. Nový Jičín Z e y t e n d o r f viz Životice, o. Bruntál ZEZHULE, z., o. Olomouc Č. 1466-1480 Zezhule (osedlá), 1582-1599 na pustých vsích Zezhulím a Krahujčím; n. 1588 auf Zezuli oder Kuckersdorf, u Dalova les Kukukswald, 1804 Kuckersdorfer Wiese; l. 1397 Zezhule. Ves zanikla pravděpodobně na přelomu 15. a 16. stol. u Dalova směrem k Horní Loděnici a Sedmi Dvorům v katastru Nových Dvorců v trati Kuckuckwald. Z e z u l e viz Zezhule, z., o. Olomouc Z h i t i n viz Štítna, o. Opava Z h l í d n o v viz Hladnov, s. Ostravy Z h o ř e l i c e viz Chořelice, o. Olomouc Z i a b n a viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Z i a d l o w i t z viz Žádlovice, o. Šumperk Z i a k o v i c i u m, Z i a k o w i t z viz Žákovice, o. Přerov Z i a s s o w a viz Zašová, o. Vsetín Z i b o t i c e, Z i b o t i c z, Z i b o t i c z e viz Životice, o. Bruntál, o. Karviná a o. Nový Jičín a Dolní Životice, o. Opava Z i b o t i c z, Z i b o t i n d o r f viz Horní Životice, o. Bruntál Z i b r z i d o w i c z e viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk Z i e g e n b u r g, Z i e g e n s t e i g viz Kozí Hradec, o. Opava

Z i e l a t o w i c z e, Z i e l a t o w i t i u m, Z i e l a t o w i t z viz Želatovice, o. Přerov Z i e l e c h o v i t i u m, Z i e l e c h o w i c z e, Z i e l c h o w i t z viz Želechovice, o. Olomouc Z i e r a v i t i u m viz Žeravice, o. Přerov a Žerůvky, o. Olomouc Z i e r a w i c z, Z i e r a w i c z e viz Žeravice, o. Přerov Z i e r a w i t z viz Žeravice, o. Přerov a Žerůvky, o. Olomouc Z i e r m a n i c z viz Žermanice, o. Frýdek-Místek Z i e r o t e i n, Z i e r o t i n viz Žerotín, o. Olomouc Z i e r u w e k, Z i e r u w k y viz Žerůvky, o. Olomouc Z i g a r t i c e, Z i g a t i c e, Z i g e r z a u viz Mastník, o. Olomouc ZIGHART, z., o. Přerov Č. 1547 pustý zámek a pustá ves Zighart. Zpustly patrně v 15. stol. v lokalitě Pustý zámek nedaleko Potštátu. Z i g h a r t i c e viz Mastník, o. Olomouc a Vápenná, o. Jeseník Z i g o t i c e viz Dolní Životice, o. Opava Z i l e n viz Žilina, s. Nový Jičína Z i l c h o w i t z viz Želechovice, o. Olomouc Z i l i n, Z i l i n a viz Žilina, s. Nový Jičína Z i l m a n i c z e viz Žermanice, o. Frýdek-Místek ZIMOTÍN, z., o. Přerov Č. 1480 Zymotin (osedlý), 1506 pustý, 1546-1553 pustá ves Zimotín pod Valšovici; l. 1447 Zimotin. Zanikl mezi Ústím a Opatovicemi v trati Zimotín a Za Zimotínem nedaleko Valšovic. Z i m r o w i t z viz Žimrovice, o. Opava Z i m r z i e viz Símře, o. Přerov

Z i n k l o w viz Ženklava, o. Nový Jičín Z i r l a viz Těrlicko, o. Karviná Z i r o t i n, Z i r o t i n a viz Žerotín, o. Olomouc Z i r o u i c i, Z i r o w i c z i viz Žeravice, o. Přerov a Žerůvky, o. Olomouc Z i t h e y n viz Štítina, o. Opava Z i t t e n h o f, Z i t t o w viz Cítov, o. Přerov Z i w e r k o w, Z i w e r s k viz Tvrdkov, o. Bruntál Z i w o t i c e viz Životice, o. Nový Jičín a o. Karviná, a Dolní Životice, o. Opava Z i w o t i t z viz Životice, o. Karviná Z k r b e n y e viz Skrbeň, o. Olomouc Z k r o c h o w i c z viz Skrochovice, o. Opava Z l a s k e viz Lazce, s. Olomouce ZLATÉ HORY, o. Jeseník Č. 1472-1477 městečko Czykmantl, 1477, 1872-1949 Cukmantl, 1565-1590 z Cikmantle, 1918-1919 Suchomlaty, od 1949 Zlaté Hory; n. 1377 die Stadt Czokmantil, Czogmantl, 1385 Czokemantl, 1506 Czugmantel, 1507 Czuckenmantel, 1518 Zugkmantel, 1559-1563 Zuckhenmantl, 1569-1662 Bergstadt Zuckmantel, 1578-1836 Edelstadt, 1608 Zuckhmantel, 1653 die freie Bergstadt Zuckmantel, 1720-1945 Zuckmantel; l. 1263 Cucmantel, 1281 Czuczmantel, 1361 oppidum Czukmantl, Czukmantel, 1478 oppidum Czuchmantill, 1490 Czukmantl. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Zlaté Hory, 1868 Jeseník, 1960 Bruntál, od 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Rožmitál, Skřivánkov, 1960 připojeno Údolí a Ondřejovice se Salisovem, 1964 Rejvíz; 1959 odpadl Skřivánkov k Polsku. Od počátku r. 1966 obnoven charakter města a od počátku r. 1971 obnoven název Horní a Dolní Údolí pro m. č. Zlatých Hor, název Údolí zrušen. M: 1699 Z l a t i n a viz Slatinice, o. Olomouc Z l a t n i k viz Zlatníky, o. Opava a Zlatý Potok, o. Šumperk ZLATNÍKY, o. Opava Č. od 1492 Zlatníky, 1847 Zlatnik; n. 1611-1945 Slatnik, 1736 Slatnig, 1872 Zlatnik; l. 1256 a 1771 Zlatnik. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1976 m.č. Opavy.

M: 1627 (Opava – proboštství), 1664 (Stěbořice) ZLATÝ POTOK, o. Šumperk Č. od 1720 Zlatý Potok, 1771 Zlatnik, Zlatnikh; n. 1603-1945 Goldenfluss, 1675-1779 též Guldenfluss, 1676 Güldenfluss, 1872 Goldfluss; l. 1771 Aureo Vellus. Od 1850 s. o. a o. Šumperk, jen za okupace Králíky. 1850 osadou Vysokého Potoka, 1867 sam. obec, 1949 osadou Vysokého Potoka, 1960 i s ním připojen k Malé Moravě jako m.č. M: 1639 (Podlesí) Z l a u a t i n viz Slavětín, o. Olomouc Z l a u c o b, Z l a w e c o w e viz Slavkov, o. Opava ZLECHOV, z., o.Přerov Č. 1503-1539 pustý Zlechov. Zanikl asi v 15. stol. u Týna nad Bečvou, kde je polní trať a dvůr Zlechov. Z o b a t s c h, Z o b a t z viz Sobáčov, o. Olomouc Z o b i n e c z viz Sovinec, o. Bruntál Z o b i c u r viz Soběkury, z., o. Opava Z o b o c h l e b viz Soběchleby, o. Přerov Z o b t e, Z o b t e n viz Sobotín, o. Šumperk Z o p r o s t o w i t z viz Oprostovice, o. Přerov Z o s c h a u, Z o s c h a w a viz Zašová, o. Vsetín Z o s s e n, Z o s s n a, Z o s s n a w, Z o s s n e n, Z o s s n o w a viz Sosnová, o. Bruntál Z o t t i g, Z o t t i c h, Z o t t i c h i u m viz Sádek, o. Bruntál a o. Opava Z ö p t a u viz Sobotín, o. Šumperk Z p l u c h ó w viz Špluchov, s. Karviné Z p r a n e k viz Spránek, z., o. Olomouc ZPUPNÁ LHOTA, o. Karviná

Č. 1413 Lhotka jinak Burgersdorf, 1523 a 1885 Lhota, l871-1885 Spupná Lhota, od 1893 Zpupná Lhota; n. 1486 "Dorfelein mit Namen Ellgoth, das man andirs nennt Burgersdorf", 1720 Elguth, 1736-1808 Ellgoth, 1850-1871 Elgoth bei Teschen, 1871-1872 Ellgoth Allodialgut, 1881-1945 Allodial Ellgoth; l. 1724 Elgot; p. 1798 Ligota, 1808 Lgota, od 1872 Ligota Allodialna. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. Od 1850 osada Chotěbuze. M: 1720 (Těrlicko), předtím samostatně neuváděna Z p u p n á S e d l n i c e viz Sedlnice, o. Nový Jičín Z r i m o r o w i c z viz Žimrovice, o. Opava Z r z a w a viz Šířava, o. Přerov Z s e n i c z e viz Senice na Hané, o. Olomouc Z s c h m y l o w i t z viz Smilovice, o. Frýdek-Místek ZTRACENÁ VODA, o. Bruntál Č. od 1850 Ztracená Voda; n. 1622-1945 Verlorenwasser, 1689 Verlohrnwasser, 1720 Verlohrene Wisch (!). Od 1850 osada Valštejna, 1951 s ním připojena k Hynčicím, 1971 název zanikl sloučením s Valštejnem. M: 1673 (Hynčice), 1785 (Velký Valštejn) Z t r e l e z viz Střelice, o. Olomouc Z t r z i s c h o w viz Střížov, o. Olomouc Z u b e r n viz Zubří, o. Vsetín ZUBRŮVKA, z., o. Vsetín Č. 1492-1530 pustá ves Zubrůvka, Zubruovka, 1515-1516 pustá Zubřinka, 1548 Zuobrůvka. Ves zanikla pravděpodobně v 15. stol. v trati Zubravky u Zubrnovského potoka poblíž Francovy Lhoty směrem k Pulčínu. Z u b r z i, Z u b r z i u m, Z u b r z y, Z u b r z y e viz Zubří, o. Vsetín ZUBŘÍ, o. Vsetín Č. od 1411 Zubří (Zubrzye, Zubrzy), 1720-1798 Zawer, 1751 Zubžy; n. 1675-1872 Zubrzi, 1692 Zebrsi, 1881-1918 Zubři, 1939-1945 Zubern; l. 1310-1464 Zubrzi, 1690 Zuibrzi, 1771 Zubrzium. 1850 s. o. Rožnov, 1949 Valašské Meziříčí; 1850 o. Val. Meziříčí, 1855 Rožnov, 1868 Val. Meziříčí, 1960 Vsetín.

M: 1652 (Rožnov pod Radhoštěm), 1785 Z u b ř i n k a viz Zubrůvka, z., o. Vsetín Z u b ž y viz Zubří, o. Vsetín Z u c k h e n m a n t l, Z u c k h m a n t l, Z u c k m a n t e l viz Zlaté Hory, o. Jeseník Z u d e n d o r f, Z u d k o w viz Sudkov, o. Šumperk Z u g m a n t e l viz Zlaté Hory, o. Jeseník Z u i b r z i viz Zubří, o. Vsetín Z u k o w viz Dolní a Horní Žukov, o. Karviná Z u o b r ů v k a viz Zubrůvka, z., o. Vsetín Z u w a c z viz Sobáčov, o. Olomouc ZVOLE, o. Šumperk Č. od 1447 Zvole, 1771 - 1850 a 1915 též Zvola; n. 1622-1640 zum Schmol, 1650-1918 Schmole, 1677-1771 Schmohl, 1716 Schmotzl, 1720 Smolle, 1938-1945 Schmale; l. 1273-1413 Smola, 1275-1380 též Smol, 1317-1772 Zvola, 1391 Smalh, 1408-1413 Swola. 1850 s. o. a o. Zábřeh, 1960 Šumperk. 1919 sloučena osada Koloredov. M: 1659 Z w e n s e r viz Sviadnov, o. Frýdek-Místek Z w e y d ö r f e l viz Jarkovice, o. Opava Z w i e r z y n i e c viz Podobora, o. Karviná Z w i l k o w i t z viz Žákovice, o. Přerov Z w i n g e n b e r g viz Tepenec, z., o. Olomouc Z w i s e d l i t z viz Svésedlice, o. Olomouc Z y b ř i d o w i c e viz Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk Z y g a r t i c e viz Mastník, o. Olomouc Z y g o c z i c z e, Z y g o t i c z e viz Životice, o. Nový Jičín Z y l m a n i c z e viz Žermanice, o. Frýdek-Místek Z y r o c z i n, Z y r o t y n viz Žerotín, o. Olomouc

Z y r u w k y viz Žerůvky, o. Olomouc Z y w o t z i t z viz Životice, o. Karviná Z z a b e n viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Z z e l e c h o w i c z e viz Želechovice, o. Olomouc Z z y l y n a viz Žilina, s. Nový Jičína Ž a b e č n í L h o t a viz Zábeštní Lhota, o. Přerov ŽABEŇ, o. Frýdek-Místek Č. 1517-1612 a od 1921 Žabeň, 1548-1580 Žabejnn, 1718-1921 Žabná, 1720 Žabný, 1798 Žabina, l847 Žabno; n. 1676-1763 Ziabna, 1699 a 1771 Schabna, 1720 Zabny, 1751-1798 Zabina, 1788 Schabina, 1836-1918 Žabna, 1939-1945 Schaben; l. 1460 Zzaben, 1771 Ziabna. l850 s. o. a o. Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1980 m.č. Pakova, 1990 sam. obec. M: 1684 (Paskov) ŽABÍKOV, z., o. Přerov Č. 1476-1490 pustý Žabíkov, 1548-1553 pustý Sobíkov; l. 1365 Sobyekow, 1371-1418 Schobyekow. Zanikl v 15. stol. u Podhoří v trati Žabník nebo Žabíkov. ŽABÍKRKY, z., o. Olomouc Č. Žabíkrky, Žabíškrky, n. 1756 Froschlacken, Froschflecken. Předměstská osada Olomouce se připomíná poprvé 1444, i když nepochybně existovala daleko dříve. Pravděpodobně stávala pod olomouckým hradem blíže osady Předmostí. Zanikla v polovině 18. stol. při výstavbě olomoucké tereziánské pevnosti. Ž a b i n a viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Ž a b í š k r k y viz Žabíkrky, z., o. Olomouc Ž a b n á, Ž a b n é viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Ž a b n i c e viz Chařová, s. Krnova, o. Bruntál Ž a b n o, Ž a b n ý viz Žabeň, o. Frýdek-Místek Ž a b o k r k y viz Lhotka nad Bečvou, o. Vsetín ŽÁDLOVICE, o. Šumperk Č. od 1437 Žadlovice, Žádlovice, 1626-1628 má část obce jméno Opatstvo; n. 1676-1847 Zadlowitz, 1692 Zeidlowitz, 1793-1839 Žadlowitz, 1846-1918 Ziadlowitz,

1939-1945 Schadlowitz; l. 1078 Zadlowici, 1126-1160 Sadlowici, 1273 Zadlawitz, 1356-1373 Zadlowicz, 1374 Inferior Sadlowicz, 1382 Schadlowicz, 1389 Zadowicz, 1771 Ziadlowitium. 1850 s. o. Mohelnice, 1938 část vsi k s. o. Litovel, 1945 Mohelnice, 1949 Zábřeh; 1850 o. Zábřeh, 1855 Mohelnice, 1868 Zábřeh, 1938 část vsi k Litovli, 1945 Zábřeh, 1960 Šumperk. 1850 část vsi osadou Loštic, druhá část osadou Újezda; 1924 oba díly sloučeny v sam. obec, 1938 zabraná část obce znovu osadou Újezda, 1945 obnoven stav z r. 1924, 1960 připadly Žádlovice k Lošticím jako m.č.. M: 1647 (Loštice) Ž a k o v viz Cakov, o. Olomouc ŽÁKOVICE, o. Přerov Č. od 1417 stále Žákovice; n. 1675 Žiakowitz, 1718-1837 Ziakowitz, 1751 Zwilkowitz, 1771-1798 a za okupace Schakowitz, 1872-1918 Zakowitz, Žakowitz; l. 1375 Zakowitz, 1376 Czakowitz, 1377-1464 Zakowicze, 1404 Zackowicz, 1771 Ziakowitium, 1863 Žacovicium. 1850 s. o. Bystřice pod Hostýnem, 1949 Holešov; 1850 o. Holešov, 1855 Bystřice pod Hostýnem, 1868 Holešov, 1942 Hranice, 1945 Holešov, 1960 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV s obcí Soběchleby, 1983 jejich m.č., 1990 sam. obec. M: 1718 (Soběchleby) Ž a l k o v viz Štíty, o. Šumperk Ž á r n i c e viz Suchá Rudná, o. Bruntál ŽÁROVÁ, o. Šumperk Č. 1517 "z Novej Vesky", 1570 Neydorf, 1569-1952 Nová Ves, od 1952 Žárová; n. 1431 Newndarff, 1570-1939 Neudorf, 1939-1945 Neudorf-Wies; l. 1325 Weysechsdorf (?), 1771 Neudorffium. 1850 s. o. Loučná, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Loučná, 1868 Šumperk. 1850 sam. obec s osadami Horní Bohdíkov a Prameny. M: 1643 (Velké Losiny), zapisována jako Nová Ves ŽÁRY, o. Bruntál Č. 1871-1893 Obršár, Oberšár, od 1924 Žáry; n. 1787-1945 Oberschaar. Od 1850 osada, později m. č. Města Albrechtic. M: 1789 (Město Albrechtice) Ž a š o v á viz Zašová, o. Vsetín ŽĎÁRSKÝ POTOK, o. Bruntál Č. 1847 Strania, 1872-1881 Brandsejf, 1893-1947 Brandzejf, od 1947 Žďářský Potok; n. 1609-1945 Brandseifen, 1620 Brantseifen, 1635 Bratseifen, 1683

Brandtsäuffen; l. 1771 Brandseifium. 1850 s. o. Rýmařov; 1850 o. Šternberk, 1855 Rýmařov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, od 1960 m.č. Staré Vsi, 1980 m.č. Rýmařova, 1991 m.č. Staré Vsi. M: 1619 (Rýmařov), 1778 (Stará Ves u Rýmařova) Ž e b r a č í viz Bartultovice, o. Bruntál ŽEBRÁKOV, z., o. Nový Jičín Č. 1498 Žebrakov, 1534 ves pustú Ziebrakuow. Ves zanikla na rozhraní 15. a 16. stol. pod kopcem Zaječím u Výškovic. Ž e b r o t i c e viz Bartultovice, o. Bruntál ŽELATOVICE, o. Přerov Č. 1463 Želetovice, 1480 Želetavice, od 1616 Želatovice, (1699 Zielatowicze); n. 1675-1771 Zielatowitz, 1720 Zelatowitz, 1835-1918 Želatowitz, 1939-1945 Schelatowitz; l. 1282-1392 a 1672-1692 Zelatowicz, 1385 Zelethowicz, 1771 Zielatowitium, 1863 Želatovicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1976 spol. MNV pro Želatovice, Tučín a Podolí se sídlem v Želatovicích, 1983 Podolí a Tučín m.č. Želatovic, 1990 obě sam. obce. M: 1629 (Přerov) ŽELECHOVICE, o. Olomouc Č. od 1436 Želechovice (Zielechowicze, Zzelechowicze), 1586 z Zielichowicz, 1766 Žielchovice, 1787 Želichovice, 1839-1847 Želchovice; n. 1599-1664 a 1939-1945 Schelechowitz, 1678-1847 Zielechowitz, 1692 Schelichowitz, 1787 Czlechowitz, 1793 Želechowitz, 1839-1850 Zielchowitz, 1872 Zilchowitz; l. 1078 Zelechowiczi, 1160 Selechouici, 1252 a 1360 Selechowicz, 1261 Selichowicz, 1330 Zelchwicz, 1367 Zelichow, 1771 Zielochovitium. 1850 s. o. Uničov, 1938 Litovel, 1945 Uničov, 1949 Šternberk; 1850 o. Litovel, 1855 Uničov, 1868 Litovel, 1909 Šternberk, 1938 Litovel, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1974 s. Uničova, 1990 sam. obec. M: 1607 (Uničov), 1653 (Újezd u Uničova) Ž e l e t a v i c e, Ž e l e t o v i c e viz Želatovice, o. Přerov ŽELEZNÁ, o. Bruntál Č. 1889 Buchbergsthal, 1924-1947 Buchberkstál, od 1947 Železná; n. 1795 Hammerdorf, 1795-1945 Buchbergsthal. 1850 s. o. Zlaté Hory, 1869 Vrbno, 1945 Bruntál; stále o. Bruntál. 1850 osada Mnichova, 1877 sam. obec se sídliskem Vidlemi, 1960 sloučena s Vrbnem pod Pradědem jako m. č. Koncem 17. stol. byly zde vysoké pece a hamry.

M: 1797 (Mnichov) Ž e l e z n á R u d a viz Ruda, o. Bruntál Ž e l c h o w i t z viz Želechovice, o. Olomouc Ž e m ě ř o v i c e viz Žimrovice, o. Opava ŽENKLAVA, o. Nový Jičín Č. 1482-1524 a 1893 Ženkleb, od 1517 Ženklava, ale 1590 ves Ženklaby, 1771 Zinklow, 1791-1846 Ženklav, 1798 Zenke, 1815-1816 Žinklow, Žinglawa, 1847 Zenklawa; n. 1567 Senfflaben, 1598 Senftlawen, Sanftlawen, 1589-1945 Senftleben, 1720 Sankaw; l. 1411 Zenklab, 1442 de Senftleben, 1478 Zensclab, 1771 Senischlebin (?); n. 1718 Senfzleben. 1850 s. o. a o. Nový Jičín, l949 Frenštát, 1960 Nový Jičín. 1976 s. Štramberku, 1991 sam. obec. M: 1626 (Nový Jičín), 1627 (Štramberk), 1784 Ž e n y ž e l viz Nový Bohumín, o. Karviná ŽERAVICE, o. Přerov Č. od 1505 Žeravice (Zierawicze); n. 1675 Žierawitz, 1718-1771 Zierawitz, 1794-1863 Žerawitz, 1939-1945 Scherawitz; l. 1078 Zirewiczi, 1126 Zierowiczy, 1160 Sirouici, 1358-1446 a 1691 Zerawicz, 1771 Zieravitium, 1863 Žeravicium. Od 1850 s. o. Přerov; 1850 o. Kroměříž, 1855 Přerov, 1868 Kroměříž, 1877 Přerov. 1850 sam. obec, 1980 m.č. Přerova. M: 1629 (Přerov), 1700 (Kokory) (Ž e r a v i c e viz Žerůvky, o. Olomouc) Ž e r a v s k á L h o t a viz Lhotka u Přerova, o. Přerov ŽERMANICE, o. Frýdek-Místek Č. 1470-1550 Zylmanicze, od 1681 Žermanice, 1872 Cermanice; n. 1490 Zilmanitz, 1652-1945 Zermanitz; l. 1450 Zilmanicze, 1652 Ziermanicz, 1721 Zermanitzium. 1850 s. o. Frýdek, 1949 Místek; 1850 o. Frýdek, 1868 Těšín, 1901 Frýdek, 1942 Místek, 1956 Frýdek-Místek. 1850 osada Horních Bludovic, 1890 sam. obec, 1938-1945 část obce v zabraném území, 1980 spol. MNV s Lučinou, 1990 sam. obec. M: 1610 (Bruzovice) ŽERNOVÁ. z., o. Přerov Č. 1539 pusté louky na Žernové. Zpustla snad v 15. stol. na panství helfštýnském. ŽERNOVÉ, z., o. Vsetín(?)

Č. 1571 a 1587 z Žernový, 1594-1608 u Žernoví. Zaniklo snad v 15. stol. v místech u dnešní samoty Žernové u Krhové(?). ŽEROTÍN, o. Olomouc Č. 1406-1464 Žirotín, od 1468 Žerotín, (Zierotin), 1516 ze vsi Zeretina; n. 1599 Schierotin, 1636-1662 Scherotin, 1664-1676 Zierotin, l75l-1918 Zierotein, 1939-1945 Scherotein. Zerotein; l. 1131 Siratine, 1280 Siretin, 1290-1348 a 1382 Sirotin, Syrotyn, 1333 Zierotyn, 1348 Zeretyn, 1353 Syrzenin, Syrzetin, 1352 Zerotein, 1355 Syroczin, 1355-1415 Zyrotin, 1356 Zyroczin, 1358-1466 Zerotin, 1359 Zeretin, 1381 Serotein, 1385 Schlroczien, 1398 Zyrotyn, 1417-1458 Zirotin, 1420 Zyroczin, 1443 Zirotina, 1672 Zieretin, 1771 Zierotinium. 1850 s. o. a o. Šternberk, 1938 Olomouc, 1945 Šternberk, 1960 Olomouc. 1850 sam. obec, 1960 spojen se Strukovem v obec Žerotín Strukov, 1990 sam. obec Žerotín (Strukov se rovněž osamostatnil). M: 1636 (Šternberk), 1648 (Hnojice) ŽEROTÍN-STRUKOV, o. Olomouc Obec vznikla 1960 spojením Žerotína a Strukova. - Viz příslušné heslo! ŽERŮVKY, o. Olomouc Č. 1504 Zyruwky, 1509 Žirowky, od 1512 Žerůvky (Zieruwky); n. 1677 Zeruwky, 1720 Czieruwky, 1751-1918 Zieruwek, Zeruwek, Žeruwek, 1771 Zierawitz (!), 1793 Žeruwnik, 1939-1945 Scheruwek; l. 1078 Zirowiczi, 1691 Zieruwek, 1771 Zieravitium (!). Od 1850 s. o. a o. Olomouc. 1850 sam. obec, 1964 m.č. Bystročic. M: 1655 (Slavonín), 1822 (Bystročice) Ž i b o t i c e viz Hladké Životice a Životice, o. Nový Jičín Ž i b ř i d o v i c e viz Pusté Žibřidovice a Vysoké Žibřidovice, o. Šumperk ŽIDLOCHOV, z., o. Přerov L. 1377 Schidlochow, 1389 Sidlochow. Zanikl pravděpodobně v 15. stol. v trati Židlochov nebo Šidlochovská asi l km severně od samoty Mokř v katastru Staměřic. ŽIHLA, o. Frýdek-Místek Č. 1596 Syhla (tehdy s. Hrádku), od 1871 Žihla; n. 1787 Schigla, Schichla, Sichla, 1808-1945 Schigla, 1850-1893 Schygla; p. od 1850 Szygła. 1850 osada Písečné, 1869 Jablunkova. M: 1771 (Jablunkov), předtím samostatně neuváděna ŽILINA, s. Nový Jičína, o. Nový Jičín Č. od 1437 Žilina, 1480 ves Zzylynu, 1491-1794 Zilina; n. 1558 Sylen, 1588 Seelen, 1590-1602 Zilen, 1603 Zilin, 1620-1674 Sillen, Syllen, 1637-1771 Sehlen,

1667 Söllen, 1676 Syhlen, 1718 Sihlen, 1720 Söllein, 1744 Sehlen, 1751-1772 Schellen, 1794 Söhlen, 1798 Seele, 1804 Söllendorf, 1835-1945 Söhle, lidově die Siel; l. 1397 de Zelin, 1411-1437 Zilina, 1771 Söhlna. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín. 1850 sam. obec, 1966 sloučena s Nový Jičínem, název oficiálně zanikl. M: 1626 (Nový Jičín) ŽIMROVICE, o. Opava Č. 1549-1586 Žiměřovice, Žeměřovice, Žimířovice, 1587 Žimorovice, 1771 Ssymrowicze, od 1835 Žimrovice, 1847 Cimrowice, lidově Žimrojice; n. 1574 Zemirowitz, 1720-1945 Schimrowitz, 1720-1736 též Schimerowitz, Schimmerwitz, 1847 Zimrowitz; l. 1357 Zembrowicz, 1363 Zymirowicze, 1399 de Zrimorowicz, 1771 Schimrowitium. Od 1850 s. o. a o. Opava. 1975 m.č. Hradce nad Moravicí. M: 1643 (Hradec nad Moravicí) Ž i n g l a w a, Ž i n k o v viz Ženklava, o. Nový Jičín Ž i r o t í n viz Žerotín, o. Olomouc Ž i r o v k y viz Žerůvky, o. Olomouc ŽIVOTICE, o. Bruntál Č. 1581 "s nově přistavenými zahradníky slovú Seytndorf", 1589-1594 Seitendorf, Zeytendorf, 1871-1971 Životice; n. 1676-1945 Seitendorf; l. 1771 Seitendorfium. 1850 s. o. Osoblaha, 1945 Krnov; 1850 o. Krnov, 1855 Osoblaha, 1868 Krnov, 1960 Bruntál. 1850 sam. obec, 1949 m.č. Dívčího Hradu, 1971 zanikly. M: 1608 (Vysoká), 1776 (Pitárné) ŽIVOTICE, o. Karviná Č. 1679-1971 Životice; n. 1720-1945 Ziwotitz, 1720 i Zywotzitz, 1894 Žywotitz; l. 1450 Ziboticze, 1724 Životice; p. od 1871 Zywocice. 1850 s. o. a o. Těšín, 1960 Karviná. 1850 osada Dolních Bludovic, 1864 sam. obec, 1960 s. Havířova, 1971 název oficiálně zanikl. M: 1727 (Dolní Bludovice) ŽIVOTICE, o. Nový Jičín Č. 1481-1531 Žibotice, od 1574 Životice (Žiwotitze, Žiwoticze); n. 1590-1945 Seitendorf (bei Neutitschein), 1613 zum Obersten Seitendorf, 1620-1637 Höckriges Seitendorf, Hegriches Seitendorf, 1654 Schlaecht Seitendorf, 1771 Seuttendorf, 1872 Neu Seitendorf; l. 1399 Zeyptendorf, 1411 Zyboticz, 1412 Zygoticze, 1418 Zygoczicze, 1437 Zibotycze, 1619 Seitendorf, 1771 Seutendorfium. Od 1850 s. o. a o. Nový Jičín.

1975 s. Nového Jičína, 1993 sam. obec. M: 1689 Ž i v o t i c e viz Dolní Životice, o. Opava, Hladké Životice, o. Nový Jičín a Horní Životice, o. Bruntál Ž i v o t s k é H o r y viz Hory, o. Opava ŽLEB, o. Šumperk Č. 1575 Valtířovice, 1591 Walczerzuwycze, 1615 Nová Valteřice, 1618 Nové Valteřice, 1720 a 1839 Valteřice, 1839-1846 Valičice, 1847 Waltře, 1850 a 1885 Walčice, 1872-1921 Valteřovice, od 1921 Valteřice, od 1949 Žleb; n. 1582-1945 Waltersdorf, 1556-1564 Waldersdorf; l. 1325 Waltersdorph, 1278 a 1365 villa Waltheri, 1340 Waltersdorf, 1448 Wyltyorzicze, 1771 Waltersdorfium. 1850 s. o. Staré Město, 1945 Šumperk; 1850 o. Šumperk, 1855 Staré Město, 1868 Šumperk. Ves zpustla v 15. stol., obnovena v pol. 16. stol. 1850 sam. obec, 1964 sloučena s Vysokými Žibřidovicemi a název oficiálně zanikl, 1976 připojen i s Vysokými Žibřidovicemi k Hanušovicím jako m.č. M: 1627 (Staré Město), 1735 (Vysoké Žibřidovice) ŽLÍBEK, o. Jeseník Č. od 1945 Žlíbek; n. 1643-1733 Schlippenmühle, 1722 an der Schlippe, 1798-1945 Schlippengrund. Od 1850 osada Tomíkovic. M: 1599 (Skorošice) Ž u k o w viz Dolní a Horní Žukov, o. Karviná ŽULOVÁ, o. Jeseník Č. 1881 Frideberk, 1924-1948 Frýdberk, od 1948 Žulová; n. 1410-1614 Frideberg, 1509 Frydeberg, 1616 Friedersberg bei Jägerndorf, 1720-1736 Friedenberg, 1789-1945 Friedeberg; l. 1290 Sestrechowitz a hrad Vridebergk, 1325 Vredberg, 1348-1504 Fredberg, Fredeberg, 1420 Sestregowicz. 1850 s. o. Vidnava, 1945 Jeseník; 1850 o. Jeseník, 1855 Vidnava, 1868 Jeseník, 1960 Šumperk, 1996 Jeseník. 1850 sam. obec s osadami Starost, částí Nýznerova (do 1949), 1976 připojena Kobylá (do 2001), Tomíkovice, Skorošice (do 1990). M: 1599 (Skorošice), 1813 Ž y w o t i t z, Ž y w o c i c e viz Životice, o. Karviná

Documents

MÍSTOPISNÝ REJSTŘÍK OBCÍ ČESKÉHO SLEZSKA A SEVERNÍ …